Shrnutí WORKSHOPU na téma Možnosti zavedení modulární výuky na VOŠ SOKRATES

Shrnutí WORKSHOPU na téma Možnosti zavedení modulární výuky na VOŠ SOKRATES

Tento dokument vznikl jako výstup projektu OP VK s názvem Zvýšení prostupnosti studentů mezi VOŠ SOKRATES a VŠ pod registračním číslem CZ.1.07/2.1.00/32.0079.

Vyšší odborná škola, Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky a Mateřská škola SOKRATES 2013

Úvodní slovo Vážené kolegyně, vážení kolegové, Ve dnech 8. - 11. 7. 2013 proběhl v příjemném prostředí hotelu Troyer v beskydských Trojanovicích Workshop na téma Možnosti zavedení modulární výuky na VOŠ SOKRATES, jehož jste se účastnili, ať už jako pedagogové VOŠ SOKRTAES, či jako přizvaní kolegové z dalších škol, jejichž účasti a předání cenných informací a zkušeností si nesmírně vážíme. V průběhu zmíněných dnů jsme se setkali při zajímavých plenárních diskusích, ale především na jednáních v sekcích, kde vystoupili především přizvaní kolegové z jiných škol, ale také pedagogové VOŠ SOKRATES se svými dotazy. Diskuse byla velice zajímavá, inspirativní a dovolím si říci, že přínosná pro všechny zúčastněné strany. Tuto publikaci Vám předkládáme proto, abychom v ní shrnuli nejdůležitější informace o modulární výuce na školách, z nichž za námi přijeli někteří jejich pedagogové, kteří participovali při přípravě výukových modulů, a které nám pro potřeby této publikace poskytli. Úvodem přikládáme také obecný text o tvorbě modulů, který vznikl v předchozích fázích řešení projektu a zároveň tvoří významnou součást metodického pokynu, který bude našim pedagogům k dispozici jako základní vodítko při přípravě jednotlivých výukových modulů. Dovolte mi na závěr, abych Vám jménem celého řešitelského týmu poděkoval za Vaši účast a spolupráci a věřím, že se společně opět brzky setkáme za účelem dalšího rozvoje terciárního vzdělávání v ČR.

Ostrava, 2013 Doc. JUDr. Ing. Igor Kotlán, Ph.D. Hlavní manažer projektu

1

Program Workshopu 8. 7. 2013 14:00 Registrace 16:00 - 18:00 Slavnostní zahájení Plenární zasedání, úvod do problematiky, vystoupí Igor Kotlán, Zuzana Machová 19:00 Večeře 9. 7. 2013 7:00 - 8:00 Snídaně 9:00 - 12:00 Jednání v sekcích: Sekce 1 - vystoupí Tomáš Gongol, Eva Kotlánová, Petr Podrazil Sekce 2 - vystoupí Antonín Stanislav, Ingrid Majerová, Tomáš Boruta 12:00 - 13:00 Oběd 15:00 - 18:00 Plenární zasedání, diskuse 19:00 Večeře 10. 7. 2013 7:00 - 8:00 Snídaně 9:00 - 12:00 Jednání v sekcích Sekce 1 - vystoupí Tomáš Hoch, Jan Zenka, Klára Václavínková Sekce 2 - vystoupí Monika Šumberová, Ondřej Slach, Karin Gajdová 12:00 - 13:00 Oběd 15:00 - 18:00 Plenární zasedání, diskuze 19:00 Večeře 11. 7. 2013 7:00 - 8:00 Snídaně 9:00 - 12:00 Diskuze, návrhy pro další práci, ukončení Workshopu 12:00 - 13:00 Oběd

2

1 Modulární vzdělávací systém - obecný úvod do problematiky Dle Secilmişe a Ünlüönena (2009) je modulární systém vzdělávacím systémem, který je tvořen z jednotlivých modulů. Tyto dílčí moduly mají být uspořádány tak, aby se navzájem doplňovaly a poskytovaly znalosti a dovednosti v dané oblasti. Kašparová et al. (2012) upřesňuje, že jednotlivé vzdělávací moduly představují obsahově ucelené vyučovací jednotky, které mají předem definovaný cíl, obsah, výstup, délku trvání a kritéria pro ověření a ohodnocení výstupu. Modul může představovat uzavřený vzdělávací celek, či být součástí komplexnějšího vzdělávacího programu. Marinková a Bydžovská (2004) doplňují, že pojem modul není vymezen zcela jednoznačně a není možno přesně určit všechny jeho části, které jsou ovlivněny záměrem autorů modulu. Vzdělávací moduly mají propojovat teoretické a praktické znalosti z různých oblastí. Při zavádění modulárního systému výuky mohou být využity tři základní přístupy (Paulovčáková, 2012) – (i) princip modulového uspořádání; (ii) princip gradace; (iii) princip volitelnosti. Uvedené přístupy mohou být využity při převodu studijních plánů na modulový systém, tak zcela nové zavádění studijního programu v podobě modulární výuky. Princip modulového uspořádání představuje vytvoření studijního obsahu, který je rozčleněn do jednotlivých logických částí (modulů). Každý model je tvořen několika různými kurzy tak, aby vždy spojoval oblasti obsahově, didakticky či jinak blízké. Celková struktura tohoto přístupu je založena na povinných a volitelných modulech, které reflektují oborová zaměření. Mezi přínosy tohoto přístupu jsou dle Paulovčákové (2012) řazeny: -

propojení obsahu studia, objasnění návazností mezi učivem, odstraňování duplicit ve výuce;

-

zjednodušení a zprůhlednění kontroly plnění studijních povinností;

-

usnadnění studia prostřednictvím stavebnicového systému.

Princip gradace je založen na snaze zobrazit postup studia v rámci ucelených studijních celků (bakalářský program, magisterský program). Zatímco během bakalářského studijního programu jsou využívány především povinné moduly, během magisterského studijního programu jsou využívány zejména volitelné moduly, které mají prohlubovat a specializovat znalosti studenta. Za výhody tohoto přístupu považuje Paulovčáková (2012): 3

-

odstranění ročníkového systému a opakování ročníků při studijním neúspěchu;

-

regulace studia formou požadavku na minimální studijní povinnosti;

-

možnost upravit délku studia.

Princip volitelnosti poskytuje studentům možnost rozhodovat o vlastním zaměření. Studenti si sami na základě stanovených pravidel stanovují svůj studijní postup. V rámci tohoto přístupu jsou individuálně voleny jednotlivé kurzy modulů či samotné moduly, přičemž je předem určen počet požadovaných kreditů (popř. vyučovacích hodin, zkoušek atp.). Jako přínosy principu volitelnosti je považováno: -

vlastní volba studijního směřování;

-

posílení individuální odpovědnosti studentů.

Marinková a Bydžovská (2004) uvádějí, že každý modul může být rozčleněn na tři hlavní části, kterými je (i) vstupní část; (ii) jádro modulu; (iii) výstupní část. Vstupní (identifikační) část vzdělávacího modulu představuje jeho základní identifikační údaje, díky kterým může uživatel modulu získat přehled o daném modulu. Jedná se zejména o: -

název;

-

kód;

-

počet kreditů, kterými je modul ohodnocen;

-

počet hodin modulu;

-

vstupní předpoklady, které explicitně vymezují vstupní znalosti studenta, nezbytné pro úspěšné absolvování daného modulu;

-

typ modulu z hlediska závaznosti (povinné, povinně volitelné a volitelné moduly; na teoretické, praktické a smíšené moduly; na moduly informativní, formativní, projektové);

-

platnost modulu.

Jádro modulu má za cíl shrnout nejdůležitější informace, které se týkají obsahu a cíle modulu. V rámci jádra modulu by měla být uvedeno: -

anotace, která určuje cíl modulu a má studentovi přiblížit význam daného modulu. –

-

předpokládané výsledky studia, které vyjadřují, jaké vědomosti má posluchač získat;

-

obsah modulu, který by měl představovat seznam témat daného modulu;

-

doporučené metody výuky. 4

Hodnotící (výstupní) část modulu má jednoznačně určit způsob ukončení daného vzdělávacího modulu (obvykle formou zápočtu/zkoušky) a definovat požadavky kladené na studenty a upřesnit kritéria, na základě kterých bude hodnocení probíhat. V této části by zároveň měl být zahrnut seznam doporučené literatury. Výstupní část výukového modelu má za cíl explicitně určit způsob zakončení jednotlivých modulů a konkretizovat požadavky kladené na studenta a kritéria, na základě kterých bude hodnocení probíhat. Mezi výhody modulů se řadí (Kašparová et al., 2012; Secilmiş a Ünlüönen, 2009):  zaměření na dosažení požadovaných kompetencí absolventa;  student má možnost získat dovednosti v souladu se svými zájmy;  možnost individuálního vzdělávání;  explicitní stanovení požadovaných výsledků;  explicitně určená způsob vyhodnocení výsledků a kritéria, která jsou pro vyhodnocení používána;  jednotlivé moduly jsou absolvovány a hodnoceny samostatně;  přenositelnost do jiných vzdělávacích programů. Za nevýhodu modulárního výukového programu může být naopak považováno kupř. (Paulovčáková, 2012):  návaznost jednotlivých modulů;  různá náročnost modulů;  náročnost na přípravu;  odlišný systém výuky;  otázka stanovení náročnosti modulu;  zpracování obsahu a hodnocení jednotlivých modulů vyučujícími;  studijní administrativa;  zásah do organizačního systému školy. Typologie vzdělávacích modulů Jednotlivé vzdělávací moduly mohou být členěny dle řady různých kritérií. Kašparová et al. (2012) používají pro členění modulů následující kritéria a následné členění: 5

1. Podle postavení modulů v učebním plánu (závaznost modulu) -

povinné: obsahují základní učivo, absolvování je povinné pro všechny studenty

-

volitelné: jsou nabízeny všem žákům, žák je povinen zvolit si předem daný počet modulů, které se pro něj stávají povinným

-

nepovinné: nabízeny nad rámec povinné výuky

-

profilující, specializační, zájmově odborné: orientace na odborné vzdělání v oboru, podpora profesní orientace. Mohou být povinné, volitelné, nepovinné.

-

doplňující, rozšiřující: rozšiřují a propojují učivo základní modulů.

2. Podle metodického pojetí modulů -

teoretické, poznatkové: zaměření na osvojení vědomostí a procesů jejich aplikace. a. obecně teoretické, b. profesně teoretické.

-

činnostní: zaměření na osvojení psychomotorických dovedností (praxe, odborný výcvik, komunikační dovednosti atp.)

-

kombinované: integrace osvojování nezbytných vědomostí a dovedností. Propojení teorie s nácvikem praktických dovedností.

-

projektové: řešení komplexních problémů, cílené na rozvoj samostatnosti, kreativity, týmové práce.

1.1 Tvorba modulového vzdělávání Proces vytvoření modulárního vzdělávacího systému a jednotlivých modulů je složen z několika kroků. Paulovčáková (2012) uvádí, že nejprve je třeba stanovit vstupy založené na požadovaných znalostech a dovednostech, které budou výstupem modulu. Následně jsou stanoveny cíle, vyučovací metody, předpokládané výsledky, způsob ukončení, kritéria a metody hodnocení, kreditové hodnocení, seznam doporučené literatury a zařazení modulu do modulárního systému na základě jeho postavení v učebním plánu. Po zavedení modulu do praxe je třeba následně provádět jeho monitorování a hodnocení, a to zejména ve vztahu ke stanoveným cílům, metodám výuky či vzhledem k jeho dalším inovacím.

6

Úrovňové deskriptory, které mají být cíleny na výstupy učení, vyjadřují požadavek na znalosti studentů po absolvování daného modulu, přičemž vyšší úrovně modulu by měly odpovídat vyšší studijní zátěži. Cíle modulu taktéž ovlivňují výstupy modulu a označují obecné zaměření daného modulu. Tyto cíle by měly být zpracovány pro každý modul samostatně, přičemž by měl být neustále kladen zřetel na hlavní cíl studijního zaměření. Způsob, jakým studenti požadované znalosti získávají, představují výukové strategie. Samotné výstupy učení ukazují, jaké znalosti by měl každý student po absolvování modulu získat a ovládat. Zároveň je zde zařazen způsob ověřování těchto znalostí. Kritéria hodnocení definují, jakou úroveň znalostí student získal. Znalost probírané tematiky je hodnocena prostřednictvím metod hodnocení, které testují, zda student dosáhl požadovaných kritérií hodnocení.

7

2 Praktické využití modulární výuky V následující části bude představeno praktické využití modulární výuky na vybraných vysokých školách, jejichž zástupci se zúčastnili Workshopu. Jedná se o nejvýznamnější zpracované informace, které byly na Workshopu předneseny a byly dále předmětem diskuze. Jedná se o školy, se kterými VOŠ SOKRATES dlouhodobě udržuje kontakt za účelem kvalitního zpracování projektu, Tyto školy jsou ekonomicko-právního zaměření, resp. zaváděly modulární výuku v nedávné době, a přinášejí tak VOŠ SOKRATES nejnovější poznatky a praktické zkušenosti. Workshopu se zúčastnili zástupci: 

Moravské vysoké školy Olomouc,



Univerzity Palackého Olomouc,



Slezské univerzity v Opavě,



Ostravské univerzity v Ostravě.

2.1 Moravská vysoká škola Olomouc 2.1.1 Obecné informace Moravská vysoká škola Olomouc (MVŠO) je soukromá neuniverzitní vysoká škola. Studijní program bakalářského stupně si studenti mohou zvolit jak ve formě prezenční, tak i v kombinované. MVŠO nabízí ekonomicko-manažerské vzdělávání a rozvíjí ho s pomocí teoretických základů získaných z oblasti právní, sociální, matematické a z oboru informačních technologií. MVŠO má akreditovaný bakalářský studijní program „Ekonomika a management“ v oborech Podniková ekonomika a management, Management a ekonomika ve veřejném sektoru a Podnikové informační systémy (Manažerská informatika). 2.1.2 Aplikace modulárního vzdělávacího systému Zahájení modulárního vzdělávacího systému  akademický rok 2009/2010

8

Zdůvodnění -

není uvedeno

Struktura studia 1. ročník 2. ročník 3. ročník Moduly – 1. ročník V prvním ročníku student absolvuje celoškolské moduly a moduly povinného oborového základu. Nabízené moduly 1. ročníku jsou znázorněny v Tabulce č. 2.1, přičemž u každého modulu je znázorněno kreditové ohodnocení za zimní semestr (ZS), letní semestr (LS) a složení těchto modulů. Dále jsou v této tabulce zřejmé i předměty, které si student může zvolit kdykoliv během svého studia. Tabulka č. 2.1: Moduly 1. ročníku. Zimní semestr Kredity 5 2 3 3 3 4 1 2 4

Předmět Mikroekonomie Úvod do studia Angličtina 1 Informatika pro ekonomy 1 Teorie systémů Matematika 1 Vyžádané přednášky 1 Občanské právoB Politologie a politický systém ČR2,B Makroekonomie Management 1 Angličtina 2 Informatika pro ekonomy 2 Matematika 2 Odborná praxe 1 Obchodní právo 1B Finanční účetnictví 1B

Letní semestr Kredity

5 5 4 3 4 4 3 4 9

Veřejná správa v ČR2,B

5 32/37

23/27 Předměty bez časového zařazení Základy sociologie a psychologie Management podpůrných procesůB Daňový systém ČRB Geografická ekonomie1, B Obchodní činnosti1, B

2 3 4 3 2 14/9

Zdroj: Studijní plán MVŠO (2013), vlastní zpracování. Pozn: 1

daný modul (dílčí předmět) je nabízen pouze studentům bakalářského studia oboru podniková ekonomika

a management 2

daný modul (dílčí předmět) je nabízen pouze studentům bakalářského studia oboru management a ekonomika

ve veřejném sektoru B

oborově povinný předmět

Moduly – 2. ročník V druhém ročníku student absolvuje celoškolské moduly a moduly povinného oborového základu. Nabízené moduly 2. ročníku jsou znázorněny v Tabulce č. 2.2, přičemž u každého modulu je znázorněno kreditové ohodnocení za zimní semestr (ZS), letní semestr (LS) a složení těchto modulů. Dále jsou v této tabulce zřejmé i předměty, které si student může zvolit kdykoliv během svého studia. Tabulka 2.2: Moduly 2. ročníku. Zimní semestr Kredity 5 6 3 3 4 4 3 5 6

Předmět Podniková ekonomika 1 Management 2 Angličtina 3 Společenská odpovědnost Matematika 3 Obchodní právo 21 Strategické řízení firmy1 Finanční účetnictví 21 Veřejná ekonomika2 10


Podniková ekonomika 2A1 Marketing Angličtina 4 Dovednosti profesionální komunikace Odborná praxe 2 Logistický management1 Finance a finanční trhy Matematika 4 (finanční a pojistná)1 Veřejné finance2 Účetnictví nevýdělečných organizací2 Podniková ekonomika 2B2

6 5 5 2 6 4 3 3 5 5 5 34/36


2 3 4 3 2 14/9

Zdroj: Studijní plán MVŠO (2013), vlastní zpracování. Pozn.: 1


a management 2




Moduly – 3. ročník V třetím ročníku student absolvuje celoškolské moduly a moduly povinného oborového základu. Nabízené moduly 3. ročníku jsou znázorněny v Tabulce č. 2.3, přičemž u každého modulu je znázorněno kreditové ohodnocení za zimní semestr (ZS), letní semestr (LS) a složení těchto modulů. Dále jsou v této tabulce zřejmé i předměty, které si student může zvolit kdykoliv během svého studia.

11

Tabulka č. 2.3: Moduly 3. ročníku. Zimní semestr Kredity 2 8 4 3 6 4 3 4

Předmět Seminář k bakalářské práci Bakalářská práce Řízení lidských zdrojů Aplikovaná matematika Manažerské účetnictví 1 Odborná angličtina 1 Etika veřejné správy 2 Audit ve veřejném sektoru 2 Odborná praxe 3 Evropská unie Pracovní právo 1 Odborná angličtina 2 eGovernment (veřejná správa) 2


6 3 3 4 2 16/15


2 3 4 3 2 14/9

Zdroj: Studijní plán MVŠO (2013), vlastní zpracování. Pozn.:1 daný modul (dílčí předmět) je nabízen pouze studentům bakalářského studia oboru podniková ekonomika a management 2




Členění modulárních předmětů Modulární předměty jsou v rámci výuky na Moravské vysoké škole Olomouc členěny na: -

povinné modulární předměty (celoškolské, povinné oborové)

-

předměty bez časového zařazení

12

Hodinová náročnost modulů Modulární výuka na Moravské vysoké škole Olomouc probíhá prostřednictvím pravidelné týdenní výuky. Počet hodin jednotlivých modulů a délka trvání bloku výuky (v týdnech) je znázorněna v Tabulce č. 2.4. U každého modulu je nejprve znázorněn počet hodin výuky týdně věnovaný danému modulu, následuje počet přednášek a cvičení v daném týdnu. Tabulka č. 2.4: Hodinová náročnost modulů. Předmět Mikroekonomie Úvod do studia Angličtina 1 Informatika pro ekonomy 1 Teorie systémů Matematika 1 Vyžádané přednášky 1 Občanské právo Politologie a politický systém ČR 2 Makroekonomie Management 1 Angličtina 2 Informatika pro ekonomy 2 Matematika 2 Odborná praxe 1 Obchodní právo 1 Finanční účetnictví 1 Veřejná správa v ČR 2

Zimní semestr Přednášky Cvičení 2 2 1 1 0 4 2 1 2 1 2 2 2 0 2 0 2 1

2 2 0 2 2

1 (AJ) 2 4 1 (AJ) 2 2 týdny

13/15

Předmět Podniková ekonomika 1 Management 2 Angličtina 3 Společenská odpovědnost Matematika 3

Letní semestr Přednášky Cvičení

11/12

Zimní semestr Přednášky Cvičení 2 2 (AJ) 2 2 (AJ) 0 2 1 1 2 1 13

2 0 2 2 (AJ) 2 1 12/14 12/13 + 2 týdny praxe Letní semestr Přednášky Cvičení

Obchodní právo 2 1 Strategické řízení firmy 1 Finanční účetnictví 2 1 Veřejná ekonomika 2 Podniková ekonomika 2A 1 Marketing Angličtina 4 Dovednosti profesionální komunikace Odborná praxe 2 Logistický management 1 Finance a finanční trhy Matematika 4 (finanční a pojistná) 1 Veřejné finance 2 Účetnictví nevýdělečných organizací 2 Podniková ekonomika 2B 2

Předmět Seminář k bakalářské práci Bakalářská práce Řízení lidských zdrojů Aplikovaná matematika Manažerské účetnictví 1, B Odborná angličtina 1B Etika veřejné správy 2, B Audit ve veřejném sektoru 2, B Odborná praxe 3 Evropská unieB Pracovní právo 1, B Odborná angličtina 2B eGovernment (veřejná správa) 2, B

2 2 2 2

0 0 2 1 2 2 0 0 3 týdny

13/9

10/9

Zimní semestr Přednášky 0 0 2 2 2 0 0 2

Cvičení 1 2 1 0 2 (AJ) 2 2 1

2 1 (AJ) 2 0 2 0 2 1 2 2 2 1 10/10 7/8 + 3 týdny praxe Letní semestr Přednášky Cvičení

3 týdny

6/6 + 3 týdny praxe Předmět Základy sociologie a psychologie (LS) Management podpůrných procesů (ZS)B

2 0 2 2

Přednášky 2 1

14

8/9

2 2 0 2 4/4

0 0 2 0 2/2

Cvičení 0 1

Daňový systém ČR (LS)B Geografická ekonomie (LS) 1, B Obchodní činnosti (ZS) 1, B

2 2 2 9/5

2 0 0 3/3

Zdroj: Studijní plán MVŠO (2013), vlastní zpracování. Pozn.: 1


a management 2




(AJ) Cvičení z daného předmětu je možné absolvovat v anglickém jazyce LS – letní semestr ZS – zimní semestr

Ukončení předmětů Pro ukončení jednotlivých předmětů modulárního vzdělávacího systému je v rámci bakalářských studijních oborů používáno systému zápočtů a zkoušek. Počet kreditů, které má student získat za jednotlivé semestry studia, počet zkoušek a zápočtů je znázorněn v Tabulce č. 2.5. Tabulka č. 2.5: Rozložení zátěže studia. Obor Zimní semestr Letní semestr Podniková ekonomika a management zápočtů, zkoušek, klasifik. záp. 1. ročník 23/7z, 4zk, 1k 32/6z, 4zk, 2k 2. ročník 27/7z, 5zk, -k 36/5z, 4zk, 1k 3. ročník 28/4z, 4zk, -k 15/1z, 1zk, 2k Podniková ekonomika a management Předměty bez časového zařazení 14/3z,2zk,2k Obor Zimní semestr Letní semestr Management a ekonomika ve veřejném sektoru zápočtů, zkoušek, klasifik. záp. 1. ročník 27/8z, 5zk, 1k 37/7z, 5zk, 2k 2. ročník 33/6z, 4zk, -k 34/5z, 5zk, 1k 3. ročník 27/5z, 4zk, -k 16/2z, 1zk, 1k Předměty bez časového zařazení Management a ekonomika ve veřejném sektoru 15

Předměty bez časového zařazení

9/2z, 2zk,1k

Zdroj: Studijní plán MVŠO (2013), vlastní zpracování. Pozn.: z – zápočet, zk – zkouška, SZZ – státní závěrečná zkouška

Ukončení studia Ukončení studia na Moravské vysoké škole probíhá formou státní závěrečné zkoušky. Státní závěrečná zkouška ve studijním oboru Podniková ekonomika a management se skládá ze čtyř částí: -

obhajoba bakalářské práce,

-

okruh Obecná ekonomie (předměty Makroekonomie, Mikroekonomie),

-

okruh Podniková ekonomika a management (předměty Podniková ekonomika, Management, Finanční účetnictví, Daně a jejich správa),

-

okruh Právní vztahy v podniku a podnikání (předměty Obchodní právo, Pracovní právo, EU a evropské právo). Státní závěrečná zkouška

Státní závěrečná zkouška ve studijním oboru Management a ekonomika ve veřejném sektoru se skládá ze čtyř částí: -

obhajoba bakalářské práce,

-

okruh Ekonomie a management (předměty Veřejná ekonomie, Veřejné finance, Daňový systém ČR, Management a Marketing),

-

okruh Právo (předměty Správní právo a Občanské právo),

-

okruh Veřejná správa (předměty Etika veřejné správy, Veřejná správa v ČR a Veřejná správa v EU).

16

2.2 Univerzita Palackého Olomouc 2.2.1 Obecné informace Právnická fakulta Univerzity Palackého Olomouc (PF UP) zavedla v rámci své výuky ucelený modul výuky v anglickém jazyce. Tento modul je zaměřený na předměty v oboru mezinárodního, evropského a ústavně-srovnávacího práva s lidskoprávní komponentou. Jeho cílem je rozvinout aktivity napomáhající zvýšení konkurenceschopnosti absolventů PF UP, co se týče odborných a argumentačních schopností v cizím jazyce. Modul předmětů zahrnuje nejen výuku teoretickou, ale i simulovaná soudní řízení v oboru mezinárodního a evropského práva. Do jednotlivých aktivit jsou zapojeni též odborníci z praxe a ze zahraničí. Úspěšným absolventům modulu bude vydán certifikát o absolvování modulu. 2.2.2 Aplikace modulárního vzdělávacího systému Zahájení modulárního vzdělávacího systému  akademický rok 2010/2011 Zdůvodnění -

zvýšit konkurenceschopnost absolventů PF UP, a to zejména v oblasti odborných a argumentačních schopností v cizím jazyce.

-

vytvořit

ucelený

soubor

předmětu

vyučovaných

v

angličtině,

které

jsou

zaměřeny na otázky s transnacionálním přesahem, tedy zejména na mezinárodní a evropské právo. Struktura studia -

Modul zimní semestr

-

Modul letní semestr

Modul – zimní semestr V zimním semestru si student volí mezi sedmi různými předměty, z nichž tři spadají do profilových předmětů a čtyři do doplňkových předmětů. Nabízené moduly zimního

17

semestru jsou znázorněny v Tabulce č. 2.6, přičemž u každého modulu je znázorněno kreditové ohodnocení za semestr. Tabulka č. 2.6: Modul zimního semestru. Předmět Constitutional Foundations of European LawP Introduction to Public International LawP International Commercial ArbitrationP Law of Armed Conflict and Use of ForceD International and European Environmental LawD Moot Court 1, 2, 3D Comparative Law 1D

Zimní semestr Kredity NA NA NA NA 5 NA NA

Zdroj: Studijní plán Law in English (2013), vlastní zpracování. Pozn.: P

předmět je profilový

D

předmět je doplňkový

NA – informace není dostupná

Modul – letní semestr V letním semestru si student vybírá z devíti předmětů, přičemž dva z nich spadají do skupiny profilových předmětů, šest do skupiny doplňkových předmětů. Nabízené moduly letního semestru jsou znázorněny v Tabulce č. 2.7, přičemž u každého modulu je znázorněno kreditové ohodnocení. Tabulka 2.7: Modul letní semestr. Letní semestr Kredity -

Předmět European Internal MarketP European Civil ProcedureD Individuals in Public International LawD International Human Rights LawP International Criminal LawD Law of International OrganisationsD Current Economical IssuesD Comparative Law 2D 18

International and European Environmental LawD

-

Zdroj: Studijní plán Law in English (2013), vlastní zpracování. Pozn.: P

předmět je profilový

D

předmět je doplňkový

Členění modulárních předmětů Modulární předměty jsou v rámci výuky projektu Právo v angličtině členěny na: -

profilové předměty

-

doplňkové předměty

Hodinová náročnost modulů Modulární výuka na Právnické fakultě Univerzity Palackého Olomouc probíhá zejména prostřednictvím pravidelné týdenní výuky. Počet hodin jednotlivých modulů a délka trvání bloku výuky je znázorněn v Tabulce č. 2.8. U každého modulu je znázorněn počet hodin, který je věnován cvičení daného předmětu. Žádný z modulů nemá pravidelné přednášky. Tabulka č. 2.8: Hodinová náročnost modulů. Předmět Constitutional Foundations of European Law Introduction to Public International Law International Commercial Arbitration Law of Armed Conflict and Use of Force International and European Environmental Law Moot Court 1 Moot Court 2 Moot Court 3 Comparative Law European Internal Market European Civil Procedure Individuals in Public International Law International Human Rights Law

Zimní semestr Přednášky Cvičení 0

2

NA

NA

0

2

0

2

0

2

Letní semestr Přednášky Cvičení

NA NA NA NA NA NA 2 weeks course 0 0 NA NA 19

2 2 NA NA

International Criminal Law Law of International Organisations Current Economical Issues Comparative Law 2 International and European Environmental Law

0 2 0 2 NA NA 2 weeks course 0

2

Zdroj: Studijní plán Law in English (2013), vlastní zpracování. Pozn.: NA – informace o hodinové dotaci předmětu není na webových stránkách dostupná

Ukončení předmětů Pro ukončení jednotlivých modulů používáno zejména systému písemných zkoušek, dále vypracování seminárních prací či prezentací dané problematiky. Pro úspěšné složení modulů je také vyžadována aktivní účast na hodinách a minimální absence. Rozložení zátěže studia je znázorněno v Tabulce č. 2.9. Tabulka č. 2.9: Rozložení zátěže studia. Zátěž studia 6zk, 3d, 5zk, 1sp, 1skp, 1p

Zimní semestr Letní semestr Zdroj: Studijní plán Law in English (2013), vlastní zpracování.

Pozn.: zk – zkouška, d – diskuze nad soudním sporem, sp – seminární práce, skp – skupinová prezentace, p prezentace

Ukončení studia Úspěšné ukončení studia je podmíněno absolvováním alespoň šesti předmětů, přičemž alespoň dva z nich musejí být profilové předměty. Absolventi po úspěšném složení studia obdrží do měsíce od podání žádosti certifikát. Tento certifikát je vydáván nezávisle na diplomu o absolvování právnické fakulty. Jeho udělení je podmíněno podáním žádosti na Zahraniční oddělení PF UP s kopiemi indexu. K získání certifikátu lze započíst na základě rozhodnutí vedoucího projektu na základě žádosti i předměty, které student absolvoval před zahájením projektu, tedy před letním semestrem akademického roku 2010/2011, pokud odpovídají předmětům nabízeným v projektu a byly vedeny v angličtině.

20

2.3 Ostravská univerzita v Ostravě 2.3.1 Obecné informace Ostravská univerzita v Ostravě byla založena 28. 09. 1991. V současné době nabízí studium na šesti různých fakultách. Studentům nabízí studium v rámci bakalářských, navazujících magisterských, magisterských a doktorských studijních programů. Kromě toho je možno využít nabídky programů celoživotního vzdělávání. Ostravská

univerzita

v Ostravě

také

nabízí

možnost

zvyšování

odbornosti

prostřednictvím realizace projektů Evropské unie. V rámci těchto projektů byl na škole mimo jiné realizován projekt „I-I-I“ (Inovace – Interdisciplinarita – Integrace): Inovace vybraných studijních programů OU, realizace vzdělávacích modulů pro studenty OU včetně tvorby vzdělávacích materiálů v cizím jazyce; který se projekt mimo jiné zaměřoval na tvorbu modulového systému výuky. 2.3.2 Aplikace modulárního vzdělávacího systému Předpokládané zahájení modulárního vzdělávacího systému  Výuka vybraných modulů má být realizována v letním semestru 2013/2014  trvání projektu: prosinec 2010 – červenec 2013  vytvořené moduly byly realizovány již v průběhu projektu. Tyto moduly jsou uvedeny v Tabulce 2.11, a to včetně uvedení data, kdy byly realizovány Tabulka č. 2.10: Moduly realizované v průběhu projektu

Formování občanských postojů prostředky mediální výchovy Formy participace v moderních demokraciích Etická výchova Aplikace evropských standardů vzdělávání v podmínkách Moravskoslezského kraje Kulturní diverzita a sociální patologie Zdroj: Projekty OSU (2011), vlastní zpracování.

21

realizace ZS 2011/2012 LS 2012/2013 LS 2011/2012 ZS 2011/2012 LS 2011/2012 LS 2012/2013 ZS 2011/2012 ZS 2012/2013 ZS 2011/2012 ZS 2012/2013

Pozn.: ZS – zimní semestr, LS – letní semestr.

Zdůvodnění -

cílem projektu je zlepšit uplatnitelnost absolventů na trhu práce, posílení jejich konkurenceschopnosti, podpora flexibility a kreativity, osobní rozvoj v oblasti softskills a zvýšení jazykových kompetencí.

Struktura studia -

je vytvořeno pět interdisciplinárních modulů, které jsou nabízeny všem studentům učitelských i neučitelských oborů Ostravské univerzity napříč fakultami.

Moduly Přehled nabízených modulů je znázorněn v Tabulce 2.11. U každého modulu je dále výčet předmětů, ze kterých se skládá. Tabulka č. 2.11: Moduly a jejich složení Kredity Formování občanských postojů prostředky mediální výchovy - Úvod do nových médií - Didaktika mediální výchovy - Média – obsahy, publicita, účinky - Současné zpravodajství v televizi veřejné služby Formy participace v moderních demokraciích - Teorie a praxe demokracie - Výchova k aktivnímu občanství - Dějiny vývoje občanské společnosti - Formy a prostředky rozvíjení aktivní participace - Politické strany a politická participace Etická výchova - Didaktika etiky - Etická dilemata a školní praxe - Etika finanční gramotnosti - Dějiny etických teorií Aplikace evropských standardů vzdělávání v podmínkách Moravskoslezského kraje - Vznik a rozvoj národnostního občanského vědomí po roce 1989 - Evropská dimenze výchovy k občanství 22

NA

NA

NA

NA

- Evropské standardy vzdělávání v oblasti práv národnostních menšin - Identita obyvatel Moravskoslezského kraje Kulturní diverzita a sociální patologie - Kulturní aspekty náboženství v prostředí školy - Problematika polit. extremismu ve výchově k občanství - Propedeutika kulturní antropologie - Gender ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost

NA

Zdroj: Projekty OSU (2011), vlastní zpracování.

Členění modulárních předmětů -

nabízené moduly Ostravské univerzity v Ostravě nejsou dále členěny

Hodinová náročnost modulů -

hodinová náročnost modulů vytvořených Ostravskou univerzitou v Ostravě není zveřejněna

Ukončení předmětů Pro ukončení jednotlivých předmětů modulárního vzdělávacího systému je vyžadováno: -

aktivní účast na seminářích,

-

seznámení se základní literaturou,

-

aktivní příprava na výuku dle pokynů,

-

vypracování jednoho praktického úkolu dle zvoleného tématu a jeho praktická prezentace v PowerPoint.

Ukončení studia -

způsob ukončení studia modulové výuky vytvořené Ostravskou univerzitou v Ostravě není zveřejněn. Po úspěšném absolvování modulů obdrží účastníci certifikát, který je součástí přílohy diplomu absolventa Ostravské univerzity v Ostravě.

23

3 Závěrečné shrnutí Propojování pracovního trhu jednotlivých zemí a volný pohyb pracovních sil vedlo k vytvoření vzdělávacích nástrojů, jež umožňují mezinárodní komparaci získaného vzdělání. V posledních letech začíná být stále více využíván modulární vzdělávací systém, který je složen z jednotlivých, relativně oddělených oblastí. Mezi výhody uvedeného systému patří zejména možnost pružné inovace jednotlivých modulů, a to zejména v reakci na změny potřeb trhu práce. V rámci předložené publikace byl popsán modulární vzdělávací systém vybraných vysokých škol, které se orientují na ekonomické a právní vzdělání. Kromě toho byl také popsán projekt realizace zavádění interdisciplinární modulární výuky do výukových programů Ostravské univerzity v Ostravě. Z předložených výsledků je zjevné, že v rámci těchto vzdělávacích institucí byly zavedeny značně odlišné modulární systémy. Moravská vysoká škola Olomouc zavedla systém modulů, které se skládají z jediného předmětu s pevně přiděleným počtem kreditů. Tyto předměty jsou vyučovány v rámci jednotlivých semestrů a jejich harmonogram je pevně dán. Oproti tomu Právnická fakulta Univerzity Palackého, Olomouc, nabízí možnost dodatečného vzdělávání v rámci anglicky vyučovaných předmětů modulárního systému. Úspěšní absolventi pak obdrží certifikát o absolvování. Ostravská univerzita v Ostravě v nedávné době ukončila realizaci projektu na zavádění interdisciplinární modulární výuky pro své studenty.

24

Seznam literatury 1. Kašparová, Jana et al., 2012. Modulární projektování školských vzdělávacích programů v odborném vzdělávání: Příručka pro SOŠ a SOU k tvorbě ŠVP a vzdělávacích modulů ECVET. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. ISBN 978-80-87063-92-7. http://www.nuov.cz/uploads/KURIKULUM/modularni_projektovani_skolnich_vz_na hled.pdf. 2. Marinková, Helena a Jana Bydžovská. Metodika tvorby vzdělávacího programu dalšího vzdělávání. NÚOV Praha, 2004. 3. MOON, Jenifer. The Module and Programme Development Handbook: A Practical Guide to Liniking Levels, Outcomes and Assessment Criteria. London: Kogan Page, 2002. ISBN 0-203-41719-4. 4. Paulovčáková, Lucie, 2012. Modulární členění výuky a dobré příklady z oblasti podnikání. Praha: Educa Service. ISBN 978-80-87306-11-6. 5. Projekty

OSU,

2013.

Inovace,

Interdisciplinarita,

Integrace.

http://projekty.osu.cz/iii/index.php?id=11. 6. Secilmiş, Cihan a Kurban Ünlüönen, 2009. Evaluation of the Practices of Modular Educational Systém: A Field Study in Anatolian Hotel and Tourism Vocational High Schools. Işletme Araştirmalari Dergisi, vol. 1, pp. 3-18. 7. Studijní plán MVŠO, 2013. http://www.mvso.cz/zajemci-o-studium/bakalarskestudium-1/organizace-a-formy-studia/. 8. Studijní plán Law in English, 2013. Podpora cizojazyčného profilu výuky práva na PF UP.

http://law-in-english.upol.cz/podminky-pro-udeleni-certifikatu-o-absolvovani-

modulu/.

25

Shrnutí WORKSHOPU na téma Možnosti zavedení modulární výuky na VOŠ SOKRATES

Recommend Documents