Seznam použitých zkratek

[Zadejte text.]

Seznam použitých zkratek InsZ zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů KatV vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška) KatZ zákon č. 256/2013, o katastru nemovitostí (katastrální zákon) KatZ 1992 zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů MajČR zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů NOZ zákon č. 89/2012 Sb., (nový) občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů SpŘ zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ÚzmRoz zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů VodZ zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů

|Právní vzdělávání|1

Obsah 1

Základní informace o modulu.....................................................................3

2

Úvod do problematiky .............................................................................4

3

Právní normy ........................................................................................4

4

Katastr nemovitostí ................................................................................5

5

Předmět evidence ..................................................................................5

6

Obsah katastru ......................................................................................8

7

Zápis práv do katastru ........................................................................... 10 7.1

Typy zápisů .................................................................................. 10

7.2

Listiny......................................................................................... 10

7.3

Plomba a pořadí zápisů .................................................................... 11

7.4

Co se zapisuje vkladem .................................................................... 12

7.5

Provedení vkladu, vkladové řízení ........................................................ 20

7.6

Záznam ....................................................................................... 31

7.7

Poznámka .................................................................................... 35

8

Lhůty pro zápis do katastru ..................................................................... 40

9

Revize údajů katastru ........................................................................... 41

10

Povinnosti vlastníků a jiných oprávněných, obcí a orgánů veřejné moci .............. 42

10.1

Povinnosti vlastníků a jiných oprávněných .............................................. 42

10.2

Povinností obcí .............................................................................. 43

10.3

Povinnosti orgánů veřejné moci .......................................................... 43

11

Veřejnost katastru ............................................................................. 44


1 Základní informace o modulu Časový rozsah výuky: 4 hod. Stručný popis obsahu: Cílem semináře je seznámit účastníky s obsahem a předmětem evidence katastru nemovitostí po přijetí nového občanského zákoníku, přechodem z dosavadního stavu na nový stav, novými pojmy a názvoslovím, druhy zápisů, průběhem jednotlivých řízení před katastrálním úřadem, rozsahem přezkumné činnosti úřadu. Seminář je zaměřen na nové pojetí nemovitosti, sepisování a obsah smluv a jejich podání úřadu, jakož i problematiky vlastnických a jiných věcných práv evidovaných v katastru v kontextu praktických příkladů a případových studií v souvislosti s novou právní úpravou spadající do nového Občanského zákoníku. Forma výuky: V úvodní části kurzu dojde k hromadné výuce formou přednášky vedené lektorem na téma změn v oblasti katastru nemovitostí v novém Občanském zákoníku. Poté účastníci na základě instruktáže lektora a studijních materiálů identifikují klíčové atributy jednotlivých formulářů a smluv. Na připravených počítačích pak budou mít možnost seznámit se s katastrální mapou jejich území, základní orientací v ní a informacemi, které obsahuje. Na základě nabytých znalostí a zkušeností budou účastníkům zadány k řešení praktické příklady a případové studie, které budou poté diskutovány. Na závěr kurzu bude prostor pro dotazy či případné individuální konzultace. Cílová skupina: Cílovou skupinou jsou občané s trvalým pobytem na území České republiky, kteří již ukončili určitý stupeň vzdělání a vstoupili, popř. vstupují na trh práce. Blíže je pak kurz určen vlastníkům nemovitostí a bytových družstev; všem, kteří se chtějí seznámit se změnami, které přináší nový Občanský zákoník a potřebují jej k výkonu své práce. Hlavní přínos pro cílovou skupinu: Poskytnout ucelený přehled o fungování a nové právní úpravě evidence katastru nemovitostí a vysvětlení rozdílů proti současnému právnímu stavu.


2 Úvod do problematiky Jedním z důvodů, proč probíhají výukové akce, jako je tato, je především fakt, že od 1. 1. 2014 vstoupil v účinnost zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – nový občanský zákoník. Lze říci, že právě občanský zákoník je dnes více než jindy stěžejním právním kodexem soukromého práva a jako takový ovlivňuje každodenní život každého z nás. Od těch nejbanálnějších činností, od samotného narození dítěte, až do chvíle smrti naší či našich blízkých nás provází jednotlivá ustanovení občanského zákoníku. Je tedy důležité, aby každý znal a orientoval se alespoň v tom nejzákladnějším, co nám nový občanský zákoník přinesl. Je však nemožné obsáhnout celou tuto normu během pouhých pár hodin (nestačilo by ani několik týdnů ), a proto jsme vybrali nejpalčivější témata a problémy, se kterými se na nás právníky obrací lidé častěji než s jinými. Zároveň se jedná o témata zcela běžná, nijak mimořádná, se kterými jsme se již setkali, setkáváme nebo v budoucnu jistě setkáme. Dnešní problematikou je katastr nemovitostí a informace s ním související.

3 Právní normy Nejvýznamnější právní normy, které upravují oblast fungování katastru nemovitostí nebo se jinak dotýkají jeho významu, jsou: •

zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon),

•

vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška),

•

zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 1. Všechny s účinností od 1. 1. 2014.

Zrušeny byly např.: •

zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky,

•

zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem,

1

NOZ neupravuje katastr nemovitostí jako takový, ale předmět evidence v KN, tedy věcná práva atp.


•

vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb. a zákon č. 344/1992 Sb.,

•

nařízení vlády č. 111/2001 Sb., o porovnávání a přejímání údajů katastru nemovitostí České republiky a evidence obyvatel,

•

vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky.

4 Katastr nemovitostí Katastr nemovitostí (dále jen „katastr“) je veřejný seznam, který obsahuje soubor údajů o nemovitých věcech (dále jen „nemovitost“) vymezených katastrálním zákonem zahrnující jejich soupis, popis, jejich geometrické a polohové určení a zápis práv k těmto nemovitostem. Katastr je zdrojem informací, které slouží k ochraně práv k nemovitostem, pro účely daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, k ochraně životního prostředí, k ochraně nerostného bohatství, k ochraně zájmů státní památkové péče, pro rozvoj území, k oceňování nemovitostí, pro účely vědecké, hospodářské a statistické a pro tvorbu dalších informačních systémů sloužících k těmto účelům. Katastr obsahuje řadu údajů o osobách a jejich majetku. I přesto, že je katastr zároveň veřejným seznamem, je v souladu s právními předpisy o ochraně osobních údajů stanoveno, k jakým účelům smí být údaje katastru využívány. K jiným než zákonem stanoveným účelům není proto dovoleno údaje katastru využívat. Pokud by to přesto někdo činil, tak by v případě neoprávněného užití osobních údajů získaných z katastru mohl být postižen sankcemi stanovenými zákonem o ochraně osobních údajů. Při neoprávněném užití jiných údajů katastru potom jde o přestupek, jak vyplývá z § 57 odst. 1 písm. a), popř. správní delikt podle § 58 odst. 1 písm. a).

5 Předmět evidence V katastru se evidují: a) pozemky v podobě parcel,


b) budovy, kterým se přiděluje číslo popisné nebo evidenční, pokud nejsou součástí pozemku nebo práva stavby, c) budovy, kterým se číslo popisné ani evidenční nepřiděluje, pokud nejsou součástí pozemku ani práva stavby, jsou hlavní stavbou na pozemku a nejde o drobné stavby, d) jednotky vymezené podle občanského zákoníku, e) jednotky vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, f) právo stavby, g) nemovitosti, o nichž to stanoví jiný právní předpis nad rámec katastrálního zákona K písm. a): Evidenci v katastru podléhají všechny pozemky na území České republiky. Pojem pozemek je pro účely katastrálního zákona definován v § 2 písm. a). V § 2 písm. b) je definován pro tentýž účel pojem parcela. K písm. b): Podle § 506 odst. 1 NOZ jsou stavby včetně staveb budov součástí pozemku, nejde-li se o stavby dočasné. Proto ani budovy s přiděleným číslem popisným nebo evidenčním nejsou samostatnými věcmi, pokud jsou součástí pozemku, a pokud nejsou samostatnými věcmi, nemohou být jako samostatné věci evidovány ani v katastru nemovitostí. Řada budov se však ani podle nového občanského zákoníku součástí pozemku nestane. Především se budova nestane součástí pozemku v případě, jde-li o stavbu dočasnou. Mimo dočasné stavby na vlastním pozemku takové budou zejména stavby zřízené na cizím pozemku na základě práva nájmu. Vedle budov, které jsou stavbami dočasnými, budou nadále samostatnými budovami, které nejsou součástí pozemku, i budovy, které jsou samostatnými nemovitostmi ke dni 1. 1. 2014, pokud jejich vlastník je k uvedenému datu odlišný od vlastníka pozemku, na kterém jsou postaveny. Totéž ovšem bude platit i o budovách, které budou zřízeny na cizím pozemku na základě věcného práva vzniklého stavebníkovi před 1. 1. 2014 nebo na základě smlouvy uzavřené před tímto datem. V uvedených případech zůstanou budovy samostatnými nemovitostmi do doby, dokud zde bude odlišný vlastnický režim pro budovu a pro pozemek, na kterém je budova zřízena.


Konečně zůstanou samostatnými nemovitostmi i budovy zřízené na pozemku, u nichž vlastník budovy i pozemku je totožný, dokud buď jenom stavbu, nebo jenom pozemek zatěžuje k 1. 1. 2014 věcné právo, jehož povaha sloučení pozemku s budovou v jeden celek vylučuje. Takové sloučení budovy s pozemkem v jeden celek je nepřípustné například tehdy, když jen budovu nebo jen pozemek zatěžuje zástavní právo, a to proto, že v případě sloučení v jeden celek by muselo být zástavní právo zrušeno, nebo naopak rozšířeno na sloučený celek, takže by bylo v zástavě něco jiného, než bylo původně sjednáno. K písm. c): Budovy, kterým se číslo popisné nebo evidenční nepřiděluje a nejsou součástí pozemku, se budou evidovat ve stejném rozsahu, jaký podle předchozího katastrálního zákona předpokládalo jeho ustanovení § 2 odst. 1 písm. b) bod 1. Těmito budovami budou zejména garáže, stodoly či tovární haly, pokud jsou hlavní stavbou na pozemku, na kterém jsou zřízeny. K písm. d) a e): Nový občanský zákoník oproti dosavadní právní úpravě přichází v § 1158 a násl. NOZ s novou právní úpravou vlastnictví bytů. Tato právní úprava vychází z konstrukce, podle které je zpravidla dům součástí pozemku. A tento pozemek, jehož součástí je dům, může mít ve vlastnictví více osob. Vedle nám z dřívějška známé formy podílového spoluvlastnictví může však více osob vlastnit společně nemovitost v jiné formě, označené

novým

občanským

zákoníkem

jako

spoluvlastnictví

bytové.

Takové

spoluvlastnictví může vzniknout k nemovitosti, jejíž součástí je dům alespoň se dvěma byty.

V takové

nemovitosti

potom

nevznikne

spoluvlastníkům

spoluvlastnictví

ke

spoluvlastnickým podílům na nemovitosti, ale k jednotce, která zahrnuje byt a podíl na společných částech nemovitosti. Tento byt a podíl na společných částech nemovitosti jsou vzájemně neoddělitelné a tvoří jednotku. Bytem se přitom rozumí prostorově oddělená část domu. Jednotka může být ovšem místo bytu tvořena nebytovým prostorem nebo souborem bytů a nebytových prostorů. Po právní stránce tvoří jednotka vzájemně spojený neoddělitelný celek a je § 1159 NOZ označena za nemovitost. Tento celek tedy tvoří jedna nebo několik prostorově oddělených částí domu a podíl na společné nemovitosti, tedy na společných částech domu a na pozemku, pokud je dům jeho součástí.


K písm. f): Právo stavby je věcným právem k cizímu pozemku. Je upraveno v § 1240 a násl. NOZ. Je to nemovitost. Součástí tohoto práva je stavba, která je na cizím pozemku nebo pod jeho povrchem umístěna na základě tohoto práva. Právo stavby může zatěžovat i pozemek, který slouží k lepšímu užívání stavby umístěné na pozemku na základě tohoto práva. Právo stavby může být zřízeno pro stavbu, která má být na cizím pozemku teprve umístěna, ale i pro stavbu, která na pozemku již existuje. Právo stavby je věc obchodovatelná, převoditelná a je to způsobilý předmět vlastnictví. V katastru je na výpisu z katastru zapsáno dvakrát. Na listu vlastnictví pro osobu, která je z práva stavby oprávněná, je toto právo zapsáno v části B jako předmět vlastnictví osoby zapsané v části A výpisu. Na listu vlastnictví pro vlastníka pozemku zatíženého právem stavby je potom toto právo zapsáno v části C jako závada váznoucí na pozemku. K písm. g): Jediný právní předpis, který kromě katastrálního zákona stanoví, že se i jiné než v katastrálním zákoně uvedené nemovitosti evidují v katastru nemovitostí, je vodní zákon. Ustanovení § 20 odst. 1 VodZ zní: „Přehrady, hráze, jezy, stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejích březích, stavby k využití vodní energie a stavby odkališť, pokud jsou spojené se zemí pevným základem, se evidují v katastru nemovitostí. Podrobnosti vymezení těchto vodních děl stanoví Ministerstvo zemědělství v dohodě s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním vyhláškou.“ Toto ustanovení nebylo novelami zákonů přijatých v souvislosti s novým občanským zákoníkem nijak dotčeno. Proto se uvedené stavby budou v katastru evidovat i nadále jako samostatné nemovitosti, pokud se v důsledku přechodných ustanovení k novému občanskému zákoníku nestaly součástí pozemku. Pozemky se člení podle druhů na ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy. Orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty jsou zemědělskými pozemky.

6 Obsah katastru Katastr obsahuje: a) geometrické určení a polohové určení nemovitostí a katastrálních území,


b) druhy pozemků, čísla a výměry parcel, údaje o budovách, kterým se přiděluje číslo popisné nebo evidenční včetně čísel těchto budov, údaje o budovách, kterým se číslo popisné ani evidenční nepřiděluje, pokud jsou hlavní stavbou na pozemku, nejedná-li se o drobné stavby, vybrané údaje o způsobu ochrany a využití nemovitostí a čísla jednotek, c) cenové údaje, údaje pro daňové účely a údaje umožňující propojení s jinými informačními systémy, které mají vztah k obsahu katastru, d) u evidovaných budov údaj o tom, zda se jedná o dočasnou stavbu, e) údaje o právech včetně údajů o vlastnících a údaje o oprávněných z jiného práva, které se zapisuje do katastru (dále jen „jiný oprávněný“), f) upozornění týkající se nemovitosti, pokud jiný právní předpis stanoví povinnost vyznačit je v katastru nebo jsou potřebná pro správu katastru, g) úplná znění prohlášení o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám (dále jen „prohlášení vlastníka domu“), h) dohody spoluvlastníků o správě nemovitosti, i) údaje o bodech podrobných polohových bodových polí, j) místní a pomístní názvosloví․ O fyzické osobě se do katastru zapisuje: a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) rodné číslo, a nemá-li je, datum narození, c) adresa místa trvalého pobytu, a nemá-li ji, adresa bydliště. O právnické osobě se do katastru zapisuje: a) název nebo obchodní firma, b) identifikační číslo osoby nebo jiný obdobný identifikační údaj, je-li přidělen, c) sídlo.


7 Zápis práv do katastru 7.1 Typy zápisů Zápisy týkající se práv se do katastru provádějí vkladem, záznamem nebo poznámkou. Vklad je zápis do katastru, kterým se zapisují věcná práva, práva ujednaná jako věcná práva, nájem a pacht. Záznam je zápis do katastru, kterým se zapisují práva odvozená od vlastnického práva. Poznámka je zápis do katastru, kterým se zapisují významné informace týkající se evidovaných nemovitostí nebo v katastru zapsaných vlastníků a jiných oprávněných.

7.2 Listiny Zápisy týkající se práv se do katastru provádějí výlučně na základě písemností, které mohou mít buď klasickou listinnou podobu, nebo s ohledem na rozvoj elektronických technologií mohou mít i podobu elektronickou. Způsob, jakým musí být označeny nemovitosti v listinách pro zápis práv do katastru, který je uveden v katastrálním zákoně, je natolik podrobný, že nevyžaduje podrobnějšího vysvětlení. V listinách pro zápis práv do katastru musí být nemovitosti označeny údaji katastru, a to: a) pozemek parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží, a v případě, že jsou v katastrálním území pozemky vedeny ve dvou číselných řadách a jde o stavební parcelu, též údajem o této skutečnosti, jinak se má za to, že jde o pozemkovou parcelu, b) pozemek, který je evidován zjednodušeným způsobem, parcelním číslem podle dřívější pozemkové evidence s uvedením, zda se jedná o parcelní číslo podle pozemkového katastru, přídělového operátu, scelovacího operátu nebo evidence nemovitostí, s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží, a s uvedením názvu původního katastrálního území, pokud byl pozemek dotčen změnou hranice katastrálního území, c) budova, která není součástí pozemku ani práva stavby, označením pozemku, na němž je postavena, číslem popisným nebo evidenčním a příslušností budovy k části obce, pokud je název části obce odlišný od názvu katastrálního území, v němž se nachází pozemek, na kterém je budova postavena,


d) budova, která není součástí pozemku ani práva stavby a číslo popisné ani evidenční se jí nepřiděluje, je hlavní stavbou na pozemku a nejedná se o drobnou stavbu, označením pozemku, na němž je postavena, a způsobem využití, e) jednotka označením budovy, v níž je vymezena, pokud není součástí pozemku ani práva stavby, nebo označením pozemku nebo práva stavby, jehož součástí je budova, v níž je vymezena, číslem jednotky a jejím pojmenováním, f) rozestavěná jednotka označením budovy, v níž je vymezena, pokud není součástí pozemku ani práva stavby, nebo označením pozemku nebo práva stavby, jehož součástí je budova, v níž je vymezena, číslem jednotky a označením, že se jedná o rozestavěnou jednotku, g) právo stavby označením pozemku, ke kterému je zřízeno, h) nemovitost evidovaná v katastru podle jiného zákona označením pozemku, na kterém je postavena, a způsobem využití.

7.3 Plomba a pořadí zápisů Dojde-li katastrálnímu úřadu návrh nebo jiná listina pro zápis práv do katastru, vyznačí u dotčených nemovitostí nejpozději následující pracovní den, že práva jsou dotčena změnou. Pro vyznačení skutečnosti, že právní vztahy k nemovitosti jsou dotčeny změnou, zavádí katastrální vyhláška legislativní zkratku „plomba“. Plomba je něco zcela jiného než poznámka, což bývá laiky často zaměňováno. Z okolnosti, že plomba se vyznačí u nemovitostí dotčených změnou, je zřejmý závěr, že plombu lze vyznačit jen v případech, kdy je katastrálnímu úřadu doručena listina, na jejímž základě má být zapsána nějaká změna k nemovitosti, ale nikoli v případech, kdy se nějaká změna má zapsat k osobě. Jinak řečeno, pokud je doručena katastrálnímu úřadu listina, na jejímž základě má být zapsána poznámka k osobě, plomba k žádné nemovitosti ani nikde jinde se v katastru nevyznačí. Plomba se na výpisu z katastru nemovitostí vyznačí tím způsobem, že na počátku řádku, na němž je uvedena nemovitost dotčená změnou, je vyznačeno písmeno P. V závěru výpisu z katastru nemovitostí je pak uvedeno, jakými změnami jsou dotčeny nemovitosti uvedené na daném výpisu z katastru nemovitostí. Pořadí zápisů práv do katastru se řídí, pokud zákon nestanoví jinak, okamžikem, ve kterém byl návrh na zápis do katastru doručen katastrálnímu úřadu. Toto se vztahuje


bezvýhradně ke všem zápisům, a to bez ohledu na to, zda ten který zápis má být proveden vkladem, záznamem či poznámkou. Všechny listiny pro zápis práv stojí tedy v jedné pomyslné frontě. Znamená to tedy, že zápisy vztahující se k téže nemovitosti musí být provedeny v tom pořadí, v jakém byly katastrálnímu úřadu doručeny. Není tím řečeno, že zápis týkající se pouze zcela jiné nemovitosti, než před kterou stojí tato pomyslná fronta, by nemohl být proveden v dřívějším čase. Pořadí se tedy týká pouze zápisů k témže nemovitostem, zatímco u jiných nemovitostí stojí zase jiná pomyslná fronta listin s vlastním pořadím. Tato pořadí se řídí okamžikem, kdy byl návrh na zápis doručen katastrálnímu úřadu. V katastrálním zákoně je sice uvedeno, že toto pravidlo platí pouze potud, pokud zákon nestanoví jinak, ale žádný zákon zatím žádnou výjimku z tohoto pravidla nestanovuje. Z tohoto pravidla se vymykají pouze zápisy poznámek zapisovaných k osobě, protože pro tyto zápisy žádná pomyslná fronta čekající u nemovitosti neexistuje. Právní účinky zápisu nastávají k okamžiku, kdy návrh na zápis došel příslušnému katastrálnímu úřadu.

7.4 Co se zapisuje vkladem Výčet práv, která se do katastru zapisují žádný jiný právní předpis tento výčet nerozšiřuje ani nezužuje. Vkladem se zapisuje jak jejich vznik, tak jakákoli jejich změna, promlčení nebo zánik a také uznání existence nebo neexistence těchto práv, pokud v důsledku těchto uznání má být obsah katastru zápisem změněn. Jedná se o tato práva: a) vlastnické právo, b) právo stavby, c) věcné břemeno, d) zástavní právo, e) budoucí zástavní právo, f) podzástavní právo, g) předkupní právo, h) budoucí výměnek, i) přídatné spoluvlastnictví,


j) správa svěřenského fondu, k) výhrada vlastnického práva, l) výhrada práva zpětné koupě, m) výhrada práva zpětného prodeje, n) zákaz zcizení nebo zatížení, o) výhrada práva lepšího kupce, p) ujednání o koupi na zkoušku, q) nájem, požádá-li o to vlastník nebo nájemce se souhlasem vlastníka, r) pacht, požádá-li o to vlastník nebo pachtýř se souhlasem vlastníka, s) vzdání se práva na náhradu škody na pozemku. Vkladem se do katastru dále zapisuje rozdělení práva k nemovitosti na vlastnické právo k jednotkám. K písm. a): Předmět a obsah vlastnického práva je upraven v § 1011 a násl. NOZ. Údaje o vlastnickém právu jsou v katastru nemovitostí uvedeny v rámci každého katastrálního území na příslušných listech vlastnictví. Na jednom listu vlastnictví je přitom uvedeno vlastnické právo ke všem nemovitostem v rámci jednoho katastrálního území, které mají stejný vlastnický režim. Přitom vlastnické právo může existovat v následujících formách: 1) Nemovitost může být ve vlastnictví jedné osoby. V tom případě je v části A výpisu z listu vlastnictví uvedena jediná osoba. 2) Nemovitost může být ve společném jmění manželů. Význam společného jmění manželů je popsán v § 708 a násl. NOZ, kde je také popsáno, které nemovitosti do společného jmění manželů patří. Za zmínku stojí, že na rozdíl od dosavadní právní úpravy je možno nabýt nemovitost do společného jmění manželů i děděním nebo darem, pokud to vyplývá z projevu vůle zůstavitele nebo dárce. Že je nemovitost zapsána ve společném jmění manželů, zjistíme z katastru tak, že oba dva manželé jsou jako vlastníci nemovitosti uvedeni v části A listu vlastnictví na jednom řádku a za údaji o manželích je uvedena na tomto řádku zkratka SJM, jejíž význam je dále na výpisu z katastru vysvětlen. 3) Nemovitost mohou vlastnit společně také manželé, jejichž vzájemné majetkové vztahy se neřídí českým právem, ale právním řádem jiného státu. V takovém případě mezi manželi nemůže vzniknout společné jmění manželů, tak jak je upraveno novým občanským zákoníkem, ale vznikají mezi nimi vzájemné majetkové vztahy řídící se cizí právní úpravou.


Že jde o takový typ majetkového vztahu mezi manželi, poznáme na listu vlastnictví z toho, že oba manželé jsou uvedeni v části A listu vlastnictví na stejném řádku, kde je k nim na konci řádku uvedeno, že jde o manžele cizího práva. 4)

Nemovitost

může

být

v

podílovém

spoluvlastnictví.

Obsah

podílového

spoluvlastnictví je popsán v § 1115 a násl. NOZ. V případě podílového spoluvlastnictví je v části A pod sebou na jednotlivých řádcích uvedeno více spoluvlastníků. Přitom u každého z těchto spoluvlastníků je uvedena velikost jeho spoluvlastnického podílu ve tvaru zlomku. Je samozřejmé, že součet všech podílů musí dát dohromady jeden celek. V případě podílového spoluvlastnictví je každý spoluvlastník oprávněn plně nakládat se svým podílem. Předkupní právo ostatních spoluvlastníků, které zde existovalo podle § 140 OZ z roku 1964, zanikne v souladu s § 3062 NOZ k 1. 1. 2015. 5) Nemovitost může být v přídatném spoluvlastnictví. K tomu viz komentář k písm. i). 6) Nemovitost může být v bytovém spoluvlastnictví. Pro takovou nemovitost se zakládá zvláštní list vlastnictví. Současně s tímto listem vlastnictví se zakládají listy vlastnictví pro jednotky v tomto domě, z nichž na každém z nich jsou vedeny jednotky v domě, které mají shodný vlastnický režim. Obdobně jsou založeny listy vlastnictví pro dům s byty a vlastnictví jednotek v domě podle zákona o vlastnictví bytů. 7) Nemovitost může být ve svěřenském fondu. K tomu viz komentář k písm. j). K písm. b): Obsah práva stavby je popsán v § 1240 a násl. NOZ. Na listu vlastnictví se zápis tohoto práva objevuje ve dvojí podobě. Jednak je právo stavby nemovitost, která se v katastru eviduje podle § 3 odst. 1 písm. f) KatZ. V tomto významu se zapisuje tak jako jiné nemovitosti, které jsou předmětem vlastnictví, do části B listu vlastnictví, v jehož části A je jako jeho vlastník zapsaná osoba, které právo stavby svědčí. Současně je ale právo stavby závadou na pozemku, ke kterému je zřízeno. Na listu vlastnictví, který je zřízen pro osobu, jež vlastní pozemek zatížený tímto právem stavby, je toto právo stavby zapsáno v části C listu vlastnictví jako závada váznoucí na konkrétním pozemku. K písm. c): Obsah věcných břemen je popsán v § 1257 a násl. NOZ. Občanský zákoník dělí věcná břemena na služebnosti a reálná břemena. Služebnosti spočívají v povinnosti vlastníka služebností zatížené nemovitosti něco strpět nebo se něčeho zdržet, a to buď ve prospěch určité konkrétní osoby, nebo ve prospěch jiného pozemku. Podle toho se člení služebnosti dále na osobní a pozemkové. Přitom některé typy služebností výslovně


upravuje nový občanský zákoník. Z pozemkových služebností jde o služebnost inženýrské sítě, oporu cizí stavby, služebnost okapu, právo na svod dešťové vody, právo na vodu, služebnost rozlivu, služebnost stezky, průhonu a cesty a právo pastvy. Z osobních služebností výslovně upravuje nový občanský zákoník užívací právo, požívací právo a služebnost

bytu.

Tento

výčet

možných

služebností

však

není

taxativní

nýbrž

demonstrativní, takže si lze jistě sjednat i jiné služebnosti, v občanském zákoníku neupravené. Druhou skupinu věcných břemen tvoří reálná břemena, která spočívají v povinnosti vlastníka zatížené nemovitosti něco konat nebo něco dávat, a to jiné konkrétní osobě. Vedle těchto věcných břemen se podle tohoto ustanovení do katastru zapisuje vkladem i výměnek, který je upraven v § 2707 a násl. NOZ a není ničím jiným než kombinací služebnosti a reálného břemene. Na listu vlastnictví se přitom věcné břemeno zapisuje především v části C jako závada váznoucí na nemovitosti, která je uvedena v části B listu vlastnictví. V případě, že jde o pozemkovou služebnost, je zapsaná též jako oprávnění pro panující pozemek v části B1 listu vlastnictví na tom listu vlastnictví, na kterém je panující pozemek v části B zapsán. Při čtení údajů výpisu z katastru nemovitostí si musíme uvědomit, že obsah věcného břemene je na listu vlastnictví vyjádřen pouze v určité zkratce. Pokud chceme znát plný obsah zapsaného věcného břemene, musíme se seznámit s obsahem smlouvy nebo jiné listiny, kterou bylo toto věcné břemeno zřízeno. K písm. d): Obsah zástavního práva je popsán v § 1309 a násl. NOZ. Tímto zástavním právem se zajišťuje splnění zajištěného dluhu, pohlížíme-li na to z pohledu dlužníka, zároveň splnění zajištěné pohledávky, pohlížíme-li na to z pohledu věřitele. Zajištění dluhu umožňuje věřiteli uspokojit se v případě, že dluh dospěje, jinými slovy stane se splatný, a to z výtěžku zpeněžení zástavy. Ze zápisu v katastru musí být zřejmé údaje o tom, co z různých variant zajištění pohledávek je v katastru zapsaným zástavním právem skutečně zajištěno. Pro pořadí zástavních práv platí obecná zásada, že je dáno okamžikem podání návrhu na vklad zástavního práva. Z této zásady však platí výjimky, které jsou popsány v § 1371 a násl. NOZ. Na výpisu z katastru nemovitostí je zástavní právo zapsáno jako závada nemovitosti v


části C na tom listu vlastnictví, na kterém je v části B evidována zástavním právem zatížená nemovitost. K písm. e): Tak jako dosud, tak i podle nové právní úpravy se vkladem do katastru zapisuje též podzástavní právo. Jeho obsah je stanoven v § 1390 a násl. NOZ. Vzniká zastavením pohledávky zajištěné zástavním právem. Podle § 1393 NOZ umožňuje podzástavnímu věřiteli uspokojit splatný dluh zajištěný podzástavním právem z výtěžku prodeje podzastavené nemovitosti. Osobně se domnívám, že ke zpeněžení podzástavy nemůže ovšem podzástavní věřitel přistoupit dříve, nežli se stane splatnou vedle jeho pohledávky

i

pohledávka,

jejímž

zastavením

podzástavní

právo

vzniklo.

Tento

komplikovaný vztah mezi zástavcem, zástavním věřitelem a podzástavním věřitelem nepochybně vede k tomu, že je podzástavní právo příliš komplikované a nejasné, a v praxi proto není k zajištění pohledávek využíváno buď vůbec, nebo jen zcela výjimečně. Na výpisu z katastru nemovitostí je podzástavní právo zapsáno jako závada nemovitosti v části C na tom listu vlastnictví, na kterém je v části B evidována podzástavním právem zatížená nemovitost. K písm. f): Obsah předkupního práva je popsán v § 2140 a násl. NOZ. Z § 2128 NOZ lze dovodit, že se toto právo typicky sjednává jako vedlejší ujednání při kupní smlouvě a do katastru se zapisuje pouze v případě, pokud bylo sjednáno jako právo věcné. Předkupní právo lze sjednat i mimo souvislost s kupní smlouvou. Předkupní právo se do katastru samozřejmě zapisuje i v případech, kdy vzniklo jako právo věcné. Naproti tomu v případech, kdy bylo předkupní právo sjednáno nebo vzniklo jinak jen jako obligace, se do katastru nezapisuje. Do katastru se předkupní právo nezapisuje rovněž v případech, kdy vyplývá z povahy věci (viz např. předkupní právo vlastníka pozemku ke stavbě a vlastníka stavby k pozemku vzniklé podle § 3056 NOZ, zákonné předkupní právo v případě podílového spoluvlastnictví nemovitosti podle § 3062 NOZ či § 1124 NOZ, v případě předkupního práva vznikajícího na základě ustanovení o právu stavby podle § 1254 NOZ atp.). Na výpisu z katastru nemovitostí je předkupní právo zapsáno jako závada nemovitosti v části C na tom listu vlastnictví, na kterém je v části B evidována předkupním právem zatížená nemovitost.


K písm. h): Budoucí výměnek se zřizuje podle § 2708 odst. 2 NOZ. Budoucí výměnek může zřídit vlastník ke své vlastní nemovitosti ještě předtím, než tuto nemovitost převede do vlastnictví třetí osoby. K přeměně budoucího výměnku na výměnek již existující potom dojde převedením vlastnického práva zatíženého budoucím výměnkem do vlastnictví třetí osoby. O budoucím výměnku se do katastru zapisují stejné údaje jako o výměnku již existujícím. K písm. i): Nemovitost může být i v přídatném spoluvlastnictví. Jeho obsah je popsán v § 1223 NOZ. V tom případě nejsou jako spoluvlastníci v části A listu vlastnictví uvedeny žádné konkrétní fyzické osoby, ale jsou tam uvedeny nemovitosti, ke kterým neoddělitelně nemovitost v přídatném spoluvlastnictví náleží. Zároveň je zde u každé nemovitosti v části A uvedena velikost spoluvlastnického podílu na nemovitosti v přídatném spoluvlastnictví. Odkaz na nemovitost, která je v přídatném spoluvlastnictví a slouží užívání některé z nemovitostí zapsaných v části B listu vlastnictví, je uveden v části B1 listu vlastnictví, na němž je evidována nemovitost, ke které podíl v přídatném spoluvlastnictví patří. K písm. j): Správa svěřenského fondu vzniká postupem podle § 1448 a násl. NOZ. Ve svěřenském fondu je majetek, který nikdo konkrétní nevlastní, nebudeme-li za vlastníka považovat svěřenský fond. Současně se vznikem svěřenského fondu však vzniká jeho správa, kterou vykonává správce svěřenského fondu. V takovém případě se v části A listu vlastnictví zapisuje jako vlastník osoba svěřenského správce s uvedením, že jde o svěřenského správce. K písm. k): Výhrada vlastnického práva se sjednává jako vedlejší ujednání při kupní smlouvě. Její obsah je uveden v § 2128 NOZ. Do katastru se zapisuje, pokud byla sjednána jako věcné právo. V případě, kdy si prodávající vyhradí, že se kupující stane plným vlastníkem nemovitosti až úplným zaplacením věci, zůstává prodávající zapsán v části A listu vlastnictví jako vlastník prodané nemovitosti až do doby, kdy je katastrálnímu úřadu vkladovou listinou doloženo, že došlo k úplnému zaplacení kupní ceny a kupující se stal úplným vlastníkem koupené nemovitosti.


K písm. l): Výhrada práva zpětné koupě se sjednává jako vedlejší ujednání při kupní smlouvě. Do katastru se zapisuje, pokud byla sjednána jako věcné právo. Její obsah je uveden v § 2135 a násl. NOZ. K písm. m): Výhrada práva zpětného prodeje se sjednává jako vedlejší ujednání při kupní smlouvě. Do katastru se zapisuje, pokud byla sjednána jako věcné právo. Její obsah je uveden v § 2139 NOZ. K písm. n): Zákaz zcizení a zatížení se do katastru zapisuje vkladem, pokud byl sjednán jako právo věcné. Vyplývá to z § 2128 odst. 2 NOZ. Ustanovení § 2128 odst. 1 NOZ navozuje dojem, že toto věcné právo lze sjednat pouze jako vedlejší ujednání při kupní smlouvě. S ohledem na absenci podrobnější úpravy v pododdíle upravujícím vedlejší ujednání při kupní smlouvě však lze usuzovat, že toto právo lze sjednat i jako vedlejší ujednání jiné než kupní smlouvy, např. darovací, směnné nebo zástavní, a že ho lze sjednat rovněž samostatně. Rovněž lze usuzovat na to, že stejným způsobem jako zákaz zcizení a zatížení lze sjednat pouze zákaz zcizení nebo pouze zákaz zatížení, nebo i jen jako zákaz zřídit k nemovitosti pouze určité věcné právo, např. zástavní, jak to ostatně výslovně předpokládá § 1309 odst. 2 NOZ. K písm. o): Výhrada lepšího kupce se sjednává jako vedlejší ujednání při kupní smlouvě. Do katastru se zapisuje, pokud byla sjednána jako právo věcné. Význam tohoto věcného práva je popsán v § 2152 a násl. NOZ. Výhrada lepšího kupce může být sjednána jako podmínka odkládací nebo jako podmínka rozvazovací. Pokud je sjednaná jako podmínka odkládací, ponechá se jako vlastník v části A listu vlastnictví zapsaný prodávající až do doby, než je katastrálnímu úřadu vkladovou listinou doloženo, že tato odkládací podmínka byla splněna. Teprve po jejím splnění se zapíše vkladem jako vlastník prodané nemovitosti kupující. Naproti tomu je-li výhrada lepšího kupce sjednaná jako podmínka rozvazovací, lze zapsat kupujícího na základě kupní smlouvy ihned po nabytí účinnosti smlouvy, a dojde-li ke splnění rozvazovací podmínky, obnoví se zápis vlastnického práva pro prodávajícího, je-li katastrálnímu úřadu vkladovou listinou doloženo splnění rozvazovací podmínky.


K písm. p): Koupě na zkoušku se sjednává jako vedlejší ujednání při kupní smlouvě. Do katastru se zapisuje, pokud byla sjednána jako právo věcné. Význam tohoto věcného práva je popsán v § 2150 a násl. NOZ. Koupě na zkoušku může být koupí s odkládací nebo rozvazovací podmínkou. Převzal-li kupující nemovitost, jde o podmínku rozvazovací. Pokud kupující nemovitost nepřevzal, jde o podmínku odkládací. Pokud jde o podmínku odkládací, ponechá se jako vlastník v části A listu vlastnictví zapsaný prodávající až do doby, než je katastrálnímu úřadu vkladovou listinou doloženo, že tato odkládací podmínka byla splněna. Teprve po jejím splnění se zapíše vkladem jako vlastník prodané nemovitosti kupující. Naproti tomu jde-li o podmínku rozvazovací, lze zapsat kupujícího na základě kupní smlouvy ihned po nabytí účinnosti smlouvy, a dojde-li ke splnění rozvazovací podmínky, obnoví se zápis vlastnického práva pro prodávajícího, je-li katastrálnímu úřadu vkladovou listinou doloženo splnění rozvazovací podmínky. K písm. q): Na rozdíl od jiných práv zapisovaných do katastru není nájem věcným právem. Jeho obsah je upraven v § 2201 a násl. NOZ. Do katastru se zapisuje pouze v případě, že to navrhne vlastník pronajaté nemovitosti, nebo v případě, že vlastník pronajaté nemovitosti se zápisem nájmu do katastru souhlasí. Nájem lze zapsat nejen v případě, že jeho předmětem je celá nemovitost, ale i v případě, že je pronajata pouze její část. Tehdy musí být z nájemní smlouvy samozřejmě rozpoznatelné, která část nemovitosti je předmětem zapsaného nájmu. Za zdůraznění stojí, že je-li pronajata část pozemku, netvoří hranice nájmu hranici pozemku ve smyslu § 2 písm. a) KatZ. Proto se taková hranice nezobrazuje do katastrální mapy a neohraničuje samostatnou parcelu. Proto se ani k vyznačení rozsahu nájemního práva v případě nájmu části pozemku nepořizuje geometrický plán, ale postačí, je-li rozsah pronajaté části pozemku seznatelný z náčrtu připojeného k nájemní smlouvě. K písm. r): Totéž, co bylo napsáno v komentáři k písm. q) o nájmu, platí pro zápis pachtu, jehož obsah je popsán v § 2332 a násl. NOZ. K písm. s): Z § 2897 NOZ vyplývá, že je možné vzdát se předem práva náhrady škody způsobené na pozemku, a je-li to zapsáno v katastru, působí to i vůči pozdějším vlastníkům pozemku. Co se do katastru zapisuje u vzdání se práva na náhradu škody na pozemku, je uvedeno v § 18 odst. 3 KatZ.


7.5 Provedení vkladu, vkladové řízení Povolení vkladu Vklad lze provést na základě pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu o jeho povolení. Vkladem se rozumí zápis práva, jeho změny nebo jeho výmaz z katastrálního operátu, konkrétně do souboru popisných informací. S tímto zápisem v některých případech souvisí i provedení odpovídající změny v souboru geodetických informací. K rozhodování o povolení vkladu je věcně příslušný katastrální úřad. Místně příslušný je podle § 11 odst. 1 písm. b) SpŘ ten z katastrálních úřadů, v obvodu jehož územní působnosti se nachází nemovitost, které se řízení o povolení vkladu týká. Rozhodnutí o povolení vkladu se zpravidla nevyhotovuje v písemné podobě, ale provádí se zápisem ve spisu. V takovém případě nabývá právní moci záznamem ve spisu. Písemně se rozhodnutí vyhotovuje pouze v případě, že jím není zcela vyhověno návrhu na povolení vkladu. Písemně vyhotovené rozhodnutí se potom doručuje účastníkům vkladového řízení a nabývá právní moci, jakmile bylo oznámeno všem účastníkům vkladového řízení. Proti rozhodnutí o povolení vkladu totiž nelze podat odvolání. V případech, kdy katastrální úřad vklad zamítl a ve věci byla podána žaloba podle páté části občanského soudního řádu, může soud svým rozhodnutím vklad sám povolit a nahradit tím zamítavé rozhodnutí katastrálního úřadu. K rozhodování o povolení vkladu jsou v tom případě v prvním stupni příslušné krajské soudy. Tím, že bylo rozhodnuto o povolení vkladu, nevznikají, nemění se ani nezanikají žádná práva k nemovitosti a s takovým rozhodnutím nelze spojovat ani žádné účinky, s nimiž počítá § 10 KatZ. Jediný právní význam, jaký má pravomocné rozhodnutí o povolení vkladu, spočívá v tom, že pravomocně povolený vklad je katastrální úřad povinen provést, tedy zapsat do katastrálního operátu. Právní účinky vkladu tedy zákon nespojuje s jeho povolením, ale až s jeho provedením. Účastníkem řízení o povolení vkladu (dále jen „vkladové řízení“) je ten, jehož právo vzniká, mění se nebo se rozšiřuje, a ten, jehož právo zaniká, mění se nebo se omezuje.

Návrh na vklad


Ve smyslu § 44 SpŘ se vkladové řízení zahajuje na návrh. Náležitosti návrhu jsou v celém rozsahu stanoveny katastrálním zákonem. Náležitosti návrhu jsou popsány zákonem natolik podrobně, že k nim podle mého názoru není třeba dodávat nějaký podrobnější komentář. Návrh na zahájení vkladového řízení se podává na stanoveném formuláři a musí obsahovat: a) označení katastrálního úřadu, kterému je návrh určen, b) označení účastníků vkladového řízení, a to u fyzických osob jménem, popřípadě jmény, a příjmením, adresou místa trvalého pobytu nebo u cizozemců adresou bydliště v cizině, rodným číslem, nebo, není-li přiděleno, datem narození, a jsou-li navrhovateli, též číslem elektronicky čitelného identifikačního dokladu, pokud se jim vydává; u právnických osob názvem, sídlem a identifikačním číslem, pokud je přiděleno, c) označení nemovitostí a práv, která k nim mají být zapsána do katastru nebo z něj vymazána, d) podpis navrhovatele. V návrhu musí být samozřejmě uvedeno, kteří z účastníků vkladového řízení jsou zároveň navrhovateli vkladu. Návrh na vklad přitom mohou podat všichni účastníci vkladového řízení společně nebo ho může podat kterýkoli z účastníků vkladového řízení sám nebo ho mohou podat někteří z více účastníků vkladového řízení. Návrh na vklad se podává na formuláři, který je stanoven vyhláškou č. 359/2013 Sb., o stanovení vzoru formuláře po podání návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu. Podle této vyhlášky je možné k podání zvolit předtištěný formulář, který je k dispozici na kterémkoli katastrálním pracovišti každého katastrálního úřadu. Jako vhodnější však doporučuji využít k podání návrhu na vklad vyplnění formuláře v elektronické podobě, který je k dispozici na webových stránkách Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Po vytištění takto vyplněného elektronického formuláře stačí pouze návrh podepsat těmi, kdo vklad navrhují. Údaje takto vyplněného formuláře jsou zároveň ukládány v informačním systému katastru nemovitostí. Lze dodat, že vkladové řízení, které je zahájeno na návrh, je v souladu s § 44 odst. 1 SpŘ zahájeno dnem, kdy návrh došel věcně a místně příslušnému katastrálnímu úřadu. V souladu s § 47 odst. 1 SpŘ a všeobecně uznávaným výkladem k tomuto ustanovení


katastrální úřad o zahájení vkladového řízení vyrozumí bez zbytečného odkladu všechny účastníky vkladového řízení, kteří nepodali návrh na jeho zahájení. O těch účastnících, kteří návrh na zahájení vkladového řízení podali, se má za to, že když návrh podali, o zahájení vkladového řízení vědí a v zájmu procesní ekonomie je nadbytečné je o zahájení vkladového řízení znovu vyrozumívat. Podání návrhu na zahájení vkladového řízení je zpoplatněno podle položky 120 přílohy SprP částkou 1 000,- Kč. Vkladové řízení je zahájeno také tehdy, pokud příslušnému katastrálnímu úřadu došlo od soudu nebo soudního exekutora jeho rozhodnutí nebo potvrzení o právu, které se do katastru zapisuje vkladem. Jde o specifický, pouze novému katastrálnímu zákonu vlastní, způsob zahájení správního řízení. Aby bylo vkladové řízení tímto způsobem zahájeno, musí být kumulativně splněny následující podmínky: 1) Vkladová listina musí dojít od soudu, popřípadě od soudního exekutora; za listinu přičitatelnou soudu se v tomto smyslu samozřejmě považuje i listina doručená od notáře, pokud se týká řízení, v němž vystupuje notář jako soudní komisař, tedy dědického řízení. 2) Vkladová listina musí být vyhotovena orgánem, od kterého příslušnému katastrálnímu došla. 3) Došlá listina je rozhodnutí nebo potvrzení o právu, které se do katastru zapisuje vkladem. Jedině v případě, že jsou tyto podmínky splněny současně, je zahájeno vkladové řízení tímto specifickým postupem. Vzhledem k tomu, že v popsaném případě se vkladové řízení nezahajuje na návrh, nevybírá se v souvislosti s jeho zahájením žádný správní poplatek. O zahájení vkladového řízení v tomto případě katastrální úřad vyrozumí v souladu s § 47 odst. 1 SpŘ bez zbytečného odkladu všechny účastníky vkladového řízení. Žádný z jeho účastníků totiž nepodal návrh na jeho zahájení, a proto se o jeho zahájení nemohl nijak dozvědět. Nevýhodou pro všechny účastníky takto zahájeného vkladového řízení může být případ, kdy ve vkladové listině došlé od soudu nejsou uvedeny všechny údaje, které mají být zapsány vkladem v daném řízení do katastru. Na tento případ pamatuje § 15 odst. 3 KatZ.


Pokud má některý z potenciálních účastníků vkladového řízení rozhodnutí nebo potvrzení soudu či soudního exekutora k dispozici a zároveň se obává možného pomalejšího postupu soudu, může podat návrh na zahájení vkladového řízení sám. V takovém případě bude ovšem vkladové řízení zahájeno na návrh se všemi z toho vyplývajícími důsledky včetně nutnosti uhradit správní poplatek za podání návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu.

Přílohy návrhu na vklad Přílohou návrhu na zahájení vkladového řízení je: a) listina, na jejímž základě má být zapsáno právo do katastru (dále jen „vkladová listina“), b) plná moc s úředně ověřeným podpisem zmocnitele, je-li účastník vkladového řízení zastoupen zmocněncem; pokud se provádí vklad na základě veřejné listiny a zmocněncem je osoba, která veřejnou listinu sepsala, podpis zmocnitele nemusí být úředně ověřen, c) výpis z obchodního nebo jiného zákonem stanoveného rejstříku, pokud je účastníkem vkladového řízení právnická osoba a není-li výpis možno získat bezplatně dálkovým přístupem v českém jazyce; výpis se nevyžaduje, pokud je vkladová listina veřejnou listinou, d) další listiny, pokud jejich potřeba vyplývá z jiného právního předpisu, například souhlas příslušného orgánu veřejné moci s dělením nebo scelováním pozemků nebo souhlas příslušného orgánu veřejné moci k právnímu jednání účastníka vkladového řízení. K písm. a): Povinnou přílohou návrhu na povolení vkladu je především vkladová listina. Ta musí být k návrhu na vklad předložena ve všech případech. Tato listina se předkládá na rozdíl od dosavadní právní úpravy pouze v jednom vyhotovení, a to bez ohledu na to, jaký je charakter této listiny. Tato listina musí být předložena buď jako prvopis, stejnopis nebo úředně ověřená kopie. Obsah této listiny musí odůvodňovat navrhovaný vklad. Typicky zde jde o smlouvy či dohody. Vkladovou listinou jsou také rozhodnutí nebo potvrzení orgánů veřejné moci, jimiž se zakládá, mění, ruší zapisované právo, nebo kterými se deklaruje existence, změna, zánik nebo promlčení takového práva. Konečně budou vkladovou listinou i všechny další listiny, jako např. ohlášení, pokud zákon


stanoví, že se na jejich základě zapisuje do katastru vznik, změna, zánik nebo promlčení práva. K písm. b): Účastník vkladového řízení může být ve vkladovém řízení v souladu s § 33 SpŘ zastoupen zmocněncem na základě plné moci. V takovém případě musí být plná moc přílohou návrhu na vklad. Zde je třeba zdůraznit, že tím není míněna hmotněprávní plná moc k právnímu jednání ohledně dotčené nemovitosti, tedy např. plná moc k uzavření smlouvy nebo dohody ohledně dotčených nemovitostí, ale musí jít o procesní plnou moc, opravňující zmocněnce zastupovat zmocnitele ve vkladovém řízení vedeném u příslušného katastrálního úřadu. Na rozdíl od požadavků vyplývajících ze správního řádu musí být tato plná moc udělena písemně a musí na ní být úředně ověřen zmocnitelův podpis. Stejnou důkazní hodnotu jako plná moc sepsaná v písemné formě s úředně ověřeným podpisem má samozřejmě i plná moc sepsaná ve formě notářského zápisu. K písm. c): Pokud je účastníkem vkladového řízení právnická osoba, je povinnou přílohou návrhu na vklad výpis z rejstříku, ve kterém je tato právnická osoba zapsána. Jdeli však o výpis z veřejného rejstříku, který je dostupný katastrálnímu úřadu dálkovým přístupem a který je opatřen elektronickým podpisem či elektronickou značkou, a proto má důkazní moc veřejné listiny, není takový výpis katastrálnímu úřadu nutné předkládat, protože si ho může dálkovým přístupem opatřit sám. Výpisem, který z uvedeného důvodu není třeba katastrálnímu úřadu předkládat, je například výpis z obchodního rejstříku vedeného Ministerstvem spravedlnosti České republiky. K písm. d): Vyžaduje-li to povaha navrhovaného vkladu, přikládají se k návrhu i další listiny, kterými se dokládá, že vklad je možno povolit. Zákon jako příklad uvádí souhlas stavebního úřadu s dělením nebo scelováním pozemků a souhlas orgánu veřejné moci k právnímu jednání účastníka vkladového řízení. Vedle těchto zákonem uvedených dokladů však může jít i o souhlas manžela s tím, že druhý manžel nakládá s nemovitostí ve společném jmění manželů, souhlas osoby, v jejíž prospěch je v katastru zapsán zákaz zcizit nebo zatížit nemovitost bez jejího souhlasu, souhlas vlastníka nemovitosti ke zřízení budoucího zástavního práva, souhlas vlastníka nemovitosti se zápisem nájmu nebo pachtu, pokud jeho zápis navrhne nájemce nebo pachtýř, atp.


Pokud se týká geometrického plánu, na kterém je zobrazena změna, která má být v souvislosti s vkladem zobrazena v katastrální mapě, tak tento geometrický plán by zpravidla neměl být pouhou přílohou návrhu na vklad, ale měl by být s vkladovou listinou spojen takovým způsobem, aby tvořil její nedílnou součást. Nemá-li návrh na vklad předepsané náležitosti nebo chybí některá z příloh, vyzve katastrální úřad navrhovatele v souladu s § 45 odst. 2 SpŘ k odstranění nedostatků návrhu. Doplnit lze přitom veškeré přílohy s jedinou výjimkou. Tato výjimka se týká vkladové listiny. Pokud k návrhu není přiložena vkladová listina, nelze ji dodatečně doplnit. Chybí-li, k návrhu se podle zákona nepřihlíží. Katastrální zákon upravuje nedostatky i u těch vkladových řízení, která byla zahájena podle § 14 odst. 2 doručením vkladové listiny soudem nebo soudním exekutorem. Pokud v těchto listinách nejsou uvedeny všechny potřebné údaje, které mají být vkladem zapsány do katastru, není věcí soudu či soudního exekutora, který vkladovou listinu předložil, aby tyto údaje doplnil. Doplnění těchto údajů zákon ukládá účastníkům vkladového řízení. Tito účastníci jsou povinni potřebné údaje doplnit ve lhůtě 14 dnů ode dne, kdy jim byla výzva k doplnění těchto údajů od katastrálního úřadu doručena.

Vyrozumění o zahájení vkladového řízení Jakmile je vkladové řízení zahájeno, katastrální úřad postupuje podle první věty § 9 odst. 1 KatZ a nejpozději následující den po podání návrhu na vklad vyznačí plombu u těch nemovitostí, kterých se vkladové řízení podle návrhu na vklad týká. Katastrální úřady postupují podle následujících pravidel: 1) Vyrozumívají zásadně pouze osoby, jejichž práva zapsaná v katastru se podle navrhovaného zápisu mají změnit nebo zaniknout. 2) Po vyznačení, že právní vztahy jsou dotčeny změnou (tzv. plomba), katastrální úřad zjistí, zda tyto osoby mají zřízenu službu sledování změn v katastru. Pokud tuto službu zřízenu mají, budou vyrozuměny touto službou a informační povinnost podle § 16 odst. 1 KatZ vůči těmto osobám tím bude splněna. 3) V případě osob, které uvedenou službu zřízenu nemají, zjistí katastrální úřad, zda mají zřízenu datovou schránku. Pokud mají zřízenu datovou schránku, vyrozumí katastrální úřad tyto osoby do datové schránky.


4) Pokud nemají tyto osoby zřízenu ani datovou schránku, zašle jim katastrální úřad vyrozumění doporučeným dopisem, a to: a) fyzickým osobám s trvalým pobytem v České republice na adresu trvalého pobytu, b) fyzickým osobám nemajícím trvalý pobyt v České republice na adresu bydliště v cizině, c) právnickým osobám na adresu sídla. 5) Osoby, uvedené v bodě 3) a 4), které o to v návrhu na povolení vkladu nebo souběžně s podáním tohoto návrhu katastrální úřad požádaly, katastrální úřad vyrozumí také elektronicky na e-mailovou adresu nebo zprávou na mobilní telefon, pokud v žádosti e-mailovou adresu nebo číslo mobilního telefonu uvedly. 6) Vyrozumění podle bodu 3) až 5) musí katastrální úřad odeslat nejpozději den poté, co vyznačil plombu. Navrhovatel může návrh vzít zpět nebo pouze návrh zúžit, může s ním tedy disponovat. Účastníci vkladového řízení, kteří návrh nepodali, toto právo nemají. Se zpětvzetím návrhu nebo zúžením návrhu musí však souhlasit i ti účastníci vkladového řízení, kteří návrh nepodali, má-li být důsledkem zpětvzetí návrhu zastavení vkladového řízení a důsledkem zúžení návrhu to, že katastrální úřad rozhodne pouze o zúženém návrhu. Chybí--li tento souhlas všech účastníků vkladového řízení, rozhodne katastrální úřad vždy o původním návrhu na vklad v tom rozsahu, v jakém byl vklad navrhován.

Přezkumná činnost úřadu, přezkoumání vkladové listiny 1. Ve vkladovém řízení katastrální úřad zkoumá u vkladové listiny, která je soukromou listinou, zda a) splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru, b) její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad, c) právní jednání je učiněno v předepsané formě, d) účastník vkladového řízení není omezen právními předpisy v oprávnění nakládat s nemovitostí, e) k právnímu jednání účastníka vkladového řízení byl udělen souhlas podle jiného právního předpisu,


f) z obsahu listiny a z jeho porovnání s dosavadními zápisy v katastru není patrný důvod, pro který by bylo právní jednání neplatné, zejména zda z dosavadních zápisů v katastru nevyplývá, že účastníci vkladového řízení nejsou oprávněni nakládat s předmětem právního jednání, nejsou omezeni rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci ve smluvní volnosti týkající se věci, která je předmětem právního jednání, g) navrhovaný vklad navazuje na dosavadní zápisy v katastru; z tohoto hlediska není na překážku povolení vkladu, pokud logickou mezeru mezi zápisem v katastru a navrhovaným vkladem podle vkladové listiny navrhovatel doloží současně s návrhem na vklad listinami, které návaznost vkladové listiny na dosavadní zápisy v katastru doplní; tyto listiny však musí mít náležitosti vkladových listin. 2. Pokud je vkladová listina veřejnou listinou, katastrální úřad zkoumá, zda a) splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru, b) její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad, c) navrhovaný vklad navazuje na dosavadní zápisy v katastru; odstavec 1 písm. g) se použije obdobně. 3. Jde-li o veřejnou listinu o právním jednání, katastrální úřad dále zkoumá, zda k době podání návrhu na vklad nebyl v katastru zápis, ze kterého vyplývá, že k době podání návrhu na vklad je účastník vkladového řízení omezen v nakládání s věcí, která je předmětem právního jednání. 4. Jde-li o rozhodnutí soudu, zkoumá katastrální úřad splnění podmínek jen podle odstavce 2 písm. a) a dále, zda je toto rozhodnutí závazné i pro osoby, v jejichž prospěch je právo v katastru dosud zapsáno. K odst. 1 písm. a): Zde je kladen pouze jediný požadavek, který je uveden v § 8, a který stanoví, jakým způsobem mají být ve vkladové listině označeny nemovitosti. Katastrální úřad tedy podle § 17 odst. 1 písm. a) přezkoumá, zda ve vkladové listině jsou nemovitosti označeny zákonem požadovaným způsobem. K písm. b): Zde se zkoumá vkladová listina po obsahové stránce. Pokud je například navrhován vklad nájmu, zda je v listině skutečně obsaženo ujednání týkající se tohoto nájmu. Je-li navrhován vklad vlastnického práva, zda se tohoto práva týká i vkladová


listina. Také se zkoumá, zda se obsah vkladové listiny týká těch nemovitostí, kterých se má týkat navrhovaný vklad. Dále se zde zkoumá, zda vkladová listina obsahuje všechny podstatné náležitosti, požadované právními předpisy pro daný typ vkladové listiny. K písm. c): Pro právní jednání ohledně věcných práv k nemovitostem se vyžaduje písemná forma. Jedná-li více osob, musí být jejich smluvní projevy na jedné listině. Na listině v písemné formě musí být podpis jednajícího. Podle tohoto ustanovení tedy katastrální úřad nejen zjišťuje, zda je písemná forma s projevy účastníků na jedné listině zachována, ale i to, zda jednající osoba je skutečně oprávněna k podpisu listiny a zda jde skutečně o její podpis. K písm. d): Z § 1012 NOZ vyplývá, že vlastník nemovitosti má právo se svou nemovitostí libovolně nakládat, není-li v tom omezen jiným ustanovením právního řádu. Taková omezení jsou výjimečná. Zpravidla přitom nejde o absolutní ze zákona vyplývající zákaz nakládat s vlastní nemovitostí, ale možnost nakládat s vlastnictvím nemovitosti je pouze vázána na určitý souhlas. Pokud je takový souhlas zákonem vyžadován, je doložení takového souhlasu ve vkladovém řízení předmětem přezkumu podle § 17odst. 1 písm. e) KatZ. Další skupina případů, kdy vlastník nesmí nakládat se svou nemovitostí, je založena na rozhodnutích nebo jiných opatřeních orgánů veřejné moci. O těchto zákazech se do katastru zapisují poznámky. Určitá omezení se týkají zejména majetku státu, krajů a obcí. Další omezení vyplývají z významu nemovitosti. Tak je omezeno např. vlastnické právo k národní kulturní památce nebo k chráněné části přírody a krajiny. K písm. e): Absence takového právním předpisem požadovaného souhlasu brání povolení vkladu. Uveďme si alespoň několik případů, kdy je nějaký souhlas jiným právním předpisem vyžadován. Má-li na základě právního jednání dojít k dělení či scelování pozemků, je nezbytné předložit souhlas stavebního úřadu s tímto dělením či scelováním. Je-li jednající osobou stát, je třeba schválení Ministerstva financí zpravidla k bezúplatnému nabytí nemovitosti, k převodu nemovitosti z vlastnictví státu. Při nakládání s lesy ve vlastnictví státu je zase zpravidla nutný předběžný souhlas Ministerstva zemědělství. U krajů a obcí musí být právní jednání, kterým kraj nebo obec nabývá nebo pozbývá nemovitost, zpravidla schváleno příslušným zastupitelstvem. Nový občanský zákoník vyžaduje souhlas soudu k právnímu


jednání opatrovníka ohledně opatrovancova jmění podle § 483 odst. 2 Boč, k právnímu jednání, které se týká existujícího i budoucího jmění dítěte podle § 898 NOZ, k rozhodnutí poručníka v nikoli běžné záležitosti týkající se dítěte podle § 934 NOZ. Z nového občanského zákoníku vyplývá i požadavek na souhlas manžela jednajícího v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí podle § 714 NOZ, souhlas beneficienta s právním jednáním správce, který je oprávněn vykonávat prostou správu majetku, podle § 1408 NOZ, souhlas svěřenského nástupce s právním jednáním dědice podle § 1522 NOZ, souhlas dědiců s právním jednáním správce dědictví nebo vykonavatele závěti přesahujícím rozsah prosté správy podle § 1679 NOZ atd. K písm. f): Uvedené ustanovení nepřináší podle mého názoru do rozsahu přezkumu při vkladovém řízení proti dosud komentovaným ustanovením nic dalšího, ale je spíše pouhým shrnutím toho, co bylo uvedeno již výše. K písm. g): Požadavek na návaznost zápisů v katastru vychází z toho, že zapisovaná práva se vztahují k nemovitostem, tedy hlavně k pozemkům. Pozemky tvoří zemský povrch, který v našem státě ani nepřibývá, ani neubývá. Proto je alespoň mimo období válek a revolucí standardní takový stav, kdy každé nově vznikající právo k nemovitosti je odvozováno od předchozího práva k téže nemovitosti, a proto by v právním státě měly i zápisy těchto práv na sebe vzájemně navazovat v nepřetržité logicky související řadě. Tuto logickou návaznost může v případě existujících nemovitostí přetrhnout jen něco mimořádného. Z uvedeného důvodu nelze zkoumat návaznost zápisů v katastru tam, kde dochází k zápisu práva na základě originárního způsobu nabytí tohoto práva. Za originární způsob nabytí vlastnického práva se považuje především zhotovení věci. Za originární způsob vlastnického práva je považováno i nabytí vlastnického práva ve veřejné dražbě. Proto v těchto případech návaznost zápisů také nelze zkoumat.

Povolení, provedení či zamítnutí vkladu Jestliže jsou podmínky pro povolení vkladu splněny, katastrální úřad vklad povolí, nejdříve však po uplynutí lhůty 20 dnů ode dne odeslání informace podle § 16 odst. 1 KatZ. V opačném případě, nebo i tehdy, ztratil-li návrh před rozhodnutím o povolení vkladu své právní účinky, návrh zamítne. Pokud je rozhodnutím, kterým se vklad povoluje,


zcela vyhověno návrhu na povolení vkladu, rozhodnutí se písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí o povolení vkladu se tedy provede záznamem ve spisu. V písemné podobě se nevyhotovuje a nikomu se neoznamuje ani nedoručuje. V případě, že byl vklad pravomocně povolen, katastrální úřad vklad provede zápisem do katastrálních operátů. O provedeném vkladu zašle katastrální úřad vyrozumění všem účastníkům vkladového řízení. Vyrozumění se doručuje do vlastních rukou. Je-li zastoupen zmocněncem účastník řízení, jehož právo zapsané dosud v katastru podle provedeného vkladu zaniká nebo se omezuje, vyrozumění se doručí nejen zmocněnci, ale i zastoupenému. Proti rozhodnutí, kterým se vklad povoluje, není přípustný žádný opravný prostředek, přezkumné řízení, obnova řízení ani žaloba podle ustanovení občanského soudního řádu o řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem. Proti pravomocnému rozhodnutí o povolení vkladu se nelze nijak bránit, ani ho nelze nijak napravit. Není to ale podstatné, protože tímto rozhodnutím se nezakládají, nemění ani neruší žádná práva. Jediným účinkem pravomocného rozhodnutí o povolení vkladu je, že katastrální úřad je povinen povolený vklad provést. Zákon počítá s tím, že se lze bránit až provedenému vkladu. Konkrétní způsob obrany proti provedenému vkladu nabízí § 986 NOZ, který zní: „(1) Kdo tvrdí, že je ve svém právu dotčen zápisem provedeným do veřejného seznamu bez právního důvodu ve prospěch jiného, může se domáhat výmazu takového zápisu a žádat, aby to bylo ve veřejném seznamu poznamenáno. Orgán, který veřejný seznam vede, vymaže poznámku spornosti zápisu, nedoloží-li žadatel ani do dvou měsíců od doručení žádosti, že své právo uplatnil u soudu. (2) Požádal-li žadatel o poznamenání spornosti zápisu do jednoho měsíce ode dne, kdy se o zápisu dozvěděl, působí jeho právo vůči každému, komu popíraný zápis svědčí nebo kdo na jeho základě dosáhl dalšího zápisu; po uplynutí této lhůty však jen vůči tomu, kdo dosáhl zápisu, aniž byl v dobré víře. (3) Nebyl-li žadatel o zápisu cizího práva řádně vyrozuměn, prodlužuje se lhůta podle odstavce 2 na tři roky; lhůta počne běžet ode dne, kdy byl popíraný zápis proveden.“ Z citovaného ustanovení občanského zákoníku vyplývá, že domáhat se výmazu provedeného vkladu u katastrálního úřadu může každý, kdo se tímto vkladem cítí dotčen ve svých právech, a to ve lhůtě po provedení vkladu nijak neomezené. Toto právo může uplatnit na příslušném katastrálním úřadě buď ústně s tím, že o uplatnění tohoto práva sepíše katastrální úřad protokol podle § 18 SpŘ, nebo vhodněji písemným podáním podle


§ 37 SpŘ. Je-li toto právo uplatněno, katastrální úřad na jeho základě zapíše do katastru poznámku spornosti. Žadatel, v jehož prospěch byla uvedená poznámka spornosti zapsána, je poté ve lhůtě do dvou měsíců od doručení žádosti o její vyznačení povinen podat odpovídající žalobu k soudu a podání této žaloby katastrálnímu úřadu doložit. Pokud tak neučiní, katastrální úřad po uplynutí dvouměsíční lhůty poznámku spornosti vymaže. Proti rozhodnutí o zamítnutí vkladu není přípustný žádný opravný prostředek, přezkumné řízení ani obnova řízení; přípustná je žaloba podle ustanovení občanského soudního řádu o řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, která musí být podána ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Další vkladová řízení týkající se týchž nemovitostí přerušují do doby, než je jisté, že v předchozí věci zamítnutého vkladu nebude podána žaloba k soudu, a pokud byla podána, že jí nebude vyhověno. Proto se přerušují navazující vkladová řízení zahájená před rozhodnutím katastrálního úřadu o zamítnutí předchozího vkladu vkladová řízení zahájená po rozhodnutí katastrálního úřadu o zamítnutí předchozího vkladu. V přerušených řízeních se pokračuje v okamžiku, kdy je postaveno najisto, že předchozí vklad nebude povolen ani soudem.

7.6 Záznam Záznamem se do katastru zapisuje: a) příslušnost organizačních složek státu a státních organizací hospodařit s majetkem státu, b) právo hospodařit s majetkem státu, c) správa nemovitostí ve vlastnictví státu, d) majetek hlavního města Prahy svěřený městským částem hlavního města Prahy, e) majetek statutárního města svěřený městským obvodům nebo městským částem statutárních měst, f) majetek ve vlastnictví územního samosprávného celku předaný organizační složce do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití, g) majetek ve vlastnictví územního samosprávného celku předaný příspěvkové organizaci k hospodaření. K písm. a): Pro příslušnost hospodařit s majetkem státu platí ustanovení § 55 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních


vztazích, v platném znění, (dále jen „MajČR“), které zní: „Organizace nemají vlastní majetek; za podmínek stanovených tímto zákonem nabývají majetek pro stát a jejich příslušnost hospodařit s majetkem (§ 8) se řídí ustanovením § 9. Vlastním jménem jednají v právních vztazích týkajících se majetku a účastní se řízení před soudy a jinými orgány ve věcech týkajících se majetku včetně řízení o určení, zda tu vlastnické nebo jiné obdobné právo státu je, či není. Zvláštní právní předpis může stanovit, ve kterých případech a za jakých podmínek se řízení před soudy a jinými orgány ve věcech týkajících se tohoto majetku účastní přímo stát.“ K písm. b): Právo hospodařit s majetkem státu mají státní podniky, na které se vztahuje zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku. Právo hospodařit s majetkem státu se zapisuje do části A listu vlastnictví. K písm. c): Správu nemovitostí ve vlastnictví státu vykonával Pozemkový fond České republiky. Od 1. 1. 2013 byl Pozemkový fond České republiky zrušen a s nemovitostmi, ke kterým vykonával správu, je od 1. 1. 2013 příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad. Písmeno c) je tedy dnes prázdnou množinou, protože správu nemovitostí ve vlastnictví státu již žádná státní organizace nevykonává. K písm. d): Majetkové vztahy mezi hlavním městem a jeho městskými částmi týkající se nemovitostí ve vlastnictví hlavního města Prahy upravuje zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, a Statut hlavního města Prahy. Pokud je majetek hlavního města svěřen některé jeho městské části, je to zapsáno v části A listu vlastnictví. Oprávnění hlavního města a městských částí nakládat s tímto majetkem je řešeno výše uvedeným zákonem a statutem. K písm. e): Statutární města členěná na městské obvody nebo městské části mohou těmto obvodům nebo částem svěřit nemovitý majetek ve svém vlastnictví za podmínek stanovených zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích, a statutem těchto statutárních měst. Pokud je takový majetek svěřen městskému obvodu nebo městské části, je to zapsáno v části A listu vlastnictví. Oprávnění statutárního města a městských obvodů nebo městských částí nakládat s tímto majetkem je řešeno výše uvedeným zákonem a statutem konkrétního statutárního města.


K písm. f): Organizační složky územních samosprávných celků mohou vznikat podle § 24 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších

předpisů

(dále

jen

„ÚzmRoz“),

rozhodnutím

zastupitelstva

územního

samosprávného celku. Organizační složka hospodaří jménem svého zřizovatele a není účetní jednotkou. Tuto formu svého hospodaření volí územní samosprávný celek pro takové činnosti, které nevyžadují velký počet zaměstnanců, nepotřebují složité a rozsáhlé strojní nebo jiné technické vybavení, nejsou vnitřně odvětvově či jinak organizačně členěné a nevstupují do složitých ekonomických nebo právních vztahů. Organizační složka nemůže nabývat majetek do vlastnictví. Hospodaří pouze s majetkem ve vlastnictví zřizovatele, který organizační složce předá do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití územně samosprávný celek tím, že tento majetek vymezí ve zřizovací listině. K písm. g): Územní samosprávné celky mohou podle § 27 ÚzmRoz zřizovat příspěvkové organizace, a to pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. Tyto příspěvkové organizace jsou právnickými osobami. Až na výjimky ovšem tyto příspěvkové organizace nemohou nabývat majetek do vlastnictví. Tyto výjimky jsou uvedeny v § 27 odst. 5 ÚzmRoz. Jinak hospodaří s majetkem, který jim kraj nebo obec předal nebo předá k hospodaření ze svého vlastnictví. Majetek, který jim je takto předán, jim je vymezen v souladu s § 27 odst. 2 ÚzmRoz v jejich zřizovací listině.

Návrh na záznam Návrh na záznam může podat ten, kdo má na jeho provedení právní zájem, orgán veřejné moci nebo územní samosprávný celek, který o právu zapisovaném záznamem rozhodl nebo je osvědčil. Mělo by z něj proto být patrné, kterému katastrálnímu úřadu je určen, kterých nemovitostí se týká a jaké oprávnění zapisované do katastru záznamem má být k těmto nemovitostem zapsáno. Zároveň je třeba vzít na vědomí, že základní pravidla stanovená pro zápis práv do katastru v § 6 až 10 KatZ se plně vztahují i na záznam. O tom, zda bude záznam proveden, není zahájeno žádné správní řízení, které by bylo zakončeno rozhodnutím o provedení nebo zamítnutí záznamu. Návrh na záznam musí být doložen listinou, která potvrzuje vznik nebo existenci oprávnění zapisovaného záznamem. Listiny dokládající vznik nebo existenci těchto


oprávnění mohou být velmi různorodé. V mnoha případech to budou zřizovací listiny organizací, které uvedená práva nabývají zároveň se svým zřízením. V častých případech, které se týkají zejména nemovitostí ve vlastnictví státu, jsou v souvislosti s různými organizačními změnami ve struktuře státních orgánů vydávány zákony, kterými jsou uvedené organizační změny prováděny. V takových případech jsou potřebné listiny pro zápis oprávnění zapisovaných záznamem uvedeny přímo v těchto zákonech. V těchto situacích obvykle Český úřad zeměměřický a katastrální vydává pokyny závazné pro katastrální úřady, ve kterých jsou potřebné listiny pro zápis takových změn specifikovány. Tyto pokyny jsou zveřejňovány na stránkách Českého úřadu zeměměřického a katastrálního umožňujících dálkový přístup prostřednictvím internetu.

Rozhodnutí o návrhu Pro případ, že je doručena listina k záznamu, se plně použijí základní pravidla stanovená pro zápis práv do katastru v § 6 až 10, která se plně vztahují i na záznam. To znamená, že nejpozději následující pracovní den po doručení listiny k záznamu se v katastru vyznačí u dotčených nemovitostí tzv. plomba. Rovněž zásada pořadí se vztahuje souhrnně pro zápisy vkladem, záznamem i poznámkou. Proto se k přezkumu záznamové listiny přistoupí až poté, co byly u dotčených nemovitostí dokončeny všechny zápisy práv v lepším pořadí. Jak již bylo uvedeno, o tom, zda se záznam provede či nikoli, se nevydává žádné rozhodnutí ve smyslu správního rozhodnutí podle správního řádu. Katastrální úřad zjistí, zda je návrh na záznam podán oprávněnou osobou, zda je předložená listina bez chyb v psaní a počtech a bez jiných zřejmých nesprávností a zda navazuje na dosavadní zápisy v katastru. Je-li listina způsobilá k tomu, aby na základě ní byl proveden záznam do katastru, katastrální úřad záznam provede; jinak tomu, kdo listinu předložil, sdělí písemně důvody, pro které záznam proveden nebyl, a listinu mu vrátí. O provedení záznamu přitom katastrální úřad nikoho nevyrozumívá. Vykazuje-li záznamová listina uvedené vady, vrátí ji katastrální úřad tomu, kdo ji k záznamu předložil. Důvody neprovedení záznamu a vrácení listiny současně písemně odůvodní. Tím je řízení o zápisu prováděném záznamem skončeno.


7.7 Poznámka K nemovitosti se zapisuje poznámka o a)

podaném návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovitosti, prodejem

nemovitosti

a zřízením

soudcovského

zástavního

práva

na

nemovitosti, b) exekučním příkazu ke správě nemovitosti a k prodeji nemovitosti, c)

exekučním příkazu k postižení obchodního závodu,

d) usnesení o pokračování vedení exekuce správou obchodního závodu, usnesení o nařízení prodeje obchodního závodu v dražbě, e) usnesení o pokračování výkonu rozhodnutí správou obchodního závodu, usnesení o nařízení prodeje obchodního závodu v dražbě, f)

usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovitosti, prodejem nemovitosti a o nařízení výkonu rozhodnutí postižením obchodního závodu,

g)

usnesení o dražební vyhlášce o prodeji nemovitosti,

h)

vyrozumění insolvenčního správce o soupisu nemovitostí, které jsou podle katastru ve vlastnictví jiné osoby než dlužníka,

i)

usnesení o nařízení předběžného opatření,

j)

uzavření smlouvy o provedení dražby nedobrovolné,

k)

žádosti o vyvlastnění práv k pozemkům a stavbám podané u příslušného vyvlastňovacího úřadu,

l)

zahájení pozemkových úprav,

m) rozhodnutí o schválení pozemkových úprav, n) jiném rozhodnutí než podle písmene m) nebo opatření obecné povahy, kterým se omezuje oprávnění vlastníka nemovitosti nebo jiného oprávněného nakládat s předmětem práva zapsaným v katastru nebo se kterým je zákonem spojeno omezení, o) podané žalobě, kterou se navrhovatel domáhá, aby soud vydal takové rozhodnutí týkající se nemovitostí evidovaných v katastru, na jehož základě by mohl být proveden vklad do katastru, pokud se na jeho základě nezapisuje poznámka spornosti zápisu, p) výhradě, že upevněný stroj nebo jiné upevněné zařízení není součástí nemovitosti,


q) dovolání se neúčinnosti právního jednání, r)

právu užívání nebo požívání, o němž se neprovádí zápis vkladem, jakož i omezení rozsahu nebo způsobu užívání nebo požívání věci spoluvlastníky,

s)

výhradě přednostního pořadí pro jiné právo,

t)

přednostním právu ke zřízení věcného práva pro jinou osobu,

u) odkladu zrušení spoluvlastnictví a odkladu oddělení ze spoluvlastnictví, v)

ujednání o tom, že vlastník pozemku nemá předkupní právo k právu stavby a vlastník práva stavby nemá předkupní právo k pozemku,

w) výhradě souhlasu se zatížením práva stavby, x)

zákazu zřídit zástavní právo k nemovitosti,

y)

závazku nezajistit zástavním právem ve výhodnějším pořadí nový dluh,

z)

závazku neumožnit zápis nového zástavního práva namísto starého,

aa) stavbě, která není součástí pozemku K nemovitosti se dále zapisuje poznámka o a)

započetí výkonu zástavního práva,

b) ujednání pořadí zástavních práv, c)

uvolnění zástavního práva,

d) svěřenském nástupnictví, e) zákazu nakládat s nemovitostí, f)

dočasné povaze věcného práva na základě zajišťovacího převodu,

g)

předání údaje o nemovitosti do evidence Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových,

h) omezení při hospodaření a nakládání s nemovitostí v souvislosti s poskytnutím podpory z veřejných prostředků. Poznámky uvedené v těchto odstavcích se zapisují vždy k nemovitosti, které se poznámka týká. To znamená, že se zobrazí vždy na tom listu vlastnictví, na kterém je evidována nemovitost, jíž se poznámka týká, a to bez ohledu na to, kterých osob se týká k nemovitosti zapsaná poznámka.


Podnět k zápisu poznámky Poznámku zapíše katastrální úřad na základě rozhodnutí nebo oznámení soudu, správce daně, správce obchodního závodu, vyvlastňovacího úřadu, pozemkového úřadu, soudního exekutora, dražebníka, insolvenčního správce či k doloženému návrhu toho, v jehož prospěch má být poznámka zapsána. Každé podání zasílané katastrálnímu úřadu by mělo být opatřeno údaji o tom, kterému katastrálnímu úřadu je určeno a co se zasláním konkrétního podání nebo konkrétní listiny katastrálnímu úřadu sleduje. Že by každá listina doručovaná katastrálnímu úřadu k zápisu měla být doprovázena příslušným návrhem, lze dovodit i z § 10 KatZ.

Poznámky spornosti zápisu Není-li stav zapsaný v katastru v souladu se skutečným právním stavem, osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, se domáhá odstranění nesouladu, a prokáže-li, že své právo uplatnila u soudu, zapíše se na její žádost do katastru poznámka spornosti zápisu. Obdobně se zapíše do katastru poznámka spornosti zápisu i v případě, že někdo tvrdí, že je ve svém právu dotčen zápisem provedeným do katastru bez právního důvodu ve prospěch jiného a žádá, aby to bylo v katastru poznamenáno. Poznámku spornosti zápisu, která působí proti zápisu provedenému na základě napadeného právního jednání a na něj navazujícím zápisům, zapíše katastrální úřad také na základě oznámení soudu o podané žalobě nebo na základě doloženého návrhu žalobce, pokud žalobce podal žalobu o určení, že právní jednání, na jehož základě má být zapsáno právo do katastru, je neplatné, zdánlivé nebo zrušené. Občanský zákoník, ale i jiné právní předpisy, pamatují na řadu právních skutečností, které, pokud nastanou, vznikne, změní se, zanikne nebo se promlčí právo zapisované do katastru vkladem. Jde o promlčení práva, vydržení práva, vznik nebo zánik práva v důsledku splnění rozvazovací podmínky, odstoupení od smlouvy, zpětvzetí daru atd. Pokud má osoba, které se tato změna týká, vkladovou listinu, která tuto změnu dokládá, předloží ji katastrálnímu úřadu s návrhem na vklad, a pokud katastrální úřad návrhu na vklad vyhoví a vklad provede, dojde k odstranění nesouladu mezi skutečným a v katastru zapsaným stavem. Pokud však uvedená osoba vkladovou listinu nemá k dispozici, nezbude jí nic jiného než postupovat podle § 985 NOZ, podat k soudu žalobu o určení práva, a


katastrálnímu úřadu doložit podání této žaloby. Katastrální úřad potom na základě dokladu o podání žaloby zapíše k žalobou dotčeným nemovitostem tuto poznámku spornosti.

Poznámky k osobě K osobě se zapisuje poznámka o a)

vyrozumění o nařízení exekuce, pokud povinným není stát nebo územní samosprávný celek,

b)

usnesení o předběžném opatření, podle kterého nemůže dlužník nakládat s majetkovou podstatou nebo může dlužník nakládat s majetkovou podstatou pouze se souhlasem předběžného insolvenčního správce,

c)

vyrozumění insolvenčního soudu o vydání rozhodnutí o úpadku,

d) rozhodnutí o prohlášení konkursu, e) jiném rozhodnutí než podle písmene d), podle kterého osoba nesmí nakládat se svou majetkovou podstatou nebo její přesně nevymezenou částí. Poznámky zapisované k osobě se pomocí informačního systému katastru nemovitostí objeví na všech listech vlastnictví v České republice, na nichž osoba, které se poznámka týká, figuruje jako vlastník nebo spoluvlastník nějaké nemovitosti. K písm. a): V důsledku zahájení exekuce je vlastník dotčené nemovitosti omezen v nakládání s touto nemovitostí pouze omezeně. Pokud s nemovitostí postiženou zahájením exekuce proti povinnému nakládá, je takové nakládání neplatné pouze relativně a ještě pouze v některých případech, přičemž i této neplatnosti se lze dovolat pouze při splnění přísných, zákonem stanovených podmínek. Provedením exekuce a zastavením exekuce zanikají účinky všech vydaných exekučních příkazů, proto se současně s výmazem poznámky o nařízení exekuce vymažou z katastru i poznámky o všech exekučních příkazech, souvisejících s provedenou nebo zastavenou exekucí. K písm. b): Podle § 113 odst. 1 InsZ platí: „Je-li nutné zabránit v době do vydání rozhodnutí o úpadku změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů, insolvenční soud může i bez návrhu nařídit předběžné opatření, kterým dlužníkovi uloží, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy náležejícími do jeho majetkové podstaty, nebo rozhodne, že dlužník může nakládat s majetkovou podstatou nebo její částí pouze se souhlasem předběžného správce. Může též nařídit, aby osoby, které mají závazky vůči


dlužníkovi, napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale předběžnému správci. Současně ustanoví předběžného správce, pokud tak neučinil dříve.“. Podle § 113 odst. 3 InsZ se toto rozhodnutí doručuje i příslušnému katastrálnímu úřadu. Ten o tom zapíše poznámku k osobě dlužníka. Její význam je dán rozsahem omezení vyplývajícího z rozhodnutí insolvenčního soudu. K písm. c): Rozhodnutí o úpadku vydává insolvenční soud podle § 136 InsZ. Podle § 139 odst. 1 písm. h) InsZ o něm vyrozumí i katastrální úřad. Účinky rozhodnutí o úpadku jsou popsány v § 140 až 141a InsZ. Pro řízení před katastrálním úřadem je významné zejména ustanovení § 140 odst. 1 InsZ, které zní: „I po rozhodnutí o úpadku trvají účinky spojené s předběžným opatřením nařízeným insolvenčním soudem; insolvenční soud však může i bez návrhu změnit své rozhodnutí o předběžném opatření. V rozsahu, ve kterém není dlužník oprávněn nakládat s majetkovou podstatou, přechází toto právo rozhodnutím o úpadku na insolvenčního správce.“ Významné je i ustanovení § 140d odst. 2 písm. b), které zní: „Rozhodnutím o úpadku se z jiných řízení podle odstavce 1 nepřerušují zejména ….řízení ve věcech vkladu práva k nemovitostem.“ K písm. d): Prohlášení konkursu a jeho účinky jsou popsány v § 244 až 262 InsZ. Pro řízení před katastrálním úřadem je asi nejvýznamnější první věta § 246 odst. 1 InsZ, která zní: „Prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou.“ K písm. e): Toto ustanovení je v zákoně pro případ, že by jakýkoli orgán veřejné moci byl oprávněn vydat rozhodnutí, podle kterého určitá osoba nesmí nakládat se svou majetkovou podstatou nebo její přesně nevymezenou částí.

Postup při zápisu poznámky a její výmaz Pro zápis a výmaz poznámky se použijí přiměřeně ustanovení o zápisu a výmazu záznamem. Rozsah přezkumu listin pro zápis či výmaz poznámky je v zásadě stejný jako při zápisu záznamem. Totéž platí pro postup v případě, kdy katastrální úřad zjistí, že listina není způsobilá k zápisu či výmazu poznámky. Zvláštní pozornost zaslouží snad jen otázka, zda se lze zápisu poznámky nebo odmítnutí provést její zápis nějak bránit. Odpověď nám


dává rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 Aps 4/2011-68 z 26. 1. 2012, které je podle mého názoru plně aplikovatelné i na právní úpravu účinnou od 1. 1. 2014. a z něhož uvádím alespoň právní větu: „I. Soudní ochrany proti provedení či neprovedení poznámky do katastru nemovitostí (§ 9 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem) se lze ve správním soudnictví domáhat v řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu (§ 82 a násl. SŘS). II. Zřejmý omyl při vedení a obnově katastru lze v případě zápisu poznámkou opravit v řízení o opravě chyb v katastrálním operátu po-dle § 8 KatZ 1992 tehdy, když takový zápis byl proveden v rozporu s listinou. K takovému zřejmému omylu při zápisu formou poznámky dochází kupříkladu při chybném přepisu údajů uvedených na podkladové listině, při opomenutí zapsání některých údajů v ní uvedených či naopak při zapsání údajů v ní vůbec neobsažených do katastru nemovitostí, jakož i při zápisu provedeného bez listiny. Za zřejmý omyl však není možné považovat zápis formou poznámky na základě listiny, u níž je předmětem právního posouzení její způsobilost doložit příslušnou právní skutečnost vztahující se k nemovitosti. V takovém případě se lze soudní ochrany proti provedení poznámky do katastru nemovitostí domáhat pouze v řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu podle § 82 a násl. SŘS, v jehož rámci soud posoudí, zda katastrálnímu úřadu doručené rozhodnutí příslušného orgánu či úkon třetí osoby jsou způsobilé k zápisu do katastru nemovitostí formou poznámky.“ Poznámku vymaže katastrální úřad na základě rozhodnutí nebo oznámení soudu, správce daně, vyvlastňovacího úřadu, soudního exekutora, insolvenčního správce, dražebníka nebo k doloženému návrhu toho, v jehož zájmu má být poznámka vymazána, pokud důvody pro její vyznačení pominuly.

8 Lhůty pro zápis do katastru Katastrální úřad provede a) vklad na základě pravomocného rozhodnutí o povolení vkladu bez zbytečného odkladu od povolení vkladu, b) záznam do 30 dnů od doručení rozhodnutí orgánu veřejné moci nebo jiné listiny potvrzující nebo osvědčující práva,


c) poznámku do 30 dnů od doručení listiny způsobilé k vyznačení poznámky v katastru; poznámku katastrální úřad vymaže do 30 dnů od doručení listiny, na základě které důvody pro její vyznačení pominuly, d) zápis jiného údaje do 30 dnů od doručení listiny způsobilé k vyznačení zápisu v katastru. K písm. a): Informační systém katastru nemovitostí je nastaven takovým způsobem, že pokud se toto rozhodnutí v souladu s § 18 odst. 2 KatZ písemně nevyhotovuje a vyznačí se záznamem ve spisu, povolený vklad, kterým je zápis práva do katastrálních operátů, se provede prakticky současně. Pokud je o povolení vkladu vydáno písemné rozhodnutí, musí katastrální úřad s provedením vkladu vyčkat do doby, než se mu vrátí doručenky či jiné doklady, ze kterých vyplývá, že rozhodnutí o povolení vkladu nabylo právní moci. Pokud o povolení vkladu rozhodne soud podle páté části občanského soudního řádu, musí katastrální úřad s provedením vkladu vyčkat do doby, než je mu doručeno rozhodnutí soudu s vyznačenou doložkou právní moci. K písm. b) a c): Samotná lhůta pro zápis záznamem či poznámkou, která podle zákona nemá překročit 30 dnů, je vyhrazena pro realizaci celého postupu pro zápis od okamžiku doručení po jeho provedení. Jde přitom o pořádkovou lhůtu. K písm. d): I pro zápis jiných údajů se použije přiměřeně postup podle § 21 KatZ. Pro zápis těchto údajů však již neplatí zásada pořadí stanovená v § 9 odst. 2 KatZ. To znamená, že se zápisem těchto údajů není třeba vyčkávat na dobu do provedení nějakého jiného zápisu.

9 Revize údajů katastru Katastrální úřad reviduje soulad údajů katastru se skutečným stavem v terénu. Revizi údajů katastru (dále jen „revize katastru“) vyhlašuje příslušný katastrální úřad podle potřeby zajištění souladu údajů katastru s jejich skutečným stavem v terénu a provádí ji za součinnosti obcí, popřípadě též orgánů veřejné moci, a za účasti vlastníků a jiných oprávněných. Zjistí-li nesoulad v údajích katastru, projedná způsob jeho odstranění. Dříve


byly revize údajů katastru prováděny v pravidelných pětiletých intervalech. V současné době bohužel kapacity katastrálních úřadů neumožňují její takto pravidelné provádění. Na písemný návrh vlastníka nebo jiného oprávněného nebo i bez návrhu opraví katastrální úřad chybné údaje katastru, které vznikly a) zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, b) nepřesností při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě a při výpočtu výměr parcel, pokud byly překročeny mezní odchylky stanovené prováděcím právním předpisem. Opravu na základě návrhu provede katastrální úřad do 30 dnů, ve zvlášť odůvodněných případech do 60 dnů, ode dne doručení návrhu. Oznámení o provedené opravě nebo o tom, že opravu na návrh neprovedl, protože se nejedná o chybu, doručí katastrální úřad vlastníkovi a jinému oprávněnému. Současně je poučí o možnosti postupu podle § 36 odst. 4 KatZ, který zní: „ Sdělí-li do 30 dnů od doručení oznámení vlastník nebo jiný oprávněný katastrálnímu úřadu, že s provedenou opravou nebo s tím, že se nejedná o chybu, nesouhlasí, vydá katastrální úřad rozhodnutí ve věci.“

10 Povinnosti vlastníků a jiných oprávněných, obcí a orgánů veřejné moci 10.1 Povinnosti vlastníků a jiných oprávněných Vlastníci a jiní oprávnění jsou povinni a) zúčastnit se na výzvu katastrálního úřadu jednání, b) na výzvu katastrálního úřadu označit ve stanovené lhůtě, ne však kratší než 30 dnů, trvalým způsobem a na vlastní náklad nesporné hranice svých pozemků, c) na výzvu katastrálního úřadu doplnit chybějící údaje a odstranit chyby v jimi vyhotovených listinách, které předkládají k zápisu do katastru, a to do 30 dnů ode dne, kdy jim byla doručena výzva, d) ohlásit katastrálnímu úřadu změny údajů katastru týkající se jejich nemovitostí, a to do 30 dnů ode dne jejich vzniku, a předložit listinu, která změnu dokládá; tuto povinnost vlastníci a jiní oprávnění nemají u změn katastru vyplývajících z listin, které jsou


příslušné orgány veřejné moci povinny zasílat katastrálnímu úřadu přímo k zápisu do katastru, e) požádat, aby v případě, že k navrhovanému zápisu do katastru nebo jeho změně není vyžadováno rozhodnutí nebo jiné opatření správního úřadu, potvrdil příslušný správní orgán, že údaje v návrhu odpovídají skutečnosti, f) na výzvu katastrálního úřadu předložit ve stanovené lhůtě, ne však kratší než 30 dnů, příslušné listiny pro zápis do katastru.

10.2 Povinností obcí Obce a) vyhlašují ve svém územním obvodu způsobem v místě obvyklým na základě oznámení katastrálního úřadu zahájení revize katastru a obnovy katastrálního operátu, vysílají na ně své zástupce, spolupracují při zajišťování účasti vlastníků a jiných oprávněných a podávají o nich dostupné informace nezbytné pro provedení revize katastru a obnovy katastrálního operátu, b) pečují o trvalé označení územních hranic obcí a na vyzvání katastrálního úřadu je označí ve stanovené lhůtě určeným způsobem, c) spolupracují s katastrálním úřadem při provádění revize katastru a při obnově katastrálního operátu na území obce, d) vyjadřují se ke změnám v pomístním názvosloví.

10.3 Povinnosti orgánů veřejné moci Orgány veřejné moci a) zasílají katastrálnímu úřadu svá rozhodnutí týkající se nemovitostí vydaná podle jiného právního předpisu, který zároveň stanoví orgánu veřejné moci povinnost zaslat rozhodnutí, souhlas nebo oznámení nebo jiný úkon k zápisu do katastru katastrálnímu úřadu, a to do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí nebo do 30 dnů ode dne jejich vydání; listiny, na základě kterých se provádí vklad do katastru, orgány veřejné moci s výjimkou soudů a soudních exekutorů katastrálnímu úřadu nezasílají, b) jsou povinny v přiměřené lhůtě v případě, že jimi vydaná listina předložená k zápisu do katastru obsahuje chyby v psaní, počtech nebo jiné zřejmé nesprávnosti, sdělit


katastrálnímu úřadu na jeho výzvu správné údaje nebo listinu opravit, umožňuje-li to jiný právní předpis, c) potvrzují, že údaje v návrhu na zápis do katastru, které se týkají jejich působnosti, odpovídají skutečnosti, pokud k navrhovanému zápisu není vyžadováno rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu veřejné moci, d) poskytují bezplatně katastrálním úřadům na jejich žádost údaje potřebné pro vedení katastru z jimi spravovaných informačních systémů.

11 Veřejnost katastru Zásada veřejnosti katastru proto spočívá v umožnění každému nahlížet do katastru a pořizovat si z něj pro svou potřebu opisy, výpisy nebo náčrty. Není nutné, aby ten, kdo tak hodlá učinit, prokazoval tzv. „oprávněný zájem“. Zásada veřejnosti katastru je u nás tradiční. Do katastru nemovitostí lze dnes snadno nahlédnout nejen na katastrálním úřadě, ale zejména prostřednictvím internetu i na stránkách Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Veřejné jsou všechny údaje katastru, zákon však omezuje dostupnost určitých údajů pouhým nahlížením. Toto umožňuje, aby byla získána plná kontrola nad tím, kdo získává jaké údaje ze sbírky listin, údaje o přehledu vlastnictví z území České republiky a údaje o dosažených cenách nemovitostí. Poskytování údajů ze sbírky listin katastru či pozemkové knihy se provádí poskytováním ověřených nebo prostých a) kopií písemností v listinné podobě, b) výstupů vzniklých převedením písemností v listinné podobě do elektronické podoby nebo převedením písemností v elektronické podobě do listinné podoby, pokud tyto písemnosti byly v době doručení katastrálnímu úřadu opatřeny platným uznávaným elektronickým podpisem nebo platnou elektronickou značkou, c) duplikátů písemností v elektronické podobě, pokud tyto písemnosti byly v době doručení katastrálnímu úřadu opatřeny platným uznávaným elektronickým podpisem nebo platnou elektronickou značkou. Tyto údaje lze poskytnout pouze osobě, která prokáže svoji totožnost. Při ověřování neodpovídá katastrální úřad za obsah listiny. Katastrální úřad neověří listinu, jejíž originál nebo kopie jsou nečitelné.


Údaje katastru lze užít jen k účelům uvedeným v § 1 odst. 2 KatZ. Šířit údaje katastru lze pouze se souhlasem Českého úřadu zeměměřického a katastrálního za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. Katastrální úřad na požádání vyhotoví z katastrálního operátu výpis, opis nebo kopii, jakož i identifikaci parcel. Výpisy, opisy nebo kopie z katastrálního operátu, jakož i identifikace parcel vyhotovené katastrálním úřadem ve formě stanovené prováděcím právním předpisem jsou veřejnými listinami prokazujícími stav evidovaný v katastru k okamžiku, který je na nich uveden. Pokud jsou poskytované údaje katastru vedeny v elektronické podobě, poskytuje je kterýkoli katastrální úřad z celého území České republiky. K údajům katastru vedeným v elektronické podobě může každý získat dálkový přístup pomocí počítačové sítě za úplatu a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. Na základě údajů katastru se poskytuje služba sledování změn v katastru zajišťující informování vlastníků a jiných oprávněných


Seznam použitých zkratek

Recommend Documents