O
B C H O D N Ě
P O D N I K A T E L S K Á
K
A T E D R A
F A K U L T A
V
K
A R V I N É
E K O N O M I E
Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE
6
Analytikův občasník LEDEN 2007
OBSAH: V N Ě J Š Í E K O N O M I C K Á R O V N O V Á H A V Č E S K É R E P U B L I C E V L E T E C H 1995-2005 2
UNIVERZITNÍ NÁMĚSTÍ 1934/3 x KARVINÁ x 733 40 x +420 596 398 259 x
[email protected] x STAT.OPF.SLU.CZ
ANALYTIKŮV OBČASNÍK x LEDEN 2007
VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ 1995-2005
ROVNOVÁHA
V
ČESKÉ
REPUBLICE
V
LETECH
Autor: Pavel Tuleja, katedra ekonomie, SU OPF v Karviné V letech 1995-2005 se česká ekonomika vyznačovala značnou mírou otevřenosti, což je zřejmé také z rostoucího podílu obratu zahraničního obchodu na hrubém domácím produktu v běžných cenách, jenž v tomto období vzrostl z původních 105,81 procent v roce 1995 na konečných 141,50 % v roce 2005. V důsledku tohoto vývoje pak v České republice docházelo k téměř trvalému prohlubování vnější ekonomické nerovnováhy, přičemž jedním z vrcholů tohoto procesu byly roky 1996-1997, kdy oficiální vyrovnávací bilance skončila deficitem ve výši 22,48 mld. CZK (0,66 mld. EUR), resp. 56,04 mld. CZK (1,54 mld. EUR). Naopak největšího přebytku pak tato bilance dosáhla v roce 2002, a to ve výši 216,95 mld. korun (7,12 mld. EUR).
podíl sald jednotlivých účtů platební bilance na HDP v b. c.
Obrázek 1 – Podíl sald účtů platební bilance na HDP v běžných cenách v ČR v letech 19962005 (%) 15,5 14,0 12,5 11,0 9,5 8,0 6,5 5,0 3,5 2,0 0,5 -1,0 -2,5 -4,0 -5,5 -7,0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 rok běžný účet
kapitálový účet
finanční účet
Pramen: vlastní výpočet
Budeme-li podrobněji sledovat vývoj na dílčích účtech platební bilance, pak dospějeme k závěru, že v případě běžného účtu, můžeme v průběhu námi analyzovaných jedenácti let nalézt čtyř základní období, v nichž byl vývoj na tomto účtu doprovázen poměrně výraznými změnami: (1) první etapu tak můžeme ztotožnit s roky 1995-1997, kdy došlo k prvnímu výraznějšímu propadu výsledků běžného účtu platební bilance. Na toto období pak navázalo (2) jednoleté období poklesu deficitu zahraničního obchodu (1998), jež bylo
ANALYTIKŮV OBČASNÍK x LEDEN 2007
následně vystřídáno (3) šestiletým období růstu schodku běžného účtu platební bilance, který tak v roce 2004 dosáhl výše 167,35 mld. CZK. Poslední (4) čtvrtou etapu můžeme ztotožnit s rokem 2005, v němž došlo k poklesu deficitu zahraničního obchodu na „pouhých“ 61,65 mld. CZK, tj. o plných 105,70 mld. korun. Nejvýrazněji se vnější ekonomická rovnováha projevila v roce 1996, v němž dosáhl podíl salda běžného účtu platební bilance na hrubém domácím produktu doposavad nejvyšší hodnoty, a to -6,65 p. b. Jak již bylo uvedeno výše, v letech 19961997 došlo k poměrně výraznému propadu salda běžného účtu platební bilance, přičemž hlavní příčinou tohoto poklesu byla především vysoká dynamika růstu dovozů, která v tomto období převyšovala dynamiku vývozů v průměru o 2,52 p. b. Na vysoké tempu růstu importu se pak nejvýrazněji podílela zbožová skupina SITC 7 „Stroje a dopravní prostředky“, jejíž průměrný vliv na růst dovozů dosahoval hodnoty 42,88 %. Naopak nižší průměrné tempo růstu vývozu bylo ovlivněno zejména stagnací ve skupinách zahrnujících potraviny a živá zvířata (SITC 0) a suroviny s výjimkou paliv (SITC 2), kde se průměrný podíl na růstu českého exportu pohyboval na úrovni -1,00 a 0,30 procenta. Za tahouna českého vývozu pak v tomto období můžeme označit stroje a dopravní prostředky, jejichž podíl na růstu exportu dosahoval téměř šedesáti pěti procent, a různé průmyslové výrobky s 16,77 % vlivem. Z teritoriálního hlediska se pak na dovozech do České republiky mírně zvyšoval podíl zemí Evropské unie, a to zejména na úrok zemí Evropského sdružení volného obchodu. Z hlediska jednotlivých zemí byla hlavním obchodním partnerem České republiky Spolková republika Německo, jejíž průměrný podíl na českém zahraničním obchodě dosahoval výše 34,17 %.
2
ANALYTIKŮV OBČASNÍK x LEDEN 2007
Hlavním faktorem, jenž v letech 19951997 mírnil propad salda běžného účtu byla bilance služeb, a to především díky vysoké dynamice růstu příjmů z cestovního ruchu, které v tomto období vzrostly o 51,53 mld. CZK, tj. o plných 80,30 %. Přebytek bilance služeb tak v tomto období vzrostl ze 14,05 na 55,94 mld. korun, což znamená, že se v tomto období pohybovala relace tohoto účtu k hrubému domácímu produktu v běžných cenách v intervalu od 3,09 do 3,33 %. Z hlediska struktury příjmů a výdajů tak na této bilanci rostl jak na příjmové, tak na výdajové straně význam cestovního ruchu, a to na úkor dopravy, jejíž podíl se v případě příjmů snížil o 7,79 a v případě výdajů o 7,09 %.
podíl sald jednotlivých bilancí běžného účtu na HDP v b. c.
Obrázek 2 – Podíl dílčích bilancí běžného účtu na HDP v běžných cenách v ČR v letech 19962005 (%) 4,5 3,0 1,5 0,0 -1,5 -3,0 -4,5 -6,0 -7,5 -9,0 -10,5 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 rok obchodní bilance bilance výnosů
bilance služeb běžné jednostranné převody
Pramen: vlastní výpočet
Pokles domácí poptávky o 1,33 procentních bodů spojený s oslabením kurzu koruny jak vůči americkému dolaru, tak částečně i vůči německé marce, vedl v roce 1998 ke krátkodobému zlepšení situace na běžném účtu platební bilance, jehož deficit se tak snížil ze 113,05 mld. CZK (3,19 mld. EUR) v roce 1997 na „pouhých“ 40,49 mld. korun (1,13 mld. EUR) v roce 1998. Jak je zřejmé z obrázku 2, toto zlepšení se nejvýrazněji projevilo na obchodní bilanci, a to zejména díky určitému zpomalení tempa růstu dovozu zboží (index 107,19), jež bylo doprovázeno mírnou akcelerací jejich vývozů (index 114,37). Z hlediska zbožových skupin pak ke zpomalení růstu dovozů přispěla zejména skupina SITC 3 „Nerostná paliva a příbuzné materiály“, jejíž tempo růstu dosáhlo v tomto roce hodnoty -0,22 % a skupina SITC 1 „Nápoje a tabák“, jejíž podíl na
ANALYTIKŮV OBČASNÍK x LEDEN 2007
celkovém růstu dovozů dosáhl pouhých 0,10 %. Hlavním tahounem růstu dovozu i nadále zůstaly stroje a dopravní prostředky. U vývozu hrál také v tomto roce hlavní roli export tržních výrobků podle materiálu a strojů a dopravních prostředků, přičemž vliv těchto dvou skupin na růst českého vývozu dosáhl hodnoty 93,03 procent. V případě teritoriální orientace pak v zahraničním obchodě poklesl význam zemí Sdružení nezávislých států a nadále výrazně rostl význam zemí Evropské unie, zastoupených zeměmi EU-15. Také v tomto roce byla nejvýznamnějším obchodním partnerem české ekonomiky ekonomika SRN s 36,42 procentní podílem na českém zahraničním obchodě. V roce 1998 byl vývoj běžné bilance pozitivně ovlivněn, podobně jako v předchozích třech letech, především bilancí služeb, která v tomto roce dosáhla přebytku ve výši 61,94 mld. CZK. Na rozdíl od předchozích let se však částečně změnila struktura výdajů, když se v bilanci služeb o 3,11 p. b. snížil podíl výdajů na cestovní ruch (v absolutních číslech výdaje klesly o 14,38 mld. korun) a o 2,64 % vzrostl podíl výdajů na ostatní služby (absolutně o 25,07 mld. CZK). Po určitém zmírnění vnější nerovnováhy v roce 1998, se v následujících šesti letech začaly na běžném účtu platební bilance opět projevovat negativní tendence spojené se stabilním prohlubováním deficitu běžné bilance, přičemž v tomto případě hrál zahraniční obchod důležitou roli především v letech 1999-2001. Saldo obchodní bilance pak v tomto období kumulativně pokleslo o 32,68 mld. korun, a to zejména díky výraznému zrychlení dovozů zboží v roce 2000 (index 120,03). Na druhé straně je však nutno poznamenat, že od roku 2001 se deficit obchodní bilance trvale snižoval, takže v roce 2004 dosáhl schodek zahraničního obchodu hodnoty 26,44 mld. korun. V případě dovozů byl také v tomto období nejvýznamnějším import strojů a dopravních prostředků, tržních výrobků a různých průmyslových výrobků, tj. třídy SITC 6-9, jejichž společný vliv na růst dovozů dosáhl
3
ANALYTIKŮV OBČASNÍK x LEDEN 2007
téměř 90 %. K žádným závažnějším změnám pak nedošlo ani na straně vývozů, takže také v tomto případě se na růstu exportu nejvíce podílely stroje a dopravní prostředky a tržní výrobky. Za poměrně zajímavý můžeme označit také vývoj teritoriální orientace české dovozu, kde v tomto období vzrostl podíl rozvojových ekonomik, a to především zásluhou Číny, která se tak stala jedním z nejvýznamnějších dovozců do České republiky. K negativnímu vývoji na běžném účtu pak, zejména v posledních třech letech, přispěla také bilance výnosů, jejíž deficit v tomto období vzrostl o 74,22 mld. CZK, přičemž hlavní příčinu tohoto růstu nalezneme především ve vysoké dynamice nákladů spojených s výnosy z investic, které v tomto období rostly ročně v průměru o 20,89 %. Za nepříznivý pak v tomto období můžeme označit také vývoj bilance služeb, jejíž přebytek poklesl o 49,04 mld., a to zejména v důsledku poklesu příjmů z cestovního ruchu (-17,67 mld. CZK) a z ostatních služeb (-7,98 mld. korun) a naopak růstu výdajů za ostatní služby (38,14 mld. CZK) a dopravu (15,81 mld. CZK). K dalšímu zlepšení situace na běžném účtu platební bilance České republiky došlo v roce 2005, kdy deficit tohoto účtu poklesl o 105,70 mld. CZK (3,20 mld. EUR), přičemž toto zlepšení se nejvýrazněji projevilo na obchodní bilanci, která se tak poprvé v námi analyzovaném období dostala do černých čísel. Příčinu tohoto zlepšení pak nalezneme zejména v poměrně výrazném předstihu dynamiky růstu vývozů (index 110,58) před dynamikou dovozů (index 104,95). Také v roce 2005 lze za hlavní tahouny českého exportu označit skupiny SITC 6-8. Zatímco v případě vývozu tedy nenastaly závažnější změny, u dovozů byla situace poněkud opačná, když se hlavním zdrojem dynamiky růstu stala skupina produktů tvořená nerostnými surovinami a příbuznými materiály (SITC 3), jejíž podíl na růstu importu dosáhl 56,23 procent. V případě teritoriální orientace pak na straně dovozů mírně vzrostl podíl
ANALYTIKŮV OBČASNÍK x LEDEN 2007
zemí Sdružení nezávislých států. Podobně jako v předchozích letech, také v roce 2005 byla s 31,86 % nejvýznamnějším obchodním partnerem České republiky Spolková republika Německo. Tak jako v předchozích třech letech, také v roce 2005 byl vývoj běžné bilance negativně ovlivněn bilancí výnosů, která v tomto roce dosáhla deficitu ve výši 142,32 mld. korun (4,77 mld. EUR). V této souvislosti je však nutno poznamenat, že na rozdíl od předchozích let, došlo v tomto roce k částečně změně struktury nákladů, když se o 3,85 p. b. zvýšil podíl nákladů na práci cizinců v ČR (absolutně o 13,65 mld. CZK) a o tutéž hodnotu se snížil podíl nákladů spojených s výnosy z investic (v absolutních číslech tyto náklady klesly o 3,82 mld. korun). Podobně jako v případě běžného účtu, také u účtu finančního nalezneme čtyři etapy, v nichž na tomto účtu docházelo ke změnám vývojových trendů: (1) první období, jež můžeme definovat jako období přílivu spekulativního kapitálu, je vymezeno rokem 1995 a vystřídáno (2) druhou etapou (1996-1997), jež je spojena s poklesem finančních transakcí souvisejících s vlastnictvím finančních aktiv a pasiv a se schodkovým saldem oficiální vyrovnávací bilance. (3) Třetí období, tj. roky 1998-2002, bylo obdobím, kdy výrazně vzrostly přímé zahraniční investice, jejichž boom částečně odezněl v roce 2003, čímž byla nastartována poslední etapa vývoje finančního účtu platební bilance, již bychom mohli nazvat etapou druhé investiční vlny. Vyjdeme-li z dat o vývoji na finanční účtu, pak dospějeme k závěru, že v roce 1995 dosáhl přebytek tohoto účtu hodnoty 218,29 mld. CZK (6,36 mld. EUR). Na takto vysokém saldu finančního účtu se pak podílel především příliv ostatních investic, přičemž v rámci této skupiny zaznamenaly největší nárůst dlouhodobá pasiva obchodních bank a České národní banky, jejichž objem vzrostl o 49,17, resp. 32,71 mld. korun (1,43 a 0,96 mld. EUR). Za hlavní důvody, jež vedly k tomuto masivnímu
4
ANALYTIKŮV OBČASNÍK x LEDEN 2007
přílivu finančních prostředků do bank, pak můžeme označit jednak existenci kladného úrokového diferenciálu a jednak postupnou liberalizaci operací na finančním účtu. Rok 1995 pak byl rokem, kdy došlo k vyvrcholení tohoto přílivu (relace ostatních investic k HDP v b. c. dosáhla hodnoty 7,85 %). Pozitivní vliv na příliv kapitálu mělo také kladné hodnocení České republiky ze strany zahraničních investorů, což se v roce 1995 projevilo především ve výrazném nárůstu přímých zahraničních investic, jejichž objem vzrostl více než trojnásobně. V případě portfoliových investic pak měly rozhodující úlohu majetkové cenné papíry a účasti na straně pasiv, jejichž podíl na celkových portfoliových investicích dosahoval výše 90,55 procent. Obrázek 3 – Podíl dílčích bilancí finančního účtu na HDP v běžných cenách v ČR v letech 1996-2005 (%) podíl sald jednotlivých bilancí finančního účtu na HDP v b. c.
12,0 10,5 9,0 7,5 6,0 4,5 3,0 1,5 0,0 -1,5 -3,0 -4,5 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 rok přímé investice
portfoliové investice
finanční deriváty
ostatní investice
Pramen: vlastní výpočet
Vývoj ostatních investic přinutil na jaře roku 1996 Českou národní banku rozšířit fluktuační pásmo české koruny z původní ±0,5 % na nových ± 7,5 %, čímž byly jednak částečně odstraněny zisky, jež zahraničním investorům přinášel vysoký úrokový diferenciál, a jednak bylo zvýšeno riziko spojené s kurzovými ztrátami těchto nerezidentských ekonomických subjektů. V důsledku tohoto kroku poklesl v následujících dvou letech příliv zahraničních investic do České republiky z 218,29 mld. v roce 1995 na 34,32 mld. CZK v roce 1997, v důsledku čehož tak v tomto roce finanční účet poprvé nepokryl deficit na účtu běžném. Zatímco saldo běžného účtu dosáhlo výše -113,05 mld. CZK, finanční účet skončil v tomto roce přebytkem
ANALYTIKŮV OBČASNÍK x LEDEN 2007
34,32 mld. korun, z čehož vyplývá, že rozdíl činí plných 78,73 mld. CZK. Při podrobnější analýze vývoje jednotlivých typů investic, dospějeme k závěru, že k největšímu propadu došlo v letech 1996-1997 u ostatních investic, a to především v důsledku poklesu krátkodobých aktiv obchodních bank, v jejichž případě se investice snížily o 119,59 mld. korun. V případě přímých a portfoliových investic, pak tyto výkyvy nebyly tak výrazné, když čistý příliv portfoliových investic poklesl pouze o 1,71 mld. CZK a v případě přímých investic o 26,57 mld. korun. K dalšímu obratu ve vývoji na finančním účtu platební bilance došlo v roce 1998, kdy se opět zvýšil příliv zahraničního kapitálu, přičemž tento trend pokračoval i v následujících čtyřech letech. Ke kulminaci tohoto růstu pak došlo v roce 2002, kdy saldo finančního účtu dosáhlo výše 347,75 mld. CZK (11,36 mld. EUR), což je také nejvyšší hodnota tohoto ukazatele v celém námi sledovaném období. Podíl salda finančního účtu na HDP v b. c. tak v průběhu těchto pěti let vzrostl z 1,89 v roce 1998 na 14,11 % v roce 2002. Srovnáme-li tento masivní příliv investic s jejich přílivem v letech 1993-1995, pak dospějeme k závěru, že v této etapě měl zahraniční kapitál jednoznačně zdravější strukturu, což také dokazují údaje zachycené na obrázku 3. Hlavní vliv na rostoucí příliv investic měly přímé zahraniční investice, které v tomto období vzrostly o 236,44 mld. CZK (7,95 mld. EUR), tj. ze 41,25 mld. v roce 1997 na 277,69 mld. korun v roce 2002. Tento mohutný příliv byl spojen především s investicemi nerezidentů do základního kapitálu a reinvestovanými zisky, přičemž největší část těchto investic směřovala do odvětví doprava, skladování, pošty a telekomunikace (přírůstek o 143,83 mld. CZK), peněžnictví a pojišťovnictví (39,03 mld. CZK) a zpracovatelský průmysl (19,82 mld. korun). Za poměrně zajímavý můžeme v tomto období označit jednak čistý odliv portfoliových investic, když v letech
5
ANALYTIKŮV OBČASNÍK x LEDEN 2007
1998-2002 poklesly dluhové cenné papíry na straně aktiv o 61,77 mld. korun, a jednak prudký růst ostatních investic, k němuž došlo v roce 2002. Za hlavní příčinu akcelerace ostatních investic pak můžeme označit růstu krátkodobých aktiv obchodních bank, když ve srovnání s rokem 2001 vzrostl objem těchto aktiv o 167,69 mld. CZK. K dalšímu výraznému zpomalení přílivu zahraničních investic do České republiky došlo v roce 2003, kdy saldo finančního účtu dosáhlo výše 157,09 mld. korun (4,92 mld. EUR), a to především díky výrazně nižšímu přílivu přímých zahraničních investic, jejichž objem v tomto roce vzrostl „pouze“ o 53,50 mld. CZK. Přesto je možno říci, že tento pokles byl poklesem pouze krátkodobým, neboť již v následujících dvou letech došlo k dalšímu výraznému růstu přímých investic, které tak v tomto období kumulativně vzrostly o 189,21 mld. CZK. Podobně jako v letech 19982002, také v tomto období byl růst přímých investic spojen především s
ANALYTIKŮV OBČASNÍK x LEDEN 2007
přílivem investic do základního kapitálu a reinvestovanými zisky zahraničních ekonomických subjektů. Z hlediska odvětvové struktury směřovala největší část přímých investic opět do odvětví doprava, skladování, pošty a telekomunikace (investice kumulovaně vzrostly o 201,00 mld. korun), peněžnictví a pojišťovnictví (6,03 mld. CZK) a nově i do odvětví nemovitosti, služby pro podniky, výzkum, vývoj (34,10 mld. korun). Růst přímých investic pak byl doprovázen čistým odlivem portfoliových investic, jejichž celkový objem zaznamenal v letech 2003-2005 poklesl o 36,28 miliard korun. Pokles portfoliových investic pak byl spojen zejména s výrazným poklesem investic zahraničních ekonomických subjektů do majetkových cenných papírů a účastí (propad o 66,54 mld. CZK).
6