SEMINÁŘ 4 UPLATNĚNÍ ZÁSADY „HODNOTY ZA PENÍZE“ V INVESTIČNÍM CYKLU PROJEKTŮ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Část 3: Finanční a ekonomická analýza infrastrukturních projektů – projekty fondů EU 2007-2013 Základy teorie CBA a její uplatnění v rámci projektů fondů EU 20072013 Dům techniky Pardubice, 26.4.2011
Mgr. Petr Dovolil
Struktura školení
•
Nařízení a metodické dokumenty k CBA v rámci fondů EU – co je CBA, dokumenty EK
•
Finanční analýza – metodika, finanční ukazatele, příspěvek Společenství (EU), finanční udržitelnost
•
Ekonomická analýza – včetně analýzy citlivosti a analýzy rizik
•
Závěr
•
Ukázka příkladů FA a CBA
•
Dotazy
1
Nařízení a metodické dokumenty k CBA v rámci fondů EU
Co je CBA a proč ji zpracovat? CBA (analýza nákladů a přínosů – Costs Benefits Analysis) se skládá z následujících hlavních částí: •
finanční analýzy
•
ekonomické analýzy
•
analýzy citlivosti
•
analýzy rizik
„FEA“ finanční a ekonomická analýza
V rámci fondů EU je CBA především využívána pro: •
prokázání že daný projekt je z ekonomického pohledu žádoucí a že přispívá k cílům regionální politiky EU
•
poskytnutí důkazů, že příspěvek z EU fondů je nutný pro zajištění finanční realizovatelnosti projektu.
2
Nařízení ES k problematice CBA Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11.7.2006 (aktualizace Nařízením Rady (ES) č. 1341/2008, č. 539/2010)
•
– Článek 55: Projekty vytvářející příjmy. Kdy je nutné zpracovat finanční analýzu a jak ovlivní míru podpory.
– Články 39, 40: Velké projekty (nad 50 mil. €). Co je velký projekt? Jaké informace musí členský stát poskytnout jako podklad k rozhodnutí EK?
Nařízení Komise (EK) č. 1828/2006 ze dne 8.12.2006 (aktualizace Nařízením Rady (ES) č. 832/2010)
•
– Povinný formulář žádosti pro dva typy „velkých“ projektů. Investice do infrastruktury. Produktivní investice.
Další dokumenty EK •
Pracovní dokument 4 Evropské komise (srpen 2006): „Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů“. – podrobnější požadavky na zpracování CBA – odkazuje na starší dokument…
•
Guide to cost-benefit analysis of investment projects Evropské komise (červen 2008): „Návod pro analýzu nákladů a přínosů investičních projektů“. – rozvíjí informace z PD4 – zpracované názorné příklady
3
To je ono…
Přehled požadavků na zpracování CBA •
Přímo z Pracovního dokumentu 4: – definování cílů, identifikace projektu Požadavek na „všechny“ projekty! a výsledky studie proveditelnosti – finanční analýza
Požadavek na „všechny“ projekty!
– ekonomická analýza
Požadavek na „velké“ projekty!
– citlivostní analýza a analýza rizik
Požadavek na „velké“ projekty!
4
Finanční analýza
Kdy je nutné zpracovat FA? Dle nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11.7.2006 (vč. aktualizací) článku 55 „Projekty vytvářející příjmy“ •
odst. 1: – Pro účely tohoto nařízení se projektem vytvářejícím příjmy rozumí jakákoli operace zahrnující investici do infrastruktury, za jejíž používání se účtují poplatky hrazené přímo uživateli, nebo jakákoli operace zahrnující prodej nebo pronájem pozemků či budov nebo jakékoli jiné poskytování služeb za úplatu.
•
odst. 6: – Tento článek se nevztahuje na projekty podléhající pravidlům o státní podpoře ve smyslu článku 87 Smlouvy.
5
Kdy je nutné zpracovat FA? Interpretace článku 55 „projekty vytvářející příjem“ Veřejná podpora NE
ANO Postupuje se dle pravidel Veřejné podpory
Projekt vytvářející příjem (dle článku 55) ANO
NE Projekty s celkovými IN do 1 mil. € a provozní ztráta
Možná maximální podpora (článek 53)
Nutno zpracovat finanční analýzu
až 85 % (zaleží na ŘO OP)
Kdy „hrozí“ veřejná podpora EU? Dle kritérií čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, konkrétně: •
převod veřejných prostředků: (dotace, zvýhodněná půjčka, daňová úleva, atd.) – přímá i nepřímá výhoda
•
hospodářská výhoda:
(výhoda oproti podnikům z důvodu dotace)
•
selektivita:
(např. podpora určitého typu podnikání)
•
účinek na hospodářskou soutěž a obchod: (dotčení obchodu mezi členskými státy).
•
V praxi je výklad (posouzení) konkrétního případu poměrně náročné …
•
Nejdříve se posuzuje, zda projekt podléhá podmínkám veřejné podpory EU, tj. zda hrozí narušení hospodářské soutěže a teprve poté se ověřuje, zda bude poskytnutí veřejné podpory slučitelné s právem EU.
6
Typy veřejné podpory EU 1/3 •
De minimis – Pro jeden podnik lze poskytnout podporu max. 200 000 EURO na tři roky, podpora dle takto nastavené výše není počítána jako VP.
•
Regionální podpora GBER (bloková podpora) – zajištění počáteční investice – založení, rozšíření provozovny, změna typu podnikání – v rámci stanovení výše podpory nesmí být do základu pro výpočet podpory zahrnuty provozní náklady – výše Regionální podpory (jeden typ GBER) je určena dle tzv. „způsobilých regionů“ – malé podniky mohou mít podporu navýšenu o 20 %, střední podniky o 10 % oproti regionální podpoře
Typy veřejné podpory EU 2/3
7
Typy „veřejné podpory“ 3/3 •
Pokyny pro životní prostředí (2001/C 37/3) definují: – mají za cíl stanovit podmínky, kdy lze veřejnou podporu považovat za nutnou k zajištění ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje, aniž by měla neúměrný vliv na hospodářskou soutěž a hospodářský růst. – podpora malým a středním podnikům k zajištění Směrnic ŽP (15 %) – podpora podnikům zavádějící vyšší standardy v oblasti ŽP tzn. nad rámec závazných Směrnic EU (30 %) – kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET), využívání OZE 40 % – sanace průmyslových areálů (neznámý původce) 100 % – přemístění podniků a poradenství pro malé a střední podniky (%)
•
Nutno nejdříve notifikovat EK.
Hlavní účel finanční analýzy •
Hlavním úkolem je stanovit zda: – projekt potřebuje podporu z veřejných zdrojů? - pokud ano =) kolik?
•
V rámci výpočtu FA musí být stanoveno: – finanční návratnost investice a vlastního (národního) kapitálu (FNPV/C, FRR/C, FNPV/K, FRR/K) – příslušný (maximální) příspěvek Společenství (EU) - procento a výše dotace z příslušného OP – prověření finanční udržitelnosti projektu:
kumulovaný čistý tok hotovosti (nediskontovaný) by měl být po celé posuzované období kladný (dle standardní metodiky EK) kontrola finanční udržitelnosti projektu ve smyslu tvorby dostatečné části čistých příjmů (tj. rozdíl mezi příjmy a provozními náklady), a to ve výši více než poloviny hodnoty původní investice na konci ekonomické životnosti daného prvku projektu. (měkčí přístup vyjednán v rámci OPŽP)
8
Základní pojmy „stále“ a „běžné“ ceny FA může být počítána ve „stálých“i v „běžných“ cenách, záleží na přístupu Žadatele, respektive podmínkách daného OP. •
Letos stojí nákup 100 Kč
•
Příští rok stojí stejný nákup 102 Kč
•
Meziroční inflace spotřebitelských cen = 2 % – Cenová úroveň letos = 1, příští rok 1,02
Míra inflace je procentní přírůstek indexu spotřebitelských cen
•
– Ve „stálých“ cenách – cena nákupu je pořád stejná – V „běžných“ cenách – letos 100 Kč, příští rok 102 Kč
•
„Stále“ ceny = „reálné“
•
„Běžné“ ceny = „nominální“
Finanční indikátory projektu 1/5 •
FNPV/C (současná čistá hodnota „bez dotace“) musí být záporná – pro infrastrukturní projekty (tj. bez veřejné podpory). – FRR/C musí být nižší než diskontní sazba – PD4 doporučuje diskontní sazbu ve výši 5 %.
•
FNPV/K („s dotací“) musí být vyšší než FNPV/C musí být stále záporná.
•
FRR/K (vnitřní míra návratnosti) musí být vyšší než FRR/C (dle definice), ale ne nepřiměřeně vysoká. – „Guide“ uvádí limit 5 % (hodnota by měla být větší) pro reálnou sazbu, stejný jako finanční diskontní sazba.
9
Finanční indikátory projektu 2/5 Současná hodnota (present value, PV):
PV = DF Ct
současná hodnota budoucího toku peněz
Ct - tok hotovosti
Diskontní sazba (discount rate, r): sazba, kterou se snižuje budoucí tok peněz a kterou se vypočítá PV
Diskontní faktor (discount factor, DF): faktor, kterým se násobí budoucí tok peněz, aby se rovnal PV
NPV
t n
(1 1r ) t 0
kde:
Ct
t
r 5% DF
1 (1 r )t
Ct
je čistý tok hotovosti v období t
Čistý tok hotovosti = příjmy – náklady
Finanční indikátory projektu 3/5 •
Příští rok očekáváme příjem ve výši 40 000 Kč
•
Diskontní sazba = 5 %
•
Současná hodnota:
PV
C1 40.000 38.095 (1 r ) (1 0,05)
10
Finanční indikátory projektu 4/5
IRR = vnitřní míra návratnosti IRR = výše diskontní sazby „r“ pro kterou je NPV = 0 Pokud IRR > r, NPV > 0 Pokud IRR < r, NPV < 0
Finanční indikátory projektu 5/5 Další způsob hodnocení projektu •
Prostá doba návratnosti = počet let potřebných k tomu, aby kumulativní součet peněžních toků převýšil úvodní (počáteční) investici.
•
Reálná doba návratnosti = počet let potřebných k tomu, aby kumulativní součet diskontovaných peněžních toků převýšil úvodní investici.
11
Výpočet příspěvku Společenství 1/5 Toky hotovosti Referenční období Zbytková hodnota Příjmy
prvků se zbývající životností
Příjmy z dané investice Čisté příjmy z dané investice Provozní náklady
Čas
Výdaje
Provozní náklady Reinvestice prvků na konci své životnosti
Původní investice
(celkové IN vč. způsobilé DPH ale bez rezervy)
Diskontování při 5% finanční diskontní míře znamená snížení zbytkové hodnoty na 25% nediskontované hodnoty
Rezerva (nevstupuje do výpočtu finanční mezery)
Výpočet příspěvku Společenství 2/5 •
obecné Nařízení používá pojem „čistý příjem z investice“
•
EK zajímá pouze dopad projektu, nikoliv ostatní finanční toky
•
musíme modelovat „scénář s projektem“ a „scénář bez projektu“ (čistě hypotetický scénář) – přírůstkový příjem = příjem ve scénáři s projektem – příjem ve scénáři bez projektu – přírůstkové náklady = náklady ve scénáři s projektem – náklady ve scénáři bez projektu
12
Výpočet příspěvku Společenství 3/5 Interpretace článku 55 „projekty vytvářející příjem“
Čisté příjmy
FM
Financováno z EU – 85% z FM Finanční mezera Výdaje Plánovací období „2007 – 2013“ – interpretace článku 53, 55 a přílohy III Nařízení ES č. 1083/2006 (včetně pozdějších aktualizací) Strop pro míru spolufinancování EU – 85% Míra podpory (%) = [(náklady – příjmy)/náklady] x 0,85
Výpočet příspěvku Společenství 4/5 Všimněte si rozdílu mezi pojmy: způsobilé výdaje a způsobilé náklady
13
Výpočet příspěvku Společenství 5/5 Diskontované investiční náklady = •
celkové investiční náklady projektu +
•
reinvestice v rámci projektu Nebo reinvestice patří sem?
Diskontované čisté příjmy = •
celkové přírůstkové příjmy projektu -
•
celkové přírůstkové provozní náklady +
•
zbytková hodnota
Finanční udržitelnost projektu 1/1 • Existují dva hlavní přístupy k udržitelnosti: – finanční udržitelnost projektu je splněna když jsou kumulované (nediskontované) čisté peněžní toky po celé referenční období kladné Tabulka finanční udržitelnosti
Rok
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
V běžných cenách Přítoky hotovosti Finanční zdroje celkově Výnosy Přítoky celkem
tis. Kč tis. Kč tis. Kč
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Odtoky hotovosti Investiční náklady Provozní náklady (vč. reinvestic) Splácení úvěrů (vč. úroků) Daně Odtoky celkem
tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Tok hotovosti celkem Kumulativní tok hotovosti celkem Diskontovaný kumulativní tok hotovosti celkem
tis. Kč tis. Kč tis. Kč
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
– v rámci projektů OPD pro silniční stavby není finanční udržitelnost „problém“ – v rámci některých dalších operačních programu je finanční udržitelnost posuzována v mírnějšímu režimu – např. OPŽP je finanční udržitelnost posuzována jako: (kontrola projektu ve smyslu tvorby dostatečné části čistých příjmů (tj. rozdíl mezi příjmy a provozními náklady), a to ve výši více než poloviny hodnoty původní investice na konci ekonomické životnosti daného prvku projektu)
14
Ekonomická analýza
Nařízení pro „velké“ projekty 1/2 •
Nařízení Rady 1083/2006/ES, respektive č. 539/2010 článek 39 definuje: Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti mohou jako součást operačního programu nebo programů financovat výdaje zahrnující řadu prací, činností nebo služeb, které jsou určeny k dosažení nedělitelného úkolu přesné hospodářské nebo technické povahy, s jasně určenými cíli, jehož celkové náklady přesahují 50 milionů EUR (dále jen „velký projekt“)“. ALE, pro dopravní projekty silničních staveb požadavek CSHS.
•
Nařízení Rady 1083/2006/ES článek 55 odstavec 1 definuje: „Pro účely tohoto nařízení se projektem vytvářejícím příjmy rozumí jakákoli operace zahrnující investici do infrastruktury, za jejíž používání se účtují poplatky hrazené přímo uživateli, nebo jakákoli operace zahrnující prodej nebo pronájem pozemků či budov nebo jakékoli jiné poskytování služeb za úplatu.“
15
Nařízení pro „velké“ projekty 2/2 •
Nařízení Rady 1083/2006/ES článek 40 odstavec „e“ uvádí: „zpracovat analýzu nákladů a přínosů, včetně posouzení rizik a předpokládaného dopadu na dané odvětví a na socioekonomickou situaci daného členského státu nebo regionu, a pokud je to možné a vhodné, ostatních regionů Společenství.“
•
Stanovení celkových investičních nákladů projektu tzn. „Individuální“ versus „Velký“ projekt je dle „Pokynu pro použití směnného kurzu pro aplikaci čl. 39 Obecného nařízení a pro sledování čerpání alokací operačních programů s velkými projekty, Ministerstvo financí 24. října 2008“
•
V rámci silničních dopravních staveb v ČR používání nástroj HDM-4
Zpracování ekonomické analýzy •
výchozím bodem ekonomické analýzy jsou standardně peněžní toky používané ve finanční analýze
•
ekonomická analýza je robustní a velice často i náročná analýza.
•
v rámci zpracování ekonomické analýzy je třeba provést určité úpravy: – daňové opravy – opravy z důvodu externalit – od cen tržních k cenám účetním (stínovým)
16
Ekonomické ukazatele projektu Projekt zaslouží podporu, pokud: •
čistá současná hodnota ENPV > 0 diskontovaný součet čistých přínosů je kladný
•
ekonomická míra návratnosti ERR > 5,5 % ekonomická návratnost projektu převyšuje společenskou diskontní sazbu – ale ne příliš moc! – obecně se hodnoty ERR nad 15 ~ 20 % nezdají být důvěryhodné.
•
poměr přínosů / nákladů (BCR) > 1
Analýza citlivosti •
Analýza citlivosti: kvantifikovaná analýza vstupních proměnných, které mají největší dopad na hlavní výstupy projektu: – musí být zpracována za finanční i ekonomické ukazatele projektu – hledá se „kritická“ proměnná =) je ta proměnná, u které změna o 1 % (kladná či záporná) způsobuje odpovídající změnu základní hodnoty NPV o 1 % – hledá se „měnící se“ proměnná =) je taková proměnná (FRR, ERR) která zapříčiní NPV = 0
17
Analýza rizik •
Odhaduje pravděpodobnost změn hlavních vstupních proměnných a dopad těchto změn na hlavní finanční a ekonomické ukazatele projektu.
•
Hlavní vstupní proměnné projektu se nejčastěji modelují metodou „Monte-carlo“ v závislosti na pravděpodobnosti výskytu.
•
Parametry které se v rámci analýzy rizik posuzují jsou: – FRR, FNPV, ERR, ENPV.
Závěr: Nejdůležitější otázky •
Vytváří projekt příjem dle definice v čl. 55?
•
Podléhá projekt pravidlům „veřejné podpory EU“?
•
Je projekt „individuální“ nebo „velký“ ve smyslu čl. 39?
•
Soulad hlavních ukazatelů FA resp. CBA s dokumenty EK.
•
Nutné používat reálné vstupy do FA/CBA.
18
Děkuji Vám za pozornost Mgr. Petr Dovolil E:
[email protected] T: +420 602 382 380 F: +420 221 412 810
Ukázky výsledků FA a CBA
19
Ukázka 1/4
Projekt
Čistý tok hotovosti (tis. CZK) C0
IRR
NPV
(%)
(r = 10%)
C1
A
-100
+200
100
82
B
-10 000
+15 000
50
3 636
Který projekt je lepší?
Ukázka 2/4
Projekt
Čistý tok hotovosti
Prostá doba návratnosti
(tis. CZK) C0
C1
A
-2 000
+2 000
B
-2 000
+1 000
C2
C3 0
NPV (r = 10%)
0
1
-182
+1 000 +5 000
2
+3 492
Který projekt je lepší?
20
Ukázka 3/4
-4,6%
31,9%
-41.196.032
3.787.558
Je tento projekt v pořádku?
Ukázka 4/4 30 5,0%
Otázky: 61.649.998 46.828.502 12.279.417 2.841.180 41.030.621 41.030.621 2.841.180
• Co je neobvyklého na tomto příkladu? • Je možné, aby se výše finanční mezery rovnala nebo byla vyšší než 100% ?
43.987.322 93,9%
21
