SHRNUTÍ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO STANOVENÍ VÝZKUMNÉ SPECIALIZACE ČR
30. září 2014
Tento analytický podklad byl zpracován na základě požadavku MŠMT v rámci projektu výzkumné infrastruktury Česká republika v Evropském výzkumném prostoru - CZERA
Obsah 1
KONCEPČNÍ PŘÍSTUP KE ZPRACOVÁNÍ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ.............................. 3
2
ANALÝZA VÝZKUMNÉ SPECIALIZACE ČR ...................................................................... 4
2.1
Vědecké publikace ............................................................................................................ 4
2.2
Veřejné výdaje na projekty VaV ......................................................................................... 8
2.3
Infrastruktura pro VaVaI .................................................................................................. 11
2.4
Mezinárodní výzkumná spolupráce .................................................................................. 14
2.5
Patentová aktivita ........................................................................................................... 16
2.6
Spolupráce výzkumné a aplikační sféry ............................................................................ 19
2.7
Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru......................................................................... 22
3
SYNTÉZA ZÁVĚRŮ DÍLČÍCH ANALÝZ ........................................................................... 25
3.1
Doprava a dopravní systémy............................................................................................ 26
3.2
Elektronika a elektrotechnika .......................................................................................... 31
3.3
Pokročilé strojírenství a automatizace.............................................................................. 35
3.4
IT služby .......................................................................................................................... 39
3.5
Udržitelnost a bezpečnost energetiky .............................................................................. 43
3.6
Léčiva, zdravotní materiály a přístroje.............................................................................. 48
3.7
Přírodní zdroje, ekologické zemědělství a potravinová bezpečnost ................................... 52
2
1
Koncepční přístup ke zpracování analytických podkladů
Analytické podklady pro stanovené výzkumné specializace ČR byly zpracovány na základě požadavku MŠMT z července 2014. Aby tyto analytické podklady mohly být využity v procesu přípravy Národní strategie inteligentní specializace České republiky, bylo potřeba je vyhotovit do konce srpna 2014. Koncepční přístup ke zpracování těchto analytických podkladů byl proto zvolen tak, aby odpovídal časovým možnostem pro jejich zpracování. Analytické podklady jsou založeny výhradně na rozboru dostupných kvantitativních dat, kvalitativní šetření nebyla z časových důvodů realizována. Zdrojem dat byly veřejně dostupné databáze statistických dat a individuální anonymizovaná data z šetření o výzkumu a vývoji, která byla TC AV ČR poskytnuta Českým statistickým úřadem pro vědecké účely. Výzkumný potenciál ČR byl posouzen z několika různých hledisek, přičemž s ohledem na účel analytických podkladů byl vždy kladen důraz na oborovou strukturu výzkumu v ČR. Tyto dílčí analýzy tvoří kostru pro posouzení znalostní základny, technologické úrovně a aplikačního potenciálu v jednotlivých oblastech při současném zohlednění finančních a infrastrukturní podmínek pro výzkum, jakož i úrovně mezinárodní a mezisektorové spolupráce. Schematicky je tato struktura znázorněna na následujícím obrázku.
APLIKACE (Analýza podnikových výdajů na VaV)
TECHNOLOGIE (Patentová analýza)
ZNALOSTI (Publikační analýza)
FINANČNÍ A INFRASTRUKTURNÍ PODMÍNKY (Analýza podpory na projekty VaV), (Analýza infrastruktury pro výzkum)
S využitím závěrů dílčích analýz byly následně vytipovány oblasti, kde má ČR významnější výzkumný potenciál pro hospodářský rozvoj ČR. Tyto oblasti zohledňují jak ekonomickou dimenzi rozvoje kvality a udržitelnosti života, tak i jejich environmentální a bezpečnostní rovinu. Výsledkem je devět oblastí, které mohou tvořit výchozí rámec pro následné diskuse o specializaci ČR.
3
2
Analýza výzkumné specializace ČR
2.1 Vědecké publikace Zaměření a cíl analýzy Kvantitativní a kvalitativní hodnocení znalostní základny českého výzkumného systému je provedeno na základě publikačních výstupů českého VaV v jednotlivých vědních oborech. Zdrojem informací o publikování původních výsledků českého VaV a jeho relevanci v mezinárodním kontextu (měřenou citovaností) je analytická platforma Thomson Reuters (dále TR) Web of Knowledge a její část databáze odborných publikací Web of Science (WoS), která obsahuje údaje o recenzovaných odborných publikacích a jejich citovanosti v přírodních a sociálních vědách a humanitních oborech (databáze Science Citation Index, Social Sciences Citation Index a Arts & Humanities Citation Index). Údaje WoS jsou oborově tříděny podle dvou metodik TR – podle kategorizace do 22 širších vědních oborů VaV (TR označované jako Essential Science Indicators, ESI) a podle detailnějšího oborového třídění využívajícího dělení na 251 oborů (Web of Science Categories). Hlavní výsledky: Celková úroveň českého VaV byla v uplynulých pěti letech poměrně nevyrovnaná. Vedle oborů, které z kvantitativního hlediska mají dlouhodobě relativně vysokou váhu v českém VaV systému (ve srovnání se světem) a velmi vysokou relevanci publikovaných poznatků ve světovém kontextu (charakterizovanou normalizovanou citovaností 50 % a více nad světovým průměrem), jsou v českém VaV také obory, které jsou jak velmi slabě zastoupeny, tak i vykazují citovanost výrazně pod světovým průměrem. Mezi obory, které jsou v ČR více zastoupeny než ve světě (tj. obory, kde je podíl publikací v celkovém počtu publikací v ČR vyšší než ve světovém průměru) a které jsou ve srovnání se světem nadprůměrné kvality (tj. s oborově normalizovanou citovaností vyšší než 100 %), lze zařadit následující obory (obory jsou seřazeny sestupně podle počtu publikací v letech 2009 až 2013): -
Fyzika. Zastoupení fyziky je přibližně o polovinu vyšší než ve světě a citovanost vědeckých prací z tohoto oboru je na 170 % světového průměru. Mezi lety 2009 a 2013 mělo alespoň jednoho spoluautora z ČR přibližně 7 tisíc prací.
-
Botanika a zoologie. Zastoupení tohoto oboru je ve srovnání se světem v ČR nejvyšší (180 %), citovanost publikací je o 20 % vyšší než ve světě. V letech 2009 až 2013 bylo autory z ČR publikováno přibližně 5 tisíc vědeckých prací.
-
Matematika. Zastoupení tohoto oboru je o 50 % vyšší než ve světě a citovanost publikací je přibližně na světovém průměru. V letech 2009 až 2013 bylo publikováno přibližně 2,5 tisíce vědeckých prací.
-
Zemědělské vědy. V tomto oboru je sice ve srovnání s předcházejícími obory publikováno poněkud méně prací (přibližně 2 tisíce v letech 2009 až 2013), ale jeho zastoupení je vyšší než ve světě. Citovanost je mírně nad světovým průměrem.
-
Životní prostředí/ekologie. Tento obor je podle počtu publikací relativně malý (necelých 2 tisíce publikací v letech 2009 až 2013), avšak jeho relativní zastoupení i citovanost je více než 15 % nad světovým průměrem.
Mezi obory, které jsou v ČR zastoupeny v počtu publikací více než ve světě, ale s citovaností pod světovým průměrem patří: -
Chemie, kde bylo po Klinické medicíně publikováno nejvíce vědeckých prací (více než 8 tisíc v letech 2009 až 2013). Obor je zastoupen přibližně o třetinu více než ve světě, citovanost publikací je však na necelých 90 % světového průměru.
4
-
Biologie a biochemie, která je zastoupena přibližně o 15 % více než ve světě. Citovanost prací je na 80 % světového průměru.
-
Materiálové vědy. Zastoupení materiálových věd je sice mírně nad světovým průměrem, ale jejich citovanosti je poměrně nízká (necelých 60 % světového průměru).
-
Vědy o zemi se zastoupením cca o 17 % vyšším než ve světě a citovaností o necelých 20 % nižší než ve světě.
-
Vědy o vesmíru. Relativní zastoupení tohoto oboru ve srovnání se světem je sice po Botanice a zoologii nejvyšší, avšak citovanost publikací je na třech čtvrtinách světového průměru.
-
Mikrobiologie, která je zastoupena o necelou polovinu více než ve světě s citovaností téměř na 90 % světového průměru.
Publikační výstupy ČR v širších vědních oborech v období 2009 – 2013, jejich relativní zastoupení v českém VaV systému ve srovnání se světem a průměrná normalizovaná citovanost z roku 2011.
Poznámka: V grafu jsou rozlišeny publikace v periodikách a konferenční příspěvky (Příspěvky v konferenčních sbornících a abstrakty konferenčních příspěvků) Důvodem je vystižení specifických publikačních zvyklostí v některých oborech (např. Technických vědách). Zdroj: Thomson Reuters, Web of Science
Naopak, mezi obory s nadprůměrnou citovanosti, ale s nižším zastoupením než ve světě, lze zařadit: -
Klinická medicína. Tento obor se sice nejvíce podílí na počtu publikací ČR (v letech 2009 až 2013 bylo publikováno téměř 10 tisíc vědeckých prací), ale přesto je jeho zastoupení na 87 % světového průměru. Citovanost publikací je však velmi vysoká (60 % nad světovým průměrem).
5
-
Společenské vědy. Citovanost je o 16 % nad světovým průměrem, ale zastoupení je ve srovnání se světem přibližně poloviční.
-
Neurovědy a chování a Farmakologie a toxikologie. Oba obory se s citovaností pohybují přibližně 20 % nad světovým průměrem, ale jejich zastoupení je na úrovni 50 %, resp. 75 %, světového průměru.
-
Multidisciplinární obory s citovaností 18 % nad světovým průměrem a zastoupením přibližně na úrovni 80 % světového průměru.
Ostatní obory jsou v ČR méně zastoupeny než ve světě a také jejich citovanost je ve srovnání se světovým průměrem poněkud nižší. V detailnějším oborovém třídění lze identifikovat celou řadu vědních oborů, které jsou v ČR silněji zastoupeny než ve světě a zároveň mají nadprůměrnou oborově normovanou citovanost. Přehled těchto významných a kvalitních vědních oborů je uveden v následující tabulce. Publikační výstupy ČR ve vědních oborech v období 2009 až 2013 - oborově normalizovaná citovanost, zastoupení publikací z vědního oboru v celkovém počtu publikací ČR a relativní srovnání zastoupení publikací z vědního oboru v ČR a ve světě Oborově normalizovaná citovanost Multidisciplinární fyzika Zachování biodiversity Jaderná fyzika Lesnictví Jaderné vědy a technologie Logika Částicová fyzika Přístroje a přístrojová technika Ekologie Fyzikální geografie Zahradnické obory Spektroskopie Atomární, molekulární a chemicka fyzika Elektrochemie Agronomie Rostlinné vědy Materiálové vědy, textil Matematika Analytická chemie Plazmová fyzika a fyzika kapalin Rybářství Environmentální vědy Aplikovaná chemie Mykologie Hematologie Pedologie Genetika a dědičnost Mineralogie Toxikologie Počítačové vědy, teorie a metody Materálové vědy, vrstvy a filmy Paleontologie Biofyzika Metalurgie a hutnictví Entomologie
354% 179% 171% 164% 152% 145% 139% 135% 134% 132% 132% 131% 121% 118% 118% 118% 117% 113% 113% 113% 112% 112% 110% 110% 109% 109% 108% 107% 106% 105% 105% 104% 104% 103% 103%
Relativní váha ve srovnání se světem 149% 122% 224% 151% 254% 333% 255% 170% 141% 110% 107% 214% 179% 106% 163% 209% 180% 174% 216% 130% 138% 103% 109% 225% 125% 144% 110% 218% 136% 153% 138% 275% 103% 111% 245%
Podíl na počtu publikací ČR 2,8% 0,4% 1,0% 0,5% 1,8% 0,2% 2,1% 1,6% 1,8% 0,3% 0,3% 1,4% 2,2% 0,9% 1,0% 3,2% 0,2% 3,1% 3,3% 0,9% 0,5% 2,6% 1,1% 0,3% 1,1% 0,4% 1,6% 0,4% 1,0% 0,8% 0,6% 0,5% 1,0% 1,3% 1,1%
Poznámka: V tabulce jsou uvedeny pouze vědní obory s nadprůměrnou oborově normovanou citovaností, které jsou zastoupené v publikačním výstupu ČR více než ve světě a ve kterých bylo v období 2009 až 2012 publikováno více než 100 vědeckých prací (tj. v průměru alespoň 25 prací ročně).
6
Hlavním autorem publikačních výstupů jsou veřejné a státní vysoké školy, což je dáno celkovým poměrem výzkumné kapacity vysokých škol a AV ČR (mimoakademických výzkumných institucí). V některých oborech se podíl AV ČR pohybuje na úrovni poloviny celkového výstupu ČR (Biologie a biochemie, Molekulární biologie a genetika, Chemie, Fyzika, Mikrobiologie) nebo tvoří nadpoloviční většinu (Vědy o vesmíru). Podnikový (soukromý) sektor se na publikační aktivitě významněji podílí v oborech Zemědělské vědy, Klinická medicína a Materiálové vědy. Publikační výstupy ČR v širších vědních oborech v období 2009 – 2012 podle sektorů provádění VaV
Zemědělské vědy Biologie a biochemie Chemie Klinická medicína Informatika Ekonomie a obchod Technické vědy Životní prostředí/ekologie Vědy o Zemi Imunologie Materiálové vědy Matematika Mikrobiologie Molekulární biologie a genetika Multidisciplinární obory Neurovědy a chování Farmakologie a toxikologie Fyzika Botanika a zoologie Psychiatrie/psychologie Společenské vědy Vědy o vesmíru
Podnikatelský
Akademie věd ČR
24% 4% 7% 13% 1% 1% 7% 6% 6% 5% 10%
16% 47% 46% 8% 10% 11% 11% 41% 40% 22% 32% 24% 59% 46% 36% 15% 26% 51% 38% 11% 15%
3% 5% 3% 7% 9% 2% 6% 8% 2%
Resortní výzkumná pracoviště 20% 1% 1% 0.3% 0% 0.4% 1% 7% 3% 2% 0.1% 0.2% 3% 6% 2% 3% 0.1% 12% 1%
62%
0.5%
Ostatní pracoviště
Veřejné VŠ, státní VŠ a VOŠ
Fakultní nemocnice
6% 9% 2% 20% 1% 5% 2% 9% 20% 21% 1% 0% 11% 7% 3% 10% 15% 1% 4% 16% 4%
65% 70% 72% 72% 89% 88% 85% 80% 66% 64% 76% 83% 62% 62% 76% 77% 81% 71% 70% 80% 80%
0.3% 12% 2% 32%
0.2% 0% 27%
4% 12% 5% 34% 12% 0.1% 1% 6% 1%
56%
Poznámka: V tabulce nejsou uvedeny sektory „Ostatní VŠ a VOŠ“, „Soukromý neziskový“, „Knihovny, archivy, muzea“, jejichž jednotlivé podíly na publikačních výstupech jsou v malých jednotkách procent. Publikace, jejichž autoři jsou z různých sektorů, jsou přiřazeny každému z nich jako celá publikace. Součet procent v řádcích je proto větší než 100 %.
7
2.2 Veřejné výdaje na projekty VaV Zaměření a cíl analýzy Analýza se zaměřuje na posouzení oborové struktury veřejných výdajů na projekty VaV v členění podle typu výzkumných aktivit (základní výzkum / aplikovaný výzkum / experimentální vývoj / rozvoj infrastruktury pro VaV) a na rozdělení výdajů na projekty VaV mezi jednotlivé skupiny příjemců – výzkumné organizace / ostatní organizace. Cílem je především zhodnotit, do jakých oborů směřovala veřejná podpory na projekty VaV v posledních letech, což indikuje, jaké obory byly pro výzkumnou politiku de facto prioritní. Zároveň tyto informace ukazují na oborovou strukturu podpory jednotlivých výzkumných aktivit, což může napomoci lépe určit, v kterých oborech je přednostně podporován základní výzkum a v kterých směřují veřejné výdaje spíše do aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje. Analýza veřejných výdajů na projekty VaV také umožňuje posoudit koncentraci jednotlivých oborů z hlediska počtu příjemců této podpory a tedy charakter struktury výzkumné základny podporované z veřejných zdrojů. Všechny tyto informace umožní lépe zacílit oblasti výzkumné specializace ČR ve vazbě na strukturu základny VaV a kontinuitu výzkumné politiky. Zdrojem analýzy veřejných výdajů na projekty VaV je Centrální evidence projektů výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (CEP), která je součástí Informační systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (IS VaVaI) a obsahuje údaje o všech projektech financovaných z veřejných prostředků jednotlivých poskytovatelů. Pro účely analýzy byla z této databáze extrahována data od roku 2007 včetně. Podpora na jednotlivé projekty VaV byla sledována po jednotlivých letech podle skutečně čerpaných nebo přidělených výdajů z veřejných rozpočtů (nikoliv tedy podle roku přidělení podpory). S ohledem na možné meziroční výkyvy veřejné podpory na projekty VaV v jednotlivých oborech (zejm. v oborech s nižším objemem podpory) byl pro analýzu zvolen roční průměr podpory na projekty VaV za pětileté období 2010 – 2014, přičemž pro rok 2014 se jedná o přidělené prostředky (v předchozích letech o skutečně čerpané). Hlavní výsledky V období 2010 – 2014 (obdobně tomu je ale i v předchozích pětiletých obdobích) směřovaly veřejné výdaje dominantně na projekty základního výzkumu, aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje zařazené do skupiny Průmysl s podílem 31 % na celkových veřejných výdajích na projekty VaV. Dalšími skupinami v pořadí podle objemu podpory na projekty VaV jsou Společenské vědy a Biovědy (obě přibližně 13 %) a dále Lékařské vědy (10 %) a Fyzika a matematika (9 %). Podíl veřejných výdajů na projekty základního výzkumu, aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje ve skupinách oborů v období 2010 – 2014
Zdroj: Vlastní zpracování údajů z IS VaVaI
8
V jednotlivých skupinách oborů existují dle očekávání významné rozdíly v typech výzkumných aktivit, na které podpora z veřejných prostředků na projekty VaV směřuje. Celkově směřuje 44 % této podpory na projekty základního výzkumu, 44 % na projekty aplikovaného výzkumu, 12 % na projekty experimentálního vývoje. Při zohlednění objemu podpory na jednotlivé vědní obory jsou nejvíce podporovány projekty z oblasti Genetiky a molekulární biologie, kde sice dominují projekty základního výzkumu, ale poměrně vysoký objem prostředků směřuje i na projekty aplikovaného výzkumu. Druhým nejvíce podporovaným oborem jsou projekty zařazené do oboru Elektronika a optoelektronika, elektrotechnika, kde je struktura projektů relativně rozložena do všech kategorií výzkumu a vývoje (s nejvýznamnějším podílem aplikovaného výzkumu). Třetím oborem s nejvyšším objemem veřejných prostředků na projekty VaV je obor Strojní zařízení a nástroje, kde je dominantní část prostředků vynaložena na projekty aplikovaného výzkumu a vývoje. V TOP 15 oborech s nejvyšším objemem veřejné podpory na projekty VaV směřovalo do projektů výzkumných organizací 53 % podpory a do podniků 46 % podpory (zbývající 1 % pak do dalších nevýzkumných organizací). V TOP 15 oborech s nejvyšším objemem podpory je podpora zpravidla rozdělována rovnoměrně mezi větší počet příjemců. Vůbec nejvyšší počet různých příjemců je v oboru Elektroniky a optoelektroniky, elektrotechniky (JA), kde podporu na projekty VaV získalo 116 různých subjektů – hlavních příjemců. Naopak v oboru Jaderná energetika (JF) získalo podporu na projekty VaV jen 20 různých subjektů. Tento vědní obor patří také k nejvíce koncentrovaným z hlediska rozložení podpory na projekty VaV mezi jednotlivé subjekty, neboť téměř 60 % této podpory v období 2010 – 2014 získal jediný subjekt (ÚJV Řež). Druhým velmi koncentrovaným oborem je Fyzika pevných látek a magnetismus (BM), kde více než dvě třetiny celkové podpory bylo alokováno mezi projekty VaV dvou největších výzkumných organizací působících v tomto oboru, konkrétně Fyzikální ústav AV ČR a Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Základní charakteristiky TOP 15 vědních oborů s nejvýznamnějším objemem podpory na projekty VaV Podíl oboru ve skupině
Kategorie výzkumu
Příjemci
Genetika a molekulární biologie
36%
79%
20%
1%
64
92%
8%
Stupeň koncentr. podpory ##
JA
Elektronika a optoelektronika, elektrotechnika
11%
27%
48%
26%
116
39%
61%
##
JQ
Strojní zařízení a nástroje
10%
13%
31%
57%
92
29%
71%
##
JE
Nejaderná energetika, spotřeba a užití energie
9%
6%
79%
15%
91
37%
63%
##
KA Vojenství
-
1%
45%
53%
31
22%
78%
##
IN
Informatika
-
40%
46%
14%
85
65%
35%
##
JU
Aeronautika, aerodynamika, letadla
7%
1%
22%
76%
22
14%
86%
##
JG
Hutnictví, kovové materiály
7%
23%
56%
21%
58
38%
62%
##
JF
Jaderná energetika
6%
3%
88%
9%
20
22%
78%
##
FD
Onkologie a hematologie
19%
34%
66%
0%
37
98%
2%
##
JN
Stavebnictví
6%
28%
57%
15%
66
44%
56%
##
JO
Pozemní dopravní systémy a zařízení
6%
6%
66%
28%
61
45%
55%
##
EI
Biotechnologie a bionika
14%
57%
34%
8%
66
76%
24%
##
AL
Umění, architektura, kulturní dědictví
13%
23%
73%
3%
75
97%
3%
##
18%
93%
7%
0%
36
92%
8%
##
TOP 15 EB
BM Fyzika pevných látek a magnetismus
Základní výzkum
Aplik. výzkum
Experim. Počet Výzkumné vývoj subjektů org.
Ostatní org.
Pozn.: Stupeň koncentrace podpory měřen pomocí normalizovaného Herfindahl – Hirschmanova Indexu (HHI’), kde barevné rozlišení: zeleně – málo koncentrovaná podpora (HHI’< 0.05), žlutě – středně koncentrovaná podpora (0.05
0.02). Zdroj: Vlastní zpracování údajů z IS VaVaI
9
Na základě zohlednění širších vazeb podpořených projektů VaV v jednotlivých vědních oborech uvedených v projektech jako hlavní obory a při zohlednění souvisejících vedlejších a dalších vedlejších oborů těchto projektů lze identifikovat širší skupiny vědních oborů, do kterých směřuje významná část veřejné podpory na projekty VaV1. Přestože se nejedná o zcela disjunktní skupiny a některé vědní obory svým charakterem spadají do více skupin, poskytuje tato syntéza poměrně dobrý obrázek o oborové distribuci veřejných prostředků na projekty VaV. -
Částicová fyzika a jaderná energetika
-
Elektrotechnika a informatika
-
Chemie a chemické inženýrství
-
Materiály
-
Biochemie a biotechnologie
-
Strojírenství a průmyslové procesy
-
Nejaderná energetika.
1
Do těchto širších skupin byly zařazeny pouze obory s objemem podpora na projekty VaV přesahujícím 1 % celkové podpory na projekty VaV.
10
2.3 Infrastruktura pro VaVaI Zaměření a cíl analýzy Analýza posuzuje rozvoj podmínek pro VaVaI v jednotlivých oborech, kterého bylo v uplynulých letech dosaženo prostřednictvím podpory infrastrukturních projektů. Infrastrukturní podmínky jsou totiž jedním z klíčových prvků pro tvorbu nových znalostí a jejich přenesení do komerčně užívaných technologií. Analýza usiluje o pokrytí infrastruktur pro VaVaI financovaných z různých (národních i evropských) zdrojů, specifikaci jejich oborové zaměření a identifikaci oborů s nadstandardním infrastrukturním zázemím. Pozornost je věnována jednak fyzickým infrastrukturám, které vytváří materiálně-technické zajištění VaVaI (primárně VaV centra OP VaVpI, modernizovaná pracoviště financovaná OPPK), jednak měkkým infrastrukturám, jejichž účelem je zkvalitnit zapojení do mezinárodních uskupení nebo vytvářet informační bázi pro VaVaI (např. Projekty velkých infrastruktur). Protože analýza oborového zaměření vychází zejména z údajů IS VaVaI (CEP a RIV), využita je klasifikace oborů dle převažujícího zaměření výzkumu. Ta rozděluje projekty/výsledky do 123 oborů, které jsou sdruženy do 10 oborových skupin. Analýza čerpá také z dříve zpracovaných studií Technologického centra AV ČR, v opodstatněných případech bylo zaměření infrastruktur posuzováno individuálně na základě popisu. Hlavní výsledky V Centrální evidenci projektů (CEP) spadá do kategorie Infrastruktura výzkumu a vývoje 670 z celkem 40 800 projektů v databázi. Celkový objem uznatelných nákladů pak především díky VaV centrům financovaným ze strukturálních fondů EU dosahuje 75,4 mld. Kč. Data se vztahují k projektům zahájeným od roku 2000 (předpokládáme, že po ukončení projektu infrastruktura nezaniká), ale 88 % nákladů připadá na projekty zahájené v období 2009-2012. Většina (počtem i náklady) je financována z operačních programů, především z OP VaVpI (177 projektů; 55,3 mld. Kč) - centra excelence a regionální VaV centra, infrastruktura pro VaV na VŠ, nebo OPPI (217; 8,4 mld. Kč) - VaV kapacity v podnicích, vědeckotechnické parky a podnikatelské inkubátory, klastry a technologické platformy. Důležitou skupinu tvoří Projekty velkých infrastruktur pro VaVaI (34; 6,1 mld. Kč). Několik aktivity také směřuje na budování informačních zdrojů a informační infrastruktury pro výzkum, včetně IS VaVaI (55; 1,9 mld. Kč). Další aktivity pak podporují mezinárodní spolupráci. Základní export oborové struktury infrastrukturních projektů v CEP ukazuje nejsilněji zastoupené obory, s celkovými náklady nad 1 mld. Kč. Z uvedených jsou nadhodnoceny [AF Dokumentace, knihovnictví, práce s informacemi] a [JN Stavebnictví]. Do těchto dvou kategorií jsou řazeny např. vědeckotechnické parky a další infrastruktury s nespecifikovaným budoucím zaměřením. Tento fakt ukazuje důležitost individuálního posouzení hlavních infrastruktur, zvláště v případě multidisciplinárních VaV center, u kterých je mechanické přiřazení k jedinému oboru příliš hrubé. Po přiřazení jednotlivých projektů je zjevné, že některé obory jsou naplňovány několika mála extrémně finančně nákladnými projekty [BL Fyzika plasmatu a výboje v plynech], zatímco např. [IN Informatika], [EB Genetika a molekulární biologie] nebo [JA Elektronika a optoelektronika] obsahují také řadu relativně menších projektů. Při agregaci oborů do skupin jsou jednoznačně nejvíce zastoupeny průmyslové obory (258 projektů; náklady 19,1 mld. Kč), fyzikální obory (64; 13,4 mld. Kč), biovědy (49; 8,2 mld. Kč) a informatika (20; 8,1 mld. Kč).
11
Oborové zaměření infrastruktur dle vymezení CEP - hlavní projekty Obor (počet projektů v daném oboru)/ Infrastruktura IN-Informatika (30)
Náklady 8 128 993
Velká infrastruktura CESNET
2 114 000
Centrum excelence IT4Innovations
1 819 490
Nová FEI VSB-TU Ostrava
875 162
NTIS - Nové technologie pro informační společnost
822 020
Rozš. nár. info. infr. pro VaV v regionech (eIGeR)
599 285
BL-Fyzika plasmatu a výboje v plynech (3)
7 015 675
ELI: EXTREME LIGHT INFRASTRUCTURE
6 800 576
EB-Genetika a molekulární biologie (22)
6 194 042
Biotechnologické a biomedicínské centrum Akademie věd a Univerzity Karlovy
2 305 087
Centrum experimentální, systematické a ekologické biologie
929 190
Biomedicína pro regionální rozvoj a lidské zdroje
883 877
Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum
832 938
AF-Dokumentace, knihovnictví, práce s informacemi (57)
5 997 054
Efektivní zpřístupnění multioborových licencovaných EIZ
1 348 479
4MEDi - Corporate Biotech Park For Medical Innovations Ostrava
697 630
Centrum podpory humanitních věd - CARLA
570 980
Elektronické informační zdroje z oblasti technických a aplikovaných přírodních věd pro výzkum JN-Stavebnictví (19)
555 802 3 711 463
AdMaS - Pokročilé stavební materiály, konstrukce a technologie
817 903
Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (UCEEB)
672 020
Dostavba a rekonstrukce areálu Fakulty stavební VUT v Brně při ulici Veveří a Žižkova
548 812
JA-Elektronika a optoelektronika, elektrotechnika (53)
3 677 368
Výstavba vzdělávacího komplexu FEKT VUT v Brně na ulici Technická 12 (T12) Regionální inovační centrum elektrotechniky (RICE)
991 547 621 546
JF-Jaderná energetika (8)
2 679 431
Udržitelná energetika
2 450 696
JQ-Strojní zařízení a nástroje (55)
2 458 751
Centrum rozvoje strojírenského výzkumu Liberec
745 215
FA-Kardiovaskulární nemoci včetně kardiochirurgie (1)
2 365 000
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně - Mezinárodní centrum klinického výzkumu (FNUSA - ICRC) JG-Hutnictví, kovové materiály (22)
2 365 000 1 535 028
Regionální materiálově technologické výzkumné centrum
680 107
BH-Optika, masery a lasery (9)
1 465 782
HiLASE: Nové lasery pro průmysl a výzkum
799 955
BG-Jaderná, atomová a molekulová fyzika, urychlovače (10)
1 278 310
Reaktory Řež - Experimentální jaderné reaktory LVR-15 a LR-0
655 471
JP-Průmyslové procesy a zpracování (7)
1 212 989
NETME Centre (Nové technologie pro strojírenství)
663 181
Laboratorní centrum Fakulty technologické
527 420
Zdroj: CEP; vlastní zpracování
Výše popsaný výčet je pouze částečnou podmnožinou VaV infrastruktur, neboť ne všechny projekty jsou řazeny pod tímto typem výzkumu. Dále jsou infrastruktury identifikovány na základě hlavních mechanismů jejich financování a zařazení do strategických dokumentů.
12
Z infrastruktur s mezinárodním významem nebo napojením na velké evropské infrastruktury se nejčastěji objevují projekty v oborech [EB Genetika a molekulární biologie]. Ten sdružuje několik regionálních center OP VaVpI/OPPK (např. RECAMO, BIOMEDREG, CZ-OPENSCREEN). Jmenované jsou zároveň národním prvkem ESFRI a obdobně zaměřené projekty jsou podporovány i jako Velké infrastruktury. Do EB patří také centrum excelence BIOCEV, rovněž navázáno na ESFRI. Na obor [BM Fyzika pevných látek a magnetismus] se zaměřují četné infrastruktury ESFRI, v nichž se Česko účastní prostřednictvím Velkých infrastruktur nebo projekty INGO. Z VaVpI center patří do tohoto oboru CENTEM. Další dva příbuzné fyzikální obory [BF Elementární částice a fyzika vysokých energií] a [BH Optika, masery a lasery] ukazují českou účast na CERNu, Tokamaku COMPASS a ITER, PALS. Hlavně pak ale VaV centra, především ELI, HiLASE. Další silnou skupinou je [IN Informatika], především s centrem excelence IT4Innovation zapojeným od ESFRI PRACE, národními infrastrukturami CERIT-SC a CESNET, dále pak regionálními VaV centry CEBIA-Tech, NTIS a VAVINET. Přesnější je posuzovat výsledky asociované s VaV centrem, těch může ovšem být v systému jen omezené množství, pokud již infrastruktura vůbec funguje (aktuálně celkem 10781 u VaV center OP VaVpI). VaV centra OP VaVpI - hlavní obory dle podílu výsledků Projekt a počet BA CETOCOEN 0 NETME Centre 0 Centrum pro Centrum pro apl. Centrum regionu 1 Centra Centrum výzkumu a Apl. a výv. laboratoře Inovace pro Regionální Centrum excelence ELI 0 CEITEC 14 IT4Innovations CzechGlobe 13 NTIS BIOCEV FNUSA - ICRC 1 Jihočeské výzk. HiLASE Regionální centrum Dopravní VaV ENET Unipetrol výzkumně SIX Biomedicínské Západočeské TOPTEC 0 Institut čistých Membránové Reg. VaV centrum CENTEM CEBIA-Tech UCEEB RTI RICE 3 AdMaS Institut RECAMO SUSEN Algatech Centrum ExAM Pořízení technologie CERIT SC 2 Celkem
BF
BH 1
48
BL
2 0
1 5
BM
CB 2
CD 0
0 0 1
4
1 0
6
4
2
CE 19 0 5 2 16 6
CF 0 0 1
CG
1
1 25
0
EB 2 1 2 27
FD
GJ 2
GL
IN
JA
JC
JE
JG
0
4 0
1 1
5
7 3
JP
JQ
JR
JT
6 5
12 6
23 3
6 5
58 1 37 37
7
JN
22
0 1
3
43
1
68 1
1
63
1
3
0
1 2
0
1
1
33 2
51 1 1
43 1 0
9 1
15 0 1
2
6
2
6 1
7
1
41
3
5 4
1
1 7
2
20
7
2 50
0
17 11 86 11
7
0 0
67 5 1
0
0
3 2
5
3 12
1
11
0
0
0
3
1
47
1
1
0
0
0 0
5 0
0
7
0
86
1
0
1 1
0 0
2
2
7 54
2
7
5
85
5
4
24 54
2 1
11 1
0
2
0
2
6
5 2 25
0
2 4
1 0
47
26
100 93 2 0
4 14 1
2 1 1
1 0
0
15
10
11
2 2 27
15 12 28 11
86
0
1 11
9 3 12
1
2
0
39
1 6
2 2
3
2
2
2
2
2
2
2
2
3 1 3
4 68 1
68
2 0 60
20 2
1 18
2
2
2
100 5
1
1
1
8
1
1
14
2
4
4
2
2
2
1
0
3
4
58
2
2
2
Pozn.: Zobrazeny jsou pouze obory s výrazným zastoupením u některého z center. Zdroj: RIV; vlastní zpracování
13
1
2.4 Mezinárodní výzkumná spolupráce Zaměření a cíl analýzy V analýze mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji byla sledována spolupráce ČR se zahraničními partnery v 7. rámcovém programu EU pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace, který byl realizován v letech 2007 až 2013 (dále jen 7. RP). Hlavním cílem této analýzy bylo posoudit zapojení ČR do jednotlivých specifických programů a dalších aktivit 7. RP a identifikovat nejaktivnější subjekty ČR (VO, podniky), které se do programů a aktivit 7. RP zapojují. V analýze bylo zároveň posouzeno zaměření nejvýznamnějších projektů ve vazbě na odvětvovou strukturu hospodářství ČR. Pro analýzu mezinárodní spolupráce byly využity údaje z databáze E-Corda (E-CORDA (External COmmon Research DAta Warehouse), ve které jsou uvedeny detailní informace o projektech financových v rámcových programech EU. Při analýze byly sledovány tyto ukazatele: -
Počet účastí ČR, tj. počet účastníků z ČR, kteří byli zapojeni v projektech financovaných v 7. RP.
-
Uznatelné náklady projektů.
-
Částka, která byla účastníkům projektů poskytnuta EK na řešení projektu.
Hlavní výsledky V 7. RP bylo v 1 136 projektech zapojeno celkem 1 411 účastníků z ČR. Uznatelné náklady účastníků z ČR dosáhly výše přibližně 480 tis. €, příspěvek EK činil zhruba 287 tis. € (tj. 60 % všech uznatelných nákladů účastníků z ČR). ČR svou účastí v 7. RP za výzkumně a technologicky vyspělými zeměmi EU značně zaostává. ČR se v přepočtu účastí na 1 milión obyvatel řadí až na 22. místo mezi státy EU-27, resp. na 7. místo mezi novými členskými státy. Také finanční příspěvek, který získaly týmy z ČR, je nízký, neboť státy s obdobnou velikostí získávají násobně vyšší částky než ČR. Přibližně třetina účastníků byla z vysokoškolského sektoru a přibližně čtvrtina z výzkumných ústavů (viz obrázek). Z podnikatelského sektoru (resp. ze soukromých obchodních organizací) bylo přibližně 32 % účastníků z ČR, zbytek tvořily veřejné instituce (například krajské či městské úřady) a ostatní subjekty, které nespadají do žádné z výše uvedených skupin (střední školy, klinická zařízení apod.). Ve srovnání se státy EU se do 7. RP poměrně aktivně zapojovaly subjekty z podnikového sektoru. Účast ČR v 7. RP podle sektorů působnosti účastníků projektů
Zdroj: Databáze E-Corda, červen 2014
14
Ve specifickém programu Spolupráce měla ČR nejvyšší počet účastí v tematické prioritě Informační a komunikační technologie, kde jsou celkově nejvyšší uznatelné náklady i příspěvek EK, který získali účastníci z ČR. Poměrně často se ČR zapojovala také do tematických priorit Nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie a Doprava. Naopak, nejnižší účast měla ČR v tematických prioritách Energie a Kosmický výzkum. ČR se však intenzivně zapojovala do rámcového programu Euratom, a to zejména do projektů zaměřených na jaderné štěpení a radiační ochranu. Poměrně vysoký počet projektů měla ČR také ve Výzkumu ve prospěch malých a středních podniků. Zapojení ČR do specifických programů a dalších aktivit 7. RP – počty účastí, počty řešených projektů, uznatelné náklady a finanční příspěvek EK, který získali účastníci z ČR Program
Počet účastí
1. Specifický program: Spolupráce Zdraví Potraviny, zemědělství, rybářství a biotechnologie Informační a komunikační technologie Nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie Energie Životní prostředí (včetně klimatických změn) Doprava (včetně letectví) Socioekonomické vědy a humanitní obory Bezpečnostní výzkum Kosmický výzkum Společné technologické iniciativy (JTI) 2. Specifický program: Myšlenky (ERC) 3. Specifický program: Lidé (akce Marie Curie) 4. Specifický program: Kapacity Výzkumné infrastruktury Výzkum ve prospěch malých a středních podniků Regiony znalostí Výzkumný potenciál Věda ve společnosti Koherentní rozvoj výzkumných politik Aktivity mezinárodní spolupráce Rámcový program Euratom (pro období 2007 - 2011) Jaderné štěpení a radiační ochrana Výzkum energie uvolňované jadernou syntézou Obecné aktivity Celkem
Zdroj: Databáze E-Corda, červen 2014
15
Počet projektů
Uznatelné náklady (tis. €)
Příspěvek EK (tis. €)
83 96 160 145 26 76 114 36 34 30 73 14 193
76 81 128 109 22 63 90 34 32 26 39 14 155
26 039 21 515 54 468 39 607 8 399 14 223 39 342 4 928 7 870 5 701 126 558 14 493 34 974
19 771 15 888 39 010 29 159 5 401 10 627 25 827 3 780 5 790 4 413 22 881 14 493 29 510
79 106 13 10 31 2 3
69 90 5 9 27 2 3
18 972 22 170 1 281 21 017 4 766 124 194
12 195 16 165 1 146 18 393 3 911 109 173
82 3 2 1 411
60 1 1 1 136
14 015 86 31 480 773
7 779 77 28 286 527
2.5 Patentová aktivita Zaměření a cíl analýzy Patentová analýza byla zaměřena na posouzení patentové aktivity subjektů z ČR. Cílem analýzy bylo zejména: -
posoudit oborovou strukturu patentových přihlášek ČR (tj. přihlášek, kde je původce nebo přihlašovatel z ČR) podaných od roku 2000 do roku 2013;
-
specifikovat odvětví a jejich technologické oblasti, kam se soustředí patentová aktivita ČR;
-
identifikovat subjekty, tj. výzkumné organizace a podniky, které jsou nejvýznamnějšími přihlašovateli patentů v těchto odvětvích;
-
posoudit jak se uplatňují tzv. klíčové umožňující technologie (Key Enabling Technologies, KETs) v jednotlivých odvětvích a technologických oblastech.
Analýza zároveň umožnila posoudit, do jaké míry jsou patentové přihlášky vlastněny subjekty z ČR a naopak, jaký podíl patentových přihlášek, na jejichž vzniku se podíleli pracovníci z ČR, je vlastněn zahraničními subjekty. Pro analýzu patentové aktivity byla využita patentová databáze PATSTAT (EPO Worldwide Patent Statistical Database) z dubna 2014. Při analýze byly sledovány počty patentových přihlášek (bez užitných vzorů) podaných v letech 2000 až 2013 u libovolného patentového úřadu ve světě, ve kterých byl uveden alespoň jeden přihlašovatel nebo původce (vynálezce) z ČR. Patentové přihlášky byly sledovány podle data přihlášky, a to bez ohledu na to, zda byl či nebyl patent udělen. Při výpočtu nebyla využita tzv. zlomková metoda, tj. přihláška byla počítána jako celek všem přihlašovatelům, resp. původcům, kteří byli uvedeni u dané patentové přihlášky, a přiřazena ke všem oborům, které byly v přihlášce uvedeny. Pro odvětvově zaměřenou analýzu bylo využito Mezinárodní patentové třídění (IPC), přičemž pro přiřazení přihlášek do jednotlivých odvětví a technologických oblastí byla využita převodní tabulka zpracovaná Světovou organizací duševního vlastnictví (World Intellectual Property Organization, WIPO). Pro účely této analýzy byla tabulka poněkud modifikována tak, aby lépe odpovídala jejím potřebám a více respektovala odvětvová specifika hospodářství ČR. Pro posouzení energeticky zaměřených technologií také využito Společné patentové třídění (Cooperative Patent Classification, CPC) Evropského patentového úřadu (EPO) a Patentového a známkového úřadu Spojených států (USPTO). Pro přiřazení patentových přihlášek ke KETs byla využita převodní tabulka, která byla publikovaná ve studii zpracované pro Evropskou komisi2. Hlavní výsledky Ve sledovaném období 2000 až 2013 mělo přihlašovatele nebo původce z ČR celkem 18 320 patentových přihlášek registrovaných v databázi PATSTAT z dubna 2014. Téměř polovina patentových přihlášek byla podána u Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV). Přibližně 16 % patentových přihlášek bylo podáno u USPTO, přibližně 15 % u EPO, a 5 % u Německého patentového a známkového úřadu (Deutsche Patent- und Markenamt, DPMA). U jiných zahraničních patentových úřadů byl podán výrazně nižší počet patentových přihlášek. Přibližně 80 % patentových přihlášek mělo přihlašovatele z ČR. Přihlašovateli téměř poloviny těchto přihlášek byly fyzické osoby. Přibližně 45 % těchto přihlášek mělo mezi přihlašovateli subjekt
2
Exchange of good policy practices promoting the industrial uptake and deployment of Key Enabling Technologies. Prepared by IDEA Consult, Brussels, Belgium; Center for European Economic Research (ZEW), Mannheim, Germany; Austrian Institute of Economic Research (WIFO), Vienna, Austria. European Commission, DG Enterprise and Industry (2012).
16
z podnikatelského sektoru, přibližně 10 % mělo mezi přihlašovateli VŠ, přibližně 5 % ústav AV ČR a 4 % jiný ústav nebo instituci z ČR. Počty a podíly patentových přihlášek, která lze přiřadit do jednotlivých odvětví, je uveden v tabulce. V tabulce jsou zároveň v každém odvětví uvedeny nejvýznamnější technologické oblasti, kam se soustředí patentová aktivita z ČR. Více než čtvrtina z celkového počtu patentových přihlášek spadá do oblasti chemie, plastů a ostatních nekovových materiálů. Dalšími významnými odvětvími z hlediska patentové aktivity je elektrotechnika, elektronika a optika, která je uváděna ve více než 20 % přihlášek s přihlašovatelem nebo původcem z ČR, a strojírenství a zpracování kovů, kam lze zařadit necelých 20 % přihlášek ČR. Ostatní odvětví jsou v patentových přihláškách uváděna méně. Z tabulky je také patrné, že VŠ a AV ČR jsou patentově aktivní zejména v oblasti chemie a materiálů, elektrotechniky, elektroniky a přístrojů, a farmacii a lékařství. Počty patentových přihlášek s přihlašovatelem nebo původcem z ČR podaných v letech 2000 až 2013, které lze zařadit do klíčových umožňující technologií, je uveden v následující tabulce. Počet patentových přihlášek, které lze přiřadit jednotlivým KETs, jsou nízké a pohybují se v řádu stovek, což odpovídá nižším jednotkám procent z celkového počtu patentových přihlášek. Nejvyšší podíl patentových přihlášek spadá do Pokročilých výrobních technologií a do Průmyslových biotechnologií. Naopak nejnižší podíl mají Nanotechnologie a Mikro- a nanoelektronika. Z tabulky je také patrné, že v Mikro- a nanoelektronice je značná část přihlášek vlastněna fyzickými osobami a zahraničními subjekty. Nejvyšší počet patentových přihlášek ve všech sektorech je v Pokročilých výrobních technologiích. V ostatních KETs jsou však již patrné některé rozdíly mezi přihlašovateli z různých sektorů. Patentové přihlášky s přihlašovatelem nebo původcem z ČR v jednotlivých odvětvích v letech 2000 až 2013 – počet3 a podíl patentových přihlášek v jednotlivých odvětvích a podíl přihlášek s přihlašovatelem, který je z ČR a působí v uvedeném sektoru (podniky, VŠ, ústavy AV ČR, ostatní ústavy). Počet Výroba dopravních prostředků Strojírenství, zpracování kovů Elektro, optika, přístroje ICT Energetika Farmacie, lékařské potřeby Chemie, plasty a ostatní nekovové materiály Potraviny a zemědělství Ochrana životního prostředí Bezpečnost Ostatní
Celkem 1 556 3 537 3 790 1 733 914 2 597 4 867 885 669 350 2 911
Podíl patentových přihlášek Celkem 8,5% 19,4% 20,8% 9,5% 5,0% 14,2% 26,7% 4,8% 3,7% 1,9% 16,0%
Podniky 12,9% 20,5% 12,9% 4,9% 3,7% 15,3% 28,2% 4,4% 3,8% 2,3% 21,2%
VŠ
AV ČR 2,2% 15,8% 29,1% 4,9% 4,5% 18,4% 39,0% 6,4% 5,1% 1,4% 10,1%
0,3% 5,9% 22,1% 1,2% 2,1% 34,2% 71,5% 11,5% 4,1% 1,0% 1,4%
Ostatní ústavy 5,0% 10,5% 21,1% 1,0% 4,8% 9,3% 37,7% 25,2% 2,6% 2,9% 14,5%
Zdroj: EPO Worldwide Patent Statistical Database – duben 2014
3
Celkový počet patentových přihlášek uvedený v tabulce je nižší než celkový počet přihlášek uvedený na předcházející stránce. Důvodem je, že v tabulce jsou započítány pouze přihlášky, které se podařilo přiřadit s využitím oborových třídění k jednotlivým odvětvím
17
Patentové přihlášky s přihlašovatelem nebo původcem z ČR v KETs v letech 2000 až 2013 – celkový počet patentových přihlášek v KETs a jejich podíl v celkovém počtu patentových přihlášek (červené pruhy) a počty a podíly patentových přihlášek v KETs, ve kterých je jejich přihlašovatel z ČR a působí v daném sektoru (modré pruhy). KET Celkem Fotonika 383 Mikro- a nanoelektronika 275 Nanotechnologie 192 Průmyslové biotechnologie 677 Pokročilé materiály 355 Pokročilé výrobní technologie 806 Celkem 18 248
Podíl
Podnik
2,1% 1,5% 1,1% 3,7% 1,9% 4,4% 100,0%
122 15 102 267 89 304 6 505
Zdroj: EPO Worldwide Patent Statistical Database – duben 2014
18
VŠ
AV ČR 29 14 78 90 41 112 1 478
21 13 30 76 46 86 723
Ostatní ústavy 5 1 8 20 24 23 579
2.6 Spolupráce výzkumné a aplikační sféry Zaměření a cíl analýzy Analýza pokrývá kolaborativní projekty VaVaI podpořené z veřejných zdrojů, ve kterých spolupracuje vždy aspoň jedna znalostní instituce (VVŠ nebo VVI) s alespoň jedním podnikem. Posuzuje tuto formu spolupráce ze dvou hledisek - jednak podle oborové náplně projektů, jednak podle odvětví, ze kterého se rekrutují jeho řešitelé. Analýza se snaží identifikovat oblasti, ve kterých probíhá intenzivní přenos znalostí z veřejného výzkumu do podnikové praxe - obory v ČR, které jsou atraktivní pro podniky a odvětví, ve kterých dokáží uplatnit znalostní instituce své know-how. Analýza využívá jako hlavní datový zdroj Centrální evidencí projektů (CEP), s doplnění údajů z Registru ekonomických subjektů a dalších datových zdrojů. Využívá tedy kombinaci klasifikace oborů dle převažujícího zaměření výzkumu (123 oborů CEP) a členění dle Klasifikace ekonomických činností CZNACE (88 dvoumístných oddílů). Analýza vychází ze zpracovaných nepublikovaných materiálů Technologického centra AV ČR, doplněných o podrobnější oborový pohled a propojení s tématem specializace. Hlavní výsledky CEP v době generování dat (březen 2014) obsahoval cca 40 tis. projektů, z nichž zhruba čtvrtina byla řešena více účastníky (na úrovni subjektů s IČO). Kolaborativní projekty spojující partnery z výzkumné sféry (VVŠ a/nebo VVI) a podniky obsahují 3 846 záznamů. Ostatní právní formy jako organizační složky státu jsou minoritní a pro zpřehlednění byly odfiltrovány. Povinnost reportovat data do IS VaVaI byla zavedena počínaje rokem 2003, doplněny byly i starší údaje, ty však nemusí být zcela kompletní. Obecně roste četnost i celkový finanční objem kolaborativních projektů podpořených z veřejných zdrojů. Díky své absolutní velikosti došlo k výraznému nárůstu v roce 2004 díky programu Výzkumná centra 1M (náklady 3,9 mld. Kč), naopak početně významné byly programy Tandem (2006), TIP (2009 a 2011; 225 projektů) a nověji ALFA (2011; 217 projektů). Strategickou spolupráce v centrech kompetence v objemu 5,9 mld. Kč podporuje stejnojmenný program od roku 2012. Kolaborativní projekty - počet a náklady dle roku zahájení
Zdroj: CEP; vlastní zpracování
Průměrná výše podpory dosahuje 64,4 %. Kolaborativní projekty jsou nejčastěji řešeny dvěma partnery (obyčejně vysokou školou a podnikem). Takové projekty mají náklady v průměrné výši 12,8 mil. Kč na celou dobu řešení. Prezentovaná čísla nejsou prakticky ovlivněny infrastrukturními projekty. Ty totiž ve většině nesplňují uvedená kritéria (jsou řešeny buď jedním uchazečem, nebo skupinou znalostních institucí). U kolaborativních projektů přirozeně převládá aplikovaný výzkum (rovná polovina projektů), základní výzkum se pak provádí v rámci 22 % projektů.
19
Z hlediska oborového zaměření převládají jednoznačně (a očekávaně) kolaborativní projekty v aplikovaných průmyslových oborech (téměř 60 % nákladů). Podrobněji jsou to pak obory, ve který je široká podniková základna a velký počet pracovišť VaV v podnikatelském sektoru, např. [JG Hutnictví, kovové materiály], [JE Nejaderná energetika, spotřeba a užití energie] nebo [JO Pozemní dopravní systémy a zařízení]. Další skupinu předních oborů tvoří nákladově náročné projekty, jejichž počet je ale celkově menší - [JU Aeronautika, aerodynamika, letadla] a [JF Jaderná energetika]. Významné jsou rovněž obory chemie, věd o Zemi, zemědělství a biologie, u kterých lze předpokládat vysoký podíl aplikovaného výzkumu a atraktivitu pro podnikatelský sektor - např. [CI Průmyslová chemie a chemické inženýrství] nebo [EI Biotechnologie a bionika]. Výrazně v pozadí pak zůstávají společenské vědy, překvapivě také informatika. Kolaborativní projekty - struktura dle oboru projektu Skupina/Obor
Náklady [tis. Kč]
Počet projektů
J
44 945 615
1 818
5 323 349
194 160
Průmysl JG
Hutnictví, kovové materiály
JE
Nejaderná energetika, spotřeba a užití energie
4 304 552
JU
Aeronautika, aerodynamika, letadla
4 300 481
54
JO
Pozemní dopravní systémy a zařízení
3 612 662
169
JF
Jaderná energetika
3 605 864
60
JQ
Strojní zařízení a nástroje
3 586 632
142
JA
Elektronika a optoelektronika, elektrotechnika
3 525 855
173
JN
Stavebnictví
2 233 806
161
JP
Průmyslové procesy a zpracování
2 089 066
96
JB
Senzory, čidla, měření a regulace
2 076 582
76
JR
Ostatní strojírenství
1 727 446
64
JT
Pohon, motory a paliva
1 583 279
54
JD
Využití počítačů, robotika a její aplikace
1 083 709
47
6 095 997
295 58
C
Chemie CA
Anorganická chemie
1 326 980
CI
Průmyslová chemie a chemické inženýrství
1 236 287
66
CD
Makromolekulární chemie
1 190 353
54
CC D
Organická chemie Vědy o Zemi
1 082 827
50
5 987 580
388
DJ
Znečištění a kontrola vody
1 539 803
73
DL
Jaderné odpady, radioaktivní znečištění a kontrola
884 997
19
G
5 018 949
565
GM
Zemědělství Potravinářství
1 067 498
98
GC
Pěstování rostlin, osevní postupy
806 335
106
4 043 607
205
E
Biovědy EI
Biotechnologie a bionika
1 451 389
68
EB
Genetika a molekulární biologie
1 151 539
60
B
3 880 499
171
BH
Fyzika a matematika Optika, masery a lasery
878 107
31
BM
Fyzika pevných látek a magnetismus
709 791
19
3 286 961
171
F
Lékařské vědy
776 598
26
A
FR
Společenské vědy
Farmakologie a lékárnická chemie
1 256 873
161
I
Informatika
978 512
48
K
Vojenství
362 031
8
75 874 058
3 846
Celkový součet
Zdroj: CEP; vlastní zpracování
20
Pohled na hlavní odvětví, ve kterých jsou výsledky kolaborativních projektů využívány, potvrzuje některé výše uvedené závěry. Např. relevantní obory pro [28 Výrova strojů a zařízení] patřily k nejvýznamnějším i v předchozí tabulce. Obdobně [30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení] nebo [20 Výroba chemických látek a přípravků]. Mezi odvětvími mají silnou pozici [71 Architektonické a inženýrské činnosti] a [72 Výzkum a vývoj], které jsou ale v oborové klasifikaci dále roztříděny podle tematického zaměření. To, že se mezi předními podniky z hlediska nákladů směřovaných do kolaborativních projektů neobjevují některé klíčové podniky z ČR je třeba připsat faktu, že volí zřejmě jinou formu spolupráce (například smluvní výzkum), která takto zachycena není. Kolaborativní projekty - struktura dle odvětví účastníka Obor/Hlavní podnik 28 Výroba strojů a zařízení TEAZ s.r.o. JIHLAVAN, a.s. 71 Architektonické a inženýrské činnosti; technické zkoušky TŘINECKÁ PROJEKCE, a.s. Třinecký inženýring, a.s. 72 Výzkum a vývoj EUROSIGNAL, a.s. DASFOS v.o.s. 62 Skladování a vedlejší činnosti v dopravě AUTEL, a.s. CYGNI SOFTWARE, a.s. 46 Velkoobchod, kromě motorových vozidel S.S.K., a.s. TOTAL ČESKÁ REPUBLIKA s.r.o. 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Avia Propeller, s.r.o. GE Aviation Czech s.r.o. 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků RAY SERVICE, s.r.o. Bilfinger MCE Slaný s. r. o. 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků Procter & Gamble - Rakona, s.r.o. IOCB TTO s.r.o. 27 Výroba elektrických zařízení LTR s.r.o. TG Drives, s.r.o. 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství Kovohutě Mníšek a.s. Slévárny Třinec, a.s. 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků REFRASIL, s.r.o. VESUVIUS ČESKÁ REPUBLIKA, a.s. 29 Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů Continental Automotive Systems Czech Republic s.r.o. MOTORPAL, a.s. 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení MESIT přístroje spol. s r.o. ON SEMICONDUCTOR CZECH REPUBLIC, s.r.o., právní nástupce 70 Činnosti vedení podniků; poradenství v oblasti řízení 35 Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla 33 Opravy a instalace strojů a zařízení 42 Inženýrské stavitelství
Zdroj: CEP; RES; vlastní zpracování
21
Náklady [tis. Kč] 6 924 866 657 295 366 800 6 399 038 643 054 643 054 5 705 004 340 228 322 164 5 045 444 643 054 358 640 4 717 690 643 054 360 250 4 412 660 600 231 474 195 2 854 854 657 295 360 250 2 463 593 358 640 297 200 2 460 412 358 640 358 640 2 430 054 643 054 346 814 2 167 927 643 054 643 054 1 872 796 413 745 353 079 1 603 417 229 845 158 624 1 513 801 1 265 780 1 230 594 1 124 590
Počet účastí 386 1 5 693 1 1 2 982 1 2 205 1 1 261 1 1 125 3 1 172 1 1 217 1 1 114 1 1 133 1 2 75 1 1 66 1 1 183 9 2 92 28 136 72
2.7 Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru Zaměření a cíl analýzy Analýza posuzuje odvětvovou strukturu výdajů na VaV užitých v podnikatelském sektoru (BERD) v ČR a doplňuje ji o charakteristiky trendů a podniků v odvětvích, které jsou důležité pro ucelenou a informovanou interpretaci závěrů analýzy. Analýza usiluje o identifikaci těch odvětví, která jsou z hlediska objemu výdajů užitých v jim příslušících podnicích, struktury výdajů nebo vývojových trendů významná pro zacílení výzkumné specializace tak, aby vytvářela podmínky pro rozvoj jmenovaných odvětví aplikace znalostí a technologií. Analýza využívá jako hlavní datový zdroj výstupy Ročního výkazu o výzkumu a vývoji (VTR 5-01), které provádí každoročně ČSÚ. Ten na individuální úrovni sleduje všechny právnické a fyzické osoby provádějící VaV na území ČR jako svoji hlavní nebo vedlejší činnost (2 578 ekonomických subjektů pro rok 2012). Takto shromážděná data využívají mj. členění dle Klasifikace ekonomických činností CZNACE. Ta přiřazuje podniku kód na základě charakteristik vstupů, výrobních postupů a jejich výstupů. I přes relevanci NACE s ohledem na hospodářskou realitu vykazuje zařazení jednotlivých subjektů a následně třídění dat určité nedostatky, které je třeba při interpretaci brát v potaz. Výdaje na VaV jsou sledovány v jednotlivých letech. Absolutní hodnoty odráží stav v roce 2012, trendy ukazují průměrnou meziroční změnu v období 2009-2012. Uváděny jsou údaje za ČR, data pro mezinárodní srovnání nejsou dostupná v dostatečné podrobnosti. Odlišit je třeba dva pohledy na podnikatelský sektor - jednak jako zdroj financování VaV, jednak jako místo, kde je VaV prováděn a výdaje jsou spotřebovány (předmětem této analýzy). Relativně vysoké tempo růstu celkových VaV výdajů v ČR je taženo především veřejnými výdaji, zejména pak prostředky ze strukturálních fondů EU. Růst výdajů pocházejících z domácích podnikatelských zdrojů zůstává výrazně pomalejší. V Česku byl v roce 2011 domácí podnikatelský sektor zdrojem pouze necelých 38 % celkových výdajů na VaV, ale v podnikatelském sektoru bylo spotřebováno více než 55 % celkových výdajů. Hlavní výsledky Výdajů na VaV užité v podnikatelském sektoru (BERD) v Česku soustavně rostou - ke zpomalení až na úroveň stagnace došlo v období vrcholící hospodářské krize (2008 a 2009), naopak strmý růst je znatelný v následném období. Mezi roky 2009 a 2012 se BERD meziročně zvýšily v průměru o 11 %. V relaci k tomu je třeba posuzovat jednotlivá odvětví. Při hrubém členění na jednomístné sekce NACE vystupuje jako dominantní [C Zpracovatelský průmysl], který odpovídá za 55 % BERD, tj. 21, 3 mld. Kč. Přes absolutní nárůst jeho relativní podíl mírně klesá, struktura výdajů se stává diverzifikovanější. Za obecný trend související s globálním vývojem ekonomiky lze považovat absolutní i relativní nárůst [J Informačních a komunikačních činností] (15 %; 5,6 mld. Kč). Při bližší analýze dat se ukazuje, že za raketovým růstem [L Činnosti v oblasti nemovitostí] stojí četné subjekty budující vědeckotechnické parky podporované ze strukturálních fondů EU. Obdobně také [P Vzdělávání] je příkladem sekce, jejíž růst je tažen zahraničními veřejnými investicemi.
22
Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru - charakteristiky na jednomístné úrovni NACE C elkov é NA C E
P racov iště
2012 [tis. Kč]
1 218 21 322 044
Ty p
Zdroj
Změna 09-12
S oukromé Domácí
V eřejné
Zahraniční
Domácí
Zahraniční
N einv .
V aV služby
P říjmy za Inv estiční prodej
V ý daje nákupy
C
Zpracov atelský průmy sl
10
74
16
9
2
84
16
42
60
M
P rofesní, v ědecké a technické činnosti
406
8 619 667
12
50
14
22
13
81
19
52
5
J
Informační a komunikační činnosti
269
5 600 554
13
62
23
12
3
86
14
33
6
G
V elkoobchod a maloobchod; oprav y a údržba
144
918 799
5
64
11
21
3
87
13
15
69
K
P eněžnictv í a pojišťov nictv í
20
609 359
9
100
0
0
0
57
43
0
36
Q
Zdrav otní a sociální péče
37
493 706
5
9
1
67
23
77
23
2
1
F
Stav ebnictv í
59
421 098
4
77
0
20
3
92
8
23
17
L
Č innosti v oblasti nemov itostí
16
311 664
146
46
1
16
38
19
81
1
2
A
Zemědělstv í, lesnictv í, ry bářstv í
81
132 997
6
59
0
40
1
100
0
17
13
E
Zásobov ání v odou; činnosti souv isející s odpady
23
96 009
-1
41
0
55
4
100
0
12
8
N
A dministrativ ní a podpůrné činnosti
8
65 332
107
75
0
7
19
96
4
114
0
R
Kulturní, zábav ní a rekreační činnosti
5
45 160
-27
47
0
48
1
98
2
0
50
D
V ý roba a rozv od elektřiny , ply nu, tepla
7
43 406
-1
74
0
9
17
71
29
0
516
15
42 843
7
61
9
29
1
99
1
0
5
5
24 111
345
18
0
12
70
92
8
6
33
10
20 490
-23
86
0
14
0
86
14
0
30
8
19 538
181
72
0
28
0
100
0
1
200
85
25
0
75
0
100
0
0
0
28
0
72
0
100
0
0
9
66
15
14
5
83
17
40
38
S
O statní činnosti
P
V zděláv ání
B
Těžba a dobý v ání
H
Doprav a a skladov ání
O
V eřejná správ a a obrana; sociální zabezpečení
1
1 994
I
U by tov ání, strav ov ání a pohostinstv í
2
1 412
S ektor
2 334 38 790 183
11
Pozn.: Podbarvení odpovídá velikosti dané buňky v porovnání s nejvyšší hodnotou ve sloupci, označení trendů je odděleno hodnotami průměrné meziroční změny -20, -10, 10 a 20 %. Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
Ve členění na dvoumístné oddíly NACE obsahují data o BERD již dostatečně podrobné informace k získání představy o roli jednotlivých odvětví. Výjimkou jsou vysoké hodnoty [72 Výzkum a vývoj], které bohužel neříkají nic bližšího o odvětvích, kde má VaV finální užití. Kombinaci vysokého objemu výdajů a pozitivního trendu se prezentují odvětví související s dopravou - [29 Výroba motorových vozidel] a [30 Výroba ostatních dopravních prostředků]. Jedná se o investičně náročnou výrobu, proto jsou zde výdaje koncentrovány do malého počtu pracovišť. Minoritní zůstává zastoupení veřejných zdrojů. Velice výrazná je tržní výměna služeb VaV s externími subjekty. Jedná se rovněž o odvětví s relativně vysokou znalostní intenzitou. Obdobné charakteristiky, absolutní velikost výdajů, nadprůměrný růst i vyšší znalostní intenzitu vykazuje [28 Výroba strojů a zařízení]. V 28 se nachází vůbec nejvyšší počet pracovišť VaV, která jsou navíc relativně rovnoměrně rozložena (nejvíce z popsaných oddílů). Převažující charakter služeb mají v kontrastu k výrobním odvětvím [62 Činnosti v oblasti IT] a [63 Informační činnosti]. Opět se jedná o přední odvětví dle absolutní velikosti výdajů, jejich růst, počtu pracovišť, ale také příjmům za prodej VaV služeb externím subjektům (převážně z ČR). Charakteristickým rysem je, že většina pracovišť se nachází v podnicích s malým počtem zaměstnanců. I přesto jsou tyto činnosti značně geograficky koncentrované. Další skupinou příbuzných odvětví jsou [27 Výroba elektrických zařízení] a [26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů]. Před podobný charakter výroby ale vykazují odlišné znaky z pohledu trendů (rychle rostoucí 27 oproti klesající 26). Některé specifické znaky vykazuje rovněž významné odvětví [21 Výroba základních farmaceutických výrobků], především pak výrazné výdaje na nákup služeb VaV od zahraničních subjektů. Jedná se rovněž o odvětví s vysokou (ale výrazně klesající) znalostní intenzitou. Při podrobnějším členění na třímístné skupiny NACE již výsledek výrazně ovlivňuje členění klasifikace. Informační hodnota je tak relativně nízká bez jmenovité znalosti nejvýznamnějších subjektů v každé kategorii (data jsou však ze zákona anonymizovaná).
23
Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru - charakteristiky na dvoumístné úrovni NACE C elkov é NA C E
P racov iště
2012 [tis. Kč]
Zdroj
Změna 09-12
72
V ý zkum a v ý v oj
29
V ý roba motorov ý ch v ozidel
28
V ý roba strojů a zařízení
244
3 844 539
18
62
Č innosti v oblasti informačních technologií
219
3 557 776
13
33
O prav y a instalace strojů a zařízení
54
2 440 392
10
71
A rchitektonické a inžený rské činnosti
189
2 197 785
27
V ý roba elektrický ch zařízení
128
2 049 209
30
V ý roba ostatních doprav ních prostředků
39
26
V ý roba počítačů, elektr. a optický ch přístrojů
94
63
Informační činnosti
21 20 25 46
S oukromé Domácí
Ty p V eřejné
Zahraniční
Domácí
Zahraniční
N einv .
V aV služby
P říjmy za Inv estiční prodej
V ý daje nákupy
153
6 197 438
12
48
12
23
17
77
23
37
4
69
4 592 466
10
82
16
2
0
84
16
20
213
83
5
11
2
86
14
42
13
64
28
6
2
91
9
45
7
17
71
11
1
67
33
80
26
16
54
23
20
3
91
9
96
5
24
72
19
7
2
84
16
13
4
1 643 297
10
83
2
14
1
96
4
60
9
1 232 950
-4
73
5
18
3
93
7
20
8
17
1 191 566
18
55
0
34
11
85
15
13
8
V ý roba základních farmaceutický ch v ý robků
27
1 116 189
-2
83
11
5
1
85
15
18
67
V ý roba chemický ch látek a příprav ků
89
957 546
2
88
2
9
2
87
13
31
15
V ý roba kov ov ý ch konstrukcí a v ý robků
129
914 894
16
85
0
13
2
81
19
29
9
V elkoobchod, kromě motorov ý ch v ozidel
124
852 058
5
63
12
22
3
87
13
14
73
22
V ý roba pry žov ý ch a plastov ý ch v ý robků
68
683 277
8
92
0
7
1
88
12
38
52
61
Telekomunikační činnosti
7
607 320
15
60
39
1
1
51
49
0
0
64
F inanční zprostředkov ání, kromě pojišťov nictv í
11
551 136
13
100
0
0
0
55
45
0
20
86
Zdrav otní péče
37
493 706
5
9
1
67
23
77
23
2
1
23
V ý roba ostatních nekov ov ý chv ý robků
60
467 610
14
87
1
9
3
92
8
36
5
32
O statní zpracov atelský průmy sl
51
451 768
19
69
0
20
10
78
22
355
9
42
Inžený rské stav itelstv í
26
347 758
7
84
0
12
4
90
10
28
16
24
V ý roba základních kov ů, hutní zpracov ání
27
314 366
12
70
4
22
3
87
13
3
13
68
Č innosti v oblasti nemov itostí
16
311 664
146
46
1
16
38
19
81
1
2
10
V ý roba potrav inářský ch v ý robků
58
296 770
3
73
11
11
4
67
33
36
5
58
V y dav atelské činnosti
24
239 252
11
75
16
9
1
100
0
41
2
13
V ý roba textilií
26
171 892
2
95
0
5
0
95
5
0
8
01
Rostlinná a živ očišná v ý roba
65
119 902
7
59
0
40
1
100
0
19
14
74
O statní profesní, v ědecké a technické činnosti
26
82 070
40
56
0
43
1
96
4
12
13
70
Č innosti v edení podniků, poradenstv í
26
66 634
-25
65
0
32
3
99
1
45
4
69
P ráv ní a účetnické činnosti
6
63 786
39
92
0
5
3
86
14
93
26
31
V ý roba náby tku
16
52 873
19
94
0
6
0
97
3
14
12
39
Sanace a jiné činnosti souv isející s odpady
3
51 584
15
33
0
65
2
100
0
21
11
2 334 38 790 183
11
66
15
14
5
83
17
40
38
S ektor
Pozn.: Zobrazeny pouze oddíly s výdaji nad 50 mil. Kč. Podbarvení odpovídá velikosti dané buňky v porovnání s nejvyšší hodnotou ve sloupci, označení trendů je odděleno hodnotami průměrné meziroční změny -20, -10, 10 a 20 %. Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
24
3
Syntéza závěrů dílčích analýz
Výsledky dílčích analýz jsou v této části shrnuty do sedmi tematických oblastí, které reflektují tři základní hlediska rozvoje kvality a udržitelnosti života – ekonomické, environmentální a bezpečnostní. Pro vymezení ekonomické dimenze byla zohledněna významnost jednotlivých odvětví ekonomické činnosti pro tvorbu přidané hodnoty, zaměstnanost a expertní výkonost českého hospodářství. Pro tyto účely byla využita analýza PwC4, která popisuje dílčí charakteristiky ekonomicky nejvýznamnějších odvětví českého hospodářství a hlavní globální trendy, které vývoj v těchto odvětvích ovlivňují. Environmentální a bezpečnostní dimenze kvality a udržitelnosti života jsou zohledněny jak přímo v jednotlivých oblastech rozvoje ekonomicky významných odvětví českého hospodářství, tak samostatné oblasti. •
Doprava a dopravní systémy
•
Elektronika a elektrotechnika
•
Pokročilé strojírenství a automatizace
•
IT Služby
•
Udržitelnost a bezpečnost energetiky
•
Léčiva, zdravotní materiály a přístroje
•
Přírodní zdroje, ekologické zemědělství a potravinová bezpečnost
K identifikaci výzkumného potenciálu ČR podle těchto sedmi oblastí bylo přistoupeno zejména s ohledem na pokročilou fázi procesu přípravy Národní strategie pro inteligentní specializaci ČR, kde již byly sestaveny inovační platformy odpovídající nejvýznamnějším odvětvím ekonomické specializace ČR.5 Aby mohly být analytické podklady přímo využitelné pro práci těchto platforem a navazující diskuse o specializaci ČR, je výzkumný potenciál ČR v této syntéze komplexně hodnocen podle skupin hospodářsky významných odvětví. V další části jsou popsány dílčí aspekty výzkumného potenciálu ČR v jednotlivých oblastech vyplývající z provedených dílčích analýz. Na úvod každé části jsou popsány hlavní závěry charakterizující výzkum a potenciál pro aplikace. V dalších blocích jsou pak z každé analýzy shrnuty výstupy související s příslušnou oblastí. Na šedé stupnici je v každém bloku znázorněna orientační úroveň příslušné charakteristiky výzkumu v dané oblasti.
4
PwC: Posouzení ekonomických aspektů struktury vybraných odvětví hospodářství ČR. Odborná studie, 2014. Metodicky správnější by bylo prvně stanovení nejvýznamnějších skupin výzkumných oborů a následná identifikace vazeb na hospodářsky významná odvětví. Zvolený přístup kombinuje tyto dvě fáze a přímo identifikuje výzkumný potenciál ČR z hlediska možných aplikací v hospodářsky významných oblastech. 5
25
3.1 Doprava a dopravní systémy Vzhledem k tomu, že výroba dopravních prostředků a doprava je značně průřezovou technologickou oblastí, znalostní základnu tvoří celá řada vědních disciplín, jako jsou obory fyzikálních, matematických a chemických věd. Celkové počty publikací v těchto oborech nejsou příliš vysoké, což souvisí s výrazně aplikačním zaměřením VaV Finanční podpora na projekty VaV, které bezprostředně souvisí s dopravou a dopravními systémy směřuje hlavně do aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje v oblasti pozemních dopravních systémů a zařízení a do výzkumu pohonů, motorů a paliv. Výzkumné zázemí pro oblast dopravy a dopravních systému je v ČR relativně široké. Do rozvoje podmínek pro VaV bylo investováno mj. i prostřednictvím infrastrukturních projektů. S využitím finančních prostředků Strukturálních fondů EU bylo podpořeno několik regionálních VaV center, která svým zaměřením pokrývají také výzkum v oblasti dopravy a dopravních systémů. Do mezinárodní spolupráce ve VaV podporované ze 7. RP se ČR aktivně zapojuje zejména v projektech zaměřených na aeronautiku a leteckou dopravu, udržitelnou povrchovou dopravu a satelitní navigační systémy. V rámci JTI ENIAC se ČR zapojila do projektů zaměřených na nanotechnologie a automobilovou techniku a dopravu. Dalším tématem projektů mezinárodní spolupráce je na snížení vlivu dopravy na životní prostředí (elektromobilita, palivové články, nákladní doprava). Poznatky VaV nacházejí uplatnění zejména při výrobě silničních vozidel. Jedná se zejména o různé komponenty vozidel, jako jsou hnací jednotky (pohony, motory, převody), signalizační a osvětlovací zařízení, okna, dveře, kola a další prvky vozidel. Další významnou oblastí s uplatněním nových poznatků je technika pro železniční provoz, jeho řízení a zajištění bezpečnosti. Potenciál pro uplatnění VaV je však i v řadě dalších odvětví, která s výrobou dopravních prostředků souvisejí. Jedná se zejména o strojírenství (mechanické komponenty), elektronika a elektrotechnika (osvětlení a signalizační zařízení), informační a komunikační technologie (zpracování dat a vyhodnocování informací, řídicí systémy) i energetika (ekologizaci dopravy - biopaliva a alternativní paliva, vodík a palivové články). Výroba dopravních prostředků je z ekonomického hlediska nejvýznamnějším sektorem ČR. Vnitřní struktura odvětví potvrzuje dominanci výroby vozidel, motorů, dílů a příslušenství, méně jsou zastoupeny karoserie a přívěsy. Značná část podniků je pod zahraniční kontrolou. V produkci dopravních prostředků se také uplatňuje množství komponent z různých odvětví zpracovatelského průmyslu a dalších oborů, jako je elektronika a elektrotechnika, gumárenství a výroba plastů. Nejvýznamnější investice do VaV jsou v odvětvích výroby motorových vozidel a dále výroby železničních lokomotiv a vozového parku a výroby letadel a jejich motorů. V oblasti dopravy a výroby dopravních prostředků podniky a výzkumné organizace velice intenzivně spolupracují ve společných projektech VaV. Významná spolupráce existuje zejména v projektech zaměřených na vývoj malých dopravních letounů a modulových lokomotiv. Kromě těchto kolaborativních projektů v ČR také existuje několik center kompetence, ve kterých je rozvíjena strategická spolupráce podniků s výzkumnými organizacemi.
26
ZNALOSTI
4.1
X V oblasti dopravy a dopravních systémů je výzkumná základna tvořena různými obory fyzikálních, matematických a chemických věd. Přímo lze v publikacích zařazených do kategorií WoS nalézt pouze dva obory, které do této oblasti jednoznačně spadají, konkrétně doprava a dopravní inženýrství a technologie, a částečně i obor energie a paliva, který pokrývá oblast alternativních paliv pro dopravu. Celkové počty publikací v těchto oborech jsou však velmi nízké a nejsou proto, včetně citovanosti, spolehlivým indikátorem úrovně českého výzkumu v této oblasti. 61 % publikačních výstupů má původ ve veřejných vysokých školách a 20 publikací má alespoň jednoho autora z AV ČR. Výzkumníci v podnikatelském sektoru vytvořili ve sledovaném období 11 % časopiseckých publikací. X
4.1
Z vědních oborů přímou svázanými s aplikacemi v oblasti dopravy a dopravních systémů, směřoval největší objem veřejné podpory na projekty VaV v oboru pozemních dopravních systémů a zařízení (JO). Objem této podpory dosahoval v letech 2010 – 2014 v průměru přibližně 200 mil. Kč ročně.
FINANCOVÁNÍ
Podpora na projekty VaV v oblasti pozemních dopravních systémů a zařízení je poskytována dominantně na projekty aplikovaného výzkumu (66 %), v omezenější míře na projekty experimentálního vývoje (28 %). Tato podpora není dominantně koncentrována do několika významných subjektů, což ukazuje na široké výzkumné zázemí v tomto oboru. Také rozložení podpory na projekty VaV mezi výzkumné organizace a podniky je rovnoměrné, konkrétně 45/55. Ve veřejném výzkumu dominují mezi příjemci podpory na projekty VaV vysoké školy. Podpořené projekty VaV v oblasti pozemních dopravních systémů a zařízení (hlavní obor) svým vedlejším zaměřením zasahovaly významně také do výzkumu v oblastech (vedlejší a další vedlejší obory) pohonů, motorů a paliv (JT), elektroniky, optoelektroniky a elektrotechniky (JA) a informatiky (IN). Významná je také podpora na projekty VaV v oblasti pohonů, motorů a paliv (JT), která dosahovala v letech 2010 – 2014 průměrně přes 100 mil. Kč ročně. Tato podpora směřovala dominantně na projekty aplikovaného výzkumu (56 %) a experimentálního vývoje (43 %). Mezi 36 příjemci dominují podniky (přes 90 %). Z projektů VaV realizovaných v oborech s volnější vazbou na oblast dopravy a dopravních systémů je významná zejména podpora projektů VaV v základním výzkumu v oborech materiálové fyziky – fyzika pevných látek a magnetismus (BM) a mechaniky tekutin (BK).
27
X
INFRASTRUKTURA
4.1
Do rozvoje podmínek pro výzkum v oblasti kvalitní, bezpečné a ekologické dopravy bylo investováno zejména prostřednictvím infrastrukturních projektů v oborech [JO Pozemní dopravní systémy a zařízení], výrazně méně pak v [JT Pohon, motory a paliva]. Objem investic však zůstává spíše nižší v porovnání s dalšími obory spíše podprůměrný (dohromady méně než 1,5 mld. Kč.). Z analýzy vystupují tři formy infrastrukturních projektů. Význam ostatních relevantních oborů zůstává zanedbatelný. Regionální VaV centra OP VaVpI bez identifikované vazby na některou z velkých mezinárodních infrastruktur. První projekt řadí třetinu svých výsledků do JO, druhý 60 % do JT. Třetí centrum se JO věnuje pouze okrajově (11 % výsledků). Dopravní VaV centrum (Centrum dopravního výzkumu) - celkové náklady 463 mil. Kč Pořízení technologie pro Centrum vozidel udržitelné mobility (FS ČVUT) - 196 mil. Kč Regionální technologický institut (FS ZČU) - 455 mil. Kč Rozvoj zařízení vysokých škol určených pro výzkum - omezuje se na jediný významnější projekt, a to Výukové a výzkumné centrum v dopravě Dopravní fakulty UPCE s náklady 267 mil. Kč. Rozvoj VaV pracovišť v podnikovém sektoru realizovaný prostřednictvím programu Potenciál se soustředí výhradně na obor JO. Objemu přes 100 mil. Kč dosahují investice podniků Výzkumný Ústav Železniční, MBtech Bohemia a Honeywell. X
MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE
4.1
Problematika dopravy je v 7. RP zařazena zejména do tematické priority Doprava specifického programu Spolupráce. V této tematické prioritě byla ČR zapojena do řešení 90 projektů, kterých se zúčastnilo 114 subjektů. Počet účastí ČR i finanční příspěvek, který získaly týmy z ČR (více než 25 mil. €), je ve srovnání s jinými tematickými prioritami 7. RP poměrně vysoký. Téměř polovina účastí je soustředěna v aktivitě řešící problematiku aeronautiky a letecké dopravy. Většina projektů s účastí ČR je zaměřena na zlepšení cenové efektivity. Více než 40 účastí měla ČR také aktivitě zaměřené na udržitelnou povrchovou dopravu. Projekty s účastí ČR jsou zaměřeny především na ekologizaci („greening“) povrchové dopravy, a dále na zlepšení bezpečnosti, zajištění udržitelné městské dopravy a odlehčení dopravních koridorů. Osm účastí měla ČR v aktivitě zaměřené na satelitní navigační systémy (Galileo). Problematika související s dopravou je také řešena v rámci JTI ENIAC (Nanoelectronics Technologies 2020). Projekty s účastí ČR jsou zaměřeny zejména na nanotechnologie a automobilovou techniku a dopravu. ČR byla také zapojena v několika projektech zaměřených na snížení vlivu dopravy na životní prostředí (elektromobilita, palivové články, nákladní doprava), které byly řešeny v tematické prioritě Informační a komunikační technologie. Z VO jsou v tematické prioritě Doprava nejvíce resortní výzkumné ústavy. Poměrně aktivní jsou také některé technicky zaměřené VŠ. Téměř polovinu účastníků tvoří podniky.
28
X
4.1
TECHNOLOGIE
Do odvětví dopravy bylo možné zařadit více 1 500 patentových přihlášek s alespoň jedním přihlašovatelem nebo původcem z ČR podaných v letech 2000 až 2013, což je přibližně 8,5 % celkového počtu přihlášek. I když počet patentových přihlášek je poněkud nižší než v jiných odvětvích, existuje zde několik významných oblastí, kam se soustředí patentová aktivita v ČR: Silniční vozidla (automobily). Do tohoto nejvýznamnějšího segmentu lze zařadit více než 70 % z celkového počtu patentových přihlášek v dopravě. Přihlášky jsou zaměřeny také na různé komponenty vozidel, jako jsou hnací jednotky (pohony, motory, převody), signalizační a osvětlovací zařízení, okna, dveře a pohyblivé střechy, kola a další součásti a konstrukční prvky vozidel. Železniční doprava, kam lze zařadit přibližně 13 % patentových přihlášek. Přihlášky jsou zaměřeny především na problematiku techniky pro železniční provoz, jeho řízení a zajištění bezpečnosti. Také v dalších oblastech, jako je strojírenství, elektronika a elektrotechnika, informační a komunikační technologie a energetika, lze nalézt patentové přihlášky, které mají uplatnění v dopravě. Jedná se zejména o zajištění bezpečnosti a plynulosti dopravy (zpracování dat a vyhodnocování informací, řídicí systémy, regulace, signalizační zařízení apod.) a snížení dopadů dopravy na životní prostředí (biopaliva a alternativní paliva, vodík a palivové články). Pokud se neuvažují fyzické osoby, 95 % přihlašovatelů jsou podniky. Přibližně dvě třetiny z nich jsou domácí podniky. Z VO se na patentových přihláškách podílejí zejména VŠ a resortní a další ústavy. Klíčové umožňující technologie se v dopravě příliš neuplatňují. Výjimkou je Fotonika, která nachází uplatnění zejména v osvětlovacích a signalizačních systémech pro vozidla. X
4.1
MEZISEKTOROVÁ SPOLUPRÁCE
V oblasti kvalitní, bezpečné a ekologické dopravy existuje intenzivní spolupráce mezi podniky a výzkumnými organizacemi na společných projektech VaV podpořených z veřejných zdrojů. Z hlediska oborového zařazení projektů VaV patří k předním oblastem této formy spolupráce obory [JU Aeronautika, aerodynamika, letadla] a [JO Pozemní dopravní systémy a zařízení] - třetí a čtvrté místo z pohledu nákladů, ty u celkem 223 projektů přesahují 7,9 mld. Kč. I další obor [JT Pohon, motory a paliva] patří k 10 % nejvýznamnějších (náklady projektů 1,6 mld. Kč). Nejvýznamnější projekty se soustředí na vývoj malých dopravních letounů a modulových lokomotiv. Vedle toho vznikla strategická spolupráce ve třech centrech kompetence (všechny v JO). Centrum kompetence automobilového průmyslu Josefa Božka (FS ČVUT) - 351 mil. Kč Centrum kompetence drážních vozidel (FS ZČU v Plzni) - 340 mil. Kč Centrum pro rozvoj dopravních systémů (VŠB-TUO) - 212 mil. Kč Podniky v relevantních odvětvích aplikace znalostí a technologií patří k nejaktivnějším partnerům pro spolupráci na kolaborativních projektech, odpovídají za více než 190 účastí v kolaborativních projektech a jejich podíl na nákladech dosahuje téměř 6,3 mld. Kč (jedná se o nákladné, často víceleté projekty). Z hlediska účastí patří k předním podnikům PBS Velká Bíteš (39 účastí), AERO Vodochody (12), CZ LOKO, TESLA Blatná, Jihlavan Airplanes nebo Škoda Auto. Z pohledu nákladů pak vystupují Avia Propeller (600 mil. Kč), GE Aviation Czech (474), Evektor Aerotechnik (457), Mikrotechna Praha (448), Continental Automotive Systems (414) nebo Motorpal (353).
29
X
4.1
V produkci dopravních prostředků se uplatňuje množství komponentů z různých odvětví zpracovatelského průmyslu a dalších oborů. Primárními odvětvími aplikace znalostí a technologií jsou oddíly [29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů] a [30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení]. U dalších lze návaznost bez individuální znalosti subjektů (data jsou anonymizovaná) pouze předpokládat.
APLIKACE
Z pohledu výdajů na VaV je 29 vůbec nejvýznamnější ve zpracovatelském průmyslu (4 592 mil. Kč). Oddíl 30 se řadí na pátou příčku, v Česku však patří mezi odvětví s nejvyšší znalostní intenzitou. Výroba motorových vozidel [29] ve víceletém průměru prakticky přesně kopíruje vývoj celkových výdajů v podnikatelském sektoru (růst okolo 8 %), ovšem bez meziročních výkyvů. Prostředky pochází prakticky výhradně ze soukromých zdrojů, veřejné zdroje se pohybují pouze na úrovni 2 %. Výrazně roste podíl investičních výdajů. Nadprůměrně je využívána ochrana duševního vlastnictví. Objem nákupů služeb VaV od externích subjektů ze zahraničí přesahuje výdaje na vlastní VaV (jediný případ mezi oddíly), často jsou pořizovány znalosti i od domácích subjektů. Výdaje jsou silně koncentrované do několika málo podniků, přestože prostý počet pracovišť VaV zůstává nadprůměrný. Extrémní je pak zastoupení pracovišť pod zahraniční kontrolou (51 % je vůbec nejvyšší hodnota mezi oddíly). Vnitřní struktura odvětví potvrzuje dominanci výroby vozidel, motorů, dílů a příslušenství, méně jsou zastoupeny karoserie a přívěsy. Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení [30] vykazuje obdobný průměrný růst výdajů na VaV, meziročně však výrazněji kolísá. Podobně jako u výroby motorových vozidel výrazně roste podíl investičních výdajů, nadprůměrně je také využívána ochrana duševního vlastnictví. Odvětví se vyznačuje velmi vysokými příjmy za služby VaV poskytnuté externím subjektům, zejména se jedná o prodej zahraničním podnikům. Charakter výroby vyžadující velké investiční celky podporuje silnou koncentraci výdajů do zlomku podniků. Ve vnitřní struktuře odvětví vystupuje [302 Výroba železničních lokomotiv a vozového parku] a [303 Výroba letadel a jejich motorů], 303 navíc vykazuje silný růstový trend (na úrovni trojnásobku hodnot za podnikatelský sektor).
30
3.2 Elektronika a elektrotechnika Výzkum v oblasti elektroniky a elektrotechniky má v ČR dlouhou tradici a tudíž i širokou výzkumnou základnu. Znalostní bázi zde tvoří především výzkum v oblasti fyziky a materiálových věd, elektrického a elektronického inženýrství, optiky, přístrojů a přístrojové techniky. Ve všech těchto oborech kvalita publikačních výstupů z ČR výrazně přesahuje světový průměr. Výzkum v těchto oblastech je rovněž dlouhodobě podporován z veřejných zdrojů. V posledních letech bylo navíc intenzivně investováno do rozvoje podmínek pro výzkum v oblasti materiálové fyziky, elektroniky a elektrotechniky, zejména ze Strukturálních fondů EU. Existující výzkumné infrastruktury však mají zpravidla národní charakter bez přímé vazby na mezinárodní výzkumné infrastruktury. Do projektů mezinárodní spolupráce se české výzkumné týmy zapojují zejména v oblasti vestavěných systémů (např. v rámci JTI Artemis), a dále v projektech zaměřených na výpočetní systémy, sítě, kontrolní systémy a fotoniku (například sensory a laserové systémy). Poznatky VaV z elektroniky a elektrotechniky se uplatňují v řadě technologických oblastí. Významnými segmenty jsou zejména měřicí přístroje a diagnostika, optické a optoelektronické prvky a systémy, elektrotechnické prvky a zařízení a řídicí nebo regulační systémy a jejich funkční prvky. Významný aplikační potenciál v oblasti elektroniky a elektrotechniky lze v ČR identifikovat zejména v produkci měřících a diagnostických přístrojů, optoelektronických systémů (senzorů, zdrojů, osvětlení, komunikačních zařízení), systémů pro řízení a regulaci, elektrotechniky a vestavěných systémů. Potenciál pro uplatnění znalostí a technologií v průmyslových aplikacích v oblasti elektroniky a elektrotechniky v ČR je značný i díky relativně intenzivní spolupráci výzkumných organizací s podniky na projektech VaV podporovaných z veřejných zdrojů.
ZNALOSTI
4.2
X Znalostní základ této oblasti tvoří obory elektrické a elektronické inženýrství, optika, podobor hardware a architektura počítačových věd, přístroje a přístrojová technika a výzkum v oblasti digitálních zobrazovacích metod. V širším kontextu toto odvětví využívá VaV v některých oborech fyziky a materiálových věd. Ve většině těchto oborů jsou české výzkumné organizace aktivní a kvalita publikačních výstupů výrazně přesahuje světový průměr Na veřejných a státních vysokých školách vzniklo 66 % publikačních výstupů v těchto oborech, ve výzkumných ústavech AV ČR 29 %. Podnikatelský sektor přispěl k publikačnímu výstupu ČR 3 %.
31
X
4.2
Veřejná podpora na projekty VaV v oboru elektroniky, optoelektroniky a elektrotechniky (JA) je dlouhodobě velmi významná. Objem této podpory dosahoval v letech 2010 – 2014 v průměru téměř 380 mil. Kč ročně, což je nejvíce v z projektů zařazených do skupiny oborů Průmysl.
FINANCOVÁNÍ
Podpora na projekty VaV v oblasti elektroniky, optoelektroniky a elektrotechniky je poskytována poměrně vyváženě na projekty základního výzkumu (27 %), aplikovaného výzkumu (48 %) i experimentálního vývoje (26 %). Tato podpora je poskytována velkému počtu subjektů (116 příjemců v letech 2010 – 2014) a není dominantně koncentrována do několika významných subjektů, což ukazuje na široké výzkumné zázemí v tomto oboru. Také rozložení podpory na projekty VaV mezi výzkumné organizace a podniky je rovnoměrné, konkrétně 40/60. Ve veřejném výzkumu dominují mezi příjemci podpory na projekty VaV vysoké školy. Podpořené projekty VaV v oblasti elektroniky, optoelektroniky a elektrotechniky (hlavní obor) svým vedlejším zaměřením zasahovaly významně také do výzkumu v oblastech (vedlejší a další vedlejší obory) senzorů, čidel, měření, regulace (JB), počítačového hardware a software (JC) a informatiky (IN). Jedná se především o projekty aplikovaného výzkumu. Významná je také podpora na projekty VaV v oboru optika, masery a lasery (BH), která dosahovala v letech 2010 – 2014 průměrně téměř 160 mil. Kč ročně. Tato podpora směřovala rovnoměrně na projekty základního výzkumu (47 %) a aplikovaného výzkumu (45 %). Mezi 31 příjemci dominují výzkumné organizace (přes 80 %). Podpořené projekty VaV v oblasti optiky, maserů a laserů (hlavní obor) svým vedlejším zaměřením zasahovaly významně také do výzkumu v oblastech (vedlejší a další vedlejší obory) elektroniky, optoelektroniky a elektrotechniky (JA) a senzorů, čidel, měření, regulace (JB). X
INFRASTRUKTURA
4.2
Do rozvoje podmínek pro výzkum v oblasti elektroniky a elektrotechniky bylo v posledních letech investováno zejména prostřednictvím infrastrukturních projektů v oboru [JA Elektronika a optoelektronika, elektrotechnika]. Jedná se především o rozvoj zařízení vysokých škol určených pro výzkum (největším projektem je komplex FEKT VUT v Brně s náklady 992 mil. Kč), čtyři centra OP VaVpI a rozvoj VaV pracovišť v podnikovém sektoru realizovaný prostřednictvím programu Potenciál (např. VYRTYCH, MEOPTA, B&M Intens, TESLA Electrotubes, FEI CZ). Z významných infrastrukturních projektů identifikovaných na základě zdroje financování vystupují v oboru JA tři regionální VaV centra OP VaVpI bez identifikované vazby na některou z velkých mezinárodních infrastruktur. První dvě infrastruktury řadí téměř 90 % svých výsledků do JA, u druhých dvou je to 40 %. Apl. a výv. laboratoře pokročilých mikrotechnologií a nanotechnologií (ÚPT AV ČR) Centrum senzorických, informačních a komunikačních systémů (FEKT VUT) Regionální inovační centrum elektrotechniky (FEL ZČU) Centrum výzkumu a využití obnovitelných zdrojů energie (FEKT VUT) Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC)
32
X
MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE
4.2
Elektronika a elektrotechnika nebyla zařazena jako samostatná tematická priorita 7. RP. V některých tematických prioritách, jako je zejména Informační a komunikační technologie (ICT) a Nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie (NMP) a JTI Artemis (Embedded Computing Systems), byly také podpořeny projekty, které svým zaměřením a cíli odpovídaly elektronice a elektrotechnice. Účastníci z ČR se zapojovali zejména do projektů zaměřených na vestavěné systémy (zejména v rámci JTI Artemis). V prioritách ICT a NMP byli účastníci z ČR zapojeni v některých projektech zaměřených na výpočetní systémy, sítě, kontrolní systémy a fotoniku (například sensory a laserové systémy). Kromě výzkumných organizací byly do řešených projektů zapojeny také subjekty z podnikatelského sektoru. Významné zastoupení podniků bylo zejména v projektech realizovaných v rámci JTI a v tematické prioritě NMP, kde bylo více než 80 % účastníků z podnikatelského sektoru. X
4.2
Elektronika a elektrotechnika patří mezi oblast s relativně vyšší patentovou aktivitou. V období od roku 2000 do roku 2013 bylo v databázi PATSTAT uvedeno přibližně 3 800 patentových přihlášek s alespoň jedním přihlašovatelem nebo původcem z ČR, které bylo možné zařadit s využitím Mezinárodního patentového třídění (IPC) a přiřazení zpracovaného Světovou organizací duševního vlastnictví (WIPO) do odvětví elektroniky a elektrotechniky, což je více než 20 % z celkového počtu přihlášek podaných v tomto období. V patentových přihláškách lze identifikovat několik technologických oblastí (segmentů), ve kterých je podáváno více patentových přihlášek. Mezi tyto významněji zastoupené segmenty lze zařadit zejména:
TECHNOLOGIE
Měřicí přístroje a diagnostika. Patentové přihlášky jsou zaměřeny především na problematiku analýzy chemických nebo fyzikálních vlastností materiálů, měření elektrických a magnetických veličin a měření lineárních rozměrů, úhlů a povrchů. Optické a optoelektronické prvky a systémy. V oblasti optiky se patentové přihlášky soustředí zejména na optické prvky, systémy a přístroje. Patentově významnými oblastmi optoelektroniky jsou optické sensory (detektory), zdroje světla (zejména výbojky a osvětlovací systémy a jejich součásti. Dalším významněji zastoupeným segmentem jsou zobrazovací zařízení a přenos obrazu. Elektrotechnické prvky a zařízení. V patentových přihláškách jsou uváděny pasivní součástky pro elektrotechniky (například kondenzátory, cívky) i konkrétní elektrotechnická zařízení, jako jsou například usměrňovací zařízení, spínače a voliče. Řízení a regulace. Obory často uváděnými v patentových přihláškách jsou například řídicí nebo regulační systémy obecně a jejich funkční prvky, včetně zkušebních zařízení, dále automaty, zařízení pro signalizaci a řídicí systémy pro dopravu. Přibližně 78 % přihlašovatelů tvoří podniky. Dvě třetiny přihlašovatelů z podnikového sektoru však mají sídlo v zahraničí. Přibližně 22 % přihlašovatelů jsou výzkumné organizace. Většinu (přibližně 60 %) tvoří VŠ. Aktivními přihlašovateli patentů jsou však i některé ústavy AV ČR a resortní ústavy. Z klíčových umožňujících technologií se v odvětví elektroniky a elektrotechniky uplatňuje Mikro- a nanoelektronika, ze které všechny patentové přihlášky zároveň spadají do tohoto odvětví. Také naprostá většina patentových přihlášek z Fotoniky nachází uplatnění v elektronice a elektrotechnice.
33
X
MEZISEKTOROVÁ SPOLUPRÁCE
4.2
V oblasti elektroniky a elektrotechniky existuje poměrně intenzivní spolupráce mezi podniky a výzkumnými organizacemi na společných projektech VaV podpořených z veřejných zdrojů. Z hlediska oborového zařazení projektů VaV patří tato oblast dokonce k předním oblastem, kde probíhá spolupráce znalostních institucí a podniků formou kolaborativních projektů. Nejvýznamnější je spolupráce na projektech VaV v oborech [JA Elektronika a optoelektronika, elektrotechnika] a [JB Senzory, čidla, měření a regulace]. Z podniků aktivních v relevantních odvětvích aplikace znalostí a technologií patří k nejaktivnějším partnerům pro spolupráci na kolaborativních projektech VaV z hlediska účastí např. UJP Praha, VÚHŽ, Solartec, Škoda Electric, UNIS, Meopta nebo ČKD Elektrotechnika, z hlediska nákladů pak LTR, TG Drives, EMSPIN, MESIT přístroje, UNIS, ON Semiconductor. V relevantních oborech vznikla v posledních letech také Centra kompetence, která vytváří prostor pro dlouhodobou spolupráci veřejného výzkumu s podniky. Elektronová mikroskopie (FEI CZ) Centrum integrovaných družicových a pozemských navigačních technologií (FEL ČVUT) Centrum aplikované kybernetiky 3 (FEL ČVUT) Platforma pokročilých mikroskopických a spektroskopických technik (FSI VUT) Centrum digitální optiky (PřF UPOL) X
4.2
Relevantními odvětvími aplikace znalostí a technologií jsou dvoumístné oddíly [26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení], [27 Výroba elektrických zařízení], [33 Opravy a instalace strojů a zařízení].
APLIKACE
Z pohledu výdajů na VaV jsou oddíly 26, 27 a 33 mezi šesti nejvýznamnějšími ve zpracovatelském průmyslu, mezi devíti celkem. Ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení [26] zaznamenávají výdaje na VaV mírný pokles. Tyto výdaje jsou však rovnoměrně rozloženy mezi více podniků, převážně domácích. Rovnoměrné je i rozložení výdajů na VaV uvnitř oddílu 26. Mírně vystupují pouze [265 Výroba měřicích, zkušebních a navigačních přístrojů] a silně klesající [263 Výroba komunikačních zařízení]. Výrazně pozitivní trend vykazuje objemově poloviční [267 Výroba optických a fotografických přístrojů]. Ve výrobě elektrických zařízení [27] vykazuje růst výdajů na VaV významnou dynamiku spojenou s růstem podílu zahraničních zdrojů a investičních výdajů. Přičemž výdaje na VaV jsou rovnoměrně rozloženy mezi více podniků. Většina výdajů na VaV uvnitř oddílu 27 je realizována v odvětví [271 Výroba elektrických motorů, elektrických rozvodných a kontrolních zařízení. Tyto výdaje jsou koncentrovány ve skupině podniků pod zahraniční kontrolou. Významnější podíl mají také [279 Výroba ostatních elektrických zařízení] a [274 Výroba elektrických osvětlovacích zařízení]. Tato odvětví vykazují shodně i silnou růstovou tendenci. V opravách a instalacích strojů a zařízení [33] výdaje na VaV rychle rostou. Tyto výdaje jsou však velmi koncentrované do jednoho podniku. Podniky zde intenzivně obchodují se znalostmi, velmi vysoké jsou jejich příjmy za služby VaV poskytnuté zahraničním subjektům, nižší, i když stále významné pak nákupy služeb VaV z Česka i zahraničí. Dominantní podíl výdajů na VaV (88 %) je zde realizován ve skupině [332 Instalace průmyslových strojů a zařízení], tyto výdaje jsou koncentrovány ve skupině podniků pod zahraniční kontrolou.
34
3.3 Pokročilé strojírenství a automatizace Strojírenství má v ČR dlouhodobou tradici. Výzkumné kapacity jsou dostatečně rozvinuté a nacházejí se především na technicky zaměřených vysokých školách působících v řadě regionů. Znalostní základnu zde tvoří především vědní obory, jako je strojní inženýrství, robotika, a v širších souvislostech i některé vědní disciplíny řazené do multidisciplinárního inženýrství, průmyslové inženýrství a výrobní inženýrství. Pro rozvoj strojírenství mají význam i materiálové vědy, které se uplatňují při vývoji nových strojírenských technologií a produktů. Přestože ve všech ve strojírensky orientovaných vědních disciplínách je kvalita publikací z ČR nad úrovní světového průměru, počty publikací nejsou příliš vysoké. Veřejná podpora projektů VaV ve strojírenství a automatizaci je velmi významná. Podpora je poskytována širokému spektru subjektů z veřejného i soukromého sektoru a je určena zejména na aplikovaný výzkum a experimentální vývoj. Do rozvoje oboru a infrastruktury bylo investováno ze Strukturálních fondů EU, což významně přispělo k rozvoji výzkumné a inovační infrastruktury s regionální působností (Regionální VaV centra). K rozvoji strojírenství a automatizace by měla přispět i některá Evropská centra excelence, a to zejména v souvislosti s materiálovým výzkumem, fotonikou a ICT. I když strojírenství není zařazeno jako samostatná priorita 7. RP, výzkumné týmy z ČR byly zapojeny do projektů v jiných tematických prioritách, ve kterých byla řešena problematika strojírenství, ICT a robotiky. Do projektů byly zapojeny i některé strojírensky zaměřené podniky. Výsledky VaV nacházejí uplatnění ve strojírenství, automatizaci i v dalších odvětvích, které se strojírenstvím úzce souvisejí. Poznatky se uplatňují zejména v mechanických součástech (převody, ventily, spoje apod.), energetických strojích (motory, turbíny apod.) a tepelných procesech (výroba tepla a chladu, výměna tepla). Dalšími oblastmi s aplikačním potenciálem je manipulace s materiálem a předměty, obráběcí stroje, jejich součásti a obrábění, textilní stroje a výroba textilu. Z hlediska výzkumné aktivity podnikového sektoru je nejvýznamnější potenciál pro aplikace VaV ve zpracovatelském průmyslu, a to zejména v odvětví výroba strojů a zařízení, který je druhou nejvýznamnější kategorií zpracovatelského průmyslu. Výrobě strojů a zařízení se věnuje také největší počet pracovišť VaV a jejich počet stále roste. V oblasti pokročilého strojírenství a automatizace existuje velmi intenzivní spolupráce mezi podniky a výzkumnými organizacemi, což napomáhá přenosu poznatků VaV do praxe. Kromě společných projektů VaV s konkrétním zaměřením bylo z veřejných zdrojů podpořeno i několik center kompetence, která vytvářejí předpoklady pro dlouhodobou a strategicky orientovanou spolupráci výzkumných organizací a podniků.
ZNALOSTI
4.3
X Znalostní základnu pro výzkumné a inovační aktivity v oblasti pokročilého strojírenství a automatizace tvoří především vědní obory zařazené v databázi WoS oborů Strojního inženýrství, Robotiky a v širším pohledu částečně i obory Multidisciplinární inženýrství, Průmyslové inženýrství a Výrobní inženýrství. Specificky pro české hospodářství je významný i výzkum v oblasti materiálových věd orientovaných na textil. Počty publikací v Robotice a Průmyslovém inženýrství jsou relativně malé a úroveň citovanosti nelze považovat za robustní indikátor kvality oboru. Ve všech oborech je však kvalita publikací nad úrovní světového průměru. Hlavním producentem výstupů v těchto oborech jsou veřejné vysoké školy (70 %). V AV ČR vzniklo 19 % publikačních výstupů a soukromý sektor se podílel 7 %.
35
X
4.3
Veřejná podpora na projekty VaV v oboru strojního zařízení a nástrojů (JQ) a ostatního strojírenství (JR) je dlouhodobě velmi významná. Objem podpory projektů v těchto oborech dosahoval v letech 2010 – 2014 v průměru přes 450 mil. Kč ročně.
FINANCOVÁNÍ
Tato podpora směřuje převážně na projekty aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje (souhrnně téměř 90 %). Tato podpora je poskytována velkému počtu výzkumných subjektů a není dominantně koncentrována, což ukazuje na široké výzkumné zázemí v tomto oboru. V rozložení podpory na projekty VaV mezi výzkumné organizace a podniky dominují jednoznačně podniky (cca 75 %). Podpořené projekty VaV v oblasti strojírenství (hlavní obor JQ nebo JR) svým vedlejším zaměřením zasahovaly významně také do výzkumu v oblastech (vedlejší a další vedlejší obory) průmyslových procesů a zpracování (JP) a senzorů, čidel, měření, regulace (JB), které vykazují poměrně shodné charakteristiky – veřejná podpora přes 180 mil Kč ročně, dominantní podíl projektů aplikovaného výzkumu, velký počet výzkumných subjektů a relativně rovnoměrné zastoupení výzkumných organizací a podniků. Z projektů VaV realizovaných v oborech s volnější vazbou na oblast pokročilého strojírenství a automatizace je významná zejména podpora projektů VaV v základním výzkumu v oboru fyziky pevných látek a magnetismu (BM). X
4.3
INFRASTRUKTURA
Do rozvoje podmínek pro výzkum v oblasti pokročilého strojírenství a automatizace bylo v posledních letech investováno významné množství prostředků (více než 3,8 mld. Kč) zejména prostřednictvím infrastrukturních projektů v oborech [JQ Strojní zařízení a nástroje] a [JP Průmyslové procesy a zpracování]. Uplatňovat se mohou i další obory, zejména materiálové - zde je nutné individuálním posouzením relevance, často se jedná spíše o základní výzkum bez konkrétní aplikace ve strojírenství (ELI, HiLASE a další). Z analýzy vystupují tři formy infrastrukturních projektů. Regionální VaV centra OP VaVpI bez identifikované vazby na některou z velkých mezinárodních infrastruktur. Těžiště ve strojírenských oborech mají první tři uvedená centra. Další dvě infrastruktury se věnují strojírenství spíše okrajově (25 a 15 % výsledků). Centrum rozvoje strojírenského výzkumu Liberec (VÚTS) - 745 mil. Kč Nové technologie pro strojírenství NETME (FSI VUT) - 663 mil. Kč Regionální technologický institut (FS ZČU v Plzni) - 456 mil. Kč Institut čistých technologií těžby a užití energetických surovin (HGF VŠB-TUO) - 295 mil. Kč Centrum pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace (TUL Liberec) - 910 mil. Kč Rozvoj zařízení vysokých škol určených pro výzkum - omezuje se na jediný významnější projekt, a to Laboratorní centrum Fakulty technologické UTB ve Zlíně s náklady 527 mil. Kč a zaměřením na JP. Rozvoj VaV pracovišť v podnikovém sektoru realizovaný v menší míře prostřednictvím programu Potenciál (např. ELMARCO, COMTES FTH, PolyComp, IVITAS). X
MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE
4.3
Problematika strojírenství není v 7. RP zařazena jako samostatná tematická priorita. Omezený počet strojírensky zaměřených projektů byl řešen v tematické prioritě Nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie a některých dalších aktivitách 7. RP. Projekty řešící některé aspekty související s automatizací byly řešeny v tematické prioritě Informační a komunikační technologie. ČR se v této tematické prioritě zapojila do řešení projektů zaměřených na využití ICT v podnicích a výrobě a na kognitivní systémy a robotiku. Účastníci z ČR se také zapojili do řešení některých projektů v rámci JTI ARTEMIS zaměřených na automatizaci. Podniky s aktivitami ve strojírenství a automatizaci byl zapojeny v některých projektech v aktivitě Výzkum ve prospěch malých a středních podniků.
36
X
4.3
Do oblasti strojírenství lze zařadit více než 3 500 patentových přihlášek, což je téměř 20 % z celkového počtu patentových přihlášek s přihlašovatelem nebo původcem z ČR podaných v letech 2000 až 2013. Patentové přihlášky jsou rozloženy mezi řadu oborů. Nejvíce zastoupenými jsou:
TECHNOLOGIE
Mechanické součásti, kam lze zařadit téměř čtvrtinu patentových přihlášek v tomto odvětví. Přihlášky jsou zaměřeny především na převody, ventily a podobné součásti, trubky, jejich spoje a izolaci. Motory, čerpadla a turbíny. Tento segment energetických strojů je uváděn ve více než 20 % patentových přihlášek. Nejčastěji jsou zastoupeny spalovací motory a palivové systémy pro tyto motory (souvislost s dopravními prostředky). Přihlášky jsou také zaměřeny na turbíny a motory jiných typů. Tepelné procesy a zařízení (téměř 20 % patentových přihlášek spadajících do strojírenství). Přihlášky jsou zaměřeny na tepelné stroje (zařízení a součásti pro výrobu a výměnu tepla, pece, apod.) i chladící stroje (včetně klimatizace a ventilace). Manipulace. Přihlášky jsou zaměřeny zejména na obalovou techniku pro přepravu materiálů a předmětů, zacházení s materiálem, přepravní zařízení a manipulátory. Obráběcí stroje, kde jsou přihlášky zaměřeny především na části (součásti) obráběcích strojů, jejich příslušenství, soustružení a vrtání. Textilní stroje a jejich využití. Přihlášky uvádějí obory, jako jsou zařízení pro výrobu vláken (včetně nanovláken), pletení, předení, tkaní i chemickou část textilní výroby. Z klíčových umožňujících technologií se ve strojírenství nejvíce uplatňují Pokročilé materiály a Pokročilé výrobní technologie. Dalšími technologiemi, které zde nacházejí uplatnění, jsou Nanotechnologie, Mikro- a nanoelektronika a Fotonika. Více než 80 % přihlašovatelů jsou subjekty z podnikatelského sektoru. Většinu z nich tvoří domácí podniky, necelých 40 % přihlašovatelů jsou podniky a instituce ze zahraničí, nejvíce z Německa a USA. Z VO jsou dvě třetiny přihlašovatelů VŠ. X
4.3
MEZISEKTOROVÁ SPOLUPRÁCE
V oblasti pokročilého strojírenství a automatizace existuje velmi intenzivní spolupráce mezi podniky a výzkumnými organizacemi na společných projektech VaV podpořených z veřejných zdrojů. Z hlediska oborového zařazení projektů VaV patří tato oblast jednoznačně k předním oblastem, kde probíhá spolupráce znalostních institucí a podniků formou kolaborativních projektů. Strojírenské obory [JQ, JR] sdružují bezmála 210 projektů s náklady přesahujícími 5,2 mld. Kč, průmyslové procesy [JP] jsou náplní asi 100 projektů v objemu 2,1 mld. Kč. Ke strategickým projektům patří centra kompetence, z nich ale pouze první uvedené má přímou vazbu na strojírenství. Další dva projekty mají do strojírenství pouze okrajový přesah v podobě možných aplikací. Strojírenská výrobní technika (FS ČVUT) - 340 mil. Kč Centrum aplikované kybernetiky 3 (FEL ČVUT) - 359 mil. Kč Centrum výzkumu povrchových úprav (SYNPO) - 186 mil. Kč Podniky v relevantních odvětvích aplikace znalostí a technologií patří k vůbec nejaktivnějším partnerům pro spolupráci na kolaborativních projektech, jejich podíl na nákladech projektů přesahuje 6,9 mld. Kč. Z hlediska účastí patří k předním podnikům MILCOM (40 účastí), Doosan Škoda Power (18), TOS Kuřim (16) a MEGA (15). Z pohledu nákladů pak vystupují TEAZ (657 mil. Kč), Jihlavan (367), BRIKLIS (336), LAC (316) nebo Jihostroj (316).
37
X
4.3
Relevantními odvětvími aplikace znalostí a technologií je dvoumístný oddíl [28 Výroba strojů a zařízení], který dále člení stroje a zařízení podle převažujícího užití. Neobsahuje stroje a zařízení pro dopravu, ani elektrická a elektrotechnická zařízení a přístroje.
APLIKACE
Z pohledu výdajů na VaV je oddíl 28 druhou nejvýznamnější kategorií zpracovatelského průmyslu, třetí celkem, s objemem výdajů na VaV přesahujícím 3,8 mld. Kč a v rámci podnikatelského sektoru vykazují nadprůměrný růst (meziročně 18 %). Mimo výzkum a vzdělávání patří 28 k deseti odvětvím s nejvyšší znalostní intenzitou v Česku. Výrobě strojů a zařízení se věnuje vůbec největší počet pracovišť VaV (téměř 250) a jejich počet se meziročně o 6 % zvyšuje. S tím souvisí i velmi rovnoměrná geografická lokalizace pracovišť mezi kraji ČR a malá úroveň koncentrace výdajů na VaV do nejsilnějších podniků. Z pohledu velikostních kategorií převažují střední podniky s 50-249 zaměstnanci. Výdaje na VaV pochází z 83 % ze soukromých domácích zdrojů (jejich podíl navíc výrazně roste), na zahraniční zdroje (soukromé i veřejné) zbývá pouze 7 %, což 28 řadí k odvětvím se silným národním charakterem. Mírně podprůměrný je však podíl investičních výdajů. O silné znalostní základně vypovídají mírně nadprůměrné příjmy za prodej VaV služeb externím (zahraničním i domácím) podnikům. Relativně rovnoměrné je i rozložení výdajů na VaV uvnitř oddílu. Nejvýznamnější podíl patří kategoriím 289, 282 a 281, což jsou blíže nespecifikované (ostatní) stroje buď pro všeobecné, nebo speciální účely.
38
3.4 IT služby Znalostní základnu pro IT služby tvoří poměrně široká vědní oblast informatika. Přestože počet publikací v této vědní oblasti i normalizovaná citovanost publikačních výstupů je mírně pod světovým průměrem, existují zde podobory, jejichž publikační výstup má nadprůměrnou kvalitu (jedná se především o informační systémy, softwarové inženýrství a teorii a metody počítačových věd). Veřejná podpora na projekty VaV v oboru informatiky je vysoká a je poměrně rovnoměrně rozložena mezi projekty aplikovaného výzkumu i výzkumu základního. Výzkumné zázemí je široké, příjemci podpory jsou jak výzkumné organizace, tak i podniky. S využitím prostředků Strukturálních fondů EU byl podpořen rozvoj výzkumné infrastruktury, což přispěje ke zlepšení podmínek pro VaV. Nejvýznamnějším projektem je Centrum excelence IT4Innovation, které bude také intenzivně zapojeno do mezinárodní výzkumné spolupráce. Podpořeno bylo i několik regionálních VaV center, která svým zaměřením pokrývají i problematiku informačních technologií. České výzkumné týmy se také velice aktivně zapojuje do mezinárodního výzkumu v oblasti IT. Účast v tematické prioritě Informační a komunikační technologie byla nejvyšší ze všech priorit 7. RP. Řešené projekty byly zaměřeny na různé technologie i aplikační oblasti IT, jako jsou kognitivní systémy a robotika, vestavěné systémy, technologie pro řízení informací, digitální knihovny, výuka s ICT, začlenění znevýhodněných skupin populace monitorování a diagnostika ve zdravotnictví. Potenciál pro aplikace poznatků VaV lze nalézt zejména v počítačových technologiích, jako jsou například systémy a přístupy ke zpracování a rozpoznávání dat. Další oblastí, kde v ČR nacházejí uplatnění poznatky VaV, jsou digitální komunikace a telekomunikace (zejména bezdrátová komunikace a přenos digitálních informací). IT služby se dnes uplatňují ve většině ekonomických činností. Potenciál pro uplatnění znalostí a technologií z oblasti informatických věd lze primárně identifikovat v odvětvích informačních technologií a informační činnosti. Tato odvětví patří k nejvýznamnějším odvětvím z hlediska výdajů na VaV v podnikatelském sektoru. Tyto výdaje navíc v posledních letech velmi dynamicky rostou. Pro využívání nových poznatků v aplikacích zde vytváří prostor i poměrně rozsáhlá spolupráce výzkumných organizací s podniky. Podniky zabývající se informačními činnostmi patří k nejaktivnějším partnerům pro spolupráci na kolaborativních projektech.
ZNALOSTI
4.4
X Širší vědní oblastí, která tvoří znalostní bázi pro IT služby je informatika. V této oblasti byla normalizovaná citovanost původních prací z ČR mírně pod světovým průměrem. Z podoborů počítačových věd rozlišených WoS měly v českém publikačním výstupu nadprůměrnou kvalitu vzhledem ke světovému průměru především obory Informační systémy, Softwarové inženýrství a Teorie a metody počítačových věd. Hlavním producentem publikací jsou veřejné a státní vysoké školy (76 %). 20 % publikačních výstupů pochází z ústavů AV ČR. Podnikatelský sektor ve sledovaném období přispěl přibližně 3 %.
39
X
4.4
FINANCOVÁNÍ
Veřejná podpora na projekty VaV v oboru informatiky (IN) je relativně vysoká. Objem podpory výzkumných projektů v tomto oboru dosahoval v letech 2010 – 2014 v průměru přes 260 mil. Kč ročně. Tato podpora směřuje převážně jak na projekty aplikovaného výzkumu (46 %), tak i výzkumu základního (40 %). Veřejná podpora na projekty v oblasti informatiky je poskytována velkému počtu výzkumných subjektů a není dominantně koncentrována, což ukazuje na relativně široké výzkumné zázemí v tomto oboru. Přibližně dvě třetiny podpory směřuje do výzkumných organizací, třetina do podniků. Podpořené projekty VaV v oblasti informatiky (hlavní obor) svým vedlejším zaměřením zasahovaly významně také do výzkumu v oblastech (vedlejší a další vedlejší obory) počítačového hardware a software (JC) a využití počítačů, robotika a její aplikace (JD), které vykazují poměrně shodné charakteristiky – veřejná podpora okolo 100 mil Kč ročně, dominantní podíl projektů aplikovaného výzkumu a relativně rovnoměrné zastoupení výzkumných organizací a podniků. Podpora v oboru JD je však oproti oboru JC více koncentrovaná do několika výzkumných subjektů. X
4.4
Do rozvoje podmínek pro výzkum v oblasti IT služeb bylo investováno primárně prostřednictvím infrastrukturních projektů v oborech [IN Informatika], zanedbatelně pak v [JC Počítačový hardware a software]. Kapacity těchto infrastruktur však významně využívají i další obory. Objem investic je vůbec nejvyšší mezi obory a přesahuje 8,1 mld. Kč. Z analýzy vystupují čtyři formy infrastrukturních projektů.
INFRASTRUKTURA
Centrum excelence IT4Innovation (VŠB-TUO) s náklady 1,8 mld Kč a silným mezinárodním rozměrem Velké infrastruktury podpořené kombinovaně z národních i evropský zdrojů s vazbou na velké mezinárodní projekty Velká infrastruktura CESNET (CESNET) - náklady 2,1 mld. Kč Rozšíření informační infrastruktury v regionech eIGer (CESNET) - 599 mil. Kč CERIT Scientific Cloud (ÚVT MU) - 130 mil. Kč Regionální VaV centra OP VaVpI bez identifikované vazby na některou z velkých mezinárodních infrastruktur Nové technologie pro informační společnost NTIS (FAV ZČU v Plzni) - 822 mil. Kč Centrum bezpečnostních, informačních a pokročilých technologií (UTB ve Zlíně) - 174 mil. Kč VAVINET Informační infrastruktura center výzkumu a vývoje (CVIS VUT) - 70 mil. Kč Rozvoj zařízení vysokých škol určených pro výzkum Centrum technického a přírodovědného vzdělávání a výzkumu (FAV ZČU v Plzni) - 377 mil. Kč Rozvoj infrastruktury pro výuku a výzkum na Fakultě informatiky (FI MU) - 350 mil. Kč Univerzitní IT pro vzdělávání a výzkum (IC UPOL) - 267 mil. Kč
40
X
MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE
4.4
4.4
V tematické prioritě Informační a komunikační technologie specifického programu Spolupráce bylo zapojení ČR nejvyšší. Účastnící z ČR byli zapojení do řešení 128 projektů s celkem 160 účastmi. Příspěvek EK dosáhl výše téměř 40 mil. €. Projekty s účastí ČR pokrývají celou řadu aktivit různého zaměření. Vysoká účast ČR byla v projektech zaměřených konkrétní technologické oblasti ICT, jako jsou kognitivní systémy a robotika, vestavěné (embedded) systémy, technologie pro řízení informací a jazyky apod. ČR byla aktivní i v projektech zaměřených na konkrétní aplikace informačních technologií. Jednalo se zejména o projekty řešící problematiku digitálních knihoven, výuky s ICT, problematiku začlenění skupin populace (problematika stárnutí, nezávislého života a dostupnosti IT apod.) a systémy pro monitorování a diagnostiku v místě léčby pacienta. Téměř polovina účastníků byla z VŠ. Podniky (resp. soukromé obchodní organizace) tvořily přibližně 40 % účastníků. Výzkumné ústavy a veřejné instituce se do řešení projektů v tematické prioritě Informační a komunikační technologie příliš nezapojovaly. X Do odvětví informačních a komunikačních technologií spadá přibližně 1 700 patentových přihlášek, tj. téměř desetina patentových přihlášek podaných v letech 2000 až 2013 s alespoň jedním přihlašovatelem nebo původcem z ČR.
TECHNOLOGIE
V patentových přihláškách lze nalézt několik významněji zastoupených segmentů: Počítačové technologie, na které odkazuje přibližně 70 % patentových přihlášek. Téměř dvě třetiny z těchto přihlášek jsou zaměřeny na zpracování a rozpoznávání dat. Často jsou také zastoupeny přihlášky zaměřené na systémy a způsoby zpracování dat pro administraci, komerční aktivity apod. Digitální komunikace a telekomunikace. Přihlášky jsou zaměřeny zejména na bezdrátovou komunikaci a přenos digitálních informací. Patentové přihlášky, které lze zařadit do klíčových umožňujících technologií, se v tomto odvětví příliš neuplatňují. Největší uplatnění v IT má Fotonika a Mikro- a nanoelektronika. Nebudeme-li uvažovat fyzické osoby, VO se podílejí pouze na necelých 7 % patentových přihlášek, zbývající část přihlášek je podávány podniky. Přibližně tři čtvrtiny přihlašovatelů z podnikového sektoru jsou zahraničními podniky, nejvíce z USA. X
MEZISEKTOROVÁ SPOLUPRÁCE
4.4
V oblasti IT služeb existuje poměrně rozporuplná spolupráce mezi podniky a výzkumnými organizacemi na společných projektech VaV podpořených z veřejných zdrojů - jejich objem se extrémně liší v závislosti na způsobu vymezení. Z hlediska oborového zařazení projektů VaV patří k relevantním oblastem této formy spolupráce obory [IN Informatika] a [JC Počítačový hardware a software] - ty se ale z hlediska výdajů nachází až v třetí a páté desítce oborů (ze 123). Projekty dosahují celkových nákladů cca 1,5 mld. Kč. Jedná se především o menší projekty, jejich počet se blíží 100. Výjimku tvoří Centrum kompetence ve zpracování vizuálních informací (FIT VUT) - 267 mil. Kč. Podniky v relevantních odvětvích aplikace znalostí a technologií (prakticky výhradně 62) ale patří k nejaktivnějším partnerům pro spolupráci na kolaborativních projektech, odpovídají za více než 200 účastí v kolaborativních projektech a jejich podíl na nákladech dosahuje téměř 5,0 mld. Kč. Zřejmě se jedná o projekty, kde podniky dodávají na míru šitá IT řešení, celkové zaměření projektů ale spadá do jiného oboru. Z hlediska účastí patří k předním podnikům VARS Brno (14 účastí), CAMEA (11), dataPartner (9) či SpeechTech (7). Z pohledu nákladů pak vystupují AUTEL (náklady 643 mi. Kč), CYGNI SOFTWARE (359), Evolving systems consulting (353), HEXAGON Systems (336) nebo Neovision (316).
41
X
4.4
Rozšíření IT se dnes odráží ve většině ekonomických činností. Primárními odvětvími aplikace znalostí a technologií však jsou oddíly [62 Činnosti v oblasti informačních technologií] a [63 Informační činnosti]. První pracuje přímo s IT, druhá využívá IT pro zpracování informací.
APLIKACE
Z pohledu výdajů na VaV patří 62 ke čtyřem nejvýznamnějším odvětvím v podnikatelském sektoru (3 558 mil. Kč), oddíl 63 uzavírá první desítku s výdaji stále nad hranicí 1 191 mil. Kč. Činnosti v oblasti IT [62] ve víceletém průměru prakticky přesně kopíruje vývoj celkových výdajů v podnikatelském sektoru (růst okolo 9 %), ovšem se krátkým propadem v období vrcholící hospodářské krize. Prostředky pochází především ze soukromých zdrojů, v podílu těch zahraničních patří ke třem nejpřednějším odvětvím (28 %). Výrazně roste podíl investičních výdajů, zůstává však stále podprůměrný. Inovační aktivity podniků a zejména využívání ochrany duševního vlastnictví zůstávají v IT méně rozšířené. Nízká je rovněž tržní výměna znalostí s externími subjekty (nákupů a prodej služeb VaV), výraznější podíl mají pouze příjmy od subjektů z Česka. Výdaje jsou rovnoměrně relativně rozděleny mezi velký počet pracovišť, ty se však výrazně geograficky koncentrují. Další koncentrace představuje zjevný trend. Malé a střední podniky tvoří naprostou většinu pracovišť VaV. Použitá data neumožňují blíže popsat vnitřní strukturu odvětví. Informační činnosti [63] vykazují růst zhruba na úrovni dvojnásobku podnikatelského sektoru, meziročně však tato hodnota výrazněji kolísá. V posledních letech se meziročně zdvojnásobuje podíl investičních výdajů. Ty jsou užité pouze v 17 pracovišť a odvětví tak patří mezi velmi silně koncentrované. Obdobně jako u 62 zůstávají inovační aktivity podniků a zejména využívání ochrany duševního vlastnictví zůstávají v IT méně rozšířené. Nízká je rovněž tržní výměna znalostí s externími subjekty. Vnitřní struktuře odvětví ukazuje, že 100 % výdajů odpovídá skupina [631 Činnosti související se zpracováním dat a hostingem; činnosti související s webovými portály].
42
3.5 Udržitelnost a bezpečnost energetiky Energetika je výrazně průřezovou oblastí. Znalostní základnu tvoří řada výzkumných oborů, mezi něž lze zařadit zejména aplikovanou fyziku, fyziku kondenzované fáze, jaderné vědy a technologie, výzkum energie a paliv, automatizaci a řídicí systémy, biotechnologie, mikrobiologii i elektrochemii. Ve většině uvedených oborů je výzkum kvalitní s publikacemi nadprůměrné úrovně. K nejvíce citovaným patří publikace z jaderných věd a technologií a také elektrochemie je tradičně oborem na výrazně nadprůměrné úrovně. Významný podíl veřejné podpory na projekty VaV směřuje na nejadernou energetiku, spotřebu a užití energie. Podpora je poskytována širokému spektru subjektů bez výraznější koncentrace, což svědčí o širokém výzkumném zázemí v tomto oboru. Významná je také veřejná podpora VaV v oblasti jaderné energetiky, která je naopak značně koncentrována. Poměrně významný objem podpory je také určen pro projekty výzkumu jaderných odpadů, radioaktivního znečištění a kontroly. Podpořen byl také rozvoj infrastruktury pro VaV v nejaderné i jaderné energetice. V oblasti jaderné energetiky v ČR existují dvě velké infrastruktury podporované kombinovaně z národních i evropský zdrojů, které mají vazbu na velké mezinárodní projekty. S využitím Strukturálních fondů EU byl také podpořen vznik několika regionálních VaV center, jejichž zaměření mj. pokrývá i oblast udržitelné energetiky. I když se ČR do projektů podporovaných v tematické prioritě Energie 7. RP příliš nezapojuje, účast v rámcovém programu EURATOM je velmi vysoká. České týmy jsou aktivní zejména v části zaměřené na jaderné štěpení a radiační ochranu, přičemž projekty s účastí ČR jsou zaměřeny na jaderné systémy, likvidaci radioaktivního odpadu i na rozvoj lidských zdrojů. V 7. RP české týmy participují také na projektech zaměřených na energeticky účinné budovy a využití nanotechnologií v oblasti životního prostředí. Potenciál pro uplatnění znalostí leží v celé řadě technologických oblastí energetického sektoru i v dalších souvisejících odvětvích. Významnou oblastí pro uplatnění nových poznatků VaV je výroba, přenos a distribuce elektrické energie, a to jak výroba energie z obnovitelných zdrojů (fototermika, fotovoltaika a hydroenergie, větrná energie), tak i skladování energie a výroba alternativních paliv. Další oblastí, kde se uplatňují znalosti, jsou energeticky účinné budovy (energeticky účinné vytápění, ventilace a klimatizace, řízení spotřeby u koncových uživatelů, začlenění obnovitelných zdrojů energií do budov). Potenciál pro uplatnění poznatků je i ve snižování energetické náročnosti dopravy a jejího vlivu na prostředí, a to zejména v silniční dopravě osob a zboží. Energetika patří v ČR k ekonomicky a hlavně strategicky významným odvětvím. Zároveň se jedná o odvětví, kde lze očekávat poměrně dynamický technologický rozvoj ve vazbě na geopolitické a klimatické výzvy. Z hlediska aplikace znalostí a technologií je primárním odvětvím výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, kde jsou však výdaje na VaV v ČR spíše podprůměrné. Výzkumné aktivity však realizují soukromé výzkumné subjekty, jejichž primární činností je výzkum v oblasti energetiky. Dobré podmínky pro uplatnění poznatků v aplikacích vytváří intenzivní spolupráce mezi podniky a výzkumnými organizacemi ve společných projektech VaV podporovaných z veřejných zdrojů. V ČR také existují čtyři Centra kompetence zaměřené na energetiku.
43
ZNALOSTI
4.5
X Udržitelná a bezpečná energetika je výrazně průřezovou oblastí, jejíž znalostní základnu tvoří řada výzkumných oborů. Výzkum přímo orientovaný na problematiku udržitelné a bezpečné energetiky tvoří část VaV kapacity především v oborech aplikované fyziky, automatizace a řídicích systémů, biotechnologie a aplikované mikrobiologie, elektrochemie, energie a paliv, fyziky kondenzované fáze a jaderných věd a technologií. Výzkum v jaderných vědách a technologiích patří k jedné z nejvíce citovaných oblastí ve skupině fyzikálních a inženýrských věd. Také elektrochemie je tradičně oborem na výrazně nadprůměrné úrovni, a přestože její těžiště je spíše v základním výzkumu, je zdrojem expertízy pro výzkum alternativních technologií skladování a konverze elektrické energie. Podíl veřejných vysokých škol (49 %) a AV ČR (40 %) v uvedených oborech je téměř vyrovnaný. Vezme-li se v úvahu poměr velikostí těchto sektorů v ČR, je zřejmé, že celkově je výzkum v oborech vztahujících se k udržitelné a bezpečné energetice relativně více zastoupen v AV ČR než na vysokých školách.
X
4.5
Významný podíl veřejné podpory na projekty VaV související s udržitelností a bezpečností energetiky směřuje do oboru nejaderné energetiky, spotřeby a užití energie (JE). Objem podpory výzkumných projektů v tomto oboru dosahoval v letech 2010 – 2014 v průměru téměř 320 mil. Kč ročně. Tato podpora směřuje dominantně na projekty aplikovaného výzkumu (téměř 80 %).
FINANCOVÁNÍ
Veřejná podpora na projekty v oblasti nejaderné energetiky, spotřeby a užití energie je poskytována velkému počtu výzkumných subjektů a není dominantně koncentrována, což ukazuje na relativně široké výzkumné zázemí v tomto oboru. Přes 60 % podpory na projekty VaV směřuje do podniků, necelých 40 % do výzkumných organizací. Podpořené projekty VaV v oblasti nejaderné energetiky (hlavní obor) svým vedlejším zaměřením zasahovaly významně také do výzkumu v oblastech (vedlejší a další vedlejší obory) jaderné energetiky (JF), geologie a mineralogie (DB) a hutnictví a kovových materiálů (JG). V oboru jaderné energetiky (JF) dosahoval objem podpory v letech 2010 – 2014 v průměru přes 220 mil. Kč ročně, dominantně do projektů aplikovaného výzkumu (téměř 90 %). Poměrně významný objem veřejné podpory (cca 100 mil. Kč ročně) je vynakládán také na projekty výzkumu jaderných odpadů, radioaktivního znečištění a kontroly (DL). Veřejná podpora na projekty výzkumu jaderné energetiky je však značně koncentrovaná, s dominantním postavením ÚJV Řež, a.s. Podpořené projekty v oboru jaderné energetiky svým zaměřením zasahovaly ve větší míře rovněž do oblastí výzkumu senzorů, čidel, měření a regulace (JB) a jaderných odpadů, radioaktivního znečištění a kontroly (DL). Oba tyto obory patří mezi relativně významné z hlediska celkového objemu veřejné podpory na projekty VaV. V případě výzkumu senzorů, čidel, měření a regulace se jedná i obor s poměrně širokou výzkumnou základnou.
44
4.5
X
INFRASTRUKTURA
Do rozvoje podmínek pro výzkum v oblasti udržitelné a bezpečné energetiky bylo investováno primárně prostřednictvím infrastrukturních projektů v oborech [JE Nejaderná energetika, spotřeba a užití energie] a [JF Jaderná energetika]. Výše vymezená oblast však využívá i kapacity ostatních oborů s větším podílem základního výzkumu. Objem investic je ve srovnání s jinými obory mírně nadprůměrný (3,6 mld. Kč), z velké části jej však tvoří jediný velký projekt. Z analýzy vystupují dvě formy infrastrukturních projektů. Velké infrastruktury podpořené kombinovaně z národních i evropský zdrojů s vazbou na velké mezinárodní projekty v oboru JF Jules Horowitz Reactor JHT (Centrum výzkum Řež) - 189 mil. Kč Experimentální jaderné reaktory LVR-15 a LR- 10 (Centrum výzkum Řež) - 655 mil. Kč Regionální VaV centra OP VaVpI a OPPK bez identifikované vazby na některou z velkých mezinárodních infrastruktur. První velký projekt jako jediný spadá do oblasti JF, u ostatních převládají výsledky v JE (u posledních dvou uvedených tvoří JE cca čtvrtinu). Udržitelné energetika SUSEN (Centrum výzkumu Řež) - 2,5 mld. Kč Energetické jednotky pro využití netradiční zdrojů energie (VŠB-TUO) - 317 mil. Kč Inovace pro efektivitu a životní prostředí (VŠB-TUO) - 156 mil. Kč Centrum vícefázového proudění v oblasti obnovitelných zdrojů a energetiky (ČVUT) - 36 mil. Kč Centrum výzkumu a využití obnovitelných zdrojů energie (VŠB-TUO) - 260 mil. Kč Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (ČVUT) - 672 mil. Kč
4.5
X
MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE
Problematika energetiky (v širším smyslu) je řešena zejména v tematické prioritě Energie 7. RP a v rámcovém programu EURATOM. Problematika energetiky (v konkrétních souvislostech) je řešena i v některých dalších tematických prioritách 7. RP, jako jsou Nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie a Životní prostředí, a také v některých dalších aktivitách (například JTI ENIAC). V tematické prioritě Energie je zapojení ČR velmi nízké. ČR byla zapojena do řešení pouze 22 projektů (26 účastí, příspěvek EK cca 5,4 mil. €). Nejvíce projektů s účastí ČR je zaměřeno na problematiku chytrých energetických sítí (pan-evropské energetické sítě) a nízko- a středně teplotní solární termiky. ČR se také účastnila projektů zaměřených na účinné využívání energie ve zpracovatelském průmyslu a budovách V rámcovém programu EURATOM je zapojení ČR naopak velmi vysoké. ČR se zapojovala zejména v části zaměřené na jaderné štěpení a radiační ochranu (60 řešených projektů, 82 účastí, příspěvek EK činil přibližně 8 mil. €). Nejvyšší počet projektů s účastí ČR byl zaměřen na jaderné systémy (bezpečnost a konkurenceschopnost jaderných instalací, průřezové aspekty jaderných systémů) a na likvidaci radioaktivního odpadu (zejména „geologická“ likvidace). ČR byla také zapojena v projektech zaměřených na lidské zdroje a výcvik. V tematické prioritě Nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie byla ČR zapojena v projektech zaměřených na využití nanotechnologií v energeticky a zdrojově účinných a čistých budovách, včetně osmi projektů PPP. V JTI ENIAC byla ČR zapojena do projektů zaměřených na využití nanotechnologií v dopravě a vozidle, zvyšování energetické účinnosti a vodík a palivové články). Veřejný výzkum se do tematické priority Energie zapojuje velice málo, žádná VŠ ani výzkumný ústav nemá více než jednu účast. Poněkud vyšší účast mají podniky. V rámcovém programu Euratom je zapojen zejména Ústav jaderného výzkumu Řež, a.s. a Centrum výzkumu Řež.
45
X
4.5
Necelých tisíc patentových přihlášek (přibližně 56 % z celkového počtu patentových přihlášek ČR v letech 2000 až 2013) lze zařadit s využitím Společného patentového třídění (CPC) do oblasti energetiky a snižování negativních dopadů na změnu klimatu.
TECHNOLOGIE
V patentových přihláškách zaměřených na energetiku je patrných několik technologických oblastí s vyšším počtem patentových přihlášek: Výroba, přenos a distribuce elektrické energie, kam lze zařadit více než 60 % patentových přihlášek z energetiky. Nejvýznamnější část patentových přihlášek je zaměřena na výrobu energie z obnovitelných zdrojů (zejména fototermika, fotovoltaika a hydroenergie, poněkud méně větrná energie). Dalšími oblastmi s vyšší patentovou aktivitou bylo skladování energie a výroba alternativních paliv (zejména biopaliv, a dále paliv z odpadů). Snižování energetické náročnosti budov. Přihlášky jsou zaměřeny zejména na začlenění obnovitelných zdrojů energií do budov, energeticky účinné vytápění, ventilaci a klimatizaci, a řízení spotřeby u koncových uživatelů. Snižování energetické náročnosti dopravy a vlivu na prostředí. Do této oblasti lze zařadit přibližně čtvrtinu přihlášek týkajících se energetiky. Přihlášky jsou zaměřeny zejména na snižování energetické náročnosti silniční dopravy osob a zboží. Ke snížení negativního dopadu dopravy na životní prostředí přispějí i technologie, které jsou zařazeny do předcházející skupiny (biopaliva, vodíkové technologie a palivové články). V energetice se z klíčových umožňujících technologií nejvíce uplatňují Mikro- a nanoelektronika a Fotonika. Uplatnění těchto technologií je zejména ve výrobě energie z obnovitelných zdrojů. Přibližně 85 % přihlašovatelů jsou podniky (bez započítání fyzických osob). Přibližně 60 % z nich má sídlo v zahraničí. Přibližně 60 % přihlašovatelů jsou VŠ.
4.5
X
MEZISEKTOROVÁ SPOLUPRÁCE
V oblasti udržitelné a bezpečné energetiky existuje intenzivní spolupráce mezi podniky a výzkumnými organizacemi na společných projektech VaV podpořených z veřejných zdrojů. Z hlediska oborového zařazení projektů VaV patří k relevantním oblastem této formy spolupráce obory [JE Nejaderná energetika, spotřeba a užití energie] a [JF Jaderná energetika] - ty se z hlediska výdajů nachází v první petici oborů. Projekty dosahují celkových nákladů cca 7,9 mld. Kč. Nejvýznamnější projekty představují čtyři centra kompetence, první dvě se soustředí na JE, druhé dvě na JF. Pokročilé technologie pro výrobu tepla a elektřiny (FS ČVUT) - 245 mil. Kč Centrum výzkumu a experimentálního vývoje spolehlivé energetiky (VZÚ Plzeň) - 217 mil. Kč Centrum pokročilých jaderních technologií (FE ZČU v Plzni) - 346 mil. Kč Centrum rozvoje technologií pro radiační bezpečnost (ENVINET) - 342 mil. Kč Podniky v relevantních odvětvích aplikace znalostí a technologií (přímá vazba pouze na 35) patří k průměrně aktivním partnerům pro spolupráci na kolaborativních projektech, odpovídají pouze za 28 účastí v kolaborativních projektech, ty jsou ale rozsahem velké, proto jejich podíl na nákladech dosahuje 1,3 mld. Kč. Z hlediska účastí patří k jednoznačně k nejaktivnějším ČEZ (16 účastí), s odstupem následují Dalkia (2) a Západočeská energetika (2). Z pohledu nákladů pak vystupují Energetika Třinec (náklady 643 mi. Kč), Plzeňská energetika (245) a Dalkia (127).
46
APLIKACE
4.5
X Primárními odvětvími aplikace znalostí a technologií je oddíl [35 Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu]. Ten je široce vymezený, hlavní pozornost na sebe váže zejména elektřina. V energetice se však uplatňují četné stroje a zařízení produkované jinými odvětvími. Z pohledu výdajů na VaV patří 35 spíše k podprůměrným oddílům - v pořadí uzavírá druhou třetinu (43 mil. Kč). Dochází v něm k extrémním meziročním výkyvům, takže víceletý trend nemá žádnou vypovídací hodnotu. Nadprůměrný je ale podíl veřejných zahraničních zdrojů (17 %). Podíl investičních výdajů přes výraznější pokles zůstává i nadále na dvojnásobku průměrné hodnoty. Nízký počet pracovišť a extrémně vysoké výdaje na nákup externích služeb VaV od domácí, ale i zahraničních subjektů naznačují omezenou znalostní základnu energetických podniků.
47
3.6 Léčiva, zdravotní materiály a přístroje Znalostní základna v tomto odvětví je tvořena převážně obory klinické medicíny, farmakologie a toxikologie, neurověd a chování a psychiatrie/psychologie. Výzkum je kvalitní, publikace z většiny oborů dosahují světově nadprůměrné citovanosti. Výzkum v oblasti klinické medicíny a lékařské laboratorní techniky se blíží světové excelenci. Z projektů VaV podporovaných z veřejných zdrojů je nejvýznamnější podíl realizován v onkologii a hematologii, dále pak v neurologii, neurochirurgii a neurovědách. V základním výzkumu směřuje vysoký objem podpory na projekty VaV v oblasti genetiky a molekulární biologie, mikrobiologie a virologie a biochemie. V těchto oblastech dochází také ke významnému rozvoji infrastruktury pro VaV. S využitím finančních prostředků Strukturálních fondů EU byla podpořena dvě evropská centra excelence (Mezinárodní centrum klinického výzkumu a BIOCEV) a tři regionální VaV centra. V ČR také existují dvě velké infrastruktury podpořené kombinovaně z národních i evropský zdrojů s vazbou na velké mezinárodní projekty. České výzkumné týmy se poměrně aktivně zapojují do mezinárodní výzkumné spolupráce v tematické prioritě Zdraví 7. RP. Projekty s účastí ČR jsou zaměřené na translační výzkum, biotechnologie a další lékařské technologie (zejména na diagnostiku, monitorování a inovativní lékařské přístupy). Významnými segmenty, kde v ČR nacházejí uplatnění poznatky VaV, jsou zejména léčiva a léčivé přípravky pro lékařské, zubolékařské nebo hygienické účely, léčebné postupy a terapeutický účinek těchto přípravků. Další oblastí s vysokým aplikačním potenciálem jsou lékařské prostředky a technologie. Zde se jedná zejména o diagnostiku a chirurgii, a dále o protézy, filtry, ortopedické a ošetřovatelské prostředky a další zařízení. Léčiva a zdravotnické technologie mají značný význam nejen pro zlepšení kvality života, ale pro i rozvoj konkurenceschopnosti ČR. Z ekonomického hlediska je perspektivní výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků a výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb. Uplatnění poznatků v aplikacích napomáhá poměrně intenzivní spolupráce mezi podniky a výzkumnými organizacemi. Z veřejných zdrojů jsou podporovány zejména společné projekty v oblasti biotechnologií a bioniky, genetiky a molekulární biologie, farmakologie a lékárnické chemie a lékařských zařízení, přístrojů a vybavení. Strategická spolupráce podniků a výzkumných organizací je podporována ve čtyřech Centrech kompetence, jejichž aktivity pokrývají problematiku léčiv, biomateriály i diagnostiku a medicínu.
ZNALOSTI
4.6
X Znalostní základnu v této oblasti tvoří převážně širší vědní obory klinické medicíny, farmakologie a toxikologie, neurověd a chování a psychiatrie/psychologie, přičemž s výjimkou posledního oboru dosahují tyto obory světově nadprůměrné citovanosti. Výzkum v oblasti klinické medicíny a lékařské laboratorní techniky se dokonce blíží k úrovni světové excelence. Zastoupení biomedicínských oborů v českém VaV v porovnání se světem je mírně podprůměrné. Z hlediska struktury mají na publikačních výstupech nejvyšší podíl veřejné vysoké školy (45 – 65 %). V oborech klinické medicíny a farmakologie a toxikologie mají významný podíl fakultní nemocnice (20 – 25 %). Kolem 10 % publikačních výstupů pochází z výzkumných zařízení rezortu Ministerstva zdravotnictví. Obdobná je participace pracovišť AV ČR. V podnikatelském sektoru vzniklo ve sledovaném období v těchto oborech okolo 5 % všech publikačních výstupů.
48
X
4.6
FINANCOVÁNÍ
Do skupiny oborů lékařských věd směřuje 10 % celkové podpory na projekty VaV (tj. v průměru přes 1 mld. Kč ročně). Nejvýznamnější podíl podpory na projekty VaV je realizován v oboru onkologie a hematologie (FD), kam směřovalo v letech 2010 – 2014 v průměru 215 mil. Kč ročně. Tato podpora směřovala ze dvou třetin na projekty aplikovaného výzkumu, z třetiny na projekty základního výzkumu. Veřejná podpora na projekty v oblasti onkologie a hematologie je poskytována relativně velkému počtu výzkumných subjektů a není dominantně koncentrována. V zásadě veškerá podpora směřuje do výzkumných organizací – vysokých škola a fakultních nemocnic. Podpořené projekty VaV v oblasti onkologie a hematologie (hlavní obor) svým vedlejším zaměřením zasahovaly významně také do výzkumu v oblastech (vedlejší a další vedlejší obory) genetiky a molekulární biologie (EB), který je nejvýznamnějším oborem z hlediska objemu podpory projektů VaV. Dalším významným oborem jsou neurologie, neurochirurgie a neurovědy (FH), kde objem podpory na projekty VaV dosahoval ve sledovaném období v průměru téměř 130 mil. Kč ročně, z čehož polovinu tvořily projekty základního výzkumu a druhou polovinu projekty aplikovaného výzkumu. Veřejná podpora na projekty VaV v tomto oboru je poněkud více koncentrovaná. Podpořené projekty svým zaměřením zasahovaly ve větší míře rovněž do výzkumu v oblasti fyziologie (ED). Z dalších oborů, které svým charakterem spadají do této oblasti, patří mezi významné z hlediska objemu podpory na projekty VaV jednoznačně genetika a molekulární biologie (EB), mikrobiologie a virologie (EE) a biochemie (CE). X
4.6
Do rozvoje podmínek pro výzkum v oblasti zdravotnictví bylo investováno zejména prostřednictvím infrastrukturních projektů ve skupině oborů [F Lékařské vědy], dohromady téměř 5,2 mld. Kč. Z toho na farmaceuticky zaměřené projekty připadlo 755 mil. Kč. Velmi významné investice směřovaly také do příbuzných oborů [EB Genetika a molekulární biologie] - 6,2 mld. Kč. Z analýzy vystupuje pět forem projektů. Zdravotnictví však využívá infrastrukturu řady dalších oborů, taková zařízení je však nutno identifikovat individuálně. Centrum excelence mezinárodního významu Mezinárodní centrum klinického výzkumu (FN u sv. Anny v Brně) - 2,4 mld Kč zaměřeno na kardiovaskulární nemoci
INFRASTRUKTURA
Biotechnologické a biomedicínské centrum BIOCEV (ÚMG AV ČR) - 2,3 mld. Kč Velké infrastruktury podpořené kombinovaně z národních i evropský zdrojů s vazbou na velké mezinárodní projekty Biomedicína pro regionální rozvoj a lidské zdroje a EATRIS-CZ (LF UPOL) - 884 mil. Kč Regionální centrum aplikované molekulární onkologie a BBMRI-CZ (Masarykův onkologický ústav) - 400 mil. Kč CETOCOEN a RECETOX (PřF MU) - vliv životního prostředí na lidské zdraví Regionální VaV centra OP VaVpI a řada menších medicínsky zaměřených projektů OPPK bez identifikované vazby na některou z velkých mezinárodních infrastruktur. Národní ústav duševního zdraví (Psychiatrické centrum Praha) - 971 mil. Kč ExaM Experimantal Animal Models (ÚŽFG AV ČR) - 175 mil. kč Biomodels - centrum pro produkci a funkční analýzu biomodelů civilizačních chorob Rozvoj zařízení vysokých škol určených pro výzkum Biomedicínské centrum lékařské fakulty v Plzni (LFP UK)- 439 mil. Kč Infrastruktura pro realizaci lékařských a souvisejících výzkumů (OU v Ostravě) - 377 mil. Kč Rozvoj DSP Farmacie (VFU v Brně) - 170 mil. Kč Rozvoj VaV pracovišť v podnikovém sektoru realizovaný prostřednictvím programu Potenciál se soustředí výhradně na farmacii. Investice podniků dosahují objemu přes 578 mil. Kč, příkladem mohou být podniky ÚJV Řež, Contipro Biotech, EXBIO nebo DYNTEC.
49
X
4.6
MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE
Problematika zdravotnictví je v 7. RP řešena v tematické prioritě Zdraví. ČR se v této prioritě zapojila do řešení 76 projektů s celkem 83 účastmi, získaný příspěvek dosáhl téměř 20 mil. €. Více než polovina projektů s účastí ČR směřuje je zaměřena na translační výzkum (tyto projekty získaly více než polovinu z celkového příspěvku EK v tematické prioritě Zdraví). Necelá čtvrtina projektů je zaměřena na oblast biotechnologií a dalších lékařských technologií. Tyto projekty jsou zaměřeny zejména na diagnostiku, monitorování a inovativní lékařské přístupy. V tematické prioritě Nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie byla ČR zapojena v řešení projektů zaměřených na uplatnění nanotechnologií v molekulární diagnostice a zobrazování, diagnostice, terapii a dalších oblastech zdravotnictví. Do řešení projektů se zapojují zejména VŠ, ze kterých pochází více než polovina účastníků. Aktivní jsou také výzkumné ústavy (AV ČR i ostatní ústavy), podniky se do této tematické priority příliš nezapojují. X
4.6
Do oblasti zdravotnictví lze zařadit přibližně 2 500 patentových přihlášek, což je téměř 15 % z celkového počtu patentových přihlášek podaných v letech 2000 až 2013.
TECHNOLOGIE
Patentové přihlášky lze rozdělit do dvou hlavních oblastí: Léčiva a léčebné postupy. Do tohoto segmentu zdravotnictví lze zařadit přibližně 70 % z přihlášek. Patentové přihlášky jsou zaměřeny jak na přípravky pro lékařské, zubolékařské nebo hygienické účely, tak i na terapeutický účinek těchto přípravků Lékařské prostředky a technologie. Tato technologická oblast je uváděna ve více než třetině patentových přihlášek. Patentové přihlášky jsou zaměřeny zejména na diagnostiku a chirurgii. Další oblastí s vyšší patentovou aktivitou jsou protézy, filtry, ortopedická, ošetřovatelské prostředky a další zařízení a také sterilizace, desinfikování, zařízení pro zavádění a odebírání látek z těla, dopravu a uklání nemocných. Ve zdravotnictví se z klíčových umožňujících technologií nejvíce uplatňují Průmyslové biotechnologie (zejména v léčivech), Nanotechnologie, Pokročilé výrobní technologie a Pokročilé materiály (zejména v lékařských prostředcích). Přibližně čtvrtina přihlašovatelů (bez uvážení fyzických osob) jsou VO. Podíl VŠ i AV ČR v je přibližně 45 %, zbytek přihlašovatelů z VO jsou resortní ústavy a další instituce. V přihlašovatelích z podnikatelského sektoru mírně převažují domácí podniky nad podniky zahraničními.
50
X
4.6
MEZISEKTOROVÁ SPOLUPRÁCE
V oblasti zdravotnictví existuje poměrně intenzivní spolupráce mezi podniky a výzkumnými organizacemi na společných projektech VaV podpořených z veřejných zdrojů. Z hlediska oborového zařazení projektů VaV patří k předním oblastem této formy spolupráce pro zdravotnictví důležité obory [EI Biotechnologie a bionika] a [EB Genetika a molekulární biologie] dohromady náklady o objemu téměř 2,7 mld. Kč bez vyčnívajících projektů. Přímo lékařské obory [F] soustředí 123 kolaborativních projektů s náklady 2,8 mld. Kč. Nejvýraznější obory představují [FR Farmakologie a lékárnická chemie] a [FS Lékařská zařízení, přístroje a vybavení], např. centra kompetence Centrum vývoje originálních léčiv (ÚOCHB AV ČR) - 290 mil. Kč Centrum vývoje moderních kovových biomateriálů pro lékařské implantáty (VŠCHT) - 208 mil. Kč Centrum kompetence pro molekulární diagnostiku a personalizovanou medicínu (UPOL) - 332 mil. Kč Podniky v relevantních odvětvích aplikace znalostí a technologií patří k mírně podprůměrným partnerům pro spolupráci na kolaborativních projektech, jejich podíl na nákladech se blíží 1,0 mld. Kč. Z hlediska účastí patří k předním podnikům BIOPHARM (17 účastí), VIDIA (16) či EXBIO Praha (13). Z pohledu nákladů pak vystupují MEDIHOPE (73 mil. Kč), Zentiva (69), Sevapharma (53), Immunotech (53), EXBIO Praha (52) nebo ProSpon (51). X
4.6
Velmi různorodý a klasifikací ekonomických činností obtížně zachytitelný celek, pro který jsou primárním odvětvími aplikace znalostí a technologií oddíly [86 Zdravotnická péče], [21 Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků] a část oddílu [32 Ostatní zpracovatelský průmysl, úžeji 325 Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb].
APLIKACE
Z pohledu výdajů na VaV se jmenované oddíly nachází ve druhé desítce, nejvýznamnější je pak 21 s výdaji ve výši 1,1 mld. Kč. Jinak vysoká znalostní intenzita 21 v Česku v posledních letech silně klesá. Vzhledem k charakteru odvětví má 86 vysoké výdaje na VaV, ovšem mimo podnikatelský sektor. Výroba farmaceutických přípravků [21] ve víceletém průměru ukazuje mírně negativní trend způsobený ale silným propadem v období hospodářské krize. Prostředky pochází prakticky výhradně ze soukromých domácích zdrojů, veřejné zdroje (domácí i zahraniční) se pohybují pouze na úrovni 6 %. Objem tržní výměny znalostí je významný, probíhá ale prakticky jen se zahraničními subjekty. Výrazné a dále rostoucí je především výdaje na nákup služeb VaV od externích subjektů ze zahraničí, který dosahuje 65 % výdajů na vlastní VaV. Zdravotnická péče [86] ve víceletém průměru ukazuje mírně pozitivní trend, meziročně však výrazněji kolísá (např. propad v roce 2012). Nižší počet pracovišť je geograficky rozmístěn výrazně nerovnoměrně, přesto výdaje nejsou silně koncentrované do několika málo podniků. Pro 86 je charakteristické, že zdroje pochází z 90 z veřejného sektoru (převážně domácího), což je mezi oddíly výjimečné. Násobně roste podíl investičních výdajů. K nákupu nebo prodeji služeb VaV prakticky nedochází. Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb [325] patří mezi dvacet nejvýznamnější skupin, přitom je velmi úzce vymezena. Navíc vykazuje silný růstový trend na úrovni dvojnásobků růstu podnikatelského sektoru. Odvětví se vyznačuje extrémně vysokými příjmy za služby VaV poskytnuté externím zahraničním subjektům, což potvrzuje vysoké know-how místních firem.
51
3.7 Přírodní zdroje, ekologické zemědělství a potravinová bezpečnost Výzkum v oblasti životního prostředí, zemědělství a potravinářství má v ČR dlouhou tradici. Znalostní základnu tvoří vědecké výsledky v širším oboru zemědělských věd a životní prostředí - ekologie. Mezi další významnější obory, které spoluvytváří znalostní bázi v této oblasti, patří ekologie, environmentální inženýrství, environmentální vědy, lesnictví a zachování biodiversity. V uvedených oborech je publikován poměrně vysoký počet vědeckých publikací, průměrná citovanost zemědělských věd je mírně pod světovým průměrem, citovanost ostatních oborů je ve světovém měřítku nadprůměrná. Veřejná podpora projektům VaV v oblasti životního prostředí směřuje zejména na výzkum znečištění a kontroly vody, a dále na kontaminaci a dekontaminaci půdy. Vysoký podíl veřejné podpory na relevantní projekty VaV je realizován v potravinářství a ve výzkumu chorob, škůdců, plevelů a ochrany rostlin. Podpora na projekty zemědělských věd je poměrně koncentrovaná, hlavními příjemci jsou rezortní ústavy Ministerstva zemědělství. Ke zlepšení podmínek pro VaV přispělo několik regionálních VaV center podpořených ze Strukturálních fondů EU. V ČR také existují velké infrastruktury podporované z národních a evropských zdrojů, které mají vazby na mezinárodní výzkum. ČR se také poměrně aktivně zapojuje do projektů mezinárodní spolupráce ve VaV podporovaných v 7. RP. Projekty s účastí výzkumných týmů z ČR byly zaměřeny na udržitelnou výrobu a řízení biologických zdrojů, socioekonomický výzkum, bezpečnost, kvalitu a zpracování potravin, a na biotechnologie a bioprodukty. České týmy také participují v projektech zaměřených na environmentální technologie, udržitelné řízení zdrojů a monitorování životního prostředí. Potenciál pro uplatnění znalostí je poměrně široký. V zemědělství nové poznatky VaV nacházejí uplatnění v širokém spektru technologií, pokrývajících například konzervování, biocidy, pesticidy, repelenty, chov hospodářských zvířat, ptáků, ryb (včetně nových plemen) i oblast krmiv a hnojiv. V potravinářství se jedná zejména o přípravu potravin a nealkoholických nápojů. Další oblastí s aplikačním potenciálem je čištění vody, průmyslových a městských odpadních vod nebo kalů a odstraňování pevného odpadu. Kromě strategických cílů souvisejících se zajištěním kvalitního životního prostředí, potravinové soběstačnosti a zvýšením bezpečnosti potravin mohou nové technologie a produkty přispět k hospodářskému rozvoji ČR. Z ekonomického hlediska je významným segmentem zejména výroba potravinářských výrobků. Potenciál pro rychlejší přenos nových znalostí do aplikací vytváří také poměrně intenzivní spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a podniky, zejména v potravinářství, pěstování rostlin a v ochraně proti chorobám, škůdcům a plevelům, a v problematice znečištění a kontroly vody.
52
ZNALOSTI
4.7
X Znalostní základnu tvoří širší obory Životní prostředí - ekologie a Zemědělské vědy. Ve sledovaném období byl českými autory publikován v těchto oborech relativně vysoký počet vědeckých publikací, jejich průměrná citovanost se však v jednotlivých oborech poněkud liší. Dalšími relativně kvalitními obory, které částečně také tvoří znalostní základnu této oblasti, jsou ekologie, environmentální studia a vědy, a zachování biodiversity. V oboru zemědělských věd mají významnou váhu v publikačních výstupech podnikatelské subjekty (24 %), které předstihují neakademické veřejné výzkumné instituce (20 %) a AV ČR (16 %). V prostředí veřejných vysokých škol vzniklo 65 % odborných publikací. V užších oborech Environmentální studia, Environmentální vědy, Potravinářské inženýrství, Vodní zdroje a Zachování biodiverzity je váha podnikatelského sektoru nižší. X
FINANCOVÁNÍ
4.7
Nejvýznamnější podíl podpory na projekty VaV je realizován v oborech potravinářství (GM), ve výzkumu chorob, škůdců, plevelů a ochrany rostlin (GF), znečištění a kontroly vody (DJ) a kontaminace a dekontaminace půdy včetně pesticidů (DK). Tato podpora směřovala dominantně na projekty aplikovaného výzkumu, řešené výzkumnými organizacemi i podniky. Podpora na projekty zemědělských věd je poměrně koncentrovaná, hlavními příjemci jsou rezortní ústavy Ministerstva zemědělství. Významnými obory základního výzkumu s vazbou na oblast ekologického zemědělství a bezpečnosti potravin jsou obory Mikrobiologie, virologie (EE), Genetika a molekulární biologie (EB) a Ekologie – společenstva (EH), které jsou uváděny nejčastěji jako vedlejší obory projektů VaV v oblasti zemědělských věd. X
4.7
Do rozvoje podmínek pro výzkum v oblasti přírodních zdrojů, ekologického zemědělství a potravinové bezpečnosti bylo investováno zejména prostřednictvím infrastrukturních projektů v oborech [GC Pěstování rostlin, osevní postupy], [GJ Choroby a škůdci zvířat, veterinární medicína], [DN Vliv životního prostředí na zdraví], [DG Vědy o atmosféře, meteorologie], [DI Znečištění a kontrola vzduchu] a [DM Tuhý odpad a jeho recyklace] v celkové výši přesahující 3 mld. Kč. Naprosto minoritní zůstává [GM Potravinářství], které jediné nepředstavuje primární činnost. Velké infrastruktury podpořené kombinovaně z národních i evropský zdrojů s vazbou na velké mezinárodní projekty.
INFRASTRUKTURA
RECETOX a CETOCEON (PřF MU) - náklady 1,0 mld. Kč - výzkum toxických látek v prostředí CzechGlobe a CzeCOS/ICOS (Centrum pro výzkum globální změny AV ČR) - 880 mil. Kč sledování dopadů změny klimatu Regionální VaV centra OP VaVpI bez identifikované vazby na některou z velkých mezinárodních infrastruktur. Centrum řasových biotechnologií Třeboň (Mikrobiologický ústav AV ČR) - 113 mil. Kč Institut environmentálních technologií (VŠB-TUO) - 300 mil. Kč Inovace pro efektivitu a životní prostředí (VŠB-TUO) - 156 mil. Kč Ovocnářský výzkumný institut (VŠÚO Holovousy) - 585 mil. Kč Centrum pro aplikovanou mikrobiologii ve veterinární medicíně (VÚ veterinárního lékařství) 417 mil. Kč Rozvoj zařízení vysokých škol určených pro výzkum - omezuje se na dva významnější projekty, a několik menších z oblasti vlivu životního prostředí na zdraví. Výukové a výzkumné kapacity pro biotechnologické obory (Mendelova univerzita) - 619 mil. Kč Natura: vědecké informační zdroje přírodních věd (PřF UPOL) - 118 mil. Kč Rozvoj VaV pracovišť v podnikovém sektoru realizovaný prostřednictvím programu Potenciál se soustředí výhradně na obor DM, sdružuje ale pouze dva projekty společností WASTECH a DEKONTA.
53
X
MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE
4.7
V tematické prioritě Potraviny, zemědělství, rybářství a biotechnologie byla ČR zapojena do řešení 81 projektů s celkem 96 účastmi. Příspěvek, který získaly týmy z ČR na řešení projektů, činil téměř 16 mil. €. Přibližně polovina projektů s účastí ČR byla zaměřena na udržitelnou výrobu a řízení biologických zdrojů. Přibližně čtvrtina projektů je zaměřena na potraviny, a to zejména na problematiku bezpečnosti a kvality a zpracování potravin. Další oblastí, kde bylo více projektů s účastí ČR, jsou biotechnologie a bioprodukty. V tematické prioritě Životní prostředí 7. RP byla ČR zapojena do řešení 62 projektů, do nichž bylo zapojeno 76 účastníků. Příspěvek EK přesáhl 10 mil. €. Nejvíce projektů s účastí ČR bylo v aktivitě zaměřené na environmentální technologie (zejména sledování, simulace, prevence a snižování negativních vlivů na životní prostředí). Vyšší počet účastí ČR byl také v projektech řešících problematiku klimatických změn a znečištění a v projektech zaměřených na udržitelné řízení zdrojů. Projekty týkající se problematiky životního prostředí byly také řešeny v tematické prioritě Nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie (například využití nanotechnologií v oblasti životního prostředí). V tematické prioritě Kosmický výzkum jsou projekty s účastí ČR zaměřeny také na vesmírné aplikace a program monitorování životního prostředí a bezpečnosti (GMES) Nejaktivněji se do projektů zapojují VO. Do řešení projektů se také zapojuje řada podniků, účastníky některých projektů jsou i některé instituce státní správy.
4.7
X V široké oblasti životního prostředí, zemědělství a potraviny a zemědělství není podáván příliš vysoký počet patentových přihlášek.
TECHNOLOGIE
V patentových přihláškách lze nalézt některé významněji zastoupené technologické oblasti: Zemědělství - konzervování, biocidy, pesticidy, repelenty apod.; chov hospodářských zvířat, ptáků, ryb, včetně nových plemen; krmiva a hnojiva. Potravinářství - příprava potravin a nealkoholických nápojů. Životní prostředí - čištění vody, průmyslových a městských odpadních vod nebo kalů; odstraňování pevného odpadu. Z klíčových umožňujících technologií se v tomto odvětví nejvíce uplatňují Průmyslové biotechnologie a Pokročilé výrobní technologie. V přihlašovatelích převažují podniky, většinu z nich (70 %) tvoří domácí subjekty. X
MEZISEKTOROVÁ SPOLUPRÁCE
4.7
V oblasti životního prostředí, ekologického zemědělství a potravinové bezpečnosti existuje průměrně intenzivní spolupráce mezi podniky a výzkumnými organizacemi na společných projektech VaV podpořených z veřejných zdrojů. Z hlediska oborového zařazení projektů VaV patří k předním oblastem této formy spolupráce obory [DJ Znečištění a kontrola vody] s náklady projektů 1,5 mld. Kč a Centrem kompetence Ekologicky šetrné nanotechnologie a biotechnologie pro čištění vod a půd (PřF UPOL) - 316 mil. Kč. Zpracování odpadu se pak věnuje Centrum kompetence pro energetické využití odpadů (FSI VUT) 175 mil. Kč. Všechny relevantní obory pak v souhrnu dosahují nákladů téměř 4,6 mld. Kč. Dalšími významnými obory z hlediska mezisektorové spolupráce jsou [GM Potravinářství], [GC Pěstování rostlin, osevní postupy] a [GF Choroby, škůdci, plevely a ochrana rostlin], které dohromady odpovídají za polovinu nákladů všech kolaborativních projektů v zemědělských oborech. Náklady se dělí mezi množství menších projektů, jediným výraznějším je Výzkumné centrum pro studium obsahových látek ječmene a chmele (Mendlova univerzita) s náklady 168 mil. Kč.
54
X
4.7
V činnostech se uplatňuje množství technologií z různých odvětví. Primárními odvětvími aplikace znalostí a technologií jsou oddíly [39 Sanace a jiné činnosti související s odpady] a [38 Shromažďování, sběr a odstraňování odpadů, úprava odpadů k dalšímu užití]. V zemědělství a potravinářství se jedná zejména o oddíly [01 Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti] a dále [10 Výroba potravinářských výrobků].
APLIKACE
Z pohledu výdajů na VaV patří všechny oddíly k podprůměrným. Ve většině oddílů je však patrný pozitivní trend. Sanace a činnosti související s odpady [39] ve víceletém průměru posilují výrazněji než podnikatelský sektor jako celek, ovšem s propadem v roce 2012. Prostředky typicky pochází z velmi výrazné části z domácích veřejných zdrojů (65 %), zahraniční zdroje (domácí i veřejné) se prakticky neuplatňují. Všechny výdaje mají neinvestiční charakter, nadprůměrný je ale podíl výdajů směřujících do základního výzkumu. Do oddílu se řadí pouze tři pracoviště, dvě z nich jsou pod zahraniční kontrolou. Shromažďování a úprava odpadů [38] z pohledu nákladů na VaV ve víceletém průměru stagnuje, poslední roky se ale náklady výrazněji snižují. Prostředky typicky pochází z velké části z domácích veřejných (domácích, ale i zahraničních) zdrojů. Všechny výdaje mají neinvestiční charakter. Do oddílu se řadí 14 pracovišť, většina z nich v domácím vlastnictví. Rostlinná a živočišná výroba [01] financuje VaV aktivity výhradně z domácích zdrojů, s vysokým podílem veřejných zdrojů (40 %). Všechny výdaje jsou neinvestiční, nezvykle vysoký podíl má základní výzkum (24 %). Výroba potravinářských výrobků [10] odpovídá ve zdrojích financování podnikatelskému sektoru jako celku, převažují domácí soukromé zdroje (73 %), ostatní skupiny si rovnoměrně rozdělují zbylé prostředky. Třetina výdajů na VaV míří do investic. Příjmy za prodej služeb VaV ostatním subjektům v Česku dosahují nadprůměrných 31 % výdajů na vlastní VaV. V detailnějším pohledu je uvnitř oddílu výrazně nejsilnější skupinou [105 Výroba mléčných výrobků].
55
