Formy podnikání amenitních migrantů na venkově

Formy podnikání amenitních migrantů na venkově Marie Novotná ÚVOD Venkovské oblasti České republiky tvoří - podle různých kritérií pro jejich vymezení - od 73 do 82 % plochy ČR a žije v nich od 22 do 29 % obyvatel. Společnou charakteristikou venkovských oblastí je nižší úroveň ekonomických aktivit a v posledních desetiletích depopulační vývoj. Potenciálem pro další rozvoj venkovských oblastí může být kvalita přírodního prostředí. Pokud je v těchto regionech zachováno kvalitní přírodní prostředí, domníváme se, že tato okolnost může ovlivnit obyvatele velkých měst a silně urbanizovaných území a dovést je až k trvalému přestěhování do venkovských oblastí. Ve výzkumném projektu jsme se zabývali právě problematikou migrace lidí do venkovského prostoru, kde rozhodujícím motivem pro přistěhování byla kvalita životního prostředí (přírodního i sociálního) cílového místa migrace. Pro tuto mobilitu lidí používáme termín „amenitní migrace“ jako český ekvivalent termínu „amenity migration“ používaného v anglosaské literatuře [8], [4]. Snahou amenitních migrantů je žít v území s hodnotnějším přírodním nebo sociálním a kulturním prostředím, a tím dosáhnout vyšší kvality života [1]. V tomto článku bychom chtěli vyhodnotit, nakolik se amenitní migranti podílejí na rozvoji ekonomiky venkovských oblastí a které formy podnikání tito noví obyvatelé venkova volí.

1 MOŽNOSTI PODNIKÁNÍ NA VENKOVĚ Vlastní podnikání je pro obyvatele venkova jednou z možností, jak se ekonomicky zabezpečit, protože tam většinou mnoho pracovních příležitostí nebývá. Pro venkov byly vždy typické činnosti spjaté se zemědělstvím (s pěstováním rostlin, chovem dobytka a zpracováním zemědělských produktů), a pak různá řemesla. Zemědělství bylo vždy silně spjato s lidmi, žijícími na venkově, a ve společnosti je dnes opět poptávka po kvalitních potravinách, vyprodukovaných malovýrobci. Také řemeslná výroba, využívající přírodních materiálů, za použití tradičních technologických postupů, dnes představuje nezanedbatelnou část národních nebo regionálních tradic. Pro řemesla jsou na venkově dobré podmínky především z hlediska prostorového. Například truhlář potřebuje nejen prostornou dílnu, ale také prostor pro zásoby dřeva, nebo košíkář by si měl pěstovat vrbové proutí ve své vrbovně, umělecký kovář si také jednodušeji zařídí kovárnu na vesnici. Šancí drobných podnikatelů může být zaměření se na místní produkty a netradiční zboží, které se v supermarketech v dobré kvalitě jen stěží dostanou, například med, kvalitní farmářské produkty, výrobky ze dřeva nebo různé pletené či ručně šité oblečení a ozdoby do nejen vesnických domácností. Při dobré volbě podnikatelské činnosti se často uplatňují kreativnost, originalita a nápady. V poslední době je možno se na vesnicích setkat i s podnikáním v oborech, které se mimo město dříve moc nevyskytovaly, například podnikání v informačních technologiích (IT). „Pro úspěšné podnikání mimo velká města je důležité především najít něco, co zákazníka nejen přitáhne, ale už se mu nikam jinam za touto službou či zábavou nebude chtít. Tedy jinými slovy zkusit podnikat v něčem, co na vesnici nebylo a může se to lidem líbit. A to nejen místním, ale i z okolních vesnic a nejlépe pak i z blízkých či vzdálených měst.“[13] A že to jde, potvrzují například pěkná „vesnická“ koupaliště (byť jde jen o sezonní záležitost) nebo zařízení pro různé sportovní a volnočasové aktivity. Důležitou skutečností mohou být výhodnější ceny pozemků i objektů pro podnikání. Pro samotné podnikání však musí být v území podmínky. Podle Rosenberg, Bumberová [12] jsou podstatnými faktory, které ovlivňují podnikání na venkově, následující skutečnosti: a. normalita prostředí – čímž se myslí především stabilita obyvatelstva a přívětivost venkovského prostředí, tedy zda nedochází k výraznému odlivu obyvatel do měst a zda lidé ve venkovské komunitě spolu „vycházejí“; b. kvalita a kvalifikovanost pracovní síly v obci a v okolí; c. ekonomika obcí – do čeho se v obci vkládají finanční prostředky, jak obec investuje do podpory podnikání – zkvalitnění komunikací, příprava lokalit pro podnikání atd.; d. schopnost obce získat dostatek financí pro investiční záměry; e. společné zájmy obce a firem – uskutečňování akcí spojených s podnikatelskými aktivitami; f. schopnost obce poskytovat nezbytné informace od státních orgánů a úřadů.

2 VÝZKUM AMENITNÍ MIGRACE NA VENKOV A VZTAH K PODNIKÁNÍ Migrace je nejvýznamnější složkou územních pohybů obyvatelstva, významně ovlivňuje změny v demografické, ekonomické i sociální struktuře regionu. V emigračních oblastech se většinou projevují negativní důsledky tohoto procesu, ztráta lidských zdrojů. Naopak pozitivně může být vnímán nižší antropogenní tlak v důsledku vysídlení. V imigračních oblastech pak příchozí obyvatelstvo představuje na jedné straně potenciální zdroj pro rozvoj území, na druhé straně zvětšuje antropogenní zátěž území [1]. Ve vnitřní migraci většiny zemí lze sledovat z hlediska směrů migrace postupně procesy urbanizace (stěhování do měst), suburbanizace (stěhování do zázemí měst) a dezurbanizace (stěhování z měst). Pro stěhování z městských oblastí na venkov se také používá termín „counterurbanisation“. Odborné studie se nejvíce věnují procesům urbanizace a suburbanizace. Fielding [3] zpracoval podrobnější analýzu, která potvrdila růst migrace lidí z velkoměst do venkovských oblastí. Zjištěný trend se však neprojevil jednoznačně, ale v Česku každopádně migrace do venkovských oblastí snižuje nebo i zastavuje depopulaci venkova [9]. Z hlediska důvodů migrace mají největší podíl na migraci do venkovských oblastí amenitní důvody. V Česku se výzkumu amenitních migrací věnují nejvíce sociologové [6], [7]. Zkoumají především, proč lidé změní svoje zažité návyky a přestěhují se z velkých měst do rurálního prostředí, často v periferních oblastech, z panelových bytů do venkovských, mnohdy zanedbalých usedlostí a statků, aby tam žili tradičním venkovským způsobem života [2]. Tito lidé příchodem na venkov musí často hledat nové uplatnění a nedostatek odpovídajících pracovních příležitostí je vede k myšlence začít podnikat. Migrace na venkov je podpořena také silným rozvojem nových informačních a komunikačních technologií [11]. Ty relativně přibližují venkov městu. Venkovský prostor se může stát alternativou pro umístění ekonomických aktivit jednotlivců nebo malých firem. Vliv na rozvoj podnikání mohou mít také nižší ceny pozemků ve venkovských prostorech [1]. V projektu Grantové agentury České republiky (projekt GA ČR č. 403/07/0714), který byl realizován už v letech 2007 až 2010, jsme analyzovali formy amenitní migrace, váhu jednotlivých faktorů, které ji ovlivňují, dále pak vliv tohoto typu migrace na socioekonomický rozvoj širšího území a na regionální politiku, stejně tak jako problémy, které mohou nastat při soužití „amenitních“ migrantů s místním obyvatelstvem. Amenitní migranti projevují odchodem z měst do venkovského prostředí a změnou svého životního stylu určitou míru odvahy, v jejich jednání často pozorujeme vyšší invenci a elán, se kterými překonávají problémy nového prostředí. Proto se domníváme, že právě amentní migranti mohou na venkov přinést nové formy podnikání a mohou být v těchto činnostech úspěšní.

2.1 METODY POUŽITÉ PŘÍ VÝZKUMU AMENITNÍ MIGRACE Jako základ pro výzkum byla použita pracovní definice amenitní migrace, která akcentuje rurální prostor a životní prostředí se všemi jeho součástmi. Podle ní se amenitními migranty stávají ti, kteří se zcela dobrovolně a většinou s environmentální motivací přestěhují z města na venkov, s úmyslem trvalého přesídlení většiny svých ekonomických i neekonomických aktivit. Za amenitní migraci nebyla v rámci výzkumu považována: - krátkodobá rekreace – druhé bydlení, rekreační chalupaření, chataření, - stěhování v rámci suburbanizace, - stěhování do nouzových obydlí. Charakter zkoumaného problému vyžadoval použití kombinace kvantitativních a kvalitativních metod. Tabulka 1. popisuje způsoby empirického sběru dat a metody a techniky použité při výzkumu. Jako zdroj pro analýzu významu amenitních migrantů na rozvoji ekonomiky venkovských oblastí a forem podnikání nových obyvatel venkova jsme zvolili informace získané z rozhovorů se starosty a strukturovanými rozhovory s amenitními migranty a dále pak z lokalizační analýzy. Tab. 1: Přehled přístupů k řešení problematiky amenitní migrace včetně použitých metod a technik Aspekty pohledu na amenitní migraci Použité metody a techniky Sociálně geografický aspekt Analýza oficiálních statistických dat, dotazníkové šetření Sociologický aspekt Rozhovory, dotazníkové šetření Krajinně ekologický aspekt Analýza oficiálních statistických dat, dotazníkové šetření Ekonomický aspekt Lokalizační analýza Zdroj: [1]

Výzkum probíhal ve vybraných venkovských regionech (viz obr. 1). Semistandardizované rozhovory s klíčovými osobnostmi obcí - se starosty jsme provedli ve čtyřech modelových územích, v regionech Šumava (A), „vnitřní periférie západ“ (C), které zahrnuje území od Křivoklátska až po oblast Manětínska. Jako další modelová území pro srovnání jsme zvolili regiony v okolí obcí s rozšířenou působností Lysá nad Labem a Český Brod (D), kde je ještě možná denní dojížďka do Prahy, a v regionu Hustopečsko (E), kde je možná dojížďka do Brna. Otázkami (viz. dotazník v [1]) jsme oslovili 158 lokálních aktérů ve všech čtyřech jmenovaných regionech. Rozhovory nám poskytlo 140 starostů nebo zastupitelů obcí a tři další lokální aktéři - zástupci regionálních sdružení. Obr. 1: Zkoumané regiony

Zdroj: vlastní zpracování K deskripci amenitních migrantů byla použita kombinace kvalitativních a kvantitativních výzkumných metod (Hendl, 2005), neboť k vlastnímu výběrovému souboru amenitních migrantů nebylo možné dospět jiným způsobem. Základní soubor amenitních migrantů – tj. všichni amenitní migranti v České republice – není podchycen oficiálními statistikami. Na podkladě informací z rozhovorů s klíčovými osobnostmi byla vyhledána skupina potenciálních respondentů - amenitních migrantů a dále byly použity strukturované řízené rozhovory na základě vypracovaného dotazníku (viz. [1]). Podkladový dotazník byl zaměřen na zjištění motivací respondentů vedoucích ke změně jejich životního stylu a na naplnění jejich vizí. Sestával z celkem 47 otázek, z nichž 18 bylo uzavřených, zbývající pak polootevřené či zcela otevřené. Otázky byly rozděleny do skupin: a) důvod odchodu respondentů na venkov, b) vztah respondentů k přírodě, krajině, životnímu prostředí a k ochraně přírody, c) role respondentů v lokálním/regionálním socioekonomickém rozvoji a d) identifikační údaje respondentů. Další respondenti byli voleni pomocí metody „snow ball“ [10]. Při jejich oslovování byl využit postup “maximální rozmanitosti”. Byli oslovováni stále noví respondenti, dokud se objevovaly nové názory, postoje a témata k problematice amenitní migrace. Rozsah výběrového souboru závisel tedy na uplatnění metody “zakotvené teorie v datech” [5]. Celkem jsme získali odpovědi od 120 respondentů ze třech modelových oblastí (Šumava – A, Třeboňsko a česká Kanada – B a “vnitřní periférie Západ”, Získaná kvantitativní data byla následně zpracována pomocí programů Excel 2000, SPSS 15.0 a STATISTICA.

2.2 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY AMENITNÍCH MIGRANTŮ Z HLEDISKA JEJICH VZTAHU K PODNIKÁNÍ

Základní charakteristiky respondentů – amenitních migrantů (tab. 2) ukazují, že amenitní migrace je záležitostí především vzdělaných lidí, ochotných měnit životní styl, lidí movitějších a zároveň i tvořivějších. Více než čtyři pětiny respondentů má středoškolské (45%) či vysokoškolské vzdělání (37%). Rozložení respondentů z hlediska jejich zaměstnání tento trend potvrzuje: z celkového počtu amenitních migrantů je pětina (21%) podnikatelů. Výrazné je zastoupení žen na mateřské dovolené (18%), u nichž hlavním důvodem k migraci byla potřeba vychovávat děti v kvalitním životním prostředí. O odstěhování neuvažuje 88% dotázaných a zároveň většina z nich (92%) je spokojena se svou životní úrovní. Vybavenost jejich domácností odpovídá venkovskému standardu bydlení v České republice. Tab. 2: Vybrané charakteristiky amenitních migrantů Charakteristiky (proměnné) Hodnoty proměnných 20–29 30–39 Věk 40–49 50–59 60 a více základní vyučen/a Vzdělání střední škola vysokoškolské důchodci podnikatelé zaměstnanci Zaměstnání mateřská dovolená ostatní důchodci ano Chuť odstěhovat se ne

% 13 38 20 15 14 6 12 45 37 13 21 42 18 6 13 12 88 Zdroj: [1]

Role amenitních migrantů v socioekonomickém rozvoji obce není celkově příliš výrazná, jak ukázaly zjištěné výsledky (tab. 3). Mezi amenitními migranty je pětina podnikatelů, většinou nevytvářejí pro místní obyvatele žádná nová pracovní místa. Jen malá část z nich (9%) se zabývá výrobou nějakého místního produktu. Amenitní imigranti, alespoň v sektoru podnikání, však využívají místní zdroje významnou měrou a posilují soulad hospodářské struktury se zdroji. Ve dvaceti procentech z celkového počtu imigrantů byly podnikatelské činnosti vázány převážně na místní zdroje, což je výrazná většina v podsouboru podnikajících imigrantů. Dále téměř třetina z amenitních migrantů uvažuje o další investici do nemovitostí či pozemků v místě. Předpokládané podnikatelské strategie pro ně pak do budoucna představují potenciální finanční zabezpečení jejich existence. Tab. 3: Sociálně-ekonomická role amenitních migrantů Charakteristiky (proměnné) Hodnoty proměnných ano Zapojení do spolkové činnosti ne ano Účast v místní samosprávě ne ano Vytvoření pracovního místa ne ano Další investice do nemovitostí a pozemků ne ano Výroba místního výrobku ne ano Využívání místních zdrojů ne

% 39 61 19 81 15 85 27 73 9 91 20 80 Zdroj: [1]

Výběr cílové amenitní lokality byl podle většiny respondentů převážně ovlivněn “natural amenities” a málo ovlivněn kvalitou sociálního prostředí [1]. Tato skutečnost může svědčit o obtížnější budoucí

integraci amenitních migrantů ve venkovském prostředí. Podcenění významu bezprostředního sociálního prostředí a jeho následky byly popsány v [1] v návaznosti na sociální sítě. V monografii [1] byla také vytvořena typologie amenitních migrantů, nejsilnější amenitní důvody mají migranti zařazení do typu V - „Noví aktivní venkované“. Tento typ se vykazuje následujícími společnými vlastnostmi - vysokoškolské vzdělání, pracují v samosprávě nebo jsou zapojení do spolkové činnosti, jezdili sem na dovolenou, jako důvod přestěhování uvádějí životní prostředí, na venkově si většinou postavili dům. Z velké části je jedná podnikatele a tato skupina je pro rozvoj oblasti i pro podnikání v území důležitá. Z uvedeného výzkumu dále vyplývá, že mezi amenitními migranty v modelových územích, vyloučíme-li skupinu amenitních migrantů, které jsme pracovně označili jako „sociálně slabé“, neboť převažujícími důvody k jejich migraci byly spíše důvody ekonomické, tj. nižší životní náklady a zároveň i stálá inklinace k městskému životnímu stylu, převažují lidé vzdělaní, kteří nejsou limitováni ekonomickou situací a rovněž se vyznačují určitou kreativitou. Tato kreativita se projevuje často i v jejich schopnosti revitalizovat stávající a často i chátrající až zanikající bytový fond na venkově. Tím pozitivně přispívají ke zpomalení vysidlování venkovského prostoru a marginalizace jednotlivých sídel i zlepšení jejich atraktivnosti. Přestože mezi motivačními faktory jejich přesídlení na venkov uváděli někteří kromě přírody a zdravějšího životního prostředí i „lepší“ sociální vztahy na venkově, ukázalo se, že právě tyto sociální vztahy většinově neakceptovali a zůstali často „sociálně“ osamocení a vytvořili si jakési ostrůvky „amenitní deviace“. Na druhou stranu amenitní migrace může sloužit i jako určitá “osvěta” pro místní komunitu. Amenitní migranti mohou např. díky svým znalostem informačních technologií a svým zkušenostem inspirovat místní obyvatele k získávání různých dotací do území.

ZÁVĚR Pokud neočekáváme významnější dynamiku v oblasti pracovních příležitostí, což je pro sledované cílové územní celky pravděpodobné, v podmínkách zanedbatelného migračního protiproudu (při omezení pouze na amenitní migraci) dojde k tomu, že malý rozsah pracovní nabídky bude kompenzován třemi způsoby [1]:  podnikáním, nezávislým na regionálním trhu práce, pokud jde o vlastního aktéra;  „residenčním“ zaměstnáním, kdy pracovní činnost probíhá v prostoru domova a její výsledky jsou dálkově (nejspíše prostřednictvím moderních informačních technologií) přesunovány do místa odběru;  dojížďkou za prací mimo území daného mikroregionu. Pokud se ve venkovské oblasti projeví zvýšený trend amentní migrace, může to sehrát pozitivní roli v jejich udržitelném rozvoji. Mezi amenitními migranty převažují lidé vzdělaní, kteří nejsou limitováni ekonomickou situací a rovněž se vyznačují určitou kreativitou. Přestěhování do venkovských oblastí s menší nabídkou pracovních příležitostí může znamenat nastartování nových podnikatelských aktivit. Tyto aktivity mohou být zaměřeny na zemědělskou činnost nebo na zpracování produktů ze zemědělství, dále na řemeslnou výrobu s použitím místních zdrojů – řezbáři a truhláři, umělečtí kováři, apod. Další možnosti v podnikání se nabízí v provozování zařízení pro různé sportovní a volnočasové aktivity, pro které jsou v území podmínky. V neposlední řadě se na venkově může rozšiřovat podnikání v oborech informační a komunikační technologie (provozování webových stránek, spravování databází či obecně různé programovací činnosti).

LITERATURA       

BARTOŠ, M. et al. Amenitní migrace do venkovských oblastí České republiky. [Kostelec nad Černými lesy]: Lesnická práce, 2011. ISBN 978-80-87154-49-6. BARTOŠ, M., KUŠOVÁ, D. „Amenitní“ migrace jako specifická forma globální migrace obyvatel a její vliv na kvalitu života. Životné prostredie, 2005, vol. 39, no. 6, p. 315 – 318. FIELDING, A. Migration social mobility: South East England as an „escalator region“. Regional Studies, 1992, vol. 26, no. 1, p. 1 – 15. GLORIOSO, R. S. Toward a strategy for managing amenity migration: The role of multiple future scenarios. Die ERDE, 2009, vol. 140, no. 3, p. 293 – 315. HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005. ISBN 978-807367-485-4. LIBROVÁ, H. Pestří a zelení – kapitoly o dobrovolné skromnosti. Brno: Veronica, 1994. LIBROVÁ, H. Vlažní a váhaví. Brno: Doplněk Publishing, 2003. ISBN 80-7239-149-6.

     

MOSS, L. A. G. (ed.) The amenity migrants: seeking and sustaining mountains and their cultures. Wallingford, UK: CABI Publishing, 2006. ISBN 0-85199-084-3. NOVOTNÁ, M., PREIS, J., KOPP, J., BARTOŠ, M. Changes in Migration to Rural Regions in the Czech Republic: Position and Perspectives. Moravian Geographical Reports, 2013, vol. 21, no. 3, p. 37 – 54. PATTON, M. Q. Qualitative research and evaluation methods. 3rd edition, London: Sage Publications Inc., 2001. REINÖHLOVÁ, E. Informační a komunikační technologie pro rozvoj periferních oblastí zkušenosti ze zahraničí. In: Novotná, M. (ed.) Problémy periferních oblastí. Praha: Univerzita Karlova, 2005. ISBN 80-86561-21-6. ROSENBERG, J., BUMBEROVÁ, V. Determinanty podnikání v podmínkách venkovských sídel. In Teorie a metody uplatnitelné v praxi regionálního rozvoje. Brno: GaREP, s.r.o., 2010. s. 113. ISBN 978-80-904308-5-3. ŠÍMA, M. Úspěšně podnikat se dá všude. Podnikatel.cz.: Průvodce vaším podnikáním. [online]. 2012, 2012-2013, s. 2 [cit. 2013-10-01]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/.

Adresa autora: Doc. RNDr. Marie Novotná, CSc., Západočeská univerzita v Plzni, Ekonomická fakulta, Katedra geografie, [email protected].

THE FORMS OF BUSINESS OF AMENITY MIGRANTS IN THE COUNTRYSIDE Abstract The amenity migration in last decade reduces the depopulation of rural areas. The lack of job opportunities in rural areas may lead amenity migrants to seek livelihoods in business. The research results show that amenity migrants are mostly tied with small businesses, they usually do not employ more people. Opportunities for these small businesses could be focusing on local products and nontraditional products, such as honey, quality farm products, wood products and various knitted and handmade clothes and ornaments used not only in rural households. When choosing a good business, amenity migrants can often apply their creativity, originality and ideas. Nowadays, there are even business activities in fields, which did not occur in countryside much recently, such as IT business.

Key words amenity migration, business, countryside

JEL Classification R23