vzdělávání
vzdělávání
II/III ného stavu, kdy mají pracovní poměr na dobu určitou. Účinnost jednotlivých opatření závisí na termínu schválení novely.
Úspěch. O reformu vzdělávacího systému se snaží poslední léta s různými výsledky poměrně mnoho vyspělých států. Asi nejúspěšnější byli reformátoři z kanadské provincie Ontario. Na snímku přednáškový sál ontarijské University of Waterloo
Přílohu připravili: Vlastimil Poliačik, editor Veronika Havlíčková, manažerka přílohy
Strategie vzdělávací politiky do roku 2020
Strategie vzdělávání 2020 je podle ministerstva školství klíčovým dokumentem a zároveň podmínkou pro čerpání prostředků z Evropské unie. „Dokument obsahuje tři klíčové priority. Tou první je snižování nerovnosti ve vzdělávání. Druhou je podpora kvalitní výuky učitele, s čímž souvisí dokončení a zavedení kariérního systému či posílení kvalitní výuky budoucích pedagogů na vysokých školách. Třetí prioritou je odpovědné a efektivní řízení vzdělávacího systému,“ uvedla Klára Bílá. Součástí vzdělávací politiky je i plán povinné maturity z matematiky, nejdříve však od roku 2020, v návaznosti na systémové změny ve výuce tohoto předmětu v základním a středním vzdělávání.
Foto profimedia.cz, foto na titulní straně profimedia.cz
Školství postupuje metodou pokusů a omylů Málokterý z členů vlády Bohuslava Sobotky je aktivnější než ministr školství Marcel Chládek. Za jediný rok ve funkci toho stihl více než většina jeho předchůdců za celé funkční období. Logickým důsledkem však je, že některé zákony jsou šité horkou jehlou. Jeden příklad za všechny – zákon o dětských skupinách se musí ihned novelizovat, aby nebyla ohrožena existence lesních školek. UJAK (obory) - 104x66 mm E15 soutisk.pdf 1 20. 5. 2014 11:23:25
inzerce
A151000063
Univerzita Jana Amose Komenského Praha
www.ujak.cz
Vzdělávání dospělých Sociální a mediální komunikace Manažerská studia Speciální pedagogika Management cestovního ruchu Bezpečnostní studia Mezinárodní a další bakalářské, magisterské, doktorské a MBA programy
jazykové zkoušky telc!
Studujte pro svoji budoucnost
C
o se tedy za rok v rezortu školství událo? Ministerstvo školství připravilo záchranný plán na čerpání prostředků z evropských fondů v operačním programu Výzkum a vývoj pro inovace, ve kterém hrozila ztráta až 10 miliard korun. Tuto ztrátu se díky systémovým opatřením podařilo snížit o tři miliardy korun.
Nekvalifikovaní učitelé
Z českých škol musí odejít dva tisíce nekvalifikovaných učitelů. Od ledna to nařizuje novela zákona o pedagogických pracovnících. Mnoha školám se ale změna nelíbí.
Novela však umožní ředitelům škol zaměstnávat po nezbytně nutnou dobu pedagogické pracovníky, kteří nesplňují podmínky odborné kvalifikace, kdy ředitel školy prokazatelně nemůže zajistit výuku kvalifikovaným pedagogickým pracovníkem. Ředitel školy může v odůvodněných případech rozhodnout, že upouští od předpokladu splnění odborné kvalifikace u pedagogického pracovníka, který k 1. 1. 2015 dosáhl věku 55 let a dlouhodobým výkonem přímé pedagogické činnosti na příslušném druhu nebo typu školy nejméně po dobu 20 let prokázal schopnost výkonu požadované činnosti.
Novela školského zákona
Novela, která je nyní projednávána v Poslanecké sněmovně například plánuje zavést registr pedagogických pracovníků či zpřístupnění přípravných tříd základních škol všem dětem, jednotná zadání závěrečných
zkoušek nebo zákaz prodávat ve školách a školských zařízeních nevhodné potraviny a nápoje. V průběhu roku by z chodeb škol měly zmizet automaty na sladké nápoje či na cukrovinky. Důležitou proměnou projdou také závěrečné zkoušky učebních oborů. „Budou zavedeny jednotné zkoušky, podobně jako je tomu u maturit. Podstatou je jednotné zadání, které se vytváří pro každý obor vzdělání,“ říká Klára Bílá, mluvčí ministerstva školství. Novelizovaný zákon myslí i na děti se speciálními potřebami. Na zvláštní péči budou mít bezplatně nárok všechny, které ji potřebují, tedy i děti s menšími nebo obtížněji rozpoznatelnými problémy. Zatím měly na asistenta, speciální učebnice nebo individuální péči nárok jen děti s jasně danými diagnózami. „Zákon také zpřístupní přípravné třídy základních škol nejen dětem se sociálním znevýhodněním, ale všem, u nichž to doporučí pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálněpedagogická centra,“ doplňuje Klára Bílá. Ředitelé škol by také nově měli mít pracovní poměr na dobu neurčitou, v němž se budou moci opakovat šestiletá funkční období místo součas-
Navýšení platů pedagogů
Ministrovi školství Marcelu Chládkovi se podařilo vyjednat pro rezort na rok 2015 o 4,2 miliardy korun více, z čehož budou dvě miliardy využity na zvýšení platů pedagogů a provozních pracovníků škol o 3,5 procenta. Pedagogům se navíc zvýšily platy již v listopadu roku 2014.
Jednotné přijímací zkoušky
Testovací provoz tohoto způsobu přijímacího řízení, vyplývající z novely školského zákona, proběhne podle ministra školství již v roce 2015 a od roku 2016 v celé České republice. Zkoušky se budou skládat na středních školách, a to z českého jazyka a matematiky. Testy se budou skládat jak z otevřených, tak zaškrtávacích úloh. Testování se uskuteční jen v těch školách, které se do pilotního projektu dobrovolně přihlásily. Kritici jednotných přijímacích zkoušek, například Česká školní inspekce, poukazují na to, že středních škol je u nás nyní nadbytek, zaplněny jsou ani ne ze dvou třetin. Průměrná celorepubliková naplněnost jejich kapacity činila v uplynulém školním
roce 62,4 procenta. Před zavedením povinných a jednotných přijímaček by bylo proto podle České školní inspekce smysluplné přikročit ke slučování středních škol a snížení jejich počtu, tak aby se mohla zvýšit i kvalita přijímaných studentů.
Předložení této novely bylo součástí dohody z letošního podzimu, kdy sněmovna nechala projít zákon o dětských skupinách, ale pod podmínkou přijetí novely, která ochrání lesní školky a další alternativní formy předškolního vzdělávání.
Novela zákona o dětských skupinách
Náhlé zrušení programu pro nadané děti
Vláda na konci prosince schválila novelu zákona o dětských skupinách,
Od července sliboval ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) pětimilionovou podporu na stipendia v projektu CTY (Centrum Ředitelé škol by nově měli mít pro talentovanou mládež) pracovní poměr na dobu neurčitou Online, na podzim vedení ministerstva odsouhlasilo deset milionů na dva školní roky. Díky internetovým programům která zavádí dobrovolnou registraci měly mít nadané děti větší šanci dosubjektů provozujících alternativní stat se na prestižní univerzity. Jenže formu předškolního vzdělávání. Nov polovině prosince ministerstvo vela má zejména ochránit lesní školškolství dotaci zrušilo s tím, že jde ky, které by jinak jen obtížně plnily nedávno schválený zákon o dětských o drahý elitářský program v rozporu se zásadami rovného přístupu ke skupinách. Platí, že registrovaná vzdělávání. Na podporu žáků se již zařízení budou moci uplatňovat sepisují petice. Alena Adámková daňová zvýhodnění, ta ostatní nikoli.
A151000053
i n ze rce
vzdělávání
IV/V
Anketa: Co by měl rok 2015 v oblasti vzdělávání (především) přinést nového?
Marcel Chládek ministr školství, mládeže a tělovýchovy České republiky V minulém roce se podařilo nastartovat řadu procesů ke zkvalitnění školství. Tento rezort byl zanedbáván a naše vláda jej vnímá zcela oprávněně jako jednu z priorit. Již od loňského listopadu se například podařilo navýšit platy pedagogům i provozním pracovníkům škol. Důležité pro oblast školství jsou rovněž novely školského a vysokoškolského zákona. Obě novely mají zkvalitnit oblast vzdělávání v České republice. Součástí novely
školského zákona je rovněž vyhláška, která zakazuje ve školních bufetech a automatech prodávat nezdravý sortiment. Vznikne též registr pedagogických pracovníků a jejich kariérní systém, který zde chyběl. Pracuje se také na změně financování regionálního školství. Změny se budou týkat i sportu, kde se podařilo nastavit transparentní podmínky, jaké v rezortu dosud nebyly.
Tomáš Zima rektor Univerzity Karlovy Akademická obec očekává schvá-
lení novely vysokoškolského zákona, která jde dle mého názoru dobrým směrem. Za její největší přínos osobně vnímám změny v akreditačním procesu, který má být transparentnější. V letošním roce bude též zahájen nový operační program Výzkum, vývoj, vzdělávání, v němž se konečně i pražské vysoké školy dočkají podpory vědy a vzdělávání. Minulý dotační program čerpat prostředky na vědu a výzkum pražským veřejným vysokým školám a AV ČR neumožňoval, ačkoliv právě v Praze je každoročně realizováno přes 70 procent celkového vědeckého výkonu ČR. V neposlední řadě však očekávám, že se proklamace politických stran týkající se podpory vzdělávání a vědy promítnou do nikoliv klesajícího, ale
stoupajícího rozpočtu vysokých škol nejen na vzdělávání, ale i na vědeckou činnost. Jsem optimistou – věřím, že rok 2015 nebude rokem horším, ale naopak lepším než ten uplynulý. Též doufám, že Univerzita Karlova bude i v letošním roce významným komentátorem společenského dění a její názor bude nadále brán v úvahu.
Zdeněk Somr viceprezident Hospodářské komory ČR pro vzdělávání Rok 2014 přinesl „národní shodu“ i n ze rce
v tom, že součástí vzdělávání ve školách má být i získávání kvalifikace, a v roce 2015 je potřeba tuto myšlenku přenést do života. Potřebujeme dostat co nejvíce odborného výcviku a odborné praxe do firem, zkvalitnit kariérové poradenství, sladit oborovou strukturu s potřebami trhu práce. Musíme zajistit provoz a rozvoj Národní soustavy kvalifikací jako základu pro vzdělávání dospělých a doufám, že se nám podaří nastartovat mistrovské zkoušky řemeslníků jako cestu ke kvalitě a konkurenceschopnosti. A měli bychom do mateřských škol a na první stupeň základních škol dostat hodně stavebnic jako návrat k polytechnické výchově, čímž dopřejeme dětem radost z toho, že něco samy vytvoří a ono to funguje.
Jindřich Ploch zastupující rektor Vysoké školy obchodní Letošní rok zásadně ovlivní změny v legislativním prostředí, neboť Parlamentem ČR bude schválena a nabude účinnosti očekávaná novela zákona o vysokých školách 111/98 Sb. Vysoká škola obchodní tyto změny vítá, protože kvalita vzdělávání a standardizace prostředí na vysokých školách se stává fenoménem pro příští desetiletí. Tématem dalšího rozvoje naší školy jsou proto oblasti znalostní, personální a dále prohloubení spolupráce s firmami působícími v oblasti cestovního ruchu a služeb v letecké dopravě. VŠO klade velký důraz na podporu nadaných studentů, vyhodnocuje uplatnění svých absolventů, ale zároveň věnuje i značnou pozornost příčinám studijních neúspěchů a snaží se jim předcházet. Velice důležitá je pro nás také podpora studentů v aktivním vyhledávání pracovních příležitostí. Jako další důležitý úkol pro rok 2015 vidím podporu mezinárodní mobility studentů a akademických pracovníků, vytváření „mezinárodního prostředí na Vysoké škole obchodní“ a zvyšování studijních programů vyučovaných v cizích jazycích.
Jiří Zajíček předseda Unie školských asociací ČR – CZESHA a ředitel Masarykovy střední školy chemické V počátečním vzdělávání je pro nás vždy důležitá zejména jeho kvalita a schopnost škol připravit žáky pro život. Kvalitní vzdělávací soustava se však v žádném případě nemůže obejít bez dostatečného financování. Proto jako jednoznačnou prioritu pro rok 2015 vidím nutnost provést reformu financování v regionálním školství. Za situace, kdy jsou školy financovány podle počtu žáků, je velmi obtížné udržet nebo ještě lépe zvýšit kvalitu ve vzdělávání. V minulých letech jsme byli svědky několika pokusů MŠMT o provedení této reformy, dosud však bezvýsledně. Doufejme tedy, že současný pan ministr bude v této oblasti úspěšný. Neméně důležitý je kvalitní pedagogický sbor ve školách a zde by velice pomohlo zavést motivační kariérní systém pro učitele, který je připravován. To vidím jako druhou hlavní prioritu pro rok 2015.
Markéta Pražmová předsedkyně Asociace vyšších odborných škol Co si přejeme? Definitivní vyřešení problematiky VOŠ s širokou dostupností tohoto profesně zaměřeného segmentu vzdělávání a splnění příslibů vedení MŠMT k zajištění rovnoprávného postavení VOŠ v soustavě terciárního vzdělávání. Co očekáváme? Koncepční vyřešení postavení VOŠ v souladu s predikcí potřeb trhu práce a požadavků zaměstnavatelů. MŠMT musí rozhodnout na základě vyhodnocení výstupů z jednání (kulatých stolů) s odbornou a pedagogickou veřejností. Co požadujeme? Vytvoření samostatného zákona o VOŠ s trvalým zakotvením VOŠ do terciárního vzdě-
lávání včetně všech akreditovaných vzdělávacích programů zdravotnických oborů VOŠ a jejich variabilní nabídky pro zdravotnický terén s vymezením kompetencí zdravotnických pracovníků. V co věříme? Ve vytvoření formálních i legislativních předpokladů pro oboustrannou prostupnost mezi profesně orientovanými bakalářskými studijními programy a vzdělávacími programy VOŠ. V co doufáme? Že VOŠ nebudou v roce 2015 nadále ohrožovány nejistou budoucností.
Alice Štunda zřizovatelka a majitelka Sunny Canadian International School V souvislosti s pilotním ověřováním
jednotných přijímacích zkoušek na maturitní obory očekávám debatu na téma, co má žák umět, aby mohl dojít až k maturitě. Na základě svých zahraničních studijních zkušeností vím, že nestačí školou jen projít – úspěšný student musí mít vynikající výsledky. Souhlasím s názorem, že maturita skutečně proto nemusí být pro všechny. Otázkou je, jestli i samotné střední a vysoké školy pružně reagují na potřeby vývoje a kvalitně vychovávají studenty schopné obstát v konkurenčním prostředí globálního světa. Domnívám se, že čeští studenti se musí stále učit, jak vyhledávat kvalitní informace a jak s nimi pracovat. Takové zdroje navíc nejsou často ani dostupné v českém jazyce. Našemu školství by tedy jistě pomohlo více se zaměřit na to, co mladým lidem skutečně pomůže ke kvalitnímu a úspěšnému životu, tedy klást důraz na znalost jazyků, na samostatnost, dovednost samostudia, kreativitu, morálku a schopnost být nejen dobrým spoluhráčem, ale i lídrem. i n ze rce
Základem je správná vejška !
Aplikovaná informatika
Elektronická přihláška na:
Manažerská ekonomika
www.vsmiep.cz
Právo v podnikání
Dny otevřených dveří:
Právo ve veřejné správě
22.1., 19.2., 19.3.2015
vzdělávání
VI/VII
Ontarijská reforma vzdělávání může být zajímavou inspirací V
Proč Ontario
Existuje hned několik důvodů, proč je vzdělávání v Ontariu pro nás zajímavé. Zaprvé pokud jde o počet škol a počet žáků, jde o přibližně stejně velký systém. Zadruhé Ontario je vyspělou demokracií s poměrně složitou strukturou řízení a rozhodování. Podobně jako Česká republika i Ontario prošlo složitým obdobím reforem a změn. Jde tedy o příklad úspěšné vzdělávací reformy, která proběhla v relativně obtížném politickém, sociálním i kulturním kontextu. Zatřetí Ontario je jedním z velmi mála států, ve kterých se daří imigrantům dosahovat stejně vysokých vzdělávacích výsledků jako rodilým Kanaďanům. Je to příklad promyšleného inkluzivního vzdělávání a důkaz toho, že celkové vzdělávací výsledky se dají zvyšovat bez toho, že by se prohlubovaly rozdíly mezi nejlepšími a nejhoršími.
Reforma trochu jinak
Tvůrci ontarijské reformy, nastartované v roce 2003, od počátku stavěli na předpokladu, že jádro reformy musí spočívat ve zkvalitnění výuky a zlepšení každodenních výukových i řídících praktik ve škole a ve třídě. Dobře si uvědomovali, že učitelé, ředitelé i žáci jsou ve škole rozptylováni řadou činností (například vyplňováním formulářů, psaním
Podobné Česku. Ontario je největší kanadskou provincií. Je zde kolem dvou milionů dětí školního věku, které chodí do přibližně čtyř tisíc základních a tisíc středních škol (což přibližně odpovídá České republice). Na snímku hlavní město provincie Toronto, kde školy navštěvuje cca 250 tisíc žáků.
Foto profimedia.cz
zdělávací reforma v kanadské provincii Ontario je jedním z mála příkladů prokazatelně pozitivní systémové změny vzdělávání, a to navíc během relativně krátkého času. Základní principy této reformy se ovšem nápadně liší od toho, co známe a jak jsme zvyklí uvažovat. Klíčovými slovy v Ontariu nebyly financování, testování, standardy či reorganizace, ale „budování kapacit“, „leadership“ a neustálé zlepšování výuky. Reforma nebyla založena na hledání nějakého „zázračného receptu“ na vzdělávání, ale na promyšlené realizaci dílčích opatření, jejichž vhodnost byla (a je) posuzována výhradně na základě toho, nakolik pomůže zlepšit výuku v každé jednotlivé třídě.
Řízení školství v Ontariu Každá kanadská provincie, tedy i Ontario, má vlastní ministerstvo školství, které je odpovědné za financování, kurikulum atd. Provincie Ontario se skládá ze 72 menších správních oblastí – školských distriktů, v jejichž čele jsou místní školní rady. Školní rady zaměstnávají úředníky, specializované na oblast vzdělávání. V čele každého distriktu jsou ředitelé vzdělávání. Ostatní vedoucí úředníci, kteří jsou bezprostředně podřízeni řediteli vzdělávání, jsou označováni jako superintendenti. Role superintendentů je velmi důležitá. Jde vlastně o mezičlánek mezi politickým a administrativním vedením distriktu na straně jedné a řediteli jednotlivých škol na straně druhé. Většinou jde o bývalé ředitele a učitele. Jejich náplň práce je nejen administrativní (správní) a kontrolní, ale také podpůrná a „vůdcovská“ ve vztahu ke školám v daném distriktu. Výhodou je, že superintendenti spravují vždy více škol v daném distriktu. Mají tedy možnost srovnávat jednotlivé školy a šířit dobře fungující praktiky mezi školami. Lze říci, že žádný takový mezičlánek řízení ve vzdělávacím systému České republiky neexistuje. Místní školní rady mají vysoké pravomoci: volí ředitele škol, zaměstnávají učitele, stanovují rozpočet a rozhodují o podobě některých vzdělávacích programů. Většina financování škol jde ovšem přímo z ministerstva dané provincie, nikoli z místních zdrojů. Mezi ministerstvem a distrikty není žádný další administrativní mezičlánek a komunikace mezi nimi probíhá přímo. Existuje zde tak užší propojení jednotlivých úrovní řízení vzdělávání. V Ontariu neexistuje žádný inspekční orgán. Za kvalitu výuky je odpovědná vždy školní rada daného distriktu (jako kolektivní orgán).
zpráv atd.) od toho, co je jejich hlavním posláním: učit se (v případě žáků) a dobře vzdělávat (v případě učitelů a ředitelů). Zlepšení vzdělávání ovšem může nastat pouze tehdy, pokud jsou všichni aktéři vzdělávacího procesu motivovaní a oddaní pro zlepšování výuky. Klíčovým pojmem pro reformu v Ontariu se stalo „budování kapacit“ (capacity building). Má-li se žák dobře učit a učitel dobře vzdělávat, musejí to umět a musejí mít k tomu vytvořeny dostatečné podmínky. Ontarijská logika reformy se od mnohých jiných liší tím, že v ní chybí prvky „skládání účtů“ v podobě
vytváření žebříčků škol, testování žáků, odměňování učitelů na základě jejich (předpokládaného) výkonu atd. Místo toho je založena na zvyšování kompetencí a motivace všech aktérů vzdělávání. Byly formulovány „jen“ tři hlavní cíle reformy, jejichž plnění ovšem bylo důsledně sledováno: 1. zlepšení celkových výsledků žáků, 2. snížení nerovností v dosažených výsledcích žáků a 3. zvýšení důvěry veřejnosti ve veřejné školy.
Inspirace pro Česko
Je jisté, že žádnou vzdělávací reformu nelze jednoduše převzít tak,
jak byla přijata a realizována jinde. Náš kontext je v mnoha ohledech jiný. Minimálně v následujících čtyřech bodech se lze inspirovat.
Zvyšování kapacit a leadershipu
Základní inspirací je zvyšování kapacit na každé úrovni řízení. Platí, že jakékoli opatření vzdělávací politiky může být dobré jen do té míry, do jaké míry jsou dobří lidé, kteří je implementují. Metaanalýzy faktorů ovlivňujících vzdělávací výsledky žáků ukazují, že kvalita učitelů a ředitelů ovlivňuje kvalitu vzdělávání mnohem více než jakékoli jiné faktory. Jakákoli vzdělávací reforma se tedy musí zaměřit na zvýšení kvality vyučování přímo ve třídách – na schopnosti učitelů lépe vzdělávat a schopnosti ředitelů lépe řídit. Tento poznatek nejsme v České republice stále schopni plně docenit. Většina opatření (třeba změna kurikula, evaluace atd.) je zaváděna bez ohledu na to, jaké jsou schopnosti a postoje těch, kteří mají tyto změny realizovat. Ačkoli vytváření kapacit, například v podobě nějaké formy dalšího profesního vzdělávání, se objevuje takřka ve všech strategických dokumentech, jen velmi zřídka se například diskutuje o tom, že je potřeba zvýšit kapacity přímo řízených organizací a že pokud máme zavést úspěšný systém evaluace a monitoringu, musíme v první řadě vybudovat instituce, ve kterých působí odborně vysoce zdatní a zku-
šení lidé. Ještě méně se v ČR mluví o kapacitách úředníků na centrální, krajské i obecní úrovni. Tyto kapacity doposud nejsou ani popsány, natož abychom hledali cesty, jak je vylepšit. Zvyšování kapacit je často pojímáno jako doplněk reforem, nikoli jako centrální téma změn ve vzdělávání.
Koncentrace řídících struktur
Ontarijská vzdělávací reforma je založena spíše na změně „kultury“ než „struktury“. Její hlavní tvůrci, jako například Ben Levin, upozorňují, že je třeba se vyhnout představě, kterou zastává mnoho vzdělávacích reformátorů, že je nutno změnit struktury řízení: „…víme, že samotné změny v systému řízení (governance) nevedou ke zlepšení výuky a učení nebo studijních výsledků“ (Levin 2008, s. 69). Jakékoli organizační změny vždy přinášejí vysoké transakční náklady a odvádějí pozornost, energii a zdroje od toho nejpodstatnějšího: zlepšení vzdělávání ve třídách. Je tedy lépe se snažit o změny hned, a to i v rámci třeba ne zcela optimálních struktur, než ztrácet čas a energii radikální (a nejistou) systémovou změnou struktur. Nicméně některé strukturální prvky, na kterých byla reforma v Ontariu postavena, jsou zcela odlišné od situace v České republice a bylo by vhodné uvažovat o jejich změně, případně je alespoň nezbytné vzít tato omezení v úvahu. Zásadním problémem se jeví především vysoká míra
roztříštěnosti veřejné správy v oblasti školství. Jak je uvedeno výše, v Ontariu existuje pouze 72 distriktů (tj. obdoba našich „zřizovatelů“), které zřizují asi pět tisíc základních a středních škol. Naopak v České republice podle posledních údajů ve školském rejstříku zřizuje 2634 měst, městysů, obcí a městských částí celkem 3636 základních škol, MŠMT zřizuje dalších 50 škol (většinou jde o školy pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami). Základní školy zřizují i kraje (14 krajů zřizuje 313 základních škol, jde ale spíš o bývalé zvláštní školy nebo školy pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami). V České republice je tedy 4002 veřejných základních škol, které jsou zřizovány celkem 2649 různými zřizovateli. Řízení školství je tedy u nás velmi roztříštěné, což má mimo jiné negativní vliv na zvyšování kapacit.
Na jedné straně máme příklad České republiky, kde je mnoho „koncepčních a strategických“ dokumentů, které jsou sice často formálně přijaty, ale de facto je málokdo zná a ještě méně lidí a institucí se jimi skutečně řídí. Na straně druhé máme příklad Ontaria, ve kterém má hlavní jednotící úlohu šestistránkový dokument, který je po celou dobu jen pracovní verzí. Jak Levin zdůrazňuje: vize a stanovení cílů jsou důležité, nikoli však ve formě dokumentu, ale ve formě skutečného sdílení a vzájemného porozumění. Samotný dokument musí být krátký, srozumitelný a vedoucí k diskuzím o jeho naplnění. V České republice jsme možná až příliš zaujati vytvářením, dolaďováním a schvalováním dalších dokumentů, aniž bychom měli sílu a čas na jejich skutečnou implementaci v každé jednotlivé škole.
Důraz na realizaci cílů
A140005430
Současné diskuze o vzdělávací politice v České republice často připomínají hledání svatého grálu − nějakého samospasitelného řešení, které výrazně zvedne úroveň vzdělávacích výsledků. Nic takového ovšem neexistuje. Zkušenost Ontaria ukazuje, že „mít nějakou velkou myšlenku je pro celkový úspěch méně důležité než bezchybné a účinné vykonávaní běžných činností“ (Levin, 2008, s. 6). Lapidárně řečeno, v první řadě jde o to, aby všichni − od učitelů po úředníky − dělali dobře svoji práci. Jakkoli to zní samozřejmě, vůbec to není samozřejmý předpoklad. Ontarijská zkušenost také ukazuje, že místo mnoha cílů je lepší soustředit se na několik málo cílů a dlouhodobě a systematicky trvat na jejich plnění. Ontario představuje příklad orientace na praxi a na akci − nikoli na detailní plánování a psaní „strategických dokumentů“. Povaha Strategických směrů (hlavního strategického dokumentu reformy) krásně dokumentuje hlavní princip reformy − důraz na aktivity, činnosti a implementaci toho, co pomáhá rozvíjet vzdělávání, místo na psaní sáhodlouhých „slohových cvičení“ tak, jak je známe z našeho kontextu.
Zvýšení role výzkumu
Jedním z prvků, bez kterého si nelze reformu v Ontariu představit, je vysoce kvalitní výzkum v oblasti vzdělávání. Myšlenkově byla celá reforma podložena světově uznávanými odborníky na vzdělávání, jako jsou Michael Fullan, Ben Levin a Kenneth Leithwood. Velkou roli hraje přítomnost kvalitních institucí, jako je Ontario Institute of Education na University of Toronto. Bez kvalitního výzkumu a lidí, kteří vzdělávání v jeho širokých souvislostech skutečně rozumí, si lze jakoukoli úspěšnou reformu těžko představit. >mik Zpracováno na základě textů: B. Levin - Celoplošné zlepšení vzdělávacího systému (FSV UK); A. Veselý - Vzdělávací reforma v Ontariu: Co se z ní můžeme naučit? Řízení školy; A. Veselý - Vzdělávací reforma v Ontariu (Orbis Scholae). i n ze rce
Bankovní institut vysoká škola
Vzdělání na úrovni
www.bivs.cz Bakalářské obory Informační technologie a management Bankovní management Banking management (studium v angličtině) Ȼɚɧɤɨɜɫɤɢɣɦɟɧɟɞɠɦɟɧɬ (studium v ruštině) Ekonomika a management podniku
(specializace: Řízení společnosti / Malé a střední podniky / Marketing a sociální sítě / Řízení lidských zdrojů / Právní aspekty řízení / Krizový management)
Oceňování majetku Navazující magisterské obory Finance Finance (studium v angličtině) Navštivte nás na Dni otevřených dveří, dne 29. ledna 2015 v Praze, Teplicích, Písku, Karlových Varech a Břeclavi.
THE ONLY ENGLISH LANGUAGE BUSINESS WEEKLY IN THE CZECH REPUBLIC
