Sběr a hodnocení primárních dat formou pohovorů s experty

Zamarský, V- Formánek, I.: Sběr a hodnocení primárních dat formou pohovorů s experty, prosinec 2010

Sběr a hodnocení primárních dat formou pohovorů s experty A. Metodické přístupy Vzhledem k tomu, ţe neexistuje jednotná metodika pro sběr a vyhodnocení primárních dat, relevantní pro účely výzkumného úkolu, bylo při zpracování tohoto výzkumného úkolu přikročeno k jejich získání formou strukturovaného pohovoru s experty. Výběr expertů byl realizován podle následujících zásad:  Byli vybráni a osloveni experti ze sféry akademické (4 experti), ze sféry veřejné sféry (státní správy či samosprávy) 9 expertů a konečně představitelé sféry podnikatelské (8 expertů).  Při výběru expertů byl vybrán zřetel na jejich spětí s Moravskoslezským krajem či regionem působení, na funkci, kterou v současné době zastávají a z toho plynoucí jejich znalost zájmové problematiky a jejich zájem o další rozvoj MSK.  Při výběru expertů bylo uplatněno i hledisko geografické, tzn. byli osloveni i experti z periferních partií MSK. Historicky evoluční geografická různorodost MSK a z toho plynoucí názorová různorodost v odpovědích expertů na identické otázky potvrdila oprávněnost tohoto kritéria výběru. V průběhu řešení úkolu byli osloveni následující experti: a) sféra akademická -

prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc. – rektor, VŠB-TU Ostrava prof. RNDr. Jiří Močkoř, DrSc. – rektor, Ostravská univerzita v Ostravě prof. PhDr. Zdeněk Jirásek CSc. – děkan, Filozoficko – přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě prof. PhDr. Jan Keller, CSc. – profesor, Ostravská univerzita v Ostravě

b) sféra státní správy / samosprávy -

Ing. Jaroslav Palas – hejtman Moravskoslezského kraje RNDr. Lukáš Ţenatý, Ph.D. – náměstek primátora statutárního města Ostravy Ing. Aleš Zedník – honorární konzul Ruské federace v Ostravě PaedDr. Pavla Břusková – presidentka Národní klastrové asociace František Chobot – primátor statutárního města Havířov Ing. Eva Richtrová – primátorka statutárního města Frýdku-Místku RNDr. Věra Palkovská – starostka Třince Pavol Lukša – starosta obce Čeladná Ing. František Struţka – starosta obce Bruntál

c) sféra podnikatelská -

Ing. Pavel Bartoš – president Krajské hospodářské komory (MSK) Ing. Miroslav Fabián – generální ředitel Sdruţení pro rozvoj MSK Ing. Jan Skipala, Ph.D. – prezident Společenství průmyslových podniků Moravy a Slezska

-1-


-

Ing. Ladislav Glogar – Výkonný manaţer klastru, automobilový klastr doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. – generální ředitel Třineckých ţelezáren Ing. Jan Březina – ředitel, Geofin, a.s. Ing. Josef Havelka – ředitel, o.z. Diamo Dr. Ing. Pavel Juříček – generální ředitel, Brano Group, Hradec nad Moravicí

Ţivotopisy oslovených expertů (CV) byly standardizovány podle GEM a jsou součástí závěrečné zprávy. Strukturované pohovory s jednotlivými experty, zahrnující sérii otázek, byly koncipovány na bázi: -

orientace výzkumného úkolu, vztahu dotazů ke „kritériím a faktorům“, uplatněným při výzkumu, k obsahové orientaci strategických dokumentů MSK, sledujících vývoj kraje do roku 2016, maximální výpovědní hodnoty pro decisní sféru (zadavatele úkolu), vztahu k připravovaným opatřením Ministerstva financí ČR (odpisová technologie pro majetek správních a samosprávních orgánů), získání takových odpovědí na poloţené otázky, jeţ by zahrnovaly i návrhy a doporučení experta na řešení zájmové problematiky.

Všechny pohovory s experty proběhly ve velmi otevřené atmosféře a se zájmem problematiku řešit, o čem svědčí záznamy z jednotlivých pohovorů, které jsou součástí závěrečné zprávy a jsou prezentovány v souladu s principem anonymity (záznamy jsou pouze očíslovány, autor není uváděn). Struktura dotazů v pohovoru s expertem je standardizována a je orientována na 4 oblasti, které mají vliv na další vývoj MSK. Ke kaţdé oblasti je přiřazena řada otázek, jejichţ odpovědi jsou součástí záznamů pohovorů s experty a jsou výchozím informačním zdrojem pro jejich zpracování (textové i grafické).

Standardizované otázky pro pohovor s experty: Oblast I

Specifika MSK

Otázky:

Otázka I.1 Otázka I.2 Otázka I.3 Otázka I.4

Oblast II

Legislativní a hospodářská infrastruktura kraje

Otázky:

Otázka II.1 Otázka II.2 Otázka II.3 Otázka II.4

Oblast III

Vzdělanost v MSK

Otázky:

Otázka III.1 Otázka III.2 Otázka III.3

Jak expert vnímá specifika MSK? Jaké je hmotné a nehmotné bohatství kraje? Jak charakterizuje současný vývoj v MSK Jak hodnotí kvalitu ţivota v MSK? Jak hodnotí institucionální podporu v rozvoji regionu? Jak hodnotí aplikaci vládní politiky na rozvoj MSK? Jaký je růstový potenciál MSK? Jaké jsou bariéry rozvoje MSK? Vyhovuje současná struktura vzdělávacího systému rozvoji MSK? Jaká je vazba vzdělání na uplatnění se na trhu práce? Rozvíjíme kreativitu a talenty v MSK?

-2-


Oblast IV

Výzkum, vývoj a inovace

Otázky:

Otázka IV.1 Otázka IV.2 Otázka IV.3 Otázka IV.4 Otázka IV.5 Otázka IV.6

Jak hodnotí vstup zahraničního kapitálu do MSK? Je vnímána inovační aktivita podniků v rozvoji MSK? Jak můţe podnikavost přispět k rozvoji kraje? Jak mohou přispět místní autority k rozvoji podnikavosti? Jak je vnímáno ţivotní prostředí v MSK, ovlivňují ho místní autority? V čem vidí budoucnost MSK?

Z odpovědí k jednotlivým otázkám všech 4 oblastí byly ze záznamu rozhovoru vybrány výroky, reflektující stanovisko experta k dotazované problematice a v mnoha případech obsahující i doporučení experta ke zlepšení analyzovaného stavu. Tyto výroky byly dále zpracovány do grafů pro lepší přehlednost. V následující části jsou uvedeny jednotlivé výroky v plném znění a je po jednotlivých skupinách výroků ve vazbě na relevantní otázky uvedeno jejich grafické zpracování a interpretace. Závěrem hodnocení primárních informací je uvedeno závěrečné doporučení pro zadavatele úkolu jak ve zkoumané problematice pokračovat a na které strategické fenomény nutno zaměřit pozornost. Metodika vyhodnocení shody odpovědí Pro grafické znázornění shody odpovědí jednotlivých respondentů byly zvoleny „paprskové“ grafy programu MS Excel. Pro svůj vzhled jsou tyto grafy nazývané také „pavoukovité“ grafy nebo „hvězdné“ grafy. U těchto grafů se hodnoty kaţdé kategorie dat vykreslují podél samostatné osy. Tato osa začíná vţdy ve středu grafu a končí na vnějším prstenci grafu. Pouţití „paprskových“ grafů pro znázornění shody odpovědí jednotlivých respondentů je zřejmé z obrázků 01 aţ 05.

Vyhodnocení shody u 10 odpovědí na otázku ( 100% shoda u odpovědí č. 1 až 10 )

1. odpověď 100%

10. odpověď

90% 80%

2. odpověď

70% 60% 50% 40% 9. odpověď

3. odpověď

30% 20% 10% 0%

8. odpověď

4. odpověď

7. odpověď

5. odpověď

6. odpověď

Průměr hodnocení shody odpovědí

Obrázek 01

Graf vyhodnocení shody odpovědí 21 respondentů na poloţenou otázku. Na grafu znázorněn příklad, kdy 21 respondentů mělo celkem 10 odpovědí. Zdroj: vlastní

-3-


Pouţití „paprskových“ grafů pro znázornění shody odpovědí jednotlivých respondentů je zřejmé z obrázku 01 aţ obrázku 05. Na obrázku 01 je znázorněna situace, kdy na poloţenou otázku mělo z celkového počtu 21 respondentů všech 21 respondentů 10 stejných odpovědí. Tzn. „paprskový“ graf bude mít celkem 10 samostatných os – pro kaţdou kategorií dat jednu osu – a shoda odpovědí bude maximální, tedy 100%. Hodnoty dat budou proto leţet na vnějším prstenci grafu. Na obrázku 02 je znázorněna obdobná situace jako na obrázku 01. Rozdíl je však v tom, ţe z celkového počtu 21 respondentů mělo odpověď pouze 10 respondentů. Všechny odpovědi jsou navíc různé. Shoda je tedy minimální, pouze 4,8%. Hodnoty dat proto budou leţet blízko středu „paprskového“ grafu. Situace na obrázku 03 je podobná situaci z obrázku 01 a obrázku 02. Počet a shoda odpovědí je však pestřejší. Shoda 100% je pouze u odpovědí č. 1 a č. 4, shoda 48% je u odpovědi č. 2, shoda 24% je u odpovědi č. 3 a shoda 4,8% je u odpovědí č. 5 aţ č. 10.

Vyhodnocení shody u10 odpovědí na otázku

Vyhodnocení shody u10 odpovědí na otázku

( 4,8% shoda u odpovědí č. 1 až 10 )

( 4,8% shoda u odpovědí č. 1 až 10 )

1. odpověď 100% 10. odpověď

90% 80%

1. odpověď 5,0% 2. odpověď

10. odpověď

3,5%

60%

3,0%

2,0% 3. odpověď

30%

9. odpověď

1,0%

10%

0,5%

0%

0,0%

8. odpověď

4. odpověď

3. odpověď

1,5%

20%

7. odpověď

2. odpověď

2,5%

40%

8. odpověď

5. odpověď

4. odpověď

7. odpověď

6. odpověď

5. odpověď

6. odpověď


Obrázek 02

4,0%

70%

50% 9. odpověď

4,5%


Graf vyhodnocení shody odpovědí 21 respondentů na poloţenou otázku. Na grafu znázorněn příklad, kdy 21 respondentů mělo celkem 10 odpovědí, přičemţ ţádné z odpovědí nebyly shodné. Graf vlevo – celkový pohled, graf vpravo – detailní pohled. Zdroj: vlastní

-4-

Zamarský, V- Formánek, I.: Sběr a hodnocení primárních dat formou pohovorů s experty, prosinec 2010 Vyhodnocení shody u 10 odpovědí na otázku

Vyhodnocení shody u 10 odpovědí na otázku

( 100% shoda u odpovědí č. 1 a 4; 48% shoda u opovědi č. 2; 24% shoda u odpovědi č. 3; 4,8% shoda u odpovědí č. 5-10 )

( 100% shoda u odpovědí č. 1 a 4; 48% shoda u opovědi č. 2; 24% shoda u odpovědi č. 3; 4,8% shoda u odpovědí č. 5-10 )


1. odpověď 10%

90%

2. odpověď

80%

9%

10. odpověď

8%

70%

7%

60%

6%

50%

5%

40% 9. odpověď

4% 3. odpověď

30%

9. odpověď

2%

10%

1%

0%

0%

4. odpověď

7. odpověď

3. odpověď

3%

20%

8. odpověď

8. odpověď

5. odpověď

4. odpověď

7. odpověď

5. odpověď

6. odpověď

6. odpověď


Obrázek 03

2. odpověď


Graf vyhodnocení shody odpovědí 21 respondentů na poloţenou otázku. Na grafu znázorněn příklad, kdy 21 respondentů mělo celkem 10 odpovědí, přičemţ ne všechny odpovědi byly shodné. Graf vlevo – celkový pohled, graf vpravo – detailní pohled. Zdroj: vlastní

Na obrázku 04 je znázorněna situace, kdy na poloţenou otázku mělo 21 respondentů celkem 7 různých odpovědí (tzn. „paprskový“ graf bude mít celkem 7 samostatných os). Shoda 100% je u odpovědí č. 1 a č. 7, shoda 67% je u odpovědi č. 2, shoda 48% je u odpovědi č. 3, shoda 29% je u odpovědi č. 4, shoda 90% je u odpovědi č. 5 a shoda 14% je u odpovědi č. 6.

Vyhodnocení shody u 7 odpovědí na otázku

( 100% shoda u odpovědí č. 1 a 7; 67% shoda u opovědi č. 2; 48% shoda u odpovědi č. 3; 29% shoda u odpovědi č. 4; 90% shoda u odpovědi č. 5; 14% shoda u odpovědi č. 6 ) 1. odpověď 100%

90% 80% 70%

7. odpověď

2. odpověď

60% 50%

40% 30%

20% 10%

0%

6. odpověď

3. odpověď

5. odpověď

4. odpověď


Obrázek 04

Graf vyhodnocení shody odpovědí 21 respondentů na poloţenou otázku. Na grafu znázorněn příklad, kdy 21 respondentů mělo celkem 7 odpovědí, přičemţ ne všechny odpovědi byly shodné. Zdroj: vlastní

-5-

Zamarský, V- Formánek, I.: Sběr a hodnocení primárních dat formou pohovorů s experty, prosinec 2010 Vyhodnocení shody u 3 odpovědí na otázku

( 48% shoda u odpovědi č. 1; 95% shoda u opovědi č. 2; 33% shoda u odpovědi č. 3 ) 1. odpověď 100%

90% 80%

70% 60%

50% 40% 30% 20% 10%

0%

3. odpověď

2. odpověď


Obrázek 05

Graf vyhodnocení shody odpovědí 21 respondentů na poloţenou otázku. Na grafu znázorněn příklad, kdy 21 respondentů mělo celkem pouze 3 odpovědi, přičemţ odpovědi nebyly shodné. Zdroj: vlastní

Pro úplnost je pak na obrázku 05 znázorněna situace, kdy na poloţenou otázku mělo 21 respondentů celkem 3 různé odpovědi (tzn. „paprskový“ graf bude mít celkem 3 samostatné osy). Shoda 48% je u odpovědi č. 1, shoda 95% je u odpovědi č. 2, shoda 33% je u odpovědi č. 3.

-6-


B. Zpracování primárních informací. Scénář plného znění výroků k jednotlivým otázkám a interpretace odpovědí experta Oblast I

Specifika MSK

Otázka I.1.1

Jak expert vnímá pozitivní specifika MSK?

Počet výroků výrok výrok výrok výrok výrok

1. 2. 3. 4. 5.

6. výrok 7. výrok 8. výrok 9. výrok 10. výrok 11. výrok 12. výrok 13. výrok

Plné znění výroků / sumář výroků Vznik a historický vývoj kraje. I nadále je třeba rozvíjet tradiční průmysl ale na vyšší kvalitativní úrovni Do budoucna je nutno rozvíjet nové typy oborů. Výhodná geografická poloha MSK (dopravní a logistický uzel). Příhraniční oblast sousedící s Polskem a Slovenskem mající velký potenciál trhu. Pozitiva MSK dominují nad negativy MSK. MSK představuje rozlohou největší kraj v ČR. MSK je počtem obyvatel na úrovni hl. města Prahy a středočeského kraje (lidnatost). V některých oblastech jsou velmi silné tradice a hluboké kořeny sepjetí s regionem. Přírodní bohatství podporující turismus. Zásoby černého uhlí na Karvinsku a loţiska Frenštát pod Radhoštěm. Vodní díla a vodní zdroje v MSK mají z hlediska dalšího rozvoje MSK strategický charakter. V MSK je rozvinuté strojírenství.

Grafické zpracování: I.1.1 Jak vnímáte pozitivní specifika MSK?

I.1.1 Jak vnímáte pozitivní specifika MSK?


90%


13. odpověď

35%

80% 70% 12. odpověď

3. odpověď

60%

25%

12. odpověď

50%

20%

40%

15%

30% 4. odpověď

10%

11. odpověď

0%

10. odpověď

5. odpověď

9. odpověď

10. odpověď

6. odpověď

5. odpověď

9. odpověď

7. odpověď

6. odpověď

8. odpověď


Obrázek 06

4. odpověď

5%

0%

8. odpověď

3. odpověď

10%

20% 11. odpověď

2. odpověď

30%

7. odpověď


Graf vyhodnocení shody odpovědí 21 respondentů na otázku „Jak vnímáte pozitivní specifika MSK?“. Graf vlevo – celkový pohled, graf vpravo – detailní pohled. Zdroj: vlastní

-7-


Otázka I.1.2

Jak expert vnímá negativní specifika MSK?

Počet výroků 1. výrok 2. výrok 3. výrok 4. výrok 5. výrok 6. výrok 7. výrok 8. výrok 9. výrok 10. výrok

Plné znění výroků / sumář výroků Excentricita kraje ("MSK je Čukotkou v republice"). Aglomerační uspořádání (v MSK je poměrně mnoho velkých a samostatných měst). MSK má průmyslovou strukturu vybudovanou na zdrojích černého uhlí. Nelze zcela změnit industriální strukturu MSK. V MSK existuje Ostravocentrismus, neschopnost se vzájemně domluvit, neřešení problémů mimo centrum. Není dostatečně dobudována dálniční a silniční infrastruktura. Za negativa moţno povaţovat neukojené ambice některých lidí z minorit ve vztahu k historickému vývoji regionu. Výsledkem je vyvolávání národnostních problémů. Historicky prověřená manuální zručnost lidí. Negativní projevy ţivotního prostředí. Malá změna struktury průmyslu.

Grafické zpracování: I.1.2 Jak vnímáte negativní specifika MSK?

I.1.2 Jak vnímáte negativní specifika MSK?


90% 80%


10. odpověď

30%

70%

25%

60%

20%

2. odpověď

50% 15%

40%

9. odpověď

3. odpověď

30%

9. odpověď

3. odpověď

10%

20% 5%

10% 0%

0%

8. odpověď

4. odpověď

7. odpověď

8. odpověď

5. odpověď

7. odpověď

6. odpověď

5. odpověď

6. odpověď


Obrázek 07

4. odpověď


Graf vyhodnocení shody odpovědí 21 respondentů na otázku „Jak vnímáte negativní specifika MSK?“. Graf vlevo – celkový pohled, graf vpravo – detailní pohled. Zdroj: vlastní

-8-


Otázka I.1.3

Jak expert vnímá specifika obyvatel MSK? (pokračování odpovědi)


Plné znění výroků / sumář výroků Lidé se na Ostravsku většinou přistěhovali, nejde o rodilé „Ostraváky“. Lidé na Ostravsku jsou politicky a náboţensky tolerantní. Lidé na Ostravsku jsou většinou nesamostatní (očekávají pomoc od státu a kraje). Lidé na Ostravsku jsou zvyklí poslouchat (disciplina vyţadována v hornictví a hutnictví). Lidé na Ostravsku jsou pracovití a věří v lepší budoucnost. Nízká úroveň podnikavosti obyvatel, nízké vyuţití svých schopnosti pro podnikání. Pasivní zaměstnanecký přístup obyvatel vedl k vymizení jejich aktivit. V některých oblastech jsou velmi silné tradice, religiozita a hluboké kořeny sepjetí s regionem. Lidé se nechtějí stěhovat pryč. Vysoká technická gramotnost lidí. Velké zastoupení nepřizpůsobivých občanů.

Grafické zpracování: I.1.3 Jak vnímáte specifika obyvatel MSK?

I.1.3 Jak vnímáte specifika obyvatel MSK?


90% 80%


10. odpověď

50%

20%

40% 3. odpověď

30%

15%

9. odpověď

10%

5%

0%

0%

8. odpověď

4. odpověď

8. odpověď

5. odpověď

4. odpověď

7. odpověď

6. odpověď

5. odpověď

6. odpověď


Obrázek 08

3. odpověď

10%

20%

7. odpověď

2. odpověď

25%

60%

9. odpověď

35%

30%

70%


Graf vyhodnocení shody odpovědí 21 respondentů na otázku „Jak vnímáte specifika obyvatel MSK?“. Graf vlevo – celkový pohled, graf vpravo – detailní pohled. Zdroj: vlastní

Interpretace odpovědí expertů na otázku I.1 „Jak expert vnímá specifika MSK?“ Historický vývoj MSK a jeho „heterogenita“ v obecném slova smyslu se projevila v počtu výpovědí (výroků) expertů (celkem 33 výroků). Ty lze rozdělit do 2 skupin: 1. pozitivní specifika 2. negativní specifika V případě pozitivních specifik byla největší názorová shoda vyslovena na názory v následujícím pořadí:

-9-


-

specifikem je vlastní historický vývoj kraje, pozitiva dominují nad negativy, lidé na Ostravsku jsou pracovití a věří v lepší budoucnost, v MSK je značné přírodní bohatství, podporující rozvoj turismu, i nadále je třeba rozvíjet tradiční průmysl, ale na vyšší kvalitnější úrovni, do budoucna je nutno rozvíjet nové typy oborů, výhodná je geografická poloha MSK (dopravní a logistický uzel), příhraniční oblast sousedící s Polskem a Slovenskem má velký potenciál trhu, vysoká gramotnost lidí.

V případě negativních specifik byla největší názorová shoda vyslovena na výroky v následujícím pořadí: -

není dostatečně budována dálniční a silniční (obecně dopravní infrastruktura kraje), excentricita kraje (MSK je „Čukotkou“ v republice), MSK má průmyslovou strukturu vybudovanou na zdrojích černého uhlí, aglomerační upořádání kraje (v MSK je mnoho velkých a samostatných měst), nelze zcela změnit industriální strukturu MSK.

Ostatní názory, u kterých byla shoda maximálně 2 expertů, či to byly názory ojedinělé, jsou uvedeny v sumáři výroků na danou otázku. Otázka I.2.1 Počet výroků 1. výrok 2. výrok 3. výrok 4. 5. 6. 7. 8. 9.

výrok výrok výrok výrok výrok výrok

Jaké je hmotné bohatství kraje? Plné znění výroků / sumář výroků Zbytkové zásoby černého uhlí. Velké zásoby dřeva. Velké a vydatné zdroje pitné a uţitkové vody. Výhodná geografická poloha pro dopravu (kraj je dopravním uzlem). Příroda a přírodní krásy (hory, řeky, přehrady). Průmyslové a kulturní památky. Lázeňství jako dosud ne zcela doceněný fenomén. Průmyslová infrastruktura/strojírenství. Nabídka pracovní síly.

- 10 -


Grafické zpracování: I.2.1 Jak vnímáte hmotné bohatství MSK?

I.2.1 Jak vnímáte hmotné bohatství MSK?

1. odpověď 100%

1. odpověď 70%

90%

9. odpověď

2. odpověď

80%

60%

9. odpověď

2. odpověď

50%

70% 60%

40%

50% 30%

40%

30%

20%

20%

8. odpověď

3. odpověď

8. odpověď

0%

0%

7. odpověď

4. odpověď

6. odpověď

7. odpověď

5. odpověď

Počet výroků 1. výrok 2. výrok 3. výrok

6. výrok 7. výrok

5. odpověď


Graf vyhodnocení shody odpovědí 21 respondentů na otázku „Jak vnímáte hmotné bohatství MSK?“. Graf vlevo – celkový pohled, graf vpravo – detailní pohled. Zdroj: vlastní

Otázka I.2.2

4. výrok 5. výrok

4. odpověď

6. odpověď


Obrázek 09

3. odpověď

10%

10%

Jaké je nehmotné bohatství kraje? (pokračování odpovědi) Plné znění výroků / sumář výroků Pracovitost lidí, jejich zápal pro věc a nízké náklady na pracovní sílu. Zkušenosti lidí v tradičních oborech (hornictví, hutnictví, strojírenství). Znalosti a zkušenosti v IT průmyslu a dalších nových oborech. Pracovitost lidí a jejich víra v lepší budoucnost. Technická gramotnost a adaptibilita obyvatel, která však začíná pomalu vymírat, adaptabilita na nové podmínky. Existence VŠB-TU Ostrava a dalších univerzit. Koncentrace lidí a mozků, koncentrace vysokoškoláků, lidský potenciál vzdělání lidí.

- 11 -


Grafické zpracování: I.2.2 Jak vnímáte nehmotné bohatství MSK?

I.2.2 Jak vnímáte nehmotné bohatství MSK?

1. odpověď 100%

1. odpověď 45%

90%

40%

80%

35%

70%

7. odpověď

2. odpověď

60%

30%

7. odpověď

2. odpověď

25%

50%

20%

40%

15%

30%

20%

10%

10%

5%

0%

0%

6. odpověď

3. odpověď

5. odpověď

6. odpověď

4. odpověď

3. odpověď

5. odpověď


4. odpověď


Obrázek 101 Graf vyhodnocení shody odpovědí 21 respondentů na otázku „Jak vnímáte nehmotné bohatství MSK?“. Graf vlevo – celkový pohled, graf vpravo – detailní pohled. Zdroj: vlastní

Interpretace odpovědí expertů na otázku I.2 „Jaké je hmotné a nehmotné bohatství kraje?“ Hmotné bohatství kraje bylo experty hodnoceno na bázi názorové shody (četnost vyšší neţ 2) v následujícím pořadí: -

zbytkové zásoby černého uhlí, příroda a přírodní krásy (hory, řeky, přehrady), průmyslová infrastruktura (strojírenství), velké a vydatné zdroje pitné a uţitkové vody, průmyslové a kulturní památky, velké zásoby dřeva, výhodná geografická poloha pro dopravu (kraj je dopravním uzlem).

Ostatní dva názory jsou ojedinělé a jsou uvedeny v sumáři výroků na danou otázku. Za nehmotné bohatství kraje povaţovali experti hlavně: -

pracovitost lidí, jejich zápal pro věc a nízké náklady na pracovní sílu, technická gramotnost obyvatel, která však začíná pomalu vymírat, jejich adaptabilita na změnu poměrů, lidský potenciál kraje, představující koncentrací mozků, včetně vysokoškoláků, zkušenosti lidí v tradičních oborech (hornictví, hutnictví, strojírenství aj.). pracovitost lidí a jejich víra v lepší budoucnost.

Ostatní názory lze charakterizovat jako ojedinělé a jsou uvedeny v sumáři výroků na danou otázku.

- 12 -


Otázka I.3.1

Jak vnímá expert charakteristiku současných pozitivních trendů v MSK?


Plné znění výroků / sumář výroků Podařilo se relativně úspěšně překonat útlum hornictví a těţkého průmyslu. Rozvoj tradičního průmyslu a nových, moderních průmyslových odvětví je vyváţen. V kraji existuje pud sebezáchovy a snaha o vytvoření strategie rozvoje kraje. Zatím nevyuţitý biomedicínský potenciál. Lídrem by se mohla stát nová lékařská fakulta OU. Dostatek škol v MSK. MSK je třetí největší univerzitní koncentrací v ČR. V kraji se zvyšuje vzdělanost a zájem o kulturní a společenský ţivot. Je patrná snaha vysokých škol i jiných subjektů o posílení výzkumu, vývoje a inovací. Je dokončována dopravní infrastruktura. Zlepšuje se a posiluje se rozvoj cestovního ruchu. Prioritou kraje se stává ţivotní prostředí.

Grafické zpracování: I.3.1 Jak vnímáte charakteristiku současných pozitivních trendů v MSK?

I.3.1 Jak vnímáte charakteristiku současných pozitivních trendů v MSK?


90% 80%


10. odpověď

20%

2. odpověď

70% 60%

15%

50% 40% 9. odpověď

10% 3. odpověď

30%

9. odpověď

3. odpověď

20%

5%

10% 0%

0%

8. odpověď

4. odpověď

7. odpověď

5. odpověď

4. odpověď

7. odpověď

6. odpověď

5. odpověď

6. odpověď


Obrázek 11

8. odpověď


Graf vyhodnocení shody odpovědí 21 respondentů na otázku „Jak vnímáte charakteristiku současných pozitivních trendů v MSK?“. Graf vlevo – celkový pohled, graf vpravo – detailní pohled. Zdroj: vlastní

- 13 -


Otázka I.3.2

Jak vnímá expert charakteristiku současných negativních trendů v MSK?

Počet výroků 1. výrok 2. výrok 3. výrok 4. výrok 5. výrok 6. výrok 7. výrok 8. výrok 9. výrok 10. výrok 11. výrok 12. výrok 13. výrok 14. výrok

Plné znění výroků / sumář výroků Chybí a poměrně rychle ubývají odborníci mnoha tradičních profesí. Trvá odliv talentů a vysoce vzdělaných mladých lidí z MSK. V důsledku sniţujících se zásob černého uhlí je ohroţena energetika a těţký průmysl v kraji. Není zjevná dostatečná snaha o překonání stereotypů muţské a ţenské práce. Příliš velké zaměření na automobilový průmysl. Neexistuje strategie rozvoje republiky s ohledem na MSK. Bojíme se stavět na tom, co zde bylo po staletí a co jiţ bylo časem mnohokrát prověřeno. Malá změna struktury průmyslu kraje; změna by měla být radikální. Poměr zkrachovalých firem a firem nových je v oblasti vývojových činností nepříznivý. Neochota (strach) či neschopnost opustit nebo změnit to, co tu po léta existuje. Nedostatek energie nastoupit nové cesty vývoje, budovat nové věci. MSK nevyuţívá Evropské strukturální fondy v poţadované míře. Mezi krajem a regionem chybí fungující vztahy. Ve vedení kraje chybí charizmatické osobnosti – lídři.

Grafické znázornění: I.3.2 Jak vnímáte charakteristiku současných negativních trendů v MSK?

14. odpověď

1. odpověď 100% 90%

I.3.2 Jak vnímáte charakteristiku současných negativních trendů v MSK?

2. odpověď

14. odpověď

12%

70%

3. odpověď

60%

13. odpověď

8%

40%

6%

30% 4. odpověď

20%

2%

0%

0%

11. odpověď

5. odpověď

10. odpověď

6. odpověď

4. odpověď

11. odpověď

5. odpověď

10. odpověď

7. odpověď

6. odpověď

9. odpověď

8. odpověď

7. odpověď 8. odpověď


Obrázek 12

4%

12. odpověď

10%

9. odpověď

3. odpověď

10%

50%

12. odpověď

2. odpověď

14%

80% 13. odpověď

1. odpověď 16%


Graf vyhodnocení shody odpovědí 21 respondentů na otázku „Jak vnímáte charakteristiku současných negativních trendů v MSK?“. Graf vlevo – celkový pohled, graf vpravo – detailní pohled. Zdroj: vlastní

- 14 -


Interpretace odpovědí expertů na otázku I.3 „Jak charakterizuje současný vývoj v MSK?“ Odpovědi expertů lze rozdělit do dvou skupin. První skupina vypovídá o pozitivních vývojových trendech a je v ní zastoupeno 10 výroků (názorů). Druhá skupina charakterizuje negativní vývojové trendy a je podpořena 14 výroky. Z hlediska počtu názorů na otázku tedy převládají negativní stanoviska. Oproti odpovědím na předchozí dvě otázky je zde zřejmá a jasná odlišnost, spočívající v malém mnoţství názorové shody: u pozitivních trendů jde o 2 výroky, u trendů negativních dokonce jen o jeden výrok. Navíc míra shody u všech tří shodných výroků je nízká (5-3-3). U ostatních výroků jde o názorovou shodu max. pouze dvou expertů, či jsou to názory pouze jednotlivé. Pozitivní trendy jsou reflektovány následně: -

podařilo se relativně úspěšně překonat útlum hornictví a těţkého průmyslu, je budována bazální dopravní infrastruktura.

U negativních trendů převládl názor, ţe MSK nevyuţívá evropské strukturální fondy v poţadované míře. Dluţno poznamenat, ţe obsahová různorodost a počet odpovědí, zejména týkající se negativních trendů rozvoje MSK je signálem názorové nejednoty expertů na současný vývoj MSK. Všechny výroky expertů jsou v plném znění uvedeny v sumáři výroků na danou otázku. Otázka I.4

Jak hodnotí kvalitu života v MSK?

Počet výroků 1. výrok 2. výrok 3. výrok 4. výrok 5. výrok 6. výrok 7. výrok 8. výrok 9. výrok 10. výrok 11. výrok

Plné znění výroků / sumář výroků Otázku kvalita ţivota v MSK nelze generalizovat. Kvalita ţivota v centrech MSK je dobrá, je však zatíţena průmyslovým znečištěním. Kvalita ţivota mimo centra MSK je velmi dobrá, není zatíţena průmyslovým znečištěním. Kvalita ţivota v MSK se musí dále zlepšovat, byť je dobrá. Prioritou MSK musí být zlepšení kvality ţivota sníţením znečištění ovzduší. V MSK je nutné redukovat znečištění produkované velkými i malými lokálními zdroji. V MSK je nutné redukovat znečištění produkované dopravou Problémem v MSK je nedostatečná nabídka vhodných pracovních příleţitostí. V MSK se dá ţít pestře a kvalitně (kultura, sport, nové pracovní aktivity, dobré zdravotnictví). Oblast vztahů mezi lidmi (sociální kapitál) postupně upadá; utváření vazeb mezi lidmi se snadněji buduje v menších městech neţ ve větších celcích. Není spokojenost se současnou kvalitou ţivota.

- 15 -


Grafické zpracování: I.4 Jak hodnotíte kvalitu života v MSK?

I.4 Jak hodnotíte kvalitu života v MSK?

1. odpověď 100%

1. odpověď 40%

90%

11. odpověď

2. odpověď

11. odpověď

35%

80% 70%

25%

60% 50%

10. odpověď

20%

3. odpověď

40%

10. odpověď

3. odpověď 15%

30%

10%

20%

5%

10% 0%

0%

9. odpověď

4. odpověď

8. odpověď

9. odpověď

5. odpověď

7. odpověď

4. odpověď

8. odpověď

6. odpověď

5. odpověď

7. odpověď


Obrázek 13

2. odpověď

30%

6. odpověď


Graf vyhodnocení shody odpovědí 21 respondentů na otázku „Jak hodnotíte kvalitu ţivota v MSK?“. Graf vlevo – celkový pohled, graf vpravo – detailní pohled. Zdroj: vlastní

Interpretace odpovědí expertů na otázku I.4 „Jako hodnotí kvalitu ţivota v MSK?“ Z odpovědí expertů na otázku lze vyseparovat 11 výroků, svědčících o zájmu dotazovaných o danou problematiku. Odpovědi vypovídají především o tom, ţe kvalita ţivota je většinově pojímána ve vztahu ke kvalitě a charakteru ţivotního prostředí. Menšinově je zde zřejmá vazba na vztahy mezi lidmi, rozvoj kultury obecně, včetně zdravotnictví a na nedostatečnou nabídku pracovních příleţitostí. Největší shoda názorů byla registrována ve výroku: -

kvalita ţivota v MSK je dobrá, ale musí se dále zlepšovat.

Následuje shoda ve výrocích: -

prioritou MSK musí být zlepšení kvality ţivota sníţením znečištění ovzduší, kvalitu ţivota mimo centra MSK je velmi dobrá, není zatíţena průmyslovým znečištěním.

Některé jednotlivé odpovědi upřesňují nutnou redukci zdrojů kontaminace ţivotního prostředí. Z odpovědí na otázku lze dedukovat závěr, ţe je současná kvalita ţivota v MSK přijímána jako relativně dobrá, nelze s ní ale vyslovit spokojenost a musí se nadále zlepšovat, zejména ve vztahu ke znečištění, generovanému průmyslem, lokálními zdroji a dopravou. Prioritou je nutnost zlepšení kvality ovzduší v dotčených oblastech. Celkové hodnocení odpovědí za oblast I „Specifika MSK“ Odpovědi expertů potvrdily specifické rysy MSK, dané jeho historickým vývojem, s nimţ je do jisté míry ovlivněn i jeho další vývoj. Výrazným specifickým rysem kraje je jeho „heterogenita“, propojující se v jeho excentralitě v rámci ČR, v aglomeraci uspořádání, ale i ve výhodné geografické poloze - 16 -


v rámci středoevropského regionu. Další rozvoj kraje by měl i nadále směřovat k rozvoji tradičních průmyslových odvětví, zejména hutnictví a strojírenství, ale na vyšší kvalitativní úrovni. Souběţně by měla být rozvíjena nová odvětví a obory s vysokou přidanou hodnotou. V dalším rozvoji kraje je moţno se opírat nejen o zbytkové zdroje černého uhlí, ale také o pestré přírodní bohatství kraje a vydatné zásoby pitné a uţitkové vody, jeţ jsou jiţ dnes chápány jako strategická surovina. Významným a v mnoha směrech rozhodujícím činitelem dalšího vývoje MSK bude kvalita lidských zdrojů. V tomto ohledu moţno charakterizovat lidský potenciál kraje svou pracovitostí, technickou a manuální gramotností, zápalem pro věc a vírou v lepší budoucnost. Při zlepšování současného vývoje kraje je zřejmé, ţe pozitiva převládají nad negativy. Experti však poukázali na řadu negativních trendů, které jsou váţným signálem, ţe budou-li pokračovat i nadále, nebude moţno optimálně vyuţít hmotného i nehmotného bohatství kraje a cíle současných strategických dokumentů rozvoje MSK by nemusely být splněny. Negativní trendy jsou uvedeny v sumáři výroků k dané otázce. Kvalita ţivota je měřítkem spokojenosti lidí a má vliv na příchod investorů (cizích i tuzemských) i mladých lidí vůbec do MSK. Pohovory s experty potvrdily relevantní spokojenost s kvalitou ţivota v MSK obecně, důraz je však přikládán na nutnost zlepšení ţivotního prostředí v centrální oblasti kraje, ovlivněné kontaminací průmyslových výrob. Prioritou zde je nutnost zlepšení čistoty ovzduší v dotčených oblastech. Oblast II

Legislativní a hospodářská infrastruktura kraje.

Otázka II.1.1 Jak hodnotí institucionální podporu v rozvoji regionu? Počet výroků 1. výrok 2. výrok 3. výrok 4. 5. 6. 7. 8. 9.

výrok výrok výrok výrok výrok výrok

10. výrok 11. výrok 12. výrok 13. výrok

Plné znění výroků / sumář výroků Institucionální podpora existuje a její úroveň je dobrá. Institucionální podpora existuje, ale její úroveň je slabá. Municipality s podnikateli adekvátně nekomunikují. Institucionální podpora existuje, instituce rozvoji kraje pomáhají, jejich činnost by však měla být tvořivější a efektivnější. V MSK máme „přeinstituováno“. Instituce by měly umět problémy pojmenovat, vědět jak je řešit a řešit je. V kraji je mnoho organizací, které zprostředkovávají činnosti. ARR a.s. je jiţ dnes poradenským subjektem. Velké moţnosti poskytují fondy EU, ale neumíme je efektivně čerpat. Podpůrné programy jsou vyhlašovány na základě signálů z terénu. Jde o programy na úrovni municipalit i velkých firem. Koncepce je směřována na řešení sociálních problémů i problematiky ŢP. Ve školství nastoupit cestu ke kvalitě a nikoli ke kvantitě vzdělání. V oblasti výzkumu a vývoje posílit erudici účastníků. Neexistuje představa či systém, jeţ by variantně ukázal, jakou cestou se můţe MSK ubírat v budoucnu. Jednotlivé rozvojové programy se profesionálně nevyhodnocují; při jejich tvorbě zasedají stále stejní lidé, kteří předkládají své myšlenky, jeţ jsou posléze různě interpretovány.

- 17 -


14. výrok

Jdeme cestou zavedených stereotypů, vyuţívá se to, co se právě hodí, byť je to obaleno do moderního či spíše módního názvosloví.

Grafické znázornění: II.1.1 Jak hodnotíte institucionální podporu rozvoje MSK?

1. odpověď 100%

14. odpověď

90%

II.1.1 Jak hodnotíte institucionální podporu rozvoje MSK?

2. odpověď

14. odpověď

80%

40%

2. odpověď

35%

70%

13. odpověď

1. odpověď 45%

3. odpověď

60%

30%

13. odpověď

3. odpověď

25%

50% 20%

40%

15%

30%

12. odpověď

4. odpověď

20%

5%

0%

0%

5. odpověď

10. odpověď

6. odpověď

9. odpověď

4. odpověď

10%

10%

11. odpověď

11. odpověď

5. odpověď

10. odpověď

7. odpověď

6. odpověď

9. odpověď

8. odpověď



Obrázek 14

12. odpověď


Graf vyhodnocení shody odpovědí 21 respondentů na otázku „Jak hodnotíte institucionální podporu rozvoje MSK?“. Graf vlevo – celkový pohled, graf vpravo – detailní pohled. Zdroj: vlastní

Otázka II.1.2 Jak hodnotí institucionální podporu v rozvoji regionu? (pokračování odpovědí) Počet výroků 1. výrok

2. výrok 3. výrok 4. výrok 5. výrok 6. výrok

7. výrok

Plné znění výroků / sumář výroků Instituciální podpora souvisí s vládní politikou. (Existovala do období r.2006, byla generována Zemanovými 20 miliardami, směrovanými MSK za účelem jeho revitalizace). Zde nutno rovněţ zařadit asignované 4 mldy Kč z MŢP ČR na zlepšení ţivotního prostředí MSK, stejně tak i usnesení vlády ve prospěch instalace Korejské automobilky v Nošovicích. Školství není krajem ovlivňováno, působí zde jiné regulační mechanismy. V poslední době dochází ke zhoršení institucionální podpory, centrum odmítá kraji prostředky pro rozvojové aktivity kraje. Nelze kaţdé 4 roky (vţdy po volbách) měnit strategii rozvoje kraje, současný systém je mdlý a útrţkovitý. Lidé v institucích se naučili chovat tak, aby neškodili. Zároveň také ale nepomáhají. Nepřinášejí byznysu to, co přinášet mají. Institucí by mělo být méně a měly by být zaměřeny na zvýšení přidané hodnoty. Stranická nesoudruţnost a neochota se dohodnout s příslušníky jiných politických stran brání rozvoji kraje. To se projevuje ve zpoţďování a prodraţování konkrétně připravených projektů a rovněţ v účinnosti a kvalitě práce institucí. Vládní politika by se po volbách neměla změnit. Tvorba zákonů by měla - 18 -


být generována zdola. Mělo by být dosaţeno definitivy úředníků. Kţdý nový zákon by měl vyhovovat uţivateli a ne centru. V Praze jsou silná lobistická centra, intenzivně ovlivňující „proces vládnutí“. Je manifestována na celostátní rovině, je výběrová a rozkolísaná. V krajských institucích je nyní tomuto cíli věnována zvýšená pozornost, řeší se nejen problémy akutní; je patrná zvýšená dynamika procesu rozvoje kraje.

8. výrok 9. výrok

Grafické zpracování: II.1.2 Jak hodnotíte institucionální podporu rozvoje MSK?

II.1.2 Jak hodnotíte institucionální podporu rozvoje MSK?

1. odpověď 100%

1. odpověď 10%

90% 9. odpověď

9% 2. odpověď

80%

9. odpověď

7%

60%

6%

50%

5%

40%

4%

30%

3%

20%

8. odpověď

3. odpověď

1%

0%

0%

4. odpověď

3. odpověď

7. odpověď

5. odpověď

4. odpověď

6. odpověď


Obrázek 15

2%

8. odpověď

10%

7. odpověď

6. odpověď

2. odpověď

8%

70%

5. odpověď


Graf vyhodnocení shody odpovědí 21 respondentů na otázku „Jak hodnotíte institucionální podporu rozvoje MSK?“. Graf vlevo – celkový pohled, graf vpravo – detailní pohled. Zdroj: vlastní

Interpretace odpovědí expertů na otázku II.1 „Jak hodnotíte institucionální podporu v regionu?“ Z odpovědí expertů bylo moţno vybrat celkem 23 výroků (názorů), jejichţ plné znění je uvedeno v sumáři výroků na danou otázku, Z relativně velkého počtu výroků jsou pouze dva, u kterých došlo k názorové shodě u 3 a více expertů, jedná se o tyto výroky: -

institucionální podpora existuje, ale její úroveň je slabá. Municipality s podnikateli adekvátně nekomunikují (shoda v 9 případech), institucionální podpora existuje a její úroveň je dobrá (shoda ve 3 případech).

Ostatní výroky (11 výroků) nepředstavují jiţ rozporuplná stanoviska, jsou v převáţné většině kritická a demonstrují negativní hlediska dotazovaných na danou problematiku. Současně doporučují postupy, jak by dotazována problematika měla být řešena. Vzhledem k tomu, ţe jde o závaţnou problematiku, jeţ můţe sehrát významnou úlohu v dalším rozvoji kraje, je nutno věnovat pozornost všem kritickým názorům a doporučení byť u nich nedošlo k výraznějším názorovým shodám. Převaţuje u nich však společné

- 19 -


negativní stanovisko k současnému stavu řešené problematiky, jeţ můţe být významným signálem pro decisní sféru. Otázka II.2

Jak hodnotí aplikaci vládní politiky na rozvoj MSK?

Počet výroků 1. výrok 2. výrok 3. výrok 4. výrok 5. výrok 6. výrok 7. výrok 8. výrok 9. výrok 10. výrok 11. výrok

Plné znění výroků / sumář výroků Vládní podpora rozvoje kraje neexistuje. Vládní podpora rozvoje kraje existuje a její úroveň je dobrá. Vládní podpora rozvoje kraje existuje, ale její úroveň je slabá. Dříve fungovali vládní zmocněnci, dnes nikdo takový neexistuje. Hodně ostravských politiků se v Praze stalo „Praţany“ a na problémy kraje zapomnělo. Rozhodnutí vlády – vyhláška či jiná právní forma ještě neznamená, ţe daný problém se bude realizovat. Realizace závisí na obcích, městech a kraji. Ministerstvo financí je jasnou brzdou realizace Programu revitalizace MSK (Zemanových 20 mld.Kč). Není přemostění politiků EU na politiky ČR. Vládní podporu kraje komplikuje slabost, řevnivost a nejednotnost jednotlivých politických a podnikatelských skupin mezi sebou. Nutný je jednotný postup vůči centru. Je nutno stanovit priority a na těch stavět. Na ministerstvech je zřejmý nárůst neodborníků (v řadách politiků i úředníků); mělo by dojít k radikálnímu proškolení a nastolení kariérního řádu na bázi ověřené profesionality. Chybí systém, řád a pořádek u mnoha projektů. Chybí legislativní opora. Existují vládní usnesení, ale při jejich plnění nastává nepořádek a chaos. Vládu nezajímá infrastruktura a ţivotní prostředí regionu. Za vládní kroky by měl nést někdo konkrétní zodpovědnost.

- 20 -


Grafické zpracování: II.2 Jak hodnotíte aplikaci vládní politiky na rozvoj MSK?

II.2 Jak hodnotíte aplikaci vládní politiky na rozvoj MSK?

1. odpověď 100% 90%

11. odpověď

1. odpověď 40%

2. odpověď

11. odpověď

35%

80% 70%

25%

60%

50% 10. odpověď

20% 3. odpověď

40%

10. odpověď

3. odpověď

15%

30%

10%

20%

5%

10% 0%

0%

9. odpověď

4. odpověď

8. odpověď

9. odpověď

5. odpověď

7. odpověď

4. odpověď

8. odpověď

6. odpověď

5. odpověď

7. odpověď


Obrázek 16

2. odpověď

30%

6. odpověď


Graf vyhodnocení shody odpovědí 21 respondentů na otázku „Jak hodnotíte aplikaci vládní politiky na rozvoj MSK?“. Graf vlevo – celkový pohled, graf vpravo – detailní pohled. Zdroj: vlastní

Interpretace odpovědí expertů na otázku II.2 „Jak hodnotí aplikaci vládní politiky na rozvoj MSK?“ Z celkových vybraných 11 výroků je výrazná shoda (15 expertů) v názoru, ţe: -

vládní podpora rozvoje kraje neexistuje.

Další dva výroky, u kterých je názorová shoda u 3 expertů tento názor více či méně podporuje, jde o následující výroky: -

ministerstvo financí je jasnou brzdou realizace Programu revitalizace MSK (Zemanových 20 mld. Kč), vládní podpora rozvoje kraje existuje, ale její úroveň je slabá.

Poučné jsou i ostatní jednotlivé výroky, které reflektují negativní odpověď na poloţenou otázku a vyjadřují názory jednotlivých expertů z různých hledisek. Vědomí neexistující či chabé vládní politiky vůči rozvoji MSK evokuje názor na nutnost mobilizace vnitřních sil kraje pro jeho další rozvoj. Veškeré výrok jsou uvedeny v sumáři výroků na danou otázku. Otázka II.3.1

Jaký je růstový potenciál MSK?


Plné znění výroků / sumář výroků V kraji není růstový potenciál. V kraji je vysoký růstový potenciál (jsou lidé, znalosti, infrastruktura). Je nutno zkvalitnit sluţby.

4. výrok

Spočívá ve středních a velkých podnicích kraje, kde je nutno uplatňovat

- 21 -


naši technickou gramotnost a pracovitost, uplatňovat přechod od výrobních k vývojovým činnostem. Spočívá ve sjednocení záměrů napříč politickým spektrem, to přenést aţ na municipality. Chybí podnikavost a vzájemná spolupráce, patrná nechuť k internacionalizaci, trend k izolovanosti. Výhodná geografická poloha; je nutno dobudovat infrastrukturu, posilovat vztahy s Polskem a Slovenskem. Nutno urychleně řešit situaci v energetice. Organizovaně rozvíjet turistický ruch. Je nutné soustředit se na věci podstatné a na skutečné priority; v kraji by měl existovat institut či obor, jenţ by se zabýval vyuţitím potenciálů prostředí, které v kraji existují. Velké podniky a prodejní centra v kraji jsou v rukou cizích vlastníků - vše mimo vliv kraje. Měl by existovat mechanismus na udrţení našeho prostředí. Více by se mělo vyuţívat spolupráce s automobilovými výrobci v kraji. Nutno zvyšovat vzdělanost a kvalitu vzdělanosti ve všech oborech, ne pouze ve vzdělání vysokoškolském.

5. výrok 6. výrok 7. výrok 8. výrok 9. výrok 10. výrok 11. výrok 12. výrok 13. výrok 14. výrok

Grafické zpracování: II.3.1 Jaký je růstový potenciál MSK? 1. odpověď 100%

14. odpověď

90%

II.3.1 Jaký je růstový potenciál MSK?

2. odpověď

14. odpověď

30%

70%

3. odpověď

60%

13. odpověď

20%

40%

15%

30%

4. odpověď

20%

10%

12. odpověď

10%

5%

0%

0%

11. odpověď

5. odpověď

10. odpověď

6. odpověď

9. odpověď

3. odpověď

25%

50%

12. odpověď

2. odpověď

35%

80%

13. odpověď

1. odpověď 40%

4. odpověď

11. odpověď

5. odpověď

10. odpověď

7. odpověď

6. odpověď

9. odpověď

8. odpověď




Obrázek 217 Graf vyhodnocení shody odpovědí 21 respondentů na otázku „Jaký je růstový potenciál MSK?“. Graf vlevo – celkový pohled, graf vpravo – detailní pohled. Zdroj: vlastní

Otázka II.3.2 Počet výroků 1. výrok 2. výrok

Jaký je růstový potenciál MSK? (pokračování odpovědi) Plné znění výroků / sumář výroků Je nutná dislokace zajímavých investorů. Je nutné zlepšení reklamy směrem k ţivotnímu prostředí a v investičních

- 22 -


opatřeních orientovaných na zlepšení kvality ţivota (budování cyklostezek, propagace památek aj.). Je nutné modernizovat průmysl; nelze spoléhat na sluţby, ty vznikaly jako obsluha průmyslu a pracovní síly; je nutné soustředit se na výzkum a vývoj (nikoli jen na montáţ automobilů atd.). V kraji je značný počet studentů a hlad po vysoce kvalifikované práci a aktivitách v rámci vědy a výzkumu. Existence tradičních oborů a rozvinutých IT technologií. Zlepšení turismu v celém rozsahu sluţeb (včetně zábavy a stravování). Nutno vytvořit/zlepšit nadstavbu (kulturu, sport atd.). Spočívá v přesném strojírenství. Spočívá v podpoře těch, kteří chtějí pracovat.

3. výrok 4. výrok výrok výrok výrok výrok výrok

5. 6. 7. 8. 9.

Grafické zpracování: II.3.2 Jaký je růstový potenciál MSK?

II.3.2 Jaký je růstový potenciál MSK?

1. odpověď 5,0%

1. odpověď 100%

4,5%

90% 9. odpověď

9. odpověď

2. odpověď

80%

3,5%

60%

3,0%

50%

2,5%

40%

2,0% 1,5%

30% 20%

8. odpověď

3. odpověď

0,5%

0%

0,0%

3. odpověď

7. odpověď

4. odpověď

4. odpověď

6. odpověď

5. odpověď

5. odpověď



Obrázek 18

1,0%

8. odpověď

10%

7. odpověď

6. odpověď

2. odpověď

4,0%

70%

Graf vyhodnocení shody odpovědí 21 respondentů na otázku „Jaký je růstový potenciál MSK?“. Graf vlevo – celkový pohled, graf vpravo – detailní pohled. Zdroj: vlastní

Interpretace odpovědí expertů na otázku II.3 „Jaký je růstový potenciál MSK?“ Odpovědi expertů na otázku demonstrují jasnou shodu na existenci růstového potenciálu v kraji. 23 výroků vyjadřuje cesty jak tento potenciál posílit. Největší názorová shoda (10 expertů) je přiřazena výroku: -

V kraji je vysoký růstový potenciál a tvoří ho lidé, znalosti a infrastruktura.

Shodu u 4 expertů lze přiřadit výroku: -

Výhodná geografická poloha, nutno dobudovat infrastrukturu kraje a posilovat vztahy s Polskem a Slovenskem.

Třetí nejvyšší míra shody (3 experti) korespondují výroku:

- 23 -


-

Nutno zvyšovat vzdělanost a kvalitu vzdělanosti ve všech oborech, ne pouze ve vzdělání vysokoškolském.

Ostatní výroky představují jednotlivé názory (1-2 expertů). Jejich význam spočívá v doporučení cest a způsobu jak růstový potenciál MSK dále zvyšovat. Veškeré výroky jsou uvedeny v sumáři výroků na danou otázku. Otázka II.4.1 Počet výroků 1. výrok 2. výrok 3. výrok 4. výrok 5. výrok 6. výrok 7. výrok 8. výrok 9. výrok 10. výrok 11. výrok 12. výrok 13. výrok 14. výrok

Jaké jsou bariéry rozvoje MSK? Plné znění výroků / sumář výroků Klíč k řešení problémů nelze vidět v Praze, bariéry jsou v nás (nespolupracujeme, nechceme řešit problémy kraje, upřednostňujeme vlastní zájmy, nekomunikujeme atd.) Nevyuţíváme lidí, kteří vidí věci jinak, nestandardně. Ti by mohli být katalyzátorem změn a rozvoje. Investice do nich je dobrou investicí Nutno odstranit staré ekologické zátěţe. Při současném stupni rozvoje průmyslu v kraji je přebytek vysokoškoláků (nemají poţadované znalosti a dovednosti) a nedostatek kvalifikovaných řemeslníků Uzavřenost kraje vůči zbytku ČR, nedostatečné zapojování se do mezinárodních projektů aj. Nutno dělat věci podstatné a nikoliv nepodstatné, nyní je to naopak. Zřejmá surovinová závislost kraje. Odlišné chápání nutnosti radikální změny ţivotního prostředí u mladé generace a generace starší Nedokonalá (dopravní) infrastruktura v kraji Velké mnoţství nepřizpůsobivých občanů. Současná daňová politika státu. Devastace krajiny po dlouhodobém rozvoji těţebního, hutního, strojírenského a chemického průmyslu. Uzavřené politické strany, které nedávají šanci novým, iniciativním lidem. V myšlenkové oblasti obyvatel kraje. Do kraje nepřichází dostatečné mnoţství peněz, ty by měly být směřovány tam, kde je výkon.

- 24 -


Grafické zpracování: II.4.1 Jaké jsou bariéry rozvoje MSK?

1. odpověď 100%

14. odpověď

90%

II.4.1 Jaké jsou bariéry rozvoje MSK?

2. odpověď

14. odpověď

80%

3. odpověď

60%

3. odpověď

12% 10%

40%

8%

30%

6%

4. odpověď

20%

12. odpověď

2%

0%

0%

11. odpověď

5. odpověď

10. odpověď

6. odpověď

4. odpověď

4%

10%

9. odpověď

2. odpověď

14%

13. odpověď

50%

12. odpověď

18% 16%

70%

13. odpověď

1. odpověď 20%

11. odpověď

5. odpověď

10. odpověď

7. odpověď

6. odpověď

9. odpověď

8. odpověď




Obrázek 319 Graf vyhodnocení shody odpovědí 21 respondentů na otázku „Jaké jsou bariéry rozvoje MSK?“. Graf vlevo – celkový pohled, graf vpravo – detailní pohled. Zdroj: vlastní

Otázka II.4.2 Počet výroků 1. výrok 2. výrok 3. výrok 4. výrok

5. 6. 7. 8.

výrok výrok výrok výrok

Jaké jsou bariéry rozvoje MSK? (pokračování odpovědí) Plné znění výroků / sumář výroků Finanční limity. Stereotypy přeţívající u větší části populace. Nedostatek zajímavých investorů. Odchod mladé kvalifikované pracovní síly a v důsledku toho stárnutí populace na Ostravsku je zde rychlejší neţ ve zbytku republiky Vzdálenost od Prahy, uplatňuje se zde „periferní“ filosofie rozvoje z hlediska centra. Cizí investoři kraj a města většinou nepotřebují. Vzdělanost, jeţ neodpovídá poţadavkům rozvoje kraje. Nedostatečná jazyková vybavenost obyvatel. Totální rezignace na učňovské školství. Vzdělávání současných dětí je úzce zaměřeno. Malá flexibilita vzdělání (projevuje se to nejvíce u techniků). Kvalita středních škol je nízká. Problém s pouţitelností bakalářů) Není pravda, ţe kraj vyţaduje pouze technické vzdělávání. Ekologické limity Nízká úroveň internacionalizace. Chybí jasně definované priority (je jich deklarováno příliš mnoho), nosné technické obory, nové technologie; nevíme, co vlastně chceme;

- 25 -


Grafické zpracování: II.4.2 Jaké jsou bariéry rozvoje MSK?

II.4.2 Jaké jsou bariéry rozvoje MSK?

1. odpověď 100%

1. odpověď 40%

90% 8. odpověď

80% 70%

35% 2. odpověď

30%

8. odpověď

60%

25%

50%

20%

40%

15%

30%

10%

20%

5%

10%

7. odpověď

3. odpověď

0%

6. odpověď

4. odpověď

7. odpověď

3. odpověď

0%

6. odpověď

4. odpověď

5. odpověď

5. odpověď


Obrázek 20

2. odpověď


Graf vyhodnocení shody odpovědí 21 respondentů na otázku „Jaké jsou bariéry rozvoje MSK?“. Graf vlevo – celkový pohled, graf vpravo – detailní pohled. Zdroj: vlastní

Interpretace odpovědí expertů na otázku II.4 „Jaké jsou bariéry rozvoje MSK?“ 22 výroků z odpovědí expertů svědčí o jejich zájmu o tuto problematiku a současně demonstruje jejich vlastní zkušenosti, projevující se v názorové orientaci jejich odpovědí. Největší shoda (u 4 expertů) byla u výroků: -

Nedokonalá dopravní infrastruktura v kraji. Vzdálenost od Prahy, uplatňuje se zde „periferní“ filosofie rozvoje z hlediska centra, cizí investoři kraj a města většinou nepotřebují.

Shoda tří expertů se projevila u výroků: -

-

Klíč k řešení problémů nelze vidět v Praze, bariery jsou v nás samotných (nespolupracujeme, upřednostňujeme vlastní zájmy, nekomunikujeme, nechceme řešit problémy kraje apod.). Není zde jednota názorů. Současná daňová politika státu. Finanční limity, stereotypy přeţívající u větší části populace, nedostatek zajímavých investorů.

Ostatní jednotlivé výroky jsou rovněţ co do svého významu důleţité pro rozhodovací procesy, neboť jsou směřovány na bariéry, jeţ mohou mít rozhodující vliv na přechod MSK do znalostní společnosti. Veškeré výroky jsou uvedeny v sumáři výroků na danou otázku.

- 26 -


Celkové hodnocení odpovědí za oblast II „Legislativní a hospodářská infrastruktura MSK“ Lze konstatovat, ţe odpovědi expertů na otázky z této oblasti byly převáţně kritické, ale současně inspirující, neboť poukázaly na širokou škálu doporučení k řešení dílčích problémů kraje na cestě jeho budoucího rozvoje. Mnohé z nich mají strategický charakter z hlediska nástupu kraje do znalostní společnosti. Experti se shodli zejména v následujících oblastech: 1. Existující institucionální podpora v MSK je slabá, municipality s podnikateli adekvátně nekomunikují. 2. Neexistuje vládní podpora směřována na rozvoj MSK. Pro další rozvoj kraje bude tedy nutná mobilizace vnitřních sil kraje. 3. V MSK je vysoký růstový potenciál a tvoří ho lidé, jejich znalosti a vlastnosti a obecně infrastruktura kraje. 4. V odpovědích expertů byla konstatována široká škála bariér dalšího rozvoje MSK. Mnohé z nich mohou mít rozhodující vliv na etapu přechodu MSK z industriální ke znalostní společnosti. Podstatný důraz je kladen na fakt, ţe klíč k řešení problémů kraje nelze vidět v Praze, ale je v nás samotných a v našich neschopnostech se domluvit na jednotných postupech při řešení problémů kraje. Oblast III

Vzdělanost v MSK

Otázka III.1.1 Počet výroků 1. výrok 2. výrok 3. výrok 4. výrok


9. výrok 10. výrok

Vyhovuje současná struktura vzdělávacího systému rozvoji MSK? Plné znění výroků / sumář výroků Současná struktura vzdělávacího systému rozvoji MSK vyhovuje. Současná struktura vzdělávacího systému rozvoji MSK nevyhovuje. Starý systém jsme ztratili, nový Boloňský jsme nedostatečně rozvinuli. Nedostatečná jazyková vybavenost obyvatel. Ztratili jsme učňovské školství. Vzdělávání současných dětí je úzce zaměřeno. (Malá flexibilita vzdělání - projevuje se to nejvíce u techniků. Kvalita středních škol je nízká. Problém s pouţitelností bakalářů). Nepodporujeme talenty; vychováváme šedý průměr, nerozvíjíme špičky. Dosavadní školství je drahé a v podstatě nepouţitelné. Do školství pronikají úřednické vlivy nekompetentních lidí (viz. problém státních maturit); Rozvírají se růţky mezi reálnou prací a tím co a jak se ve školách učí; mnohdy lidé z praxe se ve školách necítí dobře, mnohdy téţ pro to, ţe z hlediska současných poţadovaných znalostí jsou na tom lépe neţ kantoři školy; chybí ve školách (ale i jinde) loajalita a čest k této profesi Zaloţení lékařské fakulty je nelogickým krokem; hypertrofie humanitárních směrů nevyřeší problémy kraje. V tomto smyslu budování lékařské fakulty v Ostravě neodpovídá potřebám. Připravme bakaláře a středoškoláka pro praxi, vysokoškoláka v návaznosti na úroveň špičkové odborné školy; je nutný omezený počet PhD; není nutno budovat nová učiliště, ale více lidí by mělo být vyučeno v profesi s malou maturitou a znalostí jazyka. - 27 -


11. výrok 12. výrok 13. výrok

Při výuce jazyka je základem angličtina, nutno připojit i další jazyk. Máme mnoho soukromých škol, sniţuje se zde náročnost. Struktura vysokého školství v kraji je optimální, má značné rozvojové kapacity. V MSK je zbytečně moc vysokých a středních škol, je to neufinancovatelné a mělo by se to upravit, struktura kraje vyţaduje technické obory, humanitní obory jsou zde extremně rozvinuty.

14. výrok

Grafické zpracování: III.1.1 Vyhovuje současná struktura vzdělávacího systému rozvoji MSK?

1. odpověď 100%

14. odpověď

90%

III.1.1 Vyhovuje současná struktura vzdělávacího systému rozvoji MSK?

2. odpověď

14. odpověď

2. odpověď

50%

80% 70%

13. odpověď

1. odpověď 60%

3. odpověď

60%

40%

13. odpověď

50%

3. odpověď

30%

40% 20%

30% 12. odpověď

4. odpověď

20%

12. odpověď

4. odpověď

10%

10% 0%

0%

11. odpověď

5. odpověď

10. odpověď

6. odpověď

9. odpověď

7. odpověď


7. výrok



Graf vyhodnocení shody odpovědí 21 respondentů na otázku „Vyhovuje současná struktura vzdělávacího systému rozvoji MSK?“. Graf vlevo – celkový pohled, graf vpravo – detailní pohled. Zdroj: vlastní

Otázka III.1.1

6. výrok

6. odpověď

9. odpověď


4. výrok 5. výrok

5. odpověď

10. odpověď

8. odpověď

Obrázek 21

11. odpověď

Vyhovuje současná struktura vzdělávacího systému rozvoji MSK? (pokračování odpovědí) Plné znění výroků / sumář výroků Není pravda, ţe kraj vyţaduje pouze technické vzdělávání. Je nesprávná představa, ţe všichni mají získat vysokoškolské vzdělání. Na školách by měla být akcentována výuka matematiky, chybí logika uvaţování u absolventů. Klesá kvalita výchovy na školách. Pobočky škol by měly být na stejné kvalitativní úrovni jako jejich centra. Ţádné nové školy nejsou nutné. Nutno dodrţovat kvalitativní a kvantitativní parametry současného systému. Mnoho lidí své vzdělání uplatňuje mimo svůj obor (noví kantoři odcházejí do firem, v nich se rychle adaptují na nové prostředí a nepřichází do škol). Lze všude pozorovat úpadek českého školství, děti se nechtějí učit, učitelé

- 28 -


se cítí nedoceněni. Poptávaní jsou lidé, kteří pracovali v zahraničí a tam získali zkušenosti a jazykové vybavení. Dnes znalost jazyka je základem komunikace. Nutnost posílit výuku technických profesí.

8. výrok 9. výrok

Grafické zpracování: III.1.2 Vyhovuje současná struktura vzdělávacího systému rozvoji MSK?

III.1.2 Vyhovuje současná struktura vzdělávacího systému rozvoji MSK?

1. odpověď 100%

1. odpověď 25%

90% 9. odpověď

2. odpověď

80%

9. odpověď

2. odpověď

20%

70%

60%

15%

50%

40%

10%

30%

20%

8. odpověď

3. odpověď

5%

8. odpověď

3. odpověď

10%

0%

0%

7. odpověď

4. odpověď

6. odpověď

7. odpověď

5. odpověď

6. odpověď


Obrázek 22

4. odpověď

5. odpověď


Graf vyhodnocení shody odpovědí 21 respondentů na otázku „Vyhovuje současná struktura vzdělávacího systému rozvoji MSK?“. Graf vlevo – celkový pohled, graf vpravo – detailní pohled. Zdroj: vlastní

Interpretace odpovědí expertů na otázku III.1 „Vyhovuje současná struktura vzdělávacího systému rozvoji MSK?“ Problematika vzdělanosti a vzdělání se u dotazovaných expertů ukázala jako jedna z rozhodujících aktivit, majících přímý dopad na další rozvoj MSK. V jistých podobách se objevuje i u odpovědí na otázky, nespadající do této oblasti (č. III). Její význam podtrhuje i 23 výroků z odpovědí na výše uvedenou otázku. Největší míra shody se projevila u následujících dvou výroků (11 expertů): -

Současná struktura a vzdělávacího systému rozvoji MSK nevyhovuje. Nedostatečná jazyková vybavenost obyvatel kraje. Ztratili jsme učňovské školství. Vzdělávání současných dětí je úzce zaměřené (malá flexibilita vzdělání, projevují se nejvíce u techniků). Je nízká kvalita vzdělání středních škol. Problém je s pouţitelností bakalářů.

Shoda u 5 expertů se projevila u výroku: -

Nutno posílit výuku technických profesí.


Klesá kvalita výchovy na školách. Současná struktura vzdělávacího systému rozvoji MKS vyhovuje. - 29 -



Je nesprávná představa, ţe všichni mají získat vysokoškolské vzdělání.

Odpovědi, ve kterých nebyla shoda 3 a více expertů, jsou rovněţ velmi poučné, neboť poukazují na nedostatky současného vzdělávacího systému a směrují cesty jak tyto nedostatky odstavit. Všechny výroky expertů jsou v plném znění uvedeny v sumáři výroků na danou otázku. Otázka III.2.1 Počet výroků 1. výrok 2. výrok 3. výrok 4. výrok 5. výrok 6. výrok 7. výrok 8. výrok 9. výrok 10. výrok 11. výrok 12. výrok

Jaká je vazba vzdělání na uplatnění se na trhu práce? Plné znění výroků / sumář výroků Vazba neexistuje; jsou pouze velká očekávání; Vazba existuje; Hodně vzdělaný člověk najde práci snadněji. Výkyvy v relaci mezi vzděláním a uplatněním se na trhu vyplývají ze současné krize; Vlivem nedostatku pracovních míst vzniká disproporce mezi investicemi do vzdělání a jeho vyuţitím z hlediska potřeb praxe Vazba jistě existuje. Pro všechny kategorie a profese ale zároveň platí, ţe rozhoduje kvalifikace Vazba je přímá; nutná je dlouhodobá poptávka, tu pak reflektuje nabídka. Na vysokých školách nutno včlenit lidi z praxe. Zřejmě tato vazba existuje, ale je neproduktivní. Nejsou k dispozici data kdo a kolik lidí se připravuje na jednotlivé obory a jaké je jejich následné uplatnění. Měli bychom tuto vazbu analyzovat a vidět z čísel. Potřebu trhu práce v MSK by měl náš krajský systém pokrýt z cca 80%. 20% chybějících (poţadovaných specializací) bychom měli nakoupit mimo kraj. Problém s kvalitou vzdělání je rovněţ v ceně práce učitele; pokud bude kantor placen hůře neţ policista či voják, situace se nezlepší. Je nesoulad mezi poţadavky praxe a preferovanými směry výběru studijních oborů. Tento stav nutno radikálně změnit. (Největším zájem studentů je o obory, kde se mohou v kraji jen obtíţně uplatnit). Řada studentů v kombinovaném studiu pracuje ve veřejné správě a obor studují ne pro zájem o něj, ale proto, ţe pro svůj pracovní post potřebují patřičné razítko.

- 30 -


Grafické zpracování: III.2.1 Jaká je vazba vzdělání na uplatnění se na trhu práce v MSK?

III.2.1 Jaká je vazba vzdělání na uplatnění se na trhu práce v MSK?


90%


12. odpověď

80%

2. odpověď 20%

70% 60% 11. odpověď

15% 3. odpověď

50%

11. odpověď

3. odpověď

40%

10%

30% 20%

5%

10% 10. odpověď

4. odpověď

0%

9. odpověď

5. odpověď

8. odpověď

6. odpověď

Počet výroků 1. výrok

4. výrok 5. výrok 6. výrok 7. výrok 8. výrok 9. výrok



Graf vyhodnocení shody odpovědí 21 respondentů na otázku „Jaká je vazba vzdělání na uplatnění se na trhu práce v MSK?“. Graf vlevo – celkový pohled, graf vpravo – detailní pohled. Zdroj: vlastní

Otázka III.2.2

3. výrok

5. odpověď

8. odpověď


2. výrok

4. odpověď

0%

9. odpověď

7. odpověď

Obrázek 23

10. odpověď

Jaká je vazba vzdělání na uplatnění se na trhu práce? (pokračování odpovědí) Plné znění výroků / sumář výroků U technických oborů je uplatnění vysoké, u jiných přispívají jejich absolventi k růstu nezaměstnanosti. Na úřadech práce jsou nejpočetněji zastoupeni absolventi ekonomických směrů; je zde zřejmá nadprodukce, V našem kraji je pojetí vazby vzdělání na uplatnění se v praxi věcí sloţitou. Budeme-li ovšem rozvíjet učňovské školství ve smyslu potřeb regionu, pak tato vazba bude zřejmá a pozitivní. Uplatnitelnost absolventa VŠ v praxi není v přímé relaci s jeho odborným zaměřením na vysoké škole. Nemá smysl učit úzké (tvrdé) specializace, ale naopak metody vedoucí k flexibilitě a adaptabilitě. Specializace budou postupně zanikat (nebezpečné jsou specializace zejména u bakalářů), převaţovat bude výchova k měkkým dovednostem. Chce-li škola v regionu přeţít, musí být propojena s poţadavky praxe. Je sice zřejmá honba za počty studentů na školách, ale jen v některých odbornostech. Chybí nám statistika a metodika pro zjišťování pokrytí skutečných poţadavků vůči stavům studentů Je všeobecná poptávka po vzdělání, jeho úroveň je však nízká; firmy si uţ ale vybírají lidi ne tak podle toho, jakého vzdělání dosáhli, ale podle toho co kdo umí. Technické vzdělání má pozitivní vazbu na výzkum, vývoj i celkové uplatnění se; u humanitárních směrů tato pozitivní korelace není.

- 31 -


10. výrok

Trh práce má dávat signál ve věci svých potřeb a školy by se mu měly přizpůsobit. Zatím to ale takto nefunguje.

Grafické zpracování: III.2.2 Jaká je vazba vzdělání na uplatnění se na trhu práce v MSK?

III.2.2 Jaká je vazba vzdělání na uplatnění se na trhu práce v MSK?


90% 80%


10. odpověď

50%

8%

40% 3. odpověď

30%

6%

9. odpověď

10%

2%

0%

0%

8. odpověď

4. odpověď

8. odpověď

5. odpověď

4. odpověď

7. odpověď

6. odpověď

5. odpověď

6. odpověď


Obrázek 24

3. odpověď

4%

20%

7. odpověď

2. odpověď

10%

60%

9. odpověď

14% 12%

70%


Graf vyhodnocení shody odpovědí 21 respondentů na otázku „Jaká je vazba vzdělání na uplatnění se na trhu práce v MSK?“. Graf vlevo – celkový pohled, graf vpravo – detailní pohled. Zdroj: vlastní

Interpretace odpovědí expertů na otázku III.2 „Je vazba vzdělání na uplatnění se na trhu práce?“ Z odpovědí respondentů bylo moţno vybrat 22 výroků, coţ nasvědčuje na významnost této problematiky. Některé názory jsou kontroverzní, mnohé z nich však ukazují i na různorodost v chápání této problematiky. Převládá přesvědčení, ţe chce-li (obecně) škola v regionu přiţít, musí být propojena s poţadavky praxe. Existuje poptávka po vzdělání, je však zřejmý nesoulad mezi poţadavky praxe a preferovanými směry výběru studijních oborů. Poměrně značná různorodost ve výrocích expertů se projevila tím, ţe maximální shoda ve výrocích byla jen u pěti respondentů. Jedná se o následující výrok: -

Vazba mezi vzděláním a uplatněním se a trhu práce existuje, hodně vzdělaný člověk najde práci snadněji, výkyvy v relaci mezi vzděláním a uplatněním se na trhu vyplývají ze současné krize.

Shoda u tří respondentů byla identifikována u výroků: -

Nejsou k dispozici data, kdo a kolik lidí se připravuje na jednotlivé obory a jaké je jejich následné uplatnění. Na úřadech práce jsou nejpočetněji zastoupeni absolventi ekonomických směrů, je zde zřejmá nadprodukce.

Všechny výroky jsou v plném znění uvedeny v sumáři výroků na danou otázku.

- 32 -


Otázka III.3.1 Počet výroků 1. výrok 2. výrok 3. výrok 4. výrok 5. výrok 6. výrok 7. výrok 8. výrok 9. výrok 10. výrok 11. výrok 12. výrok 13. výrok 14. výrok

Rozvíjíme kreativitu a talenty v MSK? Plné znění výroků / sumář výroků Počátek výchovy v tomto směru musí být uţ u dětí, nezpochybnitelná je úloha rodiny, dále pak i školy, včetně školy vysoké. Kreativní musí být i učitelé. Tomu by měla odpovídat i výchova učitelů. Neměli bychom tlumit originalitu dětí. VŠ pořádají soutěţe pro studenty, ale podobné akce jsou v kraji i pro klempíře, instalatéry apod., pořádají se vědomostní soutěţe. Současný systém standardizace kreativitu nepodporuje. Systémová podpora kreativity není a zřejmě ani nebude. Systémově je pro to málo nástrojů; nepraktikuje se to jako volnočasová aktivita. Neexistuje metodologie na probuzení kreativity a talentu. Kreativitu a talenty rozvíjíme ve firmách, musí být ale rozvíjeny na bázi znalostí; nutná je přítomnost motivace; společnost by měla být tvůrčí a tomu přizpůsobit odpovídající klima, coţ se dosud v míře nezbytné neděje. Nutno dát výchově ke kreativitě vyšší celospolečenské uznání a komerční perspektivu. Rozvíjíme nedostatečně. Rozvoj musí začít jiţ od mateřské školy, na vysoké škole uţ pak z této podpory sklízet ovoce. Ve školství nutno podporovat a vyčlenit peníze na rozvoj talentů. Kreativní učitelé kreativitu u ţáků a studentů podporují. Kreativita se nepěstuje systémově. Je to záleţitost soukromá (viz případy vynikajících umělců, inţenýrů, architektů atd). Záleţí i na talentu. Jde i o individuální přístup. Není zřejmé, zda o talenty a kreativní lidi někdo vůbec stojí. Zde by měl nějakou formou pomoci stát. Chybí nám rovněţ „hledači“ talentů jako poţadovaná profese. Obecně lze konstatovat, ţe školství staví stále na memorování. Není jasné, zda lze kreativitu a talent rozvíjet.

- 33 -


Grafické zpracování: III.3.1 Rozvíjíme kreativitu a talenty v MSK?

1. odpověď 100%

14. odpověď

90%

III.3.1 Rozvíjíme kreativitu a talenty v MSK?

2. odpověď

14. odpověď

80%

3. odpověď

60%

10% 8%

30%

6%

4. odpověď

20%

0%

0%

10. odpověď

6. odpověď

7. odpověď

5. odpověď

6. odpověď

9. odpověď




Graf vyhodnocení shody odpovědí 21 respondentů na otázku „Rozvíjíme kreativitu a talenty v MSK?“. Graf vlevo – celkový pohled, graf vpravo – detailní pohled. Zdroj: vlastní

Otázka III.3.2 Počet výroků 1. výrok

5. výrok

11. odpověď

10. odpověď

8. odpověď

4. výrok

4. odpověď

4% 2%

5. odpověď

2. výrok 3. výrok

12. odpověď

10%

11. odpověď

Obrázek 25

3. odpověď

12%

40%

9. odpověď

2. odpověď

14%

13. odpověď

50%

12. odpověď

18% 16%

70%

13. odpověď

1. odpověď 20%

Rozvíjíme kreativitu a talenty v MSK? (pokračování odpovědí) Plné znění výroků / sumář výroků Jdeme asi nesprávnou cestou. Klademe důraz na univerzálnost, ale to je stopa průměrnosti; specializace by měla být na talenty. Málo rozvíjíme kreativitu. Vznikají systémy pro rozvoj talentů. Dobré příklady uţ existují. Nikoliv na všech úrovních; USA je např. stavěno na kreativitě, u nás stále převládá encyklopedický charakter výuky Rozvíjíme. Názor, ţe talent zde nemá uplatnění je pouze výmluvou. Školský systém však rozvoj kreativity a talentů nepodporuje; musí se vytvořit nový systém a začít od základní školy Rozvíjíme. Na VŠ i u firem je to znát. Napomáhají tomu i HK, Sdruţení pro rozvoj MSK a další instituce. Mnoho lidí z MSK je celostně známa (ve sportu, umění).

- 34 -


Grafické zpracování: III.3.2 Rozvíjíme kreativitu a talenty v MSK?

III.3.2 Rozvíjíme kreativitu a talenty v MSK?

1. odpověď 100%

1. odpověď 10%

90%

9%

80%

8%

70%

7%

60%

6%

50%

5%

40%

5. odpověď

4%

2. odpověď

30%

5. odpověď

2%

10%

1%

0%

0%

4. odpověď

3. odpověď

4. odpověď


Obrázek 26

2. odpověď

3%

20%

3. odpověď


Graf vyhodnocení shody odpovědí 21 respondentů na otázku „Rozvíjíme kreativitu a talenty v MSK?“. Graf vlevo – celkový pohled, graf vpravo – detailní pohled. Zdroj: vlastní

Interpretace odpovědí expertů na otázku III.3 „Rozvíjíme kreativitu a talenty v MSK?“ Problematika kreativity a talentů přinesla v odpovědích respondentů potvrzení významnosti těchto znaků či znalostí nejen pro rozvoj osobnosti, ale i subjektu, ve kterém lidé působí. Odpovídá tomu 19 výroků, byť co do své obsahové orientace různorodých a v několika případech i rozporuplných. Z odpovědí respondentů vyplývá všeobecně shodné sdělení, ţe kreativita a talenty nerozvíjíme systematicky, pouze individuálně a to nejvíce v soukromém sektoru, výjimečně i u škol. Je deklarována snaha započít s rozvojem těchto vlastností uţ od dětského věku. Názorová shoda respondentů (4 respondenti) se projevila pouze u výroku: -

Kvalita se nepěstuje systémově. Je to záleţitost soukromá (viz. příklady vynikajících umělců, inţenýrů, architektů apod.). Záleţí i na talentu. Jde o individuální přístup.

Ostatní výroky vykazují vysoký obsahově orientační rozptyl. Všechny výroky jsou v plném znění uvedeny v sumáři výroků na danou otázku. Celkové hodnocení odpovědí za oblast III „Vzdělanost v MSK“ Na problematiku vzdělanosti v MSK se v odpovědích respondentů objevují značně kritická stanoviska. Převaţuje názor, ţe struktura vzdělávacího systému rozvoji MSK nevyhovuje. Vzdělání současných dětí je úzce zaměřeno. Kvalita vzdělání na středních školách je nízká. Ztratili jsme učňovské školství a chybí nám kvalifikování pracovníci řady profesí. Je nutno posilovat výuku technických profesí. Problém je i s pouţitelnosti bakalářů.

- 35 -


Doporučuje se větší propojení škol s praxí. Je konstatováno, ţe poptávka po vzdělání v MSK existuje, je však zřejmý nesoulad mezi poţadavky praxe a studenty preferovanými směry výběru studijních oborů (nadprůměrná produkce ekonomických či obecně humanitních směrů), projevují se na uplatnění studentů na trhu práce. Z odpovědí respondentů vyplývá rovněţ významnost rozvoje kreativity a talentů, jakoţto jedněch z rozhodujících vlastností mající vliv na formování osobnosti a prostředí, ve kterém lidé pracují. Převládá názor, ţe kreativita a talenty nerozvíjíme systematicky, ale pouze individuálně. Je deklarována nutnost započít s rozvojem těchto vlastností uţ od dětského věku. Oblast IV

Výzkum, vývoj a inovace

Otázka IV.1 Počet výroků 1. výrok 2. výrok 3. výrok 4. výrok 5. výrok 6. výrok

7. výrok 8. výrok

9. výrok 10. výrok 11. výrok 12. výrok 13. výrok

Jak hodnotí vstup zahraničního kapitálu do MSK? Plné znění výroků / sumář výroků Záporně. Kladně (pozitiva převaţují nad negativy, přispěl ke zmenšení nezaměstnanosti). Problémem je nulové sepětí s krajem; cizí investoři neţijí s krajem, jde jim jen o byznys, jednání s nimi má prvky odlidštění. Studie ukázala, ţe se sami neumíme otevřít světu; vláda by měla generovat nový program rozvoje zaměstnanosti; kaţdá koruna vloţená do zahraničních investorů generuje 8 Kč; Příchod nového investora nutno smluvně zabezpečit tak, aby po něm nezůstal „brownfield“, nutno ctít potřeby kraje. Kapitál, který pouţije naše mozky je pozitivní (rozvíjí vzdělání, kreativitu, talent a znalosti našeho výzkumu, vývoje a uţití materiálů) a perspektivní; za negativní nutno povaţovat kapitál v podobě pouhé montáţní dílny. Přílišná orientace na automobilový průmysl je nebezpečná, dojde-li ke krizovým jevům v této komoditě. Není vidět pozitivní strategické působení zahraničního kapitálu na rozvoj kraje (zahraniční kapitál nepřispívá k rozvoji kraje, neţije s krajem, plní pouze dohodnuté ukazatele), s krajskými funkcionáři nejsou potřebné kontakty. Cizí kapitál (velké firmy) je zde jen dočasně, nemá zájem realizovat zde investice, které se jim kladně projeví aţ dlouhodobě. Do kraje nepřišlo větší mnoţství oborů s vytvářejících vyšší přidanou hodnotu. Zahraničnímu investoru je nutno nastavit ekologické mantinely. Nabídka vůči cizím investorům byla vstřícná, vůči českým však jiţ nikoliv, to je chyba. Po vyčerpání výhod u nás se bude cizí kapitál přesouvat na východ.

- 36 -


Grafické zpracování: IV.1 Jak hodnotíte vstup zahraničního kapitálu do MSK?

IV.1 Jak hodnotíte vstup zahraničního kapitálu do MSK?


90%


13. odpověď

18%

80% 70% 12. odpověď

14% 3. odpověď

60%

12. odpověď

10%

40%

8%

6%

20%

4%

4. odpověď

10%

11. odpověď

0%

10. odpověď

5. odpověď

9. odpověď

10. odpověď

6. odpověď

5. odpověď

9. odpověď

7. odpověď

6. odpověď

8. odpověď


Obrázek 27

4. odpověď

2%

0%

8. odpověď

3. odpověď

12%

50%

30% 11. odpověď

2. odpověď

16%

7. odpověď


Graf vyhodnocení shody odpovědí 21 respondentů na otázku „Jak hodnotíte vstup zahraničního kapitálu do MSK?“. Graf vlevo – celkový pohled, graf vpravo – detailní pohled. Zdroj: vlastní

Interpretace odpovědí expertů na otázku IV.1 „Jak expert hodnotí vstup zahraničního kapitálu do MSK?“ Charakteristickým rysem v odpovědích respondentů na otázku je nízký počet výroků (13 výroků) a vysoká názorová shoda (18 respondentů) ve výroku: -

Při vstupu zahraničního kapitálu do MSK převaţují pozitiva nad negativy, jejich příchod přispěl ke zmenšení nezaměstnanosti.

V odpovědích respondentů lze nalézt ještě dvě shody ve výrocích, ale pouze u tří respondentů. Jde o následující výroky: -

-

Kapitál, který pouţije naše mozky je pozitivní (rozvíjí vzdělání, kreativitu, talent a znalosti našeho výzkumu, vývoje a uţití materiálu) a perspektivní, za negativní nutno povaţovat kapitál v podobě pouhé montáţní dílny. Není vidět pozitivní strategické působení zahraničního kapitálu na rozvoj kraje (zahraniční kapitál nepřispívá k rozvoji kraje, neţije s krajem, plní pouze dohodnuté ukazovatele), s krajskými funkcionáři nejsou potřebné kontakty.

Uvedené výroky, u kterých došlo k názorovým shodám, současně charakterizují vnímání významu příchodu zahraničního kapitálu i u ostatních jednotlivých odpovědí. Všechny výroky expertů jsou v plném znění uvedeny v sumáři výroků na danou otázku.

- 37 -


Otázka IV.2 Jak vnímáte inovační aktivitu podniků v rozvoji MSK? Počet výroků 1. výrok

2. výrok 3. výrok 4. výrok 5. výrok 6. výrok 7. výrok 8. výrok 9. výrok 10. výrok 11. výrok 12. výrok

Plné znění výroků / sumář výroků Inovační aktivita je věcí podniků samotných a jejich přeţití v konkurenci (jsou pod tlakem ekonomickým a ekologickým). Veřejná správa nemá přímou vazbu na inovaci podniků. Inovace je věcí firmy a nikoliv rozvoje kraje. Pozitivním příkladem jsou inovace ve výrobě dopravní techniky, v hutnictví (TŢ, Heavy Machinery Vítkovice atd.) a v automobilovém průmyslu. V kraji jsou firmy, které staví svou existenci a prosperitu na inovacích (především IT firmy). Celkově však průmysl (např. hutnický) není moc inovativní. V kraji převládá výrobní průmysl nad průmyslem inovativním. Inovační aktivita v některých oblastech kraje je nulová (Bruntálsko), v některých oblastech je zřetelně vidět (Třinecko). Je ojedinělá, málo se o ní ví. V kraji ne vţdy platí, ţe rychlý „seţere“ pomalého (a nikoliv velký malého); nevyuţili jsme dokonale nabídky EU v oblasti inovací Nevytvořili jsme metodiku, jeţ by zajistila, ţe se podniku inovačně daří (má na to peníze) Podniky jsou pod tlakem ekonomickým a ekologickým, čerpají nápady a technologie z místních univerzit; kraj podporuje projekty inovačního zaměření Podniky se zapojují do operačních programů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Inovace představuje jediný mechanismus, který můţe měnit strukturu podniku. Málo se propaguje. Optimální je propojení malých a středních firem, ale to v regionu vidět není; drobné firmy jsou spíše vytlačovány do sféry sluţeb, neţ aby inovovaly tam, kde je to potřeba v MSK Podniky v kraji inovují buď pro svůj zisk, nebo pod tlakem legislativy, coţ není ideální situace Kraj můţe ovlivnit inovační politiku u malých podniků; u velkých podniků kraj tuto vazbu neovlivní Budoucnost kraje nutno spatřovat v rozvoji strojírenství.

- 38 -


Grafické zpracování: IV.2 Jak vnímáte inovační aktivitu podniků v MSK?

IV.2 Jak vnímáte inovační aktivitu podniků v MSK?


90%


12. odpověď

2. odpověď

80%

20%

70% 60% 11. odpověď

15% 3. odpověď

50%

11. odpověď

3. odpověď

40%

10%

30% 20%

5%

10% 10. odpověď

4. odpověď

0%

9. odpověď

5. odpověď

8. odpověď

10. odpověď

9. odpověď

6. odpověď

5. odpověď

8. odpověď

6. odpověď

7. odpověď

7. odpověď


Obrázek 28

4. odpověď

0%


Graf vyhodnocení shody odpovědí 21 respondentů na otázku „Jak vnímáte inovační aktivitu podniků v MSK?“. Graf vlevo – celkový pohled, graf vpravo – detailní pohled. Zdroj: vlastní

Interpretace odpovědí expertů na otázku IV.2 „Jak vnímáte inovační aktivitu podniků v rozvoji MSK?“ V odpovědích respondentů na tuto otázku se objevuje nejmenší počet výroků – 12. Z hlediska počtu a výše hladiny shody je v této skupině následující situace: Maximální shoda (u 5 respondentů) byla identifikována u výroků: -

-

Inovační aktivita je věcí podniků samotných a jejich přeţití v konkurenci (jsou pod tlakem ekonomickým a ekologickým). Veřejná správa nemá přímou vazbu na inovaci podniků. Inovace je věcí firmy, nikoliv rozvoje kraje. Pozitivním příkladem jsou inovace ve výrobě dopravní techniky, v hutnictví (TŢ, Heavy Machinery, Vítkovice aj.) a v automobilovém průmyslu.

Shoda u tří respondentů je ve výroku: -

Inovační aktivita v některých oblastech kraje je nulová (Bruntálsko), v jiných je zřetelně vidět (Třinecko), je však spíše ojedinělá a málo se o ní ví.

Z odpovědí respondentů vyplývá jistá názorová nejednotnost na problematiku inovační aktivity podniků, ale i kritika a doporučení jak situaci v kraji zlepšit. Je evidentní, ţe v MSK nepanuje „proinovativní“ atmosféra, kraj můţe ovlivnit inovační politiku u malých a středních podniků, u velkých podniků kraj tuto vazbu neovlivní. Všechny výroky expertů jsou v plném znění uvedeny v sumáři výroků na danou otázku.

- 39 -


Otázka IV.3.1 Počet výroků 1. výrok 2. výrok 3. výrok 4. výrok 5. výrok 6. výrok 7. výrok

8. výrok 9. výrok 10. výrok 11. výrok 12. výrok 13. výrok 14. výrok

Jak může podnikavost přispět k rozvoji kraje? Plné znění výroků / sumář výroků Ve firmách je nutno podporovat zlepšovatelské hnutí – je to vyuţívání příleţitosti. Ve firmách je nutno utlumit nemotivující aktivity. Podnikavost je spjata spíše s malými a středními podniky a se ţivnostníky. Uplatnění podnikavosti působí pozitivně především ve sluţbách a turistice. Nutná je však odpovídající infrastruktura a dostupnost, bez které nelze podnikavost v těchto oblastech rozvíjet. Podnikavost je alfa i omega rozvoje firem i regionu, jde o to vyuţívat šance a příleţitosti. Podnikavost je důleţitá počínaje výchovou dětí a konče chodem a rozvojem firem Podnikavost vytváří nové hodnoty a vyhledává nové příleţitosti. Lidé však musí vědět, v jaké oblasti chtějí a mohou podnikat (mají poţadované znalosti, resp. dovednosti). Nastane-li soulad mezi příleţitostí a oblastí, ve které chtějí lidé podnikat, bude podnikání úspěšné. Podnikavost lze uplatnit všude. Je třeba umět vyuţívat šancí a příleţitostí. Podnikavost by měla být implantována do všech oborů lidské činnosti. Školství by mělo propagovat podnikavost, rozšiřovat pozitivní chápání podnikavosti a snímat z podnikavosti pejorativní nádech. Podnikavost je téţ formou přístupu k problémům a souvisí s motivací. Podnikavost patří ke klíčovým vlastnostem lidí, můţe přispět k rozvoji regionu. Podnikavost souvisí s bouráním převládajících stereotypů. Podnikavost by měla dostat i širší pojetí, jako je zájem o problém apod. Kraj můţe vytvořit pozitivní podmínky pro podnikání lidí a vznik nových, podnikavých firem.

- 40 -


Grafické zpracování: IV.3.1 Jak může podnikavost přispět k rozvoji MSK?

1. odpověď 100%

14. odpověď

90%

IV.3.1 Jak může podnikavost přispět k rozvoji MSK?

2. odpověď

14. odpověď

12%

70%

3. odpověď

60%

13. odpověď

8%

40%

6%

30%

4. odpověď

20%

2%

0%

0%

11. odpověď

5. odpověď

10. odpověď

6. odpověď

7. odpověď


6. výrok 7. výrok 8. výrok 9. výrok 10. výrok 11. výrok

5. odpověď

6. odpověď



Graf vyhodnocení shody odpovědí 21 respondentů na otázku „Jak můţe podnikavost přispět k rozvoji MSK?“. Graf vlevo – celkový pohled, graf vpravo – detailní pohled. Zdroj: vlastní

Otázka IV.3.2

5. výrok

11. odpověď

9. odpověď


4. výrok

4. odpověď

10. odpověď

8. odpověď

Obrázek 29

4%

12. odpověď

10%

9. odpověď

3. odpověď

10%

50%

12. odpověď

2. odpověď

14%

80%

13. odpověď

1. odpověď 16%

Jak může podnikavost přispět k rozvoji kraje? (pokračování odpovědí) Plné znění výroků / sumář výroků Stát by měl více podporovat úvěrovou politiku, zatím se tak neděje. Kompetence ministerstva pro místní rozvoj by měly převzít kraje. Není jasné, zda se podnikavost dá naučit. Podnikavost se ale dá podporovat a motivovat. Je to nejen o chtění, ale i o schopnosti tuto vlastnost rozvíjet. Vysokoškoláci nejsou podnikavější neţ maturanti a lidé se základním vzděláním Mladá generace v Ostravě (do 35 let) podniká méně neţ senioři nad 65 let. Důvodem můţe být, ţe mladí podnikaví lidé z kraje odešli, nenašli zde místo pro ţivot. Podnikavost je vlastnost zděděná, někomu je dána více, jinému je dána méně. Podnikavost se dá pěstovat a metodicky zkvalitňovat. Podnikavost musí být doprovázena pokorou, etikou a nikoliv pýchou a megalomanií. Čím více bude podnikavých, tím lépe. Nelze ale podporovat „podnikavost typu Koţeného“. Podnikaví lidé berou odpovědnost za sebe. Lidé musí být podnikaví. Podnikavost vytváří zdroje, zlepšuje ţivotní úroveň, ovlivňuje kvalitu ţivota a aktivitu lidí

- 41 -


12. výrok

VŠP a.s. by měla podnikavost mít jako povinný výukový předmět pro všechny školy. Na přípravě plánu integrovaného rozvoje měst je často patrná pasivita účastníků. Velkou slabinou je, ţe chybí dobré nápady. Podnikavost se v kraji nerozvíjí. Do lidí jsme tento pojem neimplantovali.



1. odpověď 100%

14. odpověď

90%


2. odpověď

14. odpověď

80%

3. odpověď

60%

5% 4%

30%

3%

4. odpověď

20%

0%

0%

10. odpověď

6. odpověď

7. odpověď

6. odpověď




Otázka IV.3.3 Počet výroků 1. výrok

8. výrok

5. odpověď

9. odpověď


6. výrok 7. výrok

11. odpověď

10. odpověď

8. odpověď

4. výrok 5. výrok

4. odpověď

2% 1%

5. odpověď

2. výrok 3. výrok

12. odpověď

10%

11. odpověď

Obrázek 30

3. odpověď

6%

40%

9. odpověď

2. odpověď

7%

13. odpověď

50%

12. odpověď

9% 8%

70%

13. odpověď

1. odpověď 10%

Jak může podnikavost přispět k rozvoji kraje? (pokračování odpovědí) Plné znění výroků / sumář výroků Neumíme definovat podnikavost a proškolovat se z hlediska její dlouhodobé koncepčnosti a účelnosti. Podnikavý člověk má více šancí a větší přehled. Podnikavá firma můţe zaměstnat více lidí, je více konkurenceschopná a podnikavost můţe vést i k rozvoji kultury. Zejména u malých firem můţe být podnikavost motorem jejich rozvoje. Schopnost chopit se nápadu a inovativně ho rozvíjet je v přímé vazbě s konkurenceschopností firmy. Podnikavost můţe kraji výrazně pomoci. Díky existenci VŠP, a. s. máme v kraji řešení, je to dnes i pracoviště výzkumné. Podnikavý člověk nová pracovní místa vytváří a nehledá. V tom je přínos podnikavosti Podnikavost má velký význam pro formování občanské struktury, posiluje to rovněţ sebevědomí občanů

- 42 -


9. výrok

Můţe přispět významnou měrou, je-li podnikavost chápána jako vyuţití příleţitosti.



1. odpověď 100%

1. odpověď 45%

90%

9. odpověď

40%

2. odpověď

80%

9. odpověď

2. odpověď

35%

70%

30%

60%

25%

50% 20%

40%

15%

30% 20%

8. odpověď

3. odpověď

10%

5%

0%

0%

7. odpověď

4. odpověď

6. odpověď

3. odpověď

7. odpověď

5. odpověď

4. odpověď

6. odpověď


Obrázek 31

10%

8. odpověď

5. odpověď



Interpretace odpovědí expertů na otázku IV.3 „Jak můţe podnikavost přispět k rozvoji MSK?“ 37 výroků v odpovědích respondentů prokazuje jejich zájem, ale i zkušenosti s touto problematikou. Z jednotlivých výroků je ale také zřejmé, ţe neexistuje jednota názorů, zda je podnikavost vlastnost člověku daná, či se dá systémově rozvíjet. Převládá většinový názor o klíčovém významu podnikavosti nejen pro firmu, kraj, ale i pro člověka samotného. Podnikavost by mělo rozvíjet i školství a snímat z něho pejorativní nádech. Různorodost názorů na problém se projevila také pouze ve shodách u tří výroků. Ostatní výroky respondentů popisují současný stav a svůj postoj k podnikavosti. K největší shodě (u 10 respondentů) došlo u výroku: -

Podnikavost můţe kraji výrazně pomoci.

Ke shodě u 4 respondentů došlo u výroku: -

Podnikavost patří ke klíčovým vlastnostem lidí, můţe přispět k rozvoji regionu.

Ke shodě u 3 respondentů došlo u výroku: -

Podnikavost je spjatá spíše s malými a středními podniky a ţivnostníky.

Všechny výroky expertů jsou v plném znění uvedeny v sumáři výroků na danou otázku.

- 43 -


Otázka IV.4.1 Počet výroků 1. výrok 2. výrok 3. výrok 4. výrok 5. výrok 6. výrok 7. výrok

8. výrok

9. výrok


14. výrok

Jak mohou přispět místní autority k rozvoji podnikavosti? Plné znění výroků / sumář výroků Efektivní komunikací mezi správním a soukromým sektorem, a to i na niţších úrovních. Jde o prorůstání přirozených autorit správního a soukromého sektoru neformálním způsobem, osobně i v médiích. Nutná je očista a podpora pojmu „podnikatel“. Nutná je vzájemná loajalita zaměstnanců a zaměstnavatelů. Mohou, ale je nutné na to připravit a systémově vytvářet podmínky. Někde se to jiţ daří (např. v Karviné – podnikatel roku). Municipality mohou napomoci v hledání cest a ve školení lidí k výchově k podnikavosti - ve školách soutěţením ve směru rozvoje podnikavosti, vyuţívat stínových funkcí v podnicích, podporovat manaţery atd. Mohou přispět k vytváření patřičných podmínek, k motivujícímu oceňováním lidí, k odstraňování bariér, k podpoře rozvoje malých a středních firem, k podpoře zdravého ţivotního prostředí (nelze však to pojímat dogmaticky). VŠP a.s. Ostrava by měla sehrávat vrcholovou koordinační úlohu v tomto směru. VŠP a.s. by měla slouţit i jako iniciátor "regionálních NERVŮ" pro MSK ve spolupráci s HK, Sdruţením pro rozvoj MSK apod. na věci analýzy a doporučení jakým směrem by se měl MSK ubírat v budoucnu. Mohou přispět tam, kde mají moţnost rozhodnout – ve výchově lidí od útlého věku aţ do střední školy včetně; v oblasti podnikavosti není nutno chodit daleko, ale je nutno pochopit a vyjít z toho, co dělal Baťa a přizpůsobit se novým podmínkám. Tím, ţe budou iniciovat moţnosti vyuţití všech moţných fondů Evropské unie do kraje pro podporu revitalizace kraje, sport, kulturu a zaměstnanost občanů kraje atd. Mohou přispět tehdy, pokud budou jejich názory respektovány. Zatím se však z politických stran na to nikdo neptal. Velký zájem o to projevují však podniky samé. Města i kraj mohou sehrát pozitivní roli monitorováním a účelnými kontakty. Významnou roli při zabezpečování podnikatelských aktivit by mohlo slouţit vyuţití majetku (obchody), získávání fondů z EU, angaţmá při koordinaci potřeb podniků, rozhodování o územních plánech, o výstavbě malých bytů, při formování školení apod. Tedy ve všech aktivitách, kde místní autority mohou pozitivně působit z titulu své moci Autority by rozvoji podnikavosti mohly pomoci, lidé věří spíše lídrům, kvalita se prokáţe aţ časem.

- 44 -


Grafické zpracování: IV.4.1 Jak mohou místní autority přispět k rozvoji podnikavosti v MSK?

1. odpověď 100%

14. odpověď

90%

IV.4.1 Jak mohou místní autority přispět k rozvoji podnikavosti v MSK?

2. odpověď

14. odpověď

80% 3. odpověď

60%

3% 2%

30%

2% 4. odpověď

20%

0%

0%

10. odpověď

6. odpověď

7. odpověď

Počet výroků 1. výrok

7. výrok

6. odpověď



Graf vyhodnocení shody odpovědí 21 respondentů na otázku „Jak mohou místní autority přispět k rozvoji podnikavosti v MSK?“. Graf vlevo – celkový pohled, graf vpravo – detailní pohled. Zdroj: vlastní

Otázka IV.4.2

5. výrok 6. výrok

5. odpověď

9. odpověď


4. výrok

11. odpověď

10. odpověď

8. odpověď

3. výrok

4. odpověď

1% 1%

5. odpověď

2. výrok

12. odpověď

10%

11. odpověď

Obrázek 32

3. odpověď

3%

40%

9. odpověď

2. odpověď

4%

13. odpověď

50%

12. odpověď

5% 4%

70%

13. odpověď

1. odpověď 5%

Jak mohou přispět místní autority k rozvoji podnikavosti? (pokračování odpovědí) Plné znění výroků / sumář výroků Lidé sice nejsou v podnikání omezováni byrokratickou bariérou, mají však za to, ţe podnikání člověka zcela pohltí. Lidé se obávají, ţe díky podnikání jim uţ nezbude čas na rodinu, koníčky, seberealizaci mimo práci atd. Trendem je mít v práci příjemné prostředí i za cenu menšího finančního ohodnocení. Obecně vzato nutno reflektovat narůstající rozdíl mezi chudými a bohatými – teorie nestejnorodosti (součást demokracie), přerůstající do nesouměřitelnosti (jiţ mimo demokracii); nutno vymezit střední třídu. Chybí profesionální vyhledávání talentů, to by mělo být úkolem místních autorit. Místní autority by měly svými zkušenostmi vést lidi k realitě. Místní autority by měly být rovněţ svorníkem mezi podnikatelským prostředím a samosprávními orgány. Expert povaţuje podnikavost za důleţitou. Expert nezná systémy podpory podnikání a podnikavosti. Motivací, finančním přispěním na projekty (např. kraj přispívá na konstrukci elektrovozu, řešeno na VŠB-TUO Ostrava). Podporou inovací, bojem s bariérami rozvoje podnikání a podnikavosti. Uţší vzájemnou spoluprací a informovaností. Vlády se mění co 2-4 roky, s nimi se mění přístupy. Politicky různě orientované týmy autorit nevyhledávají styk mezi sebou. Nelze pak očekávat tvůrčí kontakty a tvůrčí řešení. Chybí zainteresovanost autorit. Podnikaví lidé přeci vytváří pozitivní PR - 45 -



12. výrok

lobbing. Kromě VŠP, a.s. není vytvořena systémová báze pro formulaci zásad při podnikání. Bylo by účelné, kdyby se spolu obce v okresu domluvily a v regionu vytvářely kulturní centra. Role veřejné správy je v podpoře podnikavosti nezřetelná. Místní autority mohou přispět k rozvoji podnikavosti ve školách, které mají ve svých rukou, poukazováním na příklady dobré praxe apod. Jiná cesta není. Jsou-li místní autority podnikavé, můţe mít jejich počínání pozitivní dopad. Naopak negativně je vnímán lobbismus, resp. vysávání zdrojů autoritami. Dobré příklady z podnikání zase mohou být pro podporu podnikavosti velmi přínosné. V současné době se kraj i město angaţuje pro rozvoj podnikání. Kraj pro tyto aktivity vyuţívá ARR, a. s. Zároveň je cítit i sociální odpovědnost velkých firem za rozvoj kraje (např. Světlík, TŢ, Evraz ve formě podpory sportu, kultury, zdravotnictví). Autority mohou nejvíce přispět osobním příkladem.

Grafické zpracování: IV.4.2 Jak mohou místní autority přispět k rozvoji podnikavosti v MSK?

IV.4.2 Jak mohou místní autority přispět k rozvoji podnikavosti v MSK?


90%


12. odpověď

4%

70%

4%

60% 11. odpověď

11. odpověď

2%

30%

2%

20%

1%

10%

1% 4. odpověď

0%

9. odpověď

5. odpověď

6. odpověď

10. odpověď

4. odpověď

0%

9. odpověď

5. odpověď

8. odpověď

7. odpověď



Obrázek 33

3. odpověď

3%

40%

8. odpověď

2. odpověď

3% 3. odpověď

50%

10. odpověď

5%

80%


Graf vyhodnocení shody odpovědí 21 respondentů na otázku „Jak mohou místní autority přispět k rozvoji podnikavosti v MSK?“. Graf vlevo – celkový pohled, graf vpravo – detailní pohled. Zdroj: vlastní

Interpretace odpovědí expertů na otázku IV.4 „Jak mohou místní autority přispět k rozvoji podnikavosti v MSK?“ V odpovědích respondentů bylo moţno vybrat 26 výroků, coţ ukazuje na zájem respondentů o tento problém na straně jedné, ale i na značnou různorodost názorů na straně druhé, projevující se v nulové míře shody respondentů u jednotlivých výroků. Jednotlivé výroky, které jsou oproti předchozím případům obsaţnější jsou rovněţ

- 46 -


zdrojem poučení jak experti chápou poloţenou otázku. Obecně panuje shoda o pozitivní úloze místních autorit při rozvoji podnikavosti, hledání cest k naplnění této skutečnosti a charakteristiku současného stavu pak lze spatřovat v jednotlivých výrocích. Všechny výroky expertů jsou v plném znění uvedeny v sumáři výroků na danou otázku. Otázka IV.5.1 Počet výroků 1. výrok

2. výrok

3. výrok 4. výrok

5. výrok


9. výrok

Jak je vnímáno životní prostředí (ŽP) v MSK, ovlivňují ho místní autority? Plné znění výroků / sumář výroků ŢP je v kraji vnímáno hůře, neţ ve skutečnosti je. Je chybou, ţe se ŢP MSK takto vykresluje. Např. pracovníci AV ČR ve své zprávě o ŢP na Ostravsku kraji ublíţili a lidi rozjitřili. Jedná se o nezodpovědné chování, mnohdy i lidí z našeho kraje. Správný podnikatel si dává pozor na ŢP; jde mu o zdraví všech lidí, nejen členů jeho rodiny. Je vnímáno velmi citlivě, město Ostrava i krajský úřad se tento problém snaţí řešit před zraky široké veřejnosti; nutno pro zlepšení ŢP v MSK, respektive v jeho velmi silně kontaminovaných lokalitách, vypracovat a dodrţovat komplexní opatření. Je nezájem v MSK čerpat operační programy zaměřené na tuto oblast; chyba nastala i v procesu privatizace; neexistuje strategie prevence proti znečišťování ŢP. Ţivotní prostředí se v MSK zlepšuje. V řekách a potocích máme opět pstruhy a raky. Místní autority ŢP určitě ovlivňují, ale nejlépe to vidí člověk sám. Autority by měly hodnotit zlepšení v této oblasti, lidi v tom průběţně informovat a souběţně situaci řešit, nikoliv však hypertroficky. Dá se říci, ţe ŢP je vnímáno přiměřeně realitě; zvykli jsme si, ţe na silnicích přibývá nehod, podobně uvaţujeme i o ŢP v MSK. Jeho kvalita se ale zlepšila, protoţe se zmenšil výkon těţkého průmyslu; v dopravě ale situace opačná. Měli bychom realizovat jednotlivá konkrétní opatření pro zlepšení ŢP a toto spojit se zásadami slušného chování a zodpovědnosti sami za sebe. Mnohdy se strašíme věcmi nepodstatnými a podstatné nám unikají. To platí i o morálce obecně. Dosud jsme se nezaměřili na hluk, bude zapotřebí se tomuto negativnímu jevu věnovat, neboť má vzestupnou tendenci. Ţivotní prostředí v kraji je vnímáno hůře lidmi mimo MSK, neţ lidmi, kteří v kraji ţijí. Významně se zde projevuje mediální ovlivňování. Ţivotní prostředí v MSK je velmi špatné a místní autority to trpí. Na Ostravsku je ovzduší jedno z nejhorších v Evropě. V jiných částech tomu tak není. Ovzduší na Ostravsku tak kazí pověst celého kraje, Ostrava je stále povaţována za špinavou. Při velkém tlaku na Mittal jako na velkého znečišťovatele se můţe stát, ţe bude škodliviny vypouštět v noci, resp. své aktivity v ČR ukončí. Cizí podnikatelé nám sice dávají práci, čistý zisk však jde mimo ČR. Problematice ŢP se v kraji nyní věnuje velká pozornost. Převládá názor, ţe ŢP je v kraji nedobré, zejména v průmyslových oblastech. Máme však v kraji i Karlovu Studánku, perlu léčby i oddychu. Za poslední léta, respektive desítky let se pro zlepšení ŢP udělalo mnoho. Investovalo se do ŢP i před rokem 1989. Nutno zabránit těţbě uhlí v dole Frenštát p.R.

- 47 -



13. výrok

14. výrok

Je vnímáno špatně. Nutno řešit plánem. Zde je nutná vazba mezi hejtmanem, municipalitami a vládou a dohodnout se na realizaci kroků, vedoucích k dekontaminaci postiţených lokalit (očištění ovzduší). Máme jiţ dnes zákonné nástroje ke zlepšení ŢP, ne zcela je ale vyuţíváme. Místo abychom aplikovali to, co jiţ dnes aplikovat lze, vytváříme nové nástroje, které nám samy kvalitu ovzduší nezlepší. Faktem je, ţe velké firmy mají velký podíl na znečištění ţivotního prostředí. Ale i malé firmy musí podstoupit stejné byrokratické martyrium, chtějí-li změnit své působení ve prospěch zlepšení ŢP. Trvale udrţitelný rozvoj je to, co uţ znali naši dědové a otcové, byť ho tak nepojmenovali. Naši předkové předávali svůj grunt svým dětem s cílem stejně kvalitního hospodaření na něm. Měli bychom se chovat tak, aby i příští generace mohla z přírody brát tytéţ hodnoty, co bereme my sami. Ţivotní prostředí v MSK je vnímáno většinou dobře. Není znám v ČR jiný kraj, kdy centrální aglomerace je lemována blízko dostupným horskými pásy (Jeseníky, Beskydy) s nádhernými přírodními scenériemi. Můţeme v kraji rozlišovat vlny postupného zlepšování ŢP: První vlna byla po revoluci, vše zdálo se, ţe vše půjde hladce. Druhá vlna představovala vystřízlivění z předchozích nadějí. Třetí vlna představuje hlubokou depresi, kdy se MSK srovnává s Čínou. S růstem ţivotní úrovně roste ale akcent na ŢP. Proto se v současné době dává zlepšení ŢP značný význam. Jinak je ohroţen příchod lidí do kraje. Autority musí vyjádřit svůj postoj k ŢP. Mnohokrát se z toho ale dělá politikum. Region MSK je většinou spojován s ŢP v Ostravě, v tomto smyslu media nepůsobí objektivně; lze ovlivňovat (legislativně) i hlavní znečišťovatele, ale nelze je z kraje vypuzovat. Následky by byly zřejmé (zvětšena nezaměstnanost, nové brownfields).

- 48 -


Grafické zpracování: IV.5.1 Jak je vnímáno životní prostředí MSK? Jak je ovlivňují místní autority?

1. odpověď 100%

14. odpověď

90%

IV.5.1 Jak je vnímáno životní prostředí MSK? Jak je ovlivňují místní autority?

2. odpověď

14. odpověď

80%

2. odpověď

20%

70%

13. odpověď

1. odpověď 25%

3. odpověď

60%

13. odpověď

3. odpověď

15%

50% 40%

10%

30% 12. odpověď

4. odpověď

20%

12. odpověď

4. odpověď

5%

10% 0%

0%

11. odpověď

5. odpověď

10. odpověď

6. odpověď

9. odpověď

5. odpověď

10. odpověď

7. odpověď

6. odpověď

9. odpověď

8. odpověď



Obrázek 34

11. odpověď


Graf vyhodnocení shody odpovědí 21 respondentů na otázku „Jak je vnímáno ţivotní prostředí MSK? Jak je ovlivňují místní autority?“. Graf vlevo – celkový pohled, graf vpravo – detailní pohled. Zdroj: vlastní

Otázka IV.5.2 Jak je vnímáno životní prostředí (ŽP) v MSK, ovlivňují ho místní autority? (pokračování odpovědí) Počet výroků 1. výrok 2. výrok

3. výrok

4. výrok


Plné znění výroků / sumář výroků Do průmyslové zóny se vybírají pouze takové firmy, které nejsou znečišťovateli ŢP. Současné jde vţdy o řešení logistiky a dopravního odklonění subjektu do města. V regionech mimo Ostravu nelze povaţovat ŢP za špatné. Těţké výroby z regionů často odešly, nejsou zde však ţádné nové aktivity ve prospěch ŢP. Dominantním znečišťovatelem v regionech kraje bývá doprava. Situace se zlepší, kdyţ se tento kardinální problém vyřeší. V kraji je a vţdy byla snaha o ovlivnění ţivotního prostředí. Vadí ovšem vţdy krátký zápal pro věc. Není propracovaná soudrţnost s nosnými činiteli a subjekty ovlivňující ţivotní prostředí. Má-li být ŢP prioritou kraje, tak to musí být cíl trvalý a ne stále se měnící. V centrální oblasti kraje je evidentní snaha místních autorit řešit ŢP (ministr Drobil) ze strany kraje i MŢP ČR. V regionech mimo Ostravu je jasná snaha udrţet si dobré ţivotní prostředí. Je směrována na všechny subjekty, které by mohly ŢP ovlivnit (Teplárna aj.). Ovlivňovat ŢP místní autority nejen ţe mohou, ale je to jejich povinnost. Ţivotní prostředí v kraji je dosud špatné, ale lepší neţ bylo v minulosti. Role místních autorit ve vztahu k ŢP je vysoká. Na Ostravsku vzrůstá kritický vztah lidí k ţivotnímu prostředí, je nutné vyvíjet snahu na jeho zlepšení. Po období ekonomické priority je ţivotní prostředí vnímáno opět jako váţné téma, neboť souvisí s kvalitou ţivota. Místní autority činí ale aţ - 49 -


pod tlakem z vlastních řad. Grafické zpracování: IV.5.2 Jak je vnímáno životní prostředí MSK? Jak je ovlivňují místní autority?

IV.5.2 Jak je vnímáno životní prostředí MSK? Jak je ovlivňují místní autority?

1. odpověď 100%

1. odpověď 25%

90%

80%

20%

70%

7. odpověď

2. odpověď

60%

7. odpověď

2. odpověď

15%

50%

40%

10%

30%

20%

5%

10%

0%

0%

6. odpověď

3. odpověď

5. odpověď

4. odpověď

3. odpověď

5. odpověď


Obrázek 35

6. odpověď

4. odpověď


Graf vyhodnocení shody odpovědí 21 respondentů na otázku „Jak je vnímáno ţivotní prostředí MSK? Jak je ovlivňují místní autority?“. Graf vlevo – celkový pohled, graf vpravo – detailní pohled. Zdroj: vlastní

Interpretace odpovědí expertů na otázku IV.5 „Jak je vnímáno ţivotní prostředí MSK?“ Podobně jako u odpovědí na otázku IV.4 a otázku IV.5 projevili respondenti velký zájem o tuto problematiku. To se projevilo i u celkového počtu výroků, kterých je v tomto případě 21. Vzdor skutečnosti, ţe se i zde neprojevila ţádná shoda ve výrocích, je zcela zřetelné, ţe problematika ţivotního prostředí se stává v MSK opět jedním z klíčových témat, ovlivňujících nejen kvalitu ţivota, ale i image kraje a jeho další rozvoj. Odpovědi respondentů (výroky) pak jen dokreslují úhel pohledu a jednotlivá stanoviska k tomuto tématu. Je konstatováno, ţe ţivotní prostředí je v MSK vnímáno velmi citlivě, celkově se zlepšuje, byť existují lokality či regiony kraje, kde je ŢP velmi špatné. Ţivotní prostředí v kraji je vnímáno hůře lidmi mimo MSK neţ lidmi, kteří v kraji ţijí. Významně se zde (a negativně) projevuje mediální ovlivňování. Prioritu při nutných aktivitách, směřovaných na zlepšení ŢP v kraji nutno zaloţit na zlepšení kvality ovzduší v ohroţených lokalitách. Konstatujeme, ţe problematika ŢP byla respondenty vnímána i u jiných otázek. Všechny výroky expertů jsou v plném znění uvedeny v sumáři výroků na danou otázku.

- 50 -


Otázka IV.6.1 Počet výroků 1. výrok 2. výrok 3. výrok 4. výrok

5. výrok

6. výrok 7. výrok

8. výrok

9. výrok


V čem vidí expert budoucnost MSK? Plné znění výroků / sumář výroků V samotných lidech kraje. V optimismu lidí, kteří v MSK zůstali. Tito lidé jsou hrdi na Ostravu i na celý MSK. Tento vztah je nutno pěstovat od malička. Ve vyuţití potenciálu MSK vzájemným propojením a identifikace zájmů jednotlivých subjektů; v komunikaci a vzájemné spolupráci. Ve smysluplné a poctivé práci, v šetření přírodního bohatství, v residuu pokory a skromnosti; nebát se jít do nových zdrojů (atomová energie), vyuţívat naši technickou gramotnost a nepotlačovat ji. V obyvatelích kraje, kteří zde budou ţít; v nasměrování inovativní podnikatelské činnosti na činnost produktivní. Ve vyuţití tradičních i nově vzniklých a vznikajících oborů. V poctivé mravenčí práci lidí, kteří zde jiţ zaţili špatné časy (normou se nám ale stává povrchnost, rozevírají se nůţky mezi bohatými a chudými – to představuje hrozbu). V tolerantnosti obyvatel kraje, která je významná právě v období změn, jimiţ kraj prochází. Ve schopnosti se změnit, kdyţ bude jasné, co je třeba pro tuto změnu udělat. Tam kde tlak na restrukturalizace dopadl nejsilněji, tam vyšli z této situace nejlépe (Roţnov p.R., Kopřivnice). Je absolutně nesprávné, kdyţ se nehovoří o tom, co stejně přijde. Z toho plyne, ţe je nutná strategie připravenosti na změny. Kraj se můţe pustit pouze do takové strategie, na kterou má peníze a připravené lidi. To lze současně chápat také jako reálnou inovaci. Kraj se jiţ odpoutal „od dna“, rozvíjí se zřetelně k lepším parametrům ţivota pro občany, stane se krajem plnohodnotným. Pesimismus budoucnosti kraje není na místě. Pokusit se zachytit v kraji chytré a vzdělané lidi a vyuţít je. Zlepšit image kraje i samotných občanů ČR. Přitáhnout do MSK chytré lidi, umoţnit jim adekvátní podmínky ţivota. Kdysi byla severní Morava soběstačná. Dobrým nápadem je projekt Ostrava - město kultury. Zvýší sebevědomí lidí v kraji. Bez závisti tlačit chytré lidi pro zkušenosti do zahraničí a nastolit jim podmínky, aby se – obohaceni zkušenostmi – vrátili domů. V optimálním a vyváţeném rozvoji jeho předností a v odstranění jeho slabých míst. Nutno více vyuţívat zahraniční turistiky. Nutno mít na paměti, ţe malé zůstane malým, prostě i naše přírodní kapacity jsou omezené; vhodná by byla pozornost, zaměřená na krátkodobou klientelu. V industriální výrobě, její postupné modernizaci. Měla by pokračovat vývojová kontinuita kraje ruku v ruce s rozvojem vzdělanosti. Pokud bude management kraje vystupovat v souladu s budoucími investory, tito budou mít ochotu v kraji působit. Máme zde mnohé výhody a nutno je vyuţít. Pro budoucí rozvoj MSK bude nutno propojit komunikaci 1/11 do Opole a realizovat propojení se Slovenskem. V optimismu lidí, kteří v MSK zůstali; tito lidé mají pocit hrdosti na Ostravu i na celý MSK. V rozvinutém průmyslu kraje. V kulturních zvláštnostech obyvatel kraje a v jejich adaptabilitě. V nádherné krajině a terciárních sluţbách. V pracovitosti zdejších lidí. V letišti Mošnov jako v bráně do MSK. V rozmanitosti (geografické, morfologické, historické) MSK.

- 51 -


12. výrok

V optimizmu a v pozitivních změnách, které v kraji převládají. Ty budou ale tlumeny dřívějšími negativy. Jestliţe budeme pokračovat na tom, co startujeme, bude to dobrá perspektiva. Uţ zde nikdy nebude to, co zde v minulosti bývalo. Očekává se rozvoj lehkého průmyslu a nových technologií. Je zde know-how ve smyslu průmyslového dědictví. Velkou nadějí do budoucna je Euroregion Beskydy, ten umoţní dostat lidi do Beskyd. Je to rovněţ partner velké síly, neprojevuje se v něm bariéra ani politická, ani jazyková. V pracovitosti lidí. V přímosti a upřímnosti lidí (zde jsme ţili v pospolitosti mnoha národností). Ve vyuţití příleţitostí, které v MSK jsou. V kraji by měla vládnout slušnost a moudrost.

13. výrok

14. výrok

Grafické zpracování: IV.6.1 V čem vidíte budoucnost MSK?

14. odpověď

1. odpověď 100% 90%

2. odpověď

80% 70%

13. odpověď

3. odpověď

60% 50% 40% 30%

12. odpověď

4. odpověď

20% 10% 0%

11. odpověď

5. odpověď

10. odpověď

6. odpověď

9. odpověď



Obrázek 36

Graf vyhodnocení shody odpovědí 21 respondentů na otázku „V čem vidíte budoucnost MSK?“. Zdroj: vlastní

Otázka IV.6.2 Počet výroků 1. výrok

2. výrok 3. výrok

V čem vidí expert budoucnost MSK? (pokračování odpovědí) Plné znění výroků / sumář výroků Kdyby se podařilo splnit cíle rozvoje MSK, obsaţené ve strategických dokumentech jen z poloviny, bylo by to velmi dobré. Budoucnost MSK je v lidech. Neměli bychom devastovat přírodu, zachovat ji dostupnou lidem; nutná je dobrá dopravní dostupnost do MSK a rozvoj kvalitních sluţeb v něm. Naše snahy by však neměly být pojímány jako „zlatokopectví“. V tvořivosti lidí a v orientaci kraje na obory s větší přidanou hodnotou, tzn. orientovat se na znalostní společnost (na vývojová centra a nikoliv na instalaci ředitelství institucí). Budeme i nadále průmyslovým krajem, průmysl bude orientován na inovativní produkce s větší přidanou hodnotou. Není důvod, proč by zde neměla být lékařská a právnická fakulta. Zde by obyvatelstvo mohlo

- 52 -


4. výrok

postupně zapouštět své kořeny, vytvářeli by se tak starousedlíci. Celý tento proces dalšího rozvoje kraje ale vyţaduje promyšlenu koncepci. Ve směru zevnitř kraje v posilování pozitivních prvků rozvoje MSK. Z vnějšího pohledu pak v rozvoji výzkumu, vývoje a inovací. Jedním z klíčových faktorů rozvoje MSK je jeho funkční vysoké školství.

Grafické zpracování: IV.6.2 V čem vidíte budoucnost MSK?

IV.6.2 V čem vidíte budoucnost MSK?

1. odpověď 100%

1. odpověď 25%

90%

80%

20%

70% 60%

15%

50% 40%

10%

30% 20%

5%

10% 4. odpověď

0%

2. odpověď

3. odpověď

0%

2. odpověď

3. odpověď


Obrázek 37

4. odpověď


Graf vyhodnocení shody odpovědí 21 respondentů na otázku „V čem vidíte budoucnost MSK?“. Graf vlevo – celkový pohled, graf vpravo – detailní pohled. Zdroj: vlastní

Interpretace odpovědí expertů na otázku IV.6 „V čem vidí expert budoucnost MSK?“ 18 výroků respondentů, identifikovatelných z jejich odpovědí svědčí o zájmu expertů o další rozvoj MSK. Byť ke shodě ve výrocích respondentů došlo pouze v jednom případě (shoda u 4 respondentů), všechny ostatní odpovědi reflektují optimistickou vizí expertů, týkající se budoucnosti kraje. Souhlasný výrok je následující: -

Budoucnost MSK nutno spatřovat v samotných lidech kraje. V optimismu lidí, kteří v MSK zůstali. Tito lidé jsou hrdi na Ostravu i na celý MSK. Tento vztah nutno pěstovat od malička.

Budoucnost MSK vidí respondenti dále ve vyuţití potenciálu kraje vzájemným propojením a identifikací zájmu jednotlivých subjektů, v komunikaci a vzájemné spolupráci, v na směřování inovativní podnikatelské činnosti na činnost produktivní, ve vyuţití technické gramotnosti obyvatel, ve schopnosti se změnit, kdyţ bude jasné co je třeba pro tuto změnu udělat. Budeme i nadále průmyslovým krajem, průmysl však nutno orientovat na inovativní produkce s větší přidanou hodnotou. Jedním z klíčových faktorů rozvoje MSK je jeho funkční vysoké školství. Všechny výroky expertů jsou v plném znění uvedeny v sumáři výroků na danou otázku.

- 53 -


Celkové hodnocení odpovědí za oblast IV „Výzkum, vývoj a inovace v MSK“ Odpovědi respondentů na otázky oblastí IV byly co do počtu nevyrovnané a co do obsahu mnohdy velmi různorodé a kritické. S jistou mírou zobecnění lze konstatovat následující převaţující názory: -

-

-

-

-

Inovační aktivita je věcí podniků samotných a jejich přeţití v konkurenci. Veřejná správa nemá přímou vazbu na inovace podniků. V MSK však neexistuje proinovační atmosféra, jeţ by motivovala zejména malé a střední podniky. Neexistuje jednota názorů, zda je podnikavost pouze člověku daná, nebo ji lze systémově rozvíjet. Převládá většinový názor v klíčovém významu podnikavosti nejen pro firmu a kraj, ale i pro člověka samotného. Obecně panuje shoda o pozitivní úloze místních autorit při rozvoji podnikavosti. Respondenti shodně konstatují, ţe při vstupu zahraničního kapitálu převaţují pozitiva nad negativy. Zahraniční kapitál však neţije s krajem, plní pouze dohodnuté ukazatele, nevyhovují potřebné kontakty s krajskými funkcionáři. Problematika ţivotního prostředí se v MSK stává opět jedním z klíčových témat, ovlivňujících nejen kvalitu ţivota obyvatel, ale i image kraje a jeho další rozvoj. Prioritou musí být zlepšení kvality ovzduší v dotčených lokalitách. Experti potvrdili optimistickou vizi budoucnosti MSK. Nutno však lépe vyuţít potenciálu MSK ujednocením zájmů jednotlivých subjektů, průmyslové aktivity orientovat na inovativní a vývojové aktivity, zachytit v kraji chytré lidi a vyuţít je. Jedním z rozhodujících faktorů rozvoje MSK je funkční vysoké školství.

- 54 -


Závěrečná doporučení Závěrečná doporučení pro decisní sféru Moravskoslezského kraje (MSK vyplývají z výroků respondentů, u kterých došlo ke shodě na analyzovanou tématiku a rovněţ tak i z celkové atmosféry a postojů jednotlivých expertů v průběhu rozhovorů. Závěrečná doporučení jsou předkládána pouze v zobecněné a deklarativně zjednodušené podobě, aby vznikla jejich myšlenková závaţnost pro rozhodovací proces vedení MSK. Podrobnější údaje k jednotlivým výrokům lze najít jak v grafické dokumentaci, tak i v textové části čtyř analyzovaných tematických oblastí, majících vliv na další rozvoj MSK. Z pohovorů s 21 experty vyplývají následující doporučení: 1. MSK v návaznosti na svůj historický vývoj a z toho vyplývající specifika by si měl i nadále s přechodem ke znalostní ekonomice podržet industriální charakter. Jeho úspěšnost bude záviset na konkurenceschopnosti modernizovaného tradičního průmyslu (hutnictví, strojírenství) a na rozvoji nových odvětví s vysokou přidanou hodnotou. Zárukou úspěchu bude umění vyuţít hmotné a nehmotné bohatství kraje a jeho růstový potenciál. Klíčovým problémem bude využít lidského potenciálu, pracovitosti, technické gramotnosti obyvatel kraje a jejich víry v lepší budoucnost. 2. V úvahách o dalším rozvoji MSK nelze spoléhat na pomoc státu. Naopak rozvoj kraje nutno stavět na mobilizaci jeho vnitřních sil. To předpokládá existenci vize, sestavené z vědomí kam a jakou cestou chceme k vytýčeným cílům dojít. 3. Pro další úspěšný rozvoj MSK je nutný týmový přístup vedení kraje bez ohledu na politickou příslušnost vládnoucí garnitury. Strategické rozvojové plány neměnit vţdy po volbách. Nutno zlepšit komunikaci vedení kraje s municipalitami zejména v okrajových regionech kraje. 4. Strategické rozvojové dokumenty kraje necharakterizovat svou početností, ale sestavovat je na základě priorit vyplývajících z reálných možností kraje a s adresnou zodpovědností aktérů. Nefunkční systémy nenahrazovat novými zástupnými projekty, které nejenţe chyby neodstraní, ale navíc vyţadují další zbytečné finanční výdaje. Řešit příčiny a nikoliv následky. 5. V MSK radikálně změnit současnou vzdělávací strukturu. Jde o změnu pojetí a funkčnosti systému, spočívající v přechodu od kvantity ke kvalitě. Je zřejmé, ţe v období přechodu MSK z etapy industriální na znalostní společnost jde o faktor klíčový.

- 55 -


6. V MSK nastolit „proinovativní“ atmosféru, podněcující k efektivnímu výkonu a hodnotovým inovacím jak obyvatel, jak i právnických osob. Úspěšné subjekty mediálně adekvátně propagovat jak v rámci MSK, tak i mimo něj. 7. Jedním z prioritních úkolů MSK je zlepšení konotace kraje v oblasti životního prostředí. Prioritou s. s. je zlepšeni kvality ovzduší v dotčených lokalitách. Nutný je komplexní přístup zpracovaný odborníky a adekvátní mediální ofenziva na úrovni kraje i republiky. 8. Pro tvorbu a úspěšnou realizaci strategie dalšího rozvoje kraje nutno v MSK zmapovat bazální činnosti, jež budou nosnými aktivitami s vysokou přidanou hodnotou. Takto bylo úspěšně postupováno v některých vyspělých státech, kde rovněţ došlo ke konverzi a restrukturalizaci někdejších tradičních subjektů a systémů. 9. Někteří respondenti doporučují, aby byl vedení MSK k dispozici nezávislý a objektivní lokální subjekt v úloze konzultanta typu NERV. Respondenti mají rovněţ za to, ţe rozvoj podnikání a podnikavosti bude sehrávat stále významnější úlohu jak v současné etapě, tak i v budoucí vývojové etapě MSK.

- 56 -

Sběr a hodnocení primárních dat formou pohovorů s experty

Recommend Documents