Silikonové formy na pečení Zdeňka Vogeltanzová
Abstrakt Příspěvek se zabývá komunikací společnosti Tescoma s médii a spotřebiteli po té, co časopis Test zveřejnil výsledky, které označily silikonové formy společnosti za zdraví škodlivé. Je popsán způsob proudění informací k veřejnosti jak ze strany společnosti Tescoma, tak ze strany časopisu Test a ostatních médií. Článek se dále zabývá tím, jaký výsledek měla celá kauza na názor spotřebitelů o silikonových formách a společnosti Tescoma.
Klíčová slova Silikonové formy na pečení, Časopis TEST, společnost TESCOMA s.r.o., Tescoma magazín.
Úvod Silikonové formy představují novou generaci pečení. Šedá barva silikonových forem připomíná klasické formy a oranžová nový styl pečení. Výrobci uvádějí, že mají následující přednosti: moučník se snadno vyklopí z formy, některé se nemusejí vysypávat, jsou skladné, mohou se mýt v myčce, jsou odolné vůči teplotám od -40 °C do +230 °C, jsou vhodné do plynové, elektrické, horkovzdušné i mikrovlnné trouby. Při běžném použití jsou prý nezničitelné, těsto nepřipalují, nevážou pachy a snadno se čistí. Poslední dobou je v propagačních materiálech nově uváděno, že jsou i zdravotně nezávadné.
Cíl a metodika Cílem mé práce je zhodnotit postup společnosti Tescoma v případě zjištění závadnosti silikonových forem časopisem Test a odhalit, jak danou situaci vidí spotřebitelé. Celkem bylo dotazováno osm respondentů a vlastní hloubkové rozhovory s nimi probíhaly v dubnu 2006, před nimiž byl proveden explorační výzkum tiskových a internetových informací, týkajících se daného problému. Příspěvek by měl také přivést všechny jednotlivce a především společnosti k zamyšlení a zavedení opatření, jakým způsobem komunikovat v nepříznivých situacích nejen s médii, ale především se zákazníky, kterých se většinou problém bezprostředně týká. Metodika: monitoring tisku, hloubkové rozhovory se spotřebiteli, sekundární data (propagační materiály společnosti Tescoma.
Výsledky Výsledky jsou následující: společnost Tescoma se dopustila několika zásadních chyb ve fázi, kdy se dozvěděla, že časopis Test odhalil vadné silikonové formy společnosti, které jsou specifikovány níže. Přesto nedošlo, podle mínění spotřebitelů, k poškození její důvěryhodnosti a image (a to ani poté, co se objevilo i vadné plastové kuchyňské náčiní), ale uškodilo to hlavně silikonovým formám. Společnost ihned po zveřejnění článku „Silikonové formy nejsou bez rizika“ tuto informaci na firemních internetových stránkách popřela s tím, že ještě nedávno silikonové formy prošly testováním v její laboratoři a vše je v pořádku. Zcela se tak od této možnosti distancovala a v Tescoma magazínu naznačila, že mohlo jít o padělaný výrobek společnosti. Připustila sice, že kdyby to byla pravda, ihned by byly inkriminované výrobky staženy z trhu, ale byla patrná snaha najít jiné vysvětlení špatně skončených testů a hledala důvody, které by mohly být na straně někoho jiného. Informovala předčasně, z toho důvodu, že testy spotřebitelských časopisů nejsou považovány za
právoplatné a neplyne z nich pro dané firmy žádné povinnosti. To vedlo následně k tomu, že musela toto své tvrzení stáhnout a oznámit, první výrobní šarže z dodávky z roku 2003 byly vyrobeny s použitím nesprávného oranžového barviva. Tato informace byla ale opět doprovázena článkem v Tescoma magazínu s emotivně zabarveným titulkem „„Formy nikomu neublížily!“, kde odborník uvedl, že se i přes závadnost forem do pokrmu nedostane nadlimitní obsah olova. Nepřímo tak napadla všeobecně platné standardy a normy, což byla další zásadní chyba, které se společnost dopustila.
Diskuse V červenci roku 2005 vyšel článek v časopisu TEST o závadných silikonových formách s titulkem „Silikonové formy nejsou bez rizika“. Přináší také vyhodnocení ankety před ukončením testu, která už byla na internetu ukončena a přináší zajímavé výsledky: většina (63 %; 121) respondentů plánuje nákup silikonové formy, 75 % (120 respondentů) má dobré praktické zkušenosti se silikonovými formami („jen“ 20 % špatné). Většina z nich vlastní formu značky Tescoma (33 %) a Tupperware (25 %) a 80 % (174 respondentů) považuje silikon za materiál, který neohrožuje zdraví a nevěří mu zhruba 20 %. Co dodat? Silikonové formy se těšily velké oblibě a spotřebitelé jej nevnímali jako materiál ohrožující zdraví. V testu neobstála: oranžová koláčová forma Tescoma Top Silicone, kterou lze pořídit zhruba za 200 Kč, pro vysoký obsah olova (v prvním testovaném vzorku 98,5 mg/kg, ve druhém 51,7 mg/kg podle Státního zdravotního ústavu) a další tři výrobky jiných firem (Femax, Fackelmann a Vivario Emsa) vyhověly pouze podmíněně, protože se z nich při zahřátí na maximální doporučenou teplotu uvolňoval bělavý dým, některé formy také vyvolávají malé změny senzorických vlastností potraviny (Vivario Emsa) nebo je zaznamenán pach materiálu při zahřátí (Fackelmann). Podle Testu se olovo do oranžové formy dostalo z důvodu nevyhovující čistoty barvicího prostředku (obsah olova by neměl přestoupit 2 mg/kg vstupní suroviny s tolerancí do 10 mg/kg) a protože je silikon „živý“ materiál, bylo také poukázáno na jeho nestabilnost a obtížnější manipulaci, která byla ale nejspíš dána malou zkušeností s těmito formami, protože právě pro jejich pružnost jde těsto po upečení dobře vyklopit. Návod na použití uvádí, aby byly silikonové formy při plnění těstem i při pečení na pevné podložce (nejlépe plechu nebo roštu). Společnost Tescoma reagovala následovně: v Tescoma magazínu napsala, že shodou okolností ještě předtím (23. května) udělala testy silikonových forem v hlavním skladu a byla potvrzena jejich nezávadnost. Po zveřejnění informací o zdravotní závadnosti prý společnost znovu zkontrolovala všechny výrobní šarže, které má za poslední rok a půl, přičemž se testovaly i vzorky z různých prodejen. Vše prý bylo v pořádku. Pořádali doktoru Rozovou z Časopisu TEST, aby firmě poskytla alespoň vzorek testovaného matriálu, ale odmítla. V té době se čekalo na vyjádření Krajské hygienické stanice. V tomto čísle společnost naznačila, že by se mohlo jednat o plagiáty výrobků Tescoma. Stejné informace běžely i na internetových stránkách společnosti. [5], [7] Časopis TEST. [online]. 2006, [cit. 2006-11-26]. Dostupné na WWW: <www.dtest.cz>. [8] V té době skutečně ještě nebyl žádný důvod stahovat uvedené výrobky z trhu a ani omezovat jejich prodej. Protože výsledky testů spotřebitelských časopisů nejsou v podstatě pro nikoho závazné. Mohou být jen podnětem k testování k tomu pověřených institucí. Postup je následující: příslušná Krajská hygienická stanice nejprve sdělí výsledek svého šetření tomu, koho se týká (tzn.výrobci a dovozci) a současně sdělí povinnost stáhnout nebezpečné výrobky
z trhu. Poté vydá Ministerstvo zdravotnictví tiskové sdělení o nebezpečném výrobku pro sdělovací prostředky, aby o tom byla informována široká veřejnost. Časopis Test dále uvádí, že poté (26. července) koupil tedy další silikonové formy v obchodech, znovu proběhlo testování a mezi nakoupenými výrobky prý měly být další vadné formy. [7] Testy Krajské hygienické stanice potvrdily, že některé silikonové formy jsou závadné. Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo, které výrobky stanovilo podle zákona č. 258/200 Sb., o ochraně veřejného zdraví, jako nebezpečné a povinnost dovozců a distributorů uvedené výrobky okamžitě stáhnout z trhu (jednalo se konkrétně o pečící silikonovou formu srdcovou, silikonovou formu 6 báboviček a silikonovou formu na koláč; všechny s hladkým a lesklým vnitřním povrchem). Protože společnost distribuovala tyto výrobky i do členských zemí Evropské unie i mimo ni, přes systém rychlého varování RASFF byly Ministerstvem zdravotnictví o vadných formách informovány i ostatní členské státy. Dle výše zmíněného postupu, byly tedy sděleny výsledky Krajské hygienické stanice společnosti Tescoma, která 1. října 2005 v Mladé Frontě DNES nechala vytisknout inzerci, kterou se obracela na své zákazníky s informacemi o výsledcích testů. Zanedlouho poté se na internetových stránkách firmy objevilo sdělení, že první výrobní šarže z dodávky z roku 2003 byly vyrobeny s použitím nesprávného oranžového barviva a tím mohlo dojít u části výrobků k porušení hygienické nezávadnosti. V pátém čísle Tesoma magazínu s podtitulem „Formy nikomu neublížily!“, společnost oznamuje, že dle vyjádření odborníka, pracovníka Institutu pro testování a certifikaci a.s., Ing. Jiřího Samsonka, by se olovo obsažené v barvivu nemělo uvolnit do připravované potravy, protože formy byly podrobeny analýze a výsledky ukázaly, že do povrchové vrstvy potraviny, která byla ve styku s vadnou silikonovou formou, olovo nepřešlo; koncentrace olova byla ve všech případech pod limitem detekce použité analytické metody (přičemž limit detekce byl 0,2 mg olova na 1 kg potraviny). Na závěr dodává, že i používáním starší silikonové formy s lesklým povrchem si spotřebitelé zdraví nepoškodili. Jinou věc ale tvrdí Časopis Test: je uveden odůvodněný předpoklad, že bude docházet k uvolňování malých dávek olova do připravovaných pokrmů a malé dávky olovo mohou působit neuroticky během neuropsychického vývoje dětí, s následným snížením IQ, olovo může mít nepříznivý vliv na imunitní systém a v prenatálním období způsobovat zásah do metabolismu kolagenu, u dospělé populace může dojít ke zvýšení rizika vzniku neurotických poruch a ke zvýšené hladině krevního tlaku. [2], [4] a [6] Ve čtvrtek 29. září 2005 se o nebezpečných silikonových formách dozvěděla veřejnost z televizních a rozhlasových zpráv a den na to i z tisku. Oranžové, uvnitř lesklé silikonové formy Tescoma Top Silicone, použité i nepoužité, byly s okamžitou platností staženy od konečných spotřebitelů a společnost je vyměnila za výrobky nové, bezvadné Jak oznámila společnost, v době od 3.10. do 29.10. byly zákazníkům buď v prodejně, kde formu zakoupili, výrobky vyměňovány za bezvadné nebo je mohli poslat na adresu U Tescomy 241, 760 01 Zlín, kde jim byl výrobek podle žádosti přezkoušen a případně vyměněn a zaslán zpět s malým dárkem jako kompenzaci za způsobené potíže. Zákazníci samozřejmě mohli vadné silikonové formy reklamovat i na uvedené adrese i nadále, po daném termínu (ten se vztahoval převážně na prodejny). [9] Zákazníci v průběhu celé „aféry“ nevěděly, komu věřit. Na jedné straně měla společnost Tescoma tvrzení o nezávadnosti silikonových forem podepřené Zkušebním protokolem
Institutu pro testování a certifikaci, a.s. Zlín a straně druhé stál Časopis TEST se zkouškami z Centra zdraví a životních podmínek v Praze s nálezy olova v oranžové silikonové formě. Dále je také zarážející, že společnost uvádí, že na trhu už tyto výrobky od roku 2004 nejsou, Test uvedl, že vadné formy ještě ke konci července 2005 byly k dostání v místních obchodech a řetězcích a také Ministerstvo zdravotnictví ve své zprávě uvádí, že státní zdravotní dozor odebral vzorky z tržní sítě a od firmy TESCOMA s.r.o., Zlín, což by znamenalo, že vadné výrobky byly ještě i na skladech společnosti. Člověka také zaráží, jak byla kauza silikonových forem vleká. Trvala v podstatě od červencového článku v Testu a vše bylo zakončeno a ve své podstatě vlastně začalo koncem září, kdy o vadných silikonových formách začaly mluvit ve velkém média, aby se co nejširší veřejnost o vadných silikonových formách dozvěděla. Mezi zásadní chyby, kterých se společnost Tescoma dopustila lze zařadit: 1. zpochybňování toho, že se jednalo v červencovém časopisu Test o vadný výrobek společnosti Tescoma a nemožnost si připustit, že by se to mohlo stát a z toho vyplývající: 2. evidentní nepřipravenost společnosti na tuto situaci, která je patrná právě ze zpochybňování a vyjadřování se o časopisu Test, jako o někom, kdo se snaží očernit pověst společnosti. Na straně výše jmenovaného časopisu je ale patrný velice podobný opoziční přístup. Společnosti bylo téměř vyhrožováno: „Ubezpečení firmy TESCOMA, že chce vyrábět a distribuovat kvalitní a bezpečné výrobky, jsme vzali jako výzvu, abychom se o tom ještě jednou přesvědčili, když náš první nález vypovídal o opaku. Zavítali jsme do několika obchodů a zakoupili několik silikonových forem oranžové i šedivé barvy. Analýzy již probíhají.“ [7] Snahou jak na straně časopisu Test, tak společnosti Tescoma by ale měl být maximálně spokojený spotřebitel. To, že komunikace na obou stranách v dané situaci „vázla“ je patrné. Ale muselo tomu tak být? I když jsou tu spotřebitelské časopisy od toho, aby ochránily spotřebitele a společnosti vyrábějící silikonové formy svým zákazníkům udělat téměř vše, co jim na očích vidí, neznamená to, že si musí nutně jít po krku. Obě strany mají stejný zájem – ochránit zdraví spotřebitelů. Společnostem, které se dostanou do této situace lze doporučit: 1. nezpochybňovat a informace, poskytované druhou stranou, pokud k tomu nemáme dostatečné důkazy. Je docela možné, že i když jsme výrobcem daného zboží, ne vždy víme tolik, co jiní. I když to může zdát, že výrobce má více informací o svých produktech, než nějaký spotřebitelský časopis, opak je pravdou. Společnost např. neměla přesně ty silikonové formy, které měl časopis Test, netestovala výrobky ve stejných institucích apod. 2. nezveřejňovat žádné vyjádření do doby, než si budeme jisti výsledky šetření k tomu pověřených institucí (Krajská hygienická stanice). Nereagovat přehnaně emocionálně na výsledky testů spotřebitelských časopisů, jakoby se mělo jednat o závadné testy, ale také nejednat tak, jako by se jednalo o testy nutně špatné. Tedy oznámit, že probíhá testování Krajské hygienické stanice, testy společnosti zvýšenou koncentraci olova neprokázaly a není důvod (zatím) tyto formy oficiálně považovat za zdraví škodlivé, ubezpečit veřejnost o tom, že se pracuje na shromáždění informací o výrobcích, označených za zdraví škodlivé a připravovat se na možnost, že Krajská hygienická stanice potvrdí nebezpečnost výrobku. A co na to říkají spotřebitelé? Některé zákaznice ani neví, že jsou silikonové formy závadné. Víte, mám starou formu na bábovku a ta mi stačí, proto jsem se nikdy o silikonové formy ani moc nezajímala. Ale slyšela jsem, že to lidi hodně kupují.
Je pravda, že také přetrvává jistá obava a odstup od nových věcí. Je patrné, že si spotřebitelé ještě na tuto „novinku“ nezvykli. Já bych v tom nikdy nepekla. Připadá mi, že se to moc hýbe, je to moc nestabilní…není nad pevnou formu. Další z nich říká: My doma tyto formy nemáme, i když nevím o žádných nevýhodách silikonových forem, dám spíš na tradice. Není nic lepšího, než bábovka upečená ve formě po babičce, dodává. Slyšela jsem o tom, že některé byly závadné, ale věřím prodávajícím. To co se prodává dnes, je už jistě v pořádku. Jiná dotázaná dodává: Obecně si myslím, že většina lidí se zaměřuje na tradice a proto mají silikonové formy už tak složité postavení na trhu a jejich prodej je asi náročný. Někdo se přece jen nechal „kauzou“ silikonových forem ovlivnit: sice jsem ji koupit chtěla, ale říkají, že nejsou zdravé. Kdyby to neproběhlo ve zprávách, bylo by to ideální na koupi, protože se nepřipalují a dobře se vyklápí. A také si ne každý je jistý, zda jsou další skutečně nezávadné: Nejsem si jistá, zda jsou nebo nejsou zdravotně nezávadné, i když tvrdili, že další výrobky vadné nebyly... Ti, kdo silikonovou formu už mají si ji ale nemohou vynachválit. Osobně s nimi mám výborné zkušenosti. Dobře se s nimi pracuje a i po pečení se s nimi dobře manipuluje. Sama bych ale všem před koupí doporučila, aby si prošli i atesty. Také oceňují, že jak se společnost Tescoma tomuto problému postavila. V Televizních novinách jsem viděla, že jsou silikonové formy nekvalitní, ale v mých očích společnost Tescoma vyrostla, když jsem se dozvěděla, že výrobek bez problémů vyměnila... Jako další výhody silikonových forem uvádějí např. nerozbitnost a malou váhu, že se nepřichytají a jsou skladnější. A jako nevýhodu vysokou cenu. Všichni se shodnou na tom, že silikonové formy na pečení jsou novinkou a svým způsobem i módní záležitostí. Další nepříznivý článek vyšel v listopadu 2005, týkající se plastového kuchyňského náčiní. Pro nadlimitní obsah olova nevyhovila černá sada čtyř kusů Tescoma Space Line obsahující naběračku, pěnovačku, obracečku a vidličku (za 127 Kč) a černá naběračka Tescoma Space President (za 135 Kč) pro nadlimitní obsah primárních aromatických aminů, olova a chromu a nestálobarevnost v kontaktu s kyselými potravinami. Z nekvalitně zpracované umělé hmoty (polyamidu) se uvolňují karcinogenní látky, aminy, olovo a chrom. Uvolňování toxických látek bylo prokázáno u zhruba poloviny až tří čtvrtin všech testovaných všech testovaných kusů polyamidového náčiní. Příčinou je použití nevhodných barviv při výrobě. [1], [2] Ve Zlínských novinách 23.11.2005 vyšel článek s titulkem: „Tescoma opět nabízela zdraví škodlivé zboží“, který se týkal především plastového kuchyňského náčiní. Vedoucí oddělení řízení jakosti společnosti Tescoma Ladislav Vaculík v něm uvedl, že se kromě povinné atestace dělá před vypuštěním výrobku na trh i průběžně testy na veškeré zboží, které projdou firemním skladem, aby se předešlo dalším možným potížím. [3], [10] Podle dotázaných to značně poškodila pověst a prodejnost právě silikonových forem. Protože se jedná o novinku a velká část spotřebitelů si ještě ani nestačila všimnout, že vůbec silikonové pomůcky do kuchyně a formy existují a společnosti tyto výrobky vyrábějící, měly plné ruce práce přesvědčit a odbourat nedůvěru prvních kupujících (vždyť první dodávka tohoto druhu výrobku byla teprve v roce 2003!). Dotázaní si ale nemyslí, že by to poškodilo celou společnost. I když …poté co se objevila další zpráva o tom, že Tescoma má závadné výrobky, začínám být vůči nim už trochu podezřívavá, ale nemyslím si, že by to firmu nějak poškodilo, spíš jen ten výrobek.
Závěr
Dost podstatným problémem bylo to, že společnost TESCOMA s.r.o. na svých internetových stránkách často měnila informace. Když se potvrdila Krajskou hygienickou stanicí závadnost forem, byla původní zpráva reagující na první článek časopisu Test úplně odstraněna a nikde o ní nebyla ani zmínka. Stejně tomu bylo i s informacemi, které následovaly. V době, kdy píšu tento článek, je na jejich firemních stránkách v aktualitách jen zmínka o silikonovém náčiní, které opět nevyhověly zdravotní nezávadnosti. Přesto díky tomu, že jsem situaci sledovala delší dobu, se mi podařilo jejich oznámení zachovat a následně se z nich dalo čerpat. Bylo složité dohledat zda souhlasí všechny data, jak společnost postupně informace zveřejňovala. Rozhovory, dle mého názoru nepronikly do takové hloubky, jak jsem si původně představovala. Je to dané tím, že respondenti se zřejmě touto problematikou do hloubky nezabývaly a také naší veřejností, která si už téměř „zvykla na všechno“.
Literatura [1] Časopis TEST . Vydává Občanské sdružení spotřebitelů TEST. Roč. XII, č. 7-. 1998-. 1x za měsíc. ISSN 1210-731X. [2] Časopis TEST . Vydává Občanské sdružení spotřebitelů TEST. Roč. XII, č. 10-. 1998-. 1x za měsíc. ISSN 1210-731X. [3] Časopis TEST . Vydává Občanské sdružení spotřebitelů TEST. Roč. XII, č. 11-. 1998-. 1x za měsíc. ISSN 1210-731X. [4] MF Dnes. Roč. XVI, č. 203-. 1989-.. Vydává MAFRA, a.s. 6x za týden. ISSN 1210-1168. [5] Tescoma magazín. Vydává Stenella, s.r.o. Roč. 1, č. 4-. 1995-. 2x za měsíc. MK ČR E 15972. [6] Tescoma magazín. Vydává Stenella, s.r.o. Roč. 1, č. 5-. 1995-. 2x za měsíc. MK ČR E 15972. Internetové zdroje: [7] Časopis TEST. [online]. 2006, [cit. 2006-11-26]. Dostupné na WWW: <www.dtest.cz>. [8] Tescoma, spol. s.r.o. [online]. 2005, [cit. 2005-09-10]. Dostupné na WWW:
. [9] Tescoma, spol. s.r.o. [online]. 2005, [cit. 2005-10-4]. Dostupné na WWW: . [10] Zlínské noviny. [online]. 2006, [cit. 2006-04-02]. Dostupné na www: .
