OOOOOOOOOOOOOGÖÄOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO OOOQOOOOQOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOGOu oc 00 00 ;
oo 0,0 oo oo 09 C W I C 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 KULTURNĚ POLITICKÝ MĚSÍČNÍK 00 00 00 PRO Č E C H Y A SLOVÁKY V EXILU 00 00 00 00 00 Ročník VI. líjen I960. , číslo 12. (72.) Q Q 00 0000 00 oooowo 00000 0000 000 0000 o.doo 000000 o 000000 0000 o 0000 o 00 000000 00000 00 o Vydává; dr.Jsn Beren Veškerou korespondenci pro redakci 00 8 s redakční radou. i administraci časopisu zasílejte na 00 o adr.: dr.Jan Beran,Rotterdam,Fostbox 98.0 " " ~ """ ' " oo-a&oooo 0000 ooo&woooóooooooooooo 00000000000000000000000 0000 OO OO OO OO OO OO QO OOOOOOOOOOOOOO OO-OOSOO OOOO.OO O QCUiOiWOOOO 00000 0000 00 0000 0000000000 000 0000 00000
.1 <Í
o°
/ O
iff
,-P 0°0 "J o a /
&
/
o0
*
»y>
/
fi
^
&
r-y , i? Vy
/ ^ / /
/ & o/
*
£
v" "
X?
/
ť
O' .
/
r
^ ^?
/
J/Ý
/
/
O
^
# ^
£
A
J
/
6v
iy
ť
Ř
*
^
#
$
V
/
^
tf
Y
$
V
V
^
*
^ ^
O^ "i
.
O
/ .
„V
/ *
w
y
$
#
^
s°
«f
&
^ .N/
é?
*?
o° o°
O /
/ 1 -o^
00°
O
s
tf
„-y .
-
o^
#
A
jy
/
^
>
# ß
tf
/ fí
# ^
S
'
.O
#s ..o^ v ~ ^c ^ o
^
c
^
/ / ^^
i® v f
o
iff
**
*
A^
o
V
g
Z V/ # ,
*
sy .v n
.«ř
/ ^
£/ J
*
S
^v A'
o .Jy
ft
V
/
&
/
v
/
v . * ' ft" v" &
#
j
^
'
'
'•v
,F/
^
/
r*
• IŮ
a
o
>
'A •v
o
/
f
' OO
«... a ovsem, ti čtenáři^ kteří nezaplatili ani
příspěvek, který dluhují, nosněji "být
překvapeni,--jestliže příští číslo Modré revue budou marně očekáTat
'
REDAKCE.
oooooaooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooocooooooogoooooooooooooog ooooooooooooooooooooooooooo 00 00 00 É
88 00
F
00 00 00
Ti
\
/1 '
///H
/\
oo oo 4'. oo •— 00 , 00 oo 00 00 00 00 00 oo 88 Ročník 71
X A i
W
H
k
/
l
M
i
Á
KULTURNĚ -POLITICK Ý
W
/
/
M
I
W I M / f
• ///
MĚSÍČNÍK
PRO Č E C H Y A SLOVÁKY V
EXILU
číslo 12.
Äi jen i960, o
////7TT/\
00 QO OO CO oc 00 00 oo co 00 oč CQ oó o O' QO
(72.)
8 8 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 . 0
00 00 08
Veškerou korespondenci pro redakci i o o 00 administraci časopisu zasílejte na « 1 dr„JoBeran.RotterdamjPostbox 98«. c< adr„:dr *J„Beran, ] 00 00 80 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 o-oooooooooooooooooooooooooooooooooooooocoooooooooc DOAijAa Vydává: Lr.Jan Beran s redakční radou»
Viktor Dyk: Prolog k "Poslu". Spát nemohu. Oj, bratři, lze-li spát? Do oken civí, civí Bílá Hora. Ten přízrak dole, co mi říci chce? Proč přichází, mne ruše a mne děse? Zas pod oknem stát vidím kostlivce, kostlivce, který svoji hlavu nese., Kóštroune, kdo jsi? Odstup, satane. On dí však, klátě podle taktu hnátems "Lid národem-li býti přestane, přestane země brzo býti státem. Já poznal to a proto, brachu můj, za zvuku bubnů pozbyl jsem své hlavy. Ty zpět ji obra£. Toho pamatuj: Ztratil se národ tehdy. Zbyly stavy. A proto pány osud odsoudil, že unikla jim prostá moudrost tato? bys vyhrál, v oběí; váháš-li dát díl, vše bude tobě po porážce, vzato. A proto lidu slzy, lidu ston, zoufalý výkřik lidu hněteného. Nechápal včas, že v sázce je též on, že prohra pánů bude prohrou jeho. A proto kletba stihla přivedla požár, runy, Dost nebylo, že hlavu varuji, abych odpykal
tuto zem', zříceniny. ztratil jsem: své viny."
Família Cejnar Alexander Cejnar • 11/03/1928 •ř 05/10/2007 Jablonec - R . T c h e c a
[email protected] Säo Paulo / Brasil
ZANEDBifVAFf tfKOL. Y britském tisku se v posledních dnech znova rozvinula diskuse o Mnichovu.
Podnět k ní zavdala právě vyšlá kniha pamětí generála lorda Ismaye,
někdejšího nejbližsího vojenského spolupracovníka Winstona Churchilla za války. Generál Ismy - tehdy ještě nebyl lordem - zastával již před válkou za Chamberlainova režimu vysoká místa štábní a byl tehdy velmi blízko osobnostem, rozhodujícím o britské mezinárodní i vojenské politice.
Lord Ismay ve svých pamětíoh píše,jakou
měl radost, když se Oxuiíberlainovi podařilo mnichovskou dohodou zabránit válce a zajistit mír. utkala.
Přišel domů s rozradostněnou tváří, ale jeho manželka se s ním prudce
Byla opačného názoru a ostře se postavila proti opuštění Československa.
Byla z toho domácí neshoda a lord Ismay doznává, že se přesvědčil, že pravdu měla jeho manželka a ne on. Na tuto část jeho pamětí reagovali různým způsobem mnozí čtenáři britského tisku dopisy redakcím, zejména "Daily Telegraphu", kterýžto přední konservativní denník otiskoval výňatky z pamětí a tak jim pomohl k značnému rozšíře ní.
Jedni odsoudili Mnichov a Chamberlainovu politiku, jiní ji za.se obhajovali pou
kazem na nepřipravenost Británie v r.1938 a dovozovali, že kdyby byla Británie tehdy šla do války, byla by utrpěla mnohem větší katastrofu než 1940* když padla Francie a britská vojska se musela stáhnout z Evropy a ztratila skoro všechnu svoji výzbroj.
Podle jejich názoru, by Británie nebyla měla možnost a čas se zotavit z po-
rážky a připravit se na vítěznou invasi kontinentu. Nemá, gmyslu analysovat starou diskusi, byla-li či nebyla-li Británie schopna válčit 1938, byl-li by se Hitler opravdu pustil do války, kdyby se mu byla Británie postavila rázně na odpor a jaký by byl ve skutečnosti průběh války kdyby bylo došlo k ní a ne k Mnichovu.
0 tom se patrně názory nikdy neshodnou.
Překvapuje ovšem poněkud, že diskuse o Mnichovu, sváděná občasně v britské veřejnosti, se vyhýbá přepečlivě otázce nejzáaadnější a nejdůležitější, zda totiž bylo správné a mravně oprávněné, aby Francie s Británií "kupovaly mír", ale tuto koupi pochybné ceny neplatily svými obětmi, nýbrž přinutily, aby ji platilo československo| bylo-li správné a slušné, aby obě západní mocnosti dělaly Hitlerovi náhončího a bylo-li poctivé a oběma mocnostem v očích ostatního světa prospěšné, že Francie bezohledně a neostyšně porušila -smlouvu, opětovně slavnostně potvrzenou. E tomu se britská veřejnost zřejmě ještě hodně dlouho nedostane. Nemá ovšem smyslu po době tak dlouhé otevírat staré rány a jitřit starou bolest.
Diskuse o tom všem by mohla mít cenu již jen historickou,ne-
být toho, že se při ní objeví občas hlasy velmi povážlivé a pro.....nás i nebezpečné. V "Daily Telegraph" vyšel lO.října dopis jednoho čtenáře, který obhajuje Mnichov
ff
_
z ještě jiných důvodů.
3
_
Podle názoru onoho pisatele nemělo prý smyslu jít do války,
aby se ,podepře la politická chyba spojenců z prvn,í světové války, jež spočívala vtom, že ;Dohoda nezabránila rozpadu habsburské monarchie, že na jejím místě vytvořila nové státy, mezi nimi i Československo, jež pisatel dopisu označuje za umělý útvar. A pisatel dokazuje nedostatek svých vědomostí nebo svou zaujatost tím, že prohlašuje, že 33 československých divisí, jejichž ztrátu někteří účastníci litovali, bylo by bezcenných, protože, podle jeho ,názoru, jen jedna třetina z nich byla složena z Cechů. Není to poprvé, co se proti Československu operuje ve světové veřejnosti nepravdivými statistikami o jeho národnostním složení.
Pravda,jo to po
prvé, kdy počet Cechů v republice je udáván jednou třetinou a dvě třetiny obyvatelstva přičítáno jiným národnostem, nepřátelským republice.
Němečtí a slovenští pro-
pagandisté, jež jistě nikdo nebude podezřívat ze zvláštní náklonnosti k Cechům a Československu, ani z přehnané pravdomluvnosti, se spokojují tím, že počet českého obyvatelstva udávají číslicí někde mezi polovinou a dvěma třetinami. Soustavně při tom potlačují okolnost, že republioc byla oddána většina Slováků, skoro všichni Podkarpatští Rusíni a přibližně jedna třetina Němců, (i za nejhoršího teroru henleinovského odevzdalo při posledních volbách 20 procent Němců hlasy protihenleinovským "aktivistickým" stranám a němečtí branci rukovali za mobilisace stejně ochotně,jako ti ostatní.)
My to'víme, ale tato pravda je před světovou veřejností soustavně po-
tlačována a nemůžeme se proto divit, že ji nezná.
A že ji nezná je naší vinou, ja-
i;o je naší vinou, že se může opakovat do omrzení tvrzení, 'že Československo bylo a je umělým útvarem, že bylo zřízeno Dohodou a ne že vzniklo z naší síly ještě před tím, než skončila válka, že by obnovení habsburské monarohie, z níž utíkal každý i Němci - bylo možné jen tehdy, kdyby se byla Dohoda rozhodla použitím vlastní vojenské síly podmanit znova osvobodivší se národy. Již za časů republiky se u nás ozývaly hlasy - na neštěstí hodně nesmělé a širokou veřejností přehlížené - jež upozorňovaly na smutnou a povážlivou skutečnost, že republika, ač na informační služby v cizině věnuje závratné částky, těchto peněz používá jen na oslavu některých osobností a ne ha správnou,cílevědomou a soustavnou informační akci, čelící nepřátelské propagandě, vycházející z Německa, Rakouska, Mačfarska," Polska a odjinud.
Československá úřední propaganda
v zahraničí byla jednostranná, těžkopádná a neschopná.
Jestliže' nás překvapily ú-
spechy Henleina v Británii - kde mu poskytly sluch listy tak protichůdných názorů, jako "Times" a "Observer" na pravici a "New Statesman" na levici, bylo to hlavně proto, že jsme si neuvědomili, že platit horentní sumy za, chvalozpěvy na dr.Beneše není ještě rozšiřováním pravdy o Československé republice.
Na Mnichovu, má smutnou, zásluhu mnoho činitelů.
Byla tu paci-
fistická propaganda v Británii, pěstovaná hlavně socialisty (ještě 1939 V<> okupaci Československa vedl Clement Attle'e své soudruhy, aby v parlamentě hlasovali proti zavedení všeobecné branné povinnosti), mírovým plebiscites lorda Cecila, Svazem sdružení pro Společnost národů a pod. a vliv "lidové fronty".
Ve Francii byla únava z první světové války
Všude pak byla také propaganda nepřátelská Československu,
jíž se'dařilo právě proto, že jsme byli ndschopni čelit akcím, jež podkopávaly naši pověst ve světě. Mnichov byl ovšem velkým-otřesem a když se ukázalo, že Hitler Chamberíaina napálil a došlo k válce, zdálo se, že všeóhny pomluvy jsou zapomenuty a že se Československo znova těší dobré pověsti, již zasluhovalo.
Neblahá politika
dr.Beneše, jež uvedla Československo, sotva vysvobozené ž německého područí do područí sovětského, otevřela zase cestu nepřátelské propagandě, jejíž činnost sé ustavičně stupňuje.
Od komunistické vlády v Československu nemůžeme ovšem očekávat,že
by jí mohla čelit s nějakým úspěchem.
Každý-její krok dokáže jen světovou veřqjncst
proti nám ještě více popudit. Nicméně je zde ještě exil, který mohl a měl se snažit, aby čelil záplavě nepravd o Československu a Ceších.
Bylo to a je to jeho povinností,
když už jinak nic prospěšného a užitečného není schopen vykonat.
Je tragické, že
exil této hlavní své úlo^e nevěnuje nejmenší pozornost a že tuto svou povinnost zanedbal a dosud zanedbává. Je ovšem pravda, že vychází několik listů v anglické a francouzské řeči (a možná i v jiných řecích), pokoušejících se informovat světovou veřejnost o Československu, rozdílné názory.
0 jejich kvalitě, věcnosti a přesnosti mohou být velmi
Nejedna z těchto, publikací vzbuzuje dojem, že je,vydávána jen
proto, aby její redaktoři vykázali nějakou, práci za plat, který dostávají.
Nejeden
z těchto listů šíří zprávy nekriticky nepřesné a někdy i docela nepravdivé ve snaze zapůsobit na zálibu v s.ensacích u části světového tisku.
Všechny se omezují na vý-
_pisky z komunistického tisku a referují o drobných událostech v Československu. Světová veřejnost těmto informacím nevěnuje valné pozornosti, věnuje-li jim vůbec nějakou,
I tato informační služba má ovšem, jakousi cenu, ale je to cena hodně podružná.
Je potřebí sledovat co se děje v komunistickém protektorátě,
Je však. také potřebí
sledovat i nepřátelskou propagandu, zaměřenou proti republice a našemu národu, A to nikdo soustavně nečiní.
Této propagandě se nečelí.
Mluvil-li Chamberlain o Československu jako o zemi neznámé, může tak činit s mnohem v.ětším právem dnešní veřejnost vo svobodném světě, 0 Československu předmnichovském, o Ceších, o jejich minulosti, vzdělanosti, kultuře, ná-
rodních snahách a osudech neví dnes svět již skoro nic a co ví, zná obvykle pokřiveně, jak to podává propaganda nepřátel našeho národa, zejména Němců, vyhoštěných a Československa a jejich slovenských kolaborantů.
Ti" nezahálejí.
Německy i an-
glicky ( a zřejmě i v jiných řecích ) chrlí obrovská množství tiskovin, periodiokých i neperiodických, letáků, map, brožurek i knih a všude je historie překreslována, fakta upravovány, statistiky falšovány a tímto způsobem je vytvářen a utvrzován klamný obraz o československu. Dopis, o němž se zmiňujeme výše je ukázkou, s jakým úspěchem to tato propaganda ciní.
Autor dopisu patrně nechtěl vědomě lhát.
Své údaje zřejmě našel v některé propagandistické publikaci. gandě
Dosud se této propa-
nepodařilo, přesvědčit většinu světové veřejnosti, ale kdo může říci, co bude
za několik let?
•
. Exil z československa si dosud neuvědomil, že vedeme - proto-
že musíme - zápas na dvě strany.
Na jedné stráně je nepřítel - světový komunism.
Na druhé straně, na straně států, od nichž očekáváme pomoc v našem zápasu za svobodu a kjnimž jsme přitahováni národními, kulturními i politickými tradiopmi - je další nepřítel? revanšisté z Německa a:kolaboranti s nacismem ze Slovenska.
Ti podko-
pávají naše posice ve svobodném světě, ohrožují naše vyhlídky na osvobození a napadají na'še právo na svobodu a samostatnost. naší pasivitou.
Většina ^ejiph úspěchů byla umožněna
Pasivita'je však slovo docela nfesprávňé.
Měli bychom mluvit o ne-
7
těsnosti' a nedbalosti.S"tím jev potřebí skoncovat." Kdy se dostaneme k tomu, abychom místo sporů o funkce ve fiktivní rámcové organisaci exilu věnovali své energie soustavné a věčné informační činnosti ve syětě? •i-VTvřr v • í
R.Kopooký
"KOMUNISM. SVOJÍ FILOSOFIÍ 1 MORifLKOU JE PODOBNÍ DEMOKRACIÍ. JE TAKÉ PRO ROVNOST ČLOVĚKA A, NÁRODŮ. JE TAKHf HUMANITNÍ, UNIVERSÁLNÍ, INTELEKTUÁLNÍ A RACIONALISTICKÍ. JE' TAKEJ1 MÍRUMILOVNÍ, MEZINÁRODNÍ A PRO SPOLEČNOST Nif- • ' RODŮ. Z TOHOTO HLEDISKA DEMOKRACIE A KOMUNISM MAJÍ STEJNÍ MORÁLNÍ A FILOSOF ÍCKÍ Z.ÍKLAD. "
'/
Nepospíchejte s ^odsouzením těchto nesmyslů,' neboť to byl Dr.Edward Beneš, který těmto věcem učil v exilu studenty na universitě y Chicagu a tyto perly vydal tiskem roku I94O u MacMillana v Londýně pod titulem.: "Democracy Today and Tomorrow." (Přetištěno z exilového- časopisu "Pacific", Sydney^ ,, ročník X. , červenec i960.) ,....v
iďfeSŤANff A "KgESfrAHtf" Když skončila Musscliniho "trestná výprava" proti Ethiopii, bylo tam zachyceno několik tisíc Italů. Očekávalo se, že budou Ethiopany ztrestáni za zločiny, které tam Italové napáchali za dobu okupace, Sám anglický velitel vojenských oddílů, jež tam přišly jako prvé po porážce Italů, hrozil se nebezpečí krveprolití jemuž by nebyl mohl zabránit. Jaké však bylo všech překvapení, když z exilu se vracející císař Haile Selassí učinil projev k národu, bez hrozf-eb a rozkazů, tohoto znění t "Ethiopané, pamatujte že jste křesťané:, a že pomsta patří Bohu, My nesmíme naše .ruce a naše svědomí potřísnit podobnými zločiny, jaké spáchali naši nepřátelé na nás". Celý národ jej poslechl a Italové byli odtransportováni bez odvety, Konoila se okupace Česko slovens'ka a vracel se dr,Beneš a jeho epigoni po té, kdy hlásal "velikou lidovou odplatu a pro Němce a fašistické násilníky kone. opravdu krvavý a' nelítostný". (str.394 Benešovy knihy "Šest let exilu a druhé světové války",) Dr,Beneš přivezl národu zdeptanému dlouholetou okupací nejenom' zloči ný "košický vládní program", ale i retribuční trestní dekrety vypracované dr,Jaroslavem Stránským & Comp, Co nastalo po návratu dr,Beneše s košickým "vládním programem" a dekre ty není nutno opakovat, ale ještě dnes po létech člověk trne hrůzou nad všemi těmi nevinně ubitými a oloupenými obětmi. Své a-svých rádců dílfi" korunoval dr.Beneš de ..kretem,..jímž pardonoval zločiny spácháné po okupaci. Ani dr.Beneš sám, ani právnič tí a političtí vědátoři, ministři dr,Jaroslav Stránský, dr.Prokop Drtina, dr.Juraj Slávik atd. atd, nepamatovali ä snadani nechtěli pamatovat na opatření, aby v dekretu o lidových soudech vyhlášeném ve Sbírce zákonů 9*cervence 1945.» kdy se vědělo již dosti o tom, kolik pozatýkaných a bohužel mnohých z nich již i UBITÍCH bylo obětí vyrovnávání si osobních účtů, udavačství z důvodů politické, ideologické nenávisti, pamatovali také na ustanovení, jak budou trestáni, resp. jak měli. být tře stáni ti, "kteří využívajíce situace přivoděné revolucí, jiného pro nějakou vymele nou činnost udali", "kteří proti-nevinnému křivě svědčili", ".kteří křivá svědectví proti nevinnému kupovali neb. vyhrůžkami ba i násilím, vynucovali". Lidé, které národ pozdvihl na nejvyšší místa, lidé, kterým národ vzdával nejvyšší pocty jaké jen svým synům crftže dáti, tito lidé místo aby připravovali mravní obrodu morálky nahlodané snad dlouholetou okupaci,připravovali sitnaoi a opatření jak morálku národa utlačiti a ubiti ještě více. Bez vědomí a s:ouhlasu náro da odstupovali území státu a připravovali nařízení k oloupení jeho a k jeho konečnému zničení a zkáze. Část Kliky dr,Beneše jest opět v -exilu. Nezalezla. studem za to co napáchala někam do kouta, nýbrž snažila se a snaží se opět ovládat exil, snaží se o to těmitéž prostředky jako v odboji minulém? "koho. nelze koupit, toho nutno zničitl " •• Tito lidé nežádají -přílišné změny toho co- se. stalo, chtěli by jen vyměnit Novotného a ostatní za sebe. Šibenice' tam ještě neztrouchnivěly, znovu by sé ozýval ubohou vlastí nářek a pláč nevinných, znovu by se jimi plnily žaláře: á:kde jaký darebák by se schoval za červenobílou kokardu národních socialistů -.(t.zv.Benešpartaje). Stejně by byl konec křesťanské lásce, stejně by byl' konec svobodě\ Díky Bohu, že i třeba rozvrácený exil a. domov tyto lidi odepsal a budou-li se vůbec moci vrátit' domů, tak jen zadními vrátky s čepicí pod paždím - bc-z fanfár a -bez bílého koně, E.S.,Californie. - - x - ' ' "DEMOKRACIE JE V TÍÍŽKtf SITUACI, Mif-LI SE DOHODOVAT ŠEST, SEDM STRAN,
KDYŽ: BY STAČILA EXISTENCE CTYS."' ( Tuto "demokratickou" velemouelrost pronesl předseda Benešpartaje Václav Klofáč r.1934 - přetištěno z "De-
mokratického středu", číslo 9., ze dne 2.března 1934») < "NOVÍ POMĚÍRY V TfíETÍ REPUBLICE (po osvobození z nacistické okupaoe ,pozn. red.) BUDOU POTŘEBOVAT JEN ZCELA OMEZENÍ POČET STRAN POLITICKÝCH, NEBUDE TO. 2J£DNT TOTALISMUS, ALE ZATO ZDRAVÍ A VELMI OMEZENÍ ROZTffÍDÍNÍ STRANICKEf."
řekl vé svém projevu z .Londýna dne 30.dubna I94I dr.Edward Beneš. (Přetištěno z jeho knihy "šest let exilu á druhé světové války", str.118.)
•i
• '.. .i
,-••:••
HISTORIE SLUŽKOU POLITIKY. Roku 1348 založil Karel IV. v Praze universitu o jejímž poslání se dosud svádějí spory. Němečtí historikové, kteří s takovou zálibou a ne jen v této věci přizpůsobují fakta potřebám své nacionalistické politiky, snaží se ze všech sil dokázat,.:ŽG pražská universita, jež nese. Karlovo jméno, je první německou universitou. Podle jejich tvrzení založil ji-Karel IV. jako císař římský a německý a tudíž universita je německá«. Nevyložili nikdy, proč by německá universita měla být založena v českém městě,' aČ jsou ovšem němečtí historikové, pro něž i Praha je "starobylým německým městem", / ; ;.<: r , . Kromě toho, že Karél IV. byl císařem římským dovolávají se skutečnosti, že .pražská universita byla.rozdělena ,ve "čtyři národy". Ale podle téže argumentace by .všechny university starší oné v Praze ( Sorbonna,,Bologna, Oxford ) mohly být poyažovány za university nepatřící Francouzům, Italům a Angličanům, protože i ony byly rozděleny na "národy". University byly, alespoň ve svých počátcích, latinské . jazykem vyučovacím a v pravdě internacionální, alespoň do té míry, že byly otevřény všem, kdož hledali poučení a ěe učitelská místa byla svěřována vynikajícím učencům, bez ohledu na jejich národní a státní příslušenství.' To však neznamená, že patříce všem neměly vlastní národní a státní příslušenství. 0 tom, byla-li pražská universita podnikem německým, nebo i jen říšslqým či českým svědčí zřetelně nakládací listina vydaná Karlem IV. dne 7.dubna 1349» Tato listina "zlatá bulla", mluví jasnou řečí a přetiskujeme ji proto v překladu Václava -Vojtíška z latinského .originálu, který byl za německé okupaoe Němci uloupen a dosud nebyl vrácen». Zlatá bulla.má. toto znění2 "Karel, zBqzí\miTöst'£7^římský král,' Vždy rozmnožitel říše a český král. Na "věčnou paměts Mezi "tužbami" našeho srdce a mezi naléhavostmi, kteréž zaměstnávají- neustálenaše královské lívaHy, nutí nás k péči hlavně žádostivost našeho ducha, a k tomu še obrací zřetel naší mysli, jak by naše české království, jež nad ostatní důstojenství a:"statky, ať dědičné, ať šťastně získané, obzvláštní náklonností' srdce" milujeme., o jehož povýšení se s všemožnou přičinlivostí staráme a o jehož čest i blahö s plnou snahou usilujeme, jak by toto království, jako se božím.řízením raduje z přirozeného nadbytku životních potřeb, tak po příkazu naší prozíravosti bylo uměle za našich časů ozdobeno množstvím moudrých mužů. To má býti proto, aby se nemusili naši věrní obyvatelé království, již bez přestání lačněji po plodech věd, doprošovati v cizích zemích almužny,.ale•aby nalézali v království stůl k pohoštění připravený, a aby se ti, ;kterre vyznamenává důvtipem vrozená chápavost vloh, stali Vzdělanými věd, a netoliko už nebyli nuceni, však mohli i za zbytečné pokládati k vyhledávání věd kraj světa obcházeti, k cizím národům putovati, nebo, aby jejich dychtění bylo uspokojeno, v neznámých krajinách žebrati, nýbrž aby sobě měli za slávu, že mohou jiné z ciziny zváti k lahodnosti vůně a k účasti na tako-
vén vděku. Protož, aby tak prospěšné a chvalitebné početí myšlenky zrodilo důstojné účinky, chceme, ab.y byla povýšenost tohoto království rozmnožená radostnými prvotinami novoty, a rozhodli jsme se po předcházející zralé úvaze vyzdvihnouti, zaříditi a nově v život uvésti obecné učení v našem metropolitním a nejpůvabnějším městě Pražském, jež činí jak bohatost zemské úrody, tak příjemnost místa plnou měrou užitečně příhodným k tak velikému úkolu.. Na tom učení budou věru doktoři, mistři a žáci všech, fakult a jim slibujeme znamenité statky, a těm z nich, kteréž shledáme toho hodnými,' udělíme královské dary. Doktory, mistry «a žáky na kterékoliv fakultě, všechny vespolek a každého zvláště, eX přijdou odkudkoli, chceme míti ve zvláštní ochraně a záštitě Naší Velebnosti jak při příchodu, tak při pobytu, a rovněž když by odcházeli* a jsme hotovi každému z nich dáti pevnou záruku, že všem a každému, kdo by sem chtěl přijíti, štědře poskytneme všechna privilegia, výsady a svobody, kterých užívají z královské moci a z kterých berou prospěch doktoři a žáoi jak na učení pařížském, tak na boloňském, a že se postaráme, aby ty svobody byly od všech a každého zvláště neporušeně zachovávány. Toho na svědomí a plnější jistotu dali jsme vyhotoviti tento list a kázali jsme jej potvrcliti zlatoui bullou, zhotovenou pečetidlem Naší Velebnosti. Dáno v Praze léta Páně tis icího třístého čtyřicátého osmého, v prvé indikci, 7*äne měsíce dubna, druhého roku našich království." Přetiskujeme tento dokument doslovně, protože z jeho znění je vidět Karlova převeliká starost o království České. O.tomto království mluví,v bulle důsledně, ale není tam ani zmínky-o říši římské, ani o Německu. Bylo by zbytečno argumentovat: dále o. tom, .byla-li pražská universita universitou říšskou, německou, nebo českou. Ale protože německá historická věda, sloužící potřebám nacionálního šovinismu a ne pravdě, přechází skutečnosti, aby operovala existencí "čtyř národů", ocitujeme zde ještě dekret Kutnohorský, který o'"českosti university mluví ještě jasněji. Také Václav IV. byl římský král a panoval v: říši, takže jeho autorita musí být nesporná i tomu, kdo proti znění Karlovy bully chce tvrdit, že universitu založil římský král a císař a ne krá,l český. Dekret má toto znění§ "Václav, z Boží milosti římský král, vždy rozmnožitel říše, a český král. Důstojní nábožní milíj Ačkoliv jsme povinni přihlížeti ku prospěchu všech lidí vůbec, přece nesmíme jim býti přízniví tak, že by snad prospěoh' těch, výhodami míst, časů a některých jiných okolností jsouce vázáni, s námi nějakým ' způsobem jsou spojeni, podléhal ztrátám a škodě. Ač zajisté'každý člověk jest povinnen každého člověka milovati, přece jest potřebí, aby toto milování vycházelo,, toliko z lásky zřízenéj pročež cizinci dáti v lásce přednost před domácím jest řádné lásky zvrácení« ježto pravá'láska vždy počíná u sebe sama a následovně se na potomstvo podle příbuzenství převádí. Poněvadž tedy národ Německý-, naprosto žádného práva obyvatelského nemající, v rozličných obecného "učení pražského záležitostech, jak nás toho věrohodná zpráva došla« osobil sobě k užívání tři hlasy,'a národ český, téhož království pravý dědio, toliko jediný hlas má a jeho užívá,.my'pak za nepravé a velmi neslušné pokládajíce, aby ..cizinci a přistěhovalci v hojnosti požívali vyzískaného statku obyvatel domácích, kteří po právu nan nárok mají, tito pak se cítili býti tíženi nevýhodou ,v_._JehQ_ nedostatku, přikazujeme vám tímto naším listem mocně a přísně, chtíce naprosto tak míti, abyste spatříce jej bez všelikého odmlouvání a vzdoru národ český ve všech radách, soudech, zkouškách» volbách a jakýchkoliv jiných jedná-„•;.. ;•;.., nich a ří ze ní ch university svrchu řečené na způsob zřízení, které má národ ..francouzský na obecném učení pařížském, a jehož ostatní národové v Lombardii ! a v Itálii užívájí, ke třem hlasům na každý způsob připustili', neohajíce jej od nynějška navždy výsady těchto hlasů užívati a jí se těšitr. • Jinak činiti nechtějte, ač chcete-li se vystříhat!-našeho nejtěžšího hněvu. Dáno na Horách Kutných dne Í8.měsíce ledna, království našich českého roku čtyřicátého šesté-t-k .„ho, římského pak třicátého třetího. Důstojným rektoru a celé obci učení pražského,nábožným našim milým,"
:
K tonuto dekretu ze dne 18.ledna 14-09 sluší ještě podotknoutis původní rozdělení na čtyři národy bylo zeměpisné a spíše podle státního příslušenství než", ppdle. moderhiho ethnického principu. I -tak však-nepřiznávalo toto rozdělení Němcům nějaká zvláštní práva, jichž- se dovolává politisující německá historická věda, "Národy" university bylys národ český, saský, bavorský a polský a bylo by jaksi nesnadno počítat Poláky za Němce. j První německá universita byla založena až po dekretu Kutnohorském , v Lipsku. Karlova universita není a nikdy nebyla nejstarší universitou německou, je první universitou českou a čtvrtou universitou .evropskou. Lze pochopit, že německé šovinisty rmoutí, že Ceši'měli/universitu dříve než oni, ale,svědci o dětinské malichernosti, že si nedovedou ňalézti útěchu v tom, že v některých věcech a směrech zase oni Cechy předběhli. A svědčí o historické nepoctivosti, nohou-li nesporná fakta překrucovat a mást vlastní lid nepravdivými legendami. HISTORICUS. -
- - x - -.
VR^NA K VRJMI SEPií . . . Když byla v únoru I949 v Paříži úskoky a terorem založena tak zvaná Rada svobodného Československa, vzbudila odpor demokratických složek exilu z Československa. Kolaboranti ,.s komunisty, opěvatelé slavného Sovětského svazu, Velikého Stalina; a Rudé armády-osvoboditelky byli na místech nejpřednějšíoh. Pro zásad ní odpůrce: komunismu, Sovětského svazu a Stalina nebylo místa v tom, 00 se vydávalo za representaci politické vůle podmaněného národa, 0ď první chvíle bylo patrno že tu jde jen o' pokračování tak zvané Národní fronty, jež přivedla národ a stát do nové katastrofy, Začínal-li v Rakousku člověk baronem^ začíná! v Radě politický činitel kolaborantem. A této kolaborace se Rada neodřekla do nynější chvíle,nikdy neodvolala Košickou deklaraci, jíž zbavila politických práv politické skupiny, jež s. komunisty, nikdy nekolaborovaly, . í ... j- ; # Ačkoliv demokratické, skupiny před t.zv.Radou varovaly exil,značná Část .jeho sedla na lep. Kolaboranti získali značné hmotné i jiné prostředky, jež jim umožnily přehlušit hlas demokratických .skupin, zlomit terorem jedny a koupit druhé Boj .proti t.zv» Radě.byl veden s krajními obětmi a holýma rukama. Není divu, že vypadal beznadějně a že se mnozí unaveni a zklamáni vzdali boje. Ale v tomto zápasu za osvícení exilu z Československa mají jednoho důležitého spojenoe, který za ně vykoná hlavní prácis kolaboranty*s komunismem z tak zvané Rady-svobodného Česko slovenska, kteří svými činy sami den ze dne dokazují jací jsou. Byli to oni, kteří odstranili všechny iluse, jež o nich a o Radě dosud éxilní veřejnost chovala. Před - poměrně nedávným časera oznámili 'různí členové této Rady, že z- oné ořgánisaCe odešli. Podobných krisí bylo již několik a sotva kdo v exilu by,mohl říci z paměti kolik jich bylo. Tentokráte se však zdálo, že krise byla.konečná a že, z celého podniku nezůstalo nic než množství ostud-, razítko a štědré dotace vy? plácené spolkem National Committee for a Free Europe, Veřejnost, předpokládající že vystoupivší "politikové" mají alespoň nějaké zááady, mohla soudit, že národní socialisté a jejioh souputníci zůstali isolováni. Mýlila se, protože pro pány "politiky" zásady neexistují a jejich potyčky v Radě se netýkaly zásad, ale mocenských posic, to jest dolarů, V minulých dnech sě konala konference':ACEN ( Shromáždění ujařmených národů ), na níž neexistující již Rada svobodného Československa vyslala svoji delegaci. ACEN je organisován tak, žo delegace jednotlivých národů nejsou vybírány podle politického rozvrstvení těchto národů, ale jednotlivé "uznané" národní komitéty jmenují své delegace. Také Rada svobodného Československa si delegaci najmenovala a k obecnému překvapení Radu svobodného Československa zastupují páni "po-
-
10
í
litikové", kteří s takovým hlukem právě před nedávnem oznámili, že z Rady výstupují a nic již s ní společného nechtějí-mít. V delegaci jsou i ti, kteří vládnou razítkem' a kasou Rady, i ti, kteří z Rady "odešli", protože se na; její zlořády nemohli již dívat. Lidé, kteří se radovali, že i "politikové" prohlédli, měli radost velmi krátkou. Panstvo jeden den Radu zatratilo, druhý den pak ji šlo zastupovat na Shromáždění ujařmených národů.. Jeden den to se Zenklem nešlo, druhý den přijali ze Zenklových rukou pověření a potvrzují tak světu, že někdejší náměstek ministerského předsedy komunisty Gottwalda je oprávněným mluvčím všeho československého lidu. Tento jejich postup by mohl překvapit jen toho, kdo nezná dosavadní četné přemety těchto pánů, kteří si z exilní činnosti udělali zaměstnání a kteří jsou dnes, jako byli v minulosti, ochotni sloužit tomu, kdo jim zaplatí. Nejeden z nich přece již za války statečně přisluhoval režimu, chystajícímu zvrácení ústavy z r.1920, zničení demokracie v Československu a závislost Československé republiky :na Sovětském svazu. Nejeden z nich dal v Košicích svůj podpis na zločinný státní převrat v Československu a všichni z nich - ani jednoho z nich nevyjímaje kolaborovali s komunisty v onom přítmí let I945-48. A jsou mezi nimi i lidé, kteří by byli kolaborovali ochotně i po -únorových událostech, kdyby byl Gottwald mel pro ně použití. Teprve když je vykopl nalezli najednou "zásady", čekat od nich ně.co bylo by naivností vrcholnou, protože patří k, sobě, oni i Zenkl a jeho parta. A tak vidíme zajímavý zjev, že lidé, kteří veřejně prohlásili,že z Rady odcházejí pokorně od. jejích pohlavárů přijímají delegační listiny, aby se mohli blýsknout mezi ostatními delegacemi a snad aby dostali diety, jimiž Američané nikdy ne skrblili. Ani po této jejich kapitulaci nikdo nebude brát vážně organisaci, jež si říká Rada svobodného, československa. Je však na čase, aby celý exil přestal již konečně brát vážně pány "politiky", kteří jednoho dne vydají slavnostní manifest proti "Radě" a Zenklovi a hned na to, jakoby se nechumelilo, vystupují v úloze Zenklových zástupců a delegátů. . Na nedávném sjezdu britských odborových organisaci vzbudila jedna z: nich údiv a obecný posměch veřejnosti, když svých několik set tisío hlasů odevzdala. týž den pro dvě protichůdné resoluce. Její zásluhou usnesl 3e sjezd britských odborů» že Británie se má vzdát všech jaderných zbraní i když tak neučiní ostatní státy a současně ale, že Británie mé i nadále mít jaderné zbraně. Páni "politikové", kteří odešli z "Rady", ale současně ji v ACEN zastupovali, jednají stejně. Jsou proti Radě a současně nejsou proti ní. Pro co jsou? Když ona britská odborová organisace provedla svůj husarský kousek,byla zahrnuta posměchem celé britské veřejnosti. Je na čase,, aby se i pánům "politikům" dostalo zaslouženího posměšného opovržení. Dokázali, že je nikdo nemá brát vážně. My jsme je jistě nikdy nebrali vážně, ale v exilu byli pořád-ještě lidé - na štěstí jich kvapně ubývá - kteří byli ochotni je hodnotit výše, než zasluhovali. Nyní však má každý důkaz jací ti páni jsou. Jsou to političtí akrobaté, bez páteře, obrostlí hroší kůží. Patří do Zenklova cirkusu a ne clo exilní politiky. \r. R. K.
Zenklovi vrtichvosté a řitělezci seskupeni v t.zv. výkonném výboru Rady svobodného československa při posledním posezení jednohlasně odhlasovali,žo pan-rada.Svobodného československa, pan dr.Petr Zenkl k 1.lednu I96I bude povýšen a bude mu udělena hodnost a titul vrchního rady Svobodného-československa, (Původní zpráva WRSČ.) -
x
-
°
9
NUTNO WAPSAT PRAVDU 0 "NOVÉM DOMOVÉ" a společnosti, které se kolem, něho sdružuje.Jedná se o česky tištěný časopis "Nový domov" vydávaný v Torontě, Kanada. "Published by Masaryk Memorial Institute lne.,Toronto" čtete v záhlaví tohoto listu.
Kromě inserátů komunistických
podniků "TUZEX" a "BATOHY" zaplňujících stránky "Nového domova" v míře stále větší a větší,, přináší "Nový domov" pravidelně "oficielní" zprávy Rady Svobodného československa, "oficielní" zprávy Kanadské Obce Sokolské, "oficielní" zprávy ústředí ČSNS (Československého Národního Sdružení) v Kanadě, "oficielní" zprávy kanadské pobočky i ústředí Hlavatého Společnosti pro Vědu a Umění, atd. atd, Předsedou Ústředí Československého Národního Sdružení v Kanadě jest pan František Němec, býv. vyslanec; a splnomocněný ministr československé republiky v Kanadě, jednatelem tohoto Ústředí 'jest pan dr.Jiří škvor - známý jako básník Pavel Javor a pokladníkem Ústředí jest pan ing,Ivan Bujná,
Panu dr.Jiřímu škvorovi přišla před nedávnem s komu-
nistickým výjezdním povolením z československa jeho manželka se synem, panu ing. Ivanu Bujnovi před několika měsíci přijela š komunistickým pasem a komunistickým výjezdním povolením z československa jeho dospělá dcera« Nepsali bychom o tom, kdyby tito pánové neměli významné funkce v našem politickém exilu, kdyby ono Ústředí ČSNS v Kanadě v "Novém domově" z 24»září i960 nevyzývalo, aby všechny odbočky Ústředí zaslaly "bratru" ústřednímu pokladníkovi ing.Bujnovi PÍÍESNÉ ČLENSKÉ SEZNAM! a kdyby manželka šéfredaktora a vydavatele listu "Nový domov" paní BÉLA HAVLÍKOVÁ nebyla letos v letě cestovala po komunistickém Československu. Z Jostenova "Čechoslováka" ze dne* 30.září i960 přetiskujeme následujíoí článek: "JEN TO DOBRÉ" (•Redakční). V hlídce "Naše ženy" píše manželka šéfredaktora "Nového domova", P.V.Havlíka, pí Běla o návštěvě v ČSSR mimo jiné toto: "...československo rozbírat nechci. • Ke mně byli všiohni,ti velcí i ti malí nesmírně'slušní a'já jsem jim za to hrozně vděčná.., a pak mne zas odtamtud bez potíží»kterých jsem se přece jen tajně v duši obávala,pustili domů. Mé srdce,co žádáš více? Pro mne osobně to byl kouzelný výlet do začarované země a všechno co jsem ochotná vám o tom povídat,bude jen dobré. Nebo jste snad cekali kritiku?,., Běla, Od paní Běly Havlíkové, manželky šéfredaktora a vydavatele PROTIKOMUNISTICKÉHO VíCf listu "NOTf DOMOV" a funkcionáře "Masaryk Memorial Institutu v Torontě'kritiku; komunistického československa věru nelze očekávat. Že by k této události něco řekla Zenklova Rada svobodného československa neb Ústředí ČSNS v Kanadě či některá jiná instituce výše jmenovaná se také sotva dočkáme. Lze však očekávat, že náš politický exil v Kanadě se konečně ygchcpí a udělá si pořádek, neb se o to bude aspoň trochu účinněji snažit, jako se dnes o vyčištění svých řad snaží náš politický exil v Austrálii, jak o tom referujeme
na jiném místě. J,Beran
Alois Cižeks P ff
1
g I IT Y-
- '-
....
K R .i .S.I . Přetiskujeme článek, který býv,poslanec strany národních socialistů Alois Čížek napsal do časopisu "Slovo" v červenci. roku 1951. '"Slovo" bylo vydáváno oblast, výborem čsl.strany národně socialistické ve Francii. Obsah článku,ačkoli sastaralý, jest nejen zajímavý, ale má velkou dokumentární cenu.
Když jsem se vrátil v únoru tohoto roku ze své cesty do U.S.A.,byl jsem sice bohatší o dojmy a zkušenosti,ale byl jsem též mnohem chudší o iluse,pokud jsem ještě vůbe6 nějaké měl. Nastupoval-li jsem cestu s pocity zvědavosti,pak mohu říci,že jsem se vracel s pocitem závisti vůči těm,kteří byli tak šťastni a nemusili vidět lednové politické dění ve Washingtoně, Jednání byla vedena od samého prvopočátku 2a nepopsatelného pocitu vzájemné nedůvěry. Zato důslednosti se zde příliš nedařilo. Pro ukrácení dlouhé chvíle zaznamenával jsem si jednotlivé rozhovory s našimi politickými vůdci na lodi,v "New Yorku i ve "Washingtoně před "krisí", uprostřed krise i po rozkolu. Kolik osob,tolik změn,tolik protikladů v jednotlivýbh rozhovorech,vedených třebas jen v rozpětí dvacetičtyř hodin. Byl-li takový hlavní rys washingtonských jednání,pak musím po pravdě přiznat,že v jedné věci byli politici washingtonští vzácně důslední - a to v nekompromisnosti při vyrovnávání osobních účtů. .. , . Činitel,který by se chtěl pokusit překlenout vzájemné mosty nenávisti mezí'našimi politickými vůdci,nechť se předem smíří s neúspěchem. Destruktivní'četa' Ripka-I.ngr-Blaho-Pavlöv neprodleně zařídí,aby byly odstraněny všeohny mosty,vedoucí k sblížení, A pochopitelně,vždyť by to znamenalo neprodleně konec jejich politické kariéry. Vezměte slunce květině, vezměte rybě vodu, vezměte těmto našem čtyřem riušketýrůíii možnost /dělat rozbroj, a všechno skončí stejným osudem. Před dvěma roky pyohlásil"v Paříži"dř.Hipka,že nikdy neodpustí Zenklovi,Majerovi a Peroutkovi,že .opustili základnu,podle':..které by všichni v. únoru 1948 demisionující ministři (tedy též a v prvé řadě dr.Ripka) měli býti jádrem předsednictva Rady, Klobouk dolů před ním,tentokráte byl výjimečně důsledný a proti svému zvyku dodržel svůj slib do všech důsledků. Veškeré jeho politické .snažen£....směřovalo. Od tétomchvíle k vytčenému cíli. Jestliže lednový rozkol v Radě je neúspěchem . československé demokracie,pak"' se, z něho,vedle komunistů,může dr.Ripka věru radovat. To,že jsme v Paříži včas odhalili jeho úmysly a včas před nimi varovali,má za zásluhu, že se dr.Ripkovi úspěch nezdařil úplně,a že zůstal v čele třináctky a n e j čele většiny. Dr.Ripka si je velmi dobře vědom,že jeho posice ve straně není silná,tyto zkušenosti ho provázejí již z domova. Proto vede boj proti politickým stranám, za uznání kultu nekontrolovatelných osobností. Dr.Ripka si je velmi dobře vědom, co znamenají silné a konsolidované politické strany. Ví,že jeho politická minulost mu Nezískala valně popularity. Proto byl od počátku stoupenoem ideje,aby odboj byl svěřen do rukou exklusivní společnosti,do jejíž činnosti by neměl nikdo co mluvit, tak ja*k to bylo ušlechtilou zásadou druhého odboje. Proto se tak vytrvale snažil opanovat pomocí jedné universitní hvězdy spolky a pomocí jiných rozkládat politické strany. Začal se stranou agrární. Zatím co vyslal prof.Kovárnu na svatováclavský sjezd jako parádního řečníka,pokusil se marně v zákulisí sjezdu organisovat oposici proti dr.Cemému. Neiíspěch ho neodradil a Feierabendův Ševčík a. Voženílek měli ,za Ripkova předsedání více posic, a vlivu v pařížském předsednictvu Rady,než všechny ostatní politioké strany dohromady včetně vlastní strany Ripkovy, Lidovcům pěstoval Klimka s ífehákem, V Řehákovi tak paralysoval i jeho počáteční vyhraněný-odPor^k sobě, Ripka byl inspirátorem souboje Majer - Vilím,který strávil této straně většinu stoupenců v zahraničí (s'oc.dem.) Živnostníci^" národní demokraté byli jed-
nojjni -potud, pokud-, neupoutali „pozornost dr.Ripky.. On to tyl, kdo financoval trucsjezd Bartlův''v, Paříži, Při rozkladu živnostníků, zaskočili jednak Řehák, jednak Firt. Potřebné- osobnosti vyrobil Ripka neprodleně... ' Dr.Ripka se ovšem. nezastavil ani před rozkladen strany vlastní. V tomto případě použil specielních method. Využil budovatelského zápalu naší mládeže a založil s ní něco,co tu ještě nebylo - Stranu práce. &koda,že si v tomto případě nevyžádal rady od zkušeného dr.Stránského, činnost dr.Chalupy a_.dr.Povolného nenašla zatím plného ocenění,vyhýbáme-li se tomu,pak je to proto,že nechceme á v této době ani nemůžeme- se vracet v celé šíři k případu dr.Milady Horákové. Zahraniční Tfstav - čsl.strana práC6, rozvíjí svou činnost zvláště v Německu. Je nám ku podivu, a rádi bychom znali důvody úzkých osobních' styků dr.Povolného s některými členy rodiny protektora Neuratha,vraha českých studentů. Rádi bychom znali,zda se jednalo o styk pouze osobní,či zda toto dění bylo v rámci programu Strany práoe, Dr.Ripka měl ve své straně vždy velmi labilní posici a dobře ví,že jeho posice je nevalná i dnes. Za mého pobytu v USA dotvrzovali mi i velmi význační činitelé strany nár,soc. že Ripkova posice je jak v Radě,tak i. ve straně neudržitelná. To Ripka věděl a proto spěchal s vyvoláním krise. Ku pomoci přispěchali mu politický generál, ministr Hitlerova protektorátu, a. čepičkou a Zápotockým dosazený "generální tajemník" třímandátové stranicky,který si ke všemu vysloužil mandát teprve na jednotné komunietiftké kandidátce. Hazardní hráč vsadil va banc. Dr.Zenkl,tisknut někdy velmi nevhodným způsobem ke zdi svými protivníky,dal se vmanévrovat Ripkou do hry,kde je v sázce celá politická prestyž jeho i strany,které je předsedou. On jediný může v této hře ztratit. Ripka může jedině získat, (Ripka zemřel,nic nezískal a Zenkl dokázal a dokazuje stále,že' ty politické ostudy sobě a své straně stačí dělat i sám bez Ripky a bez onoho politického generála,který také již zemřel.Pozn.redakce M.R.) Není mým úkolem zlehčovat vinu dr.Zenkla na rozkolu v Radě,ale přece byoh jen chtěl upozornit,že škodí myšlence čsl.zahraničního hnutí ten,kdo dělá rovnítko mezi jmény Zenkl a Ripka. Ripka kryje dnes svou činnost štítem jména Zenkl. Kdysi v Paříži řekl mi při jedné z politických rozmluv "dr,Ripka: "Jsem o deset let mladší Zenkla a to na konec rozhodne". Cynický úsměv,kterým svoji poznámku doprovázel,se hluboko vryl do mé paměti a značně přispěl k mému dnešnímu politickému postoji. Jestliže si dnes moudří otcové washingtonští marně lámou hlavu,jakým způsobem sjednotit rozklížený odboj,pak nechť mi dovolí,abych jim da'1 jednu radu. Vyhlaste v čsl.emigraci soutěž na tři největší. kolaboranty s Moskvou. Vítěze pak odstraňte z Výboru a pošlete na. přeškolení do. tábora_ Valka. Možná,že se pak dočkáte t o ho, žp,- s-e ván, oi Lb o j s j c .-.''.n ot í sám. ^ ....'•; 4 - x -
,- - V tomtéž výtisku pařížského, čížkova "Slova"'v článku "Exil na scestí" napsal V.Suchý: .*". * " "...po bojovném hlasování,které následovalo- po'projevu Ferdinanda. Peroutky ve prospěch zavedení funkčního období,došlo..k některým překvapením. Sedmnáct,kteří hlasovali pro funkční období jsou Ferd.Peroutka,Václav Majer, Frant.Němec,Mirko* Sedlák,Josef: Lettrich,M.Franěk,M,Kvetko,P.Viboch, černý,J.Ksch cígl,dr,Král,dr.A.Procházka,dr,Bunža,dr.£abo,dr.Osusky,Juraj Slavik a dr.Heidrich, Proti hlasovali dr, Zenkl, dr',Ripka,dř. Stránský, Firt, Voj ta Beneš ,dr, žák, A,Klimek,.dr. Dieško,dr,Blaho,Koěvara,gen,Ingr a dr.Papánek. Třináct přehlasovaných* vyvodilo ze své porážky podivuhodné konsekvence. Následujícího dne po hlasování učinili "slavnostní" prohlášení,že se RADA SVOBODNÉHO ČESKOSLOVENSKA r o z e š l a a že jako náhradní orgán ustavují Národní Výbor Svobodného československa. Tyto podivuhodné methody našly patřičného docenění u příslušných mezinárodních činitelů. Jestliže se dr.Ripkovi a dr.Papánkovi nepodařilo až do této chvíle nalézt pochopení v mezinárodních kruzích pro Národní Výbor,pak se mohou poděkovat především stylisaci nástupní prohlášení. Západní politik těžko chápe,že by mohla parla-
mentní óposice ,v jeho zemi vystoupit z parlamentu a s vážnou tváří učinit prohlášení,že se' tento parlament-rozešel. Tento postup zvolilo bohužel člvanáot ze třinácti přehlasovaných. Pouze dr.Kočvara ve svém separátním prohlášení nemluví o rozchodu Rady a mluví o svém vystoupení z jejího výboru. Redakční poznámka; Během šesti týdnů vydáme separátní výtisk (obsah as 30 stran) obsahující • doslovně znění řeči Ferdinanda Peroutky, kterou pronesl jako clen předseda nictva Rady ve schůzí jejího výboru ve Washingtone dne 20.ledna 1951» Učiníme tak proto, že ještě dnes mnoho lidí jeví zájem á současně si stěžují, že neměli příležitost obsah Peroutkovy řeči poznati a dozvěděti se z autentických' pramenů něco o příčinách a průběhu tehdejších událostí, jež vedly k prvému zjevnému rozkolu v Radě a jak byly kým komentovány. Otiskneme pro-, to v ohlášeném výtisku také různé komentáře českého i slovenského tisku z tehdejší doby a jako závěr připojíme stručný komentář našeho hlavního spolupracovníka, redaktorp, Rudolfa Kopeckého. jest 1,- hol.zl.
Cena výtisku,včetně poštovného
Kdo mé zájem o zaslání výtisku, pošli přihlášku a 1.-hol.
zl.f z ciziny ekvivalent v pošt.odpovědkéch administraci "Modré revue", Rotterdam,Postbox 98. Přihlášku pošlete laskavě před 15.prosincem t.r, - - x - 0000000000000 000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000 ooooocnnooooo <. DROBNOSTI Z AUSTRALIE. Čt enáře MR bude zajímat, že 17» a 18.září sešlo se 11 representantů tří klubů,resp. sdružení. Sešli se v Sydney za Ústředí čs.demokratických spolků 7 Austrálii. Brisbane (Quensland) zastupovali:•V.Manych, St.Pokorný a J.Vávra, Sydngy (Nový Jižní Wales) representovali» čáp, Hála, dr.Mikl, Lupínková, dr,Sudek, Vaněk a Wiesnerová, z Melbourne (Victorie) dostavil se pouze dr.I.Schwetz. K tomu je třeba říci, z referentské povinnosti, že v Melbourne se po bouřlivém' yalném shromáždění tamní spolek rozdělil tak, 'jako kdysi RSČ na 17tku a l^tku, Dr.Schwetz zastupoval při jednání v Sydney t.zv, koordinační výbor z Melbourne, Adelaide (jižní Australia) zastoupena nebyla. Tuto skutečnost bylo nutno předpokládat, protože v Adelaide je předsedou tamního klubu Frant«Nový, který se v loni súčastnil s krojovanou skupinou spolupráce s komunisty z československa na t.zv. Festivalu české hudby. Na tentýž Festival přiletěl propagandista z československa "soudruh" Eckstein, který neopomenul využitkovati této příležitosti k bolševické agitaci,. Tato skutečnost byla také předmětem delšího jednání sjezdového a přítomnými na sjezdu byla jednomyslně odsouzena, Ovšem,' neobešlo se to bez ozvěny v "Hlasu domova", V němž nér.soc, O.Mikulčák píše (3,10,t.r,) následovně: "Koncem (II) září se měl konat v Sydney t.zv, sjezd Ústředí čs.demokratických organisací v Austrálii, Pro informaci veřejnosti sděluji, že šlo o soukromý podnik svolaný p,Pokorným z Brisbane, jehož se na příklad nezúčastnil žádný, valnou hromadou řádně zvolaný delegát z Victorie," Během jednání v Sydney byl vznesen požadavek, aby Austrálie (rozuměj čs,exulanti) byli zastoupeni v RSČ. To byl snad jen nový pokus oživit "mrtvolu" ,která už
jinak není- nižádné existence schopnáj - Předsedou tfstředí "byl zvolen St, Pokorný z Brisbane, Jižní Austrálii,která nebyla zastoupena,byla místa ve výboru reservována, Volební období z původního dvouletého bylo prodlouženo na.tříleté' Hlas domova vycházející v Melbourne-, s tendencí národně socialistickou, napsal, že se jeden zdejší krajan vrátil do CSSR. Zpráva se však ukázala lichou a poněvadž šlo také o národně socialistického funkcionáře, zprávu odvolali, ovšem neopomněli napsat, že zprávu přetiskli z "Výzvy" z Quenslandu, což ovšem ve své původní zprávě neuvedli. Dělají to naprosto stejně jako jejich londýnský v z o r Josten ve svém "Čechoslováku"Ten také, jen když mu někdo přiskřípne prsty, tak udává pramen svých informací, • ' T.J.,Sydney «-
\
- - x - -
DALŠÍ DROBNOSTI Z AUSTRALIEž Stanovisko RCS K FESTIVALE V ADELAIDE. ("Hlas domova" z 22.8.i960.Richmond). Na udanie a křivé obvinenie proti mne v nižeuyedenej. záležitosti zaujala Rada slobod,Československa svoje stanovisko,ktoré dávám touto cestou našej veřejnosti na' vedomies "Výkonný Výbor Rady svob.Csl. sa opSť zaoberal vo svojej sohozi dna 23, a 24, júla I960" udal os ťmi v Austrálii v súvislosti s účasťou Cs,klubu v Adelaide na Festivale čs,hudby a najmS s příslušnou činnosťou členov Zastupitelstva Rady slobodného Československa Františka Nového a Jána Violu t uvedenom smere. Po podrobnou uvážení zpráv,ktorých sa Výboru dostalo z rozných prámenov,Výkonný výbor znovu konstatoval,že nezistil v činnosti oboch menovaných nič závadného,čo by im mohlo byť zo stanoviska národného a politického právom vytýkané. Výkonný výbor zistil,že akcie,ktoré boly niektorými jednotlivcami v súvislosti s uvedeným Festivalom vyvolané,najma tiež skreslené zprávy a tendenčně ich sfarbovanie,nielen neslúži bojů proti komunizmu,ale naopak može ich. byť zneužité konunistami proti exulantskému bojů proti komunizmu,preto je ich třeba -lutovať, Výkonný výbor tiež vyslovi! poíutovanie nad tonom a nevhodnou formou vyjadrovania sa niektorých jednotlivcov, 'Tie vonkoncom nesvedcia o- tom,že by im šlo o vec..." J,Viola, East Kew. (Není to trochu podivná forma VYHLÁŠENÍ "STANOVISKA" RADY či jejího Výkonného Výboru? Pan Ján Viola neuvádí ani jména těoh,kd.ož "STANOVISKO RADY" vyhlásili.' 2fe si to nenapsal pan Ján Viola sám, na to má alibi. Něco podobného dostal pan dr',Hofirek v Melbourne, - Pozn,red,Modré revue,) Dopisy redakci: (Hlas domova z 5»9«I960.»Richmond,Australia). Stanovisko k stanovisku Rady; Dopis v českém znění,avšak stejného obsahu,jak jej citoval v posledním HD p,Viola,zaslala Rada svob.Československa na mou adresu. Je podepsán Dr,PETREM ZENKLEM,jako předsedou výk.výboru a Dr.JURAJEM SLAVIKEM,jako místopředsedou. Veřejně zastávat názory,že aktivní spolupráce na podniku,na kterém též spolupracoval oficielní zástupce pražské vlády a dělal tam politiokou propagandu, je n ě c o n e z á v a d n é h o , to může jedině působit rozvratně na antikomunistickou morálku exilu. Hlásání takových názorů je nebezpečné a nezodpovědné zejména v době,kdy někteří exulanti se vracejí' domů, někteří říkají,že v CSR se "mnoho zlepšilo", kdy v Geelongu se debatuje o vypuštění boje proti komunismu z programu spolku, a v době, kdy někteří jsou ochotni přijmout gomulkovštinu a titovštinu jako svůj program a zmateni koexistenční propagandou,"prohlašují celou diskusi o základní linii exilu za malichernost. - Výtka o nepoctivosti úmyslů«'kterou Rada učinila v dopise mně zaslaném, b.y měla být buď prokázána, nebo odvolána, S.Hofírek, North Melbourne, "ZPRAVODAJ" čsl.národního sdružení v Sydney - říjen 1960s ",., může-li naši činnost v exilu někdo posuzovat a máme-li být někomu za ni odpovědni, pak to nejsou naše zkrachované "osobnosti" ve Washingtonu, nýbrž DOMOVÍ A zkus se někdo zeptat doma těch v-žalářích a donucovacích pracovnách, zda bylo závadné či nikoliv, když v Adelaide pod jednou a téže firmou jeden večer pěl Säy na
-
16
-
sovětský svaz komunista Eckstein z" Prahy a druhý večer na těchže prknech tančili a zpívali čsi,demokratičtí uprchlíci. Ustup každý dále, než takovou otázku někomu doma položíš. Mohlo "by se ti stát, že ti vlastní táta plivne do tváře, žes mu takovou otázku vůbec položil. Najdou-li se v exilu přesto lidé, kteří řeknou, že v Adelaide bylo vše správné, pak a£ si honem zajdou na nejbližší čs.konsulát a požádají o návratku do rudého ráje. Setkají se tam se starými známými z festivalu české hudby v Adelaide." Doslovně totéž otiskla " VÍZVA",časopis Čsl.klubu v Quenslandu,Austrálie,číslo záříříjen I960, ovšem Zenklové, Slávikové ve Y/aohingtonu, stejnä jako Noví a Violové v Austrálii, radovoi a zenklisté u nás v Eölandsku, tak jako i v zemích'ostatiíok . ti mají hroší kůži, hroší kůži impregnovanou zenklismem, tou těžko něco pronikne.
"HOSPODiffi"t komunistický časopis českých krajanů - usedlíků v Amerioe, vydávaný v Omaze, v č.20.,roč,LXX,,z 15,října i960 na straně 970té v článku Joseph Majera z Prescott,Arizona pravíš "Představte si jak by dnešní svět vyhlížel, kdyby na příklad: Mistr Jan Hus nebyl kritizoval kněžskou hierarchii? Havlíček Borovský - rakouská vládní nařízení? Tatíček Masaryk - politickou situaci v Rakousku a Čechách? Lenin a Trotzký - utrpení ruského lidu? '''"Hospodář" vychází 14tidenně, 48 stran kvartoformátu, tiskem na velmi pěkném papíru, mnozí krajané v USA jej předplácejí i svým příbuzným a známým mimo USA. Totéž číslo "Hospodáře" říká na str. 963•s "... ve světovém parlamentě"-(míněny Spojené národy.Pozn.red.M.R,)- "domáhal se Chruščov lepšího a správnějšího rozdělení funkcí Spojených národů, což se doposud provádělo dle přání Ameriky na líkor Slovanů. ...Rozhořčen odporem Západu proti všem zlepšovacím návrhům, bloku socialistických vlád,Chruščov vyslovil co krajní krok utvoření nového mezinárodního tělesa pro udržování míru na světě,které by se skládalo ze socialistických a neutrálních zemí,aby tyto nemusily dále trpět intrikami Západu.... Největší nevoli slovanského bloku yyvolal Macmillan svojí obhajobou vyzbrojování Adenauerova Německa.,,, Velkou pozornost mezi 2.5OO delegáty na Valném shromáždění Spojených národů vzbudila dobře prolayšlená a krásně přednesená řeč vůdce československé delegace »presidenta Antonína Novotného. (Pravého presidenta a ne "tak zvaného" presidenta, jak se o něj otírá bezvýznamný písálek v jednom také českém plátku v Americe,protože pochází ze řad dělnictva.)"
Známý nám již pan W.Valk a Amsterdamu ve své knize "Tsjechoslowakije" vydané 1947 vydavatelstvím Jacob van Campen te Amsterdam na straně 204 a 205 napsal: "Beneš in Moskou. Kort na het bezoek aan Amerika sloot Tsjechoslowakije voor twintig jařen een Vcrdrag van vriendschap met de Sowjet Unie...Teneinde geen misversianden te doen ontstaan,besprak Beneš het concept-vriendschapsverdrag eerst in Londen en Washington en op 12 December 1943 had. dan de onderteekening plaats te Moskou.... Op 23',Decemb.er 1943 verliet Beneš Moskou en toen begon de "nieuwe Slavische politiek"..." český překlad: "B-3neš v Moskvě, Krátce po této (Benešově) návštěvě Ameriky, uzavřelo československo se Sovjetským svazem smlouvu o přátelství na dvacet let,,. Aby nebyla dána možnost vzniku nějakého nedorozumění,Beneš projednal návrh smlouvy o přátelství napřed v Londýně' a "Washingtonu a 12.prosince 1943 následovalo teprve podepsání. smlouvy v Moskvě..., Dne 23.prosince I943 opustil Beneš Moskvu a'tehdy po-
-
17
-
čala "nová slovanská politika»..." (Autor knihy neříká, s kým Benešov Londýně a ve Washingtonu návrh smlouvy projednal, ze souvislosti však je jasné, 'že to^měly "být vládní kruhy těchto zemí. Je to nepravda, neboť londýnská vláda dr.Bene&e výslovně- a důrazně před cestou do Moskvy a uzavřením smlouvy se Sovjetským svazem varovala. V příštím čísle Modré revue se k věci vrátíme a budeme citovat doklady toho. Poznámka redakce.) - - x - 0000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000 00000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000 Pokračování výkazu příspěvků pro tiskový fond "Modré- revue" pro ročník VI. (Poslední výkaz byl uveden v č. 8,/VI. - červen i960») p-. P.C.,Sydney 2 amer.dol. P'. J .C., Chicago 10 Shil, austr. P'. K'.C. ,N©w Zealand p-. Z.V.,New York 5 amer.dol. p-. V-.B ., Londýn p-. 7/.P.,Chicago 2 ame r. do 1. p. ing.B'. S., Ottawa 10 kanad.dol. p.img.J.H,,Montreal 5 ka.nad.dol. p, E.S".,Pomona,Cal. 5 amer.dol. p.J.N.,Vancouver,Kanada 2 kanad,dol. p. J.P.,Casablanka p. ,Casablanka p.dr.B.M.,Sydney . . . . 5 austr.^ + oprava z min.výkazu. P.ing.T.J.,Sydney poslal 2 ^ angl.,omylem vyúčtovány jako ^ austr. Rozdíl činí Celkem předchozí výkazy Celkem 1
Všem, kdož na tiskový fond. "Modré revue s rd e č ně děkuj eme.
16
hol.zl. 7 . 6 0 11 11 4 .25 ti tt 18 .61 li tt ti 11 10 i t 11 7 .60 t 38 .20 i it ti tt 19 .10 11 1 1 18 61 ti tt 7 .64 it 11 10 it 11 10 tt tt 41 • 75 dl 213 69hol.zl. : 869 .54." " 1,083.23 hol.zl
dosud přispěli, REDAKCE
Doda,tečně přineseme ještě výkaz příspěvků na tisk.fond z Brazílie, který nám dosud nedošel. Poznamenáváme, že výdaje za ročník VI. (rok i960.) činily víc jak trojnásobek příspěvků na tiskový fond za rok i960 dosud přijatých, při čemž veškerá práce s tiskem, redakcí i administraoí jest vykonávána zcela bezplatně. REDAKCE. 00000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000 00000000000000000000000000000o00000000000000000000000000000000000000000000000000o00
000000000000000000000000000000000 0000000000000000000o000000000 0000000000000000000000000 000000000000000000000 0000000oo00000000 0000000000000 000000000 00000 00
ft
