Situační a výhledová zpráva réva vinná a víno

Situační a výhledová zpráva réva vinná a víno

prosinec 2013

Seznam VYBRANÝCH použitých zkratek Obecné: IP Sb. SOT SVZ SZP SAPS vinařský rok ES ČS PRV NV HRDP EAFRD

Vydává Ministerstvo zemědělství Odbor rostlinných komodit MZe Odpovědný redaktor: Ing. Pavla Zajícová, MZe Technický redaktor: Ing. Pavla Zajícová, MZe Ředitelka odboru rostlinných komodit: Ing. Eva Divišová, MZe

LPIS PB Instituce: AREV ČR ČSÚ EK, Komise EU GŘC SRS MZe PGRLF SV ČR SZPI SZIF TARIC TIS ÚKZÚZ VF ÚZEI OIV AZV

Autorka touto cestou vyslovuje poděkování všem uvedeným organizacím a jejich odborným pracovníkům. Foto na přebal poskytla Ing. Ivana Flajšingerová Ph.D. Údaje uvedené ve zprávě mohou být publikovány pouze s uvedením zdroje. Zdroje informací, zpracovatelé podkladů: Český statistický úřad Ministerstvo financí - Generální ředitelství cel Ministerstvo zemědělství Státní rostlinolékařská správa Státní zemědělská a potravinářská inspekce Státní zemědělský intervenční fond Svaz vinařů České republiky Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Vinařský fond ___________ Evropská komise Úřední věstník Evropské unie Vydalo: Ministerstvo zemědělství, Těšnov 17, 117 05 Praha 1 Internet: www.eagri.cz, e-mail: [email protected] ISBN 978-80-7434-140-3, ISSN 1211-7692, MK ČR E 11003 Tisk a distribuce: Reprotisk s.r.o., Šumperk, www.reprotisk.cz

Integrovaná produkce révy vinné Sbírka zákonů ČR Společná organizace trhu Situační a výhledová zpráva réva vinná a víno Společná zemědělská politika Jednotná platba na plochu hospodářský rok zahrnující období od 1.  srpna kalendářního roku do 31. července následujícího kalendářního roku Evropské společenství členské státy EU Program rozvoje venkova na období 2007 - 2013 nařízení vlády Horizontální plán rozvoje venkova na období 2004 - 2006 (Horizontal rural development plan) Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (European agricultural fond of rural development) Land parcel identification system půdní blok Sdružení evropských vinařských regionů Česká republika Český statistický úřad Evropská komise Evropská unie Ministerstvo financí - Generální ředitelství cel Státní rostlinolékařská správa ČR - Ministerstvo zemědělství Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond Svaz vinařů České republiky Státní zemědělská a potravinářská inspekce Státní zemědělský intervenční fond Integrovaný tarif Evropského společenství Tržní informační systém SZIF Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Vinařský fond Ústav zemědělské ekonomiky a informací Mezinárodní organizace pro révu a víno Agentura pro zemědělství a venkov

Situační a výhledová zpráva réva vinná a víno

prosinec 2013

2

Obsah 1. ÚVOD..................................................................................................................................................... 3 2. SOUHRN................................................................................................................................................ 3 3. Zásahy státu u komodity réva vinná a víno................................................................. 4 3.1. Regulace podnikání a obchodu uvnitř EU, celní unie, vnější obchodní politika EU, účast ČR na jednání komise ES................................................................................................................................... 4 3.2. Legislativa pro vinohradnictví a vinařství.................................................................................................................. 5 3.3. Podpory plynoucí do sféry vinohradnictví a vinařství............................................................................................ 9 3.4. Ověřování hroznů, zatřiďování vína a výsledky kontrol zdravotní nezávadnosti a jakosti vín v roce 2012............................................................................................................................................. 15 4. Pěstování révy vinné v ČR....................................................................................................... 21 4.1. Portál farmáře - zjednodušená komunikace........................................................................................................... 21 4.2. Registr vinic................................................................................................................................................................... 21 4.3. Sklizeň hroznů révy vinné v ČR................................................................................................................................ 26 5. Školkařství a registrace odrůd révy vinné............................................................... 35 6.Víno originální certifikace.................................................................................................. 36 7. Obchod s vínem v ČR................................................................................................................... 37 8. STATISTIKA VÍNA V ČR..................................................................................................................... 39 9. SITUACE V EU A VE SVĚTĚ.............................................................................................................. 40 9.1. Stručný přehled o vinařství ve světě ........................................................................................................................ 41 9.2. Zahraniční obchod České republiky s vínem ve vinařském roce 2012/2013 ................................................. 45 10. Přílohy........................................................................................................................................... 54

3

1. ÚVOD Předkládaná Situační a výhledová zpráva (dále jen „SVZ“) navazuje na informace uvedené ve zprávě, která byla vydána v roce 2012. Údaje obsažené ve zprávě byly zpracovány na základě informací dostupných k  31.  prosinci 2012 (pokud není uvedeno jinak). SVZ lze vyhledat též na  internetových stránkách www.eagri.cz.

2. SOUHRN Rok 2012 lze charakterizovat na základě vyhodnocených dat jako teplotně nadprůměrný a srážkově průměrný. V roce 2012 spadlo 695 mm srážek, tedy o 21 mm více než je dlouhodobý normál, celkem 103 %. (Pro srovnání v roce 2011 spadlo na území ČR v průměru 627 mm srážek, což je o 47 mm méně než činí dlouhodobý normál srážek za období 1961-1990 (674 mm)). Průměrná roční teplota v roce 2012 byla 8,3 oC, tj. o 0,8 oC více než je dlouhodobý normál, ale byla oproti roku 2011 nižší o 0,2 oC, přestože celých devět měsíců bylo teplotně nadnormálních. (Průměrná roční teplota pro území ČR činila v předchozím roce 2011 8,5 oC, byla tedy o 1,0 oC vyšší než je dlouhodobý normál let 1961-1990). Rozložení srážek během roku bylo nerovnoměrné, první polovina roku byla na srážky chudší a teplotně nadnormální. Nejvíce srážek spadlo v lednu a dále až ve druhé polovině roku – v létě v červenci, dále v říjnu a v prosinci, vyšší úhrny byly také v únoru, v červnu a v srpnu, ale v těchto měsících úhrny srážek pouze dosáhly nebo se přiblížily dlouhodobému normálu za referenční období 1961–1990. Podle výsledků registrace ÚKZÚZ činí plocha vinic představující současný produkční potenciál ČR 19 633,45 ha, přičemž osázených ploch je celkem 17 312,50 ha. Ostatní plochy představují vyklučené vinice, práva na opětovnou výsadbu a státní rezervu. Odrůdová skladba registrovaných vinic v  roce 2012 v  závislosti na velikosti osázených ploch zahrnovala nejčastěji pěstované odrůdy: Veltlínské zelené (1 630,06 ha), Műller Thurgau (1 569,13 ha), Ryzlink rýnský (1 242,21 ha) a Ryzlink vlašský (1 192,10 ha) z bílých odrůd, Svatovavřinecké (1 285,05 ha), Frankovku (1 165,16 ha), Zweigeltrebe (811,95 ha) a Rulandské modré (715,89 ha) z modrých odrůd. Vinohradnictví a  vinařství je provozováno též v  podmínkách regulovaného hospodaření. V  systému ekologického hospodaření bylo zařazeno pro rok 2012 893 ha v rámci programu AEO EAFRD. V rámci podopatření integrované produkce révy vinné se hospodaří na 11 382 ha dotace AEO EAFRD a v rámci podopatření integrované systémy AEO HRDP již nebyly vypláceny. Na základě splnění podmínek nařízení vlády č. 242/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů by mělo být v  rámci integrované produkce za rok 2012 přiděleno celkem 146 652 322 Kč a  v  sektoru ekologického zemědělství 19 326 265 Kč. Dle ČSÚ bylo v  roce 2012 sklizeno přibližně 59 990 tun hroznů při průměrném výnosu 3,83 t/ha. Průměrná cukernatost hroznů se v  roce 2012 dle šetření SV ČR pohybovala kolem 21,3 °NM. SZPI ověřila cukernatost u  28  824 294 kg hroznů, z  toho 98,05  % na Moravě a  1,95  % v Čechách. Tyto hrozny byly následně použity na výrobu přívlastkových vín. Ve vinařském roce 2011/2012 bylo vyrobeno cca 650 tis. hl vína, z toho 410 tis. hl bílého a cca 240 tis. hl červeného vína. Produkce v roce 2012/2013 činila přibližně 470 tis. hl vína, z toho 315 tis. hl bílého a cca 155 tis. hl červeného vína. Dle odhadu Ministerstva se spotřeba vína na osobu pohybovala kolem 20,1 litrů za rok. Dle statistik Svazu vinařů ČR se průměrná cena placená zemědělským výrobcům pohybovala ve výši 17,90 Kč/kg moštových hroznů. V ČR tak byly v roce 2012 sklizeny moštové hrozny v hodnotě 1,26 miliardy Kč, což je částka téměř o 0,5 miliardy Kč nižší než v roce předcházejícím. Po předcházejícím ziskovém roce představovala ztráta v průměru 10 % (1,90 Kč/kg hroznů).

4

3. ZÁSAHY STÁTU U KOMODITY RÉVA VINNÁ A VÍNO 3.1. Regulace podnikání a  obchodu uvnitř eu, celní unie, vnější obchodní politika eu, účast čr na jednání komise EU Regulace podnikání a obchodu uvnitř EU V  rámci společného trhu EU nejsou pro pohyb zboží uvnitř unie stanovena žádná cla ani  kvóty. Pro dovozy ze zemí, které nejsou součástí EU, platí společný celní sazebník. Vzhledem k neexistenci hraničních kontrol a celního řízení mezi státy EU byla zakotvena povinnost evidovat daňové a statistické údaje. Neplnění těchto povinností je sankcionováno. Statistikou vnitřního obchodu se zabývá systém INTRASTAT (informace k dispozici na stránkách www.czso.cz). Povinnost vykazovat měsíčně statistické údaje má každý podnikatel v období 12 měsíců, jehož hodnota zboží přesáhne při dodání nebo odeslání do jiné země EU hodnotu 4 mil. Kč nebo  při  odebrání (přijetí) zboží z jiné členské země 2 mil. Kč. Povinnost vykazovat data pro INTRASTAT však nevzniká a zpravodajskou jednotkou se nestává osoba, která nemá povinnost podávat přiznání k DPH.

Komunitární předpisy pro oblast obchodu s vínem (pro oblast spotřební daně) Nařízení Komise (ES) č. 684/2009, ze dne 24. července 2009, kterým se provádí směrnice Rady 2008/118/ES, pokud jde o  elektronické postupy pro přepravu zboží podléhajícího spotřební dani v režimu s podmíněným osvobozením od spotřební daně Nařízení Komise (EHS) č. 3649/1992, o zjednodušeném průvodním dokladu pro pohyb výrobků podléhajících spotřební dani, které byly propuštěny pro domácí spotřebu v odesílajícím členském státě, uvnitř Společenství

Národní legislativa vztahující se k problematice obchodu Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 201/2005 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o  obchodu mezi Českou republikou a  ostatními členskými státy Evropského společenství, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 354/2003 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 479/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

3. ZÁSAHY STÁTU U KOMODITY RÉVA VINNÁ A VÍNO

5

Celní unie a vnější obchodní politika EU EU je celní unií vytvořenou v souladu s pravidly WTO, jejíž hlavní snahou je reciproční odstraňování překážek obchodu a  pomoc nejchudším zemím světa. EU má společný celní kodex a  společný celní sazebník, který je schvalován v říjnu a uveřejňován v Úředním věstníku EU. Evropský celní sazebník je v podobě Integrovaného tarifu Evropského společenství (TARIC) vydáván pro dovozce i vývozce. TARIC je k dispozici na stránkách: http://europa.eu/business/import-export/index_en.htm#9 nebo na adrese www.cs.mfcr.cz, jednou ročně je vydáván v Úředním věstníku. Česká verze TARICu, doplněná Celní správou o národní opatření (sazby daně z  přidané hodnoty, spotřebních daní a  některá další netarifní opatření), je vydávána pod názvem Český integrovaný tarif EU.

3.2. Legislativa pro vinohradnictví a vinařství Komunitární předpisy pro vinohradnictví a vinařství Nařízení Rady (EHS) č. 1601/1991 ze dne 10. června 1991, o  obecných pravidlech pro definici, označování a obchodní úpravu aromatizovaných vín, aromatizovaných vinných nápojů a aromatizovaných koktejlů z vinařských výrobků Nařízení Komise (ES) č. 122/1994 ze dne 25. ledna 1994, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1601/1991 pro definici, označování a obchodní úpravu aromatizovaných vín, aromatizovaných vinných nápojů a aromatizovaných vinných koktejlů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1337/2011 ze dne 13. prosince 2011 o evropské statistice trvalých kultur a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 357/79 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/109/ES Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.  178/2002 ze dne 28.  ledna  2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a  zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) Nařízení Rady (ES) č. 491/2009 ze dne 25. května 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1234/2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) Nařízení Komise (ES) č. 555/2008 ze dne 27. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008 o společné organizaci trhu s vínem, pokud jde o programy podpory, obchod se třetími zeměmi, produkční potenciál a kontroly v odvětví vína Nařízení Komise (ES) č. 436/2009 ze dne 26. května 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o registr vinic, povinná prohlášení a shromažďování údajů pro sledování trhu, průvodní doklady pro přepravu vinařských produktů a  evidenční knihy vedené v odvětví vína Nařízení Komise (ES) č. 606/2009 ze dne 10. července 2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o druhy výrobků z révy vinné, enologické postupy a omezení, která se na ně použijí Nařízení Komise (ES) č. 607/2009 ze dne 14. července 2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o chráněná označení původu a zeměpisná označení, tradiční výrazy, označování a obchodní úpravu některých vinařských produktů

6

Nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém v rámci režimů přímých podpor pro zemědělce stanovených v uvedeném nařízení, a k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde podmíněnost v rámci režimu přímé podpory pro odvětví vína

Novely stávajících komunitárních předpisů pro vinohradnictví a  vinařství z  roku 2012 a 2013 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1028/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o režim jednotné platby a podporu pěstitelům révy Prováděcí nařízení Komise (EU) č.  314/2012 ze dne 12.  dubna 2012, kterým se mění nařízení (ES) č. 555/2008 a (ES) č. 436/2009, pokud jde o průvodní doklady pro přepravu vinařských produktů a evidenční knihy vedené v odvětví vína Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 568/2012 ze dne 28. června 2012, kterým se mění nařízení (ES) č. 555/2008, pokud jde o předkládání programů podpory v odvětví vína Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 315/2012 ze dne 12. dubna 2012, kterým se mění nařízení (ES) č. 606/2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o druhy výrobků z révy vinné, enologické postupy a omezení, která se na ně použijí Prováděcí nařízení Komise (EU) č.  428/2012 ze dne 22.  května 2012 o  změně nařízení (ES) č.  607/2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k  nařízení Rady (ES) č.  479/2008, pokud jde o chráněná označení původu a zeměpisná označení, tradiční výrazy, označování a obchodní úpravu některých vinařských produktů Prováděcí nařízení Komise (EU) č.  579/2012 ze dne 29.  června 2012 o  změně nařízení (ES) č.  607/2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k  nařízení Rady (ES) č.  479/2008, pokud jde o chráněná označení původu a zeměpisná označení, tradiční výrazy, označování a obchodní úpravu některých vinařských produktů Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1185/2012 ze dne 11. prosince 2012 o změně nařízení (ES) č. 607/2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o  chráněná označení původu a  zeměpisná označení, tradiční výrazy, označování a  obchodní úpravu některých vinařských produktů Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 666/2012 ze dne 20. července 2012, kterým se mění nařízení (ES) č. 2092/2004, (ES) č. 793/2006, (ES) č. 1914/2006, (ES) č. 1120/2009, (ES) č. 1121/2009, (ES) č. 1122/2009, (EU) č. 817/2010 a (EU) č. 1255/2010, pokud jde o oznamovací povinnosti v rámci společné organizace zemědělských trhů a režimy přímých podpor pro zemědělce Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 937/2012 ze dne 12. října 2012, kterým se mění nařízení (ES) č. 1122/2009 a (EU) č. 65/2011, pokud jde o metodu určování použitelné úrokové sazby na neoprávněně vyplacené částky, které mají být získány zpět od příjemců režimů přímých podpor pro zemědělce podle nařízení Rady (ES) č.  73/2009, podpory pro rozvoj venkova podle nařízení Rady (ES) č.  1698/2005 a podpory pro odvětví vína podle nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 Prováděcí nařízení Komise (EU) č.  1271/2012 ze dne 21.  prosince 2012, kterým se stanoví odchylka od některých ustanovení nařízení (ES) č.  1122/2009, pokud jde o  možnosti podání žádostí o podporu v rámci režimu jednotné platby pro rok 2012 a o přiznání platebních nároků z vnitrostátní rezervy v roce 2012 nebo zvýšení jejich jednotkové hodnoty a pokud jde o obsah jednotné žádosti, nařízení (ES) č. 1120/2009, pokud jde o ohlášení platebních nároků v roce 2012, a nařízení Rady (ES) č.  73/2009, pokud jde o  ověření podmínek pro poskytnutí podpory před provedením plateb a  den, ke kterému musí zemědělci disponovat pozemky Nařízení Rady (EU) č. 517/2013 ze dne 13. května 2013, kterým se v důsledku přistoupení Chorvatské republiky upravují některá nařízení a  rozhodnutí v  oblasti volného pohybu zboží, volného pohybu osob, práva obchodních společností, politiky hospodářské soutěže, zemědělství, bezpečnosti potravin,

3. ZÁSAHY STÁTU U KOMODITY RÉVA VINNÁ A VÍNO

7

veterinární a  rostlinolékařské politiky, dopravní politiky, energetiky, daní, statistiky, transevropských sítí, soudnictví a základních práv, svobody, bezpečnosti a práva, životního prostředí, celní unie, vnějších vztahů, zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky a orgánů Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 52/2013 ze dne 22. ledna 2013, kterým se mění příloha XIb nařízení Rady (ES) č.  1234/2007, pokud jde o  perlivé víno, perlivé víno dosycené oxidem uhličitým a rektifikovaný moštový koncentrát Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 202/2013 ze dne 8. března 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 555/2008, pokud jde o předkládání programů podpory v odvětví vína a obchod se třetími zeměmi Nařízení Komise (EU) č.  519/2013 ze dne 21.  února 2013, kterým se v  důsledku přistoupení Chorvatska upravují některá nařízení a  rozhodnutí v  oblasti volného pohybu zboží, volného pohybu osob, práva usazování a  volného pohybu služeb, práva společností, politiky hospodářské soutěže, zemědělství, bezpečnosti potravin, veterinární a rostlinolékařské politiky, rybolovu, dopravy, energetiky, daní, statistiky, sociální politiky a  zaměstnanosti, životního prostředí, cla, vnějších vztahů a zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 600/2013 ze dne 24. června 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 555/2008, pokud jde o provádění izotopových rozborů vinařských výrobků v Chorvatsku během přechodného období Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 994/2013 ze dne 16. října 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 952/2006, (ES) č. 967/2006, (ES) č. 555/2008 a (ES) č. 1249/2008, pokud jde o sdělovací a oznamovací povinnosti v rámci společné organizace zemědělských trhů Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 144/2013 ze dne 19. února 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 606/2009, pokud jde o některé enologické postupy a omezení, která se na ně použijí, jakož i nařízení (ES) č. 436/2009, pokud jde o zanesení těchto postupů do průvodních dokladů pro přepravu vinařských produktů a evidenčních knih vedených v odvětví vína Nařízení Komise (EU) č.  519/2013 ze dne 21.  února 2013, kterým se v  důsledku přistoupení Chorvatska upravují některá nařízení a  rozhodnutí v  oblasti volného pohybu zboží, volného pohybu osob, práva usazování a  volného pohybu služeb, práva společností, politiky hospodářské soutěže, zemědělství, bezpečnosti potravin, veterinární a rostlinolékařské politiky, rybolovu, dopravy, energetiky, daní, statistiky, sociální politiky a  zaměstnanosti, životního prostředí, cla, vnějších vztahů a zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 144/2013 ze dne 19. února 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 606/2009, pokud jde o některé enologické postupy a omezení, která se na ně použijí, jakož i nařízení (ES) č. 436/2009, pokud jde o zanesení těchto postupů do průvodních dokladů pro přepravu vinařských produktů a evidenčních knih vedených v odvětví vína Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 565/2013 ze dne 18. června 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1731/2006, (ES) č. 273/2008, (ES) č. 566/2008, (ES) č. 867/2008, (ES) č. 606/2009 a prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 a (EU) č. 1333/2011, pokud jde o oznamovací povinnosti v rámci společné organizace zemědělských trhů, a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 491/2007 Nařízení Komise (EU) č.  519/2013 ze dne 21.  února 2013, kterým se v  důsledku přistoupení Chorvatska upravují některá nařízení a  rozhodnutí v  oblasti volného pohybu zboží, volného pohybu osob, práva usazování a  volného pohybu služeb, práva společností, politiky hospodářské soutěže, zemědělství, bezpečnosti potravin, veterinární a rostlinolékařské politiky, rybolovu, dopravy, energetiky, daní, statistiky, sociální politiky a  zaměstnanosti, životního prostředí, cla, vnějších vztahů a zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky Prováděcí nařízení Komise (EU) č.  129/2013 ze dne 14.  února 2013 o  změně nařízení (ES) č. 1121/2009, pokud jde o přechodnou vnitrostátní podporu, která má být zemědělcům poskytována v roce 2013, a nařízení (ES) č. 1122/2009, pokud jde o snížení související s dobrovolnou úpravou přímých plateb v roce 2013

8

Národní legislativa vztahující se k problematice vinohradnictví a vinařství Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 323/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č.  254/2010 Sb., kterou se stanoví seznam vinařských podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí Zákon č. 452/2001 Sb., o  ochraně označení původu a  zeměpisných označení a  o  změně zákona o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů Zákon č.  110/1997 Sb., o  potravinách a  tabákových výrobcích a  o  změně některých souvisejících zákonů, jak vyplývá z pozdějších změn (úplné znění zákona - zákon č. 456/2004 Sb.) Nařízení vlády č. 245/2004, o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhu s vínem, ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády č.  159/2004, o  stanovení bližších podmínek poskytování a  propadnutí záruk pro zemědělské výrobky Nařízení vlády č. 224/2004, o  některých podrobnostech provádění společných organizací trhu v  režimu dovozních a  vývozních licencí a  osvědčení o  stanovení náhrady předem pro zemědělské produkty Zákon č.  147/2002 Sb., o  Ústředním kontrolním a  zkušebním ústavu zemědělském a  o  změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), jak vyplývá z pozdějších změn (úplné znění zákona - zákon č. 462/2004 Sb.) Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády č. 242/2004 Sb., o  podmínkách provádění opatření na podporu rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství spočívajících v ochraně složek životního prostředí (o provádění agroenvironmentálních opatření), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů Zákon 83/1990 Sb., o sdružování občanů

Novely stávající národní legislativy pro vinohradnictví a vinařství z roku 2012 a 2013 Nařízení vlády č. 258/2012 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 245/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhu s vínem, ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády č. 448/2012 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 479/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor, ve znění pozdějších předpisů, a  některá související nařízení vlády Zákon č. 407/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o  spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Zákon č. 167/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o  archivnictví a  spisové službě a  o  změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 227/2000 Sb., o  elektronickém podpisu a  o  změně některých dalších zákonů (zákon o  elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

3. ZÁSAHY STÁTU U KOMODITY RÉVA VINNÁ A VÍNO

9

Nařízení vlády č. 263/2012 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o  podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády č. 448/2012 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 479/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor, ve znění pozdějších předpisů, a  některá související nařízení vlády Zákon č. 279/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a  o  změně některých souvisejících zákonů (zákon o  Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Zákon č. 308/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o povinném značení lihu Nařízení vlády č. 298/2013 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o  podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 239/2007 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy, ve znění pozdějších předpisů, a  nařízení vlády č. 112/2008 Sb., o  stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinnost od 1. 1. 2014

3.3. Podpory plynoucí do sféry vinohradnictví a vinařství Podpory z prostředků ČR Dotační politika stanovená Zásadami, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací na základě § 2 a § 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů pro rok 2012. Zásady pro poskytování dotací vycházejí jako publikace MZe (odbor přímých plateb) či jejich znění lze nalézt na www.eagri.cz (odkaz dotace a programy). V roce 2012 bylo možné čerpat pro vinohradnictví a vinařství národní podpory v rámci následujících titulů: •

1.I. Podpora vybudování kapkové závlahy v  ovocných sadech, chmelnicích, vinicích a ve školkách (ukončení přijímání žádostí do 30. 6. 2012)

Účelem je vybudování kapkové závlahy pro zvýšení konkurenceschopnosti a  kvality ovoce, chmele, vinných hroznů a školkařských výpěstků. Podpora je poskytována ve výši do 60 000 Kč/ha vybudované kapkové závlahy s podmínkou, že příjemce podpory bude s předmětem podpory podnikat min. 10 let od data vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace. •

3. Podpora ozdravování polních a  speciálních plodin (ukončení přijímání žádostí dle podopatření)

Účelem je zvýšení kvality rostlinné produkce cestou náhrady chemického ošetření a prevence šíření hospodářsky závažných virových a bakteriálních chorob a chorob přenosných osivem a sadbou. Výše dotací jsou odstupňovány dle způsobu užití. •

9.A.b. Speciální poradenství pro rostlinnou výrobu (ukončení přijímání žádostí do 30. 6. 2012) 1) publikace doporučovaných odrůd a  souvisejících informací poskytované pěstitelům zdarma; pěstitelskému svazu do výše 80 % prokázaných přímých nákladů, 2) pořádání výstav pěstovaných rostlin; vystavovatel, nebo pěstitelský svaz, fixní částka, dle rozhodnutí MZe, podle významu pořádané výstavní akce, 3) podpora pořádání seminářů, školení pro pěstitelskou veřejnost; pořadatel (se souhlasem MZe), do výše 60 % prokázaných přímých nákladů, avšak maximální výše podpory na jedno školení či seminář nepřesáhne částku 50 000 Kč.

10

•

10.D. Podpora evropské integrace nevládních organizací (ukončení přijímání žádostí do 31. 3. 2012)

Účelem podpory je zlepšení efektivnosti a  odborné úrovně činnosti nevládních organizací formou podpory integrace v  rámci ES; česká stavovská agrární nevládní organizace s  významnou celostátní působností v zemědělsko - potravinářském komplexu s minimální dobou registrace 2 roky k datu podání žádosti o dotaci a minimálním počtem 150 členů (právnických i fyzických osob; u kolektivních členů se započítávají jejich jednotliví členové), která je členem ve vyjmenovaných mezinárodních organizacích. Výše dotací jsou odstupňovány dle způsobu užití. •

13. Podpora zpracování zemědělských produktů a  zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu (ukončení přijímání žádostí do 29. 4. 2012)

Předmětem dotace je: a) podpora modernizace a rekonstrukce výrobních zařízení, b) zavádění nových technologií, c) zlepšení a  racionalizace postupů zpracování zemědělských produktů, investice ke  zlepšování a monitorování kvality potravinářských produktů, d) zavádění technologií šetrných k životnímu prostředí, e) zavádění technologií souvisejících s dohledatelností potravinářských výrobků. Dotace se vztahuje pouze na výrobce potravin, jehož podíl tržeb z vlastní výroby potravin je vyšší než 50 % a který nespadá do kategorie mikro, malých a středních podniků (tj. podnik, který zaměstnává více než 250 osob nebo jeho roční obrat převyšuje 50 mil. EUR). Výše dotace je do 25 % prokazatelně vynaložených nákladů dle předloženého projektu, minimální hodnota nákladů projektu je 1 milion Kč. Vyúčtování dotací poskytnutých z podpůrných programů v roce 2012 1.I. Státní podpora na zavlažování vinic byla v  roce 2012 na základě 6 schválených žádostí přiznána na celkem 75,2 ha v celkové výši 2 022 341 Kč. 3.b.B.1. Podpora na budování prostorových izolátů množitelského materiálu révy vinné se zaměřením na ochranu proti šíření hospodářsky závažných virových chorob byla za rok 2012 přiznána v celkové výši 1 334 818 Kč. 3.c. Podpora na testování množitelského materiálu s  využitím  imunoenzymatických metod a  metod PCR byla poskytnuta na 1 žádost. V  této žádosti byly poskytnuty dotace nejenom na révu, ale také na teplomilné peckoviny v celkové výši 121 948 Kč. 3.d. Podpora šlechtění révy vinné zaměřeného na vyšší odolnost proti škodlivým biotickým a abiotickým činitelům a odpovídající kvalitu výsledné produkce byla poskytnuta v celkové výši 2 672 426 Kč. 9.A.1 V rámci opatření vydání publikací doporučovaných odrůd a souvisejících informací, poskytovaných pěstitelům zdarma celkem požádali 2 žadatelé v celkové výši výše dotace 56 430 Kč. 10.D. Státní podpora ve výši 57  721 Kč byla uvolněna na podporu evropské integrace nevládních organizací (SV ČR). 13.A. Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu byla poskytnuta na 1 projekt v celkové výši 3 406 260 Kč.

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) Investiční Programy Podpory podnikání jsou zaměřené zejména na realizaci dlouhodobých investičních záměrů s ohledem na restrukturalizaci a zvýšení efektivnosti, modernizaci, snížení výrobních nákladů, zlepšení jakosti a další rozvoj zemědělských subjektů. Podpora se poskytuje pouze na investice, které nejsou považovány za přijatelné výdaje v rámci Programu rozvoje venkova z Evropského

3. ZÁSAHY STÁTU U KOMODITY RÉVA VINNÁ A VÍNO

11

zemědělského fondu pro rozvoj venkova. V rámci podpory jsou otevřeny dva programy, a to program Zemědělec a program Půda.

Program ZEMĚDĚLEC C.1.1. Předmět a účel podpory Cílem Programu je vytvořit předpoklady pro rozvoj zemědělských subjektů, kdy příjemce Podpory investuje zejména do strojního zařízení, vybavení či technologických celků, přičemž podporovaná investice musí sloužit ke snížení výrobních nákladů, modernizaci či zlepšení jakosti. Maximální hrubá míra podpory nebude vyšší než 40  % způsobilých investic. Podpora poskytovaná Fondem se bude vztahovat na úvěry, jejichž doba splatnosti nepřesáhne 7 let. C.1.3. Podpora poskytovaná v rámci Programu Žadateli (mladému zemědělci) bude podpora navýšena o 1 %. Mladým zemědělcem se rozumí podnikatel (fyzická osoba) nebo právnická osoba, kde fyzická osoba, která plní funkci statutárního orgánu a zároveň se podílí na základním kapitálu z více než 50 % a která nedosáhne v roce podání žádosti věku 40 let. Základní sazba podpory ve formě dotace části úroků z úvěru je ve výši 4 % a zvýhodnění pro mladého zemědělce je ve výši + 1,0 %. Aktuální sazby podpor a přehled všech programů PGRLF jsou uvedeny na internetové stránce fondu: http://www.pgrlf.cz/download/zemedelec_pokyny_2012.pdf.

Program PŮDA Cílem programu je podpořit nákup nestátní zemědělské půdy, včetně trvalých porostů (sadů, vinic, chmelnic - dále jen „půdy“), za účelem hospodaření (provozování zemědělské výroby) na této půdě. Aktuální informace lze nalézt na internetové stránce fondu: http://www.pgrlf.cz/download/ pokynypudademinimis2.pdf. Podpory z prostředků Vinařského fondu Vinařský fond podporuje marketing vína, prodej produktů a ochranu označování vína podle zeměpisného původu, informuje veřejnost o  vinohradnictví a  vinařství a  o  dalších významných skutečnostech souvisejících s vinohradnictvím a vinařstvím, podporuje uchovávání a rozvoj vinohradnictví a vinařství jako významné součásti evropského kulturního dědictví, dále podporuje rozvoj turistiky v  oblasti vinohradnictví a vinařství. Vinařský fond vydal v roce 2012 na propagaci prostředky ve výši více než 64 milionů Kč. Tato částka zahrnuje výdaje na komunikační kampaň značky „Vína z Moravy, vína z Čech“(a značek „Svatomartinské“ a  „Růžové CZ“), činnost Fondu dle ust. § 31 odst. 4 zákona č. 321/2004 Sb. (viz výše) realizovanou prostřednictvím smluvních vztahů a žádosti o poskytnutí podpory dle vyhlášky č. 97/2006 Sb. Příjmy Vinařského fondu jsou tvořeny odvody za víno poprvé uvedené do oběhu (0,50 Kč z  litru), odvody z plochy vinic (350 Kč/ha), penále, úroky, dotacemi z rozpočtu územních samosprávných celků a finanční podporou státu ve výši součtu všech příjmů Fondu.

12

Přehled příjmů Vinařského fondu v roce 2012 Položka

Přijaté platby v Kč

Odvody za víno

29 711 910,60

Odvody za vinice

5 218 442,00

Penále

231 196,00

Úroky

254 284,41

Příjmy z prodeje produktů

1 402 017,80

Dotace z rozpočtu krajů

4 000 000,00

Finanční podpora státu 2012

32 346 947,00

CELKEM

73 164 797,81

Pramen:Vinařský fond, * Pozn.: stav k 30. 1. 2013

Přehled výdajů Vinařského fondu na propagaci v roce 2012 Forma Rozhodnutí o poskytnutí podpory: z toho

Vydané platby v Kč 18 596 056,00

- Podpora marketingu (dle § 31, odst. 4, písm. a), zákona č. 321/2004 Sb.)

3 853 818,00

- Informování veřejnosti o vinohradnictví a vinařství (písm. b)

3 161 072,00

- Podpora rozvoje vinařské turistiky (písm. c)

11 581 166,00

Komunikační kampaň

30 028 403,56

Propagace na základě smluv

15 520 045,60

CELKEM Pramen:Vinařský fond, * Pozn.: stav k 30. 1. 2013

64 144 505,16

13

3. ZÁSAHY STÁTU U KOMODITY RÉVA VINNÁ A VÍNO

Přehled žádostí o podporu dle vyhlášky č. 97/2006 Sb. podaných v roce 2012 Termín podání žádosti

1. 1. - 15. 2. 2012

Tematické skupiny

1. 7. - 15. 8. 2012

Celkem podáno/z toho podpořeno

 

 

 

96

11

107/98

110

33

143/137

Vinařská turistika

99

43

142/102

Semináře, konference

25

14

39/34

Tiskoviny, audio, video, internet

14

5

19/8

1

0

1/1

345

106

451/380

Účasti na výstavách Výstavy, soutěže, přehlídky

Ostatní Celkem Pramen:Vinařský fond

Podrobné informace o žádostech o podporu a výdajích Fondu jsou zveřejněny na webových stránkách Fondu www.vinarskyfond.cz. Zde najdete i výroční zprávu o činnosti Fondu za rok 2012.

Podpory z prostředků EU za rok 2012 1) Společná organizace trhu s vínem (SOT) Na režim uvolňování prostředků ze zdrojů EU se v roce 2012 vztahovalo vládní nařízení č. 245/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhu s vínem. •

Podpory na restrukturalizaci a přeměnu vinic

V rámci tohoto opatření byla podpora v roce 2012 poskytována na opatření: B Změna odrůdové skladby vinice C  Snížení produkce révy vinné na jednom keři révy vinné při současném zachování produkčního potenciálu zvýšením počtu keřů révy vinné D Přesun vinice do svahu E/H Ochrana proti poškození keřů révy vinné způsobovanému zvěří - hromadná E/I Ochrana proti poškození keřů révy vinné způsobovanému zvěří - individuální Podpora byla vyplácena z prostředků EU. Informace týkající se této podpory jsou dostupné na adrese www.szif.cz, odkaz „Společná organizace trhu“, dále „Rostlinná výroba“, nabídka „Víno/Vinice“ a zde „Restrukturalizace vinic“.

14

Žádosti o podporu na restrukturalizaci a přeměnu vinic ve vinařském roce 2011/2012 2011/2012 Počet přijatých žádostí

151

Počet žádostí stažených žadatelem

4

Počet zamítnutých žádostí

19

Počet schválených žádostí (vyplacených)

128

Celkem ve vinařském roce vyplaceno

1 033,4 ha/ 74 482 346 Kč

Z toho: B - Změna odrůdové skladby vinice

333,4 ha

41 581 287 Kč

C - Snížení produkce révy vinné na jednom keři révy vinné při současném zachování produkčního potenciálu zvýšením počtu keřů révy vinné

310,4 ha

9 385 424 Kč

0 ha

0 Kč

E/H - Ochrana proti poškození keřů révy vinné způsobovanému zvěří - hromadná

269,4 ha

9 659 776 Kč

E/I - Ochrana proti poškození keřů révy vinné způsobovanému zvěří - individuální

120,2 ha

2 546 366 Kč

D - Přesun vinice do svahu

Pramen: SZIF, uvedené hodnoty byly zaokrouhleny na celá čísla

• Investice v rámci SOT s vínem Pro vinařský rok 2011/2012 bylo přijato 253 žádostí (filtr na víno - 96 žádostí, lis na hrozny - 84 žádostí a speciální kvasná nádoba pro získávání červeného vína s aktivním zařízením k potápění matolinového klobouku - 73 žádostí), 8 žádostí bylo staženo a 79 žádostí bylo zamítnuto. Celkem bylo vyplaceno 166 žádostí, tj. 54 926 175 Kč (filtr na víno - 63 žádostí za 17 050 038 Kč, lis na hrozny - 60 žádostí za 23 996 811 Kč, speciální kvasná nádoba pro získávání červeného vína s aktivním zařízením k potápění matolinového klobouku - 43 žádostí za 13 879 326 Kč). Podpora byla vyplácena z prostředků EU. Informace týkající se této podpory jsou dostupné na adrese www.szif.cz, odkaz Společná organizace trhu“, dále „Rostlinná výroba“, nabídka „Víno/Vinice“ a  zde „Investice“. 2) Na podpory v rámci jednotné platby na plochu zemědělské půdy (SAPS) Podpora je administrována SZIF a je poskytována na minimální plochu 1 ha zemědělsky obhospodařované půdy.

Výše platby na 1 ha

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2 792 Kč

3 073 Kč

3 710 Kč

4 060 Kč

4 686 Kč

5 387 Kč

3) Na provádění agroenvironmentálních opatření dle nařízení vlády č.  79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů. V rámci Programu rozvoje venkova na období 2007 - 2013 (PRV) jsou podporovány agroenvironmentální opatření, která zahrnují i tituly ekologické zemědělství a integrovaná produkce vinné révy, podmínkou je uzavření závazku na 5 let. Žádosti o  poskytnutí dotace na  agroenvironmentální opatření (resp. integrovaná produkce vinné révy, ekologické zemědělství) je třeba předkládat SZIFu prostřednictvím místně příslušných Oddělení pro příjem žádostí a LPIS. Pokud žadatel provádí v LPISu změny ve vztahu k půdním blokům zařazeným

3. ZÁSAHY STÁTU U KOMODITY RÉVA VINNÁ A VÍNO

15

do  agroenvironmentálního opatření, musí být současně se žádostí o  dotaci předkládána též žádost o změnu zařazení. Informace týkající se podpor integrované produkce vinné révy a ekologického zemědělství jsou dostupné na adrese: www.szif.cz a na regionálních odborech SZIF.

Podpory z  prostředků EU (80  % nákladů) s  kofinancováním České státu (20  % nákladů) • Stav podpor v sektoru integrované produkce vinné révy Od roku 2012 již není možné podávat žádost o zařazení AEO EAFRD do podopatření postupy šetrné k  životnímu prostředí titulu integrovaná produkce vinné révy. O  dotace tak mohou žádat pouze žadatelé s  již uzavřenými závazky. V  roce 2012 bylo podáno celkem 616 žádostí o  vyplacení dotace. Sazba podpory byla stanovena na 12 785,53 Kč/ha. Předpokládaný odhad výše podpory pro rok 2012 činí 146 652 322 Kč na celkovou výměru 11 382 ha. • Stav podpor v sektoru ekologické zemědělství Od roku 2012 již není možné podávat žádost o zařazení AEO EAFRD do podopatření postupy šetrné k životnímu prostředí titulu ekologické zemědělství. O dotace tak mohou žádat pouze žadatelé s již uzavřenými závazky. V roce 2012 bylo podáno celkem 76 žádostí o vyplacení dotace (v rámci ekologického zemědělství na kulturu vinice). Sazba podpory byla stanovena na 21 410,08 Kč/ha. Předpokládaný odhad výše podpory pro rok 2012 činí 19 326 265 Kč na celkovou výměru 893 ha. • Ostatní podpory V roce 2012 se jednalo o podporu v rámci projektových opatření Programu rozvoje venkova: Osa I Opatření zaměřená na restrukturalizaci a  rozvoj fyzického kapitálu a  podporu inovací Opatření I.3.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců Osa III Opatření k diverzifikaci hospodářství venkova Opatření III.1.3 Podpora cestovního ruchu

3.4. Ověřování hroznů, zatřiďování vína a  výsledky kontrol zdravotní nezávadnosti a jakosti vín v roce 2012 SZPI každoročně prověřuje úroveň výroby a  distribuce mimo jiné též vinných produktů a  hroznů révy vinné. Současně se soustřeďuje i na prověření odpovědnosti výrobců a distributorů za zdravotně nezávadnou produkci. Osvědčila se novinka, kde si může spotřebitel ověřit, zda bylo zakoupené jakostní víno zatříděné podle § 26 zákona č.  321/2004 Sb., o  vinohradnictví a  vinařství a  o  změně některých souvisejících zákonů (zákon o  vinohradnictví a  vinařství), ve znění pozdějších předpisů. Požadované informace jsou uvedeny v přílohách této situační zprávy, nebo na internetových stránkách www.eagri.cz, www.zatridenivina.cz a nebo www.puvodvina.cz.

16

Zatřiďování vína a ověření hroznů v roce 2012 Celkem proběhlo 130 zasedání komisí pro hodnocení a zatřiďování vín, v nichž bylo předloženo 6 423 vzorků vín. Tyto vzorky reprezentovaly 329 009 hl vína. Na Moravě bylo celkem předloženo k zatřídění 326 649 hl vína (počet vzorků 6 339) a v Čechách to bylo 2 359 hl vína (počet vzorků 84). Celkem bylo zatříděno 6 383 vzorků vín, což představuje množství 327 708 hl vína. Z toho bylo hodnoceno ve druhém kole (opakovaně) celkem 67 vzorků v  množství 2 960 hl a  40 vzorků bylo vyřazeno v celkovém množství 1 301 hl. Ve vinařské oblasti Čechy byl podíl bílých odrůd z celkového počtu zatřiďovaného vína 0,5 % a podíl modrých odrůd 0,2 % z celkového počtu zatřiďovaného vína v rámci ČR, tj. 74,5 % podíl bílých odrůd a podíl modrých odrůd 25,5 % zastoupených v rámci vinařské oblasti Čechy. Ve vinařské oblasti Morava byl podíl bílých odrůd 68,9  % z  celkového počtu zatřiďovaného vína a modrých odrůd 30,4 % z celkového počtu zatřiďovaného vína v rámci ČR, tj. 69,4 % podíl bílých odrůd a podíl modrých odrůd 30,6 % zastoupených v rámci vinařské oblasti Morava. Ověření hroznů v roce 2012 SZPI v roce 2012 ověřila cukernatost u 28 824 294 kg hroznů, z toho 98,05 % na Moravě a 1,95 % v Čechách. V níže uvedených tabulkách jsou uvedeny počty a množství vzorků vín v hektolitrech podle kategorií a podle výsledku zatřídění a dále podíl bílých a modrých odrůd u zatříděných vín podle odrůd a oblastí. Všechny údaje jsou uvedené v případě nabytí právní moci vydaného rozhodnutí. Zatříděná množství vzorků celkem dle kategorií v roce 2012 Kategorie

Počet vzorků

Množství (hl)

jakostní víno odrůdové

1 158

157 883

jakostní víno známkové

29

1 193

355

13 450

jakostní víno s přívlastkem pozdní sběr

3 201

11 2824

jakostní víno s přívlastkem výběr z hroznů

1 231

32 177

jakostní víno s přívlastkem výběr z bobulí

159

2 971

jakostní víno s přívlastkem výběr z cibéb

10

47

jakostní víno s přívlastkem ledové víno

33

105

jakostní víno s přívlastkem slámové víno

49

174

0

0

19

1 955

pěstitelský sekt

4

53

jakostní víno

6

67

129

4 810

6 383

327 708

jakostní víno s přívlastkem kabinetní víno

jakostní likérové víno jakostní šumivé víno stanovené oblasti

víno Celkem Pramen: SZPI

3. ZÁSAHY STÁTU U KOMODITY RÉVA VINNÁ A VÍNO

Následující grafy uvádějí statistiku SZPI o zatřiďování vín v roce 2012

Zatřídění množství vzorků celkem dle kategorií jakostní víno s přívlastkem výběr z cibéb 0,03 % jakostní víno s přívlastkem výběr z hroznů 9 %

jakostní víno s přívlastkem ledové víno 0,74 %

jakostní víno s přívlastkem výběr z bobulí 0,48 %

jakostní likérové víno 0,1 %

jakostní víno s přívlastkem pozdní sběr 51 %

jakostní víno s přívlastkem slámové víno 0,36 % pěstitelský sekt 0,05 %

jakostní šumivé víno stanovené oblasti 0,48 %

víno 2 %

jakostní víno odrůdové 26 %

jakostní víno s přívlastkem kabinetní víno 8 %

jakostní víno 0,1 %

jakostní víno známkové 0,56 %

Pramen: SZPI

Podíl bílých odrůd v zatřiďovaných bílých vínech Faberrebe 0,05 % Ryzlink rýnský, Tramín červený 0,02 % Viognier Solaris 0,05 % 0,02 %

Bouvierův hrozen Cabernet Blanc 0,02 % 0,02 % Semillon 0,02 %

Veritas 0,09 %

Florianka 0,05 % Veltlínské zelené 8,79 %

Lena 0,02 %

Ostatní vína 3,13 % Aurelius 1,18 % Chardonnay 10,46 %

Veltlínské červené rané 0,90 % Tramín červený 7,71 % Sylvánské zelené 2,12 % Tramín 0,24 % Sauvignon 10,25 % Ryzlink vlašský 7,57 %

Pramen: SZPI

Děvín 0,66 % Hibernal Irsai Oliver 1,48 % 0,61 % Kerner 0,80 % Malverina 0,12 % Müller Thurgau 5,89 % Muškát moravský 3,63 % Muškát Ottonel Neuburské 0,49 % 2,57 % Pálava 4,01 %

Ryzlink rýnský 9,73 %

Rulandské šedé 10,58 %

Rulandské bílé 6,69 %

17

18

Podíl modrých odrůd v zatřiďovaných růžových a červených vínech Ostatní vína 4,13 %

Medina 0,05 %

Agni Alibernet 0,05 % 1,01 %

André 3,99 %

Ariana 0,14 % Blauburger 0,23 %

Regent 0,14 %

Cabernet Moravia 6,06 %

Zweigeltrebe 15,92 %

Cabernet Sauvignon 7,39 %

Svatovavřinecké 10,92 %

Dornfelder 4,77 %

Sevar 0,18 %

Frankovka 16,51 %

Rulandské modré 14,91 % Neronet 1,24 % Nativa 0,05 %

Merlot 4,59 % Modrý Portugal 7,39 %

Laurot 0,18 %

Fratava 0,18 %

Pramen: SZPI

Výsledky kontrol zdravotní nezávadnosti a jakosti vín a způsob naložení s nevyhovujícími vzorky vín v roce 2012 V roce 2012 SZPI zkontrolovala celkem 888 vzorků vína při výrobě a uvádění vína do oběhu. Z tohoto počtu byly v laboratořích SZPI provedeny rozbory u celkem 840 vzorků. Z pohledu státu původu suroviny bylo zkontrolováno 441 vzorků z České republiky a 441 zahraničních vzorků (z  toho z Evropského společenství se jednalo o  370 vzorků, ze třetích zemí o  71 vzorků) a u 6 vzorků nebyl původ uveden. Z pohledu státu výrobce bylo zkontrolováno 771 vzorků z České republiky a 121 zahraničních vzorků (z toho z Evropského společenství se jednalo o 81 vzorků, ze třetích zemí o 30 vzorků) a u 6 vzorků nebyl původ uveden. Ve vzorcích byl sledován obsah cizorodých látek - zejména obsah barviv, konzervantů, kontaminantů, přídavek vody, původ etanolu, geografický původ hroznů použitých pro výrobu vína, exogenní CO2 či přídavek syntetického glycerolu. Z jakostních parametrů byl sledován například obsah kyselin, obsah bezcukerného extraktu, tlak, hustota, obsah cukru a obsah alkoholu. Senzoricky byla u vzorků hodnocena barva, vůně, chuť, vzhled a perlení vína. V  roce 2012 nevyhovělo jakostním parametrům 278 vzorků, limity zdravotní nezávadnosti byly překročeny u 39 vzorků (oxid siřičitý, kyselina sorbová, syntetická barviva), tedy celkem bylo zjištěno 317 nevyhovujících vzorků.

19

3. ZÁSAHY STÁTU U KOMODITY RÉVA VINNÁ A VÍNO

Na základě zjištěných nedostatků byla kontrolovaným osobám uložena opatření dle § 5 zákona 146/2002 Sb., o státní zemědělské a potravinářské inspekci, ve znění pozdějších předpisů. Mezi uložená opatření patřila například aktualizace funkčnosti systému HACCP u výrobců v souladu s platnými právními předpisy, zaslání kopie dokladů o původu zboží na vína odebraná ke kontrole jakosti a zdravotní nezávadnosti na příslušný inspektorát, ale také byl uložen zákaz prodeje, vyřazení vína z oběhu a likvidaci nevyhovujících šarží. Výsledky správních řízení za minulých 5 let S  kontrolovanými osobami bylo následně zahájeno správní řízení. Počet správních řízení je uveden v následující tabulce. Přehled správních řízení uložených kontrolovaným osobám při výrobě vína a uvádění vína a vinařských produktů do oběhu   1.Počet pravomocně ukončených SŘ (počet SŘ / suma pokut) 2.Správní řízení neukončená (počet SŘ / suma pokut)

*

3. Správní řízení v odvolání (počet SŘ / suma pokut)

2008

2009

2010

2011

2012

162/ 1 752 000

121/ 716 500

92/ 4 329 500

63/ 6 270 000

124/ 6 613 150

11/ 121 000

 11/ 138 000

6/ 889 000

6/ 1 050 000

10/ 514 000

2/ 41 000

 3/ 22 000

0

2/ 1 750 000

9/ 553 000

Poznámka: * Správní řízení jsou neukončená z důvodu, že ke dni zpracování dat 6. 2. 2013 rozhodnutí nenabyla právní moci

Akreditované laboratoře pro rozbory vína Podle § 26 zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o  vinohradnictví a  vinařství), ve znění pozdějších předpisů, provádějí rozbory vína pro účely zatřídění akreditované laboratoře, akreditovanými metodami stanovenými pro rozbory vína právními předpisy. Seznam akreditovaných laboratoří uvádí Český institut pro akreditaci na www.cia.cz.

0

Vína ostatní

137

0

0

0

0

0

1

2

5

62

39

28

18,0

-

-

0,0

0,0

-

100,0

33,3

9,8

18,2

18,6

25,0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

%Nev Celkem Nev

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

799

0

0

0

52

4

1

8

51

347

213

123

88

0

0

0

2

0

0

0

7

48

12

19

11,0

-

-

-

3,8

0,0

0,0

0,0

13,7

13,8

5,6

15,4

672

0

1

1

0

0

0

5

45

313

203

104

120

0

0

0

0

0

0

1

9

32

46

32

17,9

-

0,0

0,0

-

-

-

20,0

20,0

10,2

22,7

30,8

69

1

0

0

1

0

1

6

10

22

16

12

57

1

0

0

1

0

1

6

9

15

13

11

82,6

100,0

-

-

100,0

-

100,0

100,0

90,0

68,2

81,3

91,7

874

1

1

1

53

4

2

15

65

367

228

137

315

1

0

0

3

0

2

9

25

122

87

66

36,0

100,0

0,0

0,0

5,7

0,0

100,0

60,0

38,5

33,2

38,2

48,2

%Nev

celkem hodnoceno*

%Nev Celkem Nev

označování

%Nev Celkem Nev

senzorika

%Nev Celkem Nev

cizorodé látky

%Nev Celkem Nev

mikrobiologie

Celkem hodnoceno* - tento sloupec uvádí celkový počet vzorků jednotlivých skupin vín, které byly dále analyzovány různými rozbory. Jeden vzorek mohl být tedy hodnocen všemi druhy rozborů.

Vysvětlivky: Nev – vzorky nevyhovující

Pramen: SZPI

760

0

39

Částečně zkvašený hroznový mošt (vč.burčáku)

Odalkoholizované a nízkoalkoholické víno

0

Vína likérová

1

1

Vína perlivá

Aromatizovaná vína, vinné nápoje

6

51

Vína tichá s CHZO/CHOP - zahraniční

Vína šumivá

340

Vína tichá s CHZO/CHOP - ČR (zemská, jakostní, přívlastková,VOC)

112

210

Celkem

analytika

Celkem Nev

Vína tichá (dříve stolní) s odrůdou nebo ročníkem

Vína tichá (dříve stolní)

název

skupina vína

Počet vzorků dle rozborů v jednotlivých skupinách vín za období 1. 1. 2012 – 31. 12. 2012

20

4. Pěstování révy vinné v ČR

21

4. Pěstování révy vinné v ČR 4.1. Portál farmáře - zjednodušená komunikace Hlavním účelem Portálu farmáře je zpřístupnění aplikací registrů Ministerstva zemědělství. Přihlášení uživatelé mají možnost prohlížet a případně editovat svoje data v jednotlivých registrech a dále například získávat údaje o svých půdních blocích, registrovaných vinicích a stavu integrace jednotlivých půdních bloků s registrovanými vinicemi, odesílat povinná prohlášení apod. Od roku 2010 se v Registru vinic rozšiřují možnosti elektronické komunikace mezi pěstiteli, výrobci a  institucemi. Tímto způsobem lze získávat údaje o  struktuře a  výměrách vlastních vinic, vytisknout přehled o subjektu s uvedením vinic, podaných prohlášení, práv na opětovnou a novou výsadbu. Podávání prohlášení o sklizni, produkci a zásobách prostřednictvím Portálu farmáře se osvědčilo. Tímto podáním se okamžitě evidují data v Registru vinic. Výhodou této komunikace je i  možnost podání opravného prohlášení do předvyplněné matrice. Dále bylo umožněno podávání Výkazu o produkci vína a ploše vinic pro odvod do Vinařského fondu. Pro zemědělskou veřejnost jsou i  další systémy a  důležité informace Ministerstva zemědělství zpřístupněny na Portálu farmáře www.eagri.cz. O přístup, tzn. udělení hesla, je možné požádat na každé Agentuře pro zemědělství a venkov.

4.2. Registr vinic Dle zákona č. 321/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů, je vedením Registru vinic pověřen ÚKZÚZ Brno, Sekce rostlinné výroby, Oddělení registru vinic ve Znojmě - Oblekovicích. Jeho prostřednictvím je spravován produkční potenciál ČR, státní rezerva pro novou výsadbu vinic, přidělování práva na opětovnou výsadbu (popř. převod tohoto práva) po vyklučení vinice. Povinností každého pěstitele je aktualizovat veškeré údaje týkající se jeho činnosti, a  to do 30 dnů po jejich provedení, současně pak předložit související dokumenty dle zákona č. 321/2004 Sb., (§  28 odst.  3 - nájemní smlouva, list vlastnictví, v  případě klučení souhlas vlastníka pozemku s  vyklučením vinice). Dále v souladu s platnými předpisy ve vztahu s nařízeními EU, musí být doručeny na ÚKZÚZ, Oddělení registru vinic ve Znojmě - Oblekovicích, následující hlášení: − do 10. září prohlášení o zásobách hroznového moštu, zahuštěného hroznového moštu, rektifikovaného moštového koncentrátu a vína, které drží ke dni 31. července − do 15. ledna prohlášení o sklizni, obsahující údaje o výsledcích sklizně ke dni 31. prosince předešlého roku (vyjma producentů, kteří veškerou svou produkci zpracovávají na  víno nebo ji nechávají zpracovat na svůj účet) − do 15. ledna prohlášení o produkci u osob, které ze sklizně běžného vinařského roku vyrábějí víno a/nebo mošt ke dni 31. prosince předešlého roku − nejpozději v den zahájení, přerušení a ukončení výroby produktů oznámit písemně zahájení, přerušení a ukončení výroby produktů − osoby povinné, které nepodají tato prohlášení, nemohou čerpat některé z  podpor v  běžném hospodářském roce ani v následujícím, při překročení stanovených termínů se částka podpor krátí a po 10 pracovních dnech na ni nárok zaniká. Ministerstvo zveřejňuje příslušné vzory prohlášení, žádostí a  oznámení na svých internetových stránkách.

22

Produkční potenciál vinic v ČR je k 31. 12. 2012 celkem 19 633,45 ha. K 31. 12. 2012 byl tvořen součtem osázených ploch vinic

17 312,50 ha

plochy vyklučených vinic

113,86 ha

plochy s právem na opětovnou výsadbu vinic

973,34 ha

stávající práva na výsadbu v rezervě

1 233,75 ha

Rozdělení nové výsadby V roce 2012 byla rozdělena část plochy státní rezervy. Celkem komise zasedala 7x a rozdělila 37,82 ha, z toho ve vinařské oblasti Čechy 2,91 ha a ve vinařské oblasti Morava 34,91 ha. V kategorii „mladý vinař“ nebyly předloženy žádné žádosti o povolení nové výsadby vinic. K dispozici je více než 1 000 ha nerozdělených práv ze státní rezervy. Propojení dat registru vinic s LPIS Podmínkou pro přidělování různých dotací (SAPS, restrukturalizace vinic, integrovaná produkce) je propojení a upřesnění údajů v Registru vinic s grafickými zákresy půdních bloků nad ortofotomapami (LPIS) - tzv. „párování vinic“. K 31. 12. 2012 bylo toto „párování vinic“ dokončeno na 8 311 půdních blocích s kulturou vinice, jejichž celková plocha činila 14 083 ha. Oproti roku 2011 se zvedla plocha vinic evidovaná v LPIS o 148 ha.Vinice zaujímaly 0,4 % z celkové, v blocích evidované zemědělské půdy v ČR. V roce 2012 byly aktualizovány údaje na 372 půdních blocích osázených vinicí. Kontrola registrace vinic Kontrolní činností vinic v terénu se v roce 2012 zabývalo Oddělení registru vinic ÚKZÚZ ve Znojmě - Oblekovicích. Zkontrolovány na místě byly všechny nově registrované vinice a  další kontroly se uskutečnily na vinicích s oznámenou změnou odrůdy, nebo plochy vyklučené.Takto bylo zkontrolováno 379 pěstitelů. V  roce 2012 byly prováděny kontroly způsobilosti půdních bloků s  vinicemi v  rámci dotací SAPS a kontroly půdních bloků pěstitelů zařazených do integrované produkce pěstování révy vinné v rámci agroenvironmentálních opatření (dále jen „AEO“). V  rámci kontrol pěstitelů zařazených v AEO opatřeních bylo kontrolováno 9 pěstitelů a celkem 43 půdních bloků. Dále bylo překontrolováno z pohledu plnění podávání povinných prohlášení 144 subjektů podávajících žádost pro výplatu podpor na restrukturalizace a  238  subjektů, které podaly žádost o  podporu na investice.

23

4. Pěstování révy vinné v ČR

Počty vinařských obcí, katastrálních území a  viničních tratí v  ČR - stav registrace vinic k 31. 12. 2012 s ohledem na členění dle vinařských podoblastí dle zákona č. 321/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů Počet viničních tratí

Plocha Právo na Plocha Plocha viničních Počet osázených vyklučených opětovnou tratí pěstitelů * vinic vinic v roce výsadbu 2011 (ha) (ha) (ha) (ha)

Počet vinařských obcí

Počet katastr. území

Mělnická

42

53

82

1 420

94

350

2

 

Litoměřická

30

37

70

1 244

51

305

2

 

 

 

 

 

17

10

 

 

Vinařská podoblast Oblast Čechy

Ostatní Celkem Čechy

72

90

152

2 664

162

665

4

50

30

33

182

10 449

2 473

4 494

7

 

117

132

408

15 572

8 278

4 262

43

 

Velkopavlovická

75

80

321

15 074

6 993

4 747

34

 

Znojemská

90

105

215

8 841

1 148

3 135

25

 

 

 

 

 

48

9

0

 

Celkem Morava

312

350

1 126

49 936

18 827

16 647

109

923

Celkem ČR

384

440

1 278

52 600

18 988

17 312

113

973

Oblast Morava Mikulovská Slovácká

Ostatní

Pramen: ÚKZÚZ Poznámka: čísla byla zokrouhlená na celá čísla * Počet pěstitelů je uveden včetně pěstitelů, kteří jsou registrovaní, ale nemají v současné době osázenou plochu vinic, avšak disponují právy na opětovnou výsadbu. Jeden pěstitel může mít vinice ve více oblastech, nebo podoblastech.

V Registru vinic je evidována plocha vinic, která může být na základě vyklučení a  žádosti pěstitele převedena na tzv. právo na opětovnou výsadbu. Přehled registrovaných vyklučených ploch za roky 2011 a 2012 v členění dle vinařských podoblastí a přehled dosud přidělených práv na opětovnou výsadbu dle vinařských oblastí je uveden v následujících tabulkách.

24

Vyklučená plocha vinic dle Registru vinic (ha) - data k 31. 12. 2012 Vinařská podoblast

2011

2012

litoměřická

2,00

2,00

mělnická

1,08

2,43

mikulovská

10,93

7,28

slovácká

30,48

43,09

velkopavlovická

31,80

33,71

znojemská

31,36

25,30

0,06

0,06

107,71

113,87

Morava-ostatní Celkem Pramen: ÚKZÚZ, hodnoty byly zaokrouhleny na 2 desetinná místa

Právo opětovné výsadby dle Registru vinic - data k 31. 12. 2012 Vinařská oblast

2011

2012

Čechy

65,31

50,16

Morava

981,59

923,17

1 046,90

973,34

Celkem Pramen: ÚKZÚZ, hodnoty byly zaokrouhleny na 2 desetinná místa

Přehled největších vinařských obcí a grafický přehled odrůdové skladby vinic ČR jsou uvedeny v příloze této situační zprávy. Z následujícího grafu s aktuální strukturou vinic v ČR dle jejich velikosti a počtu pěstitelů lze vysledovat, že 31 % z celkového počtu pěstitelů obhospodařuje vinice s plochou do 0,1 ha. Součet ploch těchto drobných vinic však tvoří pouze 4 % z celkové plochy vinic v ČR. Na druhé straně dochází ke koncentraci vinic o velké rozloze u malého počtu „velkých“ pěstitelů. Pěstitelů s vinicemi nad 5 ha osázené plochy je pouze 1 % z celkového počtu pěstitelů, tito obhospodařují 45 % celkové plochy vinic v ČR.

20000

17 309

18624

Struktura velikosti vinic v ČR k 31.12.2012

do 1 ha

do 5 ha

7 451 200

748

4 921

1035 1 435

5805

3104 1 540

1 239

5000

724

10000

7732

15000

0 do 0,1 h a do 0,2 ha do 0,5 ha

Pramen: ÚKZÚZ, počet pěstitelů se vztahuje pouze na osázené vinice

nad 5 ha Celkem ČR

Počet pěstitelů Osázená plocha (ha)

4. Pěstování révy vinné v ČR

25

S  ohledem na podporu výsadby vinic do roku 2004 je podíl ploch mladých vinic dosud významný viz níže zobrazený graf, na jejich podílu se uplatňuje využití práv na opětovnou výsadbu vinic a práva na novou výsadbu udělená ze státní rezervy. V plné plodnosti je téměř polovina ploch vinic. Stále však zůstává ještě i značný podíl vinic nad 30 let, z nichž některé jsou pěstiteli opouštěny pro nerentabilitu pěstování hroznů.

Věková struktura vinic k 31.12.2012 (ha) dle kategorií Přestárlé vinice nad 50 let 2%

Staré vinice od 30 do 50 let 27 %

Mladé výsadby do 4.roku 6%

Mladé plodné vinice od 4 do 10 roku 16 %

Plodné vinice do 30 let 49 % Pramen: ÚKZÚZ

Následující graf dokládá vzestupný trend výsadeb mladých vinic v jednotlivých letech až do roku 2004 a následný markantní pokles v roce 2005, kdy byly ukončeny státní dotace z MZe a dotace z Vinařského fondu na výsadbu vinic. Mírný nárůst nově vysázených ploch vinic se projevuje od roku 2009. Některé vinice jsou pěstiteli opouštěny pro nerentabilitu pěstování hroznů.

Výsadba vinic v ČR v letech 2003 - 2012 v ha 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0

Pramen: ÚKZÚZ

26

Z celkových 17 312,50 ha osázené plochy vinic tvoří dvě třetiny odrůdy moštové bílé, jednu třetinu moštové modré a zanedbatelný podíl 1 % připadá na stolní a podnožové odrůdy.

Struktura ploch vinic v ČR k 31.12.2012 dle kategorií Odrůdy podnožové 31,70 ha

Odrůdy stolní 28,36 ha

Odrůdy moštové modré 5662,89 ha Odrůdy moštové bílé 11588,97 ha

Pramen: ÚKZÚZ

4.3. Sklizeň hroznů révy vinné v ČR V roce 2012 sklizeň z celkové plochy 15 667 ha činila 59 990 t s průměrným výnosem 3,83 t/ha, jedná se o data ČSÚ, která nezahrnují drobné vinaře a samozásobitele. Sklizeň z plodných vinic v roce 2012 dle krajů Území, kraj

Plocha (ha)

Výnos (t/ha)

Sklizeň (t)

Hl. m. Praha

11

3,12

34

Středočeský

270

2,97

803

Jihočeský Plzeňský

0

2,96

Karlovarský Ústecký

-

-

1

-

-

303

2,95

896

Liberecký

0

3,04

1

Královéhradecký

2

3,08

7

Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika Pramen: ČSÚ

-

-

-

4

3,36

12

14 571

3,89

56 623

1

3,00

2

504

3,20

1 612

15 667

3,83

59 990

4. Pěstování révy vinné v ČR

27

Vývoj ploch a sklizní vinných hroznů v letech 2005 - 2012 v ČR 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Plocha plodných vinic (ha)

14 247

15 519

17 008

16 302

16 089

15 991

16 006

15 667

Sklizeň (t)

62 597

57 635

99 030

98 323

68 737

45 923

91 253

59 990

4,39

3,71

5,82

6,03

4,27

2,87

5,70

3,83

Výnos (t/ha) Pramen: ČSÚ

Svaz vinařů České republiky provedl počátkem roku 2013 již posedmnácté výběrové šetření ke sklizni hroznů, tentokráte ve 100 členských podnicích (stejně jako před rokem) s celkovou plochou 4 029 ha plodných vinic (1/4 plochy plodných vinic ČR), se 17 212 tunami sklizených hroznů, z toho bylo 10 311 t hroznů prodáno, a  celkem 22 249 t tuzemských hroznů bylo nakoupeno a  byly zjištěny následující výsledky sklizně moštových hroznů v ČR v roce 2012: • Průměrný výnos moštových hroznů se pohyboval kolem 4,3 t/ha (o  1,7 t/ha méně než v předcházejícím roce, tj. o 28 % méně, a o 0,8 t/ha méně než činí desetiletý průměr, tj. o 16 %), přičemž průměrné výnosy jednotlivých podniků sledovaného souboru kolísaly od 0,33 t/ha do 10,6 t/ha. Z hroznů sklizených v ČR lze získat asi 490 tisíc hl vína, tedy přibližně 1/4 roční spotřeby vína. Výnosem lze ročník 2012 přirovnat k  ročníkům 1989, 1995, 2005, 2006 a  2009. Nižší výnos od roku 2000 byl jen v letech 2006 a 2010. Průměrný desetiletý výnos hroznů byl od roku 1984 nižší jen v roce 1993. • Průměrná cukernatost se pohybovala kolem 21,3 °NM (o 0,3 °NM více než v předcházejícím roce a oproti desetiletému průměru o 1,3 °NM více), průměry sledovaných podniků se pohybovaly od 19,0 do 24,1 °NM. Za dobu existence vinařského zákona je to nejvyšší dosažená průměrná cukernatost hroznů v ČR. Trvalý trend nárůstu cukernatosti hroznů dále pokračuje.Výnosem a cukernatostí byly podobné ročníky 2006 a 2009, tedy v tříletém intervalu. • Průměrná cena moštových hroznů se pohybovala kolem 17,90 Kč/kg, průměr jednotlivých sledovaných podniků činil 9,00 až 34,00 Kč/kg. V ČR tak byly v roce 2012 sklizeny moštové hrozny v hodnotě 1,26 miliardy Kč, což je částka téměř o 0,5 miliardy Kč nižší než v roce předcházejícím. Po předcházejícím ziskovém roce bylo dosaženo v průměru 10 % ztráty (1,90 Kč/kg hroznů). • Podíl modrých moštových hroznů na celkové sklizni v ČR tvořil 38 %. Pěstitelé prodali o něco menší podíl modrých hroznů. Přibližně 82 % podniků produkujících víno připravuje z modrých hroznů také růžové víno. Celkem takto bylo užito 23 % modrých hroznů, čili téměř 9 % v ČR sklizených moštových hroznů. To je další meziroční nárůst podílu růžového. Tím se podíl červeného vína na tuzemské produkci vína ze sklizně 2011 bude pohybovat kolem 29  %. Pro srovnání na Svatomartinské víno byla ze sklizně 2012 užita 4,0 % moštových hroznů, což je rovněž meziroční nárůst podílu sklizně. • Výnos modrých hroznů činil 4,7 t/ha a  bílých hroznů 4,0 t/ha, což je v  posledních letech charakteristické, že modrých hroznů se z jednotky plochy sklízí více než bílých. Průměrná cukernatost byla vyšší o 1,1 °NM u bílých odrůd, rovněž pravidlo minimálně v posledních letech. Průměrná cena modrých hroznů činila 15,80 Kč/kg a  bílých hroznů 18,40 Kč/kg. Cena hroznů z  hlediska trendu rostla těsně před vstupem ČR do EU, pak klesala až do roku 2008 a po roce 2009 se začala trvale zvyšovat. S ohledem na barvu hroznů byl vývoj jiný. Modré hrozny dosáhly maxima (16,70 Kč/kg) v  roce 2003 a  pak jejich cena klesala až do roku 2009 (11,10 Kč/kg), aby nastalo zvyšování ceny na 15,80 Kč/kg. U bílých hroznů jejich cena klesala po vstupu do EU jen do roku 2005 (10 Kč/kg) a pak se trvale zvyšovala na současných 18,40 Kč/kg. Ve vinařské oblasti Čechy bylo ve 2 vinařských podoblastech dislokováno 5 sledovaných členských podniků s  celkovou plochou plodných vinic 186 ha (téměř 1/3 plochy vinic regionu) a  byly zjištěny následující výsledky sklizně moštových hroznů:

28

• Průměrný výnos moštových hroznů se pohyboval kolem 3,4 t/ha, přičemž průměrné výnosy jednotlivých podniků sledovaného souboru kolísaly od 1,4 do 5,8 t/ha (výnos byl o 0,9 t/ha nižší než republikový průměr). • Průměrná cukernatost se pohybovala kolem 20,6 °NM (o 0,7 °NM méně než na Moravě), průměry sledovaných podniků se pohybovaly od 19,9 do 22,0 °NM. • Podíl modrých moštových hroznů na celkové sklizni v oblasti tvořil 41 %. • Sledované podniky samy zpracovávaly vypěstované hrozny, prakticky je neprodávaly. Nákup tuzemských hroznů tvořil 12 % vlastní produkce. Hrozny byly kupovány v průměru za 24,0 Kč/kg. Při nákupu se jednalo z 59 % o modré hrozny. Ve vinařské oblasti Morava bylo sledováno 95 členských podniků ve všech vinařských podoblastech s celkovou plochou plodných vinic 3 843 ha (1/4 plochy plodných vinic oblasti) a byly zjištěny stejné výsledky sklizně moštových hroznů jako v celé ČR. Uvedený soubor 100 podniků je rozmístěn ve všech vinařských podoblastech ČR. Tyto podniky zahrnují všechny formy vlastnictví (akciové společnosti, zemědělská družstva, společnosti s  ručením omezeným a fyzické osoby) a všechny velikostní skupiny. Plocha plodných vinic jednotlivých sledovaných podniků se pohybovala od 0 do 429 ha, sklizeň od 0 do 2 184 tun, prodej hroznů od 0 do 2 184 tun a nákup hroznů od 0 do 5 134 t. V roce 2012 byly vinice poškozeny mrazy.

Struktura podniků: Z  celého souboru 100 podniků se zabývalo pouze 9 podniků současně pěstováním révy vinné, prodejem i nákupem hroznů, u všech těchto podniků byly uvedené činnosti významné pro jejich podnikání. Tento soubor podniků sklidil ze  178 ha vinic (4,4  %) 463 t hroznů, z  toho 135 t prodal a  255 t hroznů zakoupil. Dosáhl průměrného výnosu hroznů 2,6 t/ha při průměrné cukernatosti 22,5 °NM, hrozny prodával při 21,8 °NM a  nakupoval při 22,6 °NM. Průměrná prodejní cena činila 18,90 Kč/kg, nákupní cena pak 19,20 Kč/kg. Tyto podniky v roce 2012 zvyšovaly cenu hroznů na trhu. Podíl modrých hroznů činil u  sklizených hroznů 39  %, u  prodaných 41  % a  u  nakoupených 24  %. To znamená, že upřednostňovaly při nákupu bílé hrozny. Rok 2012 nebyl ve vinohradnictví pro tento typ podniků rentabilní. Pěstováním révy vinné za účelem prodeje hroznů a  vlastním zpracováním max. 10  % sklizně se zabývalo 25 podniků (27 % z pěstitelů) hospodařících na 2 161 ha vinic (54 % sledované plochy), ze kterých sklidily 10 059 t hroznů při průměrné cukernatosti 21,0 °NM, z  nichž 9 962 t prodaly při přibližně stejné průměrné cukernatosti. Průměrný výnos hroznů činil 4,7 t/ha, průměrná prodejní cena hroznů činila 17,80 Kč/kg. Podíl modrých hroznů na sklizni i prodeji činil 38 %. Jde o skupinu pěstitelů orientovaných na prodej hroznů. Naprostá většina z nich pracuje na základě dlouhodobějších smluv s odběrateli hroznů. Tato skupina podniků v roce 2012 nepokryla vynaložené náklady. Pěstování révy vinné a  současnému zpracování všech hroznů sklizených ve vlastním podniku (bez nákupu a prodeje hroznů) se věnovalo z uvedeného souboru 21 podniků s 963 ha vinic (24 % celkové plochy sledovaných vinic), z nichž celkem sklidily 3 219 t hroznů při průměrném výnosu 3,3 t/ha a průměrné cukernatosti 21,3 °NM. Modré hrozny se na celkové sklizni podílely 38 %. Jde o skupinu pěstitelů orientovaných výhradně na zpracování vlastních hroznů, která neupřednostňuje vysoký výnos hroznů, ale prodej konečného produktu – vína. Často je výnos hroznů během vegetace ještě záměrně snižován s cílem zvýšení kvality, což letos nebylo nutné. Rentabilitu vinohradnictví nelze ze získaných údajů objektivně vyjádřit z důvodu prodeje až finálních výrobků (vína).Ale kdyby za stejných

4. Pěstování révy vinné v ČR

29

podmínek byly obchodovány hrozny při mírně nadprůměrné ceně, nebyla by tato skupina podniků letos rentabilní. Nakupujících podniků (vlastní sklizeň do 10 % a bez prodeje hroznů) bylo ve sledovaném souboru 17. Tyto podniky obhospodařovaly 194 ha plodných vinic, ze kterých sklidily 1 029 t hroznů, z toho 31 % modrých. Jejich průměrná cukernatost činila 21,7 °NM a průměrný výnos byl 5,3 t/ha. Nakoupily 18 719 t hroznů (96  % veškerého nákupu hroznů), z  toho modrých 40  %. Průměrná cukernatost nakoupených hroznů těmito podniky činila 21,0 °NM s  průměrnou cenou 17,70 Kč/kg. Modré hrozny nakoupily při průměrné cukernatosti 20,4 °NM za průměrnou cenu 16,30 Kč/kg.Tyto podniky vytvářely cenu hroznů. Prakticky až na menší výjimky šlo o smluvně předem zajištěné hrozny.

Podíl vinařských podniků na trhu s hrozny v ČR v roce 2012 produkce + obchodování s hrozny 2%

prodej hroznů 31 %

nákup a zpracování hroznů 57 %

zpracování výhradně vlastních hroznů 10 %

Pramen: SV ČR

Výnos hroznů v ČR

Výnos Desetiletý průměr

9

Výnos t/ha

8 7 6 5 4 3 2 1 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

0

Rok sklizně Pramen: SV ČR

30

Výnos a cukernatost hroznů Výnos Cukernatost

21

7,5

20

6,5

19 18

5,5

17 4,5

Cukernatost (°NM)

Výnos hroznů (t/ha)

8,5

22

16

3,5

15

2,5

14 1995

1997

1999

2001

2003

2005

2007

2009

2011

Rok Pramen: SV ČR

Z výsledků šetření vyplývá, že v české vinařské oblasti bude víno ročníku 2012 nedostatkovým zbožím. Tuzemská produkce pokryje asi 1/4 roční spotřeby vína.V posledních dvaceti letech vykazuje průměrný výnos hroznů v ČR velmi mírně klesající tendenci s meziročním kolísáním. Naopak průměrná cukernatost moštových hroznů má od přijetí vinařského zákona trvale narůstající trend, zvýšila se v  průměru za posledních 18 let o 4,6 °NM. Podle výše uvedené průměrné ceny hroznů a  průměrného výnosu hroznů v ČR bylo v  roce 2012 ve vinohradnictví ČR dosaženo průměrné ztráty ve výši 1,90 Kč/kg hroznů, tedy 8,2 tis Kč/ha. Je nutné přiznat, že po započtení všech průměrných dotací vychází v  roce 2012 průměrný zisk 2,0 Kč/kg = 8 600 Kč/ha.

4. Pěstování révy vinné v ČR

31

Rentabilita vinohradnictví Průměrná prodejní cena hroznů Průměrné náklady na 1 kg

30

Náklady a příjmy v Kč/kg

25

20

15

10

5

1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

0

Pramen: SV ČR

Od roku 1999 trvale narůstal podíl modrých hroznů na celkové sklizni až do roku 2007, kdy dosáhl 38 %.V letech 2008 a 2009 to bylo 36 %, v roce 2010 jen 32 %, v roce 2011 36 % a nyní opět 38 %.

Podíl modrých a bílých hroznů 100%

modré pro růžové modré bílé

80% 60% 40% 20% 0% 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Pramen: SV ČR

32

Podílem modrých hroznů jsme se již vrátili na stav z roku 2007, ale podílem produkce červeného vína až mezi roky 2001 - 2002. Průměrná cena hroznů měla klesající trend od roku 2003, který se obrátil na růstový od roku 2009. Cena tak postupně vystoupala na úroveň, na jaké v historii Koruny české (měny) ještě nebyla a stále roste. Tento trend je nutný k  udržení prosperity oboru. Příčin zvýšení ceny hroznů bylo asi více, k nejdůležitějším zřejmě patřil nízký výnos hroznů 2010 ve střední Evropě a s tím související nárůst jejich cen v okolních státech, ale i menší množství vína na trhu EU v letech následujících. Moravské, ale hlavně české hrozny se staly nedostatkovým zbožím. Cenu vytáhly bílé hrozny, modré byly pod úrovní roku 2003 a meziročně poklesly. Snad se tato cenová hladina udrží i v příštích letech. Drží se i cenový rozdíl mezi bílými a modrými hrozny, nyní na rekordních 2,60 Kč/kg, kdy za sledované období popáté po sobě byly modré hrozny (15,80 Kč/kg) levnější než hrozny bílé (18,40 Kč/kg).

Průměrná cena moštových hroznů v ČR

bílé modré průměr

18

Cena v Kč/kg

16 14 12 10 8 6 4 2 0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

Rok

2008

2009

2010

2011

2012

Pramen: SV ČR

Od roku 2003 cena modrých hroznů vykazuje poměrně spolehlivě klesající trend, který byl narušen až rokem 2010 a  2011, v  roce 2012 sice jejich cena poklesla o  0,50 Kč/kg, ale drží se poměrně vysoko v důsledku nižšího výnosu a nedostatku hroznů z EU. Na maximu byla cena modrých hroznů na 16,70 Kč/kg, na konci sice na 15,80 Kč/kg, ale mezi tím se propadla až na 11,10 Kč/kg. Cena bílých hroznů, která má na průměrnou cenu hroznů dvakrát větší vliv, značně kolísá, ale lze charakterizovat mírným poklesem po vstupu ČR do EU do roku 2007 a pak trvalým růstem. Rozkolísanost průměrné ceny bílých hroznů se přenesla i  do průměrné ceny všech moštových hroznů, kde lze nyní nově pozorovat rovněž stoupající trend, a sice o 2,0 Kč/kg, což činí průměrně 20 haléřů na kg ročně (asi 1 % z průměrné ceny ročně). Z hlediska určení plochy vinic ČR je asi polovina plochy určena k pěstování hroznů za účelem prodeje zpracovatelským podnikům.Vinice určené záměrně k produkci vína přímo pěstitelem tvoří v ČR asi dvě pětiny plochy. Zbývající plocha je „volná“, tvoří asi 1/10 výměry vinic ČR a využívá se podle řady faktorů k oběma předcházejícím účelům, pěstitel se rozhoduje podle principu nabídky a poptávky v každém roce jak s hrozny naloží. V roce 2010 si je ponechal i při relativně vysokých cenách hroznů, protože

4. Pěstování révy vinné v ČR

33

očekával dobrý prodej nedostatkového vína z ČR. V  roce 2011 byla přibližně polovina této „volné“ plochy použita k produkci vlastního vína a druhá polovina hroznů z těchto 10 % plochy vinic ČR byla prodána dalším zpracovatelům. V roce 2012 byly hrozny z těchto variabilních 10 % plochy vinic dále prodány, protože byla příznivá cena.

Podíl prodeje a zpracování hroznů

zpracováno prodáno

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Pramen: SV ČR

V letech 2000 až 2003 bylo pěstitelem zpracováváno přibližně 46 až 51 % sklizených hroznů, od roku 2004 do roku 2009 to bylo jen 40 až 43 %, v roce 2010 (nízký výnos) opět 51 % a v roce 2011 (průměrný výnos) to bylo 44 % a v roce 2012 kvůli vysoké ceně hroznů jen 40 %.

Průměrný výnos hroznů v podnicích ČR 16

Výnos v t/ha

14 12 10 8 6 4 2 0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Rok Pramen: SV ČR

V grafu je uveden průměrný výnos za celou ČR v daném roce a nejnižší a nejvyšší průměrný výnos za podnik v rámci souboru sledovaných podniků. Je z toho patrné, že existovaly podniky, které i kdyby všichni okolo měli sklizeň ve výši několika kg/ha, oni budou sklízet 12 až 14 t/ha, tedy zákonem povolené množství.

34

Průměrná cukernatost hroznů v podnicích ČR Cukernatost ve stupních NM

28 26 24 22 20 18 16 14 12 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Rok Pramen: SV ČR

V grafu je uvedena průměrná cukernatost za celou ČR v daném roce a nejnižší a nejvyšší průměrná cukernatost hroznů za jednotlivé podniky v rámci souboru sledovaných podniků.

5. ŠKOLKAŘSTVÍ A REGISTRACE ODRŮD RÉVY VINNÉ

35

5. ŠKOLKAŘSTVÍ A REGISTRACE ODRŮD RÉVY VINNÉ Česká republika po ukončení přechodného období stanoveného směrnicí Evropské unie 68/193/EHS, o  uvádění révového vegetativního materiálu na trh, kdy u  podnožové révy může být uváděn na trh pouze testovaný rozmnožovací materiál, splnila veškeré požadavky na testování. Většina matečných porostů podnožové révy byla založena v  prvních pěti letech tohoto století původem z testovaného materiálu, ze kterých by měl být dostatek podnožových řízků pro vlastní potřeby českých školkařů. V roce 2012 bylo uznáno 14,72 ha podnožových vinic, celkem 35 828 matečných keřů révy, produkce řízků byla ovšem jenom podprůměrná, celkem uznáno 1 397 875 podnožových řízků, což se projevilo v nedostatku pro následující období. Révové keře pro produkci oček ke štěpování byly lokálně silně poškozeny nepříznivým zimním obdobím, kdy byly silné dlouhotrvající mrazy bez sněhové pokrývky a  následně suché jarní období. Celá řada keřů v jarním období vůbec nevyrašila a přírůstky réví byly velmi krátké. Navíc došlo k poškození keřů pozdními jarními mrazy. V roce 2012 bylo uznáno 135 991 keřů révy pro produkci oček s průměrnou produkcí vzhledem k negativnímu průběhu vegetace necelých 30 oček na keř, výměra celkem 30,41 ha. Počet uznaných keřů bez zdravotní třídy (netestováno na vyjmenované viry) bylo 64,6  %, počet testovaných keřů na vyjmenované škodlivé organismy bylo 35,4 %. Révové školky byly velmi silně poškozeny pozdními jarními mrazy v  druhé dekádě května, zejména v katastru obce Velké Bílovice a Rakvice, kdy bylo zlikvidováno přibližně 300 tisíc kusů révových sazenic. Celkem v roce 2012 bylo uznáno 688 530 sazenic.

36

6. VÍNO ORIGINÁLNÍ CERTIFIKACE (VOC , V.O.C .) Vína originální certifikace lze v České republice vyrábět od roku 2004. Jde o  tzv. románský způsob značení vín, kdy se u vína spíše zohledňují určité charakteristické znaky dané oblasti, tzv. terroir, tedy označování dle místa původu hroznů, resp. vína. Systém takto značených vín je povolován Ministerstvem zemědělství dle § 23 zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění pozdějších předpisů. V  současné době je povoleno používat značení VOC v  pěti případech a to ve sdružení VOC ZNOJMO, o. s. od roku 2009, V.O.C. MIKULOV, o. s. a VOC MODRÉ HORY, o. s. od roku 2011, od roku 2012 VOC PÁLAVA, o. s., od roku 2013 i Cechu blatnických vinařů. Ve svých stanovách si jednotlivá sdružení určila odrůdy a popř. i jejich kupáže vhodné pro danou oblast. Takto vyrobená vína musejí odpovídat požadavkům alespoň jakostních vín, sdružení si navíc sama stanovila přísné podmínky, které musí výrobce dodržovat při výrobě vína, včetně sklizně hroznů použitých k jeho výrobě. Zatřiďování takto vyrobeného vína probíhá dle stanov sdružení, nikoliv na SZPI, jako je to běžné u stávajícího tzv. germánského systému zatřiďování. Víno musí splňovat řadu charakteristik typických právě pro uvedené odrůdy révy vinné vypěstované v oblasti určené jednotlivými sdruženími. V loňském roce 2012 se sešly dvě komise na zatřídění vína občanského sdružení VOC ZNOJMO, o. s., bylo zatříděno 44 vzorků. U ostatních následujících sdružení se sešla komise jednou. Zatříděním VOC MODRÉ HORY, o. s., prošly 4 vzorky vín,V.O.C. MIKULOV, o. s. prošlo 10 vzorků vín a VOC PÁLAVA, o. s., prošly 4 vzorky vín. Tato vína zároveň splňují všechna pravidla a podmínky pro označení vín daného sdružení.

37

7. OBCHOD S VÍNEM V ČR

7. OBCHOD S VÍNEM V ČR V době začlenění do EU je dovozem vína míněn dovoz ze třetích zemí, který má svá pravidla (NK (ES) č.  555/2008). Vedle něj existuje převoz vína, tj. intrakomunitární obchod s  vínem, který má též svá pravidla (NK (ES) č. 436/2009). Pro snazší orientaci se slovem dovoz v  tabulkách myslí jak dovoz ze třetích zemí, tak i intrakomunitární obchod. K sestavení níže uvedených tabulek byly použity následující kódy kombinované nomenklatury, které jsou využívány celní správou. Bílá vína do 2 litrů - 22042111/ 12, 13, 17, 18, 19, 22, 23, 24, 26, 27, 28, 32, 34, 36, 37, 38, 79, 80, 81, 82, 83, 84 Bílá vína nad 2 litry – 220429 12/ 13, 17, 18, 84, 85 Červená vína do 2 litrů - 22042142/ 43, 44, 46, 47, 48, 78, 80, 82, Červená vína nad 2 litry - 22042942/ 43, 44, 46, 47, 48, 58, 71, 72, 75, 82, 84 Šumivá vína - 22041011/ 19, 91, 99 Perlivá vína - 22042110 a 22042910 Vinný mošt - 220430 Vermuty - 2205 V následujících tabulkách jsou uvedeny přehledy dovozů a vývozů. Přehled o dovozu vína do ČR dle kalendářních roků Dovoz Kalendářní rok

Celkem

Název hl

2011

tis. Kč

hl

ze SR tis. Kč

hl

tis. Kč

Šumivé víno

44 467

300 558

43 706

295 443

620

2 260

Perlivé víno

31 220

92 850

31 214

92 457

6

46

Víno do 2l

816 461

2 242 195

688 072

1 754 596

53 775

111 750

- z toho bílé víno

399 436

915 404

358 961

797 799

31 578

56 132

Víno nad 2l

688 043

750 022

688 001

749 799

121 554

167 835

- z toho bílé víno

406 248

438 671

406 244

438 622

74 008

103 768

8 760

15 655

8 760

15 655

0,2

1,1

Celkem

1 588 951

3 401 280

1 459 753

2 907 950

175 955

281 892

Vermuty

48 827

177 008

48 825

176 969

4

27

Šumivé víno

3 713

152 606

3 713

152 606

20

122

Perlivé víno

20

249

20

249

0

0

Víno do 2l

769 054

2 375 933

668 908

2 113 505

67 436

150 882

- z toho bílé víno

502 089

1 379 068

497 864

1 358 280

39 608

83 952

Víno nad 2l

218 323

325 479

218 285

325 319

31 975

44 815

97 208

141 300

97 190

141 200

10 656

14 469

1 913

5 452

1 905

5 226

0.16

0,4

Celkem

993 023

2 859 719

290 814

2 596 905

99431

195 819,4

Vermuty

49 167

330 198

49 155

187 472

0

0

Vinný mošt

2012

z EU

- z toho bílé víno Vinný mošt

Pramen: Celní statistika

38

Přehled o vývozu vína z ČR dle kalendářních roků Vývoz Kalendářní rok

2011

hl

do EU

tis. Kč

hl

do SR tis. Kč

hl

tis. Kč

Šumivé víno

2 096

26 002

1 964

24 954

378

7 819

Perlivé víno

253

2 482

252

1 778

54

414

Víno do 2l

93 331

330 607

91 506

317 862

78 267

246 292

- z toho bílé víno

44 417

156 460

43 532

149 992

38 128

119 947

156 050

198 166

155 803

197 082

155 553

196 507

- z toho bílé víno

88 581

112 961

88 581

112 957

88 581

112 957

Vinný mošt

261,93

338,57

261,93

338,57

259,86

321,03

Celkem

251 992

557 596

249 787

542 015

234 512

451 353

Vermuty

665

2 464

665

2 462

397

2 004

Šumivé víno

228

13 534

212

13 269

110

7 335

Perlivé víno

0,5

8

0,5

8

0

0

105 211

392 486

85 088

333 665

72 184

264 330

66 913

246 320

65 898

235 831

58 144

193 648

9 681

13 954

9 328

13 005

9 107

12 454

287

846

111

372

26

183

6

49

6

49

2,6

22,5

Celkem

115 127

420 031

94 634,5

359 996

81 403,6

284 141,5

Vermuty

3 535

14 594

2 893

10 036

678,9

4067

Víno nad 2l

Víno do 2l - z toho bílé víno 2012

Celkem

Název

Víno nad 2l - z toho bílé víno Vinný mošt

Pramen: Celní statistika

8. STATISTIKA VÍNA V ČR

8. STATISTIKA VÍNA V ČR Výroba vína v ČR v hospodářském roce 2011/2012 a 2012/2013 v tis. hl Vinařský rok

2011/2012

2012/2013

Celkem

650

470

Z toho: bílé

410

315

červené

240

155

2011/2012

2012/2013

Pramen: SV ČR, * odhad SV ČR

Bilance vína (tis. hl) Vinařský rok Počáteční zásoba

802

1020

Produkce

650

470

Z toho: bílé

410

315

červené

240

155

Dovoz

1 850

1 800

Celková nabídka

3 302

3 290

Spotřeba vína

2 012

2 090

270

280

1020

920

Vývoz Konečná zásoba Pramen: SV ČR

39

40

9. SITUACE V EU A VE SVĚTĚ Odhad výroby vína v marketingových obdobích (tis. hl) Stát EU

20112006-07 2007-08 2008-09 2009-10 2010-11 12

Rozdíl

Rozdíl

2012- ODHAD oproti oproti 13 2013-14 2012-13 5-letý

průměr

1 757

1 796

1 606

1 246

1 030

1 098

1 337

1 305

-2 %

0 %

434

821

773

570

366

650

470

650

+33 %

+14 %

Německo

8 995

10 363

9 991

9 228

6 906

9 132

9 012

9 011

0 %

+2 %

Řecko

3 947

3 511

3 873

3 366

2950

2 750

3 115

3 700

+19 %

+17 %

Španělsko

43 679

42 070

41 909

38 402

39 985

37 199

34 241 43 000

+26 %

+11 %

Francie

53 025

46 547

42 806

46 743

46 469

51 090

41 365 44 456

+7 %

-3 %

Itálie

54 600

49 181

50 470

50 665

50 575

1 422

+10 %

+4 %

Kypr

224

210

173

147

118

44 772

45 616 46 500

+2 %

-4 %

Lucembursko

124

142

130

135

110

85

112

95

-13 %

-24 %

3 271

3 222

3 460

3 198

1 966

135

85

120

+41 %

+1 %

65

48

32

37

15

2 750

1 818

2 618

+44 %

+1 %

Rakousko

2 256

2 628

2 994

2 352

1 760

14

20

20

0 %

-30%

Portugalsko

7 532

6 049

5 620

5 872

7 133

2 756

2 155

2 402

+11 %

+0 %

Rumunsko*

5 014

5 289

6 786

6 703

3 287

5 610

6 305

6 740

+7 %

+10 %

Slovinsko

832

857

752

754

763

4 213

3 606

5 938

+65 %

+21 %

Slovensko

325

355

431

343

130

879

684

657

-4 %

-14 %

27

28

24

27

35

341

324

332

+2 %

+ 1 %

186 107 173 118 171 831 169 787 163 599

43

1,5%

30

-3 %

- 6 %

- 169 000

11,5 %

+2,2 %

-

-

-

-

Bulharsko* ČR

Maďarsko Malta

Ostatní státy EU Celkem státy EU

Chorvatsko** Turecko

1 248

1 237

1 365

1 278

174

287

229

-

- 164 925 -

Pramen: EK Vysvětlivky: * státy se zařadily od 1.1.2007 mezi členské státy Evropské unie ** stát se zařadil od 1.7.2013 mezi členské státy Evropské unie

1 409

-

41

9. SITUACE V EU A VE SVĚTĚ

9.1. Stručný přehled o vinařství ve světě Plocha vinic Evropská unie Bylo ukončeno klučení vinic za finanční náhradu. Celkem bylo takto během tří let vyklučeno 175 tis. ha vinic (přibližně plocha odpovídá všem vinicím Německa a Maďarska), z toho nejvíce ve Španělsku a pak v Itálii a Francii. Mezi lety 2008 až 2011, kdy probíhal program klučení, se ale celková plocha vinic EU snížila o 262 tis. ha. Podílelo se na tom ještě Bulharsko, Maďarsko, Portugalsko a Řecko. Naopak v některých státech jako v Německu, Rakousku a Česku zůstala plocha stabilní. Současný stav plochy vinic EU činí 3,53 mil. ha. Třetí země Ve zbytku světa je plocha vinic již třetím rokem po sobě stabilní. V Argentině se sice statisticky snížila o 10 tis. ha v roce 2011, ale snížení je dáno metodou výpočtu plochy, přestaly se započítávat přilehlé cesty a obratiště. V Austrálii se plocha vinic zvýšila o 4 tis. ha, zatímco rok předtím poklesla o 6 tis. ha. Na Novém Zélandu se za poslední 4 roky zvýšila o 21 %. Pokračuje růst v Číně a Chile, kdežto v Turecku a JAR se plochy vinic snížily. Celková plochy vinic mimo EU činí 3,965 tis. ha. Plocha vinic světa se tak meziročně (2010/2011) snížila o 94 tis. ha na 7,585 mil. ha.

Plocha vinic světa 2011 (tis. ha) 0 Španělsko Francie Itálie Portugalsko Rumunsko Německo Bulharsko Maďarsko ostatní země EU ostatní země Evropy Turecko Čína ostatní země Asie USA Argentina Chile Brazílie ostatní země Ameriky Austrálie a N. Zéland JAR ostatní země Afriky Zdroj: Evropská komise, OIV, ©J. Sedlo

100

200

300

400

500

600

700

800

900

1000

42

Vývoj plochy vinic v období 2000 až 2012 Největší plocha vinic se nachází v Evropě a následuje Asie. Dále můžeme pozorovat vývoj plochy vinic ve 4 největších evropských vinařských státech, ve třech největších asijských vinohradnických státech. Z jejich porovnání vyplývá, že v Evropě se plocha snižuje, kdežto v Asii narůstá, především díky Číně.

Vývoj plochy vinic v Evropě (tis. ha) Portugalsko

Itálie

Francie

Španělsko

1200 1000 800 600 400 200 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj: OIV, ©J. Sedlo

Turecko

Čína

Irán

600 550 500 450 400 350 300 250 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj: OIV, ©J. Sedlo

9. SITUACE V EU A VE SVĚTĚ

43

Produkce vína Evropská unie Produkce roku 2011 byla nízká. Oproti pětiletému průměru (2006 až 2010) ve výši 164 mil. hl činila jen 157 mil. hl, obdobně jako v roce předcházejícím. Značný pokles byl zaznamenán v Itálii, meziročně 14 %, a v Portugalsku (-17 %). Mírně nižší sklizeň byla i ve Španělsku. Naopak produkce vína ve Francii se zvýšila téměř o 9 %. V Německu, Rakousku a Česku bylo dosaženo po propadu z minulého roku průměrného objemu sklizně, v Rumunsku lepší sklizně než v roce 2010, ale stále ještě nižší než průměrné. Třetí země Sklizeň byla v obdobném objemu jako v roce 2010, ve výši 108 mil. hl vína, ale byly značné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. V USA se sklidilo necelých 19 mil. hl vína, o 10 % méně než v roce 2010. Naopak v Jižní Americe byla sklizeň nadprůměrná, platí to pro Argentinu a Brazílii, v Chile dokonce rekordní. V  Jižní Africe se sklidilo přibližně průměrné množství vína. V Austrálii byla opět nižší sklizeň, kdežto na Novém Zélandu rekordní.Ve Švýcarsku bylo dosaženo průměrného objemu. Celkově lze produkci vína ve světě v roce 2011 označit za slabší, zvláště nízkou pak v EU.

Produkce a spotřeba vína na světě a v EU (mil. hl) produkce svět

spotřeba svět

spotřeba EU

produkce EU

300 280 260 240 220 200 180 160 140 120 100 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj: Evropská komise, OIV, ©J. Sedlo

Z grafu je patrné, že zatímco světová produkce posledních 12 let prakticky stagnuje, produkce EU se snížila přibližně o 13 %. To znamená, že tuto produkci vína nahradily třetí země. Stále ale 62 % na světě vyprodukovaného vína pochází z členských zemí EU.

44

Spotřeba vína Evropská unie Od krize z konce roku 2008 nedošlo ještě k výraznému oživení. Ve Francii se sice zvýšila konzumace vína meziročně (2010/2011) o 1 mil. hl, ale rok předtím o 1,3 mil. hl klesla. V Německu je spotřeba stabilní, ve Španělsku, Anglii a Portugalsku mírně poklesla.V Itálii po růstu o 0,5 mil. hl (2009/2010) došlo k výraznému snížení o 1,6 mil. hl. Podle prvních odhadů se v roce 2011 spotřeba vína v členských zemích EU meziročně snížila asi o 1 %. Svou roli v tom bude hrát i rozšíření EU v roce 2004 a 2007. Třetí země V  některých zemích mimo Evropu nastalo v  roce 2011 oživení ve spotřebě vína. Například v USA, druhém největším spotřebitelském trhu světa (po Francii) se meziročně zvýšila spotřeba vína téměř o 1 mil. hl a má tak ambice být v nejbližších letech jedničkou v jeho spotřebě. V Číně se meziročně zvýšila spotřeba vína dokonce o více než 1 mil. hl. V Argentině, JAR, Austrálii a na Novém Zélandu byla spotřeba vína v roce 2011 srovnatelná se stavem v roce 2010.

Rovnováha na trhu s vínem Evropská unie V EU je trvalý přebytek vyprodukovaného vína nad vínem spotřebovaným, ale trend je pozitivní, přebytek se v posledních 12 letech snižuje. Kolem roku 2000 tak činil přibližně 30 % produkce vína, v roce 2011 „jen“ 15 %. Svět Je patrné, že obdobný trend jako pro EU platí i pro celý svět, i když vzájemné přibližování produkce a  spotřeby není tak rychlé. V  období kolem roku 2000 bylo přibližně 16  % vyprodukovaného vína „navíc“, v posledních letech pouze 9 %. Přebytečné víno je využíváno pro průmyslové účely (alkohol vinařského původu, ocet, vermut) a poslední roky ukazují, že v některých letech by ho byl i nedostatek, nebýt skladování přebytků z let předcházejících.

Mezinárodní obchod s vínem Světový obchod s  vínem, vyjádřený jako součet vývozu vína ze všech států světa, prakticky trvale roste. Od roku 2000 byl zaznamenán pokles jen v roce 2009 v důsledku světové hospodářské krize. V roce 2011 dosáhl 103,5 mil. hl a meziročně se zvýšil o téměř 8 %. Na následujícím grafu můžeme sledovat vývoj vývozu vína pěti nejvýznamnějších světových exportérů od roku 2000. Z toho vyplývá, že z pěti zemí je u čtyř zaznamenán trend růstu vyváženého objemu vína, jen u Francie je mírný trend lineárního snižování, který je dán vysokými cenami a až na výjimky výhradně lahvovým vínem.V případě Itálie a Španělska jde o dynamický růst, v případě Austrálie a Chile o růst již přecházející ve stagnaci. Nejrychlejší nárůst objemu vývozu vína je v případě Španělska (vlivem nízkých cen a vysokého podílu sudového vína), ale největší objem vyváží Itálie. Přibližně 66 % celkem obchodovaného vína vyváží 5 největších vinařských zemí EU (Španělsko, Itálie, Francie, Německo a Portugalsko), 25 % připadá na dalších 6 zemí – Argentinu, Austrálii a Nový Zéland, Chile, JAR a USA. Přibližně 43  % na světě spotřebovaného vína bylo předmětem mezinárodního obchodu. Tedy podle porovnání spotřeby a vývozu, ale musíme si uvědomit, že narůstá reexport, především v důsledku růstu obchodování se sudovým vínem, takže část objemu je započítána dvakrát. Obchod se sudovým vínem začal narůstat v  krizi a  nyní se již blíží polovině celkového objemu. Ale je to velmi různé, například

45

9. SITUACE V EU A VE SVĚTĚ

na vývozu vína z Francie se podílí jen 19 %, z Itálie, Argentiny a Chile 33 %, z USA 47 %, JAR 50 % a ze Španělska 57 %.

Vývoj vývozu vína (tis. hl) Austrálie

Chile

2004

2006

Francie

Itálie

Španělsko

25000 20000 15000 10000 5000 0 2000

2001

2002

2003

2005

2007

2008

2009

2010

2011

Zdroj: OIV, ©J. Sedlo Použité podklady: Statistical report on world vitiviniculture 2012, OIV. Evropská komise, DG Agri.

9.2 Zahraniční obchod České republiky s vínem ve vinařském roce 2012/2013 V roce 2012/2013 došlo již druhým rokem k celkovému poklesu dovozu vína do ČR. Zatímco u sudového vína jde spíše o množství podle situace na trhu, od vstupu ČR do EU platí trend stálého růstu dovozu pro víno lahvové, i když nyní došlo k jeho největšímu meziročnímu poklesu. U sudového vína jsou sice menší výkyvy v dováženém objemu, ale nekopírují přímo množství u nás sklizených hroznů. V případě lahvového vína jsou meziroční odchylky minimální a trend za posledních 9 let je stále narůstající podle lineární rovnice uvedené v  grafu. V  roce 2004/2005 bylo dovezeno 1,26 mil. hl vína celkem, v  roce 2011/2012 to bylo 1,36 mil. hl. Zatímco lahvové víno se v roce 2004/2005 podílelo na celkovém objemu dovozu 36,5 %, v roce 2011/2012 to bylo 53 %. V posledních dvou letech převažuje dovoz lahvového vína nad sudovým, ačkoliv předcházejících 7 let tomu bylo opačně.

46

Dovoz vína do ČR sudové

Množství (tis. hl)

900

lahvové

y = 47,3x + 410,0 R² = 0,807

800 700 600 500 400 300 200 100 0 2004/05 2005/06 2006/07 2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12 2012/13 Vinařský rok

Pramen: SV ČR

Ale roste i  vývoz vína z ČR, a  to jak lahvového, tak i  sudového. Nárůst vývozu lahvového vína je dynamický, ale méně než v případě jeho dovozu. Vzhledem k tomu, že vyvážíme v posledních letech asi 1/3 objemu naší produkce jako sudové víno na Slovensko, odkud o něco menší množství sudového vína dovážíme, je to trošku podezřelé. U lahvového vína je menší pravděpodobnost pančování v dovážejícím státě a tím znehodnocení značky vín z ČR. Pro trvalý růst exportu je pro nás tedy důležitější růst vývozu lahvového vína, a to i proto, že nemáme dostatek hroznů pro pokrytí tuzemské spotřeby vína. Za posledních 5 let od vstupu ČR do EU se zvýšil náš export lahvového vína na dvojnásobek, v následujícím vinařském roce poklesl a nyní je mírně nad uvedeným rokem 2009/2010.V relativním vyjádření poměru dovozu a vývozu tvořil náš objem exportu lahvového vína v roce 2004/2005 jen 8,5 % dovozu stejné komodity a za 8 let se tento poměr zvýšil na 12 %. U  sudového vína je situace úplně jiná, ale jde o  extenzivní směr expanze. Prakticky z  nuly se po osmi letech vyvezlo 150 tis. hl sudového vína, tj. téměř 1/3 veškeré naší produkce nebo 1/4 toho, co jako sudové víno dovezeme. Vzhledem k  průměrným cenám našich hroznů (2012: 17,90 Kč/kg) a vyváženého sudového vína (2012/2013: 17,- Kč/l) je zřejmé, že exportované sudové víno nepochází z ČR, jde o reexport, jsou-li transakce „čisté“ a statistika odpovídá skutečnosti. O značném reexportu svědčí i skutečnost, že v roce 2012/2013 jsme celkem vyvezli 49 % objemu veškerého vína v tom roce získaného z tuzemských hroznů.

9. SITUACE V EU A VE SVĚTĚ

47

Vývoz vína z ČR sudové

lahvové

200

y = 7,313x + 26,81 R² = 0,882

180

Množství (tis. hl)

160 140 120 100 80 60 40 20 0 2004/5 2005/6 2006/7 2007/8 2008/9 2009/10 2010/1 2011/2 2012/3

Vinařský rok Pramen: SV ČR

V posledních osmi letech se zvýšil náš export vína ze 40 tis. hl na 239 tis. hl., avšak právě v důsledku enormního nárůstu vývozu polotovaru – sudového vína. V roce 2004/2005 jsme byli čistým dovozcem (dovoz – vývoz) 1,22 mil. hl vína a v roce 2012/2013 se tento rozdíl snížil o přibližně 9 % (1,13 mil. hl). Mezitím narostla i naše produkce, ale taky spotřeba vína. Vývoj obchodní bilance s vínem v ČR byl v posledních letech následující (v milionech Kč): Rok

Dovoz

Vývoz

Rozdíl

2004/2005

-2 603

144

-2 459

2005/2006

-2 379

156

-2 223

2006/2007

-2 498

233

-2 265

2007/2008

-3 273

367

-2 906

2008/2009

-3 150

392

-2 758

2009/2010

-3 175

453

-2 722

2010/2011

-3 525

506

-3 019

2011/2012

-3 616

559

-3 057

2012/2013

-4 000

667

-3 333

Pramen: SV ČR

48

Záporné saldo zahraničního obchodu ČR tedy již potřetí přesáhlo 3 miliardy Kč za rok a nadále roste. Hodnota ročně spotřebovaného vína na našem trhu (spolu s tuzemskou produkcí a s přidanou hodnotou dovezeného sudového vína) již přesahuje 6 miliard Kč. Objem dovozu vína podle zemí se příliš nemění, značný nárůst je ale patrný v prvních letech po vstupu ČR do EU v případě Itálie a Slovenska. Naopak druhou pozici na našem trhu vyklidilo Rakousko, které v minulosti dodávalo především levné sudové víno. Na této pozici se v posledních letech střídá Španělsko, Slovensko a Maďarsko. Zdvojnásobil se i dovoz vína z Chile, ale později zase klesl na počáteční úroveň. Během osmi let se zvýšil o 193 % dovoz z Německa a z Francie o 115 %, ve všech těchto případech se dováží především lahvové víno. Německo k nám exportuje již téměř stejné množství vína jako Francie. V posledních dvou letech značně poklesl dovoz vína z Itálie a z Maďarska. Obě dvě křivky se v posledních 4 letech docela kopírují, asi to nebude náhoda. Vysvětlením by mohly být obdobné přírodní podmínky, což ale u 4/5 plochy vinic Itálie neplatí; pravděpodobnější je, že Maďarsko obchoduje i s vínem z Itálie a když jsou vysoké ceny v Itálii, jsou vysoké i v Maďarsku. Žádné jiné dvě křivky v grafu se tak nepodobají.

Dovoz vína do ČR 700 600

Itálie

Množství (tis. hl)

500 400 Maďarsko Španělsko

300 200 Rakousko

Slovensko

100

Francie Chile

0

Německo

Pramen: SV ČR

Nejvíce finančních prostředků za dovezené víno v  roce 2012/2013 skončilo opět v Itálii (téměř 0,9 miliardy Kč) a pak následuje tradičně Francie (přibližně 0,8 miliardy Kč). Přitom z Francie se dovezlo 29 % objemu vína v porovnání s Itálií. Dalšími státy v pořadí jsou Španělsko (470 mil. Kč), Slovensko (340 mil. Kč) a Německo (310 mil. Kč).

9. SITUACE V EU A VE SVĚTĚ

49

Podíl jednotlivých států na objemu celkem dovezeného vína je následující:

Dovoz vína do ČR v roce 2012/2013 celkem (1,364 mil. hl) Bulharsko 4%

JAR 3%

Chile 2%

ostatní 9%

Itálie 22 %

Moldavsko 5%

Německo 6%

Slovensko 13 %

Makedonie 6%

Francie 6%

Maďarsko 7% Španělsko 17 %

Pramen: SV ČR

79 % objemu a 83 % ve finančním vyjádření tvořilo do ČR dovezené víno dodané z členských zemí EU. 22  % objemu dovezeného vína pochází z Itálie, odkud se tak dovezlo menší množství vína než v předcházejícím roce a taky výrazně méně než jsme v roce 2012 sami sklidili. Výrazně se zvýšil objem vína z Německa, Francie, Chile a Slovenska, zatímco podíl Itálie, Maďarska a Španělska poklesl. Sudového vína bylo dovezeno 584 tis. hl (stejně jako rok předtím) za 944 mil. Kč. Značně se zvýšil dovoz z JAR, Bulharska, Moldavska a snížil import z Itálie a Srbska. Z členských zemí EU bylo dovezeno víno v podílu 66 % objemu a 69 % hodnoty celkového dovozu sudového vína. Podíl jednotlivých států můžeme pozorovat na následujícím obrázku:

50

Dovoz sudového vína do ČR v roce 2012/2013 (584 tis. hl) Itálie 20 %

ostatní 17 %

Bulharsko 5%

Makedonie 11 %

Slovensko 19 % JAR 6%

Moldavsko 5%

Maďarsko 9%

Španělsko 8%

Pramen: SV ČR

Lahvového vína bylo dovezeno 723 tis. hl za cenu 2,665 miliardy Kč. Z  uvedené finanční hodnoty putovalo 0,60 miliardy Kč do Itálie a stejná částka do Francie. Francie nám tak dodávala lahvové víno při průměrné ceně 84 Kč/l. Španělsko spolu s Itálií, Francií, Německem a Slovenskem nám dodali 78 % objemu dováženého lahvového vína, na nečlenské státy EU zbývá 22 % objemu za 383 mil. Kč (14 %).

roce 2012/2013 (723 tis. hl)

Dovoz lahvového vína do ČR v roce 2012/2013 (723 tis. hl) ostatní 7%

Bulharsko 3%

Moldavsko 4% Chile 2%

Itálie 23%

Německo 10%

Slovensko 10 %

Maďarsko 6% Španělsko 25% Pramen: SV ČR

Francie 10%

9. SITUACE V EU A VE SVĚTĚ

51

Víno vyvážíme prakticky jen na Slovensko. Z 239 tis. hl exportovaného vína za 667 mil. Kč tam skončilo 217 tis. hl za 512 mil. Kč. Na druhém místě je Polsko s 8,5 tis. hl za 55 mil. Kč. Do Nizozemska jsme vyvezli 55 hl za 2,6 mil. Kč. Sudového vína bylo vyvezeno 150 tis. hl za 255 mil. Kč, téměř vše na Slovensko za 249 mil. Kč. Lahvové víno v celkovém množství 87 tis. hl za 381 mil. Kč bylo exportováno především na Slovensko (68 tis. hl za 257 mil. Kč = 37,80 Kč/l) a do Polska (8,2 tis. hl za 51 mil. Kč = 62,20 Kč/l). Do Nizozemska se vyvezlo 40 hl za 414 tis. Kč = 103,50 Kč/l. Vzájemné obchodní vztahy se Slovenskem v komoditě víno trvale narůstají, po vstupu do EU jsme první čtyři roky dováželi více vína, nežli vyváželi. A narůstající dovoz byl kopírován růstem exportu. V roce 2008/2009 poprvé přesáhl vývoz import, ve vinařském roce 2009/2010 byla obchodní bilance měřená objemem vína vyrovnaná. Přibližně v tom roce se z hlediska dovozu vína ze Slovenska do Česka změnil růstový trend na klesající. V  roce 2010/2011 jsme poprvé dosáhli výrazného obchodního přebytku ve výši 63 tis. hl. Ve finančním vyjádření jsme dovezli víno za 262 mil. Kč a vyvezli za 434 mil. Kč, tedy při pozitivní obchodní bilanci ve výši 172 mil. Kč. Ve vinařském roce 2011/2012 činil náš obchodní přebytek obdobnou částku, 181 mil. Kč a v roce 2012/2013 to bylo 172 mil. Kč a 36 tis. hl. Přesto se zde projevuje jeden dlouhodobější problém v obchodu se sudovým vínem. Na obou stranách je obchodováno víno, které buď nepochází z daného státu, nebo se jedná jenom o obchod „papírový“ pro získání původu vína; případně o obě varianty. Stačí si porovnat ceny hroznů v obou státech a ceny obchodovaného sudového vína. Celý problém začal v roce 2007 a vyvrcholil v roce 2010, od té doby množství takto obchodovaného sudového vína vzájemně vyměňovaného mezi Slovenskem a Českem klesá.Asi je nyní vhodná doba k tomu, aby se jednotlivými obchodními případy mezi Českem a Slovenskem ve věci sudového vína začaly zpětně zabývat příslušné kontrolní orgány. Podrobnější údaje o  vývoji vývozu a vývozu sudového vína z ČR (prakticky jen na Slovensko) jsou obsaženy v následujícím grafu.

Obchod s vínem se Slovenskem

Množství (tis. hl)

250 200

y = -4,067x2 + 53,93x + 7,881 R² = 0,851 dovoz

150 100 50

vývoz y = -3,476x2 + 63,02x - 59,28 R² = 0,942

0 2004/05 2005/06 2006/07 2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12 2012/13

Pramen: SV ČR

52

Zajímavým obchodním partnerem je pro nás také Polsko. Vývoz dlouhodobě exponenciálně roste v hodnotovém i objemovém vyjádření (viz obr. 8). Ale ve vinařském roce 2008/2009 jsme vyvezli jen 1/10 lahvového vína, zbytek tvořilo víno sudové.Takže i když se zvýšil objem vývozu, množství získaných finančních prostředků se snížilo.V roce 2009/2010 bylo vyvezeno z 90 % lahvové víno a tak i když objem poklesl, hodnota se zvýšila.V roce 2010/2011 narostl objem i hodnota, podíl lahvového vína činil již 97 %. Nárůst pokračoval i v roce 2011/2012, kdy podíl lahvového vína dosáhl 95 % a v roce 2012/2013 96 %. Z ekonomického hlediska nejde o žádný zázrak pro ČR, ale trend (exponenciální růst) je do budoucna zajímavý, stejně jako fakt, že Polsko od nás odebírá po Slovensku největší množství vína. Jinak tomu je v případě Nizozemska, kam byl rovněž směrován náš export. V roce 2012/2013 se tam vyvezlo 55 hl vína za 2,6 mil. Kč, ve čtvrtém roce podpory exportu. Naopak jsme z Nizozemska dovezli 709 hl vína za 4,4 mil. Kč. Význam jednotlivých států pro náš export vína v roce 2012/2013 uvádí následující grafy.

Vývoz vína do Polska 60 50 40 30 20

y = 1,119x1,809 R² = 0,935

mil. Kč

y = 0,262x1,735 R² = 0,937 tis. hl

10 0 2004/05 2005/06 2006/07 2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12 2012/13

Pramen: SV ČR

9. SITUACE V EU A VE SVĚTĚ

Hodnota vyváženého vína z ČR v roce 2012/2013 podle států určení 1

10

hodnota vína v mil. Kč

Slovensko

512

Polsko

55

Maďarsko

19,5

Rumunsko

16

Anglie

13

Čína

9,2

Itálie

4,8

Kazachstán

4

Bulharsko

3,5

Německo

2,6

Belgie

2,5

USA

Pramen: SV ČR

2,6

Nizozemsko Estonsko

100

2,2 1,9

Dánsko

1,9

Francie

1,8

53

54

10. PŘÍLOHY 1. Průběh počasí, výskyt škodlivých organismů, abiotických poruch a poškození révy vinné v roce 2012 2. Odrůdová skladba registrovaných vinic v ČR dle podoblastí k 31. 12. 2012 - moštové bílé 3. Odrůdová skladba registrovaných vinic v ČR dle podoblastí k 31. 12. 2012 - moštové modré 4. Odrůdová skladba registrovaných vinic v ČR dle podoblastí k 31. 12. 2012 - podnožové a stolní 5. Seznam registrovaných odrůd révy vinné dle zákona č. 219/2003 Sb. 6. Zastoupení bílých odrůd v mladých výsadbách v ha (2009 - 2012) 7. Zastoupení modrých odrůd v mladých výsadbách v ha (2009 - 2012) 8. Odrůdová skladba vinic v ČR-nejvíce pěstované odrůdy k 31. 12. 2012 (ha) 9. 100 největších vinařských obcí dle Registru vinic 10. Ceny průmyslových výrobců vín 11. Cenový vývoj 12. Počet vzorků dle místa odběru v jednotlivých skupinách vín za období 1. 1. 2012 - 31. 12. 2012 13. Webové stránky Ministerstva zemědělství - Réva vinná a víno 14. Kontakty

1. Průběh počasí, výskyt škodlivých organismů, abiotických poruch a  poškození révy vinné v roce 2012 Počasí Rok 2012 lze charakterizovat na základě vyhodnocených dat jako teplotně nadprůměrný a srážkově průměrný. V roce 2012 spadlo 695 mm srážek, tedy o 21 mm více než je dlouhodobý normál, celkem 103 %. (Pro srovnání v roce 2011 spadlo na území ČR v průměru 627 mm srážek, což je o 47 mm méně než činí dlouhodobý normál srážek za období 1961-1990 (674 mm)). Průměrná roční teplota v roce 2012 byla 8,3 oC, tj. o 0,8 oC více než je dlouhodobý normál, ale byla oproti roku 2011 nižší o 0,2 oC, přestože celých devět měsíců bylo teplotně nadnormálních. (Průměrná roční teplota pro území ČR činila v předchozím roce 2011 8,5 oC, byla tedy o 1,0 oC vyšší než je dlouhodobý normál let 1961-1990). Rozložení srážek během roku bylo nerovnoměrné, první polovina roku byla na srážky chudší a teplotně nadnormální. Nejvíce srážek spadlo v lednu a dále až ve druhé polovině roku – v létě v červenci, dále v říjnu a v prosinci, vyšší úhrny byly také v únoru, v červnu a v srpnu, ale v těchto měsících úhrny srážek pouze dosáhly nebo se přiblížily dlouhodobému normálu za referenční období 1961–1990. Počáteční měsíc roku, leden byl teplotně silně nadnormální s výjimkou závěru, průměrná teplota byla -0,2 oC, což je 2,6 oC nad dlouhodobým normálem (-2,8 oC) a srážkově byl také silně nadnormální, spadlo v průměru 84 mm srážek, tedy téměř dvojnásobek (199 %) oproti normálu (42 mm). Naopak měsíc únor byl teplotně silně podnormální, průměrná teplota byla -5,2 oC, což je -4,1 oC pod dlouhodobým normálem (-1,1 oC), chladná byla především jeho první polovina, kdy teplota vzduchu na mnoha místech dosáhla rekordního minima, na některých stanicích se teploty přiblížily absolutnímu teplotnímu rekordu -40 oC. Srážkově byl únor téměř normální s 35 mm srážek, tedy 91 % srážek oproti normálu (38 mm). Měsíc březen a  po něm všechny další měsíce vegetačního období již byly teplotně nadnormální, s  lokálními rozdíly v  jednotlivých krajích, ale obecně bylo v Čechách chladněji než na Moravě a ve Slezsku. Nejteplejší měsíce byly březen, květen, srpen a listopad.

10. PŘÍLOHY

55

Březen byl tedy teplotně silně nadnormální, průměrná teplota byla 5,2 oC, což je 2,7 oC nad dlouhodobým normálem (2,5 oC) a srážkově silně podnormální, spadlo v průměru pouze 15 mm srážek, což je 38 % normálu (40 mm). Duben byl teplotně mírně nadnormální, průměrná teplota byla 8,4 oC, což je 1,1 oC nad dlouhodobým normálem (7,3 oC) a  srážkově mírně podnormální, spadlo v  průměru 39 mm srážek, což je 82  % normálu (47 mm). Chladné počasí bylo především v závěru první dekády, tedy v období Velikonoc, kdy na některých výše položených stanicích dosahovaly minimální teploty dokonce rekordních -20 oC. Květen byl teplotně silně nadnormální, průměrná teplota byla 14,4 oC, což je 2,1 oC nad dlouhodobým normálem (12,3 oC) a srážkově silně podnormální, spadlo v průměru 48 mm srážek, což je 65 % normálu (74 mm). V důsledku pozdního jarního mrazu na konci druhé dekády (18. 5.) došlo u mnoha polních plodin především speciálních plodin ke značnému nebo úplnému poškození nadzemních částí rostlin, u révy vinné byla zničena vyvíjející se květenství i mladé vyrašené letorosty. Červen byl teplotně mírně nadnormální, průměrná teplota byla 16,9 oC, což je 1,4 oC nad dlouhodobým normálem (15,5 oC) a srážkově zcela normální, spadlo 84 mm což je 100 % dlouhodobého normálu (84 mm). Měsíc červenec byl teplotně opět mírně nadnormální, průměrná teplota byla 18,2 oC, což je 1,3 oC nad normálem (16,9 oC), srážkově byl rovněž nadnormální, napršelo v průměru 114 mm, tedy 144 % dlouhodobého normálu (79 mm). Srpen byl teplotně nadnormální, průměrná teplota byla 18,2 oC, což je 1,8 oC nad dlouhodobým normálem (16,4 oC) a srážkově normální, spadlo 76 mm srážek, což představuje 97 % dlouhodobého normálu (78 mm). Září bylo teplotně nadnormální, na počátku měsíce ještě teploty na některých místech přesahovaly i  30 oC a  na konci září byly na mnoha stanicích překonány dlouhodobé maximální teplotní rekordy. Průměrná teplota byla 13,3 oC, to je 0,5 oC nad dlouhodobým teplotním normálem (12,8 oC). Srážkově bylo září téměř normální, spadlo 45 mm srážek - tedy o  7 mm méně než je normál (52 mm), což představuje 94 % dlouhodobého normálu srážek. Říjen byl teplotně podnormální, průměrná měsíční teplota byla 7,4 oC, tedy -0,6 oC pod dlouhodobým normálem (8,0 oC). Srážkově byl měsíc říjen nadnormální, spadlo v průměru 56 mm srážek, tedy 134 % dlouhodobého normálu (42 mm). Listopad byl teplotně nadnormální, průměrná měsíční teplota byla 4,9 oC, tedy 2,2 oC nad dlouhodobým normálem (2,7 oC). Srážkově byl listopad podnormální, spadlo v  průměru 39 mm srážek, tedy 80  % dlouhodobého normálu (49 mm). Prosinec byl teplotně podnormální, průměrná měsíční teplota byla -1,4 oC, tedy -0,4 oC pod dlouhodobým teplotním normálem (-1,0 oC). Srážkově byl prosinec nadnormální, spadlo v průměru 56 mm srážek, tedy o 8,0 mm více, což představuje 116 % dlouhodobého normálu srážek (48 mm). Choroby První výskyty plísně révy (Plasmopara viticola) byly pozorovány již počátkem druhé dekády června v okrese Břeclav (Hrušky, 11. 6.; Němčičky 15. 6.), později v okresech Znojmo (Hrádek u Znojma, 20. 6.) a Uherské Hradiště (Nedakonice, 3. 7.).Všeobecně byly zaznamenány především slabé výskyty, škodlivé výskyty byly zaznamenány pouze lokálně v  některých lokalitách. První výskyty choroby ve vinařské oblasti Čechy byly zaznamenány až v průběhu srpna na Mostecku (Čepirohy, 10. 8.) a Litoměřicku. První výskyty padlí révy (Erysiphe necator) byly zjištěny již koncem druhé dekády června v okrese Břeclav (Mikulov, 18. 6.; Němčičky, 2. 7.), následně v okresech Uherské Hradiště (Polešovice, 18. 7.) a Znojmo (Bohutice, 20. 7.; Hrádek u Znojma, 27. 7.). Převážně se choroba vyskytovala ve slabé intenzitě, lokálně škodlivý výskyt byl zjištěn v okrese Uherské Hradiště (Polešovice). První výskyty ve vinařské oblasti Čechy byly zjištěny až během července (Velké Žernoseky 10. 7.; Mělník, 27. 7.).

56

První výskyt šedé hniloby hroznů révy (Botrytis cinerea) byl pozorován poměrně brzy, již během srpna v okrese Uherské Hradiště (Polešovice, 14. 8.). Škodlivý výskyt choroby byl pozorován v okrese Břeclav (Perná). První výskyt bílé hniloby hroznů (Metasphaeria diplodiella) byl zaznamenán již počátkem srpna v okrese Znojmo (Hrádek u Znojma, 6. 8.). Lokálně škodlivý výskyt choroby byl zjištěn rovněž v okrese Znojmo (Tasovice nad Dyjí). První výskyt černé skvrnitosti révy (Phomopsis viticola) byl zjištěn v okrese Znojmo (Hrádek u Znojma, 26. 6). První příznaky výskytu fytoplazmového žloutnutí a červenání listů révy (Potato stolbur phytoplasma) byly zjištěny v okrese Břeclav (Němčičky, Boleradice, Kobylí, Rakvice 1. 8.), Výskyt choroby byl laboratorně potvrzen i  v  okresech Uherské Hradiště (Ořechov) a Hodonín (Netčice u  Kyjova, Znojmo (Dyje, Micmanice). Škůdci Škodlivé výskyty kadeřavosti révy vinné způsobené hálčivcem révovým (Calepitrimerus vitis) byly pozorovány ve druhé dekádě května v okrese Znojmo (Hrádek u Znojma, 11. 5.) a ve třetí květnové dekádě v okrese Břeclav (Velké Pavlovice, Bořetice, Hustopeče, 23. 5.). První výskyt plstnatosti révy vinné způsobené vlnovníkovcem révovým (Colomerus vitis) byl zaznamenán velmi časně, již počátkem května v okresech Znojmo (Hrádek u Znojma, 1. 5.) a Břeclav (Němčičky, Bořetice, 3. 5.; Březí, Mikulov, Popice, 10. 5.). Ve vinařské oblasti Čechy byl první výskyt zaznamenán později, nejdříve v okrese Litoměřice (Velké Žernoseky, 24. 5.). Během letních měsíců bylo pozorováno poškození listů révy škůdcem na mnoha lokalitách. Škodlivý výskyt byl zjištěn v okrese Břeclav (Mikulov a Velké Bílovice). První výskyty dospělců obaleče mramorovaného (Lobesia botrana) ve feromonových lapácích byly zjištěny již koncem druhé dekády dubna v okrese Znojmo (Hrádek u Znojma, 19. 4.) a následně ve třetí dekádě dubna v okresech Břeclav (Němčičky, 23. 4.), Hodonín (Vnorovy, 27. 4.) a Uherské Hradiště (Polešovice, 30. 4.). Vrchol letové aktivity první generace proběhl v první dekádě května, vrchol druhé generace byl pozorován ve třetí dekádě června. Škodlivý výskyt byl pozorován pouze v okrese Hodonín (Lidéřovice). První výskyty dospělců obalečíka jednopásného (Eupoecilia ambiguella) ve feromonových lapácích byly pozorovány koncem třetí dekády dubna v  okresech Uherské Hradiště (Polešovice, 27. 4.) a  Břeclav (Němčičky, Hrušky, Mikulov, 30. 4.), počátkem května v  okresech Znojmo (Hrádek u Znojma, 1. 5.) a Hodonín (Vnorovy, 2. 5.). Vrchol letové aktivity první generace nastal v první dekádě května, vrchol druhé generace proběhl koncem června až počátkem července. Škodlivý výskyt nebyl pozorován. Na některých lokalitách v okrese Břeclav (Valtice, Lednice, Starovičky) bylo zaznamenáno poškození rašících oček housenkami různonožce trnkového (Peribatodes rhomboidarius). Na konci vegetace byl na mnoha lokalitách obecně zaznamenán mimořádný výskyt vos a  následně poškození hroznů vosou obecnou (Vespula vulgaris) ve škodlivé intenzitě. V roce 2012 byl zaznamenán zvýšený výskyt poškození vrcholů letorostů způsobený ostnohřbetkou ovocnou (Stictocephala bisonia), jejíž škodlivý výskyt narůstá. Velmi časné první poškození hroznů špačkem obecným (Sturnus vulgaris) bylo pozorováno již koncem července v okrese Znojmo (Tasovice). Abiotikózy Koncem druhé dekády května (18. 5.) došlo k výskytu pozdních jarních mrazů na území celého státu, ve vinařské oblasti Čechy i  Morava. Silně byly poškozeny i  výsadby všech plodin včetně trvalých kultur (ovocné dřeviny a réva vinná), poškozena byla nejen vyvíjející se květenství, ale i listy, letorosty a na některých lokalitách došlo i k poškození keřů ve dřevě.

10. PŘÍLOHY

57

Poškozeny byly všechny odrůdy, k poškození keřů došlo především na lokalitách v mrazových polohách. Lokální škodlivé výskyty Fe-deficientní chlorózy révy (kalcióza) z důvodu nedostatku srážek v jarním období (duben, květen), vysokých teplot a nedostupnosti živin byly postupně zjišťovány již od počátku června v  celé vinařské oblasti Morava. Výskyty střední intenzity byly pozorovány v  okrese Břeclav (Velké Pavlovice, Rakvice, Mikulov), projevy příznaků byly během měsíce června postupně zaznamenány na dalších lokalitách okresu Břeclav (Němčičky, Přítluky). V  důsledku vysokých teplot byly poměrně časně pozorovány v  okrese Znojmo (Hrádek u Znojma, Tasovice nad Dyjí; 27. 7.) první výskyty slunečního úžehu révy na hroznech, během letního období byly výskyty poškození hroznů postupně zjišťovány na dalších lokalitách. Počátkem září byly na některých lokalitách pozorovány slabé příznaky abiotického vadnutí hroznů v  důsledku nepříznivých podmínek během vegetace (stresy způsobené nepříznivým počasím např. střídáním teplot, střídáním období sucha a intenzivních srážek, nedostupností živin vlivem nedostatku půdní vláhy apod.).Výskyt tohoto poškození byl však obecně slabší. Ve vinařské oblasti Čechy v  okrese Litoměřice došlo až v  závěru vegetace koncem měsíce srpna k  lokálnímu, ale silnému poškození vinic kroupami (Velké Žernoseky), poškozené vinice musely být předčasně sklizeny.

19,5107 9,9571

0,039

3,0628

0,22

0,2078

 

 

0,08

 

 

0,0216

0,6625

0,007

 

 

 

 

 

0,029

7,2938

Chardonnay

Rulandské bílé

Tramín červený

Muškát moravský

Neuburské

Pálava

Veltlínské červené rané

Sylvánské zelené

Hibernal

Irsai Oliver

Muškát Ottonel

Aurelius

Kerner

Děvín

Solaris

Johanniter

Malverina

Ostatní

Celkem mošt.bílé Pramen: ÚKZÚZ

 

Poznámka: Kde tabulka neuvádí žádné číslo, nejsou osázené plochy.

193,2465

1,315

0,1866

1,08

0,416

0,0217

1,8359

0,0773

2,6732

1,8115

0,5685

3,17

1,9398

0,0588

 

4,9478

7,3862

26,6001

 

0,0507

1,0131

 

Ryzlink vlašský

31,5958

Rulandské šedé

0,4086

Ryzlink rýnský

78,0438

 

Litoměřická

Sauvignon

0,25

1,2924

Müller Thurgau

Čechy-ostat.

Veltlínské zelené

Odrůda

217,3841

12,201

0,015

1,5

3,65

 

4,3157

0,1304

2,3088

0,5005

7,4502

2,7874

0,054

0,145

0,415

7,6148

19,3212

17,5587

9,0426

30,0233

4,1138

0,1356

49,919

44,1446

0,0375

Mělnická

14,3282

1,2058

0,024

 

 

0,0098

 

0,0173

 

0,0728

0,0262

0,007

1,9409

0,004

0,2061

0,5157

0,0322

0,1994

0,0618

0,7424

0,1435

0,5297

0,1466

5,4764

2,9666

3 332,0728

47,9295

4,228

1,8569

4,2166

3,3734

11,8058

21,4755

22,7043

18,186

17,1629

51,4185

61,0605

135,8086

73,3591

66,1477

181,0065

170,6885

272,9033

246,423

304,0788

602,7797

344,2856

291,4268

377,7473

Podoblast (ha) Morava-os. Mikulovská

2 842,9203

41,0702

2,0497

3,559

2,1201

8,4559

3,7093

12,667

11,2836

16,4728

31,5892

22,9027

38,863

37,6021

60,4502

147,7703

115,4871

318,7543

270,0399

194,1861

168,8297

203,6109

388,3668

420,9644

322,116

Slovácká

2. Odrůdová skladba registrovaných vinic v ČR dle podoblastí k 31. 12. 2012 - moštové bílé

2 760,8402

38,2058

2,2026

2,2406

3,5484

9,5991

1,3503

11,4497

10,238

28,2463

32,5898

26,4349

37,5413

66,7305

160,0726

91,0547

141,3778

142,0184

188,0166

201,111

190,713

279,7358

171,4247

392,9184

532,0199

Velkopavlovická

2 220,8829

29,4412

0,3181

0,529

2,045

0,9493

13,5789

3,7856

13,4727

19,9918

7,3536

17,0697

61,4013

74,2928

32,3826

79,7627

155,2059

139,8273

81,5026

142,4156

254,4425

105,2623

256,0589

334,8677

394,9258

Znojemská

11 588,9688

171,3975

9,024

10,7655

15,9961

22,4092

36,5959

49,6098

63,3431

85,3033

96,7404

123,7902

202,8808

314,6418

326,8856

398,0215

622,6078

811,6201

828,992

842,5146

922,3213

1 192,1047

1242,206

1 569,1345

1 630,0631

Celkem (ha)

58

 

 

 

 

Fratava

Regent

Blauburger

Ostatní

111,6736

0,06

 

 

3,9072

 

0,0283

 

0,8631

0,02

 

0,01

20,885

26,595

17,3333

0,1044

41,8673

Litoměřická

128,484

5,541

 

2,25

 

 

1,9853

0,4

9,1885

0,0569

0,0227

0,1686

29,9295

42,0414

9,8747

0,0969

26,9285

Mělnická

Poznámka: Kde tabulka neuvádí žádné číslo, nejsou osázené plochy.

Pramen: ÚKZÚZ

2,5568

0,0025

Alibernet

Celkem mošt. modré

0,005

Neronet

 

Cabernet Sauvignon

 

 

André

Merlot

0,5509

Modrý Portugal

 

0,7013

Rulandské modré

Dornfelder

1,0392

Zweigeltrebe

0,0194

0,059

Frankovka

Cabernet Moravia

0,1795

Čechy-ostatní

Svatovavřinecké

Odrůda

6,6018

0,0624

 

 

 

0,0078

0,1058

 

0,024

0,0293

 

0,3657

1,0789

0,0864

2,9629

1,4271

0,4515

Morava-ostatní

1 149,1146

13,3473

1,389

2,0497

0,1358

5,3255

5,6411

46,0657

31,1252

26,5019

100,6067

17,6935

75,8968

160,6797

173,3877

218,6155

270,6535

Mikulovská

Podoblast (ha)

1 407,363

14,5243

0,8991

0,4234

0,3114

4,0813

12,2717

28,3105

27,4566

70,2038

43,1947

78,9385

194,3913

129,509

239,2386

321,2225

242,3865

Slovácká

3. Odrůdová skladba registrovaných vinic v ČR dle podoblastí k 31. 12. 2012 - moštové modré

1 955,7605

26,3714

2,0063

1,3368

0,0145

11,5858

12,8213

23,2176

42,0823

85,9799

61,2024

121,9312

265,4122

218,8891

254,1016

428,1059

400,7022

Velkopavlovická

901,334

3,5594

1,8644

0,43

2,16

0,3476

2,0566

5,5731

18,8616

14,0567

37,6368

27,1505

38,2041

137,3925

114,01

195,5251

302,5056

Znojemská

5 662,8885

63,4658

6,1588

6,4899

6,5289

21,3505

34,9151

103,5669

129,6013

196,8679

242,6633

246,258

626,3487

715,8944

811,948

1 165,1564

1 285,6746

Celkový součet ( ha )

10. PŘÍLOHY

59

0,09

0,1885

0,06

 

0,115

Směs stolní

Prim

Olšava

Pola

Favorit

Narancsízu

 

0,0025

 

Panonia Kincse

Madlenka ranná

 

Celkem podnožové

 

 

Amos

Vitra

 

LE-K/1

 

 

Berlandieri x Riparia Craciunel 2

Arkadia

 

Směs podnože

0,079

 

Berlandieri x Riparia 125 AA

Diamant

 

Berlandieri x Riparia Teleki 5C

 

 

Berlandieri x Riparia SO-4

Julski biser

 

Čechyostatní

Berlandieri x Riparia Kober 5BB

Odrůda

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

0,0224

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Litoměřická

 

 

 

 

 

 

0,003

0,27

 

0,4405

0,27

 

3,144

 

 

 

 

1,86

0,104

0,02

1,16

Mělnická

 

 

 

 

0,003

 

 

 

0,0054

0,0301

0,1317

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Moravaostatní

0,0056

 

0,0006

 

0,0735

0,102

 

 

0,022

0,6433

3,9105

3,2181

5,4194

 

 

0,0305

 

 

0,0232

1,1861

4,1796

Mikulovská

Podoblast (ha)

0,0718

0,2408

0,273

0,064

0,0941

0,0913

0,0807

0,0263

0,4222

0,6138

1,8801

1,2273

6,912

0,0892

 

0,4303

1,6547

0,7833

0,7137

2,6062

0,6346

Slovácká

4. Odrůdová skladba registrovaných vinic v ČR dle podoblastí k 31. 12. 2012 - podnožové a stolní

0,005

0,0034

0,0331

0,2855

0,1023

0,033

0,035

0,1012

0,0801

1,3038

2,6477

1,3905

13,3624

 

 

1,5689

0,2991

0,1676

3,5735

3,9057

3,8476

Velkopavlovická

 

 

0,02

0,0004

0,0088

0,1698

0,1651

0,0088

0,0488

1,8831

0,3127

4,4135

2,8644

 

0,1548

 

0,0256

0,2618

0,0946

1,8349

0,4927

Znojemská

0,0824

0,2467

0,3267

0,3499

0,3607

0,3961

0,3988

0,4063

0,6385

5,1031

9,2651

10,2494

31,7022

0,0892

0,1548

2,0297

1,9794

3,0727

4,509

9,5529

10,3145

Celkem (ha)

60

 

Boskolena 0,0224

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Litoměřická

Poznámka: Kde tabulka neuvádí žádné číslo, nejsou osázené plochy.

Pramen: ÚKZÚZ

0,554

 

Muškát Suzanna

Celkem stolní

 

Kodrjanka

0,019

Opál

 

 

Královna vinic

Rosela

 

Jalovenskij Ustojčivij

 

 

Krystal

Guzal Kara

 

Čechyostatní

Talizmann

Odrůda

1,014

 

 

 

 

 

 

0,0305

 

 

 

Mělnická

 0,1702

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Moravaostatní

8,0675

 

 

 

0,014

 

 

 

 

 

 

Mikulovská

Podoblast (ha)

5,9425

0,0015

0,0073

 

 

0,0171

0,0101

0,0007

 

 

0,0414

Slovácká

6,8812

 

 

0,009

 

 

 

0,0018

0,0354

0,0354

 

Velkopavlovická

7,81

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Znojemská

28,3585

0,0015

0,0073

0,009

0,014

0,0171

0,0291

0,033

0,0354

0,0354

0,0414

Celkem (ha)

10. PŘÍLOHY

61

62

5. Seznam registrovaných odrůd révy vinné k 29. 11. 2013 dle zákona č. 219/2003 Sb. Odrůdy zapsané ve Státní odrůdové knize ČR Moštové bílé

Rok zápisu

Moštové modré

Rok zápisu

1.

Aurelius

1983

32.

Acolon

2011

2.

Auxerrois

2004

33.

Agni

2001

3.

Děvín

1998

34.

Alibernet

1975

4.

Erilon

2011

35.

André

1980

5.

Florianka

2010

36.

Ariana

2001

6.

Hibernal

2004

37.

Blauburger

2011

7.

Chardonnay

1987

38

Cabernet Cortis

2013

8.

Irsai Oliver

1972

39.

Cabernet Dorsa

2011

9.

Kerner

2001

40.

Cabernet Moravia

2001

10.

Lena

2001

41.

Cabernet Sauvignon

1980

11.

Malverina

2001

42.

Cerason

2008

12.

Műller Thurgau (syn.: Rivaner)

1941

43.

Domina

2004

13.

Muškát moravský

1987

44.

Dornfelder

2004

14.

Muškát Ottonel (syn.: Muscat Ottonel)

1952

45.

Frankovka (syn.: Lemberger, Blaufränkisch)

1941

15.

Neuburské (syn.: Neuburger)

1941

46.

Fratava

2008

16.

Pálava

1977

47.

Jakubské

2011

17.

Rinot

2008

48.

Kofranka

2011

18.

Rulandské bílé (syn.: Pinot blanc)

1941

49.

Laurot

2004

19.

Rulandské šedé (syn.: Pinot gris)

1941

50.

Merlot

2001

20.

Ryzlink rýnský (syn.: Rheinriesling, Riesling)

1941

51.

Modrý Portugal syn.: Blauer Portugieser, Portugieser Blau)

1941

21.

Ryzlink vlašský (syn.: Welschriesling)

1941

52.

Nativa

2010

22.

Sauvignon (syn.: Sauvignon blanc)

1952

53.

Neronet

1991

23.

Savilon

2010

54.

Rubinet

2005

24.

Sylvánské zelené (syn.: Sylvánské, Grüner Silvaner)

1941

55.

Rulandské modré (syn.: Pinot noir)

1941

25.

Tramín červený (syn.: Tramín, Gewürztraminer)

1941

56.

Sevar

2008

26.

Tristar

2013

57.

Svatovavřinecké (syn.: Saint Laurent)

1941

27.

Veltlínské červené rané (syn.: Malvasier, Malvasia)

1952

58.

Zweigeltrebe

1980

63

10. PŘÍLOHY

Odrůdy zapsané ve Státní odrůdové knize ČR Moštové bílé

Rok zápisu

28.

Veltlínské zelené (syn.: Grüner Veltliner)

1941

29.

Veritas

2001

30.

Vesna

2012

31.

Vrboska

2004 Stolní

Moštové modré

Rok zápisu

Podnožové

Rok zápisu

Rok zápisu

59.

Arkadia

2001

68.

Amos

1990

60.

Diamant

1998

69.

B. x R. 125 AA

1979

61.

Chrupka bílá (syn.: Chasselas blanc)

1941

70.

B. x R. Craciunel 2

1979

62.

Chrupka červená (syn.: Chasselas rouge)

1941

71.

B. x R. Kober 5BB

1979

63.

Julski biser

1972

72.

B. x R. SO-4

1979

64.

Olšava

1988

73.

B. x R. Teleki 5C

1979

65.

Panonia Kincse

1980

74.

LE – K/1

1979

66.

Pola

2001

67.

Vitra

1993

Pramen: ÚKZÚZ

Odrůdy registrované v roce 2011: Acolon (Frankovka x Dornfelder) Je to modrá moštová středně raná odrůda, plná zralost začíná v druhé polovině září. List velký až velmi velký, klínovitého tvaru, profil čepele rovný. Hrozen středně velký, středně hustý. Bobule malá, tvar na profilu kruhovitý. Barva slupky modročerná, dužnina se slabým antokyanovým zbarvením. Při pěstování pod fungicidní ochranou odrůda odolná proti napadení plísní šedou, odolná proti napadení plísní révy a odolná proti napadení padlím révy. Odrůda je středně odolná proti sprchávání. Výnos hroznů středně vysoký až vysoký, cukernatost moštu středně vysoká až vysoká. Víno výborné kvality, tmavočervené barvy, ovocné vůně, ovocné a  kořenité chuti, plné, svěží, jemně aromatického typu. Blauburger (Frankovka x Modrý Portugal) Je to modrá moštová středně raná odrůda, plná zralost začíná v druhé polovině září až začátkem října. List středně velký, pětiúhelníkovitého tvaru, profil čepele tvaru V. Hrozen středně velký, středně hustý. Bobule malá až středně velká, tvar na profilu kruhovitý. Barva slupky modročerná. Při pěstování pod fungicidní ochranou odrůda odolná proti napadení plísní šedou, středně odolná proti napadení plísní révy a padlím révy. Odrůda je středně odolná proti sprchávání. Výnos hroznů středně vysoký až vysoký, cukernatost moštu středně vysoká. Víno výborné kvality, tmavočervené barvy, ovocné a  bylinné vůně i  chuti, plné, harmonické, jemně aromatického typu.

64

Cabernet Dorsa (Dornfelder x Cabernet Sauvignon) Je to modrá moštová středně raná až pozdní odrůda, plná zralost začíná v první polovině října. List velký, pětiúhelníkovitého tvaru, profil čepele tvaru V. Hrozen středně velký, středně hustý. Bobule malá, tvar na profilu kruhovitý. Barva slupky modročerná, dužnina bez antokyanového zbarvení. Při pěstování pod fungicidní ochranou odrůda odolná proti napadení plísní šedou, středně odolná proti napadení plísní révy a odolná proti napadení padlím révy. Odrůda je odolná proti sprchávání. Výnos hroznů středně vysoký, cukernatost moštu vysoká. Víno výborné kvality, tmavočervené až modročervené barvy, ovocné vůně i  chuti, plné, harmonické, jemně aromatického typu. Erilon (Frankovka x Cabernet Franc) x (Merlot x Seibel 13.666) Je to bílá moštová pozdní až velmi pozdní odrůda, plná zralost začíná v druhé polovině října až začátkem listopadu. List středně velký, kruhovitého tvaru, profil čepele tvaru V. Hrozen středně velký až velký, středně hustý až hustý. Bobule malá až středně velká, tvar na profilu kruhovitý. Barva slupky žlutozelená. Při pěstování pod fungicidní ochranou odrůda středně odolná až odolná proti napadení plísní šedou, středně odolná až odolná proti napadení plísní révy a odolná proti napadení padlím révy. Výnos hroznů vysoký až velmi vysoký, cukernatost moštu vysoká. Víno výborné kvality, žlutozelené barvy, ovocné a květinové vůně, ovocné chuti, svěží, jemně aromatického typu. Jakubské (mutace Rulandského modrého) Je to modrá moštová raná odrůda, plná zralost začíná v polovině září. List malý až středně velký, pětiúhelníkovitého tvaru, profil čepele tvaru V. Hrozen malý, středně hustý. Bobule velmi malá až malá, tvar na profilu kruhovitý. Barva slupky modročerná, dužnina bez antokyanového zabarvení. Při pěstování pod fungicidní ochranou odrůda odolná proti napadení plísní šedou, středně odolná proti napadení plísní révy a odolná proti napadení padlím révy. Odrůda je méně odolná proti sprchávání. Výnos hroznů nízký, cukernatost moštu vysoká. Víno dobré kvality, rubínové barvy, ovocné vůně i chuti, harmonické, lehké, jemně aromatického typu. Kofranka (Merlot x Seibel 13.666) x (Frankovka x Svatovavřinecké) Je to modrá moštová pozdní až velmi pozdní odrůda, plná zralost začíná v  druhé polovině října až začátkem listopadu. List malý až středně velký, kruhovitého tvaru, profil čepele zvlněný. Hrozen malý až středně velký, středně hustý. Bobule malá, tvar na profilu kruhovitý. Barva slupky modročerná, dužnina bez antokyanového zbarvení. Při pěstování pod fungicidní ochranou odrůda odolná proti napadení plísní šedou, středně odolná až odolná proti napadení plísní révy a odolná proti napadení padlím révy. Výnos hroznů středně vysoký až vysoký, cukernatost moštu vysoká. Víno výborné kvality, tmavočervené barvy, ovocné vůně i chuti, plné, jemně aromatického typu.

10. PŘÍLOHY

65

Odrůdy registrované v roce 2012: Vesna (SV 12 375 x Veltlínské červené rané) x (Merlot x Seibel 13.666) Je to bílá moštová pozdní odrůda. List malý až střední, pětiúhelníkovitého tvaru, profil čepele tvaru V. Hrozen středně velký až velký, středně hustý. Bobule malá, tvar na profilu kruhovitý. Barva slupky žlutozelená. Při pěstování pod fungicidní ochranou odrůda středně odolná proti napadení plísní šedou a plísní révy a odolná proti napadení padlím révy. Odrůda je středně odolná proti sprchávání. Výnos hroznů středně vysoký, cukernatost hroznů vysoká. Víno výborné kvality, žlutozelené až žluté barvy, ovocné chuti, ovocné a  květinové vůně, plné, svěží, kulaté, dlouhé, jemně aromatického typu.

Odrůdy registrované v roce 2013: Tristar (Ryzlink rýnský x Sylvánské zelené) x Rulandské bílé Je to bílá moštová středně raná až pozdní odrůda. List malý, pětiúhelníkovitého tvaru, profil čepele tvaru V. Hrozen malý, středně hustý až hustý. Bobule malá, kruhovitého tvaru. Barva slupky žlutozelená. Při pěstování pod fungicidní ochranou odrůda středně odolná proti napadení plísní révy, méně odolná proti napadení padlím révy a  středně odolná proti napadení plísní šedou. Odrůda středně odolná sprchávání. Výnos hroznů nízký, cukernatost moštu vysoká až velmi vysoká. Víno výborné kvality, žlutozelené barvy, ovocné chuti, květinové a  ovocné vůně, harmonické, svěží, jemně aromatického typu. Cabernet Cortis (Cabernet Sauvignon x Solaris) Je to modrá moštová středně raná až pozdní odrůda. List středně velký až velký, pětiúhelníkovitého tvaru, profil čepele tvaru V. Hrozen středně velký, středně hustý. Bobule malá, kruhovitého tvaru. Barva slupky modročerná. Dužnina bez antokyanového zbarvení. Při pěstování pod fungicidní ochranou odrůda odolná proti napadení plísní révy, odolná proti napadení padlím révy a odolná proti napadení plísní šedou. Odrůda je středně odolná sprchávání. Výnos hroznů nízký, cukernatost moštu vysoká. Víno výborné kvality, tmavočervené barvy, ovocné, kořenité a kouřové chuti, ovocné a kouřové vůně, plné, dlouhé, jemně aromatického typu.

Pramen: ÚKZÚZ

0

20

40

60

80

100

120

140

160 149,9804

129,8052 107,0857

Zastoupení bílých odrůd v mladých výsadbách v ha (2009 - 2012)

73,6583 72,8188 70,7089 69,0041 68,9432 67,8711 60,274 53,4405 43,0934 21,7637 15,9722 15,6264 10,7581 7,19 5,6855 4,0956 4,0129 4,0079 3,6197 3,5598 3,4699 3,1561 2,893 2,3654 2,313 2,2892 2,102 2,0681 2

66

Pramen: ÚKZÚZ

0

5

10

15

20

25

30

35 30,72

Zastoupení modrých odrůd v mladých výsadbách ( 2009 - 2012)

25,46 17,45 15,36 14,60 14,17 5,00 4,00 3,73 3,04 2,94 2,74 2,71 2,20 1,94 1,89 1,56 1,25 1,12 1,09

10. PŘÍLOHY

67

Pramen: ÚKZÚZ

1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 1 630,06 1 569,13

Odrůdová skladba vinic v ČR - nejvíce pěstované odrůdy k 31.12.2012 (ha)

1 285,05 1 242,21 1 192,10 1 165,16 922,32 842,51 828,99 811,95 811,62 715,89 626,35 622,61 398,02 326,89 314,64 246,26 242,66 202,88 196,87 129,60 123,79 103,57 96,74 85,98 85,30 63,34 49,61 36,60 34,92

68

10. PŘÍLOHY

9. 100 největších vinařských obcí dle Registru vinic Plocha osázených vinic v (ha)

Celková plocha vinic v (ha)

Počet pěstitelů

1.Velké Bílovice

716,09

721,58

1 009

2.Valtice

555,96

556,10

199

Mikulovská

3. Čejkovice

520,35

525,53

706

Velkopavlovická

4. Mikulov

439,25

439,30

293

Mikulovská

5. Novosedly

430,71

430,98

95

Mikulovská

6. Dolní Dunajovice

406,52

406,84

366

Mikulovská

7.Velké Pavlovice

361,98

363,31

614

Velkopavlovická

8.Vrbovec

331,09

331,09

72

9. Mutěnice

302,95

311,15

991

Slovácká

10. Kobylí

275,26

275,73

514

Velkopavlovická

11. Blatnice pod Svatým Antonínkem

262,24

263,90

362

Slovácká

12. Hustopeče

260,89

261,25

294

Velkopavlovická

13. Perná

243,63

244,66

109

Mikulovská

14. Rakvice

205,77

208,76

467

Velkopavlovická

15. Sedlec

202,44

202,44

28

Mikulovská

16. Dolní Kounice

197,15

197,15

176

Znojemská

17. Prušánky

193,63

194,17

366

Slovácká

18. Zaječí

192,48

192,94

199

Velkopavlovická

19. Němčičky

184,37

185,11

306

Velkopavlovická

20. Brod nad Dyjí

182,65

182,75

126

Mikulovská

21. Popice

180,59

180,59

168

Mikulovská

22. Znojmo

178,35

178,35

144

Znojemská

23. Hovorany

177,06

180,26

402

Slovácká

24. Pavlov

174,93

176,34

111

Mikulovská

25. Bořetice

169,72

169,85

244

Velkopavlovická

26. Hnanice

168,96

169,05

20

Znojemská

27. Horní Věstonice

162,13

163,48

66

Mikulovská

28. Přítluky

161,85

162,72

178

Velkopavlovická

29. Bzenec

159,07

159,07

336

Slovácká

30. Hostěradice

155,15

155,15

7

31. Lipov

146,37

146,46

107

Slovácká

32. Moravská Nová Ves

142,02

142,49

333

Slovácká

33.Vrbice

141,97

143,36

278

Velkopavlovická

34. Božice

134,18

134,18

8

35. Klobouky u Brna

132,36

132,38

239

Vinařská obec

Vinařská podoblast Velkopavlovická

Znojemská

Znojemská

Znojemská Velkopavlovická

69

70

Plocha osázených vinic v (ha)

Celková plocha vinic v (ha)

Počet pěstitelů

36. Strachotín

126,60

127,00

139

37. Dambořice

125,68

125,99

70

Slovácká

38. Hrušky

123,89

126,74

204

Slovácká

39. Moravský Žižkov

120,30

120,74

223

Velkopavlovická

40. Nový Přerov

120,26

120,56

28

Mikulovská

41. Starovice

116,03

116,03

50

Velkopavlovická

42. Polešovice

116,01

117,67

92

Slovácká

43. Brumovice

115,04

115,08

257

Velkopavlovická

44. Hlohovec

114,31

114,31

135

Mikulovská

45. Starovičky

113,36

113,38

100

Velkopavlovická

46. Březí

112,34

112,82

199

Mikulovská

47. Strážnice

109,25

109,29

397

Slovácká

48. Josefov

108,51

108,86

130

Slovácká

49. Bulhary

107,87

107,87

28

Mikulovská

50. Mělník

107,77

109,70

29

Mělnická

51. Nosislav

105,88

105,99

84

Velkopavlovická

52. Pravlov

102,34

103,05

13

Znojemská

53. Milovice

102,00

102,02

34

Mikulovská

54. Dolní Bojanovice

101,07

101,84

305

55. Lednice

100,85

100,85

44

Mikulovská

56. Bavory

99,82

100,26

47

Mikulovská

57. Miroslav

97,03

97,03

33

Znojemská

58. Jezeřany-Maršovice

93,97

93,97

7

Znojemská

59. Šanov

88,80

88,80

7

Znojemská

60. Tasovice

88,31

88,31

15

Znojemská

61. Žabčice

87,41

87,46

18

Velkopavlovická

62. Drnholec

86,27

86,27

96

Mikulovská

63.Vracov

86,14

86,14

153

64. Klentnice

86,02

86,04

27

65. Tvrdonice

85,61

85,69

167

66. Ivaň

81,43

81,43

26

67. Šardice

80,98

81,65

191

68. Borotice

79,35

79,35

1

Znojemská

69. Slup

78,57

81,85

11

Znojemská

70.Vnorovy

75,98

75,98

42

Slovácká

71. Olbramovice

75,43

75,48

16

Znojemská

72. Ořechov

74,38

78,37

7

Vinařská obec

Vinařská podoblast Mikulovská

Slovácká

Slovácká Mikulovská Slovácká Mikulovská Slovácká

Slovácká

10. PŘÍLOHY

Vinařská obec

Plocha osázených vinic v (ha)

Celková plocha vinic v (ha)

Počet pěstitelů

Vinařská podoblast

73. Kyjov

74,33

74,78

115

74. Pasohlávky

72,39

72,39

64

Mikulovská

75. Most

71,54

71,54

1

Litoměřická

76. Hrádek

69,73

69,73

41

Znojemská

77. Krumvíř

68,60

68,66

182

78. Horní Dunajovice

67,91

67,91

4

Znojemská

79. Troskotovice

67,12

67,12

6

Znojemská

80. Nechvalín

66,84

66,84

11

Slovácká

81. Dobré Pole

65,65

65,65

50

Mikulovská

82. Šatov

65,43

65,95

78

Znojemská

83. Čejč

64,54

64,93

183

Slovácká

84. Ratíškovice

64,31

64,70

211

Slovácká

85. Těšany

64,29

64,29

17

Velkopavlovická

86. Hýsly

63,82

63,82

37

Slovácká

87. Blučina

62,52

64,43

47

Velkopavlovická

88. Starý Poddvorov

62,43

64,46

234

89. Dolní Věstonice

61,14

61,14

46

Mikulovská

90. Jevišovka

60,01

60,01

3

Mikulovská

91. Horní Bojanovice

59,56

59,90

129

92. Nový Šaldorf-Sedlešovice

58,43

58,66

39

Znojemská

93. Petrov

54,55

54,64

90

Slovácká

94. Dyjákovičky

53,80

53,80

6

Znojemská

95. Strachotice

53,55

53,55

7

Znojemská

96. Havraníky

53,54

53,54

38

Znojemská

97. Kostice

52,76

52,84

143

98. Hrušovany nad Jevišovkou

51,69

51,69

83

Znojemská

99.Velké Němčice

51,46

51,54

96

Velkopavlovická

100. Násedlovice

51,10

51,10

59

Slovácká

Pramen: ÚKZÚZ

Slovácká

Velkopavlovická

Slovácká

Velkopavlovická

Slovácká

71

72

10. Ceny průmyslových výrobců vín Ceny průmyslových výrobců stolního vína Měsíc/Rok I/2012

II/2012

III/2012

IV/2012

V/2012

VI/2012

VII/2012

VIII/2012

IX/2012

X/2012

XI/2012

XII/2012

Víno stolní

Bílé (Kč/l)

lahvové

30,90

sudové

-

Červené

Prodané mn. (hl) 30 333 0

(Kč/l) 30,90 -

Prodané mn. (hl) 41 180 0

tetrapak

17,50

345

18,30

454

lahvové

32,80

351

33,60

511

sudové

25,00

13

24,80

14

tetrapak

20,00

289

20,30

359

lahvové

34,60

356

36,20

398

sudové

24,10

21

24,40

24

tetrapak

18,60

309

18,80

189

lahvové

29,40

3 125

29,70

454

sudové

25,00

15

24,90

21

tetrapak

19,10

486

18,90

207

lahvové

31,50

497

32,70

317

sudové

25,10

14

25,00

25

tetrapak

18,40

892

18,50

488

lahvové

36,30

194

37,20

303

sudové

25,50

27

25,20

27

tetrapak

19,10

198

19,10

143

lahvové

33,00

483

31,40

481

sudové

25,70

25

25,50

20

tetrapak

18,80

420

19,40

233

lahvové

32,70

549

33,40

515

sudové

24,60

29

24,40

23

tetrapak

18,10

698

18,20

375

lahvové

33,90

340

31,40

301

sudové

24,90

25

25,20

24

tetrapak

20,10

188

20,70

138

lahvové

34,10

487

34,50

491

sudové

25,70

25

25,70

22

tetrapak

18,20

846

19,00

817

lahvové

31,80

470

33,10

575

sudové

26,10

20

25,60

23

tetrapak

17,50

410

19,40

819

lahvové

37,60

345

37,70

420

sudové

25,30

27

25,60

35

tetrapak

22,20

389

20,80

961

Pramen:Tržní informační systém SZIF

73

10. PŘÍLOHY

Ceny průmyslových výrobců jakostního vína Bílé Měsíc/Rok

I/2012

II/2012

III/2012

IV/2012

V/2012

VI/2012

VII/2012

VIII/2012

IX/2012

X/2012

XI/2012

XII/2012

Víno jakostní

(Kč/l)

Červené

Prodané množství (hl)

(Kč/l)

Prodané množství (hl)

lahvové

52,70

53 801

52,00

50 308

sudové

31,90

7 284

30,60

3 453

lahvové

58,30

3 710

57,80

2 194

sudové

31,90

250

31,10

175

lahvové

56,40

5 059

56,40

2 963

sudové

31,60

232

30,20

165

lahvové

57,90

4 148

60,20

2 355

sudové

31,70

269

31,30

165

lahvové

59,40

4 950

61,90

2 344

sudové

30,80

312

29,90

162

lahvové

55,90

4 166

62,50

1 805

sudové

31,70

366

29,70

188

lahvové

57,60

4 976

57,40

2 283

sudové

32,60

421

30,60

215

lahvové

57,40

5 670

56,70

2 339

sudové

31,80

465

30,50

213

lahvové

57,40

6 122

56,70

2 795

sudové

31,30

327

30,70

151

lahvové

58,40

5 055

58,70

2 473

sudové

31,20

390

30,30

225

lahvové

60,90

7 310

67,20

4 884

sudové

59,50

355

45,00

222

lahvové

63,20

5 115

62,80

3 350

sudové

32,50

462

31,30

436

Šumivé

S přívlastkem

(Kč/l)

Prodané množství (hl)

(Kč/l)

Prodané množství (hl)

88,70

1 230

112,70

19 704

82,50

1 778

82,90

1 189

88,80

2 793

79,50

2 014

84,00

2 823

85,20

1 655

84,60

6 461

80,40

1 908

86,20

4 585

87,40

1 620

84,00

4 344

84,60

1 630

86,50

3 975

85,50

2 274

84,10

11 862

87,60

1 807

90,20

4 452

81,40

1 850

89,00

8 605

89,20

2 584

88,90

24 909

92,60

1 974

Pramen:Tržní informační systém SZIF Poznámka:  cena průmyslových výrobců je cena, za kterou je víno odebíráno z výrobních podniků, bez dopravy a DPH. Údaj o prodaném množství vína uvádí množství prodaného vína, ze kterého byly vypočteny ceny průmyslových výrobců. V případě lahví objemu 0,7 a 0,75l byl proveden přepočet na objem 1 litru.

Ceny průmyslových výrobců vín Ceny průmyslových výrobců vín jsou měsíčně (dříve v dvouměsíčním intervalu) sledovány SZIF. Ceny vín s přívlastkem jsou vyhodnocovány teprve od května 2004, tj. od doby vstupu ČR do EU.

74

11. Cenový vývoj Spotřebitelské ceny Spotřebitelské ceny stolních hroznů v  posledních letech stále kolísají. Zatímco v  roce 2006 došlo k  zásadnějšímu poklesu cen stolních hroznů (o  11,7 %) oproti dřívějším letům, v  roce 2007 se spotřebitelské ceny opět zvýšily (o 11 %).V dalších dvou letech se však ceny opět snížily, vždy o 5 %. Od roku 2010 je opět zaznamenán postupný nárůst cen. Průměrné spotřebitelské ceny stolních hroznů dle měsíců (Kč/kg) Měsíc

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

I.

91,14

78,78

87,14

82,40

86,79

72,24

93,51

69,19

88,47

93,16

92,60

II.

94,09

85,26

89,56

74,62

69,71

62,41

82,01

66,14

64,86

83,34

69,66

III.

83,09

76,43

69,70

70,82

60,12

61,77

70,58

65,23

63,19

71,59

60,73

IV.

85,97

83,68

81,85

81,10

65,97

64,94

65,90

55,55

76,33

65,52

70,49

V.

88,09

93,37

85,74

77,17

70,09

69,08

60,78

55,39

62,25

61,03

77,14

VI.

97,04

93,74

78,87

72,63

64,69

83,51

60,88

72,64

62,24

66,51

92,82

VII.

88,74

89,60

76,56

66,36

58,75

74,66

61,52

70,02

64,42

66,71

69,02

VIII.

52,58

47,75

46,44

39,18

44,4

46,70

43,29

37,78

47,41

42,75

47,59

IX.

42,07

43,93

35,64

33,34

33,74

40,42

37,63

31,69

38,89

34,74

39,24

X.

46,41

45,59

34,01

35,16

35,28

43,88

36,46

30,90

37,44

37,62

40,47

XI.

49,03

44,29

33,80

49,89

35,52

50,09

38,87

41,44

47,85

47,57

48,26

XII.

53,03

60,95

37,68

71,72

40,97

71,82

54,07

71,93

84,61

70,95

81,50

Průměr

72,61

70,28

63,08

62,87

55,50

61,79

58,79

55,66

61,50

61,79

65,79

Pramen: ČSÚ

0 0 0

Aromatizovaná vína, vinné nápoje

Odalkoholizované a nízkoalkoholické víno

Vína ostatní

6 0

Celkem mimo ČR

Neuveden

0

4

0

42

4

38

42

0

0

0

1

0

2

5

0

25

5

4

-

66,7

0,0

23,5

80,0

21,8

23,3

-

-

-

50,0

-

100,0

83,3

0,0

18,0

35,7

33,3

%Nev

6

106

24

649

76

573

679

1

1

1

52

4

0

9

61

224

209

117

Odeb

5

37

10

248

22

226

263

1

0

0

2

0

0

4

26

96

79

55

Nev

83,3

34,9

41,7

38,6

28,9

39,9

39,1

100,0

0,0

0,0

3,9

0,0

-

44,4

42,6

43,4

37,8

47,8

%Nev

maloobchod

0

5

5

18

0

18

23

0

0

0

0

0

0

0

0

7

6

10

Odeb

0

5

5

7

0

7

12

0

0

0

0

0

0

0

0

1

4

7

Nev

-

100,0

100,0

38,9

-

38,9

52,2

-

-

-

-

-

-

-

-

14,3

66,7

70,0

%Nev

velkoobchod

Vysvětlivky: Odeb – odebráno, Nev – vzorky nevyhovující Celkem odebráno* - tento sloupec uvádí celkový počet vzorků jednotlivých skupin vín bez ohledu na místo odběru

Pramen: SZPI

1

185

EU včetně ČR

Třetí země

5

EU mimo ČR

180

2

Částečně zkvašený hroznový mošt (vč.burčáku)

Pouze ČR

0

Vína likérová

186

2

Vína perlivá

Celkem

6

Vína šumivá

141

Vína tichá s CHZO/CHOP - ČR (zemská, jakostní, přívlastková,VOC) 5

14

Vína tichá (dříve stolní) s odrůdou nebo ročníkem

Vína tichá s CHZO/CHOP - zahraniční

16

Vína tichá (dříve stolní)

Nev

název

Odeb

výroba

skupina vína

Počet vzorků dle místa odběru v jednotlivých skupinách vín za období 1. 1. 2012 – 31. 12. 2012

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Odeb.

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Nev

ostatní

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

%Nev

6

117

30

852

81

771

888

1

1

1

54

4

2

15

66

372

229

143

Odeb

5

46

15

297

26

271

317

1

0

0

3

0

2

9

26

122

88

66

Nev

83,3

39,3

50,0

35,4

32,1

35,7

36,2

100,0

0,0

0,0

5,7

0,0

100,0

60,0

39,4

33,2

38,4

48,2

%Nev

celkem odebráno*

10. PŘÍLOHY

75

76

12. Webové stránky Ministerstva zemědělství V současné době je v činnosti nová podoba webových stránek Ministerstva zemědělství. Původní adresa www.mze.cz, kterou lze stále ještě používat, se překlápí na adresu www.eagri.cz. Hlavní ideou webového portálu eAGRI eagri.cz je vytvořit jeden centrální přístupový bod k informačním zdrojům Ministerstva zemědělství a jeho podřízených organizací. Jádro portálu bylo vytvořeno sloučením stránek www.mze.cz, www.upu.cz (stránky pozemkových úřadů) a  www.farmar.eu (Portál farmáře) a  začleněním Portálu sítě pro venkov. Jednotný portál sjednocuje webovou prezentaci organizací resortu MZe a rovněž vytváří předpoklady pro snadnou prezentaci datových zdrojů v kterékoliv části portálu. Portál rovněž zajišťuje uživatelům jednotný přístup do chráněných zón obsahující soukromá data prostřednictvím jednoho přístupového jména a hesla. Mezi přínosy nového webového portálu eAGRI mimo jiné patří: • Centrální vyhledávání informací ve všech podřízených webech • Stejná logika prezentace informací a ovládacích prvků • Trvale aktualizovaná databáze právních předpisů v konsolidovaných zněních • Seskupení všech formulářů na jedno místo, jejich provázání s  příslušnými metodickými pokyny a právními předpisy • Zpřehlednění prezentovaných informací rozdělením portálu na tematické sekce Výše uvedený obecný úvod platí také pro oblast „Réva vinná a víno“. Na tuto komoditu je třeba se dostat ze základní adresy systémem odkazů v levé části domovské stránky: www.eagri.cz

è Zemědělství

è Rostlinné komodity





è Réva vinná a víno

Na stránce „Réva vinná a víno“ najdete tyto finální odkazy: • SOT s vínem • Obchod s vínem • Informace o zatřiďování vína • Situační a výhledové zprávy • Odkazy a kontakty • Formuláře k podání • Registr vinic

10. PŘÍLOHY

77

K „Informacím o zatřiďování vína“ je spuštěna aplikace pro veřejnost s názvem „Zatřídění vína“. Na tuto aplikaci se dostanete: 1. www.eagri.cz

è Zemědělství

è Rostlinné komodity è Réva vinná a víno è Informace o zatřiďování vína 2.

www.zatridenivina.cz nebo www.puvodvina.cz

Formulář na www.zatridenivina.cz umožňuje on-line hledání v zatříděných vínech, které provedla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) nebo ve vínech originální certifikace (VOC), které provádějí privátní subjekty na základě pověření Ministerstvem zemědělství. Hledané parametry jsou zejména: • Název vína (odrůdy) • Certifikace a můžete vybrat organizaci, která víno certifikovala • Evidenční číslo jakosti, Kód zatřídění • Výrobce, Ročník, Odrůda • Číslo šarže, Oblast, Podoblast Více informací najdete na stránkách: • www.eagri.cz • www.zatridenivina.cz • www.puvodvina.cz

78

13. Kontakty

Český statistický úřad oddělení zemědělské statistiky: Na padesátém 81 Ing. Renata Vodičková 100 82 Praha 10 tel: 274 054 292 Telefon: 274 051 111 e-mail: [email protected] e-mail: infoservis@ czso.cz http://www.czso.cz Generální ředitelství cel odbor spotřebních daní: Budějovická 7 Ing. Naděžda Slavíková 140 96 Praha 4 tel: 261 332 032 Telefon: 261 331 111 e-mail: [email protected] e-mail: [email protected] http://www.cs.mfcr.cz Ministerstvo zemědělství oddělení pro víno – Praha: Těšnov 17 Ing. Antonín Králíček 117 05 Praha 1 tel: 221 812 104 Telefon: 221 811 111 e-mail: [email protected] Fax: 224 810 478 e-mail: [email protected] Ing. Simona Hrabětová http://www.eagri.cz tel: 221 812 354 www.zatridenivina.cz e-mail: [email protected] www.puvodvina.cz Bc. David Filip M.A. tel: 221 812 095 e-mail: [email protected] oddělení pro víno – Uherské Hradiště: Ing. Pavla Zajícová tel: 572 433 971 e-mail: [email protected] adresa: Protzkarova 1180 686 01 Uherské Hradiště Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond Za Poříčskou branou 256/6 186 00 Praha 8 Telefon: 225 989 480 e-mail: [email protected] http://www.pgrlf.cz Státní zemědělská a potravinářská inspekce Květná 15 oddělení kontroly: 603 00 Brno Ing. Jiřina Hrabálková Telefon: 543 540 111 tel: 543 540 222 Fax: 543 540 202 e-mail: [email protected] e-mail: [email protected] http://www.szpi.gov.cz sekretariát: e-mail: [email protected] tel: 543 540 211 Komise pro zatřiďování vín SZPI: Ing. Bronislav Pavelka tel: 542 426 704 mobil: 605 229 597 e-mail: [email protected] Ing. Hana Tesařová tel: 542 426 713 e-mail: [email protected]

10. PŘÍLOHY

Státní zemědělský intervenční fond vývozní náhrady: Ve Smečkách 33 Ing. Roman Blinka 110 00 Praha 1 tel: 222 871 766 Telefon: 222 871 620 e-mail: [email protected] Fax: 222 871 765 e-mail: [email protected] tržní informační systém ČR: http://www.szif.cz Ing. Jiří Očenášek tel: 222 871 849 e-mail: [email protected] restrukturalizace a přeměna vinic, investice: Ing. Eliška Švábíková tel.: 541 614 176 e-mail: [email protected] Ing. Zdeněk Řezáč tel.: 541 614 141 e-mail: [email protected] odbor PP a enviromentálních podpor Ing.Vítězslav Vopava tel: 222 871 712 e-mail:[email protected] Ing. Tomáš Kavan tel: 222 871 303 e-mail: [email protected] Ing. David Beran tel: 222 871 740 e-mail: [email protected] Ing. Jan Borský tel: 222 871 847 e-mail: [email protected] správa záruk: Ing. Jindřiška Čechová tel: 222 871 532 e-mail: [email protected] Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Sekce rostlinné výroby: Hroznová 2 Ing. Daniel Jurečka 656 06 Brno tel: 543 548 320 Telefon: 543 548 111 e-mail: [email protected] Fax: 543 211 148 e-mail: [email protected] oddělení registru vinic http://www.ukzuz.cz Ing. Rostislav Gruna tel: 515 304 111 e-mail: [email protected] oddělení trvalých kultur Ing. Michal Kurka tel: 543 548 230 e-mail: [email protected]

79

80

odbor provozní a zkušební, oddělení vinohradnictví Ing. Ivana Ludvíková tel: 515 304 123 e-mail: [email protected] Svaz integrované produkce hroznů a vína Šmahova 66 627 00 Brno Telefon: 548 217 900 Fax: 545 218 156 e-mail: [email protected] http://siphv.artemon.cz:8080/vino-ip/

Ing. Tomáš Richter e-mail: [email protected] tel: 737 578 081

Svaz vinařů České republiky JUDr. Tibor Nyitray Žižkovská 1275, P.O. Box 34 tel: 519 346 721 691 02 Velké Bílovice e-mail: [email protected] Telefon: 519 346 495 Fax: 519 348 980 Ing. Martin Půček e-mail: [email protected] tel: 519 348 981 http://www.svcr.cz e-mail: [email protected] Vinařský fond Ing. Jaroslav Machovec Žerotínovo náměstí 3/5 tel: 541 652 471 601 82 Brno e-mail: [email protected] Telefon: 541 652 471-3 e-mail: [email protected] Ing. Pavel Večeřa http://vinarskyfond.cz tel: 541 652 479 č. účtu: 27-5828060217/0100 e-mail: [email protected] Národní vinařské centrum Ing. Pavel Krška Zámek 1 tel./fax: 519 352 072 691 42 Valtice e-mail: [email protected] tel./fax: 519 352 072 e-mail: [email protected] Ing., Marek Babisz www.vinarskecentrum.cz tel: 519 352 072 e-mail: [email protected] Ústav zemědělské ekonomiky a informací Mánesova 75 120 56 Praha 2

Ing. Ivana Součková e-mail: [email protected] tel: 222 000 315

Sbírka zákonů: http://www.mvcr.cz/sbirka EUR-Lex – Legislativa EU online: http://europa.eu.int/eur-lex Evropská komise – zemědělství: http://europa.eu.int/comm/agriculture Mezinárodní úřad pro révu a víno - OIV: http://www.oiv.int Sdružení evropských vinařských regionů - AREV: http://www.arev.org Zatřídění vína:

www.eagri.cz, www.zatridenivina.cz a nebo www.puvodvina.cz

Vydalo Ministerstvo zemědělství Těšnov 17, 117 05 Praha 1 internet: www.eagri.cz e–mail: [email protected] ISBN 978-80-7434-140-3