EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 29.11.2016 COM(2016) 764 final
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Investiční plán pro Evropu: Hodnocení vyznívají pro jeho posílení
CS
CS
1.
ÚVOD
Ve svém projevu ke stavu Unie ze dne 14. září 2016 předseda Juncker zdůraznil, že Evropa musí posílit hospodářskou obnovu a intenzivně investovat nejen do svých mladých lidí a uchazečů o zaměstnání, ale také do začínajících podniků a malých a středních podniků1. V této souvislosti roční analýza růstu na rok 20172 nastínila nejnaléhavější hospodářské a sociální priority, jimž by Evropská unie a její členské státy měly v nadcházejících měsících věnovat pozornost. Evropa zažívá křehké, ale poměrně odolné hospodářské oživení, které vede k relativně intenzivnímu růstu pracovních míst. Její HDP je nyní vyšší než před krizí. Nezaměstnanost klesá a investice opět stoupají. Přehnaná spokojenost však není na místě. Některé vlivy, které toto oživení doposud podporovaly, již slábnou. Důsledky krize, zejména sociální dopady, vysoká míra veřejného a soukromého zadlužení a podíl nesplácených úvěrů, jsou stále značné. Investiční plán pro Evropu se osvědčil jako užitečná podpora udržitelného růstu investic v členských státech. Evropský fond pro strategické investice („EFSI“)3 mobilizoval ve 27 členských státech jen během více než jednoho roku 154 miliard EUR, které mají pomoci téměř 377 000 malých a středních podniků. Podporou inovativních a strategických projektů, které přispívají k tvorbě pracovních míst a růstu, dosahuje EFSI skutečné změny (rámeček 1). Vzhledem ke konkrétním výsledkům činnosti EFSI, a jak oznámil předseda Juncker ve svém projevu o stavu Unie, předložila Komise v září 20164 tzv. návrh EFSI 2.0 k posílení a rozšíření fondu. S cílem zdvojnásobit dobu trvání a finanční kapacitu EFSI tak, že v prvním kroku se návrhem prodlouží doba trvání až do konce roku 2020, zvýší celková cílová výše investic z 315 miliard EUR na nejméně 500 miliard eur. Tento návrh se také více zaměřuje na příspěvky soukromého sektoru a adicionalitu a na zvýšení transparentnosti při výběru projektů. EFSI 2.0 dále klade velký důraz na kombinaci podpory z EFSI s dalšími fondy EU a financováním z národních podpůrných bank, jelikož se jedná o důležité nástroje, jak zlepšit geografické pokrytí EFSI. Vzhledem k tomu, že je třeba pomoci zajistit plynulou řadu projektů a investičních platforem, které lze financovat ve všech členských státech, návrh EFSI zahrnuje i posílení působnosti Evropského centra pro investiční poradenství („EIAH“ nebo „centrum EIAH“). V říjnu Evropská rada „vyzvala Radu, aby se na zasedání dne 6. prosince dohodla na svém vyjednávacím postoji k novému návrhu Komise, který se týká Evropského fondu pro
1 2 3
4
http://ec.europa.eu/priorities/state-union-2016_cs. COM(2016) 725 final. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice (Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1). COM(2016) 597 final.
CS
2
CS
strategické investice, a zohlednila přitom nezávislé externí hodnocení, které bude předloženo v listopadu“5. RÁMEČEK 1 – PŘÍKLADY SCHVÁLENÝCH PROJEKTŮ EFSI Creta Farms (Řecko) má záměr dodávat zdravější masné produkty obohacené o vstřikovaný extra panenský olivový olej. Díky této technologii lze odstranit nasycené živočišné tuky, škodlivé zdraví člověka, a nahradit je nenasycenými tuky, které pomáhají snižovat hladinu „špatného“ cholesterolu v krvi. Společnost Creta Farms je dnes největším aktérem na trhu s masnými výrobky v Řecku a úspěšně expanduje i do zahraničí. Zdroje z EFSI využije společnost k dalšímu rozvoji technologie obohacování občerstvení o olivový olej. Společnost tak může zaměstnat dalších 100 lidí a pokračovat v mezinárodní expanzi. Malin Corporation (Irsko) je globální společnost, která investuje do mladých inovačních společností zabývajících se výzkumem a vývojem v oblasti věd o živé přírodě. Nedávný příspěvek z EFSI ve výši 70 milionů EUR společnosti umožní během příštích sedmi let zvýšit investice v odvětví věd o živé přírodě po celé Evropě. Částka 40 milionů EUR z úvěru se již využívá na podporu špičkových inovací a vývoj nových produktů soukromými společnostmi z oblasti věd o živé přírodě v Irsku a Spojeném království. Díky podpoře z EFSI bude společnost Malin s to pomoci společnostem z oblasti věd o živé přírodě rozvinout jejich plný potenciál a dosáhnout komerčního úspěchu. PEP-Therapy/Quadrivium (Francie) je výzkumná společnost, která byla založena v roce 2014 vědci pracujícími v prestižních francouzských výzkumných ústavech. Její tým připravil technologický postup, kterým lze blokovat konkrétní funkce bílkovin, jež proměňují zdravou buňku v rakovinovou. Cílem je vyvinout léčbu, která na rozdíl od chemoterapie ničí pouze rakovinové a zachovává zdravé buňky. Na financování projektu obdržela společnost PEP-Therapy částku 1 milion EUR od francouzského investičního fondu Quadrivium 1, který získal 20 milionů EUR od Evropského investičního fondu („EIF“). WOW Technology (Belgie) je společnost specializující se na výrobu individuálně přizpůsobeného strojního a automatizovaného zařízení pro různá odvětví. Například: letecké, automobilové, biotechnické, farmaceutické, zemědělsko-potravinářské, ekologické a energetické. Její hlavní přístroj „shaker robot“ umožňuje automatizaci velkovýroby buněčných kultur používaných pro výrobu očkovacích látek. Díky půjčce zajištěné EIF v rámci programu EFSI plánuje společnost během následujících pěti let zdvojnásobit svůj růst i počet pracovníků a expandovat na další evropské trhy, například do Francie, Německa a Švýcarska. Projekt Accessibility Ports Infrastructure (Dostupná přístavní infrastruktura) (Španělsko) spočívá v rámcovém úvěru na financování investic do železničních a silničních přístupů do státem vlastněných přístavů ve Španělsku prostřednictvím státního fondu – „PAF“ (Port Accessibility Fund / Fondu pro dostupnost přístavů). Projekt pomůže zlepšit propojení s pozemní dopravou v hlavních přístavech nacházejících se na transevropské dopravní síti. Tato operace bude pokračováním extenzivní podpory, kterou v posledních letech EIB poskytuje rozvoji této sítě námořních přístavů. Nemocnice Rydgier (Polsko) ve městě Toruň získá od Evropské investiční banky (EIB) v rámci programu EFSI úvěr v přibližné výši 57 milionů EUR na financování své obnovy. Projekt je součástí investičního programu s cílem dosáhnout technických a profesionálních 5
EUCO 31/16, 21. října 2016, bod 18.
CS
3
CS
nemocničních standardů v souladu se zákony Polska a Evropské unie. Jedná se o první transakci ve veřejném sektoru v této zemi, kde bylo využito rozpočtové záruky EU v rámci programu EFSI. Transakce je také modelem pro kombinaci financování z EFSI s grantovou podporou EU v inovační formě finančního nástroje: vedle úvěru z EFSI se k financování projektu využije i strukturálních a investičních fondů EU (ESI fondů). Podle stávajícího nařízení o EFSI musí proběhnout tři hodnocení: i) hodnocení Komise o využití záruky EU a fungování záručního fondu EFSI6, spolu se stanoviskem Účetního dvora7; ii) hodnocení EIB o fungování EFSI8; a iii) nezávislé externí hodnocení uplatňování nařízení o EFSI9. Hodnocení umožní zúčastněným stranám získat komplexní přehled o dosavadním fungování EFSI a poslouží také jako vstupní informace pro již probíhající legislativní jednání o EFSI 2.0. Návrh EFSI 2.0 se zabývá body uvedenými v hodnoceních a zajistí plynulé pokračování operací EFSI bez přerušení financování, aby navrhovatelé projektů mohli s jistotou připravovat projekty i po uplynutí počátečního investičního období. Investiční plán pro Evropu již přináší výsledky v řadě odvětví a nejen, že podporuje inovační projekty přispívající k tvorbě pracovních míst a růstu místních komunit, ale podporou rozvoje inovativních a strategických a mladých společností také pomáhá řešit nezaměstnanost mladých lidí. Tyto projekty jsou nanejvýš důležité pro budoucí konkurenceschopnost ekonomiky EU a zaměřují se na klíčové oblasti, jako jsou malé a střední podniky, inovace a výzkum a vývoj, obnovitelná energie, energetická účinnost a bezpečnost dodávek energie, prostředí a digitální a dopravní infrastruktura nebo služby. Cílem komplexní strategie realizované v rámci investičního plánu je udržitelný růst výše investic v Evropě, které od finanční krize zaostávají. První pilíř plánu, spolu s EFSI a cílem obecně zlepšit využívání rozpočtu EU, umožňuje využít omezených veřejných prostředků přilákáním soukromých investorů a podporu inovativních a strategických projektů v Evropě, které přinášejí hmatatelné výsledky v oblasti pracovních míst a růstu. Podporou tvorby stabilního přílivu financovatelných projektů a zvyšováním transparentnosti pomáhá druhý pilíř investičního plánu – centrum EIAH a Evropský portál investičních projektů (EIPP) (rámeček 2) zajišťovat, aby investice dosáhly až do reálné ekonomiky.
6
7
8
9
Podle čl. 18 odst. 2 nařízení (EU) č. 2015/1017. Viz SWD(2016) 297 final. Hodnocení je k dispozici na adrese: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?qid=1473853487429&uri=SWD:2016:297:FIN. Podle čl. 18 odst. 2 nařízení (EU) č. 2015/1017 a čl. 287 odst. 4 SFEU. Viz stanovisko č. 2/2016. Toto stanovisko je k dispozici na adrese: http://www.eca.europa.eu/en/Pages/NewsItem.aspx?nid=7766. Podle čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) č. 2015/1017. Hodnocení je k dispozici na adrese: http://www.eib.org/infocentre/publications/all/evaluation-of-the-functioning-of-the-efsi.htm. Podle čl. 18 odst. 6 nařízení (EU) č. 2015/1017. Nezávislé hodnocení je k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/priorities/publications/independent-evaluation-investment-plan_en.
CS
4
CS
RÁMEČEK 2 – EIPP JE SOUČÁSTÍ DRUHÉHO PILÍŘE INVESTIČNÍHO PLÁNU PRO EVROPU EIPP propojuje evropské navrhovatele projektů s investory z celého světa a dnes nabízí více než 130 projektů: ec.europa.eu/eipp Zvyšuje viditelnost stávajících investičních příležitostí v EU vůči investorům, nabízí transparentní soubor výhledových projektů a usnadňuje komunikaci s navrhovateli projektů. Investice je dostupná na jedno kliknutí!
ec.europa.eu/eipp
hhh
Udržitelné investice vyžadují solidní a předvídatelné podnikatelské prostředí. Kroky zacílené na odstranění investičních překážek na úrovni EU a členských států napomáhají v rámci třetího pilíře investičního plánu zlepšovat investiční prostředí a vytvářejí dlouhodobý a udržitelný růst v Evropě. EU a její členské státy již přijaly opatření na řešení investičních bariér, avšak je třeba udělat více. Zatímco se Komise bude i nadále snažit zlepšit celkové investiční prostředí na úrovni EU, včetně prohlubování jednotného trhu, členské státy by měly zintenzívnit své úsilí o odstranění investičních překážek na národní, regionální i místní úrovni. Zkušenosti s EFSI navíc ukazují, že právě členské státy s rozvinutějšími finančními trhy a podnikatelským prostředím podporujícím investice doposud měly z programu největší užitek. To naznačuje, že tyto členské státy jsou oproti ostatním celkově efektivnější při vytváření návrhů projektů EFSI. K rozvoji a spolufinancování projektů přispívají dále silné národní podpůrné banky. Komise předložila také konkrétní iniciativy, jež by měly usnadnit financování reálné ekonomiky. Členské státy například budou mít užitek z jasnějších pokynů k pravidlům pro účetnictví veřejného sektoru, zejména v oblasti partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP)10. Komise podrobně sleduje dopad, jaký má výklad pravidel pro účetnictví veřejného sektoru na vznik PPP v jednotlivých odvětvích, a v případě potřeby zváží další kroky. Komise také vydala praktické pokyny pro uplatňování pravidel státní podpory v rámci veřejného financování infrastruktur11. Nedávno byly zahájeny pilotní projekty s cílem pokračovat na úrovni EU ve větším sbližování časových harmonogramů různých postupů týkajících se investičních projektů v oblasti strategické infrastruktury. Pilotní projekt se v první fázi týká 10
11
Pokyny k statistickému zpracování partnerství veřejného a soukromého sektoru, které vypracoval Eurostat ve spolupráci s Evropskou investiční bankou a které jsou určeny zejména soukromým zúčastněným stranám, byly vydány dne 29. září 2016, Eurostat / EPEC / Evropská investiční banka: A Guide to the Statistical Treatment of PPPs („Pokyny k statistickému zpracování PPP“), září 2016. Sdělení Komise o pojmu státní podpora uvedeném v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (2016/C 262/01), Úř. věst. C 262, 19.7.2016, s. 1.
CS
5
CS
Belgie a Slovenska. Na základě posouzení těchto projektů rozšíří Komise v průběhu roku 2017 tuto iniciativu na další členské státy, a to s ambicí vytvořit efektivní jednotné kontaktní místo pro všechny členské státy, a spojit tak všechny příslušné útvary Komise, včetně jejích zastupitelských úřadů v členských státech, do jednoho týmu pro investiční politiku. Kromě toho existují strategie pro energetickou unii, unii kapitálových trhů, jednotného trhu a jednotného digitálního trhu, dále balíček opatření pro oběhové hospodářství a mezinárodní obchodní dohody a dohody o investicích – ty všechny obsahují specifická opatření směřující k odstranění překážek, podpoře inovací a dalšímu zlepšení investičního prostředí, pokud budou provedeny v plném rozsahu. Komise vbrzku přijme balíček opatření pro energetické hospodářství na posílení přechodu k čisté energii a energetické účinnosti, na podporu celosvětového prvenství EU v oblasti obnovitelné energie a na zajištění spravedlivých podmínek pro spotřebitele energie. Účelem tohoto balíčku bude zajistit předvídatelnost pro podniky, investory a celou společnost a usnadnit investice na vnitrostátní úrovni, zejména prostřednictvím vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu. Obdobně návrhům na snížení kapitálových požadavků na pojistitele investující do způsobilých infrastrukturních projektů12 navrhla Komise dne 23. listopadu 2016 snížení kapitálových požadavků na banky pro určité investice do infrastruktury13. Dne 22. listopadu 2016 předložila Komise průřezový plán opatření na podporu začínajících podniků v Evropě14 a také návrh15 směrnice na zvýšení účinnosti insolvenčního řízení a preventivní restrukturalizaci a rámců druhé šance s cílem odstranit investiční překážky způsobené odchylkami v těchto rámcích v jednotlivých členských státech. Dále je třeba, aby členské státy zvýšily své snahy při zavádění potřebných reforem, s cílem odstranit investiční překážky označené v kontextu evropského semestru, nejnověji v roční analýze růstu16. Reformy uvedené v doporučeních pro jednotlivé země zohledňují specifické národní faktory. Jsou nutné pro zachování a růst výše investic v členských státech. I přes opatření přijatá některými členskými státy, zejména zeměmi eurozóny hluboce zasaženými krizí, byl pokrok v řešení investičních překážek celkově nerovnoměrný a je třeba udělat více. Kromě řešení investičních překážek a úzkých míst vybízí také Komise členské státy, aby připravily plánovací a koordinačních struktury na všech správních úrovních a zdrojích financování. Na základě investičních politik členských států mohou tyto struktury vytvářet a strategicky řídit stabilní soubory klíčových projektů veřejného sektoru, zjednodušovat regulační a správní řízení o povolení a na druhou stranu mohou úzce spolupracovat s útvary Komise a poradenským centrem.
12
13 14 15 16
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/467 ze dne 30. září 2015, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35, pokud jde o výpočet regulatorních kapitálových požadavků pro několik tříd aktiv pojišťoven a zajišťoven (Úř. věst. L 85, 1.4.2016, s. 6). COM(2016) 850. COM(2016) 733. COM(2016) 723. COM(2016) 725 final.
CS
6
CS
2.
JAK JE DOPOSUD HODNOCEN EFSI A JEHO INVESTICE DO REÁLNÉ EKONOMIKY?
Tato část obsahuje shrnutí klíčových argumentů uvedených ve třech hodnoceních a následně popisuje, jak návrh EFSI 2.0 tyto body řeší. Relevance a adicionalita podpory z EFSI Podle závěrů hodnocení je EFSI relevantní při řešení investičních potřeb v Evropě. Nezávislé hodnocení poukazuje na přetrvávající investiční mezery a potřeby trhu a vyvozuje, že EFSI přispívá k uzavírání mezery řešením potřeb financování s vysokým rizikem. Takové financování s vysokým rizikem musí zajistit adicionalitu (definovanou jako zvláštní činnosti EIB17, tj. činnosti s profilem vyššího rizika) a vést k co nejvyššímu zapojení financí ze soukromého sektoru. Hodnocení EIB podtrhuje, že záruka EU umožnila EIB výrazně zvýšit objem zvláštních činností z cca 4 miliard EUR na očekávaných 20 miliard EUR ročně. Hodnocení vyzdvihují, že EFSI umožnil EIB rozšířit klientskou a produktovou základnu, zejména díky vývoji nových podřízených produktů, které EIB pomohly přizpůsobit se a reagovat na potřeby trhu. Nezávislé hodnocení však poznamenává, že ačkoli všechny operace EFSI spadaly pod zvláštní činnosti EIB, v některých případech je zúčastněné strany nepovažovaly za vyšší riziko ve srovnání s nabídkou komerčního trhu. Ve stejném kontextu hodnocení EIB poukazuje na potřebu jasnější definice adicionality s ohledem na zvláštní činnosti, aby byl zajištěn větší soulad při výběru projektů při současném snížení rizika potenciálního poškození dobré pověsti EFSI. Nezávislé hodnocení obdobně zdůrazňuje, že naplnění kritéria adicionality by mělo překračovat pouhé „zaškrtnutí okénka“ zvláštních činností EIB a že související vyhodnocení adicionality by mělo být transparentnější. Multiplikátor a aktivace soukromých investic Nezávislé hodnocení došlo k závěru, že EFSI je účinný s ohledem na zvyšování dostupnosti financování a aktivaci soukromého kapitálu, přičemž očekávaný multiplikátor portfolia činí 14,1 pro upsané operace (zcela v souladu s cílovou hodnotou 15 za celé investiční období v rámci programu EFSI) a aktivaci 63 % soukromých investic (bez konkrétního stanoveného cíle) (údaje platí ke dni 30. června 2016). Jak hodnocení EIB, tak nezávislé hodnocení uvádějí, že dvě okna EFSI (okno pro infrastrukturu a inovace a okno pro malé a střední podniky) se rozvíjela různou rychlostí. Například při zavádění okna pro malé a střední podniky EIF urychlil uvedení stávajících mandátů a až později představil nové produkty. Při zavádění okna pro infrastrukturu a inovaci naopak EIB potřebovala čas k vývoji nové řady produktů, které se vyznačují vyšším rizikovým profilem i někdy vyššími (externími) multiplikátory, ačkoliv EIB mohla využít některé stávající produkty. Nové produkty by měly doplnit ty stávající a jsou uváděny po prvním roce fungování EFSI. 17
Zvláštní činnosti jsou činnosti, u nichž je interní rating EIB nižší než investiční stupeň, tj. rizikovější činnosti než standardní operace EIB.
CS
7
CS
► Řešení adicionality podpory z EFSI a aktivace soukromých investic v návrhu EFSI 2.0 Od svého zahájení před více než rokem je program EFSI, který zavádí a spolusponzoruje strategický partner Komise pro investice, totiž skupina EIB, je jednoznačně na dobré cestě ke splnění cíle zmobilizovat nejméně 315 miliard EUR dodatečných investic do reálné ekonomiky do poloviny roku 2018 a snaží se přitom maximalizovat příspěvky soukromého sektoru. Přijetí na trhu bylo velmi rychlé zejména v případě okna pro malé a střední podniky, kde EFSI plní svou úlohu nad očekávání dobře. To je v souladu s velmi pozitivním přijetím, jehož se EFSI dostalo od zainteresovaných stran z řad malých a středních podniků. S cílem zajistit dostatečné dostupné financování k tomu, aby se pokračovalo v poskytování finančních prostředků malým a středním podnikům s podporou z EFSI, bylo v červenci 2016 okno pro malé a střední podniky navýšeno o 500 milionů EUR v souladu se stávajícími parametry nařízení (EU) č. 2015/1017. Projekty schválené skupinou EIB v rámci obou oken do poloviny listopadu 2016 v rámci EFSI aktivují 154 miliard EUR celkových investic v 27 členských státech a poskytují podporu přibližně 377 000 malým a středním podnikům. Klíčovým prvkem EFSI 2.0 je další posílení adicionality podporovaných projektů. Návrh EFSI 2.0 vypracovaný Komisí ještě jednoznačněji uvádí, že projekty EFSI musí v rámci kritérií způsobilosti řešit suboptimální investiční situace a mezery na trhu. V současném kontextu nízkých úrokových sazeb a dostatku likvidity jsou klíčovými faktory pro posouzení adicionality EFSI pokrytí vyšších rizik, též podřízeností, vystavení specifickým rizikům, jako jsou neověřená technologie a rizikovější protistrany, jakož i investice do nových přeshraničních infrastruktur, což zase zvýší důvěru a celkový přístup k financování, zejména v případě vysoce rizikových operací. Vzhledem k jejich důležitosti pro Evropu řadí nový návrh mezi projekty s adicionalitou ty, které se zabývají přeshraniční infrastrukturou, včetně souvisejících služeb. Tato oblast je v současnosti málo rozvinutá a pro zajištění investic je třeba ji stimulovat. Mechanismy investičního plánu pro Evropu fungují a EFSI 2.0 navrhuje je posílit k pokračující mobilizaci soukromého financování investic v odvětvích, která jsou důležitá pro budoucnost Evropy a v nichž přetrvávají selhání trhu či suboptimální investiční situace. Cílem EFSI zůstává podpora investic, které by nemohly být provedeny ve stejném období nebo ve stejném rozsahu EIB, EIF nebo v rámci stávajících finančních nástrojů Unie bez podpory z EFSI. V souladu s počátečním investičním obdobím by v co největší míře měly být přilákány soukromé investice a malé a střední podniky budou hlavními příjemci poskytované podpory.
CS
8
CS
Geografické a odvětvové rozdělení podpory z EFSI Všechna tři hodnocení ukazují na celkově dobré pokrytí jednotlivých odvětví a členských států vzhledem k tomu, že v době hodnocení EFSI pokrýval již 26 členských států ve všech způsobilých odvětvích18. Hodnocení EIB i nezávislé hodnocení však uvádějí, že portfolio EFSI je vysoce koncentrované do určitých členských států19. Nezávislé hodnocení poznamenává, že možnými důvody nižší podpory z EFSI ve střední a východní Evropě mohou být menší dostupnost potřebných technických odborných znalostí na rozvoj větších projektů a struktur partnerství veřejného a soukromého sektoru, absence struktur ústředního plánování a koordinace, menší relativní velikost projektů, méně rozvinuté trhy rizikového kapitálu, ale také potřeba větší doplňkovosti, zejména s ESIF. Zdůrazňuje důležitost rozvoje kapacit při přípravě projektů, aby bylo rozšířeno geografické pokrytí EFSI. Nezávislé hodnocení i hodnocení EIB sice poukazují také na kumulaci podpory z EFSI v určitých odvětvích, podle zúčastněných stran se však nejedná o zásadní otázku. Soudržnost a doplňkovost s ostatními zdroji financování Unie Všechna tři hodnocení poukazují na vysoký potenciál rozvoje nových forem spolupráce mezi EFSI a ostatními zdroji financování EU, ale také zdůrazňují potřebu pečlivě sledovat interakci mezi některými z uvedených fondů a EFSI. Nezávislé hodnocení shledalo, že EFSI, COSME20 a Horizont 2020 Innovfin21 se také dobře vzájemně doplňují, jelikož EFSI těmto fondům umožňuje prioritně reagovat na naléhavé potřeby trhu v oknu pro malé a střední podniky. Další konkrétní příklad možnosti efektivně kombinovat tyto fondy byl podán dne 8. listopadu 2016, kdy byl spuštěn celoevropský fond fondů rizikového kapitálu22: Cílem tohoto programu, který slučuje různé zdroje, je dále řešit nedostatek kapitálu v Evropě a roztříštěnost trhu rizikového kapitálu a přilákat dodatečné soukromé finanční prostředky institucionálních investorů do kategorie aktiv rizikového kapitálu EU v zájmu podpory růstu inovativních podniků. V souvislosti s finančními nástroji Nástroje pro propojení Evropy („CEF“) a programem Horizont 2020 („H2020“) zjistilo hodnocení EIB, že tyto programy by mohly potenciálně konkurovat EFSI a že EIB někdy upřednostňuje EFSI na úkor operací CEF či H2020, jelikož existuje tlak na splnění cílů EFSI. Co se týče ESIF, nezávislé hodnocení uvádí, že podle některých zúčastněných stran tyto fondy soutěží s EFSI, zejména v zemích podporovaných v rámci politiky soudržnosti. 18 19
20
21
22
Podpora z EFSI byla k dnešnímu dni udělena v 27 členských státech. Obě hodnocení označují tyto členské státy, v nichž je koncentrováno portfolio EFSI: Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Španělsko, Švédsko a Spojené království. Vyrovnanější pokrytí však lze konstatovat, porovnává-li se dopad investic EFSI s HDP dotyčných zemí. Program EU na podporu konkurenceschopnosti podniků a malých a středních podniků. Více informací o tomto programu je k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/growth/smes/cosme_cs. Financování EU pro inovátory. Další informace jsou k dispozici na adrese: http://www.eib.org/products/blending/innovfin/. Další informace jsou k dispozici na adrese: http://www.eif.org/what_we_do/equity/paneuropean_venture_capital_fund_of_funds/index.htm.
CS
9
CS
Hodnocení EIB i Komise však vidí silný potenciál doplňkovosti a součinnosti mezi všemi těmito fondy a EFSI. Zejména zdroje z CEF a H2020, obdobně jako ESIF, by mohly financovat tranše operací EFSI nesoucí ztrátu jako první, kde je třeba odstartovat projekty a maximalizovat příspěvky soukromého sektoru, zatímco EIB, s podporou z EFSI, by mohla financovat mezaninové tranše. V tomto ohledu struktura financování pro EFSI 1.0 zahrnula převod 500 milionů EUR z finančních nástrojů CEF na grantovou část CEF. Hodnocení EIB a nezávislé hodnocení zjistila, že je třeba vyhodnotit omezení kombinace ESIF s podporou z EFSI, včetně možné úlohy poradenských služeb. Nad rámec pokynů Komise23 ke kombinaci EFSI a ESIF předložila Komise návrh24 na usnadnění takové kombinace. Komise je odhodlána pokračovat v práci s cílem zajistit zlepšení co do rovných podmínek pro různé nástroje EU. Spolupráce s národními podpůrnými bankami a investičními platformami Hodnocení EIB ukazuje, že asi jedna třetina operací EFSI zahrnovala spolufinancování z národních podpůrných bank. To je v souladu s prohlášeními různých členských států, že přispějí až 42 miliardami EUR na projekty EFSI nebo investiční platformy. Skupina EIB také vyvinula několik iniciativ, aby mohla lépe reagovat na potřeby národních podpůrných bank, včetně kapitálové platformy25, iniciativy v oblasti sekuritizace26 a škály nových finančních produktů27. Podle nezávislého hodnocení v některých případech EFSI soutěžila o stejné, zejména větší, projekty s národními podpůrnými bankami. Toto riziko lze omezit tak, že EIB přijme podřízené postavení ve společných investicích EFSI a národních podpůrných bank. I přes potenciál investičních platforem jako řešení vysoké poptávky po rizikovém financování menších projektů si nezávislé hodnocení také povšimlo, že ke dni uzávěrky žádné nevznikly. První investiční platforma byla založena po 30. červnu 2016. Další platformy, včetně v rámci okna pro malé a střední podniky, jsou v pořadí a očekává se, že budou schváleny ještě v letošním roce.
► Řešení geografického a odvětvového rozdělení podpory z EFSI a doplňkovosti s ostatními zdroji financování Unie v rámci návrhu EFSI 2.0 EFSI 2.0 prodlouží trvání EFSI do konce současného víceletého finančního rámce, díky čemuž by se do roku 2020 mělo dosáhnout objemu investic v hodnotě nejméně půl bilionu eur. Návrh je v souladu s revizí finančního nařízení, které Komise předložila ve stejné době, 23 24 25
26
27
http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/thefunds/fin_inst/pdf/efsi_esif_compl_en.pdf. COM(2016) 605 final. Kapitálová platforma EIF-NPI. Další informace jsou k dispozici na adrese: http://www.eif.org/what_we_do/equity/NPI/index.htm. Iniciativa EIF a NPI v oblasti sekuritizace. Další informace jsou k dispozici na adrese: http://www.eif.org/what_we_do/guarantees/ENSI/index.htm. EIF například podepsal memorandum o porozumění s Cassa Depositi e Prestiti (Itálie) a právě podepisuje další memoranda. http://www.eib.org/efsi/how-does-a-project-get-efsi-financing/index.htm.
CS
10
CS
aby byl zajištěn pevný rámec pro správu finančních závazků Unie. V zájmu ještě většího zvýšení kapacit EFSI a dosažení uvedeného zdvojnásobení investičního cíle vyzývá Komise členské státy, aby svůj příspěvek rovněž pojímaly jako prioritu. Dalším důležitým cílem návrhu EFSI 2.0 je posílit využití EFSI v méně rozvinutých a přechodových regionech. Podpora pro méně rozvinuté a přechodové regiony v Evropě je proto rozšířena o výslovný odkaz na každé odvětví, které by jinak nebylo zahrnuto v obecných cílech. Kromě toho podpora z EFSI v oblasti dálnic, které je třeba obecně zamezit, by byla za určitých podmínek povolena v zemích podporovaných v rámci politiky soudržnosti. Je nanejvýš důležité, aby členské státy rozvíjely kapacitu připravovat projekty. EFSI 2.0 zvýší technickou pomoc poskytovanou prostřednictvím centra EIAH. Využití služeb centra EIAH může také napomoci lepšímu plánování a koordinaci klíčových investičních projektů na národní úrovni. Klíčovým prvkem je také jednodušší kombinace s dalšími zdroji financování Unie, jako třeba ESIF, Horizont 2020 a Nástroj pro propojení Evropy (CEF), s podporou z EFSI, což může přispívat i k aktivaci dodatečných investic soukromého sektoru. V září 2016 proto Komise přijala návrh28 na souhrnné nařízení, kterým se mění několik nařízení, pro usnadnění takových kombinací, a to jak na úrovni investičních platforem i individuálních projektů. Komise také v rámci EFSI 2.0 navrhla zlepšit zaměření EFSI na politické priority EU, co se týče změny klimatu, například stanovením minimálního cíle pro projekty šetrné ke klimatu v rámci okna EFSI pro infrastrukturu a inovace. Komise navíc uznává význam využívání součástí rozpočtu Unie, jako je součást dostupná v rámci Nástroje pro propojení Evropy, ve formě grantů pro kombinaci s EFSI. V této souvislosti bude začátkem roku 2017 zveřejněna výzva k podávání nabídek na smíšené projekty, u nichž mají být kombinovány granty z CEF ve výši 1 miliardy EUR s prostředky z EFSI a financováními z národních podpůrných bank a soukromého sektoru. EFSI podporuje sociální podnikání, a proto má i důležitý sociální rozměr. V rámci okna pro malé a střední podniky fondu EFSI byl připraven komplexní soubor inovačních finančních nástrojů na podporu sociálního podnikání, udržitelné zaměstnanosti a sociálních inovací. Patří sem rozšíření záruky z programu pro zaměstnanost a sociální inovace29 pro úvěry mikropodnikům a sociálním podnikům a kapitálový produkt pro investice EIF na podporu sociálních podniků, včetně společných investic s „podnikatelskými anděli“ („business angels“) a investic do sociálních inkubátorů, akcelerátorů a projektů s platbami za odvedenou práci, přímo nebo spolu s jejich zprostředkovateli. V rámci návrhu EFSI 2.0 se dále Evropská investiční banka a Evropský investiční fond vyzývají, aby zajistily, že koneční příjemci, včetně malých a středních podniků, budou informováni o existenci podpory z EFSI.
28 29
COM(2016) 605 final. Program EU pro zaměstnanost a sociální inovace. Další informace jsou k dispozici na adrese http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=1081.
CS
11
CS
Správa a řízení Hodnocení EIB a nezávislé hodnocení shledala, že řídicí orgány EFSI byly dobře nastaveny a řádně fungují. Doporučují se mimo jiné určitá zlepšení, včetně ujasnění úlohy a odpovědnosti kanceláře výkonného ředitele EFSI, sekretariátu EFSI a útvarů EIB. Hodnocení EIB dále doporučuje zlepšit komunikační kanály mezi řídicími orgány EFSI. Nezávislé hodnocení dále doporučuje přezkoumat a zjednodušit postupy operací EFSI. ► Řešení správy a řízení v návrhu EFSI 2.0 EFSI 2.0 zvýší transparentnost investičních rozhodnutí a postupů řízení. Investiční výbor bude muset podrobněji vysvětlovat svá rozhodnutí, která se zveřejňují, a důvody, proč se domnívá, že by určitá operace měla těžit ze záruky EU, zejména pokud jde o adicionalitu. Kromě toho bude po podepsání operace v rámci záruky EU zveřejněn srovnávací přehled ukazatelů. Návrh EFSI 2.0 navíc plánuje stanovit pro EIB a EIF závazek informovat konečné příjemce, včetně malých a středních podniků, o tom, že obdrželi podporu z EFSI, nebo požadovat, aby tak učinili relevantní finanční zprostředkovatelé. Kromě toho bude prozkoumáno, zda lze dále zjednodušit některé schvalovací postupy operací EFSI. Fungování záruky EU a záručního fondu Hodnocení Komise i nezávislé hodnocení zjistila, že záruka EU je relevantní, účinná a účelná a že umožňuje skupině EIB významně navyšovat objem zvláštních činností EIB a záruk EIF ve prospěch malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací. Záruka EU se také osvědčila jako pružný nástroj, který lze přizpůsobit vznikajícím potřebám, například posílením okna EFSI pro malé a střední podniky o 500 milionů EUR. Nezávislé hodnocení však přesto shledalo, že rozhodovací postupy o využití záruky EU je třeba dále ujasnit a podrobněji sledovat. Nezávislé hodnocení poznamenává, že cílová dotace záručního fondu na počátku ve výši 50 % se zdá být opatrná a obezřetná na to, aby pokryla potenciální ztráty z existujícího portfolia, a doporučuje pečlivě sledovat investiční strategii zdrojů v držení záručního fondu EFSI. Hodnocení Komise vyhodnocuje rizika různých produktů podporovaných zárukou EU. Dochází k závěru, že vzhledem k zpětně získaným prostředkům, příjmům a zpětným tokům z operací EIB by měl být rozpočet Unie odpovídajícím způsobem chráněn před potenciálním uplatněním záruk EU také při revidované dotační míře záručního fondu ve výši 33,4 %. Hodnocení Komise dále vyzdvihlo, že jelikož schopnost EIB zavádět nástroje pro sdílení rizika a přijmout podřízené postavení je klíčová pro zvýšení kapacity investorů ze soukromého sektoru podporovat rizikovější a inovativnější projekty i malé a střední podniky, je třeba klást velký důraz na podřízenost. Hodnocení Komise kromě toho zjistilo, že záruka EU nebyla vytvořena tak, aby kryla potenciální dopad kolísání měn. Tato mezera má vliv na kapacitu EIB zajišťovat dlouhodobé financování s pevnou sazbou v určitých zemích, které
CS
12
CS
nejsou členy EU, s méně rozvinutými finančními trhy, což potenciálně nepříznivě ovlivňuje geografické pokrytí EFSI. ► Řešení záruky EU a záručního fondu v návrhu EFSI 2.0 Hodnocení Komise došlo k závěru, že rozpočet Unie by měl být odpovídajícím způsobem chráněn před potenciálním uplatněním záruk EU také při revidované cílové dotační míře záručního fondu ve výši 33,4 % (oproti současným 50 %). V návrhu EFSI 2.0 proto Komise uvádí revidovanou cílovou míru ve výši 35 %. V souladu s hodnocením Komise se návrh EFSI 2.0 také více zaměřuje na nástroje pro sdílení rizika a podřízené financování a na možnost, aby záruka EU kryla potenciální dopad kolísání měn.
Komunikace Všechna tři hodnocení celkově zdůraznila potřebu zlepšit komunikaci o EFSI. Nezávislé hodnocení doporučuje zejména na národní úrovni nadále zvyšovat povědomí o podpoře z EFSI a jeho produktech, obzvláště o nových produktech, aby se zajistilo jejich rychlé využití. Dále doporučuje lépe komunikovat a vysvětlovat možnosti založení investičních platforem, včetně úlohy, kterou v tomto ohledu hraje EIB. Nezávislé hodnocení také upozorňuje, že by bylo možné zlepšit způsoby interní komunikace v rámci řídicích struktur skupiny EIB a EFSI. ► Řešení komunikace v EFSI 2.0 Doporučení týkající se zlepšení komunikace nevyžadují změnu nařízení o EFSI a budou řešena zvýšenými snahami na straně Komise i EIB. Komise v úzké spolupráci se skupinou EIB dále posílí komunikaci o EFSI s cílem zvýšit povědomí o dostupnosti financování a technické pomoci po celé Evropské unii. Komunikační úsilí trvá a v nadcházejících měsících se ještě zvýší. Informace o řešení financování, technické pomoci a postupech, včetně příkladů dobré praxe a případových studií, mohou podnítit nové nápady a oživit investiční iniciativy. Vzhledem k tomu, nakolik jsou důležité průběžně aktualizované a snadno přístupné informace o všech aspektech investičního plánu pro Evropu, bude probíhat další komunikační úsilí jak na úrovni EU, tak v rámci korporátní komunikace Komise a zejména na místní, regionální a národní úrovni.
3.
JAK CENTRUM EIAH TECHNICKOU POMOC?
DOPOSUD
POSKYTOVALO
Relevance a účinnost Vzhledem k tomu, nakolik je třeba technické pomoci, přičemž podle očekávání její potřeba v nadcházejících letech poroste, potvrzuje nezávislé hodnocení relevanci EIAH. Hodnocení si všímá dobrého pokrytí podpory EIAH, která během období hodnocení obdržela
CS
13
CS
214 žádostí od 27 členských států. Nejúčinněji poskytovala služby v odvětvích energetiky, dopravy a rozvoje měst a venkova. Očekává se, že díky aktivnějšímu přístupu pokryje EIAH v budoucnu i další odvětví. Ze 214 žádostí se 78 týkalo financování nebo finančního poradenství, 78 technické pomoci a financování, 13 navrhované spolupráce a 33 obecných informací. Odborné znalosti podle potřeby poskytly buď provozní útvary EIB nebo příslušné poradenské útvary a programy. Nezávislé hodnocení došlo k závěru, že na hodnocení účinného využití stávajících odborných znalostí ze strany EIAH je ještě brzy. Předběžná analýza však ukazuje, že je třeba posílit přítomnost EIAH na regionální i místní úrovni. I když v souvislosti s konkrétními projekty je EIAH aktivní na místní úrovni, musí vybudovat větší místní kapacitu či partnerství s národními podpůrnými bankami a místními poskytovateli služeb, zejména v regionech, kde je této podpory nejvíce třeba. Hodnocení také vyzdvihuje potřebu větší poradenské podpory se zakládáním investičních platforem. V neposlední řadě si nezávislé hodnocení všímá, že je možné více ujasnit a dále formovat celkovou spolupráci mezi národními podpůrnými bankami a centrem EIAH. Ke dni uzávěrky hodnocení bylo mezi EIAH a národními podpůrnými bankami podepsáno 18 memorand o porozumění. Jedno memorandum bylo podepsáno také s Mezinárodní unií železnic. Jejich provádění by se mělo řídit a sledovat, včetně návaznosti na správní opatření ke službám poskytovaným decentralizovanými organizačními strukturami, které zastřešuje centrum EIAH. Zvláštní pozornost je třeba věnovat zemím s menší kapacitou technické pomoci.
Efektivnost Podle nezávislého hodnocení je ještě brzy na závěry o účinnosti EIAH. Nebyly uvedeny žádné problémy s řídicím modelem, přičemž spolu s pokračujícím zaváděním EIAH se do budoucna očekává vyšší míra čerpání rozpočtu a jeho plné využití. Vzhledem k dosavadním pozitivním zkušenostem s místní technickou pomocí a podporu v některých členských státech však nezávislé hodnocení také vidí potřebu decentralizovat poskytování služeb EIAH. Hodnocení EIB si všímá, že EIAH by mohlo být i nadále užitečné pro EFSI, mimo jiné výběrem potenciálních projektů pro EFSI, poradenskou podporou jednotlivým projektům EFSI a případně podporou při šíření a propagačních činnostech (viz níže), zejména v souvislosti s investičními platformami. Přidaná hodnota Nezávislé hodnocení uvádí, že EIAH se nepřekrývá s jinými poradenskými službami v rámci EIB a že většina jeho služeb je jedinečná. Je třeba sledovat potenciální překryv s poskytovateli služeb ze soukromého sektoru. Nezávislé hodnocení poznamenává, že konzultované zúčastněné strany poskytly smíšenou zpětnou vazbu ke kvalitě služeb obdržených v počáteční fázi rozvoje EIAH. Hodnocení zejména doporučuje, aby EIAH
CS
14
CS
připravovalo ve větší míře přizpůsobené služby a zrychlilo dobu odezvy, kterou některé zúčastněné strany považovaly za příliš dlouhou. Hodnocení dále doporučuje vytvořit postup strukturované zpětné vazby, aby EIAH mohlo průběžně zlepšovat své služby s přihlédnutím k názoru zúčastněných stran. Komunikace Webové stránky EIAH se považují za dobrý přístupový bod pro žádosti, kdy 70 % všech žádostí bylo podáno jejich prostřednictvím. Obdobně k závěrům pro EFSI a vzhledem k dosavadnímu omezenému povědomí o poskytovaných službách doporučuje nezávislé hodnocení výrazně zintenzivnit komunikaci o EIAH. ► Řešení posílení technické pomoci v návrhu EFSI 2.0 Spuštění EIAH bylo celkově pozitivní. Nezávislé hodnocení zdůraznilo, že je ještě brzy na konečné závěry o fungování EIAH, přičemž další zkušenosti přijdou s jeho pokračujícím zaváděním. Návrh EFSI 2.0 předložený Komisí však zahrnuje řadu cílených rozšíření EIAH, která reagují na většinu doporučení v nezávislém hodnocení. Dlužno poznamenat, že doporučení související se zlepšením komunikace není třeba řešit změnami právních předpisů. Snahy zvýšit povědomí o EIAH i nadále pokračují. Návrh Komise stanoví, že EIAH by na podporu EFSI v celé Unii nemělo pouze využívat místních znalostí, ale mělo by také přispět k odvětvové a geografické rozmanitosti EFSI, zejména podporou pro EIB při zahajování operací. To je v souladu s doporučeními z nezávislého hodnocení. Komise ve svém návrhu rovněž zdůrazňuje, že spolupráce s národními podpůrnými bankami a řídicími orgány ESIF by měla dále zlepšit poskytování poradenské podpory, poskytování finančních a technických odborných znalostí na místní úrovni, zejména v těch členských státech, které čelí obtížím při využívání inovativních mechanismů financování. Existuje jasná souvislost mezi takovou spoluprací a podporou na místní úrovni, včetně kombinace jiných zdrojů financování ze strany Unie společně s EFSI. Navrhovatelům projektů to pomůže lépe strukturovat projekty, ale přispěje to i k lepší geografické rovnováze EFSI. Vzhledem k tomu, nakolik jsou investiční platformy důležité pro financování menších projektů, Komise navíc navrhuje, že EIAH by mělo poskytovat aktivní podporu při jejich zakládání. Návrh reaguje na hodnocení, která poukazovala na potřebu větší jasnosti a poradenství při zakládání těchto platforem. Návrh EFSI 2.0 potom dále předpokládá, že EIAH by mělo poskytovat podporu při přípravě: opatření v oblasti klimatu a projektů oběhového hospodářství či jejich součástí, zejména v kontextu projektů COP21 v digitálním odvětví a přeshraničních projektech. Je to v souladu s prioritami EU pro boj proti změně klimatu, rozvoj jednotného digitálního trhu a podporu přeshraničních projektů vzhledem k jejich vysoké přidané hodnotě pro Unii.
4.
CS
STANOVISKO ÚČETNÍHO DVORA 15
CS
V souladu s požadavky nařízení o EFSI30 vydal Účetní dvůr stanovisko k hodnocení využití záruky EU a fungování záručního fondu EFSI, které vypracovala Komise. Účetní dvůr shledává, že hlavní závěr Komise, totiž navrhovaná úprava dotací záručnímu fondu EFSI z 50 % na 35 %, je v souladu s aktualizovaným odhadem očekávaných ztrát. Spolu s požadavkem podle nařízení o EFSI vyhodnotil Účetní dvůr také další prvky návrhu EFSI 2.0. Hodnocení má tyto hlavní prvky: Ohledně načasování je Účetní dvůr toho názoru, že je příliš brzo navrhnout zvýšení rozpočtové záruky EU. Komise je však přesvědčena, že vzhledem k dosaženému úspěchu a s přihlédnutím ke skutečnosti, že legislativní proces může zabrat určitou dobu, její návrh umožňuje hladké pokračování operací a dává jasný signál investorům a navrhovatelům projektů. Ve stále ještě omezeném investičním prostředí je taková jistota zásadní pro zajištění pokračující podpory pracovních míst, růstu a investic v celé Unii. Říjnové zasedání Evropské rady31 členské státy také vyzvalo, aby se s přihlédnutím k externímu hodnocení dohodly na svém vyjednávacím postoji k návrhu Komise předneseném na setkání Rady pro hospodářské a finanční věci („ECOFIN“) dne 6. prosince32. Ohledně důkazů je Účetní dvůr přesvědčen, že k odůvodnění zvýšení záruky EU je třeba dalších důkazů. Komise upozorňuje, že návrh EFSI 2.0 vychází ze zkušeností a ponaučení získaných během prvního roku provádění. Jak uvádí sdělení z 1. června 201633, výsledky prvního roku byly pozitivní. Konkrétněji vzhledem k vysoké tržní poptávce Komise navrhla, aby byla zvýšena část záruky EU přidělovaná malým a středním podnikům. Jelikož trvá déle, než infrastrukturní a investiční projekty dozrají, rozhodnutí nezvýšit záruku v okně pro malé a střední podniky by znamenalo vzdát se mimořádného úsilí posílit investice, vytvořit pracovní místa a dosáhnout růstu v Evropě. Ohledně adicionality je Účetní dvůr toho názoru, že kritérium adicionality je definováno příliš obecně. Jedním z klíčových prvků návrhu EFSI 2.0 je posílit adicionalitu. Komise navrhuje, že projekty EFSI musí v rámci kritéria způsobilosti k podpoře z EFSI řešit selhání trhu či suboptimální investiční situace. Ke zvýšení transparentnosti dodržení tohoto důležitého kritéria na straně projektů byla dále navržena podrobnější definice adicionality. Tím, že přeshraniční infrastrukturní projekty (a související služby) považuje z definice za doplňující, řeší Komise také konkrétní slabé místo investic s vysokou přidanou hodnotou pro EU. Ohledně řízení a transparentnosti vyjádřil Účetní dvůr podporu: i) návrhu zahrnout ustanovení o vyhýbání se daňovým povinnostem; ii) návrhům přijmout opatření na posílení centra EIAH a zvýšení odvětvového pokrytí EFSI; iii) návrhům posílit řídicí strukturu EFSI, zejména s ohledem na řešení potenciálních střetů zájmů členů investičního výboru. 30 31 32
33
Čl. 18 odst. 2 nařízení (EU) č. 2015/1017. EUCO 31/16. Zveřejněno 11. listopadu 2016; k dispozici na adrese https://ec.europa.eu/priorities/publications/independent-evaluation-investment-plan_en. COM (359) final.
CS
16
CS
ZÁVĚR
5.
Komise uvádí, že tři hodnocení, která si žádá nařízení o EFSI, včetně externího, nezávislého hodnocení, byla předložena včas, aby mohla být zohledněna v legislativním procesu. Všechna tři hodnocení se shodují na dosavadní úspěšnosti EFSI a EIAH a na potřebě posílit tyto iniciativy v konkrétních aspektech (adicionalita, technická pomoc, kombinace s ostatními fondy EU), kterými se již zabývá návrh EFSI 2.0. Komise má za to, že EFSI plní své cíle a že zachování programu na podporu investic je opodstatněné34. Komise bude nadále úzce spolupracovat se skupinou EIB, aby bylo možno na tento úspěch navázat. Komise proto vyzývá spoluzákonodárce, aby se návrhem EFSI 2.0 zabývali prioritně, jak připomenulo říjnové zasedání Evropské rady, které žádalo o postoj Rady na zasedání Rady pro hospodářské a finanční věci (Rady ECOFIN) dne 6. prosince, aby bylo možné rychle řešit otázky uvedené v různých hodnoceních a zajistit ještě větší objem vysoce kvalitních investic. Komise bude i nadále podporovat Evropský parlament a Radu při legislativních jednáních a bude pokračovat v dialogu se všemi zúčastněnými stranami pro posílení a konsolidaci investičního plánu pro Evropu. Zároveň je třeba pokračovat v práci na národní i evropské úrovni, aby byla zajištěna co největší podpora investic podnikatelským prostředím. Komise rovněž využije zkušeností s prováděním EFSI s ohledem na nadcházející diskusi o novém víceletém finančním rámci.
34
Viz čl. 18 odst. 7 nařízení (EU) č. 2015/1017.
CS
17
CS