SERIÁL A PROJEKT ZA OBZOREM

2010 / 8 příloha časopisu Advent pro mladé i ty ostatní

SERIÁL

A PROJEKT

ZA

OBZOREM

Na začátku července skončilo v České televizi vysílání pořadu Za obzorem, jehož cílem bylo oslovit mladé lidi ve společnosti. Tento pořad vyrábělo AWR studio. Od října však začne projekt Za obzorem LIVE. Zeptali jsme se Jindřicha Černohorského – „televizního pastora pro mladé lidi“ – jak se sžil s rolí herce. Bedřicha Jeteliny – ředitele AWR studia – jak to celé vzniklo. Tomáš Chmel – koordinátor projektu Za obzorem LIVE – zase představí, jak je možné se zapojit do tohoto projektu a proč. Petr Pimek – vedoucí oddělení evangelizace – pak vysvětluje, proč by se do projektu měli zapojit nejen mladí lidé, ale i ti, kteří je mají ve sborech na starost. Jak se můžete zapojit do projektu Za obzorem LIVE, se dozvíte ve vložené příloze tohoto Adventu nebo na webových stránkách: http://www.zaobzoremlive.cz.

Jindřich Černohorský „televizní pastor pro mladé lidi“ V seriálu Za obzorem vystupuješ jako „televizní pastor pro mladé lidi“. Jak ses sžil s touto rolí? Dá se říct, že jsem s tím neměl problém, protože práce s mladými lidmi mě provází celý můj život. To, co bylo pro mě nové a svým způsobem výzvou, byla role televizní. Určitou zkušenost s kamerou už jsem měl – například, když jsme na živo natáčeli koncert Grace v roce 2006. To byl mnohem větší stres, protože všude kolem byl štáb, přenosové vozy, a nic nešlo opakovat. Tady přece jen má člověk možnost vzít záběr opakovaně. Myslím, že za tu dobu jsme s kamerou už tak trochu kamarádi. Hodně tomu také pomáhalo to, že celá parta, která pracovala na natáčení, byla moc fajn a vždy vládla pohodová atmosféra.

DVENT 8/2010 IAMPULZ A 8/2010

V čem je přínos a sp e cifičnost seriálu Za obzorem? Já osobně vnímám specifičnost v tom, že jsme mohli přímo na obrazovce ČT otevírat s mladými lidmi Bibli, a to způsobem, který pro ně mohl být zajímavý, tedy alespoň doufám. Je také velmi dobré, že pořad Za obzorem nebyl nátlakový – tedy je to tak a tak, a teď si s tím dělej, co chceš. Líbí se mi motto pořadu: Nenabízíme hotová řešení, nabízíme alternativu. A je na každém člověku, aby zvážil, co slyšel, a zaujal nějaký postoj. Jaký díl je tvůj nejoblíbenější? To je hodně těžká otázka. Samozřejmě, úžasný díl pro mě byl Pád, protože jsme jej natáčeli na horách, kde bylo super

25 25

počasí. Jinak se mi moc líbil díl Poklad, kde Matouš hraje detektiva. Líbí se mi ten nápad, kde on vlastně nemluví a divák naslouchá tomu, co se mu odehrává v hlavě.

Co bylo pro tebe při natáčení nejsložitější? Asi situace, kdy jsme nebyli jen sami se štábem, ale kolem byli ještě další lidé, kteří nás sledovali a třeba i fotili. Klasický příklad byl díl Extrém, kdy jsem chodil na chůdách po Staroměstském náměstí. Někteří turisté, když viděli mě a kameru, tak hned vzali foťáky a cvak, cvak. Pak poslouchali, co budu říkat. Odmyslet si ty lidi okolo a soustředit se na to, co chci říct, tak to bylo hodně těžké. Obohatila tě nějak role herce a celé natáčení? Jednoznačně. To, co jsem se celou dobu snažil dělat, bylo, že do tří minut musím dát dohromady myšlenku, která má hlavu a patu a kterou si lidé odnesou. Znamenalo to vybrat z Bible jeden až dva co nejjasnější texty a vyložit je tak, aby to bylo pravdivé a přitom to nebyla těžká nuda. V tom to byla skvělá škola a vnímám, že je to něco, čím by měli projít všichni kazatelé. Naučit se říkat věci stručně, srozumitelně a zajímavě :-) Jinak k té tvé otázce mě napadá ještě jedna maličkost. Nejsem herec. Byl jsem sám sebou a všechno, co jsem říkal, vycházelo z mého srdce a z mého přesvědčení. Herec je někdo, kdo vystupuje jako někdo jiný, vžívá se do života druhých. To jsem naštěstí nemusel. Dopadlo by to asi katastrofálně :-) Od toho jsme tam měli skvělého Matouše, kterého si moc vážím. Natáčení Za obzorem beru jako velké požehnání a příležitost, kterou jsme s danými prostředky využili, jak jsme uměli nejlépe.

dává. Není vždy jednoduchý, není často ani populární u většinové společnosti, ale stojí za to.

Jsou nějaké další plány se seriálem Za obzorem? Jako autoři bychom samozřejmě byli rádi, kdyby se seriál vysílal i v dalších zemích, a doufáme, že se to podaří. No a samozřejmě, aby se jej církvi podařilo co nejvíc a nejlépe využít pro práci s mládeží. Jak konkrétně probíhalo natáčení? Které věci pro vás byly složité? A naopak, které se povedly? Na natáčení bylo hodně zajímavé a dobrodružné prakticky všechno. Jednak definitivní podpis smlouvy přišel ze strany České televize až necelé dva měsíce před zahájením vysílání, takže jsme byli docela v časovém presu. Úžasná byla spolupráce s moderátorem Matoušem Rumlem, krásné byly i zkušenosti s natáčením jednotlivých příspěvků. I když nejsme při naší práci zvyklí užívat velká slova, tak myslím, že všichni, kteří jsme se na natáčení podíleli, jsme mohli vidět a zažívat Boží požehnání. A to doopravdy stálo za to.

Bedřich Jetelina ředitel AWR studia Jak vznikl projekt natáčení seriálu Za obzorem? Seriál Za obzorem je v podstatě výsledek již několik let trvající spolupráce mezi Českou televizí – studiem Brno a AWR studiem. Když jsme dostali nabídku připravit seriál pro mládež, tak jsme byli potěšeni, ale už od začátku jsme to brali jako velký závazek, protože v případě, že by to byl průšvih, to znamená, kdyby se nám to nepovedlo, asi by to poškodilo všechno, co jsme dosud udělali. Ale byla to i šance, která se nesměla zahodit. Co bylo a je cílem seriálu Za obzorem? Cílem bylo ukázat mladým lidem, kteří nepocházejí z církevního prostředí, že křesťanství je smysluplný životní styl, který nikoho nejen že neomezuje, ale naopak mnohé

26 26

Tomáš Chmel koordinátor projektu Za obzorem LIVE Seriál Za obzorem v televizi již skončil. Současně ale také vzniká projekt, který na něho navazuje. Můžeš ho krátce popsat? Poslední díl vysílala Česká televize 4. července. V současné době jsou v plném proudu přípravy projektu Za obzorem LIVE, který by se měl rozjet od října v rámci našich sborů. Mladí z naší církve mohou založit skupinku (1+1 již do začátku stačí) a v rámci této skupinky mají možnost trávit společný čas se svými kamarády, rozvíjet

ADVENT 8/2010 IMPULZ A 8/2010

s nimi vztahy a svědčit jim o Ježíši Kristu. Z mého pohledu se tedy jedná o jedinečný a moderní nástroj evangelizace a současně o smysluplnou náplň pro naši mládež.

Co je cílem projektu Za obzorem? Tento projekt má několik cílů. Hlavním cílem je využít moderní formy tohoto projektu k tomu, abychom oslovili mladé lidi ve společnosti a mohli jim předat další, biblický pohled na běžné otázky života. Dalším cílem je nabídnout velmi různorodou a moderní činnost pro mládež v našich sborech, a zapojit tak mladé do misijních činností sboru. Věřím, že i mladé lidi těší, když mohou přivádět své blízké k Pánu Ježíši. Koho chcete oslovit? A jak? Je to projekt určený mladým lidem ve věku přibližně 15 až 20 let, který přináší zajímavé novinky a aktivity. Příkladem může být unikátní nepromokavá Bible, kterou jsme „Zaobzorákům“ nabídli jako první skupině v České republice. Další čerstvou novinkou je geocaching (hledání skrytých schránek umístěných na nějakých zeměpisných souřadnicích pomocí GPS). Tato stále populárnější outdoorová aktivita se stane jakousi společnou platformou pro všechny vzniklé skupinky Za obzorem. Skupinky budou moci komunikovat, sdílet nové poznatky apod. Ale tou zásadní informací je, že do tzv. „cachek“ (skrytých schránek) budou moci umisťovat verše z Bible, případně celé Bible. Takže na svět přichází naprosto nová forma evangelizace, kterou budou moci „Zaobzoráci“ praktikovat takto organizovaně možná jako první na světě. Můžeš zhruba popsat budoucnost projektu – tedy co a kdy se chystá? Start tohoto projektu je stanoven na říjen a v současné době oslovujeme mladé lidi, kteří by se chtěli stát průkopníky tohoto projektu a použít jej jako evangelizační nástroj. Protože vím, že to nebude jednoduché, jsem vděčný za to, že již několik aktivních lidí přislíbilo účast při říjnovém startu. A samozřejmě hledáme další akční mladé lidi, kteří mají chuť přivádět své kamarády k Bohu. Více informací je možné získat na www.zaobzoremlive.cz.


Petr Pimek vedoucí oddělení evangelizace Po prázdninách se spouští projekt Za obzorem LIVE, který navazuje na seriál Za obzorem. Můžeš zhodnotit jako vedoucí oddělení evangelizace pro Česko-Slovenskou unii seriál i připravované aktivity projektu Za obzorem pro mladé lidi? Seriál má svůj náboj, kvalitní myšlenky, které oslovují mladé lidi, skvělé obsazení a má co říct nejen mladým lidem. Když jsem některé díly promítl ve sborech, které jsem navštívil, bylo to vnímáno i staršími členy naší církve pozitivně. Důležité je, že na konci každého dílu zní biblické slovo k dané tematice. Proč je tento evangelizační projekt pro mladé lidi důležitý? Seriál je pro mladé lidi příležitostí zamyslet se nad některými důležitými životními otázkami a může je vést k hledání životního nasměrování. Našim mladým lidem může pomoci k aktivnímu zapojení se do evangelizační práce, k navázání nových přátelství, která se mohou transformovat do křesťanského společenství. Proč by se sbory – resp. ti, kteří mají na starosti mládež, i samotní mladí lidé ve sborech – měli zapojit do projektu Za obzorem LIVE? Každý křesťan je povolán k tomu, aby sdílel svou víru s lidmi kolem sebe. Seriál Za obzorem je k tomu vhodným nástrojem. Nejde ani tak o to, co mladí lidé uvidí a uslyší v jednotlivých dílech, ale především o to, že se seznámí s mladými křesťany, kteří jim mohou pomoci na cestě hledání jejich životní orientace. Jak je projekt Za obzorem možné konkrétně ve sborech využít? Každý sbor, který má ve svém společenství mládež, může zorganizovat skupinku nebo i více skupinek, kde bude seriál promítán, a pak díky doprovodným materiálům, které připravujeme, prožít se svými kamarády čas sdílení, diskuze a vzájemného společenství. Mladí lidé mají rádi partu, chtějí někam patřit – a k tomu je tato příležitost ideální.

27 27

STRETNUTIE

SVETOV

V marci sme prijali pozvanie na muzikál do Trenčína. Na premiére, ktorá sa konala 16. novembra 2008, sme sa nemohli zúčastniť, a pretože to malo byť jedno z posledných uvedení tejto sezóny, nechceli sme si ho nechať ujsť. Po úspešných predstaveniach, akými boli Exodus, Prorok Eliáš a Evanjelium podľa Jána, sme už vedeli, že nás čaká mimoriadny duchovný zážitok. Boli sme plní očakávania, ale aj dosť zvedaví, ako sa autorom podarilo stvárniť a „vyspievať“ takú veľkú a dramatickú tému, akou je vesmírny spor vekov. Pripadalo nám to dosť odvážne… Forma muzikálu oslovuje takmer každého, bez rozdielu veku, lebo prináša pestrý a bezprostredný zážitok pre všetky zmysly. Ide o náročný druh divadla, zložité dramaticko-scénicko-hudobné dielo. Svojím spôsobom úchvatné, pretože zahŕňa mnoho prvkov a žánrov: slovo, hudbu, spev, tanec a pohyb vôbec, výtvarné a scénické umenie – farby, svetelné efekty, rozmanité zvuky a pod. a spája aj množstvo aktérov rôznych vekových kategórií do jedného monumentálneho diela. Popri „zozbieraní“ týchto mnohých talentov – hudobníkov, hercov, spevákov, tanečníkov, treba mať však na muzikálovú tvorbu ešte niečo navyše: schopnosť tieto talenty zjednotiť, nájsť medzi nimi prepojenia tak, aby na javisku pôsobili divadelne účinne, a pritom prirodzene. Ak je v centre závažné duchovné posolstvo, ako v tomto prípade, potom je dôležité dosiahnuť jednotu aj na duchovnej úrovni. V prípade projektu Stretnutie svetov išlo o vyše 100-členný tvorivý kolektív amatérov aj profesionálov zoskupených pod hlavičkou Art music union. Uvedieme aspoň niekoľko

28 28

mien: Grand Choir – spevácke zbory mesta Trenčín a zbory vysokoškolskej a stredoškolskej mládeže viedla známa zbormajsterka Iveta Viskupová. Autorkou scenára, textov piesní a asistentkou réžie bola Mária Muráňová, autorom hudby Mark Hayes. Choreografiu viedli Patrícia a Karin Čaklošové a Andrej Szabo, scénu spolu s kostýmami navrhol Juraj Kuchárek a kostýmy realizovali študenti Strednej umeleckej školy v Trenčíne. Dielo sa tvorilo pod réžiou Romana Bajzíka. Veľká sála Domu armády sa naplnila, čo sme považovali za mimoriadnu Božiu priazeň a my (piati účastníci z Martina) sme tiež zaujali svoje miesta. Pri pohľade na to množstvo divákov, zväčša stredoškolákov a detí zo základných škôl, sme stŕpli. Ako prijmú toto predstavenie… a najmä tému o satanovi – vo veku, keď všetko podrobujú kritike, nevedia „obsedieť“ a mávajú nemiestne poznámky. Budú tomu rozumieť? Vezmú to vážne? Nebudú narúšať predstavenie, prípadne niečo zosmiešňovať? Hneď sme sa v duchu začali modliť o Božiu prítomnosť a pôsobenie Ducha na účinkujúcich a divákov.


Keď sa všetci usadili, svetlá zhasli. Na pôsobivej scéne sa začal odvíjať nádherný príbeh stvorenia vesmírnych bytostí, medzi ktorými v jednom momente zahorí žiarlivosťou a neuhasiteľnou pýchou anjel Lucifer… sála napäto vníma dej, nepočuť ani „muchu“… Zlo preniká na zem a pôsobí svojou deštruktívnou silou… „Krásna modrá planéta, na ktorej Boh realizoval úžasný plán lásky, harmónie a súladu, sa stala ohniskom dramatických udalostí, na ktoré sa sústredil celý vesmír. Niekto udrel falošný tón. Priniesol smrteľný vírus hriechu. Všetko sa pokazilo. Zdalo sa, že niet nádeje. A vtedy Boh odštartoval svoj PLÁN B. Na Zemi sa stretli dva svety – Svet dobra a Svet zla v urputnej bitke. Bojovalo sa na život a na smrť. Kto zvíťazí?“ Plán záchrany za cenu obete života Božieho Syna sa napokon stane skutočnosťou. Víťazstvo na kríži je vrcholnou scénou predstavenia… a pritom žiadne vyrušovanie, nijaké poznámky. Skôr napäté ticho, vnímavosť, prejavy sympatií a obdivu k výkonom hercov a spevákov… Napriek náporu síl zla a klamu zvíťazila na kríži Láska. Dobro, Pravda a Láska prichádzajú v Ježišovi. Sú mocnejšie a chcú zvíťaziť aj v našich srdciach. Kiež si nájdu priestor aj v srdciach prítomných detí a mladých ľudí! Možno nie všetko bolo zrozumiteľné tým, ktorí nepoznali všetky biblické súvislosti. Reči lásky však rozumie aj dieťa, o tom niet pochýb – a to bolo hlavné posolstvo predstavenia. Ostatné mohla dopovedať kniha s rovnakým názvom, obsahujúca vybrané kapitoly z kníh Túžba vekov a Veľký spor vekov, ktorú dostali ako dar všetci zúčastnení vďaka finančnej podpore sponzorov. Všetkým spolutvorcom i tým, ktorí umožnili vznik a realizáciu tohto projektu, ďakujeme za silný zážitok a odvahu priniesť kľúčové posolstvo o veľkom spore vekov rečou umenia mnohým, ku ktorým by sa možno inak nedostalo.

Dajme však ešte priestor autorke scenára a piesní, sestre Márii Muráňovej. Vyberáme jej myšlienky z katalógu k muzikálu, ktoré nás veľmi oslovili: Prečo som vlastne písala muzikál Stretnutie svetov? Prečo táto téma? Nie je príliš ošúchaná stálym vianočným a veľkonočným používaním? Ako starý uterák, do ktorého si utrieme ruky, keď z nich na „veľké sviatky“ zmývame prach všednosti, fľaky egoizmu, stopy bolesti, či nánosy prázdna… Nie. Vnímam to úplne inak. Ježiš ma fascinuje! Je tak „mimozemsky“ odlišný od všetkých. Rozprávanie či premýšľanie o ňom stálym opakovaním nezovšednieva, ale nadobúda na kráse. Čím viac o ňom napíšem, tým viac pre mňa žiari a leskne sa krása jeho charakteru ako vyleštená zlatá misa. Jeden môj študent sa ma spýtal, či som si vážne taká istá, že dobro vždy zvíťazí. Áno. Som si tým úplne istá. Kríž je toho dôkazom! Lebo Ježiš, zdanlivo na ňom porazený, zvíťazil v mojom srdci. O tom je moje dielo… Už dávno som začala premýšľať o stvárnení témy dobra a zla z vesmírneho pohľadu, z ich podstaty, vzniku… Túžila som pochopiť ich existenciu. Je jasné, že sú to dva protiklady, dva rozličné tábory. Často mi moji študenti hovoria, že bolesť a problémy sú nevyhnutné, aby sme precítili radosť, keď sa pominú. Nikdy som s tým názorom nesúhlasila. No keď sme v jeden letný deň stáli nad hrobom môjho mladučkého synovca, vedela

Darina a Peter Matisovci


29 29

som s určitosťou, že zlo nemá opodstatnenie. Ani ospravedlnenie. A že to, čo všetci bez rozdielu potrebujeme, je nádej. Možno nie práve v tejto chvíli, no nikto z nás nevie, čo striehne za rohom času, najbližšej minúty, sekúndy… Je príliš naivné myslieť si, že nás sa tento boj netýka. Diabol či Lucifer – to je stelesnené zlo. Tak naivne sme mu otvorili dvere Zeme… A potom sa pýtame: „Prečo to Boh dopustil? Prečo nezasiahne?“ Boh je stelesnená Láska. Láska nemôže jednoducho zlikvidovať zlo, postaviť vesmírny koncentrák a raz a navždy sa zbaviť nepriateľa. Tak by sme konali možno my. Gigantické rozmery medziplanetárnej vojny nemôžeme obsiahnuť. Dotkla sa však Zeme ako chvost kométy a poznačila ju ničivým znamením hriechu. A tak sme, či sa nám to páči, alebo nie, zatiahnutí do boja svetov, postavených mimo nás, a predsa sme ich súčasťou. Dva druhy bytostí. Jedni nami manipulujú, pretože sú násilné a arogantné. Druhé prosia o možnosť chrániť nás, pretože násilie je im cudzie. Sme vojakmi vo vojne dvoch svetov. Vždy bojujeme pod zástavou niektorej z armád. Stretnutie svetov je netradičný muzikál. Netradičný svojím

30 30

spracovaním a netradičný svojím zameraním. Nemá za úlohu diváka zabaviť. Mal by osloviť jeho najvnútornejšie vnímanie. Dotknúť sa zľahka jemných strún srdca a doladiť ho do akordu vesmírneho súladu. Zavŕtať sa mu do mysle mnohými otáznikmi. Verím, že plní svoje poslanie. S červíkom obavy v srdci som očakávala najmä predstavenia pre školy. Keď sa 600-miestna sála zaplní deťmi, je ťažké upútať ich, utíšiť, vtiahnuť ich do deja… A trochu som neverila, že práve takáto vážna téma, vážna hudba a zborové spevy môžu udržať po celé dve dejstvá ich pozornosť. Podcenila som však Slovo, to, ktoré Boh vysiela, aby sa nevrátilo prázdne. Už prvý text: „Boh je láska. Vždy to tak bolo a vždy to tak bude…“ úplne utíšil detské hlásky a Duch Boží ticho pôsobil na ich srdiečka. V niektorých scénach som dokonca videla slzy na ich tvárach, ba aj „veľkí chlapci“ si tajne rýchlo pretreli oči, aby nikto nezbadal ten neviditeľný dotyk Lásky. Boh je Láska. Vždy to tak bolo a vždy to tak bude. Keď sa s ňou stretneme, nemôžeme obísť okolo bez toho, aby sme nepocítili jej vyžarovanie. A potom sa buď rýchlo odvrátime a ujdeme, alebo sa aspoň chvíľu vyhrievame v jej životodarných lúčoch… Mária Muráňová


Srí Lanka je země plná kontrastů (6. část)

V táborech pro vnitřní uprchlíky Druhý den ráno konečně vyrážíme do tábora. Dopoledne nás ještě čeká několik ověřovacích kol, zda povolení, která se pro nás našemu projektovému koordinátorovi podařilo získat, opravdu platí. Vyrážíme. Povolení máme pro oba tábory, ve kterých působíme. Zadařilo se. ☺ V každém z nich trávíme něco kolem hodiny. S vojenským doprovodem objíždíme místa, na kterých jsou umístěny nádrže na užitkovou vodu. Je jich celkem šestnáct. Kontrolujeme jejich stav, zjišťujeme pár drobných technických nesrovnalostí a hned plánujeme, co s nimi. Potkáváme naše cisterny, které do obou táborů denně dovezou kolem šesti tisíc litrů vody, kterou přivážejí z nádrže, jež je od táborů vzdálená zhruba 10 kilometrů. Jedno „otočení“ cisterny a naplnění nádrže na vodu zabere zhruba hodinu. Celkem tak každá cisterna přijede do tábora průměrně šestkrát za den. ADRA je v současné době výhradním dodavatelem užitkové vody do táborů Tharmapuram a Sumadipuram pro celkem 10 000 lidí. V každém z táborů jsou již nyní postaveny základy pro umývárnu, ve které budou mít lidé při mytí soukromí. Probíráme další aktivity, které budou v rámci tohoto projektu uskutečněny. Opravu studní, využití udržitelných technologií a osvětové aktivity v oblasti hygieny. Před opuštěním tábora mi ještě „proclí“ pořízené fotografie. Pár jich musím smazat, většinu mi ale naštěstí nechávají. Celý den pálí slunce neúprosně a naplno. Lesy, které tu dříve byly, musely ustoupit provizorním stanům, ve kterých teď přebývá kolem čtvrt milionu lidí. O budoucnosti tu raději nikdo nemluví. Ačkoliv vláda slibuje začít proces přesidlování co nejdříve, zatím bylo přesídleno jen několik tisíc lidí. Velkou hrozbu představuje déšť, který brzy získá na intenzitě. Předpokládá se, že minimálně tábor Sumadipuram, kde působí také ADRA, bude během monzunu vytopen. O plánech vlády pro tento případ zatím nikdo nic neví. Dozvídáme se o tom, že včera, během krátkého, ale intenzivního deště, došlo v hlavním táboře Menik Farm ke vzpouře lidí, kteří zde, stále pod zámkem, přebývají. Několik desítek žen se prý nashromáždilo u plotu a házely na milici kamení… Pozdní odpoledne trávíme v kanceláři, protože od svých kolegů potřebuji zjistit ještě mnoho informací. Mluvíme o budoucnosti a hlavně o tom, jak moc pomoci bude ještě v této oblasti potřeba. Většina neziskových organizací odsud odchází koncem roku, finance se krátí. Co V táboře pro vnitřní uprchlíky bude potom, nikdo neví. Aneta Antošová


31 31

TEOLOGICKÁ

PROČ

KONFERENCE

JSEM ZŮSTAL…

Probíral jsem staré fotografie a přišla mi do rukou jedna, na které jsem byl společně se sedmi křtěnci. Nás mladých bylo tehdy křtěno šest. Při prohlížení této fotografie jsem si bolestně uvědomoval, že jenom dva nebo tři z nich jsou dosud členy naší církve. Proč ti druzí odešli? Přihodilo se něco špatného? Proč nezůstali? Spojovalo nás přece tolik společných věcí. Všech šest nás pocházelo z adventistických rodin a věřit jsme se učili už odmalička. I prostředí, ve kterém jsme společně vyrůstali, bylo stejné. Nebyli snad všichni v době křtu skutečně obráceni? Nebo někteří po obrácení už nerostli ve víře? Je to těžké soudit po tak dlouhé době. Ale jeden nápadný rozdíl jsem mohl přece jenom konstatovat – ti, kteří zůstali, se ve sboru trvale nějak angažovali, třeba se zapojili do nějaké činnosti, a tím splynuli se sborem. Je tolik možností, jak můžeme spolupracovat se sborem. Ať jsme průbojní, nebo plaší a stydliví, každý z nás má nějaké schopnosti, nějaký dar. Můžeme se ve sboru zapojit jako hudebníci, zpěváci ve sborovém zpěvu, můžeme použít něco z toho, co jsme se v životě naučili. Další možností je o někoho pečovat či působit v nějaké služebnosti, která je člověku blízká. Pokud se nějak zapojíme do práce ve sboru, budeme se duchovně rozvíjet – protože ten, kdo se připojí ke druhým, dělá s nimi něco, tak s nimi i zůstává. Cítí nějakou odpovědnost za to, co dělá, a je pro druhé příkladem. Mně samotnému třeba hodně pomohlo, když jsem mohl jiným odpovídat na otázku, proč věřím, a mohl jsem s nimi mluvit o Pánu Ježíši. A všechny tyto věci, které jsem namátkou uvedl jako příklad, se stávají zábradlím, které člověka posilují a brání mu odstoupit od víry a odejít ze sboru. Musíme si však uvědomit, že rozhodne-li se mladý člověk nějak angažovat ve sboru, tak to není jako „jednosměrná ulice“. Ve sboru se musí jezdit oběma směry. Sbor povzbuzuje mladého člověka ke spolupráci a vede ho. A mladý člověk přináší svou ochotu něco pro Pána udělat – a to z lásky. Thomas Lobitz, redaktor Adventisten heute; přeložil Karel Špinar

32 32


UPLYNULÝ ŠKOLNÍ ROK S INRIROAD V realizačním týmu INRIroad, tzv. Sebrance, jsem teprve prvním rokem, ale myslím, že mi to nebrání označit uplynulý školní rok za velmi úspěšný. Podařilo se nám rozjet široké spektrum různých aktivit – od modlitebních a studijních skupinek přes florbal a volejbal až k jazykovým kurzům – s různou úspěšností, ale všechny se udržely. Například ale na francouzštinu, kterou jsem navštěvovala i já, přišlo asi třicet lidí místo předpokládaných deseti. Dobře se vedlo i Čajovně, která vždy nabízela zajímavý program jako různé cestopisy, promítání filmů, herní utkání a jiné. Každé první úterý v měsíci proběhla ve sboru na Olomoucké studentská bohoslužba. Zvali jsme zajímavé hosty, připravili vtipné vstupy a scénky, zpívali chvály… Nechyběla tedy ani duchovní část, ani část pro pobavení a akci. Vedle těchto pravidelných aktivit se nám povedlo uskutečnit i pár studijních víkendů (o modlitbě, hudbě, vztazích, …) na faře v Dřevohosticích u Přerova, o které byl velký zájem, zvláště o víkend o vztazích, kde byl hostem Mojmír Voráč. Udělali jsme si také výlet do Beskyd, párkrát jsme navštívili divadlo, jeli jsme si zaběžkovat… V zimě jsme zorganizovali dokonce dvě dovolené, které se sice kryly, ale přišli si konečně na své i milovníci zimních sportů a ne jen těch provozovatelných v tělocvičně na Plesné. Prostě pořád bylo co dělat. ☺ V druhém pololetí jsme spojili své síly s Olomoučáky a společně jsme realizovali Úvod do Bible (4 víkendy, 24 lekcí s materiály), kterým nás provedli bratři Harastejové – Tomáš s Markem. Protože zájemců bylo víc než počet volných míst, budeme kurz na podzim v novém školním roce opakovat. ☺ Vyvrcholením celého roku se stala jako vždy tradiční akce Veletržní, tentokrát s názvem „Máš zájem?“. I přes počáteční komplikace a zmatky, kterými si náš


organizační tým, složený převážně z „nebrňáků“, musel projít, bylo Veletržní díky Bohu velmi vydařenou akcí s bohatým programem na celý víkend. Stále pracujeme na projektu Příběh Ježíše, jehož záměrem je lidem více přiblížit Kristův život. Šikovný Radek Daniel (mimo jiné také host Veletržního 2010) si vzal „do parády“ knihu Touha věků od E. Whiteové, výrazně ji zkrátil a převyprávěl. Výsledkem je text, který v současné době převádíme díky skupině dobrovolníků do zvukové podoby. Máme v úmyslu zkontaktovat i pár opravdových herců a nahrát některé části s nimi. Celý projekt by měl být zakončen a vyslán mezi lidi kolem letošních Vánoc. O prázdninách jsme prožili množství letních dovolených, kde si každý přišel na své. Tábor, voda, ADRAbrigáda, odpočinková dovolená v Dřevohosticích a pro náročnější i výlet do bulharských hor. Nechyběl ani týden duchovní obnovy pro správný start do nového školního roku. Pokud se tedy chystáte studovat v Brně, máte se opravdu na co těšit a nemusíte se bát, že zůstanete sami ve velkém městě. Stačí se podívat na náš web www.inriroad.cz a omrknout aktivity, na které vás zveme. Nebojte se přijít, nebudete litovat. ☺ Míša Voráčová

33 33

34 34


SERIÁL A PROJEKT ZA OBZOREM

Recommend Documents