Provozní řád I. etapy skládky TKO Bytíz
PROVOZNÍ ŘÁD 1.ETAPY SKLÁDKY TKO BYTÍZ
Provozovatel:
SVZ Centrum s.r.o.
26101 Příbram
Schválil:
Krajský úřad Středočeského kraje Zborovská 11 150 21 Praha 5
Zpracoval: Středisko odpadů Mníšek, s.r.o. tel.: 603525045 Praha, září 2013
O B SAH : 1
2
ÚVODNÍ ČÁST ................................................................................................................. 5 1.1
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE .......................................................................................... 5
1.2
Požadavky na skládku ................................................................................................. 6
1.3
Časové omezení provozního řádu................................................................................ 6
1.4
POUŽITÉ PODKLADY PRO VYPRACOVÁNÍ ....................................................... 6
1.4.1
Podklady o technickém řešení skládky ................................................................ 6
1.4.2
Podklady o provozu skládky ................................................................................ 7
1.4.3
Ostatní podklady .................................................................................................. 7
ÚČEL A CHARAKTERISTIKA SKLÁDKY.................................................................... 7 2.1
2.1.1
Geologická a hydrogeologická stavba území....................................................... 7
2.1.2
Klimatické podmínky a kvalita ovzduší............................................................... 8
2.1.3
Krajina................................................................................................................ 10
2.1.4
Chráněná území a části přírody.......................................................................... 10
2.2 3
3.1
Určení skládky........................................................................................................... 14
3.2
Podmínky pro ukládání na skládku ........................................................................... 14
3.2.1
Požadavky na obsah škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu..... 16
3.2.2
Mísitelnost odpadů ukládaných na skládky ....................................................... 17
Odpady vznikající při provozu skládky, nakládání s nebezpečnými odpady ............ 18
PŘEJÍMKA ODPADŮ A PODMÍNKY PROVOZU SKLÁDKY ................................... 19 4.1
Přejímka odpadů do zařízení a dokladování kvality přejímaných odpadů ................ 19
4.1.1
Povinnosti původce odpadu ............................................................................... 19
4.1.2
Povinnosti provozovatele zařízení při přejímce odpadu .................................... 21
4.1.3
Základní popis ukládaného odpadu na skládku.................................................. 21
4.1.4
Zjednodušená přejímka odpadů na skládku ....................................................... 23
4.1.5
Odpady přijímané na skládku jako technologický materiál ............................... 24
4.1.6
Odpady využívané k uzavírání a rekultivaci skládky......................................... 25
4.2 5
CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ A STRUČNÝ POPIS SKLÁDKY ......................... 10
2.2.1.1 Technické provedení skládky ......................................................................... 11 ÚČEL SKLÁDKY............................................................................................................ 14
3.3 4
GEOLOGICKÉ A HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY.............................................. 7
POSTUP UKLÁDÁNÍ ODPADU ............................................................................. 26
ORGANIZAČNÍ ZAJIŠTĚNÍ PROVOZU SKLÁDKY.................................................. 30 5.1
Povinnosti pracovníků skládky při jednotlivých činnostech ..................................... 32
5.1.1
Organizační povinnosti obsluhy skládky ........................................................... 32
5.1.2
Povinnosti při zajišťování bezpečnosti provozu ................................................ 32
2
5.1.3
Povinnosti při zajišťování ochrany zdraví a životního prostředí ....................... 33
5.1.4
Povinnosti při provádění kontrol........................................................................ 33
5.1.5
Povinnosti při předcházení havárie a pro případ havárie ................................... 33
5.2
Hlavní povinnosti pracovníků skládky podle jejich funkce a pracovního zařazení .. 34
5.2.1
Vedoucí skládky ................................................................................................. 34
5.2.2
Vedoucí směny ................................................................................................... 35
5.2.3
Vážný ................................................................................................................. 35
5.2.4
Řidič mechanizmů.............................................................................................. 36
5.2.5
Manipulační dělník............................................................................................. 36
5.2.6
Další povinnosti obsluhy skládky ...................................................................... 37
5.2.7
Povinnosti odpadového hospodáře..................................................................... 37
6
PROGRAM KONTROLY A MONITOROVÁNÍ............................................................ 38
7
EVIDENCE ODPADŮ A PROVOZNÍ DENÍK .............................................................. 42
8
BEZPEČNOST PRÁCE A OCHRANA ZDRAVÍ OSOB ............................................... 44
9
PROVOZNÍ PŘEDPISY.................................................................................................. 49
10
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ ....................................................................................... 49
11
PŘÍLOHY......................................................................................................................... 51 Příloha 1 Situace skládky .................................................................................................... 51 Příloha 2 Schéma monitorovacího systému ......................................................................... 53
Odstraněno: 60
Příloha 4 Návody pro obsluhu a údržbu technologických zařízení..................................... 54
Odstraněno: 63
Příloha 5 Odpady povolené ukládat na skládku ................................................................... 54
Odstraněno: 64
Příloha 6 Technologické materiály pro překryvy a tvorbu hrázek skládky Bytíz ................ 60
Odstraněno: 70
Příloha 7 Podmínky, které musí splňovat odpady ukládané na skládky .............................. 62
Odstraněno: 71
Příloha 8 Způsoby a postupy, které se považují za úpravu odpadů před jejich uložením na skládku ................................................................................................................................. 65
Odstraněno: 75
Příloha 9 Seznam odpadů a podmínky pro jejich přijetí na skládkách odpadů bez zkoušek67
Odstraněno: 77
Příloha 10 Seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin ............... 69
Odstraněno: 79
Příloha 11 Podrobnosti nakládání s odpady s obsahem azbestu.......................................... 71
Odstraněno: 81
Příloha 12 Vzor provozního deníku ..................................................................................... 79
Odstraněno: 89
Příloha 13 Požární řád .......................................................................................................... 80
Odstraněno: 90
Příloha 14 Informační tabule................................................................................................ 87
Odstraněno: 97
3
Tabulka 1 : Nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů pro třídu vyluhovatelnosti IIa Tabulka 2: Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin v sušině odpadů Tabulka 3: Požadavky na výsledky ekotoxikologických testů Tabulka 4: Mísitelnost odpadů ukládaných na skládky Tabulka 5: Seznam nebezpečných odpadů vznikajících při provozu skládky Tabulka 6: Seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin Tabulka 7: Odpady, které budou přijímány na skládku v omezeném množství za účelem využití např. k technickému zabezpečení skládky, k překryvům atd. (množství bude limitováno potřebou) Tabulka 8: Odpady, které budou přijímány na skládku k uzavírání a rekultivaci skládky (množství bude limitováno potřebou)
4
1
ÚVODNÍ ČÁST
1.1
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
Tento provozní řád je po svém schválení závazný pro Skládku TKO Bytíz. Skládka svým provedením a technickým zabezpečením splňuje kriteria pro zařazení do skupiny S OO (ostatní odpad), podskupinu S - 003 dle vyhlášky MŽP ČR o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu - číslo 294/2005 Sb. v platném znění; z hlediska stanovení obsahu provozního řádu je zařazena do skupiny D (technologie D1). Skládka TKO Bytíz
NÁZEV SKLÁDKY
IČO VLASTNÍK A PROVOZOVATEL
SVZ Centrum s.r.o. A. Jiráska 264, 26101 Příbram SVZ Centrum s.r.o. A. Jiráska 264, 26101 Příbram Ing. Oldřich Zábrodský, jednatel 603 422 930 CZ 26092212
VEDOUCÍ SKLÁDKY:
Michal Zábrodský 775 192 700
TELEFON SKLÁDKY
775 192 700
VLASTNÍK ZAŘÍZENÍ: PROVOZOVATEL SKLÁDKY: STATUTÁRNÍ ZÁSTUPCE PROVOZOVATELE:
Ing. Josef Tomášek, CSc.
ODPADOVÝ HOSPODÁŘ
[email protected]
E – MAIL SKLÁDKY POŽÁRNÍ OCHRANA:
150
LÉKAŘSKÁ POHOTOVOST:
155
SLUŽEBNA POLICIE:
158
POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY, KŘP STŘEDOČESKÉHO KRAJE, ÚZEMNÍ ODBOR PŘÍBRAM KHS STŘEDOČESKÉHO KRAJE, PRACOVIŠTĚ PŘÍBRAM
ČIŽP - OI PRAHA,
DOHLÍŽEJÍCÍ ORGÁN ORGÁN SCHVALUJÍCÍ PROVOZNÍ ŘÁD:
974 879 227 U nemocnice, 261 19 Příbram, tel. 318 622 055 Wolkerova 40/11, 160 00 Praha 6 Odd. odpad. hospodářství Tel.: 233 066 301, Fax: 233 066 303 odd. ochrany vod Tel.: 233 066 201; pohotovostní služba: 731 405 313 MěÚ Příbram, odbor životního prostředí, Tyršova 108, 261 19 Příbram I., tel. 318 402 474 OÚ Dubno, Dubno 45, 261 01, tel. 318 627 136 Krajský úřad Středočeského kraje, Zborovská 11, 150 21 - Praha 5, tel.: 257 280 111
KONTROLNÍ ORGÁN:
5
1. etapa skládky je realizována na pozemcích parcelních čísel: k.ú. Bytíz 60/1 a k.ú. Dubno 350/1. Katastrální mapa uvedena v příloze 3. Skládka vybudovaná v souladu s platnými legislativními předpisy o kapacitě 95 300 m3 v I. etapě realizace, s možností rozšíření v dalších etapách. Těsněná plocha v 1. etapě 13 500 m2. Plocha vnitřního prostoru skládky včetně koruny skládky 15 228 m2 (projekt - Interprojekt odpady), proti původnímu projektu (Hydroprojekt), kde tato plocha byla 15 481 m2. V 1. etapě bude skládka rozdělena na dvě skládkové sekce o plochách 7 050 m2 a 6 450 m2. Skládkové těleso je vybaveno obvodovými příkopy pro záchyt dešťové vody, plošnými drény ve skládkové ploše včetně potrubí skládkové vody do akumulační jímky skládkové vody o kapacitě 616 m3. Voda z akumulační jímky je vedena do čerpací jímky na vracení do skládkového tělesa. Skládka je vybavena odplyněním s realizací kogenerační jednotky na využívání skládkového plynu v dalších letech. Areál skládky je vybaven oplocením, osvětlením, zpevněnými komunikacemi, vahou, vrátnicí, očistou vozidel. Skládka má vnitřní a vnější monitorovací systém. Skládka je vybavena neveřejnou čerpací stanicí pohonných hmot (nafty).
1.2
Požadavky na skládku
Technické požadavky na skládky odpadů včetně podmínek pro jejich umístění, technické zabezpečení provozu skládek, těsnění, monitorování a podmínek jejich uzavření a rekultivace se pokládají za splněné, odpovídají-li technickým normám ČSN 83 8030 Skládkování odpadů - Základní podmínky pro navrhování a výstavbu skládek, ČSN 83 8032 Skládkování odpadů Těsnění skládek, ČSN 83 8033 Skládkování odpadů - Nakládání s průsakovými vodami ze skládek, ČSN 83 8034 Skládkování odpadů - odplynění skládek, ČSN 83 8035 Skládkování odpadů - Uzavírání a rekultivace skládek a ČSN 83 8036 Skládkování odpadů - Monitorování skládek. .
1.3
Časové omezení provozního řádu
Pro 1. etapu skládky TKO Bytíz
1.4
POUŽITÉ PODKLADY PRO VYPRACOVÁNÍ
1.4.1 Podklady o technickém řešení skládky - projekt pro stavební povolení, Hydroprojekt Praha, a.s., Ing. L. Kudrnová, 1993 - prováděcí projekt, Interprojekt odpady s.r.o., Ing. Roman Pýcha, Heleny Malířové 11, 169 00 Praha 6, srpen 2010 - dokumentace skutečného provedení skládky
6
1.4.2 Podklady o provozu skládky - údaje o vybavení skládky mechanizmy - údaje o personálním obsazení skládky - výsledky dosavadního monitorování skládky - poznatky a zkušenosti z dosavadního provozu skládky - výsledky dosavadních měření a pozorování – monitoring vod, záznamy o meteosituaci, průběžná evidence uložených odpadů včetně místa (provozní deník)
1.4.3 Ostatní podklady -
všechna dosud vydaná rozhodnutí schvalovacích a kontrolních orgánů hydrogeologický posudek, Čeleda 2011 platné legislativní předpisy pro nakládání s odpady ČSN 83 8030 Skládkování odpadů - Základní podmínky pro navrhování a výstavbu skládek ČSN 83 8032 Skládkování odpadů - Těsnění skládek, ČSN 83 8033 Skládkování odpadů - Nakládání s průsakovými vodami ze skládek, ČSN 83 8034 Skládkování odpadů - odplynění skládek, ČSN 83 8035 Skládkování odpadů - Uzavírání a rekultivace skládek ČSN 83 8036 Skládkování odpadů - Monitorování skládek. TNO 83 8039 Skládkování odpadů - Provozní řád skládek
2
ÚČEL A CHARAKTERISTIKA SKLÁDKY
2.1
GEOLOGICKÉ A HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY
2.1.1 Geologická a hydrogeologická stavba území Geologicky je území skládky součástí Barrandienu. Skalní podklad je tvořen kontaktně metamorfovanými algonkickými břidlicemi (jílovité a prachovité břidlice), v severní části lokality kambrickými sedimenty dubencko-druhlické kry (droby a polymiktní slepence). Hloubka zvětrání závisí na mnoha faktorech, jako nejdůležitější je možno uvést mineralogické složení hornin, případně stupeň rozpukání. Úroveň skalního podloží se v užším okolí zájmového území pohybuje od 2 do 3 metrů pod současnou úrovní terénu. Tyto skalní horniny jsou překryty kvartérními sedimenty. Jedná se v naprosté většině o svahové deluviální sedimenty, ponejvíce písčité hlíny, přičemž směrem do hloubky narůstá příměs střípkovitých úlomků navětralé břidlice. Celková mocnost výše uvedených sedimentů dosahuje v blízkém okolí maximálně dvou až tří metrů. Propustnost podloží je na úrovni 1.10-5 až 1.10-6 m/s. Mocnost podloží 1,5 – 3 m (kvartér, antropogenní navážky). Hydrogeologické poměry: V zájmovém území jsou dle zprávy SG Geotechnika vyvinuty dvě zvodně, a to:
7
- mělká kvarterní zvodeň s průlinovou propustností v sedimentech, předpokládá se, že tato zvodeň se vyskytuje v úzkém pásmu při protékajícím recipientu a má plošné omezení. Oběh vody v této zvodni je silně závislý na dešťových srážkách, což defacto potvrdily vrty HV2 a HV3, které byly po celou dobu suché (1992). - zvodeň s puklinovou propustností v pásmu algonkia a kambria. Horniny tohoto podkladu jsou poměrně hluboko drénovány soustavou vodorovných a svislých důlních děl. Hydrogeologické poměry ložiska Příbram jsou relativně jednoduché a jsou podmíněny zejména geologickou stavbou oblasti a z ní vyplývajícího reliéfu povrchu. Hydrograficky je celé území součástí povodí střední Vltavy, a to prostřednictvím řeky Kocáby (včetně území skládky).
2.1.2 Klimatické podmínky a kvalita ovzduší Klimatické poměry jsou charakterizovány sledováním na stanici HMÚ Příbram Březové Hory a jsou uvedeny v následující tabulce: S (mm) S 0,1 mm (dny) S 1 mm (dny) S 10 mm (dny) T (°C) Ep (mm/den) Ep (mm/měsíc) S-Ep (mm)
I 38,0 12,1 8,7 0,7 -2,4 0,5 15,1 22,9
II 36,0 11,4 8,0 0,6 -1,4 0,5 15,1 20,9
III 36,0 11,3 8,2 0,7 2,3 0,6 17,2 18,8
IV 49 12,4 9,7 1,0 6,6 0,9 26,1 22,9
V 66,0 12,1 9,7 1,8 12,0 1,7 54,1 11,9
VI 67,0 12,0 9,9 2,1 15,3 2,5 73,8 -6,8
VII 73,0 12,2 10,2 1,9 17,0 2,9 91,0 -18,0
S (mm) S 0,1 mm (dny) S 1 mm (dny) S 10 mm (dny) T (°C) Ep (mm/den) Ep (mm/měsíc) S-Ep (mm)
VIII 69,0 12,2 10,1 2,0 16,1 2,7 82,8 -13,8
IX 49,0 10,4 8,3 1,2 12,6 1,6 48,7 0,3
X 48,0 11,3 8,0 1,4 7,3 0,9 29,0, 19,0
XI 39,0 12,3 8,4 1,0 2,0 0,8 23,1 15,9
XII 41,0 12,4 8,5 0,7 -1,3 0,6 16,9 24,1
III-VI 218,0 12,0 37,5 5,6 9,1 5,6 171,1 46,9
I-XII 611,0 11,8 107,7 15,1 7,2 16,1 492,9 118,1
Grafická prezentace větrné růžice
Příbramsko
8
Naformátováno: Písmo: (výchozí) Courier New, 8,5 b.
Kvalita ovzduší
Největším zdrojem znečišťování ovzduší v blízkosti předmětného prostoru je kotelna bývalé úpravny 1. máje, která je majetkem ECOINVESTu (hnědé uhlí) a Obalovna Příbram (palivo LTO). V obou případech se jedná dle stávající legislativy o vyjmenované zdroje dle přílohy č. 2 zákona 201/2012 Sb. Lokalita skládky se nachází ve čtverci (1 x 1 km) číslo 432506. Údaje o klouzavém průměru koncentrací za předchozích 5 kalendářních let (2007-2011) v tomto čtverci jsou uvedeny v následující tabulce. Pětileté průměry 2007-2011: CISLO
X_COORD
Y_COORD
432506
-774502
-1083642
NO2 PM10 BZN BaP 8,6
18,9
0,6 0,52
PM10 _M36
SO2 _M4
35,4
16,4
PM25
As
Pb
Ni
13,7 1,22 12,4 5,2 0,55
vysvětlivky k tabulce: X_COORD souřadnice x systému JTSK Y_COORD souřadnice y systému JTSK NO2 NO2 - roční průměrná koncentrace [µg.m-3] PM10 PM10 - roční průměrná koncentrace [µg.m-3] BZN benzen - roční průměrná koncentrace [µg.m-3] BaP benzo(a)pyren - roční průměrná koncentrace [ng.m-3] PM10_M36 PM10 - 36. nejvyšší hodnoty 24hod. průměrné koncentrace v kalendářním roce [µg.m-3] SO2_M4 SO2 - 4. nejvyšší hodnoty 24hod. průměrné koncentrace v kalendářním roce [µg.m-3] PM25 PM2,5 - roční průměrná koncentrace [µg.m-3]
9
Cd
As Pb Ni Cd
arsen - roční průměrná koncentrace [ng.m-3] olovo - roční průměrná koncentrace [ng.m-3] nikl - roční průměrná koncentrace [ng.m-3] kadmium - roční průměrná koncentrace [ng.m-3]
2.1.3 Krajina Jedná se o území antropogenně značně pozměněné v důsledku bývalé hornické (uranové) činnosti. Z části se jedná o bývalý areál jámy č. 10, z části o přilehlé plochy označované jako manipulační plocha nebo ostatní plocha. V blízkosti skládky je odval jámy č. 10. V širším okolí se jedná o další objekty bývalé hornické činnosti – odkaliště, propadové pásmo na Bt4, areál jámy č. 11, dekontaminační stanice důlních vod, bývalá úpravna uranové rudy 1. Máj, odvaly kolem jámy č. 10, nápravné zařízení Ministerstva vnitra. V blízkosti se nachází rovněž provoz na zpracování odpadního skla.
2.1.4 Chráněná území a části přírody V okolí skládky TKO Bytíz nejsou evidována chráněná území.
2.2
CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ A STRUČNÝ POPIS SKLÁDKY
Skládka TKO Bytíz 1. etapa se nachází cca 700 m západně od nejbližšího trvale obydleného objektu v osadě Bytíz. Jedná se o mělké údolí orientované ve směru JJZ-SSV. Okolní pozemky nejsou zemědělsky využívány. Nadmořská výška 510 (v průměru). Nejbližší obytné objekty osada Bytíz (700 m, odstíněno propadovým pásmem na Bt4, včetně odvalu 11a, 1000 m areál odborného učiliště Dubno), Dubenec (1200 m vzdušnou čarou - odstíněno odvalem jámy č. 11), nápravné zařízení Bytíz (300 m vzdušnou čarou – odstíněno valy propadového pásma na Bt4). Podle požadavků na zabezpečenou skládku skupiny S-OO obsažených ve vyhlášce MŽP ČR č.294/2005 Sb. „Podrobnosti nakládání s odpady" v platném znění, ČSN 838030 a dalších norem souvisejících musí mít skládka kombinované těsnění v celé ploše, musí být vybavena drenážním systémem pro odvod průsakových vod, musí být vybavena zařízením pro nakládání se skládkovým plynem atd. Všechny tyto požadavky jsou v projektu respektovány a navrhované řešení odpovídá evropskému standartu a také požadavkům všech ČSN pro skládky. V rámci I. stavby byly realizovány všechny potřebné objekty pro provoz skládky včetně vstupního areálu. Ve vstupním areálu je umístěna u vjezdu provozní budova tvořená soustavou typových buněk. V budově je situována váhovna s počítačovou vyhodnocovací jednotkou napojenou na autováhu, šatna, obytná místnost, umývárna a sociální zařízení, sklad olejů, skla náhradních dílů. Na výjezdu je instalována mycí rampa pro očistu odjíždějících svozových automobilů. Jedná se o automatické zařízení s recirkulací vody s odvodem vod přes jímku do čerpací jímky skládkových vod. Součástí provozního areálu je napojení na inženýrské sítě (voda, elektřina, telefon). Provozní areál je vybaven komunikacemi a zpevněnými plochami v návaznosti na stávající spojovací komunikaci - silnice č. 4 – Nová Hospoda. V prostoru provozního areálu je rezerva pro výstavbu kogenerační jednotky. Celý provozní areál skládky je oplocen. 10
Prováděcí projekt 1. etapy zpracoval v roce 2010 INTERPROJEKT Odpady s.r.o. – projektant Ing. Roman Pýcha, inženýrskogeologický průzkum provedla v roce 1994 SG Geotechnika a.s. pro celou zájmovou oblast skládky. Terénní úpravy v rámci dokončení projektu byly zahájeny v 09/2009 a dokončeny v 12/2010. Předpoklad dokončení skládky a zahájení skládkování je 4/2011. Skládkový prostor je chráněn před přítoky povrchových srážkových vod obvodovým příkopem po obou stranách skládky s vyústěním do Dubeneckého potoka. Komunikačně je skládkový prostor napojen na komunikace v provozním areálu. Za vjezdem do areálu skládky začíná provozní komunikace, která umožňuje příjezd ke skládkovému prostoru a k dalším objektům uvnitř areálu (akumulační a čerpací jímka). V rámci výstavby 1. etapy byl realizován vlastní skládkový prostor s veškerým potřebným technickým vybavením (těsnění, drenáže, hráze, příkopy, odplynění, monitorovací systém, jímky na skládkové vody, oplocení)
2.2.1.1
Technické provedení skládky
Těsnění skládky řeší projekt položením bentonitových rohoží EUROBENT a fólií HDPE síly 1,5 mm (GSE HDPE), což zaručuje dostatečnou ochranu životního prostředí. Fólie bude chráněna před poškozením geotextilií FIBERTEX F 600M . Těsněná plocha v 1. etapě 13 500 m2. V 1. etapě je skládka rozdělena na dvě skládkové sekce o plochách 7 050 m2 a 6 450 m2. Protierozní ochrana vnitřního prostoru skládky je řešena vlastní konstrukcí skládky, vnější ochrana venkovního svahu hrází je tvořena protierozní travní směsí. Odvodnění skládky je zajištěno sběrnými a svodnými drény z HDPE minimální světlosti 200 mm, které budou ústit do nové jímky průsakových vod. Jako plošná drenáž tloušťky 30 cm jee použito těžené kamenivo frakce 16 - 32 mm s filtračním součinitelem k≥1.10-4 m/sec. Pro jímání průsakových vod slouží jímka průsakových vod o retenčním objemu 616 m3, (30 cm pod hranou jímky), což by mělo stačit na zadržení skládkových vod na dobu cca 65 dnů. Hladina podzemní vody je zaklesnuta – cca 4 m pod úrovní terénu. Voda z jímky průsakových vod se čerpá prostřednictvím čerpací jímky, která je navržena typová PERFECT Betonikaplus o vnitřním kruhovém průměru 2200 mm. Jsou použita čerpadla HOMA PUMP TP53M50/2 DT v počtu 3 ks, z čehož 2 čerpadla jsou jako provozní osazena v čerpací jímce a 1 čerpadlo slouží jako skladová rezerva - s výkonem 7,0 l/sec a s dopravní výškou 47,3 m. Provoz čerpadel je řízen automaticky pomocí snímačů hladiny nebo mechanicky dle okamžité potřeby. Stav signalizace zapisovat do provozního deníku zapisovat denně. Zařízení pro ovládání chodu čerpadel jsou nastavena na jednotlivé následující úrovně hladin: - vypínací hladina čerpadla I i II
503,9 m n. m
- zapínací hladina čerpadla I
506,2 m n. m
- zapínací hladina čerpadla II
506,5 m n. m
- havarijní a signalizační hladina v jímce
506,7 m n. m
Porucha čerpadel je signalizována na signalizačním panelu vrátnice. Porucha čerpadel a havarijní hladina může být signalizována případně i akusticky. Stav signalizace zapisovat do provozního deníku zapisovat denně a vizuální kontrolu provádět v pracovní dny. Problém s přívalovými vodami může být jen v počáteční fázi skládkování. 11
Pro zájmové území lze charakterizovat přívalové vody následovně:
návrhový déšť QN: doba trvání 15 minut, p = 1; 0,2, 0,1, 0,05, 0,02 (pravděpodobnost opakování dešťů o dané intenzitě 1 x ročně, 1 x za 5 let, 1x za 10 let, 1 x za 20 let, 1 x za 50 let) QN = Si . ψi . Qs . 15 . 60 /1000 kde
Si - plocha v ha ψi - součinitel odtoku dle přílohy č. 16 vyhlášky 428/01 Sb. QS = vydatnost deště (počítána dle Trupla) (l/s.ha)
i = Ht/t = (a.logt + b).Nn - i - náhradní intenzita deště (mm.min-1) - Hs - dešťový úhrn (mm) - t - doba trvání deště (min.) - N - počet let, za který se intenzita v dlouhodobém průměru dosáhne nebo překročí jednou, tedy např. pro intenzitu dosaženou nebo překročenou jednou za 100 let bude N = 100 - a,b,n, parametry pro příslušnou srážkoměrnou stanici
kde
Pro výpočet bylo použito průměrných vydatností deště pro srážkoměrnou stanici Padrť: 10,35;0,26; 0,24 (a,b,n). Odpovídající návrhové 15-ti minutové deště pro různé periodicity jsou uvedeny v tabulce: 1
0,5
0,2
periodicita 0,1 l/ha.s
0,05
0,02
0,01
138,1
163,1
203,3
240,1
283,5
353,2
417,2
Pokud uvažujeme součinitel odtoku 1,0, pak pro 1. sekci skládky I. etapy platí: 1,0 * 7050 / 10000 * 417,2 * 15*60/1000 = 264,5 m3 je voda odváděna potrubím pro nekontaminovanou vodu). Monitoring vod budou zajišťovat profily na Dubeneckém potoce P 1, P 2, a vrt HV 1, sloužící případně i pro odběr užitkové vody. Proti vniknutí vody z okolních pozemků do prostoru skládky slouží záchytný příkop, který je částečně vybudován po obvodu skládky melioračními tvarovkami TBM 1-56, uloženými do pískového lože. Zbylá část je tvarována v terénu do příkopu. Provozní komunikace je řešena jako zpevněná (štěrková). Váha jednomodulová Rodan s měřidlem TCM 128/04 – 4032. Váživost 30 t. V případě poruchy nebo výpadku je zajištěno náhradní vážení ve firmě AMT s.r.o. v sousedství skládky. Skládka je po celém obvodu oplocena pletivem z pozinkovaného drátu o výšce 2,0 + 1,0 m na ocelových sloupcích. Výška skládky v I. Etapě (uloženého odpadu) bude max. podle projektu 19 m, bez úvahy postupného klesání povrchu v důsledku biodegradačních procesů v uložených odpadech.
12
Kapacita 1. etapy skládky je 95 300 m3 odpadů včetně překryvných vrstev, jejichž množství je možno uvažovat na úrovni cca 10-25% z objemu skládkového prostoru. Kontejnéry na vytříděný nebezpečný odpad – umístění na zpevněné ploše u vrátnice. Osvětlení – tři stožárová výbojková svítidla na otočném ramenu Mechanizmy skládky – kompaktor, Nakládání se skládkovým plynem
Odplyňovací systém je na skládce vybudován systémem sběrných plynových studní, který je zakládán vždy v místě časově nejbližšího skládkování v ploše příslušné sekce skládky a je průběžně doplňován. Výstavba plynových studní průběžně pokračuje se zvyšováním mocnosti uložených odpadů. V průběhu skládkování v 1. etapě, pokud bude produkován využitelný skládkový plyn, bude v předstihu realizována kogenerační jednotka s výrobou el. energie pro vlastní potřebu a později i do sítě. Sledování koncentrace metanu ve skládkovém plynu v jímacích studních 2 x ročně. Zároveň stanovit i koncentraci CO2 a hmotnostní tok. 1 x ročně provést měření koncentrace methanu po povrchu skládkového tělesa v pravidelné síti – pouze provozovaná, nebo zaplněná část skládky Mycí rampa
Pro mytí aut na mycí ploše se bude využívat vysokotlaký čistící stroj s ohřevem vody Lavor wash 2021. Odvodnění plochy pro očistu automobilů je řešeno příčným sklonem 3 % ve směru SV-JZ a podélným skonem od JV resp. SZ rohu plochy směrem ke středu JZ strany plochy, kde je umístěna vpusť s trubním odtokem. Trubní vedení bude vedeno přes lapol GSOL-2/4P (odlučovač ropných látek) se sedimentační jímkou do akumulační jímky skládkových vod. Zásobování pohonnými hmotami. čerpací stanice nafty, - kompaktní čerpací stanice PHM – typ Harlequin 5000FS Fuel Station. Max. objem naplnění je 5 307 l, jmenovitý objem 5 042 l (v souladu s požadavky EU roven 95 % max. objemu naplnění). Roční potřeba nafty cca 60 000 l. Zabránění úniku do povrchových a podzemních vod při stáčení a výdeji je zajištěno platovou vanou REO AMOS a napevno připevněným nepropustným sorpčním pojezdovým roštem s vyměnitelnou sorpční vložkou REO AMOS HFO. Tímto je zabráněno smísení s dešťovými vodami.
13
3
ÚČEL SKLÁDKY
3.1
Určení skládky
Skládka Bytíz 1. Etapa (podskupiny S-OO3) je určena pro: 1)
3.2
odpady kategorie ostatní odpad včetně odpadů s podstatným obsahem organických biologicky rozložitelných látek, odpadů, které nelze hodnotit na základě jejich vodného výluhu. Na tyto skládky nebo sektory nesmějí být ukládány odpady na bázi sádry (§ 3 odst. 2 písm. b) bod 2 vyhlášky 294/2005 Sb. v platném znění – viz příloha 5 provozního řádu
Podmínky pro ukládání na skládku
Dalšími podmínkami pro ukládání odpadů na skládky jsou: 1) vodný výluh (je-li možné jej připravit) připravený z odpadu postupem dle ČSN EN 12 457 – 4 (83 8005) nesmí překročit v žádném z ukazatelů nejvýše přípustné hodnoty uvedené v příloze č. 2 vyhlášky č. 294/2005 Sb. pro výluhovou třídu číslo IIa (tabulka č. 1 tohoto provozního řádu na následující stránce), přičemž nejvýše trojnásobné překročení nejvýše přípustných hodnot ukazatelů vyjma pH výluhové třídy IIa, stanovené v tabulce č. 2.1 přílohy č. 2 vyhlášky č. 294/2005 Sb., je možné pouze za následujících podmínek: a) všechny ostatní požadavky stanovené v příloze č. 4 vyhlášky č. 294/2005 Sb. jsou splněny, b) překročení nepředstavuje zvýšené riziko ohrožení životního prostředí podle zvláštních právních předpisů (např. zákon č. 254/2001 Sb., zákon č. 258/2000 Sb., zákon č. 86/2002 Sb.) d) v případě inertních odpadů nesmějí být zvýšeny nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů DOC, BTEX, PCB, TOC a uhlovodíků řady C10 – C40, 2) splnění podmínek mísitelnosti podle přílohy č. 3 vyhlášky č. 294/2005 Sb. (tabulka č. 4 tohoto provozního řádu). II. S omezením (jen za stanovených podmínek) mohou být na skládku TKO Bytíz (S-OO3) ukládány odpady: a) stanovené v části B přílohy č. 5 vyhlášky č. 294/2005 Sb., a to za podmínek tam stanovených, tj.: 1. Využitelné odpady pouze v souladu s Plánem odpadového hospodářství kraje a vytříděné využitelné složky komunálního odpadu (papír, sklo, plast, kovy a nápojové kartony), pouze pokud není jejich využití technicky a ekonomicky možné. 2. Neupravené odpady jen tehdy, jedná-li se o odpady inertní, pro které je úprava technicky neproveditelná, a odpady, u nichž nelze ani úpravou dosáhnout snížení jejich objemu, nebo snížení nebo odstranění jejich nebezpečných vlastností. 3. Pneumatiky pouze jsou-li používány jako technologický materiál pro technické zabezpečení a uzavírání skládky v souladu s provozním řádem skládky. 14
b)
4.
Biologicky rozložitelné odpady pouze, jedná-li se o biologicky rozložitelné složky obsažené v komunálním odpadu (skupiny 20 Katalogu odpadů), pro něž je harmonogram postupného omezování jejich ukládání na skládky stanoven v bodě 7 přílohy č. 4 k této vyhlášce
1.
odpadů z azbestu a s obsahem azbestu stanovených v § 7 vyhlášky č. 294/2005 Sb., a to za podmínek tam stanovených, tj.: (podrobnosti příloha 11) a) budou dodrženy obecné požadavky § 4 odst. 3 a požadavky zvláštních právních předpisů6), b) odpad přijímaný na skládku skupiny S-OO do vyhrazených sektorů nesmí obsahovat jiné nebezpečné látky než azbest, jehož vlákna jsou vázána pojivem, nebo odpad z azbestu zabalený v utěsněných obalech7), c) plocha pro ukládání odpadů musí být denně před jejím hutněním překryta vhodným materiálem, a pokud odpad není zabalený, musí být pravidelně zkrápěna, d) na skládce se nesmí provádět žádné vrtné, výkopové a jiné práce, které by mohly vést k uvolnění vláken azbestu, e) musí být přijata vhodná opatření, aby se zabránilo jakémukoliv kontaktu lidí s odpadem obsahujícím azbest po dobu provozu i po uzavření skládky.
2.
Na provozovatele skládky, na kterou je ukládán odpad z azbestu, se vztahují dále podmínky stanovené zvláštním právním předpisem8).
3
Dokumentace s plánkem umístění odpadu z azbestu na skládce je součástí evidence uložených odpadů, archivované v souladu s § 21 odst. 1 písm. d) zákona.
Odpady ukládané na skládku Bytíz musí vyhovovat výluhové třídě IIa Viz příloha 7 tohoto provozního řádu. Tabulka č. 1 : Nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů pro třídu vyluhovatelnosti IIa ukazatel
Třída vyluhovatelnosti IIa mg/l
ukazatel
Třída vyluhovatelnosti IIa mg/l
DOC (rozpuštěný organický uhlík) Chloridy Fluoridy sírany As Ba Cd
80
Hg
0,2
1500 30 3000 2,5 30 0,5
4 5 0,5 0,7 20 3
Cr celkový
7
Cu
10
Ni Pb Sb Se Zn Mo RL (rozpuštěné látky)1) pH
Poznámka k tabulce:
15
8 000 ≥6
1) Pokud je stanovena hodnota ukazatele RL (rozpuštěné látky), není nutné stanovit hodnoty koncentrací síranů a chloridů.
3.2.1 Požadavky na obsah škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu Plnění kritérií pro využívání odpadů na povrchu terénu je vyžadováno pro využívání odpadů při uzavírání skládky k vytváření uzavírací ochranné vrstvy kryjící těsnící vrstvu skládky a využívání odpadů do svrchní rekultivační vrstvy. Tabulka 2: Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin v sušině odpadů Ukazatel Jednotka Limitní hodnota Kovy As 10 Cd 1 Cr celk. 200 Hg 0,8 Ni 80 Pb 100 mg/kg V 180 sušiny Ostatní ukazatele Monocyklické aromatické uhlovodíky (nehalogenované) BTEX 0,4 Polycyklické aromatické uhlovodíky PAU 6 Chlorované alifatické uhlovodíky EOX 1 Ostatní uhlovodíky (směsné, nehalogenované) uhlovodíky C10 – C40 300 Ostatní aromatické uhlovodíky (halogenované) PCB 0,2 Použité zkratky BTEX - suma benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenů PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma antracenu, benzo(a)antracenu, benzo(a)pyrenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(ghi)perylenu, benzo(k)fluoranthenu, fluoranthenu, fenanthrenu, chrysenu, indeno(1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu) EOX – extrahovatelné organicky vázané halogeny PCB - polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180) Tabulka 3: Požadavky na výsledky ekotoxikologických testů Poznámka k tabulce:
Testovaný organismus
Doba působení [hodina]
Poecilia reticulata, nebo Brachydanio rerio
96
Daphnia magna Straus
48
Raphidocelis subca-pitata (Selenastrum capricornutum) nebo Scenedesmus sub-spicatus
72
semena Sinapis alba
72
I. ryby nesmí vykazovat v ověřovacím testu výrazné změny chování ve srovnání s kontrolními vzorky a nesmí uhynout ani jedna ryba procento imobilizace perlooček nesmí v ověřovacím testu přesáhnout 30 % ve srovnání s kontrolními vzorky neprokáže se v ověřovacím testu inhibice růstu řasy větší než 30 % ve srovnání s kontrolními vzorky neprokáže se v ověřovacím testu inhibice růstu
16 kořene semene větší než 30 % ve srovnání s kontrolními vzorky
Zkoušky akutní toxicity se provádějí s neředěným vodným výluhem odpadu. V případě odpadů obsahujících anorganická pojiva (vápno, hydraulické vápno, cement apod.) může být pH výluhu upraveno na hodnotu ležící v intervalu 7,8 ± 0,2.
3.2.2 Mísitelnost odpadů ukládaných na skládky Viz příloha 7 tohoto provozního řádu. Tabulka 4: Mísitelnost odpadů ukládaných na skládky (Příloha č. 3 k vyhlášce č. 294 /2005 Sb.) Při ukládání odpadů na skládky musí být minimalizována možnost chemických reakcí mezi různými druhy ukládaných odpadů. Mísitelnost je kritérium pro posuzování možnosti společného ukládání dvou nebo více druhů odpadů na skládku. Odpady jsou navzájem mísitelné, pokud při jejich společném uložení na skládku nedochází k reakcím s nežádoucími projevy. Za nežádoucí projevy chemických reakcí mezi odpady ukládanými na vícedruhové skládky je považován zejména vývin tepla s možností zahoření, vývin hořlavých nebo toxických plynů, vytvoření podmínek umožňujících významné zvýšení vyluhovatelnosti škodlivých látek z odpadu do vnitřních skládkových vod. Postup hodnocení mísitelnosti odpadu: Původce odpadu nebo oprávněná osoba v základním popisu odpadu vyhodnotí, zda chemické látky a přípravky obsažené v odpadu nemohou způsobit při smíchání s jinými odpady nežádoucí reakce. Pokud takové riziko existuje, uvede v základním popisu odpadu s jakými chemickými látkami, přípravky a/nebo odpady nelze odpad 1. směšovat, případně jaká mají být při ukládání odpadu učiněna opatření, aby bylo nežádoucím reakcím zamezeno. Při každé přejímce odpadu na skládku musí provozovatel skládky posoudit, zda chemické látky a přípravky obsažené v přejímaném odpadu nebudou ve stavu a množství, v jakých jsou přítomny v tomto odpadu, reagovat s odpady umístěnými v aktivní vrstvě skládky za vzniku nežádoucích projevů, včetně vyhodnocení neutralizační kapacity. Slučitelnost odpadů 2. Do jednoho sektoru skládkového tělesa (§ 3 odst. 5) nesmějí být ukládány zejména: odpady upravené – stabilizované anorganickými pojivy a odpady s vysokým 2.1 obsahem síry (např. energosádrovec) s odpady podléhajícími biologickému rozkladu (např. odpady komunálními), odpady se zvýšeným obsahem kovů (např. anorganické odpady s obsahem 2.2 kovů ze zpracování kovů, z povrchové úpravy kovů, z hydrometalurgie neželezných kovů) s odpady podléhajícími biologickému rozkladu (např. odpady komunálními), 2.3 odpady s obsahem dusičnanů (např. obaly se zbytky umělých hnojiv) s odpady s obsahem ropných látek, 2.4 odpady s obsahem kyanidů s odpady podléhajícími biologickému rozkladu (např. komunální odpady) nebo s odpady s kyselou reakcí.
17
3.3 Odpady vznikající při provozu skládky, nakládání s nebezpečnými odpady Na skládce může při provozu vzniknout mimořádní situace, kdy se v přivezených odpadech vyskytne odpad kategorie N (např. akumulátory), které není možno vrátit původci, resp. dodavateli odpadu, ale je možné ho vytřídit a odstranit předepsaným způsobem. Částečně jsou odpady kategorie N i z vlastního provozu provozního zázemí skládky. Tyto odpady jsou ukládány na shromaždišti nebezpečných odpadů v kontejnerech na zpevněné ploše, a označené v souladu s požadavky vyhlášky č. 383/2001 Sb. Nebezpečné odpady jsou evidovány v provozní evidenci skládky. Po naplnění shromažďovací nádoby jsou předávány oprávněné osobě k využití nebo odstranění. V malém množství vzniká též směsný komunální odpad, který je ukládán na skládku. Tabulka 5: Seznam nebezpečných odpadů vznikajících při provozu skládky
Kategorie odpadu
Název druhu a katalogové číslo odpadu1
N N N N N N
13 02 08 13 05 01 13 05 02 16 01 07 16 01 13 16 06 01
N
15 01 10
N
15 02 02
N N
20 01 21 20 01 33
N
20 01 35
O
20 03 01
Jiné motorové převodové a mazací oleje Pevné podíly z lapáku písku a odlučovače oleje Kaly z odlučovačů oleje Olejové filtry Brzdové kapaliny olověné akumulátory Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Absorpční činidla, filtrační materiály. Čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami Zářivka a/nebo ostatní odpad s obsahem rtuti Baterie a akumulátory Vyřazené elektrické a elektronické zařízení s obsahem nebezpečných látek Směsný komunální odpad z provozní budovy
18
PŘEJÍMKA
4
ODPADŮ
A
PODMÍNKY
PROVOZU
SKLÁDKY 4.1 Přejímka odpadů do zařízení a dokladování kvality přejímaných odpadů 4.1.1 Povinnosti původce odpadu Povinnosti původce odpadu nebo oprávněné osoby při vjezdu do areálu skládky a při pohybu po areálu:
1.
a) Řídit se provozním řádem skládky. Seznámení musí být provedeno před vjezdem na skládku. b) Předání čestného prohlášení dodavatele odpadu (vlastníka – původce nebo oprávněné osoby, tj. osoby za odpad odpovědné), že všechny informace uvedené v základním popisu odpadu jsou pravdivé, čestné prohlášení může být součástí základního popisu odpadu, c) Po vyložení odpadů a jejich převzetí obsluhou v prostoru denní skládky musí dopravce odpadu opustit skládkový prostor dle pokynů provozního pracovníka skládky. Dopravní prostředek nejprve přejede mycí rampu, aby bylo zabráněno roznášení nečistot mimo areál skládky na veřejnou komunikaci, a potom je provedeno vážení prázdného automobilu. Obsluha váhy předá dopravci vážní lístek, kde je uvedeno datum, druh a katalogové číslo odpadu, hmotnost dovezeného odpadu. Následně vozidlo opustí areál skládky. 8/
9/
d) Řídit se pokyny obsluhy skládky Vjezd a vstup na skládku je povolen dodavatelům odpadů pouze se souhlasem odpovědného pracovníka skládky na základě uzavřených smluv o dodávkách odpadů a dále na základě: -
identifikace osob
-
ověření dokumentace odpadu ve vztahu ke kritériím pro přijetí odpadu na skládku
-
vizuální inspekce odpadu
Není – li odpad způsobilý pro uložení na skládku, je provozovatel povinen a oprávněn tento odpad odmítnout a vrátit původci.
10/ Všechna vozidla musí předložit zvláštní povolení, které může být celoroční (při uzavření smlouvy) nebo jednorázové. Toto povolení vydává provozovatel skládky – SVZ Centrum s.r.o. 11/ Svozové automobily mohou vjíždět a pohybovat se po areálu skládky rychlostí max. 10 km/hod. 12/ Provádí se vážení svozových automobilů. Obsluha využívá instalované vážící zařízení a automatické zpracování evidence odpadů (druh, kategorie, kód odpadu, množství, místo uložení) a svozových vozů (SPZ, jméno řidiče, název dopravce a původce).
19
13) Po ukončení registrace pokračuje svozový automobil po vyznačené trase podle pokynů provozního pracovníka do určeného prostoru denní skládky, kde odpad vyloží. 14) Bez povolení řidiče kompaktoru nebo vedoucího skládky nesmí posádka vozu přivážejícího odpady opustit kabinu vozu uvnitř skládkového prostoru. 15) Zdržování vozidel na skládce po vyložení je zakázáno. Dopravci odpadů se zdržují v areálu skládky pouze po dobu nezbytně nutnou pro registraci, vážení, kontrolu a vyložení, nestanoví-li obsluha skládky jinak. 16) Dodavatel odpadu je povinen doložit provozovateli základní popis odpadu (viz přejímka odpadů do zařízení a dokladování kvality přejímaných odpadů – (v souladu s kap. 4.1 s údaji o kvalitativním složení odpadu a jeho vlastnostech, v případě, že se nejedná o komunální odpad. Tento dokument musí obsahovat název a katalogové číslo odpadu dle Katalogu odpadů (Vyhláška MŽP č. 381/2001 Sb.), makroskopický popis s výčtem jednotlivých složek odpadu a zařazení do příslušné třídy vyluhovatelnosti. protokol o odběru vzorku odpadu, jehož náležitosti jsou stanoveny zvláštním právním předpisem5), pokud jsou při přejímce odpadů požadovány výsledky zkoušek a pokud se nejedná o odpady podle bodu 5.2., přílohy 1, vyhlášky 294/2005 Sb., protokol o výsledcích zkoušek (vlastnostech odpadu), zaměřených zejména na zjištění podmínek vylučujících odpad z nakládání v příslušném zařízení, ne starší než 3 měsíce od data vypracování základního popisu odpadu, pokud jsou výsledky zkoušek při přejímce odpadů požadovány, Pro stálé dodavatele odpadu budou předložení čestného prohlášení vlastníka odpadu při opakovaných dodávkách odpadu, že odpad odpovídá základnímu popisu, dodanému při první z řady jeho dodávek, předloženy příslušné dokumenty při podpisu smlouvy a na skládce bude obsluze předávána průvodka odpadu s odkazem na příslušný dokument o složení odpadu a jeho vlastnostech. Tyto dokumenty předává posádka dopravního prostředku přivážejícího odpad při vážení odpadu. 17) Provozovatel skládky vydá dopravci odpadu potvrzení o příjmu každé dodávky odpadů přijatých k uložení na skládce (množství, druh, kategorie, datum přijetí). 18) V případě, že vyložený odpad neodpovídá svým charakterem odpadu popsanému v kapitole 3.2 provozního řádu a jeho příloze, je provozní pracovník skládky povinen tento odpad odmítnout a vyzvat původce, aby tento odpad odstranil na vlastní náklady. Původce tak nese veškerou odpovědnost za práce spojené s odstraněním odpadu, který nesplňuje podmínky provozního řádu, za jeho odstranění, za škody a zdravotní újmy vzniklé při manipulaci s neodpovídajícím odpadem. V případě nepřijetí odpadu do zařízení bude telefonicky informován Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, oddělení odpadů. O události bude proveden záznam do provozního deníku. Hlášení o nepřijetí odpadu bude zasláno rovněž písemně. 19) Veškeré práce spojené s odstraněním odpadu, který nesplňuje podmínky provozního řádu, zaplatí původce tohoto odpadu. 20) Za škody, znečištění a případné újmy na zdraví vzniklé při manipulaci s neodpovídajícím odpadem nese odpovědnost původce daného odpadu. 21) Povinnosti dopravců odpadů Dopravce je povinen: -
přivážet odpad v druhové skladbě odpovídající původní dokumentaci každé dodávky
20
-
umožnit obsluze provádět vizuální kontrolu odpadu při vjezdu do areálu skládky a následně při jeho vykládání v prostorách denní skládky
-
umožnit obsluze vážení plných i prázdných svozových voz
-
umožnit obsluze odběr kontrolních vzorků
-
dbát pokynů obsluhy skládky při provozu uvnitř areálu skládky
-
doložit základní popis odpadu, jestliže se jedná o jiný druh, než je běžně dodáván
4.1.2 Povinnosti provozovatele zařízení při přejímce odpadu 1.
Provozovatel zařízení zabezpečí při přejímce odpadu na skládku následující činnosti: a) kontrolu úplnosti základního popisu odpadu podle bodu 4.1.3 v případě jednorázové nebo první z řady opakovaných dodávek odpadu, při dalších opakovaných dodávkách odpadu kontrolu výsledků zkoušek ověření kritických parametrů nebo čestného prohlášení, že se jedná o tentýž odpad, za kritické parametry při dalších opakovaných dodávkách se rozumějí hodnoty těch polutantů, které se blíží limitu přijímaní na skládku TOKO Bytíz čestné prohlášení musí být opatřeno datem s vazbou na konkrétní dodávku odpadu b) vizuální kontrolu každé dodávky odpadu, c) namátkovou kontrolu odpadu k ověření shody odpadu se základním popisem odpadu předloženým dodavatelem (vlastníkem odpadu) podle potřeby, nepravidelně asi 1x za 6 měsíců, d) záznam o každé přijaté dodávce odpadu do zařízení v souladu s požadavky na vedení průběžné evidence. Viz bod 7. vedeno digitálně pro vytvoření podkladů pro provozní deník e) převzetí čestného prohlášení dodavatele odpadu (vlastníka – původce nebo oprávněné osoby, tj. osoby za odpad odpovědné až do doby jeho předání další oprávněné osobě), že všechny informace uvedené v základním popisu odpadu jsou pravdivé, f) provedení kontroly splnění podmínek stanovených pro příjem odpadu na skládku Bytíz, uvedených v kapitole 3.2 tohoto provozního řádu. g) Po provedené přejímce určí pracovník skládky místo pro složení odpadu h) vydání písemného potvrzení o každé dodávce odpadu přijaté do zařízení,
Přijímání odpadů s obsahem asbestu je uvedeno v příloze 11
4.1.3 Základní popis ukládaného odpadu na skládku Základní popis odpadu musí obsahovat informace a doklady o kvalitě odpadu přijímaného k odstranění. Dodavatel odpadu (vlastník odpadu) je musí předat osobě oprávněné k provozování skládky v případě jednorázové nebo první z řady opakovaných dodávek odpadu. 21
Náležitosti základního popisu odpadu jsou následující: a)
identifikační údaje dodavatele odpadu (název, sídlo, adresa, IČ bylo-li přiděleno),
b) název, adresa provozovny, kde odpad vznikl, c)
název druhu odpadu, katalogové číslo, kategorie
d) popis vzniku odpadu, e)
fyzikální vlastnosti odpadu (konzistence, barva, zápach apod.),
f)
jméno, příjmení, bydliště, telefon, fax, e-mail a podpis osoby odpovědné za úplnost, správnost a pravdivost informací uvedených v základním popisu odpadu,
g) protokol o odběru vzorku odpadu, jehož náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 5 vyhlášky č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, ve znění vyhlášky č. 502/2004 Sb., pokud jsou při přejímce odpadů požadovány výsledky zkoušek a pokud se nejedná o odpady, jejichž základní popis není třeba vypracovávat na základě zkoušek podle bodu 5.2. přílohy č. 1 Vyhlášky 294/2005 Sb. (Příloha č. 8 k vyhlášce č. 294/2005 Sb. Seznam odpadů a podmínky pro jejich přijetí na skládkách odpadů bez zkoušek). h) protokol o výsledcích analytického stanovení ne starší než 3 měsíce od data vypracování základního popisu odpadu -
hodnot obsahu ukazatelů pro výluhovou třídu IIa (viz příloha 7 tohoto provozního řádu),
-
obsah kyanidů a síranů (pro vyloučení přítomnosti odpadů na bázi sádry)
-
prohlášení, že nejde o odpad stabilizovaný některým z postupů uvedených pod kódem D9 v příloze č. 6 vyhlášky č. 294/2005 Sb.,
i)
předpokládané množství odpadu v dodávce,
j)
předpokládaná hmotnost a četnost dodávek odpadu shodných vlastností a předpokládané množství odpadu dodaného do zařízení za rok,
k) stanovení kritických ukazatelů, které budou sledovány v průběhu opakovaných dodávek odpadu: za kritické parametry při dalších opakovaných dodávkách se rozumějí hodnoty těch polutantů, které se blíží limitu přijímaní na skládku TOKO Bytíz -
dodávaných původcem odpadu minimálně jedenkrát za rok,
-
dodávaných provozovatelem zařízení ke sběru a výkupu odpadů v případě pravidelně i nepravidelně se opakující každé dodávky jednoho druhu odpadu stejných vlastností, vznikajícího v zařízení ke sběru a výkupu odpadů soustřeďováním stejných druhů odpadů od různých původců minimálně dvakrát za rok
l)
prohlášení, že odpad nelze využít ani jinak odstranit
m)
Prohlášení, se nejedná o odpad, který nelze ukládat na skládky všech skupin (podle přílohy č. 5 vyhlášky č. 294/2005 Sb. a tabulky č. 6 tohoto provozního řádu),
22
n)
Opatření, které je třeba učinit po přijetí některých druhů odpadu, zákaz smíchávání odpadů vyhodnocený podle přílohy č. 3 Vyhlášky č. 294/2005 Sb. a tabulky v příloze 7 tohoto provozního řádu.
Seznam druhů odpadů podle katalogových čísel povolených ukládat na skládku Bytíz je uveden v příloze č. 5 tohoto provozního řádu.
4.1.4 Zjednodušená přejímka odpadů na skládku 4.2.1
4.2.2 a) b)
c)
Při opakovaných dodávkách odpadu může být základní popis odpadu nahrazen čestným prohlášením vlastníka odpadu, že odpad odpovídá základnímu popisu, dodanému při první z řady dodávek a ověřením kritických ukazatelů dle podmínek stanovených v bodě 4.1.3. písm. k) tohoto provozního řádu. Odpady, jejichž základní popis není třeba vypracovávat na základě výsledků zkoušek, jsou: odpady uvedené v příloze č. 5 a 9 tohoto provozního řádu, ukládané za podmínek tam stanovených, odpady, jejichž hodnocení pro účely přijetí do zařízení lze provést odborným úsudkem na základě znalosti vstupních surovin, technologie vzniku, úpravy a dalších informací; úsudek musí být v základním popisu podrobně zdokumentován, ve vztahu ke každému ukazateli pro přijetí do příslušného zařízení stanovenému v přílohách č. 2 a 4 k této vyhlášce 294/2005 Sb. v platném znění odpady, z nichž nelze odebrat reprezentativní vzorek a jejichž základní popis se zpracovává na základě úsudku (např. směsný komunální odpad).
Tabulka č. 6 Seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin 1.
Odpady vznikající z výrobků podléhajících povinnosti zpětného odběru (§ 38 zákona). 2. Kapalný odpad a odpad, který sedimentací uvolňuje kapalnou fázi. 3. Nebezpečné odpady, které mají některou z následujících nebezpečných vlastností: výbušnost, vysoká hořlavost, oxidační schopnost, schopnost uvolňovat vysoce toxické nebo toxické plyny ve styku s vodou, vzduchem nebo kyselinami nebo infekčnost. 4. Odpady, které prudce reagují při styku s vodou. 5. Odpady chemických a biologických látek vznikajících při výzkumné, vývojové nebo výukové činnosti, jejichž totožnost nebyla zjištěna anebo jsou nové a jejichž účinky na člověka nebo životní prostředí nejsou známy. 6. Veškerá léčiva a návykové látky. 7. Biocidy (pesticidy). 8. Odpady silně zapáchající. 9. Odpady (nádoby a zařízení) s obsahem plynu pod tlakem rozdílným od tlaku atmosférického. 10. Odpady, u nichž míra obsahu radionuklidů nebo znečištění jimi neumožňuje jejich uvádění do životního prostředí. 11. Kyselé a hydrolýze podléhající odpady z výroby oxidu titaničitého.
23
odpady, které nesplňují požadavky pro některou z výše uvedených podmínek Seznam druhů odpadů podle katalogových čísel povolených ukládat na skládku Bytíz je uveden v příloze č. 5 tohoto provozního řádu. Odpady přijímané jako technologický materiál k zabezpečení skládky jsou uvedeny v příloze č. 6 tohoto provozního řádu.
4.1.5 Odpady přijímané na skládku jako technologický materiál Odpady přijímané na skládku jako technologický materiál (jako TZS): Za podmínek výše stanovených pro ukládaný odpad mohou být k tomuto účelu přijímány odpady katalogových čísel: 01 03 06, 01 04 08, 01 04 09, 01 04 10, 01 04 13, 02 04 01, 05 01 17, 10 01 01, 10 09 06, 10 09 08, 10 10 06, 10 10 08, 10 11 10, 10 11 12, 10 11 16, 10 12 01, 16 01 03, 16 11 06, 17 01 01, 17 01 02, 17 01 03, 17 01 07, 17 03 02, 17 05 04, 17 05 06, 17 05 08, 17 09 04, 19 05 03, 19 12 09, 19 12 12, 20 02 02, Tabulka 7: Odpady, které budou přijímány na skládku v omezeném množství za účelem využití např. k technickému zabezpečení skládky, k překryvům atd. (množství je limitováno potřebou)
Kategorie odpadu O
Název druhu Jiná hlušina, neuvedená pod čísly 01 03 04 a 01 03 05 Odpadní štěrk a kamenivo neuvedené pod číslem 01 04 07 Odpadní písek a jíl Nerudný prach neuvedený pod čís. 01 04 07 Odpady z řezání a broušení kamene neuvedený pod číslem 01 04 07 Zemina z čištění a praní řepy Asfalt Škvára, struska a kotelní prach (kromě kotelního prachu uvedeného pod čís.10 01 04) Licí formy a jádra nepoužitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 09 05 Licí formy a jádra použitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 09 07 Popílek ze spalování uhlí (vlhký) Reakční produkty z odsiřování spalin na bázi vápníku ve formě kalů Škvára, struska a kotelní prach ze spoluspalování odpadu neuvedené pod číslem 10 01 14 (vlhké) Popílek ze spoluspalování odpadu neuvedený pod číslem 10 01 16 Nezpracovaná struska Licí formy a jádra nepoužitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 10 05 Licí formy a jádra použitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 10 07 Odpadní sklářský kmen před tepelným zpracováním neuvedený pod číslem 10 11 09
24
katalogov é číslo odpadu 01 03 06 01 04 08 01 04 09 01 04 10 01 04 13 02 04 01 05 01 17 10 01 01 10 09 06 10 09 08 10 01 02 10 01 07 10 01 15 10 01 17 10 02 02 10 10 06 10 10 08 10 11 10
Kategorie odpadu
Název druhu
katalogov é číslo odpadu 10 11 12 10 11 16 10 12 01 16 01 03
Odpadní sklo neuvedené pod číslem 10 11 11 Pevné odpady z čištění spalin neuvedené pod číslem 10 11 15 Odpadní keramické hmoty před tepelným zpracováním Pneumatiky Vyzdívky a žáruvzdorné materiály z nemetalurgických procesů 16 11 06 neuvedené pod číslem 16 11 05 Beton 17 01 01 Cihly 17 01 02 Tašky a keramické výrobky 17 01 03 Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků 17 01 07 neuvedené pod číslem 17 01 06 Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01 17 03 02 Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 17 05 04 Vytěžená hlušina neuvedená pod číslem 17 05 05 17 05 06 Štěrk ze železničního svršku neuvedený pod číslem 17 05 07 17 05 08 Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 17 09 04 09 02 a 17 09 03 Kompost nevyhovující jakosti*) 19 05 03 Nerosty (např. písek, kameny) 19 12 09 Jiné odpady (včetně směsí materiálů) z mechanické úpravy odpadu 19 12 12 neuvedené pod číslem 19 12 11 Zemina a kameny 20 02 02 *) jedná o výstup ze zařízení k využívání odpadů skupiny 3. - stabilizovaný bioodpad určený k uložení na skládku v souladu s jiným právním předpisem (vyhláška 294/2005 Sb.), nebo k jinému způsobu využití, než výstupy 1. a 2, skupiny,
Množství těchto odpadů používaných k technickému zabezpečení skládky tvoří do 25 % celkového ukládaného odpadu. Kvalita těchto materiálů musí odpovídat přejímacím podmínkám pro skládku, včetně výluhových testů, pokud je možno pro předmětný odpad výluhový test provést.
4.1.6 Odpady využívané k uzavírání a rekultivaci skládky Pro uzavírání a rekultivaci skládky Bytíz (S – OO3) je možno využívat odpady, vyhovující požadavkům § 12 až 14 vyhlášky č. 294/2005 Sb., tj.: odpady využívané při uzavírání skládek k vytváření uzavírací těsnicí vrstvy skládky musí splňovat všechny podmínky stanovené pro danou skupinu skládek v příloze č. 4 a) vyhlášky č. 294/2005 Sb. a jejich vodný výluh nesmí v žádném z ukazatelů překročit limitní hodnoty výluhové třídy číslo II b uvedené v tabulce přílohy č. 2 vyhlášky č. 294/2005 Sb.
25
odpady využívané při uzavírání skládek k vytváření uzavírací ochranné vrstvy kryjící b) uzavírací těsnicí vrstvu skládky, a odpady využívané do svrchní rekultivační vrstvy skládky musí splňovat podmínky stanovené v bodě 1a v bodě 3 přílohy č. 11 vyhlášky č. 294/2005 Sb. c) Nesmějí být odpady nebezpečnými, směsným komunálním odpadem a odpady uvedenými v příloze č. 5 vyhlášky (kromě odpadů uvedených v bodech B2 a B4) Konkrétní druhy odpadů, přijímané na skládku pro účely jejího uzavírání a rekultivace jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 8: Odpady, které budou přijímány na skládku k uzavírání a rekultivaci skládky (množství limitováno potřebou)
Kategorie odpadu
Název druhu
katalogové číslo odpadu
O
Odpadní štěrk a kamenivo neuvedené pod číslem 01 04 07 Odpadní písek a jíl Licí formy a jádra použitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 09 07 Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 Vytěžená hlušina neuvedená pod číslem 17 05 05 Štěrk ze železničního svršku neuvedený pod číslem 17 05 07 Nerosty (např. písek, kameny) Zemina a kameny
01 04 08 01 04 09 10 09 08 17 05 04 17 05 06 17 05 08 19 12 09 20 02 02
4.2 1) 2) 3)
4)
POSTUP UKLÁDÁNÍ ODPADU Příjezd do skládkového areálu je veden přes vážící zařízení, kde je vozidlo zváženo a zaevidováno. Je provedeno předání dokumentace o dováženém odpadu a provedena minimálně vizuální kontrola obsahu vozidla dle požadavků obsluhy. Vozidlo je dle pokynů obsluhy zavedeno do vlastního skládkového prostoru. Při vjezdu na skládku se využívá provozní komunikace. Maximální povolená rychlost v areálu skládky je 10 km/ h. Skládkování odpadů je soustředěno ve vymezeném prostoru – denní skládce. Na určeném místě je provedeno vysypání obsahu dopravního prostředku a je provedena vizuální kontrola dovezeného odpadu. V případě, že má obsluha pochybnosti o identifikaci odpadu, je odpad přemístěn mimo prostor denní skládky ve skládkovém prostoru (nesmí dojít ke smíšení s tělesem skládky), kde je zabezpečen před klimatickými vlivy (např. překrytím fólií), je sepsán protokol s řidičem vozidla a je provedeno odborné posouzení odpadu před další manipulací.
26
5)
6) 7)
8) 9)
10)
11)
12)
13) 14) 15) 16)
V případě, že vyložený odpad prokazatelně nesplňuje podmínky pro uložení na skládku, je odpad naložen zpět na vozidlo a je dopravcem odvezen na jeho náklady. O každém takovémto odmítnutí uložení odpadu je proveden zápis do „provozního deníku skládky“, kde bude uvedeno datum, množství a druh odpadu, původce a přepravce odpadu a o této skutečnosti je neprodleně informován Krajský úřad Středočeského kraje – odbor životního prostředí a zemědělství (do 24 hodin) V případě, že odpad nesplňuje podmínky pro uložení na skládku a zároveň vozidlo, které odpad dovezlo, už odjelo, bude informován původce odpadu s tím, že odpad bude odvezen zpět na náklady původce. Skládka je provozována jako hutněná s překrýváním vrstev zhutněných odpadů vrstvou krycího materiálu. První vrstva odpadů je provedena z komunálního odpadu, je nutno použít odpadu pokud možno jemnozrnného. Z první vrstvy se musí vyloučit objemný odpad a odvodněné kaly (v souladu se seznamem odpadů povolených pro ukládání na skládku). Tato vrstva vytváří základ skládkového tělesa a doplňuje ochranu těsnícího prvku. Při rozhrnování a hutnění první vrstvy je nutno použít mechanismy s malým měrným tlakem, aby nedošlo k porušení těsnění podloží skládky a k narušení drenážního systému. Zákaz pojíždění vozidel a mechanizmu přímo po povrchu těsnění. Mocnost 1. vrstvy odpadů, která se nehutní kompaktorem, je minimálně 1 m. Na uloženou první vrstvu překrytou krycím materiálem se v dalších vrstvách ukládá odpad přivážený sběrnými automobily – postupová vrstva. Jako krycí vrstva se používají materiály uvedené v kapitole 4.1.5. Vysypávání odpadů z vozů se provádí co nejblíže pracovní plochy hutnícího mechanizmu (denní skládky). Tato plocha je rozdělena na dvě části. Na jedné části se odpady vysypávají a na druhé probíhá hutnění. Střídání obou činností na pracovní ploše řídí určený pracovník skládky. Velikost denní skládky je maximálně 1000 m2, (jedná se o aktivní plochu). Celý povrch skládky vyjma aktivní plochy bude vždy na konci směny překryt vrstvou materiálu o mocnosti cca 15 cm, aby byl snížen potenciál pro vznik úletů a zahoření skládky. Ukládání a hutnění je prováděno proti směru sklonu postupové vrstvy, aby bylo zaručeno maximální hutnění vrstvy odpadů a také drcení objemného odpadu. Je dodržován počet pojezdů kompaktoru podle doporučení výrobce (4). Sklon jednotlivých vrstev odpadů je 2 – 5 %, aby byl umožněn odtok nadbytečných srážkových vod z povrchu skládky do sběrného systému skládkových vod. Maximální mocnost zhutněné vrstvy bez překrytí inertním materiálem je maximálně 2 m, minimální mocnost krycí vrstvy je 15 cm, optimální mocnost krycí vrstvy je 20 cm. Pro krycí vrstvu je využíván přednostně materiál dle kapitoly 4.1.5. (bez větších celků, kusů). Mocnost vrstvy odpadů u obvodové hrázky nepřevýší kótu koruny této hrázky. Veškerý přivezený, vyložený a převzatý odpad je nutno zapracovat do příslušné vrstvy v co nejkratší době. Na konci směny musí být všechny odpady zhutněny. Doporučená mocnost hutněné vrstvy odpadu je 30 – 50 cm. Zásoba krycího materiálu musí být připravena v množství minimálně na jeden týden (100 t).
27
17) Překrývání odpadu vrstvou krycího materiálu je prováděno v co nejkratší době po jeho zhutnění Denní (aktivní) plocha má být co nejmenší a tím je zajištěno překrývání odpadu v co nejkratší době. 18) S ohledem na zjištěnou druhovou skladbu odpadů a tvar tělesa skládky nebude prováděno obecně selektivní ukládání určitých druhů odpadů za účelem jejich pozdějšího využití. 19) Kolem obvodu skládkového tělesa se nasypávají nejdříve pomocné zemní hrázky maximální výšky 2 m. Za těmito hrázkami se provádí vlastní skládkování. Tímto způsobem dochází ke konečnému tvarování tělesa skládky, kde se předpokládají maximální sklony svahů 1 : 3. 20) Pro zabránění úletu lehkých odpadů při jejich vykládání a zapracování do tělesa skládky se bude maximálně využívat hutnící efekt kompaktorů a překrývání vhodnými zeminami. Při nepříznivých povětrnostních podmínkách bude použito přenosné pletivo o výšce min. 2 m a umístěno tak, aby zabraňovalo případným úletům 21) Důsledným okamžitým hutněním dovezených odpadů a jejich zakrýváním krycí vrstvou inertního materiálu bude zamezen výskyt hlodavců, ptactva a obtížného hmyzu. V případě zjištění nadměrného výskytu hlodavců bude provedena deratizace skládkového prostoru odbornou deratizační firmou. Preventivně bude provedena plošná deratizace 3 x za rok (viz. kapitolu 8, bod 43). O provedené deratizaci bude vždy proveden záznam v provozním deníku skládky. O použití přenosného pletiva dle klimatických podmínek rozhoduje vedoucí skládky nebo jeho zástupce
22) Konečná vrstva odpadů: - vhodné odpady pro tuto vrstvu jsou odpady zemního charakteru (suť vhodné zrnitosti, zemina), uvedené v příloze 4.1.5. 23) Technická rekultivace Součástí technické rekultivace je v podstatě již závěrečná vrstva odpadů mocnosti 0,5m, do které by měly být ukládány odpady vhodného charakteru (zeminy, jemnozrnný odpad). Pro tuto vrstvu je nevhodný velkoobjemový odpad. V rámci technické rekultivace je nutno urovnat povrch skládky, aby bylo možno na něj uložit vlastní konstrukci, která bude vytvářet těsnící vrstvu eliminující vliv srážek na skládku. Na urovnaný povrch skládky se provádí min. 25 cm silná vrstva propustného materiálu (štěrkopísek). Další vrstva pak vytváří vlastní nepropustný plášť skládky. Tento těsnící prvek je možno provést buď vrstvou nepropustné jílové zeminy tl. 60 cm, folií HDPE nebo geosyntetickými rohožemi. Závěrečnou fází technické rekultivace bude překrytí celého povrchu skládky vrstvou zeminy, která bude umožňovat provedení biologické rekultivace. Tloušťka této zemní vrstvy se volí podle druhu zvolené biologické rekultivace. 24) V případě vzniku havarijní situace způsobené přírodní katastrofou (např. povodeň, požár) nebo z jiných příčin se při likvidaci musí postupovat podle obecně platných zásad a pravidel.
28
25) Havárii neprodleně oznámí pracovník, který ji zjistil, vedoucímu skládky nebo směny a ten odpovědnému pracovníkovi provozovatele skládky. Zároveň bude událost okamžitě oznámena na příslušné telefonní číslo podle charakteru havárie (požární ochrana, policie, záchranná služba, orgán hygienické služby, Inspekci životního prostředí a KÚ Středočeského kraje). Každá havárie bude nejpozději do 24 hodin písemně ohlášena KÚ Středočeského kraje a ČIŽP OI Praha. 26) Při nálezu nebezpečných nebo podezřelých předmětů musí být provoz na skládce uzavřen pro všechny provozní zaměstnance i pracovníky dodavatele odpadu. Současně je nutno tuto záležitost oznámit policii. 27) Provozovatel skládky odpadů je povinen zabezpečit po ukončení provozu skládky její asanaci, rekultivaci a následnou péči a zamezit negativnímu vlivu skládky na životní prostředí; tyto činnosti zajišťovat z vlastních prostředků a prostředků finanční rezervy po dobu nejméně 30 let. Šíření alergenních rostlin zabrání provozovatel použitím vhodných postřiků.
29
5
ORGANIZAČNÍ ZAJIŠTĚNÍ PROVOZU SKLÁDKY
1/ Provozní doba skládky odpovídá následující tabulce. Den 700 – 15 30 700 – 15 30 700 – 15 30 700 – 15 30 700 – 15 30 800 – 1200 po tel. domluvě zavřeno
Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděle 2/
Provozní doba je zřetelně vyznačena na informační tabuli umístěné na vjezdu do areálu skládky – příloha 13 provozního řádu.
3/
Mimořádné dovozy mimo provozní dobu je nutno předem dojednat s vedoucím skládky. Souhlas nebo případné odmítnutí mimořádného ukládání mimo provozní dobu je v pravomoci vedoucího skládky. V případě, že provozovateli vzniknou vícenáklady při mimořádném provozu, je povinen tyto náklady uhradit původce nebo přepravce odpadu. O mimořádném dovozu mimo pracovní dobu bude proveden zápis do provozního deníku.
4/
V případě úprav nebo omezení provozní doby skládky bude toto oznámeno na informační tabuli u vjezdu do areálu skládky a také na úřední desce Městského úřadu Příbram.
5/
Skládka je obsluhována vždy minimálně pěti pracovníky. Jedná se o pracovníka, který plní funkci vedoucího skládky a jeho pracoviště je v provozní budově, vážného, řidiče mechanizace a dva manipulační dělníky. Pokud není přítomen vedoucí skládky, zastupuje jej vedoucí směny. V mimopracovní době je na skládce stálá hlídací služba. Dále má skládka zajištěného odpadového hospodáře. Ten odpovídá provozovateli skládky, za zajištění odborného nakládání s odpady a zastupuje provozovatele skládky při jednání s orgány veřejné správy v oblasti odpadového hospodářství.
6/
Skládka včetně provozního areálu je oplocena. Na oplocení jsou ve vzdálenostech po cca 100 m umístěny výstražné tabule s nápisem „Nepovolaným osobám vstup zakázán“. Stejná tabulka je umístěna také u vjezdu. U vjezdu je dále umístěna tabule, kde jsou zveřejněny podmínky skládkování a ceny za uložení odpadů.
7/
Strojní vybavení skládky tvoří kompaktor, další mechanizmy jsou využívány podle potřeby z okolních areálů zápůjčkou (nakladač, traktor s přídavnými zařízeními apod.). Drobné strojní vybavení tvoří ponorná čerpadla, která zajišťují přečerpávání vnitřních skládkových vod. Součástí strojního vybavení skládky je mycí rampa s automatickým provozem čerpadel. S odpady vzniklými na mycí rampě je nakládáno dle příslušných předpisů, jsou jim přiřazovány kódy odpadů a jsou likvidovány oprávněnými organizacemi jako nebezpečný odpad. O příslušných odpadech je vedena evidence.
8)
Při provozu svozových automobilů mají plná vozidla přednost před prázdnými.
30
9)
O provozu skládky je veden „provozní deník skládky“, jehož tiskopis je uveden v příloze 11 tohoto provozního řádu. V provozním deníku jsou uváděny provozní poruchy a havárie a způsob jejich odstranění, termíny provedení odběru vzorků pro analýzy odpadů a technické údaje o provozu, provedené údržby zařízení, časové využití zařízení, případně jeho odstavení, jména obsluhy, počet a stav mechanizačních prostředků, spotřeba energií, návštěvy kontrolních orgánů, vnitřní kontroly, provedená pozorování na monitorovacím systému, záznamy o školeních, záznamy o klimatických podmínkách a záznamy o činnosti na skládce, prováděné dodavatelskými a smluvními firmami. V návaznosti na počítačový systém evidence odpadů, umístěný na váze jsou k dispozici denní záznamy: přijímaná vozidla (SPZ, typ vozidla, jméno řidiče, čas příjezdu a odjezdu), hmotnost, množství, druh a katalogové číslo odpadů přijatých ke zneškodnění, identifikační údaje o původci odpadů (sídlo/ bydliště, IČO), datum přijetí odpadů,
10) Na skládku je povolen přístup výhradně v určené provozní době a to pouze pracovníkům skládky, řidičům a závozníkům vozidel přivážejících odpad a pracovníkům kontrolních orgánů. Jedná se o zástupce KÚ Středočeského kraje, České inspekce životního prostředí, MěÚ Příbram, Krajské hygienické stanice – pracoviště Příbram, OÚ Dubno. Všichni zástupci kontrolních orgánů jsou povinni se ohlásit u vedoucího skládky. 11) Vstup do vlastního skládkového prostoru je dovolen pouze za dodržení bezpečnostních a hygienických podmínek specifikovaných v provozním řádu (viz. kapitola 8) 12) Odpady vytříděné na skládce jsou shromažďovány ve vhodných prostředcích (kontejnerech) 13) Mimo pracovní dobu je ochrana skládky zajištěna ostrahou
31
5.1
Povinnosti pracovníků skládky při jednotlivých činnostech
5.1.1 Organizační povinnosti obsluhy skládky Pracovníci obsluhy jsou povinni: provádět vizuální kontrolu přivážených odpadů při vjezdu do areálu skládky a při jeho následném vyložení, -
provádět vážení při vjezdu a výjezdu (v případě, že vozidlo není již tárováno),
odmítnout příjem odpadu, který neodpovídá podmínkám pro uložení na skládku (v kapitole 3.2 provozního řádu) v druzích ukládaných odpadů, vydávat potvrzení o množství, druhu a kategorii odpadu, datu přijmutí každé dodávky odpadů, řídit provoz v prostorách skládky v souladu s povinnostmi specifikovanými v kapitole 4 tohoto provozního řádu, vést průběžnou evidenci o přijatých i vlastních odpadech a vést provozní deník zařízení, -
ohlásit KÚ Středočeského kraje plánovanou změnu zařízení.
5.1.2 Povinnosti při zajišťování bezpečnosti provozu Pracovníci skládky jsou povinni: -
dávat pokyny při provádění veškerých prácí spojených se skládkovou činnosti,
používat mechanizační zařízení na skládce pouze k tomu účelu, který v návodu k obsluze předepisuje výrobce a pouze s pověřením vedoucího skládky, absolvovat pravidelná školení požární ochrany, poskytování první pomoci a všech dalších oborů souvisejících s bezpečným prováděním jejich činnosti na skládce, absolvovat školení a znát základní podmínky pro zabezpečení zbraní a střeliva nalezených na skládce. V případě nálezu výbušnin, třaskavin, trhavin nebo jiných jim podobných nebezpečných odpadů nebo v případě podezření jejich výskytu na skládce, zajistí obsluha skládky uzavření prostoru jejich nálezu, vedoucí skládky bezodkladně o skutečnosti informuje Policii ČR a dále postupuje dle jejich pokynů, dodržovat ustanovení nařízení vlády č. 168/2002 Sb. kterým se stanoví způsob organizace práce, který je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky, vyznačit výstražnými tabulkami, dopravními značkami nebo nahrnutím zeminy místa, kde hrozí nebezpečí zřícení nebo zasypání vozidla; za snížené viditelnosti musí takováto místa označit červeným světlem nebo odrazovými skly, -
seznámit řidiče, který vjíždí do jeho dopravně provozních prostorů, s místní situací.
32
5.1.3 Povinnosti při zajišťování ochrany zdraví a životního prostředí Pracovníci skládky jsou povinni: - používat při práci pracovní oděv a ochranné pomůcky, - absolvovat pravidelné zdravotní prohlídky a pravidelné preventivní očkování, - udržovat ochranné a bezpečnostní pomůcky v odpovídajícím stavu, - nevstupovat do skládkového prostoru mimo provozní dobu, - v prostoru skládkového tělesa nejíst, nepít a nekouřit, - dodržovat zásady k zamezení vzniku požáru. - dbát aby nebyla poškozena zařízení skládky, zejména těsnění a drenáž.
5.1.4 Povinnosti při provádění kontrol Pracovníci skládky jsou povinni: - seznámit se s oprávněními a povinnostmi příslušných orgánů k provádění kontrolní činnosti. Jedná se o MěÚ Příbram, obec Dubno, KHS Příbram a Českou inspekci životního prostředí, KÚ Středočeského kraje, - předložit zástupcům kontrolních orgánů uvedených v kapitole 5, bod 10 na jejich žádost příslušnou dokumentaci a podávat úplné a pravdivé informace spojené s provozem skládky, - předložit dílčí roční zprávu plnění podmínek integrovaného povolení Krajskému úřadu Středočeského kraje, odboru životního prostředí, k 30.4. běžného roku.
5.1.5 Povinnosti při předcházení havárie a pro případ havárie Pracovníci skládky jsou povinni: -
při pochybnostech o identifikaci odpadu přemístit odpad mimo prostor denní skládky, kde bude zabezpečen před klimatickými vlivy, i proti smísení s tělesem skládky, sepsat protokol a oznámit případ kontrolním orgánům KÚ Středočeského kraje a MěÚ Příbram,
-
absolvovat školení požární ochrany,
-
případné vznícení skládky lokalizovat za pomoci zásoby materiálu pro překrývání denní vrstvy odpadů a zařízení pro čerpání průsakových vod z akumulační jímky do skládky a aktivovat požární jednotku,
-
v případě poruchy čerpadla nebo havárie nevstupovat do šachty, hrozí-li nebezpečí přelití akumulační jímky průsakových vod, provést kontrolu úrovně hladiny vody v jímce a v případě nutnosti zajistit vyvezení obsahu jímky fekálním vozem,
-
v případě výpadku elektrického proudu hrozí nebezpečí přelití akumulační jímky průsakových vod provést kontrolu úrovně hladiny vody v jímce a v případě nutnosti zajistit vyvezení obsahu jímky fekálním vozem,
33
-
absolvovat školení a znát základní podmínky pro zabezpečení zbraní a střeliva nalezených na skládce, nález nebezpečných předmětů nebo odpadů neprodleně oznámit policii a MěÚ Příbram,
-
vylité pohonné hmoty nebo ropné látky nebo oleje neprodleně odstranit dle zásad pro hospodaření s ropnými látkami a to použitím sorpčního materiálu,
-
vést záznamy o všech haváriích, včetně přijatých nápravných opatření a jejich splnění, vše bude uvedeno v provozním deníku,
-
Po provedené analýze budou oprávněnou osobou porovnány výsledky rozborů podzemních, průsakových a povrchových vod s hodnotami získanými předchozím sledováním a stavem před zahájením skládkování. Budou-li zjištěny rozdíly, budou posouzeny a vyhodnoceny. Bude-li příčinou zhoršení jakosti vod havarijní stav, budou neprodleně provedena nápravná opatření, a provedeno oznámení KÚ
-
V případě havárie postupovat dle schváleného havarijního plánu.
5.2 Hlavní povinnosti pracovníků skládky podle jejich funkce a pracovního zařazení 5.2.1 Vedoucí skládky - odpovídá za nezávadný provoz skládky, dodržování provozního řádu, dodržování bezpečnostních předpisů, - odpovídá za dodržování technologie ukládání odpadů podle schválené dokumentace, - odpovídá za zveřejnění seznamu druhů odpadů přijímaných k uložení na skládku včetně cen a jejich aktualizace za jednotku dodaného odpadu, - odpovídá za řádný stav všech zařízení skládky (mechanizace, oplocení, budovy, příkopy, jímky, monitorovací systém a další vybavení skládky), - odpovídá za dodržování požárních předpisů na skládce a dbá na to, aby byly předpisy vyvěšeny na viditelných místech, - odpovídá za provozuschopnost odběrových míst pro monitorování podzemních a průsakových vod a skládkového plynu a provádění monitoringu, - odpovídá za řádný stav komunikací na skládce, objednává stroje zajišťující údržbu komunikací, - řídí ostatní pracovníky skládky, - řídí činnost při prodlužování vertikálních plynových studní, - povoluje vjezd vozidlům na skládku na základě povolení vydaných provozovatelem – SVZ Centrum s.r.o., - povoluje vstup na skládku, - namátkově kontroluje přivážený a ukládaný odpad ve smyslu kapitoly 4.1, - kontroluje namátkově dodržování zákazu vstupu na skládku mimo pracovní dobu a činí o tom záznamy do „provozního deníku“,
34
- odpovídá za včasné a komplexní vedení „provozního deníku skládky“ a vedení evidence přijatých odpadů, - do provozního deníku skládky zaznamenává výsledky provedených měření a sledování, s výjimkou monitoringu zajišťovaného třetí osobou, jejichž výsledky budou uloženy v sídle provozovatele, - zabezpečuje školení všech pracovníků skládky a lékařské prohlídky, - odpovídá za včasné zajištění a přidělování ochranných a bezpečnostních pomůcek, - provádí denní kontroly dodržování provozního řádu, technologie skládkování, vedení evidence atd. – zjištěné skutečnosti zaznamenává do provozního deníku, - zabezpečuje odbornou firmu k provádění deratizace, - po dobu své nepřítomnosti pověřuje touto činností vedoucího směny nebo jiného přítomného pracovníka skládky,
5.2.2 Vedoucí směny - je podřízen vedoucímu skládky, plní jeho příkazy a informuje o nich další pracovníky skládky, - v době nepřítomnosti vedoucího skládky jej zastupuje, - kontroluje odpad přivážený na skládku, - zajišťuje dodržování provozního řádu, - určuje místo uložení odpadu, - kontroluje a udržuje chod strojního vybavení skládky, - kontroluje očistu vozidel na odjezdu z areálu skládky, - kontroluje stav hladiny vody v jímce průsakových vod, zajišťuje čerpání vody z jímky do skládky, případně zajišťuje vyvážení těchto vod fekálním vozem, - je pověřen vedením provozního deníku skládky, - dbá na dodržování bezpečnostních, požárních a hygienických předpisů, - kontroluje, aby během směny bylo provedeno řádné hutnění „denní skládky“, - zodpovídá za používání přenosného pletiva na „denní skládce“ skládky ve směru převládajících větrů.
5.2.3 Vážný - je podřízen vedoucímu směny, - je seznámen s druhy odpadů, které lze do skládky ukládat, - přebírá dokumentaci od původců a přepravců od přiváženého odpadu a vykonává vizuální kontrolu přiváženého odpadu, vydává doklad o přijetí odpadu a vážní lístky,
35
- kontroluje kvalitativní složení a vlastnosti nově přivážených odpadů, - nedovolí uložit odpad bez evidence, kontroly a zvážení, - nepřijme odpad, který nevyhovuje schválenému seznamu odpadů, - vede kompletní evidenci ukládaných odpadů všech smluvních dovozců v předepsaném rozsahu, - směruje vozidla k uložení odpadu podle předem vymezených úložných míst, - vyhodnocuje příjmy odpadů v pravidelných intervalech a kopie příjmových dokladů (vážních lístků) archivuje, - řídí se pokyny vedoucího směny.
5.2.4 Řidič mechanizmů - je podřízen vedoucímu směny, - odpovídá za řádný stav mechanizace a provádí její běžnou údržbu, - odpovídá za hospodaření s pohonnými hmotami, - odpovídá za bezpečné uložení mechanizace, pohonných hmot a mazadel, - kontroluje vizuálně ukládaný odpad, při pochybnostech informuje vedoucího směny, - provádí rozhrnování a hutnění odpadů dle pokynů vedoucího směny v souladu se schváleným provozním řádem, - provádí překrývání denní vrstvy odpadů krycím materiálem, - manipulaci s odpadem v blízkosti odplyňovacích zařízení provádí ve spolupráci s pověřeným pracovníkem, - podle možností provádí čištění komunikaci podle pokynů vedoucího směny, - zavádí automobily s odpadem na místo skládky, - dbá na to, aby se uživatelé skládky zdržovali na skládce nejkratší možnou dobu, a aby byli jen v okolí svého vozidla.
5.2.5 Manipulační dělník - je podřízen vedoucímu skládky a vedoucímu směny, - kontroluje přivážený a ukládaný odpad v souladu s provozním řádem, - provádí záznamy do provozního deníku o průběhu provozu skládky, - zavádí automobily s odpadem na místo vykládky, - řídí činnost dovozců odpadů ve skládkovém prostoru, - pečuje o přenosná oplocení kolem prostoru denní skládky, - pečuje o čistotu vážního zařízení a přilehlých ploch, - dle požadavků nadřízených pracovníků vykonává další práce spojené s potřebami provozu skládky,
36
- po skončení pracovní doby zavírá a uzamyká vrata na vjezdu do areálu skládky, - dbá na to, aby se uživatelé skládky zdržovali na skládce nejkratší možnou dobu, a aby byli jen v okolí svého vozidla. V pravomoci vedoucího skládky je možnost kumulovat funkce a činnosti zejména v době nemocnosti a dovolených na menší počet pracovníků s tím, že musí být zabezpečen provoz skládky v souladu s provozním řádem.
5.2.6 Další povinnosti obsluhy skládky 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9)
Provoz kompaktoru a dalších mechanizmů na skládce řídit tak, aby nedošlo k poškození plynových studen. Včas zajistit nastavení plynových studen podle potřeb provozu Udržovat v odpovídajícím stavu obvodové příkopy skládky Provádět údržbu vnitroareálových komunikací Provádět pravidelnou kontrolu jímky skládkových vod Provádět pravidelnou kontrolu lapolu na odvodu vod z myčky – 1 x týdně Provádět pravidelnou kontrolu retenční nádrže povrchových vod – 1 x týdně Kontrola oplocení - denně Kontrola funkčnosti váhy – denně
5.2.7 Povinnosti odpadového hospodáře - zajištění odborného nakládání s odpady
37
6
PROGRAM KONTROLY A MONITOROVÁNÍ
1)
Provozovatel skládky zajišťuje v etapě jejího provozu, případně v etapě následné péče kontrolu vstupů na skládku, kontrolu výstupů ze skládky, kontrolu technických zařízení a kontrolu plnění podmínek stanovených v povoleních k provozu skládky (ve všech vydaných rozhodnutích).
2)
Denní kontroly provádí pravidelně vedoucí skládky dle termínů uvedených v bodech 6 až 9. Další kontroly provádí odpadový hospodář skládky v termínech dvojnásobných, než jsou termíny uvedené v bodech 6 až 9.
3)
O provedených kontrolách se provádí zápisy do provozního deníku. Záznamy o provedených kontrolách musí obsahovat následující body: datum kontroly, zaměření kontroly, zjištěné nedostatky, opatření na odstranění nedostatků, termín následné kontroly a kdo kontrolu provedl.
4)
Provoz monitorovacího systému zajišťuje provozovatel skládky. Monitorovací systém zajišťuje sledování kvality podzemních vod. Kontrolu kvality podzemních vod zajišťuje provozovatel i po uzavření a dokončení rekultivace skládky. Alespoň dvakrát za rok bude změřena vodivost u průsakových vod.
5)
Monitorovací systém je tvořen kontrolním vrtem a dvěma monitorovacími profily povrchových vod.
6)
Kontrola vstupů: - množství, druh, kategorie a původ ukládaných odpadů Výsledky vizuální kontroly prováděné na vstupu a následně při vyložení odpadu se ihned porovnávají s údaji uvedenými v průvodní dokumentaci odpadu - základním popisem odpadu.
7)
Kontrola technického vybavení: (prováděny pracovníky skládky nebo externími firmami) - oplocení
1 x za měsíc
- příkopy
1 x za měsíc (včetně čištění)
- čerpací agregáty
1 x za dva týdny
- komunikace
denně
- el. zařízení
denně
- hutnící mechanizace
dle pokynů výrobce podle motohodin
- váha
kalibrace každé 2 roky
- záchytná jímka (v období dešťů kontrola denně, vždy po přívalovém dešti)
1 x za týden
- překrytí odpadu po jeho zhutnění
v co nejkratší době po dosažení výšky zhutněného odpadu 2 m
38
- vedení evidence a dokumentů 1 x za týden dokladujících kvalitativní složení odpadu a jeho vlastnosti - vedení a provádění v provozním deníku skládky 8)
záznamů průběžně
Kontrola výstupů:
Množství
2 x ročně
- plynné emise
Složení
1 x za měsíčně
Ukazatelé složení plynů jsou zvoleny tak, aby sloužily jako podklad pro souhrnnou provozní evidenci za znečišťování ovzduší (minimální rozsah ukazatelů – CH4, CO2, O2 a N2). Rozsah a četnost dalších měření budou upravovány podle výsledků předchozích měření měření migrace skládkového plynu – 1 x ročně Provádění měření zajišťuje provozovatel u odborné firmy, která je vybavena potřebným technickým vybavením a má odpovídající akreditaci.
- průsakové vody
množství
1 x za měsíc
složení
1 x za 6 měsíců
- podzemní vody
složení
2 x ročně
- povrchové vody
složení
2 x ročně
- úroveň hladiny podzemní vody
2 x ročně
9) Monitoring vod Parametry a četnost měření průsakových vod Parametr
Četnost měření během provozu úroveň hladiny průsakové vody v jímce denně množství předaných průsakových vod (m3) při čerpání a při předávání oprávněné osobě kvalita - vodivost, pH, NH4+, Cl-, F-, PO43-, SO42-, As, Cr, 2 x ročně Ni, V, B, fenoly, tenzidy, CHSKCr, C10-C40 Parametry sledování jakosti podzemních vod Parametr
Četnost provozu úroveň hladiny v monitorovacím vrtu 2x ročně kvalita - pH, vodivost,NH4+, Cl-, F-, PO43-, SO42-, As, Cr, Ni, 2x ročně
měření
během
měření
během
Cd, Hg, V, B, fenoly, tenzidy, CHSKCr, C10-C40, AOX, PAU
Parametry sledování jakosti povrchových vod Parametr
Četnost provozu
Dva profily
39
kvalita - pH, vodivost,NH4+, Cl-, F-, PO43-, SO42-, As, Cr, Ni, 2x ročně Cd, Hg, V, B, fenoly, tenzidy, CHSKCr, C10-C40, AOX, PAU
Rozbory vzorků vod provádí akreditovaná laboratoř. Odběry vzorků z vrtu jsou prováděny v dynamickém stavu, to je po odčerpání vody z vrtu a opětovném nastoupání vody nebo alespoň po 10 minutovém čerpání. Schéma umístění monitorovacích profilů je obsaženo v příloze č. 2 provozního řádu. Protokoly s rozbory vzorků jsou k dispozici na u vedoucího skládky. Kontrolu výstupů zajišťuje provozovatel i po ukončení skládkování dle zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech. Porovnání výsledku monitoringu bylo provedeno s hodnotami zjištěnými z měření před zahájením skládkováním v prvním období skládkování. Na základě dosavadního monitoringu jsou stanoveny signální hodnoty kvality podzemních vod. Při jejich překročení bude výsledek měření ověřen opakovaným odběrem a rozborem. Pokud se překročení potvrdí, bude výsledek neprodleně nahlášen Krajskému úřadu Středočeského kraje a budou operativně hledány příčiny zjištěného stavu a navržena nápravná opatření, která před realizací budou odsouhlasena Krajským úřadem. Signální hodnoty při sledování kvality podzemních vod pH el. konduktivita
Jednotka mS/m
CHSKCr fenoly (fenolový index) tenzidy anionaktivní chloridy fosforečnany fluoridy B Cr Ni V C10-C40 Amonné ionty
mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l µg/l µg/l mg/l mg/l mg/l
Cd Hg AOX PAU
µg/l µg/l µg/l µg/l
10)
Limit 6-8 180,0 60,0 0,03 0,1 70 1,2 0,35 0,2 100 10 0,02 0,15 0,07 0,5 0,2 10 0,15
Kontrola tělesa skládky a jeho podloží - sledování tělesa skládky a jeho podloží
40
1 x za rok
-
deformace tělesa skládky 1 x za rok výsledky výpočtu zbývající volné kapacity skládky budou 1 x za rok každoročně v kopii zasílány KÚSk Praha, odboru životního prostředí a zemědělství
11)
K bodům č. 6 – 9 jsou vedeny kontrolní knihy s číselnou řadou skladby listů. Za jejich vedení odpovídá vedoucí skládky.
12)
Pracovníci skládky musí být seznámeni s oprávněními a povinnostmi příslušných orgánů k provádění kontrolní činnosti. Jedná se o MěÚ Příbram, obec Dubno, KHS Příbram a Českou inspekci životního prostředí, KÚ Středočeského kraje.
13)
Pracovníci skládky jsou povinni zástupcům kontrolních orgánů uvedených v kapitole 4, bod 23 předložit na jejich žádost příslušnou dokumentaci a podávat úplné a pravdivé informace spojené s provozem skládky.
14)
Výsledky kontrolních měření na monitorovacím systému průsakových vod a plynných emisí jsou předávány pravidelně KÚSk Praha, a to nejméně 1 x za rok.
15)
Je vedena pravidelná evidence vlastních odpadů vyprodukovaných skládkou a s odpady je nakládáno dle platné legislativy včetně povinností vztahujících se na původce odpadů.
16)
Je prováděna pravidelná kontrola plnění podmínek všech platných vydaných rozhodnutí k provozu skládky.
17)
Veškeré další nakládání s odpady bude prováděno v souladu se schváleným provozním řádem skládky.
Četnost monitoringu: Denně sledované ukazatele -
úroveň hladiny průsakových vod v jímce – vizuelně,
-
funkčnost technického vybavení skládky – vizuelně,
-
sledování meteorologických ukazatelů (teplota vzduchu, počasí)
-
množství recirkulované průsakové vody na těleso skládky (zápisem doby čerpání)
-
množství předaných odpadních vod,
Ukazatele sledované 1x ročně: -
procento zaplnění skládky odpadem, dodržování schválené figury skládky (zejména sklon svahů), konsolidace, změny tvarů skládkového tělesa (dle ČSN 83 8036, kap.9) a sledování volného prostoru, který je k dispozici. Těleso skládky bude za tímto účelem výškově přeměřováno. Vyhodnocení provede odborná firma.
Ukazatele sledované 1x za dva roky: - kontrola konstrukce jímek průsakových vod; první kontrola proběhne do 31. 12. roku, ve kterém došlo k nabytí právní moci integrovaného povolení. Ukazatele sledované 1x za pět let: 41
- kontrola nepropustnosti jímek průsakových vod; první kontrola proběhne nejpozději do dvou let od data nabytí právní moci integrovaného povolení Pachové látky - účelem monitorování je stanovení koncentrace pachových látek, - měření bude provedeno autorizovanou osobou v souladu s požadavky vyhlášky č. 362/2006 Sb., a to nejpozději do 3 měsíců od zahájení provozu skládky Provozování, způsob zaznamenávání výsledků a vyhodnocení monitoringu
7
-
výsledky jednotlivých monitorovacích kol vod a skládkového plynu budou zaznamenány v protokolech o monitoringu. Ostatní výsledky měření a monitorování zařízení budou provozovatelem zaznamenány do provozního deníku. Provozovatel při zápisu vždy zaznamená skutečnosti, které mohou výsledky měření ovlivnit (meteorologické ukazatele, mimořádné okolnosti atd.). Celý roční provoz monitorovacího systému bude uzavřen integrovanou závěrečnou zprávou z monitoringu, která bude předána krajskému úřadu. Výsledky ročního monitoringu podzemních a povrchových vod budou předány krajskému úřadu.
-
provozování monitorovacího systému, včetně jeho údržby a vyhodnocení výsledků, zabezpečí buď provozovatel, pokud je k monitoringu oprávněný a odborně a technicky vybavený, nebo smluvně zajištěná organizace, disponující potřebnými oprávněními, odbornou způsobilostí a měřící technikou.
EVIDENCE ODPADŮ A PROVOZNÍ DENÍK
Evidence navážených odpadů je zajištěna tenzometrickou úrovňovou mostovou vahou napojenou na vyhodnocovací jednotku a jejím prostřednictvím na řídící počítač se všemi nezbytnými periferiemi umožňujícími dokonalou evidenci o provozu skládky, jejím hospodaření a identifikaci producentů i zdrojů odpadu podle nejrůznějších hledisek. Povozní deník zařízení slouží k dokumentování jeho provozu. Za vedení deníku a pravdivost a správnost údajů, které jsou do něj denně zaznamenávány, zodpovídá vedoucí skládky, vedením deníku je pověřen vedoucí směny. Evidence je prováděna v souladu s vyhláškou 383/2001 Sb.
Obsah provozního deníku: 1)
Osoba odpovědná za řádné vedení deníku
2)
všechny skutečnosti, charakteristické pro provoz zařízení - např. jména obsluhy, vybrané údaje o sledování provozu zařízení - např. spotřeba energií a vody měsíčně na konci měsíce, množství přijatých odpadů je průběžně evidováno na počítači u váhy. Do provozního deníku jsou zaznamenávány i záznamy o směru a síle větru, o množství srážek,
3)
údaje z monitorování provozu skládky,
4)
záznamy o školení pracovníků skládky,
5)
záznamy o kontrolách provozu skládky (návštěvy kontrolních orgánů, vnitřní kontroly),
6)
záznamy o zvláštních událostech s možným dopadem na životní prostředí, včetně jejich příčin a nápravných opatření, 42
7)
údaje o množství a druzích odpadů přijatých na skládku a o jejich původci (sídlo/ bydliště, IČO), datum přijetí odpadů – je nahrazeno evidencí příjmu odpadů v počítači na váze
8)
Záznam místa a informace o uložených odpadech s obsahem azbestu
8) údaje o množství a druhu odpadů přijatých na skládku bez zkoušek, 9) záznamy o ohlášení nepřijetí odpadu na skládku místně příslušnému krajskému úřadu, 10) dokumenty dokladující kvalitu přijatých odpadů se uchovávají po celou dobu provozu 11) přijímaná vozidla (SPZ, typ vozidla, jméno řidiče, čas příjezdu a odjezdu), je nahrazeno evidencí příjmu odpadů v počítači na váze 12) technické údaje o provozu, provedené údržby zařízení, 13) časové využití skládky, případně zastavení jejího provozu, 14) jména obsluhy, 15) počet a stav mechanizačních prostředků, provedená pozorování na monitorovacím systému, záznamy o klimatických podmínkách a záznamy o činnosti na skládce, prováděné dodavatelskými a smluvními firmami. 16) V provozním deníku vést záznam o využívání surovin Přílohou deníku je výstup z počítače, který obsahuje: - Jméno pracovníka, který dovezený odpad přebíral - SPZ a typ vozidla, které odpad přivezlo - Čas příjezdu a odjezdu vozidla - Název odpadu, katalogové číslo, kategorii - Původ odpadu (název a sídlo podniku) - Případný odběr vzorku pro analytickou kontrolu - Způsob naložení s odpadem - Číslo pokladní stvrzenky za uložení odpadu - výstupy z počítáče jsou prováděny denně a jsou zálohovány Provozní deník skládky Bytíz je od zahájení skládkování veden na formuláři dle přílohy 11 provozního řádu.
43
8
BEZPEČNOST PRÁCE A OCHRANA ZDRAVÍ OSOB
1)
Veškeré práce spojené se skládkovou činnosti se konají podle pokynů pracovníků skládky.
2)
Mechanizační zařízení na skládce smějí pracovníci používat pouze k tomu účelu, který v návodu k obsluze předepisuje výrobce. Obsluhu smí provádět pouze osoba s příslušným oprávněním. Na skládce se smějí používat tyto stroje a zařízení:
3)
kompaktor, cisterna, kropicí vůz, sklápěcí valník, motorová sekačka, ponorná čerpadla, vysokozdvižný vozík, a dopravní prostředky dopravců odpadu.
4)
Před uvedením do provozu je pracovník povinen přesvědčit se o provozuschopném a bezpečném stavu zařízení a strojů.
5)
Menší opravy smí provádět pouze odborný pracovník, pověřený vedoucím skládky.
6)
Vstupovat do vozidel a vystupovat z nich se smí pouze v klidovém stavu.
7)
Osoby přibližující se k mechanizačním zařízením a vozidlům jsou povinny se pohybovat v zorném úhlu řidiče.
8)
Je zakázáno pohybovat se za vozidly vyklápějícími odpad.
9)
Práce na nebezpečných a nepřehledných místech je povolena pouze za pomocí dalšího pracovníka.
10) Před opuštěním stroje je pracovník povinen zajistit stroj před samovolným pohybem. 11)
Výfuky všech mechanizačních zařízení pracujících na skládce musí být opatřeny lapači jisker.
Je přísný zákaz tankování mimo vyhrazenou plochu. Tankování je možné pouze při 12) vypnutém motoru. Doplňování pohonných hmot do přídavného topení se provádí po jeho vypnutí a vychladnutí. 13)
Při jakékoliv manipulaci s pohonnými hmotami je zakázáno kouření a manipulace s otevřeným ohněm, kouření je ostatně zakázáno v celém areálu skládky.
Vylité pohonné hmoty, ropné látky a oleje je nutno neprodleně odstranit dle zásad pro 14) hospodaření s ropnými látkami. Bližší popis postupu odstranění havárie je uveden v Havarijním plánu, schváleném v rámci integrovaného povolení KÚSk Praha. Všichni pracovníci skládky musí absolvovat pravidelná školení požární ochrany, poskytování první pomoci a všech dalších oborů souvisejících s bezpečným prováděním 15) jejich činnosti na skládce. Školení je prováděno odbornými pracovníky jednotlivých oblastí. Četnost jednotlivých školení BOZP je 1 x ročně.
44
Naformátována tabulka
- předpisy o zacházení s el. zařízením, - předpisy o požární ochraně, - obsluha školení tlakových nádob, - školení řidičů, - školení řidičů motorových vozíků - obsluha pracovních strojů, - školení nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky, - 1 x ročně provede odpadový hospodář školení všech pracovníků skládky „seznámení s provozním řádem řízené skládky Bytíz“. 16)
Provozní budova je vybavena lékárničkou s dostatečným vybavením pro případ poskytnutí první pomoci.
Všichni pracovníci skládky musí absolvovat školení a znát základní podmínky pro zabezpečení zbraní a střeliva nalezených na skládce. V případě nálezu výbušnin, třaskavin, trhavin nebo jiných jim podobných nebezpečných odpadů 17) nebo v případě podezření jejich výskytu na skládce, zajistí obsluha skládky uzavření prostoru jejich nálezu, vedoucí skládky bezodkladně o skutečnosti informuje policii ČR a dále postupuje dle jejich pokynů. 18) Je přísně zakázáno spalování odpadů na skládce. 19) Je zakázáno kouření a manipulace s otevřeným ohněm v úložném prostoru skládky, v blízkosti vertikálních plynových studní a při jejich zvyšování, u čerpací jímky. 20) Je přísně zakázáno ukládání doutnajících nebo hořících hmot a materiálů na skládku. 21) Při jízdě vozidel po provozních komunikacích skládky podléhá jejich provoz platným předpisům o provozu vozidel na veřejných komunikacích. 22) V areálu skládky je nutno dodržovat ustanovení nařízení vlády č. 168/2002 Sb. kterým se stanoví způsob organizace práce, který je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky Povinnosti řidiče při provozu mimo pozemní komunikace: -
při jízdě a činnostech mimo pozemní komunikace se řidič musí chovat ukázněně a ohleduplně, přizpůsobit své chování stavu a povaze terénu, povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, které je možno předvídat,
-
řidič nesmí s vozidlem couvat ani se otáčet, nevyhovuje-li tomu povaha terénu; vyžadují-li to okolnosti (nedostatečný rozhled), musí řidič zajistit bezpečné couvání nebo otáčení pomocí způsobilé a náležitě poučené osoby
-
řidič musí před opuštěním vozidla učinit taková opatření, aby vozidlo nemohlo ohrozit bezpečnost osob a technických zařízení,
-
při vlečení vozidla musí řidič dodržovat ustanovení zvláštních předpisů, nesmí tlačit vozidlo motorickou silou bez použití tyče, která je na vozidle řádně zajištěna.
Povinnosti provozovatele:
45
-
provozovatel je povinen vyznačit výstražnými tabulkami, dopravními značkami nebo nahrnutím zeminy místa, kde hrozí nebezpečí zřícení nebo zasypání vozidla; za snížené viditelnosti musí takováto místa označit červeným světlem nebo odrazovými skly,
-
pokud to vyžadují okolnosti, musí provozovatel seznámit řidiče, který vjíždí do jeho dopravně provozních prostorů, s místní situací.
23) Maximální povolená rychlost v areálu skládky a na provozních komunikacích je 10 km/ h, pokud není dopravními značkami upraveno jinak. 24) Při vykládání odpadu se kola vozidel smí přiblížit k okrajům plochy skládky a nedokončených vrstev na vzdálenost 2 m. 25) V případě poruchy čerpadla nebo havárie je přístup do čerpací šachty povolen pouze pracovníkům odborné firmy, která bude opravu provádět a to za dodržení všech bezpečnostních předpisů. 26) Před vstupem do uzavřených prostor, kde by mohl být reálný výskyt skládkového plynu je nutno: -
odsát skládkové plyny ventilátorem VAP; asi po 15 min. chodu bude možno vstoupit do jímky (po předchozí analýze prostředí v jímce)
-
v těchto prostorách bude možno používat pouze svítidla a elektrospotřebiče vhodné pro provoz ve výbušném prostředí
-
pro případ nehody musí být k dispozici dýchací přístroj
-
musí být k dispozici nevýbušný přenosný analyzátor kyslíku a hořlavin (methanu)
-
při práci je zákaz kouření a manipulace s otevřeným ohněm
27) Veškeré práce a činnosti v blízkosti jakýchkoliv el. zařízení jsou povoleny pouze za přísného dodržování příslušných bezpečnostních předpisů. 28) Nepovolaným osobám je vstup na skládku zakázán. 29) Vstup na skládku je rovněž zakázán pracovníkům skládky, jejichž pracovní schopnost je omezena vlivem alkoholu nebo léků. 30) Všichni pracovníci skládky, dopravci odpadů a ostatní osoby vstupující do areálu skládky (např. kontrolní orgány) musí být předem prokazatelně seznámeni s provozním řádem. 31) Každý pracovník skládky je povinen používat při práci pracovní oděv a ochranné pomůcky. Ty jsou poskytovány provozovatelem skládky 1 x ročně nebo v případě poškození (oděvy, boty, rukavice, mycí prostředky, ručníky, šatna, skříňky). 32) Pracovníkům skládky jsou zajištěny ze strany provozovatele pravidelné zdravotní prohlídky (viz. zařazení prací do kategorií dle vyhl. č. 89/2001 Sb.). Dále je zajištěno pravidelné preventivní očkování proti žloutence typu A a B dle pokynů praktického lékaře nebo hygienické stanice. Provozovatel zajistí všem pracovníkům vhodné bezpečnostní a ochranné pomůcky. Povinností pracovníků je udržovat ochranné a bezpečnostní pomůcky v odpovídajícím stavu. 33) Každý pracovník skládky musí být seznámen s vlastnostmi ukládaných odpadů z hlediska účinků na zdraví a bezpečného zacházení s těmito odpady.
46
34) Všichni pracovníci skládky musí být seznámeni se zásadami poskytování první pomoci a požární ochrany. 35) Provozní budova skládky je vybavena lékárničkou obsahující všechny náležitosti pro poskytování první pomoci. 36) Vstup do skládkového prostoru mimo provozní dobu je přísně zakázán. V mimořádných případech jej může povolit vedoucí skládky za doprovodu pověřeného pracovníka skládky. Osoby vstupující do skládkového prostoru musí používat stejné ochranné pomůcky jako pracovníci skládky. 37) V prostoru skládkového tělesa je zakázáno jíst, pít a kouřit. 38) K zamezení vzniku požáru je bezpodmínečně nutné dodržovat následující zásady: - zajistit zásobu krycího materiálu, - provozovatel nesmí přijímat žádný doutnající nebo hořící materiál, - zákaz pálení veškerých materiálů na skládce, - zákaz vstupu nepovolaným osobám, - zákaz kouření na skládce a v její bezprostřední blízkosti, - zesílení dozoru nad skládkou v mimopracovní době v letním období, - případné vznícení skládky lokalizuje obsluha skládky a aktivuje požární jednotku. 39) Ochrana okolí denní skládky před úletem lehčích odpadů ze skládky bude zajištěna dokonalým hutněním odpadů a překrýváním vhodnými zeminami. Vedoucí skládky nebo jeho zástupce rozhodne na základě klimatických podmínek o použití přenosného pletiva. Provádí se 2 x týdně kontrola a případný sběr v okolí skládky. 40) Ochrana podzemních a povrchových vod před průsaky ze skládky je zajištěna technickými opatřeními. Je prováděna pravidelná kontrola kvality vody v jímce výluhových vod. Odběry a rozbory budou prováděny minimálně 4 x ročně. 41) Monitorovací systém je tvořen kontrolním vrtem a monitorovacími profily na Dubeneckém potoce. Odběry a rozbory budou prováděny minimálně 4 x ročně. Kontroly jsou zaznamenávány v provozním deníku. 42) Ochrana před rozmnožením hmyzu, hlodavců a ptáků je zajištěna pravidelným hutněním a překrýváním vrstev odpadů dostatečnou vrstvou krycího materiálu. 43) Pravidelně 3 x ročně bude prováděna deratizace, v případě přemnožení hlodavců nebo hmyzu bude provedena ohnisková deratizace mimo termín. 44) V případě výskytu toulavých zvířat na skládce je zakázáno se jich dotýkat a obsluha skládky zajistí příslušné odborníky k utracení toulavé zvěře. Utracení toulavých zvířat mohou provádět pouze povolaní odborníci. 45) Čerpání průsakové vody z akumulační jímky do skládky musí být organizováno tak, aby voda nebyla čerpána do prostoru denní skládky, tzn. do prostoru, kde právě probíhá ukládání odpadu. Pokud nebude zpětný rozliv realizován z důvodu poruchy čerpadel, poruchy dodávky elektrického proudu nebo pro nepřízeň počasí, bude nadbytečná voda z jímky průsakových vod odvážena na odpovídající ČOV (Příbram). 47
46) Průběžně činit opatření vedoucí ke snížení prašnosti a vzniku pevných úletů ve skládce a jejím okolí, zejména: kropit komunikace užitkovou vodou, zpětně rozlévat průsakové vody na těleso skládky, důsledně hutnit odpad, překrývat neaktivní části tělesa skládky biologicky aktivním materiálem nebo odpadem. V případě vzniku pevných úletů do okolí zařízení bez zbytečného prodlení zajistit jejich odstranění. O provedených opatřeních provést záznam do provozního deníku zařízení. 47) Pokud provoz skládky vyvolá nutnost měření hluku, bude toto zajištěno. 48) Provést 1 x ročně školení v oblasti životního prostředí. 49) Bude vyškolen pracovník v první pomoci
48
PROVOZNÍ PŘEDPISY
9
1. Provozní předpisy obsahují pokyny pro provoz a údržbu jak stavebních objektů, tak i provozních souborů a dalších technologických zařízení, jejichž provozuschopnost je z hlediska bezpečného provozu skládky nezbytná. 2. Pokyny pro provoz a údržbu jednotlivých technologických zařízení jsou dány návody pro tyto činnosti; tyto návody a pokyny jsou buď přímo zapracovány do příslušných ustanovení provozního řádu anebo jsou uloženy u vedoucího skládky, protože je není (vzhledem k jejich rozsahu) možno zařadit jako přílohy provozního řádu. Jedná se o následující zařízení: - pokyny pro nakládání s průsakovými vodami: jsou součástí provozního řádu - pokyny pro nakládání se skládkovým plynem: bude doplněno do provozního řádu až k případné realizaci kogenerační jednotky Pokyny pro provoz a údržbu jednotlivých technologických zařízení jsou dány návody pro tyto činnosti. Jedná se o následující Váha Mycí rampa Čerpací stanice skládkových vod - čerpadla Lapol Čerpací stanice pohonných hmot
10
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
1.
Za dodržování provozního řádu a pořádek na skládce odpovídá provozovatel skládky.
2.
Za škody způsobené svozovými vozidly nebo zaměstnanci dodavatele odpadu odpovídá dodavatel odpadu, pokud ovšem škoda nenastala v důsledku nesprávných pokynů pracovníků provozovatele skládky.
3. P Provozovatel skládky odpovídá za jakékoliv škody a újmy na zdraví, ke kterým dojde při nedodržování bezpečnostních opatření vlastními pracovníky, a to i v případě, že byly na základě jejich chybných dispozic způsobeny pracovníky dovozce. 4.
Provozovatel skládky odpadů je dále povinen archivovat evidenci uložených odpadů po celou dobu provozu skládky a následné péče o skládku podle § 21 odst. 1, písmene e) zákona 185/2001 Sb.
5.
Dodavatelé se smějí na skládce zdržovat jen po dobu nezbytně nutnou na vyložení odpadů a vyřízení nezbytných formalit.
6.
Dovážení odpadů na skládku Bytíz mimo určenou dobu je přísně zakázáno. Noční navážení se povoluje pouze v havarijních případech.
7.
Sběr a odvoz jakýchkoliv předmětů ze skládky je zakázán. Každé překročení tohoto ustanovení může být stíháno jako krádež.
49
8.
Za odběry vzorků z jímky průsakových vod i monitorovacích míst a provádění stanovených rozborů odpovídá provozovatel skládky. Archivuje výsledky rozborů. Po jedné kopii výsledků předává vedoucímu skládky, orgánům státní správy. V případě zjištěných závad bude informovat orgán hygienické služby.
9.
Tento provozní řád je platný pro 1.etapu skládky TKO Bytíz.
10. Skládka je provozována na komerčních principech. Ukládání probíhá na smluvním základě za úplatu. 11. Kopie provozního řádu jsou uloženy na skládce a v sídle provozovatele. 12. Povinnosti dodavatelů odpadu: - dodávat pouze odpad uveřejněný v seznamu druhů odpadů, k jehož zneškodnění je skládka určena a věrohodně doložit jeho kvalitu, - uhradit poplatek za navážený odpad podle vystaveného ceníku, - nahradit případné způsobené škody, - dbát pokynů pracovníků skládky, - zdržovat se na skládce jen po nezbytně nutnou dobu, - očistit vozidlo před odjezdem ze skládky, - dodržovat organizačně provozní pokyny
J. SEZNAM ZKRATEK zkratka
význam
BOZP
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
ČHMÚ
Český hydrometeorologický ústav
ČIŽP – OI
Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát
ČOV
Čistírna odpadních vod
ČSN
Česká státní norma
EIA
Posuzování vlivu na životní prostředí
HDPE
Vysokohustotní polyetylén, používaný na fólie a trubní systémy skládek
IČO
Identifikační číslo
KHS Příbram
Krajská hygienická stanice Středočeského kraje, pracoviště Příbram
KÚSk
Krajský úřad středočeského kraje
MěÚ Příbram
Městský úřad Příbram
MŽP ČR
Ministerstvo životního prostředí České republiky
OPV
Ochrana podzemních vod, s.r.o.
SPZ
Státní poznávací značka
TNO
Technická norma
50
11 1.
PŘÍLOHY Situace skládky Situace, řezy, navržené ochranné pásmo
2.
Schéma monitorovacího systému
3.
a) Seznam pozemků dotčených stavbou skládky b) Snímek katastrální mapy skládky
4.
Návody pro obsluhu a údržbu technologických zařízení
5.
Odpady povolené ukládat na skládku
6.
Technologické materiály pro překryvy a tvorbu hrázek skládky Bytíz Podmínky, které musí splňovat odpady ukládané na skládky
7.
Vyluhovatelnost odpadů a třídy vyluhovatelnosti Mísitelnost odpadů ukládaných na skládky
8.
Způsoby a postupy, které se považují za úpravu odpadů před jejich uložením na skládku
9.
Seznam odpadů a podmínky pro jejich přijetí na skládkách odpadů bez zkoušek
10.
Seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin
11.
Vzor provozního deníku
12.
Požární řád
13.
Informační tabule
Příloha 1 Situace skládky
51
Provozní řád I. etapy skládky TKO Bytíz
Skládkování bylo zahájeno v 1. sekci a bylo postupováno od nejnižšího místa skládky (509,75 m n.m.) nahoru.
Provozní řád I. etapy skládky TKO Bytíz
Navržené ochranné pásmo skládky:
Příloha 2 Schéma monitorovacího systému VODY
Příloha 3 Seznam pozemků dotčených stavbou skládky, Snímek katastrální mapy skládky Katastr pozemku
číslo
Výměra [m2]:
Část [m2]:
Způsob využití:
využití v rámci skládky
Druh pozemku:
367027
manipulační plocha
skládka
ostatní plocha
40790
dobývací prostor
Skládka, zařízení skládky, přístupová komunikace
ostatní plocha
Bytíz 633356 60/1 Dubno 633682 350/1
Příloha 4 Návody pro obsluhu a údržbu technologických zařízení Pokyny pro provoz a údržbu jednotlivých technologických zařízení jsou dány návody pro tyto činnosti. Jsou vedeny samostatně. Jedná se následující zařízení: Váha Mycí rampa Čerpací stanice skládkových vod - čerpadla Lapol
Příloha 5 Odpady povolené ukládat na skládku X1
Tyto odpady lze na skládku ukládat jen za určitých podmínek (Příloha č. 5, část B, body 1 a 4 vyhlášky 294/2005 Sb. v platném znění).
X2
Tyto odpady lze ukládat, pokud nejsou svou kvalitou vhodné ke kompostování ani k jinému využití.
Název druhu a katalogové číslo odpadu Odpady přebírané na skládku od obcí, firem a občanů jsou kategorie „O“ Odpady z těžby rudných nerostů Odpady z těžby nerudných nerostů Jiná hlušina, neuvedená pod čísly 01 03 04 a 01 03 05 Rudný prach neuvedený pod číslem 01 03 07 Odpadní štěrk a kamenivo neuvedené pod číslem 01 04 07 Odpadní písek a jíl Nerudný prach neuvedený pod čís. 01 04 07 Odpady ze zpracování potaše a kamenné soli neuvedené pod číslem 01 04 07 Hlušina a další odpady z praní a čištění nerostů neuvedené pod čísly 01 04 07 a 01 04 11 Odpady z řezání a broušení kamene neuvedený pod číslem 01 04 07 Odpady jinak blíže neurčené Vrtné kaly a odpady obsahující sladkou vodu *) Vrtné kaly a odpady obsahující chloridy neuvedené pod čísly 01 05 05 a 01 05 06 Kaly z praní a z čištění *)
54
01 01 01 01 01 02 01 03 06 01 03 08 01 04 08 01 04 09 01 04 10 01 04 11 01 04 12 01 04 13 01 04 99 01 05 04 01 05 08 02 01 01
Název druhu a katalogové číslo odpadu Odpadní plasty (kromě obalů) Agrochemické odpady neuvedené pod číslem 02 01 08 Kaly z praní a z čištění*) Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku*) Kaly z praní, čištění, loupání, odstřeďování a separace*) Odpady konzervačních činidel Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku*) Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování Zemina z čištění a praní řepy Odpad uhličitanu vápenatého Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku*) Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku*) Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování Odpady konzervačních činidel Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku*) Odpady z praní, čištění a mechanického zpracování surovin Odpady z destilace lihovin Odpady z chemického zpracování Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku*) X1 Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy neuvedené pod č. 03 01 04 Odpadní kůra a dřevo X1 Odpady ze třídění papíru a lepenky určené k recyklaci
02 01 04 02 01 09 02 02 01 02 02 04 02 03 01 02 03 02 02 03 05 02 03 04 02 04 01 02 04 02 02 04 03 02 05 01 02 05 02 02 06 01 02 06 02 02 06 03 02 07 01 02 07 02 02 07 03 02 07 04 02 07 05 03 01 05 03 03 01 03 03 08 03 03 09 Odpadní kaustifikační kal *) Výmětová vlákna, kaly z mechanického oddělování obsahující vlákna, výplně a povrchové vrstvy 03 03 10 z mechanického třídění 03 03 11 Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 03 03 10*) Odpadní klihovka a štípenka 04 01 01 Odpad z loužení 04 01 02 Činící břečka neobsahující chrom 04 01 05 04 01 07 Kaly neobsahující chrom, zejména kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku*) Odpady usní (postružiny, odřezky, prach z broušení) obsahující chrom 04 01 08 Odpady z úpravy a apretace 04 01 09 Odpady z kompozitních tkanin (impregnované tkaniny, elastomer, plastomer) 04 02 09 04 02 10 X2 Organické hmoty z přírodních produktů (např. tuk, vosk) Jiné odpady z apretace neuvedené pod číslem 04 02 14 04 02 15 Jiná barviva a pigmenty neuvedené pod číslem 04 02 16 04 02 17 04 02 20 Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 04 02 19*) Odpady z nezpracovaných textilních vláken 04 02 21 Odpady ze zpracovaných textilních vláken 04 02 22 Asfalt 05 01 17 05 01 10 Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 05 01 09*) 05 01 13 Kaly z napájecí vody pro kotle*) 05 01 14 Odpad z chladicích kolon*) 05 06 04 Odpad z chladicích kolon*) Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 06 05 02 06 05 03 Struska obsahující fosfor 06 09 02 Jiné reakční odpady na bázi vápníku neuvedené pod číslem 06 09 03 06 09 04 Saze průmyslově vyráběné 06 13 03 Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 07 01 11 07 01 12 Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 07 02 11 07 02 12
55
Název druhu a katalogové číslo odpadu X1 Odpad z výroby, zpracování distribuce a používání plastů Odpady přísad neuvedené pod číslem 07 02 14 Odpady obsahující silikony neuvedené pod číslem 07 02 16 Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 07 03 11*) Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 07 04 11*) Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 07 05 11*) Pevné odpady neuvedené pod číslem 07 05 13 Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 07 06 11*) Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 07 07 11*) Jiné odpadní barvy a laky neuvedené pod číslem 08 01 11 Jiné kaly z barev nebo z laků neuvedené pod číslem 08 01 13*) Jiné vodné kaly obsahující barvy nebo laky neuvedené pod číslem 08 01 15*) Jiné odpady z odstraňování barev nebo laků neuvedené pod číslem 08 01 17 Odpadní práškové barvy Vodné kaly obsahující keramické materiály*) Vodné kaly obsahující tiskařské barvy *) Odpadní tiskařské barvy neuvedené pod číslem 08 03 12 Kaly tiskařských barev neuvedené pod číslem 08 03 14*) Odpadní tiskařský toner neuvedený pod číslem 08 03 17 Jiná odpadní lepidla a těsnicí materiály neuvedené pod číslem 08 04 09 Jiné kaly z lepidel a těsnicích materiálů neuvedené pod číslem 08 04 11*) Jiné vodné kaly s obsahem lepidel nebo těsnicích materiálů neuvedené pod číslem 08 04 13*) Fotografický film a papír neobsahující stříbro nebo sloučeniny stříbra Fotoaparáty na jedno použití bez baterií Fotoaparáty na jedno použití obsahující jiné baterie neuvedené pod číslem 09 01 11 Škvára, struska a kotelní prach (kromě kotelního prachu uvedeného pod čís.10 01 04) Popílek ze spalování uhlí Popílek ze spalování rašeliny a neošetřeného dřeva Reakční produkty z odsiřování spalin na bázi vápníku ve formě kalů Škvára, struska a kotelní prach ze spoluspalování odpadu neuvedené pod číslem 10 01 14 Popílek ze spoluspalování odpadu neuvedený pod číslem 10 01 16 Odpady z čištění odpadních plynů neuvedené pod čísly 10 01 05, 10 01 07 a 10 01 18 Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 10 01 20*) Vodné kaly z čištění kotlů neuvedené pod číslem 10 01 22 Písky z fluidních loží Odpady ze skladování a přípravy paliva pro tepelné elektrárny Odpady z čištění chladicí vody*) Odpady ze zpracování strusky Jiné pevné odpady z čištění plynů neuvedené pod číslem 10 02 07 Nezpracovaná struska Jiné odpady z čištění chladící vody neuvedené pod číslem 10 02 11*) Jiné kaly a filtrační koláče*) Odpadní anody Prach ze spalin neuvedený pod číslem 10 03 19 Jiný úlet a prach (včetně prachu z kulových mlýnů) neuvedené pod číslem 10 03 21 Pevné odpady z čištění plynů neuvedené pod číslem 10 03 23 Kaly a filtrační koláče z čištění plynu neuvedené pod číslem 10 03 25*) Jiné odpady z čištění chladicí vody neuvedené pod číslem 10 03 27*) Jiné odpady z čištění chladicí vody neuvedené pod číslem 10 04 09*) Strusky (z prvního a druhého tavení) Jiný úlet a prach Ostatní odpady z čištění chladicí vody neuvedené pod číslem 10 05 08*)
56
07 02 13 07 02 15 07 02 17 07 03 12 07 04 12 07 05 12 07 05 14 07 06 12 07 07 12 08 01 12 08 01 14 08 01 16 08 01 18 08 02 01 08 02 02 08 03 07 08 03 13 08 03 15 08 03 18 08 04 10 08 04 12 08 04 14 09 01 08 09 01 10 09 01 12 10 01 01 10 01 02 10 01 03 10 01 07 10 01 15 10 01 17 10 01 19 10 01 21 10 01 23 10 01 24 10 01 25 10 01 26 10 02 01 10 02 08 10 02 02 10 02 12 10 02 15 10 03 02 10 03 20 10 03 22 10 03 24 10 03 26 10 03 28 10 04 10 10 05 01 10 05 04 10 05 09
Název druhu a katalogové číslo odpadu Strusky (z prvního a druhého tavení) Jiný úlet a prach Jiné odpady z čištění chladicí vody neuvedené pod číslem 10 06 09 Strusky (z prvního a druhého tavení) Pevný odpad z čištění plynu Jiný úlet a prach Kaly a filtrační koláče z čištění plynu *) Jiné odpady z čištění chladicí vody neuvedené pod číslem 10 07 07*) Úlet a prach Jiné strusky Odpadní anody Prach z čištění spalin neuvedený pod číslem 10 08 15 Kaly a filtrační koláče z čištění spalin neuvedené pod číslem 10 08 17*) Jiné odpady z čištění chladicí vody neuvedené pod číslem 10 08 19*) Pecní struska Licí formy a jádra nepoužitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 09 05 Licí formy a jádra použitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 09 07 Prach z čištění spalin neuvedený pod číslem 10 09 09 Jiný úlet neuvedený pod číslem 10 09 11 Odpadní pojiva neuvedená pod číslem 10 09 13 Odpadní činidla na indikaci prasklin neuvedená pod číslem 10 09 15 Pecní struska Licí formy a jádra nepoužitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 10 05 Jiný úlet neuvedený pod číslem 10 10 11 Odpadní pojiva neuvedená pod číslem 10 10 13 Odpadní činidla na indikaci prasklin neuvedená pod číslem 10 10 15 Licí formy a jádra použitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 10 07 Prach z čištění spalin neuvedený pod číslem 10 10 09 Odpadní materiály na bázi skelných vláken Úlet a prach Odpadní sklářský kmen před tepelným zpracováním neuvedený pod číslem 10 11 09 Odpadní sklo neuvedené pod číslem 10 11 11 Kaly z leštění a broušení skla neuvedené pod číslem 10 11 13*) Pevné odpady z čištění spalin neuvedené pod číslem 10 11 15*) Kaly a filtrační koláče z čištění spalin neuvedené pod číslem 10 11 17*) Pevné odpady z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 10 11 19 Odpadní keramické hmoty před tepelným zpracováním Úlet a prach Kaly a filtrační koláče z čištění plynů *) Vyřazené formy Odpadní keramické zboží, cihly, tašky a staviva (po tepelném zpracování) Pevné odpady z čištění plynu neuvedené pod číslem 10 12 09 Odpady z glazování neuvedené pod číslem 10 12 11 Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku*) Odpad surovin před tepelným zpracováním Úlet a prach (kromě odpadů uvedených pod čísly 10 13 12 a 10 13 13) Kaly a filtrační koláče z čištění plynu *) Odpady z výroby azbestocementu neuvedené pod číslem 10 13 09 Odpady z jiných směsných materiálů na bázi cementu neuvedené pod čísly 10 13 09 a 10 13 10 Pevné odpady z čištění plynu neuvedené pod číslem 10 13 12 Odpadní beton a betonový kal Kaly a filtrační koláče neuvedené pod číslem 10 01 09*) Odpady z odmašťování neuvedené pod číslem 11 01 13*)
57
10 06 01 10 06 04 10 06 10 10 07 01 10 07 03 10 07 04 10 07 05 10 07 08 10 08 04 10 08 09 10 08 14 10 08 16 10 08 18 10 08 20 10 09 03 10 09 06 10 09 08 10 09 10 10 09 12 10 09 14 10 09 16 10 10 03 10 10 06 10 10 12 10 10 14 10 10 16 10 10 08 10 10 10 10 11 03 10 11 05 10 11 10 10 11 12 10 11 14 10 11 16 10 11 18 10 11 20 10 12 01 10 12 03 10 12 05 10 12 06 10 12 08 10 12 10 10 12 12 10 12 13 10 13 01 10 13 06 10 13 07 10 13 10 10 13 11 10 13 13 10 13 14 11 01 10 11 01 14
Název druhu a katalogové číslo odpadu X1 X1 X1 X1 X1 X1
X1 X1 X1
Jiné kaly z obrábění neuvedené pod číslem 12 01 14*) Plastové hobliny a třísky Odpady ze svařování Odpadní materiál z otryskávání neuvedený pod číslem 12 01 16 Upotřebené brusné nástroje a brusné materiály neuvedené pod č. 12 01 20 Neznečištěný brusný papír a plátno Papírové a lepenkové obaly Plastové obaly Dřevěné obaly Kompozitní obaly Směsné obaly Skleněné obaly Textilní obaly Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy neuvedené pod číslem 15 02 02 Brzdové destičky neuvedené pod číslem 16 01 11 Plasty Sklo Součástky jinak blíže neurčené Jiné složky odstraněné z vyřazených zařízení neuvedené pod číslem 16 02 15 Anorganické odpady neuvedené pod číslem 16 03 03 Organické odp. neuvedené pod čís. 16 03 05 Vyřazené chemikálie neuvedené pod čísly 16 05 06, 06 05 07 nebo 16 05 08 Jiné vyzdívky na bázi uhlíku a žáruvzdorné materiály z metalurgických procesů neuvedené pod číslem 16 11 01 Jiné vyzdívky a žáruvzdorné materiály z metalurgických procesů neuvedené pod číslem 16 11 03 Vyzdívky a žáruvzdorné materiály z nemetalurgických procesů neuvedené pod číslem 16 11 05 Beton Cihly Tašky a keramické výrobky Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod číslem 17 01 06 Dřevo Sklo Plasty Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01 Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 Vytěžená hlušina neuvedená pod číslem 17 05 05 Štěrk ze železničního svršku neuvedený pod číslem 17 05 07 Izolační materiály neuvedené pod čísly 17 06 01 a 17 06 03 Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod číslem 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03 Odpady, na jejichž sběr a odstraňování nejsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce Odpady, na jejichž sběr a odstraňování nejsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce Jiný popel a struska neuvedené pod číslem 19 01 11 Jiný popílek neuvedený pod číslem 19 01 13 Kotelní prach neuvedený pod číslem 19 01 15 Odpad z pyrolýzy neuvedený pod číslem 19 01 17 Odpadní písky z fluidních loží Upravené směsi odpadů obsahující pouze odpady nehodnocené jako nebezpečné Kaly z fyzikálně-chemického zpracování neuvedené pod číslem 19 02 05 *) Stabilizovaný odpad neuvedený pod číslem 19 03 04 Solidifikovaný odpad neuvedený pod číslem 19 03 06 Vitrifikovaný odpad
58
12 01 15 12 01 05 12 01 13 12 01 17 12 01 21 12 01 99 15 01 01 15 01 02 15 01 03 15 01 05 15 01 06 15 01 07 15 01 09 15 02 03 16 01 12 16 01 19 16 01 20 16 01 22 16 02 16 16 03 04 16 03 06 16 05 09 16 11 02 16 11 04 16 11 06 17 01 01 17 01 02 17 01 03 17 01 07 17 02 01 17 02 02 17 02 03 17 03 02 17 05 04 17 05 06 17 05 08 17 06 04 17 09 04 18 01 04 18 02 03 19 01 12 19 01 14 19 01 16 19 01 18 19 01 19 19 02 03 19 02 06 19 03 05 19 03 07 19 04 01
Název druhu a katalogové číslo odpadu
X1 X1 X1
X1 X1 X1
Nezkompostovaný podíl komunálního nebo podobného odpadu Kompost nevyhovující jakosti Extrakty z anaerobního zpracování komunálního odpadu Produkty vyhnívání z anaerobního zpracování komunálního odpadu Extrakty z anaerobního zpracování odpadů živočišného a rostlinného původu Produkty vyhnívání z anaerobního zpracování živočišného a rostlinného odpadu Shrabky z česlí Odpady z lapáků písku Kaly z čištění komunálních odpadních vod Směs tuků a olejů z odlučovače tuků obsahující pouze jedlé oleje a jedlé tuky Kaly z biologického čištění průmyslových odpadních vod neuvedené pod číslem 19 08 11*) Kaly z jiných způsobů čištění průmyslových odpadních vod neuvedené pod číslem 19 08 13*) Pevné odpady z primárního čištění (z česlí a filtrů) Kaly z čiření vody*) Kaly z dekarbonizace*) Upotřebené aktivní uhlí Nasycené nebo upotřebené pryskyřice iontoměničů Neželezný odpad Lehké frakce a prach neuvedené pod číslem 19 10 03 Jiné frakce neuvedené pod číslem 19 10 05 Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 19 11 05*) Papír a lepenka Plasty a kaučuk Sklo Dřevo neuvedené pod číslem 19 12 06 Textil Nerosty (např. písek, kameny) Jiné odpady (včetně směsi materiálů) z mechanické úpravy odp. neuved. Pod č. 19 12 11 Pevné odpady ze sanace zeminy neuvedené pod číslem 19 13 01 Kaly ze sanace zeminy neuvedené pod číslem 19 13 03*) Kaly ze sanace podzemní vody neuvedené pod číslem 19 13 05*) Papír a lepenka Sklo Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven Oděvy Textilní materiály Jedlý olej a tuk Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice neuvedené pod číslem 20 01 27 Detergenty neuvedené pod číslem 20 01 29 Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37 Plasty Kovy Odpady z čištění komínů Další frakce jinak blíže neurčené Biologicky rozložitelný odpad Zemina a kameny Jiný biologicky nerozložitelný odpad Směsný komunální odpad Odpad z tržišť Uliční smetky Kal ze septiků a žump Odpad z čištění kanalizace Objemný odpad Komunální odpady jinak blíže neurčené – komunální odpady od právnických osob
59
19 05 01 19 05 03 19 06 03 19 06 04 19 06 05 19 06 06 19 08 01 19 08 02 19 08 05 19 08 09 19 08 12 19 08 14 19 09 01 19 09 02 19 09 03 19 09 04 19 09 05 19 10 02 19 10 04 19 10 06 19 11 06 19 12 01 19 12 04 19 12 05 19 12 07 19 12 08 19 12 09 19 12 12 19 13 02 19 13 04 19 13 06 20 01 01 20 01 02 20 01 08 20 01 10 20 01 11 20 01 25 20 01 28 20 01 30 20 01 38 20 01 39 20 01 40 20 01 41 20 01 99 20 02 01 20 02 02 20 02 03 20 03 01 20 03 02 20 03 03 20 03 04 20 03 06 20 03 07 20 03 99
*) Pouze v rypném stavu, neuvolňujícím vodu
Přehled odpadů přijatelných na skládkách odpadu bez zkoušek – příloha č. 8 vyhlášky 384/2005 Sb. Kód odpadu
Název
Popis odpadu
10 11 03
Odpadní materiál na bázi skelných vláken
15 01 07
Skleněné obaly
17 01 01
Beton 1)
17 01 02
Cihly
17 01 03
Tašky a keramické výrobky 1)
Střešní krytina z pálené hlíny obkládací a podlahové keramické dlaždice z demolic a rekonstrukcí staveb
Betonovou střešní krytiny a krytinu s obsahem asbestu
17 01 07
Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek 1) neuvedené pod číslem 17 01 06
Odpady stavebních výrobků na bázi přírodních materiálů
Odpady s obsahem asbestu a ochranné povlaky s obsahem organických látek a ropné látky
17 02 02
Sklo
Sklo z výplní otvorů staveb
17 05 04
Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03*
20 01 02
Sklo
Pouze střepy ze samostatně sebraných nápojových obalů a tabulového skla v případě, že v daném čase a místě není obcí zahrnut v systému třídění a využívání těchto obalů
Nápojové obaly se zbytky náplně, střepy z obalů a obaly pro chemikálie
20 02 02
Zemina a kameny
Odpad z údržby zahrad a parků
Odpad z výkopů a rekonstrukcí inženýrských sítí, ornici a rašelinu.
1)
Odpad nesmí obsahovat Minerální vatu s obsahem azbestu, organická pojiva Použité skleněné obaly se zbytky náplně
Kusy betonu a železobetonu z demolic a rekonstrukcí staveb, které může obsahovat drobné částice kovů (např. šrouby) a dřevo (např. zbytky ztraceného bednění) v množství menším než významném
Nátěry a povlaky (např. izolační, dekorační, penetrační), znečištění ropnými uhlovodíky
Cihly, kusy cihel, cihlové bloky Nátěry a povlaky (např. izolační, (cihly spojené maltou) z demolic dekorační, penetrační), znečištění a z rekonstrukcí staveb ropnými uhlovodíky
znečištěné ornici, rašelinu, zeminu z kontaminované lokality
Poznámka k tabulce č. 8.1.: 1) stavební a demoliční odpady s obsahem přimíšených kovů, plastů, zemin, gumy, dřeva a jiných rostlinných materiálů do 5 % z celkové hmotnosti odpadu, které nemění základní druhové fyzikální vlastnosti odpadu a vytřídění není ekonomicky výhodné a z hlediska ochrany životního prostředí nutné.
Příloha 6 Technologické materiály pro překryvy a tvorbu hrázek skládky Bytíz Odpady, které budou přijímány na skládku za účelem využití, např. k technickému zabezpečení skládky, k technologickým překryvům atd.:
60
Kategorie odpadu
Název druhu Jiná hlušina, neuvedená pod čísly 01 03 04 a 01 03 05 Odpadní štěrk a kamenivo neuvedené pod číslem 01 04 07 Odpadní písek a jíl Nerudný prach neuvedený pod čís. 01 04 07 Odpady z řezání a broušení kamene neuvedený pod číslem 01 04 07 Zemina z čištění a praní řepy Asfalt Škvára, struska a kotelní prach (kromě kotelního prachu uvedeného pod čís.10 01 04) Licí formy a jádra nepoužitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 09 05 Licí formy a jádra použitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 09 07 Popílek ze spalování uhlí (vlhký)**) Reakční produkty z odsiřování spalin na bázi vápníku ve formě kalů Škvára, struska a kotelní prach ze spoluspalování odpadu neuvedené pod číslem 10 01 14 (vlhké) Popílek ze spoluspalování odpadu neuvedený pod číslem 10 01 16 Nezpracovaná struska Licí formy a jádra nepoužitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 10 05 Licí formy a jádra použitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 10 07 Odpadní sklářský kmen před tepelným zpracováním neuvedený pod číslem 10 11 09 Odpadní sklo neuvedené pod číslem 10 11 11 Pevné odpady z čištění spalin neuvedené pod číslem 10 11 15 Odpadní keramické hmoty před tepelným zpracováním Pneumatiky Vyzdívky a žáruvzdorné materiály z nemetalurgických procesů neuvedené pod číslem 16 11 05 Beton Cihly Tašky a keramické výrobky Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod číslem 17 01 06 Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01 Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 Vytěžená hlušina neuvedená pod číslem 17 05 05 Štěrk ze železničního svršku neuvedený pod číslem 17 05 07
61
katalogové číslo odpadu 01 03 06 01 04 08 01 04 09 01 04 10 01 04 13 02 04 01 05 01 17 10 01 01 10 09 06 10 09 08 10 01 02 10 01 07 10 01 15 10 01 17 10 02 02 10 10 06 10 10 08 10 11 10 10 11 12 10 11 16 10 12 01 16 01 03 16 11 06 17 01 01 17 01 02 17 01 03 17 01 07 17 03 02 17 05 04 17 05 06 17 05 08
Kategorie odpadu
Název druhu
Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03 Kompost nevyhovující jakosti Nerosty (např. písek, kameny) Jiné odpady (včetně směsí materiálů) z mechanické úpravy odpadu neuvedené pod číslem 19 12 11 Zemina a kameny **) vlhčení u původce odpadu
katalogové číslo odpadu 17 09 04 19 05 03 19 12 09 19 12 12 20 02 02
Příloha 7 Podmínky, které musí splňovat odpady ukládané na skládky Příloha č. 4 vyhlášky 294/2005 Sb. v platném znění 1. Na skládky všech skupin nesmějí být ukládány odpady uvedené v části A přílohy č. 5. 2. U všech odpadů ukládaných na skládky musí být splněny podmínky mísitelnosti podle přílohy č. 3. 3. Odpady upravené některým ze způsobů stabilizace uvedených v příloze č. 6 pod kódem D9, nesmějí být ukládány na skládky skupiny S-IO a S-OO3. Na skládky skupin SOO1 nebo SNO se ukládají podle třídy vyluhovatelnosti. 4. Popílky ze spaloven nebezpečných odpadů smějí být ukládány pouze po úpravě stabilizací v odděleném sektoru skládky odpadů. 6. Podmínky a kritéria pro přijetí odpadu na skládku skupiny S - ostatní odpad (SOO1): a) bez zkoušek mohou být přijímány pouze odpady uvedené v příloze č. 8 za podmínek tam stanovených, b) vodný výluh připravený z odpadu postupem dle ČSN EN 12 457 - 4 (83 8005) nesmí překročit v žádném z ukazatelů nejvýše přípustné hodnoty uvedené v příloze č. 2 pro výluhovou třídu číslo IIa, c) obsah TOC v sušině odpadu nesmí překročit 5 %. Při překročení této nejvýše přípustné hodnoty lze odpad považovat za vyhovující kritériím pro příjem v případě, že je hodnota DOC <= 80 mg/l. Obsah TOC v sušině odpadu stabilizovaného (kód D9 v příloze č. 6) se nezjišťuje; d) odpady s azbestem jsou ukládány v souladu s § 7. 7. Podmínky a kritéria pro přijetí odpadu na skládku skupiny S - ostatní odpad (SOO3): a) na tuto skupinu skládek nesmějí být ukládány odpady na bázi sádry, b) bez zkoušek mohou být přijímány pouze odpady uvedené v příloze č. 8 za podmínek tam stanovených a odpady, které nelze hodnotit na základě jejich vodného výluhu podle § 3 odst. 2 písm. b) bodu 2, c) vodný výluh připravený z odpadu postupem dle ČSN EN 12 457 - 4 (83 8005) nesmí¨překročit v žádném z ukazatelů nejvýše přípustné hodnoty uvedené v příloze č. 2 pro výluhovou třídu číslo IIa, výjimkou je pouze stabilizovaný bioodpad (výstup ze
62
zařízení pro biologické zpracování bioodpadů 3. skupiny podle přílohy č. 6 k vyhlášce č. 341/2008 Sb.), u kterého se ukazatel DOC nezjišťuje, d) biologicky rozložitelný podíl komunálního odpadu ukládaný na skládky musí být postupně omezován v souladu s harmonogramem stanoveným v Plánu odpadového hospodářství ČR a krajů [tj. snížit tento podíl do roku 2010 na 75 %, do roku 2013 na 50 % a do roku 2020 na 35 % celkového množství (hmotnosti) biologicky rozložitelného komunálního odpadu vzniklého v roce 1995], e) odpady s azbestem jsou ukládány v souladu s § 7, f) výstup ze zařízení pro mechanicko-biologickou úpravu odpadů, kterým je stabilizovaný bioodpad, může být přijímán bez zkoušek podle přílohy č. 2, pouze pokud vzniká úpravou směsných komunálních odpadů a odpadů jim podobných a za předpokladu splnění parametru stability AT4 uvedeného v tabulce 4.2 a pokud jeho výhřevnost nepřekročí hodnotu 8 000 kJ/kg. 9. Nejvýše trojnásobné překročení nejvýše přípustných hodnot ukazatelů vyjma pH stanovených v tabulce č. 2.1 přílohy č. 2 pro příslušné skupiny skládek, je možné pouze za následujících podmínek: a) všechny ostatní požadavky stanovené v příloze č. 4 jsou splněny, b) překročení nepředstavuje zvýšené riziko ohrožení životního prostředí podle zvláštních právních předpisů 2), c) jedná se o konkrétní odpady od konkrétních původců, uvedené v provozním řádu skládky, d) v případě inertních odpadů nesmějí být zvýšeny nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů DOC, BTEX, PCB, TOC a uhlovodíků řady C10 - C40, e) v případě společného ukládání ostatních odpadů a nebezpečných odpadů na skládkách SOO nesmí být zvýšen ukazatel DOC a upravena hodnota pH, f) na skládkách nebezpečných odpadů S-NO nelze zvýšit ukazatel DOC, g) bude ohlášeno podle přílohy č. 25 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. 10. Odpady z mechanicko-biologické úpravy odpadů ukládané na skládky musí splňovat parametr stability AT4 uvedený v tabulce č. 4.2. Příloha č. 2 Vyluhovatelnost odpadů a třídy vyluhovatelnosti 1. Úprava vzorku a příprava vodného výluhu Při úpravě vzorku a následné přípravě vodného výluhu se postupuje podle ČSN EN 12457-4 (83 8005). Předběžná úprava vzorku odpadů upravených stabilizací je uvedena v příloze č. 7. Pro filtraci výluhu určeného k ekotoxikologickým testům se použijí papírové filtry se střední velikostí póru 5 mikrom. 2. Analytické metody Referenční analytické metody jsou uvedeny v příloze č. 12. K rozborům lze použít i jiných srovnatelných metod pro daný účel validovaných.
63
3. Třídy vyluhovatelnosti Nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů - koncentrací škodlivin ve vodném výluhu odpadu (v mg/l) pro jednotlivé třídy vyluhovatelnosti jsou uvedeny v tabulce č. 2.1. Tabulka č. 2.1. Nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů pro jednotlivé třídy vyluhovatelnosti ukazatel jednotka DOC (rozpuštěný organický uhlík) Fenolový index Chloridy Fluoridy sírany sírany As Ba Cd Cr (celkový) mg/l Cu Hg Ni Pb Sb Se Zn Mo RL (rozpuštěné látky)* pH
I 50 0,1 80 1 100 0,05 2 0,004 0,05 0,2 0,001 0,04 0,05 0,006 0,01 0,4 0,05 400 >=6
třída vyluhovatelnosti IIa IIb 80 80 1500 30 3000 2,5 30 0,5 7 10 0,2 4 5 0,5 0,7 20 3 8000 >=6
1500 15 2000 0,2 10 0,1 1 5 0,02 1 1 0,07 0,05 5 1 6000 >=6
III 100 2500 50 5000 2,5 30 0,5 7 10 0,2 4 5 0,5 0,7 20 3 10000
Poznámka k tabulce č. 2.1.: 1) Pokud je stanovena hodnota ukazatele RL (rozpuštěné látky), není nutné stanovit hodnoty koncentrací síranů a chloridů a naopak.
4. Postup hodnocení vyluhovatelnosti odpadů Postup hodnocení vyluhovatelnosti odpadů je stanoven v metodickém pokynu Ministerstva životního prostředí k hodnocení vyluhovatelnosti odpadů zveřejněném ve Věstníku MŽP, ročník XII, částka 12, prosinec 2002. Příloha č. 3 Mísitelnost odpadů ukládaných na skládky Při ukládání odpadů na skládky musí být minimalizována možnost chemických reakcí mezi různými druhy ukládaných odpadů. Mísitelnost je kritérium pro posuzování možnosti společného ukládání dvou nebo více druhů odpadů na skládku. Odpady jsou navzájem mísitelné, pokud při 64
jejich společném uložení na skládku nedochází k reakcím s nežádoucími projevy. Za nežádoucí projevy chemických reakcí mezi odpady ukládanými na vícedruhové skládky je považován zejména vývin tepla s možností zahoření, vývin hořlavých nebo toxických plynů, vytvoření podmínek umožňujících významné zvýšení vyluhovatelnosti škodlivých látek z odpadu do vnitřních skládkových vod. 1. Postup hodnocení mísitelnosti odpadu Původce odpadu nebo oprávněná osoba v základním popisu odpadu vyhodnotí, zda chemické látky a přípravky obsažené v odpadu nemohou způsobit při smíchání s jinými odpady nežádoucí reakce. Pokud takové riziko existuje, uvede v základním popisu odpadu, s jakými chemickými látkami, přípravky a/nebo odpady nelze odpad směšovat, případně jaká mají být při ukládání odpadu učiněna opatření, aby bylo nežádoucím reakcím zamezeno. Při každé přejímce odpadu na skládku musí provozovatel skládky posoudit, zda chemické látky a přípravky obsažené v přejímaném odpadu nebudou ve stavu a množství, v jakých jsou přítomny v tomto odpadu, reagovat s odpady umístěnými v aktivní vrstvě skládky za vzniku nežádoucích projevů, včetně vyhodnocení neutralizační kapacity. 2. Slučitelnost odpadů Do jednoho sektoru skládkového tělesa (§ 3 odst. 5) nesmějí být ukládány zejména: 2.1 odpady upravené - stabilizované anorganickými pojivy a odpady s vysokým obsahem síry (např. energosádrovec) s odpady podléhajícími biologickému rozkladu (např. odpady komunálními), 2.2 odpady se zvýšeným obsahem kovů (např. anorganické odpady s obsahem kovů ze zpracování kovů, z povrchové úpravy kovů, z hydrometalurgie neželezných kovů) s odpady podléhajícími biologickému rozkladu (např. odpady komunálními), 2.3 odpady s obsahem dusičnanů (např. obaly se zbytky umělých hnojiv) s odpady s obsahem ropných látek, 2.4 odpady s obsahem kyanidů s odpady podléhajícími biologickému rozkladu (např. komunální odpady) nebo s odpady s kyselou reakcí.
Příloha 8 Způsoby a postupy, které se považují za úpravu odpadů před jejich uložením na skládku Příloha č. 6 vyhlášky 294/2005 Sb. v platném znění Způsoby a postupy, které se považují za úpravu odpadů před jejich uložením na skládku Způsoby a postupy považované za úpravu odpadů definovanou v § 4 písm. k) zákona před jejich odstraněním jsou uvedeny v příloze č. 4 zákona pod kódy D8, D9, D13, D14. Nejběžnější způsoby úpravy odpadů prováděné před jejich odstraněním způsoby uvedenými v příloze č. 4 zákona pod kódy D1, D5 a D12 jsou následující: D8 - Biologická úprava - je řízené působení biologicky aktivní složky na odpad za účelem změny vlastností odpadu spočívající např. ve snížení obsahu či uvolňování škodlivých látek obsažených v odpadu do roztoku, snížení objemu či hmotnosti odpadu nebo významné
65
snížení patogenních biologických činitelů za účelem odstranění nebezpečné vlastnosti H9 infekčnost. Technologie patřící do této skupiny úpravy odpadů využívají k úpravě odpadů přirozené i vybrané mikrobiální kultury. Účinnost úpravy, zejména pokud se jedná o selektivní biodegradaci škodlivých látek v odpadu (např. ropných látek), musí být sledována ve vztahu k celkové hmotnosti upravovaného odpadu tak, aby byl vyloučen vliv ředění tohoto odpadu dalšími látkami (výrobky, materiály, odpady), přidávanými k němu v rámci technologie úpravy. Účinnost technologie s cílem snížení nebo odstranění patogenních biologických činitelů musí být sledována pomocí fyzikálních, chemických a biologických ukazatelů. D9 - Fyzikálně-chemická úprava - např. odpařování, sušení, kalcinace, změna reakce (změna pH - neutralizace), změna chemického složení, odvodnění, srážení, filtrace, zpevňování (solidifikace), zapouzdření (enkapsulace), zeskelnění (vitrifikace), zatavení do skla (vitrifikace), zatavení do asfaltu (bitumenace), zatavení do síry, kombinace uvedených postupů atd. Pojem solidifikace zahrnuje nejen zpevňování kapalných odpadů, ale je používán i pro popis úpravy pevných odpadů, spočívající v jejich smíchání s pojivy a následnou změnou jejich fyzikálních a často, v návaznosti na druh použitého pojiva, i chemických vlastností. Jako pojiva jsou užívány nejrůznější materiály (i odpady), které někdy chemicky reagují s odpadem, jindy pouze obalují jeho částice bez probíhajících chemických reakcí. Jako aktivní pojiva jsou nejčastěji užívána maltotvorná, hydraulická pojiva - cement, vápno a jejich směsi - doplněná dalšími přísadami, např. křemičitany, popílkem, bentonitem. Jako pasivní pojiva jsou nejčastěji používány síra, asfalt, plasty apod. Při solidifikaci s využitím maltotvorných pojiv jsou pevné odpady mnohdy rozplavovány nebo rozpouštěny ve vodě a následně jsou do roztoku nebo suspenze přidávána pojiva a spolu s nimi pomocné látky (aditiva), které odpad upraví do podoby pevných věcí. Technologie solidifikace jsou uplatňovány v desítkách variant lišících se poměrem použitých přísad a pojiv, které jsou zpravidla charakteristické pro odpady, k jejichž úpravě jsou používány. Tuhnutí, respektive zrání produktu, v něhož se solidifikovaný odpad v průběhu úpravy přetváří, je považováno za součást technologie úpravy odpadu. Uvedenými způsoby se upravují odpady, jejichž využití není možné nebo je ekonomicky i technologicky velmi náročné a jejichž odstranění by bez úpravy nepřiměřeně zvyšovalo riziko pro zdraví lidí, pro jednotlivé složky životního prostředí nebo by nebylo možné vzhledem k omezením vyplývajícím z obecně závazných předpisů. D13 - Úprava složení odpadů. Úprava složení odpadu zahrnuje i třídění odpadu - tj. oddělení jednotlivých složek odpadu, prováděné především za účelem jejich využití, s nimiž je zpravidla dále nakládáno rozdílným způsobem, přičemž nejméně jedna vytříděná složka je odstraňována uložením na skládku. Při smíšení odpadů musí být dodržen zákaz "ředění a míšení" nebezpečných odpadů podle § 12 odst. 5 zákona a další omezení vyplývající z této vyhlášky a citovaného zákona. D14 - Jiné způsoby úpravy odpadů zahrnuje způsoby úpravy odpadů, jejichž přiřazení k výše uvedeným kódům není možné (např. balení odpadů včetně jejich umístění do speciálních kontejnerů), nebo kombinace postupů zahrnutých pod výše uvedenými postupy.
66
Příloha 9 Seznam odpadů a podmínky pro jejich přijetí na skládkách odpadů bez zkoušek Příloha č. 8 k vyhlášce č. 294/2005 Sb. v platném znění Seznam odpadů a podmínky pro jejich přijetí na skládkách odpadů bez zkoušek 1) Odpady uvedené v tabulce č. 8.1. je možné přijímat na skládku bez zkoušek pouze za následujících podmínek: 1. dodavatelem odpadu je nepodnikající fyzická osoba, 2. odpady nelze recyklovat ani jinak využít, 3. odpady jsou uvedeny v provozním řádu skládky, 4. dodávky odpadu jsou z jedné konkrétní stavby (místa vzniku), 5. odpady nejsou znečištěny odpady, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin podle přílohy č. 5, 6. při přejímce odpadu na skládku je předáno čestné prohlášení nepodnikající fyzické osoby, že odpad není znečištěn žádnými látkami způsobujícími jejich nebezpečnost a neobsahuje kovy, plasty, azbest, chemikálie, a případně i další druhy odpadů neuvedené v tabulce. 1) Při podezření, že odpad je znečištěn (např. na základě vizuální kontroly nebo znalosti původu odpadu), nesmí být odpad bez zkoušek na skládku přijat. Tabulka č. 8.1. Přehled odpadů přijatelných na skládkách odpadu bez zkoušek Kód odpadu 10 11 03
15 01 07 17 01 01
17 01 02
17 01 03
17 01 07
Název
Popis odpadu
Odpad nesmí obsahovat
Odpadní materiál na bázi skelných vláken Skleněné obaly
Minerální vatu s obsahem azbestu, organická pojiva
Použité skleněné obaly se zbytky náplně Beton 1) Kusy betonu a železobetonu z Nátěry a povlaky (např. izolační, demolic a rekonstrukcí staveb, které dekorační, penetrační), znečištění může obsahovat drobné částice kovů ropnými uhlovodíky (např. šrouby) a dřevo (např. zbytky ztraceného bednění) v množství menším než významném Cihly 1) Cihly, kusy cihel, cihlové bloky Nátěry a povlaky (např. izolační, (cihly spojené maltou) z demolic a dekorační, penetrační), znečištění z rekonstrukcí staveb ropnými uhlovodíky Tašky a keramické Střešní krytina z pálené hlíny Betonovou střešní krytiny a výrobky 1) obkládací a podlahové keramické krytinu s obsahem asbestu dlaždice z demolic a rekonstrukcí staveb Směsi nebo Odpady stavebních výrobků na bázi Odpady s obsahem asbestu a oddělené frakce ochranné povlaky s obsahem
67
Kód odpadu
17 02 02 17 05 04
20 01 02
20 02 02
Název
Popis odpadu
Odpad nesmí obsahovat
betonu, cihel, přírodních materiálů tašek 1) neuvedené pod číslem 17 01 06 Sklo Sklo z výplní otvorů staveb Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03* Sklo Pouze střepy ze samostatně sebraných nápojových obalů a tabulového skla v případě, že v daném čase a místě není obcí zahrnut v systému třídění a využívání těchto obalů Zemina a kameny Odpad z údržby zahrad a parků
organických látek a ropné látky
znečištěné ornici, rašelinu, zeminu z kontaminované lokality Nápojové obaly se zbytky náplně, střepy z obalů a obaly pro chemikálie
Odpad z výkopů a rekonstrukcí inženýrských sítí, ornici a rašelinu.
Poznámka k tabulce č. 8.1.: 1) stavební a demoliční odpady s obsahem přimíšených kovů, plastů, zemin, gumy, dřeva a jiných rostlinných materiálů do 5 % z celkové hmotnosti odpadu, které nemění základní druhové fyzikální vlastnosti odpadu a vytřídění není ekonomicky výhodné a z hlediska ochrany životního prostředí nutné.
68
Příloha 10 Seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin Příloha č. 5 vyhlášky 294/2005 Sb. v platném znění Seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin a používat jako technologický materiál nebo využívat na povrchu terénu a odpady, které lze na skládky ukládat jen za určitých podmínek A. Seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin a používat jako technologický materiál nebo využívat na povrchu terénu 1. Odpady vznikající z výrobků podléhajících povinnosti zpětného odběru (§ 38 zákona). 2. Kapalný odpad a odpad, který sedimentací uvolňuje kapalnou fázi. 3. Nebezpečné odpady, které mají některou z následujících nebezpečných vlastností: výbušnost, vysoká hořlavost, oxidační schopnost, schopnost uvolňovat vysoce toxické nebo toxické plyny ve styku s vodou, vzduchem nebo kyselinami nebo infekčnost. 4. Odpady, které prudce reagují při styku s vodou. 5. Odpady chemických a biologických látek vznikajících při výzkumné, vývojové nebo výukové činnosti, jejichž totožnost nebyla zjištěna anebo jsou nové, a jejichž účinky na člověka nebo životní prostředí nejsou známy. 6. Veškerá léčiva 13), návykové látky a přípravky 21), makovina 21) a prekursory drog 22). 7. Biocidy (pesticidy). 14) 8. Odpady silně zapáchající. 15) 9. Odpady (nádoby a zařízení) s obsahem plynu pod tlakem rozdílným od tlaku atmosférického. 10. Odpady, u nichž míra obsahu radionuklidů nebo znečištění jimi neumožňuje jejich uvádění do životního prostředí. 16) 11. Kyselé a hydrolýze podléhající odpady z výroby oxidu titaničitého. B. Odpady, které lze na skládky ukládat jen za určitých podmínek 1. Využitelné odpady pouze v souladu s Plánem odpadového hospodářství kraje a vytříděné využitelné složky komunálního odpadu (papír, sklo, plast, kovy a nápojové kartony), pouze pokud v souladu s § 11 odst. 2 zákona není jejich využití technicky a ekonomicky možné. 2. Neupravené odpady jen tehdy, jedná-li se o odpady inertní, pro které je úprava technicky neproveditelná, a odpady, u nichž nelze ani úpravou dosáhnout snížení jejich objemu nebo snížení nebo odstranění jejich nebezpečných vlastností. 3. Pneumatiky pouze, jsou-li používány jako technologický materiál pro technické zabezpečení a uzavírání skládky v souladu s provozním řádem skládky.
69
4. Biologicky rozložitelné odpady pouze, jedná-li se o biologicky rozložitelné složky obsažené v komunálním odpadu (skupiny 20 Katalogu odpadů), pro něž je harmonogram postupného omezování jejich ukládání na skládky stanoven v bodě 7 přílohy č. 4 k této vyhlášce. 5. Odpady perzistentních organických znečišťujících látek pouze za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropských společenství 23).
13) Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů. 14) Příloha č. 5 nařízení č. 850/2004/ES o perzistentních organických znečišťujících látkách a o změně směrnice 79/117/EHS. 15) Například vyhláška č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší, podmínky jejich uplatňování. (nahrazeno vyhláškou 245/2012 Sb.) 16)3 § 57 odst. 1 písm. e) vyhlášky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 07/2002 Sb., o radiační ochraně. 21) Zákon c. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 23) čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách a o změně směrnice 79/117/EHS.
70
Příloha 11 Podrobnosti nakládání s odpady s obsahem azbestu Následující tabulka uvádí příklady stavebních materiálů s obsahem azbestu, které je možno ukládat na skládku Výrobek
Doplňující údaje
Místo výroby
Střešní šablony Eternit, Beronit
400 x 400 x 4 mm, 450 x 400 x 4 mm, šedé, černé, červené i jiné barvy, hustota = 2100 kg/m3 desky šedé, černé, červené, zelené i jiné barvy, různých rozměrů, hustota = 1800 kg/m3 různé doplňky k základním střešním prvkům ø = 1- 50 mm tloušťka 0,6 - 1,1 mm tloušťka 1- 6 mm různá velikost a tvar
Beroun, Šumperk, Nitra
Vlnitá střešní krytina typu A a B (podle velikosti „vlny“) Hřebenáče, tvarovky a střešní větrací prvky Izolační šňůra Netkané textilie NETAS Izolační deska ID a IDK Květinové truhlíky a zahradní doplňky Tlakové a kanalizační roury a tvarovky
ø = 50 – 1000 mm, délek 500 – 5000 mm Interiérové velkoplošné tloušťka 6,8,10,12 mm desky (Dupronit A, B, C, hustota = 600 až 1800 kg/m3 Ezalit A, B,C) v přírodní světle šedé barvě Desky exteriérové a tloušťka 6, 8, 10, 12 mm podstřešní (Dekalit, hustota = 600 až 2000 kg/m3 Lignát, Cembalit, v přírodní světle šedé barvě Cemboplat, Unicel) Sendvičové desky s pěnovým polystyrenem Desky Pyral požárně odolné sendvičové desky s vlnitou hliníkovou fólií v jádru Desky Izomín, Akumín, thermoizolační desky, Calothermex hustota = 250 - 400 kg/m3 Asfaltové desky ASBIT výrobky s mikromletým azbestem Asfaltové pásy – např. výrobky s mikromletým Aralebit, Bitagit, azbestem Cufolbit, Arabit-S, plastbit Nástřikové hmoty protipožární nástřiky zejména 71
Beroun, Šumperk, Hranice, Nitra, Púchov Beroun, Šumperk, Hranice, Nitra Zvěřínek Zvěřínek Zvěřínek Beroun, Nitra
Ukončení výroby 1996 (od roku 1912) 1995
1996 1990 1990 1990 1999
Beroun, Hranice, Nitra
1999
Beroun, Šumperk, Nitra, Púchov
1995 2000
Beroun, Hranice, 1995 Šumperk, Černousy, Púchov, Nitra Nitra
1995
Praha
1992
Nová Baňa, Baňská Štiavnica
1992
Brno
1990
Brno, Hostinné, Bělá pod Bezdězem
1990
Praha, Dlhá Ves,
1992
Výrobek
Doplňující údaje
Místo výroby
Pyrotherm
na ocelové konstrukce
Čičajovce, Parchovany
Ukončení výroby
Jedná se o již použité materiály např. při výměně střešní krytiny nebo z rekonstrukčních nebo demoličních prací. Jedná se tedy nejen o materiály v původním rozměru, ale i jejich zlomky. Kategorie odpadu
katalogové číslo odpadu
Název druhu
N
Izolační materiál s obsahem azbestu
170601
N N
Stavební materiály obsahující azbest Vyzdívky na bázi uhlíku a žáruvzdorné materiály z metalurgických procesů obsahující nebezpečné látky Jiné vyzdívky a žáruvzdorné materiály z metalurgických procesů obsahující nebezpečné látky Vyzdívky a žáruvzdorné materiály z nemetalurgických procesů obsahující nebezpečné látky Jiné stavební a demoliční odpady (včetně směsných stavebních a demoličních odpadů) obsahující nebezpečné látky
170605 161101
N N
N
161103 161105
170903
Pokud nebezpečnou složku tvoří asbest Pokud nebezpečnou složku tvoří asbest Pokud nebezpečnou složku tvoří asbest Pokud nebezpečnou složku tvoří asbest
§ 7 Technické požadavky na ukládání odpadů z azbestu na skládky (Vyhláška 294/2005 Sb. ze dne 11. července 2005 o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (1) Odpady z azbestu mohou být ukládány pouze na skládkách kategorie S-OO a S-NO při splnění následujících požadavků: a) budou dodrženy obecné požadavky § 4 odst. 3 a požadavky zvláštních právních předpisů6), b) odpad přijímaný na skládku skupiny S-OO do vyhrazených sektorů nesmí obsahovat jiné nebezpečné látky než azbest, jehož vlákna jsou vázána pojivem, nebo odpad z azbestu zabalený v utěsněných obalech7), c) plocha pro ukládání odpadů musí být denně před jejím hutněním překryta vhodným materiálem, a pokud odpad není zabalený, musí být pravidelně zkrápěna, d) na skládce se nesmí provádět žádné vrtné, výkopové a jiné práce, které by mohly vést k uvolnění vláken azbestu, e) musí být přijata vhodná opatření, aby se zabránilo jakémukoliv kontaktu lidí s odpadem obsahujícím azbest po dobu provozu i po uzavření skládky. (2) Na provozovatele skládky, na kterou je ukládán odpad z azbestu, se vztahují dále podmínky stanovené zvláštním právním předpisem8). (3) Dokumentace s plánkem umístění odpadu z azbestu na skládce je součástí evidence uložených odpadů, archivované v souladu s § 21 odst. 1 písm. d) zákona.
72
6
) § 40 a 41 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 19 a 21 nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů. Zrušeno 01.01.2008 nahrazeno 361/2007 Sb. Díl 4 Azbest § 19 Zjišťování a hodnocení expozice azbestu (1) Azbestem se rozumí vláknité silikáty, kterými jsou a) aktinolit CAS 77536-66-4, b) amosit CAS 12172-73-5, c) antofylit CAS 77536-67-5, d) chrysotil CAS 12001-29-5, e) krokydolit CAS 12001-28-4, f) tremolit CAS 77536-68-6. (2) Sledovaným ukazatelem expozice zaměstnance azbestu je početní koncentrace vláken o rozměrech délky větší než 5 µm, průměru menším než 3 µm a poměru délky k průměru větším než 3 : 1 v pracovním ovzduší. § 20 Hodnocení zdravotního rizika (1) Hodnocení zdravotního rizika při práci s azbestem zahrnuje a) ověření jeho přítomnosti na pracovišti a formu, v níž se nachází, b) předpokládaný rozsah práce s azbestem, c) dobu trvání práce s azbestem. (2) K ověření přítomnosti azbestu na pracovišti lze využít informace od vlastníka stavby nebo z jiných ověřitelných zdrojů, a pokud tyto informace nejsou dostupné, je nutné materiály, o nichž se má za to, že obsahují azbest, analyzovat. § 21 Minimální opatření k ochraně zdraví, bližší hygienické požadavky na pracoviště, bližší požadavky na pracovní postupy, obsah školení (1) Jestliže z hodnocení podle § 20 vyplývá, že koncentrace azbestu v pracovním ovzduší je nebo může být překročena, měření se provádí nejméně každé 3 měsíce a dále vždy, když dojde k provedení technické nebo technologické změny vykonávané práce. Četnost měření může být snížena na jednou za rok, nedošlo-li k podstatné změně pracovních podmínek a výsledky dvou předcházejících měření nepřekročily polovinu přípustného expozičního limitu upraveného v příloze č. 3 k tomuto nařízení, tabulce č. 5. (2) Při odstraňování stavby nebo její části, v níž byl použit azbest nebo materiál obsahující azbest, musí být dodržena tato minimální opatření k ochraně zdraví zaměstnance a) technologické postupy používané při zacházení s azbestem nebo materiálem obsahujícím azbest musí být upraveny tak, aby se předcházelo uvolňování azbestového prachu do pracovního ovzduší, b) azbest a materiály obsahující azbest musí být odstraněny před odstraňováním stavby nebo její části, pokud z hodnocení rizika nevyplývá, že expozice zaměstnanců azbestu by byla při tomto odstraňování vyšší, c) odpad obsahující azbest musí být sbírán a odstraňován z pracoviště co nejrychleji a ukládán do neprodyšně utěsněného obalu opatřeného štítkem obsahujícím upozornění, že obsahuje azbest, d) prostor, v němž se provádí odstraňování azbestu nebo materiálu obsahujícího azbest, musí být vymezen kontrolovaným pásmem, e) zaměstnanec v kontrolovaném pásmu musí být vybaven pracovním oděvem a osobními ochrannými pracovními prostředky k zamezení expozice azbestu dýchacím ústrojím. Pracovní
73
oděv musí být ukládán u zaměstnavatele na místě k tomu určeném a řádně označeném. Po každém použití musí být provedena kontrola, zda není pracovní oděv poškozen, a provedeno jeho vyčištění. Je-li pracovní oděv poškozen, musí být před dalším použitím opraven. Bez kontroly a následně provedené opravy nebo výměny poškozené části nelze pracovní oděv znovu použít. Pokud praní nebo čištění pracovního oděvu neprovádí za těchto podmínek zaměstnavatel sám, přepravuje se k praní nebo čištění v uzavřeném kontejneru, f) pro zaměstnance musí být zajištěno sanitární a pomocné zařízení potřebné s ohledem na povahu práce. (3) Před odstraňováním azbestu nebo materiálu obsahujícího azbest ze stavby nebo její části, musí být vypracován plán prací s údaji o a) místu vykonávané práce, b) povaze a pravděpodobném trvání práce, c) pracovních postupech používaných při práci s azbestem nebo materiálem obsahujícím azbest, d) zařízení používaném pro ochranu zdraví zaměstnance vykonávajícího práci s azbestem nebo materiálem obsahujícím azbest a pro ochranu jiných osob přítomných na pracovišti, e) opatřeních k ochraně zdraví při práci. (4) Po ukončení prací spojených s odstraňováním azbestu nebo materiálu obsahujícího azbest ze stavby nebo její části musí být provedeno kontrolní měření úrovně azbestu v pracovním ovzduší, nejde-li o práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu; v práci pak lze pokračovat, je-li zjištěná hodnota azbestu v pracovním ovzduší nižší než přípustný expoziční limit. (5) Opatření podle odstavců 2 až 4 musí být přijata i pro jiné práce, které mohou být zdrojem expozice azbestu. (6) Pro zaměstnance, který je nebo může být exponován azbestu nebo prachu z materiálu obsahujícího azbest, musí být zajištěno v pravidelných intervalech školení, které umožní získávání znalostí a dovedností k uplatňování správné prevence ohrožení zdraví, a to zejména o a) vlastnostech azbestu a jeho účincích na zdraví včetně součinného účinku kouření, b) typech materiálů nebo předmětů, které mohou obsahovat azbest, c) činnostech, u nichž je pravděpodobnost expozice azbestu, d) významu kontrolních mechanizmů vedoucích k minimalizaci expozice azbestu, e) bezpečných pracovních postupech, ochranných opatřeních a kontrole jejich dodržování, f) výběru vhodného osobního ochranného pracovního prostředku k ochraně dýchacích cest včetně podmínek jeho používání, g) správných pracovních postupech při mimořádné události spojené s únikem azbestu nebo prachu z materiálu obsahujícího azbest, při údržbě nebo opravě, h) pracovních postupech při dekontaminaci prostor zasažených prachem obsahujícím azbest, i) správném postupu při ukládání a likvidaci prachu obsahujícího azbest, j) rozsahu závodní preventivní péče u exponovaného zaměstnance.
§ 5 vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli. § 40 a 41 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů § 40 Evidence rizikových prací Zaměstnavatel, na jehož pracovištích jsou vykonávány rizikové práce, je dále povinen
74
a) u každého zaměstnance ode dne přidělení rizikové práce vést evidenci 1. o jménu, příjmení a rodném čísle, 2. o počtu směn odpracovaných při rizikové práci, s výjimkou rizika infekčního onemocnění, 3. o datech a druzích provedených lékařských preventivních prohlídek a jejich závěrech, o zvláštních očkováních souvisejících s činností na pracovišti zaměstnavatele nebo o imunitě (odolnosti) k nákaze, 4. údajů o výsledcích sledování zátěže organismu zaměstnanců faktory pracovních podmínek a naměřených hodnotách intenzit a koncentrací faktorů pracovních podmínek a druhu a typu biologického činitele, s výjimkou údajů o zdravotním stavu zaměstnanců, b) ukládat evidenci podle písmene a) po dobu 10 let od ukončení expozice, a jde-li o práce 1. s chemickými karcinogeny stanovenými zvláštním právním předpisem, 2. s azbestem, 3. v riziku fibrogenního prachu, a 4. s biologickými činiteli, které mohou vyvolat latentní onemocnění, onemocnění, která mají velmi dlouhou inkubační dobu nebo způsobují onemocnění, která se opakovaně projevují remisemi či mohou mít závažné následky, po dobu 40 let od ukončení expozice, c) evidenci o pracích podle písmene b) bodů 1 až 4 předat při svém zániku bez právního nástupce, neuplynula-li dosud lhůta podle písmene b), příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, d) oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví všechny skutečnosti, které by mohly mít vliv na zvýšení expozice zaměstnance faktorům pracovních podmínek. § 41 Používání biologických činitelů a azbestu (1) Zaměstnavatel je povinen ohlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, že budou poprvé používány biologické činitele skupin 2 až 4, upravené zvláštním právním předpisem, a změny ve výkonu takové práce a dále takové práce, při nichž jsou nebo mohou být zaměstnanci exponováni azbestu. Hlášení je zaměstnavatel povinen učinit nejméně 30 dnů před zahájením práce a dále vždy, když dojde ke změně pracovních podmínek, které pravděpodobně budou mít za následek zvýšení expozice azbestového prachu nebo prachu z materiálů, které azbest obsahují; náležitosti hlášení stanoví prováděcí právní předpis. Povinnost ohlásit práce s expozicí azbestu podle vět první a druhé zaměstnavatel nemá, jde-li o práci s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu33d). Práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu a postup při určení ojedinělé a krátkodobé expozice azbestu upraví prováděcí právní předpis. (2) Zaměstnavatel nebo osoba jím určená musí při stanovení rizika biologického činitele a azbestu postupovat způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem. (3) Zaměstnavatel je povinen opatření k předcházení a omezení rizik souvisejících s používáním biologických činitelů skupin 2 až 4, jakož i opatření k předcházení a omezení rizik souvisejících s expozicí azbestu předem projednat s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.
33d) Vyhláška 394/2006 Sb. § 2 Práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu (1) Za práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu se za podmínek § 3 považují práce a) související s údržbou na sebe nenavazující a krátkodobé, při nichž se pracuje pouze s nedrolivými materiály, b) spojené s odstraňováním nerozrušených a nedrolivých materiálů, v nichž je azbest pevně zakotven v pojivu, nebo 75
c) při zapouzdřování materiálů obsahujících azbest nebo jejich potahování ochrannými prostředky proti uvolňování azbestu. (2) Za práci s ojedinělou a krátkodobou expozicí se považuje i měření koncentrací azbestu v ovzduší a odběr vzorků materiálů ke stanovení přítomnosti a koncentrace azbestu. § 3 Postup při určení ojedinělé a krátkodobé expozice azbestu Práce uvedené v § 2 odst. 1 se považují za práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu za předpokladu, že z hodnocení rizik a z určení expozice zaměstnanců azbestu v podmínkách práce vyplývá, že přípustný expoziční limit2) nebude překročen. Přitom lze použít výsledky měření koncentrace azbestu v pracovním ovzduší, která byla provedena již dříve na jiných pracovištích, při obdobném druhu a podmínkách práce a obdobných materiálech obsahujících azbest. 7
) § 21 odst. 6 písm. c) nařízení vlády č. 178/2001 Sb.
8
) § 41 zákona č. 258/2000 Sb.
Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb. - Prach, jeho hygienické limity a postup jejich stanovení Tabulka č. 5 - Minerální vláknité prachy Látka
PEL početní koncentrace (počet respirabilních vláken, cm-3)
azbestová vlákna všech azbestů
0,1
ČÁST B Metoda odběru vzorků prachu obsahujícího azbest a jejich zpracování 1. Vzorky se odebírají v dýchací zóně zaměstnance, tj. uvnitř polokoule obepínající zpředu obličej o poloměru 300 mm, měřeném ze středu spojnice uší. 2. K odběru se používají membránové filtry (smíšené estery nebo dusičnany celulosy) o průměru 25 mm a o velikosti pórů od 0,8 do 1,2 µm s vytištěnými čtverci upevněné v otevřeném držáku filtru s cylindrickým nástavcem přesahujícím 33 až 44 mm rovinu filtru a vymezujícím kruhovou plochu o průměru nejméně 20 mm. Při odběru má nástavec směřovat dolů. 3. K odběru vzorků pracovního ovzduší se používá přenosné bateriové čerpadlo umístěné na opasku nebo v kapse zaměstnance. Průtok vzduchu se nastavuje na počátku odběru na 1 litr/min ±5 % a má být udržován v rozmezí ±10 % počáteční hodnoty průtoku v průběhu celé doby odběru a nemá kolísat. 4. Doba odběru se měří s tolerancí 2 %. 5. Optimální počet vláken na filtru má být mezi 100 až 400 vlákny/mm2 . Po odběru se celý filtr nebo jeho část umístí na podložní sklíčko, zprůhlední za použití aceton-triacetinové metody a pokryje krycím sklíčkem. 6. Pro počítání vláken se používá binokulární mikroskop vybavený: 6.1. osvětlením podle Koehlera, 6.2 Abbeho nebo achromatickým fázově kontrastním kondenzorem a s nezávislým centrováním fázového prstence, 6.3 pozitivním fázově kontrastním achromatickým objektivem zvětšujícím čtyřicetkrát s numerickou aperturou 0,65 až 0,70 s fázovou vrstvou v optické soustavě, případně zařízením pro vytvoření fázového kontrastu mimo rovinu objektivu. Absorpční koeficient absorpční destičky má být 65 až 85 %,
76
6.4 kompenzačními okuláry zvětšujícími 12,5 krát; alespoň jeden z nich musí dovolovat vložení okulárního měřítka a musí být vybaven zaostřováním, 6.5 Walton-Becketovým kruhovým měřítkem s kruhem vymezujícím při pracovním měření kruhové pole o průměru 100 µm ± 2µm. 7. Mikroskop musí být seřízen podle instrukcí výrobce a detekční limit kontrolován pomocí fázově kontrastní testovací destičky. Kontrola se provádí denně před zahájením práce. 8. Vzorky se odečítají podle následujících pravidel: 8.1 počitatelné vlákno je jakékoliv vlákno, jehož délka je větší než 5 µm, průměr menší než 3µm, poměr délky ku průměru minimálně 3 : 1, 8.2 jakékoliv počitatelné vlákno, jehož oba konce jsou uvnitř gratikulární plochy se počítá jako jedno vlákno; jakékoliv vlákno, jehož jen jeden konec je uvnitř plochy se počítá polovinou, 8.3 gratikulární plochy pro počítání se vyberou nahodile uvnitř exponované plochy filtru, 8.4 svazek vláken, který se v průběhu své délky jeví v jednom nebo více bodech jako solidní a nerozdělený, ale v jiných bodech je rozdělen do oddělených svazků (rozdělených vláken) se počítá jako jednotlivé vlákno, jestliže jeho rozměry odpovídají počitatelnému vláknu; průměr se přitom měří na nerozdělené části, 8.5 v jakémkoliv jiném svazku vláken, v němž se jednotlivá vlákna dotýkají nebo kříží, se vlákna počítají individuálně, jestliže je lze dostatečně rozlišit tak, aby bylo možno určit, zda odpovídají definici pro počitatelné vlákno; jestliže nelze jednotlivá vlákna odpovídající této definici rozlišit, je svazek pokládán za počitatelné vlákno, jestliže posuzován jako celek odpovídá definici počitatelného vlákna, 8.6 jestliže je více než 1/8 gratikulární plochy pokryta částicemi nebo jejich svazkem, musí být pro počítání zvolena jiná plocha, 8.7 počítá se 100 vláken, přičemž se odečítá minimálně 20 gratikulárních ploch, nebo se vyšetří 100 gratikulárních ploch, 8.8 průměrný počet vláken v jednom poli se vypočítá dělením počtu počitatelných vláken počtem vyšetřených polí. Vliv počtu skvrn na filtru a kontaminace filtru se musí omezovat a musí být udrženy pod hodnotu 3 vlákna na 100 polí a posuzuje se srovnáním s čistými filtry.
Pro vlastní ukládání odpadů s obsahem azbestu v daném případě je nutno dodržet: a) Vést evidenci pracovníků vystavených možným účinkům asbestu - jméno, příjmení a rodné číslo – počet hodin rizikových prací, datech a druzích provedených lékařských preventivních prohlídek, zajistit archivování po dobu 10-ti let od ukončení expozice b) expozice zaměstnance azbestem - měření se provádí jednou za rok – v době práce s odpady obsahují asbest c) odpad přijímaný na skládku skupiny S-OO do vyhrazených sektorů nesmí obsahovat jiné nebezpečné látky než azbest, jehož vlákna jsou vázána pojivem, nebo odpad z azbestu zabalený v utěsněných obalech, d) plocha pro ukládání odpadů musí být denně před jejím hutněním překryta vhodným materiálem, a pokud odpad není zabalený, musí být pravidelně zkrápěna, e) na skládce se nesmí provádět žádné vrtné, výkopové a jiné práce, které by mohly vést k uvolnění vláken azbestu, f) evidence odpadů s obsahem asbestu se provádí zvlášť v provozním deníku – jsou vedeny jen denní listy, kdy byl předmětný odpad přijat Záznam o přijetí odpadu s obsahem asbestu:
77
Skládka TKO Bytíz Evidence přijatých odpadů s obsahem asbestu Datum
Evidenční list č. původce
Kategorie Množství vt
Přijatý odpad
Záznam provedl
78
Vzhled (popis)
Uloženo na skládce popis, příp. nákres
Způsob zabezpečení
Příloha 12 Vzor provozního deníku Náležitosti provozního deníku jsou definovány v bodu 10) přílohy č. 1 vyhlášky 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady
Datum: Den v týdnu : Měsíc: Rok : popis způsobu odpovědnost za xxxxxx, zástupce denně vedení provozního vedení jednotlivých vedoucího skládky deníku záznamů Přehled údajů a informací, které budou do deníku zaznamenávány Jména obsluhy Množství přijatých odpadů (tun za den) Funkčnost technického vybavení skládky - vizuelně Úroveň hladiny průsakových vod v jímce - vizuelně
Směr větru Síla větru
Čerpání průsakové vody na těleso skládky (v hodinách)
Hladina dosahuje k …..…. koruně jímky
S
SV
bezvětří
V
JV
Slabý vítr
monitoring Skládkový plyn Průběžné sledování Ovzduší Povrchové vody Podzemní vody
J
JZ
ANO
Z
NE
SZ
Silnější vítr
Záznamy o školení pracovníků Záznamy o kontrolách v zařízení Záznamy o provádění geologických průzkumů, zaměření apod. záznamy o zvláštních událostech a poruchách v provozu s možným dopadem na životní prostředí, včetně jejich příčin a nápravných opatření, Nepřijaté odpady Hlášení odesláno dne Spotřeba elektrické KWh /měsíc měsíčně na konci
energie měsíce m3/měsíc Spotřeba vody Uchovávání dokumentů dokladujících kvalitu přijatých odpadů je uloženo … Strana :
79
srážky
Velmi silný Orkán vítr Odběry vzorků Trvale na vstupu do kogeneračních jednotek
Příloha 13 Požární řád
POŽÁRNÍ ŘÁD Skládka TKO Bytíz SVZ Centrum s.r.o. A. Jiráska 264, 261 01 Příbram Tento požární řád byl zpracován na základě ustanovení § 15 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a §27 odst.1d) a § 31 vyhl. MV č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru.
I. Stručný popis vykonávané činnosti Skládka tuhého komunálního odpadu (TKO) Bytíz slouží k navážení a skladování tuhého komunálního odpadu. K tomuto účelu je v areálu skládky vyčleněn prostor o rozloze cca 15 300 m2. Na tomto prostoru dochází k uskladňování dovezeného tuhého komunálního odpadu. Prostor skládky je opatřen drenážními šachtami, které odvádějí splaškovou vodu do akumulační jímky o půdorysných rozměrech 19 x 29 m. Součástí provozu jsou také 3 buňky pro zaměstnance, osazené u hlavního vstupu, prostory pro čištění vozidel tlakovou vodou, místo pro parkování kontejnerů na tříděný nehořlavý odpad, nádrž na pohonné hmoty a další prvky technologie (kompaktor, tlakový čistič atd.). Pro skladování a dodávku pohonných hmot pro technologická zařízení je navržen typový plně zabezpečený objekt – kompaktní čerpací stanice PHM – typ Harlequin 5000FS Fuel Station max. objem naplnění 5 307 l, jmenovitý objem 5 042 l. Požární nebezpečí spočívá: A. Ve vypařování a možnosti výbuchu výparů nafty, při manipulaci nesmí docházet k rozlévání. K zapálení může dojít stykem horkým či žhavým předmětem, elektrostatickými výboji či jinými zdroji tepla. B. V nedbalosti při manipulaci s otevřeným ohněm na skládce nebo v riziku úmyslného zapálení skladovaných odpadů. C. V riziku vzniku poruchy na instalovaném elektrickém zařízení v areálu skládky.
II. Požárně technické charakteristiky: Nafta Skupenství: Bod vzplanutí: Třída nebezpečnosti: Teplota vznícení: Dolní mez výbušnosti: Horní mez výbušnosti: Hustota:
kapalné > 55 °C III. 250 °C 0,5 % 6,5 % 800 – 845 kg.m-3
80
Mísitelnost s vodou:
Nerozpustná
Doporučené hasivo: těžká, střední a lehká pěna, prášky A-B-C nebo A-B-C-D.
III. Nejvýše přípustné množství látek Nafta: Nejvyšší přípustné množství látek je rovno 95 % objemu nádrže, tedy 5 042 l nafty. Tuhý komunální odpad: nelze stanovit.
IV. Stanovení podmínek požární bezpečnosti a)
Skládka:
1.
Postup při přejímání odpadů je stanoven v provozním řádu skládky. Při vyskladnění odpadů je řidič povinen dbát pokynů obsluhy skládky. Obsluha provede zevrubné ohledání navezeného materiálu (u vozidel s otevřenou korbou přímo na korbě, a dále po vysypání na určené místo skládky). Pokud tento materiál bude obsahovat látky nebezpečné z hlediska možného vzniku požáru (látky mající charakter nebezpečného odpadu, sklo, zářivky, výbojky, chemikálie, barvy, atd.), musí být tento odpad naložen zpět na vozidlo a jeho uložení na skládku nebude umožněno. Dále bude postupováno podle provozního řádu.
2.
Zaměstnanci musí být prokazatelně seznámeni s dokumentací týkající se řádného chodu provozu skládky (provozní řád skládky, návod k obsluze čerpací stanice Harlequin 5000FS) a dále s tímto požárním řádem.
3.
Areál skládky je oplocen, vstup do areálu je zajištěn dvěma uzamykatelnými vstupy. Vstup osob do areálu bez vědomí obsluhy je zakázán.
4.
V celém areálu je stanoven zákaz kouření.
5.
Areál skládky je na obou vstupech označen bezpečnostními tabulkami dle ČSN ISO 3864, a to tabulkami NB.1.42.06 "Zákaz kouření a manipulace s plamenem" a NB.1.53.99 "Nepovolaným vstup zakázán".
6.
Případné odplynění skládky bude prováděno v souladu s požadavky ČSN 83 8034 – Skládkování odpadů – Odplynění skládek.
a)
Nádrž na naftu:
1.
Veškeré úniky a úkapy hořlavých kapalin musí být ihned likvidovány.
2.
Nádrž na naftu smí být plněna nejvýše na 95% svého maximálního objemu.
3.
Při čerpání nafty z výdejního zařízení do vozidla (stroje) musí být zastaven chod motoru plněného vozidla (stroje) a vypnuta všechna zařízení vozidla (rádio, topení atd.).
4.
V okolí výdejního stojanu je zakázáno provádět jakékoliv skládky materiálu a nesmějí se zde vyskytovat žádné hořlavé zdroje.
81
5.
Při stáčení nafty do nádrže musí být cisternové vozidlo uzemněno prostřednictvím uzemňovací svorky. Při plnění nádrže je pozastaven výdej pohonných hmot.
Ostatní pracoviště:
a) 1.
Rozvaděče a vypínače energií jsou označeny v souladu s ČSN ISO 3864. Označení bezpečnostními příkazy a zákazy musí být trvale umístěno na viditelných místech a udržováno v bezvadném stavu.
2.
Únikové cesty a přístupy k hasebním prostředkům musí být trvale volné.
3.
Provádět svářečské práce na tomto pracovišti je možné jen na písemný příkaz pověřeného zaměstnance a za dodržení podmínek stanovených čl. 3.4. ČSN 05 0600 (kontrola výskytu hořlavých látek na pracovišti, jejich odstranění nebo přikrytí nehořlavými materiály, omezování účinků zdrojů tepla, použití ochranných krytů, vybavení pracoviště vhodnými hasicími přístroji).
4.
Budou prováděny pravidelné kontroly čerpací stanice a to v následujícím rozsahu a termínech: a.
1x týdně – kontrola netěsnosti a následných úniků paliva – zda nejsou uvolněné sací a přívodní hadice, zda jsou elektrické napájecí kabely v dobrém stavu,
b.
1x měsíčně – kontrola sítka čerpadla a 10mikronového filtru, zda se na nich nevyskytují nánosy částic a nečistot z paliva. V případě potřeby vyčistit sítko čerpadla nebo vyměnit filtr.
c.
1x ročně – kontrola provozuschopnosti technologického zařízení oprávněnou osobou, kontrola elektrického zařízení čerpací stanice oprávněnou osobou.
5.
Budou prováděny pravidelné revize elektrického zařízení všech ostatních objektů v souladu s ČSN 33 1500 a souvisejícími normami ve stanovených lhůtách.
6.
Budou prováděny pravidelné revize elektrických spotřebičů a elektrického ručního nářadí v souladu s ČSN 33 1600 ed.2 ve stanovených lhůtách.
V. Vymezení oprávnění a povinnosti zaměstnanců 1. Zaměstnanci musí být prokazatelně seznámeni s příslušnými předpisy požární ochrany a opatřeními na tomto pracovišti uvedenými v tomto požárním řádu. 2. Zaměstnanci musí znát umístění hlavního vypínače elektrického proudu a v případě vzniku mimořádné události provést jeho vypnutí. 3. V případě vzniku požáru je každý zaměstnanec, který požár zpozoruje, povinen svými silami se pokusit o jeho uhašení dostupnými prostředky PO. Není – li to možné, je povinen požár ohlásit na číslo 112 nebo 150 (Integrovaný záchranný systém, Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje) a podílet se na jeho lokalizaci a likvidaci (zaměstnanci se řídí pokyny uvedenými v požárních poplachových směrnicích). 4. Na pracovišti je zřízena preventivní požární hlídka, pokyny pro její činnost jsou stanoveny v příloze tohoto požárního řádu.
VI. Stanovení podmínek pro bezpečný pobyt a pohyb osob 82
1.
Každou závadu, která by mohla mít vliv na požární bezpečnost, je nutno ihned hlásit vedoucímu pracoviště.
2.
Dodržovat všechna výše uvedená nařízení.
3.
Udržovat volné únikové cesty.
VII. Za požární ochranu na pracovišti odpovídá vedoucí: Bc. Michal Zábrodský Podpis odpovědného zaměstnance: Bc. Michal Zábrodský
................................................... ……………………………. Ing. Oldřich Zábrodský Jednatel společnosti
V Příbrami dne 11.2.2011
Zpracoval: Ing. Martin Grešák (Š-OZO 66/2004), fa. GEOtest, a.s. Platnost dokumentu 1 rok do provedení kontroly dokumentace PO
Seznam příloh požárního řádu: Příloha č. 1 Přehled o umístění výstražných a bezpečnostních značek, věcných prostředků PO a požárně bezpečnostních zařízení Příloha č. 2 Pokyny pro činnost preventivní požární hlídky Příloha č. 3 Začlenění provozovaných činností Příloha č. 4 Požární poplachové směrnice
83
Příloha č.1 Přehled o umístění výstražných a bezpečnostních značek, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení 1.
V areálu jsou umístněny tyto výstražné a bezpečnostní značky:
-
Zákaz kouření a vstupu s plamenem – na obou vstupech do areálu
-
Nepovolaným vstup zakázán – na obou vstupech do areálu
-
Hlavní vypínač/vypni v nebezpečí – na rozvodné skříni elektro, kde je umístěn hlavní vypínač
-
Pozor elektrické zařízení/Nehas vodou ani pěnovými přístroji – na rozvodné skříni elektro
2.
V areálu jsou umístěny tyto věcné prostředky požární ochrany:
Hasicí přístroje: PG 6 (has. schopnost min. 21A) – 1x – v buňce obsluhy – určen pro hašení případného požáru v buňce V 9 (min. 13A) – 2x – v buňce obsluhy – určeny pro hašení případného požáru skládky TKO PG 6 (min. 21A) – 1x – u nádrže nafty – určen pro hašení případného požáru nádrže
3.
V objektu se nenachází žádná požárně bezpečnostní zařízení
84
Příloha č.2 Pokyny pro činnost preventivní požární hlídky 1.
Určení prostor činnosti preventivní požární hlídky (PPH)
V souladu s § 13 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, v platném znění, je na pracovišti skládky TKO zřízena preventivní požární hlídka (PPH). PPH je zřízena na celé pracoviště skládky tuhého komunálního odpadu. 2.
Stanovení úkolů členů PPH
Na pracovišti je stanovena PPH v počtu 1 vedoucí a 1 člen PPH. Stanovení úkolů vedoucího PPH: − − − − −
Znát rozmístění věcných prostředků PO a jejich způsob jejich použití, Seznámit se s dokumentací PO na pracovišti, především požárním řádem a požárními poplachovými směrnicemi, Seznámit se s hlavními riziky vzniku požáru, Dohlížet na dodržování požárně bezpečnostních opatření stanovených v požárním řádu, V případě požáru řídit do příjezdu jednotky HZS kraje hasební zásah a organizovat případnou evakuaci osob.
Stanovení úkolů člena PPH: − − − −
1.
Znát rozmístění věcných prostředků PO a jejich způsob jejich použití, Seznámit se s dokumentací PO na pracovišti, především požárním řádem a požárními poplachovými směrnicemi, Seznámit se s hlavními riziky vzniku požáru, V případě požáru nejdříve zajistit vypnutí elektrického proudu, dále provádět zásah pomocí dostupných věcných prostředků PO. Seznam členů PPH
Funkce Vedoucí PPH Člen PPH
Jméno a příjmení
Datum narození
85
Podpis
Příloha č. 3
Začlenění provozovaných činností se zvýšeným požárním nebezpečím Zpracováno dle ustanovení § 4 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, v platném znění a v souladu s § 28 vyhlášky MV č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, v platném znění. a) Druh a místo provozované činnosti Název subjektu: SVZ Centrum s.r.o. Adresa: A. Jiráska, 264, 261 01 Příbram IČ: 260 92 212 Zastoupen: Ing. Oldřich Zábrodský, jednatel Adresa/ místo provozované činnosti: Příbram Bytíz
b) Údaje o provozované činnosti rozhodné pro přiřazení charakteristik potřebných pro začlenění Popis provozované činnosti: skládka tuhého komunálního odpadu – provádí se zde skladování tuhého komunálního odpadu. Pro zajištění chodu technologických zařízení je v areálu instalována čerpací stanice – typ Harlequin 5000FS Fuel Station max. objem naplnění 5 307 l, jmenovitý objem 5 042 l na motorovou naftu (hořlavá kapalina III. třídy) c) Přiřazení charakteristik, kterými jsou definovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím Výdejní stojan – se zvýšeným požárním nebezpečím: • dle § 4, odst. 2), písm. a) zákona č. 133/1985 Sb. – látky, klasifikované jako hořlavé v množství převyšujícím 250 l a)
Prohlášení odpovědného zástupce právnické osoby o začlenění provozovaných činností
Podle míry požárního nebezpečí ve smyslu § 4 odst. 2 písm. a) zákona č.133/1985 Sb., o požární ochraně, v platném znění, se činnost zařazuje do kategorie činností „ se zvýšeným požárním nebezpečím “ ………………………… Ing. Oldřich Zábrodský Jednatel společnosti
Příbram 11.2.2011 Zpracoval: Ing. Martin Grešák (Š-OZO 66/2004), fa. GEOtest, a.s.
Platnost dokumentu 1 rok do provedení kontroly dokumentace PO
86
Příloha 14 Informační tabule Informační tabule u vjezdu do areálu skládky
87
Skládka TKO Bytíz PROVOZOVATEL:
SVZ Centrum s.r.o.
A. Jiráska 264, Příbram IV
CZ 26092212
VEDOUCÍ SKLÁDKY:
Michal Zábrodský
Tel. 775 192 700
SOUHLAS S PROVOZOVÁNÍM ZAŘÍZENÍ VYDAL
Krajský úřad Středočeského kraje
Tel. 257 208 111
Provozní doba 700 – 15 30 800 – 1200
Pondělí - pátek Sobota
po tel. domluvě Neděle
zavřeno
88
Odpady přebírané na skládku od obcí, firem a občanů jsou kategorie „O“ Odpady z těžby rudných nerostů Odpady z těžby nerudných nerostů Jiná hlušina, neuvedená pod čísly 01 03 04 a 01 03 05 Rudný prach neuvedený pod číslem 01 03 07 Odpadní štěrk a kamenivo neuvedené pod číslem 01 04 07 Odpadní písek a jíl Nerudný prach neuvedený pod čís. 01 04 07
01 01 01 01 01 02 01 03 06 01 03 08 01 04 08 01 04 09 01 04 10
Odpadní činidla na indikaci prasklin neuvedená pod Pecní struska Licí formy a jádra nepoužitá k odlévání neuvedená pod Jiný úlet neuvedený pod číslem 10 10 11 Odpadní pojiva neuvedená pod číslem 10 10 13 Odpadní činidla na indikaci prasklin neuvedená pod Licí formy a jádra použitá k odlévání neuvedená pod
Odpady ze zpracování potaše a kamenné soli neuvedené pod číslem 01 04 01 04 11 Prach z čištění spalin neuvedený pod číslem 10 10 09 07 Hlušina a další odpady z praní a čištění nerostů neuvedené pod čísly 01 04 01 04 12 Odpadní materiály na bázi skelných vláken 07 a 01 04 11 Odpady z řezání a broušení kamene neuvedený pod číslem 01 04 07 01 04 13 Úlet a prach Odpady jinak blíže neurčené
01 04 99 Odpadní sklářský kmen před tepelným zpracováním neuvedený 10 11 09
Vrtné kaly a odpady obsahující sladkou vodu 01 05 04 Vrtné kaly a odpady obsahující chloridy neuvedené pod čísly 01 05 05 a 01 05 08 01 05 06 Kaly z praní a z čištění 02 01 01 Odpadní plasty (kromě obalů) 02 01 04 Agrochemické odpady neuvedené pod číslem 02 01 08 02 01 09
Odpadní sklo neuvedené pod číslem 10 11 11 Kaly z leštění a broušení skla neuvedené pod
Kaly z praní a z čištění Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku Kaly z praní, čištění, loupání, odstřeďování a separace
Pevné odpady z čištění spalin neuvedené pod Kaly a filtrační koláče z čištění spalin neuvedené pod Pevné odpady z čištění odpadních vod v míst číslem 10 11 19 02 02 01 Odpadní keramické hmoty před tepelným zpracováním 02 02 04 Úlet a prach 02 03 01 Kaly a filtrační koláče z čištění plynů
Odpady konzervačních činidel Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování Zemina z čištění a praní řepy Odpad uhličitanu vápenatého Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování
02 03 02 02 03 05 02 03 04 02 04 01 02 04 02 02 04 03 02 05 01
Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování Odpady konzervačních činidel
02 05 02 Kaly a filtrační koláče z čištění plynu 02 06 01 Odpady z výroby azbestocementu neuvedené pod 02 06 02 Odpady z jiných směsných materiálů na bázi cementu neuveden 10 13 09 a 10 13 10 02 06 03 Pevné odpady z čištění plynu neuvedené pod 02 07 01 Odpadní beton a betonový kal 02 07 02 Kaly a filtrační koláče neuvedené pod číslem 10 01 09 02 07 03 Odpady z odmašťování neuvedené pod číslem 11 01 13
Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku Odpady z praní, čištění a mechanického zpracování surovin Odpady z destilace lihovin Odpady z chemického zpracování Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy neuvedené pod č. 03 01 04 Odpady ze třídění papíru a lepenky určené k recyklaci Odpadní kaustifikační kal Výmětová vlákna, kaly z mechanického oddělování obsahující vlákna,
89
Vyřazené formy Odpadní keramické zboží, cihly, tašky a staviva (po tepelném zpra Pevné odpady z čištění plynu neuvedené pod Odpady z glazování neuvedené pod číslem 10 12 11 Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku Odpad surovin před tepelným zpracováním Úlet a prach (kromě odpadů uvedených pod
02 07 04 Jiné kaly z obrábění neuvedené pod číslem 12 01 14 02 07 05 Plastové hobliny a třísky 03 01 05 Odpady ze svařování 03 03 08 Odpadní materiál z otryskávání neuvedený pod 03 03 09 Upotřebené brusné nástroje a brusné materiály neuvedené pod 03 03 10 Neznečištěný brusný papír a plátno
výplně a povrchové vrstvy z mechanického třídění Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 03 03 11 Papírové a lepenkové obaly 03 03 10 Odpadní klihovka a štípenka 04 01 01 Plastové obaly Odpad z loužení 04 01 02 Dřevěné obaly Činící břečka neobsahující chrom Kaly neobsahující chrom, zejména kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku Odpady usní (postružiny, odřezky, prach z broušení) obsahující chrom Odpady z úpravy a apretace Odpady z kompozitních tkanin (impregnované tkaniny, elastomer, plastomer) Organické hmoty z přírodních produktů (např. tuk, vosk) Jiné odpady z apretace neuvedené pod číslem 04 02 14 Jiná barviva a pigmenty neuvedené pod číslem 04 02 16 Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 04 02 19 Odpady z nezpracovaných textilních vláken
04 01 05 Kompozitní obaly 04 01 07 Směsné obaly 04 01 08 Skleněné obaly 04 01 09 Textilní obaly 04 02 09 Absorpční činidla, filtrační materiály, č neuvedené pod číslem 15 02 02 04 02 10 Brzdové destičky neuvedené pod číslem 16 01 11 04 02 15 Plasty 04 02 17 Sklo 04 02 20 Součástky jinak blíže neurčené 04 02 21 Jiné složky odstraněné z vyřazených zařízení neuvedené pod
Odpady ze zpracovaných textilních vláken 04 02 22 Asfalt 05 01 17 Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod 05 01 10 číslem 05 01 09 Kaly z napájecí vody pro kotle 05 01 13
Anorganické odpady neuvedené pod číslem 16 03 03 Organické odp. neuvedené pod čís. 16 03 05 Vyřazené chemikálie neuvedené pod čísly 16 05 06, 06 05 07 nebo
Jiné vyzdívky na bázi uhlíku a žáruvzdorné materiály z procesů neuvedené pod číslem 16 11 01 Odpad z chladicích kolon 05 01 14 Jiné vyzdívky a žáruvzdorné materiály z metalurgických proces pod číslem 16 11 03 Odpad z chladicích kolon 05 06 04 Vyzdívky a žáruvzdorné materiály z nemetalurgických proces pod číslem 16 11 05 Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod 06 05 03 Beton číslem 06 05 02 Struska obsahující fosfor 06 09 02 Cihly Jiné reakční odpady na bázi vápníku neuvedené pod číslem 06 09 03 06 09 04 Tašky a keramické výrobky Saze průmyslově vyráběné 06 13 03 Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramický neuvedené pod číslem 17 01 06 Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod 07 01 12 Dřevo číslem 07 01 11 Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod 07 02 12 Sklo číslem 07 02 11 Odpad z výroby, zpracování distribuce a používání plastů 07 02 13 Plasty Odpady přísad neuvedené pod číslem 07 02 14 07 02 15 Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01 Odpady obsahující silikony neuvedené pod číslem 07 02 16 07 02 17 Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod 07 03 12 Vytěžená hlušina neuvedená pod číslem 17 05 05 číslem 07 03 11 Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod 07 04 12 Štěrk ze železničního svršku neuvedený pod číslem 07 04 11 Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod 07 05 12 Izolační materiály neuvedené pod čísly 17 06 01 a 17 06 03 číslem 07 05 11 Pevné odpady neuvedené pod číslem 07 05 13
07 05 14 Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod 02 a 17 09 03 Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod 07 06 12 Odpady, na jejichž sběr a odstraňování nejsou kladeny zvláštní p číslem 07 06 11 ohledem na prevenci infekce
90
Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 07 07 11 Jiné odpadní barvy a laky neuvedené pod číslem 08 01 11 Jiné kaly z barev nebo z laků neuvedené pod číslem 08 01 13 Jiné vodné kaly obsahující barvy nebo laky neuvedené pod číslem 08 01 15
07 07 12 Odpady, na jejichž sběr a odstraňování nejsou kladeny zvláštní p ohledem na prevenci infekce 08 01 12 Jiný popel a struska neuvedené pod číslem 19 01 11 08 01 14 Jiný popílek neuvedený pod číslem 19 01 13 08 01 16 Kotelní prach neuvedený pod číslem 19 01 15
Jiné odpady z odstraňování barev nebo laků neuvedené pod číslem 08 01 17 08 01 18 Odpad z pyrolýzy neuvedený pod číslem 19 01 17 Odpadní práškové barvy 08 02 01 Odpadní písky z fluidních loží Vodné kaly obsahující keramické materiály 08 02 02 Upravené směsi odpadů obsahující pouze odpady nehodno nebezpečné Vodné kaly obsahující tiskařské barvy 08 03 07 Kaly z fyzikálně-chemického zpracování neuvedené pod Odpadní tiskařské barvy neuvedené pod číslem 08 03 12 08 03 13 Stabilizovaný odpad neuvedený pod číslem 19 03 04 Kaly tiskařských barev neuvedené pod číslem 08 03 14 08 03 15 Solidifikovaný odpad neuvedený pod číslem 19 03 06 Odpadní tiskařský toner neuvedený pod číslem 08 03 17 08 03 18 Vitrifikovaný odpad Jiná odpadní lepidla a těsnicí materiály neuvedené pod číslem 08 04 09 08 04 10 Nezkompostovaný podíl komunálního nebo podobného odpadu Jiné kaly z lepidel a těsnicích materiálů neuvedené pod číslem 08 04 11 Jiné vodné kaly s obsahem lepidel nebo těsnicích materiálů neuvedené pod číslem 08 04 13 Fotografický film a papír neobsahující stříbro nebo sloučeniny stříbra Fotoaparáty na jedno použití bez baterií Fotoaparáty na jedno použití obsahující jiné baterie neuvedené pod číslem 09 01 11 Škvára, struska a kotelní prach (kromě kotelního prachu uvedeného pod čís.10 01 04) Popílek ze spalování uhlí Popílek ze spalování rašeliny a neošetřeného dřeva Reakční produkty z odsiřování spalin na bázi vápníku ve formě kalů
08 04 12 Kompost nevyhovující jakosti 08 04 14 Extrakty z anaerobního zpracování komunálního odpadu
09 01 08 Produkty vyhnívání z anaerobního zpracování komunálního odpad 09 01 10 Extrakty z anaerobního zpracování odpadů 09 01 12 Shrabky z česlí 10 01 01 Odpady z lapáků písku
10 01 02 Kaly z čištění komunálních odpadních vod 10 01 03 Směs tuků a olejů z odlučovače tuků obsahující pouze jedlé oleje a 10 01 07 Kaly z biologického čištění průmyslových odpadních vod neu číslem 19 08 11 Škvára, struska a kotelní prach ze spoluspalování odpadu neuvedené pod 10 01 15 Kaly z jiných způsobů čištění průmyslových odpadních vod neu číslem 10 01 14 číslem 19 08 13 Popílek ze spoluspalování odpadu neuvedený pod číslem 10 01 16 10 01 17 Pevné odpady z primárního čištění (z česlí a filtr Odpady z čištění odpadních plynů neuvedené pod čísly 10 01 05, 10 01 07 a 10 01 19 Kaly z čiření vody 10 01 18 Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod 10 01 21 Kaly z dekarbonizace číslem 10 01 20 Vodné kaly z čištění kotlů neuvedené pod číslem 10 01 22 10 01 23 Upotřebené aktivní uhlí Písky z fluidních loží Odpady ze skladování a přípravy paliva pro tepelné elektrárny Odpady z čištění chladicí vody Odpady ze zpracování strusky Jiné pevné odpady z čištění plynů neuvedené pod číslem 10 02 07
10 01 24 10 01 25 10 01 26 10 02 01 10 02 08
Nasycené nebo upotřebené pryskyřice iontom Neželezný odpad Lehké frakce a prach neuvedené pod číslem 19 10 03 Jiné frakce neuvedené pod číslem 19 10 05 Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené po 11 05 Papír a lepenka Plasty a kaučuk Sklo Dřevo neuvedené pod číslem 19 12 06 Textil Nerosty (např. písek, kameny)
Nezpracovaná struska 10 02 02 Jiné odpady z čištění chladící vody neuvedené pod číslem 10 02 11 10 02 12 Jiné kaly a filtrační koláče 10 02 15 Odpadní anody 10 03 02 Prach ze spalin neuvedený pod číslem 10 03 19 10 03 20 Jiný úlet a prach (včetně prachu z kulových mlýnů) neuvedené pod číslem 10 03 22 10 03 21 Pevné odpady z čištění plynů neuvedené pod číslem 10 03 23 10 03 24 Jiné odpady (včetně směsi materiálů) z mechanické úpravy odp. n
91
Kaly a filtrační koláče z čištění plynu neuvedené pod číslem 10 03 25 Jiné odpady z čištění chladicí vody neuvedené pod číslem 10 03 27
č. 19 12 11 10 03 26 Pevné odpady ze sanace zeminy neuvedené pod 10 03 28 Kaly ze sanace zeminy neuvedené pod číslem 19 13 03
Jiné odpady z čištění chladicí vody neuvedené pod číslem 10 04 09 Strusky (z prvního a druhého tavení) Jiný úlet a prach Ostatní odpady z čištění chladicí vody neuvedené pod číslem 10 05 08 Strusky (z prvního a druhého tavení) Jiný úlet a prach
10 04 10 10 05 01 10 05 04 10 05 09 10 06 01 10 06 04
Kaly ze sanace podzemní vody neuvedené pod Papír a lepenka Sklo Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven Oděvy Textilní materiály
Jiné odpady z čištění chladicí vody neuvedené pod číslem 10 06 09 Strusky (z prvního a druhého tavení) Pevný odpad z čištění plynu Jiný úlet a prach Kaly a filtrační koláče z čištění plynu Jiné odpady z čištění chladicí vody neuvedené pod číslem 10 07 07 Úlet a prach
10 06 10 10 07 01 10 07 03 10 07 04 10 07 05 10 07 08 10 08 04
Jedlý olej a tuk Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice neuvedené pod Detergenty neuvedené pod číslem 20 01 29 Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37 Plasty Kovy Odpady z čištění komínů
Jiné strusky Odpadní anody Prach z čištění spalin neuvedený pod číslem 10 08 15 Kaly a filtrační koláče z čištění spalin neuvedené pod číslem 10 08 17 Jiné odpady z čištění chladicí vody neuvedené pod číslem 10 08 19 Pecní struska
10 08 09 10 08 14 10 08 16 10 08 18 10 08 20 10 09 03
Další frakce jinak blíže neurčené Biologicky rozložitelný odpad Zemina a kameny Jiný biologicky nerozložitelný odpad
Licí formy a jádra nepoužitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 09 05 Licí formy a jádra použitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 09 07 Prach z čištění spalin neuvedený pod číslem 10 09 09 Jiný úlet neuvedený pod číslem 10 09 11 Odpadní pojiva neuvedená pod číslem 10 09 13
10 09 06 10 09 08 10 09 10 10 09 12
Uliční smetky Kal ze septiků a žump Odpad z čištění kanalizace Objemný odpad
Směsný komunální odpad Odpad z tržišť
Komunální odpady jinak blíže neurč 10 09 14 právnických osob
Vyzdívky na bázi uhlíku a žáruvzdorné materiály z meta procesů obsahující nebezpečné látky* Jiné vyzdívky a žáruvzdorné materiály z metalu 17 06 05 obsahující nebezpečné látky* Vyzdívky a žáruvzdorné materiály z nemetalurgických obsahující nebezpečné látky* Jiné stavební a demoliční odpady (vč demoličních odpadů) obsahující nebezpe * Pokud nebezpečnou složku tvoří asbest 17 06 01
Izolační materiál s obsahem azbestu Stavební materiály obsahující azbest
92
