S EDMIČKA občasník
7.ORS Junáka
Třebíč
č.3
„Bože, spojujeme se se skauty na celém světě v této modlitbě za mír. Dej, abychom prostřednictvím skautingu mohli dosáhnout lepšího pochopení ostatních a naučili se s nimi žít ve společné harmonii.”
( skautská modlitba pro mír )
Úvodem…
Milé sestry, milí bratři, ještě se ani rok s rokem nesešel a už tu máme 3. číslo našeho občasníku. A komu za to vděčíme ? Budete se divit, ale náš plátek byl zachráněn spisovatelskou tvořivostí světlušky Klíštěte. Ano, ona jediná poskytla svůj výtvor vám, čtenářům. Vy ostatní, nestydíte se malinko ? Co naleznete v tomto čísle nového : imísto nejčtenější rubriky Moji milí výjimečně literární přílohu v Zamyšleníčku isoutěž o ceny ilakotskou povídačku v originále iv nové rubrice Tam – tam vaše vlastní tvorba iPPP – poradna všeho druhu – radí kutil Jáchim Ještě jednou připomínáme podmínku pro vyjití každého nového čísla Sedmičky – alespoň 1 příspěvek od vás čtenářů – tzn. z vlastní hlavy. Tentokrát to bylo od Klíštěte, kdo bude další ?
Aktuálně ze světa
Je dobré mít jasno V důsledku některých táborových událostí došlo v organizaci jednotlivých oddílů sdružených v 7.o.r.s k určitým změnám. Tou největší a nejpatrnější je spojení skautů a skautek v jeden smíšený oddíl, neznámého názvu. Vedle tohoto funguje samostatný 7.roj světlušek a 7. smečka , tvořená již jen vlčaty ( starší skauti přešli do smíšeného oddílu ). 7. dívčí oddíl zanikl – skautky přešly do smíšeného oddílu, zbylé světlušky se navrátily k původnímu označení roj. Podrobná tabulka, jak to bude oficiálně po registraci, viz níže.
číslo 7. 7. 7.
druh oddílu smečka vlčat roj světlušek sm íšený oddíl
název Jezevci Sasanky ???
vedoucí + zástupce Jáchim + Z děněk Pavla + N osí dříví Viťouš + Jáchim
Ještě připomínám, že 7.ors není oddíl. Je to zkratka spřátelených “oddílů”, které mají číslo sedm – 7.
o. (oddíl) r. (roj) s. (smečka).
Nosí dříví Hysterie z historie…?
Co je JAMBOREE ? Jamboree je setkání skautů a skautek ze všech koutů světa. Cílem jamboree je umožnit mladým lidem navázat nová přátelství, s bratry a sestrami z celého sveta, mnohdy na celý život, spoznat kulturu a životní styl jiných národů, zažít neopakovatelné zážitky a mnoho zábavy. Jamboree sa zpravidla koná každé čtyri roky. Co znamená slovo Jamboree? Jamboree je indiánské slovo, které vyjadřuje slavnostní setkání, radovánky a hry spřízněných lidí, kteří přišli z různých zemí.
Jamboree rok 1920 1924 1929 1933
název 1. světové Jamboree 2. světové Jamboree 3. světové Jamboree 4. světové Jamboree
1937 5. světové Jamboree 1947 1951 1955 1957 1959 1963 1967 1971 1975 1979 1983 1988 1991 1995 1999 2003
6. světové Jamboree -Jamboree mieru 7. světové Jamboree 8. světové Jamboree 9. světové Jamboree -Jubilejní Jamboree při příležitosti 50. výročí vzniku skautingu 10. světové Jamboree 11. světové Jamboree
místo konání hala Olympia v Londýně, Anglie Emelundský park v Kodani, Dánsko Arrowe park v Birkenheade, Anglie park Gödöllö v Budapešti, Maďarsko Vogelenzang-Bloemendaal, Holandsko
počet účastníků 8000 účastníků z 34 zemí 4549 účastníků z 33 zemí 50000 účastníků z 69 zemí 25793 účastníků z 34 zemí
Moisson, Francie
24152 účastníků
Bad Ischl, Rakousko Niagara on the Lake, Kanada
12884 účastníků 11139 účastníků
Birmingham, Anglie
30000 účastníků z 87 zemí
Mt. Makiling, Filipíny Marathon, Řecko
28750 účastníků
12203 účastníků z 44 zemí 14000 účastníků z 88 zemí 12011 účastníků ze 107 12. světové Jamboree Farragutský národní park, Idaho, USA zemí 13. světové Jamboree Asagirijská výšina, Japonsko 23758 účastníků z 87 zemí 14. světové Jamboree Nordjamb '75 Lillehammer, Norsko 17259 účastníků z 91 zemí Join-in-Jamboree tábory v Kanadě, Rok světového Jamboree Švédsku, Švýcarsku, USA 14752 účastníků z více než 15. světové Jamboree Calgary, Alberta, Kanada 100 zemí Skautský Catarand areál,Nový Jižní 16. světové Jamboree 13434 účastníků ze 84 zemí Wales, Australie 20000 účastníků ze 135 17. světové Jamboree Sorakský národní park,Korea zemí 28960 účastníků ze166 18. světové Jamboree Flevoland, Holandsko zemí 19. světové Jamboree held in Picarquin, Chile 20. světové Jamboree Thajsko
Rozcestník
Meteorologie přírody 2.díl Počasí se zhorší • • • • • • • • • • • • • • • •
• • • •
dálky jsou jasné a je jasná viditelnost zvuky jsou neobyčejně dobře slyšet lesy "kouří" stoupá mlha kouř jde k zemi, kamna špatně táhnou večer nepadá rosa, ráno je tráva suchá pachy nabývají na intenzitě, kanály, záchody okolo měsíce duhové kolo hvězdy se třpytí slunce je ráno žluté a má ostrý svit, tzv. vysoké svítání při východu slunce ostře červené červánky západ žlutý až oranžový ranní obloha tmavomodrá navečer se vytvářejí mraky, které houstnou a mohutní na obloze se vytvářejí mraky typu řas beránky se mění v kupy a mraky plují nad sebou v několika vrstvách, ve směrech, které se kříží vlaštovky létají nízko u země holubi sedí v houfech na střeše a málo poletují slepice sedí v hejnech a vybírají si čmelíky ptačí zpěv náhle utichá
• • • • • • • • • • • • •
•
ryby vyskakují z vody za nízko letícím hmyzem mravenci rychle opouštějí povrch mraveniště muchničky, komáři a ovádi zuřivě píchají a bodají pavouk křižák zmenšuje své sítě pavučiny spíše v trávě než mezi stromy vlčí bob uzavírá květy sasanka hajní sklápí listy ptačinec, žabinec až do deváté hodiny neotevře květy drchnička rolní se uzavírá asi hodinu před deštěm pokles tlaku vítr mění směr vane západní vítr konopný provaz uvázaný mezi stromy nevysychá a zůstává napjatý, stejně jako vypínací provázky u stanů mokré kameny neosychají, zůstávají vlhké
Lidé želvího ostrova
Šaman Šaman je zde proto, aby navodil vidiny a poodhalil hluboký smysl snů. Jeho obávanou výsadou je neustále spojení se světem Duchů a z toho plynoucí magická síla, znalost tajemství života a smrti. Je knězem, lékařem a kouzelníkem v jedné osobě. V životě kmene zaujímá mimořádně důležité místo.
Posvátnost života pro Indiány Svět, třebaže skrývá i zlé mocnosti, je především chápán jako dobrý a posvátný. Příroda, Matka země, je vždy chována ve velké úctě. Proto i zabíjení není samozřejmým a bez důsledků. Zabíjet se nesmí, pokud to není nezbytně nutné. U některých kmenových svazů existoval zvyk omluvit se zvířeti v motlitbě a vysvětlit mu, proč je nutné ho zbavit života. Platí to především v lásce a úctě, které Indiáni Velkých Plání chovali k bizonům. Bizon představoval sám základ jejich existence, na něm závisela jejich potrava, jejich obydlí, jejich oděv a dokonce i jejich výzbroj. Bizona zužitkovali do posledního kousku. Cílem lovu nikdy nebylo pobít co nejvíce zvířat. Byl to naopak posvátný obřad a bylo třeba dbát na to, aby se nezabilo více bizonů, než bylo nezbytné. Běloši si v letech 1860 - 1875 počínali úplně opačně, když bizony vybíjeli, aby Indiány vyhladověli. Indián se necítil být něčím víc než zvíře - byli si rovni. Dorozumívání mohlo probíhat v obou směrech: člověk mluvil ke zvířeti, poselství však mohl dostat i od něho. Indiánovi nepřipadalo vůbec nesmyslné říci, co mu sdělil jeho kůň. Podobně se věřilo, že se lidé mohou proměnit ve zvířata a naopak, že je možné uzavřít manželství mezi medvědem či hadem a člověkem, nebo uzavřít úmluvu o přátelství mezi různými živočišnými druhy. Indián žil v úzkém kontaktu s přírodou, vše v ní bylo předmětem jeho úcty.
Indiánské obřady a slavnosti Kdysi měla pro Indiány každá událost jejich života posvátný význam. Jejich život doprovázely četné náboženské obřady, svátky a rituály, vztahující se k nějaké důležité události, například k zahájení lovu či k tažení do boje. Při takové příležitosti se konala velká shromáždění, tzv. Pow-Wow, na nichž se zpívalo a tančilo za zvuků bubnů a píšťal. Písně připomínaly zpravidla mýty, tanec pak byl jednou z forem modlitby. Často se tančilo kolem nějakého kůlu, který představoval střed světa. Tanec nebyl považován za zábavu, ale měl vyjádřit naléhavou prosbu. Při významných příložitostech, jako jsou slunovrat, rovnodennost, či úmrtí, bývaly prováděny obřady sweatlodge (potní chýše). Tyto obřady slouží k očištění těla, ale především k očistě duše. Mají zahnat zlé duchy a přivolat na pomoc bytosti dobré. Nejrozšířenějším indiánským zvykem bylo kouření kalumetu. Byla to dýmka s dlouhou dřevěnou troubelí a hlavičkou z katlinitu. Nechyběla u žádného obřadu, u žádné důležité události kolektivního života. Indián nepoznal otravu nikotinem, ke které někdy dochází u bělochů. Kouření považoval za slavnostní náboženský akt, za něco skutečně nevšedního, vyžadujícího veškerou obezřetnost. Tabákové lístky
smíchané s vonnými bylinkami se vložily jeden po druhém do hlavičky. Dýmka se zapalovala obřadně, často teprve poté, co ji ukázali na všechny světové strany. Potom kolovala mezi přítomnými tak, že každý z ní natáhl kouř a předal ji dalšímu. U některých národů se kouřila dýmka i individuálně, ale vždy to mělo duchovní význam. Hlavička znázorňovala Zemi, troubel vše to, co na ní žije. Orlí pera zdobící dýmku představovala nebe. Tabákový kouř znázorňoval cestu duše ze Země do nebe. A tak kouření posvátné dýmky znázorňovalo jednotu celého světa, vzájemnost všech živých bytostí. Tento zvyk jasně ukazoval, že Indiáni měli skutečně ekologický názor na život.
Iktomi Wanji Wanna Omani Iktomi wanji wana omani. Lila locin. Paha mni wanyank inapa. Yunkan mni ata magaksica ota. Yunkan Iktomi he yute cin na iapi wanji owicakiyake: "Misun, glicu po." Hut leciyatan Iya wan mni ki yahep au. "Niye ko, tebniyin kte lo." Hecen magaksica: "Ciye, un heyapi kte lo." Iktomi ke: "Hau." Hecel: "Ohomni inajin po," eye. "Misun, walowan kin: Istogmuz waci po. Tuwa amayalutapi kin, ista nisapi kte," eye. Na wanna lowan: Waci po magaksica. Canksa icu na wicakat’a na nunpelala nipi. Iktomi ota wicakte na cantewaste na iyapi eye: "Tohanl lowacin canna lecunpelo," eyin na lila wote.
Bullman, on December 5, 1904 Trocha poezie
Josef Kainar - KOCOUREK Kocourku milej, čerte můj, já pro tě pláču. A přece mlíčko jsem ti nalívala do talířku pěkně kvítečkovanýho už zrána, před školou, abys mi nevyhládl, než se k tobě vrátím.
Táta se s mámou ustavičně hádá, přišlo k nám psaní, modrý od soudu.
Vpodvečer, to jsme si povídali, já jsem tě hladila, a tys byl elektrickej, a jenom předls, jak ti bylo dobře. Někdy mi vyprávěls kocouři pohádky.
To se ví, knížku o Amundsenovi, tu mi v té zradě vrátit nemá čas.
Tu o myšce, co zlobila svou mámu, tu o měsíčku, malým čaroději, co přičaroval kočce zvonek na ocas, a vykládals mi o dalekým zámku, kde všecko piští podle princezny, a ta si leží na gauči, jí sýr, a je tak smutná. Kocourku černej, kampak ses mi poděl? Kdybys mi tlapkou slůvko naškrábal, ale ty nic. Propad ses do zlý noci. A mně se nechce nic, než stýskat si a brečet.
Má kamarádka Jana už mě zradila. Strašně se chlubí, půjde na trvalou, ten druhý tatínek jí dává spoustu peněz.
Strašně si přeju stát se Amundsenkou a odjet na sever svou malou pevnou lodí, do věčné noci, kde kry praskají, a chtěla bych si čítat z knížek při polární záři a námořníkům ve svátek upéci medvěda. Přeju si odjet, obzvlášt' na Špicberky. Je sice chyba, že tam nejsou myši, no ale mléka, kondenzovanýho, na mojí lodi měl bys dost a dost. A velmi často rybu, však my dva se známe. Prosím tě, vrat se. Vezmu si tě s sebou. Co se tě člověk všude nahledá! Kocourku drahý! Čerte škaredá.
Mozek v rukách
Šifrovací kotouč
Lámejte si hlavičky…
SOUTĚŽ o ceny Nová soutěž o ceny je tu ! Pro někoho lehká, pro někoho těžší, každopádně každý kdo správně odpoví na všechny 3 otázky, dostane se do slosování o nějakou drobnou odměnu. Odpovědi odevzdávejte do redakční schránky zřízené pro tento účel ve vstupní chodbě klubovny, nejpozději do 30. 11. 2003. Nezapomeňte se podepsat !!! otázky: 1. Kdo vládl v naší zemi před T.G. Masarykem ? 2. V Tramtárii zaplatíš za mango 15 tramtárkových korun a za mandarinku 30 tramtárkových korun, kolik tramtárkových korun zaplatíš za broskev ? 3. Jaká je nejvyšší hora České republiky a kolik měří ? Plný pytel problémů (PPP)
Nejlíp se daří africkým fialkám Musím se s vámi podělit, o moje veliké trápení. Mám problém s kytičkami. Ať si totiž pořídím rostlinku jakou chci, od koho chci, je s podivem, že dříve či později vždycky chcípne. Jako příklad bych uvedl můj pokus vypěstovat si doma javor. Sehnal jsem si chudinku semínko a to zasadil do květináče. Světe div se ono se ujalo a vyrašil náznak stromečku. Po dvou měsících, když už měl první dva lístečky, najednou první upadl. Tak jsem se rozhod, že stromeček nechám umřít venku, no a po roce jsem našel půlmetrový stromek, který se tvářil, že mu jako vůbec nic nechybí. Přitom zase na druhou stranu fialky, které v celém bytě akorát rostou, kvetou jen u mě v pokoji. Ještě se musím zmínit o nebožtíku kaktusu - údajně nenáročné, nezničitelné květině. Když se mi povedlo po dlouhém přemlouvání ho probudit ze zimního spánku ve sklepě (podle návodu výrobce), vypal nadmíru spokojeně. No a protože je jasný že každý spáč potřebuje vydatnou snídani, tak jsem ho pořádně zalil a on se asi přecpal a neudělalo mu to dobře a chcípnul chudinka. Stále se ovšem nevzdávám a pokračuji ve svých pěstitélských pohromách. Teď se snažím vypěstovat alespoň jeden dub. Mám asi deset naklíčených žaludů, tak aspoň jeden má snad solidní šanci na to, že mu bude dopřáno vyrůst v památný strom. Už to mám naplánováné. Jakmile trochu povyroste, zasadím ho poblíž náměstí a dám k němu ceduli s nápisem: „Tohle bude za 600 let památný strom“. Jáchim pěstitelství všeho druhu předseda Spolku pro památné stromy
PS: Budete-li mít jakýkoli problém, obraťte se na mě, rád vám ho na těchto stránkách vyřeším. Vidíte jak mi to jde!!!
Cha chá
Tam – tam
O skautech a jiných věcech Tak to je tak víte, tak jo, už vím čím začít, popíšu vám kroj. Je zelenošedý na pravém rukávu je u skautek a světlušek WAGGGS a skauti a vlčata mají WOSM. Na levém rukávu je u obou domovenka, nad ní je zavěšen u světlušek a vlčat žlutý provázek, skauti mají zelený, rangers červený, činovníci bílý, oldskauti, kteří chtějí být skauti, ale nemohou se stýkat s ostatními mají modrou. Vrátíme se pod domovenku, tam je číslo oddílu v mém případě je to 7. Ještě níž je u našich holek znak roje a dívčího oddílu Sasanka, u vlčat je znak smečky a chlapského oddílu Jezevec. Hned pod tím je u malých barva v trojúhelníčku třeba hnědá jako družina klokani, u velkých není žádný trojúhelníček, nýbrž obrázek, třeba je to družina hyeny tak mají obrázek hyeny. Pod tím je funkce. Potom jsem zapomněla dodat, že pod WAGGGS nebo WOSM mohou být odborky. Nad pravou kapsou je státní domovenka. A nad levou je tak zvaně slibáček pokud si splníš slib. Do levé kapsy vede provázek s píšťalkou. Kolem krku vede šátek dole stažený turbánkem kluci ho mají nad límcem a u holek je to obráceně, můžou mít i baret. A ještě mít hnědé kalhoty nebo sukni. Boty mohou být pohorky. To je asi vše o kroji. Budeme mluvit o výletech. Nejvyšší dálka za den je 30 km. Už bylo víc než 100 výprav. Nechci se pomlouvat, ale každá z mých fotek z výprav je rozmazaná. Už ne o výpravách ale o táborech. Na táborech spíme v týpí jsou tam výborné hry. Ale někdy, někdy, někdy bývají povodně třeba jako POVODNĚ 2002. Jinak je dobrej. Téma schůzky. Jsou dobrý učíme se o zvěři, rostlinách atd. prostě jsou k sežrání. Třeba jako orobinec je vodní rostlina. Místo učebnic mají vlčata Stezku a světlušky cestičku světlušek. A navíc si seženeš nové přátele. A teď povídaní o přírodě. Jak se pozná borovice, má asi tak zhruba jehličí dlouhé 4 a půl cm šišky má tlusté. Smrk se pozná podle toho že má krátké jehličí má úzké šišky svislé dolů. Modřín se pozná podle toho že, má krátké jemné jehličí a malé šištičky. A teď listnáče! Bříza se pozná podle toho že má černobílou kůru a žlutý šišky. Jabloň se pozná podle toho že na ní rostou jabka to je logické ne. O zvířatech. Liška se pozná podle toho, že je podobná psu je oranžová, konec ocasu má bílý, a břicho k tlamě taky. Srnec se pozná podle malých parůžků, 4. tenké nohy, bílé zrcátko, na zadku je hnědý. Vlk se podobá šedému hodně chlupatému psu. O květinách. Šípková růže se pozná podle toho, že roste na stejném keři jako šípek, má okvětní lístky do srdíčka. Zvoneček se pozná podle výrazně fialového květu a žlutého středu.
Už mě bolí prsty! (Pozor indiánsky) Howg !
Klíště
(Symboly: řetěz-svornost, oheň-víra, věrnost, bratrství všech lidí, přesýpací hodiny-ubíhající čas)
Halekánka
R&R - Zachraňte oheň (Na melodii písničky "Zachraňte koně") 3) 1) Přišel velký mráz a sníh zas a zas krutý den brzy oheň větrem zhasne nám. Pryč musíme jít a oheň náš skrýt rychle jen jediné teď velké přání mám:
Pak v ten velký den co zdál se jak sen přestal mráz spatřili jsme tenhle šťastný kraj. Pak totemy své jsme vztyčili zde šťastní zas našli jsme tu svůj ztracený ráj.
R: R: Zachraňte oheň volal jsem na svůj kmen závisí na něm každý náš další den ať cestu plání Manitou chrání nesmíme čekat musíme dál!
4) Teď Manitou zas už shlíží na nás vlídně jen brzo také odpověď nám dá: Kdo nejlepší je a kdo vyhraje který kmen náš posvátný oheň střežit má.
2)
R:
Cesta je zlá a každý hlad má my dál jdem ale je nás stále míň a míň. Už zbylo nás pár vím, život je dar krátký jen z naší síly zbyl jen pouhý stín.
R: Zachraňte oheň... + Zachraňte oheň volal jsem na svůj kmen závisí na něm každý náš další den. ZACHRAŇTE OHEŇ!!!
Sedmička – občasník 7. ORS Junáka Třebíč Založen Jerrym a Střečkem r. 1993 Vychází občas Číslo 3 Náklad : 4 výtisky ( skautský, světluškovský, vlčácký, archivní ) kopírování povoleno Toto číslo bylo dopachtěno dne : 30.října 2003 Redakce : P & ND Příspěvky dodali : Klíště, Jáchim Příspěvky posílejte na :
[email protected], nebo nám je předejte na disketě.
