Shrnutí projektu Goethe
AUTOR: Zdeněk Glazer TŘÍDA: Oktáva A ŠKOLA: Gymnázium Cheb, Nerudova 7 Cheb
Anotace Tato seminární práce dokumentuje realizaci projektu Po stopách J.W.Goetha. Navíc obsahuje i některé výsledné texty, které při přípravě tohoto projektu vznikly. This seminary work describes the way project Auf Goethe Spuren was made. Furthermore it contains some articles we have written for the project.
2
Prohlášení Tímto slavnostně prohlašuji, že jsem tuto seminární práci vytvořil zcela sám. ................................................ Zdeněk Glazer
3
Obsah SHRNUTÍ PROJEKTU GOETHE........................................................................1 ANOTACE...........................................................................................................2 PROHLÁŠENÍ.....................................................................................................3 2.CÍLE.................................................................................................................6 3.VÝSLEDKY......................................................................................................7 3.1 Práce týmu Gymnázia Cheb.................................................................................................................7 3.2 Práce týmu Gymnázia Pascasino........................................................................................................13 3.3 Práce týmu Gymnázia Adama Krafta................................................................................................16
ZÁVĚR..............................................................................................................18 PODĚKOVÁNÍ..................................................................................................19
4
1.Úvod Na začátku školního roku 2004/2005 jsem se dozvěděl o mezinárodním projektu Goethe od nadace Comenius a hned jsem se začlenil do týmu, který na tomto projektu pracoval*. Jednalo se o mezinárodní projekt, jehož se účastnili ještě další dvě gymnázia, a to Liceo Pascasino (Sicílie, město Marsala) a Adam Kraft Gymnasium (Spolková republika Německo, město Schwabach). Práce na tomto projektu byla na našem gymnáziu začleněna do programu volitelného předmětu PrBi (praktika z biologie), vedeného panem Karlem Martínkem. Následující dva roky jsme shromažďovali data a fotografie o působení J.W.Goetha na území.
* složení týmu bylo značně variabilní, proto vyjmenuji jen ty co se zúčastnili i prezentace projektu: Romana Dvořáčková, Klára Wolfová, Markéta Polidarová, Zdeněk Glazer .
5
2.Cíle Cílem projektu Auf Goethes Spuren (Po Goethových stopách), bylo vytvoření výstavy, která bude paralelně probíhat ve všech třech městech. Každá škola proto měla vytvořit několik tabulí pojednávajících o působení J.W.Goetha na území daného státu (Gymnázium Cheb - Česká republika; Gymnázium Pascasino- Itálie a Sicílie; Gymnázium Adama Krafta- spolková republika Německo). S tím, že každá tabule bude vytvořena dohromady ve třech kopiích, z nichž dvě budou vždy distribuovány na zbylé dvě školy. Součástí projektu byly zároveň tři výměnné pobyty zúčastněných studentů, v průběhu kterých se převáděly prezentace, pojednávající o pokrocích na projektu. Takže dalším cílem projektu bylo navázání bližšího kontaktu mezi studenty z těchto tří škol a vzájemná komunikace v cizí řeči (oficiálním komunikačním jazykem byla Angličtina).
6
3.Výsledky Všechny cíle se nám podařilo uskutečnit.A výstava byla otevřena i u nás, trvala dva týdny a za tu dobu si ji mohly prohlédnou všichni žáci Gymnázia Cheb. Na příštích stránkách vás krátce seznámím s obsahem tabulí, které byly na této výstavě prezentovány.
3.1 Práce týmu Gymnázia Cheb Náš tým si vybral následující témata: Goethe jako botanik, Goethe jako mineraolog, Goethe jako geolog, Stopy v krajině. Každému tématu byla věnována jedna tabule rozměrů 100cm*120, na kterou byly umístěny krátké články, fotografie a příslušné popisky.
7
3.1.1 Goethe jako botanik Goethovy botanické zájmy se omezovaly na okolí Mariánských Lázní a dokladů o jeho aktivitách v této oblasti přírodovědného bádání se zachovalo jen velmi málo. Jedním z nich je herbářová položka, vystavená v Městském muzeu v Mariánských Lázních. Kromě ní je známo i několik drobnějších článků, které Goethe květeně Mariánskolázeňska věnoval. Proto jsme se rozhodly, že další tabule bude obsahovat fotografie vzácných druhů květeny, kterou jsme nalezli na lokalitách navštívených J.W.Goethem ( Jen na Vlčí hoře nikdy nebyl, je to jen historický omyl.) Chtěli jsme tímto novodobým záznamem naznačit, s jakými druhy se J.W.Goethe mohl setkat při jeho toulkách přírodou. Navštívené lokality a nalezené rostliny: Železná hůrka V širším okolí Železné hůrky roste řada zajímavých druhů rostlin, například pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), vranec jedlový (Huperzia selago) a vemeník dvoulistý (Platanhera bifolia) Goethova skalka V přírodní rezervaci Goethovy skalky jsme nalezli plavuník zploštělý (Diphasiastrum complanatum). Vlčí hora Čedičová Vlčí hora je proslulá svou pestrou vegetací. ze zajímavých druhů jsme zde viděli například lilii zlatohlavou (Lilium martagon), rulík zlomocný (Atropa belladona), hořeček drsný (Gentianella aspera), hadilku obecnou (Ophioglossum vulgatum ) a zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia ). Nedaleko naleziště slavného egeranu jsme u rybníka objevili malé rašeliniště a v něm i dva chráněné druhy rostlin – rosnatku okrouhlolistou (Drosera rotundifolia ) a všivec lesní (Pedicularis sylvatica ) Komorní hůrka Komorní hůrka představuje v krajině Chebska ojedinělé teplé a slunné místo. To dokládají i výskyty některých zajímavých rostlinných druhů. Na snímcích jsou vstavač kukačka (Orchis morio), mák polní (Papaver argemone) a křivatec luční (Gagea pratensis) 8
3.1.2 Goethe jako mineralog Tato tabule
byla věnována převážně nerostu, zvanému Egeran, dále pak dalším
významným minerálům, které se objevují v Goetových sbírkách. Ke každému minerálu jsme přiložily dokumentační fotografie, název místa, kde ho mohl Goethe najít, a v některých případech i fotografie naleziště. Seznam minerálů, kterým jsme se věnovali a stručné informace: Egeran tento minerál je pojmenován podle města Cheb (německy Eger) jeho matečnou horninou je přeměněná hornina – erlan. Goethův zájem o tento minerál dokládá i následující báseň: „Haslaus Gründe felsensteile, Viel besucht und viel bekannt, Seit der Forscher tät´ge Weile, Uns den Egeran gennant.“
GOETHE, Sbírka básní, báseň Egeran
Srostlice draselného živce srostlice draselného živce, tzv. „karlovarská dvojčata“ mají s pobyty v Karlových Varech zajímavou souvislost. Goethe tento kamenný unikát uvedl v roce 1807 v popisu sbírky hornin z okolí Karlových Varů, který nese název „Sammlung zur Kenntniss der Gebirge von und um Karlsbad“. Je to jediná Goethova práce, která v Čechách myšlenkově vznikla, byla zde napsána a také vytištěna. Proto je velmi cenná nejen z hlediska přírodovědného, ale i literárně historického. Ostatní minerály: karfolit, wolframit, kassiterit, kyanit, amfibol, augit. Lokality: Horní Slavkov – lom Huber, Vlčí hora (na svahu pod vypreparovaným čedičovým tělesem je světově proslulé mineralogické naleziště).
9
3.1.3 Goethe jako geolog Tato tabule byla věnována dvěma velice významným lokalitám. Jednou z nich byla sopka Železná hůrka a druhou sopka Komorní hůrka. O obě se Goethe velice zajímal, snažil se hlavně přijít na způsob vzniků těchto vulkánů. Na přelomu 18. a 19. století byl mezi tzv. „neptunisty“ a „plutonisty“ veden spor, který se mimo jiné týkal i původu sopek a vzniku čedičů. Neptunisté se domnívali, že všechny horniny vznikly usazením z vody nebo vyloučením z vodných roztoků a příčinu sopečné činnosti viděli v samovznícení a vyhoření uhelných slojí. Podle nich měla být Komorní hůrka nepravou sopkou, která vznikla při podzemním požáru. Podle plutonistů vznikají sopky erupcí žhavotekuté hmoty ze zemského nitra. Tyto dva názory na vznik Komorní hůrky se postupně střídaly. To je patrné i z výroků J. W. Goetha, který má největší zásluhu na tom, že se Komorní hůrka stala tak známým a pozoruhodným přírodním objektem. Goethe ji nejdříve pokládal za pravou sopku, vzniklou pod vodní hladinou, poté se přiklonil k názorům neptunistů. Jako skutečný přírodovědec se ale rozhodl, že spor je třeba rozhodnout na základě důkazů.
Komorní hůrka 30. srpna 1622 se konala památná exkurze na Komorní hůrku, které se zúčastnili švédský chemik Berzelius, hrabě Kašpar Šternberk, chebský rada Grüner, vídeňský profesor lékařské fakulty Pohl a J.W. Goethe. Berzelius tehdy prohlásil Komorní hůrku za pravou, vyhaslou sopku a rok nato podal na svou dobu nejlepší a z velké části doposud platný výklad jejího vzniku. Na úpatí se dodnes zachoval žulový portál u vstupu do Štenberkovy štoly, který je důkazem toho, že o tuto sopku nacházející se nedaleko Chebu, byl opravdu zájem. Železná hůrka Železná hůrka leží na úpatí hory Dyleň. Velice dobře je na ní vidět profil lávových, rozdílně zbarvených vrstev sopečných pyroklastik.
10
3.1.4 Stopy v krajině Poslední čtvrtá tabule byla věnována cestám J.W.Goetha po městech západních Čech. Vypracovali jsme jakousi mapu, ve které byly u každého města uvedeny roky, v jakých se zde Goethe zdržel. Hledali jsme i významné památky, které vznikly na jeho počest.
Karlovy Vary (1785-1823) Karlovy Vary navštěvoval J. W. Goethe pravidelně a ze všech míst Západních Čech i nejčastěji. Měl v oblibě zdejší lázně a procházky po okolí, kolonáda ale v jeho době vypadala úplně jinak.
Horní Slavkov (1811-1818) Horní Slavkov nás zaujal především jako mineralogické naleziště. Goethe zde nikdy nepobýval, město i jeho okolí ale často navštěvoval během svých pobytů v Karlových Varech.
Aš (1804,1808,1812) V Aši je jeden z mnoha Goethových pomníků umístěn na rozsáhlém prostranství v západní části města. V roce 1932 jej zhotovil Johannes Watzal.
Františkovy Lázně (1811) Velmi reprezentativní pomník věnovaly Goethemu Františkovy Lázně, přestože zde pobýval pouze jednou.
Komorní Hůrka (1808-1822) Unikátní reliéf, vytesaný přímo do čedičové skály na Komorní hůrce. Toto místo Goetha velmi zajímalo, poprvé zde byl 14. 7. 1908 a zapsal si do svého deníku: „krásná vyhlídka a zajímavý vulkanismus“. Poté zde byl ještě mnohokrát a Komorní hůrce věnoval i dvě odborná pojednání. 11
Cheb (1821-1823) Cheb navštívil J.W.G. šestkrát. Měl zde řadu přátel a pravidelně bydlel v hotelu „U zlatého slunce“ na náměstí. V muzeu je jeho památce věnována jedna z místností. Mariánské Lázně (1821-1823) Mariánské Lázně v Goethově době teprve vznikaly, ale i přesto si je oblíbil. Před městským muzeem v Mariánských Lázních stojí největší z Goethových pomníků v Západních Čechách. Básník zde pobýval třikrát a kromě přírodních zajímavostí zde našel i poslední svou lásku – mladičkou Ulriku von Lewetzov. Lázeňské město dokonce věnovalo Goethemu samostatnou muzejní expozici a na jeho počest byl v blízkosti muzea vybudován i rozsáhlý geopark. Černošín - Vlčí hora Jméno velikého básníka nese i vyhlídka na vrcholu Vlčí hory u Černošína. Studiem dobových materiálů nám ale připravilo malé překvapení. Zjistili jsme, že Goethe toto místo pravděpodobně nikdy nenavštívil. Je to škoda, protože jeho záliba v mineralogii a botanice by tu určitě došla svého naplnění.
12
3.2 Práce týmu Gymnázia Pascasino Marsalský tým si vybral následující témata: Goethe na Sicílii, Sicilská krajina skutečnost a představy. Jakousi "informační kostru" tvořil chronologický výčet lokalit, které Goethe navštívil. Dá se říci, že kdyby byla tabule dostatečně velká, nebylo by ani nutné tuto práci rozdělovat na dvě. Tyto dvě tabule se obsahově příliš nelišili, jen na tabuli s názvem Sicilská krajina - skutečnost a představy, byly také kresby Goethova přítele malíře Kneipa. Zde je překlad "nosného" anglického textu, který jsme obdrželi od marsalského týmu. Johan Wolfgang von Goethe Německý básník, spisovatel a přírodovědec, který se navěky zapsal do Evropských dějin. Jeho nejslavnějším dílem je poetické drama o dvou částech, Faust. Vytvořil též mnoho publikací zabývajících se životem zvířat a rostlin. Narodil se ve Frankfurtu roku 1749, jako prvorozený syn právníka Caspara Goetha a Katherine Elisabeth Textorové. Započal své Italské cesty roku 1786 a ukončil roku 1788. Tehdejší cestování vyžadovalo opravdu notnou dávku odvahy a odhodlání, i přesto již roku 1786 překročil Brenerský průsmyk. Od tohe dne strávil v Itálii 653 dní. Podíval se například o Benátek, Lombardie, Florencie, Assisi, Říma a Neapole. V Římě si našel ubytování v ulici Via del Corso a zapsal se zde pod falešným jménem jako Philippe Moeller, možná proto, aby se vyhnul otravným večírkům se zdejší šlechtou. Goethe procestoval křížem krážem celou Itálii a od Březena až po květen 1787 se zdržoval právě na Sicílii. O svém pobytu v Itálii poté napsal knihu s názvem Italská cesta, která rozhodně není jen pouhým průvodcem, je totiž plná autobiografických zážitků z jeho putování. Nikdo neví proč se tato kniha vydala až roku 1817, a asi to zůstane i nadále tajemstvím. Goethe si Itálii nevybral pro nic za nic, v klasické litaratuře byla popisována jako nádherná země s mnoha romantickými zákoutími, proto se rozhodl podniknout cestu za novou inspirací a odpočinkem právě tam. Obdivoval též tamější historické památky, slavná umělecká i klasická literární díla, tvrdil, že ty jsou s jeho uměleckou tvorbou
13
přímo propojena. Cítil se totiž více post-osvíceneckým než preromantickým autorem, což dokládá dílo Werther. Na začátku cesty: Goethe dorazil na Sicílii 29. března 1787, po plavbě z Neapolského přístavu zůstal v Sicilském nejvýznamnějším městě Palermu do 2. dubna. Byl tu i jeho přítel Kneip ( kreslíř a grafik).
Palermo 2. dubna 1787 Byl ohromen krásou města. Prohlédl si oblouk svatého Felixe a hlavní ulice Vittorio Emanuele a Maqueda. Palermo popisuje jako město velice podobné Neapoli, jen s o něco méně uceleným architektonickým stylem.Ve svém díle Italská cesta zaznamenal umístění nejvýznamnějších pamětihodností tohoto prastarého města. Zmiňuje se například o fontánách na náměstí Pretorie, botanické zahradě a kostelu sv. Rosalie. Botanická zahrada na něj musela udělat velký dojem, protože jí vřele doporučuje pro ničím nerušené rozjímání v příjemném prostředí. Něco ho ale zaujalo ještě mnohem víc než botanická zahrada v Palermu, byla to blízká hora Pellegrino, o níž tvrdil že je nejnádhernější na celém světě. Při oslavách Velikonoc povečeřel s vicekrálem, a při té příležitosti se setkal i s princem Palagonie ( Navštívil jeho vilu ve městě Gagheria a byl okouzlen sochami umístěnými na zahradě princova domu.) Dalším důležitým místem, které Goethe navštívil je Monreale, kde spatřil Borchovu rozsáhlou práci o Sicilské mineralogii. Když si poté prohlédl i Klášter svatéh Martina navštívil ještě Normanšký palác v Palermu. Kterému se přezdívá „Zisa“ (královská letní residence). Dále navštívil i blízkou katedrálu a Jezuitskou školu.
Segesta: 20. dubna 1787 V Segestě obdivoval zdejší chrám, který také podrobně analyzoval, jak z pohledu architektonického, tak geografického. Dále zde také prováděl odchyt hmyzu do své sbírky.
14
Giergenti: 23. dubna 1787 Ze Sagesty se vydal Goethe do Girgenti, projížděje přes Alcamo, Castelvetrano a Sciaccu. Moc se mu líbily zdejší vinice a rozsáhlé zahrady. V Agrigentu navštívil Concordánký palác, chrámy Giunone, Escalapio, Ercole, dále kostel sv. Biagia a Zlatou Bránu a prošel si i mnoho zdejších starobylých uliček. Moc se mu zamlouvala krajinu znázorňující dílka tamějších malířů a makaróny v tamějších hostincích.
Caltanissetta: 28. dubna 1787 Navštívil zde horu Cammarata a byl ohromen zdejší svěží zelení, obdělávanými políčky a všudypřítomností mul a oslů. V Enně se mu dostalo nejhoršího přivítání, ale měl možnost se zblízka pokochat pohledem na Etnu.
Catania: 2. května 1787 Ve městě spolu s Kneipem navštívili Biscariův Palác a poté i kostel svatého Nicolase, podle nich byl snad i největší na celé Sicílii. Dále měl možnost prozkoumat nejvyšší část města s pozůstatky lávových řek. Na místě zvaném Taormina popsal tamější krajinu jako „pohádkové představení věčné krásy“. V blízkém zanedbaném ovocném sadu si poté odpočinul a relaxoval.
Messina: 11. května 1787 Messina byla poslední zastávkou na Sicílii, nebylo to pěkné rozloučení, protože Messina byla zcela zničena necelé čtyři roky před příjezdem Goetha. I přes špínu a nepořádek Messiona na Goetha zapůsobila. Setkal se tam s městským guvernérem, s kterým prošli Jesuitský klášter a kostel. Goethe a Kniep opouštějí Messinu v květnu 13. a do Neapole přijíždějí 17. května. Poznat Itálii bez Sicílie vůbec neznamená poznat Itálii! Sicílie vše spojí dohromady.
15
3.3 Práce týmu Gymnázia Adama Krafta Tento tým si vybral tyto dvě témata jako hlavní: Goethova teorie barev a Goethovy meteorologické studie. Následují překlady dodaných materiálů.
3.3.1 Goethův barevný kruh Teorie barev Goethe přisuzuje barvám smyslově morální působení na psychiku člověka. Podle rozložení aktivní a pasivní stránky kruhu barev vznikají specifické nálady. Barvy kladné stránky mají v sobě něco "mocného", barvy záporné stránky něco "křehkého". Charakteristika barev Žlutá Modrá Purpurová Žlutočervená Červenomodrá Zelená
Dobrá, vřelá, radostná, uklidňující Sprostá, studená, smutná Krásná, skvostná, vážná Ušlechtilá, zneklidňující Nepotřebná, neklidná Užitečná, klidná
Sousední barvy na kruhu označuje Goethe jako nesourodé seskupení s třetinové složky pak jako kompozici charakteristickou. Vznik teorie barev V roce 1790 si Goethe prohlížel bílou stěnu přes hranol. Tento pohled představuje východisko pro jeho teorii barev. Viděl bílou plochu nezměněnou a z toho usuzuje, že učení Issaca Newtona je chybné. Ten v letech 1665-1666 při pokusech s hranolem zjistil, že světlo se skládá ze spektrálních barev. Protože Goethe ale neprováděl pokus správně, dobere se k jiným výsledkům než fyzik Newton. Od té doby je největším Newtonovým kritikem. Je totiž přesvědčen o správnosti svých myšlenek
16
3.3.2 Meteorologie K této tabuli německý tým velké množství fotografického materiálu, který demonstroval základní tipy mračen a jiných meteorologických záležitostí. Následuje překlad anglických textů: Patří k přírodovědným disciplínám Goethova stáří. Aby si mohl velkovévoda Karl August zajistit předpověď počasí, pověřil Goetha roku 1811 založením meteorologické pozorovací stanice na Ettersgergu u Výmaru. Německý básník se už jako dítě zajímal o mraky. Později pozoruje počasí, zvláště při svém cestování po Itálii. Tato vědecká disciplína je pro něj velkou výzvou. Je to zároveň jediná oblast, v níž přiznává svůj neúspěch. i přesto se pokouší formulovat základní myšlenku vědy o počasí. Spojuje zde několik základních hledisek:
- princip polarity a gradace - mraky coby součást živé přírody - změna tvaru mraků
Pro Goetha představuje barometr přístup k tajům přírody. Je obrazem pulzující Země v malém.
17
Závěr Tento projekt považuji za úspěšný, protože se podařilo splnit jeho zadání, dozvěděl jsem se něco o jedné z nejvýznamnějších osobností 17. století, a navíc jsem poznal spoustu nových přátel, cizí kulturu (díky výměnným pobytům) a způsob tvorby výstavy.
18
Poděkování Tímto bych chtěl poděkovat panu Mgr. Karlu Martínkovi, za veškerou práci, kterou si s námi dal, za vzorné vedení týmu a skvělé nápady, bez kterých by tento projekt stál za starou bačkoru. Dále bych chtěl poděkovat panu Mgr. Jaroslavu Strachovi, že s námi přetrpěl strastiplnou cestu na Sicílii a že se dokonale postaral o všechno zařizování spojené s realizací projektu.
19
