13 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 29. BŘEZNA 2012, DATUM VYDÁNÍ: 6. DUBNA 2012, CENA: 6 KČ
Čtěte v čísle i na http//www.oskovo.cz Redakční fotoreportáž z demonstrace
proti reformě ve zdravotnictví – str. 2 Zprávy ze zahraničí – str. 3
Příloha – str. I až IV: Poradny na přání (Právní servis, Sociální rubrika) Čtvrt roku se změnami zákoníku práce
Paní, vždyť ty kraslice jsou vytunelovaný!
DIVADÉLKO I DIKTÁT Proč odešli odboráři z jednání tripartity „Vláda s námi hraje divadélko,” prohlásil předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil na brífinku svolaném po odchodu odborářů z jednání tripartity 23. března v Praze (Kovák informoval v minulém čísle). „Už rok a půl přicházíme s konzistentními návrhy, a přístup vlády nás nemohl nechat klidnými,” upozornil J. Zavadil. Padají návrhy na další restrikce, zvýšení DPH na jednotnou sazbu 20 procent, zmrazení důchodů na tři roky...„Na spoustu lidí dopadá obrovský balvan, žádný z našich návrhů nebyl přijat, oni si nás jen vyslechnou a pokračují ve svých škrtech. To už není dialog, ale diktát. Chci také odmítnout, že jsme na odchod z tripartity byli připraveni. To vyplynulo z dvouhodinového jednání, když bylo zřejmé, že vláda žádné naše návrhy nepřijme. My nemůžeme participovat na tom, že bude poškozeno 80 procent lidí. Je to vláda pro všechny, nebo jen pro úzkou skupinu? Vypadá to spíš na to druhé. Na nic jsme nedostali konkrétní odpověď. Nebudeme nikomu dělat křoví. Vláda se rozhodla jít svou cestou, ale se všemi důsledky, s čímž musí počítat. Vyrovnané rozpočty nemohou být za každou cenu. Přitom hrozí, že se veřejné rozpočty po vládních krocích ještě zhorší,” upozornil předseda ČMKOS. (Pokračování na str. 2)
Nejsme ovčané, ale občané - shodli se účastníci demonstrace proti vládní reformě zdravotnictví
SE ZDRAVOTNICKOU REFORMOU DO AFRIKY Tam nás vede vláda - zaznělo na demonstraci v Praze Nové vládní záměry v pokračující zdravotnické reformě vyhnaly zdravotníky, ale také zdravotně postižené, studenty, důchodce a další občany do ulic. Sešli se na demonstraci 27. března na Palackého náměstí v Praze.
V
ládní reformy poškodí nejenom pacien„ ty, ale i zaměstnance ve zdravotnictví. Bude to znamenat rušení celých nemocnic, masové propouštění a ordinace praktických lékařů jen v okresních městech. Odbory s tím zásadně nesouhlasí,” prohlásila na demonstraci předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková. „Na nový kloub budete moci čekat až 1,5 roku a na poskytnutí onkologické péče až 26 měsíců. Otázka je, jestli se toho vůbec ještě dožijete,” upozornila. „Programové rozkrádání státní kasy vládě nevadí. Miliardy z kapes daňových poplatníků přitékají různým mazánkům, kolibříkům, koťatům a jak si dále ještě nechají říkat,” narážela zástupkyně studentů Karolína Babičková na kauzu odposlechů bývalého pražského primátora Pavla Béma a dodala: „Proti těmto mafiánským strukturám, které nás přivádějí na buben, nedělá vláda vůbec nic. Jak dlouho budeme ještě nečinně přihlížet, než si uvědomíme, že čas na změnu právě nastal?” Nejsme ovčané, ale občané Na demonstraci promluvil také předseda České lékařské komory Milan Kubek: „Zdravot-
nictví u nás fungovalo a díky obětavé práci lékařů a ostatních zdravotníků ještě stále funguje. Za 7 procent HDP je totiž zázrakem efektivity. Proč je tedy třeba něco, co funguje, od základu překopat, chcete-li reformovat? Léky se budou prodávat u benzínové pumpy, zrušíme 40 procent porodnic, zavřeme polovinu dětských oddělení, brýle bude předepisovat optik, lehčí onemocnění mají kurýrovat zdravotní sestry… Naše zdravotnictví směřuje někam do Afriky. Nejsme ovčané, ale občané a jen společně dokážeme naše zdravotnictví zachránit,” upozornil M. Kubek. „Že nejsou peníze? Vše je otázkou priorit. Na to, co naši vládcové považují za důležité, se vždycky peníze najdou,” podotkl mluvčí občanské iniciativy ProAlt Pavel Čižinský. Prohrát lze jen jednou „Jedná se o plíživou privatizaci nemocnic. Ženou je do ekonomických problémů a pak si je rozdělí finanční skupiny. Prohrát veřejnou službu zdravotnictví lze jen jednou – to nesmíme dopustit!” vyzval přítomné předseda Lékařského odborového klubu Martin Engel. (Pokračování na str. 2)
1
KOVÁK číslo 13 — 6. dubna 2012
FO T OREPORTÁŽ Z DEMONS TRACE 27.3. V PRAZE
SE ZDRAVOTNICKOU ... (Dokončení ze str. 1)
S historkou ze života se na demonstraci podělil předseda Svazu pacientů Luboš Olejár: Babička si přišla do jedné mostecké lékárny s receptem vyzvednout léky. Když jí však lékárnice sdělila doplatek ve výši téměř 2 000 Kč, babička konstatovala, že tolik nemá, a pomalu odcházela. Když ji lékárnice upozornila, že ty léky opravdu potřebuje, odpověděla, že k čemu jí budou léky, když nebude mít na jídlo… Co je to za vládu? „Co je to za vládu, když se lidé musí rozhodovat mezi léky a jídlem? Kam až to spějeme?” zeptal se přítomných L. Olejár. Text a snímky MARTIN BENEŠ
2
DIVADÉLKO... (Dokončení ze str. 1)
Do dluhové spirály „Už od loňského září jsme upozorňovali, že k současné situaci dojde, a vyzývali jsme vládu, aby přijímala taková opatření, která situaci naopak ještě nezhorší,” konstatoval předseda OS KOVO Josef Středula. „Důsledkem vládních kroků nebude budoucí prosperita, ale další prohloubení rozpočtové ztráty. Hrozí až pětiprocentní propad HDP v roce 2014, a dostaneme se tak do dluhové spirály. Následovat má další privatizace veřejných služeb, praktická nedostupnost zdravotní péče pro mnoho lidí, snížení životní úrovně důchodců, růst nezaměstnanosti. Naše trpělivost tedy přetekla pomyslný pohár,” zdůraznil předseda OS KOVO. MARTIN BENEŠ
KOVÁK číslo 13 — 6. dubna 2012
JSOU VŠICHNI SLOVÁCI CHUDÁCI? Automobilky zvýšily mzdy a rozšiřují výrobu, ale třetina lidí tře bídu Všichni Slováci jistě nejsou chudáci. Bezesporu smutně se vede těm, kdo ztratí zaměstnání nebo mají špatně placené místo. Naopak ti, kdo našli práci v automobilovém průmyslu, se mají o poznání lépe. V této souvislosti přichází v posledních týdnech ze Slovenska mnoho rozporných zpráv a pohledů.
S
tatistiky hovoří o klesající životní úrovni sociálně slabších a nezaměstnaných, jichž je dle informace z března již 408 000 neboli téměř 14 procent. Za této situace je s podivem, že na Slovensku pracuje – dle oficiální statistiky – legálně evidovaných přibližně 21 000 cizinců. Život ze dne na den Loňský průzkum Eurobarometru odhalil, že 35 procent Slováků žije ze dne na den, 45 procent pracujících si nemůže dovolit ani týdenní dovolenou ročně mimo domov a minimální mzda je po zaplacení odvodů nižší než národní hranice chudoby, jež činí 306 eur, upozornil dvouměsíčník slovenských kováků Priority. Čistá minimální mzda je jen o zhruba 90 eur vyšší než životní minimum jednotlivce.
že Slovensko platí eurem, ale i relativně nízké mzdy, přijatelná produktivita práce a nízké daně. Daří se jen v autoprůmyslu Automobilový průmysl je v podstatě jediným odvětvím, které zaznamenává soustavný růst, což dokládají zprávy z poslední doby. Tak Kia Motors Slovakia, jež je prvním výrobním závodem jihokorejské společnosti Kia Motors Corporation v Evropě, zaměstnává již více než 3 900 lidí. Tato továrna na automobily i motory zahájila provoz v prosinci 2006 a vyrábí vůz Kia cee’d ve třech karosářských úpravách; nedávno
Velké rozdíly Velké rozdíly v příjmech nabízí srovnání platů a mezd v hlavních hospodářských odvětvích, kde jsou Tak jsme ty tvoje známé pohostili, a teď jsou z nás úplní chudáci... v čele zaměstnanci opustil brány závodu již milióntý vůz. Firma od informačních a telekomunikačních technologií letošního února dokonce zvýšila základní mzdy s průměrem 1 736 eur měsíčně. S velkým odstuvšech zaměstnanců o 4,5 procenta. Své miliónté pem za nimi následují pracovníci průmyslu auto vyrobil již loni v listopadu i trnavský závod s 824 eur, velkoobchodu se 745 eur, prodeje PSA Peugeot Citroēn. a oprav motorových vozidel se 724 eur, dopravy a skladování se 719 eur. A opět daleko pod nimi Volkswagen Bratislava vede figurují lidé ze stavebnictví s průměrným platem Dobře se vede také bratislavskému závodu 603 eur, maloobchodu s 554 eur, ubytování Volkswagen Slovakia, který přechází v dubnu na 552 eur a pohostinství s 358 eur. třísměnný provoz výroby městských vozidel tyPodpora nových pracovních míst pu New Small Family – Volkswagen up!, Škoda Citigo a SEAT Mii. Od roku 1991, kdy VW SloVe snaze podnítit vytváření nových pracovvakia zahájil svou přítomnost na Slovensku, vyních míst poskytla bývalá vláda Ivety Radičové robil již přes 2,5 miliónu vozidel. Právě autodevíti zahraničním firmám státní stimuly v celmobil značky Škoda je nejprodávanějším vozem kové výši 46 miliónů eur, aby je přiměla zřizona slovenském trhu, kde jeho odbyt v lednu vat výrobu hlavně v lokalitách s vysokou neza2012 stoupl o 8,77 procenta oproti stejnému měměstnaností, jako jsou Lučenec, Klenovec či síci 2011. Automobilka přijala v poslední době Námestovo. Většina podpořených projektů sou1 800 nových pracovníků a dalších 650 chce visí s dodávkami pro automobilový průmysl. Inv nejbližší době zaměstnat. JAN HÁLA vestory dle Hospodárskych novin láká nejen to,
• Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrky vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchila 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, e.mail:
[email protected] • Redakční rada: J. Švec-předseda, tel: 387016255, O. Beneda, A. Sobolová, J. Sůva, JUDr. V. Štich, L. Zimmermann • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p.,odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605
NÁVRH USNESENÍ Evropského hospodářského a sociálního výboru k hospodářské a sociální situaci Evropské unie (III.) Shrnutí dokumentu Komise: Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) byl zřízen v roce 2006 s cílem projevit solidaritu s pracovníky, kteří ztratili své zaměstnání v důsledku globalizace, a podpořit je při rychlé integraci na trhu práce. V roce 2009 se doba poskytování příspěvků z EFG trvale prodloužila z 12 měsíců na 24 měsíců a prahová hodnota pro způsobilost žádostí o příspěvek z EFG klesla z 1 000 na 500 propuštěných pracovníků v průmyslovém odvětví, regionu či podniku, a to během velmi krátké doby.Zavedením dočasné výjimky byla oblast působnosti EFG rozšířena i na pracovníky, kteří ztratili své zaměstnání v důsledku nedávné finanční a hospodářské krize. Při podávání žádosti o příspěvek z EFG musí členský stát prokázat vazbu mezi propouštěním a finanční a hospodářskou krizí. Spolufinancování opatření z EFG navíc vzrostlo z původních 50 % na 65 %. Lhůta pro výjimky měla vypršet na konci roku 2011, nicméně Komise nedávno předložila návrh (KOM(2011) 336 v konečném znění) na prodloužení této lhůty do 31. prosince 2013, tj. do konce období provádění nařízení z roku 2006. Komise rovněž nedávno předložila návrh (KOM(2011) 608 v konečném znění) na prodloužení provádění EFG v příštím programovém období 2014–2020 v souladu s trváním víceletého finančního rámce (VFR) 2014–2020. V novém návrhu byla oblast působnosti EFG rozšířena, aby se i zemědělcům usnadnilo přizpůsobení se nové tržní situaci vyplývající z dohod o mezinárodním obchodu, jež měly významný dopad na jejich zemědělské produkty. Spolufinancování z EFG je stanoveno na 50 %, přičemž v některých případech je možné ho rozšířit na 65 %. Rozpočet na EFG byl omezen na 429 miliónů eur ročně, oproti 500 miliónů eur v minulosti. Pro postižené zemědělce se na období 2014–2020 předpokládá částka 2,5 miliardy eur.Evropský hospodářský a sociální výbor byl požádán, aby vypracoval stanovisko k tomuto novému návrhu, jehož přijetí se očekává na plenárním zasedání EHSV v únoru 2012. Shrnutí stanoviska EHSV: EHSV vítá návrh Komise na pokračování nařízení o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) a navrhuje některá dodatečná opatření na zlepšení využívání EFG, například snížení prahové hodnoty pro podání žádosti na 200 propuštěných zaměstnanců, urychlení celého postupu a zvýšení spolufinancování ze strany EU na 75 %. EHSV vítá skutečnost, že pojem „pracovník” byl rozšířen na pracovníky se smlouvami na dobu určitou a na pracovníky dočasně najímané přes agentury. EHSV souhlasí, že by se EFG měl rozšířit i na osoby samostatně výdělečné činné, ale ne na vlastníky-vedoucí pracovníky malých a středních podniků.EHSV navrhuje zlepšit výsledky EFG prostřednictvím masivní informační kampaně pro malé a střední podniky o tom, co EFG nabízí, a zapojením sociálních partnerů do procesu žádostí o prostředky hned od začátku. EHSV nesouhlasí s tím, aby byl EFG rozšířen na zemědělství. Uznává však, že je zapotřebí něco pro tento sektor udělat, až vstoupí v platnost budoucí obchodní dohody, jako je Mercosur. Toto stanovisko bylo plénem EHSV téměř jednohlasně schváleno. Pokud budou jeho hlavní body převzaty do konečného znění nařízení Parlamentu a Rady, může to znamenat jednoznačný pozitivní přínos pro konkrétní podniky a pracovníky v našem odvětví. Ing. LUCIE STUDNIČNÁ, mezinárodní odbor OS KOVO (Dokončení z minulých čísel)
3
KOVÁK číslo 13 — 6. dubna 2012 konvice, vařič, lednička, jídelní servis, nádobí, televize, radiopřijímač. Každá chatka je vybavena 4 lůžky, jedná se o patrové postele. Povlečení na lůžkoviny je nutno mít vlastní. Sociální zařízení a sprcha se nacházejí asi 15 m od chatek v prostoru oplocené zahrady. Parkování auta přímo u chatek. Možnost stravování v restauracích a nebo v areálu termálního koupaliště. Rekreační možnosti: termální koupaliště, Gabčíkovo přehrada, Maďarsko. Cena rekreace za týden/chatka: květen, září 2 500 Kč, červen 2 700 Kč, červenec, srpen 3 000 Kč. Nástupní termín – sobota.
ODBOROVÁ REKREACE 2012 Nabídka ZO OS KOVO při Medin, a. s., Nové Město na Moravě Ceny jsou platné od 1. 1. 2012. Cena je stanovena za 1 buňku za 1 týden. Možnosti využití víkendových pobytů (po předběžné dohodě dle obsazenosti). Tel.: p. Brabec 608 630 613, 566 684 363, e-mail:
[email protected]. VELKY MEDÉR (Čalovo) Nabídka volných rekreačních chatek umístěných na soukromé zahradě. Jedná se o 4 chatky umístěné vedle sebe, každá se zastřešenou terasou. Jsou kompletně vybaveny pro vlastní vaření - rychlovarná
KŘÍŽ VKA OOVK Ž Í A KŘ Člověk ví, že je ubohý. A jistě ubohý je, ale... (viz tajenku). V tajence se skrývá dokončení výroku, jehož autorem je francouzský matematik, fyzik, spisovatel, teolog a filosof Blaise Pascal (1623 – 1662). Věnoval se problematice vakua a šíření tlaku – sérií pokusů dokázal rovnoměrné šíření tlaku v kapalině. Na jeho počest je proto nazvána základní jednotka tlaku pascal. Sestrojil první mechanický kalkulátor schopný sčítat a odčítat, byl spoluzakladatelem teorie pravděpodobnosti a významně přispěl k rozvoji kombinatoriky a geometrie. (jk) Vyluštění z Kováku č. 12/2012 (výrok W. Brudzińského): Paměť je zvláštní síto – podrží všechno dobré od nás samých a .... všechno špatné od těch druhých.
4
NITRIANSKÉ RUDNO Nabídka volných rekreačních chatek na Slovensku. Jedná se o chatky umístěné v rekreačním středisku-kempu na N. R. Chatky jsou kompletně vybaveny pro vlastní vaření - dvojvařič, rychlovarná konvice, nádobí, jídelní servis, lednice, televize a rádio. Povlečení na lůžkoviny je nutno mít vlastní. Stravování je možné též v kempu, kde se nachází spousta občerstvovacích bufetů a restaurací. Podobný výběr nabízí též městečko, kde je možnost zakoupení potravin atd. v místních obchůdcích. WC se nachází 30 m od chatky, kde jsou též umístěna umývadla a pitná voda. Sprchy a pračka jsou 100 m od chatek. Chatky mají 4 lůžka,
Nitrianske Rudno
jedná se o dvě patrové postele. Chatky jsou dvě a mají společnou terasu. Pláž je vzdálena 100 m od chatek. Rekreační možnosti: velká přehradní nádrž, tobogán, možnost zapůjčení loděk, šlapadel. Chalmová - termální koupaliště - 5km. Bojnice: překrásný zámek, ZOO, termální koupaliště, termální lázně aj. Cena rekreace za týden/chatka: červen, září 2 500 Kč, červenec, srpen 3 000 Kč. Cena je včetně parkování auta a placení přech. pobytů. Nástupní termín sobota. MILOVY (Žďárské vrchy) Nabídka rekreace ve 4lůžkové chatce umístěné v campu u Milovského rybníka v blízkosti obce Sněžné. Chatka je kompletně vybavena pro vlastní vaření kuchyňskou linkou, nádobím, rychlovarnou konvicí, vařičem, ledničkou, televizorem, rádiem. Součástí chatky je zastřešená velká terasa s možností posezení. Ohniště se nachází u chatky, též parkování auta je přímo před chatkou. Lůžkoviny jsou na každé posteli, ale povlečení je nutno mít vlastní. Sociální zařízení je 30 m od chatky, kde jsou též umístěny sprchy a umývadla i na mytí nádobí. Rekreační možnosti: koupání a půjčovna lodí je asi 35 m od chatky - možnost rybaření. Turistika pro méně náročné, občerstvení ve stylových krčmách a restauracích. Cena rekreace za týden/chatka: květen, září 2 300 Kč, červen 2 500 Kč, červenec, srpen 2 700 Kč. Cena je za celou chatku i parkování auta. Ilustrační snímek Tomáš Rasl, Velký Medér menší snímky archiv ZO OS KOVO Medin
PORADNY NA PŘÁNÍ KOVÁK číslo 13 — 6. dubna 2012/příloha
Na přání mnoha členů OS KOVO zavedl Kovák v roce 2002 rubriku Poradny na přání, která je podle ohlasů čtenářů velmi oblíbená. Jde o odpovědi na dotazy z různých oborů a oblastí, které oslovují širokou čtenářskou obec: právo, zákoník práce, zdravotní a sociální pojištění, nemocenské a důchody, psychologie, bydlení, medicína. Odpovídají přední odborníci OS KOVO i ČMKOS. Pište, mailujte nebo faxujte nám své dotazy (nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3, fax: 222 717 666, e-mail:
[email protected] ). Rubrika pokračuje i v roce 2012. Těšíme se proto, že i nadále nám budete svěřovat svá přání, podněty a připomínky a klást otázky, které budou zajímat i ostatní čtenáře.
Právní servis
Je dvouhodinová propustka k lékaři v pořádku?
Mgr. LUCIE POKORNÁ, právnička a specialistka na mzdy, ekonomiku a kolektivní vyjednávání, Regionální pracoviště OS KOVO Jihlava
Potřebuji uskutečnit návštěvu odborného lékaře a nemohu tak učinit mimo pracovní dobu. Zaměstnavatel mi přinesl k podpisu formulář na dvouhodinovou propustku. Má na takový postup nárok? L. M., Jihlava
Tento dotaz týkající se tvz. formulářových propustek k lékaři rozhodně není ojedinělý. Uvedenou problematikou se zabývá nařízení vlády č. 590/2006. Zde jsou vymezeny jiné důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance. Návštěva lékaře je tedy důležitou osobní překážkou v práci a zaměstnavatel by ji měl umožnit. Oznámena by měla být řádně a včas v závislosti na vnějších okolnostech (dostupnosti termínů u odborných lékařů, vzdálenosti lékařských pracovišť a podobně). Řádně v tomto případě znamená, že postupujete dle interních předpisů ve vaší firmě – oznamujete příslušnému vedoucímu zaměstnanci nebo jinému stanovenému zaměstnanci. Danou skutečnost, která se týká vaší nepřítomnosti v práci, je třeba též oznámit neprodleně po potvrzení lékařského termínu ze strany zdravotnického zařízení z důvodů možnosti zjednání náhrady na dobu nepřítomnosti. Z hlediska času, který strávíte u lékaře, žádná konkrétní časová hranice (ve smyslu jednotek hodin nebo dnů) zákonem stanovena pro tyto případy není. Uvedené problematiky se týká odstavec 1b). Při potřebě lékařského vyšetření/ošetření samotného zaměstnance: … potom pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu je zaměstnavatel povinen poskytnout dle bodu 1 citovaného nařízení „na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydliště nebo
Sociální rubrika
pracoviště zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu“. Bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se pracovní volno „na nezbytně nutnou dobu“ (náhrada mzdy nebo platu ale v tomto druhém případě přísluší nejvýše za dobu, kterou by trvalo vyšetření v nejbližším zdravotnickém zařízení splňujícím požadavky předchozí věty). Pod pojmem jiné než nejbližší zdravotnické zařízení je nutno rozumět nevhodnější nebo nejlepší možné zařízení z hlediska nejkvalitnější péče v individuálním případě. V tomto smyslu také hovoří implementovaná legislativa EU. Pokud tedy zaměstnavatel poskytne propustku pouze na 2 hodiny, je otázkou, zda jde o dobu „nezbytně nutnou“ (může tomu tak být, ale nemusí). Protože lze dopředu málokdy stanovit, jaká doba bude v konkrétním případě „nezbytně nutnou“ (například lékařské vyšetření prokáže větší zdravotní problémy zaměstnance a vyžádá si delší dobu nebo nutnost okamžitého souvisejícího vyšetření lékařem-specialistou v jiném oboru), nelze s uvedeným postupem zaměstnavatele souhlasit a je nutné ho rozporovat. Zaměstnavatel je tedy povinen interní dokument změnit ve znění na dobu nezbytně nutnou, jiné určení času je v rozporu s ustanovením zákona. Jen pro úplnost, udání důvodu návštěvy odborného lékaře nebo jen uvedení jeho přesné odbornosti by nemělo být vyžadováno, protože se tak dostáváme do rozporu se zákonem na ochranu osobních údajů (údaje o zdravotním stavu, které neovlivňují způsobilost k výkonu práce, jsou striktně osobní a chráněné).
Za které dny dostanu nemocenskou? Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, specialistka na sociální oblast, úsek odborové politiky OS KOVO
Nejprve jsem byl nemocen s chřipkou a hned ráno po opětovném nástupu do práce (po odpracování tří hodin) mě odvezli do nemocnice s akutními bolestmi. Byl jsem hospitalizován a vystavili mi novou neschopenku. Za které dny mi náleží náhrada mzdy a za které nemocenské? Kolik bude dnů karenční doby? D. M., Beroun
Podle znění § 55 odst. 4 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, platí, že pokud pojištěnci po ukončení dočasné pracovní neschopnosti vznikne v následujícím kalendářním dni další dočasná pracovní neschopnost, považuje se tato dočasná pracovní neschopnost za pokračování předcházející dočasné pracovní neschopnosti. Dočasná pracovní neschopnost má kromě nemocenského pojištění význam i pro pracovní právo. Podle § 191 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále ZP), zaměstnavatel omluví nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu dočasné pracovní neschopnosti. Podle § 192 ZP přísluší zaměstnanci v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti náhrada mzdy nebo platu. V souladu s § 370 ZP se zaměstnanci poskytuje náhrada za ztrátu na výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti.
Není podstatné, zda další dočasná pracovní neschopnost je vystavena pro tutéž nebo jinou diagnózu. Rovněž není podstatné, zda jste následující kalendářní den, v němž jste byl znovu uznán dočasně práce neschopným, nastoupil do práce a pracoval. Rozhodující je, že obě dočasné pracovní neschopnosti na sebe navazují z hlediska kalendářního. Karenční doba (první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti bez náhrady mzdy) u vás uplynula na počátku první pracovní neschopnosti. Od čtvrtého do 21. dne od počátku první pracovní neschopnosti vám náleží náhrada mzdy ve výši vašeho průměrného výdělku redukovaného podle § 192 odst. 2 ZP. Pokud 22. den pokračuje ať již první, nebo již druhá pracovní neschopnost, náleží od toho dne nemocenské. Na rozdíl od náhrady mzdy po dobu pracovní neschopnosti, která se poskytuje pouze za pracovní dny, nemocenské se poskytuje za kalendářní dny. Nemocenské se stanoví sazbou 60 % z redukovaného denního vyměřovacího základu a vyplácí ho na základě vaší žádosti okresní správa sociálního zabezpečení.
I
ČTVRT ROKU SE ZMĚNAMI ZÁKONÍKU PRÁCE KOVÁK číslo 13 — 6. dubna 2012/příloha
JUDr. VLADIMÍR ŠTICH, právník, Regionální pracoviště OS KOVO Plzeň
Od 1. 1. 2012 jsou účinné změny zákoníku práce. Tento článek by chtěl připomenout ty nejdůležitější změny, které se dotýkají zaměstnanců a jejich pracovních poměrů. Nelze reagovat na všechny změny, jelikož naši zákonodárci jich schválili více než 340. Ve své podstatě lze tyto změny rozdělit na zásadní, jelikož se jednalo o „koncepční“ novelu, a na legislativně-technické či formulační. Zásadních věcných změn zákoníku práce je možno napočítat 41 a k některým z nich je nutné se vyjádřit spolu s komentářem o tom, jak jsou změny aplikovány v praxi. Vzhledem k možnostem rozsahu tohoto článku je nutné poukázat na nejzásadnější změny, které mohou zasáhnout do pracovněprávních vztahů. I. Základní zásady pracovněprávních vztahů
Jsou nově upraveny v ustanovení § 1a ZP a je zde zakotvena zvláštní ochrana postavení zaměstnance, jelikož v pracovněprávních vztazích se na rozdíl od občanskoprávních vztahů ctí to, že smluvní strany nejsou sobě rovny a zaměstnanec je tou slabší stranou proti straně zaměstnavatele. Prakticky došlo k tomu, že některé základní zásady, které jsme našli například v ustanoveních § 13, 14 a 15, byly vypuštěny a zákonodárci je přetransformovali do nových ustanovení, jako například § 346a, 346b a 346c, a některá ustanovení byla zrušena bez náhrady. Za zmínku stojí upozornit na ustanovení § 346c, podle nějž zaměstnanec nemůže zaměstnavatele zprostit povinnosti poskytnout mu mzdu, plat, odměnu z dohod a jejich náhrady, odstupné, odměnu za pracovní pohotovost a náhradu výdajů příslušející v souvislosti s výkonem práce. Do tohoto bodu je možné zařadit i vztah zákoníku práce a občanského zákoníku. Tento vztah lze zjednodušeně vyjádřit tak, že pracovněprávní vztahy se řídí zákoníkem práce, a nelze-li použít zákoník práce, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů.
II. Možnost výpovědi kolektivní smlouvy
Možnost výpovědi kolektivní smlouvy uzavřené na dobu určitou vznikla na základě změn ustanovení § 26 odst. 1 ZP. Nyní je možné, aby došlo k vypovězení nejen kolektivní smlouvy uzavřené na dobu neurčitou, ale i kolek-
II
tivní smlouvy uzavřené na dobu určitou. Tato úprava oslabila právní jistotu nároků zaměstnanců plynoucí z kolektivních smluv. Bylo zachováno pravidlo, podle kterého je možno kolektivní smlouvu vypovědět nejdříve po uplynutí 6 měsíců od data její účinnosti a výpovědní doba je nejméně 6 měsíců. Touto právní úpravou je zachována účinnost kolektivní smlouvy nejméně na 12 měsíců.
III. Pracovní poměr
Byl postižen několika zásadními změnami a k některým je nutné se vrátit a připomenout je. l V ustanovení § 34 odst. 2 ZP bylo nově upraveno, že odstoupení od pracovní smlouvy je přípustné jen do doby, kdy zaměstnanec nastoupí do práce. Například: občan uzavře pracovní smlouvu dne 3. 3. se zaměstnavatelem s tím, že je sjednán den nástupu do práce 1. 4., v mezidobí si najde výhodnější zaměstnání. Podle starší právní úpravy nemohl od již uzavřené pracovní smlouvy odstoupit a byl nucen pracovat u zaměstnavatele podle uzavřené pracovní smlouvy, a pokud neměl dohodnutou zkušební dobu, bylo problematické a časově náročné vyřešit výše uvedený problém. Pro zaměstnavatele byla možnost odstoupení od pracovní smlouvy také upravena a zpřesněna. Nenastoupí-li zaměstnanec ve sjednaný den do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo se zaměstnavatel do týdne nedozví o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit. Pro oba účastníky smlouvy platí, že pracovní smlouva musí být uzavřena písemně a písemná forma je povinná i u každé změny pracovní smlouvy. Odstoupení od pracovní smlouvy musí mít také písemnou formu.
KOVÁK číslo 13 — 6. dubna 2012/příloha
l Zkušební doba byla upravena v ustanovení § 35 ZP. Pro běžné zaměstnance se úprava nezměnila a platí, že nejdelší přípustná délka zkušební doby, která může být sjednána při vzniku pracovního poměru, jsou tři měsíce. Nové zvláštní pravidlo platí pro vedoucí zaměstnance definované v § 11 ZP, s nimiž může zaměstnavatel sjednat zkušební dobu v délce až 6 měsíců. Další změnou, kterou lze kvitovat, je, že zkušební doba nesmí být sjednána delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. Touto novou úpravou je odstraněn nešvar některých zaměstnavatelů, kteří uzavírali pracovní poměr na dobu určitou například na tři měsíce a zároveň sjednávali zkušební dobu na tři měsíce. Takový způsob poté opakovali až do vyčerpání maximální doby možného řetězení. Tímto způsobem byli zaměstnanci v neustálém „nebezpečí“ okamžitého zrušení pracovního poměru ve zkušební době. l Pracovní poměr na dobu určitou doznal přijetím novel několika zásad-
ních změn. Ustanovení § 39 ZP doznalo zřejmě nejpodstatnější změny. Do konce roku 2011 bylo možné uzavřít pracovní poměr na dobu určitou nejdéle na 2 roky a ustanovení obsahovalo několik výjimek z této úpravy. Na tento způsob si zaměstnavatelé i zástupci zaměstnanců zvykli a úprava pamatovala na zvláštní případy potřeb zaměstnavatelů. Nová právní úprava zakotvila zásadu, že pracovní poměr na dobu určitou může být uzavřen maximálně na 3 roky a může být opakován nejvíce dvakrát. Ve svém důsledku může být maximální doba trvání pracovního poměru na dobu určitou 9 let. Nově je stanovená také tříletá lhůta, která musí uplynout, aby se nepřihlíželo k předchozím pracovním poměrům na dobu určitou u jednoho zaměstnavatele. Nová úprava odstranila výjimky, a tím může dojít v budoucnosti ke zhoršení podmínek pro sezónní zaměstnance. Jedná se o to, že sezónní práce trvají pouze v rozmezí několika měsíců v roce a zaměstnavatel má pro uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou pouze tři „pokusy“, a to pouze s omezením maximální délky jednoho „pokusu“ na tři roky. Při využití například pracovního poměru v délce 6 měsíců po sobě jdoucích v jednom roce si zaměstnavatel vyčerpá tři „pokusy“ v období tří let a poté může stejného zaměstnance zaměstnat až po uplynutí dalších tří let od doby skončení jeho posledního pracovního poměru na dobu určitou. Tato nová právní úprava přinesla při svém zavedení mnoho problémů zaměstnancům a zaměstnavatelům, a to tím, že nebyla dostatečně aplikovaná přechodná ustanovení zákoníku práce.
l Staronovou právní úpravu přinesla novela přijetím ustanovení § 43a, které
umožňuje dočasné přidělení. Ve své podstatě se do zákoníku práce vrací právní úprava ze starého zákoníku práce existující před úpravou agenturního zaměstnávání. Tato nová právní úprava zakotvuje možnost zaměstnance být dočasně přidělen k výkonu práce pro jiného zaměstnavatele, a to jen na základě dohody uzavřené se svým zaměstnavatelem. Aby nedocházelo ke spekulativnímu „zapůjčování“ zaměstnanců, může být tato dohoda uzavřena nejdříve 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru a musí mít písemnou formu. Tuto možnost nemají agentury práce, pro které platí zvláštní úprava v zákoníku práce. Tímto novým ustanovením vyšel zákonodárce vstříc zaměstnavatelům, kteří mohou operativně řešit případy přechodného nedostatku práce a předcházet tím i ohrožení zaměstnanců propuštěním. Právní úprava také zabezpečuje dodržování pracovních a mzdových podmínek pro takto„zapůjčené“ zaměstnance.
Novela zákoníku práce přinesla také jednu nejkontroverznější změnu a tou je nový výpovědní důvod spočívající ve zvlášť hrubém porušení režimu dočasně neschopného zaměstnance. Tento nový výpovědní důvod je l
odvozen od práva zaměstnavatele kontrolovat zaměstnance v době trvání prvních 21 dnů dočasné pracovní neschopnosti, zda dodržuje režim dočasně práce neschopného zaměstnance, tedy povinnost zdržovat se na místě určeném lékařem a dodržovat dobu povolených vycházek. Tyto povinnosti zaměstnance jsou nově stanoveny v ustanovení § 301a ZP, a pokud zaměstnavatel dojde k závěru, že porušení povinností zaměstnance v dočasné pracovní neschopnosti má charakter zvlášť hrubého porušení, může na základě tohoto nového výpovědního důvodu uvedeného v § 52 písm. h přistoupit k rozvázání pracovního poměru výpovědí. Zatím není judikováno, co se míní zvlášť hrubým porušením. Pouze z názoru předkladatelů novely lze odvodit, že se může jednat o případ, kdy zaměstnanec v dočasné pracovní neschopnosti odjede na zahraniční zájezd, opakovaně nebude dodržovat povolenou dobu vycházek a podobně. Doporučení k chování takto dočasně neschopných zaměstnanců byla popsána v Kováku č. 8/2012. Je také nutno připomenout, že zaměstnavatel může porušování režimu dočasně neschopného zaměstnance sankcionovat snížením nebo neposkytnutím náhrady mzdy. Sankce výpovědi a snížení nebo odebrání náhrady mzdy nesmí zaměstnavatel kumulovat.
Citelnou změnou prošlo také ustanovení zákoníku práce upravující odstupné. Nově je stanovené právo na odstupné ve vazbě na délku pracovního poměru před jeho rozvázáním v § 67 odst. 1 ZP. Zaměstnanci přísluší odstupné ve výši nejméně jednoho průměrného měsíčního výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok, dvojnásobku průměrného měsíčního výdělku při trvání pracovního poměru alespoň 1 rok a méně než 2 roky a trojnásobku průměrného měsíčního výdělku, jestliže jeho pracovní poměr trval u zaměstnavatele alespoň 2 roky.
l
III
KOVÁK číslo 13 — 6. dubna 2012/příloha
Jako podmínka práva na odstupné stále platí, že je pracovní poměr ukončen z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c). Tato nová úprava bude zřejmě přinášet spory o tzv. nasmlouvané odstupné v kolektivních smlouvách. Jelikož způsobů zakotvení možností navyšovat odstupné v kolektivních smlouvách je mnoho, bude potřebné přistupovat k řešení případných problémů individuálně a za pomoci specialistů OS KOVO. Velice diskutovanou otázkou je právní úprava dohody o provedení práce podle § 75 ZP. Předkladatel změn této úpravy zakotvil nový maximální limit 300 hodin za kalendářní rok u jednoho zaměstnavatele. Dohoda o provedení práce musí nově obsahovat dobu, na kterou se pracovněprávní vztah uzavírá. Nově je zakotvené pravidlo vztahující se k dobám odpočinku, podle kterého zaměstnanec pracující na základě dohody o pracovní činnosti i dohody o provedení práce nesmí odpracovat více než 12 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Jiný právní předpis stanovil povinnost práci na základě dohody o provedení práce pojistit (zdravotní a sociální pojištění) v případě, že odměna u jednoho zaměstnavatele (za práci na základě dohody o provedení práce) přesáhne v jednom měsíci částku 10 000 Kč. Další povinnost bude mít zaměstnavatel i při skončení práce, na základě dohody o provedení práce, a to podle § 313 ZP, kdy musí vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání (zápočtový list).
l
l Mnoho úprav zasáhla oblast pracovní doby. Jednou z těchto změn je nové vymezení kategorie zaměstnanců pracujících v noci. Za účelem výkladových nejasností spojených s pojmem „pravidelně“ stanoví nová definice zaměstnance pracujícího v noci obsažená v ustanovení § 78 odst. 1 písm. k) ZP jasné kritérium výkonu práce v noční době v rozsahu alespoň 3 hodin nejméně jednou za týden. Splnění této podmínky lze přitom sledovat v průměru za období, jehož délku určuje zaměstnavatel, a toto období nesmí být delší než 26 týdnů. Tato nová definice však nemá vliv na vznik práva na příplatek za práci v noci a ovlivňuje zejména požadavky na BOZP. l Nové znění ustanovení § 84 ZP ve vzta-
hu ke všem typům rozvržení pracovní doby upravilo možnost změnit vypracovaný rozvrh pracovní doby, ale byla ponechána povinnost zaměstnavatele seznámit zaměstnance alespoň 2 týdny předem se změnou rozvrhu pracovní doby, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. Na tuto změnu okamžitě zareagovali zaměstnavatelé snahou dohodnout se na kratší době seznámení se změnou rozvrhu, a to i v řádech hodin a dnů. Touto dohodou by se tak zaměstnanci dostali do situace, kdy budou pracovat za neustálé změny rozvrhu pracovní doby a kdy bude velice výrazně ohrožen jejich mimopracovní režim a omezen prorodinný život.
l U zaměstnavatelů, kteří využívají režim pružné pracovní doby, bude možné
naplnit stanovenou týdenní pracovní dobu ve vyrovnávacím období v délce 26 týdnů a nebo až 52 týdnů dohodnutých v kolektivní smlouvě.
l Velice výrazná změna zasáhla úpravu kont pracovní doby. Na základě nového znění § 86 odst. 1 platí, že u zaměstnavatele, u kterého působí odborová organizace, není možné zavést konto pracovní doby vnitřním předpisem, ale jen kolektivní smlouvou. Toto je velice výrazná změna zejména pro odborové organizace, které mohou využít tohoto ustanovení pro stanovení lepších podmínek pro své zaměstnance. Kolektivní smlouva může také stanovit, že práce přesčas odpracovaná v rámci jednoho vyrovnávacího období až do rozsahu 120 hodin bude započtena do pracovní doby až v následujícím vyrovnávacím období. Podrobnosti k těmto změnám na úseku kont pracovní doby byly publikovány v časopisu Kovák č. 40/2011. Novela zákoníku práce také zakotvila několik změn na úseku odměňování, a to zejména u odměňování za práci přesčas. Velice podrobné vysvětlení přinesl časopis Kovák č. 7/2012. Praktické zkušenosti s využíváním změn ZP potvrzují to, že zaměstnavatelé si změny moc neprostudovali a na počátku roku dali spíše na různé názory a právní pseudorozbory některých médií. Odborové organizace čelily tla-
IV
kům zaměstnavatelů na různé změny pracovních smluv a dodatků kolektivních smluv především v oblasti pracovní doby a odměňování za práci přesčas. Naštěstí většinu změn v této oblasti nově upraveného zákoníku práce je možno provést pouze na základě dohod zaměstnavatele se zaměstnancem nebo s odborovou organizací.
Zákoník práce byl nově změněn i v oblasti právní úpravy dovolené. Došlo k upuštění pravidla, podle nejž mohlo zaměstnanci právo na dovolenou, kterou si nevyčerpal do určitého data, zaniknout. Dovolenou, na kterou zaměstnanci vzniklo právo, si tak zaměstnanec vždy musí vyčerpat a nevyčerpaná dovolená může být proplacena pouze v jediném případě, a to v souvislosti se skončením pracovního poměru. Další změna byla provedena v ustanovení § 218, které obsahuje pravidla pro převádění nevyčerpané dovolené z roku, ve kterém na dovolenou vzniklo zaměstnanci právo. Stále platí, že by dovolená měla být vyčerpána v roce, ve kterém na ni zaměstnanci vzniklo právo, a není-li to možné, musí zaměstnavatel určit čerpání této dovolené tak, aby si ji zaměstnanec vyčerpal nejpozději do konce následujícího kalendářního roku. Pokud zaměstnavatel neurčí zaměstnanci čerpání dovolené z loňského roku ani do 30. 6. následujícího kalendářního roku, má zaměstnanec možnost sám rozhodnout o tom, kdy si tuto dovolenou vyčerpá. Dobu čerpání dovolené musí však zaměstnanec oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, nebyla-li dohodnutá jiná doba seznámení. Pozor je však nutno dát na to, když zaměstnavatel před 30. 6. určí dobu čerpání „staré“ dovolené na období po 30. 6., nemůže zaměstnanec výše uvedené pravidlo použít. Pro upřesnění je možno uvést příklad, kdy zaměstnavatel 29. 6. určí zaměstnanci nástup a čerpání celé „staré“ dovolené v termínu od 1. 10.: zaměstnanec již nemůže využít výše uvedenou možnost vlastního určení čerpání „staré“ dovolené, jelikož zaměstnavatel určil nástup dovolené do 30. 6. l
V. Působení odborové organizace u zaměstnavatele
Nově je upraveno v § 286. Novelou byla stanovena podmínka k tomu, aby odborová organizace mohla působit u zaměstnavatele, měla právo jednat a příslušela jí v kolektivních pracovněprávních vztazích zákonem stanovená oprávnění. Před touto úpravou byl ctěn právní výklad, že odborová organizace působí u zaměstnavatele, pokud tam má své členy, a bylo dovozováno, že stačí jeden její člen jako zaměstnanec. Novou podmínkou uvedenou v tomto ustanovení je, že odborová organizace působí u zaměstnavatele, pokud jsou alespoň 3 zaměstnanci členy odborové organizace, a splnění této podmínky je odborová organizace povinna zaměstnavateli oznámit. Totéž platí i v případě, když odborové organizaci klesne počet jejích členů zaměstnaných u zaměstnavatele pod tuto stanovenou hranici 3 zaměstnanců. Toto pravidlo bude zřejmě využíváno zejména u nově vzniklých odborových organizací. Ve většině stávajících odborových organizací zaměstnavatelé považují tuto novou podmínku za splněnou, a to zejména oznámením členů, kteří jsou oprávněni kolektivně vyjednávat, a složením statutárních orgánů odborové organizace. V oblasti práv odborových organizací je nutno také zmínit změnu § 348 odst. 3. Jedná se o změnu práva spolurozhodování (dohody odborové organizace se zaměstnavatelem) na právo pouhého projednání o tom, že se zaměstnanec dopustil neomluveného zmeškání práce. Ztráta tohoto oprávnění může negativně ovlivnit zejména případy „šikanózní“ povahy, kdy mohla odborová organizace pozitivním způsobem ovlivnit například rovné zacházení se zaměstnanci.
l Jak již bylo v úvodu napsáno, nebylo cílem tohoto článku popsat všechny přijaté změny zákoníku práce, ale pouze připomenout ty nedůležitější. Výklad změn není jednoduchý, nejsou ještě žádné judikáty a výklady, a proto je nutné využívat služeb specialistů OS KOVO z regionálních pracovišť a centrály OS KOVO a i zde je potřeba více než jindy ctít zásadu „nepodepisuj žádný dokument bez rozvahy a v případě potřeby se poraď s odborníky“. Právě vlivem uvolnění smluvní volnosti a podle zásad relativní neplatnosti právních úkonů je složité od již podepsaných dokumentů odstoupit. Ilustrační snímky Petr Vurma
