Tato příloha je nedílnou součástí rozhodnutí čj. 128718/KUSK OŽP/Hra ze dne 15.4.2011. „otisk úředního razítka“
Provozní řád 1.etapy
SKLÁDKY TKO BYTÍZ
Provozovatel:
SVZ Centrum s.r.o.
26101 Příbram
Schválil:
Krajský úřad Středočeského kraje Zborovská 11 150 21 Praha 5
Zpracoval: Středisko odpadů Mníšek, s.r.o. tel.: 603525045 Praha, březen 2011
O BSAH : 1 1.1 1.2 1.3 1.4 1.4.1 1.4.2 1.4.3 2 2.1 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.2 3 3.1 3.2 3.2.1 3.2.2 3.3 4 4.1 4.1.1 4.1.2 4.1.3 4.1.4 4.1.5 4.1.6 4.2 5 5.1 5.1.1 5.1.2 5.1.3 5.1.4 5.1.5 5.2 5.2.1 5.2.2 5.2.3 5.2.4 5.2.5 5.2.6 6 7 8 9 10
ÚVODNÍ ČÁST 5 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 5 Požadavky na skládku 6 Časové omezení provozního řádu 6 POUŽITÉ PODKLADY PRO VYPRACOVÁNÍ 6 Podklady o technickém řešení skládky 6 Podklady o provozu skládky 7 Ostatní podklady 7 ÚČEL A CHARAKTERISTIKA SKLÁDKY 8 GEOLOGICKÉ A HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY 8 Geologická a hydrogeologická stavba území 8 Klimatické podmínky a kvalita ovzduší 8 Krajina 10 Chráněná území a části přírody 10 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ A STRUČNÝ POPIS SKLÁDKY 10 ÚČEL SKLÁDKY 15 Určení skládky 15 Podmínky pro ukládání na skládku 15 Požadavky na obsah škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu 16 Mísitelnost odpadů ukládaných na skládky 17 Odpady vznikající při provozu skládky, nakládání s nebezpečnými odpady 18 PŘEJÍMKA ODPADŮ A PODMÍNKY PROVOZU SKLÁDKY 20 Přejímka odpadů do zařízení a dokladování kvality přejímaných odpadů 20 Povinnosti původce odpadu 20 Povinnosti provozovatele zařízení při přejímce odpadu 22 Základní popis ukládaného odpadu na skládku 22 Zjednodušená přejímka odpadů na skládku 23 Odpady přijímané na skládku jako technologický materiál 24 Odpady využívané k uzavírání a rekultivaci skládky 25 POSTUP UKLÁDÁNÍ ODPADU 26 ORGANIZAČNÍ ZAJIŠTĚNÍ PROVOZU SKLÁDKY 29 Povinnosti pracovníků skládky při jednotlivých činnostech 31 Organizační povinnosti obsluhy skládky 31 Povinnosti při zajišťování bezpečnosti provozu 31 Povinnosti při zajišťování ochrany zdraví a životního prostředí 32 Povinnosti při provádění kontrol 32 Povinnosti při předcházení havárie a pro případ havárie 32 Hlavní povinnosti pracovníků skládky podle jejich funkce a pracovního zařazení 33 Vedoucí skládky: 33 Vedoucí směny: 34 Vážný: 34 Řidič mechanizmů: 35 Manipulační dělník: 35 Další povinnosti obsluhy skládky 36 PROGRAM KONTROLY A MONITOROVÁNÍ 37 EVIDENCE ODPADŮ A PROVOZNÍ DENÍK 40 BEZPEČNOST PRÁCE A OCHRANA ZDRAVÍ OSOB 43 PROVOZNÍ PŘEDPISY 48 ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 48
11 PŘÍLOHY 51 Příloha 1 Situace skládky 52 Příloha 2 Schéma monitorovacího systému 61 Příloha 4 Návody pro obsluhu a údržbu technologických zařízení 65 Příloha 5 Odpady povolené ukládat na skládku 66 Příloha 6 Technologické materiály pro překryvy a tvorbu valů skládky Bytíz 69 Příloha 7 Podmínky, které musí splňovat odpady ukládané na skládky 70 Příloha 8 Způsoby a postupy, které se považují za úpravu odpadů před jejich uložením na skládku 74 Příloha 9 Seznam odpadů a podmínky pro jejich přijetí na skládkách odpadů bez zkoušek 76 Příloha 10 Seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin 78 Příloha 11 Vzor provozního deníku 80 Příloha 12 Požární řád 81 Příloha 13 Informační tabule 89
Tabulka 1 : Nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů pro třídu vyluhovatelnosti IIa Tabulka 2: Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin v sušině odpadů Tabulka 3: Požadavky na výsledky ekotoxikologických testů Tabulka 4: Mísitelnost odpadů ukládaných na skládky Tabulka 5: Seznam nebezpečných odpadů vznikajících při provozu skládky Tabulka 6: Seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin Tabulka 7: Odpady, které budou přijímány na skládku v omezeném množství za účelem využití např. k technickému zabezpečení skládky, k překryvům atd. (množství bude limitováno potřebou) Tabulka 8: Odpady, které budou přijímány na skládku k uzavírání a rekultivaci skládky (množství bude limitováno potřebou)
1ÚVODNÍ ČÁST 1.1IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Tento provozní řád je po svém schválení závazný pro skládku TKO Bytíz. Skládka svým provedením a technickým zabezpečením splňuje kriteria pro zařazení do skupiny S - OO (ostatní odpad), podskupinu S - 003 dle vyhlášky MŽP ČR o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu - číslo 294/2005 Sb. v platném znění; z hlediska stanovení obsahu provozního řádu je zařazena do skupiny D (technologie D1). NÁZEV SKLÁDKY
Skládka TKO Bytíz
IČO VLASTNÍK A PROVOZOVATEL
SVZ Centrum s.r.o. A. Jiráska 264, 26101 Příbram SVZ Centrum s.r.o. A. Jiráska 264, 26101 Příbram Ing. Oldřich Zábrodský, jednatel 603 422 930 CZ 26092212
VEDOUCÍ SKLÁDKY:
Michal Zábrodský 775 192 700
TELEFON SKLÁDKY
775 192 700
VLASTNÍK ZAŘÍZENÍ: PROVOZOVATEL SKLÁDKY: STATUTÁRNÍ ZÁSTUPCE PROVOZOVATELE:
ODPADOVÝ HOSPODÁŘ
Ing. Josef Tomášek, CSc.
E – MAIL SKLÁDKY
[email protected]
POŽÁRNÍ OCHRANA:
150
LÉKAŘSKÁ POHOTOVOST:
155
SLUŽEBNA POLICIE:
158
POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY, KŘP STŘEDOČESKÉHO KRAJE, ÚZEMNÍ ODBOR PŘÍBRAM KHS STŘEDOČESKÉHO KRAJE, PRACOVIŠTĚ PŘÍBRAM
ČIŽP - OI PRAHA,
DOHLÍŽEJÍCÍ ORGÁN
ORGÁN SCHVALUJÍCÍ PROVOZNÍ ŘÁD: KONTROLNÍ ORGÁN:
974 879 227 U nemocnice, 261 19 Příbram, tel. 318 622 055 Wolkerova 40/11, 160 00 Praha 6 Odd. odpad. hospodářství Tel.: 233 066 301, Fax: 233 066 303 odd. ochrany vod Tel.: 233 066 201; pohotovostní služba: 731 405 313 MěÚ Příbram, odbor životního prostředí, Tyršova 108, 261 19 Příbram I., tel. 318 402 474 OÚ Dubno, Dubno 45, 261 01, tel. 318 627 136 Krajský úřad Středočeského kraje, Zborovská 11, 150 21 - Praha 5, tel.: 257 280 111
1. etapa skládky je realizována na pozemcích parcelních čísel: k.ú. Bytíz 60/1 a k.ú. Dubno 350/1. Katastrální mapa uvedena v příloze 3. Skládka vybudovaná v souladu s platnými legislativními předpisy o kapacitě 95 300 m 3 v I. etapě realizace, s možností rozšíření v dalších etapách. Těsněná plocha v 1. etapě 13 500 m2. Plocha vnitřního prostoru skládky včetně koruny skládky 15 228 m2 (projekt - Interprojekt odpady), proti původnímu projektu (Hydroprojekt), kde tato plocha byla 15 481 m2. V 1. etapě bude skládka rozdělena na dvě skládkové sekce o plochách 7 050 m2 a 6 450 m2. Skládkové těleso je vybaveno obvodovými příkopy pro záchyt dešťové vody, plošnými drény ve skládkové ploše včetně potrubí skládkové vody do akumulační jímky skládkové vody o kapacitě 616 m3. Voda z akumulační jímky je vedena do čerpací jímky na vracení do skládkového tělesa. Skládka je vybavena odplyněním s realizací kogenerační jednotky na využívání skládkového plynu v dalších letech. Areál skládky je vybaven oplocením, osvětlením, zpevněnými komunikacemi, vahou, vrátnicí, očistou vozidel. Skládka má vnitřní a vnější monitorovací systém.
1.2Požadavky na skládku Technické požadavky na skládky odpadů včetně podmínek pro jejich umístění, technické zabezpečení provozu skládek, těsnění, monitorování a podmínek jejich uzavření a rekultivace se pokládají za splněné, odpovídají-li technickým normám ČSN 83 8030 Skládkování odpadů Základní podmínky pro navrhování a výstavbu skládek, ČSN 83 8032 Skládkování odpadů Těsnění skládek, ČSN 83 8033 Skládkování odpadů - Nakládání s průsakovými vodami ze skládek, ČSN 83 8034 Skládkování odpadů - odplynění skládek, ČSN 83 8035 Skládkování odpadů Uzavírání a rekultivace skládek a ČSN 83 8036 Skládkování odpadů - Monitorování skládek. .
1.3Časové omezení provozního řádu Pro 1. etapu skládky TKO Bytíz
1.4POUŽITÉ PODKLADY PRO VYPRACOVÁNÍ 1.4.1Podklady o technickém řešení skládky - projekt pro stavební povolení, Hydroprojekt Praha, a.s., Ing. L. Kudrnová, 1993 - prováděcí projekt, Interprojekt odpady s.r.o., Ing. Roman Pýcha, Heleny Malířové 11, 169 00 Praha 6, srpen 2010 - dokumentace skutečného provedení skládky
1.4.2Podklady o provozu skládky - údaje o vybavení skládky mechanizmy - údaje o personálním obsazení skládky
- výsledky dosavadního monitorování skládky - poznatky a zkušenosti z dosavadního provozu skládky - výsledky dosavadních měření a pozorování – monitoring vod, záznamy o meteosituaci, průběžná evidence uložených odpadů včetně místa (provozní deník)
1.4.3Ostatní podklady -všechna dosud vydaná rozhodnutí schvalovacích a kontrolních orgánů -hydrogeologický posudek, Čeleda 2011 -platné legislativní předpisy pro nakládání s odpady -ČSN 83 8030 Skládkování odpadů - Základní podmínky pro navrhování a výstavbu skládek -ČSN 83 8032 Skládkování odpadů - Těsnění skládek, -ČSN 83 8033 Skládkování odpadů - Nakládání s průsakovými vodami ze skládek, -ČSN 83 8034 Skládkování odpadů - odplynění skládek, -ČSN 83 8035 Skládkování odpadů - Uzavírání a rekultivace skládek -ČSN 83 8036 Skládkování odpadů - Monitorování skládek. -TNO 83 8039 Skládkování odpadů. Provozní řád skládek
2ÚČEL A CHARAKTERISTIKA SKLÁDKY 2.1GEOLOGICKÉ A HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY 2.1.1Geologická a hydrogeologická stavba území Geologicky je území skládky součástí Barrandienu. Skalní podklad je tvořen kontaktně metamorfovanými algonkickými břidlicemi (jílovité a prachovité břidlice), v severní části lokality kambrickými sedimenty dubencko-druhlické kry (droby a polymiktní slepence). Hloubka zvětrání závisí na mnoha faktorech, jako nejdůležitější je možno uvést mineralogické složení hornin, případně stupeň rozpukání. Úroveň skalního podloží se v užším okolí zájmového území pohybuje od 2 do 3 metrů pod současnou úrovní terénu. Tyto skalní horniny jsou překryty kvartérními sedimenty. Jedná se v naprosté většině o svahové deluviální sedimenty, ponejvíce písčité hlíny, přičemž směrem do hloubky narůstá příměs střípkovitých úlomků navětralé břidlice. Celková mocnost výše uvedených sedimentů dosahuje v blízkém okolí maximálně dvou až tří metrů. Propustnost podloží je na úrovni 1.10-5 až 1.10-6 m/s. Mocnost podloží 1,5 – 3 m (kvartér, antropogenní navážky). Hydrogeologické poměry: V zájmovém území jsou dle zprávy SG Geotechnika vyvinuty dvě zvodně, a to: - mělká kvarterní zvodeň s průlinovou propustností v sedimentech, předpokládá se, že tato zvodeň se vyskytuje v úzkém pásmu při protékajícím recipientu a má plošné omezení. Oběh vody v této zvodni je silně závislý na dešťových srážkách, což defacto potvrdily vrty HV2 a HV3, které byly po celou dobu suché (1992). - zvodeň s puklinovou propustností v pásmu algonkia a kambria. Horniny tohoto podkladu jsou poměrně hluboko drénovány soustavou vodorovných a svislých důlních děl. Hydrogeologické poměry ložiska Příbram jsou relativně jednoduché a jsou podmíněny zejména geologickou stavbou oblasti a z ní vyplývajícího reliéfu povrchu. Hydrograficky je celé území součástí povodí střední Vltavy, a to prostřednictvím řeky Kocáby (včetně území skládky).
2.1.2Klimatické podmínky a kvalita ovzduší Klimatické poměry jsou charakterizovány sledováním na stanici HMÚ Příbram - Březové Hory a jsou uvedeny v následující tabulce: S (mm) S 0,1 mm (dny) S 1 mm (dny) S 10 mm (dny) T (°C) Ep (mm/den) Ep (mm/měsíc)
I 38,0 12,1 8,7 0,7 -2,4 0,5 15,1
II 36,0 11,4 8,0 0,6 -1,4 0,5 15,1
III 36,0 11,3 8,2 0,7 2,3 0,6 17,2
IV 49 12,4 9,7 1,0 6,6 0,9 26,1
V 66,0 12,1 9,7 1,8 12,0 1,7 54,1
VI 67,0 12,0 9,9 2,1 15,3 2,5 73,8
VII 73,0 12,2 10,2 1,9 17,0 2,9 91,0
S-Ep (mm)
S (mm) S 0,1 mm (dny) S 1 mm (dny) S 10 mm (dny) T (°C) Ep (mm/den) Ep (mm/měsíc) S-Ep (mm)
I 22,9
II 20,9
III 18,8
IV 22,9
V 11,9
VI -6,8
VII -18,0
VIII 69,0 12,2 10,1 2,0 16,1 2,7 82,8 -13,8
IX 49,0 10,4 8,3 1,2 12,6 1,6 48,7 0,3
X 48,0 11,3 8,0 1,4 7,3 0,9 29,0, 19,0
XI 39,0 12,3 8,4 1,0 2,0 0,8 23,1 15,9
XII 41,0 12,4 8,5 0,7 -1,3 0,6 16,9 24,1
III-VI 218,0 12,0 37,5 5,6 9,1 5,6 171,1 46,9
I-XII 611,0 11,8 107,7 15,1 7,2 16,1 492,9 118,1
Grafická prezentace větrné růžice
Příbramsko
Kvalita ovzduší
Největším zdrojem znečišťování ovzduší v blízkosti předmětného prostoru je kotelna bývalé úpravny 1. máje, která je majetkem ECOINVESTu (hnědé uhlí) a Obalovna Příbram (palivo LTO). V obou případech se jedná dle stávající legislativy o velké zdroje znečišťování ovzduší. Překročení platných imisních limitů v zájmové oblasti (OZKO) na území stavebního úřadu Příbram (v % území) PM10 36. max. 24h průměr >50 µg.m-3
BaP roční průměr >0,001 µg.m-3 *)
2005
0.5
0
2006
2
5
rok
PM10 36. max. 24h průměr >50 µg.m-3
BaP roční průměr >0,001 µg.m-3 *)
2007
0
3
2008
0
1.6
rok
*) cílový imisní limit
2.1.3Krajina Jedná se o území antropogenně značně pozměněné v důsledku bývalé hornické (uranové) činnosti. Z části se jedná o bývalý areál jámy č. 10, z části o přilehlé plochy označované jako manipulační plocha nebo ostatní plocha. V blízkosti skládky je odval jámy č. 10. V širším okolí se jedná o další objekty bývalé hornické činnosti – odkaliště, propadové pásmo na Bt4, areál jámy č. 11, dekontaminační stanice důlních vod, bývalá úpravna uranové rudy 1. Máj, odvaly kolem jámy č. 10, nápravné zařízení Ministerstva vnitra. V blízkosti se nachází rovněž provoz na zpracování odpadního skla.
2.1.4Chráněná území a části přírody V okolí skládky TKO Bytíz nejsou evidována chráněná území.
2.2CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ A STRUČNÝ POPIS SKLÁDKY Skládka TKO Bytíz 1. etapa se nachází cca 700 m západně od nejbližšího trvale obydleného objektu v osadě Bytíz. Jedná se o mělké údolí orientované ve směru JJZ-SSV. Okolní pozemky nejsou zemědělsky využívány. Nadmořská výška 510 (v průměru). Nejbližší obytné objekty osada Bytíz (700 m, odstíněno propadovým pásmem na Bt4, včetně odvalu 11a, 1000 m areál odborného učiliště Dubno), Dubenec (1200 m vzdušnou čarou - odstíněno odvalem jámy č. 11), nápravné zařízení Bytíz (300 m vzdušnou čarou – odstíněno valy propadového pásma na Bt4). Podle požadavků na zabezpečenou skládku skupiny S-OO obsažených ve vyhlášce MŽP ČR č.294/2005 Sb. „Podrobnosti nakládání s odpady" v platném znění, ČSN 838030 a dalších norem souvisejících musí mít skládka kombinované těsnění v celé ploše, musí být vybavena drenážním systémem pro odvod průsakových vod, musí být vybavena zařízením pro nakládání se skládkovým plynem atd. Všechny tyto požadavky jsou v projektu respektovány a navrhované řešení odpovídá evropskému standartu a také požadavkům všech ČSN pro skládky. V rámci I. stavby byly realizovány všechny potřebné objekty pro provoz skládky včetně vstupního areálu. Ve vstupním areálu je umístěna u vjezdu provozní budova tvořená soustavou typových buněk. V budově je situována váhovna s počítačovou vyhodnocovací jednotkou napojenou na autováhu, šatna, obytná místnost, umývárna a sociální zařízení, sklad olejů, skla náhradních dílů. Na výjezdu je instalována mycí rampa pro očistu odjíždějících svozových automobilů. Jedná se o automatické zařízení s recirkulací vody s odvodem vod přes jímku do čerpací jímky skládkových vod. Součástí provozního areálu je napojení na inženýrské sítě (voda, elektřina, telefon). Provozní areál je vybaven komunikacemi a zpevněnými plochami v návaznosti na stávající spojovací komunikaci - silnice č. 4 – Nová Hospoda. V prostoru provozního areálu je rezerva pro výstavbu kogenerační jednotky. Celý provozní areál skládky je oplocen.
Prováděcí projekt 1. etapy zpracoval v roce 2010 INTERPROJEKT Odpady s.r.o. – projektant Ing. Roman Pýcha, inženýrskogeologický průzkum provedla v roce 1994 SG Geotechnika a.s. pro celou zájmovou oblast skládky. Terénní úpravy v rámci dokončení projektu byly zahájeny v 09/2009 a dokončeny v 12/2010. Předpoklad dokončení skládky a zahájení skládkování je 4/2011. Skládkový prostor je chráněn před přítoky povrchových srážkových vod obvodovým příkopem po obou stranách skládky s vyústěním do Dubeneckého potoka. Komunikačně je skládkový prostor napojen na komunikace v provozním areálu. Za vjezdem do areálu skládky začíná provozní komunikace, která umožňuje příjezd ke skládkovému prostoru a k dalším objektům uvnitř areálu (akumulační a čerpací jímka). V rámci výstavby 1. etapy byl realizován vlastní skládkový prostor s veškerým potřebným technickým vybavením (těsnění, drenáže, hráze, příkopy, odplynění, monitorovací systém, jímky na skládkové vody, oplocení)
2.2.1.1Technické provedení skládky: Těsnění skládky řeší projekt položením bentonitových rohoží EUROBENT a fólií HDPE síly 1,5 mm (GSE HDPE), což zaručuje dostatečnou ochranu životního prostředí. Fólie bude chráněna před poškozením geotextilií FIBERTEX F 600M . Těsněná plocha v 1. etapě 13 500 m2. V 1. etapě bude skládka rozdělena na dvě skládkové sekce o plochách 7 050 m2 a 6 450 m2. Protierozní ochrana vnitřního prostoru skládky je řešena vlastní konstrukcí skládky, vnější ochrana venkovního svahu hrází je tvořena protierozní travní směsí. Odvodnění skládky bude zajištěno sběrnými a svodnými drény z HDPE minimální světlosti 200 mm, které budou ústit do nové jímky průsakových vod. Jako plošná drenáž tloušťky 30 cm bude použito těžené kamenivo frakce 16 - 32 mm s filtračním součinitelem k≥1.10-4 m/sec. Pro jímání průsakových vod bude sloužit jímka průsakových vod o retenčním objemu 616 m3, (30 cm pod hranou jímky), což by mělo stačit na zadržení skládkových vod na dobu cca 65 dnů. Hladina podzemní vody je zaklesnuta – cca 4 m pod úrovní terénu. Voda z jímky průsakových vod se bude čerpat prostřednictvím čerpací jímky, která je navržena typová PU DYWIDAG Prefa Lysá nad Labem o vnitřním kruhovém průměru 2500 mm. Jsou použita čerpadla WILO-EMU FA 08.66W - 210 mm + FK 202-2/22-17 kW v počtu 3 ks, z čehož 2 čerpadla budou jako provozní osazena v čerpací jímce a 1 čerpadlo bude sloužit jako skladová rezerva - s výkonem 7,0 l/sec a s dopravní výškou 47,3 m. Provoz čerpadel je řízen automaticky pomocí snímačů hladiny nebo mechanicky dle okamžité potřeby. Stav signalizace zapisovat do provozního deníku zapisovat denně. Zařízení pro ovládání chodu čerpadel jsou nastavena na jednotlivé následující úrovně hladin: - vypínací hladina čerpadla I i II
503,9 m n. m
- zapínací hladina čerpadla I
506,2 m n. m
- zapínací hladina čerpadla II
506,5 m n. m
- havarijní a signalizační hladina v jímce
506,7 m n. m
Porucha čerpadel bude signalizována na signalizačním panelu vrátnice. Porucha čerpadel a havarijní hladina může být signalizována případně i akusticky. Stav signalizace zapisovat do provozního deníku zapisovat denně a vizuální kontrolu provádět v pracovní dny.
Problém s přívalovými vodami může být jen v počáteční fázi skládkování. Pro zájmové území lze charakterizovat přívalové vody následovně: návrhový déšť QN: doba trvání 15 minut, p = 1; 0,2, 0,1, 0,05, 0,02 (pravděpodobnost opakování dešťů o dané intenzitě 1 x ročně, 1 x za 5 let, 1x za 10 let, 1 x za 20 let, 1 x za 50 let) QN = Si . ψi . Qs . 15 . 60 /1000 kde Si - plocha v ha ψi - součinitel odtoku dle přílohy č. 16 vyhlášky 428/01 Sb. QS = vydatnost deště (počítána dle Trupla) (l/s.ha) i = Ht/t = (a.logt + b).Nn kde
- i - náhradní intenzita deště (mm.min-1) - Hs - dešťový úhrn (mm) - t - doba trvání deště (min.) - N - počet let, za který se intenzita v dlouhodobém průměru dosáhne nebo překročí jednou, tedy např. pro intenzitu dosaženou nebo překročenou jednou za 100 let bude N = 100 - a,b,n, parametry pro příslušnou srážkoměrnou stanici
Pro výpočet bylo použito průměrných vydatností deště pro srážkoměrnou stanici Padrť: 10,35;0,26; 0,24 (a,b,n). Odpovídající návrhové 15-ti minutové deště pro různé periodicity jsou uvedeny v tabulce: 1
0,5
0,2
periodicita 0,1 l/ha.s
138,1
163,1
203,3
240,1
0,05
0,02
0,01
283,5
353,2
417,2
Pokud uvažujeme součinitel odtoku 1,0, pak pro 1. sekci skládky I. etapy platí: 1,0 * 7050 / 10000 * 417,2 * 15*60/1000 = 264,5 m3 – kapacita jímky průsakových vod je tedy dostatečná. (z nepoužívané 2. sekce bude voda odváděna potrubím pro nekontaminovanou vodu). Monitoring vod budou zajišťovat profily na Dubeneckém potoce P 1, P 2, a vrt HV 1, sloužící případně i pro odběr užitkové vody. Proti vniknutí vody z okolních pozemků do prostoru skládky slouží záchytný příkop, který je vybudován po celém obvodu skládky a je opatřen melioračními tvarovkami TBM 1-56, uloženými do pískového lože. Provozní komunikace je řešena jako zpevněná (štěrková). Váha jednomodulová Rodan s měřidlem TCM 128/04 – 4032. Váživost 30 t. V případě poruchy nebo výpadku je zajištěno náhradní vážení ve firmě AMT s.r.o. Skládka je po celém obvodu oplocena pletivem z pozinkovaného drátu o výšce 2,0 + 1,0 m na ocelových sloupcích. Výška skládky v I. Etapě (uloženého odpadu) bude max. podle projektu 19 m, bez úvahy postupného klesání povrchu v důsledku biodegradačních procesů v uložených odpadech.
Kapacita 1. etapy skládky je 95 300 m 3 odpadů včetně překryvných vrstev, jejichž množství je možno uvažovat na úrovni cca 10-15% z objemu skládkového prostoru. Kontejnéry na vytříděný nebezpečný odpad – umístění na zpevněné ploše u vrátnice. Osvětlení – tři stožárová výbojková svítidla na otočném ramenu Mechanizmy skládky – kompaktor, Nakládání se skládkovým plynem
Odplyňovací systém je na skládce vybudován systémem sběrných plynových studní, který je zakládán vždy v místě časově nejbližšího skládkování v ploše příslušné sekce skládky a je průběžně doplňován. Výstavba plynových studní průběžně pokračuje se zvyšováním mocnosti uložených odpadů. V průběhu skládkování v 1. etapě, v době kdy již bude produkován využitelný skládkový plyn, bude v předstihu realizována kogenerační jednotka s výrobou el. energie pro vlastní potřebu a později i do sítě. Sledování koncentrace metanu ve skládkovém plynu v jímacích studních 4 x ročně. Zároveň stanovit i koncentraci CO2 a hmotnostní tok. 1 x ročně provést měření koncentrace methanu po povrchu skládkového tělesa v pravidelné síti – pouze provozovaná, nebo zaplněná část skládky Mycí rampa
Pro mytí aut na mycí ploše se bude využívat vysokotlaký čistící stroj s ohřevem vody Karcher HDS 5/11 U nebo zařízení bez ohřevu vody Karcher HD6/15CX Plus. Odvodnění plochy pro očistu automobilů je řešeno příčným sklonem 3 % ve směru SV-JZ a podélným skonem od JV resp. SZ rohu plochy směrem ke středu JZ strany plochy, kde je umístěna vpusť s trubním odtokem. Trubní vedení bude vedeno přes lapol SKPE 01,5/0150 (odlučovač ropných látek) se sedimentační jímkou do akumulační jímky skládkových vod. Zásobování pohonnými hmotami.
Čerpací stanice bude realizována až po závěru zjišťovacího řízení dle zákona 100/2001 Sb. v platném znění. Do té doby bude zásobování PHM řešeno externím dovozem bez skladování PHM v areálu skládky. Plnění kompaktoru PHM bude zajištěno v místě plánované čerpací stanice pohonných hmot. Tato plocha je vyspárována do jímky mycí rampy. Odtok z jímky mycí rampy je ošetřen lapolem.
3ÚČEL SKLÁDKY 3.1Určení skládky Skládka Bytíz 1. Etapa (podskupiny S-OO3) je určena pro: 1)
odpady kategorie ostatní odpad včetně odpadů s podstatným obsahem organických biologicky rozložitelných látek, odpadů, které nelze hodnotit na základě jejich vodného výluhu. Na tyto skládky nebo sektory nesmějí být ukládány odpady na bázi sádry (§ 3 odst. 2 písm. b) bod 2 vyhlášky 294/2005 Sb. v platném znění – viz příloha 5 provozního řádu
3.2Podmínky pro ukládání na skládku Dalšími podmínkami pro ukládání odpadů na skládky jsou: 1) vodný výluh (je-li možné jej připravit) připravený z odpadu postupem dle ČSN EN 12 457 – 4 (83 8005) nesmí překročit v žádném z ukazatelů nejvýše přípustné hodnoty uvedené v příloze č. 2 vyhlášky č. 294/2005 Sb. pro výluhovou třídu číslo IIa (tabulka č. 1 tohoto provozního řádu na následující stránce), přičemž nejvýše trojnásobné překročení nejvýše přípustných hodnot ukazatelů vyjma pH výluhové třídy IIa, stanovené v tabulce č. 2.1 přílohy č. 2 vyhlášky č. 294/2005 Sb., je možné pouze za následujících podmínek: a) všechny ostatní požadavky stanovené v příloze č. 4 vyhlášky č. 294/2005 Sb. jsou splněny, b) překročení nepředstavuje zvýšené riziko ohrožení životního prostředí podle zvláštních právních předpisů (např. zákon č. 254/2001 Sb., zákon č. 258/2000 Sb., zákon č. 86/2002 Sb.) d) v případě inertních odpadů nesmějí být zvýšeny nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů DOC, BTEX, PCB, TOC a uhlovodíků řady C10 – C40, 2) splnění podmínek mísitelnosti podle přílohy č. 3 vyhlášky č. 294/2005 Sb. (tabulka č. 4 tohoto provozního řádu). II. S omezením (jen za stanovených podmínek) mohou být na skládku TKO Bytíz (S-OO3) ukládány odpady: a) stanovené v části B přílohy č. 5 vyhlášky č. 294/2005 Sb., a to za podmínek tam stanovených, tj.: 1. Využitelné odpady pouze v souladu s Plánem odpadového hospodářství kraje a vytříděné využitelné složky komunálního odpadu (papír, sklo, plast, kovy a nápojové kartony), pouze pokud není jejich využití technicky a ekonomicky možné. 2. Neupravené odpady jen tehdy, jedná-li se o odpady inertní, pro které je úprava technicky neproveditelná, a odpady, u nichž nelze ani úpravou dosáhnout snížení jejich objemu, nebo snížení nebo odstranění jejich nebezpečných vlastností. 3. Pneumatiky pouze jsou-li používány jako technologický materiál pro technické zabezpečení a uzavírání skládky v souladu s provozním řádem skládky.
4.
Biologicky rozložitelné odpady pouze, jedná-li se o biologicky rozložitelné složky obsažené v komunálním odpadu (skupiny 20 Katalogu odpadů), pro něž je harmonogram postupného omezování jejich ukládání na skládky stanoven v bodě 7 přílohy č. 4 k této vyhlášce
Odpady ukládané na skládku Bytíz musí vyhovovat výluhové t řídě IIa Viz příloha 7 tohoto provozního řádu. Tabulka č. 1 : Nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů pro třídu vyluhovatelnosti IIa ukazatel
Třída vyluhovatelnosti IIa mg/l
ukazatel
Třída vyluhovatelnosti IIa mg/l
DOC (rozpuštěný organický uhlík) Chloridy Fluoridy sírany As Ba Cd
80
Hg
0,2
1500 30 3000 2,5 30 0,5
4 5 0,5 0,7 20 3
Cr celkový
7
Cu
10
Ni Pb Sb Se Zn Mo RL (rozpuštěné látky)1) pH
8 000 ≥6
Poznámka k tabulce: 1)Pokud je stanovena hodnota ukazatele RL (rozpuštěné látky), není nutné stanovit hodnoty koncentrací síranů a chloridů.
3.2.1Požadavky na obsah škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu Plnění kritérií pro využívání odpadů na povrchu terénu je vyžadováno pro využívání odpadů při uzavírání skládky k vytváření uzavírací ochranné vrstvy kryjící těsnící vrstvu skládky a využívání odpadů do svrchní rekultivační vrstvy. Tabulka 2: Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin v sušině odpadů Ukazatel Kovy As Cd Cr celk. Hg Ni Pb V Ostatní ukazatele
Jednotka
Limitní hodnota
mg/kg sušiny
10 1 200 0,8 80 100 180
Ukazatel Jednotka Limitní hodnota Monocyklické aromatické uhlovodíky (nehalogenované) BTEX 0,4 Polycyklické aromatické uhlovodíky PAU 6 Chlorované alifatické uhlovodíky EOX 1 Ostatní uhlovodíky (směsné, nehalogenované) uhlovodíky C10 – C40 300 Ostatní aromatické uhlovodíky (halogenované) PCB 0,2 Použité zkratky BTEX - suma benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenů PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma antracenu, benzo(a)antracenu, benzo(a)pyrenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(ghi)perylenu, benzo(k)fluoranthenu, fluoranthenu, fenanthrenu, chrysenu, indeno(1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu) EOX – extrahovatelné organicky vázané halogeny PCB - polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180)
Tabulka 3: Požadavky na výsledky ekotoxikologických testů
Testovaný organismus
Doba působení [hodina]
Poecilia reticulata, nebo Brachydanio rerio
96
Daphnia magna Straus
48
Raphidocelis subca-pitata (Selenastrum capricornutum) nebo Scenedesmus sub-spicatus
72
neprokáže se v ověřovacím testu inhibice růstu řasy větší než 30 % ve srovnání s kontrolními vzorky
semena Sinapis alba
72
neprokáže se v ověřovacím testu inhibice růstu kořene semene větší než 30 % ve srovnání s kontrolními vzorky
I. ryby nesmí vykazovat v ověřovacím testu výrazné změny chování ve srovnání s kontrolními vzorky a nesmí uhynout ani jedna ryba procento imobilizace perlooček nesmí v ověřovacím testu přesáhnout 30 % ve srovnání s kontrolními vzorky
Poznámka k tabulce: Zkoušky akutní toxicity se provádějí s neředěným vodným výluhem odpadu. V případě odpadů obsahujících anorganická pojiva (vápno, hydraulické vápno, cement apod.) může být pH výluhu upraveno na hodnotu ležící v intervalu 7,8 ± 0,2.
3.2.2Mísitelnost odpadů ukládaných na skládky Viz příloha 7 tohoto provozního řádu. Tabulka 4: Mísitelnost odpadů ukládaných na skládky (Příloha č. 3 k vyhlášce č. 294 /2005 Sb.)
Při ukládání odpadů na skládky musí být minimalizována možnost chemických reakcí mezi různými druhy ukládaných odpadů. Mísitelnost je kritérium pro posuzování možnosti společného ukládání dvou nebo více druhů odpadů na skládku. Odpady jsou navzájem mísitelné, pokud při jejich společném uložení na skládku nedochází k reakcím s nežádoucími projevy. Za nežádoucí projevy chemických reakcí mezi odpady ukládanými na vícedruhové skládky je považován zejména vývin tepla s možností zahoření, vývin hořlavých nebo toxických plynů, vytvoření podmínek umožňujících významné zvýšení vyluhovatelnosti škodlivých látek z odpadu do vnitřních skládkových vod. Postup hodnocení mísitelnosti odpadu: Původce odpadu nebo oprávněná osoba v základním popisu odpadu vyhodnotí, zda chemické látky a přípravky obsažené v odpadu nemohou způsobit při smíchání s jinými odpady nežádoucí reakce. Pokud takové riziko existuje, uvede v základním popisu odpadu s jakými chemickými látkami, přípravky a/nebo odpady nelze odpad 1. směšovat, případně jaká mají být při ukládání odpadu učiněna opatření, aby bylo nežádoucím reakcím zamezeno. Při každé přejímce odpadu na skládku musí provozovatel skládky posoudit, zda chemické látky a přípravky obsažené v přejímaném odpadu nebudou ve stavu a množství, v jakých jsou přítomny v tomto odpadu, reagovat s odpady umístěnými v aktivní vrstvě skládky za vzniku nežádoucích projevů, včetně vyhodnocení neutralizační kapacity. Slučitelnost odpadů 2. Do jednoho sektoru skládkového tělesa (§ 3 odst. 5) nesmějí být ukládány zejména: odpady upravené – stabilizované anorganickými pojivy a odpady s vysokým obsahem 2.1 síry (např. energosádrovec) s odpady podléhajícími biologickému rozkladu (např. odpady komunálními), odpady se zvýšeným obsahem kovů (např. anorganické odpady s obsahem kovů ze 2.2 zpracování kovů, z povrchové úpravy kovů, z hydrometalurgie neželezných kovů) s odpady podléhajícími biologickému rozkladu (např. odpady komunálními), 2.3 odpady s obsahem dusičnanů (např. obaly se zbytky umělých hnojiv) s odpady s obsahem ropných látek, 2.4 odpady s obsahem kyanidů s odpady podléhajícími biologickému rozkladu (např. komunální odpady) nebo s odpady s kyselou reakcí.
3.3Odpady vznikající při provozu skládky, nakládání s nebezpečnými odpady Na skládce může při provozu vzniknout mimořádní situace, kdy se v přivezených odpadech vyskytne odpad kategorie N (např. akumulátory), které není možno vrátit původci, resp. dodavateli odpadu, ale je možné ho vytřídit a odstranit předepsaným způsobem. Částečně jsou odpady kategorie N i z vlastního provozu provozního zázemí skládky. Tyto odpady jsou ukládány na shromaždišti nebezpečných odpadů v kontejnerech na zpevněné ploše, a označené v souladu s požadavky vyhlášky č. 383/2001 Sb. Nebezpečné odpady jsou evidovány v provozní evidenci skládky. Po naplnění shromažďovací nádoby jsou předávány oprávněné osobě k využití nebo odstranění. V malém množství vzniká též směsný komunální odpad, který je ukládán na skládku. Tabulka 5: Seznam nebezpečných odpadů vznikajících při provozu skládky
Kategorie odpadu
Název druhu a katalogové číslo odpadu1
N N N N N N
13 02 08 13 05 01 13 05 02 16 01 07 16 01 13 16 06 01
N
15 01 10
N
15 02 02
N N
20 01 21 20 01 33
N
20 01 35
O
20 03 01
Jiné motorové převodové a mazací oleje Pevné podíly z lapáku písku a odlučovače oleje Kaly z odlučovačů oleje Olejové filtry Brzdové kapaliny olověné akumulátory Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Absorpční činidla, filtrační materiály. Čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami Zářivka a/nebo ostatní odpad s obsahem rtuti Baterie a akumulátory Vyřazené elektrické a elektronické zařízení s obsahem nebezpečných látek Směsný komunální odpad z provozní budovy
4 PŘEJÍMKA ODPADŮ A PODMÍNKY PROVOZU SKLÁDKY 4.1Přejímka odpadů do zařízení a dokladování kvality přejímaných odpadů 4.1.1Povinnosti původce odpadu 1.
Povinnosti původce odpadu nebo oprávněné osoby při vjezdu do areálu skládky a při pohybu po areálu: a) Řídit se provozním řádem skládky. Seznámení musí být provedeno před vjezdem na skládku. b) Předání čestného prohlášení dodavatele odpadu (vlastníka – původce nebo oprávněné osoby, tj. osoby za odpad odpovědné), že všechny informace uvedené v základním popisu odpadu jsou pravdivé, čestné prohlášení může být součástí základního popisu odpadu, c) Po vyložení odpadů a jejich převzetí obsluhou v prostoru denní skládky musí dopravce odpadu opustit skládkový prostor dle pokynů provozního pracovníka skládky. Dopravní prostředek nejprve přejede mycí rampu, aby bylo zabráněno roznášení nečistot mimo areál skládky na veřejnou komunikaci, a potom je provedeno vážení prázdného automobilu. Obsluha váhy předá dopravci vážní lístek, kde je uvedeno datum, druh a katalogové číslo odpadu, hmotnost dovezeného odpadu. Následně vozidlo opustí areál skládky.
8/
9/
d) Řídit se pokyny obsluhy skládky Vjezd a vstup na skládku je povolen dodavatelům odpadů pouze se souhlasem odpovědného pracovníka skládky na základě uzavřených smluv o dodávkách odpadů a dále na základě: -
identifikace osob
-
ověření dokumentace odpadu ve vztahu ke kritériím pro přijetí odpadu na skládku
-
vizuální inspekce odpadu
Není – li odpad způsobilý pro uložení na skládku, je provozovatel povinen a oprávněn tento odpad odmítnout a vrátit původci.
10/ Všechna vozidla musí předložit zvláštní povolení, které může být celoroční (při uzavření smlouvy) nebo jednorázové. Toto povolení vydává provozovatel skládky – SVZ Centrum s.r.o. 11/ Svozové automobily mohou vjíždět a pohybovat se po areálu skládky rychlostí max. 10 km/hod. 12/ Provádí se vážení svozových automobilů. Obsluha využívá instalované vážící zařízení a automatické zpracování evidence odpadů (druh, kategorie, kód odpadu, množství, místo uložení) a svozových vozů (SPZ, jméno řidiče, název dopravce a původce). 13) Po ukončení registrace pokračuje svozový automobil po vyznačené trase podle pokynů provozního pracovníka do určeného prostoru denní skládky, kde odpad vyloží. 14) Bez povolení řidiče kompaktoru nebo vedoucího skládky nesmí posádka vozu přivážejícího odpady opustit kabinu vozu uvnitř skládkového prostoru.
15) Zdržování vozidel na skládce po vyložení je zakázáno. Dopravci odpadů se zdržují v areálu skládky pouze po dobu nezbytně nutnou pro registraci, vážení, kontrolu a vyložení, nestanoví-li obsluha skládky jinak. 16) Dodavatel odpadu je povinen doložit provozovateli základní popis odpadu (viz přejímka odpadů do zařízení a dokladování kvality přejímaných odpadů – (v souladu s kap. 4.1 s údaji o kvalitativním složení odpadu a jeho vlastnostech, v případě, že se nejedná o komunální odpad. Tento dokument musí obsahovat název a katalogové číslo odpadu dle Katalogu odpadů (Vyhláška MŽP č. 381/ 2001 Sb.), makroskopický popis s výčtem jednotlivých složek odpadu a zařazení do příslušné třídy vyluhovatelnosti. Pro stálé dodavatele odpadu budou předložení čestného prohlášení vlastníka odpadu při opakovaných dodávkách odpadu, že odpad odpovídá základnímu popisu, dodanému při první z řady jeho dodávek, předloženy příslušné dokumenty při podpisu smlouvy a na skládce bude obsluze předávána průvodka odpadu s odkazem na příslušný dokument o složení odpadu a jeho vlastnostech. Tyto dokumenty předává posádka dopravního prostředku přivážejícího odpad při vážení odpadu. 17) Provozovatel skládky vydá dopravci odpadu potvrzení o příjmu každé dodávky odpadů přijatých k uložení na skládce (množství, druh, kategorie, datum přijetí). 18) V případě, že vyložený odpad neodpovídá svým charakterem odpadu popsanému v kapitole 3.2 provozního řádu a jeho příloze, je provozní pracovník skládky povinen tento odpad odmítnout a vyzvat původce, aby tento odpad odstranil na vlastní náklady. Původce tak nese veškerou odpovědnost za práce spojené s odstraněním odpadu, který nesplňuje podmínky provozního řádu, za jeho odstranění, za škody a zdravotní újmy vzniklé při manipulaci s neodpovídajícím odpadem. V případě nepřijetí odpadu do zařízení bude telefonicky informován Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, oddělení odpadů. O události bude proveden záznam do provozního deníku. Hlášení o nepřijetí odpadu bude zasláno rovněž písemně. 19) Veškeré práce spojené s odstraněním odpadu, který nesplňuje podmínky provozního řádu, zaplatí původce tohoto odpadu. 20) Za škody, znečištění a případné újmy na zdraví vzniklé při manipulaci s neodpovídajícím odpadem nese odpovědnost původce daného odpadu. 21) Povinnosti dopravců odpadů Dopravce je povinen: -
přivážet odpad v druhové skladbě odpovídající původní dokumentaci každé dodávky
-
umožnit obsluze provádět vizuální kontrolu odpadu při vjezdu do areálu skládky a následně při jeho vykládání v prostorách denní skládky
-
umožnit obsluze vážení plných i prázdných svozových voz
-
umožnit obsluze odběr kontrolních vzorků
-
dbát pokynů obsluhy skládky při provozu uvnitř areálu skládky
-
doložit základní popis odpadu, jestliže se jedná o jiný druh, než je běžně dodáván
4.1.2Povinnosti provozovatele zařízení při přejímce odpadu 1.
Provozovatel zařízení zabezpečí při přejímce odpadu na skládku následující činnosti:
a) kontrolu úplnosti základního popisu odpadu podle bodu 4.1.3 v případě jednorázové nebo první z řady opakovaných dodávek odpadu, při dalších opakovaných dodávkách odpadu kontrolu výsledků zkoušek ověření kritických parametrů nebo čestného prohlášení, že se jedná o tentýž odpad, b) vizuální kontrolu každé dodávky odpadu, c) namátkovou kontrolu odpadu k ověření shody odpadu se základním popisem odpadu předloženým dodavatelem (vlastníkem odpadu) podle potřeby, nepravidelně asi 1x za 6 měsíců, d) záznam o každé přijaté dodávce odpadu do zařízení v souladu s požadavky na vedení průběžné evidence. Viz bod 7. vedeno digitálně pro vytvoření podkladů pro provozní deník e) převzetí čestného prohlášení dodavatele odpadu (vlastníka – původce nebo oprávněné osoby, tj. osoby za odpad odpovědné až do doby jeho předání další oprávněné osobě), že všechny informace uvedené v základním popisu odpadu jsou pravdivé, čestné prohlášení může být součástí základního popisu odpadu. f) provedení kontroly splnění podmínek stanovených pro příjem odpadu na skládku Bytíz, uvedených v kapitole 3.2 tohoto provozního řádu. g) Po provedené přejímce určí pracovník skládky místo pro složení odpadu h) vydání písemného potvrzení o každé dodávce odpadu přijaté do zařízení,
4.1.3Základní popis ukládaného odpadu na skládku Základní popis odpadu musí obsahovat informace a doklady o kvalitě odpadu přijímaného k odstranění. Dodavatel odpadu (vlastník odpadu) je musí předat osobě oprávněné k provozování skládky v případě jednorázové nebo první z řady opakovaných dodávek odpadu. Náležitosti základního popisu odpadu jsou následující: a)
identifikační údaje dodavatele odpadu (název, sídlo, adresa, IČ bylo-li přiděleno),
b)
název, adresa provozovny, kde odpad vznikl,
c)
název druhu odpadu, katalogové číslo, kategorie
d)
popis vzniku odpadu,
e)
fyzikální vlastnosti odpadu (konzistence, barva, zápach apod.),
f)
jméno, příjmení, bydliště, telefon, fax, e-mail a podpis osoby odpovědné za úplnost, správnost a pravdivost informací uvedených v základním popisu odpadu,
g)
protokol o odběru vzorku odpadu, jehož náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 5 vyhlášky č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, ve znění vyhlášky č. 502/2004 Sb., pokud jsou při přejímce odpadů požadovány výsledky zkoušek a pokud se nejedná o odpady, jejichž základní popis není třeba vypracovávat na základě zkoušek podle bodu 3 tohoto článku (Příloha č. 8 k vyhlášce č. 294/2005 Sb.).
h)
protokol o výsledcích analytického stanovení ne starší než 3 měsíce od data vypracování základního popisu odpadu
-
hodnot obsahu ukazatelů pro výluhovou třídu IIa (viz příloha 7 tohoto provozního řádu),
-
obsah kyanidů a síranů (pro vyloučení přítomnosti odpadů na bázi sádry)
-
prohlášení, že nejde o odpad stabilizovaný některým z postupů uvedených pod kódem D9 v příloze č. 6 vyhlášky č. 294/2005 Sb.,
i)
předpokládané množství odpadu v dodávce,
j)
předpokládaná hmotnost a četnost dodávek odpadu shodných vlastností a předpokládané množství odpadu dodaného do zařízení za rok,
k)
stanovení kritických ukazatelů, které budou sledovány v průběhu opakovaných dodávek odpadu: -
dodávaných původcem odpadu minimálně jedenkrát za rok,
-
dodávaných provozovatelem zařízení ke sběru a výkupu odpadů v případě pravidelně i nepravidelně se opakující každé dodávky jednoho druhu odpadu stejných vlastností, vznikajícího v zařízení ke sběru a výkupu odpadů soustřeďováním stejných druhů odpadů od různých původců minimálně dvakrát za rok
l)
prohlášení, že odpad nelze využít ani jinak odstranit
m)
Prohlášení, se nejedná o odpad, který nelze ukládat na skládky všech skupin (podle přílohy č. 5 vyhlášky č. 294/2005 Sb. a tabulky č. 6 tohoto provozního řádu),
n)
Opatření, které je třeba učinit po přijetí některých druhů odpadu, zákaz smíchávání odpadů vyhodnocený podle přílohy č. 3 Vyhlášky č. 294/2005 Sb. a tabulky v příloze 7 tohoto provozního řádu.
Seznam druhů odpadů podle katalogových čísel povolených ukládat na skládku Bytíz je uveden v příloze č. 5 tohoto provozního řádu.
4.1.4Zjednodušená přejímka odpadů na skládku 4.2.1
4.2.2 a) b)
c)
Při opakovaných dodávkách odpadu může být základní popis odpadu nahrazen čestným prohlášením vlastníka odpadu, že odpad odpovídá základnímu popisu, dodanému při první z řady dodávek a ověřením kritických ukazatelů dle podmínek stanovených v bodě 4.1.3. písm. k) tohoto provozního řádu. Odpady, jejichž základní popis není třeba vypracovávat na základě výsledků zkoušek, jsou: odpady uvedené v příloze č. 5 a 9 tohoto provozního řádu, ukládané za podmínek tam stanovených, odpady, jejichž hodnocení pro účely přijetí do zařízení lze provést odborným úsudkem na základě znalosti vstupních surovin, technologie vzniku, úpravy a dalších informací; úsudek musí být v základním popisu podrobně zdokumentován, ve vztahu ke každému ukazateli pro přijetí do příslušného zařízení stanovenému v přílohách č. 2 a 4 k této vyhlášce 294/2005 Sb. v platném znění odpady, z nichž nelze odebrat reprezentativní vzorek a jejichž základní popis se zpracovává na základě úsudku (např. směsný komunální odpad).
Tabulka č. 6 Seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin
1. 2. 3.
Odpady vznikající z výrobků podléhajících povinnosti zpětného odběru (§ 38 zákona). Kapalný odpad a odpad, který sedimentací uvolňuje kapalnou fázi. Nebezpečné odpady, které mají některou z následujících nebezpečných vlastností: výbušnost, vysoká hořlavost, oxidační schopnost, schopnost uvolňovat vysoce toxické nebo toxické plyny ve styku s vodou, vzduchem nebo kyselinami nebo infekčnost. 4. Odpady, které prudce reagují při styku s vodou. 5. Odpady chemických a biologických látek vznikajících při výzkumné, vývojové nebo výukové činnosti, jejichž totožnost nebyla zjištěna anebo jsou nové a jejichž účinky na člověka nebo životní prostředí nejsou známy. 6. Veškerá léčiva a návykové látky. 7. Biocidy (pesticidy). 8. Odpady silně zapáchající. 9. Odpady (nádoby a zařízení) s obsahem plynu pod tlakem rozdílným od tlaku atmosférického. 10. Odpady, u nichž míra obsahu radionuklidů nebo znečištění jimi neumožňuje jejich uvádění do životního prostředí. 11. Kyselé a hydrolýze podléhající odpady z výroby oxidu titaničitého. odpady, které nesplňují požadavky pro některou z výše uvedených podmínek Seznam druhů odpadů podle katalogových čísel povolených ukládat na skládku Bytíz je uveden v příloze č. 5 tohoto provozního řádu. Odpady přijímané jako technologický materiál k zabezpečení skládky jsou uvedeny v příloze č. 6 tohoto provozního řádu.
4.1.5 Odpady přijímané na skládku jako technologický materiál Odpady přijímané na skládku jako technologický materiál (jako TZS): Za podmínek výše stanovených pro ukládaný odpad mohou být k tomuto účelu přijímány odpady katalogových čísel: 01 04 08, 01 04 09, 10 09 08, 16 01 03, 17 01 01, 17 01 02, 17 01 03, 17 05 04, 17 05 06, 17 05 08, 19 12 09, 20 02 02, Tabulka 7: Odpady, které budou přijímány na skládku v omezeném množství za účelem využití např. k technickému zabezpečení skládky, k překryvům atd. (množství bude limitováno potřebou) Kategorie Název druhu odpadu Odpadní štěrk a kamenivo neuvedené pod číslem 01 04 07 O Odpadní písek a jíl Licí formy a jádra použitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 09 07 Beton Cihly Tašky a keramické výrobky Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 Vytěžená hlušina neuvedená pod číslem 17 05 05
katalogové číslo odpadu 01 04 08 01 04 09 10 09 08 17 01 01 17 01 02 17 01 03 17 05 04 17 05 06
Kategorie odpadu
Název druhu Štěrk ze železničního svršku neuvedený pod číslem 17 05 07 Nerosty (např. písek, kameny) Zemina a kameny Pneumatiky
katalogové číslo odpadu 17 05 08 19 12 09 20 02 02 16 01 03
Množství těchto materiálů používaných k technickému zabezpečení skládky bude tvořit do 15 % celkového ukládaného odpadu. Kvalita těchto materiálů musí odpovídat přejímacím podmínkám pro skládku, včetně výlohových testů, pokud je možno pro předmětný odpad výluhový test provést.
4.1.6Odpady využívané k uzavírání a rekultivaci skládky Pro uzavírání a rekultivaci skládky Bytíz (S – OO3) je možno využívat odpady, vyhovující požadavkům § 12 až 14 vyhlášky č. 294/2005 Sb., tj.: odpady využívané při uzavírání skládek k vytváření uzavírací těsnicí vrstvy skládky musí splňovat všechny podmínky stanovené pro danou skupinu skládek v příloze č. a) 4 vyhlášky č. 294/2005 Sb. a jejich vodný výluh nesmí v žádném z ukazatelů překročit limitní hodnoty výluhové třídy číslo II b uvedené v tabulce přílohy č. 2 vyhlášky č. 294/2005 Sb. odpady využívané při uzavírání skládek k vytváření uzavírací ochranné vrstvy kryjící uzavírací těsnicí vrstvu skládky, a odpady využívané do svrchní rekultivační b) vrstvy skládky musí splňovat podmínky stanovené v bodě 1a v bodě 3 přílohy č. 11 vyhlášky č. 294/2005 Sb. Nesmějí být odpady nebezpečnými, směsným komunálním odpadem a odpady c) uvedenými v příloze č. 5 vyhlášky (kromě odpadů uvedených v bodech B2 a B4) Konkrétní druhy odpadů, přijímané na skládku pro účely jejího uzavírání a rekultivace jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 8: Odpady, které budou přijímány na skládku k uzavírání a rekultivaci skládky (množství bude limitováno potřebou) Kategorie odpadu
Název druhu
katalogové číslo odpadu
O
Odpadní štěrk a kamenivo neuvedené pod číslem 01 04 07 Odpadní písek a jíl Licí formy a jádra použitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 09 07 Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 Vytěžená hlušina neuvedená pod číslem 17 05 05 Štěrk ze železničního svršku neuvedený pod číslem 17 05 07 Nerosty (např. písek, kameny) Zemina a kameny
01 04 08 01 04 09 10 09 08 17 05 04 17 05 06 17 05 08 19 12 09 20 02 02
4.2 POSTUP UKLÁDÁNÍ ODPADU 1)
Příjezd do skládkového areálu je veden přes vážící zařízení, kde je vozidlo zváženo a zaevidováno.
2) 3)
4)
5)
6) 7)
8) 9)
10)
11) 12)
13)
Je provedeno předání dokumentace o dováženém odpadu a provedena minimálně vizuální kontrola obsahu vozidla dle požadavků obsluhy. Vozidlo je dle pokynů obsluhy zavedeno do vlastního skládkového prostoru. Při vjezdu na skládku se využívá provozní komunikace. Maximální povolená rychlost v areálu skládky je 10 km/ h. Skládkování odpadů je soustředěno ve vymezeném prostoru – denní skládce. Na určeném místě je provedeno vysypání obsahu dopravního prostředku a je provedena vizuální kontrola dovezeného odpadu. V případě, že má obsluha pochybnosti o identifikaci odpadu, je odpad přemístěn mimo prostor denní skládky ve skládkovém prostoru (nesmí dojít ke smíšení s tělesem skládky), kde je zabezpečen před klimatickými vlivy (např. překrytím fólií), je sepsán protokol s řidičem vozidla a je provedeno odborné posouzení odpadu před další manipulací. V případě, že vyložený odpad prokazatelně nesplňuje podmínky pro uložení na skládku, je odpad naložen zpět na vozidlo a je dopravcem odvezen na jeho náklady. O každém takovémto odmítnutí uložení odpadu je proveden zápis do „provozního deníku skládky“, kde bude uvedeno datum, množství a druh odpadu, původce a přepravce odpadu a o této skutečnosti je neprodleně informován Krajský úřad Středočeského kraje – odbor životního prostředí a zemědělství (do 24 hodin) V případě, že odpad nesplňuje podmínky pro uložení na skládku a zároveň vozidlo, které odpad dovezlo, už odjelo, bude informován původce odpadu s tím, že odpad bude odvezen zpět na náklady původce. Skládka je provozována jako hutněná s překrýváním vrstev zhutněných odpadů vrstvou krycího materiálu. První vrstva odpadů je provedena z komunálního odpadu, je nutno použít odpadu pokud možno jemnozrnného. Z první vrstvy se musí vyloučit objemný odpad a odvodněné kaly (v souladu se seznamem odpadů povolených pro ukládání na skládku). Tato vrstva vytváří základ skládkového tělesa a doplňuje ochranu těsnícího prvku. Při rozhrnování a hutnění první vrstvy je nutno použít mechanismy s malým měrným tlakem, aby nedošlo k porušení těsnění podloží skládky a k narušení drenážního systému. Zákaz pojíždění vozidel a mechanizmu přímo po povrchu těsnění. Mocnost 1. vrstvy odpadů, která se nehutní kompaktorem, je minimálně 1 m. Na uloženou první vrstvu překrytou krycím materiálem se v dalších vrstvách ukládá odpad přivážený sběrnými automobily – postupová vrstva. Jako krycí vrstva se používají materiály uvedené v kapitole 4.1.5. Vysypávání odpadů z vozů se provádí co nejblíže pracovní plochy hutnícího mechanizmu (denní skládky). Tato plocha je rozdělena na dvě části. Na jedné části se odpady vysypávají a na druhé probíhá hutnění. Střídání obou činností na pracovní ploše řídí určený pracovník skládky. Velikost denní skládky je maximálně 1000 m2, (jedná se o aktivní plochu). Celý povrch skládky vyjma aktivní plochy bude vždy na konci směny překryt vrstvou materiálu o mocnosti cca 15 cm, aby byl snížen potenciál pro vznik úletů a zahoření skládky. Ukládání a hutnění je prováděno proti směru sklonu postupové vrstvy, aby bylo zaručeno maximální hutnění vrstvy odpadů a také drcení objemného odpadu. Je dodržován počet pojezdů kompaktoru podle doporučení výrobce (4). Sklon jednotlivých vrstev odpadů je 2 – 5 %, aby byl umožněn odtok nadbytečných srážkových vod z povrchu skládky do sběrného systému skládkových vod. Maximální mocnost zhutněné vrstvy bez překrytí inertním materiálem je 2 m, minimální mocnost krycí vrstvy je 15 cm, optimální mocnost krycí vrstvy je 20 cm. Pro krycí vrstvu je využíván přednostně materiál dle kapitoly 4.1.5. (bez větších celků, kusů). Mocnost vrstvy odpadů u obvodové hrázky nepřevýší kótu koruny této hrázky.
14) Veškerý přivezený, vyložený a převzatý odpad je nutno zapracovat do příslušné vrstvy v co nejkratší době. Na konci směny musí být všechny odpady zhutněny. 15) Doporučená mocnost hutněné vrstvy odpadu je 30 – 50 cm. 16) Zásoba krycího materiálu musí být připravena v množství minimálně na jeden týden (100 t). 17) Překrývání odpadu vrstvou krycího materiálu je prováděno v co nejkratší době po jeho zhutnění Denní (aktivní) plocha má být co nejmenší a tím je zajištěno překrývání odpadu v co nejkratší době. 18) S ohledem na zjištěnou druhovou skladbu odpadů a tvar tělesa skládky nebude prováděno obecně selektivní ukládání určitých druhů odpadů za účelem jejich pozdějšího využití. 19) Kolem obvodu skládkového tělesa se nasypávají nejdříve pomocné zemní hrázky maximální výšky 2 m. Za těmito hrázkami se provádí vlastní skládkování. Tímto způsobem dochází ke konečnému tvarování tělesa skládky, kde se předpokládají maximální sklony svahů 1 : 3. 20) Pro zabránění úletu lehkých odpadů při jejich vykládání a zapracování do tělesa skládky se bude maximálně využívat hutnící efekt kompaktorů a překrývání vhodnými zeminami. Při nepříznivých povětrnostních podmínkách bude použito přenosné pletivo o výšce min. 2 m a umístěno tak, aby zabraňovalo případným úletům 23) Důsledným okamžitým hutněním dovezených odpadů a jejich zakrýváním krycí vrstvou inertního materiálu bude zamezen výskyt hlodavců, ptactva a obtížného hmyzu. V případě zjištění nadměrného výskytu hlodavců bude provedena deratizace skládkového prostoru odbornou deratizační firmou. Preventivně bude provedena plošná deratizace 3 x za rok (viz. kapitolu 8, bod 43). O provedené deratizaci bude vždy proveden záznam v provozním deníku skládky. O použití přenosného pletiva dle klimatických podmínek rozhoduje vedoucí skládky nebo jeho zástupce 24) Konečná vrstva odpadů: - vhodné odpady pro tuto vrstvu jsou odpady zemního charakteru (suť vhodné zrnitosti, zemina), uvedené v příloze 4.1.5. 25) Technická rekultivace Součástí technické rekultivace je v podstatě již závěrečná vrstva odpadů mocnosti 0,5m, do které by měly být ukládány odpady vhodného charakteru (zeminy, jemnozrnný odpad). Pro tuto vrstvu je nevhodný velkoobjemový odpad. V rámci technické rekultivace je nutno urovnat povrch skládky, aby bylo možno na něj uložit vlastní konstrukci, která bude vytvářet těsnící vrstvu eliminující vliv srážek na skládku. Na urovnaný povrch skládky se provádí min. 25 cm silná vrstva propustného materiálu (štěrkopísek). Další vrstva pak vytváří vlastní nepropustný plášť skládky. Tento těsnící prvek je možno provést buď vrstvou nepropustné jílové zeminy tl. 60 cm, folií HDPE nebo geosyntetickými rohožemi. Závěrečnou fází technické rekultivace bude překrytí celého povrchu skládky vrstvou zeminy, která bude umožňovat provedení biologické rekultivace. Tloušťka této zemní vrstvy se volí podle druhu zvolené biologické rekultivace. 26) V případě vzniku havarijní situace způsobené přírodní katastrofou (např. povodeň, požár) nebo z jiných příčin se při likvidaci musí postupovat podle obecně platných zásad a pravidel.
27) Havárii neprodleně oznámí pracovník, který ji zjistil, vedoucímu skládky nebo směny a ten odpovědnému pracovníkovi provozovatele skládky. Zároveň bude událost okamžitě oznámena na příslušné telefonní číslo podle charakteru havárie (požární ochrana, policie, záchranná služba, orgán hygienické služby, Inspekci životního prostředí a KÚ Středočeského kraje). Každá havárie bude nejpozději do 24 hodin písemně ohlášena KÚ Středočeského kraje a ČIŽP OI Praha. 28) Při nálezu nebezpečných nebo podezřelých předmětů musí být provoz na skládce uzavřen pro všechny provozní zaměstnance i pracovníky dodavatele odpadu. Současně je nutno tuto záležitost oznámit policii. 29) Provozovatel skládky odpadů je povinen zabezpečit po ukončení provozu skládky její asanaci, rekultivaci a následnou péči a zamezit negativnímu vlivu skládky na životní prostředí; tyto činnosti zajišťovat z vlastních prostředků a prostředků finanční rezervy po dobu nejméně 30 let. Šíření alergenních rostlin zabrání provozovatel použitím vhodných postřiků.
5ORGANIZAČNÍ ZAJIŠTĚNÍ PROVOZU SKLÁDKY 1/ Provozní doba skládky odpovídá následující tabulce. Den Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděle
700 – 17 00 700 – 17 00 700 – 17 00 700 – 17 00 700 – 17 00 700 – 12 00 zavřeno
2/
Provozní doba je zřetelně vyznačena na informační tabuli umístěné na vjezdu do areálu skládky – příloha 13 provozního řádu.
3/
Mimořádné dovozy mimo provozní dobu je nutno předem dojednat s vedoucím skládky. Souhlas nebo případné odmítnutí mimořádného ukládání mimo provozní dobu je v pravomoci vedoucího skládky. V případě, že provozovateli vzniknou vícenáklady při mimořádném provozu, je povinen tyto náklady uhradit původce nebo přepravce odpadu.
4/
V případě úprav nebo omezení provozní doby skládky bude toto oznámeno na informační tabuli u vjezdu do areálu skládky a také na úřední desce Městského úřadu Příbram.
5/
Skládka je obsluhována vždy minimálně pěti pracovníky. Jedná se o pracovníka, který plní funkci vedoucího skládky a jeho pracoviště je v provozní budově, vážného, řidiče mechanizace a dva manipulační dělníky. Pokud není přítomen vedoucí skládky, zastupuje jej vedoucí směny. V mimopracovní době je na skládce stálá hlídací služba. Dále má skládka zajištěného odpadového hospodáře. Ten odpovídá provozovateli skládky, za zajištění odborného nakládání s odpady a zastupuje provozovatele skládky při jednání s orgány veřejné správy v oblasti odpadového hospodářství.
6/
Skládka včetně provozního areálu je oplocena. Na oplocení jsou ve vzdálenostech po cca 100 m umístěny výstražné tabule s nápisem „Nepovolaným osobám vstup zakázán“. Stejná tabulka je umístěna také u vjezdu. U vjezdu je dále umístěna tabule, kde jsou zveřejněny podmínky skládkování a ceny za uložení odpadů.
7/
Strojní vybavení skládky tvoří kompaktor, další mechanizmy jsou využívány podle potřeby z okolních areálů zápůjčkou (nakladač, traktor s přídavnými zařízeními apod.). Drobné strojní vybavení tvoří ponorná čerpadla, která zajišťují přečerpávání vnitřních skládkových vod. Součástí strojního vybavení skládky je mycí rampa s automatickým provozem čerpadel. S odpady vzniklými na mycí rampě je nakládáno dle příslušných předpisů, jsou jim přiřazovány kódy odpadů a jsou likvidovány oprávněnými organizacemi jako nebezpečný odpad. O příslušných odpadech je vedena evidence.
8)
Při provozu svozových automobilů mají plná vozidla přednost před prázdnými.
9)
O provozu skládky je veden „provozní deník skládky“, jehož tiskopis je uveden v příloze 11 tohoto provozního řádu. V provozním deníku jsou uváděny provozní poruchy a havárie a způsob jejich odstranění, termíny provedení odběru vzorků pro analýzy odpadů a technické údaje o provozu, provedené údržby zařízení, časové využití zařízení, případně jeho odstavení, jména obsluhy, počet a stav mechanizačních prostředků, spotřeba energií, návštěvy kontrolních orgánů, vnitřní kontroly, provedená pozorování na monitorovacím systému, záznamy o školeních, záznamy o klimatických podmínkách a záznamy o činnosti na skládce, prováděné dodavatelskými a smluvními firmami. V návaznosti na počítačový systém evidence odpadů, umístěný na váze jsou k dispozici denní záznamy: přijímaná vozidla (SPZ, typ vozidla, jméno řidiče, čas příjezdu a odjezdu), hmotnost, množství, druh a katalogové číslo odpadů přijatých ke zneškodnění, identifikační údaje o původci odpadů (sídlo/ bydliště, IČO), datum přijetí odpadů,
10) Na skládku je povolen přístup výhradně v určené provozní době a to pouze pracovníkům skládky, řidičům a závozníkům vozidel přivážejících odpad a pracovníkům kontrolních orgánů. Jedná se o zástupce KÚ Středočeského kraje, České inspekce životního prostředí, MěÚ Příbram, Krajské hygienické stanice – pracoviště Příbram, OÚ Dubno. Všichni zástupci kontrolních orgánů jsou povinni se ohlásit u vedoucího skládky. 11) Vstup do vlastního skládkového prostoru je dovolen pouze za dodržení bezpečnostních a hygienických podmínek specifikovaných v provozním řádu (viz. kapitola 8) 12) Odpady vytříděné na skládce jsou shromažďovány ve vhodných prostředcích (kontejnerech) 13) Mimo pracovní dobu je ochrana skládky zajištěna ostrahou
5.1Povinnosti pracovníků skládky při jednotlivých činnostech 5.1.1Organizační povinnosti obsluhy skládky Pracovníci obsluhy jsou povinni: -provádět vizuální kontrolu přivážených odpadů při vjezdu do areálu skládky a při jeho následném vyložení, -provádět vážení při vjezdu a výjezdu (v případě, že vozidlo není již tárováno), -odmítnout příjem odpadu, který neodpovídá podmínkám pro uložení na skládku (v kapitole 3.2 provozního řádu) v druzích ukládaných odpadů, -vydávat potvrzení o množství, druhu a kategorii odpadu, datu přijmutí každé dodávky odpadů, -řídit provoz v prostorách skládky v souladu s povinnostmi specifikovanými v kapitole 4 tohoto provozního řádu, -vést průběžnou evidenci o přijatých i vlastních odpadech a vést provozní deník zařízení, -ohlásit KÚ Středočeského kraje plánovanou změnu zařízení.
5.1.2Povinnosti při zajišťování bezpečnosti provozu Pracovníci skládky jsou povinni: -dávat pokyny při provádění veškerých prácí spojených se skládkovou činnosti, -používat mechanizační zařízení na skládce pouze k tomu účelu, který v návodu k obsluze předepisuje výrobce a pouze s pověřením vedoucího skládky, -absolvovat pravidelná školení požární ochrany, poskytování první pomoci a všech dalších oborů souvisejících s bezpečným prováděním jejich činnosti na skládce, -absolvovat školení a znát základní podmínky pro zabezpečení zbraní a střeliva nalezených na skládce. V případě nálezu výbušnin, třaskavin, trhavin nebo jiných jim podobných nebezpečných odpadů nebo v případě podezření jejich výskytu na skládce, zajistí obsluha skládky uzavření prostoru jejich nálezu, vedoucí skládky bezodkladně o skutečnosti informuje Policii ČR a dále postupuje dle jejich pokynů, -dodržovat ustanovení nařízení vlády č. 168/2002 Sb. kterým se stanoví způsob organizace práce, který je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky, -vyznačit výstražnými tabulkami, dopravními značkami nebo nahrnutím zeminy místa, kde hrozí nebezpečí zřícení nebo zasypání vozidla; za snížené viditelnosti musí takováto místa označit červeným světlem nebo odrazovými skly, -seznámit řidiče, který vjíždí do jeho dopravně provozních prostorů, s místní situací.
5.1.3Povinnosti při zajišťování ochrany zdraví a životního prostředí Pracovníci skládky jsou povinni: - používat při práci pracovní oděv a ochranné pomůcky, - absolvovat pravidelné zdravotní prohlídky a pravidelné preventivní očkování,
- udržovat ochranné a bezpečnostní pomůcky v odpovídajícím stavu, - nevstupovat do skládkového prostoru mimo provozní dobu, - v prostoru skládkového tělesa nejíst, nepít a nekouřit, - dodržovat zásady k zamezení vzniku požáru. - dbát aby nebyla poškozena zařízení skládky, zejména těsnění a drenáž.
5.1.4Povinnosti při provádění kontrol Pracovníci skládky jsou povinni: -
seznámit se s oprávněními a povinnostmi příslušných orgánů k provádění kontrolní činnosti. Jedná se o MěÚ Příbram, obec Dubno, KHS Příbram a Českou inspekci životního prostředí, KÚ Středočeského kraje,
-předložit zástupcům kontrolních orgánů uvedených v kapitole 5, bod 10 na jejich žádost příslušnou dokumentaci a podávat úplné a pravdivé informace spojené s provozem skládky, -předložit dílčí roční zprávu plnění podmínek integrovaného povolení Krajskému úřadu Středočeského kraje, odboru životního prostředí, k 30.4. běžného roku.
5.1.5Povinnosti při předcházení havárie a pro případ havárie Pracovníci skládky jsou povinni: -při pochybnostech o identifikaci odpadu přemístit odpad mimo prostor denní skládky, kde bude zabezpečen před klimatickými vlivy, i proti smísení s tělesem skládky, sepsat protokol a oznámit případ kontrolním orgánům KÚ Středočeského kraje a MěÚ Příbram, -absolvovat školení požární ochrany, -případné vznícení skládky lokalizovat za pomoci zásoby materiálu pro překrývání denní vrstvy odpadů a zařízení pro čerpání průsakových vod z akumulační jímky do skládky a aktivovat požární jednotku, -v případě poruchy čerpadla nebo havárie nevstupovat do šachty, hrozí-li nebezpečí přelití akumulační jímky průsakových vod, provést kontrolu úrovně hladiny vody v jímce a v případě nutnosti zajistit vyvezení obsahu jímky fekálním vozem, -v případě výpadku elektrického proudu hrozí nebezpečí přelití akumulační jímky průsakových vod provést kontrolu úrovně hladiny vody v jímce a v případě nutnosti zajistit vyvezení obsahu jímky fekálním vozem, -absolvovat školení a znát základní podmínky pro zabezpečení zbraní a střeliva nalezených na skládce, nález nebezpečných předmětů nebo odpadů neprodleně oznámit policii a MěÚ Příbram, -vylité pohonné hmoty nebo ropné látky nebo oleje neprodleně odstranit dle zásad pro hospodaření s ropnými látkami a to použitím sorpčního materiálu, -vést záznamy o všech haváriích, včetně přijatých nápravných opatření a jejich splnění, vše bude uvedeno v provozním deníku, -Po provedené analýze budou oprávněnou osobou porovnány výsledky rozborů podzemních, průsakových a povrchových vod s hodnotami získanými předchozím sledováním a stavem před zahájením skládkování. Budou-li zjištěny rozdíly, budou
posouzeny a vyhodnoceny. Bude-li příčinou zhoršení jakosti vod havarijní stav, budou neprodleně provedena nápravná opatření, a provedeno oznámení KÚ -V případě havárie postupovat dle schváleného havarijního plánu.
5.2Hlavní povinnosti pracovníků skládky podle jejich funkce a pracovního zařazení 5.2.1Vedoucí skládky: -odpovídá za nezávadný provoz skládky, dodržování provozního řádu, dodržování bezpečnostních předpisů, -odpovídá za dodržování technologie ukládání odpadů podle schválené dokumentace, -odpovídá za zveřejnění seznamu druhů odpadů přijímaných k uložení na skládku včetně cen a jejich aktualizace za jednotku dodaného odpadu, -odpovídá za řádný stav všech zařízení skládky (mechanizace, oplocení, budovy, příkopy, jímky, monitorovací systém a další vybavení skládky), -odpovídá za dodržování požárních předpisů na skládce a dbá na to, aby byly předpisy vyvěšeny na viditelných místech, -odpovídá za provozuschopnost odběrových míst pro monitorování podzemních a průsakových vod a skládkového plynu a provádění monitoringu, -odpovídá za řádný stav komunikací na skládce, objednává stroje zajišťující údržbu komunikací, -řídí ostatní pracovníky skládky, -řídí činnost při prodlužování vertikálních plynových studní, -povoluje vjezd vozidlům na skládku na základě povolení vydaných provozovatelem – SVZ Centrum s.r.o., -povoluje vstup na skládku, -namátkově kontroluje přivážený a ukládaný odpad ve smyslu kapitoly 4.1, -kontroluje namátkově dodržování zákazu vstupu na skládku mimo pracovní dobu a činí o tom záznamy do „provozního deníku“, -odpovídá za včasné a komplexní vedení „provozního deníku skládky“ a vedení evidence přijatých odpadů, -do provozního deníku skládky zaznamenává výsledky provedených měření a sledování, s výjimkou monitoringu zajišťovaného třetí osobou, jejichž výsledky budou uloženy v sídle provozovatele, -zabezpečuje školení všech pracovníků skládky a lékařské prohlídky, -odpovídá za včasné zajištění a přidělování ochranných a bezpečnostních pomůcek, -provádí denní kontroly dodržování provozního řádu, technologie skládkování, vedení evidence atd. – zjištěné skutečnosti zaznamenává do provozního deníku, -zabezpečuje odbornou firmu k provádění deratizace,
-po dobu své nepřítomnosti pověřuje touto činností vedoucího směny nebo jiného přítomného pracovníka skládky,
5.2.2Vedoucí směny: -je podřízen vedoucímu skládky, plní jeho příkazy a informuje o nich další pracovníky skládky, -v době nepřítomnosti vedoucího skládky jej zastupuje, -kontroluje odpad přivážený na skládku, -zajišťuje dodržování provozního řádu, -určuje místo uložení odpadu, -kontroluje a udržuje chod strojního vybavení skládky, -kontroluje očistu vozidel na odjezdu z areálu skládky, -kontroluje stav hladiny vody v jímce průsakových vod, zajišťuje čerpání vody z jímky do skládky, případně zajišťuje vyvážení těchto vod fekálním vozem, -je pověřen vedením provozního deníku skládky, -dbá na dodržování bezpečnostních, požárních a hygienických předpisů, -kontroluje, aby během směny bylo provedeno řádné hutnění „denní skládky“, -zodpovídá za používání přenosného pletiva na „denní skládce“ skládky ve směru převládajících větrů.
5.2.3Vážný: -je podřízen vedoucímu směny, -je seznámen s druhy odpadů, které lze do skládky ukládat, -přebírá dokumentaci od původců a přepravců od přiváženého odpadu a vykonává vizuální kontrolu přiváženého odpadu, vydává doklad o přijetí odpadu a vážní lístky, -kontroluje kvalitativní složení a vlastnosti nově přivážených odpadů, -nedovolí uložit odpad bez evidence, kontroly a zvážení, -nepřijme odpad, který nevyhovuje schválenému seznamu odpadů, -vede kompletní evidenci v předepsaném rozsahu,
ukládaných
odpadů
všech
smluvních
dovozců
-směruje vozidla k uložení odpadu podle předem vymezených úložných míst, -vyhodnocuje příjmy odpadů v pravidelných intervalech a kopie příjmových dokladů (vážních lístků) archivuje, -řídí se pokyny vedoucího směny.
5.2.4Řidič mechanizmů: -je podřízen vedoucímu směny,
-odpovídá za řádný stav mechanizace a provádí její běžnou údržbu, -odpovídá za hospodaření s pohonnými hmotami, -odpovídá za bezpečné uložení mechanizace, pohonných hmot a mazadel, -kontroluje vizuálně ukládaný odpad, při pochybnostech informuje vedoucího směny, -provádí rozhrnování a hutnění odpadů dle pokynů vedoucího směny v souladu se schváleným provozním řádem, -provádí překrývání denní vrstvy odpadů krycím materiálem, -manipulaci s odpadem v blízkosti odplyňovacích zařízení provádí ve spolupráci s pověřeným pracovníkem, -podle možností provádí čištění komunikaci podle pokynů vedoucího směny, -zavádí automobily s odpadem na místo skládky, -dbá na to, aby se uživatelé skládky zdržovali na skládce nejkratší možnou dobu, a aby byli jen v okolí svého vozidla.
5.2.5Manipulační dělník: -je podřízen vedoucímu skládky a vedoucímu směny, -kontroluje přivážený a ukládaný odpad v souladu s provozním řádem, -provádí záznamy do provozního deníku o průběhu provozu skládky, -zavádí automobily s odpadem na místo vykládky, -řídí činnost dovozců odpadů ve skládkovém prostoru, -pečuje o přenosná oplocení kolem prostoru denní skládky, -pečuje o čistotu vážního zařízení a přilehlých ploch, -dle požadavků nadřízených pracovníků vykonává další práce spojené s potřebami provozu skládky, -po skončení pracovní doby zavírá a uzamyká vrata na vjezdu do areálu skládky, -dbá na to, aby se uživatelé skládky zdržovali na skládce nejkratší možnou dobu, a aby byli jen v okolí svého vozidla. V pravomoci vedoucího skládky je možnost kumulovat funkce a činnosti zejména v době nemocnosti a dovolených na menší počet pracovníků s tím, že musí být zabezpečen provoz skládky v souladu s provozním řádem.
5.2.6Další povinnosti obsluhy skládky 1) 2) 3) 4) 5) 6)
Provoz kompaktoru a dalších mechanizmů na skládce řídit tak, aby nedošlo k poškození plynových studen. Včas zajistit nastavení plynových studen podle potřeb provozu Udržovat v odpovídajícím stavu obvodové příkopy skládky Provádět údržbu vnitroareálových komunikací Provádět pravidelnou kontrolu jímky skládkových vod Provádět pravidelnou kontrolu lapolu na odvodu vod z myčky – 1 x týdně
7) 8) 9)
Provádět pravidelnou kontrolu retenční nádrže povrchových vod – 1 x týdně Kontrola oplocení - denně Kontrola funkčnosti váhy – denně
5.2.7Povinnosti odpadového hospodáře - zajištění odborného nakládání s odpady
6PROGRAM KONTROLY A MONITOROVÁNÍ 1)
Provozovatel skládky zajišťuje v etapě jejího provozu, případně v etapě následné péče kontrolu vstupů na skládku, kontrolu výstupů ze skládky, kontrolu technických zařízení a kontrolu plnění podmínek stanovených v povoleních k provozu skládky (ve všech vydaných rozhodnutích).
2)
Denní kontroly provádí pravidelně vedoucí skládky dle termínů uvedených v bodech 6 až 9. Další kontroly provádí odpadový hospodář skládky v termínech dvojnásobných, než jsou termíny uvedené v bodech 6 až 9.
3)
O provedených kontrolách se provádí zápisy do provozního deníku. Záznamy o provedených kontrolách musí obsahovat následující body: datum kontroly, zaměření kontroly, zjištěné nedostatky, opatření na odstranění nedostatků, termín následné kontroly a kdo kontrolu provedl.
4)
Provoz monitorovacího systému zajišťuje provozovatel skládky. Monitorovací systém zajišťuje sledování kvality podzemních vod. Kontrolu kvality podzemních vod zajišťuje provozovatel i po uzavření a dokončení rekultivace skládky. Alespoň dvakrát za rok bude změřena vodivost u průsakových vod.
5)
Monitorovací systém je tvořen kontrolním vrtem a dvěma monitorovacími profily povrchových vod.
6)
Kontrola vstupů: - množství, druh, kategorie a původ ukládaných odpadů Výsledky vizuální kontroly prováděné na vstupu a následně při vyložení odpadu se ihned porovnávají s údaji uvedenými v průvodní dokumentaci odpadu - základním popisem odpadu.
7)
Kontrola technického vybavení: (prováděny pracovníky skládky nebo externími firmami) - oplocení
1 x za měsíc
- příkopy
1 x za měsíc (včetně čištění)
- čerpací agregáty
1 x za dva týdny
- komunikace
denně
- el. zařízení
denně
- hutnící mechanizace
dle pokynů výrobce podle motohodin
- váha
kalibrace každé 2 roky
- záchytná jímka (v období dešťů kontrola
1 x za týden
denně, vždy po přívalovém dešti) - překrytí odpadu po jeho zhutnění
v co nejkratší době po dosažení výšky zhutněného odpadu 2 m
vedení evidence a dokumentů 1 x za týden dokladujících kvalitativní složení odpadu a jeho vlastnosti
- vedení a provádění záznamů v provozním průběžně deníku skládky 8)
Kontrola výstupů:
Množství
1 x mešíčně
- plynné emise
Složení
1 x za měsíčně
Ukazatelé složení plynů budou zvoleny tak, aby sloužily jako podklad pro souhrnnou provozní evidenci za znečišťování ovzduší (minimální rozsah ukazatelů – CH 4, CO2, O2 a N2). Rozsah a četnost dalších měření budou upravovány podle výsledků předchozích měření měření migrace skládkového plynu – 1 x ročně
Provádění měření zajišťuje provozovatel u odborné firmy, která je vybavena potřebným technickým vybavením a má odpovídající akreditaci. - průsakové vody - podzemní vody - povrchové vody
množství
1 x za měsíc
složení
1 x za tři měsíce
složení
4 x ročně
složení
- úroveň hladiny podzemní vody
4 x ročně 4 x ročně
9) Monitoring vod Parametry a četnost měření průsakových vod Parametr úroveň hladiny průsakové vody v jímce množství předaných průsakových vod (m3)
Četnost měření během provozu denně při čerpání a při předávání oprávněné osobě + 32kvalita - vodivost, pH, NH4 , Cl , F , PO4 , SO4 , As, Cr, Ni, V, B, 4 x ročně fenoly, tenzidy, CHSKCr, C10-C40 Parametry sledování jakosti podzemních vod Parametr Četnost měření během provozu úroveň hladiny v monitorovacím vrtu 4x ročně + 32kvalita - vodivost, pH, NH4 , Cl , F , PO4 , SO4 , As, Cr, Ni, V, B, 4x ročně fenoly, tenzidy, CHSKCr, C10-C40 Parametry sledování jakosti povrchových vod Parametr
Četnost měření během provozu
Dva profily kvalita - vodivost, pH, NH4+, Cl-, F-, PO43-, SO42-, As, Cr, Ni, V, B, 4x ročně fenoly, tenzidy, CHSKCr, C10-C40
Rozbory vzorků vod provádí akreditovaná laboratoř. Odběry vzorků z vrtu jsou prováděny v dynamickém stavu, to je po odčerpání vody z vrtu a opětovném nastoupání vody nebo alespoň po 10 minutovém čerpání. Schéma umístění monitorovacích profilů je obsaženo v příloze č. 2 provozního řádu. Protokoly s rozbory vzorků jsou k dispozici na u vedoucího skládky.
Kontrolu výstupů zajišťuje provozovatel i po ukončení skládkování dle zákona č. 185/ 2001 Sb. o odpadech. Porovnání výsledku monitoringu bude provedeno s hodnotami zjištěnými z měření před zahájením skládkováním. Na základě předprovozního monitoringu budou stanoveny signální hodnoty kvality vod. Při jejich překročení bude výsledek měření ověřen opakovaným odběrem a rozborem. Pokud se překročení potvrdí, bude výsledek neprodleně nahlášen Krajskému úřadu Středočeského kraje a budou operativně hledány příčiny zjištěného stavu a navržena nápravná opatření, která před realizací budou odsouhlasena Krajským úřadem. 10)
Kontrola tělesa skládky a jeho podloží - sledování tělesa skládky a jeho podloží 1 x za rok - deformace tělesa skládky 1 x za rok - výsledky výpočtu zbývající volné kapacity skládky budou 1 x za rok každoročně v kopii zasílány KÚSk Praha, odboru životního prostředí a zemědělství
11)
K bodům č. 6 – 9 jsou vedeny kontrolní knihy s číselnou řadou skladby listů. Za jejich vedení odpovídá vedoucí skládky.
12)
Pracovníci skládky musí být seznámeni s oprávněními a povinnostmi příslušných orgánů k provádění kontrolní činnosti. Jedná se o MěÚ Příbram, obec Dubno, KHS Příbram a Českou inspekci životního prostředí, KÚ Středočeského kraje.
13)
Pracovníci skládky jsou povinni zástupcům kontrolních orgánů uvedených v kapitole 4, bod 23 předložit na jejich žádost příslušnou dokumentaci a podávat úplné a pravdivé informace spojené s provozem skládky.
14)
Výsledky kontrolních měření na monitorovacím systému průsakových vod a plynných emisí jsou předávány pravidelně KÚSk Praha, a to nejméně 1 x za rok.
15)
Je vedena pravidelná evidence vlastních odpadů vyprodukovaných skládkou a s odpady je nakládáno dle platné legislativy včetně povinností vztahujících se na původce odpadů.
16)
Je prováděna pravidelná kontrola plnění podmínek všech platných vydaných rozhodnutí k provozu skládky.
17)
Veškeré další nakládání s odpady bude prováděno v souladu se schváleným provozním řádem skládky.
Četnost monitoringu: Denně sledované ukazatele -úroveň hladiny průsakových vod v jímce – vizuelně, -funkčnost technického vybavení skládky – vizuelně, -sledování meteorologických ukazatelů (teplota vzduchu, počasí) -množství recirkulované průsakové vody na těleso skládky (zápisem doby čerpání) -množství předaných odpadních vod,
Ukazatele sledované 1x ročně: -procento zaplnění skládky odpadem, dodržování schválené figury skládky (zejména sklon svahů), konsolidace, změny tvarů skládkového tělesa (dle ČSN 83 8036, kap.9) a sledování volného prostoru, který je k dispozici. Těleso skládky bude za tímto účelem výškově přeměřováno. Vyhodnocení provede odborná firma. Ukazatele sledované 1x za dva roky: - kontrola konstrukce jímek průsakových vod; první kontrola proběhne do 31. 12. roku, ve kterém došlo k nabytí právní moci integrovaného povolení. Ukazatele sledované 1x za pět let: - kontrola nepropustnosti jímek průsakových vod; první kontrola proběhne nejpozději do dvou let od data nabytí právní moci integrovaného povolení Pachové látky - účelem monitorování je stanovení koncentrace pachových látek, - měření bude provedeno autorizovanou osobou v souladu s požadavky vyhlášky č. 362/2006 Sb., a to nejpozději do 3 měsíců od zahájení provozu skládky Provozování, způsob zaznamenávání výsledků a vyhodnocení monitoringu -
výsledky jednotlivých monitorovacích kol vod a skládkového plynu budou zaznamenány v protokolech o monitoringu. Ostatní výsledky měření a monitorování zařízení budou provozovatelem zaznamenány do provozního deníku. Provozovatel při zápisu vždy zaznamená skutečnosti, které mohou výsledky měření ovlivnit (meteorologické ukazatele, mimořádné okolnosti atd.). Celý roční provoz monitorovacího systému bude uzavřen integrovanou závěrečnou zprávou z monitoringu, která bude předána krajskému úřadu. Výsledky ročního monitoringu podzemních a povrchových vod budou předány krajskému úřadu.
-
provozování monitorovacího systému, včetně jeho údržby a vyhodnocení výsledků, zabezpečí buď provozovatel, pokud je k monitoringu oprávněný a odborně a technicky vybavený, nebo smluvně zajištěná organizace, disponující potřebnými oprávněními, odbornou způsobilostí a měřící technikou.
7EVIDENCE ODPADŮ A PROVOZNÍ DENÍK Evidence navážených odpadů je zajištěna tenzometrickou úrovňovou mostovou vahou napojenou na vyhodnocovací jednotku a jejím prostřednictvím na řídící počítač se všemi nezbytnými periferiemi umožňujícími dokonalou evidenci o provozu skládky, jejím hospodaření a identifikaci producentů i zdrojů odpadu podle nejrůznějších hledisek. Povozní deník zařízení slouží k dokumentování jeho provozu. Za vedení deníku a pravdivost a správnost údajů, které jsou do něj denně zaznamenávány, zodpovídá vedoucí skládky, vedením deníku je pověřen vedoucí směny. Obsah provozního deníku: 1)
Osoba odpovědná za řádné vedení deníku
2)
všechny skutečnosti, charakteristické pro provoz zařízení - např. jména obsluhy, vybrané údaje o sledování provozu zařízení - např. spotřeba energií a vody měsíčně na konci měsíce, množství přijatých odpadů je průběžně evidováno na počítači u váhy. Do provozního deníku jsou zaznamenávány i záznamy o směru a síle větru, o množství srážek,
3)
údaje z monitorování provozu skládky,
4)
záznamy o školení pracovníků skládky,
5)
záznamy o kontrolách provozu skládky (návštěvy kontrolních orgánů, vnitřní kontroly),
6)
záznamy o zvláštních událostech s možným dopadem na životní prostředí, včetně jejich příčin a nápravných opatření,
7)
údaje o množství a druzích odpadů přijatých na skládku a o jejich původci (sídlo/ bydliště, IČO), datum přijetí odpadů – je nahrazeno evidencí příjmu odpadů v počítači na váze
8) údaje o množství a druhu odpadů přijatých na skládku bez zkoušek, 9) záznamy o ohlášení nepřijetí odpadu na skládku místně příslušnému krajskému úřadu, 10) dokumenty dokladující kvalitu přijatých odpadů se uchovávají po celou dobu provozu 11) přijímaná vozidla (SPZ, typ vozidla, jméno řidiče, čas příjezdu a odjezdu), je nahrazeno evidencí příjmu odpadů v počítači na váze 12) technické údaje o provozu, provedené údržby zařízení, 13) časové využití skládky, případně zastavení jejího provozu, 14) jména obsluhy, 15) počet a stav mechanizačních prostředků, provedená pozorování na monitorovacím systému, záznamy o klimatických podmínkách a záznamy o činnosti na skládce, prováděné dodavatelskými a smluvními firmami. 16) V provozním deníku vést záznam o využívání surovin Přílohou deníku je výstup z počítače, který obsahuje: - Jméno pracovníka, který dovezený odpad přebíral - SPZ a typ vozidla, které odpad přivezlo - Čas příjezdu a odjezdu vozidla - Název odpadu, katalogové číslo, kategorii - Původ odpadu (název a sídlo podniku) - Případný odběr vzorku pro analytickou kontrolu - Způsob naložení s odpadem - Číslo pokladní stvrzenky za uložení odpadu - výstupy z počítáče jsou prováděny denně a jsou zálohovány
Provozní deník skládky Bytíz je od zahájení skládkování veden na formuláři dle přílohy 11 provozního řádu:
8BEZPEČNOST PRÁCE A OCHRANA ZDRAVÍ OSOB 1)
Veškeré práce spojené se skládkovou činnosti se konají podle pokynů pracovníků skládky.
2)
Mechanizační zařízení na skládce smějí pracovníci používat pouze k tomu účelu, který v návodu k obsluze předepisuje výrobce. Obsluhu smí provádět pouze osoba s příslušným oprávněním. Na skládce se smějí používat tyto stroje a zařízení:
3)
kompaktor, cisterna, kropicí vůz, sklápěcí valník, motorová sekačka, ponorná čerpadla, vysokozdvižný vozík, a dopravní prostředky dopravců odpadu.
4)
Před uvedením do provozu je pracovník povinen přesvědčit se o provozuschopném a bezpečném stavu zařízení a strojů.
5)
Menší opravy smí provádět pouze odborný pracovník, pověřený vedoucím skládky.
6)
Vstupovat do vozidel a vystupovat z nich se smí pouze v klidovém stavu.
7)
Osoby přibližující se k mechanizačním zařízením a vozidlům jsou povinny se pohybovat v zorném úhlu řidiče.
8)
Je zakázáno pohybovat se za vozidly vyklápějícími odpad.
9)
Práce na nebezpečných a nepřehledných místech je povolena pouze za pomocí dalšího pracovníka.
10) Před opuštěním stroje je pracovník povinen zajistit stroj před samovolným pohybem. 11)
Výfuky všech mechanizačních zařízení pracujících na skládce musí být opatřeny lapači jisker.
Je přísný zákaz tankování mimo vyhrazenou plochu. Tankování je možné pouze při 12) vypnutém motoru. Doplňování pohonných hmot do přídavného topení se provádí po jeho vypnutí a vychladnutí. 13)
Při jakékoliv manipulaci s pohonnými hmotami je zakázáno kouření a manipulace s otevřeným ohněm, kouření je ostatně zakázáno v celém areálu skládky.
Vylité pohonné hmoty, ropné látky a oleje je nutno neprodleně odstranit dle zásad pro 14) hospodaření s ropnými látkami. Bližší popis postupu odstranění havárie je uveden v Havarijním plánu, schváleném v rámci integrovaného povolení KÚSk Praha. Všichni pracovníci skládky musí absolvovat pravidelná školení požární ochrany, poskytování první pomoci a všech dalších oborů souvisejících s bezpečným prováděním 15) jejich činnosti na skládce. Školení je prováděno odbornými pracovníky jednotlivých oblastí. Četnost jednotlivých školení BOZP je 1 x ročně.
- předpisy o zacházení s el. zařízením, - předpisy o požární ochraně, - obsluha školení tlakových nádob, - školení řidičů, - školení řidičů motorových vozíků - obsluha pracovních strojů, - školení nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky, - 1 x ročně provede odpadový hospodář školení všech pracovníků skládky „seznámení s provozním řádem řízené skládky Bytíz“. 16)
Provozní budova je vybavena lékárničkou s dostatečným vybavením pro případ poskytnutí první pomoci.
Všichni pracovníci skládky musí absolvovat školení a znát základní podmínky pro zabezpečení zbraní a střeliva nalezených na skládce. V případě nálezu výbušnin, třaskavin, trhavin nebo jiných jim podobných nebezpečných odpadů nebo v případě 17) podezření jejich výskytu na skládce, zajistí obsluha skládky uzavření prostoru jejich nálezu, vedoucí skládky bezodkladně o skutečnosti informuje policii ČR a dále postupuje dle jejich pokynů. 18) Je přísně zakázáno spalování odpadů na skládce. 19) Je zakázáno kouření a manipulace s otevřeným ohněm v úložném prostoru skládky, v blízkosti vertikálních plynových studní a při jejich zvyšování, u čerpací jímky. 20) Je přísně zakázáno ukládání doutnajících nebo hořících hmot a materiálů na skládku. 21) Při jízdě vozidel po provozních komunikacích skládky podléhá jejich provoz platným předpisům o provozu vozidel na veřejných komunikacích. 22) V areálu skládky je nutno dodržovat ustanovení nařízení vlády č. 168/2002 Sb. kterým se stanoví způsob organizace práce, který je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky Povinnosti řidiče při provozu mimo pozemní komunikace: -
při jízdě a činnostech mimo pozemní komunikace se řidič musí chovat ukázněně a ohleduplně, přizpůsobit své chování stavu a povaze terénu, povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, které je možno předvídat,
-
řidič nesmí s vozidlem couvat ani se otáčet, nevyhovuje-li tomu povaha terénu; vyžadují-li to okolnosti (nedostatečný rozhled), musí řidič zajistit bezpečné couvání nebo otáčení pomocí způsobilé a náležitě poučené osoby
-
řidič musí před opuštěním vozidla učinit taková opatření, aby vozidlo nemohlo ohrozit bezpečnost osob a technických zařízení,
-
při vlečení vozidla musí řidič dodržovat ustanovení zvláštních předpisů, nesmí tlačit vozidlo motorickou silou bez použití tyče, která je na vozidle řádně zajištěna.
Povinnosti provozovatele: -
provozovatel je povinen vyznačit výstražnými tabulkami, dopravními značkami nebo nahrnutím zeminy místa, kde hrozí nebezpečí zřícení nebo zasypání vozidla; za snížené viditelnosti musí takováto místa označit červeným světlem nebo odrazovými skly,
-
pokud to vyžadují okolnosti, musí provozovatel seznámit řidiče, který vjíždí do jeho dopravně provozních prostorů, s místní situací.
23) Maximální povolená rychlost v areálu skládky a na provozních komunikacích je 10 km/ h, pokud není dopravními značkami upraveno jinak. 24) Při vykládání odpadu se kola vozidel smí přiblížit k okrajům plochy skládky a nedokončených vrstev na vzdálenost 2 m. 25) V případě poruchy čerpadla nebo havárie je přístup do čerpací šachty povolen pouze pracovníkům odborné firmy, která bude opravu provádět a to za dodržení všech bezpečnostních předpisů. 26) Před vstupem do uzavřených prostor, kde by mohl být reálný výskyt skládkového plynu je nutno: -
odsát skládkové plyny ventilátorem VAP; asi po 15 min. chodu bude možno vstoupit do jímky (po předchozí analýze prostředí v jímce)
-
v těchto prostorách bude možno používat pouze svítidla a elektrospotřebiče vhodné pro provoz ve výbušném prostředí
-
pro případ nehody musí být k dispozici dýchací přístroj
-
musí být k dispozici nevýbušný přenosný analyzátor kyslíku a hořlavin (methanu)
-
při práci je zákaz kouření a manipulace s otevřeným ohněm
27) Veškeré práce a činnosti v blízkosti jakýchkoliv el. zařízení jsou povoleny pouze za přísného dodržování příslušných bezpečnostních předpisů. 28) Nepovolaným osobám je vstup na skládku zakázán. 29) Vstup na skládku je rovněž zakázán pracovníkům skládky, jejichž pracovní schopnost je omezena vlivem alkoholu nebo léků. 30) Všichni pracovníci skládky, dopravci odpadů a ostatní osoby vstupující do areálu skládky (např. kontrolní orgány) musí být předem prokazatelně seznámeni s provozním řádem. 31) Každý pracovník skládky je povinen používat při práci pracovní oděv a ochranné pomůcky. Ty jsou poskytovány provozovatelem skládky 1 x ročně nebo v případě poškození (oděvy, boty, rukavice, mycí prostředky, ručníky, šatna, skříňky). 32) Pracovníkům skládky jsou zajištěny ze strany provozovatele pravidelné zdravotní prohlídky (viz. zařazení prací do kategorií dle vyhl. č. 89/2001 Sb.). Dále je zajištěno pravidelné preventivní očkování proti žloutence typu A a B dle pokynů praktického lékaře nebo hygienické stanice. Provozovatel zajistí všem pracovníkům vhodné bezpečnostní a ochranné pomůcky. Povinností pracovníků je udržovat ochranné a bezpečnostní pomůcky v odpovídajícím stavu. 33) Každý pracovník skládky musí být seznámen s vlastnostmi ukládaných odpadů z hlediska účinků na zdraví a bezpečného zacházení s těmito odpady. 34) Všichni pracovníci skládky musí být seznámeni se zásadami poskytování první pomoci a požární ochrany. 35) Provozní budova skládky je vybavena lékárničkou obsahující všechny náležitosti pro poskytování první pomoci.
36) Vstup do skládkového prostoru mimo provozní dobu je přísně zakázán. V mimořádných případech jej může povolit vedoucí skládky za doprovodu pověřeného pracovníka skládky. Osoby vstupující do skládkového prostoru musí používat stejné ochranné pomůcky jako pracovníci skládky. 37) V prostoru skládkového tělesa je zakázáno jíst, pít a kouřit. 38) K zamezení vzniku požáru je bezpodmínečně nutné dodržovat následující zásady: - zajistit zásobu krycího materiálu, - provozovatel nesmí přijímat žádný doutnající nebo hořící materiál, - zákaz pálení veškerých materiálů na skládce, - zákaz vstupu nepovolaným osobám, - zákaz kouření na skládce a v její bezprostřední blízkosti, - zesílení dozoru nad skládkou v mimopracovní době v letním období, - případné vznícení skládky lokalizuje obsluha skládky a aktivuje požární jednotku. 39) Ochrana okolí denní skládky před úletem lehčích odpadů ze skládky bude zajištěna dokonalým hutněním odpadů a překrýváním vhodnými zeminami. Vedoucí skládky nebo jeho zástupce rozhodne na základě klimatických podmínek o použití přenosného pletiva. Provádí se 2 x týdně kontrola a případný sběr v okolí skládky. 40) Ochrana podzemních a povrchových vod před průsaky ze skládky je zajištěna technickými opatřeními. Je prováděna pravidelná kontrola kvality vody v jímce výluhových vod. Odběry a rozbory budou prováděny minimálně 4 x ročně. 41) Monitorovací systém je tvořen kontrolním vrtem a monitorovacími profily na Dubeneckém potoce. Odběry a rozbory budou prováděny minimálně 4 x ročně. Kontroly jsou zaznamenávány v provozním deníku. 42) Ochrana před rozmnožením hmyzu, hlodavců a ptáků je zajištěna pravidelným hutněním a překrýváním vrstev odpadů dostatečnou vrstvou krycího materiálu. 43) Pravidelně 3 x ročně bude prováděna deratizace, v případě přemnožení hlodavců nebo hmyzu bude provedena ohnisková deratizace mimo termín. 44) V případě výskytu toulavých zvířat na skládce je zakázáno se jich dotýkat a obsluha skládky zajistí příslušné odborníky k utracení toulavé zvěře. Utracení toulavých zvířat mohou provádět pouze povolaní odborníci. 45) Čerpání průsakové vody z akumulační jímky do skládky musí být organizováno tak, aby voda nebyla čerpána do prostoru denní skládky, tzn. do prostoru, kde právě probíhá ukládání odpadu. Pokud nebude zpětný rozliv realizován z důvodu poruchy čerpadel, poruchy dodávky elektrického proudu nebo pro nepřízeň počasí, bude nadbytečná voda z jímky průsakových vod odvážena na odpovídající ČOV (Příbram). 46) Průběžně činit opatření vedoucí ke snížení prašnosti a vzniku pevných úletů ve skládce a jejím okolí, zejména: kropit komunikace užitkovou vodou, zpětně rozlévat průsakové vody na těleso skládky, důsledně hutnit odpad, překrývat neaktivní části tělesa skládky biologicky aktivním materiálem nebo odpadem. V případě vzniku pevných úletů do okolí zařízení bez zbytečného prodlení zajistit jejich odstranění. O provedených opatřeních provést záznam do provozního deníku zařízení. 47) Pokud provoz skládky vyvolá nutnost měření hluku, bude toto zajištěno.
48) Provést 1 x ročně školení v oblasti životního prostředí. 49) Bude vyškolen pracovník v první pomoci
9PROVOZNÍ PŘEDPISY 1. Provozní předpisy obsahují pokyny pro provoz a údržbu jak stavebních objektů, tak i provozních souborů a dalších technologických zařízení, jejichž provozuschopnost je z hlediska bezpečného provozu skládky nezbytná. 2. Pokyny pro provoz a údržbu jednotlivých technologických zařízení jsou dány návody pro tyto činnosti; tyto návody a pokyny jsou buď přímo zapracovány do příslušných ustanovení provozního řádu anebo jsou uloženy u vedoucího skládky, protože je není (vzhledem k jejich rozsahu) možno zařadit jako přílohy provozního řádu. Jedná se o následující zařízení: - pokyny pro nakládání s průsakovými vodami: jsou součástí provozního řádu - pokyny pro nakládání se skládkovým plynem: bude doplněno do provozního řádu až k případné realizaci kogenerační jednotky Pokyny pro provoz a údržbu jednotlivých technologických zařízení jsou dány návody pro tyto činnosti. Budou k provoznímu řádu přiloženy dodatečně jako součást dodávky těchto zařízení. Jedná se o následující Váha Mycí rampa Čerpací stanice skládkových vod Lapol
10ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 1.
Za dodržování provozního řádu a pořádek na skládce odpovídá provozovatel skládky.
2.
Za škody způsobené svozovými vozidly nebo zaměstnanci dodavatele odpadu odpovídá dodavatel odpadu, pokud ovšem škoda nenastala v důsledku nesprávných pokynů pracovníků provozovatele skládky.
3. P Provozovatel skládky odpovídá za jakékoliv škody a újmy na zdraví, ke kterým dojde při nedodržování bezpečnostních opatření vlastními pracovníky, a to i v případě, že byly na základě jejich chybných dispozic způsobeny pracovníky dovozce. 4.
Provozovatel skládky odpadů je dále povinen archivovat evidenci uložených odpadů po celou dobu provozu skládky a následné péče o skládku podle § 21 odst. 1, písmene e) zákona 185/2001 Sb.
5.
Dodavatelé se smějí na skládce zdržovat jen po dobu nezbytně nutnou na vyložení odpadů a vyřízení nezbytných formalit.
6.
Dovážení odpadů na skládku Bytíz mimo určenou dobu je přísně zakázáno. Noční navážení se povoluje pouze v havarijních případech.
7.
Sběr a odvoz jakýchkoliv předmětů ze skládky je zakázán. Každé překročení tohoto ustanovení může být stíháno jako krádež.
8.
Za odběry vzorků z jímky průsakových vod i monitorovacích míst a provádění stanovených rozborů odpovídá provozovatel skládky. Archivuje výsledky rozborů. Po
jedné kopii výsledků předává vedoucímu skládky, orgánům státní správy. V případě zjištěných závad bude informovat orgán hygienické služby. 9.
Tento provozní řád je platný pro 1.etapu skládky TKO Bytíz.
10. Skládka je provozována na komerčních principech. Ukládání probíhá na smluvním základě za úplatu. 11. Kopie provozního řádu jsou uloženy na skládce a v sídle provozovatele. 12. Povinnosti dodavatelů odpadu: - dodávat pouze odpad uveřejněný v seznamu druhů odpadů, k jehož zneškodnění je skládka určena a věrohodně doložit jeho kvalitu, - uhradit poplatek za navážený odpad podle vystaveného ceníku, - nahradit případné způsobené škody, - dbát pokynů pracovníků skládky, - zdržovat se na skládce jen po nezbytně nutnou dobu, - očistit vozidlo před odjezdem ze skládky, - dodržovat organizačně provozní pokyny
J. SEZNAM ZKRATEK zkratka BOZP ČHMÚ ČIŽP – OI ČOV ČSN EIA HDPE IČO KHS Příbram KÚSk MěÚ Příbram MŽP ČR OPV SPZ TNO
význam Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Český hydrometeorologický ústav Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Čistírna odpadních vod Česká státní norma Posuzování vlivu na životní prostředí Vysokohustotní polyetylén, používaný na fólie a trubní systémy skládek Identifikační číslo Krajská hygienická stanice Středočeského kraje, pracoviště Příbram Krajský úřad středočeského kraje Městský úřad Příbram Ministerstvo životního prostředí České republiky Ochrana podzemních vod, s.r.o. Státní poznávací značka Technická norma
11PŘÍLOHY 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Situace skládky Situace, řezy, navržené ochranné pásmo Schéma monitorovacího systému a) Seznam pozemků dotčených stavbou skládky b) Snímek katastrální mapy skládky Návody pro obsluhu a údržbu technologických zařízení Odpady povolené ukládat na skládku Technologické materiály pro překryvy a tvorbu valů skládky Bytíz Podmínky, které musí splňovat odpady ukládané na skládky
7.
Vyluhovatelnost odpadů a třídy vyluhovatelnosti
8. 9. 10. 11. 12. 13.
Mísitelnost odpadů ukládaných na skládky Způsoby a postupy, které se považují za úpravu odpadů před jejich uložením na skládku Seznam odpadů a podmínky pro jejich přijetí na skládkách odpadů bez zkoušek Seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin Vzor provozního deníku Požární řád Informační tabule
11.1Příloha 1 Situace skládky
Provozní řád I. etapy skládky TKO Bytíz
5 0
5 1
5 2
5 3
5 4
Skládkování bude zahájeno v 1. sekci a bude postupováno od nejnižšího místa skládky (509,75 m n.m.) nahoru.
5 5
Provozní řád I. etapy skládky TKO Bytíz
Navržené ochranné pásmo skládky:
11.2Příloha 2 Schéma monitorovacího systému VODY
5 7
5 8
Příloha 3 Seznam pozemků dotčených stavbou skládky, Snímek katastrální mapy skládky Katastr Výměr číslo a [m2]: pozemku Bytíz 633356 60/1 367027 Dubno 633682 350/1 40790
Část [m2]:
Způsob využití:
využití skládky
manipulační plocha
skládka
dobývací prostor
Skládka, zařízení ostatní plocha skládky, přístupová komunikace
5 9
v rámci Druh pozemku:
ostatní plocha
6 0
11.3Příloha 4 Návody pro obsluhu a údržbu technologických zařízení Jedná se následující zařízení: Váha Mycí rampa Čerpací stanice skládkových vod Lapol Návody budou doplněny do provozního řádu před zahájením zkušebního provozu.
6 1
11.4Příloha 5 Odpady povolené ukládat na skládku X1
Tyto odpady lze na skládku ukládat jen za určitých podmínek (Příloha č. 5, část B, body 1 a 4 vyhlášky 294/2005 Sb. v platném znění).
X2
Tyto odpady lze ukládat, pokud nejsou svou kvalitou vhodné ke kompostování ani k jinému využití.
Název druhu a katalogové číslo odpadu Odpady přebírané na skládku od obcí, firem a občanů jsou kategorie „O“ Odpady z těžby rudných nerostů Odpady z těžby nerudných nerostů Jiná hlušina, neuvedená pod čísly 01 03 04 a 01 03 05 Rudný prach neuvedený pod číslem 01 03 07 Odpadní štěrk a kamenivo neuvedené pod číslem 01 04 07 Odpadní písek a jíl Nerudný prach neuvedený pod čís. 01 04 07 Odpadní plasty (kromě obalů) X1 Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy neuvedené pod č. 03 01 04 Odpad uhličitanu vápenatého X2 Organické hmoty z přírodních produktů (např. tuk, vosk) Asfalt Odpad z výroby, zpracování distribuce a používání plastů Škvára, struska a kotelní prach (kromě kotelního prachu uvedeného pod čís.10 01 04) Popílek ze spalování uhlí Písky z fluidních loží Odpady ze skladování a přípravy paliva pro tepelné elektrárny Jiné pevné odpady z čištění plynů neuvedené pod číslem 10 02 07 Jiné odpady z čištění chladící vody neuvedené pod číslem 10 02 11 Úlet a prach Odpady ze svařování Upotřebené brusné nástroje a brusné materiály neuvedené pod č. 12 01 20 Neznečištěný brusný papír a plátno X1 Papírové a lepenkové obaly Směsné obaly Plasty Organické odp. neuvedené pod čís. 16 03 05 Jiné vyzdívky na bázi uhlíku a žáruvzdorné materiály z metalurgických procesů neuvedené pod číslem 16 11 01 Jiné vyzdívky a žáruvzdorné materiály z metalurgických procesů neuvedené pod číslem 16 11 03 Vyzdívky a žáruvzdorné materiály z nemetalurgických procesů neuvedené pod číslem 16 11 05 Beton Cihly Tašky a keramické výrobky X1 Dřevo
6 2
01 01 01 01 01 02 01 03 06 01 03 08 01 04 08 01 04 09 01 04 10 02 01 04 03 01 05 02 04 02 04 02 10 05 01 17 07 02 13 10 01 01 10 01 02 10 01 24 10 01 25 10 02 08 10 02 12 10 12 03 12 01 13 12 01 21 12 01 99 15 01 01 15 01 06 16 01 19 16 03 06 16 11 02 16 11 04 16 11 06 17 01 01 17 01 02 17 01 03 17 02 01
Název druhu a katalogové číslo odpadu Sklo Plasty Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 Vytěžená hlušina neuvedená pod číslem 17 05 05 Štěrk ze železničního svršku neuvedený pod číslem 17 05 07 Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod číslem 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03 Nezkompostovaný podíl komunálního nebo podobného odpadu Shrabky z česlí Odpady z lapáků písku Kaly z čištění komunálních odpadních vod Pevné odpady z primárního čištění (z česlí a filtrů) Kaly z čiření vody Papír a lepenka Sklo Nerosty (např. písek, kameny) Jiné odpady (včetně směsi materiálů) z mechanické úpravy odp. neuved. Pod č. 19 12 11 Papír a lepenka Odpady z čištění komínů Zemina a kameny Jiný biologicky nerozložitelný odpad Směsný komunální odpad Odpad z tržišť Uliční smetky Objemný odpad Komunální odpady jinak blíže neurčené – komunální odpady od právnických osob
17 02 02 17 02 03 17 05 04 17 05 06 17 05 08 17 09 04 19 05 01 19 08 01 19 08 02 19 08 05 19 09 01 19 09 02 19 12 01 19 12 05 19 12 09 19 12 12 20 01 01 20 01 41 20 02 02 20 02 03 20 03 01 20 03 02 20 03 03 20 03 07 20 03 99
Přehled odpadů přijatelných na skládkách odpadu bez zkoušek Kód odpadu Název 10 11 03 Odpadní materiál na bázi skelných vláken 15 01 07 Skleněné obaly 17 01 01
Beton 1)
17 01 02
Cihly
1)
Popis odpadu
Odpad nesmí obsahovat Minerální vatu s obsahem azbestu, organická pojiva
Použité skleněné obaly se zbytky náplně Kusy betonu a železobetonu z Nátěry a povlaky (např. demolic a rekonstrukcí izolační, dekorační, staveb, které může obsahovat penetrační), znečištění drobné částice kovů (např. ropnými uhlovodíky šrouby) a dřevo (např. zbytky ztraceného bednění) v množství menším než významném Cihly, kusy cihel, cihlové Nátěry a povlaky (např. bloky (cihly spojené maltou) izolační, dekorační, z demolic a z rekonstrukcí penetrační), znečištění staveb ropnými uhlovodíky 6 3
Kód odpadu Název 17 01 03 Tašky a keramické výrobky 1) 17 01 07
17 02 02 17 05 04
20 01 02
20 02 02
Popis odpadu Střešní krytina z pálené hlíny obkládací a podlahové keramické dlaždice z demolic a rekonstrukcí staveb Odpady stavebních výrobků
Směsi nebo oddělené frakce na bázi přírodních materiálů betonu, cihel, tašek 1) neuvedené pod číslem 17 01 06 Sklo Sklo z výplní otvorů staveb Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03* Sklo Pouze střepy ze samostatně sebraných nápojových obalů a tabulového skla v případě, že v daném čase a místě není obcí zahrnut v systému třídění a využívání těchto obalů Zemina a Odpad z údržby zahrad a kameny parků
Odpad nesmí obsahovat Betonovou střešní krytiny a krytinu s obsahem asbestu
Odpady s obsahem asbestu a ochranné povlaky s obsahem organických látek a ropné látky
znečištěné ornici, rašelinu, zeminu z kontaminované lokality
Nápojové obaly se zbytky náplně, střepy z obalů a obaly pro chemikálie
Odpad z výkopů a rekonstrukcí inženýrských sítí, ornici a rašelinu.
Poznámka k tabulce č. 8.1.: 1) stavební a demoliční odpady s obsahem přimíšených kovů, plastů, zemin, gumy, dřeva a jiných rostlinných materiálů do 5 % z celkové hmotnosti odpadu, které nemění základní druhové fyzikální vlastnosti odpadu a vytřídění není ekonomicky výhodné a z hlediska ochrany životního prostředí nutné.
6 4
11.5Příloha 6 Technologické materiály pro překryvy a tvorbu valů skládky Bytíz Odpady, které budou přijímány na skládku za účelem využití, např. k technickému zabezpečení skládky, k technologickým překryvům atd.: Kategori Název druhu a katalogové číslo odpadu e odpadu Odpady přebírané na skládku od obcí, firem a občanů jsou kategorie „O“ Odpadní štěrk a kamenivo neuvedené pod číslem 01 04 07 01 04 08 Odpadní písek a jíl 01 04 09 Licí formy a jádra použitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 09 07 10 09 08 Beton 17 01 01 Cihly 17 01 02 Tašky a keramické výrobky 17 01 03 O Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 17 05 04 Vytěžená hlušina neuvedená pod číslem 17 05 05 17 05 06 Štěrk ze železničního svršku neuvedený pod číslem 17 05 07 17 05 08 Nerosty (např. písek, kameny) 19 12 09 Zemina a kameny 20 02 02 Pneumatiky 16 01 03
6 5
11.6Příloha 7 Podmínky, které musí splňovat odpady ukládané na skládky Příloha č. 4 vyhlášky 294/2005 Sb. v platném znění 1. Na skládky všech skupin nesmějí být ukládány odpady uvedené v části A přílohy č. 5. 2. U všech odpadů ukládaných na skládky musí být splněny podmínky mísitelnosti podle přílohy č. 3. 3. Odpady upravené některým ze způsobů stabilizace uvedených v příloze č. 6 pod kódem D9, nesmějí být ukládány na skládky skupiny S-IO a S-OO3. Na skládky skupin SOO1 nebo SNO se ukládají podle třídy vyluhovatelnosti. 4. Popílky ze spaloven nebezpečných odpadů smějí být ukládány pouze po úpravě stabilizací v odděleném sektoru skládky odpadů. 6. Podmínky a kritéria pro přijetí odpadu na skládku skupiny S - ostatní odpad (SOO1): a) bez zkoušek mohou být přijímány pouze odpady uvedené v příloze č. 8 za podmínek tam stanovených, b) vodný výluh připravený z odpadu postupem dle ČSN EN 12 457 - 4 (83 8005) nesmí překročit v žádném z ukazatelů nejvýše přípustné hodnoty uvedené v příloze č. 2 pro výluhovou třídu číslo IIa, c) obsah TOC v sušině odpadu nesmí překročit 5 %. Při překročení této nejvýše přípustné hodnoty lze odpad považovat za vyhovující kritériím pro příjem v případě, že je hodnota DOC <= 80 mg/l. Obsah TOC v sušině odpadu stabilizovaného (kód D9 v příloze č. 6) se nezjišťuje; d) odpady s azbestem jsou ukládány v souladu s § 7. 7. Podmínky a kritéria pro přijetí odpadu na skládku skupiny S - ostatní odpad (SOO3): a) na tuto skupinu skládek nesmějí být ukládány odpady na bázi sádry, b) bez zkoušek mohou být přijímány pouze odpady uvedené v příloze č. 8 za podmínek tam stanovených a odpady, které nelze hodnotit na základě jejich vodného výluhu podle § 3 odst. 2 písm. b) bodu 2, c) vodný výluh připravený z odpadu postupem dle ČSN EN 12 457 - 4 (83 8005) nesmí¨překročit v žádném z ukazatelů nejvýše přípustné hodnoty uvedené v příloze č. 2 pro výluhovou třídu číslo IIa, výjimkou je pouze stabilizovaný bioodpad (výstup ze zařízení pro biologické zpracování bioodpadů 3. skupiny podle přílohy č. 6 k vyhlášce č. 341/2008 Sb.), u kterého se ukazatel DOC nezjišťuje, d) biologicky rozložitelný podíl komunálního odpadu ukládaný na skládky musí být postupně omezován v souladu s harmonogramem stanoveným v Plánu odpadového hospodářství ČR a krajů [tj. snížit tento podíl do roku 2010 na 75 %, do roku 2013 na 50 % a do roku 2020 na 35 % celkového množství (hmotnosti) biologicky rozložitelného komunálního odpadu vzniklého v roce 1995], e) odpady s azbestem jsou ukládány v souladu s § 7, f) výstup ze zařízení pro mechanicko-biologickou úpravu odpadů, kterým je stabilizovaný bioodpad, může být přijímán bez zkoušek podle přílohy č. 2, pouze pokud vzniká úpravou směsných komunálních odpadů a odpadů jim podobných a za předpokladu splnění parametru stability AT4 uvedeného v tabulce 4.2 a pokud jeho výhřevnost nepřekročí hodnotu 8 000 kJ/kg. 6 6
9. Nejvýše trojnásobné překročení nejvýše přípustných hodnot ukazatelů vyjma pH stanovených v tabulce č. 2.1 přílohy č. 2 pro příslušné skupiny skládek, je možné pouze za následujících podmínek: a) všechny ostatní požadavky stanovené v příloze č. 4 jsou splněny, b) překročení nepředstavuje zvýšené riziko ohrožení životního prostředí podle zvláštních právních předpisů 2), c) jedná se o konkrétní odpady od konkrétních původců, uvedené v provozním řádu skládky, d) v případě inertních odpadů nesmějí být zvýšeny nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů DOC, BTEX, PCB, TOC a uhlovodíků řady C10 - C40, e) v případě společného ukládání ostatních odpadů a nebezpečných odpadů na skládkách SOO nesmí být zvýšen ukazatel DOC a upravena hodnota pH, f) na skládkách nebezpečných odpadů S-NO nelze zvýšit ukazatel DOC, g) bude ohlášeno podle přílohy č. 25 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. 10. Odpady z mechanicko-biologické úpravy odpadů ukládané na skládky musí splňovat parametr stability AT4 uvedený v tabulce č. 4.2. Příloha č. 2 Vyluhovatelnost odpadů a třídy vyluhovatelnosti 1. Úprava vzorku a příprava vodného výluhu Při úpravě vzorku a následné přípravě vodného výluhu se postupuje podle ČSN EN 12457-4 (83 8005). Předběžná úprava vzorku odpadů upravených stabilizací je uvedena v příloze č. 7. Pro filtraci výluhu určeného k ekotoxikologickým testům se použijí papírové filtry se střední velikostí póru 5 mikrom. 2. Analytické metody Referenční analytické metody jsou uvedeny v příloze č. 12. K rozborům lze použít i jiných srovnatelných metod pro daný účel validovaných. 3. Třídy vyluhovatelnosti Nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů - koncentrací škodlivin ve vodném výluhu odpadu (v mg/l) pro jednotlivé třídy vyluhovatelnosti jsou uvedeny v tabulce č. 2.1. Tabulka č. 2.1. Nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů pro jednotlivé třídy vyluhovatelnosti ukazatel DOC (rozpuštěný organický uhlík) Fenolový index Chloridy Fluoridy sírany sírany As
jednotka mg/l
třída vyluhovatelnosti I IIa 50 80 0,1 80 1 100 0,05 6 7
1500 30 3000 2,5
IIb 80
III 100
1500 15 2000 0,2
2500 50 5000 2,5
Ba Cd Cr (celkový) Cu Hg Ni Pb Sb Se Zn Mo RL (rozpuštěné látky)* pH
2 0,004 0,05 0,2 0,001 0,04 0,05 0,006 0,01 0,4 0,05 400 >=6
30 0,5 7 10 0,2 4 5 0,5 0,7 20 3 8000 >=6
10 0,1 1 5 0,02 1 1 0,07 0,05 5 1 6000 >=6
30 0,5 7 10 0,2 4 5 0,5 0,7 20 3 10000
Poznámka k tabulce č. 2.1.: 1) Pokud je stanovena hodnota ukazatele RL (rozpuštěné látky), není nutné stanovit hodnoty
koncentrací síranů a chloridů a naopak. 4. Postup hodnocení vyluhovatelnosti odpadů Postup hodnocení vyluhovatelnosti odpadů je stanoven v metodickém pokynu Ministerstva životního prostředí k hodnocení vyluhovatelnosti odpadů zveřejněném ve Věstníku MŽP, ročník XII, částka 12, prosinec 2002. Příloha č. 3 Mísitelnost odpadů ukládaných na skládky Při ukládání odpadů na skládky musí být minimalizována možnost chemických reakcí mezi různými druhy ukládaných odpadů. Mísitelnost je kritérium pro posuzování možnosti společného ukládání dvou nebo více druhů odpadů na skládku. Odpady jsou navzájem mísitelné, pokud při jejich společném uložení na skládku nedochází k reakcím s nežádoucími projevy. Za nežádoucí projevy chemických reakcí mezi odpady ukládanými na vícedruhové skládky je považován zejména vývin tepla s možností zahoření, vývin hořlavých nebo toxických plynů, vytvoření podmínek umožňujících významné zvýšení vyluhovatelnosti škodlivých látek z odpadu do vnitřních skládkových vod. 1. Postup hodnocení mísitelnosti odpadu Původce odpadu nebo oprávněná osoba v základním popisu odpadu vyhodnotí, zda chemické látky a přípravky obsažené v odpadu nemohou způsobit při smíchání s jinými odpady nežádoucí reakce. Pokud takové riziko existuje, uvede v základním popisu odpadu, s jakými chemickými látkami, přípravky a/nebo odpady nelze odpad směšovat, případně jaká mají být při ukládání odpadu učiněna opatření, aby bylo nežádoucím reakcím zamezeno. Při každé přejímce odpadu na skládku musí provozovatel skládky posoudit, zda chemické látky a přípravky obsažené v přejímaném odpadu nebudou ve stavu a množství, v jakých jsou přítomny v tomto odpadu, reagovat s odpady umístěnými v aktivní vrstvě skládky za vzniku nežádoucích projevů, včetně vyhodnocení neutralizační kapacity. 2. Slučitelnost odpadů 6 8
Do jednoho sektoru skládkového tělesa (§ 3 odst. 5) nesmějí být ukládány zejména: 2.1 odpady upravené - stabilizované anorganickými pojivy a odpady s vysokým obsahem síry (např. energosádrovec) s odpady podléhajícími biologickému rozkladu (např. odpady komunálními), 2.2 odpady se zvýšeným obsahem kovů (např. anorganické odpady s obsahem kovů ze zpracování kovů, z povrchové úpravy kovů, z hydrometalurgie neželezných kovů) s odpady podléhajícími biologickému rozkladu (např. odpady komunálními), 2.3 odpady s obsahem dusičnanů (např. obaly se zbytky umělých hnojiv) s odpady s obsahem ropných látek, 2.4 odpady s obsahem kyanidů s odpady podléhajícími biologickému rozkladu (např. komunální odpady) nebo s odpady s kyselou reakcí.
6 9
11.7Příloha 8 Způsoby a postupy, které se považují za úpravu odpadů před jejich uložením na skládku Příloha č. 6 vyhlášky 294/2005 Sb. v platném znění Způsoby a postupy, které se považují za úpravu odpadů před jejich uložením na skládku Způsoby a postupy považované za úpravu odpadů definovanou v § 4 písm. k) zákona před jejich odstraněním jsou uvedeny v příloze č. 4 zákona pod kódy D8, D9, D13, D14. Nejběžnější způsoby úpravy odpadů prováděné před jejich odstraněním způsoby uvedenými v příloze č. 4 zákona pod kódy D1, D5 a D12 jsou následující: D8 - Biologická úprava - je řízené působení biologicky aktivní složky na odpad za účelem změny vlastností odpadu spočívající např. ve snížení obsahu či uvolňování škodlivých látek obsažených v odpadu do roztoku, snížení objemu či hmotnosti odpadu nebo významné snížení patogenních biologických činitelů za účelem odstranění nebezpečné vlastnosti H9 infekčnost. Technologie patřící do této skupiny úpravy odpadů využívají k úpravě odpadů přirozené i vybrané mikrobiální kultury. Účinnost úpravy, zejména pokud se jedná o selektivní biodegradaci škodlivých látek v odpadu (např. ropných látek), musí být sledována ve vztahu k celkové hmotnosti upravovaného odpadu tak, aby byl vyloučen vliv ředění tohoto odpadu dalšími látkami (výrobky, materiály, odpady), přidávanými k němu v rámci technologie úpravy. Účinnost technologie s cílem snížení nebo odstranění patogenních biologických činitelů musí být sledována pomocí fyzikálních, chemických a biologických ukazatelů. D9 - Fyzikálně-chemická úprava - např. odpařování, sušení, kalcinace, změna reakce (změna pH - neutralizace), změna chemického složení, odvodnění, srážení, filtrace, zpevňování (solidifikace), zapouzdření (enkapsulace), zeskelnění (vitrifikace), zatavení do skla (vitrifikace), zatavení do asfaltu (bitumenace), zatavení do síry, kombinace uvedených postupů atd. Pojem solidifikace zahrnuje nejen zpevňování kapalných odpadů, ale je používán i pro popis úpravy pevných odpadů, spočívající v jejich smíchání s pojivy a následnou změnou jejich fyzikálních a často, v návaznosti na druh použitého pojiva, i chemických vlastností. Jako pojiva jsou užívány nejrůznější materiály (i odpady), které někdy chemicky reagují s odpadem, jindy pouze obalují jeho částice bez probíhajících chemických reakcí. Jako aktivní pojiva jsou nejčastěji užívána maltotvorná, hydraulická pojiva - cement, vápno a jejich směsi - doplněná dalšími přísadami, např. křemičitany, popílkem, bentonitem. Jako pasivní pojiva jsou nejčastěji používány síra, asfalt, plasty apod. Při solidifikaci s využitím maltotvorných pojiv jsou pevné odpady mnohdy rozplavovány nebo rozpouštěny ve vodě a následně jsou do roztoku nebo suspenze přidávána pojiva a spolu s nimi pomocné látky (aditiva), které odpad upraví do podoby pevných věcí. Technologie solidifikace jsou uplatňovány v desítkách variant lišících se poměrem použitých přísad a pojiv, které jsou zpravidla charakteristické pro odpady, k jejichž úpravě jsou používány. Tuhnutí, respektive zrání produktu, v něhož se solidifikovaný odpad v průběhu úpravy přetváří, je považováno za součást technologie úpravy odpadu. Uvedenými způsoby se upravují odpady, jejichž využití není možné nebo je ekonomicky i technologicky velmi náročné a jejichž odstranění by bez úpravy nepřiměřeně zvyšovalo riziko pro zdraví lidí, pro jednotlivé složky životního prostředí nebo by nebylo možné vzhledem k omezením vyplývajícím z obecně závazných předpisů. 7 0
D13 - Úprava složení odpadů. Úprava složení odpadu zahrnuje i třídění odpadu - tj. oddělení jednotlivých složek odpadu, prováděné především za účelem jejich využití, s nimiž je zpravidla dále nakládáno rozdílným způsobem, přičemž nejméně jedna vytříděná složka je odstraňována uložením na skládku. Při smíšení odpadů musí být dodržen zákaz "ředění a míšení" nebezpečných odpadů podle § 12 odst. 5 zákona a další omezení vyplývající z této vyhlášky a citovaného zákona. D14 - Jiné způsoby úpravy odpadů zahrnuje způsoby úpravy odpadů, jejichž přiřazení k výše uvedeným kódům není možné (např. balení odpadů včetně jejich umístění do speciálních kontejnerů), nebo kombinace postupů zahrnutých pod výše uvedenými postupy.
7 1
11.8Příloha 9 Seznam odpadů a podmínky pro jejich přijetí na skládkách odpadů bez zkoušek Příloha č. 8 k vyhlášce č. 294/2005 Sb. v platném znění Seznam odpadů a podmínky pro jejich přijetí na skládkách odpadů bez zkoušek 1) Odpady uvedené v tabulce č. 8.1. je možné přijímat na skládku bez zkoušek pouze za následujících podmínek: 1. dodavatelem odpadu je nepodnikající fyzická osoba, 2. odpady nelze recyklovat ani jinak využít, 3. odpady jsou uvedeny v provozním řádu skládky, 4. dodávky odpadu jsou z jedné konkrétní stavby (místa vzniku), 5. odpady nejsou znečištěny odpady, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin podle přílohy č. 5, 6. při přejímce odpadu na skládku je předáno čestné prohlášení nepodnikající fyzické osoby, že odpad není znečištěn žádnými látkami způsobujícími jejich nebezpečnost a neobsahuje kovy, plasty, azbest, chemikálie, a případně i další druhy odpadů neuvedené v tabulce. 1)Při podezření, že odpad je znečištěn (např. na základě vizuální kontroly nebo znalosti původu odpadu), nesmí být odpad bez zkoušek na skládku přijat. Tabulka č. 8.1. Přehled odpadů přijatelných na skládkách odpadu bez zkoušek Kód odpadu 10 11 03
Název
Popis odpadu
Odpadní materiál na bázi skelných vláken
15 01 07
Skleněné obaly
17 01 01
Beton 1)
17 01 02
Cihly
17 01 03
Tašky a keramické výrobky 1)
Minerální vatu s obsahem azbestu, organická pojiva Použité skleněné obaly se zbytky náplně Kusy betonu a železobetonu Nátěry a povlaky (např. z demolic a rekonstrukcí izolační, dekorační, staveb, které může penetrační), znečištění obsahovat drobné částice ropnými uhlovodíky kovů (např. šrouby) a dřevo (např. zbytky ztraceného bednění) v množství menším než významném Cihly, kusy cihel, cihlové Nátěry a povlaky (např. bloky (cihly spojené izolační, dekorační, maltou) z demolic a penetrační), znečištění z rekonstrukcí staveb ropnými uhlovodíky Střešní krytina z pálené Betonovou střešní krytiny a hlíny obkládací a podlahové krytinu s obsahem asbestu keramické dlaždice
1)
7 2
Odpad nesmí obsahovat
Kód odpadu
17 01 07
Název
20 01 02
Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek 1) neuvedené pod číslem 17 01 06 Sklo Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03* Sklo
20 02 02
Zemina a kameny
17 02 02 17 05 04
Popis odpadu
Odpad nesmí obsahovat
z demolic a rekonstrukcí staveb Odpady stavebních výrobků Odpady s obsahem asbestu a ochranné povlaky na bázi přírodních materiálů s obsahem organických látek a ropné látky Sklo z výplní otvorů staveb znečištěné ornici, rašelinu, zeminu z kontaminované lokality Pouze střepy ze samostatně sebraných nápojových obalů a tabulového skla v případě, že v daném čase a místě není obcí zahrnut v systému třídění a využívání těchto obalů Odpad z údržby zahrad a parků
Nápojové obaly se zbytky náplně, střepy z obalů a obaly pro chemikálie
Odpad z výkopů a rekonstrukcí inženýrských sítí, ornici a rašelinu.
Poznámka k tabulce č. 8.1.: 1) stavební a demoliční odpady s obsahem přimíšených kovů, plastů, zemin, gumy, dřeva a jiných rostlinných materiálů do 5 % z celkové hmotnosti odpadu, které nemění základní druhové fyzikální vlastnosti odpadu a vytřídění není ekonomicky výhodné a z hlediska ochrany životního prostředí nutné.
7 3
11.9Příloha 10 Seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin Příloha č. 5 vyhlášky 294/2005 Sb. v platném znění Seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin a používat jako technologický materiál nebo využívat na povrchu terénu a odpady, které lze na skládky ukládat jen za určitých podmínek A. Seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin a používat jako technologický materiál nebo využívat na povrchu terénu 1. Odpady vznikající z výrobků podléhajících povinnosti zpětného odběru (§ 38 zákona). 2. Kapalný odpad a odpad, který sedimentací uvolňuje kapalnou fázi. 3. Nebezpečné odpady, které mají některou z následujících nebezpečných vlastností: výbušnost, vysoká hořlavost, oxidační schopnost, schopnost uvolňovat vysoce toxické nebo toxické plyny ve styku s vodou, vzduchem nebo kyselinami nebo infekčnost. 4. Odpady, které prudce reagují při styku s vodou. 5. Odpady chemických a biologických látek vznikajících při výzkumné, vývojové nebo výukové činnosti, jejichž totožnost nebyla zjištěna anebo jsou nové, a jejichž účinky na člověka nebo životní prostředí nejsou známy. 6. Veškerá léčiva 13), návykové látky a přípravky 21), makovina 21) a prekursory drog 22). 7. Biocidy (pesticidy). 14) 8. Odpady silně zapáchající. 15) 9. Odpady (nádoby a zařízení) s obsahem plynu pod tlakem rozdílným od tlaku atmosférického. 10. Odpady, u nichž míra obsahu radionuklidů nebo znečištění jimi neumožňuje jejich uvádění do životního prostředí. 16) 11. Kyselé a hydrolýze podléhající odpady z výroby oxidu titaničitého. B. Odpady, které lze na skládky ukládat jen za určitých podmínek 1. Využitelné odpady pouze v souladu s Plánem odpadového hospodářství kraje a vytříděné využitelné složky komunálního odpadu (papír, sklo, plast, kovy a nápojové kartony), pouze pokud v souladu s § 11 odst. 2 zákona není jejich využití technicky a ekonomicky možné. 2. Neupravené odpady jen tehdy, jedná-li se o odpady inertní, pro které je úprava technicky neproveditelná, a odpady, u nichž nelze ani úpravou dosáhnout snížení jejich objemu nebo snížení nebo odstranění jejich nebezpečných vlastností. 3. Pneumatiky pouze, jsou-li používány jako technologický materiál pro technické zabezpečení a uzavírání skládky v souladu s provozním řádem skládky. 4. Biologicky rozložitelné odpady pouze, jedná-li se o biologicky rozložitelné složky obsažené v komunálním odpadu (skupiny 20 Katalogu odpadů), pro něž je harmonogram postupného omezování jejich ukládání na skládky stanoven v bodě 7 přílohy č. 4 k této vyhlášce. 7 4
5. Odpady perzistentních organických znečišťujících látek pouze za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropských společenství 23).
13) Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů. 14) Příloha č. 5 nařízení č. 850/2004/ES o perzistentních organických znečišťujících látkách a o změně směrnice 79/117/EHS. 15) Například vyhláška č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší, podmínky jejich uplatňování. 16)3 § 57 odst. 1 písm. e) vyhlášky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 07/2002 Sb., o radiační ochraně. 21) Zákon c. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 23) čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách a o změně směrnice 79/117/EHS.
7 5
11.10Příloha 11 Vzor provozního deníku Náležitosti provozního deníku jsou definovány v bodu 10) přílohy č. 1 vyhlášky 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady
Datum: Den v týdnu : Měsíc: Rok : popis způsobu denně odpovědnost za xxxxxx, zástupce vedení provozního vedení jednotlivých vedoucího skládky deníku záznamů Přehled údajů a informací, které budou do deníku zaznamenávány Jména obsluhy Množství přijatých odpadů (tun za den) Funkčnost technického vybavení skládky vizuelně Úroveň hladiny průsakových vod v jímce - vizuelně
Směr větru Síla větru
Hladina dosahuje k …..…. koruně jímky
S
SV
bezvětří
Čerpání průsakové vody na těleso skládky (v hodinách)
V Slabý vítr
JV
J
JZ
ANO
Z
NE
SZ
Silnější vítr
srážky
Velmi silný Orkán vítr Odběry vzorků Trvale na vstupu do kogeneračních jednotek
monitoring Skládkový plyn Průběžné sledování Ovzduší Povrchové vody Podzemní vody
Záznamy o školení pracovníků Záznamy o kontrolách v zařízení Záznamy o provádění geologických průzkumů, zaměření apod. záznamy o zvláštních událostech a poruchách v provozu s možným dopadem na životní prostředí, včetně jejich příčin a nápravných opatření, Nepřijaté odpady Hlášení odesláno dne KWh /měsíc Spotřeba elektrické měsíčně na konci
energie měsíce m3/měsíc Spotřeba vody Uchovávání dokumentů dokladujících kvalitu přijatých odpadů je uloženo … Strana :
11.11Příloha 12 Požární řád 7 6
POŽÁRNÍ ŘÁD Skládka TKO Bytíz SVZ Centrum s.r.o. A. Jiráska 264, 261 01 Příbram Tento požární řád byl zpracován na základě ustanovení § 15 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a §27 odst.1d) a § 31 vyhl. MV č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru.
I. Stručný popis vykonávané činnosti Skládka tuhého komunálního odpadu (TKO) Bytíz slouží k navážení a skladování tuhého komunálního odpadu. K tomuto účelu je v areálu skládky vyčleněn prostor o rozloze cca 15 300 m2. Na tomto prostoru dochází k uskladňování dovezeného tuhého komunálního odpadu. Prostor skládky je opatřen drenážními šachtami, které odvádějí splaškovou vodu do akumulační jímky o půdorysných rozměrech 19 x 29 m. Součástí provozu jsou také 3 buňky pro zaměstnance, osazené u hlavního vstupu, prostory pro čištění vozidel tlakovou vodou, místo pro parkování kontejnerů na tříděný nehořlavý odpad, nádrž na pohonné hmoty a další prvky technologie (kompaktor, tlakový čistič atd.). Pro skladování a dodávku pohonných hmot pro technologická zařízení je navržen typový plně zabezpečený objekt – kompaktní čerpací stanice PHM – typ Harlequin 5000FS Fuel Station max. objem naplnění 5 307 l, jmenovitý objem 5 042 l. Požární nebezpečí spočívá: A.Ve vypařování a možnosti výbuchu výparů nafty, při manipulaci nesmí docházet k rozlévání. K zapálení může dojít stykem horkým či žhavým předmětem, elektrostatickými výboji či jinými zdroji tepla. B.V nedbalosti při manipulaci s otevřeným ohněm na skládce nebo v riziku úmyslného zapálení skladovaných odpadů. C.V riziku vzniku poruchy na instalovaném elektrickém zařízení v areálu skládky.
II. Požárně technické charakteristiky: Nafta Skupenství: Bod vzplanutí: Třída nebezpečnosti: Teplota vznícení: Dolní mez výbušnosti: Horní mez výbušnosti: Hustota: Mísitelnost s vodou:
kapalné > 55 °C III. 250 °C 0,5 % 6,5 % 800 – 845 kg.m-3 Nerozpustná
Doporučené hasivo: těžká, střední a lehká pěna, prášky A-B-C nebo A-B-C-D.
III. 7 7
Nejvýše přípustné množství látek Nafta: Nejvyšší přípustné množství látek je rovno 95 % objemu nádrže, tedy 5 042 l nafty. Tuhý komunální odpad: nelze stanovit.
IV. Stanovení podmínek požární bezpečnosti a)Skládka: 1.Postup při přejímání odpadů je stanoven v provozním řádu skládky. Při vyskladnění odpadů je řidič povinen dbát pokynů obsluhy skládky. Obsluha provede zevrubné ohledání navezeného materiálu (u vozidel s otevřenou korbou přímo na korbě, a dále po vysypání na určené místo skládky). Pokud tento materiál bude obsahovat látky nebezpečné z hlediska možného vzniku požáru (látky mající charakter nebezpečného odpadu, sklo, zářivky, výbojky, chemikálie, barvy, atd.), musí být tento odpad naložen zpět na vozidlo a jeho uložení na skládku nebude umožněno. Dále bude postupováno podle provozního řádu. 2.Zaměstnanci musí být prokazatelně seznámeni s dokumentací týkající se řádného chodu provozu skládky (provozní řád skládky, návod k obsluze čerpací stanice Harlequin 5000FS) a dále s tímto požárním řádem. 3.Areál skládky je oplocen, vstup do areálu je zajištěn dvěma uzamykatelnými vstupy. Vstup osob do areálu bez vědomí obsluhy je zakázán. 4.V celém areálu je stanoven zákaz kouření. 5.Areál skládky je na obou vstupech označen bezpečnostními tabulkami dle ČSN ISO 3864, a to tabulkami NB.1.42.06 "Zákaz kouření a manipulace s plamenem" a NB.1.53.99 "Nepovolaným vstup zakázán". 6.Případné odplynění skládky bude prováděno v souladu s požadavky ČSN 83 8034 – Skládkování odpadů – Odplynění skládek. a)Nádrž na naftu: 1.Veškeré úniky a úkapy hořlavých kapalin musí být ihned likvidovány. 2.Nádrž na naftu smí být plněna nejvýše na 95% svého maximálního objemu. 3.Při čerpání nafty z výdejního zařízení do vozidla (stroje) musí být zastaven chod motoru plněného vozidla (stroje) a vypnuta všechna zařízení vozidla (rádio, topení atd.). 4.V okolí výdejního stojanu je zakázáno provádět jakékoliv skládky materiálu a nesmějí se zde vyskytovat žádné hořlavé zdroje. 5.Při stáčení nafty do nádrže musí být cisternové vozidlo uzemněno prostřednictvím uzemňovací svorky. Při plnění nádrže je pozastaven výdej pohonných hmot. a)Ostatní pracoviště: 1.Rozvaděče a vypínače energií jsou označeny v souladu s ČSN ISO 3864. Označení bezpečnostními příkazy a zákazy musí být trvale umístěno na viditelných místech a udržováno v bezvadném stavu. 7 8
2.Únikové cesty a přístupy k hasebním prostředkům musí být trvale volné. 3.Provádět svářečské práce na tomto pracovišti je možné jen na písemný příkaz pověřeného zaměstnance a za dodržení podmínek stanovených čl. 3.4. ČSN 05 0600 (kontrola výskytu hořlavých látek na pracovišti, jejich odstranění nebo přikrytí nehořlavými materiály, omezování účinků zdrojů tepla, použití ochranných krytů, vybavení pracoviště vhodnými hasicími přístroji). 4.Budou prováděny pravidelné kontroly čerpací stanice a to v následujícím rozsahu a termínech: a.1x týdně – kontrola netěsnosti a následných úniků paliva – zda nejsou uvolněné sací a přívodní hadice, zda jsou elektrické napájecí kabely v dobrém stavu, b.1x měsíčně – kontrola sítka čerpadla a 10mikronového filtru, zda se na nich nevyskytují nánosy částic a nečistot z paliva. V případě potřeby vyčistit sítko čerpadla nebo vyměnit filtr. c.1x ročně – kontrola provozuschopnosti technologického zařízení oprávněnou osobou, kontrola elektrického zařízení čerpací stanice oprávněnou osobou. 5.Budou prováděny pravidelné revize elektrického zařízení všech ostatních objektů v souladu s ČSN 33 1500 a souvisejícími normami ve stanovených lhůtách. 6.Budou prováděny pravidelné revize elektrických spotřebičů a elektrického ručního nářadí v souladu s ČSN 33 1600 ed.2 ve stanovených lhůtách.
V. Vymezení oprávnění a povinnosti zaměstnanců 1.Zaměstnanci musí být prokazatelně seznámeni s příslušnými předpisy požární ochrany a opatřeními na tomto pracovišti uvedenými v tomto požárním řádu. 2.Zaměstnanci musí znát umístění hlavního vypínače elektrického proudu a v případě vzniku mimořádné události provést jeho vypnutí. 3.V případě vzniku požáru je každý zaměstnanec, který požár zpozoruje, povinen svými silami se pokusit o jeho uhašení dostupnými prostředky PO. Není – li to možné, je povinen požár ohlásit na číslo 112 nebo 150 (Integrovaný záchranný systém, Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje) a podílet se na jeho lokalizaci a likvidaci (zaměstnanci se řídí pokyny uvedenými v požárních poplachových směrnicích). 4.Na pracovišti je zřízena preventivní požární hlídka, pokyny pro její činnost jsou stanoveny v příloze tohoto požárního řádu.
VI. Stanovení podmínek pro bezpečný pobyt a pohyb osob 1.Každou závadu, která by mohla mít vliv na požární bezpečnost, je nutno ihned hlásit vedoucímu pracoviště. 2.Dodržovat všechna výše uvedená nařízení. 3.Udržovat volné únikové cesty.
VII. Za požární ochranu na pracovišti odpovídá vedoucí: Bc. Michal Zábrodský
7 9
Podpis odpovědného zaměstnance: Bc. Michal Zábrodský
................................................... ……………………………. Ing. Oldřich Zábrodský Jednatel společnosti
V Příbrami dne 11.2.2011
Zpracoval: Ing. Martin Grešák (Š-OZO 66/2004), fa. GEOtest, a.s. Platnost dokumentu 1 rok do provedení kontroly dokumentace PO
Seznam příloh požárního řádu: Příloha č. 1Přehled o umístění výstražných a bezpečnostních značek, věcných prostředků PO a požárně bezpečnostních zařízení Příloha č. 2Pokyny pro činnost preventivní požární hlídky Příloha č. 3Začlenění provozovaných činností Příloha č. 4Požární poplachové směrnice
8 0
Příloha č.1 Přehled o umístění výstražných a bezpečnostních značek, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení 1.V areálu jsou umístněny tyto výstražné a bezpečnostní značky: -Zákaz kouření a vstupu s plamenem – na obou vstupech do areálu -Nepovolaným vstup zakázán – na obou vstupech do areálu -Hlavní vypínač/vypni v nebezpečí – na rozvodné skříni elektro, kde je umístěn hlavní vypínač -Pozor elektrické zařízení/Nehas vodou ani pěnovými přístroji – na rozvodné skříni elektro 2.V areálu jsou umístěny tyto věcné prostředky požární ochrany: Hasicí přístroje: PG 6 (has. schopnost min. 21A) – 1x – v buňce obsluhy – určen pro hašení případného požáru v buňce V 9 (min. 13A) – 2x – v buňce obsluhy – určeny pro hašení případného požáru skládky TKO PG 6 (min. 21A) – 1x – u nádrže nafty – určen pro hašení případného požáru nádrže
3.V objektu se nenachází žádná požárně bezpečnostní zařízení
Příloha č.2 Pokyny pro činnost preventivní požární hlídky 8 1
1.Určení prostor činnosti preventivní požární hlídky (PPH) V souladu s § 13 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, v platném znění, je na pracovišti skládky TKO zřízena preventivní požární hlídka (PPH). PPH je zřízena na celé pracoviště skládky tuhého komunálního odpadu. 2.Stanovení úkolů členů PPH Na pracovišti je stanovena PPH v počtu 1 vedoucí a 1 člen PPH. Stanovení úkolů vedoucího PPH: −Znát rozmístění věcných prostředků PO a jejich způsob jejich použití, −Seznámit se s dokumentací PO na pracovišti, především požárním řádem a požárními poplachovými směrnicemi, −Seznámit se s hlavními riziky vzniku požáru, −Dohlížet na dodržování požárně bezpečnostních opatření stanovených v požárním řádu, −V případě požáru řídit do příjezdu jednotky HZS kraje hasební zásah a organizovat případnou evakuaci osob. Stanovení úkolů člena PPH: −Znát rozmístění věcných prostředků PO a jejich způsob jejich použití, −Seznámit se s dokumentací PO na pracovišti, především požárním řádem a požárními poplachovými směrnicemi, −Seznámit se s hlavními riziky vzniku požáru, −V případě požáru nejdříve zajistit vypnutí elektrického proudu, dále provádět zásah pomocí dostupných věcných prostředků PO. 1.Seznam členů PPH Funkce Vedoucí PPH Člen PPH
Jméno a příjmení
Datum narození
8 2
Podpis
Příloha č. 3
Začlenění provozovaných činností se zvýšeným požárním nebezpečím Zpracováno dle ustanovení § 4 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, v platném znění a v souladu s § 28 vyhlášky MV č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, v platném znění. a)Druh a místo provozované činnosti
Název subjektu: SVZ Centrum s.r.o.
Adresa: A. Jiráska, 264, 261 01 Příbram
IČ: 260 92 212
Zastoupen: Ing. Oldřich Zábrodský, jednatel
Adresa/ místo provozované činnosti: Příbram Bytíz
b)Údaje o provozované činnosti rozhodné pro přiřazení charakteristik potřebných pro začlenění Popis provozované činnosti: skládka tuhého komunálního odpadu – provádí se zde skladování tuhého komunálního odpadu. Pro zajištění chodu technologických zařízení je v areálu instalována čerpací stanice – typ Harlequin 5000FS Fuel Station max. objem naplnění 5 307 l, jmenovitý objem 5 042 l na motorovou naftu (hořlavá kapalina III. třídy) c)Přiřazení charakteristik, kterými jsou definovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím Výdejní stojan – se zvýšeným požárním nebezpečím: •dle § 4, odst. 2), písm. a) zákona č. 133/1985 Sb. – látky, klasifikované jako hořlavé v množství převyšujícím 250 l
a)Prohlášení odpovědného zástupce právnické osoby o začlenění provozovaných činností
Podle míry požárního nebezpečí ve smyslu § 4 odst. 2 písm. a) zákona č.133/1985 Sb., o požární ochraně, v platném znění, se činnost zařazuje do kategorie činností „ se zvýšeným požárním nebezpečím “ 8 3
………………………… Ing. Oldřich Zábrodský Jednatel společnosti
Příbram 11.2.2011 Zpracoval: Ing. Martin Grešák (Š-OZO 66/2004), fa. GEOtest, a.s.
Platnost dokumentu 1 rok do provedení kontroly dokumentace PO
11.12Příloha 13 Informační tabule Informační tabule u vjezdu do areálu skládky
8 4
Provozní řád I. etapy skládky TKO Bytíz
Skládka TKO Bytíz SVZ Centrum s.r.o.
A. Jiráska 264, Příbram IV
PROVOZOVATEL:
CZ 26092212 VEDOUCÍ SKLÁDKY:
Michal Zábrodský
Tel. 775 192 700
SOUHLAS S PROVOZOVÁNÍM ZAŘÍZENÍ VYDAL
Krajský úřad Středočeského kraje
Tel. 257 208 111
Provozní doba Pondělí - pátek
700 – 17 00
Sobota
700 – 12 00
Neděle
zavřeno
Odpady přebírané na skládku od obcí, firem a občanů jsou kategorie „O“ Odpady z těžby rudných nerostů 01 01 01 Vyzdívky a žáruvzdorné materiály z nemetalurgických procesů 16 11 06 neuvedené pod číslem 16 11 05 Odpady z těžby nerudných nerostů 01 01 02 Beton 17 01 01 Jiná hlušina, neuvedená pod čísly 01 03 04 a 01 03 05 01 03 06 Cihly 17 01 02 Rudný prach neuvedený pod číslem 01 03 07 01 03 08 Tašky a keramické výrobky 17 01 03 Odpadní štěrk a kamenivo neuvedené pod číslem 01 04 07 01 04 08 Dřevo 17 02 01 Odpadní písek a jíl 01 04 09 Sklo 17 02 02 Nerudný prach neuvedený pod čís. 01 04 07 01 04 10 Plasty 17 02 03 Odpadní plasty (kromě obalů) 02 01 04 Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 17 05 04
Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy 03 01 05 Vytěžená hlušina neuvedená pod číslem 17 05 05 neuvedené pod č. 03 01 04 Odpad uhličitanu vápenatého 02 04 02 Štěrk ze železničního svršku neuvedený pod číslem 17 05 07 Organické hmoty z přírodních produktů (např. tuk, vosk) 04 02 10 Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod číslem 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03 Asfalt 05 01 17 Nezkompostovaný podíl komunálního nebo podobného odpadu Odpad z výroby, zpracování distribuce a používání plastů 07 02 13 Shrabky z česlí Škvára, struska a kotelní prach (kromě kotelního prachu 10 01 01 Odpady z lapáků písku uvedeného pod čís.10 01 04) Popílek ze spalování uhlí 10 01 02 Kaly z čištění komunálních odpadních vod Písky z fluidních loží 10 01 24 Pevné odpady z primárního čištění (z česlí a filtrů) Odpady ze skladování a přípravy paliva pro tepelné elektrárny 10 01 25 Kaly z čiření vody Jiné pevné odpady z čištění plynů neuvedené pod číslem 10 02 07 10 02 08 Papír a lepenka Jiné odpady z čištění chladící vody neuvedené pod číslem 10 02 10 02 12 Sklo 11 Úlet a prach 10 12 03 Nerosty (např. písek, kameny) Odpady ze svařování 12 01 13 Jiné odpady (včetně směsi materiálů) z mechanické úpravy odp. neuved. Pod č. 19 12 11 Upotřebené brusné nástroje a brusné materiály neuvedené pod č. 12 01 21 Papír a lepenka 12 01 20 Neznečištěný brusný papír a plátno 12 01 99 Odpady z čištění komínů Papírové a lepenkové obaly 15 01 01 Zemina a kameny Směsné obaly 15 01 06 Jiný biologicky nerozložitelný odpad Plasty 16 01 19 Směsný komunální odpad Organické odp. neuvedené pod čís. 16 03 05 16 03 06 Odpad z tržišť Jiné vyzdívky na bázi uhlíku a žáruvzdorné materiály 16 11 02 Uliční smetky z metalurgických procesů neuvedené pod číslem 16 11 01 Jiné vyzdívky na bázi uhlíku a žáruvzdorné materiály 16 11 02 Objemný odpad z metalurgických procesů neuvedené pod číslem 16 11 01 Jiné vyzdívky a žáruvzdorné materiály z metalurgických procesů 16 11 04 Komunální odpady jinak blíže neurčené – komunální odpady neuvedené pod číslem 16 11 03 od právnických osob
8 6
17 05 06 17 05 08 17 09 04 19 05 01 19 08 01 19 08 02 19 08 05 19 09 01 19 09 02 19 12 01 19 12 05 19 12 09 19 12 12 20 01 01 20 01 41 20 02 02 20 02 03 20 03 01 20 03 02 20 03 03 20 03 07 20 03 99
