Sběr nebezpečného odpadu - Sběr papíru ve škole Tara fuki - dvě dámy s violoncelly Sklářství v Rychnově - Veřejné osvětlení

Sběr nebezpečného odpadu - Sběr papíru ve škole Tara fuki - dvě dámy s violoncelly Sklářství v Rychnově - Veřejné osvětlení

Nápovědník 11. 4. v 19.00 zasedání zastupitelstva 15. 4. v 19.30 TARA FUKI Hudební klub Bažina v restauraci Beseda v Rychnově u Jablonce nad Nisou, vstupné 130,- a 70,- Kč 16. – 29. 4. výstava Lubomír Michalica – kresby Mgr. Michal Michalica – kresby Jan Kadubec – abstrakce a počítačová grafika, Vernisáž v sobotu 16. 4. v 17.00, otevřeno denně 9.00 - 11.00 a 14.00 - 16.00 ve výstavní síni MěÚ. V květnu připravujeme: 21. – 29. 5. KULTURNÍ DNY města Rychnova u Jablonce nad Nisou spojené s oslavami 100. výročí od povýšení Rychnova na město a 650. let od první zmínky o Rychnově 21. 5. – 3. 6. výstava Dr. Jiří SRNA – Kreslený humor - Vernisáž v sobotu 21. 5. v 17.00, otevřeno denně 9.00 - 11.00 a 14.00 - 16.00 ve výstavní síni MěÚ. 27. 5. v 19.30 BLUES SESSION Hudební klub Bažina v restauraci Beseda v Rychnově u Jablonce nad Nisou, vstupné 150,- a 80,- Kč

4

Cena 5 Kč Duben 2011

Oslavy a pamětní medaile V průběhu letošních Rychnovských kulturních dnů chceme řádně oslavit dvě významná výročí našeho města. 650 let od první zmínky o obci a 100 let od povýšení na město. Kromě jiných zajímavých věcí se chystá také vydání pamětní medaile k těmto jubileím. Kromě jednoho pokusu asi před patnácti lety, z něhož se ovšem kvůli zkrachovalé firmě nezachovala ani raznice, město dosud žádnou medaili nevydalo. I proto se jedná o jedinečný počin. Přípravou a zhotovením medaile byli po zvažování nakonec pověřeni učitelé z turnovské SUPŠ, především rychnovákům dobře známý pan Jiří Zemín. Zastupitelstvo města bude mít 11. dubna na svém zasedání nelehkou úlohu vybrat z předložených návrhů jeden, který bude realizován. Tuto úlohu jim můžete zjednodušit sdělením vlastního názoru na nejvhodnější motiv medaile. Návrhy naleznete na internetových stránkách města i s připojenou anketou. Za všechny zde uvádíme po jednom návrhu z každé strany medaile. Autorem návrhů je výtvarník Pavel Brožek. -fch-

Vu dr Fuchsbresche bis zur Mutter Anna oder „Reichnejer Schorfblicke“ Von Räuberbanden und Wanderfreuden aus dem Polzen - Niederland Die Ortschaft St.Georgenthal im Lausitzer Gebirge bietet jede Menge Abwechslung „Das ist eine der schönsten Ecken Tschechiens, die ich je gesehen habe“, sagt der aus Reichenberg stammende Student Martin Veselka über die unmittelbar hinter der sächsischen Grenze gelegene traditionelle Bergstadt St.Georgenthal. Die ursprünglich deutsch besiedelte und St. Georgenthal genannte Ortschaft wurde sogar 1998 als Dorf des Jahres ausgezeichnet. Tatsächlich weiß diese am nördlichen Rand des Lausitzer Gebirges gelegene und in den Schluckenauer Zipfel eingebunde-

ne Ortschaft den Touristen zu bezaubern. Bergstadt: Es lohnt sich bereits eine Besichtigung der kleinen Stadt an sich. Nach Silbererzfunden erfolgte im Jahr 1539 die Inbetriebnahme eines ersten Bergstollens, der sich im Jahr 1554 die Gründung Georgenthals und die Eröffnung weiterer Bergstollen anschloss. Dabei wurde Georgenthal planmäßig nach dem Muster sächsischer Bergstädte angelegt, die Verleihung des Stadtrechts erfolgte erst im Jahre 1787. Die schachbrettartige Struktur von St.Georgenthal zusammen mit den einzigartigen Lausitzer Umgebindehäusern machen einen Spaziergang durch die ruhigen Straßen zu

einem besonderen Erlebnis. Kreuzberg: Verlässt man den Stadtplatz auf westlicher Seite in Richtung Norden, gelangt man nach einigen Minuten an den Fuß des Kreuzberges. Diese 563 Meter hohe Anhöhe ist bereits seit dem 18. Jahrhundert als Pilgerort bekannt. Ursprünglich stand hier eine Holzkapelle. Die heutige gemauerte Kapelle stammt aus den Jahren 1783 bis 1791. Seit dem Jahr 1764 befindet sich auf dem Weg zur Kapelle ein aus elf Stationen bestehender Kreuzweg.

Viele Künstler aus dem Isergebirge bleiben bis heute für die Öffentlichkeit unendeckt und warten auf Ihr Comeback. Einen Beitrag zur „Auferstehung“ dieser Menschen, die das künstlerische Leben des damals noch deutschsprachigen Isergebirges prägten, haben Marek Sekyra und Otokar Simm geleistet. Es handlet sich um „Jeschkenblumen“, ein Lexikon der literarischen Künstler aus der Zeit der Jahrhundertwende aus Reichenberg. Diesmal ein Treffen mit

z.B. Wie’s Reichenberger machen, wenn sic in einern Wirthshause schlechtes Bier finden, Reichenberger Blumensprache, Des Reichenberger Zettelträgers Neujahrswunsch, St. Petrus und der Reichenberger Schützenbruder, Reichenberger Musikanten, Urtheil eines Reichenberger Tuchmachers über Wien, Neptun auf dem Reichenberger Röhrbrunnen and weitere, Franz Keils Gedicht (Der Tuchmacher von ehedem), Benjamin Baiers Gedichte (z.B. Die Tuchträger in Reichenberg und

Ferdinand Siegmund * 7.Oktober 1829 in Reichenberg + 10. Februar 1902 in Linz, Oberösterreich (als Todestag wird auch der 11. Februar angeführt) Als Student unternahm er mehrere Reisen, studierte Medizin, arbeitete als Redakteur in Pilsen, Bozen, schrieb für die Linzer Zeitung. Er ist Autor von mehreren wissenschaftlichen Abhandlungen and Werken. Siegmund veröffentlichte Gedichte in Reichenberger Mundart (1865, erweiterte Ausgabe 1889). Wenn man über Reichenberg im 19. Jahrhundert spricht, wird oft ein Feuilleton von Jan Neruda zitiert, in dem er wenig schmeichelhaft über die Stadt and die Farbe des Flusses (Neisse) spricht. Der ausgewahlte Auszug aus Siegmunds Gedicht Die Neisse aus der oben erwahnten Sammlung, bestätigt, dass auch die Bürger der Stadt die schlechte Qualität des Flusswassers kritisierten. In Siegmunds Gedichtsammlung ist eine ganze Reihe von Gedichten zu finden, die sich auf Reichenberg beziehen:

DIE NEISSE De Neisse wolln mr haben louhn, Se ös wie a Chame-ileoun; Hoit os se gröne, morne blou, Wenn Demuth schauert, ös se grou, Und bahle schwarz und bahle ruth, Wie Jantsch halt grode färben thut. Dröm hout se on dos ganze Johr, Kenn Troppen Wasser rein und klor, Und wenn de Weiber schweifen giehn, Müssens hinter Siegends Farbe ziehn, Sunst sägen ja de Hemden aus, Als kämen se aus der Kiepe raus. De Neisse ös a hübscher Fluss, Ba Görlitz wrd se gor siehr gruss. – Vo Reichenberg führ a dr Früh Amoul a Kampelmacher hie, Und weil‘s de Tochter ne gesahn, Liess a‘r hoit a Guts geschahn; Und wie a dou de Neisse sag, Der Kampelmacher siehr drschrak, A sprach vor Freide ganz azwee: ,,Sieh Lore sieh, dos ös de See!“

Die Sage vom Alten aus dem Jeschkenberge) and darüber hinaus ein Vokabular von Dialektismen. Er schrieb auch eine Erzählung über das Leben der Deutschen Aus der Heimath. Ernst and Scherz aus dem Volksleben der Deutschen in Böhmen (1864 oder 1865, mit einem eigenen Schauspiel and Gedicht). Gedichte und Novellen wurden z. B. in den Zeitschriften Taschenbücher und Leipziger Zeitschrift veröfentlicht, einige Auszuge sind auch in der Anthologie Allerband aus dem deutschen Böhmerland (F. Lutz), Friedlandia. Wohlthätigskeits-Album (J. Helbig) und in Die deutsche mundartliche Dichtung in Böhmen zu finden. Übernommen aus „Jeschkenblumen“, von Marek Sekyra u. Otokar Simm

Rychnovský zpravodaj

2

Aus dei Sammlung Gedichte in Reichenberger Mundart

Von Sebastian Neumann übernommen aus Prager Zeitung

Z jednání zastupitelstva města Rychnova u Jablonce nad Nisou ze dne 14. 3. 2011 – zastupitelstvo schválilo záměr vypracovat Generel venkovního osvětlení a ukládá MěÚ poptat realizační firmy. O výběru vhodného realizátora projektu rozhodne zastupitelstvo na jednom z dalších zasedání. – zastupitelstvo uložilo MěÚ nechat přepracovat studii víceúčelového sportovního hřiště tak, že namísto hřiště pro plážový volejbal bude univerzální hřiště a dvě odrazové stěny pro tenis a dále kolem celého sportoviště bude veden asfaltový pruh pro účely in-line bruslení – zastupitelstvo schválilo výdaje v položce opravy a udržování v paragrafu silnice s tím, že 300 tis. Kč bude určeno na opravy výtluků a další drobné výspravy a 280 tis. Kč na řešení parkoviště pro MŠ. Další pořadí oprav komunikací je stanoveno takto: 1/ oprava mostu M5 za benzinovou pumpou 2/ umístění retardéru v ulici Požárnická a dvou retardérů v ulici Ještědská 3/ přechod pro chodce v ulici Ještědská (naproti Korku) včetně osvětlení 4/ lávka u Tilie 5/ úprava povrchu Lesní – Husova Občanská 6/ celoplošná výsprava komunikace za KSS LK k č.p. 46 (Liščí Jáma) 7/ částečná výsprava ul. Lužická (od kolejí směr rychlostní komunikace) 8/ oprava chodníku ul. Nám. Míru od č.p. 800 k mostu 9/ komunikace ul. Lužická u čp 115 (Brzek, Levinský) 10/ oprava krytu vozovky ul. Lužická podél náspu - propoj. Lužická x Údolní 11/ chodník v ul. Mlýnská - stoupání ke statkovým domům vč. zábradlí 12/ chodník - z ul. Spojovací k Rafandě 13/ celoplošná výsprava komunikace Hranice (od autobazaru směr Kokonín) II. Etapa 14/ výsprava parkoviště u Tilie 15/ chodník ul. Ještědská (od křižovatky Hřbitovní k řadovkám) 460 mb, úprava příkopu Zastupitelstvo ukládá MěÚ připravit podklady na výběrové řízení na opravy komunikací, tak aby byl dodavatel vybrán v termínu do 30. 4. 2011. Zastupitelstvo dále ukládá na další jednání připravit ná-

vrh řešení parku u čp. 800 s ohledem na plánovanou opravu chodníku od čp. 800 k mostu. – zastupitelstvo rozhodlo povolit p. Jaroslavě Hanouskové splácení dluhu na nájemném v měsíčních splátkách po 1.000,-Kč, splatných vždy do konce kalendářního měsíce, počínaje měsícem březen 2011. Nebudou-li splátky placeny včas nebo ve správné výši, ztrácí tímto dlužník výhodu splátek a zůstatek dluhu se stává splatným najednou. – zastupitelstvo schválilo prodej pozemku č. 2650/11 v k.ú. Rychnov paní Janě Staňkové za účelem výstavby RD s tím, že z utržené ceny bude financován projekt a realizace inženýrských sítí v této lokalitě. S původní kupující paní Davidovou bude uzavřena dohoda, že složená záloha na koupi tohoto pozemku bude započtena ve prospěch paní Staňkové. Zastupitelstvo zároveň revokuje usnesení č. 103/10.

– zastupitelstvo schválilo dodatek č.1 ke kupní smlouvě o prodeji kanalizace ul. Komenského II. etapa (řešení problému DPH) – zastupitelstvo schválilo řešení parkování u MŠ ve variantě č. 4 v Ještědské ulici a ukládá MěÚ nechat zpracovat projektovou dokumentaci, projednat s majiteli pozemku výměnu potřebné části pozemku a připravit podklady pro výběrové řízení na realizaci akce – zastupitelstvo ukládá MěÚ nechat zpracovat posouzení hodnoty bytů v čp. 472 pro jejich případný prodej realitní kanceláří ASYX – zastupitelstvo ukládá MěÚ a finančnímu výboru připravit rozpočtové opatření k využití prostředků z prodeje pozemků na Hranici na realizaci projektové dokumentace inženýrských sítí v této lokalitě

– zas t upit e l s t v o rozhodlo zveřejnit úmysl prodeje pozemku č. 110 o výměře 118m2 v k.ú. Rychnov – zastupitelstvo schválilo prodej pozemku č. 619/4 o výměře 167m2 v k.ú. Pelikovice p. J. Vaňkovi – zastupitelstvo schválilo zveřejnění úmyslu prodeje pozemku č. 609/1 v k.ú. Pelíkovice


3

Kam kráčí veřejné osvětlení v Rychnově Dne 21. 4. 2011 proběhl na MěÚ seminář ke stavu a možnostem dalšího rozvoje v oblasti veřejného osvětlení v Rychnově, který byl primárně určen zastupitelům, kteří by v tomto roce měli začít koncepčně tuto problematiku řešit. Seminář vedl odborník na tuto problematiku pan Jiří Tesař, který je zároveň autorem pasportu veřejného osvětlení v Rychnově. Pasport je v podstatě dokument, který velmi podrobně mapuje celou soustavu veřejného osvětlení, kromě zemního vedení. V pasportu jsou popsány jednotlivé lampy a rozvaděče, včetně provedení jejich technického řešení, osazení a výkonu, zakreslení do katastrální mapy, náročnosti z hlediska údržby a oprav apod. Jedná se o velmi podrobný a obsažný dokument, který mapuje situaci v Rychnově k 30. 11. 2009. Hned v úvodu pan Tesař upozornil, že pasport je základem k dalšímu rozhodování vedení města, jak v této oblasti dál a nutností proto je jeho neustálá aktualizace s tím, jak se stav osvětlení ve skutečnosti mění. Rychnovský pasport bohužel aktualizovaný není.

Několik zajímavých poznatků pana Tesaře, které učinil při tvorbě pasportu v roce 2009. Rychnovské veřejné osvětlení je napojeno na celkem 7 rozvaděčů. Nadpoloviční většina z nich je technicky a morálně zastaralých, žádný z nich neměl a doposud nemá provedenou revizi a je bohužel faktem, že některý z nich by revizí zřejmě ani neprošel. Šest z těchto rozvaděčů je z hlediska jištění předimenzovaných, přičemž jeden z nich je úplně zbytečný a naopak jeden je poddimenzovaný, což se v minulosti projevilo jeho zahořením. Odhadovaná úspora jen díky optimálnímu složení jističů činí 20% z platby ze současného poplatku za jištění. Navíc město platí za každý rozvaděč různou sazbu. Dle svých slov se pan Tesař s takovým cenovým rozptylem ještě nesetkal. Doba svícení v závislosti na prodlužování či zkracování noci je regulována ručně s měsíční periodou. Při automatické regulaci s denní periodou v závislosti na času východu a západu slunce je odha-


4

dovaná úspora na dalších 10% za elektrickou energii. Většina lamp, které Rychnov používá, jsou zastaralé typy s vysokou spotřebou a nízkou hladinou vyzařování. Zdroj s výkonem 250W svítí méně než nový zdroj s výkonem 70W, o čemž jsem se měl možnost přesvědčit na vlastní oči na náměstí, kde výměna jednoho takového zdroje už byla učiněna. Pan Tesař také spočítal normalizované jednotkové náklady, vynakládané Rychnovem na údržbu a na elektrickou energii při provozování veřejného osvětlení. Výsledky jsou šokující. Zatímco jednotkové náklady na elektřinu jsou v Rychnově 942,- Kč, celorepublikový průměr je 500,- Kč. A v oblasti nákladů na údržbu je to ještě horší: jednotkové náklady Rychnova činí 726,- Kč, celorepublikový průměr je 250,- Kč! Neznamená to, že bychom měli extrémně drahou službu pana Pivrnce, který V.O. v Rychnově spravuje. Znamená to, že naše lampy jsou tak poruchové, že jejich provozování je ekonomicky velice nevýhodné. Vhodným výběrem dodavatele elektrické energie bychom byli schopni ušetřit další deseti až statisíce. Zde uvedu příklad Semil, kde vypsali 3. 5. 2010 veřejnou soutěž na dodavatele elektřiny pro V.O. Formou elektronické aukce mezi šesti uchazeči dosáhli výrazné úspory v ceně za 1 KWh. Nejdražší nabídku v této aukci podal dodavatel ČEZ distribuce, který dodává elektřinu Rychnovu. Jeho nabídka byla o 400 tisíc dražší, než nabídka výherce. Od pana Tesaře jsme se dozvěděli, že pro obce existují dotační tituly na rekonstrukci V.O. s doposud 100%ní úspěšností žadatelů, v jejichž rámci si město může požádat až o 400 tisíc Kč. Celková odhadovaná úspora v oblasti nákladů na V.O. při realizaci navrhovaných opatření, kterou nám pan Tesař předložil, činí podle něj cca 400 tisíc Kč, přičemž návratnost nutné vynaložené investice se pohybuje do 4 let. Za příklad nám dával Hrádek nad Nisou, kde letos vstupují do závěrečné etapy rekonstrukce posledních 110 kusů svítidel. Zajímavostí je, že pan Tesař nedoporučuje řešit svícení LED osvětlením s poukazem na výsledky klinických měření pilotního provozu v Praze na Smíchově, nicméně budoucnost LED osvícení jako takovou nezpochybňuje. Minulé zastupitelstvo učinilo důležitý krok k modernizaci veřejného osvětlení v Rychnově tím, že nechalo zpracovat jeho pasport. Bohužel na to v roce 2010

nenavázalo další částí prací a sice tvorbou generelu, který je nutným koncepčním dokumentem před započetím vlastního výběru dodavatele rekonstrukčního řešení a započetí vlastních prací. Nově vzešlé zastupitelstvo přikládá stavu V.O. v Rychnově velký význam a proto také navýšilo v rozpočtu na rok 2011 položku této kapitoly o 500 tisíc Kč, které chce použít právě na realizaci rekonstrukce a modernizace V.O. Když k tomu připočteme dalších 400 tisíc možné dotace, o kterou nepochybně požádáme, máme slibně nakročeno k tomu, abychom během dvou, maximálně tří let měli veřejné osvětlení, které splňuje nároky moderní obce na zajištění bezpečnosti svých obyvatel při pohybu na pozemních komunikacích při minimalizaci nákladů s tím spojených. Martin Vágner

Gratulujeme

Sbor pro občanské záležitosti, městský úřad a redakce Zpravodaje blahopřejí těmto občanům, kteří slaví v dubnu jubileum Cejnarová Anastazie Halama Vladimír Holý Stanislav Janková Jana Kotrbová Libuše Krejčí Zdeněk Linhartová Jindřiška Mrázková Jiřina Nosková Jaroslava Patka Josef Pivrncová Ivana Römišová Vladimíra Slavíková Dana Stehno Jiří Šeráková Miroslava Vávra Miroslav Vávrová Helena Veidl Ferdinand Zvonař Vladimír

ZŠ a MŠ Rychnov ve spolupráci Občanským sdružením Diakonie Broumov

VYHLAŠUJE SBÍRKU POUŽITÉHO OŠACENÍ - letní a zimní oblečení /dámské, pánské, dětské/ - lůžkoviny, prostěradla, ručníky, utěrky, záclony - látky (minimálně 1m2, prosíme ne odřezky a zbytky látek) - domácí potřeby - nádobí bílé i černé, skleničky - nepoškozené - peří, péřové a vatované přikrývky, polštáře a deky - obuv - veškerou nepoškozenou VĚCI, KTERÉ VZÍT NEMŮŽEME: - ledničky, televize, počítače a jinou elektroniku, matrace, koberce z ekologických důvodů - nábytek, jízdní kola a dětské kočárky - ty se transportem znehodnotí - znečištěný a vlhký textil Věci prosím zabalte do igelitových pytlů či krabic, aby se nepoškodily transportem. SBÍRKA SE USKUTEČNÍ 27. dubna 2011 od 16.00 do 18.00 hodin v malé i velké škole, v mateřské škole pouze v době provozu 27. 4. 2011 Sbírkou pomůžete sociálně potřebným, ochráníte životní prostředí a zajistíte pracovní příležitosti pro lidi z okraje společnosti. Děkujeme za Vaši pomoc. Kontaktní osoba: Mgr. Marie Navrátilová, e-mail: [email protected], tel: 488 880 943

Informace o sběru nebezpečných složek komunálního odpadu V neděli 17. dubna 2011 se uskuteční ambulantní sběr nebezpečných složek komunálního odpadu. stanoviště Hranice Ještědská Náměstí Míru požární zbrojnice u nádraží

příjezd – odjezd 9.15 – 9.25 9.30 – 9.40 9.45 – 9.55 10.00 – 10.10 10.15 – 10.25

Přijímány budou následující druhy odpadů: - Léky všeho druhu včetně mastí - Domácí kapalné i tuhé chemikálie (ředidla, kyseliny, louhy, vývojky a ustalovače, chemické přípravky na ochranu rostlin, hubení plevelů a škůdců atd.) Vše řádně označené !!! - Zbytky starých barev, obaly od barev - Televizory, ledničky, zářivky - Všechny druhy akumulátorů včetně elektrolytu, baterií a článků - Upotřebené motorové oleje ( v uzavřených nádobách do 30 l) - Olejové filtry a další zaolejovaný materiál Je zakázáno odkládat odpady před příjezdem mobilní sběrny. Odpad bude převzat pouze po předložení občanského průkazu. Nebude přijat odpad, který bude umístěn na stanoviště před příjezdem mobilní sběrny nebo po jejím odjezdu.

Pozor školní sběr Již tradičně pořádá naše škola sběr papíru, kterého se především účastní naši žáci a jejich rodiny. Tentokrát bychom však rády oslovily širší veřejnost. Doufáme, že se nám podaří shromáždit sběru více a tím získat i více finančních prostředků pro naše děti. Peníze rozdělíme třídám podle počtu nasbíraných kilogramů. Budou použity např. na odměny pro děti, školní výlety, vstupenky (kino, divadlo), na výtvarné pomůcky atd. Sběr bude probíhat koncem dubna, začátkem května (dle počasí). Na zahradě malé školy budou po několik dní umístěny sběrné kontejnery. Do nich bude možné v určených hodinách odevzdávat sběr za asistence žáků a pedagogů naší ZŠ. Sběr bude možné „věnovat“ konkrétnímu dítěti nebo třídě. (vážení proběhne na místě) Přesný datum a časový rozpis uveřejníme na plakátech, které umístíme ve školách, obchodech, knihovně, úřadě a na školních webových stránkách. Proto prosíme koncem dubna sledujte tato místa. Děkujeme za spolupráci Mgr. Mrázková a Mgr.Truksová

PRODEJ MONTÁŹ SERVIS - všech typů žaluzií: * vertikálních žaluzií * hliníkových žaluzií v imitaci dřeva * dřevěných žaluzií - předokenních rolet - látkových roletek - římských roletek - plisé - japonských posuvných stěn - italských lamelových shrnovacích dveří - markýz - sítí proti hmyzu - těsnění do oken a dveří - dekorativních doplňků VELUX U dubu 740 Rychnov u Jablonce n. N. 46802 tel. / fax: 483 388 919 mobil: +420 602 448 959, +420 723 370 771 e-mail: [email protected] http://www.vjs.cz


5

Typickým velikonočním pečivem byly a jsou mazance nebo také velikonoční chlebíček, calta nebo galbrút (z německého Gelb Brot), pečivo ve tvaru bochánku s přísadou rozinek i mandlí s velkým množstvím vajec. Víte, že: - v některých oblastech se nepekl mazanec sladký, ale s uzeným masem, popřípadě se slaninou (Morava, Slezsko). Nazýval se placovník anebo svěceník od svěcení v kostele. - v Rožnově se do mazance zapékala vejce, maso a máslo. - někde je znám po pojmem „baba“. Ta se pekla ve formě anebo skládala z několika placek (vyhlášená bývala devítipodlahová baba z Vysokého nad Jizerou). - mazance ozdobené červeně malovanými vajíčky se dávaly také jako dar při koledě. Dívka je věnovala svému mládenci, žena manželovi.

Bochánky s jablky a ořechy

Rozpis: 250 g hladké mouky, 250 g žitné mouky, 500 g měkkého tvarohu, 2 jablka, 2 vejce, 1 PDP (prášek do pečiva), 1 PL soli, 1 PL cukru, 100 g ořechů, ovesné vločky, mléko podle potřeby. Postup: Nahrubo nastrouhaná jablka smícháme s tvarohem a vejci, přidáme mouku a práškem do pečiva, sůl, cukr a nasekané ořechy. Vypracujeme těsto, podle potřeby přidáme mléko. Z těsta uděláme dva bochánky, navlhčíme je vodou a obalíme v ovesných vločkách. Plech vložíme do hodně vyhřáté trouby,

po krátkém zapečení teplotu snížíme a pozvolna pečeme asi 50 minut.

Tvarohový bochánek - tutovka

Rozpis: 250 g měkkého tvarohu, 150 g másla, 150 g moučkového cukru, sůl, 500 g hladké mouky, 2 celá vejce, vanilinový cukr, citrónová kůra, rozinky, mandle, 50 ml mléka, 2 PL rumu, 1 PDP Postup: V míse dobře utřeme tvaroh, máslo, cukr, vejce, rum a mléko. Přidáme rozinky a nasekané mandle, přisypeme mouku s práškem do pečiva a na válu vypracujeme těsto. Vytvarujeme dva bochánky, potřeme je vejcem, na vrchu nakrojíme do kříže. Na-


6

konec je posypeme na plátky nakrájenými mandlemi a upečeme dozlatova.

FINANCENTER Pražská 147/30, Liberec tel: 606 528 199 www.financenter.cz

- SPOTŘEBITELSKÉ ÚVĚRY - ÚVĚRY PRO PODNIKATELE - HYPOTÉČNÍ ÚVĚRY, REFINANCOVÁNÍ STÁVAJÍCÍCH HÚ Zprostředkovatel vykonává zprostředkovatelskou činnost pro více věřitelů.

Pro chytré hlavičky Za účast v luštění z minulého čísla cenu získávají I. Svobodová, K. Farský, H. Dušková a M. Patřičná. Gratulujeme. Řešení hádanky z minulého čísla: Správná odpověď zněla LIBEČEK Nová hádanka: JAZYKOVÁ hádanka: Jméno LANOŠI označuje proslulý čínský klášter vysoko v horách, do kterého v 6. století indický mnich Bodhidharma uvedl zenový buddhismus a údajně založil tradici bojových umění. Abyste dospěli ke skutečnému jménu kláštera, musíte v uvedeném slově správně přemístit písmena. Zdroj: www.sudokuonline.cz

Správné odpovědi a vyluštěnou sudoku můžete dodat osobně na městský úřad, písemně poštou na Husova 490, 468 02 Rychnov, e-mailem na [email protected].

Úlohy můžete zasílat do 26. dubna a čtyři výherce vylosujeme za asistence pana starosty. Úspěšní luštitelé obdrží svíčku s jarním motivem.

Pranostiky a jména Jedna pranostika na měsíc a čtyři křestní jména, na každý týden jedno „Jak hluboko v dubnu namokne, tak hluboko v máji vyschne.“ MIROSLAVA – jméno slovanského původu znamená „slavná mírem, mírumilovná“. Příbuzný význam má i Slavomíra, Irena aj. Slovensky, rusky, bulharsky, srbochorvatsky Miroslava, polsky Mirosława. Oblíbené jméno. Jmeniny 5. dubna. HEŘMAN – nebo i Herman, jméno staroněmeckého původu z Hariman, znamená „branný (vojenský) muž“ nebo „pán (muž) od vojska, válečník.“ Slovensky, anglicky, polsky, holandsky Herman, německy Hermann, italsky Ermanno,

španělsky Hermán, francouzsky Armand, rusky German, latinsky Arminius. Dnes u nás užíváno zřídka. Jmeniny 7. dubna. ANASTÁZIE – jméno řeckého původu. Řecké anàstasis znamená „vzkříšení, (po)vstání, zmrtvýchvstání“. Slovensky Anastázia, německy, anglicky, španělsky, latinsky Anastasia, rusky, srbsky, bulharsky Anastasija, polsky Anastazja, francouzsky Anastasie, maďarsky Anastázia. Dnes užíváno ojediněle. Jmeniny 15. dubna. MAREK – podle nálezů autor nejstaršího evangelia; jeho vlastní jméno bylo

Jan; Palestina však byla v područí Římanů, proto i Židé dostávali latinská jména. Jméno latinského původu (z latinského Marcus – patrně od Mars, mytický bůh války) vykládá se jako „bojovník, válečnický“. Slovensky Marek, Markus, polsky Marek, anglicky Marcus, Mark, německy Markus, francouzsky Marc, italsky Marco, španělsky Marco(s), rusky Mark, maďarsky Márk, Márkus, srbochorvatsky Marko. Dnes oblíbené. Jmeniny 25. dubna. „Sv. Marka deštivo – sedm týdnů blátivo.“ -AT-


7

Sklářství v Rychnově u Jablonce nad Nisou Sklářství a s ním související bižuterní výroba v našem městě rozhodně patřily k tradičním výrobním oblastem, neboť jejich kořeny sahají až do 17. století. Po zániku řady jiných povolání se rychnovským občanům postupně od poloviny 19. století stalo hlavním zdrojem obživy. Kraj pod Kozákovem, kde byla bohatá naleziště českých granátů, dal vzniknout turnovskému kamenářství. Rudé kameny pod dovednýma rukama lidí dostávaly svůj neopakovatelný jas. Tajemné počínání hledačů polodrahokamů v Jizerských horách opředlo nejen je, ale i brusiče a leštiče kamenů z čarodějnictví a kouzel. Z Turnova se broušení a leštění polodrahokamů dostalo i do naší oblasti. Prvními brusiči byly rodiny Lindtnerů a Langů v osadě Košova. Touto činností se zabývali ještě v sedmdesátých letech 19. století. Způsob opracování kamenů tajili před ostatními lidmi. Později byly přírodní materiály nahrazeny sklem. To se daleko lépe opracovávalo, polotovary mohly být vyráběny v různých tvarech a velikostech. Skleněné kameny byly většinou podstatně lacinější a šly více na odbyt. Broušení přírodních polodrahokamů se stalo doménou Turnova, skleněné výrobky opanovaly Jablonecko a jeho okolí, tedy i Rychnovsko. Je třeba vědět, že první vývozní domy skleněných výrobků byly v Hodkovicích, teprve později strhl na sebe export zboží Jablonec. Bylo to dáno tím, že Hodkovice ležely na zemské stezce z vnitrozemí přes Liberec a Frýdlant do Slezska, ve druhé polovině 19. století existencí železniční tratě Pardubice - Liberec. Surovinu k výrobě zboží zajišťovaly prakticky od středověku sklářské hutě v Polubném, Josefově Dole, Rýnovicích, Mšeně, Kristiánově, v Huti i jinde. Skláři potřebovali pro kamínky silnější nebo slabší tyče. V hutích bylo vyráběno i olovnaté sklo i kompozice. Velkou roli hrálo zabarvení skla, což bylo jednotlivými majiteli sklářských hutí přísně střeženo Pan O. Vanča – dlouholetý jako rodinné mačkář skla tajemství.


8

Kromě broušení skleněných kamenů se v obci i v naší oblasti rozvinulo jejich mačkání a v návaznosti na to i výroba nejrůznějších skleněných knoflíků, perel i kostek. U mnoha domů stávaly prosté stavby „drikety“ / Drüchütte/, ve kterých hořel oheň zahřívající skleněné tyče. Používáno bylo dřevěného uhlí, později uhlí, naftových nebo plynových hořáků. Zkušený sklář dokázal odhadnout správně natavenou sklovinu a pomocí mačkářských kleští vyrazit požadovaný tvar. Ten byl určován kovovými formami /Kappely/, jež vsazoval do čelistí sklářských kleští. Kovové formy vyráběli pro skláře kovorytci. I tento druh výroby dal práci mnoha lidem nejen v minulosti, ale i dnes. Vyrobené zboží bylo zušlechťováno nejen broušením a leštěním, ale i kysličníky nejrůznějších kovů. Zvláštností bylo vypalování v pecích, kde zkušený sklář topil bukovým dřevem. Práce to byly náročná, neboť nesmělo dojít ke slití plošek. Výrobky pak byly postupně ochlazovány v jiné peci. Posledním rychnovským sklářem, který byl skutečným mistrem v tomto oboru, byl v našem městě pan G. Kaulfersch /viz. rychnovský kalendář z minulého roku/. Výroba skleněného zboží je činnost přes převahu ruční práce velmi rozmanitá a důmyslná. Laik jen stěží dokáže pojmenovat jeho podoby. Po staletí se stala požehnáním i kletbou chudého podhorského kraje. I do Rychnova se rozšířila i výroba tolik typická pro Jablonecko, totiž tzv. pasířství. Jeho označení snad není příliš vhodné a laika svádí k mylné představě o povolání. Ve středověku se jednalo o řemeslníky, kteří zdobili řemeny a různé pásy související s oblečením drahými kameny nebo cennými kovy. V současné době pasíři vsazují broušené skleněné kameny do výlisků z různých druhů především kovových materiálů a světlo světa po dalších úpravách spatřují nejrůznější brože, náramky, náušnice, náhrdelníky, čelenky a především prsteny od nejjednodušších dětských a pouťových, až po ty, které se dají jen těžko odlišit od pravých šperků. Jak se tedy vyvíjela sklářská a bižuterní produkce v Rychnově? Jak jsem se již zmínil, nejstarší dochované záznamy o broušení turnovských polodrahokamů na území našeho města sahají do první poloviny 18. století, kdy rodiny Lindtne-

rů a Langů brousily v osadě Košova až do sedmdesátých let 19. století. Ač způsob broušení tajili, měli co říci těm, kdož se později věnovali broušení skleněných kamenů. Léta kolem roku 185O se dají označit za počátek sklářské a bižuterní výroby v Rychnově. V driketách i v celé řadě domů byly vymezeny prostory k mačkání a opracování skleněných kamenů. Tak například majitel nejmladšího rychnovského mlýna svoje zařízení na „nestálé vodě“ upravuje na brusírnu skla. Ta stávala v místě dnešního domu 257. Lze se dočíst o tom, že šedesátá léta 19. století jsou obdobím, kdy sklářská produkce poskytuje obyvatelstvu dostatečný výdělek, mizí bída a hlad. V roce 1865 staví pulečenský občan Lucke první mačkárnu, o rok později přichází se stejným rozhodnutím rádelský sedlák Skolaudi. V následujících dvou až třech letech přichází doba „zlatého deště“. Na odbyt jdou černé vrtané kuličky a polokuličky v průměru šest až deset milimetrů / Flusel/. Mačkaly se v ohromném množství, brousily, leštily nebo upravovaly v ohni. Dílo bylo dobře placeno, a proto není divu, že přilákalo místní zemědělce, řemeslníky i některé malíře obrazů. Dobu kuliček střídají chatony a skleněné napodobeniny i významných světových drahokamů. Když navštívil 1866 Jablonecko císař František Josef I. a ptal se, co by mohl pro oblast udělat, odpověděl mu prý tehdejší jablonecký hejtman takto: „Veličenstvo ! Náš okres je požehnán výdělkem. U nás si i školní děti vydělají pět zlatých týdně“. Kronikář obce tvrdí, že si v oné době marnotratní podnikatelé a dobře placení sklářští dělníci zapalovali dýmky a cigára pěti až desetizlatkovými rakouskými bankovkami. To samé však kolovalo o zásadných zbohatlících v době I. Československé republiky. Majetek podnikatelů rostl. I v Rychnově začaly vznikat moderní domy a nové provozy. To dokazuje skutečnost, že roku 1867 brusiči skleněných kamenů Ignác a Josef Pelzlovi staví v Rychnově svoji mačkárnu skla. Nic však netrvá věčně. Sklářská konjunktura brzy skončila. Na jejím konci se podepsala prusko – rakouská válka v roce 1866 a střet mezi Prusy a Francouzi v roce 1870. Pokles sklářské produkce přináší bídu, hlad a nezaměstnanost. Zvláště silně

Sklářství v Rychnově u Jablonce nad Nisou zasáhla sklářství a bižuterii I. světová válka. Krize trvala přibližně do roku 1925. Ale již v letech 1926 – 1929 přichází výrazné oživení sklářského podnikání. To však končí v období velké hospodářské krize třicátých let. Nejhůře bylo ve městě v roce 1932 – 1933, kdy zde bylo na čtyři sta nezaměstnaných, především právě ve sklářství. Recese sklářství počíná roku 1936. V letech těsně před II. světovou válkou bylo zase práce poměrně dost. Nikdy však nebylo dosaženo produkce období let 1926 – 1929. II. světová válka přinesla další pokles výroby. Byl dán tím, že byly přerušeny obchodní kontakty a mírová výroba musela ustoupit válečné, na kterou se přeorientovala i řada sklářských podniků. Mnoho rychnovských občanů bylo povoláno do armády, velké množství pracovních sil odčerpal místní závod Getewent, jehož produkce byla podřízena válečné výrobě. Jistě nebude od věci zmínit se o celé řadě faktorů /zadavatelů práce/, kteří v Rychnově působili do roku 1945. Jednalo se například o Hartrampfa Adolfa z č. 132, Hartrampfa Ervína z č. 2O, Reinholda Preisslera z č. 49, Ernsta Ulbricha, Maxe Langa, Bruno Matze, Olgu Glasserovou, Ervina Appelta, Franze Krause,

Pan Josef Pala – sklářský všeuměl, foukač, mačkář, kuliček

Karla Maschke, Romana Röesslera z Dobré Vody a dále třeba o Peukerta Arthura, Peukerta Huga a Franze Drabke. Tito faktoři / Steinl Verleger / získávali objednávky na sklářské zboží od exportních jabloneckých firem. Každý faktor měl řadu domácích dělníků, kteří od něj dostávali sklovinu nebo polotovary a faktorovi předávali požadované zboží. To pak putovalo přímo na vývoz nebo k dalšímu zpracování pasířům či jiným, většinou domácím dělníkům /často převážně dělnicím/ k dalšímu zpracování. Rychnovští faktoři byli zámožní, o čemž svědčí řada výstavných domů nejen v Nádražní ulici, která se stala osou města. V Rychnově byly postaveny i dvě tahárny skla (zde byly vyráběny skleněné tyče pro mačkáře). Jejich majiteli byli Hübner Rudolf a Maschke Karel. Rudolf Neumann vlastnil ve městě mačkárnu. Jinak však mačkáři pracovali doma v driketách. Zpravidla vyráběli levnější kameny ze skleněných tyčí pomocí gazolinových lamp, za zdroj energie posloužilo uhlí, později i nafta. Mačkář rozpálil lampou nebo v peci skleněnou tyč, aby sklovina změkla. Měkkou surovinu mačkal ve speciálních kleštích, aby kamínek dostal požadovaný tvar. Formy do kleští většinou s dílem dodávali faktoři. Dražší kameny se brousily na pískových brusech, / i brusech z jiných materiálů/, což bylo svěřováno zkušeným brusičům, a leštily na brusech z topolového nebo vrbového dřeva. Tyto práce vykonávaly hlavně ženy. Levné kameny se většinou nebrousily, ale vypalovaly v pecích, aby získaly větší lesk. V obyčejných píckách se zpravidla topilo bukovým dřevem. Práce to byla náročná, neboť nesmělo dojít ke slití plošek kamenů. Náročné bylo i postupné ochlazování díla, aby kameny nepraskaly. Domácí dělnice zasazovaly „fastovaly“ kameny do většinou kovových výlisků, tzv. kappel, nebo náhrdelníky, figurkář, výrobce navlékaly vyráběly růžence. Z jejich

rukou vycházela celá řada roztodivných věcí. Ani léta po roce 1945 rychnovskému sklářství příliš nesvědčila. Ale i po ní se našla výhodná odbytiště, kam po dlouhou řadu let plynuly z podniků Bižuterie Jablonec a Precioza doslova tuny výrobků. Jablonec nad Nisou a Železný Brod byly po další desítky let Mekkou sklářské a bižuterní produkce. Je skutečností, že sklo ani bižuterie rozhodně nestály v centru pozornosti nově se utvářející ekonomiky. Své sehrál i odsun německých odborníků i prostých sklářských dělníků. V Rychnově, bývalé sklářské a bižuterní tvrzi, však na poměrně dlouhou dobu zůstaly po roce 1945 dvě menší provozovny. Byla to dílna bižuterie na Dobré Vodě v čp. 469, která zaměstnávala kolem devadesáti převážně žen. Řada z nich však pracovala doma. Dílna spadala pod závod Bižuterie O5 Jablonec nad Nisou. Jejím majitelem býval až do konce II. světové války Roman Rössler. Zaměřoval se na bižuterní výrobu a za II. světové války zde byly mačkány knoflíky. Po roce 1945 se stal správcem dílny A. Šubrt, kterého v roce 1948 vystřídal V. Novák. Pak byla dílna zrušena a v budově v letech 1952 – 1955 zřízena okresní politická škola. Rok poté zde jablonecká Precioza zřídila similizovnu, podnik Bižuterie pak galvanizovnu. Od roku 1961 je však v dílně vyráběna bižuterie. Kmenoví i domácí pracovníci se zde věnovali převážně pasířství. Do eloxovaného materiálu upevňovali nejen levné mačkané kamínky, ale pracovali i s dražšími broušenými a leštěnými kameny. Vedení dílny se postupem času měnilo. Paní Annu Veberovou z Rychnova vystřídali Z. Krámská a J. Kinčl z Jablonce nad Nisou, poslední vedoucí dílny až do jejího zrušení v roce 1987 byla paní Marta Střebovská z našeho města. Po pozdějších úpravách objekt sloužil jako ubytovna cizokrajných dělníků. Menší provozovna se nacházela v domě 243. Tu po válce vedl pan František Novotný, bývalý zaměstnanec fy. Hartrampf A. Měla kolem šesti pracovnic, které se věnovaly brusičství. Převážná část lidí, která pracovala v tradičním odvětví, tvořila doma. Velmi dobrými mačkáři ve své době byli Kittel Bedřich, Jäger Rudolf, Hartig Karel, Materna Václav, Fischer František, Mencl Jo-


9

Sklářství v Rychnově u Jablonce nad Nisou sef a František Jindříšek. Brusičské práce vykonávali Masche Antonín, Stanislav Kovář, Gertrude Hoffrichterová, Božena Kouřilová a paní Marie Maryšková a její manžel Josef Maryško. Jako leštičky vynikly Marta Bártová, Věra Novotná a řada dalších žen. Nelze opomenout pasíře pány Vávru a Kolovratníka, z žen pak pí. Karáskovou, Kasanovou a celou řadu dalších. Mnoho lidí z Rychnova, kteří se zabývali v té době sklářstvím a bižuterií, však pracovalo ve větších podnicích v Jablonci, Turnově a v některých dalších místech v okolí. Mužský dorost se nevěnoval sklářině téměř vůbec, ale řada z nich se vyučila obráběči kovů a věnovala se výrobě raznic, které sloužily při mačkání skloviny na požadovaný výlisek. Domácí výroba byla především doménou místních žen a dívek. Před lety, kdy jsem nastoupil jako učitel do rychnovské školy, jsem však mohl obdivovat práci řady posledních sklářských mistrů. Jedním z nich byl brusič pan Stanislav Kovář, který se své profesi věnoval již od 15 let. Brousil korále do růženců, golierů a náušnic. Jeho rukama procházely korálky od průměru 3 až do 36 mm. K broušení mu sloužil válcový pískovcový brus, který byl poháněn elektromotorem. Brus musel být neustále smáčen vodou, která byla umístěna v nádržce. Součástí brusu byl i tzv. poloautomat, stroj zapínal brusič nohou. Nejprve bylo třeba navléci korálky na jehly a zasadit je do poloautomatu tak, aby byly pevně upnuty, ale aby se s nimi dalo otáčet. Sklář potom řídil otáčení korálků poloautomatem a postupně vybrušoval jednotlivé plošky, jejichž počet se pohyboval dle velikosti opracovávaného výrobku mezi 15 – 100. Za den, který se obyčejně protáhl i do pozdních večerních hodin, mohl vybrousit od čtyř do více než devíti tisíc skleněných perliček. Ke skutečně excelentním brusičkám patřila až do svého vysokého věku paní Marie Maryšková. Sklo ji provázelo celý život. Své první skleněné kamínky vybrousila ve svých dvanácti letech a práci se věnovala po více než osmdesát roků svého plodného života. Ne proto, že by musela, ale že bez skla prostě nemohla žít. U jejího pečlivě udržovaného brusu se hromadily „kolíčky“ s nalepenými výlisky, které tmelila speciální pastou ze


10

šelaku, živce, pryskyřice a kalafuny. Po zaschnutí tmelu upínala kolíčky do strojku na broušení facet.Tento jednoduchý poloautomat měl zajímavé jméno „drozenka“. Prý jej kdysi zkonstruoval bratr světoznámého stavitele houslí z Turnova Drozena. Bez něj se však nikdo ze zkušených brusičů neobešel. Na karborundovém brusu pak vznikaly první plošky kamínku na vrchní straně. Pískovcový kotouč jim dával přesné hrany a jemné tvary. V závěru pak byly výrobky přeleštěny tzv. „triplem“ / SiO2/ na cínovém kotouči. Po odtmelení bylo nutno opracovat i spodní stranu skleněného kamínku. Následovalo očištění a vyprání v lihovém roztoku. Tím ale celý proces nekončil. Na řadu přišel ještě topolový brus, omytí v mýdlové vodě a další přeleštění flanelovým hadrem. Rovněž její manžel Josef Maryško, jeden ze zákládajících členů rychnovské kopané, patřil k vynikajícím brusičům. Nevím, zda si někdo další z Rychnova osvojil broušení syntetických drahokamů a polodrahokamů, které spatřovaly světlo světa v Turnově. Jisté však je, že pod jeho rukama vznikaly skvosty jako oko oku podobné nejslavnějším světovým originálům. Vedle brusičů působili až do počátku devadesátých let minulého století v našem městě i dva mačkáři skla „ u pece“. Byl to pan Oldřich Vanča z č. 2O4, který pracoval pro jabloneckou Preciozu. Mačkal v kamenném přístěnku domu č. 38. K nahřátí „tyčoviny“ různých barev používal energie dodávané uhlím nebo topnými oleji. Později si upravil dílnu v prostoru garáže u rodinného domku. Sklo ohřívaly hořáky na topnou naftu. Původní manuální mačkání výlisků mu již nahrazovalo Kopalovo automatické mačkadlo, mezi skláři označované jako „kombajn“. Součástí dílny byly i tzv. „kbelíky“, kde se výlisky postupně ochlazovaly, aby ve skle nedocházelo k nežádoucímu pnutí, nebo štípání ověšků budoucích lustrů a rozhodně ne k jejich popraskání. „Rumpl“ sloužil k odštěpování výlisků. Vhodným převodováním jeho otáček sklář dosahoval kvality jím připravovaných výrobků. Druhým lisařem býval zhruba do roku 1994 pan Milan Hons z Květinové ulice. I on měl dílnu v přízemní místnosti domku vybavenu podobně jako pan Vanča.

Poněkud jinak se mačkání skla věnoval pan Josef Pala. Jeho doménou bylo foukané sklo, dlouhou dobu pracoval pro podnik Kavalier Držkov. Ale mačkal i sklo tzv. „u kahanu“. To proto, že sklovinu zahříval nad plynovými kahánky. Je samozřejmé, že tyčovina musela být podstatně slabší těch, které používali dříve jmenovaní skláři. Mačkal ručně pomocí sklářských kleští, do jejichž čelistí byly vkládány tzv. „kaplíky“, jež dávaly výlisku požadovaný tvar. Jednu stranu kleští měl upnutu ve speciálním svěráku. Vedle mačkání ověšků a „ sklíček“ do broží se zaměřoval na chatony. Dokázal mistrovsky vytvarovat z nahřáté skloviny i postavičky lidí a zvířat, což bývalo prioritou sklářů na Železnobrodsku. Jeho specialitou byly skleněné duhové kuličky, jež vytvářel pomocí lžičky a kovové špachtličky. Do kuliček zatavoval sklovinu různých barev. Duhové kuličky spadaly do nádobek určených k jejich postupnému chladnutí. Po takových skvostech zatoužili nejen dospělí, ale i děti při oblíbené cvrnkané do důlků. Nebyla mu cizí ani výroba vinutých perel, která proslavila skláře v oblasti Kokonína. Při své práci musel uplatňovat cit pro sklo i tvar, rozhodně mu nechyběly umělecké sklony a velká dávka kumštu. Všichni, kdož pracovali ve sklářství, se svorně vyjadřovali, že desetihodinová pracovní doba den co den včetně sobot a nedělí nebyla nějak výjimečná stejně jako zpracování několika desítek či stovek kusů či tuctů jednoho výrobku. Je jistě škoda, že se změněnými ekonomickými podmínkami a omezením nebo zastavením produkce velkých jabloneckých podniků zanikl v našem městě v posledním desetiletí 20. století tradiční průmysl, který po desetiletí i staletí živil převážnou část obyvatelstva. Dnes se již jen několik málo občanů věnuje především výrobě forem na mačkání skla. Ale i ty lze snadno spočítat. Stačí k tomu i méně než pět prstů jedné ruky. Povídáním o sklářství a bižuterii jsem chtěl připomenout jejich tradici v našem městě. Nebylo mým úmyslem, ač jsem se tomu nemohl zcela vyhnout, popisovat detailně jednotlivé činnosti, než světlo světa spatřily výrobky, jež proslavily Jablonecko. J. Kurfiřt, kronikář města

Woody uvádí rostlinu na měsíc duben Čilimník - Cytisus Střední Evropu a oblast Středozemního moře osidluje řada druhů těchto nízkých keřů a polokeřů ozdobnými tenkými výhony s typickým člunkovitým květem. U nás k nim patří janovec metlatý, dříve se používal na výrobu košťat. Také sloužil jako krmivo pro hospodářská zvířata a k úspěšnému zúrodňování písčitých polí, zajišťoval zelené hnojení, až posléze zplaněl. Čilimníky jsou dřeviny, které můžou být nízké, plazivé skalničky nebo i několik metrů velké keře. Botanici, jak je již jejich zvykem, rod nejprve rozdělili a poté sloučili, čímž nám zahradníkům pořádně zamotali hlavu. Dnes mezi čilimníky řadíme i janovce (Sarothamnus) nebo kručinkovec (Corothamnus). Nejběžnějším druhem jak v přírodě tak i v zahradách je u nás domácí janovec metlatý (Cytisus scoparius). Janovec je keř vysoký 1 - 3 m se vzpřímenými, stálezelenými metlovitými hranatými větvemi, které přebírají asimilační funkci od drobných listů. Husté zelené větvoví vyniká nejvíc v zimě. Kvetou v květnu a červnu. Květy jsou velké, typicky bobovité, planě rostoucí janovce kvetou žlutě, v zahradách se pěstuje řada odrůd s květy krémovými (´Diana´, Ćornish Cream´), růžovými (´Gloria´), červenými (´John´s Crimson´, ´Red Wings´) či skoro hnědými, často se člunek a křídla barevně liší. Květy se objevují ve velkém množství tak, že celý keř září do dálky. Plodem je bíle chlupatý lusk, který v době zrání černá. V přírodě mnohdy tvoří rozsáhlé po-

rosty. Dříve byl uměle vysazován jako pastva pro zvěř i jako medonosná rostlina. Ze suchých větví se vyráběla košťata, za první světové války sloužila vlákna za náhradu juty. Silnější kmeny se využívaly k pálení dřevěného uhlí. Podobný čilimník raný (Cytisus x praecox) byl vyšlechtěný kolem roku 1867 v Anglii. Je o něco menší a kompaktněji rostoucí, rozkvétá skoro o tři týdny dříve. Čilimník je vysloveně světlomilná dřevina, čím má více sluníčka, tím více kvete. V polostínu jsou nevzhledné a rozklesávají se. Vyhovuje jim chudší, písčitá až kamenitá zem, nemá rád těžké a vápnité půdy. V těžkých jílovitých půdách snadno vymrzá. Bohatě kvetoucí odrůdy potřebují občas přihnojit fosforečnými hnojivy. Nesnáší stagnující vodu, zato dobře snáší sucho. Na zimu je vhodné báze lehce přikrýt chvojím, zvláště pěstujeme-li janovec v nádobách nebo vyvýšených záhonech. Většina u nás pěstovaných odrůd je dobře odolná proti mrazu, jen v tuhých zimách namrzá, ale dobře regeneruje. Starší rostliny nesnáší přesazení. Vysazujeme je na jaře, zásadně kupujeme rostliny v kontejneru - prostokořenné se špatně ujímají. Po výsadbě ho měsíc, dva zaléváme. Janovec není na ošetřování náročný, pouze při dlouhodobém suchu je dobré ho občas zalít. Po odkvětu můžeme seříznout asi třetinu větví - docílíme tím větvení a rychlejší růst nových větví, které příští rok vykvetou. Chorobami a škůdci janovec netrpí, zato si na něm rádi pochutnají jak zajíci a králíci, tak i srnčí zvěř. Janovec množíme řízkováním. Řízky pícháme v červnu do pařeniště s humózní písčitou zemí. Dobře se hodí k jehličnanům buď jako předsadba před vyššími stromy anebo se kombinují se zakrslými kultivary. Osvěží jinak stejnorodě působící výsadby. Vhodný je i jako solitéra na okraji trávníku či ve vřesovišti. Dobře se hodí i jako doplněk zahradní architektury - kamenných zídek nebo schodišť. Můžeme jím i osázet jinak nevyužité svahy, které zpevní. Uplatňují se i na větších skalkách a jako doplněk polštářovitých trvalek. Dají se dobře zakomponovat do přírodních zahrad. Zkušenější dokonce mohou vyzkoušet tvarování na kmínek. Pokud je vysadíme do nádob, musíme je přes zimu chránit před promrznutím.

Celá rostlina je pro člověka jedovatá, nejvíce semena. A proto pozor na malé děti!!!

Další informace o projektu Rostlina měsíce : www.rostlinamesice.cz [email protected] fotografie © PPH

Radar v našem městě Jak většina obyvatel Rychnova ví, od začátku října do půlky března, jsme měli zapůjčen radar. V této době byl umístěn na dvou místech a to od začátku října do konce listopadu v ulici Školní před školou: zde za tu dobu projelo 75.133 vozidel - z toho rychlostní limit 30 km/hod dodrželo pouze 18% to je 13.583 vozidel, ale limit 50 km/hod nedodrželo 4% to je 2.968 vozidel. Od začátku prosince do půlky března byl radar umístěn pod školkou v ulici Ještědská, kde projelo 36.991 vozidel a z toho rychlostní limit 30 km/hod dodrželo 53 % to je 19.731 vozidel, ale limit 50 km/hod nedodrželo 3 % to je 1.262 vozidel. Nechci tady kárat neukázněné řidiče nebo nějak moralizovat, jelikož radar bral za překročení 30 km už naměření 31 km. Tudíž nevíme, kolik vozidel se vešlo do 40 km/hod a kolik již bylo přes. Ale ať se nad sebou zamyslí ti, co nedodrželi 50 km/hod. Klidné bydlení v Rychnově přeje Městská policie Rychnov.


11

Zápis do mateřské školy ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA RYCHNOV U JBC VYHLAŠUJÍ ZÁPIS dětí do mateřské školy na školní rok 2011 – 2012 dle §34, odst.2, Zákona 561/2004Sb. 13. 4. 2011 Zápis dětí bude probíhat v budově MŠ od 8,00 – 12,00 hodin od 13,00 – 16,00 hodin Kritéria pro přijetí dítěte do MŠ 1. děti, jejichž rodiče mají trvalé bydliště v obci 2. děti 1 rok před začátkem povinné školní docházky 3. děti, které dovršily věk 4 let 4. starší sourozenec v MŠ 5. děti, které dovrší věk 3 let k 1. 9. 2011 Zapsány mohou být pouze děti, které mají zdravotní pojištění a jejichž rodiče doloží potvrzení, že se podrobily povinným očkováním (dle § 50 zákona č.258/2000Sb. o ochraně zdraví) !….NEZÁLEŽÍ NA POŘADÍ PŘI PŘÍCHODU K ZÁPISU…! S SEBOU – potvrzení o přeočkování dítěte! (formuláře v MŠ)

Vážení rodiče, dovoluji si nabídnout vám tuto předběžnou informaci: O přijetí dítěte k docházce do mateřské školy rozhoduje ředitel školy ve správním řízení dle zákona č. 500/2004 Sb., Správní řád. Upozorňuji rodiče zejména na znění par. 48, který v odst. 1) stanovuje, že „zahájení řízení u některého správního orgánu brání tomu, aby v téže věci z téhož důvodu bylo zahájeno řízení u jiného správního orgánu“. V praxi to tedy znamená, že žádost o přijetí může rodič (zákonný zástupce) podat pouze jednou a v jedné mateřské škole. Zápis dětí do mateřské školy na školní rok 2011/2012 proběhne dne 13. dubna 2011 od 8.00 do 16.00 hodin. Přijímány budou pouze děti, které k 31. 8. 2011 dovrší tří let věku. Mladší děti (narozené do 31. 12. 2008) budou přijímány jen zcela výjimečně, a to až po vyhodnocení volných kapacit v MŠ. Věk dítěte je tedy rozhodujícím kritériem pro přijetí dítěte k docházce do mateřské školy. Přednostně se přijímají děti v posledním roce před zahájením školní docházky. Děti z jiných obcí přijímáme pouze při volné kapacitě MŠ a za podmínky, že v obci, ze které se hlásí, není mateřská škola. Pomocným kritériem při shodě věku dětí, je pobyt staršího sourozence v MŠ. Prosíme rodiče, aby k zápisu přinesli potvrzení o řádném očkování dítěte (§ 50, zákona č. 250/2000 Sb.). Bez tohoto potvrzení nebude zahájeno správní řízení o přijetí dítěte. Dítě musí být rovněž zdravotně pojištěno. Další informace získáte na webových stránkách školy. Zuzana Křivancová, VOP MŠ Rychnov u Jablonce nad Nisou, Hřbitovní 671

V Dýmu

Otevři ve mně Otisky země Krvi na oltář

/CD Kapka/

Každý další den - začíná nocí Každá další noc - se v další noci vrací A s ní zpátky ten palčivý sen - co bolí Rány otevírá, pak je solí Jemně pronikni ke mně na ostří nože v pasti Tichým půlnočním sněhem zjizvenou tvář si zakrývám Jemně pronikni ke mně, zastav mě nad propastí Pláčem otevři chrámy, ve kterých se tajně ukrývám Vejdi, ke mně vejdi, už se stmívá - strach Tě svírá Noci kráčí temné stíny, pláče luna - bolest ukrývá Vejdi, ke mně vejdi, co nám zbývá? - už se stmívá Než se vrátit na začátek, a pak znova - luna zpívá Jemně pronikni ke mně na ostří nože v pasti Tichým půlnočním sněhem zjizvenou tvář si zakrývám Jemně pronikni ke mně, zastav mě nad propastí Vejdi a zapomeň na tíseň Oči se klíží Stíny se blíží Odhal svoji tvář


12

V dýmu sladkých dešťů příkoří Každý sám budem spát, tichu svítá Stíny těžké vidím ze spaní, těla víl objímám V duchu tě líbám Září vůně šílenství Nečekej, v krajině bez času Vábí tě jaro v mých očí Přicházíš v duhovém rouše do mých snů Odhal mi svou tvář - dotkni se mě Krev na oltář - vzácná země Odhal svoji tvář - dotkni se mě vezmi si, co znáš - zapomeň na mě Vrať se do mých snů

TARA FUKI Hudba z pavoučích vláken země snů tiše rozplétá melancholický eros krajiny ... v něm odkrývá hlasy, které konejší ... Na české hudební scéně se objevilo violoncellové duo TARA FUKI jako nový fenomén na podzim roku 2000. Duo tvoří zpívající violoncellistky Andrea Konstankiewicz-Nazir a Dorota Barová. Obě se hudbě věnují od dětství (konzervatoř, studium muzikologie, různé hudební projekty), ale až jejich společným setkáním v Brně v roce 2000 mohlo vzniknout duo Tara fuki. Hudba Tara fuki je naprosto svébytná (své kořeny má ve společných improvizacích, které jsou postupně hlouběji propracovávány), křehce dynamická a výrazově nesmírně bohatá. Obohacená o otisky různých hudebních stylů s příchutí dálek vytváří originální krasohled ženského nitra. Jejich písně pro dvě dřevěná těla protkaná mazlivým zvukem polštiny vytváří

na první poslech křehkou pavučinu tónů, která se mávnutím smyčce dokáže měnit v nebezpečnou past. Obě energické violoncellistky pocházejí ze severní Moravy, kde se však na ostravské konzervatoři minuly. Setkaly se až při studiu hudební vědy ….(soutěžní otázka). Oběma byla společná chuť do akustického hraní. Navíc se brzy ukázalo, že Dorota krásně zpívá. Ve své hudbě i textech se nechaly inspirovat poetikou nocí a snů, které chápou jako extrakt podvědomí. „Neboť“, jak říká Andrea, „to, co se v nás odehrává v noci, je úplně jiné a mnohdy i pravdivější než to, co vnímáme ve dne.“ Stejně jako sny, dokáže jejich hudba něžně hladit a konejšit, ale také bolet svou brutální naléhavostí. Od svého vzniku slaví Tara fuki koncertní úspěchy po celé Evropě (ČR, Slovensko, Francie, Německo, Itálie, Rakousko, Švédsko, Polsko, Rusko, Ukrajina, Rumunsko, Holandsko, Anglie atd.) a střední Americe. V letech 2005 - 2007

Tara fuki prezentovaly ve Francii Českou republiku dětským představením Kapka. Za svou hudbu obdržely ocenění české Akademie populární hudby v kategoriích „Alternativní hudba-world music“ a „Objev roku“ za rok 2001 a v kategorii World music za rok 2007. V roce 2007 vystoupily jako první česká kapela na celosvětovém hudebním veletrhu WOMEX ve španělské Seville. V loňském roce dámské violoncellové duo Tara fuki oslavilo své desáté narozeniny a představilo nové čtvrté album Sens. Je klidnější než to předchozí, niternější, s menšími výlety k jiným žánrům. Diskografie: Sens (2010) Auris (2007) Kapka (2003) Piosenky do snu (2001) DOROTA BAROVÁ (roz. Blahutová v Třinci) Kariéru zpívající violoncellistky započala krátce po absolvovaní ostravské konzervatoře (obor hra na violoncello, 1989-95). Dva roky působila v hudebním seskupení kytaristy Tomáše Maňase Lippany, komponovala a sama interpretovala hudbu k Francouzskému divadlu FFMU v Brně (1996-98). V letech 2000-02 hrála v kapele Jiřího Hradila Chorchestr (funky-beat-jazz). Od roku 2002-06 hrála s kapelou Jiřího Starého Asyl Akt (electro-acoustic-trip). V letech 2004-07 byla hudebním dramaturgem brněnské jazzové kavárny PoDobrazy. V současné době paralelně s Tara Fuki vystupuje s kapelami Vertigo Quintet, Baterky, s improvizačním akustickým duem Tellemarkk, v duu DoMa Ensemble se saxofonistou Marcelem Bártou a s Kuzmich Orchestra s kytaristou Josefem Ostřanským. Spolupracuje s brněnským divadlem Neslyším v představeních režisérky Zoji Mikotové. Za hudbu k divadelnímu představení Dům Hluchého (Dorota Barová a Zdeněk Kluka) byla oceněna třetí cenou Thálie v divadelní sezoně 2003. V roce 2006 zkomponovala a natočila hudbu k filmu Marta režisérky Marty Novákové.

a brněnské FFMU (obor estetika-hudební věda) začala vystupovat v roce 1997 s mezinárodními formacemi RALE a BOO. Od roku 2000 s francouzskou taneční společností Kubilai Khan Investigations a violoncellovým duem Tara fuki. Od roku 2009 vystupuje v duu s francouzskou tanečnicí Lucie Lataste v improvizačním představení Momentum. Nenechte si ujít koncert tohoto ojedinělého dua v Rychnově v restauraci Beseda v pátek 15. 4. v 19.30. Ceny vstupenek jsou 130,- dospělí a 70,- děti do 15 let. SOUTĚŽ: Správná odpověď na minulou otázku ke koncertu P. Jíšové: Pavlína Jíšová získala ocenění „Zlaté klíče“ šestkrát (za zpěvačku roku v čtenářské anketě časopisu Folk a Country). A otázka pro ty, kteří by chtěli získat vstupenky na koncert Tara fuki: Obě členky dua Tara fuki se setkaly až při studiu hudební vědy. V kterém městě a na jaké škole to bylo? Tři vylosovaní získají jako obvykle po dvou volných vstupenkách na koncert. Losování výherců proběhne za přítomnosti „kamery“ v předvečer koncertu 14. dubna v 19.00 hodin. Odpovídat můžete písemně na adresu městského úřadu, pomocí mailu na adresu [email protected] nebo přímo na internetových stránkách www.rychnovjbc.cz, kde v sekci webkamera poběží i on-line přenos z losování.

ANDREA KONSTANKIEWICZNAZIR (narozena ve Frýdku-Místku) Po studiích na ostravské konzervatoři


13

Tajuplné Kittelovo muzeum v letošním roce

V loňském roce bylo na Krásné-Pěnčíně otevřeno Kittelovo muzeum. Vzniklo v domě č.p. 11, který leží mezi Kittelovým domem „Burk“ a kostelem sv. Josefa. Interaktivní expozice muzea je zaměřena nejen na život a léčení pověstného doktora Kittela, ale i na historii Kittelovska a lidového léčitelství. Mezi největší lákadla expozice patří například alchymistická Kittelova pracovna nebo replika tzv. „Smržovského grimoáru“, čarodějné knihy připisované právě Kittelovi. Milovníci přírody si mohou prohlédnout zahrádku léčivých bylin, která se nachází před muzeem. Novinkou letošní sezóny bude samostatná expozice výroby pravěkých sekerek z doby kamenné. Těžba suroviny a jejich výroba probíhaly 5500 let před n.l. v místech vzdálených necelý kilometr od budovy Kittelova muzea. V té době byly místní sekerky významným obchodním artiklem v celé střední Evropě, archeologové je nalezli v tak vzdálených místech jako Porý-

Čtenář roku Nejlepší čtenářky roku 2010 paní Alena Kuchynková a slečna Lucie Dynterová reprezentovaly naši knihovnu v Krajské vědecké knihovně na krajském kole.

ní, severní Itálie nebo jižní Morava. V prodejně muzea mohou návštěvníci zakoupit mnoho Kittelovských suvenýrů - medicinální vína a sirupy Kitl, turistické známky, knihy o Kittelovi a další. Muzeum je otevřeno v letní sezóně. V květnu, červnu a září o víkendech, v červenci a srpnu denně. Více informací lze nalézt na stránkách muzea www.kittel.cz Kdo byl tajemný doktor Kittel? Málokterá postava je opředena tolika mýty a pověstmi jako Jan Josef Antonín Eleazar Kittel (1704-1783), slavný lékař a léčitel z pomezí Jizerských hor a Krkonoš. Výborně léčil, přijímal pacienty až z daleké Vídně nebo Prahy, staral se o místní šlechtu i chudé horaly. Císař Josef II. ho osobně navštívil v jeho domě. Léčitelovy úspěchy byly tak veliké, že se v Čechách o lidech na smrt nemocných říkalo „tomu ani Kittel nepomůže“. Ze soukromých peněz vybudoval nejen svůj obrovský dům zvaný „Burk“, ale i přilehlý kostel, školu či faru. Jeho současníci si neuměli Kittelovy léčebné úspěchy, bohatství a slávu vysvětlit jinak než tím, že doktor zaprodal svoji duši ďáblu. Akce konané v muzeu v roce 2011 1. 5. 2011 - Tradiční Kittelovská pouť. První den letošního roku, kdy je muzeum otevřeno. V rámci poutě bude pokřtěna nová kniha o dr. Kittelovi, kterou muzeum spoluvydává a proběhne její autorské čtení. Dále bude slavnostně za-


14

hájena expozice pravěkých sekerek. 28. 5. - Kittelova muzejní noc. Prohlídka při svíčkách, oheň před muzeem celou noc. Otevřeno od zavíračky až do otevíračky. Noční koncert pod širým nebem, hraje a zpívá Petr Linhart, autor písně o dr. Kittelovi. 24. 6. - Svatojánský víkend 16. 7. – Den pravěkých sekerek

s ukázkami výroby a dřevorubeckými soutěžemi. V době kamenné (5 500 let př.n.l.) byl těžen a zpracováván nedaleko od muzea kámen „železivec“, z něhož byly sekerky vyráběny. V té době byly místní sekerky významným obchodním artiklem po celé Evropě, byly nalezeny až v Porýní, severní Itálii nebo na jižní Moravě. 10. 9. - Dny evropského dědictví 28. 9. - na státní svátek máme otevřeno naposledy v letošním roce Kittelovo muzeum na Krásné-Pěnčíně, Krásná č.p. 11, 468 21 Pěnčín, okr. Jablonec n/N tel. +420 483 305 143, tel. +420 602 175 116, www.kittel.cz

Kraslice - malovaná tradice Společným rysem pro všechny pomlázky je obdarování koledníka vajíčkem - bílým, malovaným nebo jinak zdobeným. Zdobení vajec patřilo k povinnostem hospodyně. Techniky výzdoby byly a jsou různé, stejně jako výtvarné motivy. K nejstarším technikám patří batika, což je malování voskem na barvený podklad. Pestrobarevnějších vzorů se dosahuje postupným zabarvováním a překrýváním voskem. Opačným postupem je malování

brčkem. Podobný charakter má i technika vyškrabování ostrým předmětem do obarveného podkladu. K novějším způsobům patří různé druhy aplikací - lepení slámy, barevného papíru, ovazování vajec mašlemi, oplétání kovovými páskami, kalouny, prýmky apod. Zdobné prvky představují v našem prostředí zejména rostlinné motivy, směrem dál na východ se více používají dekory geometrické. Nejkrásnější malovaná vajíčka vznikala ke konci 19. století, kdy se probouzel zájem o lidové umění i zájem o tuto oblast rukodělné práce. S vykoledovanými vejci se provozovaly různé hry. Nejstarší z nich byly magického rázu a měly přinést zdar pro hospodářství. Mladší hry představovaly hlavně zábavu - například ťukání vajíček na špičku, rozbíjení vajíček tolarem apod. Odedávna se vejci přisuzovaly magické vlastnosti, odvozoval se od nich vznik života: skořápka = země, žloutek = slun-

voskem na obarvené vejce. Ta se pak tradičně vkládají do šťávy z kysaného zelí, která odstraní barvu mimo povoskovaná místa, takže výsledný vzor je barevný. K batikování se také mimo vosku používá polepování či přivazování lístků a květů. Pro docílení jednoduchého mramorování se do barvy přidává olej. K barvení se dříve používal šafrán, indigo, žito, cikorka, cibule apod. Náročnější technikou bylo leptání kyselinou dusičnou. To se obarvený podklad leptal kyselinou, nanášenou

ce, bílek = měsíc. Vejce bylo chápáno jako symbol života a s těmito vlastnostmi se také předávalo. Účinek se umocňoval barvením a to barvami života - zelenou,

červenou a žlutou, vařením vajec ve svěcené vodě, poléváním vajec voskem. Vejce určená jako dar zůstávala syrová, neboť vařením se magická moc vytrácela. Vejce se nepředávala jenom koledníkům, ale používala se i při tradičních ri-

tuálech s dobytkem a při zahájení polních prací. Jejich přítomnost měla všeobecně zajistit růst vegetace, trvalé zdraví a příchod léta. Dnes se uvařená vejce obvykle obarví potravinářskou barvou nebo v cibulových slupkách a polepí se kupovaným obtiskem, a tak se z komerčních důvodů zdobí vejce vyfouknutá. V sortimentu nechybí na sedmnáct typů kraslic z nejznámějších oblastí od Chodska až po Valašsko. Na stužkách v oknech, na větvičkách kroucené lísky, vrby nebo rozkvetlé forzýtie se hezky vyjímají jako dekorace rustikálně zařízených interiérů. Stejně jim to sluší na ošatkách či na trávníčku z obilí, řeřichy nebo pažitky. Zdroj: Receptář Speciál


15

Pašije Po postních nedělích přichází tzv. Pašijový týden (svatý, veliký), s významnými dny. Patří k nim Škaredá středa - (Jidáš škaredil Krista) - proto se ten den nesmí nikdo mračit, aby se nemračil po celý rok. Večerní mší na Zelený čtvrtek začíná tzv. velikonoční třídění, které končí nešporami o neděli Zmrtvýchvstání. Název je odvozen od zeleného roucha, jež se toho dne užívalo. Na Zelený čtvrtek se měla jíst zelená strava (špenát, zelí apod.), aby byl člověk zdravý po celý rok. Kostelní zvony zvoní naposledy, pak umlknou až do Bílé soboty (odlétají do Říma) a nahrazují je klapačky. I to je spojeno s řadou pověr při posledním zvonění se má cinkat penězi, aby se nás držely, má se paličkou tlouci o hmoždíř, aby se vystrnadil z domu hmyz a myši apod. Typickým obyčejem na Zelený čtvrtek je honění Jidáše. Dbalo se na to, aby honěný chlapec, který vzal na sebe úděl Jidáše, byl zrzavý. Obyčej provází říkadla, např.: „Jidáše honíme, klekání zvoníme, přitom se modlíme.“ Při mši na Zelený čtvrtek umýval biskup a řeholní představení nohy dvanácti starcům nebo řeholním bratřím, po obřadu je pohostili a obdarovali. Tento obřad je symbolickým připomenutím Poslední večeře Páně, kdy tak Kristus činil svým učedníkům - apoštolům. Na Zelený čtvrtek se dodržovaly zvyky také v domácnostech. Hospodyně vstávaly ráno časně, aby zametly dům ještě před východem slunce. Smetí se odnášelo za ves nebo na křižovatku, aby se v domě nedržely blechy. Toho dne vstávali všichni časně ráno, rodina se společně modlila, potom se lidé omyli rosou, která měla zabránit onemocnění. Kdo toho dne posnídal před východem slunce pečivo či chléb pomazaný medem, měl být bezpečný před uštknutím hada, žihadly vos a sršňů. Namazaný chléb medem se také házel do studně, aby se v ní celý rok držela voda. V tento den odpoledne bylo zakázáno pracovat. Po západu slunce vykropil hospodář svěcenou vodou z dosud nepoužívaného hrnečku dům a jeho okolí. Musel kropit věchýtkem slámy - tak ochránil dům před čarodějnicemi. Velký pátek je v katolické liturgii dnem hlubokého smutku, nekonají se mše a bohoslužba je složena jen ze čtení textů a zpěvu. Důležitou součástí pobožnosti je odhalení a uctění kříže, strojení Božího hrobu apod. (monstrance zakrytá rouškou, kolem ní květy a mnoho svící,


16

do dutiny pod oltářem se vkládala socha představující mrtvého Krista). Součástí tohoto obřadu se staly i Pašijové hry, které přibližovaly události posledních dnů Kristova života a jeho Zmrtvýchvstání. V pozdějším období se pašijové hry ve zjednodušené podobě staly součástí obchůzek na Bílou sobotu. I na Velký pátek se vstávalo velmi časně a lidé se chodili omývat k potoku, aby se ochránili před nemocemi. Někde se hlavně chlapci i koupali a potápěli, aby vylovili oblázek, který zahozený chránil před bolestmi zubů. Dívky stíraly rosu z obilí, aby byly uchráněny před paprsky slunce. Rozšířeným zvykem bylo předení pašijových nití - kdo měl na šatech alespoň něco zašitého nití upředenou na Velký pátek, byl uchráněn před uhranutím a zlými duchy. Košile ušitá z plátna tkaného na Velký pátek chránila před bleskem. S Velkým pátkem byla spojena i víra v magickou sílu země a v zázraky, které se toho dne dějí. Podle lidové víry se otvírala země, aby odhalila své poklady. Poklad prý označovalo světýlko nebo kvetoucí zářící kapradí, také třeba zářící otvor ve skále. Bílá sobota byla v mnohých oblastech dnem svěcení ohně, respektive ohně před vchodem do kostela. Od něho se zapálil tzv. paškál (velikonoční svíce) a s ní se oheň přenesl do kostela. Doma se uhasilo ohniště, zapálilo se až ohněm posvěceným v kostele - hospodyně si na kostelní ohniště dala své polínko, a když kněz oheň posvětil, vzala žhavé polínko domů a jím roztopila ohniště. Z ohořelých dřev se dělaly křížky. Ty se rozmístily kolem polí, aby dobře rodila. Popelem se pak sypaly louky, ohořelá dřívka se doma strkala za trám, aby se domu vyhnul oheň. Součástí obřadů na Bílou sobotu je také Vzkříšení. To se z Božího hrobu vyzvedla monstrance s Nejsvětější svátostí, Kristova socha či obraz a nesly se obcí. Průvod se honosil četnými korouhvemi, svátečními kroji a uniformami. Boží hod velikonoční - v tento den se provádělo okázalé svěcení všech velikonočních pokrmů - beránka, mazance, vajec, chleba, vína apod. Ve východních Čechách se z těchto jídel obětovalo zvěři, sadu i vodě (podobně jako o Vánocích), aby byla dobrá voda, hojnost ovoce

apod. Obecně se obřadnímu jídlu přisuzoval ochranný i léčivý účinek a věřilo se, že má vliv i na dobrou plodnost. Tajemnou moc měla podle pověr i plachta, ve které se jídlo ke svěcení nosilo. Používala se později při setí žita a pšenice. K tradičním pokrmům, které se světily, patřily mazance (název vznikl od bohatého mazání), „baby“ pečené ve hvězdicové formě a plněné uzeným masem, beránci apod. Tvary pečiva mají mnoho společného s pohanskými zvyky. Nakonec přichází dnes nejoblíbenější Pondělí velikonoční. Z hlediska zvyků českého lidu nejvýznamnější den Velikonoc, i když se k němu žádné významné liturgické úkony neváží. Je to den spojený s pomlázkou a velikonočním hodováním. Pomlázka může být rodinná, vyšlehání hospodyně všemi členy domácnosti zpravidla už v neděli, dále rodičovská, při pletení pomlázky musely děti vydržet nějaké to šlehnutí, ještě pomlázka maličkých, kteří chodili šlehat své kmotry, babičky. Největší význam se připisuje pomlázce dospělé mládeže, která se konala v noci z neděle na pondělí anebo v pondělí časně ráno. Chlapec, který přišel první do domu, byl nejvíce obdarován. Jeho pomlázkou vyšlehala hospodyně všechno domácí zvířectvo, aby se „pomladilo“. Zvláštní funkci pak měla pomlázka „babská“ - v úterý, kdy vdané ženy oplácely šlehání mužům. zdroj: Receptář Speciál

Kultura v okolí Kino Radnice

22. 4. v 22.00 VŘÍSKOT 4

21. 4. v 20.00 ZLODĚJI KOL – Filmový klub

4. – 6. 4. v 20.00 VŠEMOCNÝ

23. 4. v 18.45 Richard Strauss – CAPRICCIO Přímý přenos MET.

22. – 25. 4. v 20.00 LEPŠÍ SVĚT

7. – 8. a 10. 4. v 17.30 RANGO

24. – 25. 4. v 20.00 AVATAR – 3D

7. – 8. 4. v 20.00 LONDÝNSKÝ GANGSTER

26. – 27. 4. v 17.30 RANGO

8. 4. v 22.15 VEM SI MOU DUŠI – 3D

26. – 27. 4. v 20.00 JACK SE CHYSTÁ VYPLOUT

9. – 10. 4. v 15.30 AUTOPOHÁDKY

28. – 29. 4. a 1. – 4. 5. v 17.30 30. 4. – 1. 5. v 15.00 ČERTOVA NEVĚSTA Nová pohádka Zdeňka Trošky

4. – 6. 4. v 17.30 ODCHÁZENÍ

9. 4. v 18.45 Gioacchino Rossini – LE COMTE ORY Přímý přenos MET. 10. 4. v 20.00 VEM SI MOU DUŠI – 3D 11. – 13. 4. v 17.30 LÁSKA A JINÉ ZÁVISLOSTI 11. – 13. 4. v 20.00 KRÁLOVA ŘEČ 13. 4. v 15.00 KRÁLOVA ŘEČ Speciální projekce pro seniory (zlevněné vstupné) 14. – 17. 4. v 17.30 RIO – 3D 14. – 17. 4. v 20.00, 15. – 16. 4. v 22.15 VŘÍSKOT 4 16. – 17. 4. v 15.30 FIMFÁRUM 18. – 20. 4. v 17.30 KRÁLOVA ŘEČ 18. – 19. 4. v 20.00 ÚTĚK ZE SIBIŘE 18. – 20. 4. v 20.00 ODNIKUD NĚKAM

28. – 29. 4. a 1. – 4. 5. v 20.00 CZECH-MADE-MAN Nový český film s Janem Budařem 29. 4. v 22.00 VŘÍSKOT 4 30. 4. v 20.00 Giuseppe Verdi – IL TROVATORE Přímý přenos MET.

Kino Junior

6. – 7. a 10. 4. v 17.30 LETOPISY NARNIE: PLAVBA JITŘNÍHO POUTNÍKA 6. 4. v 20.00 KDYŽ KÁMEN PROMLUVÍ 7. 4. v 20.00 PŘÍBĚH O UPLAKANÉM VELBLOUDOVI – Filmový klub 8. – 9. 4. DIVADELNÍ SCÉNA Krajská přehlídka dětského divadla 10. 4. v 20.00 TANTRA 13. a 15. – 17. 4. v 17.30 3 (název filmu)

20. 4. v 20.00 NICKYHO RODINA

13. 4. v 20.00 DIVADLO SVOBODA

PRÁZDNINOVÉ ODPOLEDNÍ PROMÍTÁNÍ 21. 4. v 15.30 NA VLÁSKU 2D 22. 4. v 15.30 AUTOPOHÁDKY 23. 4. v 15.30 GNOMEO & JULIE 3D

14. 4. v 20.00 SVĚT ZÍTŘKA – Filmový klub

24. – 25. 4. v 15.00 HOP 21. – 22. a 24. – 25. 4. v 17.30 RIO – 3D 21. – 22. 4. v 20.00 ZDROJOVÝ KÓD

15. – 17. 4. v 20.00 NEVINNOST 20. – 22. 4. v 17.30 OBČANSKÝ PRŮKAZ 20. 4. v 20.00 OD VIŠNÍ DO VIŠNÍ/VŠECHNO JE SRAČKA

23. – 25. 4. v 17.30 POUTA 27. 4. v 9.00 MRAVENEC A SLON Divadelní představení pro děti od 3 do 8 let, Divadelní společnost Kulich. 27. – 28. 4. v 17.30 (K)LAMAČ SRDCÍ 29. 4. – 1. 5. v 17.30 ČERNÁ LABUŤ OZVĚNY 18. DNŮ EVROPSKÉHO FILMU Přehlídka oceněných evropských filmů vždy v 20.00 27. 4. HON 28. 4. BRATISLAVA 29. 4. METASTÁZY 30. 4. ŽENA BEZ PIÁNA 1. 5. VÝCHODNÍ PROUD NEDĚLNÍ BIJÁSEK PRO NEJMENŠÍ Vždy v neděli od 16.00 10. 4. KRÁL A SKŘÍTEK 17. 4. KAMARÁDI Z VEČERNÍČKŮ 2 24. 4. S KRTKEM DO POHÁDKY 1. 5. DOBRODRUŽSTVÍ NA PASECE Změna programu vyhrazena

Eurocentrum 8. 4. v 20.00 ...A JEŠTĚ TROCHU SWINGU Společenský večer s orchestrem Rudy Janovského Akce Projektu Jablonec n. N. 2011 9. 4. v 20.00 DARA ROLINS A DAN BÁRTA & ILLUSTRATOSPERE Společný koncert předních jmen české hudební scény 11. 4. v 18.00 MAŽOREŤÁCKÉ SHOW 10. ročník komponovaného pořadu mažoretek Jablonecká jablíčka Akce Projektu Jablonec n. N. 2011 14. 4. v 17.00, kino Junior ČESKÉ VELIKONOCE S POLSKÝM HOSTEM Velikonoční zvyklosti v našem regionu (Etnografka PhDr. V. Jakouběová). Vystoupí folklorní soubory Malá Nisanka a Jeleniogórzanie (PL). 14. 4. Ekocentrum Výstavní pavilon VELIKONOČNÍ DÍLNA 13.00 –17.00 Výtvarná dílna pro


17

Kultura v okolí Veřejnost. Pořádá Středisko ekologické Výchovy Český ráj a JKIC o. p. s.

9. 4. v 21.00 ROCK’N’ROLL NIGHT Rozjetý rock’n’roll & punk & ska mejdan s DJ Igorem

14. 4. v 20.00 COP Špička českého bluegrassu

11. 4. v 17.00 BUBENICKÁ DÍLNA Pro středně pokročilé

15. 4. v 20.00 MICHAL PAVLÍČEK SRDEČNÍ ZÁLEŽITOSTI UNPLUGGED TOUR 2011 Turné skupiny předního českého kytaristy k novému albu

13. 4. v 19.00 FOTODÍLNA PRO KAŽDÉHO Exteriér – večerní město Uskuteční se pod vedením Filipa Nováka.

16. 4. v 10.00 VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ LITERÁRNÉ-VÝTVARNÉ SOUTĚŽE STUDIJNÍHO CENTRA BASIC Host: taneční skupina Irské sestry

14. 4. v 20.00 GRÓNSKO NA MOŘSKÉM KAJAKU Neuvěřitelné zážitky a fotografie z historicky první české výpravy na mořských kajacích do východního Grónska

17. 4. v 14.00 PODKRKONOŠSKÁ DECHOVKA Tradiční taneční odpoledne pro seniory

15. 4. v 21.00 DRAW THE BEATS Audiovizuální show v rytmu stylů DNB, jungle, breakbeat a dubstep v podání DJs Dude, Kadel, Oney a Hazsan a life VJingu na velkoplošných projekcích.

27. 4. v 18.00 JARNÍ ZPÍVÁNÍ S IUVENTUS, GAUDE! Účinkují: Iuventus, gaude!, Pueri, gaudete! a Amici, gaudete! Host: Malá Nisanka Akce Projektu Jablonec n. N. 2011

16. 4. v 21.00 EXOTS + LOOK OUT + ZAKÁZANÝ OVOCE Pop-punkový večer s kapelami z Jablonce, Liberce a Prahy

28. 4. v 20.00 LACO DECZI & CELULA NEW YORK Koncert energické osobnosti slovenské, české a americké jazzové scény

17. 4. v 17.00 PTÁK ŽAL Loutkové představení pro děti od 3 let zahrají Rudolf Krause Pavlína Kordová

VÝSTAVY pondělí–pátek 8.00 – 18.00 do 3. 5. KRAJINA U JABLONNÉHO Výstava Fotoklubu Obscura

18. 4. v 18.00 ASTRONOMICKÉ SETKÁNÍ Aktuální dění ve vesmíru, pozorování noční oblohy

11. – 23. 4. malý sál VELIKONOČNÍ VÝSTAVA Práce účastníků velikonoční soutěže Akce evropského projektu Setkávání – tradice, kultura a život v česko-polském pohraničí

20. 4. v 20.00 LOS CHUPEROS Temperamentní ska, latino, reggae. Kapela z České Lípy

Klub Na Rampě

21. 4. v 20.00 PRÁZDNINOVÁ PÁRTY Party nabitá největšími hity od 60. do 90 let.

6. 4. v 20.00 JANA LOVETTE HENYCHOVÁ Hovory na Rampě Hostem bude přední česká musherka z Horního Maxova. Akce Projektu Jablonec n. N. 2011

22. 4. v 20.00 STÁRPLEJ 3. kolo IV. ročníku soutěžního festivalu amatérských kapel Představí se kapely Kapitola 22, Jinx-X, Ragnarock, Lingers a Scoffers

7. 4. v 20.00 BOLÍVIE – CYKLISTICKÉ HARAKIRI PRO FAJNŠMEKRY Přes 1 300 km najeli Monika a Jirka Vackovi přes Bolívii. 8. 4. v 21.00 UNITED FLAVOUR Energická show


18

Jablonecké obchody, jejich historie a vývoj. Povídání s V. Vostřákem 27. 4. v 20.00 DŮCHODCE STOPEM V EXOTICE Vyprávění jabloneckého citrusáře Lubora Luňáčka o zajímavém putování po Novém Zélandu a Polynésii. 28. 4. v 20.00 KRÁTKÉ A ÚDERNÉ DIVADLO LIBEREC Hra Tři pokoje Akce Projektu Jablonec n. N. 2011 29. 4. v 20.00 DOOWHENBLADE A COVER POWER Koncert ska-punkového osmičlenného ansámblu a kapely hrající známé pecky v originální úpravě a vyšší rychlosti Obě kapely jsou z Liberce. 30. 4. v 21.00 HOREČKA SOBOTNÍ NOCI Videopárty Petra Vobořila

Městské divadlo 5. 4. v 19.00 CHUDÁK HARPAGON DIVADELNÍ SPOLEČNOST JOSEFA DVOŘÁKA PRAHA Příběh o stařičkém človíčkovi, kterému všichni ztrpčují život tím, že po něm stále něco chtějí. Zejména peníze. Hrají: J. Dvořák, R. Stupková, M. Hrubešová, R. Trtík a další. 11. 4. v 19.00 TEREMIN DEJVICKÉ DIVADLO PRAHA Příběh člověka, který navždy změnil tvář moderní hudby Hrají: I. Trojan, D. Novotný, M. Myšička, T. Wilhelmová, J. Plesl, L. Krobotová / K. Melíšková a další. 13. 4. v 19.00 KATEŘINA ENGLICHOVÁ - harfa & WIHANOVO KVARTETO Společný koncert přední české harfenistky a špičkového světového kvarteta.

23. 4. v 21.00 SOBOTNÍ BÍLÁ NOC Velikonoční párty

15. 4. v 19.00 NĚŽNÁ PARTIDA PRAHA Dramatizace Dostojevského povídky, k níž autora inspirovala tragická událost – sebevražda mladé ženy, jíž bylo možné zabránit. Je něžnou hrou o lásce s mnoha otazníky. Hrají: Nina Divíšková, D. Šoltýsová, A. Jastraban.

25. 4. v 19.00 TOULKY JABLONECKOU HISTORIÍ

19. 4. v 9.00 hodin KRAJSKE KOLO 21. CELOSTÁTNÍ PŘEHLÍDKY ŠKOLNÍCH

Kultura v okolí DĚTSKÝCH PĚVECKÝCH SBORŮ NIPOS ARTAMA PRAHA, UNIE PĚVECKÝCH SBORŮ LIBEREC, MĚSTSKÉ DIVADLO JABLONEC NAD NISOU 26. 4. v 19.00 SVATÁ JANA DIVADLO POD PALMOVKOU PRAHA Neobyčejně působivě zpracované historické téma z období tzv. stoleté války a životní osudy jedné z nejzajímavějších evropských postav – Janě z Arku. Je hrou o vědomé oběti, která byla učiněna ve jménu lepší společnosti. Hrají: T. Kostková / M. Procházková, R. Přibil, I. Kubečka, J. Havel, P. Kostka, M. Preiss, J. Sedláčková a další. 28. 4. v 18.00 JARNÍ KOKTEJL ZUŠ ZÁKLADNÍ UMĚLECKÁ ŠKOLA JABLONEC NAD NISOU Tradiční profilový pořad jablonecké ZUŠ. Účinkují žáci hudebního taneční a literárně-dramatického oddělení školy. Akce Projektu Jablonec n. N. 2011 VÝSTAVA do 28. 4. BOHUMÍR MÍČ - PASTELY Abstraktní tvorba výstava ve foyer divadla je zpřístupněna v době divadelních představení

S PÁLENÍM ČARODĚJNIC Více na www.jablicko.estranky.cz

Městská galerie MY úterý – pátek 10.00 – 12.00 a 13.00 – 17.00

do 15. 4. JAROSLAV KLÁPŠTĚ výběr z grafického díla Výstava umělce, který patřil s Vladimírem Komárkem a Josefem Jírou k nejvýznamnějším Výtvarným umělcům konce 20. století v našem regionu. 28. 4. – 3. 6. WENZEL FRANZ JÄGER Výstava ke 150. výročí narození nejvýznamnějšího jizerskohorského krajináře, člena proslulého uměleckého spolku Wiener Secession. Vernisáž 28. dubna od 17.00

Muzeum skla a bižuterie

U Muzea 4, úterý–neděle 9–17 hodin Stálé expozice KOUZELNÝ SVĚT BIŽUTERIE ČAROVNÁ ZAHRADA České sklo sedmi století.

Mateřské centrum Jablíčko

Tematická výstava do 15. 5. 2011 SKLENĚNÉ VÁNOČNÍ OZDOBY MINULOST, SOUČASNOST, VIZE

7. 4. v 10.00 FINANCE PRO RODINU

GALERIE BELVEDER Mlýnská 27, Jablonec n. N. úterý–pátek, 9–12, 12.30–17 hodin do17. 2. zavřeno - instalace výstavy

9. 4. RODINNÝ VÝLET Z CYKLU JABLONECKÉ PUTOVÁNÍ Info na www.jablicko.estranky.cz 14. 4. v 10.00 HRABÁK Oblečení pro děti i dospělé 18. 4. – 22. 4. denně od 10.00 VÝTVARNÝ VELIKONOČNÍ TÝDEN 21. 4. v 16.00 VELIKONOČNÍ VÝTVARNÁ DÍLNA PRO RODINY 21. 4. v 16.00 SCHŮZKA S DOBROVOLNÍKY 23. 4. v 8.30 – 12.30 KURZ PRO TĚHULKY 28. 4. v 16.00 VELIKONOČNÍ ZAJÍČEK Velikonoční besídka pro děti s překvapením 29. 4. – 1. 5. VÍKENDOVÝ POBYT V PODJEŠTĚDÍ

Obřady Svatého týdne Církev Římskokatolická 17. 4. Květná neděle 7.30 mše sv. – Rychnov u Jablonce nad Nisou 9.00 žehnání ratolestí – kostel sv. Anny a následně průvod městem do kostela Nejsvětějšího Srdce Ježíšova v Jablonci nad Nisou 18.00 mše sv. - Jablonec nad Nisou 18. 4. Pondělí Svatého týdne 17.30 – 18.00 zpovídání – Jablonec nad Nisou 18.00 mše sv. – Jablonec nad Nisou 19. 4. Úterý Svatého týdne 15.00 mše sv. – Jablonecké Paseky, Domov důchodců 17.30 – 18.00 zpovídání – Jablonec nad Nisou 18.00 mše sv. – Jablonec nad Nisou 20. 4. Středa Svatého týdne 17.30 – 18.00 zpovídání – Jablonec nad Nisou 18.00 mše sv. – Jablonec nad Nisou 21. 4. Zelený čtvrtek 18.00 – mše sv. – Lučany nad Nisou 18.00 – mše sv. – Rychnov u Jablonce nad Nisou 18.00 – mše sv. – Jablonec nad Nisou 22. 4. Velký pátek 8.00 – modlitba se čtením a ranní chvály – Jablonec nad Nisou 12.00 – modlitba během dne – Jablonec nad Nisou 18.00 – obřady Velkého pátku – Rychnov u Jablonce nad Nisou 18.00 – obřady Velkého pátku – Lučany nad Nisou 17.15 – Křížová cesta – Jablonec nad Nisou 18.00 – obřady Velkého pátku – Jablonec nad Nisou V Jablonci nad Nisou po obřadech možnost tiché adorace do 20.15 20.15 – modlitba před spaním – Jablonec nad Nisou

Tematická výstava do 13. 5. 100 LET ČESKÉHO SKAUTINGU POHLEDEM SBĚRATELE JAROSLAVA JETIHO PRŮŠKA

23. 4. Bílá sobota 8.00 – modlitba se čtením a ranní chvály – Jablonec nad Nisou 8.00 – 17.00 možnost tiché adorace u Božího Hrobu 12.00 – Modlitba během dne – Jablonec nad Nisou 19.00 – obřady Velikonoční vigilie – Rychnov u Jablonce nad Nisou 19.00 – obřady Velikonoční vigilie – Lučany nad Nisou 20.00 – obřady Velikonoční vigilie – Jablonec nad Nisou

12. 4. – 15. 4. VELIKONOCE V BELVEDERU Jarní tvůrčí dílna pro všechny Dopoledne pro předem objednané školy, odpoledne pro veřejnost. Akce Projektu Jablonec n. N. 2011

24. 4. Slavnost Zmrtvýchvstání Páně 7.30 mše sv. – Rychnov u Jablonce nad Nisou 9.30 slavná mše sv. s obřadem žehnání pokrmů – Jablonec nad Nisou 14.00 mše sv. Rýnovice 18.00 mše sv. - Jablonec nad Nisou

Kostel svaté Anny

25. 4. Pondělí oktávu velikonočního 9.30 mše sv. – Jablonec nad Nisou 18.00 mše sv. – Jablonec nad Nisou

Stálá expozice HISTORICKÝ EMPÍROVÝ SALONEK

do 30. 4. Věra Klucká – SVĚTLO Abstraktní olejomalba. Otevřeno každé úterý a sobotu od 14.00 do 17.00 hodin Divadelní lahůdka v městském divadle


19

Zprávy z malé školy Masopustní rej V rámci projektového dne se na malé škole uskutečnil masopustní rej. V únoru si děti v hodinách pracovních a výtvarných činností vytvářely masky. V hodinách prvouky a čtení se seznamovaly s tradicemi masopustu.V pátek 4.3. proběhla slavnostní přehlídka masek a průvod. Všechny masky byly odměněny. Výlet V sobotu 12.3. malí turisté navštívili Botanickou zahradu v Liberci. Dětem se líbila celá expozice, největší úspěch sklidila akvária s rybičkami.

Vydavatel MěÚ Rychnov u Jablonce nad Nisou, Husova 490, IČO 262552. Vychází měsíčně k 5. dni v měsíci nákladem 470 kusů. Odpovědný redaktor Marie Strnadová. E-mail: [email protected]; www.rychnovjbc.cz. MK ČR E 10452. Neoznačené foto - redakce. Elektronická sazba Vladimír Vinkler. Tisk Městský úřad, Konica Minolta. Veškerá práva vyhrazena.

Sběr nebezpečného odpadu - Sběr papíru ve škole Tara fuki - dvě dámy s violoncelly Sklářství v Rychnově - Veřejné osvětlení

Recommend Documents