EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 30.11.2012 COM(2012) 713 final
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Námořní strategie pro Jaderské a Jónské moře
CS
CS
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Námořní strategie pro Jaderské a Jónské moře Jaderské a přilehlé Jónské moře, které se nacházejí ve střední části severního Středomoří, jsou pro Evropu významnou námořní a mořskou oblastí. Vzhledem k budoucímu rozšíření EU se bude i nadále zvyšovat objem volného pohybu osob, zboží a služeb. Změna klimatu a její dopady představují pro pobřežní oblasti stále větší hrozbu. Jednotlivé pobřežní státy se nachází na různé úrovni, pokud jde o zkušenosti, technické kapacity, finanční zdroje a knowhow potřebné k zajištění udržitelného rozvoje jejich mořských a pobřežních oblastí. Moře, ostrovy a pobřežní regiony jsou komplexní a vzájemně propojené systémy. Není proto překvapující, že země na pobřeží Jaderského a Jónského moře se rozhodly posílit vzájemnou spolupráci počínaje mořem, jejich hlavním společným přírodním zdrojem. ÚVOD 1)
Cíle
Toto sdělení hodnotí potřeby a potenciál námořních činností v oblasti Jaderského a Jónského moře a představuje rámec pro vytvoření ucelené námořní strategie a souvisejícího akčního plánu do roku 2013. Pokud by členské státy EU požádaly Komisi, aby vypracovala strategii EU pro Jaderské a Jónské moře, byla by tato námořní strategie prvním pilířem makroregionální strategie EU, která by zahrnovala i další oblasti. Strategie vytyčí proveditelné akce a společné iniciativy na řešení problémů a vytváření příležitostí přeshraničního charakteru, které lze zvládnout pouze společným úsilím. Využije při tom stávající zdroje, právní předpisy a struktury, aby mohla podpořit přeshraniční partnerství a stanovit prioritní cíle, pro jejichž splnění bude možné mobilizovat místní, regionální a vnitrostátní subjekty, a priority strategie Evropa 2020 se tak nasměrují do cílených opatření. Bude-li tato strategie řádně řízena a prováděna, může působit jako hybná síla ekonomiky, aniž by byly zapotřebí dodatečné finanční prostředky. Rovněž napomůže lepší formulaci projektových žádostí a koordinaci jejich financování a provádění, zejména za účelem hospodárnějšího vynakládání finančních prostředků podle nového finančního rámce na období 2014 až 2020. Námořní projekty lze financovat v rámci různých programů a finančních nástrojů EU, přičemž se respektují pravomoci členských států, které jsou pro podporu způsobilé. Mezi tyto programy a nástroje patří EFRR, FS, ESF, EFF1 a další nástroje a programy financování, a to jak stávající (jako jsou 7. rámcový program2 a LIFE+3), tak budoucí (např. nástroj pro propojení Evropy a EMFF4). Vedle toho je třeba mobilizovat 1
CS
Evropský fond pro regionální rozvoj, Fond soudržnosti, Evropský sociální fond, Evropský rybářský fond.
2
Budoucí rámcový program pro výzkum a inovace (Horizont 2020).
3
Finanční nástroj pro životní prostředí.
4
Evropský námořní a rybářský fond.
2
CS
finanční prostředky z NPP5 s cílem zapojit kandidátské země a potenciální kandidátské země do budoucích akcí. Existují rovněž další potenciální zdroje financování, jako např. mezinárodní finanční instituce, včetně investičního rámce pro západní Balkán (WBIF), národních, regionálních a místních zdrojů, jakož i soukromých investorů. Důraz je třeba klást zejména na to, aby tyto zdroje financování byly účinně kombinovány ve strategickém rámci. Vedle toho bude věnována pozornost i pravidlům hospodářské soutěže, lze-li na financování konkrétního projektu nahlížet jako na státní podporu. Tím se vytvoří základy pro růst, neboť strategie podpoří dlouhodobý udržitelný a odpovědný rybolov, dobrý environmentální stav mořského prostředí a bezpečnější námořní prostor. Díky strategii bude rovněž možné zabývat se horizontálními otázkami, jako je účinné přizpůsobení se dopadům změny klimatu. Tím se podpoří inteligentní, udržitelný růst podporující začlenění námořního hospodářství, což přispěje k dosažení cílů strategie Evropa 20206. 2)
Zeměpisná oblast působnosti
Jaderské a Jónské7 moře spojuje území sedmi zemí: tří členských států EU (Řecka, Itálie a Slovinska), jedné přistupující země (Chorvatska), jedné kandidátské země (Černé Hory) a dvou potenciálních kandidátských zemí (Albánie a Bosny a Hercegoviny). Srbsko, které je rovněž kandidátskou zemí, je jedním z osmi členů jadersko-jónské iniciativy8. Ostatní země v dané oblasti mají rovněž politický a ekonomický zájem na námořních činnostech v Jaderském a Jónském moři, a mohou být tedy v jednotlivých případech zapojeny do specifických činností. 3)
Souvislosti
Pobřežní státy Jaderského a Jónského moře mezi sebou již intenzivně spolupracují, což je částečně dáno evropskými programy, jako jsou např. program přeshraniční spolupráce v Jaderském moři v rámci nástroje předvstupní pomoci a budoucí programy týkající se dané oblasti, a částečně jinými iniciativami, jako je např. jadersko-jónská iniciativa. Toto sdělení stanoví rámec pro přizpůsobení integrované námořní politiky potřebám a potenciálu přírodních zdrojů a společensko-ekonomické struktuře mořských a pobřežních oblastí v Jaderském a Jónském moři. Ve svých závěrech o integrované námořní politice z prosince 2011 Rada vyjádřila podporu „probíhající práci členských států jadranskojónského regionu zaměřenou na zintenzivnění námořní spolupráce se sousedními třetími zeměmi této oblasti v rámci makroregionální strategie“. Spolupráce v přímořských oblastech je mezníkem v rozvoji a provádění integrované námořní politiky EU, jak je zdůrazněno v Limassolském prohlášení9. Užitečným příkladem a ponaučením mohou být zkušenosti
5
Nástroj předvstupní pomoci.
6
KOM(2010) 2020 v konečném znění.
7
Pro účely tohoto dokumentu odkazujeme na definici Mezinárodní hydrografické organizace, podle níž je jižní hranicí Jónského moře linie probíhající od mysu Tenaron do bodu Capo Passero.
8
Jadersko-jónská iniciativa je iniciativou pro regionální spolupráci, která byla zahájena v rámci prohlášení z Ancony z roku 2000. Srbsko se stalo členem jadersko-jónské iniciativy jako následnický stát Státního svazu Srbska a Černé Hory.
9
Prohlášení evropských ministrů odpovědných za integrovanou námořní politiku a Evropské komise k agendě pro růst a zaměstnanost v mořské a námořní oblasti, které bylo přijato dne 8. října 2012.
CS
3
CS
získané v Baltském moři10, na Dunaji11 a v Atlantiku12. Níže uvedené návrhy byly potvrzeny na třech seminářích zúčastněných stran uspořádaných v roce 2012 v Řecku, Itálii a Slovinsku.
CS
10
KOM(2009) 248 v konečném znění a COM(2012) 128 final.
11
KOM(2010) 715 v konečném znění.
12
KOM(2011) 782 v konečném znění.
4
CS
STANOVENÍ PROGRAMU PRO INTELIGENTNÍ A PODPORUJÍCÍ ZAČLENĚNÍ A POCHÁZEJÍCÍ Z MOŘE
UDRŽITELNÝ
RŮST
PILÍŘ 1: Co největší využití potenciálu moří Ve sdělení nazvaném „Modrý růst: Možnosti udržitelného růstu v mořském a námořním odvětví“13 popisuje Komise evropskou mořskou ekonomiku. Pro využití hospodářského růstu pocházejícího z moře musí státy vytvořit správné podmínky pro inovaci a konkurenceschopnost a soustředit se na oblasti s komparativní výhodou. 1.1 Vytvoření podmínek pro inovace a konkurenceschopnost Aby v mořských a námořních odvětvích bylo dosaženo růstu, je třeba identifikovat faktory vedoucí k růstu a překonat nedostatky, jako je například administrativní zjednodušení a harmonizace, potřeby v oblasti kvalifikace, výzkum, vývoj a inovace, námořní uskupení, inteligentní infrastruktura odolná vůči změně klimatu a kvalifikované a mobilní pracovní síly. Vytvoření vhodných podmínek pro jejich rozvoj přispěje k tomu, že klíčová odvětví v dané oblasti, jako je například stavba lodí, loďařský průmysl a logistika, posílí svou konkurenceschopnost a vytvoří nové obchodní příležitosti. V oblasti Furlandska-Julského Benátska je dobrým příkladem námořního uskupení subjekt Ditenave, který spojuje odvětví špičkových technologií, univerzity a regionální orgány. V důsledku zvýšeného hospodářského využití mořských a pobřežních oblastí by se mohl posílit konkurenční boj o prostor. Územní plánování námořních prostor je proto klíčovým prvkem pro to, aby se při rozhodování vyváženě přihlíželo k zájmům různých odvětví, která soutěží o mořský prostor. Otázku narůstajícího tlaku na pobřežní oblasti pomáhá řešit i jednotný management pobřežní zóny (ICZM). Prioritní akční plán přijatý v rámci programu OSN pro Středomoří (UNEP/MAP)14 hraje významnou úlohu při podpoře, kterou ICZM poskytují země v oblasti Středozemního moře, jež provádějí protokol ICZM Barcelonské úmluvy. S ohledem na výše uvedené je třeba rozvíjet například tyto prioritní oblasti:
CS
•
zlepšení správní spolupráce a zjednodušení a harmonizace formalit pro lodní dopravu v souladu s právními předpisy EU;
•
podněcování tvorby námořních uskupení a výzkumných sítí, jakož i vypracování strategie v oblasti výzkumu, které by podnítily inovace;
•
zvýšení mobility a kvalifikace pracovních sil, včetně transparentnosti kvalifikace;
•
rozvoj územního plánování námořních prostor a integrované správy pobřežních oblastí, a to jak na celostátní, tak mezistátní úrovni, na základě ekosystémového
13
COM(2012) 494 final, 13. září 2012.
14
Koordinační jednotka programu UNEP/MAP je pověřena prováděním úmluvy o ochraně mořského prostředí a pobřežní oblasti Středozemí.
5
CS
přístupu a s co nejlepším využitím výsledků klíčových výzkumných projektů EU zaměřených na chráněné mořské oblasti15. 1.2 Důležitá mořská a námořní odvětví
1.2.1 Námořní přeprava Jaderské a Jónské moře jsou vzhledem ke své poloze na východo-západní a severo-jižní ose Evropy významnou námořní dopravní trasou. Dovoz do několika středoevropských a vnitrozemských států je do značné míry odkázán na přístavy na severu Jaderského moře. Pět přístavů na severu Jaderské moře (Koper, Ravenna, Rijeka, Benátky, Terst) se spojilo do logistické platformy Sdružení přístavů severního Jadranu (North Adriatic Port Association, NAPA). Jak bylo zjištěno v probíhající přípravě strategie přístavů EU (předložení příslušných návrhů se plánuje na první polovinu roku 2013), závisí konkurenceschopnost přístavů v Jaderském a Jónském moři mimo jiné na: •
jejich schopnosti zvýšit intermodalitu prostřednictvím integrace námořní a pozemní dopravy. Baltsko-jaderský a středozemní dopravní koridor, které se plánují v rámci nástroje pro propojení Evropy, by měly vyřešit otázku chybějícího železničního a silničního spojení;
•
účinné a ekologické dopravě.
Přístavy hrají klíčovou úlohu v zajišťování územní kontinuity a sociální soudržnosti. Přeprava nákladu a cestujících po Jaderském a Jónském moři se však využívá jen velmi zřídka. Vzhledem k velkému počtu zemí a měst nacházejících se na pobřeží Jaderského a Jónského moře a poměrně krátkým vzdálenostem mezi nimi po moři je potenciál pro rozvoj námořní plavby na krátké vzdálenosti velký. Jadranská námořní dálnice16 je příkladem úsilí o zajištění životaschopných a spolehlivých dopravních služeb v rámci transevropského multimodálního dopravního systému. Vzhledem k vysokému počtu ostrovů u chorvatského a řeckého pobřeží jsou obzvláště důležitá mezistátní trajektová spojení. S ohledem na výše uvedené je v plánované strategii přístavů a v rámci budoucích akcí sítě TEN-T třeba rozvíjet například tyto prioritní oblasti: •
optimalizaci rozhraní, postupů a infrastruktury pro usnadnění obchodu s jižní, střední a východní Evropou;
•
optimalizaci spojení tak, že se v daném regionu na základě poptávky vytvoří integrovaná nízkouhlíková námořní dopravní síť se zvláštním zřetelem na spojení mezi ostrovy;
•
zvýšení dlouhodobé ekologické a hospodářské udržitelnosti.
Konkrétně je třeba zvážit lepší propojení přístavů s vnitrozemím a zajištění rychlé realizace prostoru námořní dopravy bez překážek (snížením administrativní zátěže pro námořní
CS
15
Např. projekt COCONET v rámci 7. rámcového programu Oceány.
16
ADRIAMOS.
6
CS
přepravu prováděnou v rámci EU v dané oblasti nebo podporou účinnosti a kvality přístavních služeb v daném regionu). 1.2.2 Pobřežní a námořní cestovní ruch Cestovní ruch má jako jedna z hlavních a rychle rostoucích námořních činností velký ekonomický význam. Místní ekonomice přináší velké výhody tím, že vytváří pracovní místa a podporuje ochranu pobřežního a námořního kulturního dědictví. Fórum jaderské i jónské obchodní komory vytvořilo společnou obchodní značku „AdrIon“. Řádné řízení intenzivního pobřežního cestovního ruchu je základním předpokladem ke zmírnění možných negativních dopadů na pobřežní a mořské prostředí, na němž cestovní ruch do značné míry závisí. Například je třeba upravit kapacitu zařízení na zpracování odpadu a čistíren odpadních vod, aby se zamezilo vypouštění odpadu a odpadních vod přímo do moře. Odvětví okružních plaveb po Jaderském a Jónském moři se již nyní rychle rozvíjí. Benátky a Dubrovník patří, co se týče okružních plaveb, mezi deset nejnavštěvovanějších přístavů v Evropě. Rostoucí segmentace trhu a nové obchodní modely otevírají nové příležitosti pro četné přístavy. Rovněž kulturní a archeologické dědictví v pobřežních oblastech a na moři představuje důležitý prvek jak z hlediska rozvoje cestovního ruchu, tak z hlediska společné identity. S ohledem na výše uvedené je třeba rozvíjet například tyto prioritní oblasti: •
podporu udržitelného rozvoje pobřežního a námořního cestovního ruchu, podněcování inovací a společných marketingových strategií a produktů;
•
zajištění udržitelnosti odvětví omezením jeho dopadu na životní prostředí, s přihlédnutím k faktorům způsobeným změnou klimatu;
•
podporu udržitelného rozvoje odvětví okružních plaveb po moři;
•
zvýšení hodnoty kulturního dědictví a jeho řádné zhodnocení.
Konkrétně je třeba zvážit rozšíření společných propagačních kampaní na podporu cestovního ruchu v daném regionu v souladu s činností jaderské i jónské obchodní komory a vytyčení nových obchodních modelů v odvětví okružních plaveb. 1.2.3 Akvakultura Odvětví akvakultury v EU vytváří zhruba 80 000 přímých pracovních míst, a je tak důležitým zdrojem příjmů v četných pobřežních oblastech EU. Itálie a Řecko jsou v rámci celého Středozemí největšími producenty ryb chovaných v umělých sádkách (284 000 tun ročně). Rozvoj silné a vysoce kvalitní evropské akvakultury, která je environmentálně a hospodářsky udržitelná, může přispět k vytváření pracovních míst a k dodávce zdravých potravin. Akvakultura může rovněž zmírnit tlak rybolovu, a pomoci tak zachovat populace ryb. Právní
CS
7
CS
předpisy EU upravující ochranu životního prostředí zmírnění negativních dopadů řádně zohledňují. Rozvoji plného potenciálu akvakultury v EU brání řada překážek: omezený přístup k prostoru a licencím, roztříštěnost odvětví, omezený přístup k zárodečnému kapitálu či úvěrům na inovace, zdlouhavé administrativní postupy a administrativní zátěž. Při plném dodržení zásady subsidiarity navrhuje reforma společné rybářské politiky podporu akvakultury prostřednictvím koordinovaného přístupu na základě nezávazných strategických pokynů a společných priorit a prostřednictvím výměny osvědčených postupů v rámci otevřené metody koordinace. S ohledem na výše uvedené je třeba rozvíjet například tyto prioritní oblasti: •
vytváření nových pracovních míst a obchodních příležitostí prostřednictvím dalšího výzkumu a inovací;
•
vývoj pracovních nástrojů pro výběr vhodných míst pro akvakulturu v souladu se zásadami územního plánování námořních prostor, včetně nástrojů k určení činností, v jejichž případě je vhodné provozovat je společně s jinými hospodářskými činnostmi na stejném místě.
Konkrétně je třeba zvážit spolupráci na snížení administrativní zátěže a optimalizaci územního plánování prostřednictvím výměny osvědčených postupů.
CS
8
CS
PILÍŘ 2: Zdravější mořské prostředí Pobřežní a mořské prostředí v Jaderském a Jónském moři se vyznačuje velkou rozmanitostí stanovišť a druhů. V obou mořích se nacházejí lokality, v nichž roste posidonia a žijí četní mořští savci.17 V důsledku silných antropogenních vlivů a topografických vlastností jsou tato stanoviště vysoce náchylná ke znečištění. Spolupráce mezi pobřežními státy probíhá podle regulačních rámců rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí, Barcelonské úmluvy a jejích protokolů a společné komise pro ochranu Jaderského moře a jeho pobřežních oblastí. Říční odtoky mají rovněž významný dopad na Jaderské moře. Přibližně jedna třetina kontinentálních vod Středomoří teče do severního a středního Jaderského moře. Výsledná eutrofizace představuje pro tuto oblast jednu z hlavních hrozeb.18 Pro dosažení dobrého environmentálního stavu mořského prostředí je tudíž důležité provádění ustanovení rámcové směrnice o vodě. Znečišťování moří odpadem často představuje vážné riziko pro živé organismy v moři a je rovněž estetickým problémem. Hlavním zdrojem odpadu jsou suchozemské činnosti: odpad z domácností, vypouštění odpadů ze zařízení pro cestovní ruch a odplavení odpadu ze skládek. Oblast se rovněž vyznačuje intenzivní námořní dopravou, která s sebou přináší problém emisí z lodí a přístavů, rizika nehod a zavlékání invazivních nepůvodních druhů vypouštěním balastových vod. V roce 2005 podepsaly Chorvatsko, Itálie a Slovinsko dohodu o subregionálním pohotovostním plánu19, který stanoví právní a operativní rámec pro prevenci a boj proti nehodám způsobujícím mořské znečištění. S ohledem na výše uvedené je v příslušných politikách EU třeba rozvíjet například tyto prioritní oblasti: •
zajištění dobré ochrany životního prostředí a ekologického stavu mořského a pobřežního životního prostředí do roku 2020 v souladu s příslušnými právními předpisy EU a ekosystémovým přístupem Barcelonské úmluvy;
•
zachování biologické rozmanitosti, ekosystémů a jejich služeb prováděním evropské ekologické soustavy Natura 2000 a jejím řízením, přičemž se zohlední i související činnosti v rámci Barcelonské úmluvy;
•
snížení znečišťování moří, včetně lepšího nakládání s odpady v pobřežních oblastech;
•
další zlepšení subregionální spolupráce a kontrola stávajících mechanismů, zejména těch, které byly zřízeny agenturou EMSA, pokud jde o prevenci, připravenost
17
CS
Prvotní integrované posouzení Středozemního moře v souladu s krokem 3 ekosystémového přístupu.
18
Viz tamtéž.
19
Subregionální pohotovostní plán pro prevenci, připravenost a reakci na závažné mimořádné události znečištění moře v Jaderském moři.
9
CS
a koordinovanou reakci na velké úniky ropy, a prozkoumání možnosti, jak lépe využít dostupných zdrojů EU. Konkrétně je třeba zvážit výměnu osvědčených postupů mezi orgány pro správu chráněných mořských oblastí s cílem zachovat biologickou rozmanitost, navázat na činnost sítě chráněných oblastí v Jaderském moři (AdriaPAN), jakož i provádět subregionální pohotovostní plán a případně ho rozšířit na další země v oblasti Jaderského a Jónského moře.
CS
10
CS
PILÍŘ 3: Bezpečnější a zabezpečenější námořní prostor Otázky lidského zdraví, stavu životního prostředí a bezpečnostní problematiky nejsou omezeny na prostor vymezený námořními hranicemi jedné země. Cílem by měla být synergická regionální reakce, včetně harmonizovaného provádění stávajících předpisů EU i mezinárodních předpisů a využívání nových technologií. Některé třetí země v regionu musí zlepšit svůj postup jako státy vlajky a své pořadí na seznamu výkonnosti uvedeném v Pařížském memorandu o porozumění o státní přístavní inspekci. Důsledné provádění evropských a mezinárodních předpisů přispěje k rozvoji kvalitní lodní dopravy v regionu a vytvoří rovné podmínky, podpoří mobilitu a postupně připraví kandidátské a potenciální kandidátské země na přistoupení k EU. Je třeba usilovat o vytvoření kultury dodržování stávajících předpisů EU a mezinárodních předpisů. Ve srovnání s jinými regiony proplouvá Jaderským a Jónským mořem za rok více osobních lodí. Roste rovněž přeprava ropy a zemního plynu. Jaderské a Jónské moře využívají vedle obchodní námořní dopravy i zločinecké sítě podílející se na nelegální migraci a jiných nezákonných činnostech. Je tedy třeba posílit schopnosti orgánů veřejné správy, aby mohly sledovat námořní dopravu, reagovat na mimořádné okolnosti, zachraňovat lidské životy, obnovovat mořské prostředí, kontrolovat rybolov a čelit bezpečnostním hrozbám a nezákonným činnostem. Je třeba rozvíjet například níže uvedené prioritní oblasti, zejména v zemích sousedících s daným regionem, přičemž v právních předpisech EU je třeba přihlédnout k probíhajícím činnostem a zajistit soulad s vnitrostátními institucionálními rámci: •
zlepšení dodržování předpisů v oblasti kontroly státu vlajky a státní přístavní inspekce, odpovědnosti a pojištění lodní dopravy, hygieny a kontroly přenosných nemocí na lodích, vyšetřování nehod a bezpečnosti v přístavech;
•
posílení spolupráce mezi vnitrostátními nebo regionálními námořními orgány s EU, vytvoření mechanismů pro výměnu informací o námořní dopravě mezi vnitrostátními systémy VTMIS20 prostřednictvím sítě SafeSeaNet;
•
propagaci rozvoje systémů na podporu rozhodování, budování kapacit v oblasti zasahování při nehodách a vypracování plánů pro řešení nouzových situací;
•
zajištění přiměřených zdrojů informací pro posádky a navigátory, jako je batymetrie, mapování mořského dna a hydrografické průzkumy, a začlenění těchto informací do elektronických plavebních map (e-navigace), které by mohly používat zejména osobní lodě.
Jak vyplynulo z prvního kola konzultací zúčastněných stran, je třeba pro dosažení těchto cílů zvážit například modernizaci stávajícího systému ADRIREP21 a jeho integraci do systému SafeSeaNet.
CS
20
Kontrolní a informační systém pro provoz plavidel.
21
Systém pro podávání zpráv o dopravě v Jaderském moři.
11
CS
PILÍŘ 4: Udržitelné a odpovědné rybolovné činnosti Strategie by měla podpořit úsilí o dosažení dlouhodobě udržitelného a odpovědného rybolovu, aby rybolovné činnosti byly pro pobřežní oblasti i nadále ekonomickým zdrojem. V prvé řadě je třeba usilovat o účinné uplatňování zásad společné rybářské politiky (SRP). SRP prosazuje přístup k řízení rybolovu ze spodu. Společné zásady a nástroje pro chráněné mořské oblasti, které jsou předmětem zájmu odvětví rybolovu22, včetně přijetí opatření na ochranu citlivých stanovišť a některých druhů (např. želv, delfínů), by této oblasti rovněž prospěly. Správní orgány a organizace producentů v Chorvatsku, Itálie a Slovinsku mezi sebou již spolupracují ohledně obchodních aspektů rybolovu a díky této spolupráci vzniklo například socioekonomické středisko pro sledování rybolovu a akvakultury v severním Jadranu. Oblast jeho působnosti by se mohla rozšířit na průzkum trhu a rozvoj tržních služeb s cílem zajistit lepší sledovatelnost a umožnit uvádění výrobků na trh. V oblasti kontroly, sledování a dohledu je třeba zlepšit dodržování předpisů a usnadnit předávání informací na základě výměny odborných poznatků a osvědčených postupů a s přihlédnutím k dalšímu rozvoji společných operačních iniciativ. Rovněž je třeba prozkoumat možnost aktualizace všech náležitých operačních nástrojů (systémů, zařízení a jiných zdrojů). V multilaterálním rámci Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři a v rámci regionálních projektů FAO (Adriamed a Eastmed) již probíhá spolupráce ve vědeckých otázkách a řízení rybolovu. Tyto projekty musí být posíleny zvýšením účasti všech dotyčných zemí. Současně je třeba prosazovat další vědeckou spolupráci mezi zeměmi tohoto regionu, a lépe tak propojit vědecký výzkum s potřebami rybolovu a akvakultury. S ohledem na výše uvedené je třeba rozvíjet například tyto prioritní oblasti: •
dosažení udržitelného řízení rybolovu, včetně vypracování víceletých plánů a opatření, jako jsou mořské chráněné oblasti v širším smyslu;
•
přispívání k ziskovosti a udržitelnosti rybolovu intenzivnějším zapojením zúčastněných stran do řízení rybolovu a ostatních činností;
•
zlepšení dodržování pravidel, úspora zdrojů, usnadnění přenosu informací a zlepšení spolupráce v oblasti kontroly rybolovných činností;
•
rozvoj vědecké spolupráce v oblasti rybolovu.
Konkrétně je třeba zvážit otázku hlubšího průzkumu trhu a rozvoje služeb s cílem zajistit, aby uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh v daném regionu bylo jasné, účinné a plně v souladu s příslušnými právními předpisy. Rovněž je třeba se zaměřit na výměnu socioekonomických údajů v odvětví rybolovu. 22
Například chráněné rybolovné oblasti podle článku 19 nařízení o Středozemním moři, oblasti s omezením rybolovu v rámci Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři a zvláště chráněné oblasti významné pro Středomoří (SPAMIs) v rámci Barcelonské úmluvy.
CS
12
CS
DALŠÍ KROKY: VYPRACOVÁNÍ AKČNÍHO PLÁNU Námořní strategie pro Jaderské a Jónské moře bude podrobně popsána v akčním plánu, který má být předložen v druhé polovině roku 2013, přičemž se v ní zohlední probíhající i plánované činnosti příslušných politik EU. V návaznosti na pilíře uvedené v tomto sdělení bude strategie obsahovat prioritní oblasti a akce, které je třeba podporovat, s cílem reagovat na výše uvedené úkoly a příležitosti. Strategie rovněž stanoví jasné cíle, které jsou v souladu s cíli uvedenými ve strategii Evropa 2020. Tato opatření budou realizována zúčastněnými stranami v regionu, s nimiž bude Komise spolupracovat, včetně vlád a agentur, regionů, obcí, podnikatelských subjektů, výzkumných pracovníků a mezinárodních a nevládních organizací. Komise bude spolupracovat s těmito zúčastněnými subjekty a dalšími institucemi, subjekty odpovědnými za programy a mezinárodními organizacemi činnými v daném regionu tak, aby všechny subjekty harmonizovaly svou činnost (tam, kde je to potřeba) s cíli strategie a identifikovaly koordinační subjekty pro realizaci plánovaných akcí a projektů. Řízení strategie by mělo být vymezeno s ohledem na co nejucelenější stanovení, sledování a provádění akčního plánu.
ZÁVĚRY Komise je přesvědčena, že tento rámec podpoří všechny země v jejich úsilí splnit cíle strategie Evropa 2020 s přihlédnutím k jejich námořním zdrojům a potenciálu a udržitelnému využití těchto zdrojů. Flexibilním způsobem podpoří evropskou integraci a územní spolupráci tak, aby do ní byly zahrnuty všechny subjekty a byla dodržena zásada subsidiarity. Evropská komise by chtěla vědět, zda vytyčené prioritní oblasti zahrnují nejdůležitější otázky, v jejichž případě by posílená spolupráce mohla přinést přidanou hodnotu. Evropská komise by rovněž uvítala nápady na účinné a flexibilní struktury pro provádění strategie a akčního plánu a k praktickému využití opatření v praxi. Komise proto vyzývá Radu, Evropský parlament, Výbor regionů a Evropský hospodářský a sociální výbor, aby toto sdělení přezkoumaly a schválily.
CS
13
CS