SKLIZEŇ PŘEDSTAVUJE BÁSNÍKY EXILU

SKLIZEŇ PŘEDSTAVUJE BÁSNÍKY EXILU. ROBERT

V

L A CH: MI L E N KA

P R AHA . ( Z dosud neotištěných prací autora, který ž i j e nyní ve Švédsku a k jehož osobnosti a d í l u se j e š t ě vrátíme, přinášíme báseň "Milenka Praha",

Ach,Praho malebná, co ž i j i ? Co mi zdá se? Vidina šalebná vyvstane, rozplývá s e . H l e , s t ř e c h y planou t i , měď věží slunce t a v í , růžová zákoutí Ach,Praho v t u š e n í , zas m i , j a k v č e r a , s n í se t o naše vzrušení, když my dva s e t k a l i s e . Ty oči j i t ř í c í , jakoby lehce zmžené, j a k znaly v y ř í c i toužené nevyřčené Ach, Praho Mnichova, slunce tě dále z l a t i . Sen muže vychová

Hrad ve sny zabraný, a z n i t r a katedrály zborcené varhany

Tak láska počíná. Š t ě s t í dnes potkalo nás. Žal psíma očima se však už d í v a l po nás.

!

a

Co j a r u vyčítáš, P l á t hvězdy ustanou, ach,Praho,teskná v březnu? msty v i c h r nocí d u j e . Dál jde č a s , t y j s i táž A t y , c o zůstanou, a j i ž tě nenaleznu. j e n kámen p o l i t u j e .

Ach,Praho v l o u č e n í , jde úzkost tvými d ě j i . zklamáni,zkroušeni jsou t i , c o o d j í ž d ě j í . V u l i c í c h , c o jsem z n a l , duní krok okovaný. Sníh j e š t e n e r o z t á l a j a r o už má rány. Sen žes bez bez

divný se mne z d á l : byla jako řeka. konce t e č e v d á l , konce přece čeká. Tak věrná j a k s ty Vltava se mi z d á l a . Šla l é t a samoty

Šest l e t sen bojoval o b y t í , o nebytí. Jediný domov znal tmu času p r o s v ě t l i t i . Šest roku měřil jsem domov snem lásky n a š í . Doufal j s e m , v ě ř i l jsem -

Trpce a v d o j e t í zřím na tvé panorama. Poslední o b j e t í a l é t a budeš sama.

Čímřekaměříčas ? Ta věky čekat může. Sny moje z ř e l y v j a s a zatím hasly r ů ž e .

Z l í b a l jsem ú s t a t i a přece s l z y kanou. Odejet ? Z ů s t a t i ? Což pak j e na vybranou ?

Plamen,co v tobě p l á l , když tenkrát vzňal se v máji, nehrozil,nešlehal, jak j i n é hořet z n a j í . Spíš lampě podoben, co nad domovem z a ř i , nezažeh t ě l o j e n ,

A lampa s v í t i l a , pokud snů o l e j zbyl j í . Léta se z ř í t i l a a osud n e d o l i l j i .

Ach,Praho zasněná, co zbylo z lásky v máji ? Vrací se,zjasněná, a pak žal z a s t í r á j i . Srdcem mým žena šla a čas j i změnil v hvězdu. Po druhé nenašla Ach,Praho,smutek nás jen snem tě může s t ř í c i . Podobna se mi zdáš znavené h o l u b i c i . Schoulena pod k ř í d l y , hruď sotva dechem dme s e . Hvězdy j i ž p r o ř í d l y a dnění zpožďuje s e .

Do snů mých kývá mi z l e t , c o se v šero k l o n í . Ach,Praho,splývá mi s t e s k po tobě a po n í .

A j e j í mládí,víš, p ř i s v ě t l e loučí m í j í , a zvolna hasne již v bezedné n o s t a l g i i .

1 0 ,

Ach,Praho v zeleni, když máj se v očích lomí ! Zbloudilo sdělení a nikdy nedošlo mi. Vzpomínko tázavá

v naději,v beznaději ! Píše čas, smazavá

Ach,Praho ztemnělá, když máj už dohořívá ! Miluje ? Zemřela ? 0 čem jí slavík zpívá ?

1 1 .

Ach,Praho,jak by plál třpyt hvězd tvých nad sny mými ! Tu,již jsem miloval, vzpomínka zrcadlí mi. Lokty noc modravá O tebe opřela si. Vínek si pohrává milenčinými vlasy. 1 2 . Ach,Praho daleká, ty v stínu neshledané ! Slabost sen zavléká v dávno,kde světlo plane.

1 3 . Ach,Praho v stmívání, které jsme tušili jen ! Už hrana vyzvání za mrtvý měsíc říjen.

1 4 .

Ach,Praho století, zrozených na hranici ! Jak umí boleti čas náš, v tmě tápající !

1 5 . Ach,říjne,měsíci marného vzpomínání ! Bezmocná,děsicí úzkost se nad sny sklání.

A taje s hvězdami tvar do smrti mi drahá; jde osud neznámý a do strun tiši sahá.

1 6 .

Ach,Praho,za hrůzy, zdrcená ,oněmělá ! Krev t e č e s haluzí, z nichž poupata kvést c h t ě l a . Za s jde čas b o ř í c í a požár hučí v dáli; d š t í smůla h o ř í c í

Jdou b l u d y , b ě s n í c e , a l i d s k á srdce s t é n á . Jsouc jedna v ě z n i c e , sama j s i uvězněná.

Ach,Praho bez meče, ach,země bez obrany ! Netekla, neteče krev z žádné naší rány. P l á l západ nachový za t y , c o nezemřeli. Hle,kostky katovy

Ach,sen se srdce p t a l , as m y s l i l na c h o r á l , l e č muži n e b o j u j í .

Noc vydá d e n i c i , t a zajde v hvězdném t ř p y t ě . Jsou mrtvi z e d n í c i , c o , P r a h o , s t a v ě l i tě. Ty však čníš k nebi d á l , věk po věku chrání. Ach,Praho k a t e d r á l ,

Co vydal život n á š ? Co vystavěl ? Co t v o ř í ? D e s e t i l e t se t a ž , j i c h ž západ studem h o ř í .

Ach,Praha v shledání, vysněném za horeček ! Než dojde k s e t k á n i , co nám čas chystá l é č e k ! Kde k o l i k zemře nás ! 2 0 .

Marně sen b o j u j e . S t e s k křídlem o zdi b i j e . Trhá s e , s p o j u j e šílená historie.

Co rysů s e t ř e č a s , Po kterých srdce ptá se !

Ach,Praho přeludů, n e j k r á s n ě j š í c h , c oznaljsem! Už nikdy nebudu v ě ř i t , j a k v ě ř í v a l jsem. M i l e n k o , P r a h o

2 1 .

má,

i vzpomínka už tmí s e . Tvůj máj j a k drahokam v střep snů r o z b i l mi s e .

Jednou snad p ř i j d u k vám, a snad už bude zima. Snad už vás nepoznám očima vidoucíma.

Ach,Praho n a d ě j í , doufaných odepřených ! Snad děje z a v ě j í nás do míst nikdy zřených. Však z mlh

a s y c h r a v a n e m a r n ě k č a s u h l e d í š : křížová v ý p r a v a z a s v ě t l e m c h y s t á s e j i ž .

Zítřky j a s v r á t í t i a š ť a s t n é lásky ženám. Odčinit, s p l a t i t i , vinu Bůh pomůže nám. Stockholm,1951. R.V.

P Ř E K L AD Y Amélie

S K L I Z NĚ .

P OS S E

: MASARYK NA CAPRI. (Hraběnka Amelie Posse,švédská s p i s o v a t e l k a , přítelkyně a spolupracovnice TGM a Dr. Beneše od první svetové v á l k y , d o ž i l a se v únoru 69 l e t . c h a r a k t e r i s t i k a m i j e ČSR věnováno hodně m í s t a . Paní Posse p r o ž i l a u nás mnoho l e t a byla provdána za malíře O. Brázdu. Uvedenou pasáž z k a p i t o l y o Masarykově pobytu na Capri z knihy ''Vidare" (Dále), vyšlé v r . 1936, vybrala pro S k l i z e ň sama a také překlad j e zhruba j e j í . )

Toho večera, se Masaryk rozhovořil o svém vlastním náboženském p ř e svědčení, prostém dogmat,ale plném s í l y a zážitků. A tu se s t a l o , ž e vyřkl i několik s l o v , k t e r á jsem od té doby navždy uchovala v s r d c i . U d e ř i l a mne okamžitě, j a k o by byla nějakým způsobem d e f i n i t i v n í , a č k o l i ve c h v í l i , k d y jsem s i j e zaznamenávala,nerozuměla jsem j e š t ě čím a proč.V d ě t s t v í jsem temně c í t i l a něco v tom smyslu,ba i ž i l a jsem tím.Ale později jsem t o vše úplně z t r a t i l a - zapomněla jsem.Bylo to teprve za mé nemoci v zimě,která nasledovala po l é t u na Capri,kdy se mi měla v r á t i t schopnost chápat j e j i c h obsah v celém dosahu a hloubi. To,co Masaryk ř e k l , n e b y l o snad t a k naprosto nové nebo o r i g i n á l n í . A l e právě v tom okamžiku rozechvělo t o několik s t r u n , k t e r é polovina mého života l e ž e l y skoro nepoužity pokryty r z í . P a m a t u j i , j a k t o náhle znělo kdesi hluboko v mých prsou,když svým t i chým trochu nosovým hlasem v y s v ě t l o v a l , že na věcnost vůbec není co poh l í ž e t jako na s t a v , k t e r ý začíná až po smrti,nýbrž že stejnoměrně vyplňuje každý sebekratší všední okamžik v našem životě. Že j e spíše k v a l i t o u svéha druhu než nekonečnou časovou kvantitou. Když s i t o človek prvně uvědomí - soudil - vyplyne z toho samozřejmě, že jeho pocity k j i n ý m lidem se změní,že jeho postoj k nim bude z c e l a j i n ý a z v l á š t ě s o l i d á r n ě j š í . P o d l e jeho optimistického a positivního obrazu o světě j e každý j e d n o t l i v e c jaksi Božím spolupracovníkem,jemuž byl svěřen malý podíl na s t á l e pokračujícím d í l e stvoření. Jde oto," r o z š í ř i t řád a lásku k bližnímu a odporovati zlu - j e - l i nutno,se zbraní v r u c e " . A b y l - l i člověk v j a k k o l i skromném měřítku účasten tohoto b o j e , j e h o život dostal smysl a dostatečnou odměnu - na viditelném výsledku pramálo z á l e ž í . Někdo z nás se t á z a l Masaryka, j e s t l i tudíž popírá případné pokračovaní osobního ž i v o t a j e d n o t l i v c e po té,kdy n a s t a l a f y s i o l o g i c k á smrt, avšak on odpověděl,že t a t o možnost se mu n i j a k nezdá vyloučena.Představa, j i ž měl o takové formě b y t í , b y l a v každém případě osvěžujícně odlišná od t r a d i č n í j e d n o t v á r n o s t i r á j e s j e h o nekonečnou durovou harmonií.Předl o ž i l dokonce několik obměnných návrhů,jak by bylo možné p ř e d s t a v i t s i t o v uskutečnění. A j a k tam seděl a v y k l á d a l nám o věčnosti prostě a n e p a t h e t i c k y , s t r h l nás všechny ssebou. Není v l a s t n ě nic p l a t n o pokoušet se o zhuštěný náznak jeho myšlenek, protožeužnemohuopakovat jeho hluboká a živá s l o v a . Hlavně však p že bohužel není možno oddat v z l e t a vznešenost, již právě v onu c h v í l i vyzařoval. Když jsme té hvězdné noci s e d ě l i n a s l o u c h a j í c e mu u jeho nohou, ani ti n e j z a t v r z e l e j š í m a t e r i a l i s t é a pohani mezi námi nemohli se oprost i t od toho dojmu.... Pouhá jeho přítomnost působila podivuhodně povzbudivě a e l e k t r i s u j í c ně; t o b y l oheň,který odpaluje strusku. Před tím absolutním v jeho povaze člověk se náhle styděl za vše náhodné a povrchní v sobě samém a c í t i l se vzpruzen k novému ú s i l í o pokus vyškrabat se na t rochu v y š š í n i v ó . Ačkoli Masarykova znalost l i d í se zdála resignovanou a bez i l l u s í , měl člověk p o c i t , že aniž by to v y s l o v i l , očekával od svého o k o l í vždy

n e j l e p š í výkon - pravděpodobně p r o t o měl t a k j e d i n e č n o u schopnost s k u t e č ně j e j v y v o l a t . Jeho_ duševní k l i m a t p ů s o b i l , ž e až dotud n e t u š e n é možnosti z a č í n a l y k l í č i t a r ů s t - takové malé divy s t á v a l y se denně kolem něho prostým a samozřejmým způsobem. K tomu n e b y l o t ř e b a v e l k ý c h s l o v nebo s k u t k ů . On j e n b y l - t o s t a č i l o , aby j i n í b y l i uchváceni touhou j í t výš a n a š l i k tomu i schopnost. Neúplatná č i s t o t a úmyslu p r o s t u p o v a l a atmosféru kolem Masaryka z e t i c k é h o s t e j n ě j a k o i n t e l e k t u e l n í h o s t a n o v i s k a . Robert

—

*

—

V L A C H : H J A L M A R A GULLBERGA CESTA K NEVÍŘE.

Jeden z p ř e d n í c h švédských l i t e r á r n í c h k r i t i k ů Gunnar T i d e s t r ö n p í š e právě v komentáři k b á s n i " N e š p o r y " , j i ž uvádíme: V době, kdy k ř e s ť a n s t v í pro větší č á s t našeho národa z t r a t i l o schopnost b ý t ž i v o t n í m názorem, s nímž 63 dá p o č í t a t , k d y v š t á i n a m l a d š í c h a p i s o v a t g l n p r o h l á s i l a otevřena své ž i v o t u p ř i t a k á v a j í c í p o h a n s t v í , kdy p o t ř e b a n á b o ž e n s t v í se s t a l a n ě č í m , co v š i r š í c h k r u z í c h se s p í š e s ostychem t a j í , v z b u d i l o s i l n ý dojem, že člověk,zřejmět a k moderní j a k o G u l l b e r g , odevzdal svůj h l a s v r o u c í touze po náboženské obnově a zároveň p ř i z n a l nepokrytě svou s k e p c i . " Od roku 1 9 3 2 , kdy b y l y "Nešpory" u v e ř e j n ě n y , z t r a t i l o k ř e s ť a n s t v í ve Švédsku j e š t ě v í c e půdy. Gullbergova c e s t a od v í r y k n e v í ř e je j a k ý m s i zhuštěným - a do j i s t é míry opožděným - obrazem v ý v o j e c e l é země. G u l l b e r g ( n a r . r. 1 8 9 8 ) j e od dvou d e s e t i l e t í n e j v ě t š í m švédským a vůbec severským básníkem, a kdyby š v é d š t i n a b y l a světovou řečí, j e h o místo by b y l o na r o v n i a E d l i o t e m a M i s t r a l o v o u , již v l a s t n ě právě G u l l b e r g o b j e v i l pro Nobellovu cenu svým překladem a vahou svého h l a s u ve švédské Akademii. Ten "neromantický r o m a n t i k " , r o z l e p t á v a j í c í i r o n i í své v l a s t n í i l l u s e , t a k hluboce vědomý n e s l u č i t e l n o s t i l i d s k ý c h snů a s k u t e č n o s t i , z a p o č a l své d í l o , t í h n o u c í ke k l a s i c e , a l e s t a v ě j í c í především na k o n t r a s t e c h d e n n í c h a s p i r a c í a m o ž n o s t í , s b í r k o u "V c i z í m městě" ( 1 9 2 7 ) , plnou v í r y v B o h a , ne právě dogmatické, a l e h l u b o c e p r o c í t ě n é . Z té j e i báseń " I n k o g n i t o ' ' . I když do j e h o v e r š ů , plných prudkých změn n á l a d a p r o s t ř e d í , p r o n i k á časem b o l e s t ná s k e p s e , - j a k o v " N e š p o r á c h " , ze s b í r k y " S o n a t a " , 1932 - j e h o v í r a j e ž i v á ještě ve s b í r c e " P ě t c h l e b ů a dvě r y b y " , vydaná v r . l 9 4 2 . Zde se G u l l b e r g na 10 l e t odmlčel a t e p r v e l o n i na podzim v y š l a j e h o nová k n i h a , "Posmrtná maska a r á j " . To už j e j i n ý G u l l b e r g , změněn téměr k n e p o z n á n í . Těžko p ř í stupný mystik v duchu Kierkegaardu, úžasně č i s t ý c h , k l a s i c k ý c h l i n i í , a l e j e h o Bůh j e m r t e v . Otdud nás t ř e t í p ř e k l a d . v chystaných S e š i t e c h S k l i z n ě . I N K O G N I T O .

Na zlomek v chumlu s e t k a l s e nás zrak a v ě d ě l jsem: j e n p ř í t e l pozří t a k . Ten pohled p r a v i l : "Chápu „Tvař se zas j a k o b y n i c . Teď na v í c n e n í č a s . " Dík z.a ú t ě c h u b y l bych c h t ě l mu říc, s r d c e mi b i l o , leč n e ř e k l jsem n i c . Odváděli h o . Kdo j e , z n a l jsem již. Po zemi za ním n e c h a l stopu kříž.

NEŠPORY.

( A f t o n s ů n g . )

Odpočívá zem c e l á . S p í c , dítě hračku c h o v á . S ú s t muže odumřela v e l i k á slova. Jádro se do s t ě n v z p í r á . Již z t i c h n e každý v z d e c h . Klep odumírá na ženských r t e c h . Ten, j e n ž j e tvůrcem všeho souše i mořských p l á n í , s t í n na t l e nebe s v é h o , váží zem v d l a n i . teď věnčí j e h o z j e v . Na p r s t e c h a l e má š t ě r k a k r e v .

VĚŘIL JSEM ( V ě ř i l jsem v boha,ale on nevěděl o tom, nezvěděl nikdy,že jsem v ě ř i l v něho ještě mnoho l e t potom,kdy zemřel. P ř i křížovém výslechu se mnou o případu byl mi objasněn skutečný s t a v v ě c i . Ó , s v ě t l o zhaslých hvězd,jež s t i h n e opožděně za noci k očím já z ř e l svého boha t a k , j a k byl ve svém lesku před k a t a s t r o f o u . Nezvěděl n i k d y , j s e m v ě ř i l v něho netuše a n i , že již j e mrtev. K N I HY

E X I L U.

( J a r o s l a v Trnka: Václav Brožík 1851-1901. ommage á sa vie e t á son oeuvre. Revue Roncontres, Dr. J . Trnka, 7,rue S t .Marc,Paris 2 e ; cena 500 f r s ) Jedním z nejradostnějších přínosů chudého kulturního ž i v o t a našeho e x i l u j e e x i s t e n c e a č i n n o s t vskutku r e p r e s e n t a t i v n í edice "Rencontres", kterou v P a ř í ž i vydává a ř í d í d r . J a r o s l a v Trnka.V t é t o e d i c i v y š l a f r a n couzsky pozoruhodná studie d r . Trnky, věnovaná českému m a l í ř i druhé p o l o viny XIX. s t o l e t í , V á c l a v u Brožíkovi. K n i h a se velmi intimně zabývá j a k Brožíkovou osobností a životem,tak jeho bohatou p r a c í výtvarnou, j i ž anal y z u j e a j e doplněna t ř i n á c t i krásnými a dokonalými reprodukcemi,kterými vedle Brožíkova autoportrétu j s o u většinou málo známá rodinná Brožíkova p l á t n a , s t u d i e a kresby jednak z Pospíšilovy sbírky v Benátkách,jednak ze soukromé rodinné kolekce paní Olgy, Brožíkovy dcery, ž i j í c í v P a ř í ž i . Životopisná č á s t knihy podává p l a s t i c k ý obraz Brožíkovy umělecké os o b n o s t i , k t e r á dozrála pod sladkým nebem Paříže a v soutěžení s n e j v ě t šími mistry t e h d e j š í h o světového výtvarného ú s i l í n e j e n ve velkého mal í ř e národního,ale také rovným dílem v umělce evropského a světového. Mladý Brožík,narozený 6. března 1851 v Hamru na P l z e ň s k u , p ř i š e l do Paříže přes Akademie v Praze, Drážďanech a Mnichově,kde b y l žákem velkého německého malíře Karla P i l o t y h o . P r v n í h i s t o r i c k é plátno dokončil j i ž roku 1871 a Jan Neruda o něm již psal v Národních L i s t e c h . Bylo mu tehdy 20 l e t . Od roku 1878 byl již pravidelně v katalogu pařížského Salonu. Do P a ž í že p ř i s e l pomoci Krasoumné jednoty a s doporučujícím listem d r . F . L. Riegra. J e p ř í t e l e m významného malíře Munkacze,pracuje v P a ř í ž i , studuje s t a r é mistry v Holandsku, prodává už do Spojených, s t á t ů a své úspěchy společenské korunuje sňatkem s jednou z p ě t i dcer výtvarného e s t e t i k a vídeňského původu - Minou Sedlmeyerovou. Trnkova kniha je krásným dokladom v y t r v a l o s t i , n a d š e n í a genia chudého českého chlapce,syna malého řemeslníka,který j e jmenován důstojníkem Legion d Honneur,zvolen do francouzského I n s t i t u t u a vyznamenáván na pařížském Saloně.Ze všech poct ho však n e j v í c e t ě š i l o jmenování profesorem na pražské Akademii. Jeho rodina zůstává v P a ř í ž i a Brožík ž i j e mezi Prahou a F r a n c i í , oběma svými láskami. Při návštěvě Paříže r . 1 9 0 1 nečekaně umírá a j e pochován na slavném hřbitově Montmartre. V Trnkově knize j e mnoho nového,Trnka na příklad v rozporu s dosavadním pojetím Brožíkova díla t v r d í , s e , m i s t r zemřel na prahu svého nového uměleckeho období,které znamenalo zájem o plenér a dokumentuje to skutečností nedokončeného plátna "Zahradní slavnost na dvoře Ferdinanda I . " . Není tedy důvodu nedomnívat s e , ž e f i g u r á l n í monumentalita byla u Brožíka j e n první d í l jeho d í l a a že prvé věty nového ú s i l í byly přervány náhlou s m r t í . Tak se Brožík s t a l pro n a š i kulturu výtvarným Jiráskem a jeho obrazy "Hus před Koncilem", "Volba J i ř í h o Poděbradského králem","Pražská defenes t r a c e " a "Komenský u š l e c h t i c k é rady v Amsterodamu" s t a l y se majetkem národa. Národnímu divadlu dal Brožík cyklus "Přemyslovci", "Lucemburkové" a "H a b s b u r c i " ,jeho obraz " P o s e l s t v í českého k r á l e " dal pres . Masaryk od-

vézt z B e r l í n a na pražský hrad a v soukromé s b í r c e měl Brožíkovo plátno "Návrat z p r á c e " . J e h o obrazy zdobí dnes g a l e r i e vPaříži,VelkéBritánii, I t á l i i , Rakousku, B e l g i i , Německu, ve Spojených S t á t e c h , A u s t r á l i i a Číně. Jednou z pozoruhodností krásné Trnkovy knihy j e p e č l i v ě sestavená brožíkovská b i b l i o g r a f i e ze světového českého a jmenovitě francouzského t i s k u . N e j v ě t š í význam Trnkovy publikace má však první úplná k a t a l o g i s a c e všech Brožíkových p r a c í . Tím dal d r . Trnka naší i světové l i t e r a t u ř e o v ý t v a r n i c t v í d í l o t r v a l é hodnoty a dokumentární ceny, j a k m . j . o c e n i l pařížský l i s t "Le Monde". Neváhám Trnkovu knihu označit za jeden z nejvýznamnějších činů n a šeho dosavadního e x i l u s hlediska kulturního i kulturně p o l i t i c k é h o . Dr. Jaromír M Ě Š Ť A N . PADNI KOMU PADNI. ( S t a n i s l a v Brzobohatý: "Padni komu padni" - 3 . s v . Edice S a t i r y , c / o Marie Zárubová, 180 WestbourneGrove,London,W.11..ENGLAND:str.44,cena4sh.) Kdykoli č t u Brzobohatého,vtírá se mi srovnání s Járou Kohoutem. I B r zobohatého v t i p o s c i l u j e mezi l i d o v o s t í v dobrém a špatném smyslu.Ani u něho nemůže být řeči o vážení námětu - poslouží v š e , od levné s l o v n í h ř í č ky po v š e l i j a k předělanou anekdotu. Výrazové prostředky j s o u vždy t y , k t e ré j s o u první po r u c e . Rozhodne j i m i n e t r p í bezprostřednost. Publikum,které ocení Kohouta, j i s t ě ocení i Brzobohatého, pokud j e neodradí p o l i t i c k é zabarvení.Ale Brzobohatý j e rozumný,až na malé vyjimky rozděluje své šlehy celkem rovnoměrně na všechny strany a někdy t a k dobrosrdečně,že p o s t i ž e n ý , j e - l i i n t e l i g e n t n í , pokrčí rameny a n e n i - l i , j e , s p í š e polichocen. J e s t l i j e ambicí Brzobohatého t o , čemu se eufemisticky ř í k á u nás lidová komika, j e na dobré cestě. Vlastně j e těžko mluvit o c e s t ě , když od prvního svazku autor mnoho nepokročil.Mám dojem, že uveřejňuje všechno, co n a p í š e , tu a tam i dvakrát, a t u pak j e celkem přirozené. že v j e h o sbírkách j s o u dobré a slabé v ě c i v poměru a s i jedna ku pěti, při notné dávce s h o v í v a v o s t i . Nejlepší j s o u čísla n e j k r a t š í a pak písňová, v nichž se n e j s p í š e z t r a t í j e h o technická a výrazová neumělost a nejméně poruší v t i p , místy pohotový. Pokud se Brzobohatý obrací k méně náročné č á s t i e x i l u , plní své p o s l á n í celkem úspěšně. Omylem j s o u však polemiky s t a k zručnými p r o f e s i o n á l y zla, jakým j e Pujmanová. J e j í "Emigranti" budí rozhodně hlubší dojem než Brzobohatého odpověď. Zde neumělá pravda n e s t a č í , zde j e t ř e b a mnohem jemn ě j š í a t v r d š í výzbroje. I s v o j í č t v r t o u sbírkou se Brzobohatý pohybuje na l i t e r á r n í p e r i f e r i i . Brána do skutečné l i t e r a t u r y j e velmi úzká v tom stadiu, k němuž česká l i t e r a t u r a došla, a projít j i vyžaduje bezpodmínečně pro s a t i r i k a n e - l i už básnického nadání, p ř i nejmenším perlivého broušení a pilovaní každého s l o v a . C h c e - l i Brzobohatý výše, nesmí t o t o pouštět s m y s l i . Ema B A R T O Ň O V Á . SKLÍZEŇ SATIRY EXILU. MOTTO POPĚVEK ( ž e l , t a k mnohých) Básníku,svou nepodlamuj vervu, Červený šátečku, n e p t e j se na stanovisko červů, kolem se t o č , neboť oni u r č i t ě t i poví, p ř i š l i jsme na Západ, že bys š l e h a t i měl po d a t l o v i ! nevíme proč. VESNICKÁ BALADA ZÁTOPKOVI Družstevníci s kosou? Emil -běžecvícnežskvělý! Kulak s t r a k t o r y ? Komentář č t e š v t i s k u sterém. Traktor předán družstvu, K tomu bychom dodat c h t ě l i : kulak na Bory. běží fajn,leč špatným směrem ! S t a n i s l a v BRZOBOHATÝ (Padni komu padni)

K U Lv T U R NČSR ÍPO ZNÁM KY. Tisk dnešní - stručný přehled. Získání přehledu o listech nyní v ČSR vydávaných je úkolem velmi obtížným; některé lze dostat v cizině snadno,jiné s obtížemi, většinu vůbec ne. Chybí také údaje o počtu výtisků a stran.Celkem se stav vydávaných časopisů, především denníků, podstatně snížil. Zatím co dříve vycházely denní listy i v menších městech,je dnes v Praze 6 deníků,v Bratislavě 4 (z toho jeden - Uj zö /Nové Slovo/-maďarsky),v Ostravě 1. V Brně vychází pouze Rovnost dvakrát týdně ... to je vše. Podle dosažitelných zpráv je nyní v celé ČSR celkem 377 časopisů a periodických publikací. Data z dřívějška nejsou po ruce, ale pokles je jistě značný.Z toho vychází 11 listů denně,l dvakrát a 48 jednou týdně, 44 dvakrát a 167 jednou měsíčně a 86 v ještě delších lhůtách.V Čechách a na Moravě vychází 313 listů,na Slovensku 64. Jeden týdeník vychází německy, 1 denník a 4 další listy maďarsky, dále 4 časopisy polsky,6 rusky, 6 anglicky, 5 francouzsky atd., vesměs propagační publikace. Na 7 českých denniků připadají 3 slovenské, na 32 českých týdeniků 13 slovenských. Ceny novin pro cizinu udávany jsou v korunách i rublech, v poměru 1:12,50. Rudé Právo a slovenské denníky stoji 840 Kč, ostatní deníky 780 Kč ročně.Ceny ostatních určují jiné důvody než výrobní náklad; zatim co měsíčník "Poznávame SSSR" stojí 17,50 Kč ročně, je "Historický Sborník" (4krát ročně) za 337,50 Kč, Archiv Orientální (2 krát ročně) za 1175.- Kč a "Bulletin de Documentation et d' Information OIR (4 krát ročně) za 3o62,50 Kč. To jsou ovšem ceny celkem výjimečné, většina přizpůsobena je ceně denníků. Mezi názvy listů najdeme mnohé staré známé, "Za starou Prahu",dokonce i "Věstník Královské České Společnosti Nauk" (6 až 8krát ročně,cena neudána). Jiné byly by jistě zajímavým čtením i pro nás ("Súdce z ludu", "Lidové soudnictví" a j.), kdyby ovšem byla povolena jejich doprava do ciziny.Jako vzor vychází v 16 vydáních pro různé obory list "Sovětská Věda". -To je stručně asi to nejdůležitější, co prozrazují seznamy a názvy - změny v obsahu listů budou ovšem mnohem hlubší. -List * - A.V. Binghamton Press, Binghamton (USAnaším přinášíuprchlíkem zprávu s fotografiemi o skladbě, věnované pres. Eisenhowerovi Š. Hejdou. Letos v březnu vzpomínáme 50.výročí smrti Palackého zetě F. L. Riegera. Na kulturní kalendář na březen: výročí narození Bedřicha Smetany (2.3. 1824), Václava Brožíka (6.3.1851),F.L.Čelakovského (7.3.1799), T.G.Masaryka (7.3.1850), J.A. Komenskěho (28.3.1592). V březnu zemřeli: Vilém Mrštík (2.3.1912), Josef Holeček (6.3.1929), Alois Jirásek (12.3.1930), J.S.Machar (17.3.1942), V.H.Kramerius(22.3.18o8) J.V. Mánes (23.3,1858), Otokar Březina (25.3.1929). 9.března 1863 založena v Praze Umělecká Beseda a 13. března 1862 založen spolek pro podporu českých spisovatelů "Svatobor" z popudu Fr. Palackého. - * -

Č E T L I

JSME:

. . . předváděl v kouzelném p r o s t ř e d í V a l d š t e j n s k é zahrady rumunský o r c h e s t r lidových n á s t r o j ů svou krásnou lidovou hudbu. Jaký ú l e k , když uprostřed zpěvného houslového sola l a u r e á t a rumunské s t a t n í ceny Nicu Stanesca zahřměla hřmotná dechovka z pivovaru u Sv. Tomáše: "až ráno, až Toto n e u s t á l é rušení t r v a l o po celou dobu koncertu. Rozptylovalo po-

z o r n o s t poslucháčů i hudebníků , i když t o ku podivu n e d a l i v i d i t e l n ě n a j e v o . Vrchol všeho b y l v okamžiku, kdy se l i d o v á zpěvačka Maria L a t a r e t u c h y s t a l a z p í v a t krásnou Doinu, smutnou p í s e ň , v níž rumunský l i d v y z p í v a l svou b í d u za k a p i t a l i s t i c k ý c h v y k o ř i s t o v a t e l ů . Najednou t o t i ž z a z n ě l o m o h u t n é " Némelem, n e m e l e m . . . " a t e n t o k r á t to zřejmě nebyla dechovka, ale rozjaření návštěvníci h o s t i n c e . . . " ( " K v ě t y " , Praha) T r a d i č n í pouť v D e j v i c í c h se bude l e t o s konat v době od 2 8 . ú n o r a do 2 2 . b ř e z n a pod názvem " Č t v r t á národní pouť u Matěje". Organizací m a t ě j s k é p o u t i j e povářen ONV v Praze 6 , k t e r ý už z a h á j i l p ř í p r a v y . O zábavu n á v š t ě v n í k ů se p o s t a r a j í Čs. c i r k u s y , v a r i e t é a l u n a p a r k y . Na p o u t i budou 104 s t á n k y , z toho přes 50 p o t r a v i n á ř s k ý c h , 6 oděvního obchodu, d á l e stánky s knihami, s gramofonovými deskami, drobným,spotřebním zbožím a t d . P r o s t r a n s t v í bude vyzdobeno h e s l y a obrazy z b r i g á d n i c k é vys t a v b y Prahy. ("Práce",Praha,14.2.1953) Také ve z d r a v o t n i c t v í t ř í d n ě ! (Název článku J . K o v á ř e , " S v ě t P r á c e " , Praha, 2 2 . 1 . 1 9 5 3 ) A NAKONEC já: V předešlém č í s l e zmínil jsem s e o redakčním s t o l e . Nemějte i l u s í , t o b y l a - řekněme - b á s n i c k á n a d s á z k a . Kdybyste z n a l i skut e č n é poměry,třeba b y s t e s p r á s k l i r u c e . Ale i Diogenes rozmlouval s mudrci a mocnáři - a jakými !S k l i z e ňnenípodporovánaodnikud.Žijeznašich c i z u j e se, v c i z i n ě z a k r n í , b u d e m e - l i ž í t j e n m i n u l o s t i , n e b u d e m e - l i j i d á l e p ě s t o v a t , p s á t a číst současné autory.To j e právě t a k d ů l e ž i t é j a k o chleba nebo emigrace. Po t ř e c h č í s l e c h máte už možnost p o s o u d i t naše ú s i l í . Předplatné v y p o č e t l i jsme z ceny p a p í r u a poštovného - a kdyby a l e s p o ň každý t ř e t í č t e n á ř t a k é z a p l a t i l - a l e mluvme o něčem j i n é m . V březnovém č í s l e vzpomínáme paní Posse T.G. Masaryka, přinášíme ocenění práce d r . J . Trnky o V. B r o ž í k o v i k v ý r o č í j e h o n a r o z e n i a p ř e d s t a vujeme n e j v ě t š í h o švédského b á s n í k a Hjalmara G u l l b e r g a . Ant. V l a c h . SEŠITY SKLIZNĚ. D o c h á z e j í nám pozoruhodné práce e x i l o v ý c h a u t o r ů a p ř e k l a d a t e l ů pro něž však při dosavadním r o z s a h u S k l i z n ě nemáme v l i s t u d o s t a t e k m í s t a . Pokusíme se p r o t o vydávat a l e s p o ň t y n e j d ů l e ž i t ě j í z n i c h s a m o s t a t n ě . E d i c i bude ř í d i t J. K. C I B U L K A , ( c / o C . D . U . O . E . , 339 B a s t 52nd S t r e e t , New York 2 2 , USA) s redakčním kruhem S k l i z n ě . První svazek ohlásíme příště.

Slovníky, učebnice, gramatiky, INTERPRESS L t d . , ( č e s k é a s l o s l a b i k á ř e , odborné knihy a L i t e - venské knihkupectví) vydalo r a t u r a pro vědecká bádání. právě nový seznam k n i h , k t e r ý EUROPEAN OVERSEAS EXCHANGE CO, zasílá na požádání zdarma. Foreign Language Books, Nová adresa: 1580 Amsterdam Ave, New York 31, 132,George S t r e e t , L o n d o n ,W.1. N.Y.,USA. (ENGLAND) S K L I Z E Ň - N e z á v i s l á k u l t u r n í revue. Ročník I , č í s . 3. březen 1953. Vydává: Antonín V L A C H, Hamburg 13, P o s t l a g o r k a r t e 209. Vychází Předplatné 5 DM ročně , 1 $ t ř i č t v r t i r o k u . J e d n o t l i v á č í s l a 50 p f .