SETKÁNÍ ZÁSTUPCŮ NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ K DOTAČNÍMU ŘÍZENÍ Z ROZPOČTU MĚSTA BRNA NA SOC. SLUŽBY PRO ROK 2015
Zápis setkání Termín konání: Časové rozvržení: Místo konání:
úterý 9. 9. 2014 09:30 – 11:30 (občerstvení zajištěno) sál Café Práh, Vaňkovka 1
PROGRAM: 1. Prezence, přivítání, program a úvod 2. Úvodní slovo primátora a dotazy 3. Základní informace o dotačním řízení, pravidla a zásady (program II), přílohy, způsoby podání 4. Základní informace o dotačním řízení, pravidla a zásady (program I) 5. Projektová fiche (program I), přílohy, způsoby podání 6. Možnosti financování sociálních služeb (možné zdroje financování) 7. Hodnocení žádostí o dotace 8. Diskuze, dotazy 9. Závěr ad 1. Prezence, přivítání, program a úvod Vedoucí Oddělení koncepce a plánování služeb JUDr. Jitka Tesařová přivítala účastníky setkání a seznámila je s programem. Poté předala slovo vedoucímu Odboru sociální péče MMB Ing. Miroslavu Foltýnovi, který rovněž přivítal všechny přítomné a následně také v tu chvíli přicházejícího primátora statutárního města Brna Bc. Romana Onderku, MBA. ad 2. Úvodní slovo primátora a dotazy Primátor statutárního města Brna Bc. Roman Onderka, MBA, pozdravil přítomné. Ve své úvodní řeči se vrátil k roku 2011, kdy rovněž setkání se zástupci NNO navštívil a připomněl svůj tehdejší slib ohledně zachování objemu finančních prostředků určených na dotace nestátním neziskovým organizacím i přesto, že příspěvkové organizace města byly citelně kráceny. Tento slib byl dodržen a v letech 2011 – 2013 ke krácení (na rozdíl od p.o.) opravdu nedošlo. Dále navázal tím, že pro rok 2014 byla finanční částka určená na sociální služby poskytované NNO naopak o tři miliony navýšena, a to na 47 050 000 Kč. Co se týká příštího roku, připomenul, že Rada města Brna schválila navýšení rozpočtu pro NNO o cca 20,5 milionu Kč. Toto navýšení souvisí s končícím navazujícím IP JMK na vybrané služby sociální prevence, protože Jihomoravský kraj požaduje minimálně dvacetiprocentní kofinancování těchto služeb ze strany města Brna, včetně posledního čtvrtletí u vybraných čtyř služeb zařazených do IP JMK 2015. Naplněním tohoto požadavku JMK nedojde k zásadnímu omezení a rušení služeb, které by jinak hrozilo. Pro rok 2015 je tedy situace (za předpokladu, že po komunálních volbách nově zvolené Zastupitelstvo města Brna toto navýšení schválí v rámci schvalování rozpočtu města Brna), vyřešena. Otázkou zůstávají roky následující. V této souvislosti pan primátor vyzval zástupce NNO, aby se příští rok na přelomu srpna a září, kdy se řeší rozpočet na rok následující, obraceli na primátora a zastupitele s písemnými dotazy jak bude zajištěno financování sociálních služeb v následujícím roce. Poté primátor poděkoval zástupcům NNO za jejich práci a popřál jim, aby se jim i nadále dařilo.
Ing. Miroslav Foltýn poděkoval panu primátorovi za jasnou a stručnou řeč. Sdělil, že pan primátor měl vždy pochopení pro sociální oblast, což je vidět mimo jiné i na jejím financování. Dále vyzval zástupce NNO, aby se na pana primátora obraceli s dotazy. Dotaz: Proč nejsou více financované organizace zabývající se závislostí na alkoholu? Více finančních prostředků je vynakládáno na oblast drog. Přesto alkohol je běžně dostupnou a mnohem rozšířenější drogou. Odpověď: Pan primátor odpověděl, že toto je bohužel záležitost „image“. Pokud maminka najde na pískovišti láhev od rumu, tak ji vyhodí nebo ji tam prostě nechá ležet. Pokud tam nalezne injekční stříkačku, tak se vyleká a jde na jiné hřiště. Je to psychologická záležitost. Ač je alkohol „metla lidstva“, více lidí se obává drog. Proto jde do této oblasti i více finančních prostředků. Je tu souvislost i se vzrůstajícím počtem HIV pozitivních osob. Co se týká drogové scény, ta je ve městě Brně monitorovaná, městská policie ví, která místa jsou riziková a zasahuje tam. Ke zneužívání alkoholu naproti tomu často dochází v domácím prostředí. Společnost alkohol bohužel toleruje jako běžnou záležitost. Koordinátor komunitního plánování Mgr. Radim Janík doplnil, že právě proto, aby stejné nebo podobné služby byly financovány v určitých podobných rozmezích, slouží metodika, která nákladovost služeb srovnává. Ovšem je tu jeden dost zásadní faktor, který financování služeb určených pro zmíněné cílové skupiny velmi ovlivňuje. Tím faktorem je především Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky (RVKPP), která financuje pouze služby zacílené na nelegální návykové látky. Dodal, že příspěvek RVKPP na tyto služby tvoří velmi významnou část rozpočtu NNO zabývajících se drogovou problematikou. Tento faktor město bohužel neovlivní, jedná se o problém na vládní úrovni. Jediné co lze doporučit je vyvíjení soustavného tlaku na RVKPP, aby tento svůj postoj přehodnotila. Dotaz: Jaký je osud analýz, které město nechávalo zpracovat? Jednalo se např. o problematiku lidí pečujících o blízkou osobu ve městě Brně nebo o bydlení s doprovodnou sociální službou. Budou z nich vyplývat konkrétní kroky? Odpověď: Mgr. Radim Janík odpověděl, že zpracované studie i závěrečné zprávy byly předloženy jako informativní zprávy Zastupitelstvu města Brna, byly zaslány na Jihomoravský kraj i na MPSV. Mají charakter doporučujícího materiálu. Řešení je však opět otázkou vládní úrovně, především změn v legislativě. Pan primátor odpověděl, že např. otázku bydlení je potřeba řešit po malých krocích. V současné době je v Brně připraven projekt Sdíleného bydlení pro seniory v objektu Zámečnická 2. V objektu proběhne rekonstrukce části nebytových prostor ve 2. NP z nebytových prostor na bydlení. Nově vybudované prostory budou kolaudovány jako byty a budou využity pro pilotní projekt „Sdílené bydlení“. Dále informoval o tom, že v posledních měsících např. řešil myšlenku vybudování Kreativního centra Brno. Centrum mělo sloužit pro podporu kreativních odvětví ve městě Brně. Jako lokalita pro umístění centra byl vybrán objekt bývalé káznice mezi ulicemi Cejl, Soudní a Bratislavská. V červnu tohoto roku byla dokončena studie proveditelnosti záměru Kreativního centra, byl zpracován stavebnětechnický průzkum tohoto objektu. Podle výsledků průzkumu bylo doporučeno provést sanaci objektu, ale v současné době je projekt zastaven. Dle slov pana primátora, mělo-li by být investováno do nemovitosti, která nebude pro město výdělečná, mělo by se investovat spíše do oblasti sociální, nežli kulturní. Otázkou tedy zůstává, jak prostory bývalé káznice využít. JUDr. Jitka Tesařová uvedla, že došlo ke zjednodušení pravidel pro pronajímání bytů. Celá řada bytů je neobsazená, potřebují ale rekonstrukci, což je otázka financí. Pan primátor podotknul, že na ulici Bratislavské již bylo zrekonstruováno několik budov a v plánu dále je v této oblasti zrušit zastavárny. Za několik let bude tato lokalita vypadat úplně jinak. Ing. Miroslav Foltýn dodal, že situace v oblasti bydlení se pomalu mění, dochází na řešení otázky sociálních bytů, např. na ulici Francouzské jsou již k dispozici i malometrážní byty.
Dotaz: Mohla by nezisková organizace získat byt za účelem poskytování registrové sociální služby chráněné bydlení? Odpověď: Ing. Miroslav Foltýn odpověděl, že např. Armádě spásy bylo nabídnuto několik bytů, v kterých probíhá pilotní projekt. Cílem je, aby vybraní klienti Armády spásy získali za určitý čas a za podpory sociálních pracovníků na tyto byty klasickou nájemní smlouvu. Starosta městské části Brno – sever přistoupil k tomuto záměru velmi pozitivně, dle jeho názoru tedy šance získat byt určitě existuje. Dotaz: Má město vypracovanou strategii, jak pomoci NNO při rozjezdu sociálního podnikání? Odpověď: JUDr. Jitka Tesařová odpověděla, že v rámci nového programového období EU 2014 – 2020 bude Operační program Zaměstnanost obsahovat téma Sociální integrace a boj s chudobou, v rámci kterého bude mimo jiné alokována částka na vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání, zavedení vzdělávacích programů a poradenství souvisejícího se zřízením, provozem a marketingem sociálního podniku. Pan primátor sdělil, že co se týká např. pomoci při zpracování žádostí, bylo by možné domluvit v rámci MMB konzultace. Na pomoc v rámci podnikání má město smlouvu o spolupráci s Regionální hospodářskou komorou Brno, která by také po domluvě mohla NNO poskytnout konzultace. Dotaz: Nemohla by pomoc z města vypadat tak, že Brno dá organizacím možnost plnit zakázky? Odpověď: Pan primátor odpověděl, že systém zakázek je velmi složitý. Musí být vyhlášeno výběrové řízení, musí být ověřována cenová nabídka. Neexistuje cesta jak tento proces ovlivnit ve prospěch nějaké konkrétní NNO (šlo by o porušení zákona). Bylo by možné dát pokyn akciovým společnostem města Brna v tom smyslu, že město doporučuje, aby se zabývaly nabídkou organizací věnujících se sociálnímu podnikání. Více udělat nelze, pokud nedojde ke změně zákona. Dotaz: Co se týká investic v sociální oblasti – bude existovat provázanost na IPRM, tak jako v minulém období? Odpověď: Pan primátor odpověděl, že k tomuto bohužel v současné době nemá informace. Strategie zpracována bude, ale není jisté, zda to bude podmínka EU nebo Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Dále dodal, že co se týká různých podmínek a pravidel, bohužel se stává, že je Česká republika někdy „papežštější než papež“. Co se týká čerpání finančních prostředků, dle jeho názoru a odhadu bude možné čerpat nejdříve v polovině příštího roku. Dále vyzval organizace, aby daly vědět, pokud přijdou na něco, co by mohlo představovat pro čerpání finanční podpory z EU problém. Pokud není konečná podoba operačních programů schválena, lze o daném problému jednat. Poté se primátor Bc. Roman Onderka, MBA, se zástupci neziskových organizací rozloučil a dodal, že ať již bude příštím primátorem města Brna kdokoli, bude muset s NNO spolupracovat. Dále vyjádřil své přesvědčení, že dotováním NNO se město Brno chová hospodárně, protože bez práce NNO v sociální oblasti by muselo město Brno vydávat na sociální oblast daleko větší objem finančních prostředků. Na závěr poděkoval zástupcům NNO za jejich práci. Následně si zval slovo Ing. Miroslav Foltýn, poděkoval primátorovi Bc. Romanu Onderkovi, MBA, za jeho pragmatická slova a předal slovo koordinátorovi komunitního plánování Mgr. Radimu Janíkovi.
ad 3. Základní informace o dotačním řízení, pravidla a zásady (program II), přílohy, způsoby podání
UPOZORNĚNÍ: Zápis obsahuje oproti setkání i upřesnění a detailnější informace. Poskytování dotací upravují Zásady pro poskytování dotací z rozpočtu statutárního města Brna. Dotační titul (program II) má pak svá Pravidla pro poskytování dotací z rozpočtu statutárního města Brna nestátním neziskovým organizacím. Dotace z rozpočtu města Brna na rok 2015 pro nestátní neziskové organizace, které vhodným způsobem navazují na sociální služby nebo je doplňují – program II. Veškeré potřebné informace jsou také v pokynech pro dotační řízení (program II). Dotační program II je určen na neregistrované činnosti, které vhodným způsobem navazují na sociální služby nebo je doplňují. Termín podání žádosti na rok 2015 je od 15. 9. do 31. 10. 2014. Referát komunitního plánování sociálních služeb nabízí možnost konzultace žádostí, a to v termínu 16. 10. – 24. 10. 2014. Žádost lze konzultovat telefonicky, mailem nebo osobně po předchozí domluvě. Částka k rozdělení bude 150 000 Kč (v minulém roce výjimečně 250 000 Kč). Mgr. Janík upozornil zástupce NNO, aby při tvorbě žádostí brali do úvahy celkovou částku, která je v rámci tohoto dotačního titulu alokována. Stává se, že někteří žadatelé píší projekty s požadavkem např. na 100 000 Kč (ale také třeba i na milion Kč). Vzhledem k tomu, že celková částka k rozdělení činí 150 000 Kč, nemůže být takovýmto požadavkům vyhověno. Jedná se o program doplňkový, který se týká malých, nízkonákladových projektů (max. do cca 30 tis.) s konkrétním dopadem na cílovou skupinu. V minulých letech se u některých žádostí stávalo, že se obsahově překrývaly s registrovanou službou. Mgr. Janík upozornil na skutečnost, že i když byl projekt podpořen v jednom roce, neznamená automaticky, že bude podpořen i v roce příštím. Dále upozornil, že žádost se skládá z projektové fiche (wordový dokument) a z přílohy, kterou tvoří finanční zajištění projektu (excelový dokument). Žádost musí být odevzdaná jedenkrát v listinné podobě a jedenkrát v elektronické podobě na CD. Povinné přílohy: –
dokument potvrzující vznik subjektu nebo oprávnění k činnosti (kopie stanov s registrací Ministerstva vnitra ČR; evidované právnické osoby předloží kopii výpisu z registru ústředního orgánu státní správy ČR, který registruje církve a náboženské společnosti; obecně prospěšné společnosti předloží kopii výpisu z rejstříku obecně prospěšných společností u rejstříkového soudu),
–
doklad o právní subjektivitě žadatele (přidělení IČ), není-li totožné s výše uvedeným bodem
–
smlouvu o zřízení běžného účtu předkládajícího subjektu,
–
doklad o ustanovení statutárního zástupce žadatele (např. jmenovací listina nebo zápis z ustavující schůze o jeho zvolení apod.).
Organizace, které obdržely dotaci v předchozím roce, dokládají pouze 1x neověřené kopie příloh. Pouze v případě jakékoliv změny je třeba přílohy ověřit! Organizace, které žádají OSP MMB o dotaci z rozpočtu města Brna poprvé, nebo jejichž předchozí žádosti byly zamítnuty, dokládají veškeré požadované přílohy 1x v ověřených kopiích! Způsoby podání: Žádost je nutné podat v listinné podobě spolu s přílohami v uzavřené obálce formátu A4, která musí být označena „Dotace na sociální služby – program II 2015“, nápisem „NEOTVÍRAT“, adresou žadatele a adresou: Magistrát města Brna, Malinovského nám. 3, Odbor sociální péče, Oddělení koncepce a plánování služeb, 601 67 Brno.
Žádost je možné podat: –
osobně v úředních hodinách na pracovišti Referátu komunitního plánování sociálních služeb OSP MMB, Koliště 19, 2. patro
–
zasláním prostřednictvím provozovatele poštovní služby na adresu MMB, Malinovského nám. 3, 601 67 Brno s uvedením věcně příslušného odboru (Odbor sociální péče) v adrese (a oddělení, tedy Oddělení koncepce a plánování služeb) - rozhoduje datum podání na poště
–
prostřednictvím podatelny Dominikánské nám. 1)
Magistrátu
města
Brna
(Malinovského
nám.
3
nebo
ad 4. Základní informace o dotačním řízení, pravidla a zásady (program I) Poskytování dotací upravují Zásady pro poskytování dotací z rozpočtu statutárního města Brna. Každý dotační titul (program I) má pak svá Pravidla pro poskytování dotací z rozpočtu statutárního města Brna nestátním neziskovým organizacím na sociální služby. Dotace z rozpočtu města Brna na rok 2015 pro nestátní neziskové organizace, které poskytují sociální služby (program I). Veškeré potřebné informace jsou také v pokynech pro dotační řízení (program I). Program je určen pouze pro organizace, které poskytují sociální služby registrované dle ustanovení § 78 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Na rok 2015 mají organizace možnost podat žádost od 15. 9. do 31. 10. 2014. Referát komunitního plánování sociálních služeb nabízí možnost konzultace žádostí, a to v termínu 16. 10. – 24. 10. 2014. Žádost lze konzultovat telefonicky, mailem nebo osobně po předchozí domluvě. Z kapacitních a časových důvodů není možné poskytnout osobní konzultaci všem. Celková částka v roce 2014 činila 47 050 000 Kč. Celková předpokládaná částka určená pro tento program pro rok 2015 činí 68 264 000 Kč (včetně kofinancování služeb v AP JMK 2015). Částka byla navýšena o 21 214 000 Kč (požadované kofinancování služeb prevence včetně cca 600 000 Kč na kofinancování nových služeb zařazených do AP JMK 2015). ad 5. Projektová fiche (program I), přílohy, způsoby podání Povinné přílohy: –
rozhodnutí o registraci poskytované sociální služby dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách,
–
dokument potvrzující vznik subjektu nebo oprávnění k činnosti (stanovy s registrací Ministerstva vnitra ČR; evidované právnické osoby předloží kopii výpisu z registru ústředního orgánu státní správy ČR, který registruje církve a náboženské společnosti; obecně prospěšné společnosti předloží kopii výpisu z rejstříku obecně prospěšných společností u rejstříkového soudu),
–
doklad o právní subjektivitě žadatele (přidělení IČ), není-li totožné s bodem 2,
–
smlouvu o zřízení běžného účtu předkládajícího subjektu,
–
doklad o ustanovení statutárního zástupce žadatele (např. jmenovací listina nebo zápis z ustavující schůze o jeho zvolení apod.),
–
pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí podle § 48 zákona č. 359/1999 Sb. u projektů zaměřených na sociálně-právní ochranu dětí (zejména dětská krizová centra, domy na půl cesty, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež...).
Organizace, které obdržely dotaci v předchozím roce, dokládají pouze 1x neověřené kopie příloh. Pouze v případě jakékoliv změny je třeba přílohy ověřit!
Organizace, které žádají OSP MMB o dotaci z rozpočtu města Brna poprvé, nebo jejichž předchozí žádosti byly zamítnuty, dokládají veškeré požadované přílohy 1x v ověřených kopiích! Organizace, které žádají dotaci na službu, která byla zařazena v IP JMK, dokládají veškeré požadované přílohy 1x v ověřených kopiích! Způsob podání: Žádost je nutné podat v listinné podobě spolu s přílohami v uzavřené obálce formátu A4, která musí být označena „Dotace na sociální služby – program I 2015“, nápisem „NEOTVÍRAT“, adresou žadatele a adresou: Magistrát města Brna, Malinovského nám. 3, Odbor sociální péče, Oddělení koncepce a plánování služeb, 601 67 Brno. Žádost je možné podat: –
osobně v úředních hodinách na pracovišti Referátu komunitního plánování sociálních služeb OSP MMB, Koliště 19, 2. patro
–
zasláním prostřednictvím provozovatele poštovní služby na adresu MMB, Malinovského nám. 3, 601 67 Brno s uvedením věcně příslušného odboru (Odbor sociální péče) v adrese (a oddělení, tedy Oddělení koncepce a plánování služeb) - rozhoduje datum podání na poště
–
prostřednictvím podatelny Dominikánské nám. 1)
Magistrátu
města
Brna
(Malinovského
nám.
3
nebo
Žádosti doručené po stanoveném termínu uzávěrky nebudou akceptovány a nebudou předloženy k projednávání v orgánech města Brna. Dále je nutné žádost podat v elektronické podobě skrze Portál sociální péče ve městě Brně www.socialnipece.brno.cz/admin. Podmínkou je zřízení uživatelského účtu, který zřizuje OSP MMB na základě registrace. Případně organizace dodá žádost na CD - u nových žadatelů, kteří nejsou registrování na webovém portálu, a to pro každou službu samostatně. Na Portále sociální péče ve městě Brně www.socialnipece.brno.cz naleznete také v sekci financování dotační program na sociální služby – program I. 2015 - dotační řízení na sociální služby (http://socialnipece.brno.cz/texty/108/podmenu/333/2015-dotacni-rizeni-nasocialni-sluzby/) veškeré dokumenty. Ty jsou k dispozici také na www.brno.cz. Upozornění v souvislosti s webovým portálem: poskytovatelé aktualizují informace o své organizaci a službách na webovém Portálu sociální péče ve městě Brně samy. Příjemci dotací z OSP MMB pak tuto povinnost mají zakotvenou přímo ve smlouvě o poskytnutí dotace.
Informace k projektové fichi: Veškeré finanční údaje se uvádí v korunách. Přidána byla kolonka pro adresu místa poskytování sociální služby v Brně, což platí pro organizace, jejichž sídlo je mimo Brno. Typ sociální služby dle zákona 108/2006 Sb.: Např.: Domov pro seniory. Název služby/projektu: Např.: Domov Sluníčko
Datum registrace služby: Možný nejdříve od 1. 1. 2007, ovšem služba může být poskytována např. od roku 2005 (jedná se o doplňující informaci vypovídající o historii organizace). Kapacita: Poskytovatelé s působností v JMK uvádí např. 30/10 - celková kapacita v rámci JMK včetně Brna / kapacita pouze v rámci města Brna. Azylové domy: do kapacity služby uvádět matky i děti, ale zvlášť (1 matka = 1 smlouva, bez ohledu na počet dětí), lůžkodny uvádět za matky i děti společně. Osobohodiny a individuální plánování: hodina přímé péče = jde o čistý čas s uživatelem při realizaci činnosti či základních činností (poskytování služeb), za kterou uživatel platí částečnou či plnou úhradu. Započítává se i individuální plánování v podobě přímé interakce mezi pracovníkem přímé péče a klientem – tzn. záznamy o IP už do hodiny přímé péče nepatří. Vykazování osobohodin v denních stacionářích a v centrech denních služeb
osobohodiny nenásobit počtem klientů, ale vztáhnout k časové dotaci a k úvazkům pracovníků přímé péče
Poměr individuální a skupinové práce se již nesleduje. Zásadní je celkový objem přímé péče, osobohodiny se vztahují k zaměstnancům (nikoliv k počtu klientů). Například: Individuální práce: 1 hodina přímé péče, jeden klient, jeden pracovník = 1 osobohodina. Skupinová práce: 6 hodin přímé péče, XX klientů (na počtu klientů nezáleží), 2 pracovníci (na plný úvazek) = 12 osobohodin (každý pracovník 6 osobohodin). V případě skupinových aktivit se tedy osobohodiny nenásobí počtem klientů, ale vztahují se k časové dotaci a k úvazkům pracovníků v přímé péči (např. 2 pracovníci celkem na 1,5 úvazku nemohou vykázat více než 12 hodin denně, v tomto případě tedy cca 10 přímé práce + 2 hodiny příprava, zápisy apod.).
V případě služeb, které nevykazují osobohodiny, ale kontakty a intervence, se jejich počet nenásobí ani počtem klientů ani počtem pracovníků. Kontakty a intervence 1 kontakt = min. 10 minut, max. do 30 minut (nepřepočítávat kontakty na deset minut – 1 kontakt je nap. 15 min., ale také např. 25 min.). 1 intervence = min. 30 minut a více (pro potřeby výpočtu se 1 intervence rovná 30 minutám). Podíl osobohodin z ročního fondu pracovní doby
roční fond pracovní doby započítávat bez 4 týdnů dovolené (případně bez 5 týdnů)
Odpočet dovolené: Dle Zákoníku práce výměra dovolené činí min. 4 týdny. Zaměstnavatel může ve vnitřních předpisech, v kolektivní smlouvě nebo přímo v pracovní smlouvě poskytnout i 5 týdnů
dovolené. Odečtěte tedy reálný počet týdnů dovolené, který mají zaměstnanci k dispozici, a jedná-li se o 5 týdnů, uveďte to v komentáři. Jedná se o žádost na rok 2015, takže se tento údaj samozřejmě uvádí na rok 2015. Výpočet je následující: 1) sečíst roční fond pracovní doby za jednotlivé úvazky pracovníků v přímé péči 2) celkový počet osobohodin / intervencí (u intervencí pozor – ty je nutno přepočítat na hodiny, tedy vynásobit dvěma) vydělit sečteným ročním fondem za jednotlivé úvazky pracovníků v přímé péči a následně vynásobit 100. Výsledným číslem je procentuální vyjádření podílu přímých intervencí/osobohodin na ročním fondu pracovní doby pro rok 2015. Fond pracovní doby v roce 2015 (při plném úvazku a klasické pracovní době) 8 hodinová pracovní doba Rok 2015 má celkem 251 pracovních dnů, t.j. 2 008 pracovních hodin. Mínus 4 týdny dovolené = celkem 231 pracovních dnů, t.j. 1 848 pracovních hodin 7,5 hodinová pracovní doba Rok 2015 má celkem 251 pracovních dnů, t.j. 1 882,5 pracovních hodin. Mínus 4 týdny dovolené = celkem 231 pracovních dnů, t.j. 1 732,5 pracovních hodin Celkový roční fond pracovní doby musí být přepočítán na úvazky pracovníků, které musí korespondovat s deklarovanou dobou, kdy je služba dle registrace pro klienty dostupná* (tedy i v případě, že není poskytována po celý týden, osm hodin denně). Jedná-li se o službu, která je poskytována méně hodin týdně, je nutné spočítat takto ponížený celkový roční fond pracovních hodin a s tímto číslem kalkulovat.
*v žádosti položka „provozní týdenní doba v hodinách“ Podíl hodin přímé péče poskytované o víkendu a svátcích z celkových osobohodin (v %): počet osobohodin poskytnutých o víkendech a svátcích vydělíme celkovým počtem všech osobohodin dohromady a následně vynásobíme stem. Minimální objem přímé péče v rámci celkově vykázaných hodin Toto pro každou službu upravuje v metodice kritérium 4.2, nicméně obecně lze přepodkládat: Terénní služby: 1 pracovník na celý úvazek - minimálně 4 hodiny (8 intervencí) přímé péče denně Ambulantní služby: 1 pracovník na celý úvazek - minimálně 6 hodin (12 intervencí) přímé péče denně Pobytové služby: irelevantní (zde se jedná o poměr mezi počtem klientů a zaměstnanců v PP) DPČ a DPP: jeden řádek = jedna pracovní pozice. Pokud má organizace např. šest pracovníků v sociálních službách (osobní asistent) na DPP po 300 hodinách, bude uvedeno např. osobní asistenti, PSP, počet úvazků 0.894, 180 000 Kč. U pracovních pozic uvádějte, zda patří do PP, PSP nebo NP. Přepočet hodin na úvazky: pracovník např. odpracoval v rámci dohody 300 hodin za rok. Vydělíme
tedy 300 hodin celkovým počtem pracovních hodin za rok – 2008 hodin (pro rok 2015) a dojdeme k úvazku 0,149. OPTIMALIZACE NÁKLADOVOSTI SLUŽEB DLE METODIKY Služby sociální prevence Jelikož většina z těchto služeb fungovala v režimu IP JMK na vybrané služby sociální prevence, který podléhal jiné metodice, je nutno přepočítat nákladovost služby dle stávající (krajské) metodiky - tedy přepočítat na tzv. optimalizované náklady (je možné přičíst průměrnou inflaci za dva roky - 2x 1,4% = 2,8%). Počty intervencí/osobohodin je nutné vztáhnout k úvazkům přímé péče a nákladovost se musí pohybovat v optimálních intervalech daných metodikou. Není možné navyšovat úvazky oproti roku 2013 a úvazky musí korespondovat s intervencemi/osobohodinami. Vybrané čtyři služby sociální prevence, u kterých je předpoklad, že budou zařazeny do navazujícího IP JMK 2015 (AD, IC, DPC, STD), podávají žádost na město Brno pouze na poslední čtvrtletí roku 2015, které již nebude z IP JMK pokryto. I tato (čtvrtletní) částka musí vycházet z optimalizovaných nákladů (dle metodiky). Pro všechny služby sociální prevence platí, že v rozpočtu kalkulují s 20% kofinancování z OSP MMB. Služby poradenství a služby péče Nastavení optimálních intervalů vychází z roku 2013, jakožto posledního uzavřeného roku. Při sestavování rozpočtu na rok 2015 žadatel vychází ze současných kapacit, ovšem je nutné, aby se dané výkonnostní ukazatele pohybovaly v určených intervalech. Oproti roku 2013 je přípustné navýšení o průměrnou inflaci za poslední dva roky (2x 1,4 = 2,8%). Výjimku tvoří ty služby, u kterých v roce 2014 došlo k rozšíření kapacit a tím pádem navýšení rozpočtu (na základě procesu komunitního plánování zařazením do Akčního plánu města Brna nebo Akčního plánu JMK). Rovněž se počítá s navýšením u služeb zařazených do Akčního plánu JMK pro rok 2015. Relevantní je pak také navýšení rozpočtu u služeb, které v rámci metodiky vychází pod minimální hranicí daných intervalů (tzn., že z hlediska metodiky jsou podfinancovány). Pro všechny služby platí, že bude-li rozpočet na rok 2015 navýšen z jiných důvodů než o inflaci, žadatel zmíní důvod v komentáři na konci žádosti (např. „navýšení v souladu s AP Brno 2014“ nebo např. „služba byla z hlediska optimálních intervalů podfinancována“, apod.). Metodika a dotace řeší jen základní činnosti služby dle zákona 108/2006, z dotací nelze financovat fakultativní úkony služeb! U mnoha kolonek ve fichi jsou vloženy komentáře, věnujte jim pozornost! První list dokumentu je samotná fiche, druhý list je věnován pojmosloví a na třetím listu jsou služby a ukazatele. Kofinancování soc. služeb ze strany města v roce 2015 •
Služby sociální prevence
min. 20% kofinancování ze strany města (již pro rok 2015), včetně posledních 3 měsíců u vybraných čtyř služeb zařazených do IP JMK 2015 – z tohoto vycházet při zpracování žádostí (zdroje financování)
•
Odborné sociální poradenství
min. 5% kofinancování ze strany města bude uplatňováno až od roku 2016 – viz stanovisko vedoucího OSV na webu JMK •
Služby sociální péče
min. kofinancování ještě není určeno (až od roku 2016)
UPOZORNĚNÍ: Po uzavření podávání žádostí o dotace (31. 10. 2014) bude provedena jejich formální kontrola. Poté OSP MMB zveřejní seznam s případnými nedostatky v žádostech a vyzve k jejich nápravě k určitému termínu. Nebudou-li nedostatky k danému termínu napraveny, žádost bude vyřazena pro nesplnění formálních požadavků. ad 6. Možnosti financování služeb (možné zdroje financování) Statutární město Brno – Magistrát města Brna - Odbor sociální péče MMB •
dotace na sociální služby pro NNO – program I.
•
dotace na doplňující služby pro NNO – program II.
•
příspěvek zřizovatele příspěvkové organizace
Jihomoravský kraj – Odbor sociálních věcí •
dotační program na podporu sociálních služeb (už jen víceletý)
•
navazující IP na vybrané služby sociální prevence pro rok 2015 (AD, DPC, IC, STD) – leden až září 2015
•
dotační program na podporu sociálních služeb (bývalé dotace MPSV)
Strukturální fondy EU (nové programovací období EU - od roku 2015 nové výzvy) Další zdroje (fondy, nadace, dary, sponzoring…) ad 7. Hodnocení žádostí o dotace Po 18. 9. bude JMK zveřejňovat zásady dotačního řízení, vycházející z Metodiky hodnocení registrovaných sociálních služeb v JMK (aktualizované vydání). Týká se způsobu hodnocení služeb. Na základě aplikace modelu hodnocení uvedeného v Metodice je sociální službě přiřazen příslušný počet bodů (počet bodů odpovídá %) a s ním související pořadí v rámci daného typu sociální služby. Tato skutečnost je pak východiskem pro rozhodování o financování sociální služby. Služba, která při hodnocení dosáhne 35 a méně bodů, nebude z dotačních prostředků podpořena, neboť nenaplňuje základní požadavky na efektivitu a kvalitu poskytované péče.
ad 8. Diskuze, dotazy
Pozn.: Jelikož diskuze probíhala v již velmi omezeném čase a dotazy padaly v rychlém sledu po sobě, nebylo možné stihnout vše zaznamenat detailně. Proto jsou některé informace doplněny a také více rozvedeny v předchozí části zápisu a v pokynech pro dotační řízení. Dotaz: Služby, které budou pokračovat v navazujícím IP JMK – podávají žádost jen na posledního čtvrt roku? Na JMK bylo řečeno, že žádost má být podána na celý rok. Odpověď: Ano, navýšení částky na tyto služby počítá pouze s financováním posledního čtvrt roku. Dotaz: Služby, které pokračují v navazujícím IP. Ve fichi se mají do zdrojů uvést předpokládané příjmy z IP JMK? Odpověď: Ano. Dotaz: Co se týká výpočtu navýšení o inflaci 2,8% z optimalizovaných nákladů. V žádosti na JMK jsme v rozpočtu uvedli vyšší navýšení a JMK řekl, ať to vysvětlíme v komentáři. Tak to uvedeme stejně i v žádosti na Brno. Odpověď: Schválené navýšení rozpočtu počítá s navýšením o inflaci o 2,8%, ne vyšším. UPŘESNĚNÍ: toto obecně platí u služeb prevence, u služeb poradenství a péče se situace trochu liší – viz „Optimalizace nákladovosti služeb dle metodiky“ (uvedeno v předchozím textu, případně i v „Pokynech“). Dotaz: Rok 2013 byl, co se týká financí, sotva na přežití. Rok 2014 byl lepší. Pokud se má vycházet z roku 2013, je navýšení o inflaci o 2,8 z optimalizovaných nákladů tohoto roku málo. Také v žádosti na JMK uvádíme více, na Brno také. Do intervalu se vejdeme. Odpověď: Viz předchozí odpověď. Dotaz k výpočtu osobohodin v denních stacionářích a v centrech denních služeb. Odpověď: Výpočet u těchto služeb je upřesněn v předchozím textu („Výpočet osobohodin v denních stacionářích a v centrech denních služeb“) a rovněž v „Pokynech“. Dotaz: Překročíme interval u mzdových nákladů, ale je to tím, že máme vlastní zdroje, ze kterých si vyšší platové ohodnocení financujeme. Přijdeme o body kvůli překročení hranice intervalu? Odpověď: Do intervalu by se organizace určitě vejít měla, i když má další vlastní zdroje. Další zdroje organizace mimo dotace jsou v metodice zohledněny – viz strana 5 a 6. Obecně platí, že jsou – li další zdroje v určité výši, horní hranice intervalu je navýšena. Další zdroje jsou naopak žádoucí (5% z nákladů – viz kritérium 2.2). Dotaz: Pokud organizace získá další zdroje mimo dotace ve výši větší než 35% z celkových nákladů, je to zohledněno v limitech pro mzdové náklady, ale už to není zohledněno v limitech pro nákladovost služby, čili podílu všech nákladů na jednotku. Odpověď: V rámci aktualizace metodiky probíhalo připomínkovací řízení, byla tedy možnost cokoliv připomínkovat. Nyní je již takto metodika schválena a není možné ji měnit. To neznamená, že bude do budoucna uzavřená, určitě v budoucnu dojde k její další aktualizaci, např. v souvislosti s případnou změnou legislativy či jinými změnami. V takovém případě je pak důležité připomínkovacího řízení využít.
Dotaz: Naše organizace toto připomínkovala, ale nedostali jsme žádnou odpověď, jak bylo s našimi připomínkami naloženo. Odpověď: V tom případě si vypořádání připomínek vyžádejte. Pokud jste něco připomínkovali, máte samozřejmě právo vědět, jak byly Vaše připomínky vypořádány (zda byly akceptovány nebo ne, případně jen částečně a proč). Dotaz: To, že je v případě získání dalších zdrojů navýšena horní hranice intervalu, neřeší to, že rozpočet může vzrůst jen o 2,8 %. Odpověď: viz předchozí odpovědi a pasáž „Optimalizace nákladovosti služeb dle metodiky“ (v předchozím textu, případně i v „Pokynech“). Dotaz: Služba, která byla v IP JMK a nyní po šesti letech znovu žádá o dotace město, je nová nebo stávající? Odpověď: Pokud před šesti lety byla služba městem v rámci dotačního řízení podporována, tak je považována za stávající. Obecně platí, že nová služba je ve vztahu k registraci a k přidělení registračního čísla. Pokud je v systému už nějakou dobu a byla jen financovaná z IP, tak se za novou nepovažuje. Dotaz: Před šesti lety byla organizace a služba v dotačním řízení města, ale během let se původní služba změnila na jinou. Je tedy nová nebo stávající? Odpověď: Od roku 2012 platí, že pokud dojde ke změně registrace stávající služby – tzn. jedna služba za jinou službu, tak i když se jedná o novou službu, má tato výměna výjimku z povinného spolufinancování (dle AP JMK) a je tedy považována za službu stávající. Ovšem co se týče služeb prevence, u těch bylo nyní (až na případné výjimky) plošně schváleno 20% kofinancování (bez ohledu na to, zda se jedná o službu novou, či stávající). Dotaz: AP JMK 2015 nebyl v době podávání žádostí o dotace z JMK k dispozici a není ani nyní. Co máme napsat v žádosti do souladu s AP? Odpověď: AP JMK 2015 v té době ještě nebyl schválen zastupitelstvem JMK, nemohl být proto ještě zveřejněn (následně bude). Ovšem každá organizace by měla vědět, jestli do AP JMK 2015 požadovala zařazení nějakého svého rozvojového záměru či nikoliv a zda jí byl tento záměr schválen městem Brnem (povinnost kofinancování). Dotaz: Víme, že za stanovených podmínek jsme neměli možnost se do AP JMK 2015 dostat. Přesto budeme službu kapacitně navyšovat, zavázali jsme se tomu k tomu v KP 2013 – 2015. Navýšíme tedy kapacitu služby i přesto, že nejsme v AP JMK 2015. Odpověď: Komunitní plán je samozřejmě závazný, ale jedná se přeci jen o „plán“, kdy je nutné počítat i s faktory, které mohou v době realizace přijít, aniž by bylo možné je předpovídat. Jedná se o koncepci, strategický dokument, ale pokud se dostaví nějaké nepředvídatelné vnější faktory (např. ekonomická krize, škrty v rozpočtech nebo omezené podmínky pro rozvoj ze strany kraje, MPSV apod.) je nutno na ně reagovat a přizpůsobit se dané situaci. Případný rozvoj musí být financován vícezdrojově, město nemá možnosti financovat rozvoj služeb samo bez přispění JMK a MPSV (případně EU apod.). Dotaz: Osobní asistence je ze zákona 24 hodin, my jsme připraveni ji 24 hodin klientům nabízet, ale ne vždy je poptávka po nočních službách. Asistenti tedy nejsou v terénu 24 hodin. Mají jinou pracovní dobu, ale uvádíme 24 hodin. Jak se to potom zohlední v kritériích?
Odpověď: Ano, služby typu osobní asistence mají být ze zákona dostupné 24 hod. denně, nicméně je jasné, že reálně služba 24 hodin v kuse poskytována není. Poskytovatel by samozřejmě měl vědět kolik hodin přímé péče za den průměrně poskytuje a z toho pak vypočte kolik hodin týdně (i přes 24 hodinovou dostupnost služby) je reálně poskytováno. To znamená – pracovní doba je 24 hod, nicméně provozní týdenní doba odráží reálný počet poskytovaných hodin týdně. S 24 hodinovou dobou samozřejmě nelze kalkulovat, protože by ve vztahu k personální kapacitě došlo k velkému zkreslení počtu poskytnutých hodin péče. Dotaz: V žádostech o dotaci z JMK jsme odečítali 5 týdnů dovolené místo čtyř. Odpověď: UPŘESNĚNÍ: Odečítá se reálný počet týdnů dovolené tak, jak je v organizaci nastaven (blíže viz pokyny „Odpočet dovolené“). V případě pěti týdnů se tato informace uvádí v komentáři. Dotaz: Neevidovali jsme dosud přímé intervence, metodika se aktualizovala v květnu tohoto roku. Odpověď: Došlo–li v metodice k nějaké změně co se týče vykazování určitých ukazatelů, musí je organizace začít evidovat. Ve fichi pak uvede kvalifikovaný odhad a doplní tuto informaci v komentáři. Od dalšího roku již musí být evidence přesná, nikoliv formou kvalifikovaného odhadu. Dotaz: Dostala se k nám informace, že by OSP MMB měl do konce roku ještě rozdělovat nějaké finance? Odpověď: OSP MMB v tomto roce již žádné finance rozdělovat nebude, žádné nejsou k dispozici. Možná se jedná o mylně pochopenou informaci týkající se navýšení celkové částky na služby prevence z důvodu končícího IP JMK a nutnosti jejich kofinancování. ad 9. Závěr Vzhledem k překročení vymezeného času se koordinátor komunitního plánování Mgr. Radim Janík s přítomnými rozloučil a uvedl, že veškeré informace budou rozeslány e-mailem (včetně zveřejnění na Portálu sociální péče ve městě Brně) a jelikož se vše nestihlo, budou ještě upřesněny a doplněny. V případě dalších dotazů je možné kontaktovat Referát komunitního plánování sociálních služeb. V této souvislosti také připomněl, že referát je od půlky června přestěhován z Malinovského nám. 3 na Koliště 19, 2. patro, dv. č. 213 – 219.
Setkání se zúčastnilo dle prezence 70 nestátních neziskových organizací poskytujících sociální služby.
Zapsali: Mgr. Jana Stárková a Mgr. Radim Janík
