SBORNÕK N RODNÕHO. PAM TKOV HO STAVU, ZEMNÕHO ODBORN HO PRACOVIäTÃ V LIBERCI

SBORNÕK

N¡RODNÕHO

PAM¡TKOV…HO ⁄STAVU, ⁄ZEMNÕHO ODBORN…HO PRACOVIäTÃ V LIBERCI

2007

© N·rodnÌ pam·tkov˝ ˙stav, ˙zemnÌ odbornÈ pracoviötÏ v Liberci, 2007 ISBN 978-80-903934-0-0

3

Editorial

E DITORIAL Na titulnÌ stranÏ sbornÌku si prohlÈdnÏte alegorick˝ obraz Johana Hartela Vzestup a sestup lidsk˝ch vÏk˘ ze sbÌrek St·tnÌho z·mku Hrub˝ Rohozec. Toto nemilosrdnÈ, ale pravdivÈ podobenstvÌ m˘ûete vzt·hnout nejen na ËlovÏka. Vznik a z·nik je souË·stÌ kolobÏhu ûivota, se kter˝m je nÏkdy velmi tÏûkÈ se smÌ¯it, obzvl·ötÏ pro pam·tk·¯e. Aby se tento kolotoË p¯ibrzdil alespoÚ pro to nejcennÏjöÌ a nejstaröÌ z hmotnÈ kultury v Ëesk˝ch zemÌch, vymyslela se p¯ed sto pades·ti lety st·tnÌ pam·tkov· pÈËe. JejÌ zaË·tky byly vÌce neû skromnÈ, pravomoci chabÈ a z·kon o pam·tk·ch v nedohlednu. Trvalo pades·t let, neû se stala uzn·van˝m ˙¯adem, v jehoû Ëele p˘sobily kapacity evropskÈho form·tu. Po dalöÌch pades·ti letech se Ëesk· pam·tkov· pÈËe koneËnÏ doËkala vytouûenÈho z·kona, kter˝ jÌ umoûnil z·kladnÌ evidenci a ochranu pam·tkovÈho fondu. V tÈto dobÏ vöak paradoxnÏ doölo k zp¯etrh·nÌ stalet˝ch kulturnÌch pout, kter· st·la u zrodu ¯ady pam·tek a udrûovala je samovolnÏ p¯i ûivotÏ. Po dalöÌch pades·ti letech, na poË·tku 21. stoletÌ, probÌh· v LibereckÈm kraji revize, co za uplynul˝ch pades·t let zmizelo a co se zachovalo, co je pro p¯ÌötÌ generace zachr·nÏno a co je ztraceno. Tato inventura je Ëasto pracÌ pro silnÈ n·tury, neboù poËet poh¯eöovan˝ch, ohroûen˝ch a zmrzaËen˝ch pam·tek zhusta p¯evyöuje poËet tÏch zachr·nÏn˝ch a dob¯e opraven˝ch. Pro n·zornost jsem vybral fotografie jednoho z nejstraölivÏjöÌch p¯Ìklad˘ kulturnÌ devastace ñ kapli AndÏla str·ûce v JÌlovÈm u Hodkovic z roku 1688. Ani fakt, ûe se jedn· o mimo¯·dnÏ cennou ranÏ baroknÌ stavbu, jejÌû autorstvÌ bylo p¯ips·no Wolfgangu Dientzenhoferovi, ji nedok·ûe zachr·nit p¯ed pokraËujÌcÌ zk·zou. P¯esto naivnÏ douf·m, ûe se stane z·zrak a za p¯ÌötÌch pades·t let se neradostn· statistika obr·tÌ a pam·tk·¯i budou pro zmÏnu zoufalÌ z toho, Ñûe nemajÌ do Ëeho pÌchnoutì. T¯eba tomu napom˘ûe i to, ûe od minulÈho roku v LibereckÈm kraji p˘sobÌ nov· st·tnÌ instituce ñ N·rodnÌ pam·tkov˝ ˙stav (NP⁄), kter˝ se ve velmi kr·tkÈ dobÏ zaËlenil do fungov·nÌ st·tnÌ spr·vy. N·plnÌ a smyslem NP⁄ vöak nenÌ jen Ëinnost, vypl˝vajÌcÌ ze z·kona o st·tnÌ pam·tkovÈ pÈËi, ale ¯ada dalöÌch aktivit. Jednou z nich je i sbor-

Kaple AndÏla str·ûce v JÌlovÈm ñ stav na poË·tku 20. stoletÌ (fotoarchiv NP⁄ ⁄P v Praze).

Editorial

4

Kaple AndÏla str·ûce v JÌlovÈm ñ stav v roce 2007 (NP⁄ ⁄OP v Liberci, autor Martin NechvÌle). nÌk, kter˝ pr·vÏ drûÌte v ruce. NP⁄ tÈû hospoda¯Ì s osmi st·tnÌmi hrady a z·mky, kterÈ jsou symbolem LibereckÈho kraje. ⁄vodnÌ dva p¯ÌspÏvky z HrubÈho Rohozce n·znakem dokazujÌ, kolik kulturnÌch poklad˘ tyto objekty nejen uchov·vajÌ, ale i zp¯ÌstupÚujÌ nejöiröÌ ve¯ejnosti. Pro zajÌmavost trocha statistiky ñ v roce 2006 p¯ivÌtaly BezdÏz, Fr˝dlant, Grabötejn, Hrub˝ Rohozec, Lemberk, Sychrov, Trosky a Z·kupy p¯es 400 tisÌc n·vötÏvnÌk˘. Toto ËÌslo dokazuje, ûe pam·tky kaûdoroËnÏ p¯itahujÌ a z·roveÚ kultivujÌ spoustu vnÌmav˝ch lidÌ, kte¯Ì jsou jednou z m·la nadÏjÌ do budoucna. St·tnÌ hrady a z·mky p¯itom p¯edstavujÌ jen zlomek moûnostÌ, kterÈ se v LibereckÈm kraji v souvislosti s kulturnÌm dÏdictvÌm nabÌzejÌ. Ve zb˝vajÌcÌch p¯ÌspÏvcÌch sbornÌku m˘ûete nalÈzt uk·zky z tohoto dÏdictvÌ, kterÈ se NP⁄ snaûÌ ve spolupr·ci se vöemi zainteresovan˝mi ˙¯ady, organizacemi a jednotlivci ochr·nit, aby byl ûivot pam·tek co nejdelöÌ. Ji¯Ì K¯Ìûek

5

O BSAH Jiøí Køíek ... 3 Editorial Petr Janák ... 6 Protìjkové alegorické obrazy Vzestup a sestup vìkù mue a eny na Státním zámku Hrubý Rohozec Jaromír Novotný ... 16 Adolf Donath a Lesser Ury sbírka obrazù v depozitáøi Státního zámku Hrubý Rohozec Petra ternová ... 25 Osudy høbitova na Ruprechtické ulici v Liberci Hana Lutická ... 32 Oprava omítek starokatolického kostela Povýení sv. Køíe v Jablonci nad Nisou Ivan Peøina ... 36 Stavební podoba hradu Zbiroh Jiøí Vochomùrka ... 48 111 let frýdlantské radnice a její slavný architekt Ivo Habán ... 53 K dokumentaci a stavu movitých kulturních památek na území Libereckého kraje Milo Krèmáø ... 60 Ústøední seznam kulturních památek je dynamický systém Jiøí Køíek ... 64 Requiem za Tesco Komentáø k neprohláení Obchodního domu Jetìd/Tesco v Liberci za kulturní památku Milo Kadlec ... 68 Gedenkbuch des Schlosses Sichrow (Pamìtní kniha zámku Sychrov) 18351850

Jaroslav Zeman ... 85 Pozapomenutý historik umìní Karl Friedrich Kühn (18841945) Lenka Pivrncová ... 90 Frantiek Clam-Gallas (18541930) poslední pán na Frýdlantì Martin Nechvíle ... 95 Archeologické akce Národního památkového ústavu, územního odborného pracovitì v Liberci za rok 2007 Petr Brestovanský ... 111 Dílenské sídlitì z mladí doby kamenné, kultury vypíchané keramiky, v Pøíovicích (pøedbìná zpráva k 30. záøí 2007) Petr Hartman Jan Prostøedník ... 119 Záchranné archeologické výzkumy Muzea Èeského ráje v Turnovì v roce 2006 Petr Hartman Jan Prostøedník ... 119 Archeologický výzkum hradu Hrubá Skála v roce 2006 Petr Hartman Jan Prostøedník ... 143 Záchranný archeologický výzkum na hradì Valdtejn v roce 2007 Vladimír Pea ... 149 Archeologické nálezy z Èeskolipska v letech 1998-2000 ve sbírce Vlastivìdného muzea a Galerie v Èeské Lípì Milan Svoboda ... 180 Recenze knihy Jiøího Bocka Frantikov 16572007

P. Janák: Alegorické obrazy Vzestup a sestup vìkù mue a eny na Hrubém Rohozci

6

P ROTÃJäKOV… ALEGORICK… OBRAZY V ZESTUP A SESTUP VÃKŸ MU û E A û ENY NA S T¡TNÕM Z¡MKU H RUB› R OHOZEC Petr Jan·k

SouË·stÌ kmenovÈho mobili·¯e st·tnÌho z·mku Hrub˝ Rohozec jsou dva n·mÏtovÏ zajÌmavÈ ranÏ baroknÌ protÏjökovÈ obrazy na tÈma ûivotnÌho bÏhu a vÏku ËlovÏka. Jedn· se o rozmÏrnÈ olejomalby oznaËovanÈ jako alegorie ûivota muûe a ûeny, u muûskÈ verze znaËenÈ Johan Hartel Austiensis, obÏ s vroËenÌm 1656 1 (obr. 1. a 3.). DominujÌ portrÈtnÌ rodovÈ galerii Desfours˘ v takzvanÈ velkÈ knihovnÏ, jednom z p˘vodnÌch reprezentativnÌch z·meck˝ch interiÈr˘, kterÈ si do znaËnÈ mÌry uchovaly podobu, jakou jim vtiskly ˙pravy v duchu romantickÈho historismu ve 40. a 50. letech 19. stol.2 Obrazy n·leûÌ k typu vyobrazenÌ lidsk˝ch vÏk˘ jako schod˘ ûivota. Z·klad symetrickÈ kompozice tvo¯Ì pyramidovÏ stupÚovit˝ most, vyklenut˝ t¯emi ark·dami. P¯i jeho ˙patÌch a na stupnÌch jsou pak ¯azeny typovÏ v˝raznÈ postavy ze ölechtickÈ a mÏöùanskÈ spoleËenskÈ vrstvy, jeû p¯edstavujÌ jednotlivÈ vÏkovÈ meznÌky od nemluvnÏte do sta let. Na zaË·tku a konci tÈto ¯ady jsou zobrazeny postavy leûÌcÌho novorozenÏte a stoletÈho starce respektive sta¯eny na smrtelnÈ posteli. ObÏ jsou pojaty jako vz·jemnÈ protÏjöky, kterÈ spojujÌ nÏkterÈ podobnÈ prvky (podobnost mezi bÌlou zavinovaËkou dÌtÏte a rouchem s p¯ikr˝vkou umÌrajÌcÌho a shodnÈ motivy misky s kaöÌ a lûiËkou). Vlevo u paty mostu je pÏtiletÈ dÌtÏ ve stoliËce (chodÌtku). OstatnÌ postavy ve vÏkov˝ch odstupech po deseti letech (10 aû 90 let) stojÌ na devÌti stupnÌch mostu. Kaûd˝ vÏk charakterizuje kromÏ vzhledu a rekvizit takÈ p¯ÌznaËn˝ odÏv. Postavy od 10 do 100, u ûen do 90 let doprov·zejÌ zvÌ¯ecÌ atributy. V muûskÈ verzi jsou to savci, kromÏ stoletÈho s labutÌ (10 let ñ opice, 20 let ñ tele, 30 let ñ v˘l, 40 let ñ lev, 50 let ñ liöka, 60 let ñ vlk, 70 let ñ pes, 80 let ñ leopard, 90 let ñ osel), u ûenskÈho protÏjöku pt·ci a lÈtavec (10 let ñ ku¯e, 20 let ñ dudek, 30 let ñ p·v, 40 let ñ slepice s ku¯aty, 50 let ñ je¯·b, 60 let ñ husa, 70 let ñ orel, 80 let ñ sova, 90 let ñ netop˝r). Motiv vzestupnÈho a sestupnÈho ¯azenÌ postav p¯edstavuje pomyslnou k¯ivku ûivota od ml·dÌ a r˘stu k postupnÈmu st·rnutÌ. Ze schÈmatu vzestupu a poklesu vych·zÌ v˝znamovÈ rozdÏlenÌ na levou stranu ûivota a ml·dÌ a pravou st·¯Ì a smrti, na coû odkazuje ¯ada dalöÌch motiv˘. V pop¯edÌ obrazu jsou to sedÌcÌ andÏl a smrtka, drûÌcÌ n·pisovÈ tabule. K poË·tku a konci pozemskÈho ûivota se vztahujÌ miniaturnÌ v˝jevy narozenÌ a poh¯bu v krajnÌch ark·d·ch mostu. Po stran·ch pak lemujÌ obraz ûiv˝ a such˝ strom a pod nimi kvetoucÌ a odkvetl˝ r˘ûov˝ ke¯. U ûenskÈho protÏjöku se smrt p¯ipomÌn· navÌc u vöech vÏkov˝ch stupÚ˘ motivem lebky s kostmi ve v˝klencÌch pod jednotliv˝mi schody. Do prost¯ednÌ ark·dy mostu je u alegorie vÏk˘ muûe vloûeno vyobrazenÌ PoslednÌho soudu, zatÌmco na ûenskÈm protÏjöku se na stejnÈm mÌstÏ nach·zÌ h¯bitov u gotickÈho kostela s kostnicÌ a hroby, uprost¯ed s uk¯iûovan˝m Kristem. Alegorie jsou doprov·zeny Ëetn˝mi nÏmeck˝mi texty. V hornÌ p·sce jsou nadeps·ny ÑAuff und Niedergang des mannlichenì respektive Ñweiblichen Altersì (Vzestup a sestup ûivota muûe/ûeny). Veröe na dvou kartuöÌch v hornÌch koutech ve zkratce komentujÌ z·kladnÌ smysl celÈho vyobrazenÌ. U muûskÈ varianty jsou o nÏco vÌce rozepsanÈ, u ûen je text daleko struËnÏjöÌ a sev¯enÏjöÌ, nicmÈnÏ vyjad¯ujÌ totÈû. PÌöe se v nich o pomÌjivosti pozemskÈho lidskÈho ûivota: Ñ»as mlad˝ch a star˝ch lidÌ rozliöuje zelenÈ a suchÈ d¯evo.

7


Jedni odv·ûnÏ jdou, silnÌ a rychlÌ. Smrt a hrob nad vöemi nakonec zvÌtÏzÌ. »lovÏk zrozen jde nahoru a dol˘. NezastavÌ se aû ke hrobu. Schody zde vidÌö se¯azenÈ. Ze vöech se dojde ke smrti.ì Na tabulÌch nesen˝ch andÏlem a smrtkou nach·zÌme mravoliËnÈ texty v duchu hesla ÑPamatuj na smrtì. Stejn˝ v˝znam m· i z·vÏr v kartuöi dole uprost¯ed, kter˝ je uveden cit·tem z Matouöova evangelia: ÑBdÏte, neb nezn·te den ani hodinuì,3 pod nÌmû se pokraËuje: ÑBlaûen(·) je ten (ta), kter˝(·) BoûÌ v˘li stavÌ na vöech stupnÌch za sv˘j cÌl. P¯ed Soudcem dob¯e obstojÌ. Jeho odmÏnou bude radost a vÌtÏzstvÌì. Kaûdou postavu charakterizujÌ ˙slovÌ, u muûskÈ alegorie jsou navÌc pod nimi v kartuöÌch kr·tkÈ ¯Ìkanky k jednotliv˝m vÏk˘m. Komentov·ny jsou takÈ vyobrazenÌ v ark·d·ch mostu. TÈma ûivotnÌho bÏhu a vÏku ËlovÏka se ve v˝tvarnÈm umÏnÌ objevuje v r˘zn˝ch podob·ch a nar·ûk·ch uû od starovÏku, avöak nejvÏtöÌ obliby dos·hlo teprve v obdobÌ renesance, a to v öirokÈ ök·le typ˘.4 Jednotliv· vÏkov· obdobÌ se zobrazovala jednak samostatnÏ, nebo se ûivot ËlovÏka od narozenÌ po smrt ztv·rÚoval v alegorick˝ch v˝jevech v krajinÏ a v r˘zn˝ch kompoziËnÌch schÈmatech. V n·vaznosti na slovesnou tradici se pro zobrazenÌ jednotliv˝ch vÏk˘ v 15. a 16. stoletÌ ust·lily charakteristickÈ typy a jim p¯i¯azenÈ zvÌ¯ecÌ atributy.5 Ztv·rnÏnÌ obdobÌ lidskÈho ûivota muûe jako k¯ivky na pyramidovÏ uspo¯·dan˝ch stupnÌch poprvÈ nez·visle na sobÏ pouûili kolem roku 1540 malÌ¯i Jˆrg Breu mladöÌ v Augsburgu (obr. 5) a Cornelis Anthonisz v Amsterdamu (obr. 6) ve sv˝ch d¯evo¯ezech.6 K velkÈmu rozmachu obraz˘ schod˘ ûivota doölo v grafickÈ produkci 17. stoletÌ. HlavnÌ ˙lohu zde hr·ly zejmÈna dÌlny v z·padnÌ oblasti NÏmecka (zejmÈna KolÌn nad R˝nem a Augsburg) a Holandsku. Z KolÌna nad R˝nem poch·zÌ grafickÈ p¯edlohy pro rohozeckÈ alegorie. éensk· varianta vÏrnÏ tlumoËÌ mÏdirytinu z poloviny 17. stoletÌ, kterou vydal rytec, nakladatel a obchodnÌk s grafick˝mi dÌly Gerhardt Altzenbach, jemuû je p¯ipisov·no i jejÌ samotnÈ provedenÌ (obr. 4).7 U vyobrazenÌ jednotliv˝ch postav lze vidÏt urËitou sp¯ÌznÏnost s Hollarov˝mi kost˝mov˝mi studiemi ze 40. let 17. stoletÌ. ZejmÈna u Ëty¯icetiletÈ ûeny jsou patrnÈ podobnosti v charakteru odÏvu i postoje s Hollarouvou éenou z KolÌna nad R˝nem z roku 1643.8 Souvislost s Hollarem je jeötÏ vÌce z¯ejm· v protÏjökov˝ch rytin·ch na tÈma stupÚ˘ ûivota muûe a ûeny provedenÈ spolu s muûskou verzÌ Claes Jansz. Visscherem pravdÏpodobnÏ ve 40. letech 17. stoletÌ,9 v nichû m˘ûeme vidÏt prvnÌ doklad obmÏny zn·mÈho schÈmatu schod˘ ûivota s ¯adou motiv˘, kterÈ se objevujÌ u dalöÌch grafick˝ch ztv·rnÏnÌ tÈmatu z doby okolo poloviny 17. stoletÌ vËetnÏ Altzenbachova listu. Ve VisscherovÏ alegorii ûivota ûeny jsou alespoÚ u nÏkter˝ch postav Hollarovy kost˝movÈ studie ûen p¯Ìmo pouûity v nezmÏnÏnÈ podobÏ, coû dokl·d· nap¯Ìklad sedmdes·tilet· ûena, kter· se shoduje s Hollarovou éenou s Basileje z roku 1644.10 V AltzenbachovÏ dÌlnÏ vznikla stejn· kompozice i pro muûsk˝ protÏjöek, kter· je vöak zn·ma jen z popisu od A. Englerta z roku 1907.11 Z dochovan˝ch tisk˘ byla podle nÌ provedena mÏdirytina znaËen· Abrahamem Aubrym, datovan· tÈû do poloviny 17. stoletÌ (obr. 2).12 JejÌ ztv·rnÏnÌ je vöak oproti Altzenbachovi uvolnÏnÏjöÌ a mÈnÏ propracovanÈ a vyznaËuje se vÏtöÌ velkorysostÌ. V porovn·nÌ s rohozeck˝m obrazem tu jsou zjevnÈ nÏkterÈ odliönosti. Je to p¯edevöÌm rozdÌln˝ charakter mÛdy odÏv˘. ZatÌmco u Hartelovy malby odpovÌd· 40. lÈt˘m 17. stoletÌ, u Abrahama Aubryho je styl odÌv·nÌ mladöÌ, asi z 50. let.13 Z·sadnÌ rozdÌl je patrn˝ takÈ u Ëty¯icetiletÈho, kter˝ je na obraze pojat jako zbrojnoö s p¯ilbou oproti slavnostnÏ obleËenÈmu ölechtici u zmiÚovanÈ rytiny (spoleËn· jim z˘stala jen dlouh· d¯evcov· zbraÚ, kterou drûÌ v pravÈ ruce). Z hlediska charakteru a stylu oblÈk·nÌ jednotliv˝ch postav je obrazu blÌûe jin· neznaËen· mÏdirytina z KolÌna nad R˝nem, taktÈû datovan· do poloviny 17. stoletÌ14, kde jsou zas odliönosti v podobÏ stupÚovitÈho mostu (obr. 7). Zd· se tedy, ûe autor rohozeck˝ch alegoriÌ Johan Hartel znal obÏ Altzenbachovy rytiny.


8

1. St·tnÌ z·mek Hrub˝ Rohozec, Johan Hartel (z ⁄stÌ n. L.?): Vzestup a sestup vÏk˘ muûe, »echy 1656, znaËeno Johan Hartel Austiensis,vroËenÌ vpravo dole (foto Zuzana Pykalov·).

2. Abraham Aubry: Vzestup a sestup vÏk˘ muûe, po r. 1650, mÏdiryt, 26,5 × 37,3 cm, Norimberk, Germanisches Nationalmuseum, inv. Ë. HB 20765 pouzdro 1294 (p¯evzato z publikace Joeriflen, Peter ñ Will, Cornelia, Die Lebenstreppe, Kˆln [1983]).

9


3. St·tnÌ z·mek Hrub˝ Rohozec, Johan Hartel (z ⁄stÌ n. L.?): Vzestup a sestup vÏk˘ ûeny, »echy 1656, neznaËeno, vroËenÌ vpravo dole (foto Zuzana Pykalov·, 2002).

4. Gerhard Altzenbach: Vzestup a sestup vÏk˘ ûeny, KolÌn nad R˝nem polovina 17. stol., mÏdiryt, 27,2 × 38,3 cm, D¸sseldorf, Totentanzsammlung ÑMensch und Todì der Universit‰t (p¯evzato z publikace Joeriflen, Peter ñ Will, Cornelia, Die Lebenstreppe, Kˆln [1983]).


10

5. Jˆrg Breu ml.: DevÏt vÏk˘ muûe, Augsburk 1540, d¯evo¯ez, 48,9 × 65,9 cm, Norimberk, Germanisches Nationalmuseum, inv. Ë. H 765 pouzdro 1012. (p¯evzato z publikace Joeriflen, Peter ñ Will, Cornelia, Die Lebenstreppe, Kˆln [1983]). Obrazy n·m tlumoËÌ vnÌm·nÌ bÏhu lidskÈho ûivota v nÏkolika navz·jem souvisejÌcÌch rovin·ch. V prvnÌm pl·nu jde o vyobrazenÌ jednotliv˝ch vÏkov˝ch meznÌk˘ ËlovÏka, p¯edstavovanÈ vyhranÏn˝mi lidsk˝mi typy se sv˝mi atributy, rekvizitami a vysvÏtlujÌcÌmi ˙slovÌmi. Kaûd· jednotliv· postava takÈ ztÏlesÚuje marnost lidskÈ honby za naplÚov·nÌm sv˝ch hmotn˝ch tuûeb a je ironickou nar·ûkou na ne¯esti a neduhy pro ten kter˝ vÏk. Motiv stoup·nÌ a sestupu spojuje kaûd˝ vÏkov˝ stupeÚ do k¯ivky, kter· rozdÏluje ûivot na vzestupnÈ obdobÌ ml·dÌ od narozenÌ do Ëty¯iceti let, pln˝ bezstarostnosti a lehkov·ûnosti, a na dobu st·¯Ì od öedes·ti do sta let, se ztr·cenÌm vöech iluzÌ a smÏ¯ov·nÌm st·le vÌce k nadÏjÌm, spojovan˝ch s posmrtn˝m ûivotem v BoûÌ p¯Ìtomnosti. Pades·tilet˝ muû Ëi ûena ztÏlesÚujÌ vrchol sÌly a sebejistoty, ale z·roveÚ zastavenÌ zr·nÌ a neodkladnost n·sledujÌcÌho p·du. PyramidovÈ uspo¯·d·nÌ m˘ûe b˝t z·roveÚ vnÌm·no jako obraz postavenÌ osob urËitÈho vÏku ve spoleËenskÈ a mocenskÈ hierarchii mÏöùanskÈho Ëi ölechtickÈho rodu.15 Celkov˝ v˝znam spolu s doprovodn˝mi texty poukazuje v duchu k¯esùanskÈ mor·lky na pomÌjivost pozemskÈho ûivota jako doËasnÈ pouti, na jejÌmû konci Ëek· ËlovÏka neodvratnÏ smrt, ale z·roveÚ i nadÏje na blaûen˝ posmrtn˝ ûivot v tÏsnÈ blÌzkosti Boha. Je zde vöudyp¯Ìtomn· v˝zva pamatovat na smrt, hledat vyööÌ hodnoty v souladu s BoûÌ v˘lÌ a naplnit tak smysl lidskÈho ûivota.

11


6. Cornelis Anthonisz: DevÏt vÏk˘ muûe, Amsterdam kolem 1540, d¯evo¯ez, 49,5 × 36 cm, Amsterdam, Rijksmuseum-Rijksprentenkabinet, inv. Ë. A 10296. (p¯evzato z publikace Joeriflen, Peter ñ Will, Cornelia, Die Lebenstreppe, Kˆln [1983]).


12

7. Vzestup a sestup vÏk˘ muûe, KolÌn nad R˝nem polovina 17. stol., mÏdiryt, 27,2 × 37,5 cm, D¸sseldorf, Totentanzsammlung ÑMensch und Todì der Universit‰t (p¯evzato z publikace Joeriflen, Peter ñ Will, Cornelia, Die Lebenstreppe, Kˆln [1983]). TEXTY NA OBRAZECH 16 Alegorie ûivota muûe HornÌ p·ska s nadpisem: Auff und Niedergang des mannlichen Alters. Vzestup a sestup muûskÈho vÏku Lev· hornÌ kartuö: Von jung und alten Leuth schaw hier den under Scheidt. Merk hier das grˆnne Holtz wie dan die Blum abfelt. Theils mutig und geschwindt. Theils wunschen auch ihr Endt. Theils heiraten zu sambt. Das Grab sie aller End. Mezi mlad˝mi a star˝mi lidmi zde z¯i ten rozdÌl. Vöimni si zde toho zelenÈho d¯eva, jak z nÏj pak opad·v· kvÏt. Jedni stateËnÏ a rychle. DruzÌ p¯ejÌ si uû konec. JinÌ se ûenÌ. Hrob je vöech konec.

Alegorie ûivota ûeny HornÌ p·ska s nadpisem: Auff und Niedergang des weiblichen Alters Vzestup a sestup ûenskÈho vÏku Lev· hornÌ kartuö: Der jung und alter Leuth ihr Zeit das grˆn und D¸rholtz underscheildt. Theils mutig gehn, starck und geschwindt. Der Todt und Grab sie alle gewindt. »as mlad˝ch a star˝ch lidÌ rozliöuje zelenÈ a suchÈ d¯evo. Jedni odv·ûnÏ jdou, silnÌ a rychlÌ. Smrt a hrob nad vöemi nakonec zvÌtÏzÌ.

13


Prav· hornÌ kartuö: Dem Mensch wirdt vorgestelt. Sein auff und und nider geh. Ein Trap der ander nach steigt er bleibt nimmer stehn. Baldt ihn die Jahren auff und darnach bringen ab. Bifl er zu Puluer wirdt und Aschen in seim Grab. »lovÏku je p¯edurËeno svÈ nahoru a dol˘ jÌt. Jeden stupeÚ za druh˝m kr·ËÌ a nezastavÌ se. Roky ho vedou tu vzh˘ru a potÈ zase dol˘. Dokud se nestane prachem a popelem ve svÈm hrobÏ.

Prav· hornÌ kartuö: Der Mensch geborn geht auf und ab. Bleibt nimmer stehn bifl zu dem Grab. Die Trappen sichst du heir gestelt. Von Allen er dem Todt zuf‰lt. »lovÏk zrozen jde nahoru a dol˘. NezastavÌ se aû ke hrobu. Schody zde vidÌö se¯azenÈ. Ze vöech se dojde ke smrti.

Tabule nesen· andÏlem: Bestell dein Haufl zu deinem best. Der Todt dem Leben folgt zu letz. Kein bleiben ist hier auff der Erdt such droben nur wafl ewig Werth. Opatruj sv˘j d˘m ke svÈmu dobru. Smrt po ûivotÏ n·sleduje nakonec. Nikdo nez˘stane zde na zemi trvale, hledej jen v nebi, co vÏËnÈ jest.

Tabule nesen· andÏlem: Bestell dein Haufl zu deinem best. Der Todt dem Leben folgt zu letz. Kein bleiben ist hir auff Erdt such droben nur wafl ewig Werth. Opatruj sv˘j d˘m ke svÈmu dobru. Smrt po ûivotÏ n·sleduje nakonec. NenÌ setrv·nÌ zde na zemi, jen v nebi hledej, co m· vÏËnou cenu.

Tabule nesen· smrtkou: Bedencken lehr unfl alle Zeudt, dafl wir dem Todt zu gehn bereit, damit keiner betrogen sey, mag difl all Zeit bedencken frey. Pamatovat n·s uËÌ kaûd˝ Ëas, abychom byli p¯ipraveni jÌt smrti vst¯Ìc, aby nikdo nebyl oklam·n, m· toho b˝t svobodnÏ pamÏtliv˝ v kaûd˝ Ëas.

Tabule nesen· smrtkou: Bedencken lehrt unfl alle Zeit. Dafl wir dem Todt zu gehn bereit. Dafl keiner betrogen sey mag difl Alzeit bedencken frey. Pamatovat n·s uËÌ kaûd˝ Ëas, abychom byly p¯ipraveny jÌt smrti vst¯Ìc. Aby nikdo nebyl oklam·n, nechù na to svobodnÏ myslÌ po vöechen Ëas.

DolnÌ kartuö, uprost¯ed mezi andÏlem a smrtkou: Wachet dan ihr w¸st noch den Tag, noch die Stundt. Mat. C. 25 V. 13 Selig ist der der Gottes Will auff alle Trappen stelt sein Zill. Beim Richter wirdt er woll bestehn. Sein Lohn wirdt Frewdt im Himmell sein.

DolnÌ kartuö: Wachet: dan ihr w¸st noch den Tag noch die Stundt. Math. C. 25. V. 13 Selig ist die die Gottes Will auff alle Trappen stelt sein Zill. Beim Richter wirdt sie wohl bestehen. Sein Lahn wirdt Frewdt und Triumph sein.


14

BdÏte, neb nezn·te dne ani hodiny. Mat. kap. 25 verö 13 Blaûen ten kdo BoûÌ v˘li na vöech stupnÌch klade za sv˘j cÌl. P¯ed Soudcem bude st·t. Jeho odmÏnou bude radost v nebi. Nad lev˝m obloukem mostu: Der Anfang ist sehr lieb und suefl. ZaË·tek je velmi mil˝ a sladk˝. Nad st¯ednÌm obloukem mostu (nad PoslednÌm soudem): Ein Jeder doch bedenck den Dag, dem Niemandt gantz entgehen mag. Kaûd˝ ale pamatuj na den, kterÈmu nikdo nem˘ûe zcela uniknout. Nad prav˝m obloukem mostu (nad scÈnou poh¯bu): Das End den B¸rden tragen mufl. SvÈ jho musÌ nÈst aû do konce.

BdÏte, neb nezn·te den ani hodinu. Mat. kap. 25 verö 13 Blaûen· je ta, kter· BoûÌ v˘li stavÌ na vöech stupnÌch za sv˘j cÌl. P¯ed Soudcem dob¯e obstojÌ. JejÌ odmÏnou bude radost a vÌtÏzstvÌ. Nad lev˝m obloukem mostu (nad scÈnou narozenÌ): Von allen Trappen her zu kompt. Ze vöech stupÚ˘ odtud vzejÌt. Nad st¯ednÌm oblokem mostu: Der Mensch gebohren geht auf und ab, ist elendts voll bifl zu dem Grab. »lovÏk, zrozen jde nahoru dol˘, je uboh˝ aû ke hrobu. Nad prav˝m obloukem mostu (nad scÈnou poh¯bu): Gewifl ist der Todt, ungewifl die Stundt. Jist· je smrt, nejist· hodina.

Pod jednotliv˝mi vÏkov˝mi stupni: NovorozenÏ: Die Blum im Knops sich hoffung macht. KvÏtina si v poupÏti dÏl· nadÏje. 5 let: Die Ros geht auff die Muter lacht. R˘ûe se rozvÌjÌ, matka se smÏje. 10 let: Zehn Jahr ein Kind Ich spiel gern wie der Aff. Deset let ñ dÌtÏ Hraji si r·d jako opiËka. 20 let: Zwanzig Jahr ein Jungling Ich dantz ich spring wie ein jungs Kalb. Dvacet let ñ mladÌk TanËÌm a sk·Ëu jako tel·tko. 30 let: Dreisig Jahr ein Man Zur Arbeit ich wie ein Ocks geht. T¯icet let ñ muû K pr·ci chodÌm jako v˘l. 40 let: Vierzig Jahr wolge than Wie ein Lew starck und mutig steht. »ty¯icet let ñ dob¯e ËinÏno Jako lev stojÌm siln˝ a stateËn˝. 50 let: F¸nffzig Jahr sill stahn. Des Fucks klugheit du findest hir.

Pod jednotliv˝mi vÏkov˝mi stupni: NovorozenÏ: Der Rosenknopf in Windlein ligt. R˘ûov˝ knoflÌËek leûÌ v plenk·ch. 5 let: Die Rofl hir vˆllig sich aufl gibt. R˘ûe se zde plnÏ rozvÌjÌ. 10 let: Dafl Roslein r¸ht & H¸nlein speist. R˘ûiËka usÌn· & slepiËka zobe. 20 let: Der Wiedehopff heir sich schm¸ckt und ziert. Dudek se tu zdobÌ a ölechtÌ. 30 let: Die Jumffer wie ein Pfau stoltziert. Panna jako p·v si vykraËuje. 40 let: Wie ein H¸n ich mein Kinder wehr. Jako slepice hlÌd·m svÈ dÏti.

15


Pades·t let ñ zastavenÌ Liö·kovu chytrost zde nalezneö. 60 let: Sechzig Jahr gehets Alter ahn Des Wolffs Begirligkeit gefelt mir. äedes·t let ñ p¯ich·zÌ st·¯Ì Vlkova chtivost se mi lÌbÌ. 70 let: Siebenzig Jahr ein Greifl Die Sch‰tz der Hundt huff und bewach. Sedmdes·t let ñ sta¯ec Poklady hromadÌ a hlÌd· pes. 80 let: Achtzig Jahr nimmer weifl Zorn und grim ist beim Leopardt. Osmdes·t let ñ nic uû nevÌ Zlostn˝ a popudliv˝ jako leopard. 90 let: Neunzig Jahr der Kinder Spott Sehr langsam mit dem Esell bin. Devades·t let ñ dÏtem pro smÌch Velmi pomal˝ jsem s oslem. 100 let: Hundert Jahr begnadt dir Gott Beim Todt der gerecht wie ein Schwan singt. Sto let ñ B˘h ti buÔ milostiv Ve smrti, jeû je spravedliv·, zpÌv· labutÌ pÌseÚ.

50 let: Wie ein Kranich sey ich wacht sam. Jsem ostraûit· jako je¯·b. 60 let: Wie ein Ganfl ich mich mesten kan. Jako husa se mohu vykrmovat. 70 let: Der Adler hoch fleucht ich zu Gott. Orel letÌ vysoko, j· k Bohu. 80 let: Ich wie ein Eull bin der Weltt spott. Jako sova jsem svÏtu pro posmÏch. 90 let: Ich Fladermaufl & Haufl verwahr. Jsem netop˝r a hlÌd·m d˘m. 100 let: Ich segne die Welt zum Himmel fahr. Rozûehn·v·m se se svÏtem, jdu do nebe.

P ozn·mky 1 Oba obrazy olej na pl·tnÏ, Alegorie vÏk˘ muûe 110 × 160 cm, Alegorie vÏk˘ ûeny 114 × 189 cm. 2 ⁄pravy interiÈru nechal provÈst Frantiöek Vincenc Desfours (Ü 1869) v letech 1840ñ1842 a znovu roku 1852. VlËek, Pavel, Ilustrovan· encyklopedie Ëesk˝ch z·mk˘, Praha 2001, s. 265. 3 Evangelium podle Matouöe, 25. kapitola, 13. verö. 4 K tÈmatu vÏku a ûivotnÌho bÏhu ËlovÏka ve v˝tvarnÈm umÏnÌ a literatu¯e Joeriflen, Peter ñ Will, Cornelia, Die Lebenstreppe. Bilder der menschlichen Lebensalter. Eine Ausstellung des Landschaftsverbandes Rheinland, Rheinisches Museumsamt, Brauweiler in Zusammenarbeit mit dem St‰dtischen Museum Haus [Ausstellung und Katalog], Kˆln, Rheinland, [1983], (Schriften des Rheinischen Museumsamtes; Nr. 23). 5 Wanders, Hubert, Das springende Bˆckchen ñ Zum Tierbild in den dekadischen Lebensalterdarstellungen, in: viz pozn. 4, s. 61 an. 6 Joeriflen, Peter, Lebenstreppe und Lebensalterspiel im 16. Jahrhundert, in: viz pozn. 4, s. 25 an. 7 Za upozornÏnÌ na existenci grafick˝ch p¯edloh a post¯ehy o mÛdÏ vdÏËÌm Mgr. Lence VaÚkovÈ. Joeriflen, Peter ñ Will, Cornelia, Die Lebenstreppe, s. 116ñ117. 8 Srovnej Kybalov·, Ludmila, DÏjiny odÌv·nÌ. Barok a Rokoko, Praha 1996, s. 57. 9 Joeriflen, Peter ñ Will, Cornelia, Die Lebenstreppe, s. 111ñ112. 10 Viz. pozn·mka Ë. 8. 11 Englert, Anton, Die menschlichen Alterstufen in Wort und Bild, Zeitschrift des Vereines f¸r Volkskunde 17, 1907, s. 16ñ42. 12 Joeriflen, Peter ñ Will, Cornelia, Die Lebenstreppe, s. 113ñ114. 13 Srovnej Kybalov·, Ludmila, DÏjiny odÌv·nÌ. Barok a Rokoko, s. 32 an, s. 62 an. 14 Joeriflen, Peter ñ Will, Cornelia, Die Lebenstreppe, s. 115ñ116. 15 Z dÌlny Gerharda Altzenbacha poch·zÌ rovnÏû vyobrazenÌ soci·lnÌ a mocenskÈ hierarchie, jehoû z·klad takÈ tvo¯Ì pyramidovÏ stupÚovit˝ most vyklenut˝ t¯emi ark·dami, mÏdiryt, polovina 17. stoletÌ, N¸rnberg, Germanisches Nationalmuseum, zdroj www.uni-muenster.de/FNZ-online/. 16 Texty p¯eloûila Mgr. Martina Jan·kov·.

J. Novotný: Adolf Donath a Lesser Ury sbírka obrazù na Hrubém Rohozci

16

ADOLF D ONATH

A LESSER U RY ñ SBÕRKA OBRAZŸ V DEPOZIT¡ÿI ST¡TNÕHO Z¡MKU H RUB› ROHOZEC JaromÌr Novotn˝ Soubor obraz˘, kreseb a grafik Lessera Uryho a dalöÌch p¯ev·ûnÏ nÏmeck˝ch autor˘ z prvnÌ t¯etiny 20. stoletÌ byl po 2. svÏtovÈ v·lce p¯evezen˝ na Hrub˝ Rohozec ze z·mku v TeplicÌch nad MetujÌ. Svou skladbou se vydÏluje a jiû od poË·tku bylo z¯ejmÈ, ûe se jedn· o zvl·ötnÌ celek. BÏhem postupnÈ identifikace dÏl se uk·zalo, ûe se jedn· o samostatnou sbÌrku, kter· s p˘vodnÌm fondem Teplic nesouvisÌ. Teplice nad MetujÌ vlastnila rodina Faltis˘. Jejich sbÌrka takÈ obsahovala ¯adu dÏl nÏmeck˝ch a rakousk˝ch umÏlc˘ p¯elomu stoletÌ. P¯edv·leËn· majitelka z·mku Gertie Hampl-Faltisov· byla b·snÌ¯kou a publikovala nap¯. v Ëasopise Witiko, ËtvrtletnÌku nÏmeckÈ menöiny v »ech·ch. PrvnÌ domnÏnka, ûe nap¯. obrazy L. Uryho mohli koupit sami FaltisovÈ na (nÌûe zmÌnÏnÈ) aukci jeho poz˘stalosti v roce 1932 v BerlÌnÏ, se nepotvrdila ñ ani jeden z obraz˘ nenÌ v katalogu uveden. P˘vodnÌ teplick˝ mobili·¯ byl z vÏtöiny (pr·vÏ s v˝jimkou zmÌnÏnÈho souboru) p¯evezen na z·mek v N·chodÏ.1 ZatÌm nenÌ jasnÈ, jak se obrazy Uryho a dalöÌch autor˘ do Teplic dostaly.2 Materi·ly z doby St·tnÌ pam·tkovÈ spr·vy uloûenÈ v N·rodnÌm ˙st¯ednÌm archivu se o tomto celku nijak nezmiÚujÌ. Soupis movitÈho majetku (tzv. ÑËern· knihaì) proveden˝ jiû na Rohozci je datov·n rokem 1953. Poloûky hruborohozeckÈho souboru jsou z velkÈ vÏtöiny oznaËeny star˝m invent·rnÌm ËÌslem s pÌsmeny D.T. Jde pravdÏpodobnÏ o zkratku ÑDonath Tepliceì. P¯i p¯evozu na Hrub˝ Rohozec tedy jeötÏ bylo z¯ejmÈ, ûe jde o zvl·ötnÌ sbÌrkov˝ soubor. P¯i zpracov·nÌ z·kladnÌ evidence v 70. letech vöak jiû tato skuteËnost nenÌ akcentov·na. S velkou pravdÏpodobnostÌ se jedn· o sbÌrku nebo Ë·st sbÌrky historika a teoretika umÏnÌ Adolfa Donatha. Vypl˝v· to z autorstvÌ dÏl a z Ëast˝ch dedikacÌ pr·vÏ Donathovi. Sv˝mi dÌly jsou zde zastoupeni auto¯i, kte¯Ì se s Donathem osobnÏ znali. NÏkte¯Ì byli tÈû p¯·teli Lessera Uryho, zn·mÈho nÏmeckÈho malÌ¯e, jehoû dÌla tvo¯Ì vÏtöinu tohoto teplickÈho souboru, a kter˝ byl jednÌm z d˘leûit˝ch umÏlc˘, jimiû se Donath teoreticky zab˝val. Mimo jinÈ ve sbÌrce najdeme tÈû malÌ¯˘v portrÈt A. Donatha s vÏnov·nÌm. Soubor t¯in·cti Uryho maleb a kreseb na HrubÈm Rohozci je reprezentativnÌ. Takto poËetnÈ zastoupenÌ mimo nÏmeckÈ galerijnÌ instituce je v˝jimeËnÈ. KromÏ interiÈr˘ a momentek z berlÌnsk˝ch kav·ren zahrnuje vöechny podstatnÈ stylovÈ a motivickÈ okruhy jeho tvorby ñ zejmÈna krajiny a mÏstskÈ scÈny, ale i z·tiöÌ, n·mÏty z Bible a portrÈt. Vynik· zde nap¯Ìklad drobn· olejomalba ÑLipskÈho n·mÏstÌì v BerlÌnÏ ñ p¯Ìklad Uryho osobitÈ verze impresionismu uplatnÏnÈho v noËnÌch scÈn·ch, nebo potemnÏl· pastelov· krajina, vznikl· snad bÏhem jednoho z autorov˝ch pobyt˘ v Durynsku. Tyto i dalöÌ pr·ce jsou svou kvalitou plnÏ srovnatelnÈ s Uryho d˘leûit˝mi obrazy prezentovan˝mi nÏmeck˝mi galeriemi. NÏkolika dÌly jsou pak zastoupeni i dalöÌ auto¯i: Ernst Oppler (1867ñ1929) portrÈtem slavnÈho nÏmeckÈho historika umÏnÌ Wilhelma Bodeho, p¯Ìznivec sionistickÈho hnutÌ, zn·m˝ grafik Hermann Struck (1876ñ1944) portrÈtem L. Uryho, slavn˝ Lovis Corinth (1858ñ1925) sv˝m autoportrÈtem, Ephraim Mose Lilien (1874ñ1925) jednÌm ze sv˝ch motiv˘ z Palestiny.3 Ve vöech Ëty¯ech p¯Ìpadech se jedn· o grafiky s autorskou dedikacÌ Donathovi, v p¯ÌpadÏ Opplerovy grafiky jeötÏ navÌc s vÏnov·nÌm od W. Bodeho.

17


Hermann Struck, PortrÈt Lessera Uryho, 1921. Lesser Ury, PortrÈt Adolfa Donatha, 1926. D·le zde najdeme zatÌm neurËen˝ d·msk˝ portrÈt 4 ñ olejomalbu od Ferdinanda Reznicka (1868ñ1909), akvarelov˝ pohled na KodaÚ Wilhelma Wagnera (1887ñ1969) a humorn˝ lept z roku 1739 zobrazujÌcÌ dva slavnÈ staroûitnÌky (ÑDue Famosi Antiquariì), kter˝ snad mÏl b˝t nar·ûkou na Donathovo znalectvÌ, styky se sbÏrateli, Ëi bratr˘v staroûitnick˝ obchod v Praze. ÿada dÏl byla objasnÏna autorsky i motivicky a tyto informace byly mj. vyuûity pro doplnÏnÌ v r·mci Z·kladnÌ evidence mobili·rnÌch fond˘.5 Adolf (tÈû Adolph) Donath6 (1876 KromÏ¯Ìûñ1937 Praha) byl v˝znamn˝m historikem a kritikem umÏnÌ. Poch·zel z nÏmecko-ûidovskÈ rodiny z KromÏ¯Ìûe, ûil ve VÌdni, BerlÌnÏ (1905ñ1933), zem¯el v Praze. JeötÏ v KromÏ¯Ìûi se p¯·telil s Maxem ävabinsk˝m, sezn·mil se s Jaroslavem Vrchlick˝m, kter˝ mu zprost¯edkoval mnoho dalöÌch kontakt˘ s osobnostmi v oblasti kultury a umÏnÌ, tehdy zejmÈna mezi b·snÌky. Ve VÌdni se sezn·mil s Th. Herzlem, kter˝ oceÚoval jeho b·snickou sbÌrku ÑJudenliederì, a Martinem Buberem, roku 1902 v BerlÌnÏ s Wilhelmem Bodem.7 Donath se zab˝val nÏmeck˝m i Ëesk˝m umÏnÌm a sbÏratelstvÌm, mj. i v Ëasopise Der Kunstwanderer, kter˝ vyd·val mezi lety 1919ñ1932 v BerlÌnÏ. Kv˘li problÈm˘m se sv˝m liber·lnÌm postojem k umÏnÌ za zmÏnÏnÈ politickÈ situace v NÏmecku (jÌm podporovanÈ modernÌ umÏnÌ bylo po p¯evzetÌ moci nacisty odsouzeno jako ÑEntartete Kunstì a jeho knihy p·leny), odeöel v roce 1933 z BerlÌna do Prahy. Zde spolupracoval mj. s UmÏleckopr˘myslov˝m muzeem a vyd·val dalöÌ periodika. Je poh¯ben na ûidovskÈm h¯bitovÏ v Praze-StraönicÌch. Mezi jeho spisy (nap¯. ÑDie Psychologie des Kunstsammelnsì, Berlin 1911, ÑTechnik des Kunstsammelnsì, Berlin 1925, ÑWie die Kunstf‰lscher arbeitenì, Praha 1937 a dalöÌ) najdeme i monografii a mnoho kratöÌch text˘ o Lesseru Urym (vËetnÏ ˙vodu v katalogu draûenÈ poz˘stalosti). Z obs·hlosti autorovi vÏnovan˝ch text˘, ale t¯eba i z charakteru zmÌnÏn˝ch dedikacÌ Uryho dÏl na HrubÈm Rohozci Donathovi (spolu s dalöÌmi autory se jedn· celkem o 7 vÏnov·nÌ), lze usoudit, ûe jejich vztah byl velmi p¯·telsk˝ a ûe Donath byl pro Uryho jednÌm z jeho nejd˘leûitÏjöÌch teoretik˘ a obh·jc˘.


18

Lesser Ury (1861 Birnbaumñ1931 BerlÌn) se narodil jako t¯etÌ syn ûidovskÈho peka¯e v Birnbaumu (tehdejöÌ Prusko). Jiû roku 1873 se rodina p¯estÏhovala do BerlÌna. Studoval na AkademiÌch v D¸sseldorfu, Bruselu, studijnÏ pob˝val tÈû v Pa¯Ìûi, Stuttgartu, Karlsruhe a MnichovÏ, od roku 1887 byl zpÏt v BerlÌnÏ. Zde se sezn·mil s M. Liebermannem, jiû uzn·van˝m umÏlcem. PrvnÌ v˝stavy nebyly dob¯e p¯ijaty ve¯ejnostÌ, zejmÈna kv˘li netradiËnÌm noËnÌm mÏstsk˝m scÈn·m, ale na p¯Ìmluvu Adolpha von Menzela zÌskal Ury ofici·lnÌ ocenÏnÌ Akademie. Roku 1893 se stal Ëlenem MnichovskÈ Secese. Na zaË·tku devades·t˝ch let cestoval do It·lie, od r. 1895 do Durynska (pastel s motivem tamnÌ krajiny z pozdÏjöÌch cest se nach·zÌ i v souboru na HrubÈm Rohozci). Z druhÈ poloviny devades·t˝ch let poch·zejÌ Ëasto monument·lnÌ obrazy s biblickou tematikou ÑJerusalemì (1896), triptych Ñ»lovÏkì (1898), ÑAdam a Evaì (1896). V roce 1899 se Ury sezn·mil s Martinem Buberem a grafiky Hermannem Struckem a Ephraimem Moses Lilienem. Roku 1901 byly Uryho obrazy (kromÏ dalöÌch autor˘, nap¯. Hermanna Strucka) vystaveny u p¯Ìleûitosti 5. sionistickÈho kongresu v Basileji. V tomto roce takÈ ˙dajnÏ poprvÈ vidÏl Uryho obrazy Adolf Donath. Podle dedikace obrazu na HrubÈm Rohozci (ÑVesniceì, 1900) lze vöak usoudit, ûe se znali jiû o rok d¯Ìve. V roce 1903 vyöla esej Martina Bubera o Uryho dÌle, 1904ñ06 pak prvnÌ Ël·nky od Adolfa Donatha. 1914 byl L. Corinthem jmenov·n Ëlenem BerlÌnskÈ Secese, kde mÏl o rok pozdÏji v˝stavu. 1916 n·sledovala ˙spÏön· velk· retrospektivnÌ v˝stava u berlÌnskÈho galeristy, obchodnÌka s umÏnÌm a vydavatele Paula Cassirera (1871ñ1926). Roku 1920, deset let potÈ co se sezn·mili, napsal teoretik Karl Schwarz 8 malÌ¯ovu prvnÌ monografii. V tÈ dobÏ jiû Ury pociùoval sÌlÌcÌ antisemitismus ñ v˝zvu Hermanna Strucka k ˙Ëasti na v˝stavÏ ûidovsk˝ch umÏlc˘ odmÌtl, mimo jinÈ tÈû ze zdravotnÌch d˘vod˘. Roku 1921 se stal Ëestn˝m Ëlenem BerlÌnskÈ secese, k 60. narozenin·m vych·zejÌ monografie o Urym od Adolfa Donatha a Lothara Briegera. V roce 1926 cestoval do Lond˝na, 1928 na dva t˝dny do Pa¯Ìûe, kde prodÏlal tÏûk˝ infarkt. Z roku 1931 poch·zejÌ pohledy z okna ateliÈru9 a poslednÌ autoportrÈt. Zem¯el 18. ¯Ìjna tÈhoû roku na z·stavu srdce, kr·tce p¯ed zah·jenÌm v˝stavy k sedmdes·tin·m v N·rodnÌ galerii v BerlÌnÏ. V roce 1932 po retrospektivnÌ v˝stavÏ v Breslau (Wroclaw) probÏhla draûba poz˘stalosti v berlÌnskÈm aukËnÌm domÏ Paula Cassirera.

Lesser Ury, LipskÈ n·mÏstÌ v BerlÌnÏ, kolem 1890.

19


Lesser Ury je spolu s Corinthem, Liebermannem a Slevogtem povaûov·n za jednoho z d˘leûit˝ch p¯edstavitel˘ nÏmeckÈho impresionismu. Jiû sv˝mi ran˝mi interiÈry si vyslouûil podporu Adolpha von Menzela. P˘sobivost vöednodennÌch situacÌ spojoval s efektnÌ pracÌ s barvou a svÏtlem, rozvÌjenÈ pak v jeho v˝jevech z dennÌch a hlavnÏ noËnÌch velkomÏstsk˝ch ulic. NavÌc tyto scÈny s oblibou zobrazoval v deöti, takûe mnoûstvÌ odlesk˘ z r˘zn˝ch povrch˘ v umÏlÈm osvÏtlenÌ vzr˘st· a vytv·¯Ì tÌm prostor uvolnÏnÈmu malÌ¯skÈmu gestu. TÈû Uryho krajiny jsou plnÈ vody. LesnatÈ krajiny s jezery a ¯ekami hledal zejmÈna v okolÌ BerlÌna, Por˝nÌ a Durynsku. Sv˝mi dÌly s biblick˝mi motivy a kontakty s p¯edstaviteli ûidovskÈ intelektu·lnÌ elity se tÈû podÌlel na dobovÏ aktu·lnÌ renesanci ûidovskÈ kultury. Jiû za jeho ûivota bylo nÏkolik dÏl zakoupeno do st·tnÌch galeriÌ, v˝stavy konanÈ Lesser Ury, Kytice, 1893. v tehdejöÌch v˝znamn˝ch institucÌch pak dokl·dajÌ Uryho silnou pozici v dobovÈm kontextu: nap¯. BerlÌnsk· Secese (1915), Galerie Tannh‰user (Mnichov ñ 1917), BerlÌnsk· Secese (1922 ñ vystaveno 150 obraz˘), N·rodnÌ galerie v BerlÌnÏ (1924, 1927 a 1931). I pro NÏmecko samotnÈ byl vöak doned·vna autorem mÈnÏ zn·m˝m ñ po v˝stavÏ roku 1932 v Breslau (Wroclaw) probÏhlo nÏkolik v˝stav v Izraeli a USA, ale v NÏmecku aû v roce 1961, ke 100. v˝roËÌ umÏlcova narozenÌ. ReprezentativnÌ retrospektiva dosud chybÌ. NejvÏtöÌ mnoûstvÌ Uryho dÏl se nach·zÌ v soukrom˝ch sbÌrk·ch. ZanÌcen˝m sbÏratelem byl Dr. Carl Schapira, kter˝ kupoval dÌla p¯Ìmo od Uryho a takÈ na draûbÏ poz˘stalosti u P. Cassirera. Soupis sbÌrky (Schapira-Verzeichnis)10 obsahuje 108 dÏl. Tento soubor byl potÈ rozprod·n kolem roku 1960 v New Yorku. DalöÌm pramenem je samotn˝ Cassirer˘v aukËnÌ katalog Uryho poz˘stalosti z roku 1932 s textem Adolfa Donatha, kter˝ obsahuje 129 olejomaleb, 123 pastel˘ a 4 kresby. Uryho dÌla pat¯ila za vl·dy n·rodnÌch socialist˘ mezi tzv. ÑEntartete Kunstì a za v·lky se pak Ëasto ñ ve sbÌrk·ch rodin opouötÏjÌcÌch zemi ñ ocitla mimo NÏmecko. To takÈ ztÏûuje sestavenÌ soupisu dÏl, jeû pr·vÏ probÌh·.11


SOUPIS DÃL L. Uryho a dalöÌch autor˘ v depozit·¯i st·tnÌho z·mku Hrub˝ Rohozec (p˘vod Teplice nad MetujÌ) Lesser Ury (1861ñ1931) PortrÈt Adolfa Donatha, 1926, 70,5 × 50,5 cm, olej, pl·tno, sign. s dedikacÌ vlevo naho¯e: S. lieben Freunde Adolf Donath dem F¸nfzigj‰hrigen Lesser Ury 1926 (SvÈmu milÈmu p¯ÌteliAdolfu Donathovi k pades·tin·m Lesser Ury 1926) Oslava pades·t˝ch narozenin se konala 9. prosince 1926 v BerlÌnÏ za ˙Ëasti nÏkolika set hostÌ a ofici·lnÌch gratulant˘, veËer se Donath setkal se sv˝mi blÌzk˝mi p¯·teli Lesserem Urym a Stefanem Zweigem (podrobnÏji viz. Sv·tek, Josef, Adolph Donath, Muzeum KromÏ¯Ìûska, 1990, s. 27). LipskÈ n·mÏstÌ v BerlÌnÏ, kolem 1890, 12,3 × 22 cm, olej, d¯evo Jedna z Uryho typick˝ch mÏstsk˝ch scÈn, jeden z û·nr˘, dÌky kter˝m se stal zn·m˝m malÌ¯em. Vlivy impresionismu zde vy˙stily v jeho osobitou öerosvitnou variantu v noËnÌch deötiv˝ch v˝jevech z mÏstsk˝ch bulv·r˘, kde bohatÈ reflexy noËnÌho umÏlÈho osvÏtlenÌ vyuûÌv· k vybudov·nÌ efektnÌ optickÈ t¯ÌötÏ. PodobnÈ dva obrazy vystavenÈ

20

v BerlÌnÏ roku 1889 si tehdy vyslouûily nech·pavÈ reakce publika, jeû se pohoröovalo nad ÑbÌl˝mi a Ëern˝mi skvrnami na ploöe, nan·öenÈ öpachtlÌì a nad Ñbarevn˝m rag˙ì (Ñschwarzen Farbenragoutì) (A. Donath, Lesser Ury, Seine Stellung in der modernen deutschen Malerei, Berlin, 1921, s.17). Kytice, 1893, 49,8 × 34,5 cm, pastel, karton PomÏrnÏ ranÈ dÌlo autora, vytvo¯enÈ v roce jeho p¯ijetÌ do spolku MnichovskÈ secese. K û·nru kvÏtinovÈho z·tiöÌ se Ury pr˘bÏûnÏ vracel. Krajina, 49 × 33 cm, uhel na kartonu Vesnice, 1900, 33 × 44 cm, tempera, tuö na kartonu, sign. a dedikace vlevo dole tuöÌ: s. lieben Donath Lesser Ury 1900 Durynsk· krajina (u Friedrichsrody), 1905, 68 × 100 cm, pastel, karton DÌlo vzniklÈ za nÏkterÈho z pobyt˘ v Durynsku v letech 1904ñ06. Krajina, 1910, 37 × 51,5 cm, olej, pl·tno Krajina s ¯ekou, 13,5 × 23,5 cm, olej, d¯evo PravdÏpodobnÏ krajina s R˝nem. Spolu s krajinami z Holandska a z jezernÌch oblastÌ v okolÌ BerlÌna tvo¯Ì i r˝nskÈ motivy v Uryho dÌle rozs·hlÈ volnÈ cykly ÑvodnÌchì krajin.

Lesser Ury, Durynsk· krajina (u Friedrichsrody), 1905.

21


Lesser Ury, MÏstsk· veduta, 1913. MÏstsk· veduta, 1913, 34,5 × 49,5 cm (svÏtlost), pastel, papÌr V letech 1912ñ13 cestoval Ury po Holandsku. DÌlo pravdÏpodobnÏ poch·zÌ z tÏchto cest a zobrazuje nÏkterÈ z holandsk˝ch mÏst. Pohled na Lond˝n, 1926, 35,5 × 50 cm, pastel, karton Veduta pat¯Ì pravdÏpodobnÏ k sÈrii obraz˘ namalovan˝ch bÏhem cesty do Lond˝na v roce 1926, pozdÏji vystaven˝ch v Kunst Kammer Martina Wasservogela v BerlÌnÏ. StejnÏ jako u pa¯Ìûsk˝ch vedut je zde patrn· inspirace francouzsk˝m impresionismem.

Studie ñ blahop¯·nÌ, 54,5 × 38 cm, uhel, papÌr, sign. s dedikacÌ: Seinen lieben Adolf Donath an Freundschaft Lesser Ury Hermann Struck (1876ñ1944) PortrÈt Lessera Uryho, 1921, 17,5 × 13 cm, (47 × 36,5 cm), such· jehla, vpravo dole tuûkou dedikace Uryho ûivotopisci ñ Adolfu Donathovi: Urys Biographen gewidmet 16. XI. 21

Ernst Oppler (1867ñ1929) PortrÈt Wilhelma Bodeho, kolem 1925, 24 × 17,5 (38 × 27,5), such· jehla, Opplerovo vÏnov·nÌ vlevo dole: A. Donath N·b¯eûÌ v Pa¯Ìûi, 1928, 24 × 32,7 cm, freundschaftlich, Bodeho vÏnov·nÌ dole olej na pl·tnÏ na kartonu, sign. vlevo dole: L. Ury Paris 1928, vzadu tuûkou ñ Lesser Ury perem: (Zum) Kunstwanderer Donath freundschaftlich Ö Dr. W. Bode Ausstellung VÏnov·nÌ Wilhelma Bodeho (Donathovi, Obraz pat¯Ì pravdÏpodobnÏ do sÈrie 38 olej˘ a pastel˘ namalovan˝ch bÏhem Ëtrn·ctidennÌho poutnÌkovi umÏnÌm Ö p¯Ìtel W. Bode) je nar·ûkou na n·zev Donathova Ëasopisu Der pobytu v Pa¯Ìûi v roce 1928, kterÈ byly potÈ Kunstwanderer. vystaveny v Kunst Kammer Martina Wasservogela v BerlÌnÏ.

Figur·lnÌ studie, 63,5 × 48 cm, litografie, sign. s dedikacÌ dole uprost¯ed tuûkou: Seinen lieben Freunde Adolf Donath Lesser Ury Studie snad z 80. let 19. stoletÌ, pravdÏpodobnÏ k nÏkterÈmu z dÏl na motivy z Bible.

Ephraim Mose Lilien (1874ñ1925) Ulice, 1909, 36 × 28,5 (65,5 × 54), lept, vlevo dole tuûkou dedikace Donathovi: S. l. (seinen lieben) Donath 8. Okt. 1910


Lesser Ury, Pohled na Lond˝n, 1926.

Lesser Ury, N·b¯eûÌ v Pa¯Ìûi, 1928.

22

23


Lovis Corinth (1858ñ1925) VlastnÌ podobizna ve slamÏnÈm klobouku p¯i kreslenÌ, 1913, 23,5 × 17,5 cm (otisk), such· jehla, dole Corinthovo vÏnov·nÌ Donathovi: Ö Donath zur Ö von Autor PodobnÏ komponovan˝ autoportrÈt tohoto slavnÈho nÏmeckÈho malÌ¯e proveden˝ v olejomalbÏ poch·zÌ z tÈhoû roku. Ferdinand Reznicek (1868ñ1909) PortrÈt d·my, 90 × 80,5 cm, olej na papÌ¯e nalepenÈm na pl·tnÏ N·pis na zadnÌ stranÏ uv·dÌ Donathovu berlÌnskou adresu: 24 Wartburgstr. Schˆneberg.

Wilhelm Wagner (1887ñ1969) KodaÚ, 1920, 50,5 × 55,5 cm, uhel, akvarel Pier Leone Ghezzi (1674ñ1755) Due Famosi Antiquari (SlavnÌ staroûitnÌci), Ghezzi delin., AP fecit, 1739, 38,5 × 26 cm (48,5 × 35 cm), lept SvÈ nad·nÌ pro karikaturu zde autor uplatnil p¯i zobrazenÌ zn·mÈho staroûitnÌka a sbÏratele Philippa von Stosche (1691ñ1757) a Giuliana Sabbatiniho (1683ñ1757).

Pozn·mky 1 Zde se nach·zÌ nap¯Ìklad zajÌmav˝ kvaö s tÈmatem vodnÌ vÌly v˝znamnÈho mnichovskÈho malÌ¯e Lea Putze (1869ñ1940), podle analogick˝ch dÏl vystavovan˝ch v mnichovskÈm Lenbachhausu datovateln˝ p¯ibliûnÏ rokem 1903. Toto i dalöÌ dÌla z teplickÈho svozu jsou jiû vyuûita v interiÈrovÈ instalaci z·mku v N·chodÏ. 2 Zda se tak stalo nap¯Ìklad v r·mci konfiskacÌ nÏmeckÈho majetku, kter˝ zde mohl b˝t uloûen z mnoha d˘vod˘ jiû za v·lky, bude nutnÈ provÏ¯it dalöÌm pr˘zkumem. 3 KromÏ Donatha psal o Lilienovi tÈû nap¯. Stefan Zweig. Lilienovy grafiky, ale i jeho vlastnÌ dokument·rnÌ fotografie z cest po PalestinÏ vystavuje ve svÈ expozici nap¯. éidovskÈ muzeum v BerlÌnÏ. V jeho novÈ expozici najdeme tÈû dÌla Uryho a Strucka. 4 Jelikoû se s nejvÏtöÌ pravdÏpodobnostÌ jedn· o soukromou Donathovu sbÌrku, lze uvaûovat o tom, ûe by se snad mohlo jednat o portrÈt jeho ûeny Marie. 5 ÿada dÏl b˝vala v minulosti navrûena k vy¯azenÌ z evidence. DÌky snaze pozdÏjöÌch spr·vc˘ z·mku, dr. Frantiöka a Marie Nov·kov˝ch, k tomu vöak naötÏstÌ nedoch·zelo. P¯esto byly dva obrazy z tohoto teplickÈho, resp. Donathova souboru v roce 1967 prod·ny. Akvarely, zn·mÈ jen z pÌsemnÈ evidence ÑËernÈ knihyì jako Podobizna muûe a VesniËka u vody, byly dÌlem Maurycy MinkowskÈho (1881ñ1930), autora civilnÌch v˝jev˘ ze ûivota éid˘ i scÈn jejich utrpenÌ (pogromy, uprchlÌci bez p¯Ìst¯eöÌ...). 6 Monografii i kratöÌ Ël·nky o A. Donathovi, svÈm str˝ci, publikovala socioloûka Dr. Prof. Doris Bensimon-Donath (nar. 1924 VÌdeÚ), zab˝vajÌcÌ se dÏjinami éid˘ ve Francii, SevernÌ Africe a Izraeli. 7 Wilhelm von Bode (1845ñ1929), historik umÏnÌ a muzejnÌk, zaloûil berlÌnskÈ Kaiser-Friedrich-Museum (dnes Bode-Museum), nÏkdejöÌ ¯editel Kr·lovsk˝ch, pozdÏji St·tnÌch muzeÌ v BerlÌnÏ (Staatliche Museen zu Berlin). 8 Staù K. Schwarze (1885ñ1962) o Uryho dÌle je publikov·na v knize: Hermann A.Schlˆgl, Karl Schwarz, Lesser Ury ñ Zauber des Lichts. 9 V letech 1901ñ1931 mÏl Ury ateliÈr na berlÌnskÈ adrese Nollendorfplatz 1/III (d˘m byl za v·lky zniËen). Ve stejnÈ Ëtvrti (Schˆneberg) bydlel i A. Donath. 10 Publikov·no mj. in: H. A. Schlˆgl, K. Schwarz, Lesser Ury ñ Zauber des Lichts. 11 Pr·ce Dr. Sibylle Grofl, Freie Universit‰t Berlin, Kunsthistorisches Institut.

Literatura (Donath): Sv·tek, Josef, Adolph Donath, KromÏ¯Ìû 1990. Bensimon, Helen, Adolph Donath (1876ñ1937), parcours díun intellectuel juif germanophone. Vienne. Berlin. Prague., LíHarmattan, Paris 2000. Bensimon-Donath, Helen, Adolph Donath, ein Kremsierer, éidÈ a Morava, SbornÌk z konference konanÈ v Muzeu KromÏ¯Ìûska dne 7. 11. 2001 (ed. Petr P·lka), s. 53ñ56, KromÏ¯Ìû 2002. Literatura (Ury): Buber, Martin, Lesser Ury, Berlin 1903. Schwarz, Karl, Lesser Ury, J¸dische B¸cherei, sv. 17, Berlin 1920. Donath, Adolph, Lesser Ury, Seine Stellung in der modernen deutschen Malerei, Berlin 1921. Brieger, Lothar, Lesser Ury, Graphiker der Gegenwart, sv. 9, Berlin 1921.


24

Der k¸nstlerische Nachlass Lesser Ury, aukËnÌ a v˝stavnÌ katalog (s textem Adolpha Donatha), Paul Cassirer, Berlin, Victoriastr. 35, 1932. Seyppel, Joachim, Lesser Ury, der Maler der alten City. Leben ñ Kunst ñ Wirkung, Berlin 1987. Schlˆgl, Hermann A., Schwarz, Karl, Lesser Ury ñ Zauber des Lichts, Gebr. Mann Verlag, K‰the-Kollwitz-Museum, Berlin 1995. Brauner, Lothar, Malerei der deutschen Impressionisten (katalog v˝stavy), Berlin 1976. Karty z·kladnÌ evidence mobili·rnÌch fond˘ pro S⁄PPOP v roce 1986 zpracoval Dr. Miroslav Cogan. ZastoupenÌ ve sbÌrk·ch (Ury): N·rodnÌ galerie, BerlÌn; Berlinische Galerie, BerlÌn; Kupferstichkabinett, Staatliche Museen zu Berlin; Berlin Museum; éidovskÈ muzeum, BerlÌn; M‰rkischen Museums, BerlÌn; Galerie Pels-Leusden, BerlÌn; Hamburger Kunsthalle; Muzeum Tel Aviv (nap¯. grafickÈ listy ze sbÌrek Karla Schwarze a Hermanna Strucka); Albertina, VÌdeÚ Foto JaromÌr Novotn˝

25

O SUDY HÿBITOVA NA R UPRECHTICK…

P. ternová: Osudy høbitova na Ruprechtické ulici v Liberci

ULICI V

LIBERCI

Petra äternov·

ÑP¯Ìkladn˝m mÌstem orwellovskÈ modernizace, gumujÌcÌ pamÏù mÌsta, se mezi vÏtöÌmi Ëesk˝mi mÏsty stal Liberec, v nÏmû bÏhem pozdnÏ totalitnÌ Èry nÏkolik star˝ch nÏmeck˝ch h¯bitov˘ ustoupilo park˘m, umoûÚujÌcÌm optimistickou vyhlÌdku z novÏ vznikl˝ch panelov˝ch sÌdliöù. Zbytky libereckÈho lapid·ria, projektovanÈho v polovinÏ osmdes·t˝ch 1 let 20. stoletÌ jako ˙litba pietÏ, tvo¯Ì dnes povinnou kulisu soukromÈmu zahradnictvÌ.ì MÏstsk˝ h¯bitov situovan˝ p¯i dneönÌ RuprechtickÈ ulici v Liberci vznikl roku 1832 na pozemcÌch dÏkanstvÌ. NovÏ vznikl˝ h¯bitov nahradil staröÌ poh¯ebiötÏ u kostela sv. K¯Ìûe, kterÈ bylo zruöeno a prostranstvÌ parkovÏ upraveno. Pam·tkou na nÏkdejöÌ pietnÌ mÌsto je pouze kovov˝ k¯Ìû na pÌskovcovÈm soklu umÌstÏn˝ v dneönÌ zahradÏ p¯i kostele.2 Zachov·ny z˘staly takÈ pozdnÏ baroknÌ sochy svat˝ch apoötol˘ Petra a Pavla z roku 1761, kter˝mi byla v roce 18413 osazena vstupnÌ br·na novÈho h¯bitova a n·slednÏ, po jeho zruöenÌ, jimi byl v 80. letech 20. stoletÌ flankov·n vstup do lapid·ria. V letech 1861 a 1874 byl are·l h¯bitova p¯i RuprechtickÈ ulici rozöÌ¯en a v roce 1892 opat¯en m·rnicÌ, kter· pozdÏji slouûila jako kolumb·rium. Poh¯bÌvalo se zde aû do roku 1956.4 V roce 1964 bylo na h¯bitovÏ vybr·no nÏkolik hodnotn˝ch n·hrobk˘ a hrobek, kterÈ se staly kulturnÌmi

Celkov˝ z·bÏr h¯bitova z roku 1968, SOkA Liberec, fond TSML ñ nezpracov·no, album Pam·tkov˝ are·l h¯bitov Ruprechtick· ulice (fotodokumentace).


26

pam·tkami (viz p¯iloûen· tabulka). P¯edstavu o velikosti h¯bitova si lze uËinit na z·kladÏ soupisu po¯ÌzenÈho v roce 1968 Technick˝mi sluûbami mÏsta Liberce, kter˝ ËÌtal 1707 hrob˘ a hrobek.6 V r·mci tÈto soupisovÈ akce byly n·hrobky oËÌslov·ny (v˝raznÈ bÌlÈ ËÌslice jsou na dochovan˝ch n·hrobcÌch dob¯e patrnÈ jeötÏ dnes) a byla po¯Ìzena fotodokumentace n·hrobk˘ a hrobek povaûovan˝ch tehdy za nejhodnotnÏjöÌ.7 V tÈto fotodokumentaci se nach·zejÌ nejen pam·tkovÏ chr·nÏnÈ sepulkr·lnÌ objekty, ale i dalöÌ hodnotn· dÌla a hlavnÏ cennÈ celkovÈ z·bÏry na h¯bitovnÌ are·l. DalöÌ fotodokumentace objekt˘ po¯Ìzen· tÏsnÏ po roce 1968 je uloûena na odboru ûivotnÌho prost¯edÌ Magistr·tu mÏsta Liberec.8 V n·sledujÌcÌch letech doölo k dobovÏ podmÌnÏnÈ transformaci h¯bitova na park, kter˝ se mÏl st·t oddechov˝m mÌstem obyvatel novÏ vznikajÌcÌho panelovÈho sÌdliötÏ.9 Podle literatury se v letech 1974ñ1984 tento pl·n takÈ uskuteËnil.10 Pro pam·tkovÏ chr·nÏnÈ objekty a dalöÌ hodnotnÈ sepulkr·lie byl v r·mci novÏ utv·¯enÈho are·lu parku vymezen pomÏrnÏ mal˝ prostor nad BudyöÌnskou ulicÌ, kde vzniklo lapid·rium b˝valÈho h¯bitova. P¯esunutÈ n·hrobky (bohuûel vÏtöinou jen jejich socha¯sk· v˝zdoba) zÌskaly novÈ betonovÈ sokly. NÏkolik hrobek naötÏstÌ z˘stalo zachov·no p¯Ìmo in situ. Mezi jin˝mi jmenujme p¯edevöÌm hrobky rodin, kterÈ se v˝znamnÏ zasadily o rozvoj libereckÈho pr˘myslu, jedn· se nap¯. o hrobku Liebieg˘, Stiepel˘ a hrobku rodiny libereckÈho stavitele H¸bnera. Z p˘vodnÌho h¯bitovnÌho are·lu byly d·le zachov·ny hlavnÏ lipovÈ aleje a dvÏ h¯bitovnÌ br·ny nach·zejÌcÌ se nad BudyöÌnskou a Ruskou ulicÌ, kterÈ spojujÌ dneönÌ hlavnÌ komunikaci parkem. Pouze kolem Ëty¯iceti objekt˘ Ëi jejich fragment˘ z celkovÈho poËtu vÌce neû 1 704 poloûek, kterÈ ËÌtal soupis z roku 196811, naölo novÈ uplatnÏnÌ v lapid·riu.12 S politov·nÌm lze konstatovat, ûe ¯ada v˝znamn˝ch sepulkr·lnÌch dÏl byla p¯i tÈto akci nen·vratnÏ zniËena. Mezi nejvÏtöÌ ztr·ty se ¯adÌ zniËenÌ n·hrobku se sousoöÌm s kleËÌcÌ postavou objÌmajÌcÌ stÈlu a truchlÌcÌ ûenou z bÌlÈho carrarskÈho mramoru n·leûejÌcÌ Josefu Salomonovi (Ü 1810). N·hrobek z roku 182813 poch·zel od Francesca Somainiho (1795 nebo 1798ñ1855). Tento n·hrobek byl unik·tnÌ nejen materi·lem, ze kterÈho byl vyroben, ale p¯edevöÌm reliÈfem s atributy boha obchodu, pr˘myslu a cestov·nÌ Merkura poukazujÌcÌ na profesi zem¯elÈho.14 Na druhou stranu relativnÏ nejvÏtöÌ ötÏstÌ mÏla skulptura z n·hrobku Kate¯iny Josefy MerklovÈ z roku 1824 od V·clava Prachnera (1784ñ1832), kter· byla v roce 1987 deponov·na do sbÌrek N·rodnÌ galerie v Praze.15 AlespoÚ r·mcovou p¯edstavu o vzhledu lapid·ria a stavu jednotliv˝ch n·hrobk˘ a hrobek (p¯edevöÌm pam·tkovÏ chr·nÏn˝ch) n·m poskytuje fotodokumentace z let 1983 a 1988 po¯Ìzen· tehdejöÌm St·tnÌm ˙stavem pam·tkovÈ pÈËe v ⁄stÌ nad Labem.16 Ze stejnÈ doby patrnÏ poch·zejÌ i popisy jednotliv˝ch pam·tkovÏ chr·nÏn˝ch objekt˘, kterÈ jsou cennÈ p¯edevöÌm p¯episem v tÈ dobÏ Ëiteln˝ch text˘. Osudy lapid·ria byly bohuûel stejnÏ neradostnÈ jako osudy b˝valÈho h¯bitova. 5

Celkov˝ z·bÏr lapid·ria b˝valÈho h¯bitova z roku 1983, fotoarchÌv NP⁄ ⁄OP v Liberci.

27


Ve druhÈ polovinÏ 80. let a v roce 1990 doölo k opakovanÈmu vandalskÈmu poniËenÌ tÈmÏ¯ vöech objekt˘ lapid·ria. PatrnÏ po tomto z·sahu byly drobnÈ fragmenty n·hrobk˘ deponov·ny do Liebiegovy hrobky a nÏkolika dalöÌch hrobek.17 Bohuûel tento, vzhledem k danÈ situaci nezbytn˝ ˙kon, byl proveden bez jakÈkoli dokumentace Ëi soupisu. V roce 1994 byl prostor lapid·ria na deset let pronajat soukromÈmu subjektu, kter˝ zde z¯Ìdil zahradnickÈ centrum a n·slednÏ prodejnu bazÈn˘.18 Provoz prodejny byl fakticky ukonËen aû k podzimu roku 2006. Pro pot¯eby novÈho vyuûitÌ lapid·ria byl takÈ v roce 1994 vybour·n nov˝ vstup z BudyöÌnskÈ ulice. PovolenÌ k provozov·nÌ zahradnÌho centra v prostor·ch b˝valÈho lapid·ria bylo st·tnÌ pam·tkovou pÈËÌ podmÌnÏno tÌm, ûe bude zajiötÏno restaurov·nÌ vybran˝ch n·hrobk˘, hrobek a vstupnÌ br·ny se sochami svat˝ch Petra a Pavla. Restaurov·ny vöak byly poslÈze pouze sochy apoötol˘.19 V 90. letech 20. stoletÌ doch·zelo k dalöÌm p¯esun˘m a niËenÌ soch.20 V roce 2003 provedl NP⁄ ⁄OP v ⁄stÌ nad Labem dokumentaci stavu pam·tkovÏ chr·nÏn˝ch objekt˘ lapid·ria se zjiötÏnÌm, ûe dvÏ pam·tky ñ hrobka rodiny Josefa a Anny Demuthov˝ch (soupis z roku 2007 Ë. 4616/10) a hrobka rodiny Ch. Siebera (soupis z roku 2007 Ë. 4616/14) nebyly dohled·ny a stav ostatnÌch n·hrobk˘ a hrobek se oproti roku 1988 znaËnÏ zhoröil.21 Na podzim roku 2006 a v zimÏ roku n·sledujÌcÌho provedli pracovnÌci NP⁄ ⁄OP v Liberci v r·mci ˙kolu Ministerstva kultury »R ÑObnova identifikace nemovit˝ch kulturnÌch pam·tekì aktu·lnÌ dokumentaci veöker˝ch objekt˘ lapid·ria22 se zjiötÏnÌm, ûe devastace sepulkr·lnÌch pam·tek nad·le pokraËuje. Celkov˝ stav dnes jiû b˝valÈho lapid·ria je i p¯es ukonËenÌ prodeje zahradnÌho centra kritick˝. V rozmezÌ Ëtvrt roku, kdy byla dokumentace prov·dÏna, doölo bohuûel ve öpatnÏ zajiötÏnÈm prostoru k dalöÌm vandalsk˝m poËin˘m, p¯i kter˝ch byla torza b˝val˝ch n·hrobk˘ a hrobek d·le poökozov·na.23 Dva v˝öe zmÌnÏnÈ nezvÏstnÈ n·hrobky nebyly i p¯es moûnost detailnÏjöÌho pr˘zkumu v are·lu dohled·ny. Jedinou, avöak m·lo pravdÏpodobnou nadÏji na jejich znovuobjevenÌ sk˝t· dosud nep¯Ìstupn˝ uzav¯en˝ prostor hrobky rodiny Ullrichovy.24

Celkov˝ z·bÏr b˝valÈho lapid·ria z roku 2007, fotoarchiv NP⁄ ⁄OP v Liberci.


28

Foto n·hrobku rodiny K. Jaksche (Ë. 4616/15) z roku 1966, 1988 a 2007, fotoarchiv NP⁄ ⁄OP v Liberci. B˝val˝ h¯bitov na RuprechtickÈ ulici svou velikostÌ a charakterem tvo¯il v r·mci öiröÌho regionu unik·tnÌ celek, kter˝ odr·ûel bohatstvÌ a vkus obyvatel ve svÈ dobÏ jednoho z nejbohatöÌch mÏst v »ech·ch. P¯i ruöenÌ h¯bitova byla nevratnÏ zniËena ¯ada v˝znamn˝ch dÏl funer·lnÌ plastiky 19. stoletÌ. Na nespornou kulturnÏ historickou hodnotu tÏchto dÏl vöak bylo v odborn˝ch kruzÌch pouk·z·no teprve v pomÏrnÏ ned·vnÈ dobÏ. Dokumentace a n·sledn· umÏleckohistorick· studia sepulkr·liÌ 19. stoletÌ byla systematicky prov·dÏna de facto aû od 90. let 20. stoletÌ. Ve sledovanÈm souboru byla mnoh· dÌla sepulkr·lnÌ plastiky signov·na. DÌky tomuto bezpeËnÏ vÌme, ûe autorsky se na v˝zdobÏ n·hrobk˘ d·le podÌleli n·sledujÌcÌ umÏlci: Josef Max (1804ñ1855), J. F. Elstner, H. N. Beckert,

29


J. C. Effenberger (1815ñ1872) a Josef Gahler. Soubor pam·tkovÏ chr·nÏn˝ch funer·lnÌch objekt˘ obsahuje dvÏ hrobky v podobÏ kaple. Jedn· se o novogotickou hrobku rodiny H¸bnerovy (Ë. 4616/9) a historizujÌcÌ hrobku rodiny Liebiegovy, kterou po stran·ch flankovaly postavy andÏl˘ (Ë. 4616/11, 21a a 25). D·le se zde nach·zÌ jeden n·hrobek v podobÏ tumby vych·zejÌcÌ z novogotickÈho slohu, kter˝ n·leûÌ rodinÏ Karla Herziga (Ë. 4616/4). Mezi dalöÌmi n·mÏty n·hrobk˘ sledovanÈho souboru se nach·zejÌ p¯edevöÌm andÏlÈ, postavy svÏtlonoö˘, heroin, plaËek Ëi Krista, se kter˝mi se bylo moûnÈ setkat v podobÏ socha¯sk˝ch a reliÈfnÌch dÏl zasazen˝ch do architektury Ëi volnÏ stojÌcÌch. Velmi dojemnÏ p˘sobÌ p¯edevöÌm n·hrobek dÏtÌ Karla a Anny Herzigov˝ch (Ë. 4616/2) s reliÈfem Krista, k nÏmuû se vinou dÏti, zem¯elÈ v pr˘bÏhu ˙nora roku 1840 (1842).25 Modelace vöech dÏl je velmi jemn· a odpovÌd· umÏleck˝m zvyklostem doby kolem poloviny 19. stoletÌ. Z v˝öe konstatovanÈho vypl˝v·, ûe ani zmÏna spoleËensk˝ch pomÏr˘ nezajistila danÈmu prostoru tolik pot¯ebnou ochranu a pÈËi. Naopak komerËnÌ p¯Ìstup zvÌtÏzil nad pietou a soubor sepulkr·lnÌch pam·tek byl odsunut aû na sam˝ okraj z·jmu. I p¯es v·ûn· poökozenÌ se jedn· o velmi cenn˝ soubor, na kterÈm lze dob¯e doloûit, ûe moûnosti pam·tkovÈ pÈËe jsou znaËnÏ omezenÈ, a to hlavnÏ tam, kde se st¯et·vajÌ se z·jmy a pot¯ebami modernÌho velkomÏsta. Je nejvyööÌ Ëas uvÏdomit si kulturnÏhistorickou hodnotu tohoto souboru funer·lnÌch pam·tek a zajistit jim konzervaci, ochranu a p¯edevöÌm d˘stojnÈ uplatnÏnÌ, kterÈ jim v r·mci mÏstskÈho prostoru bezesporu n·leûÌ. Na z·vÏr nezb˝v· neû vyslovit p¯·nÌ, aby doba nez·jmu byla jiû za n·mi, a my nemuseli vzpomÌnky na jeden libereck˝ h¯bitov v budoucnosti hledat pouze v archivu. poř. číslo

památka

číslo Ústředního seznamu KP PLATNÉ

datace

4616/1

hlavní brána se sochami sv. Petra a Pavla

29823/5–4116

1761

autor

rejstřík generální státního aktualizace seznamu 1987 (G.A.) 4134

4616/1/1,2

4616/2

náhrobek dětí Karla a Anny Herzigových

29823/5–4116

1840

Josef Max

4130

4616/2

4616/3

náhrobek Josefa Herziga

29823/5–4116

1. pol. 19. st.

Josef Max

4128

4616/3

4616/4

náhrobek rodiny Karla Herziga

29823/5–4116

1849

Josef Max

4129

4616/4

4616/5

náhrobek Josefa Dietricha

29823/5–4116

1844

Josef Max

4127

4616/5

4616/6

náhrobek rodiny F. F. Siegmunda

29823/5–4116

kolem 1850

Josef Max

4116

4616/6

4616/7

náhrobek rodiny Stiepelovy

29823/5–4116

1868

4121

4616/7

4616/8

náhrobek rodiny Ullrichovy

29823/5–4116

2. pol. 19. st.

4616/9

hrobka rodiny Hübnerovy

29823/5–4116

4616/10

náhrobek rodiny Josefa a Anny Demuthových

4616/11

J. F. Elstner

4133

4616/8

2. pol. 19. st.

4120

4616/9

29823/5–4116

1844

4131

4616/10

hrobka rodiny Liebiegovy

29823/5–4116

2. pol. 19. st.

4118

4616/11

4616/12

náhrobek rodiny Ferdinanda Herziga

29823/5–4116

1838

4119

4616/12

4616/13

náhrobek rodiny Kalwach−Hermannovy

29823/5–4116

1887

J. F. Elstner

4132

4616/13

4616/14

náhrobek rodiny Ch. Siebera

29823/5–4116

1871

Josef Max

4122

4616/14

4616/15

náhrobek rodiny K. Jaksche

29823/5–4116

2. pol. 19. st.

J. F. Elstner

4616/16

náhrobek rodiny J. Demuth

29823/5–4116

1. pol. 19. st.

4616/17

náhrobek Wenzela Jansche

29823/5–4116

1. pol. 19. st.

4616/18

blíže neurčený náhrobek

29823/5–4116

2. pol. 19. st.

(21a, 25)

náhrobek Josefy Kateřiny Merklové 1987 přemístěn do NG, inv. č. NG P 8015 – při G.A. již není bráno za KP

Josef Max

4123

4616/15

4124

4616/16

4125

4616/17

4126

4616/18

4117


30

UMĚLECKY HODNOTNÉ OBJEKTY, ZVÁŽIT ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU NA PROHLÁŠENÍ ZA KULTURNÍ PAMÁTKU poř. číslo

objekt

19

hrobka rodiny Otto Jansche

20

hrobka rodiny Franze Leubnera

21

torzo postavy v liebigově hrobce + dvě hlavy (21a náleží torzu anděla č. 25)

24, (32)

hrobka Dr. A. Pohla, povalené torzo anděla (opřený o sloupek, levá ruka s věncem položena na koleni)

25,(21a)

torzo pravého anděla původně flankujícího Liebiegovu hrobku, čerstvě přeražené, pískovec

26

torzo anděla v pokleku, pískovec

28

stojící torzo anděla (bez hlavy a pravé paže)

29

kvadratický dřík s reliéfem anděla s palmovou ratolestí

35

povalené torzo anděla, v levé ruce květiny

36

klečící torzo anděla, v levé ruce věnec, v pravé zbytky ratolesti, s pravou rukou opřenou o sloup, zbytky křídel

37,(41)

torzo anděla na nízkém soklu

38

stojící torzo anděla s velkou přezkou na plášti

40

nízká část hrobky

43

stojící torzo anděla, zkřížené ruce na prsou

44

stojící torzo anděla s nakročenou pravou nohou – světlý pískovec

45

ležící torzo anděla (obličejem do země)

46

sedící torzo anděla, v levé ruce zbytek pochodně

47

stojící torzo anděla opírající se o sloupek s vázou – světlý pískovec

48, (39)

náhrobek K. F. Leubnera, velký klečící anděl opírající se o pochodeň

50

centrální kříž

51

kříž železný na soklu

52

pomník obětem války 1866

53

pomníček v podobě skalky s květy

54

datace autor

1880

H. N. Beckert J. C. Effenberger

J. C. Effenberger

E. P.

Josef Gahler

pomníček v podobě skalky blíže neidentifikovatelná torza deponována v hrobce rodiny Ullrychovy (nepřístupné)

OSTATNÍ FRAGMENTY BÝVALÝCH NÁHROBKŮ poř. číslo

objekt

22

dvojice kvadratických pískovcových soklů složených na mramorovém, segmentově zakončeném náhrobku

23

nový kvadratický sokl

27

kvadratický sokl, s prázdným nápisovým rámem

30

nízký okosený sokl nápisem F. Trenkler, černá žula

31

kvadratický sokl s nápisovým polem

32

kvadratický sokl s mramorovou deskou: Familie Pohl a Wagner (náleží k č. 24)

33

půlkruhově zakončený náhrobní kámen, černá žula

34

nízký kvadratický sokl

39

gotizující sokl s deskou K. Ferdinand Leubner, mramor (náleží k č. 48)

41

nízký kvadr. sokl s mramorovou deskou – Ruhestatte der familie Ferdinand Leubner (náleží k č. 37)

42

nízký kvadratický sokl, nápisové pole – Bernard Hiebel

49

rozložené profilované dveřní ostění, klenák odcizen na přelomu roku 2006 a 2007 (deponováno v JZ rohu)

31


Pozn·mky 1 Prahl, Roman a kol., UmÏnÌ n·hrobku v Ëesk˝ch zemÌch let 1780ñ1830, Praha 2004, s. 305ñ306. 2 Karpaö, Roman a kol., Kniha o Liberci, Liberec 1996, s. 56. 3 K¸hn, Karl F., Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in Bezirk Reichenberg, Verlag Rudolf M. Rohrer, Brno ñ Praha ñ VÌdeÚ 1934, s. 223. 4 Karpaö, Roman a kol., Kniha o Liberci, s. 208. 5 Do St·tnÌho seznamu kulturnÌch pam·tek zaps·no rozhodnutÌm äkolskÈ a kulturnÌ komise OkresnÌho n·rodnÌho v˝boru Liberec dne 26. 11. 1964 pod Ë.j. 63/64. »Ìslo rejst¯Ìku ⁄st¯ednÌho seznamu kulturnÌch pam·tek je 29823/5-4116. 6 SOkA Liberec, fond TSML ñ nezpracov·no, Z·pis o provedenÈm soupisu n·hrobk˘, obrubnÌk˘ a jinÈho hrobnÌho p¯ÌsluöenstvÌ na h¯bitovÏ v RuprechtickÈ ul. v Liberci ze dne 6. listopadu 1968. 7 SOkA Liberec, fond TSML ñ nezpracov·no, Pam·tkov˝ are·l h¯bitov Ruprechtick· ulice (fotodokumentace) a Pam·tkovÏ cennÈ hroby. 8 Ve fotodokumentaci uloûenÈ v archivu Magistr·tu mÏsta Liberec (odboru ûivotnÌho prost¯edÌ) se nach·zÌ snÌmek centr·lnÌho k¯Ìûe (v soupisu NP⁄ ⁄OP v Liberci z roku 2007 ËÌslo 50), kter˝ je opat¯en bÌlou ËÌslicÌ 1709. Z tohoto vypl˝v·, ûe poloûek bylo vÌce, neû ud·v· seznam Technick˝ch sluûeb mÏsta Liberec. 9 N·vrh studie vypracoval Ing. arch. D. äonsk˝. 10 Karpaö, Roman a kol., Kniha o Liberci, s. 208. 11 Viz pozn·mka Ë. 6. 12 V archivu NP⁄ ⁄OP v Liberci se zachoval nedatovan˝ soupis pam·tkovÏ chr·nÏn˝ch i nechr·nÏn˝ch objekt˘ lapid·ria, kter˝ obsahuje t¯icet pÏt poloûek. 13 Roman Prahl uv·dÌ jako autora n·hrobku Francesca Sorainiho. Oproti tomu K. F. K¸hn ve svÈ topografii ud·v· jmÈno Francesco Somaini. Srovnej archiv NP⁄ ⁄OP v Liberci, Prahl, Roman a kol., UmÏnÌ n·hrobku, s. 101, K¸hn, Karl F., Topographie, s. 223, Thieme-Becker XXXI, 1937, s. 261. 14 Dle Romana Prahla nem· toto dÌlo pro svou kompozici ani materi·l v ËeskÈm funer·lnÌm fondu obdobu a patrnÏ se jednalo o import ze zahraniËÌ. Srovnej Prahl, Roman a kolektiv, UmÏnÌ n·hrobku Ëesk˝ch zemÌch let 1780ñ1830, Praha 2004, s. 95 a 101. 15 Uloûeno v N·rodnÌ galerii v Praze pod invent·rnÌm ËÌslem NG P 8015. (P¯i gener·lnÌ aktualizaci kulturnÌch pam·tek v roce 1987 jiû tento objekt nenÌ poËÌt·n mezi pam·tky.) 16 Uloûeno ve fotoarchivu NP⁄ ⁄OP v Liberci. 17 Vyj·d¯enÌ KrajskÈho st¯ediska SPPOP z 20. 6. 1990 (Ë.j. AP/2764/90-T·). P¯i ned·vnÈ dokumentaci na ja¯e roku 2007 byly objeveny fragmenty nÏkter˝ch n·hrobk˘ v dosud nep¯ÌstupnÈ hrobce rodiny Ullrychovy. (Bohuûel bez otev¯enÌ hrobky za pouûitÌ tÏûkÈ techniky nenÌ identifikace tÏchto fragment˘ moûn·). 18 Na mÏstsk˝ pozemek byla uzav¯ena smlouva o v˝p˘jËce a obstar·v·nÌ ˙drûby od 1. 5. 1994 do 31. 12. 2004 za ˙Ëelem rekonstrukce pam·tkovÈho are·lu a v˝stavby zahradnÌho centra. (StavebnÌ ˙¯ad v Liberci vydal dne 29. 11. 1993 rozhodnutÌ o vyuûitÌ ˙zemÌ). Architektonickou studii zahradnÌho centra vypracovala Ing. arch. Michaela Dvo¯·kov·. 19 Z·vaznÈ stanovisko Ok⁄ Liberec ze dne 31. 10. 1994 (Ë.j. 1289a/94). 20 V roce 2000 na z·kladÏ kupnÌ smlouvy mezi Technick˝mi sluûbami Liberec, a. s., a mÏstem byly z are·lu p¯emÌstÏny dvÏ sochy. Tyto sochy specifikovanÈ jako Ñplastika andÏlaì a ÑstojÌcÌ svÏtice v rouöeì byly novÏ umÌstÏny na rozptylovÈ louËce h¯bitova v RuprechticÌch. SouËasnÏ p˘vodnÏ v prostoru volnÏ stojÌcÌ sochy byly p¯emÌsùov·ny k obvodu v˝chodnÌ a jiûnÌ ohradnÌ zdi. 21 Dokumentaci spolu se srovn·nÌm stavu n·hrobk˘ v roce 1988 se stavem souËasn˝m nazvanÈ Stav n·hrobk˘ na b˝valÈm h¯bitovÏ v BudyöÌnskÈ ulici v Liberci vypracoval 23. listopadu 2003 Mgr. Tom·ö Broû. Uloûeno v archivu NP⁄ ⁄OP v Liberci. 22 Objekty lapid·ria byly oËÌslov·ny a rozËlenÏny dle povahy na pam·tky, d·le na hodnotn· dÌla, kter· by se mÏla pam·tkami st·t a dalöÌ fragmenty, viz p¯iloûenÈ tabulky. 23 Jako p¯Ìklad lze uvÈst torzo postavy andÏla p˘vodnÏ flankujÌcÌho vstup do Liebiegovy hrobky (evidov·no pod Ë. 25), kterÈ bylo p¯eraûeno na dva kusy apod. 24 Viz pozn·mka ËÌslo 17. 25 P¯epis textu n·hrobku uloûen˝ v archivu NP⁄ ⁄OP v Liberci ud·v· rok 1840, K¸hnova topografie rok 1842. Srovnej p¯epis n·hrobku uloûen˝ v archivu NP⁄ ⁄OP v Liberci a K¸hn, Karl F., Topographie, s. 224.

H. Lutická: Oprava omítek starokatolického kostela v Jablonci n. N.

32

O PRAVA OMÍTEK STAROKATOLICKÉHO KOSTELA POVÝENÍ SV. KØÍE V JABLONCI NAD N ISOU Hana Luötick· Starokatolick˝ kostel Pov˝öenÌ sv. K¯Ìûe v Jablonci nad Nisou pat¯Ì k nejkr·snÏjöÌm a nejËistöÌm secesnÌm sakr·lnÌm stavb·m v »ech·ch. Byl postaven v letech 1900ñ1902 podle projektu architekta Josefa Zascheho a stal se dominantou v˝chodnÌ Ë·sti mÏsta. V bezprost¯ednÌ blÌzkosti kostela stojÌ nÏkolik zajÌmav˝ch secesnÌch vil, kterÈ spolu s nÌm tvo¯Ì mimo¯·dnÏ hodnotn˝ architektonick˝ soubor. Kostel je jednolodnÌ s vysokou hranolovou mÌrnÏ se zuûujÌcÌ vÏûÌ p¯i levÈ stranÏ hlavnÌho pr˘ËelÌ a polygon·lnÌ k¯estnÌ kaplÌ p¯i jeho pravÈ stranÏ. OdsazenÈ presbyterium je rovnÏû polygon·lnÌ. HlavnÌ pr˘ËelÌ charakterizuje zvlnÏn˝ ötÌt hruökovitÈho tvaru. Centr·lnÏ umÌstÏn˝ vstup m· p¯edsunutÈ kamennÈ schodiötÏ a polokruhovÏ zaklenutou p¯edsÌÚ s postavami andÏl˘ na n·roûÌch. HladkÈ fas·dy ve velmi svÏtlÈm p¯ÌrodnÌm pÌskovÈm odstÌnu jsou st¯ÌdmÏ zdobenÈ secesnÌmi dekory s vegetabilnÌmi a zoomorfnÌmi motivy. Kostel aû do roku 1948 slouûil jako duchovnÌ centrum starokatolickÈ farnosti v Jablonci nad Nisou. V letech 1948ñ1989 byla Ëinnost cÌrkve omezov·na, coû se odrazilo i na osudu kostela. ZaË·tek devades·t˝ch let 20. stoletÌ jej zastihl v neutÏöenÈm stavebnÏ technickÈm stavu, a proto vlastnÌk, Starokatolick· cÌrkev v »R, zah·jil p¯Ìpravu na jeho celkovou obnovu. Vzhledem k v˝znamu objektu se mu poda¯ilo zÌskat finanËnÌ podporu od mÏsta Jablonce nad Nisou i z program˘ Ministerstva kultury »R. V roce 1997 byly zah·jeny pr·ce v suterÈnu, kter˝ byl silnÏ poökozen vlhkostÌ. D¯evÏn· podlaha, obklad stÏn a nÏkterÈ dve¯e i s obloûkami byly napadeny d¯evokazn˝mi houbami. V roce 2000 doölo k v˝mÏnÏ taökovÈ st¯eönÌ krytiny a vÏtöiny klempÌ¯sk˝ch prvk˘. Celkov· obnova vnÏjöÌho pl·ötÏ, kter· p¯edstavovala opravu omÌtek, restaurov·nÌ vitr·ûÌ, kamenn˝ch prvk˘ a dve¯Ì, byla zah·jena v roce 2001. S v˝jimkou opravy omÌtek tyto pr·ce probÏhly standardnÏ a v uspokojivÈ kvalitÏ. ProblÈmy se objevily pouze p¯i opravÏ omÌtek. Charakteristick˝ vzhled kostela je d·n pouûitÌm hladk˝ch v·penn˝ch omÌtek probarven˝ch ve hmotÏ. P˘vodnÌ barevnost omÌtek byla velmi svÏtl· pÌskov·, s nejvÏtöÌ pravdÏpodobnostÌ bez pouûitÌ pigmentu (tzv. p¯ÌrodnÌ v barvÏ plniva). PozdÏji byly p¯et¯eny v·penn˝m n·tÏrem ve svÏtle bÈûovookrovÈ barvÏ. Tento n·tÏr byl v dobÏ opravy jiû do znaËnÈ mÌry smyt. V p¯ÌzemnÌch partiÌch a v mÌstech poökozen˝ch okap˘ a svod˘ byly omÌtky destruov·ny vlhkostÌ. Ve vyööÌch partiÌch byly poökozeny vlivem drsn˝ch klimatick˝ch podmÌnek, pro podh˘¯Ì Jizersk˝ch hor charakteristick˝ch. V˝znamnÈ poruchy byly zejmÈna na vÏûi, kde vÌtr sr·ûel odtÈkajÌcÌ deöùovÈ vody z chrliË˘ zpÏt na fas·dy. Vzhledem k tomu, ûe v poslednÌch letech nejËastÏji pouûÌvan· fin·lnÌ ˙prava omÌtek krycÌm barevn˝m n·tÏrem by znamenala v˝razn˝ z·sah do p˘vodnÌho architektonickÈho z·mÏru a neû·doucÌ zmÏnu pohledovÈho uplatnÏnÌ v˝znamnÈho pam·tkovÈho objektu, poûadovala odborn· organizace pam·tkovÈ pÈËe (v dobÏ realizace St·tnÌ pam·tkov˝ ˙stav v ⁄stÌ nad Labem, d·le SP⁄) zachov·nÌ p˘vodnÌ technologie. Po konzultacÌch s technology a s projektantem1 byl SP⁄ odsouhlasen nÌûe uveden˝ postup, kter˝ byl s dobr˝mi v˝sledky uplatnÏn i na jin˝ch historick˝ch stavb·ch. Fas·dy byly omyty mÌrnÏ tlakovou vodou a zbytky pozdÏjöÌch n·tÏr˘, exhalaËnÌch depozit˘ a biotickÈho napadenÌ byly odstranÏny öpachtlemi. Plochy omÌtek bez ötukovÈ v˝zdoby, kterÈ

33


Historick· svÏtlotiskov· pohlednice z archivu P. Kurtina, novostavba StarokatolickÈho kostela.

Poruchy omÌtek StarokatolickÈho kostela v roce 1959. Fotoarchiv NP⁄ ⁄P v Praze.

byly odtrûeny od podkladu Ëi zcela degradov·ny, byly sneseny a nahrazeny nov˝mi omÌtkami. OmÌtky se ötukovou v˝zdobou byly zpevnÏny Porosilem a dutiny byly vyplnÏny injekt·ûnÌ smÏsÌ (Petra C). Na j·drovou maltu nov˝ch omÌtek byly pouûity ËistÏ v·pennÈ omÌtky Bayosan RK 39, kterÈ se sv˝m sloûenÌm p¯ibliûovaly sloûenÌ omÌtek p˘vodnÌch. SjednocenÌ povrchu p˘vodnÌch a nov˝ch omÌtek bylo provedeno p¯ÌrodnÌ ËistÏ v·pennou ötukovou stÏrkou Bayosan RK 70 N, kter· je dÌky dobrÈ adhezi a pruûnosti schopna mechanickÈho a optickÈho scelenÌ. Tato stÏrka byla na stavbÏ mÌrnÏ dobarvov·na p¯id·nÌm pigmentovÈ pasty obsahujÌcÌ p¯ÌrodnÌ barviva. Na vyspr·vku ötukovÈ v˝zdoby byla pouûita ötukatÈrsk· malta Stucoco Mono SM 86. OmÌtky p¯ÌzemnÌch partiÌ destruovanÈ vlhkostÌ byly s ohledem na pohledovÈ p˘sobenÌ objektu nahrazeny t¯Ìvrstv˝m v·penn˝m sanaËnÌm systÈmem Bayosan. P¯es upozorÚov·nÌ na nÌzkÈ teploty ze strany SP⁄ a projektanta byly pr·ce na opravÏ omÌtek prov·dÏny jeötÏ v pozdnÌm podzimnÌm obdobÌ. Barevn· nejednotnost, kter· se na fas·d·ch objevovala, mÏla dle vyj·d¯enÌ prov·dÏcÌ firmy2 nejpozdÏji zaË·tkem jarnÌho obdobÌ zmizet. Vzhledem k tomu, ûe tato nejednotnost p¯etrv·vala a prov·dÏcÌ firma problÈm bagatelizovala, poû·dal SP⁄ dodavatele materi·l˘, firmu Bayosan »R, o vyj·d¯enÌ k p¯ÌËin·m jejÌho vzniku. Dle nez·vislÈho znaleckÈho posudku byly d˘vodem barevnÈ nejednotnosti nep¯ÌznivÈ klimatickÈ podmÌnky3 v pr˘bÏhu prov·dÏnÌ a nedodrûenÌ p¯edepsan˝ch technologick˝ch postup˘ prov·dÏcÌ firmou. Barevn· nejednotnost omÌtek byla zp˘sobena v˝kvÏty solÌ (uhliËitan v·penat˝ CaCo3), p¯iËemû hlavnÌm faktorem pro vznik tÏchto v˝kvÏt˘ byla nÌzk· teplota vnÏjöÌho prost¯edÌ a nestejnomÏrnÏ zavlhl˝ podklad (pr˘mÏrn· zavlhlost podkladu byla v˝raznÏ vyööÌ neû je pro miner·lnÌ a zejmÈna


34

ËistÏ v·pennÈ omÌtky û·doucÌ). D·le se z¯ejmÏ projevil i ˙Ëinek vnÏjöÌ (deöùovÈ) vody v ranÈm st·diu tvrdnutÌ malty, kdy doölo k Ë·steËnÈmu vymytÌ barevnÈho pigmentu. KromÏ v˝kvÏt˘ solÌ se z¯etelnÏ uplatÚovaly chyby provedenÈ p¯i zpracov·nÌ, kterÈ se projevovaly nestejnomÏrnou strukturou povrch˘ omÌtek a Ñbarevn˝m ohraniËenÌmì jednotliv˝ch pracovnÌch z·bÏr˘. RovnÏû byly na nÏkolika mÌstech provedeny nep¯ÌpustnÈ dodateËnÈ vyspr·vky a opravy stÏrky, aËkoliv tento typ povrchovÈ ˙pravy vyûaduje vûdy zpracov·nÌ cel˝ch ploch. HlavnÌ p¯ÌËinou uveden˝ch z·vad bylo, ûe prov·dÏcÌ firma s velkou zkuöenostÌ z oprav pam·tkov˝ch objekt˘ z d˘vodu mnoûstvÌ zak·zek zamÏstnala na obnovÏ omÌtek StarokatolickÈho kostela nekvalifikovanÈ a nedostateËnÏ pouËenÈ pracovnÌky, kte¯Ì pomÏrnÏ sloûit˝ proces p¯Ìpravy materi·lu nezvl·dli. KvalifikovanÈ sÌly prov·dÏly pouze obnovu ötukov˝ch prvk˘, kter· nebyla p¯edmÏtem pozdÏjöÌ reklamace. Pro ˙plnost je t¯eba poznamenat, ûe uvedenÈ z·vady nemajÌ vliv na trvanlivost omÌtek. Tato skuteËnost byla provÏ¯ena zkouökami p¯Ìdrûnosti kr·tce po dokonËenÌ (v roce 2002) a lze si ji ovÏ¯it i v souËasnÈ dobÏ, kdy se poruchy omÌtek projevujÌ pouze v mÌstech poökozen˝ch klempÌ¯sk˝ch prvk˘. PohledovÈ uplatnÏnÌ kostela bylo kv˘li barevnÈ nejednotnosti omÌtek natolik nep¯ÌznivÈ, ûe po konzultacÌch s technology, projektantem a z·stupcem firmy Bayosan SP⁄ souhlasil s odstranÏnÌm tÈto barevnÈ nejednotnosti pomocÌ lazurnÌho v·pennÈho n·tÏru Porokalk, aËkoliv to znamenalo odchylku od historickÈ technologie. N·tÏr byl urËen pouze pro plochy, ötukovÈ dekory nebylo t¯eba p¯etÌrat. Nerovnosti povrchu mÏly b˝t zbrouöeny. NavrûenÈ ¯eöenÌ vyzkouöela prov·dÏcÌ firma s pomÏrnÏ p¯Ìzniv˝m v˝sledkem v letnÌch mÏsÌcÌch n·sledujÌcÌho roku (v roce 2002) na jiûnÌ fas·dÏ lodi. DalöÌ opravy nebyla ochotna bez finanËnÌ ˙hrady provÈst a odmÌtala uznat reklamaci. V tÈto vÏci s nÌ byla vedena ¯ada jedn·nÌ a nakonec byla n·prava sjedn·na soudnÌ cestou. Vzhledem k tomu, ûe tato firma kr·tce po vynesenÌ rozsudku ukonËila Ëinnost, opravu provedl jin˝ dodavatel.4 Oprava byla provedena v roce 2006 a barevnou nejednotnost se poda¯ilo lazurnÌm n·tÏrem potlaËit. V˝raznÏji se projevuje pouze p¯i zv˝öenÈ vzduönÈ vlhkosti. Z·vÏrem je tedy nutno konstatovat, ûe z·mÏr opravit omÌtky starokatolickÈho kostela s pouûitÌm p˘vodnÌ technologie se nepoda¯ilo v plnÈ mÌ¯e naplnit. LazurnÌ n·tÏr p˘sobÌ ÑûivÏjiì neû standardnÌ krycÌ n·tÏr, ale od probarvenÈho ötuku se liöÌ. HlavnÌm d˘vodem byl neprofesion·lnÌ p¯Ìstup dodavatelskÈ firmy, ale podepsala se zde i p¯etrv·vajÌcÌ praxe uvolÚov·nÌ dotaËnÌch finanËnÌch prost¯edk˘ na opravy pam·tek v pozdnÌm lÈtÏ nebo i na zaË·tku podzimu. SkuteËnost, ûe tyto dotace musÌ b˝t proinvestov·ny do konce bÏûnÈho roku, je jednou z p¯ÌËin, proË Ëasto doch·zÌ k poruöov·nÌ technologick˝ch postup˘ prov·dÏnÌm stavebnÌch pracÌ v nevhodnÈm roËnÌm obdobÌ. VlastnÌk, kter˝ vÏtöinou dostane p¯Ìslib dotace na opravu pam·tky aû po opakovanÈm pod·v·nÌ û·dosti, stojÌ p¯ed nelehk˝m rozhodnutÌm. Zah·jit pr·ce a doufat v p¯ÌznivÈ poËasÌ nebo ûe se nedodrûenÌ technologick˝ch postup˘ neprojevÌ Ëi na opravu rezignovat. P¯ÌbÏh starokatolickÈho kostela je varujÌcÌ. Literatura a prameny: Archiv NP⁄ ⁄OP v Liberci. Archiv ProjektovÈho ateliÈru pro APS, Praha. Hoöek Ji¯Ì, P¯ÌËiny vzniku v˝kvÏt˘ na obnovenÈ vnÏjöÌ omÌtce StarokatolickÈho kostela v Jablonci nad Nisou ñ expertnÌ posudek. Pozn·mky: 1 Projektov˝ ateliÈr pro APS, Praha ñ Ing. arch. T. äantav˝. 2 Druûstvo umÏleckÈ v˝roby pro obnovu pam·tek äTUKO, Praha.

35


Starokatolick˝ kostel, barevn· nejednotnost omÌtek kr·tce po dokonËenÌ opravy v roce 2002. Foto H. Luötick·. Fotoarchiv NP⁄ ⁄P v Praze. 3 Oprava omÌtek byla zah·jena v z·¯Ì 2001 a ukonËena poË·tkem prosince 2001. KlimatickÈ pomÏry v tomto obdobÌ byly mimo¯·dnÏ nep¯ÌznivÈ ñ nadpr˘mÏrnÈ mnoûstvÌ sr·ûek a brzk˝ n·stup mraz˘. 4 Nov˝m dodavatelem byl Martin KodÏra a Petr Hartig. N·klady spojenÈ s n·pravou barevnÈ nejednotnosti hradilo druûstvo äTUKO.

I. Peøina: Stavební podoba hradu Zbiroh

STAVEBNÍ

PODOBA HRADU

36

ZBIROH

Ivan Pe¯ina Z¯Ìceniny hradu Zbiroh (k. ˙. Besedice, okres Jablonec nad Nisou) jsou situov·ny na pseudoostroûnÏ,1 kter· je souË·stÌ samostatnÈho h¯ebene se skalnÌm mÏstem Besedick˝ch skal vybÌhajÌcÌho od vrchu Sokol nad lev˝ b¯eh ¯eky Jizery mezi obcemi Mal· Sk·la a Rakousy. VodnÌ tok obtÈk· uveden˝ terÈnnÌ tvar v öirokÈm meandru. Lokalita byla doned·vna badateli ponÏkud opomÌjena.2 Ned·vno proveden˝ podrobn˝ povrchov˝ pr˘zkum p¯inesl mnoho nov˝ch poznatk˘, jednÌm z nejcennÏjöÌch byla identifikace relikt˘ teplovzduönÈho otopnÈho za¯ÌzenÌ.3 NÏkterÈ problÈmy p¯i pozn·v·nÌ stavebnÌho v˝voje hradu Zbirohu byly jiû d¯Ìve naznaËeny. P¯edevöÌm byl are·l lokality v minulosti Ë·steËnÏ zasaûen tÏûbou kamene, p¯edpokl·d·no je i druhotnÈ osÌdlenÌ vesnickÈho charakteru a bezpochyby ke zniËenÌ pramennÈ z·kladny p¯ispÏly amatÈrsk˝ archeologick˝ v˝zkum a konzerv·torsk˝ z·sah z let 1921ñ1923, n·slednÏ takÈ n·leûitÏ nezpracovan˝ archeologick˝ v˝zkum z roku 1972 i ponÏkud bez detailnÌho pr˘zkumu provedenÈ opravy v devades·t˝ch letech 20. stoletÌ.4 Celkov˝ rozbor sÌdla zaloûen˝ na z·kladnÌ v˝povÏdi pÌsemn˝ch pramen˘ a archeologick˝ch n·lez˘ v konfrontaci s v˝sledky povrchovÈho pr˘zkumu relikt˘ staveb se pokouöÌ najÌt mÌsto hradu Zbiroh v typologii hradnÌch staveb, kter· naznaËuje p¯i tvorbÏ modelu v˝voje hradu funkci sÌdla.5 1. P¯ehled z·kladnÌch pÌsemn˝ch pramen˘6 1390prvnÌ pÌsemn· zmÌnka, kr·lovskÈ vojsko pobo¯ilo odbojnÈmu Markvartovi z Vartemberka hrady éleby, Rohozec a Zbiroh v souvislosti s n·pravou ökod luûickÈho äestimÏstÌ. Po roce 1390 hrad Zbiroh nejspÌöe spoleËnÏ s Hrub˝m Rohozcem p¯ipadl kr·lovskÈ korunÏ. V obdobÌ husitsk˝ch v·lek drûel hrad patrnÏ Ota z Bergova na Trosk·ch a jeho syn Jan z Bergova. O roce1442 nebo1447 se uvaûuje jako moûnÈm z·nikovÈm horizontu hradu, neboù v prvnÌm p¯ÌpadÏ proti loupeûiv˝m pos·dk·m hrad˘ vyt·hlo okolnÌ panstvo, v druhÈm probÌhalo taûenÌ slezsk˝ch knÌûat proti v˝chodoËesk˝m hrad˘m. P¯ÌmÈ spojenÌ akcÌ se zbo¯enÌm hradu Zbiroh prozatÌm nelze doloûit. 1458 po smrti Jana z Bergova provol·n jeho majetek jako kr·lovsk· od˙mrù. 24. kvÏtna 1458 v souvislosti s provol·nÌm je zmiÚov·n castrum Sbiroh ruptum ñ zbo¯en˝ hrad Zbiroh. 1538 p¯i prodeji SkalskÈho neboli VranovskÈho panstvÌ Karlem z Valdötejna Janovi z Vartemberka je ve v˝Ëtu majetku opÏt Zbiroh p¯ipomÌn·n jako z·mek pust˝.7 2. V˝povÏÔ archeologick˝ch n·lez˘ O znaËnÈ ochuzenÌ p¯i studiu hmotnÈ kultury sÌdla n·s p¯ipravil jiû v˝öe uveden˝ amatÈrsk˝ v˝zkum a n·sledn˝ konzerv·torsk˝ z·sah z let 1921ñ1923.8 Ve smutnÈ tradici pak v podstatÏ pokraËoval n·leûitÏ nezpracovan˝ v˝zkum z roku 1972.9 ProzatÌm je vznik hradu dle archeologick˝ch n·lez˘ datov·n velmi öiroce do pr˘bÏhu 14. stoletÌ. Z·nikov˝ horizont sÌdla nastÌnÏn˝ rozborem pÌsemn˝ch pramen˘ p¯ekraËujÌ n·lezy glazovanÈ keramiky s kolky datovanÈ do 2. poloviny 15. stoletÌ a 1. poloviny 16. stoletÌ.10 PonÏkud limitovanÈ poznatky archeologie k dataci hradu Zbiroh jsou d·ny stavem zhodnocenÌ v˝voje st¯edovÏkÈ keramiky v oblasti hornÌho Pojize¯Ì. Z tohoto d˘vodu nelze p¯eceÚovat hodnotu zÌskan˝ch artefakt˘ p¯i vymezenÌ existence sÌdla.11

37 I. Peøina: Stavební podoba hradu Zbiroh

1. P˘dorys hradu Zbiroh, zamÏ¯enÌ a kresba autor, 2005. K¯Ìûky oznaËujÌ polohu dochovan˝ch architektonick˝ch Ël·nk˘.


38

3. TerÈnnÌ relikty staveb 3.1 TerÈnnÌ situace PÌskovcov· pseudoostroûna (Obr.1),12 staveniötÏ hradu, vznikla erozÌ pÌskovcovÈho podloûÌ, kdy se odvÏtranÈ skalnÌ bloky ze t¯Ì stran z¯Ìtily ze svah˘ do ˙dolÌ a vytvo¯ily jakÈsi skalnÌ mo¯e. Ze ËtvrtÈ v˝chodnÌ strany je pseudoostroûna oddÏlena od okolnÌho skalnÌho masivu rozöÌ¯enÌm pukliny odl·m·nÌm pÌskovcov˝ch blok˘, vznikl˝ ˙tvar tvo¯il hlubok˝ p¯Ìkop, jehoû dno bylo ovöem z hornÌho platÛ blok˘ tÏûko kontrolovatelnÈ. Proto se zd·, ûe musel b˝t prostor p¯Ìkopu uzavÌrateln˝ Ëi byl dokonce souË·stÌ prvnÌho oddÌlu hradu. 3.2 Komunikace makrostruktury Komunikace makrostruktury p¯ich·zela pravdÏpodobnÏ od jihov˝chodu a ˙stila na ploöinu, v kterou vybÌh· k jihov˝chodu puklina oddÏlujÌcÌ pseudoostroûnu od masivu skalnÌho mÏsta na v˝chodÏ, povaûovan· za p¯Ìkop. Relikty p¯edpokl·danÈ st¯edovÏkÈ komunikace vöak kv˘li mladöÌm novovÏk˝m aktivit·m identifikovat nedovedeme. NÏkolik desÌtek metr˘ v˝chodnÏ od pukliny vydÏlujÌcÌ pseudoostroûnu je dalöÌ puklina rozöÌ¯ena mohutn˝m novovÏk˝m lomem, kter˝ zlikvidoval nÏkolik pÌskovcov˝ch blok˘ a sv˝m odvalem i komunikacÌ je p¯iloûen k dneönÌ turistickÈ cestÏ stoupajÌcÌ k hradu od jihov˝chodu. ObÏ novovÏkÈ cesty i zmÏny v konfiguraci terÈnu pak patrnÏ p¯ekryly staröÌ st¯edovÏk˝ n·stup. 3.3 Charakter opevnÏnÌ a dispozice sÌdla StanovenÌ dispozice hradu je velmi sloûitÈ. PracovnÏ lze vymezit na lokalitÏ pÏt oddÌl˘ se stopami a relikty stavebnÌch aktivit.13 PrvnÌm oddÌlem jsou stopy osÌdlenÌ v jihov˝chodnÌ Ë·sti p¯edpolÌ hradu na ploöinÏ, v kterou vybÌh· k jihov˝chodu puklina vydÏlujÌcÌ pseudoostroûnu sÌdla. Mezi jiûnÌm koncem pukliny a skalnÌm blokem na jihu vybÌh· na ploöinu dneönÌ p¯Ìstupov· cesta od osady Zbirohy. Hrana ploöiny smÏrem k cestÏ vykazuje relikt ˙zkÈho vkopu, kter˝ mohl b˝t souË·stÌ jednoduchÈho hrazenÌ are·lu pomocÌ polskÈho plotu, indikujÌcÌ tak i vztah ke staröÌ st¯edovÏkÈ cestÏ. ZmiÚovan˝ blok v jihov˝chodnÌm koutu ploöiny nese ËetnÈ stopy kapes a dr·ûÌ po hr·zdÏnÈ Ëi roubenÈ konstrukci nezn·mÈho charakteru. PopisovanÈ objekty vöak mohou souviset s mladöÌm vesnick˝m osÌdlenÌm, uv·dÏn˝m k roku 1613.14 K nechr·nÏnÈ patÏ skalnÌho bloku p¯ised· na jihu dalöÌ objekt se stopami po pultovÈ st¯eöe, kter˝ by se tak dostal mimo opevnÏnÌ. O moûnÈm mladöÌm osÌdlenÌ svÏdËÌ i maxim·lnÏ dvÏ desÌtky metr˘ vzd·lenÈ hospod·¯skÈ objekty, suö·rna ovoce a dalöÌ objekt nezn·mÈ funkce, n·leûejÌcÌ chalupÏ osady Zbirohy.15 DalöÌ antropogennÌ aktivity v prvnÌm oddÌle nesou paty skalnÌch blok˘ v puklinÏ vydÏlujÌcÌ pseudoostroûnu. U v˝chodnÌ paty nach·zÌme stopy po l·m·nÌ pÌskovce pomocÌ klÌn˘ (Obr. 2). U z·padnÌ paty pak stopy nejasnÈ tr·movÈ konstrukce uzavÌrajÌcÌ stÏnou skalnÌ p¯evis. Stopy tÏûby mohou souviset s rozöÌ¯enÌm pukliny v p¯Ìkop chr·nÌcÌ sÌdlo a takÈ s pot¯ebou zÌsk·nÌ stavebnÌho materi·lu p¯i stavbÏ hradu. Odpad z obou aktivit byl pak nejspÌöe vyv·ûen do svahu na severu, o Ëemû svÏdËÌ kuûel v˝sypky p¯iloûen˝ k severnÌmu konci pukliny. Ot·zkou z˘st·v·, zda lze tyto stavebnÌ aktivity v p¯edpolÌ v˘bec povaûovat za sa2 Stopy po l·m·nÌ pÌskovce pomocÌ klÌn˘. Foto autor, 2004.

39


3. Pohled od jihov˝chodu na tzv. vÏû Kazatelnici a puklinu rozöÌ¯enou v p¯Ìkop. Foto autor, 2004. mostatn˝ prvnÌ oddÌl hradu. Celou situaci pozn·nÌ dispozice vöak znesnadÚuje nedostatek informacÌ o podobÏ vstupu do hradnÌho are·lu a o charakteru s nÌm souvisejÌcÌho prvnÌho opevnÏnÌ. StejnÏ jako p¯i vymezenÌ dalöÌch Ë·stÌ dispozice zde nar·ûÌme na problÈm velmi torz·lnÌho stavu dochov·nÌ relikt˘ opevnÏnÌ a z·stavby, kter˝ neumoûÚuje dispozici spolehlivÏ urËit. Druh˝ oddÌl vymezujÌ relikty zdiva nejspÌöe park·novÈ hradby na v˝chodnÌ a jiûnÌ stranÏ pseudoostroûny. Na v˝chodÏ jsou relikty zdiva situov·ny na hranÏ skalnÌch blok˘ nad puklinou, majÌcÌ patrnÏ funkci p¯Ìkopu. SouË·stÌ oddÌlu je nÌûe popsan˝ obdÈln˝ objekt obytnÈ z·stavby tzv. vÏû Kazatelnice, nezasahujÌcÌ aktivnÏ do opevnÏnÌ (Obr. 3). U relikt˘ park·novÈ hradby na jiûnÌm svahu registrujeme p¯isek·nÌ stÏn skalnÌch blok˘ do öikminy pro zlepöenÌ obranyschopnosti. Mohlo by se jednat i o formu v pÌskovci proveden˝ch skarp˘ (Obr. 4).16 Za t¯etÌ a Ëtvrt˝ oddÌl je moûnÈ povaûovat jakÈsi dvoudÌlnÈ hradnÌ j·dro nach·zejÌcÌ se na vrcholu pseudoostroûny. T¯etÌ oddÌl je opevnÏn na jiûnÌ a severnÌ stranÏ dva metry silnou hradbou, jejÌ vnit¯nÌ i vnÏjöÌ lÌce jsou mÌsty Ë·steËnÏ p¯ezdÏnÈ opravami z pr˘bÏhu 20. stoletÌ (Obr. 5, 6). NavÌc jiûnÌ hradba nese stopy po opadu vnit¯nÌho lÌce bÏhem nezn·mÈho poû·ru. Na jihov˝chodÏ vybÌh· hradba smÏrem ke skalnÌmu bloku, kter˝ p¯edstupuje p¯ed p¯ezdÏnÈ relikty domnÏlÈ br·ny.17 VypovÌdacÌ hodnotu tohoto n·roûÌ nem˘ûeme p¯eceÚovat, a proto ho nelze klasifikovat jako vÏû Ëi vÏûici.18 SkalnÌ blok byl totiû patrnÏ po z·niku hradu Ë·steËnÏ odl·m·n, dochovanÈ dr·ûe i skromnÈ relikty zdiva takovou rekonstrukci neumoûÚujÌ. Pouze dalöÌ kapsy a destrukce zdiva dokl·dajÌ, ûe p¯ed obvodovou zdÌ obdÈlnÈho


40

objektu, pravdÏpodobnÏ pal·ce, a nejasn˝mi p¯ezdÏn˝mi relikty br·ny uzavÌrala t¯etÌ oddÌl na v˝chodÏ takÈ zdÏn· hradba. JejÌ souË·stÌ mohla b˝t kulisov· br·na Ëi sloûitÏjöÌ bransk˝ objekt s dvÏma kulisov˝mi branami. Tuto hypotÈzu ovöem bez archeologickÈho v˝zkumu nem˘ûeme niËÌm doloûit. Na z·padÏ je t¯etÌ oddÌl ohraniËen relikty zdiva s dvÏma vstupy do ËtvrtÈho oddÌlu. TerÈn ËtvrtÈho oddÌlu naznaËuje, ûe cel˝ prostor je nejspÌöe uzav¯en˝ destrukcÌ svisl˝ch konstrukcÌ z·stavby i opevnÏnÌ. Jeho plochu ohraniËuje na z·padÏ destrukce zdiva, na severu ji ukonËujÌ relikty oblÈ ÑbaötovitÈì hradby kopÌrujÌcÌ terÈn pÌskovcovÈho podloûÌ. V˝raznou puklinu na severu p¯ekraËuje hradba pomocÌ odlehËovacÌho oblouku. PotÈ se zdivo hradby na v˝chodnÌ stranÏ p¯imyk· k hradbÏ t¯etÌho oddÌlu. V jejÌm viditelnÈm vnÏjöÌm lÌci nenach·zÌme stopy po prov·z·nÌ Ëi p¯isazenÌ, pouze nevelk˝ relikt zdiva vybÌh· z jejÌ hmoty k severu do popisovanÈho oblÈho ÑbaötovitÈhoì tvaru. ProblÈmy p¯i hodnocenÌ zdiva znesnadÚujÌ novovÏkÈ opravy lÌce i destrukce zdÏn˝ch konstrukcÌ. JiûnÌ hranu ËtvrtÈho oddÌlu kryje rovnÏû destrukce. P¯edpokl·dan˝ pr˘bÏh opevnÏnÌ naznaËuje hradba t¯etÌho oddÌlu, kter· öikmo ubÌh· k destrukci zdiva na z·padnÌ hranÏ ËtvrtÈho oddÌlu. ZalomenÌ by pak mohlo souviset i s moûnou komunikacÌ mezi park·novou hradbou druhÈho oddÌlu a hradbou t¯etÌho oddÌlu, kter· prostupovala v p¯edpokl·danÈm pokraËov·nÌ hradby vstupem do ËtvrtÈho oddÌlu. V z·padnÌm svahu pseudoostroûny se dochovaly relikty zdiva mezi skalnÌmi bloky po park·novÈ hradbÏ vymezujÌcÌ p·t˝ oddÌl. Na severnÌ stranÏ registrujeme tr·movÈ kapsy, kterÈ mohly nÈst sloûitÏjöÌ konstrukci branky. ZjiötÏnÈ stopy po l·m·nÌ pÌskovce klÌny mohou souviset se stavbou st¯edovÏkÈho sÌdla Ëi naopak s tÏûebnÌm vyuûitÌm pÌskovcovÈho podloûÌ po jeho z·niku. Park·nov· hradba p·tÈho oddÌlu uzavÌr· pukliny mezi skalnÌmi bloky a patrnÏ pouze pasivnÏ vymezovala are·l sÌdla v˘Ëi nep¯ehlednÈmu terÈnu skalnÌho mÏsta. OpevnÏnÌ hradnÌho are·lu je tvo¯eno, kromÏ p¯izp˘sobenÌ terÈnnÌ situace staveniötÏ ˙pravou pukliny v p¯Ìkop a p¯isek·nÌm nÏkter˝ch blok˘ do öikm˝ch skarp˘, hradbou dvoudÌlnÈho hradnÌho j·dra. V t¯etÌm oddÌle je hradba dva metry siln·, ve ËtvrtÈm oddÌle se dochovaly pouze jejÌ skromnÈ relikty, patrnÏ dÌky situov·nÌ konstrukce na hranÏ skalnÌch blok˘, coû bylo n·sledkem jejÌho z¯ÌcenÌ. P¯ed hlavnÌ hradbu hradnÌho j·dra p¯edstupovala park·nov· hradba vymezujÌcÌ druh˝ a p·t˝ oddÌl. Pokud lze hovo¯it o prvnÌm oddÌlu v p¯edpolÌ, byl patrnÏ hrazen pouze lehkou d¯evÏnou konstrukcÌ. 3.4 Z·stavba, vz·jemnÈ vztahy a p¯edpokl·danÈ funkce Z·stavbu druhÈho oddÌlu reprezentuje obdÈln˝ objekt lidovÏ naz˝van˝ vÏû Kazatelnice,19 situovan˝ na nÌzkÈm skalnÌm bloku p¯evyöujÌcÌ okolnÌ terÈn p¯ibliûnÏ o dva metry. AËkoliv je objekt situovan˝ v Ëele hradu nad puklinou, majÌcÌ funkci p¯Ìkopu a vymezujÌcÌ na v˝chodÏ pseudoostroûnu, 4. P¯isek·nÌ stÏny skalnÌho bloku do öikminy v jihoz·padnÌ Ë·sti druhÈho oddÌlu hradu, jak˝si v pÌskovci proveden˝ skarp. Foto autor, 2004.

41


nelze mluvit o jeho aktivnÌ obranÏ. Od hrany skalnÌch blok˘ vymezujÌcÌch druh˝ oddÌl na v˝chodÏ nad puklinou je vzd·len objekt minim·lnÏ 10 metr˘, navÌc se do p¯edpolÌ hradu popisovanÈho jako prvnÌ oddÌl obracÌ hmotou skalnÌho bloku, kter˝ tvo¯Ì jihov˝chodnÌ n·roûÌ zdÏnÈ stavby. OmezenÏ mohl kontrolovat pouze jiûnÌ svah s p¯edpokl·danou komunikacÌ (Obr. 3). Objekt je nejËastÏji povaûovan˝ za vÏû patrnÏ obytnÈho charakteru.20 Vzhledem k popsan˝m skuteËnostem se lze p¯iklonit k n·zoru o obytnÈ funkci, kterou vöak doloûit nedovedeme. DvÏ ˙zk· ötÏrbinov· okna, neplnÌcÌ rozhodnÏ funkci st¯Ìlen, osvÏtlovala neobydlenÈ p¯ÌzemÌ s komunikacÌ do patra, u kterÈho je p¯edpokl·d·na obytn· funkce (Obr. 7).21 U stavby nezn·me vstup, kter˝ lze p¯epokl·dat v z·padnÌ stÏnÏ, ani jejÌ v˝öku. Z tÏchto d˘vod˘ lze pochybovat o jejÌm za¯azenÌ mezi vÏûe, ke kterÈmu sv·dÌ obdÈln˝ p˘dorys stavby, neboù vÏû ch·peme jako stavbu, jejÌû v˝öka je vÏtöÌ neû nejdelöÌ rozmÏr z·kladny.22 Stavba tak m˘ûe st·t na jakÈsi hranici mezi obytn˝mi pal·ci a vÏûemi. P¯i sÌle zdÌ 170ñ180 cm a existenci dvou dochovan˝ch podlaûÌ ji vöak nelze definovat spolehlivÏ jako donjon kv˘li vysokÈ mÌ¯e archeologizace. T¯etÌ oddÌl obsahuje relikty obdÈlnÈ stavby, pravdÏpodobnÏ pal·ce, a v pÌskovcovÈm podloûÌ vysekan˝ obdÈln˝ objekt povaûovan˝ za cisternu na vodu. Obytnou funkci obdÈlnÈho objektu povaûovanÈho za pal·c dokl·dajÌ relikty teplovzduönÈho otopnÈho za¯ÌzenÌ. Jeho vÌcemÈnÏ nepravideln· obdÈln· dispozice, stejnÏ jako k vnÏjöÌmu lÌci jeho z·padnÌ zdi p¯iloûenÈ schodiötÏ, vöak m˘ûe b˝t aû v˝sledkem rekonstrukËnÌch pracÌ ve 20. letech 20. stoletÌ, kterÈ byly bezpochyby zatÌûeny myln˝mi p¯edstavami o podobÏ hradu.23 K pal·ci na z·padÏ p¯ilÈhal patrnÏ dalöÌ objekt z·stavby, o Ëemû svÏdËÌ kapsy a ˙stupek v severnÌ obvodovÈ zdi t¯etÌho oddÌlu i p¯isekanÈ skalnÌ podloûÌ a nadezdÏnÌ hrany u objektu cisterny.24 Stopy umoûÚujÌ rekonstruovat d¯evÏnou podlahu nad vstupnÌm a skladovacÌm prostorem teplovzduönÈho otopnÈho za¯ÌzenÌ. Vysekan· dr·ûe po schodnici schodiötÏ dokl·d· jedin˝ st¯edovÏk˝ vstup z d¯evÏnÈ pochozÌ plochy v niveletÏ n·dvo¯Ì do suterÈnu s otopn˝m za¯ÌzenÌm. ObdÈln˝ objekt povaûovan˝ za cisternu na vodu vysekan˝ v pÌskovcovÈm podloûÌ m· ponÏkud atypickÈ öikmÈ stÏny (Obr. 8). VÏtöina takov˝chto objekt˘ mÌv· stÏny svislÈ, v˝jimku p¯edstavuje pouze Ñn·levkovitÈì ˙stÌ cisterny v hradnÌm j·d¯e H·zm-

5. Hrad Zbiroh, pohled na severnÌ zeÔ hradnÌho j·dra s kapsami po konzolovÈm leöenÌ a dosud nep¯ezdÏn˝m okennÌm otvorem. Fotografie p¯ed konzerv·torsk˝m z·sahem v letech 1921ñ1923. Za poskytnutÌ dÏkuji T. DurdÌkovi. 6. Hrad Zbiroh, pohled na t¯etÌ oddÌl ñ hradnÌ j·dro po amatÈrskÈm v˝zkumu a n·slednÈm konzerv·torskÈm z·sahu v letech 1921ñ1923. Foto R. Ginzel, 31. 7. 1931. Archiv SeveroËeskÈho muzea V Liberci.


42

burku, kterÈ tvo¯Ì öikmÈ stÏny z pÌskovcov˝ch kv·dr˘. SpodnÌ partii objektu navazujÌcÌ pravdÏpodobnÏ na sbÏrnou plochu tvo¯Ì vlastnÌ kruhov· cisterna. Toto ¯eöenÌ je na Zbirohu vylouËeno a tato analogie je patrnÏ pouze zd·nliv·.26 NabÌzÌ se ot·zka, zda podoba stÏn mÏla vliv na technologii Ëi konstrukce za¯ÌzenÌ popisovanÈho objektu. Pokud objekt fungoval jako cisterna na vodu, musely b˝t jeho stÏny omaz·ny nepropustnou vrstvou jÌlu nebo mohly b˝t i obezdÏnÈ Ëi omÌtnutÈ.27 Pro öikm˝ sklon stÏn objektu nenach·zÌme prozatÌm vysvÏtlenÌ, rozhodnÏ se nejedn· o bÏûn˝ tvar pro cisterny typu Ñtanku na voduì ani pro cisterny s filtraËnÌm za¯ÌzenÌm.28 Ve ËtvrtÈm oddÌlu lze identifikovat nejasnÈ relikty nejspÌöe dalöÌch dvou objekt˘. PrvnÌ objekt tvo¯Ì relikty zdi p¯isazenÈ na sp·ru k z·padnÌ zdi t¯etÌho oddÌlu u severoz·padnÌho vstupu a k nÌ kolm· destrukce zdiva vymezujÌcÌ Ëtvrt˝ oddÌl na z·padnÌ stranÏ. Druh˝ objekt p¯edstavuje zahloubenina ohraniËen· relikty zdiva a p¯isekan˝m podloûÌm v severoz·padnÌm koutu ËtvrtÈho oddÌlu. Popsan· zeÔ prvnÌho objektu by mohla b˝t p¯ÌËnou zdÌ dvoutraktovÈ Ëi trojtraktovÈ stavby, druh˝ objekt pak jejÌm suterÈnem. DochovanÈ relikty vöak nelze p¯eceÚovat a bez archeologickÈho v˝zkumu ot·zku z·stavby ËtvrtÈho oddÌlu nelze ¯eöit. ZnaËn· mÌra archeologizace popsan˝ch objekt˘ nedovoluje z·stavbu rekonstruovat, natoû definovat jejich funkci. 3.5 Komunikace mikrostruktury P¯Ìstup do dvojdÌlnÈho hradnÌho j·dra mohl b˝t veden od jihov˝chodu prvnÌm a druh˝m oddÌlem po jiûnÌm svahu kolem obdÈlnÈho objektu tzv. vÏûe Kazatelnice. D·le mohla komunikace stoupat k relikt˘m br·ny ve v˝chodnÌ zdi t¯etÌho oddÌlu, potÈ by pokraËovala po d¯evÏnÈ pochozÌ ploöe, kterou by musela vyn·öet sloûitÏjöÌ d¯evÏn· konstrukce, tak aby mohl b˝t p¯Ìstupn˝ pod obdÈln˝m pal·cem hloubkovÏ orientovan˝ trakt suterÈnu, plnÌcÌ funkci sklepa (Obr. 9). P¯i ˙vah·ch o jinÈm funkËnÌm modelu hradu stoupala komunikace d·le po jiûnÌm svahu park·nem druhÈho oddÌlu do ËtvrtÈho oddÌlu a odtud pak pokraËovala do oddÌlu t¯etÌho, kde se v z·padnÌ obvodovÈ zdi nach·zÌ relikty dvou dve¯nÌch otvor˘. Vöechny t¯i vstupy vöak nelze jednoznaËnÏ vyhodnotit. U jiûnÌho vstupu v z·padnÌ zdi zn·me pouze z·klenek. SevernÌ vstup v z·padnÌ zdi tvo¯Ì nelogicky druhotnÏ umÌstÏnÈ ostÏnÌ a taktÈû relikty br·ny ve v˝chodnÌ zdi j·dra neumoûÚujÌ rozhodnout, zda se nejedn· spÌöe aû o novotvar vznikl˝ p¯i rekonstrukci ve dvac·t˝ch letech 20. stoletÌ.29 NaznaËen· ¯eöenÌ vych·zÌ pouze z pozorov·nÌ p¯Ìhodn˝ch sklon˘ terÈnu pro vedenÌ komunikace mikrostruktury ve vztahu k opevnÏnÌ hradu. 25

7. InteriÈr patrnÏ obytnÈho objektu tzv. vÏûe Kazatelnice, ve zv˝öenÈm p¯ÌzemÌ dva okennÌ otvory, jeden zachov·n pouze v Ë·steËn˝ch reliktech okennÌ öpalety a z·klenku, ve hmotÏ skalnÌho bloku patrnÈ kapsy pro poloûenÌ tr·m˘ tvo¯ÌcÌch podlahu prvnÌho patra zachovanÈho v reliktech obvodovÈho zdiva. Foto autor, 2004. 8. Objekt se öikm˝mi stÏnami interpretovan˝ jako cisterna na vodu. Foto autor, 2004.

43


4. StavebnÌ v˝voj hradu a jeho klasifikace v r·mci typologie hradnÌch staveb Ke stavebnÌmu v˝voji hradu Zbiroh nebylo doposud naps·no mnoho. Lokalita se stala bohuûel centrem z·jmu badatele Z. Fiöery, jehoû z·vÏry o podobÏ stavby vych·zejÌcÌ z nepodloûen˝ch rekonstrukcÌ jsou Ëasto mylnÏ p¯ijÌm·ny jako v˝sledek seriÛznÌho exaktnÌho b·d·nÌ.30 DÌky vysokÈ mÌ¯e archeologizace a p¯edevöÌm kv˘li v˝zkumu a n·slednÈ rekonstrukci z 20. let 20. stoletÌ nejsme schopni rozliöit u hradu Zbiroh f·ze, natoû etapy stavebnÌho v˝voje. Sp·ry mezi zdmi poskytujÌ spÌöe p¯edstavu o technologickÈm postupu stavby. Pouze u nÏkter˝ch druhotnÏ vysekan˝ch kapes, tvo¯ÌcÌch podlahu v ˙rovni p¯ÌzemÌ nad vstupnÌm a skladovacÌm prostorem teplovzduönÈho vyt·pÏnÌ, lze hovo¯it o mikrof·zi. DalöÌ vztahy mezi zdÏn˝mi konstrukcemi, p¯edevöÌm u zdi ËtvrtÈho oddÌlu p¯isazenÈ k z·padnÌ zdi t¯etÌho oddÌlu nebo obvodovÈ hradby ËtvrtÈho oddÌlu vybÌhajÌcÌ od severnÌ hradby t¯etÌho oddÌlu, by musel ¯eöit pouze archeologick˝ v˝zkum Ëi hloubkov˝ stavebnÏ historick˝ pr˘zkum. RovnÏû ani stopy konstrukcÌ vysekanÈ v pÌskovcovÈm podloûÌ po zaloûenÌ d¯evÏn˝ch a zdÏn˝ch konstrukcÌ nedokl·dajÌ etapy v˝voje hradu. K dataci relikt˘ architektury n·m p¯Ìliö nepomohou ani dochovanÈ architektonickÈ Ël·nky. Relikty ostÏnÌ okennÌho otvoru u pal·ce a u severnÌho vstupu v z·padnÌ zdi t¯etÌho oddÌlu jsou v˝raznÏ p¯ezdÏny Ëi dokonce druhotnÏ osazeny. Profilace ostÏnÌ obou otvor˘, prostÈ okosenÌ s n·bÏûnÌm ötÌtkem v lÌci öikmo zalomen˝m, lze datovat do doby 14. stoletÌ i prvnÌ t¯etiny 15. stoletÌ. Nalezen· ¯Ìmsa profilovan· v˝ûlabkem bliûöÌ dataci nedovoluje (Obr. 10). Ani snaha najÌt postavenÌ hradu Zbiroh v typologii hradnÌch staveb nep¯in·öÌ uspokojivÈ v˝sledky. P¯ijmeme-li opr·vnÏnou myölenku, ûe objekt v druhÈm oddÌle naz˝van˝ jako vÏû Kazatelnice nebyl hlavnÌ vÏûÌ, pokud jej ovöem za vÏû m˘ûeme povaûovat, p¯edstavuje hrad Zbiroh patrnÏ sloûitÏjöÌ bezvÏûovou dispozici, kter· je v jeho p¯ÌpadÏ svÈr·znÏ p¯izp˘soben· morfologii terÈnu. Bezpochyby v˝znamnou ˙lohu plnil pal·c s relikty teplovzduönÈho otopnÈho za¯ÌzenÌ a i dalöÌ z·stavba dokl·dajÌcÌ rozvoj obytnÈ sloûky hradu na rozdÌl od pasivnÌho charakteru opevnÏnÌ, kterÈ se omezuje pouze na park·novou hradbu uzavÌrajÌcÌ nep¯ehledn˝ terÈn a pukliny mezi skalnÌmi bloky a na hlavnÌ obvodovou hradbu t¯etÌho a snad i ËtvrtÈho oddÌlu. Hrad Zbiroh byl takÈ za¯azen pr·vÏ dle obvodovÈ hradby t¯etÌho oddÌlu k hrad˘m s pl·öùovou zdÌ.31 Jindy byl popisov·n jako hrad s dvÏma podsklepen˝mi pal·cov˝mi k¯Ìdly ve tvaru pÌsmene L v hradnÌm j·d¯e32 (ve t¯etÌm a ËtvrtÈm oddÌle), ËÌmû se blÌûÌ formÏ dvoupal·covÈ dispozice. 9. Hrad Zbiroh, pohled na vstupnÌ öÌji zp¯ÌstupÚujÌcÌ z hradnÌho n·dvo¯Ì hloubkovÏ orientovan˝ trakt suterÈnu plnÌcÌ funkci sklepa. Nad öÌjÌ je dob¯e patrn˝ p¯isvÏtlovacÌ a vÏtracÌ okennÌ otvor, pozadÌ tvo¯Ì relikty obdÈlnÈ stavby, patrnÏ pal·ce. Fotografie vznikla nejspÌöe v letech 1921ñ1923 v pr˘bÏhu amatÈrskÈho archeologickÈho v˝zkumu F. »erm·ka, neboù p¯edtÌm byl vstup zasyp·n. Za poskytnutÌ fotografie dÏkuji T. DurdÌkovi.


44

NaznaËenÈ moûnosti klasifikace objektu v typologii hradnÌch staveb se vöak prozatÌm dÌky fragment·rnÌm znalostem o v˝voji a podobÏ hradu asi nepoda¯Ì objasnit. UrËitou p¯edstavu nabÌzÌ pouze rozvinutÌ obytnÈ sloûky hradu, snad na ˙kor ponÏkud pasivnÌ obrany. 5. Model v˝voje hradu Hrad Zbiroh je poprvÈ p¯ipomÌn·n roku 1390 jako pobo¯en˝ majetek Markvarta z Vartemberka, kter˝ ho z¯ejmÏ vlastnil spoleËnÏ s hradem Rohozcem jiû v sedmdes·t˝ch letech 14. stoletÌ. Do roku 1371 drûel spoleËnÏ se sv˝m bratrem Petrem z Vartemberka hrad Kost. Oba brat¯i dos·hli na kr·lovskÈm dvo¯e »eskÈho kr·lovstvÌ vysokÈho postavenÌ. Markvart na dvo¯e Karla IV. zast·val ˙¯ad komo¯Ìho, jeho bratr Petr z Vartemberka byl v letech 1381ñ1386 za vl·dy V·clava IV. nejvyööÌm purkrabÌm. Hrad Zbiroh patrnÏ nikdy nebyl centrem samostatnÈho zboûÌ a n·leûel k panstvÌ HrubÈho Rohozce.33 DalöÌmi p¯Ìm˝mi zmÌnkami jsou aû zpr·vy o zbo¯enÈm hradÏ z roku 1458 a pustÈm hradÏ z roku 1538.34 Problematicky posouzen· keramika datuje hrad r·mcovÏ do obdobÌ od 14. aû do prvnÌ poloviny 16. stoletÌ. N·zory kladoucÌ zaloûenÌ hradu jiû do prvnÌ poloviny 14. stoletÌ, dle datov·nÌ keramiky, nejsou zatÌm dostateËnÏ podloûenÈ, a proto snad lze p¯ijmout hypotÈzu, ûe stavitelem hradu byl Markvart z Vartemberka v letech 1371ñ1390. PravdÏpodobnÏ se tak jedn· o ölechtickou novostavbu doby V·clava IV.35 I kdyû jiû roku 1458 se mluvÌ o Zbirohu jako o zbo¯enÈm hradÏ a je moûnÈ hovo¯it o jeho z·niku, n·lezy keramiky dokl·dajÌ vyuûÌv·nÌ nÏkter˝ch Ë·stÌ hradu jeötÏ v prvnÌ polovinÏ 16. stoletÌ.36 Dle typologie hradnÌch staveb n·leûÌ hrad Zbiroh patrnÏ ke sloûitÏjöÌ bezvÏûovÈ dispozici, jeû je p¯izp˘sobena morfologii terÈnu pÌskovcovÈ pseudoostroûny. Bezpochyby v˝znamnou ˙lohu plnil pal·c s relikty teplovzduönÈho otopnÈho za¯ÌzenÌ i dalöÌ z·stavba s obytnou funkcÌ. Tato klasifikace pak odpovÌd· p¯edstavÏ o budov·nÌ pohodln˝ch soukrom˝ch sÌdel s rezidenËnÌ funkcÌ kr·lem V·clavem IV.37 PostavenÌ Markvarta z Vartemberka i jeho bratra Petra na ËeskÈm kr·lovskÈm dvo¯e i doznÌvajÌcÌ ohlas vcelku klidnÈ doby Karla IV. bez vÏtöÌch vojensk˝ch konflikt˘ v »ech·ch by pak mohly odr·ûet tyto tendence p¯i stavbÏ ölechtickÈho hradu. SkuteËnost, ûe hrad Zbiroh nebyl samostatn˝m zboûÌm a pat¯il k panstvÌ HrubÈho Rohozce, naznaËuje rozdÌlnÈ postavenÌ obou hrad˘ v r·mci jednÈ majetkovÈ drûby. ZatÌmco Hrub˝ Rohozec byl patr10. Zbiroh, dochovanÈ architektonickÈ Ël·nky: 1. pohled a ¯ez ostÏnÌm okna pal·ce p¯ezdÏnÈho v letech 1921ñ1923, 2. pohled a ¯ez relikty druhotnÏ osazenÈho ostÏnÌ severnÌho vstupu v z·padnÌ zdi t¯etÌho oddÌlu, 3. profil ¯Ìmsy nalezenÈ ve splachovÈm kuûelu pod relikty hradby p·tÈho oddÌlu. ZamÏ¯enÌ autor, kresba D. Svobodov·, 2007.

45


nÏ spr·vnÌm centrem panstvÌ, pak nep¯Ìliö vzd·len˝ Zbiroh, s dominujÌcÌ obytnou sloûkou na ˙kor ponÏkud pasivnÌ formy obrany, mohl mÌt spÌöe funkci pohodlnÈho soukromÈho sÌdla charakteru loveckÈho rezidenËnÌho hradu.38 PotvrzenÌ Ëi vyvr·cenÌ p¯edloûen˝ch v˝sledk˘ p¯i tvorbÏ modelu v˝voje hradu a jeho stavebnÌ podoby lze v budoucnosti oËek·vat nap¯Ìklad od reviznÌho archeologickÈho v˝zkumu Ëi hloubkovÈho stavebnÏ historickÈho pr˘zkumu. Na tomto mÌstÏ je nutnÈ zmÌnit i pot¯ebu kvalitnÌho zpracov·nÌ v˝voje keramiky pro oblast hornÌho Pojize¯Ì a rovnÏû i pot¯ebu provedenÌ podrobnÏjöÌ archivnÌ reöeröe pro dÏjiny st¯edovÏkÈho osÌdlenÌ, kterÈ ËekajÌ na erudovanÈ odbornÌky p¯Ìsluön˝ch obor˘. Pozn·mky: 1 Pseudoostroûna vznik· pouze opadem skalnÌho podloûÌ, nikoliv p¯Ìm˝m p˘sobenÌm vodoteËe. K definici pojmu Gabriel, F., K problematice opevnÏn˝ch sÌdel na pÌskovci, Castellologica bohemica 1, 1989, s. 126. 2 Pomineme-li pouze jednu problematickou studii z pera J. ⁄lovce a Z. Fiöery, P¯ÌspÏvek k dÏjin·m a stavebnÌmu v˝voji hradu Zbirohu, Z »eskÈho r·je a PodkrkonoöÌ 8, 1995, s. 7ñ24. K jejÌmu hodnocenÌ jiû DurdÌk, T., Recenze Z »eskÈho r·je a PodkrkonoöÌ 8, Castellologica bohemica 5, 1996, s. 391. Naposledy pak Pe¯ina, I., Relikty teplovzduönÈho otopnÈho za¯ÌzenÌ na hradÏ Zbiroh, Castellologica bohemica 10, 2006, s. 360. KomplexnÏji se ponÏkud svÈr·znÈmu zp˘sobu b·danÌ vÏnuje Gabriel, F., Recenze ZdenÏk Fiöera: SkalnÌ hrady zemÌ Koruny ËeskÈ, Castellologica bohemica 10, 2006, s. 471ñ473. 3 Tento n·lez byl autorem jiû oböÌrnÏ publikov·n. DÌlËÌ texty vznikly v souvislosti s prezentacÌ pr˘zkumu p¯i r˘zn˝ch p¯Ìleûitostech. K tomu Pe¯ina, I., TeplovzduönÈ vyt·pÏnÌ na hradÏ Zbiroh, In: Historie 2005 Celost·tnÌ studentsk· vÏdeck· konference, Liberec 2006, s. 10ñ27; T˝û, PozoruhodnÈ relikty na hradÏ Zbiroh, In: 50 let CHKO »esk˝ r·j, Z »eskÈho r·je a PodkrkonoöÌ ñ supplementum 11, Turnov 2006, s. 129ñ136. KomplexnÌ pojedn·nÌ pak nabÌzÌ poslednÌ publikovan· pr·ce. T˝û, Relikty teplovzduönÈho otopnÈho za¯ÌzenÌ na hradÏ Zbiroh, Castellologica bohemica 10, 2006, s. 349ñ362. 4 T˝û, Relikty teplovzduönÈho otopnÈho za¯ÌzenÌ, s. 349ñ353. 5 Text vych·zÌ z v˝sledk˘ autorovy diplomovÈ pr·ce. Pe¯ina, I., Hrady hornÌho Pojize¯Ì mezi Malou Sk·lou a Turnovem, diplomov· pr·ce, katedra historie FilozofickÈ fakulty Univerzity J. E. PurkynÏ v ⁄stÌ nad Labem, ⁄stÌ nad Labem 2007. 6 Ne vûdy se m˘ûeme nekriticky spolehnout na v˝povÏÔ pÌsemn˝ch pramen˘, neboù Ëasto ani nevÌme, o jakÈm objektu v terÈnu prameny hovo¯Ì. V p¯ÌpadÏ Zbirohu se zd·, ûe m˘ûeme zÌskanÈ informace ztotoûnit s relikty sÌdla, neboù jeho jmÈno se dochovalo v mladöÌm novovÏkÈm ekvivalentu Zbirohy, kter˝ oznaËuje rozpt˝lenÈ osÌdlenÌ vesnickÈho charakteru, novovÏkou osadu nach·zejÌcÌ se pr·vÏ pod stejnojmennou z¯Ìceninou st¯edovÏkÈho hradu. Kapitola nabÌzÌ p¯ehled pÌsemn˝ch pramen˘, kterÈ n·s informujÌ p¯edevöÌm o moûnÈ dobÏ vzniku a z·niku panskÈho sÌdla. Podrobn˝ rozpis majitel˘ Ëi popis majetkovÈ drûby nenÌ ˙kolem tÈto pr·ce, kter· si klade za cÌl vymezit pr·vÏ p¯edevöÌm dobu existence sÌdla se snahou poznat jeho stavebnÌ v˝voj. 7 P¯ehled pÌsemn˝ch pramen˘ i hypotÈzy o drûbÏ hradu v dobÏ husitsk˝ch v·lek a z·niku hradu vych·zÌ z dÌla A. Sedl·Ëka, Hrady, z·mky, tvrze kr·lovstvÌ »eskÈho X. Boleslavsko, Praha 1895, s. 208ñ209, 330. D·le pak z pr·ce ⁄lovec, J. ñ Fiöera, Z., P¯ÌspÏvek k dÏjin·m a stavebnÌmu v˝voji, s. 7ñ12. ShrnutÌ rovnÏû Pe¯ina, I., Relikty teplovzduönÈho otopnÈho za¯ÌzenÌ, s. 349ñ362. 8 T˝û, Relikty teplovzduönÈho otopnÈho za¯ÌzenÌ, s. 349ñ362. V˝sledky Ëinnosti shrnuje »erm·k, F., Konservov·nÌ hradu Zbirohu u MalÈ Sk·ly, SbornÌk okresu éeleznobrodskÈho 1, Ë. 7ñ8, 1923ñ1924, s. 108, 126ñ128. 9 Od autora v˝zkumu V. Webera existuje pouze ˙tl˝ denÌk a fotodokumentace v archivu SeveroËeskÈho muzea v Liberci. Jakousi n·hradou za n·lezovou zpr·vu, slouûÌcÌ z·roveÚ jako z·kladnÌ invent·¯ k archeologickÈmu materi·lu je pak pr·ce P. PincovÈ, Hrad Zbiroh ve svÏtle archeologick˝ch a pÌsemn˝ch pramen˘, bakal·¯sk· pr·ce, Filozofickop¯ÌrodovÏdeck· fakulta SlezskÈ univerzity v OpavÏ, Opava 2001. 10 K hodnocenÌ keramiky Pincov·, P. , Hrad Zbiroh ve svÏtle, s. 45ñ47; Brestovansk˝, P., Kachle LibereckÈho kraje, In: Archeologie LibereckÈho kraje 1, Liberec 1998, 97ñ145. ShrnutÌ dalöÌch drobn˝ch p¯ÌspÏvk˘ k hodnocenÌ keramiky Pe¯ina, I., Relikty teplovduönÈho otopnÈho za¯ÌzenÌ, s. 349ñ352. 11 Gabriel, F., Keramick˝ soubor z hradu Fr˝dötejna, Archaeologia historica 16, 1991, s. 279ñ292; T˝û, Hrad Fr˝dötejn, Castellologica bohemica 8, 2002, s. 173ñ192; Pe¯ina, I., Relikty teplovzduönÈho otopnÈho za¯ÌzenÌ, s. 349ñ351; T˝û, Hrady hornÌho Pojize¯Ì, s. 23ñ27, 108ñ109.


46

12 P˘dorys hradu Zbiroh na Obr. 1 slouûÌ k z·kladnÌ nezbytnÈ orientaci v textu, z tohoto d˘vodu na obr·zek jiû vÌcekr·t neodkazuji. 13 StruËnÏ jiû Pe¯ina, I., Relikty teplovzduönÈho otopnÈho za¯ÌzenÌ, s. 352ñ353. 14 Sedl·Ëek, A., Hrady, z·mky, tvrze, s. 209. 15 Podrouûek, K., Suö·rny v pÌskovcovÈm podloûÌ, In: SvornÌk 1ñV˝voj a funkce topeniöù, Praha 2003, s. 279. 16 DurdÌk, T., Ilustrovan· encyklopedie Ëesk˝ch hrad˘, Praha 1999, s. 504. 17 K poslednÌm oprav·m: SOkA Jablonec nad Nisou, sloûka hrad Zbiroh, Technik, J., Hrad Zbirohy, zabezpeËenÌ havarijnÌho stavu hradnÌ z¯Ìceniny, projekt oprav hradu, 1994; SOkA Jablonec nad Nisou, sloûka hrad Zbiroh, Technik, J., Hrad Zbirohy, zabezpeËenÌ zdiva hradu, pr˘vodnÌ zpr·va, 1995; TamtÈû, sloûka hrad Zbiroh: Fotodokumentace oprav havarijnÌho stavu hradu Zbirohy v roce 1998. 18 Tento n·zor zast·vali Menclov·, D., »eskÈ hrady II., Praha 1972, s. 174ñ175; Svoboda, L., O pl·öùov˝ch hradech, Archaeologia historica 20, 1995, s. 374; Fiöera, Z., SkalnÌ hrady zemÌ Koruny ËeskÈ, Praha 2004, s. 294ñ299. 19 Sedl·Ëek, A., Hrady, z·mky, tvrze, s. 208. 20 DurdÌk, T., Ilustrovan· encyklopedie, s. 622. 21 Ned·vnÈ ohled·nÌ zdiva nepotvrdilo existenci reliktu okennÌ öpalety a sed·tka v pat¯e a vylouËilo tak staröÌ autor˘v n·zor o doloûenÌ obytnÈ funkce existencÌ relikt˘ luxusnÏjöÌho okennÌho otvoru. K tomu Pe¯ina, I., Hrady hornÌho Pojize¯Ì, s. 98. 22 Pe¯ina, I., Ke stavebnÌmu v˝voji hradu Hrub˝ Rohozec, Archaeologia historica 32, 2007, s. 292ñ294. 23 PodrobnÏji o stavbÏ pal·ce a p¯edevöÌm o jeho suterÈnu s relikty teplovzduönÈho otopnÈho za¯ÌzenÌ Pe¯ina, I., Relikty teplovzduönÈho otopnÈho za¯ÌzenÌ, s. 349ñ362. 24 NadezdÏnÌ i dalöÌ stopy jsou dob¯e ËitelnÈ v obdobÌ vegetaËnÌho klidu, zaËiötÏn˝ povrch je zdokumentov·n i fotograficky. K tomu Archiv SeveroËeskÈho muzea v Liberci, Weber, V., DenÌk a fotodokumentace z archeologickÈho v˝zkumu, 1972. 25 LÌbal, D. ñ Macek, P. ñ Urban, J., Hrad Klap˝ ñ H·zmburk, Castellologica bohemica 2, 1991, s. 108; DurdÌk, T., Ilustrovan· encyklopedie, s. 95. 26 Na podobnost objekt˘ poukazovala D. Menclov·, »eskÈ hrady II., s. 174. 27 JÌlovou vrstvu splach˘ p¯i zaËiöùov·nÌ v˝chodnÌ p˘lky cisterny popisuje v denÌku z v˝zkumu V. Weber. Archiv SeveroËeskÈho muzea v Liberci, Weber, V., DenÌk a fotodokumentace z archeologickÈho v˝zkumu, 1972. 28 K cistern·m s filtraËnÌm za¯ÌzenÌm nap¯. Biller, T. ñ Metz, B. ñ Kill, R. ñ Schlosser. Ch., Burg Fleckenstein, Burgen, Schlˆsser und Wehrbauten im Mitteleuropa Bd. 11, Regensburg 2003, s. 52. 29 »erm·k, F., Konservov·nÌ hradu Zbirohu, s. 108, 126ñ128. 30 ⁄lovec, J. ñ Fiöera, Z., P¯ÌspÏvek k dÏjin·m a stavebnÌmu v˝voji, s. 7ñ12; Fiöera, Z., SkalnÌ hrady, 294ñ299. 31 Svoboda, L., O pl·öùov˝ch hradech, s. 374. 32 DurdÌk, T., Ilustrovan· encyklopedie, s. 621ñ622. 33 Sedl·Ëek, A., Hrady, z·mky, tvrze, s. 20. 34 T˝û, Hrady, z·mky, tvrze, s. 84ñ85, 207ñ209; Menclov·, D., »eskÈ hrady II., s. 171; ⁄lovec, J. ñ Fiöera, Z., P¯ÌspÏvek k dÏjin·m a stavebnÌmu v˝voji, s. 7ñ11. 35 Menclov·, D., »eskÈ hrady II., s. 171; DurdÌk, T., Ilustrovan· encyklopedie, s. 621ñ622; DurdÌk, T. ñ Bolina, P., St¯edovÏkÈ hrady v »ech·ch a na MoravÏ, Praha 2001, s. 190. 36 Tyto z·vÏry vych·zejÌcÌ z pÌsemn˝ch pramen˘ a v˝povÏdi archeologick˝ch n·lez˘ jiû byly d¯Ìve publikov·ny Pe¯ina, I., Relikty teplovzduönÈho otopnÈho za¯ÌzenÌ, s. 351ñ352. 37 DurdÌk, T., Ilustrovan· encyklopedie, s. 577. 38 Ke srovn·nÌ definovanÈ funkce nap¯. JenËov. K tomu DurdÌk, T., Ilustrovan· encyklopedie, s. 224ñ225. Za inspirativnÌ p¯·telskou diskusi p¯i uvaûov·nÌ o funkci hradu dÏkuji Karlu Knopovi.

Soupis pramen˘ a literatury: Archiv SeveroËeskÈho muzea v Liberci, Weber, VÌt, DenÌk a fotodokumentace z archeologickÈho v˝zkumu, 1972. Biller, Thomas, ñ Metz, Bernhard ñ Kill, RenÈ ñ Schlosser. Charles, Burg Fleckenstein, Burgen, Schlˆsser und Wehrbauten im Mitteleuropa Bd. 11, Regensburg 2003. Brestovansk˝, Petr, Kachle LibereckÈho kraje, In: Archeologie LibereckÈho kraje 1, Liberec 1998, s. 97ñ145.

47


»erm·k, Frantiöek, Konservov·nÌ hradu Zbirohu u MalÈ Sk·ly, SbornÌk okresu éeleznobrodskÈho 1, Ë. 7ñ8, 1923ñ1924, s. 108, 126ñ128. DurdÌk, Tom·ö, Recenze Z »eskÈho r·je a PodkrkonoöÌ 8, Castellologica bohemica 5, 1996, s. 391. DurdÌk, Tom·ö, Ilustrovan· encyklopedie Ëesk˝ch hrad˘, Praha 1999. DurdÌk, Tom·ö ñ Bolina, Pavel, St¯edovÏkÈ hrady v »ech·ch a na MoravÏ, Praha 2001. Fiöera, ZdenÏk, SkalnÌ hrady zemÌ Koruny ËeskÈ, Praha 2004. Gabriel, Frantiöek, K problematice opevnÏn˝ch sÌdel na pÌskovci, Castellologica bohemica 1, 1989, s. 125ñ138. Gabriel, Frantiöek, Keramick˝ soubor z hradu Fr˝dötejna, Archaeologia historica 16, 1991, s. 279ñ292. Gabriel, Frantiöek, Hrad Fr˝dötejn, Castellologica bohemica 8, 2002, s. 173ñ192. Gabriel, Frantiöek, Recenze ZdenÏk Fiöera: SkalnÌ hrady zemÌ Koruny ËeskÈ, Castellologica bohemica 10, 2006, s. 471ñ473. LÌbal, Dobroslav ñ Macek, Petr ñ Urban, Jan, Hrad Klap˝ ñ H·zmburk, Castellologica bohemica 2, 1991, s. 107ñ114. Menclov·, Dobroslava, »eskÈ hrady II., Praha 1972. Pe¯ina, Ivan, TeplovzduönÈ vyt·pÏnÌ na hradÏ Zbiroh, In: Historie 2005 Celost·tnÌ studentsk· vÏdeck· konference, Liberec 2006, s. 10ñ27. Pe¯ina, Ivan, PozoruhodnÈ relikty na hradÏ Zbiroh, In: 50 let CHKO »esk˝ r·j, Z »eskÈho r·je a PodkrkonoöÌ ñ supplementum 11, Turnov 2006, s. 129ñ136. Pe¯ina, Ivan, Relikty teplovzduönÈho otopnÈho za¯ÌzenÌ na hradÏ Zbiroh, Castellologica bohemica 10, 2006, s. 349ñ362. Pe¯ina, Ivan, Hrady hornÌho Pojize¯Ì mezi Malou Sk·lou a Turnovem, diplomov· pr·ce, katedra historie FilozofickÈ fakulty Univerzity J. E. PurkynÏ v ⁄stÌ nad Labem, ⁄stÌ nad Labem 2007. Pe¯ina, Ivan, Ke stavebnÌmu v˝voji hradu Hrub˝ Rohozec, Archaeologia historica 32, 2007, s. 283ñ295. Pincov·, Petra, Hrad Zbiroh ve svÏtle archeologick˝ch a pÌsemn˝ch pramen˘, bakal·¯sk· pr·ce, Filozoficko-p¯ÌrodovÏdeck· fakulta SlezskÈ univerzity v OpavÏ, Opava 2001. Podrouûek, Kamil, Suö·rny v pÌskovcovÈm podloûÌ, In: SvornÌk 1 ñ V˝voj a funkce topeniöù, Praha 2003, s. 279ñ288. Sedl·Ëek, August, Hrady, z·mky, tvrze kr·lovstvÌ »eskÈho X. Boleslavsko, Praha 1895. SOkA Jablonec nad Nisou, sloûka hrad Zbiroh, Technik, J., Hrad Zbirohy, zabezpeËenÌ havarijnÌho stavu hradnÌ z¯Ìceniny, projekt oprav hradu, 1994. SOkA Jablonec nad Nisou, sloûka hrad Zbiroh, Technik, J., Hrad Zbirohy, zabezpeËenÌ zdiva hradu, pr˘vodnÌ zpr·va, 1995. SOkA Jablonec nad Nisou, sloûka hrad Zbiroh: Fotodokumentace oprav havarijnÌho stavu hradu Zbirohy v roce 1998. Svoboda, Ladislav, O pl·öùov˝ch hradech, Archaeologia historica 20, 1995, s. 355ñ388. ⁄lovec, Ji¯Ì ñ Fiöera, ZdenÏk, P¯ÌspÏvek k dÏjin·m a stavebnÌmu v˝voji hradu Zbirohu, Z »eskÈho r·je a PodkrkonoöÌ 8, 1995, s. 7ñ24.

J. Vochomùrka: 111 let frýdlantské radnice a její architekt

48

111 LET

FR›DLANTSK… RADNICE A JEJÕ SLAVN› ARCHITEKT Ji¯Ì Vochom˘rka

V roce 1893 byla podle dostupn˝ch pramen˘ strûena star· renesanËnÌ fr˝dlantsk· radniËnÌ budova a v tÈmûe roce byla na Ëty¯ech slouËen˝ch parcel·ch zbo¯en˝ch dom˘ Ëp. 37ñ40 zah·jena v˝stavba zcela novÈ radniËnÌ budovy.1 Autorem architektonickÈho n·vrhu byl renomovan˝ vÌdeÚsk˝ architekt, c. k. stavebnÌ rada Franz Ritter von Neumann. Velk˝ vliv na v˝bÏr tohoto architekta mÏla dozajista jiû proveden· realizace radnice v Liberci, kter· neskr˝v· urËitÈ analogie s radnicÌ ve VÌdni. MÏsto dÌky rychlÈmu hospod·¯skÈmu vzestupu, vypl˝vajÌcÌmu zejmÈna z rozvoje textilnÌho pr˘myslu, pot¯ebovalo pro svoji prezentaci novou radniËnÌ budovu. Stavba mÏla b˝t uk·zkou rozkvÏtu a sÌly fr˝dlantskÈho pr˘myslu, proto ji tamnÌ pr˘myslnÌci takÈ financovali. HlavnÌm investorem, podobnÏ jako v Liberci, byla fr˝dlantsk· spo¯itelna. V˝stavba trvala t¯i roky a slavnostnÌho otev¯enÌ se radnice doËkala 18. srpna 1896.2 Dvoupatrov· budova je postavena ve stylu zaalpskÈ novorenesance z hrub˝ch neomÌtan˝ch cihel, pouze n·dvo¯Ì je opat¯eno omÌtkou. ÿÌmsy, ötÌty a dalöÌ dekorativnÌ prvky fas·dy jsou vytes·ny z pÌskovce. Radnici dominuje 48 metr˘ vysok· rohov· vÏû s hodinami.3 Nad dvÏma balkony n·mÏstnÌho pr˘ËelÌ je situov·n ochoz, Ëty¯i n·roûnÌ vÌûky a ukonËenÌ radniËnÌ budovy v podobÏ tzv. dl·tovÈ st¯echy se dvÏma makovicemi. HlavnÌ vstup do budovy je orientov·n smÏrem do n·mÏstÌ. Pr˘ËelÌ budovy je tvo¯eno ark·dov˝m podloubÌm nesoucÌm balkÛn, nad kter˝m se nach·zÌ sdruûenÈ vitr·ûovÈ okno hlavnÌho radniËnÌho s·lu. Po jeho stran·ch se nach·zejÌ sochy vÌdeÚskÈho socha¯e Friedela.4 Vlevo m˘ûeme spat¯it alegorii pr·ce a obÏtavosti, vpravo alegorii vÏrnosti a spravedlnosti. ätÌtu radniËnÌ budovy dominuje mÏstsk˝ znak. V boËnÌm podÈlnÈm pr˘ËelÌ se nach·zejÌ vrata do pr˘jezdu. Na jednom z pr˘ËelÌ vnit¯nÌho dvora jsou zazdÏny kamennÈ znaky a erby ze starÈ radnice. VlastnÌ hmota objektu radnice je v˘Ëi okolnÌ z·stavbÏ n·mÏstÌ znaËnÏ p¯edimenzovan·. Je moûnÈ, ûe i samotn˝ architekt doufal, ûe v budoucnosti dojde k celkovÈmu nav˝öenÌ okolnÌch budov ruku v ruce s pr˘myslov˝m rozkvÏtem mÏsta na p¯elomu stoletÌ. Stavba je realizov·na v p˘dorysu pÌsmene ÑUì, v jehoû st¯edu je ponech·n voln˝ dv˘r p¯Ìstupn˝ boËnÌm pr˘jezdem. HlavnÌ k¯Ìdlo budovy smÏ¯ovanÈ do n·mÏstÌ je konstrukËnÏ t¯ÌtraktovÈ a obsahuje v prostoru zv˝öenÈho p¯ÌzemÌ reprezentativnÌ vstupnÌ halu, zaklenutou k¯Ìûov˝mi klenbami se dvÏma ¯adami podp˘rn˝ch sloup˘. Ze vstupnÌ haly vede do boËnÌho k¯Ìdla chodba, k jejÌû vnÏjöÌ stÏnÏ p¯ilÈhajÌ kancel·¯e. ⁄st¯ednÌm motivem je centr·lnÌ schodiöùov· hala, kter· je zrcadlovÏ sv·z·na s vnit¯nÌm dvorem. Z haly stoup· schodiötÏ do pater. BoËnÌ pr˘ËelÌ, soubÏûnÈ s ulicÌ MÌru je dvoutraktovÈ, zadnÌ dvornÌ k¯Ìdlo je jednotraktovÈ. V budovÏ se nach·zÌ nÏkolik desÌtek mÌstnostÌ ve t¯ech nadzemnÌch podlaûÌch. Radnice je Ë·steËnÏ podsklepena. SklepnÌ prostory fungujÌ jako prostory skladovacÌ. Do ˙¯ednick˝ch kancel·¯Ì lze vstoupit hlavnÌm i boËnÌm vchodem. Jiû v projektu novÈ radniËnÌ budovy se poËÌtalo s jejÌ v˝zdobou. Vedle ËistÏ umÏleck˝ch dÏl zdobila stavbu p¯edevöÌm ¯ada doplÚk˘ umÏleck˝ch ¯emesel. Jednalo se p¯ev·ûnÏ o pr·ce kamenÌk˘, truhl·¯˘, skl·¯˘, z·meËnÌk˘ a dalöÌch. Tak jako u projektu libereckÈ

49


radnice, lze p¯edpokl·dat, ûe vÏtöina n·vrh˘ na ztv·rnÏnÌ umÏlecko¯emesln˝ch v˝robk˘ poch·zela z ateliÈru Franze Neumanna. Nezastupitelnou ˙lohu majÌ vitr·ûov· okna, jeû jsou uplatÚov·na na vöech exponovan˝ch mÌstech. Autorem tÏchto oken je Johann Ressel. Zdoben˝, i kdyû v porovn·nÌ s exteriÈrem mÈnÏ, je interiÈr budovy. JednÌm ze zdobn˝ch prvk˘ je busta Albrechta z Valdötejna od Heinricha Schulze z Raspenavy, kter· je umÌstÏna v nice nad hlavnÌm schodiötÏm. V ob¯adnÌ sÌni m˘ûeme spat¯it obraz malÌ¯e R. H. Schwinenbaucha Ëi obrazy vypalovanÈ ve d¯evÏ od umÏlce Lederleho.5 S dispozicÌ objektu souznÌ i exponovan· pr˘ËelÌ, jejichû monumentalita a harmonie jsou podtrûeny kombinacÌ horizont·lnÌho a vertik·lnÌho principu s detailem inspirovan˝m nÏmeckou renesancÌ. Na radnici m˘ûeme nazÌrat z nÏkolika ˙hl˘ pohledu. Nepopirateln· je jejÌ reprezentativnÌ funkce. Vedle nÌ je ovöem nutnÈ zmÌnit funkce dalöÌ, kterÈ dokl·dajÌ vyspÏlost tehdejöÌ doby. P¯i v˝stavbÏ se nap¯Ìklad poËÌtalo s vyuûitÌm tehdy modernÌch technick˝ch prvk˘, nap¯. telefonu, d·le se poËÌtalo s v˝stavbou mÌstnostÌ pro archiv Ëi bytu domovnÌka. Prostory radnice nebyly navrûeny pouze pro spr·vu mÏsta. Naöel zde z·zemÌ z·loûnÌ spolek, spo¯itelna, policie i ohlaöovacÌ ˙¯ad. VÌce neû sto let je s budovou radnice neodmyslitelnÏ spjato MÏstskÈ muzeum umÌstÏnÈ ve druhÈm pat¯e. Radnice se postupem Ëasu nevyhnula st·rnutÌ a vyû·dala si ¯adu oprav. V roce 1973 probÏhla gener·lnÌ oprava elektroinstalace. V letech 1985ñ1989 byla provedena rekonstrukce balkonu nad hlavnÌm vchodem. P˘vodnÌ architektonickÈ prvky nahradil umÏl˝ k·men a z menöÌ Ë·sti ho¯ick˝ pÌskovec. Kolaudace zrestaurovan˝ch kamenn˝ch Ë·stÌ na z·padnÌ fas·dÏ radnice byla provedena v z·¯Ì 1992. V tÈmûe roce se opÏt opravovala elektroinstalace kv˘li zav·dÏnÌ akumulaËnÌch kamen, jeû nahradila d¯ÌvÏjöÌ vyt·pÏnÌ ˙st¯ednÌm topenÌm napojen˝m na naftov˝ kotel. Toto ¯eöenÌ se ovöem uk·zalo jako nevyhovujÌcÌ, a tak byla radnice plynofikov·na. V letech 1993ñ1995 byla rekonstruov·na p˘da a tr·movÌ oöet¯eno prost¯edky proti plÌsnÌm, vÏû dostala novou krytinu a fas·da ve dvo¯e proöla gener·lnÌ opravou. Ve druhÈ polovinÏ devades·t˝ch let probÏhly dalöÌ rekonstrukËnÌ pr·ce. Jednalo se o opravy vitr·ûov˝ch oken a mosazn˝ch lustr˘ v ob¯adnÌ sÌni a na schodiöti, vymalov·nÌ vöech prostor s ornament·lnÌ v˝zdobou a o n·tÏry oken a dve¯Ì, kterÈ dostaly zpÏt historickÈ kov·nÌ, i kdyû jen v replik·ch. Od V·noc 1998 znÌ z radniËnÌ vÏûe zvonkohra doplÚujÌcÌ historick˝ kolorit mÏsta. ZatÌm poslednÌ renovace probÏhly v roce 2001. T˝kaly se ËiötÏnÌ a oprav kamenn˝ch Ë·stÌ vÏûe. NosnÈ prvky ochozu a balkon˘ byly opraveny nebo vymÏnÏny, stejnÏ jako Ë·sti z·bradlÌ. Rekonstruov·ny byly i vÏûnÌ hodiny. P˘vodnÌ list pl·novÈ dokumentace od ZajÌmav˝m v˝vojem, symbolizujÌcÌm p¯e- Franze von Neumanna, kter˝ zachycuje vratnÈ promÏny poslednÌch let, proöly p¯Ì- n·mÏstnÌ pr˘ËelÌ radnice, 1892, zemnÌ prostory v radniËnÌm dvo¯e. Od Ëer- mÏ¯Ìtko 1 : 100, signov·no autorem.


50

vence roku 1991 zde fungovala pek·rna, kterou vyst¯Ìdala v˝robna a balÌrna pa¯en˝ch s˝r˘. V souËasnÈ dobÏ fungujÌ tyto b˝valÈ komerËnÌ prostory jako v˝stavnÌ sÌÚ. Ta zah·jila Ëinnost 25. b¯ezna 1999 v˝stavou fotografiÌ brat¯Ì Pikous˘, nazvanou Poezie jizerskÈ ûuly a vÏnovanou historii horolezectvÌ. SÌÚ je spravov·na MÏstsk˝m muzeem Fr˝dlant. Monument·lnÌ stavba byla v dobÏ svÈho vzniku ch·p·na jako prezentace nÏmeck˝ch dovednostÌ a schopnostÌ. Po str·nce umÏleckÈ v˝zdoby a dekoru je skuteËnÏ vynikajÌcÌm dÌlem, kterÈ bylo postaveno vÏhlasn˝m architektem. Architekt, stavebnÌ rada a komun·lnÌ politik Franz Ritter von Neumann ml. se narodil 16. ledna 1844 ve VÌdni. Zem¯el 1. ˙nora 1905 v tÈmûe mÏstÏ.6 Jeho otec Franz Neumann a n·slednÏ i mladöÌ bratr Gustav byli takÈ architekti. Franz vystudoval Technickou vysokou ökolu ve VÌdni. Po studiÌch byl p¯ijat na Akademii v˝tvarn˝ch umÏnÌ, kde se stal dlouholet˝m asistentem architekta, autora vÌdeÚskÈ radnice, Fridricha von Schmidta.7 Spolupracoval i s dalöÌmi vÌdeÚsk˝mi architekty nap¯. Eduardem van der N¸llem Ëi se Sicardsburgem. Jedna z jeho prvnÌch realizacÌ vznikla ve spolupr·ci s jeho uËitelem Fridrichem von Schmidtem. Je jÌ Ark·dov˝ d˘m na n·mÏstÌ Karla Luegera ve VÌdni (1878ñ1883). Neumann je autorem mnoha obytn˝ch vil, administrativnÌch budov a pal·c˘, kostel˘, rozhleden Ëi hvÏzd·rny. V roce 1900 byl na svÏtovÈ v˝stavÏ v Pa¯Ìûi vyznamen·n st¯Ìbrnou medailÌ za svÈ celoûivotnÌ dÌlo.8 V »ech·ch je kromÏ libereckÈ a fr˝dlantskÈ radnice autorem novogotickÈ rodinnÈ hrobky Richter˘ na h¯bitovÏ v RaspenavÏ. DalöÌm jeho architektonick˝m poËinem byla mohutn· kamenn· romantizujÌcÌ rozhledna tzv. ÑHabsburgwarteì na PradÏdu postaven· v letech 1906ñ1912. Rozhledna mÏla podobu hranolovÈ hradnÌ vÏûe vysokÈ 32,5 m. V p¯ÌzemÌ poËÌtal projekt s restauracÌ, v dalöÌch patrech s pokoji pro turisty. Na stavbu byl pouûit nepevn˝ a nas·kav˝ k·men, kter˝ zap¯ÌËinil brzk˝ z·nik tÈto stavby. Stav rozhledny se st·le zhoröoval a neû se poda¯ilo konzultovat sloûitÈ asanaËnÌ postupy, nejv˝öe poloûen· a nejmohutnÏjöÌ rozhledna v republice se 2. kvÏtna 1959 z¯Ìtila. V letech 2000ñ2003 byla v NÏmecku v DuryÚskÈm lese v blÌzkosti mÏsta Lehesten postavena replika rozhledny z PradÏdu. Nechal ji postavit spolek b˝val˝ch sudetsk˝ch NÏmc˘ z Jesenicka ÑAltvater-Turmvereinì.9 DalöÌm p¯Ìkladem, kter˝ dokazuje architektovu vöestrannost a invenci, je sakr·lnÌ architektura, kterou m˘ûeme spat¯it ve VÌdni. Velmi zajÌmav˝m objektem je rom·nsko-byzantsk˝ kostel sv. AntonÌna (1896ñ1901) a novogotick˝ kostel sv. Leopolda (1905) s vÏûÌ vysokou 95 m. Jedn· se o t¯etÌ nejvyööÌ vÌdeÚsk˝ kostel. DalöÌ v˝znamnou stavbou je romantick· novogotick· kamenn· rozhledna postaven· na Hermannskogel ve VÌdni v roce 1889 nebo objekt vÌdeÚskÈ novorenesanËnÌ tzv. Kuffnerovy hvÏzd·rny z roku 1890. P¯Ìkladem Neumannovy obytnÈ vily m˘ûe b˝t vila pro zakladatele hvÏzd·rny astronoma Kuffnera ve VÌdni Ëi pro arciknÌûete Wilhelma v Badenu u VÌdnÏ. Franz Ritter von Neumann je architekt, jehoû styl a rozs·hl· stavebnÌ Ëinnost obs·hla v˝voj od novorenesanËnÌch a novobaroknÌch architektonick˝ch forem aû k pozdnÌmu historismu novorom·nskÈ a novogotickÈ tvorby p¯ÌznaËnÈ pro druhou polovinu 19. stoletÌ. Ve Fr˝dlantu a Liberci m˘ûeme obdivovat dvÏ radnice, kterÈ jsou autorem postaveny ve stylu p¯ÌznaËnÈ novorenesance. Franz von Neumann.

51


Fr˝dlantsk· radnice dnes (foto archiv NP⁄ ⁄OP v Liberci).


52

Pod tlakem rozporu mezi cÌlem bohatÈ zdobnosti a v˝razu reprezentativnosti a mezi snahou o pravdivost a vyj·d¯enÌ pot¯eb a povahy nov˝ch spoleËensk˝ch ˙Ëel˘ vznikla a vyvÌjela se ve druhÈ polovinÏ 19. stoletÌ architektura novorenesance s n·rodnÌmi prvky danÈho kulturnÌho prost¯edÌ.10 Novorenesance slouËila ide·l antickÈho tvaroslovÌ s tendencÌ romantismu a individualismu. P¯Ìnosem novorenesance je, stejnÏ jako v obdobÌ samotnÈ renesance, ˙zk· spolupr·ce architektury a v˝tvarnÈho umÏnÌ, kter· je dob¯e patrn· na obou Neumannov˝ch radnicÌch. V tÈto epoöe vznikaly monument·lnÌ stavby se snahou o p¯epych a reprezentaci. Doch·zÌ ke stavb·m radnic, trûnic, ûelezniËnÌch n·draûÌ a poöt, ve¯ejn˝ch l·znÌ, penÏûnÌch ˙stav˘ a obchodnÌch dom˘ s rostoucÌm uplatÚov·nÌm komfortu a hygieny. ⁄ËelovÏ racion·lnÌ duch doby vedl d·le k p¯edstavÏ o vhodnosti r˘zn˝ch sloh˘ pro stavby odliön˝ch ˙Ëel˘. Nap¯Ìklad novorenesance byla povaûov·na jako vhodn· pro vilu Ëi n·jemnÌ d˘m a divadlo, pro kostel nebo nemocnici byl vhodnÏjöÌ styl novogotick˝. Pro stavbu radnice Ëi soudu vyhovovaly oba styly a z·leûelo jen na tom, mÏla-li b˝t zd˘razÚov·na spÌöe antick· bohatost a moc nebo tradice a poËestnost.11 V epoöe novorenesance se v Ëesk˝ch zemÌch uplatÚovali v ¯adÏ p¯Ìpad˘ vÌdenötÌ architekti, a to p¯edevöÌm v nÏmecky mluvÌcÌch oblastech. VÌdeÚsk· architektura a zp˘sob ûivota se staly pro ¯adu mÏst monarchie p¯Ìkladem. Tak jako v Liberci i fr˝dlantötÌ obËanÈ kladli znaËn˝ d˘raz na nÏmeckÈ tradice a vzory. V˝stavba radnice nenÌ d˘leûit· jen pro stylovÈ souvislosti, ale jejÌ v˝znam spoËÌv· i v aspektu urbanistickÈm. S Neumannov˝m projektem p¯ich·zÌ do fr˝dlantskÈho prost¯edÌ v˝znamn˝ architektonick˝ styl, tzv. Ñzaalpsk·ì Ëi Ñseversk·ì novorenesance, kterou m˘ûeme kromÏ fr˝dlantskÈ radnice spat¯it i na budovÏ MÏstsk˝ch l·znÌ v Liberci. Pro tento novorenesanËnÌ smÏr je p¯ÌznaËn· kombinace neomÌtanÈho cihelnÈho zdiva s kamenn˝m a ötukov˝m dekorem. Fr˝dlantötÌ tak v˝stavbou v tomto stylu apelovali na konkrÈtnÌ n·rodnÌ ko¯eny. ObracejÌ se zde k neomÌtanÈmu zdivu, k vysokÈmu ötÌtu ve st¯edu ˙st¯ednÌho pr˘ËelÌ, kterÈ pro nÏ znamen· vtÏlenÌ architektury severonÏmeck˝ch hanzovnÌch mÏst. Pozn·mky: 1 Archiv NP⁄ ⁄OP v Liberci, sb. pr˘zkum˘ a zpr·v, LÌbal, D. a kol., Fr˝dlant. StavebnÏ historick˝ pr˘zkum mÏsta, 1978, Ë. 512. 2 »ern˝, J., Historie fr˝dlantskÈ radnice, in: AndÏl, R. ñ Karpaö, R. a kol., Fr˝dlantsko. Minulost a souËasnost kraje na ˙patÌ Jizersk˝ch hor, Liberec 2002, s. 89. 3 TamtÈû. 4 TamtÈû. 5 TamtÈû. 6 Obermayer-Marnach, E., ÷stereichisches biographisches Lexikon 1815ñ1950, Wien 1976, s. 91. 7 TamtÈû. 8 TamtÈû. 9 Nouza, J., Rozhledny »ech, Moravy a Slezska, Liberec 1999, s. 128 an. 10 Syrov˝, B., Architektura. SvÏdectvÌ dob, Praha 1974, s. 356. 11 TamtÈû, s. 363.

Prameny: Archiv mÏstskÈho muzea Fr˝dlant, sloûka Ë. 399/87d (radnice). Archiv NP⁄ ⁄OP v Liberci, sb. pr˘zkum˘ a zpr·v, LÌbal, Dobroslav a kol., Fr˝dlant. StavebnÏ historick˝ pr˘zkum mÏsta, 1978, Ë. 512. Literatura: AndÏl, Rudolf ñ Karpaö, Roman a kol., Fr˝dlantsko. Minulost a souËasnost kraje na ˙patÌ Jizersk˝ch hor, Liberec 2002. Nouza, Jan, Rozhledny »ech, Moravy a Slezska, Liberec 1999. Obermayer ñ Marnach, Eva, ÷stereichisches biographisches Lexikon 1815ñ1950, Wien 1976. Syrov˝, Bohuslav, Architektura. SvÏdectvÌ dob, Praha 1974.

53

I. Habán: K dokumentaci a stavu movitých kulturních památek

K DOKUMENTACI

A STAVU MOVIT›CH KULTURNÕCH PAM¡TEK NA ⁄ZEMÕ L I BERECK…HO KRAJE Ivo Hab·n

Rok po vzniku samostatnÈho N·rodnÌho pam·tkovÈho ˙stavu, ˙zemnÌho odbornÈho pracoviötÏ v Liberci (d·le jen NP⁄ ⁄OP v Liberci), se v r·mci OddÏlenÌ dokumentace na ja¯e 2007 naplno rozbÏhla takÈ Ëinnost v oblasti movit˝ch pam·tek. Z·roveÚ se pracoviötÏ zapojilo do dalöÌch souvisejÌcÌch program˘ ñ IntegrovanÈho systÈmu ochrany movitÈho kulturnÌho dÏdictvÌ (ISO) a SystematickÈ odbornÈ obnovy identifikace movitÈho pam·tkovÈho fondu (s v˝jimkou mobili·rnÌch fond˘ kulturnÌch pam·tek), zpracov·vanÈ v r·mci ˙kolu ÑVÏda a v˝zkumì. V n·sledujÌcÌm textu bych r·d p¯iblÌûil Ëinnost a perspektivy OddÏlenÌ dokumentace NP⁄ ⁄OP v Liberci v oblasti movit˝ch pam·tek na ˙zemÌ LibereckÈho kraje. ⁄vodem je t¯eba zmÌnit, ûe po vzniku samostatnÈho libereckÈho pracoviötÏ byla zachov·na kontinuita s dokumentaËnÌ ËinnostÌ NP⁄ ⁄OP v ⁄stÌ nad Labem, pod kterÈ ˙zemÌ nynÏjöÌho LibereckÈho kraje do zaË·tku roku 2006 spadalo. Zachov·na z˘stala takÈ kontinuita s p¯edchozÌ ËinnostÌ pracoviötÏ NP⁄ ⁄OP v PardubicÌch, kterÈ spravovalo aû do konce roku 2002 ˙zemÌ okresu Semily. SouËasn· situace se ale od p¯edchozÌho obdobÌ ponÏkud odliöuje. ProbÌhajÌcÌ masivnÌ n·stup digitalizace ve st·tnÌ sfÈ¯e p¯in·öÌ podstatn˝ kvalitativnÌ skok v technologiÌch, kterÈ bÏhem poslednÌch nÏkolika let posunuly kvalitu dokumentace. SouËasnÏ vyvst·v· akutnÌ pot¯eba vyrovnat se s n·r˘stem novÏ po¯izovanÈho dokumentaËnÌho materi·lu a p¯edevöÌm s jeho adekv·tnÌ prezentacÌ. Na ˙zemÌ LibereckÈho kraje se k 24. z·¯Ì 2007 nach·zÌ 1 112 movit˝ch kulturnÌch pam·tek. Z toho nejvÌce p¯ipad· na okres Semily (347), d·le pak okresy Liberec (327), »esk· LÌpa (278) a Jablonec nad Nisou (160). PoËet nemovit˝ch kulturnÌch pam·tek je vÌce neû dvojn·sobn˝, jejich rozloûenÌ mezi okresy je odliönÈ od movit˝ch pam·tek. Na tomto mÌstÏ je pot¯eba zd˘raznit dva momenty. Za prvÈ skuteËnost, ûe poËet kulturnÌch pam·tek, movit˝ch i nemovit˝ch, nesouvisÌ ˙mÏrnÏ s mnoûstvÌm a umÏleckou hodnotou vÏcÌ v danÈm regionu, n˝brû odr·ûÌ pouze aktivitu p¯i prohlaöov·nÌ vÏcÌ za kulturnÌ pam·tky v minul˝ch obdobÌch. Ta byla d·na Ëasto person·lnÌm obsazenÌm Ëi z·jmem a v neposlednÌ ¯adÏ i dostupnostÌ lokality. Za druhÈ je t¯eba si uvÏdomit, ûe ËÌsla jsou pouze orientaËnÌ, neboù souËasnÏ probÌh· v kompetenci Ministerstva kultury ¯ada ¯ÌzenÌ o prohl·öenÌ vÏcÌ za kulturnÌ pam·tky a jsou zpracov·v·ny dalöÌ podnÏty.1 Jako relativnÌ lze vnÌmat i rozdÏlov·nÌ kulturnÌch pam·tek na movitÈ a nemovitÈ. KritÈria tohoto posuzov·nÌ se mÏnÌ a budou vûdy do jistÈ mÌry subjektivnÌ.2 Movit· pam·tka je vÏc, kterou je moûnÈ p¯emÌsùovat, kter· byla vytvo¯ena s moûnostÌ mÏnit mÌsto. Pokud jsou movitosti umÌstÏny v muzeÌch a galeriÌch, nejde obvykle o kulturnÌ pam·tky, ale o sbÌrkovÈ p¯edmÏty.3 RozdÏlov·nÌ pam·tek na movitÈ a nemovitÈ vöak nenÌ pouhÈ hranÌ se slovÌËky, protoûe m˘ûe mÌt z·vaûnÈ d˘sledky v ot·zk·ch urËenÌ vlastnictvÌ, kompetencÌ nebo p¯idÏlov·nÌ prost¯edk˘ z podp˘rn˝ch grantov˝ch program˘.4 P¯ev·ûnou Ë·st movit˝ch kulturnÌch pam·tek obecnÏ p¯edstavujÌ p¯edmÏty kulturnÌ hodnoty v sakr·lnÌch objektech. Jedn· se ve vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ o majetek katolickÈ cÌrkve. Malou Ë·st tÏchto vÏcÌ tvo¯Ì p¯edmÏty sakr·lnÌ povahy, kterÈ byly v r·mci procesu û·-


54

dostÌ o povolenÌ k v˝vozu a prodeji prohl·öeny kulturnÌmi pam·tkami a jsou v soukrom˝ch rukou, nebo p¯edmÏty sakr·lnÌ povahy, kterÈ cÌrkev spolu se sv˝mi objekty p¯evedla na obce. Zb˝vajÌcÌ menöÌ Ë·st skupiny movit˝ch kulturnÌch pam·tek tvo¯Ì pomÏrnÏ r˘znorod· skupina vÏcÌ z kategorie staroûitnostÌ, umÏleck˝ch p¯edmÏt˘ a technick˝ch pam·tek. VÏtöina z nich zÌskala statut kulturnÌ pam·tky opÏt na z·kladÏ û·dosti o povolenÌ k v˝vozu. Samostatnou kapitolu p¯edstavujÌ mobili·rnÌ fondy pam·tkov˝ch objekt˘ ve spr·vÏ NP⁄ ⁄OP v Liberci, to znamen· hrad˘ a z·mk˘ Sychrov, Hrub˝ Rohozec, Fr˝dlant, Grabötejn, Z·kupy a Lemberk. Libereck˝ pam·tkov˝ ˙stav na nich spravuje celkem 82 798 invent·rnÌch jednotek mobili·rnÌho fondu. Jedn· se o velmi pestrou smÏsici nejen v˝sostnÏ umÏleck˝ch Ëi umÏlecko¯emesln˝ch p¯edmÏt˘, ale takÈ o historick˝ uûitkov˝ invent·¯, archiv·lie, fotografie, p¯edmÏty lidovÈ tvorby, h¯ÌËky a kuriozity, n·dobÌ, trofeje, paramenta apod. VeökerÈ tyto p¯edmÏty jsou prohl·öenÈ za kulturnÌ pam·tky. NynÌ probÌh· na vöech zmÌnÏn˝ch objektech postupn· promÏna z·kladnÌ evidence, kter· by mÏla b˝t do roku 2011 celorepublikovÏ sjednocen· v r·mci programu CastIS. V souËasnÈ dobÏ probÌh· revize dosavadnÌch poËÌtaËov˝ch evidencÌ a jejich p¯Ìprava ke konverzi do novÈho programu, revize jiû p¯eveden˝ch objekt˘ (SZ Lemberk), p¯ÌpadnÏ p¯Ìm· tvorba novÈ evidence v tomto programu (SZ Sychrov). PoË·tkem 90. let minulÈho stoletÌ vyvstala v souvislosti s nastupujÌcÌ vlnou kriminality a absencÌ podrobnÏjöÌ evidence pot¯eba systematicky dokumentovat kulturnÌ bohatstvÌ. Byl vytvo¯en program Integrovan˝ systÈm ochrany movitÈho kulturnÌho dÏdictvÌ (ISO), zahrnujÌcÌ spoleËnÏ Ëinnost NP⁄, muzeÌ a galeriÌ. V˝stup z programu ISO je prov·z·n na Policii »R, kter· vede datab·zi SystÈm evidence umÏleck˝ch dÏl (SEUD). Z prost¯edk˘ programu ISO je mj. financov·na dokumentace p¯edmÏt˘ kulturnÌ hodnoty v sakr·lnÌch objektech, kterÈ se staly nejohroûenÏjöÌ skupinou movit˝ch pam·tek. Program ISO byl vytvo¯en ve spolupr·ci s policiÌ jako n·stroj potÌr·nÌ a prevence kriminality a tomu byl p¯izp˘soben i charakter dokumentace, kter˝ se neomezuje jen na movitÈ kulturnÌ pam·tky, ale v n·vaznosti na policejnÌ datab·zi systematicky mapuje veökerÈ p¯edmÏty kulturnÌ hodnoty a jejich ÑoddÏlitelnÈì Ë·sti. V praxi to znamen·, ûe jedna movit· kulturnÌ pam·tka m˘ûe mÌt nÏkolik (nÏkdy i mnoho) jednotliv˝ch z·znam˘ v datab·zi ISO. Logika evidence ISO je postavena na evidenci p¯edmÏt˘. Rozsah ˙daj˘ v datab·zi ISO byl p¯izp˘soben poûadavk˘m evidenËnÌho listu kulturnÌ pam·tky s ohledem na kompaktibilitu p¯i zpracov·nÌ ˙kolu obnovy identifikace movitÈho pam·tkovÈho fondu. EvidenËnÌ listy kulturnÌch pam·tkek jsou v souËasnosti zpracov·v·ny elektronicky a jiû od poË·tku v papÌrovÈ podobÏ si v sobÏ nesou moûnost zpracov·nÌ dÌlËÌch Ë·stÌ vÏci formou doplÚkov˝ch list˘. Rozsah i kvalita zpracov·nÌ evidenËnÌch list˘ samotn˝ch byla v minulosti znaËnÏ kolÌsav·. Na ˙zemÌ LibereckÈho kraje se aktu·lnÏ nach·zÌ 169 kostel˘, 65 kaplÌ a 42 kapliËek prohl·öen˝ch za nemovitÈ kulturnÌ pam·tky. Mimo to evidujeme mnoûstvÌ sakr·lnÌch objekt˘ bez pam·tkovÈ ochrany. VÏtöina tÏchto staveb m· nebo mÏla v interiÈrech p¯edmÏty kulturnÌ hodnoty. Podchytit takto rozs·hl˝ fond je dlouhodob˝ proces. Vzhledem k situaci a technick˝m i person·lnÌm moûnostem bylo jako n·stroj dokumentace v 90. letech pouûito video s odborn˝m koment·¯em. P¯edevöÌm z·sluhou pr·ce Boûeny RendlovÈ a ºubomÌra TurËana z tehdejöÌho St·tnÌho pam·tkovÈho ˙stavu v ⁄stÌ nad Labem je dnes vÏtöina kostelnÌch interiÈr˘ na ˙zemÌ okres˘ »esk· LÌpa, Jablonec nad Nisou a Liberec takto zachycena. Data z videoz·znam˘ jsou digitalizov·na, je moûnÈ je d·le zpracov·vat v r·mci naplÚov·nÌ datab·ze ISO a slouûÌ nynÌ vedle historickÈ fotodoku-

55


mentace jako z·kladnÌ obrazov˝ materi·l. Kvalita videoz·znam˘ je limitov·na a odpovÌd· technick˝m moûnostem svÈ doby. V souËasnÈ dobÏ se dokumentace movit˝ch pam·tek p¯esunula do sfÈry digit·lnÌ fotografie doplnÏnÈ dle moûnosti r·mcov˝m videem. P¯i pouûitÌ teleobjektiv˘ a öiroko˙hl˝ch objektiv˘ je moûnÈ pomocÌ digit·lnÌ fotografie i bez videokamery zachytit interiÈry ve vysokÈ vypovÌdacÌ kvalitÏ. P¯ev·ûn· Ë·st objekt˘ katolickÈ cÌrkve na ˙zemÌ LibereckÈho kraje spad· pod spr·vu litomÏ¯ickÈ diecÈze, Ë·st okresu Semily n·leûÌ hradeckÈmu biskupstvÌ. S obÏma biskupstvÌmi m· NP⁄ ⁄OP v Liberci uzav¯enou dohodu o spolupr·ci na dokumentaci, kter· stanovuje pravidla pro vytv·¯enÌ a nakl·d·nÌ s dokumentacÌ po¯Ìzenou v r·mci ISO. OddÏlenÌ dokumentace disponuje v souËasnÈ chvÌli jednÌm odborn˝m pracovnÌkem se zamÏ¯enÌm na veökerou agendu movit˝ch kulturnÌch pam·tek zahrnujÌcÌ n·plÚ vypl˝vajÌcÌ z programu ISO, obnovu identifikace movit˝ch kulturnÌch pam·tek, zpracov·nÌ n·vrh˘ na prohl·öenÌ a bÏûn˝ odborn˝ servis pro povÏ¯enÈ obce a ve¯ejnost. V r·mci programu ISO je takto roËnÏ v terÈnu zdokumentov·no kolem 40 objekt˘ (cca 12 000 digit·lnÌch fotografiÌ). NaplÚov·nÌ datab·ze ISO za terÈnnÌ dokumentacÌ zatÌm zaost·v·. ParalelnÏ s ËinnostÌ ISO probÌh· v r·mci v˝kumn˝ch ˙kol˘ NP⁄ ÑSystematick· odborn· obnova identifikace movit˝ch kulturnÌch pam·tekì (2005ñ2011). Jedn· se o aktualizaci st·vajÌcÌch dat z evidenËnÌch list˘ vËetnÏ fotodokumentace. V oblasti nemovit˝ch kulturnÌch pam·tek probÌh· tato akce od roku 2000 a bude ukonËena letos. V˝stupem budou opraven· data pro nov˝ metainformaËnÌ systÈm pam·tkovÈ pÈËe, zahrnujÌcÌ taktÈû novÏ budovan˝ geografick˝ informaËnÌ systÈm NP⁄. Ve sfÈ¯e movit˝ch kulturnÌch pam·tek je postup pracÌ vzhledem k zad·nÌ a charakteru ˙kolu pomalejöÌ. Nejedn· se o Ñpouhouì aktualizaci dat, ale spÌöe o inventuru stavu a p·tr·nÌ po mnohdy migrujÌcÌch, nezvÏstn˝ch Ëi odcizen˝ch p¯edmÏtech nebo jejich Ë·stech. DÌlËÌ p¯edbÏûnÈ odhady poËÌtajÌ s 30ñ50 % ztotoûnÏn˝ch movit˝ch kulturnÌch pam·tek. St·vajÌcÌ v˝stupy z dokumentace interiÈr˘ na ˙zemÌ okresu Semily se pohybujÌ zatÌm v optimistiËtÏjöÌch ËÌslech ñ p¯es 80 % ztotoûnÏn˝ch movit˝ch kulturnÌch pam·tek. Situace s mobili·rnÌm fondem v r·mci kraje jako celku je vöak horöÌ. Systematick· odborn· obnova identifikace movitÈho pam·tkovÈho fondu je na ˙zemÌ LibereckÈho kraje na samÈm poË·tku. V datab·zi ISO p¯evzalo pracoviötÏ 2 929 z·znam˘ p¯edmÏt˘ kulturnÌ hodnoty ve 128 lokalit·ch na tomto ˙zemÌ, vytvo¯en˝ch v letech 1994ñ2005 pracovnÌky OddÏlenÌ dokumentace NP⁄ ⁄OP v ⁄stÌ nad Labem. Za letoönÌ rok p¯ibude v datab·zi okolo 300 nov˝ch z·znam˘. V souËasnÈ dobÏ je obtÌûnÈ p¯esnÏji analyzovat stav fondu movit˝ch pam·tek, protoûe podrobnÈ zmapov·nÌ aktu·lnÌho stavu materi·lu vyûaduje delöÌ Ëas Ëi person·lnÌ posÌlenÌ. MnohÈ poznatky ale vypl˝vajÌ z dlouhodobÈ Ëinnosti oddÏlenÌ restaurov·nÌ. ObecnÏ lze konstatovat, ûe nejlÈpe dochovanÈ jsou interiÈry na Semilsku, nejvÌce poniËenÈ a vykradenÈ jsou interiÈry v okrese »esk· LÌpa. Svou roli sehr·lo vÌce faktor˘. Na podrobnÏjöÌ srovn·nÌ bohatstvÌ a umÏleck˝ch ohnisek kolem v˝znamn˝ch mecen·ö˘ jednotliv˝ch region˘ v pr˘bÏhu renesance, baroka a 19. stoletÌ zde nenÌ prostor. Ko¯eny souËasnÈho stavu jsou podstatnÏ mladöÌ. SouvisÌ s pov·leËn˝mi ot¯esy, p¯esuny obyvatelstva a pobytem sovÏtsk˝ch vojsk. RozdÌln· mÌra patriotismu a vztahu ke kulturnÌmu odkazu minulosti je v r·mci kraje dob¯e patrn·. UrËit˝ posun je Ëiteln˝ i v rovinÏ vesniceñmÏsto. P¯edevöÌm se ale jedn· o rozdÌlnost v r·mci ˙zemÌ. Jsou oblasti, kde byla zachov·na kontinuita, a jsou mÌsta, kde vazby k minulosti chybÌ. Typick˝m p¯Ìkladem mÏsta ûivelnÏ obÏtujÌcÌho svÈ pam·tky s vidinou kr·tkodobÈho zisku je Liberec. SouËasn˝ stav movit˝ch kulturnÌch pam·tek v jednotliv˝ch regionech ovlivnila i rychlost zabezpeËenÌ ohroûen˝ch objekt˘ a Ëinnost konkrÈtnÌch krimin·lnÌch skupin.


56

Co se t˝Ëe skladby movit˝ch pam·tek, je t¯eba si uvÏdomit, komu byly tyto p¯edmÏty urËeny a z jakÈho prost¯edÌ byly objedn·v·ny. Jedn· se p¯edevöÌm o p¯edmÏty kulturnÌ hodnoty v sakr·lnÌch objektech, tedy umÏleckÈ p¯edmÏty, jejichû objednavatelem byla cÌrkev nebo don·to¯i z ¯ad ölechty, pozdÏji z okruhu bohat˝ch sedl·k˘ Ëi mÏöùan˘. Ve vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ se nejedn· o öpiËkovÈ galerijnÌ p¯edmÏty, ale spÌöe o tvorbu region·lnÌch, dnes mnohdy jiû anonymnÌch umÏlc˘. Podstatn· Ë·st bohatstvÌ tÏchto mobili·¯˘ spoËÌv· v umÏleckÈ tvorbÏ na pomezÌ lidovÈho projevu. »ast· je syntÈza umÏleckÈho projevu kopÌrujÌcÌho vzory vysokÈho umÏnÌ v kombinaci s uk·zkami kvalitnÌho truhl·¯skÈho a ¯ezb·¯skÈho ¯emesla. V r·mci region˘ jsou dob¯e ËitelnÈ sp·dovÈ oblasti jednotliv˝ch dÌlen a lok·lnÌch umÏlc˘, v˝znamnÏjöÌ zak·zky se ale realizovaly takÈ na z·kladÏ osobnÌch kontakt˘ p¯esahujÌch hranice regionu. Nam·tkou jmenujme nap¯. Ëinnost baroknÌ socha¯skÈ dÌlny JelÌnk˘ z Kosmonos pro Bozkov. Prohlaöov·nÌ vÏcÌ za kulturnÌ pam·tky ovlivÚuje takÈ neust·le probÌhajÌcÌ posun ve vnÌm·nÌ pam·tkov˝ch hodnot. ObecnÏ lze konstatovat, ûe umÏlecky nejv˝znamnÏjöÌ p¯edmÏty mobili·rnÌho fondu majÌ dnes statut kulturnÌ pam·tky. Zdaleka to vöak neplatÌ o vöech a takÈ hranice umÏleckÈ ˙rovnÏ jednotliv˝ch pam·tek je kolÌsav·. V˝znam ¯ady p¯edmÏt˘ spoËÌv· v jejich autenticitÏ, jejich vlastnÌm p¯ÌbÏhu a vazbÏ ke konkrÈtnÌmu mÌstu. Velkou Ë·st movit˝ch pam·tek tvo¯Ì p¯edmÏty kulturnÌ hodnoty v sakr·lnÌch objektech z obdobÌ vrcholnÈho a pozdnÌho baroka a rokoka. Tyto movitÈ pam·tky proöly ve vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ pozdÏjöÌmi ˙pravami. Jedn· se p¯edevöÌm o olt·¯e, kazatelny a k¯titelnice. Velmi Ëast· byla nap¯. v˝mÏna obraz˘ baroknÌch olt·¯˘ v pr˘bÏhu 19. stoletÌ a ˙pravy polychromie soch. PodstatnÏ mÈnÏ je pam·tek z obdobÌ renesance a ranÈho baroka. Mezi nimi p¯evl·dajÌ n·hrobnÌky, olt·¯nÌ mensy a liturgickÈ n·ËinÌ. VyskytujÌ se i movitÈ pam·tky z obdobÌ gotiky. Velkou promÏnou proöel p¯Ìstup k pam·tk·m z obdobÌ 19. stoletÌ a do jistÈ mÌry i k pam·tk·m secesnÌm, kterÈ majÌ nejvÏtöÌ podÌl na mobili·rnÌm fondu, ale nejsou ˙mÏrnÏ zastoupeny mezi prohl·öen˝mi kulturnÌmi pam·tkami. K jejich plnÈmu docenÏnÌ doölo teprve v ned·vnÈ dobÏ. ⁄st¯ednÌ seznam movit˝ch kulturnÌch pam·tek eviduje na ˙zemÌ LibereckÈho kraje velkÈ mnoûstvÌ pr˘mÏrn˝ch baroknÌch, rokokov˝ch a klasicistnÌch olt·¯˘, prohl·öen˝ch s ohledem na svÈ st·¯Ì. Naopak ¯ada bezesporu velmi kvalitnÌch pracÌ z obdobÌ historism˘ 19. stoletÌ, secese a mladöÌch na statut kulturnÌ pam·tky teprve Ëek·. Ve sfÈ¯e obchodu s umÏleck˝mi p¯edmÏty, kter· je pevnÏ spjat· se svÏtem muzeÌ a galeriÌ, se umÏnÌ 19. stoletÌ v pr˘bÏhu poslednÌch dvou desetiletÌ stabilnÏ udrûuje na vyööÌ cenovÈ hladinÏ neû starÈ umÏnÌ 17. a 18. stoletÌ. Toto platÌ zejmÈna v oblasti malby. V postoji k prohlaöov·nÌ movit˝ch kulturnÌch pam·tek se v˝öe zmÌnÏnÈ trendy prosazujÌ s urËit˝m zpoûdÏnÌm, nicmÈnÏ novÈ p¯Ìr˘stky fondu movit˝ch kulturnÌch pam·tek tento smÏr jednoznaËnÏ potvrzujÌ. Systematick· dokumentace ISO p¯in·öÌ st·le novÈ objevy. PrvnÌ velk· vlna podnÏt˘ na doplnÏnÌ seznam˘ movit˝ch kulturnÌch pam·tek na ˙zemÌ dneönÌho LibereckÈho kraje vzeöla z nat·ËenÌ videodokumentacÌ ISO v druhÈ polovinÏ 90. let minulÈho stoletÌ. Jednalo se vÏtöinou o boËnÌ olt·¯e a dalöÌ logickÈ souË·sti intaktnÌch interiÈr˘, z nichû byla vybr·na v dobÏ z·pisu za kulturnÌ pam·tku pouze urËit· Ë·st. Je s podivem, ûe ¯ada tÏchto n·vrh˘ leûela z r˘zn˝ch d˘vod˘ i vÌce jak deset let bez odezvy na Ministerstvu kultury. ZaË·tkem letoönÌho roku se ale situace ze strany Ministerstva kultury v˝raznÏ zmÏnila k lepöÌmu a libereckÈ pracoviötÏ NP⁄ je nynÌ doslova zavaleno poûadavky na aktualizaci a dopracov·nÌ staröÌch n·vrh˘ na prohl·öenÌ movit˝ch i nemovit˝ch kulturnÌch pam·tek dle platn˝ch p¯ÌsnÏjöÌch metodik. OddÏlenÌ dokumentace zpracov·v· tyto û·dosti postupnÏ. S ohledem na termÌn dokonËenÌ obnovy identifikace nemovit˝ch kulturnÌch pam·tek

57


Z n·vrh˘ na prohl·öenÌ za kulturnÌ pam·tky 2007 ñ Semilsko a »eskolipsko . (2007) nenÌ moûnÈ uvedenÈ resty napravit jednor·zovÏ v kr·tkÈm Ëase bez adekv·tnÌho zpracov·nÌ pot¯ebn˝ch podklad˘. Na ˙seku movit˝ch pam·tek bylo od ledna do z·¯Ì 2007 zpracov·no a postoupeno Ministerstvu kultury devÏt n·vrh˘ na prohl·öenÌ vÏci za kulturnÌ pam·tku ËÌtajÌcÌch celkem 35 jednotliv˝ch poloûek. ÿada dalöÌch p¯edmÏt˘ byla zdokumentov·na v terÈnu a na zpracov·nÌ do n·vrhu Ëi jeho aktualizaci Ëek·. U poloviny zaslan˝ch podnÏt˘ nebo doplnÏnÌ n·vrh˘ jiû bylo zah·jeno spr·vnÌ ¯ÌzenÌ o prohl·öenÌ vÏci za kulturnÌ pam·tku a takÈ mnoûstvÌ staröÌch n·vrh˘ se dalo do pohybu.


58

Z n·vrh˘ na prohl·öenÌ za kulturnÌ pam·tky 2007 ñ Semilsko a Fr˝dlantsko. Toto jsou jistÏ pozitivnÌ momenty, ot·zkou z˘st·v· co bude d·l. St·vajÌcÌ dvoukolejn˝ systÈm v˝konu pam·tkovÈ pÈËe je nefunkËnÌ, neboù ˙¯ednÌci na povÏ¯en˝ch obcÌch vyd·vajÌ nÏkdy z·vazn· rozhodnutÌ ve st¯etu z·jmu pam·tkovÈ pÈËe a svÈho zamÏstnavatele. Koncepce pam·tkovÈ ochrany je nastavena tak, ûe st·t teoreticky kompenzuje vlastnÌkovi zv˝öenÈ n·klady na pÈËi o pam·tku nabÌdkou Ëerp·nÌ prost¯edk˘ z podp˘rn˝ch pro-

59


gram˘. Do systÈmu st·tnÌ pam·tkovÈ pÈËe vöak od st·tu ani kraje neproudÌ pot¯ebn˝ objem finanËnÌch prost¯edk˘, takûe v˝sledkem je mnohdy frustrace vlastnÌk˘ ze strany st·tu a mal˝ z·jem o statut kulturnÌ pam·tky, kter· se mÌsto prestiûÌ st·v· spÌöe p¯ÌtÏûÌ. Nejen st·t, ale nap¯. i mÏsto Liberec d·v·jÌ jasnÈ sign·ly, ûe kultura nepat¯Ì mezi jejich priority.5 Libereck˝ kraj v pr˘bÏhu poslednÌch t¯Ì let snÌûil sv˘j p¯ÌspÏvÏk do oblasti obnovy kulturnÌch pam·tek p¯ibliûnÏ na Ëtvrtinu a jeho investice do oblasti obnovy kulturnÌch pam·tek jsou ze vöech kraj˘ nejniûöÌ.6 Samotn˝ statut kulturnÌ pam·tky bez dostateËnÈ vymahatelnosti z·kona, fungujÌcÌho systÈmu pam·tkovÈ pÈËe a kultivovanÈho p¯Ìstupu spoleËnosti k odkazu minulosti, p¯edmÏty kulturnÌ hodnoty neochr·nÌ. S problÈmy se ale pot˝k· i NP⁄. V oblasti dokumentace spoËÌvajÌ potÌûe p¯edevöÌm v p¯etrv·vajÌcÌ neschopnosti adekv·tnÏ prezentovat v˝sledky odbornÈ pr·ce, kter· tak z˘st·v· mnohdy skryt· Ëi nedostateËnÏ vyuûit·. To ve sv˝ch d˘sledcÌch sniûuje prestiû ˙stavu a obecnÈ povÏdomÌ o Ëinnosti NP⁄ jako instituce. P¯Ìslibem p¯ich·zejÌcÌm pÏt minut po dvan·ctÈ je budov·nÌ novÈho metainformaËnÌho systÈmu pam·tkovÈ pÈËe. Doufejme, ûe s jeho pomocÌ brzy ocenÌ v˝sledky pr·ce oddÏlenÌ dokumentace NP⁄ takÈ vlastnÌci pam·tek a obyvatelÈ LibereckÈho kraje. P ozn·mky: 1 ÑKulturnÌ pam·tkou se m˘ûe st·t jak·koliv vÏc, pokud ji podle platnÈ pr·vnÌ ˙pravy »eskÈ republiky kulturnÌ pam·tkou prohl·sÌ Ministerstvo kultury »R. N·vrh na prohl·öenÌ vÏci za kulturnÌ pam·tku m˘ûe podat kter˝koliv obËan. Ministerstvo kultury n·vrh p¯ijme, vyû·d· si pot¯ebn· stanoviska a po projedn·nÌ odbornou komisÌ vyd· pÌsemnÈ rozhodnutÌ o prohl·öenÌ nebo neprohl·öenÌ vÏci za kulturnÌ pam·tku. Pokud dojde k prohl·öenÌ, jsou stavba nebo p¯edmÏt zaps·ny do ⁄st¯ednÌho seznamu kulturnÌch pam·tek, kter˝ vede za celou republiku N·rodnÌ pam·tkov˝ ˙stav, ˙st¯ednÌ pracoviötÏ se sÌdlem v Praze. Jednotliv· ˙zemnÌ odborn· pracoviötÏ vedou kartotÈky pam·tek ve svÏ¯enÈm ˙zemÌ podle tohoto seznamu. V tÈto evidenci m· kaûd· pam·tka svou evidenËnÌ kartu s odborn˝m textem a fotografiÌ, u staveb takÈ z·kres do mapy.ì (Bl·hov·, Miroslava ñ »ern·, Alena, Metodick· p¯ÌruËka k problematice kulturnÌho dÏdictvÌ, ⁄¯ad sluûby krimin·lnÌ policie a vyöet¯ov·nÌ PP »R, Praha 2007, s. 121.) 2 Sedl·kov·, Dagmar, Zpr·va o v˝znamnÈm ˙kolu pam·tkovÈ pÈËe 21. stoletÌ ñ o obnovÏ identifikace kulturnÌch pam·tek »eskÈ republiky, Zpr·vy pam·tkovÈ pÈËe 66, 2006, c. 2, s. 152ñ154. 3 Bl·hov·, Miroslava ñ »ern·, Alena, s. 121. 4 Program restaurov·nÌ movit˝ch kulturnÌch pam·tek Ministerstva kultury »R a investice LibereckÈho kraje do obnovy kulturnÌch pam·tek. 5 Ministerstvo kultury »R poskytlo z Programu restaurov·nÌ movit˝ch kulturnÌch pam·tek na rok 2007 pro ˙zemÌ LibereckÈho kraje Ë·stku 910 000 KË, z nÌû bude spolufinancov·no 6 akcÌ. Pro ilustraci dodejme, ûe nap¯. n·klady na restaurov·nÌ jednÏch baroknÌch varhan se pohybujÌ kolem 1 milionu korun. V roce 2005 poskytlo MK »R na stejnÈ ˙Ëely z uvedenÈho programu celkem 750 000 KË, z tÏchto prost¯edk˘ byly spolufinancov·ny Ëty¯i akce. V roce 2006 to bylo 517 000 KË na t¯i akce. 6 Libereck˝ kraj p¯ispÌv· na obnovu kulturnÌch pam·tek grantov˝m programem Ë. 12 ÑObnova kulturnÌch pam·tekì a d·le formou ÑP¯ÌspÏvku na obnovu kulturnÌch pam·tekì. SouËet tÏchto investic dos·hl v roce 2005 Ë·stky 10 210 000 KË, v roce 2006 Ë·stky 2 850 000 KË a v roce 2007 Ë·stky 1 912 990 KË. DalöÌ prost¯edky, ¯·dovÏ 500 000 KË, max. do v˝öe 1 000 000 KË pak investuje roËnÏ Libereck˝ kraj nep¯Ìmo do pam·tek z jin˝ch fond˘ v r·mci celkov˝ch oprav. ⁄mÏrnÏ s dramatick˝m sniûov·nÌm investic do obnovy kulturnÌch pam·tek kles· i poËet a velikost akcÌ, kterÈ lze za poskytnutÈ prost¯edky realizovat. Z celkovÈho objemu krajsk˝ch prost¯edk˘ smÏ¯uje do oblasti restaurov·nÌ movit˝ch kulturnÌch pam·tek p¯ibliûnÏ pÏtina. Pomineme-li vysokou Ë·stku, kterou do obnovy kulturnÌch pam·tek investuje hlavnÌ mÏsto Praha, Ëinil pr˘mÏrn˝ krajsk˝ p¯ÌspÏvÏk v r·mci »R za rok 2006 do oblasti obnovy kulturnÌch pam·tek v rukou jin˝ch subjekt˘ necel˝ch 16 milion˘, p¯iËemû Libereck˝ kraj poskytl ve stejnÈm obdobÌ 2006 do tÈto sfÈry 3 126 000 KË. Nap¯. v ⁄steckÈm kraji to bylo Ëty¯ikr·t vÌce, ve St¯edoËeskÈm kraji osmkr·t vÌce.

M. Krèmáø: Ústøední seznam kulturních památek je dynamický systém

60

⁄STÿEDNÕ

SEZNAM KULTURNÕCH PAM¡TEK JE DYNAMICK› SYST…M Miloö KrËm·¯

Se vznikem N·rodnÌho pam·tkovÈho ˙stavu, ˙zemnÌho odbornÈho pracoviötÏ v Liberci (d·le jen NP⁄ ⁄OP v Liberci) v roce 2006 p¯eöla na tuto novÏ vzniklou sloûku pam·tkovÈ pÈËe i povinnost vyjad¯ovat svoje stanovisko k zaps·nÌ vÏcÌ do ⁄st¯ednÌho seznamu kulturnÌch pam·tek a k jejich vyökrtnutÌ z tohoto seznamu. PrvnÌm krokem k efektivnÌ pr·ci byl vznik tzv. prohlaöovacÌ komise p¯i libereckÈm pracoviöti N·rodnÌho pam·tkovÈho ˙stavu. Komise je sedmiËlenn·, tvo¯Ì ji pracovnÌci libereckÈho pracoviötÏ, ale i externÌ spolupracovnÌci. V Ëele komise je n·mÏstek pro v˝kon pam·tkovÈ pÈËe Ing. arch. V·clav NÏmec, tajemnÌkem komise je Mgr. Miloö KrËm·¯, pracovnÌk OddÏlenÌ pÈËe o movitÈ pam·tky, OddÏlenÌ pÈËe o nemovitÈ pam·tky zastupuje Bc. Petr Feige, Odbor evidence a informacÌ Mgr. Petra äternov·. DalöÌmi Ëleny komise jsou PhDr. Viktor Kova¯Ìk (N·rodnÌ pam·tkov˝ ˙stav, ˙st¯ednÌ pracoviötÏ v Praze), PhDr. Jan Mohr (SeveroËeskÈ muzeum v Liberci) a Mgr. Ivan Pe¯ina (NP⁄ ñ ⁄OP v ⁄stÌ nad Labem, detaöovanÈ pracoviötÏ se sÌdlem v »eskÈ LÌpÏ). PovinnostÌ komise je vyjad¯ovat sv· stanoviska k jednotliv˝m ¯ÌzenÌm, kterÈ zahajuje Ministerstvo kultury »R. ⁄zemnÌ pracoviötÏ N·rodnÌho pam·tkovÈ ˙stavu nejsou jedinou sloûkou pam·tkovÈ pÈËe, kter· se k zah·jen˝m ¯ÌzenÌm vyjad¯uje. Ministerstvo si na z·kladÏ z·kona Ë. 20/1987 Sb. d·le vyû·d· stanoviska p¯ÌsluönÈho krajskÈho ˙¯adu a p¯ÌsluönÈ obce s rozöÌ¯enou p˘sobnostÌ. Na z·kladÏ tÏchto stanovisek Ministerstvo kultury »R vyd· rozhodnutÌ o zaps·nÌ vÏci do ⁄st¯ednÌho seznamu kulturnÌch pam·tek, p¯ÌpadnÏ o zruöenÌ pam·tkovÈ ochrany. ProhlaöovacÌ komise NP⁄ ñ ⁄OP v Liberci se sch·zÌ nepravidelnÏ. PodnÏtem k jejÌmu zased·nÌ jsou û·dosti o vyj·d¯enÌ z Ministerstva kultury »R. V poslednÌch patn·cti letech se na ministerstvu hromadily û·dosti, kterÈ vöak vÏtöinou nebyly ˙plnÈ a ministerstvo s nimi dlouho nepracovalo. Aû v poslednÌch dvou letech, po person·lnÌch zmÏn·ch, doölo k radik·lnÌ zmÏnÏ postoje ministerstva k tÏmto û·dostem. Ministerstvo zasÌl· tyto û·dosti N·rodnÌmu pam·tkovÈmu ˙stavu k doplnÏnÌ, p¯Ìp. p¯epracov·nÌ a snaûÌ se tato ¯ÌzenÌ ukonËit. V souvislosti s tÌm proch·zejÌ zmÌnÏnÈ û·dosti prohlaöovacÌ komisÌ, kter· p¯ipojuje svoje stanoviska. Vedle toho se vyjad¯uje i k nov˝m podnÏt˘m. ⁄st¯ednÌ seznam pam·tek je dynamick˝ systÈm. Do seznamu pam·tky p¯ib˝vajÌ, ale i z nÏj mizÌ. V souËasnosti probÌhajÌcÌ reidentifikace nemovit˝ch i movit˝ch pam·tek povede k v˝razn˝m zmÏn·m v seznamu. Mnoho pam·tek nemovit˝ch je postupnÏ devastov·no nezodpovÏdn˝mi vlastnÌky. U movit˝ch pam·tek vykazuje seznam ztr·ty p¯edevöÌm z d˘vodu kr·deûÌ v kostelech a na far·ch, p¯i kter˝ch nen·vratnÏ mizÌ jednotlivosti i celÈ celky. Nelze proto souhlasit s nÏkter˝mi n·zory, ûe by se do seznamu jiû dalöÌ pam·tky nemÏly zan·öet. Samoz¯ejmÏ by odpovÏdnÈ instituce v Ëele s Ministerstvem kultury »R mÏly db·t o to, aby novÏ zapisovanÈ pam·tky byly pro seznam obohacenÌm. Vzhledem k omezenÈmu p¯Ìsunu financÌ na obnovu kulturnÌch pam·tek ze strany st·tu a krajsk˝ch ˙¯ad˘ b˝v· kaûdoroËnÏ neuspokojeno mnoho û·dostÌ o finanËnÌ p¯ÌspÏvek na obnovu. VlastnÌci kulturnÌch pam·tek se potom dost·vajÌ do ne¯eöitelnÈ situace. Jsou org·ny pam·tkovÈ pÈËe

61


nuceni k pouûÌv·nÌ tradiËnÌch materi·l˘ a tradiËnÌch postup˘, ale tento zp˘sob obnovy b˝v· mnohem n·kladnÏjöÌ neû bÏûn· ˙drûba. Proto by p¯i vyd·v·nÌ sv˝ch stanovisek mÏly vöechny povÏ¯enÈ org·ny uvaûovat o tom, zda stavba, socha, olt·¯ Ëi jin· vÏc navrûen· na kulturnÌ pam·tku je natolik ojedinÏl·, ûe seznam obohatÌ a ne pouze rozöÌ¯Ì portfolio vÏcÌ podobn˝ch a podobnÈ umÏleckÈ Ëi architektonickÈ kvality. N·vrhy na prohl·öenÌ by mÏly vznikat v souËinnosti odborn˝ch sloûek pam·tkovÈ pÈËe a obcÌ, kterÈ by vyhled·valy zajÌmavÈ stavby a vÏci, kterÈ jsou pro nÏ d˘leûitÈ. Vûdyù zaps·nÌ vÏci do ⁄st¯ednÌho seznamu kulturnÌch pam·tek nenÌ jedin˝m moûn˝m zp˘sobem ochrany vÏci p¯ed jejÌm zniËenÌm. Za dobu fungov·nÌ N·rodnÌho pam·tkovÈho ˙stavu ñ ⁄OP v Liberci se prohlaöovacÌ komise seöla pÏtkr·t. T¯ikr·t v roce 2006 a zatÌm dvakr·t v roce 2007. Na sv˝ch zased·nÌch se vyjad¯ovala k celkem 42 podnÏt˘m. V sedmi p¯Ìpadech se jednalo o n·vrh na sejmutÌ pam·tkovÈ ochrany, v ostatnÌch p¯Ìpadech ölo o n·vrh na zaps·nÌ vÏci do ⁄st¯ednÌho seznamu kulturnÌch pam·tek.

Kr·sn· Stud·nka, okr. Liberec ñ kovov˝ k¯Ìû na kamennÈm podstavci.

Mod¯iöice, okr. Semily ñ statek U çukal˘ Ëp. 7.


62

éelezniËnÌ depo Turnov, okr. Semily ñ vagÛn ¯ady Rd.

N·hlov, okr. »esk· LÌpa ñ kamenn˝ most. Portfolio vÏcÌ, ke kter˝m se komise vyjad¯ovala, bylo öirokÈ. Jednalo se o vesnickou architekturu, kostely, fary, obytnÈ stavby, mobili·¯e kostel˘ a far, ale i o ûelezniËnÌ vagÛny Ëi kamenn˝ most. Komise se vyjad¯ovala k n·vrh˘m, kterÈ poch·zejÌ od vlastnÌk˘, obËan˘, obËansk˝ch sdruûenÌ i pracovnÌk˘ pam·tkovÈho ˙stavu. N·zory Ëlen˘ komise

63


nebyly vûdy jednotnÈ, pohledy jednotliv˝ch Ëlen˘ se Ëasto liöily a n·sledovala nad vÏcÌ diskuze pln· argument˘. V nÏkter˝ch p¯Ìpadech komise svoje rozhodnutÌ odloûila a vr·tila n·vrh odpovÏdnÈmu pracovnÌkovi k dopracov·nÌ. Ze sedmi n·vrh˘ na sejmutÌ pam·tkovÈ ochrany se komise rozhodla ve dvou p¯Ìpadech doporuËit sejmutÌ pam·tkovÈ ochrany, v pÏti p¯Ìpadech se rozhodla sejmutÌ nedoporuËit. Ministerstvo kultury se zatÌm vyj·d¯ilo k pÏti z tÏchto û·dostÌ. U Ëty¯ souhlasÌ se sejmutÌm pam·tkovÈ ochrany s podmÌnkami (zpracov·nÌ stavebnÏ historickÈho pr˘zkumu) i p¯esto, ûe u dvou z tÏchto û·dostÌ bylo stanovisko komise pam·tkovÈho ˙stavu zamÌtavÈ. Bohuûel ministerstvo vyhovÏlo u dvou û·dostÌ (Ëp. 8 v Laûanech, okr. Liberec a Ëp. 65 a 66 v Hr·dku nad Nisou, okr. Liberec) vlastnÌk˘m, jejichû p¯iËinÏnÌm se dostala pam·tka do havarijnÌho stavu. D·le byla sejmuta pam·tkov· ochrana ze statku Ëp. 7 ÑU çukal˘ì v Mod¯iöicÌch, okr. Semily, kter˝ vyho¯el, a ze zdi, kter· je souË·stÌ are·lu OblastnÌ galerie v Liberci. V druhÈm p¯ÌpadÏ byla posouzena û·dost s ohledem na pot¯eby vlastnÌka o rozöÌ¯enÌ a modernizaci are·lu galerie v souvislosti s pl·novanou v˝stavbou modernÌho depozit·¯e. U jednÈ û·dosti (d˘m Ëp. 24 v BeneöovÏ u Semil, okr. Semily) ministerstvo ¯ÌzenÌ ukonËilo s tÌm, ûe n·vrh na sejmutÌ zamÌt·. Z t¯iceti pÏti n·vrh˘ vÏci na prohl·öenÌ za kulturnÌ pam·tku rozhodlo Ministerstvo kultury »R zatÌm o zaps·nÌ dvou vÏcÌ do ⁄st¯ednÌho seznamu kulturnÌch pam·tek. Jedn· se o kamenn˝ most v obci N·hlov, okr. »esk· LÌpa, a zemÏdÏlskou usedlost Ëp. 20 v JÌtravÏ, okr. Liberec. U obou tÏchto novÏ zapsan˝ch kulturnÌch pam·tek je pozitivnÌ, ûe jejich zaps·nÌ nevzeölo pouze z aktivity pracovnÌk˘ pam·tkovÈ ˙stavu. Ve vÏci usedlosti v JÌtravÏ vyöla aktivita od vlastnÌka, v p¯ÌpadÏ mostu od ObËanskÈho sdruûenÌ Ralsko.

J. Køíek: Requiem za Tesco

R EQUIEM

64

ZA T ESCO

Koment·¯ k neprohl·öenÌ ObchodnÌho domu JeötÏd/Tesco v Liberci za kulturnÌ pam·tku Ji¯Ì K¯Ìûek

PoË·tkem tohoto roku se na str·nk·ch region·lnÌho tisku znovu rozproudila ûiv· polemika na tÈma bytÌ Ëi nebytÌ budovy, kter· dlouho rozdÏluje laickou i odbornou ve¯ejnost v Liberci i mimo nÏj na dva vyhranÏnÈ t·bory. ObchodnÌ d˘m JeötÏd/Tesco v Liberci (d·le jen OD Tesco) od svÈho vzniku, resp. prvotnÌ studie, do souËasnosti provokuje a nutÌ svÈ pozorovatele, aby v˘Ëi nÏmu nez˘stali lhostejnÌ a vytvo¯ili si na oranûov˝ solitÈr vlastnÌ n·zor. Uveden· diskuse, kterÈ se vÏnovaly p¯edevöÌm MF Dnes a Libereck˝ denÌk, n·zorn˝m zp˘sobem uk·zala, jak citlivÏ vnÌmajÌ obyvatelÈ a n·vötÏvnÌci Liberce modernÌ a historickou architekturu ve svÈm kaûdodennÌm ûivotÏ a co si p¯edstavujÌ pod pojmem Ñpam·tkaì. PodnÏtem k diskusi byly novÈ n·vrhy na prohl·öenÌ tÈto budovy za nemovitou kulturnÌ pam·tku. S pomocÌ akad. arch. Davida V·vry, prof. Ji¯Ìho Suchomela a prof. Rostislava äv·chy jsem poË·tkem b¯ezna podal jeden z tÏchto n·vrh˘. Byl jsem si od poË·tku plnÏ vÏdom ˙Ëelovosti svÈho n·vrhu, ale pr·vnÌ systÈm »eskÈ republiky v souËasnosti bohuûel nenabÌzÌ v tomto p¯ÌpadÏ jinou moûnost z·chrany hodnotnÈho architektonickÈho dÌla.1 ZmÏna ministra kultury a n·sledn· sebekritika Ministerstva kultury v kauze SpolkovÈho domu Tr·vnÌk v P¯erovÏ vöak d·vala jistou öanci na ˙spÏch.2 Text n·vrhu jsem zve¯ejnil dne 6. b¯ezna 2007 v n·sledujÌcÌm tiskovÈm prohl·öenÌ: ÑPo rozhodnutÌ Ministerstva kultury (d·le jen MK) neprohl·sit objekt b˝valÈho obchodnÌho domu JeötÏd v Liberci za kulturnÌ pam·tku v roce 2005 jsem nalezl novÈ skuteËnosti, kterÈ z·sadnÌm zp˘sobem mÏnÌ kulturnÌ a pam·tkovÈ hodnoty tohoto objektu. Dne 5. b¯ezna 2007 jsem p¯edloûil MK nov˝ n·vrh na prohl·öenÌ vÏci za kulturnÌ pam·tku, v nÏmû jsem tyto skuteËnosti formuloval. Ministerstvo kultury ve svÈm p¯edchozÌm rozhodnutÌ o neprohl·öenÌ objektu za pam·tku opominulo z·sadnÌ argumenty z˙ËastnÏn˝ch odbornÌk˘ i odborn˝ch komisÌ o d˘vodech pam·tkovÈ ochrany tÈto stavby, dostateËnÏ neod˘vodnilo svÈ rozhodnutÌ a ztotoûnilo se s vyj·d¯enÌm vlastnÌka Tesco, a. s., jeû nebylo podloûeno û·dn˝m odborn˝m posudkem. RozhodnutÌ MK tak bylo vyd·no v rozporu se spr·vnÌm ¯·dem. Od˘vodnÏnÌ uvedenÈho rozhodnutÌ je nedostateËnÈ a nep¯ezkoumatelnÈ, protoûe v danÈm ¯ÌzenÌ byly shrom·ûdÏny dvÏ protich˘dnÈ skupiny podklad˘. Ministerstvo kultury se vöak p¯edmÏtn˝m rozhodnutÌm v plnÈm rozsahu p¯iklonilo na stranu vlastnÌka, aniû by se v od˘vodnÏnÌ p¯ezkoumateln˝m zp˘sobem p¯esvÏdËivÏ vypo¯·dalo s obsahem opaËn˝ch stanovisek Pam·tkovÈ rady N·rodnÌho pam·tkovÈho ˙stavu, odbornÈ komise MK a s n·vrhy obou navrhovatel˘, prof. Ji¯Ìho Suchomela a prof. Rostislava äv·chy. NovÏ zjiötÏnÈ skuteËnosti, kterÈ jsou d˘vodem k prohl·öenÌ OD JeötÏd za pam·tku, jsou n·sledujÌcÌ: 1) Ministerstvo kultury »R (d·le jen MK) prohl·silo sv˝m rozhodnutÌm z 2. 10. 2006 objekt Ëp. 63 (b˝val˝ OD M·j) na N·rodnÌ t¯ÌdÏ v Praze za nemovitou kulturnÌ pam·tku. 2) Na¯ÌzenÌm vl·dy Ë. 422/2005 z 29. z·¯Ì 2005 byl prohl·öen Horsk˝ hotel a televiznÌ vysÌlaË JeötÏd u Liberce za n·rodnÌ kulturnÌ pam·tku. 3) Ministerstvo kultury dne 23. 11. 2006 za¯adilo horsk˝ hotel a vysÌlaË JeötÏd do p¯edbÏûnÈho v˝bÏru 12 kulturnÌch statk˘ »eskÈ republiky pro z·pis na Listinu svÏtovÈho kulturnÌho dÏdictvÌ UNESCO pro obdobÌ 2007 aû 2018.

65


Z hlediska metodickÈ Ëinnosti v pam·tkovÈ pÈËi, kterou Ministerstvo kultury a Vl·da »R vykon·v· prohlaöov·nÌm vÏcÌ za kulturnÌ pam·tky, se v uveden˝ch skuteËnostech zjevnÏ ze strany kulturnÌ politiky »eskÈ republiky jedn· o novÈ zhodnocenÌ architektury 60.ñ70. let 20. stoletÌ a tvorby atelieru SIAL. TÏmto dÌl˘m byly p¯izn·ny jak znaky kulturnÌ pam·tky tak i znaky nejvyööÌ kategorie pro ochranu kulturnÌho dÏdictvÌ v »eskÈ republice, tj. n·rodnÌ kulturnÌ pam·tky, kter· dokonce usiluje o z·pis na Seznam svÏtovÈho kulturnÌho dÏdictvÌ UNESCO. V prohl·öenÌ MK k OD M·j za pam·tku je uvedeno na str. 12: ÑK od˘vodnÏnÌ rozhodnutÌ o prohl·öenÌ p¯edmÏtnÈho souboru vÏcÌ za kulturnÌ pam·tku lze d·le uvÈst, ûe p¯edmÏtem ¯ÌzenÌ o prohl·öenÌ za kulturnÌ pam·tku je zjiöùov·nÌ tÈ skuteËnosti, zda p¯edmÏtn· vÏc m· nebo nem· znaky kulturnÌ pam·tky, ÖMinisterstvo kultury, jak bylo Zah·jenÌ demolice OD Tesco uvedeno v˝öe, povaûuje za jednoznaËnÏ prok·zanÈ, v dubnu 2007 (foto Ji¯Ì K¯Ìûek). ûe p¯edmÏtn˝ obchodnÌ d˘m tyto znaky naplÚuje.ì Vzhledem k tomu, ûe horsk˝ hotel a vysÌlaË JeötÏd, b˝val˝ obchodnÌ d˘m JeötÏd a b˝val˝ obchodnÌ d˘m M·j p¯edstavujÌ vrcholn· dÌla stejnÈho autora vznikl· ve stejnÈ historickÈ epoöe (60. a 70. let minulÈho stoletÌ) p¯i pouûitÌ zË·sti totoûn˝ch materi·l˘, konstrukcÌ a technologick˝ch postup˘, lze znaky kulturnÌ pam·tky identifikovat na objektu OD JeötÏd v takovÈ mÌ¯e, kter· bezesporu po vÏcnÈ str·nce prokazuje statut nemovitÈ kulturnÌ pam·tky. 4) V prohl·öenÌ MK k OD M·j za kulturnÌ pam·tku na str. 12 je uvedeno: ÑUmÏleckohistorick· cena obchodnÌho domu M·j/Tesco d·le spoËÌv· p¯edevöÌm ve schopnosti jeho autor˘ vyrovnat se pohotovÏ a samostatnÏ s podnÏty, kterÈ na p¯elomu 60. a 70. let 20. stoletÌ p¯in·öely nejprogresivnÏjöÌ smÏry souËasnÈ z·padnÌ architektury.ì Na z·kladÏ dostupn˝ch informacÌ z ˙¯ednÌ a technickÈ dokumentace a odbornÈ literatury, kter· se vztahuje k OD M·j a OD JeötÏd, se domnÌv·m, ûe v˝öe citovanÈ tvrzenÌ MK bezv˝hradnÏ platÌ i pro objekt OD JeötÏd. Novou skuteËnostÌ, kter· nebyla v p¯edchozÌm ¯ÌzenÌ o neprohl·öenÌ OD JeötÏd za pam·tku uvedena, je, ûe objekt OD JeötÏd byl ofici·lnÏ realizov·n jako experiment·lnÌ stavba na z·kladÏ rozhodnutÌ Feder·lnÌho ministerstva pro technick˝ a investiËnÌ rozvoj. Tento fakt dokl·d· naprostou v˝jimeËnost OD JeötÏd. P¯i realizaci budovy byly navrûeny a realizov·ny nejmodernÏjöÌ stavebnÌ materi·ly, technologickÈ postupy a architektonick· ¯eöenÌ, kterÈ byly z vÏdeckotechnickÈho hlediska a dobovÈho kulturnÌho kontextu pr˘kopnick˝mi inovacemi. Aplikace v˝öe zmiÚovan˝ch materi·l˘ a technologiÌ d·le urËovala budoucÌ v˝voj stavebnictvÌ nejen v »eskoslovensku, ale i v okolnÌch st·tech, coû se odrazilo v dom·cÌ i zahraniËnÌ odbornÈ literatu¯e. UpozorÚuji, ûe p¯i prohl·öenÌ OD M·j p¯ihlÈdlo MK k mimo¯·dnÈmu ohlasu dotËenÈ stavby v zahraniËnÌch publikacÌch, p¯iËemû stejnÈ odkazy na OD JeötÏd v tÈûe literatu¯e MK zcela opominulo. OD JeötÏd stojÌ jako jedna z prvnÌch experiment·lnÌch staveb na poË·tku urËitÈho architektonickÈho stylu, kv˘li kterÈmu byl OD M·j prohl·öen kulturnÌ pam·tkou. Vzhledem k politickÈ i kulturnÌ izolaci »eskoslovenska po roce 1968 se jedn· o mimo¯·dn˝ p¯Ìklad udrûenÌ kontinuity ËeskÈ architektonickÈ tvorby se z·padnÌ Evropou. DomnÌv·m se proto, ûe OD JeötÏd je jedineËn˝m dokladem ˙rovnÏ stavebnÌ tvorby


66

v »eskoslovensku na konci 60. a v pr˘bÏhu 70. let. KulturnÌ hodnota stavby tak nespoËÌv· p¯ev·ûnÏ v jejÌch urbanistick˝ch hodnot·ch, jak uv·dÌ rozhodnutÌ Ministerstva kultury z 3. 8. 2005 na str. 3: ÑHodnoty, pro nÏû byla navrûena na pam·tkovou ochranu jsou p¯ev·ûnÏ urbanistickÈì. Pro informaci uv·dÌm, ûe po peËlivÈm prostudov·nÌ p¯edchozÌch n·vrh˘ prof. Ji¯Ìho Suchomela a prof. Rostislava äv·chy jsem nenalezl formulace, kterÈ by opravÚovaly k v˝öe uvedenÈmu od˘vodnÏnÌ v˝znamu urbanistick˝ch hodnot OD JeötÏd. UrbanistickÈ hodnoty v p¯ÌpadÏ OD JeötÏd jsou pod¯Ìzeny jeho architektonick˝m hodnot·m, kterÈ jsou prvo¯ad˝m dokladem vÏdeckÈho a technickÈho v˝voje v »eskoslovensku ve 3. ËtvrtinÏ 20. stoletÌ. UmÏleckÈ, vÏdeckÈ a technickÈ hodnoty tohoto objektu dostateËnÏ naplÚujÌ poûadavky MK, kv˘li kter˝m by mÏl b˝t objekt prohl·öen nemovitou kulturnÌ pam·tkou, protoûe tyto hodnoty jsou v·ûnÏ ohroûeny z·nikem. 5) Novou skuteËnostÌ je rovnÏû ocenÏnÌ »eskÈ komory architekt˘ pro prof. Miroslava Mas·ka a prof. Karla Hub·Ëka za celoûivotnÌ dÌlo v letech 2006 a 2007, ËÌmû byla zd˘raznÏna v˝jimeËnost jejich architektonickÈ tvorby, ve kterÈ OD JeötÏd pat¯Ì mezi jejich nejv˝znamnÏjöÌ realizace.ì Jiû 14. b¯ezna 2007 jsem obdrûel zamÌtavou odpovÏÔ MK na sv˘j v˝öe citovan˝ n·vrh. D˘vod k zamÌtnutÌ byl n·sledujÌcÌ: ÑVaöe pod·nÌ nem˘ûe b˝t br·no jako n·vrh na obnovu ¯ÌzenÌ, protoûe neobsahuje z·konem p¯edepsanÈ d˘vody pro obnovu ¯ÌzenÌ,...jsme nuceni konstatovat, ûe nevyöly najevo û·dnÈ d¯Ìve nezn·mÈ skuteËnosti nebo d˘kazy, kterÈ existovaly v dobÏ p˘vodnÌho ¯ÌzenÌ a kterÈ ˙ËastnÌk ¯ÌzenÌ, jemuû jsou ku prospÏchu, nemohl v p˘vodnÌm ¯ÌzenÌ uplatnit, anebo se provedenÈ d˘kazy uk·zaly nepravdiv˝mi.ì Z ˙¯ednÌho sdÏlenÌ jasnÏ vypl˝v· naprost· neochota nejvyööÌ kulturnÌ instituce tÈto zemÏ zab˝vat se znovu touto kauzou. NovÈ odbornÈ posouzenÌ objektu bylo pro koneËn˝ verdikt MK pouze podkladem s Ñnepravdiv˝mi d˘kazyì a z·jmy mimo pam·tkovou pÈËi opÏt zvÌtÏzily. ZodpovÏdnost z tohoto rozhodnutÌ o neprohl·öenÌ, tj. demolici obdivovanÈho i proklÌnanÈho OD Tesco proto natrvalo z˘st·v· na Ministerstvu kultury, jmenovitÏ na jeho ˙¯ednÌcÌch Mgr. Pet¯e UlbrichovÈ a Mgr. Ji¯Ìm VajËnerovi. Na jejich obhajobu vöak musÌm uvÈst, ûe posouzenÌ, zda se jedn· Ëi nejedn· o kulturnÌ pam·tku, trv· Ministerstvu kultury bÏûnÏ deset i vÌce let, ale v p¯ÌpadÏ OD Tesco jsem se doËkal odpovÏdi za deset dnÌ od pod·nÌ n·vrhu na poötu! »esk· architektura i kultura tak z¯ejmÏ definitivnÏ ztr·cÌ jedineËnou moûnost, p¯i kterÈ mohla citlivou adaptacÌ Ëi konverzÌ uchovat a nav·zat na nejkvalitnÏjöÌ architekturu doby Ñhus·kovskÈ normalizaceì, kter· je n·m st·le nep¯ÌjemnÏ blÌzk· a ve kterÈ jeötÏ nejsme schopni rozliöit kvalitu od balastu.3 Bude-li chtÌt investor zbourat nap¯. kr·sn˝ d˘m, kter˝ je t¯i sta let star˝, nejspÌö narazÌ na tvrd˝ odpor, protoûe budova bude vnÌm·na jako Ñpam·tkaì. V p¯ÌpadÏ v˝jimeËnÈ strukturalistickÈ architektury z let 1968ñ1979 se setk· spÌöe s rozpaËitostÌ. Oba p¯Ìklady p¯itom p¯edstavujÌ stejn˝ barbarsk˝ Ëin, kter˝ likviduje architekturu jako zhmotnÏnou pamÏù na minulost d·vnou i ned·vnou. NÏkte¯Ì pam·tk·¯i tak v p¯ÌpadÏ ohroûenÌ kulturnÌho dÏdictvÌ 60. aû 80. let suplujÌ Ñve¯ejn˝ z·jemì, kter˝ se kv˘li nedostateËnÈmu ËasovÈmu odstupu jeötÏ nevytvo¯il. Nelze se pak divit, ûe snaha o pam·tkovou ochranu Ñhus·kovskÈ architekturyì je leckdy vnÌm·na jako naprost˝ nesmysl Ëi provokace. Za ˙spÏch, popravdÏ Pyrrh˘v, tak povaûuji alespoÚ to, ûe demolice OD Tesco neprobÌh· bez nez·jmu ve¯ejnosti a ûe se v Liberci po urËit˝ Ëas otev¯enÏ na str·nk·ch dennÌho tisku intenzivnÏ hovo¯ilo na toto tÈma. JeötÏ se ale bude muset uskuteËnit mnoho podobn˝ch debat a demolicÌ, neû se dojde k obecnÈmu ocenÏnÌ kvalitnÌ architektury minul˝ch t¯iceti let, kter· se v Liberci shodou okolnostÌ vyskytuje v mimo¯·dnÈm poËtu.

67


Podobn· diskuze jiû d·vno probÏhla nap¯. kv˘li ochranÏ meziv·leËnÈ architektury. Neû se dospÏlo k uzn·nÌ jejÌch hodnot, na stovk·ch cenn˝ch budov doölo k jejich zniËenÌ nebo zmrzaËenÌ z d˘vodu novÈ a nekvalitnÌ v˝stavby. Kaûd· nov· doba se chce v˝raznÏ architektonicky projevit, coû si vyû·d· i bo¯enÌ. Prvo¯ad˝m ˙kolem pam·tkovÈ pÈËe proto je v otev¯enÈm dialogu s ve¯ejnostÌ rozpoznat, selektovat a chr·nit nejkvalitnÏjöÌ stavby naöÌ minulosti, nikoli br·nit souËasnÈ architektu¯e v realizaci a omezovat ûivot obËan˘. Po shrnutÌ poslednÌch snah o prohl·öenÌ OD Tesco kulturnÌ pam·tkou, kdy byly n·zory odborn˝ch institucÌ ˙ËelovÏ opominuty ve prospÏch novÈ v˝stavby ObchodnÌho a kulturnÌho centra Forum (s odhadnut˝m rozpoËtem 2 miliardy KË), mi vöak latinskÈ oznaËenÌ novÈ v˝stavby slovem ÑForumì (tj. mÌsto k ve¯ejnÈmu hl·s·nÌ n·zor˘), p¯ipad· jako cynismus. Pozn·mky: 1 NejnovÏjöÌ umÏlecko historickÈ zhodnocenÌ OD Tesco lze nalÈzt v Ël·ncÌch Rostislava äv·chy, Tom·öe Halika a Miloöe Sola¯e. Viz soupis literatury na konci Ël·nku. 2 Na ofici·lnÌch internetov˝ch str·nk·ch Ministerstva kultury byl dne 28. 2. 2007 uve¯ejnÏn pr·vnÌ rozbor o chyb·ch v rozhodnutÌ ministerstva, kter˝m byla sejmuta pam·tkov· ochrana na objektu Tr·vnÌk. HlavnÌ pochybenÌ MK spoËÌvalo v ignorov·nÌ odborn˝ch vyj·d¯enÌ a podklad˘, kterÈ jednoznaËnÏ trvaly na zachov·nÌ objektu. Podrobnosti o demolici p¯erovskÈho objektu v Ël·nku Martiny MertovÈ a Frantiöka ChudÌka, Zpr·vy pam·tkovÈ pÈËe 67, 2007, s. 179ñ184. 3 Nap¯. jedno z prvnÌch zhodnocenÌ bytovÈ kultury a designu 70. let probÏhlo v ¯Ìjnu 2007 na v˝stavÏ VäUP ÑHus·kovo 3+1ì.

ArchivnÌ prameny: Archiv NP⁄ ⁄OP v Liberci, sloûka Liberec, Ëp. 586 ObchodnÌ d˘m JeötÏd, okres Liberec (materi·ly z ¯ÌzenÌ o neprohl·öenÌ objektu za kulturnÌ pam·tku). V˝bÏrov· literatura k OD Tesco: HalÌk, Pavel, ObchodnÌ d˘m JeötÏd jako historick· ud·lost, Ad archutektura 1, 2005 Hub·Ëek, Karel, Pocta »eskÈ komory architekt˘ 2005, Praha 2006. Kultermann, Udo, Zeitgenoessische Architektur in Osteuropa, Kˆln 1985, s. 88ñ89. Mas·k, Miroslav, Tak nÏjak to bylo, Praha 2006. Sola¯, Miloö, ObchodnÌ d˘m JeötÏd ñ dÌlo v˝znamnÈho tv˘rce, in: RoËenka libereckÈ architektury 2005, s. 58ñ59. ätempel, J·n, Atelier SIAL, Budapest 1982, s. 33ñ35. äv·cha, Rostislav, Na obranu JeötÏdu, Architekt 4, 2005, s. 51. äv·cha, Rostislav, Karel Hub·Ëek, Architektura »SR 49, 1990, s. 72ñ75. äv·cha, Rostislav, Karel Hub·Ëek, Praha 1996, s. 35ñ36. Vebr, Jaroslav ñ Nov˝, Otakar ñ Valterov·, RadomÌra, Soudob· architektura »SR, Praha 1986, s. 86.

Pøeklad Pamìtní knihy zámku Sychrov

G EDENKBUCH

DES

68

S CHLOSSES S ICHROW

(PamÏtnÌ kniha z·mku Sychrov) 1835ñ1850 Miloö Kadlec

Ve SbornÌku N·rodnÌho pam·tkovÈho ˙stavu, ˙zemnÌho odbornÈho pracoviötÏ v Liberci z roku 2006 jsem publikoval prvnÌ Ë·st p¯ekladu ÑGedenkbuch des Schlosses Sichrowì. PamÏtnÌ kniha je uloûena v interiÈrovÈ knihovnÏ z·mku Sychrov pod invent·rnÌm ËÌslem 3 357, v knihovnÌ sk¯Ìni VIII, polici 0, ËÌslo 3. Ve spolupr·ci s archiv·¯kou PhDr. VÏrou Smolovou byla provedena transkripce z kurentu a text p¯eloûen do ËeskÈho jazyka. NynÌ p¯edkl·d·me doslovn˝ p¯eklad tohoto pramene za obdobÌ 1835ñ1850. Jedn· se o obdobÌ poslednÌch dvou let ûivota knÌûete Alaina Gabriela z Rohanu-GuemeneÈ, vÈvody z Bouillonu a Montbazonu (1764ñ1836), za jehoû ûivota zÌskal Sychrov pozdnÏ klasicistnÌ podobu. Navazuje na nÏj obdobÌ, kdy sychrovskÈ panstvÌ bylo drûeno v rukou jeho jedinÈ dcery, knÏûny Berty z Rohanu-GuemeneÈ, vÈvodkynÏ z Bouillonu (1782ñ1841) a poË·tek dlouhÈho obdobÌ, kdy se hlavou rodu stal knÌûe Kamil Josef Filip Idesbald z Rohanu-Rochefort (1800ñ1892). fol. 12b [s. 18] 1835 Jeho VeliËenstvo Karel X. francouzsk˝ kr·l trvale sÌdlil na z·mku v BuötÏhradÏ. PamÏtliv svÈho kr·lovskÈho slova r·Ëil po p¯edchozÌm ohl·öenÌ dne 21. z·¯Ì 1835 podruhÈ potÏöit a oböùastnit jasnou knÌûecÌ rodinu Rohan˘ na SychrovÏ svou osvÌcenou n·vötÏvou. V jeho urozenÈm doprovodu se opÏt nach·zeli: a. Jeho kr·lovsk·V˝sost LudvÌkAntonÌn z Bourbonu, vÈvoda z AngoulÈme spolu se svou urozenou manûelkou, kr·lovskou V˝sostÌ TereziÌ z Bourbonu, vÈvodkynÌ z AngoulÈme, b. Jeho kr·lovsk· V˝sost Jind¯ich z Bourbonu, vÈvoda z Bordeaux se svou osvÌcenou sestrou Louisou MariÌ TereziÌ z Bourbonu, Mademoiselle; doprov·zen hrabÏtem Damasem a Jeho EminencÌ kardin·lem Latil a poËetn˝m sluûebnictvem. Z jasnÈ knÌûecÌ rodiny Rohan˘ byli p¯Ìtomni titÌû jejÌ ËlenovÈ jako v roce 1834, v Ëele s hlavou rodiny Jeho JasnostÌ knÌûetem Karlem z Rohanu. Jeho Jasnost knÌûe Karel z Rohanu r·Ëil na¯Ìdit velkÈ p¯Ìpravy k honu, jen aby kr·lovsk˝m host˘m uchystal co nejp¯ÌjemnÏjöÌ a nejskvÏlejöÌ pobyt. PrvnÌ hon se konal 22. z·¯Ì 1835 v ml·zÌ u Doubravy. V k¯ovin·ch doubravskÈho ml·zÌ o v˝mÏ¯e 25 jiter bylo chov·no vÌce neû 5 000 koroptvÌ a p¯es 100 baûant˘. Na obou koncÌch ml·zÌ se p¯i honu skvÏly kr·snÈ besÌdky, ozdobenÈ vöemi moûn˝mi loveck˝mi rekvizitami. Veöker˝ knÌûecÌ lesnÌ person·l v Ëele s lesmistrem Franzem Keilem byl p¯Ìtomen v blyötÌcÌch se uniform·ch a p¯es 900 honc˘ obestoupilo ml·zÌ. Po des·tÈ hodinÏ dopoledne se objevil Jeho Jasnost princ Benjamin z Rohanu, aby jeötÏ vydal p¯ÌpadnÈ nezbytnÈ pokyny ke kr·lovskÈmu honu. Kolem 11. hodiny se v ml·zÌ seöli Jeho VeliËenstvo kr·l v doprovodu Jeho kr·lovskÈ V˝sosti vÈvody z AngoulÈme a Bordeaux, d·le Jejich Jasnosti knÌûete Karla z Rohanu, knÌûete Viktora z Rohanu, knÌûete LudvÌka z Rohanu, prince Kamila z Rohanu, a takÈ hrabÏte Damas. Jakmile bylo na libereckÈ st·tnÌ silnici u ml·zÌ vidÏt koË·ry, sedla Jeho Jasnost princ Benjamin z Rohanu na kr·snÈho jezdeckÈho konÏ, tryskem jel od ml·zÌ naproti Jeho V˝sosti a v zastoupenÌ nejvyööÌho dvornÌho lovËÌho mu vzdal ˙ctu. Kdyû

69


Jeho VeliËenstvo p¯ijelo do ml·zÌ, bylo s j·sotem p¯ivÌt·no knÌûecÌm lesnÌm person·lem a p¯Ìtomn˝m lidem. Pak hon zaËal. P¯i prvnÌm n·honu se zvedlo hejno nÏkolika tisÌc koroptvÌ, fol. 13a [s. 19] podobajÌcÌ se mraËnu, a horizont ztmavl. Jeho VeliËenstvo kr·l nad tÌm vyj·d¯il sv˘j obdiv, a aËkoliv byl p¯ipraven k v˝st¯elu, v tom okamûiku ˙ûasem zapomnÏl zbraÚ pouûÌt. Sotva dopadlo p·r v˝st¯el˘ z jin˝ch stran, vyletÏl znaËn˝ houf koroptvÌ ñ 1 000 aû 2 000 kus˘ ñ vysoko do vzduchu, odt·hl p¯es rybnÌk éabakor do polÌ blatenskÈho dvorce, a tak byl pro tento den lovu ztracen. NehledÏ na to, bylo bÏhem 4 hodin zast¯eleno: koroptve . . . . . . . . . . . . 1 001 kus baûanti . . . . . . . . . . . . . . 46 kus˘ sova noËnÌ . . . . . . . . . . . . 1 kus zajÌci . . . . . . . . . . . . . . . 54 kus˘ --------------------------------------------------------------------------------celkem . . . . . . . . . . . . . 1 102 kusy Jeho kr·lovsk· V˝sost vÈvoda z AngoulÈme se r·Ëil honu z˙Ëastnit na koni, vyp·lil pouze nÏkolik m·lo st¯el, ovöem dob¯e cÌlen˝ch, a s oddanostÌ dal p¯ednost ve st¯elbÏ kr·lovskÈmu otci. Po kaûdÈ leËi se v besÌdk·ch pod·valo obËerstvenÌ. 23. z·¯Ì 1835 se konal hon v polÌch u P¯epe¯, 24. z·¯Ì 1835 hon na louce u ûÔ·rskÈho rybnÌka a v baûantnici u Arnoötic. MezitÌm se lesnÌk˘m poda¯ilo opÏt navr·tit do ml·zÌ vÏtöÌ Ë·st znaËnÈho hejna koroptvÌ, kterÈ odt·hlo 22. z·¯Ì 1835. 25. z·¯Ì 1835 se konal v ml·zÌ druh˝ lov, kter˝ dopadl lÈpe neû ten prvnÌ, ponÏvadû toho dne bylo v necel˝ch 5 hodin·ch sloûeno: koroptve . . . . . . . . . . . . 1 562 kusy baûanti . . . . . . . . . . . . . . 15 kus˘ sluky . . . . . . . . . . . . . . . . 1 kus zajÌci . . . . . . . . . . . . . . . 15 kus˘ --------------------------------------------------------------------------------celkem . . . . . . . . . . . . . 1 593 kusy V˝sledky tÏchto Ëty¯ hon˘ ukazuje n·sledujÌcÌ seznam z·st¯el˘: Den honu

22. z·¯Ì

23. z·¯Ì

24. z·¯Ì

25. z·¯Ì

N·zev honu

DoubravskÈ ml·zÌ

P¯epe¯sk· pole

Arnoötick· baûantnice

DoubravskÈ ml·zÌ

zajÌci kr·lÌci baûanti koroptve sova noËnÌ sk¯ivan sluky dohromady

54 46 1 001 1 1 102

174 338 512

93 2 307 108 1 1 512

15 15 1 562 1 1 1 594

celkem

336 2 368 3 009 1 2 2 3 720

fol. 13b [s. 20] Jeho VeliËenstvo ob˝valo tytÈû pokoje jako v roce 1834 a kaûd˝ den v 8 hodin r·no se s ostatnÌm panstvem ˙Ëastnilo v z·meckÈ kapli möe svatÈ. SnÌdanÏ se pod·vala v 9 hodin r·no, veËe¯e v 6 hodin veËer; Ëas, kter˝ zb˝val do doby, neû se chodilo sp·t, tr·vilo Jeho VeliËenstvo nejv˝ö spokojenÏ v ˙zkÈm kruhu kr·lovsk˝ch V˝sostÌ a jasn˝ch Ëlen˘ knÌûecÌ rodiny.


70

26. z·¯Ì 1835 Jeho VeliËenstvo vyslechlo möi svatou a po snÌdani se r·Ëilo spolu se vöemi ostatnÌmi kr·lovsk˝mi V˝sostmi srdeËnÏ rozlouËit s jasn˝m knÌûecÌm domem. Kolem 10. hodiny dopoledne odjelo p¯es Prahu zp·tky do BuötÏhradu. P¯i rozlouËenÌ slÌbilo Jeho VeliËenstvo, ûe v roce 1836 jasn˝ knÌûecÌ d˘m v SychrovÏ opÏt navötÌvÌ. Do dÏjin vöak m˘ûe b˝t zaps·n pouze tento kr·lovsk˝ slib, kter˝ nemohl b˝t splnÏn, protoûe Jeho VeliËenstvo se roku 1836 rozûehnalo s pozemsk˝m ûivotem a spoËinulo v P·nu. Pravdiv˝ soud o Jeho VeliËenstvu vyd· historie. RytÌ¯sk˝, dobromysln˝ kr·l Karel X. st·le miloval sv˘j lid a ani v dobÏ nejvÏtöÌho pron·sledov·nÌ se nevzdal opr·vnÏn˝ch n·rok˘ svÈ urozenÈ dynastie na francouzsk˝ tr˘n. II. Zpupn˝ statek Star˝ Dub s lennÌm statkem Domaslavice byl zakoupen 14. Ëervence 1835 od Jeho Excelence vysoce urozenÈho Franze hrabÏte z Hartig, c. k. tajnÈho rady, guvernÈra Lombardskoben·tskÈho kr·lovstvÌ za . . . . 50 000 zl. k. m. kromÏ klÌËnÈho . . . . . 100 duk·t˘. Oba tyto statky, kterÈ se rozkl·dajÌ v BoleslavskÈm kraji na ploöe p˘l ËtvereËnÌ mÌle, leûÌ uprost¯ed panstvÌ »esk˝ Dub a majÌ 4 000 obyvatel, kte¯Ì hovo¯Ì Ëesky. VlastnÌ pansk· drûba p˘dy spoËÌv· ve dvorcÌch Star˝ Dub, ProseË a Domaslavice, a podle katastr·lnÌch ˙daj˘ obsahuje n·sledujÌcÌ plochy: ËtvereËnÌ plocha jednotlivÏ dohromady I. ProduktivnÌ p˘da: jitro s·h jitro s·h a. role . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 386 42 b. louky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 3 c. zahrady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 339 d. pastviny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 23 e. lesy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200 411 736 218 II. NeproduktivnÌ p˘da: a. ¯eky a potoky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 1 322 b. stavebnÌ plocha, cesty a kamenolomy . . 21 719 c. neuûiteËn· plocha . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 24 575 ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Dohromady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 760 793 fol. 14a [s. 21] 1836 I. 13. ledna 1836 v 7 hodin veËer na SychrovÏ tiöe zesnul v P·nu, zaopat¯en sv·tostmi umÌrajÌcÌch, Jeho Jasnost knÌûe LudvÌk z Rohanu-GuÈmenÈe ñ narozen 20. ¯Ìjna 1768 ñ c. k. gener·l ñ major, rytÌ¯ kr·lovskÈho francouzskÈho ¯·du sv. LudvÌka a mnoha jin˝ch ¯·d˘, p·n a vrchnost panstvÌ ÿepÌn a Nebuûely. Jasn˝ knÌûe vynikal zboûnostÌ, dobrotou srdce a dobroËinnostÌ, a tak bez poskvrny dokazoval aû do konce svÈho ËinorodÈho ûivota ölechetnost duöe a knÌûete. Jeho urozenÈ poz˘statky byly za doprovodu adoptivnÌho prince Jeho Jasnosti Kamila a prince Benjamina z Rohanu GuÈmenÈe-Rochefort a Montauban a za p¯Ìtomnosti vöech knÌûecÌch ˙¯ednÌk˘ a sluûebnÌk˘ a takÈ velkÈho poËtu lidÌ prost¯ednictvÌm vöeho d˘stojnÈho duchovenstva knÌûecÌho patron·tu 18. ledna 1836 slavnostnÏ uloûeny do knÌûecÌ rodinnÈ hrobky v LoukovÏ.

71


II. Nevyzpytateln˝m ˙radkem BoûÌm byl povol·n Jeho Jasnost knÌûe Karel Alain Gabriel z Rohanu-GuÈmenÈe, vÈvoda z Bouillonu a Montbazonu ñ narozen 18. ledna 1764 ñ hlava jasnÈho knÌûecÌho domu Rohan-GuÈmenÈe, c. k. gener·l polnÌ podmarö·lek, rytÌ¯ zlatÈho rouna, rytÌ¯ c. k. rakouskÈho ¯·du Marie Terezie, rytÌ¯ kr·lovskÈho francouzskÈho ¯·du sv. LudvÌka, p·n a vrchnost panstvÌ Svijany s Loukovcem, Koryty, Sychrovem a Albrechticemi, panstvÌ Semily s Jesenn˝m a ûeleznou hutÌ ⁄zkÈ ˙dolÌ, JÌlovÈ, Lomnice, »ist·, Star˝ Dub s lennÌm statkem Domaslavice, dne 24. dubna 1836 v 10 hodin dopoledne v sÌdelnÌm z·mku Sychrov a zaopat¯en sv·tostmi umÌrajÌcÌch, z ËinorodÈho pozemskÈho ûivota do ûivota vÏËnÈho. Cel˝ ûivot jasnÈ vÈvodskÈ ratolesti ze starÈho bretaÚskÈho domu byl obohacen mnoha skutky a vyznaËoval se vrozenou knÌûecÌ d˘stojnostÌ a velikostÌ jeho duöe spojenou se vöemi k¯esùansk˝mi ctnostmi l·sky k lidem, v˝jimeËnou dobrotou srdce a dobroËinnostÌ. Vöichni lidÈ se setk·vali pouze s ˙ctyhodnou knÌûecÌ velikostÌ, od jejÌû neklamnÈ vlÌdnosti mohli oËek·vat povzbuzenÌ a posilu v radosti, ˙levu v bolesti, ˙tÏchu v tÏûkÈm utrpenÌ, z·rmutku a starostech, hojnou podporu v neötÏstÌ a nezavinÏnÈ chudobÏ. L·skypln˝, dobrotiv˝ a dobrodÏjn˝ knÌûecÌ pohled, kter˝ se p¯i p¯Ìjezdu velkÈho knÌûete na panstvÌ Svijany 7. z·¯Ì 1820 hluboce vryl do vÏrn˝ch srdcÌ poddan˝ch a byl v nich svatÏ uchov·v·n, poûehnanÏ z·¯il na horizontu poddansk˝ch svazk˘. ⁄kol velkÈho knÌûete ñ totiû zaloûit chudinsk˝ ˙stav, zbavit poddanÈ jejich b¯emene prost¯ednictvÌm mÌrnÈho a levnÈho vykoupenÌ robotnÌ povinnosti, kter· je utlaËovala. fol. 14b [s. 22] a tÌm zaloûit jejich blahobyt ñ byl bÏhem p¯eslavnÈ vl·dy Jeho Jasnosti vy¯eöen takov˝m zp˘sobem, ûe roh hojnosti vrchnostenskÈ milosti byl naplnÏn mnohem vÌc, neû se smÏlo pr·vem oËek·vat. 7. z·¯Ì 1820 spÏchaly nespoËetnÈ proudy lidÌ k libereckÈ st·tnÌ silnici, aby mohly radostnÏ pozdravit slavnostnÌ pr˘vod Jeho Jasnosti p¯i p¯Ìjezdu na panstvÌ Svijany. A pr·vÏ tak p¯ich·zely tyto davy lidÌ 28. dubna 1836 k tÈûe st·tnÌ silnici s oËima pln˝ma bolestn˝ch slz, aby n·sledovaly smuteËnÌ pr˘vod ke knÌûecÌ rodinnÈ hrobce u loukovskÈho farnÌho kostela, kde byly pozemskÈ poz˘statky jasnÈho knÌûete, truchlivÏ oplak·v·ny vöemi Ëleny jasnÈ rodiny a vöemi ˙¯ednÌky, sluûebnÌky a poddan˝mi, tÈhoû dne v 11 hodin dopoledne slavnostnÏ poh¯beny veöker˝m d˘stojn˝m patron·tnÌm duchovenstvem. III. 5. Ëervence 1836 v 10 hodin dopoledne r·Ëila Jeho Jasnost knÌûe Kamil z Rohanu, princ z GuÈmenÈe, Rochefort a Montauban, slavnostnÏ poloûit za p¯Ìtomnosti hojnÏ shrom·ûdÏnÈho d˘stojnÈho patron·tnÌho duchovenstva a velkÈho mnoûstvÌ lidu z·kladnÌ k·men k chystanÈ stavbÏ novÈho farnÌho kostela ve Vöeni. Mezi jin˝mi rozliËn˝mi mincemi byly do z·kladnÌho kamene vloûeny a zazdÏny: jeden tolar z roku 1790 od Emanuela de Rohan M. M. a d·le dvacetifrankovka z roku 1828 od francouzskÈho kr·le Karla X. fol. 15a [s. 23] 1837 Veöker· panstvÌ, a sice: 1. Svijany s Loukovcem, Koryty, Sychrovem a Albrechticemi; 2. Semily s Jesenn˝m a ⁄zk˝m ˙dolÌm; 3. JÌlovÈ; 4. Lomnice a »ist·; 5. Star˝ Dub a Domaslavice


72

z˘staly ve vlastnictvÌ Jeho Jasnosti knÌûete Karla z Rohanu-GuÈmenÈe, vÈvody z Bouillonu a Montbazonu etc. do roku 1836. Po jeho smrti ñ 24. dubna 1836 ñ p¯evzala majetek a otÏûe vl·dy nad v˝öe jmenovan˝m veöker˝m panstvÌm jeho urozen· jasn· princezna dcera, JejÌ Jasnost knÏûna Berta z Rohanu, vÈvodkynÏ z Bouillonu a Montbazonu, manûelka Jeho Jasnosti knÌûete Viktora z Rohanu-GuÈmenÈe, vÈvody z Bouillonu a Montbazonu, c. k. gener·la polnÌho podmarö·lka, rytÌ¯e c. k. rakouskÈho ¯·du Marie Terezie a rytÌ¯e kr·lovskÈho francouzskÈho ¯·du sv. LudvÌka etc. Pr·vnÌ odevzd·nÌ onoho veökerÈho vrchnostenskÈho majetku a dvou dom˘, stojÌcÌch v zemskÈm hlavnÌm mÏstÏ Praze na MalÈ StranÏ ñ III. hl. Ëtvrù ñ pod Ë. konskr. 384 a 386, JejÌ Jasnosti P. T. knÏûnÏ BertÏ z Rohanu n·sledovalo prost¯ednictvÌm adjudikaËnÌ listiny kr·lovskÈho ËeskÈho zemskÈho soudu datovanÈ v Praze 9. kvÏtna 1837 za p¯iznanou sumu majetku ve v˝öi 620 396 zl. 7 kr. k. m. V tÈmûe roce, a to podle kupnÌ smlouvy z 16. z·¯Ì 1837, r·Ëila JejÌ Jasnost knÏûna Berta z Rohanu statky: 1. Svijany, Loukovec, Koryta, Sychrov a Albrechtice; 2. Semily, Jesenn˝ s ûeleznou horou a hamrem ⁄zkÈ ˙dolÌ; 3. Lomnice a »ist·; 4. JÌlovÈ; 5. Star˝ Dub s Domaslavicemi prodat Jeho Jasnosti knÌûeti Kamilu z Rohanu, princi z GuÈmenÈe, Rochefort a Montauban, za kupnÌ Ë·stku 1 400 000 zl. k. m. s omezenÌm, ûe: a. knÏûna si po dobu trv·nÌ svÈho ûivota vyhrazuje d˘chod ze vöech v˝öe jmenovan˝ch statk˘, a b. po svÈ smrti ustanovuje svÈmu panu manûelovi P. T. knÌûeti Viktoru z Rohanu etc. po dobu trv·nÌ jeho ûivota d˘chod z panstvÌ Svijany s p¯ÌsluöenstvÌm. fol. 15b [s. 24] 1838 Podle kupnÌ smlouvy z 6. srpna 1838 zakoupil panstvÌ »esk˝ Dub se statkem Sedm vsÌ (Siebendˆrfel) Jeho Jasnost knÌûe Kamil z Rohanu, princ z GuÈmenÈe, Rochefort a Montauban ve ve¯ejnÈ draûbÏ za nejvyööÌ nabÌdku 512 000 zl. k. m. Od roku 1782 pat¯ila obÏ tato dominia c. k. rakouskÈ n·boûenskÈ matici: leûÌ v severnÌ Ë·sti BoleslavskÈho kraje a zaujÌmajÌ plochu p¯ibliûnÏ 3 ËtvereËnÌ mÌle. éije zde 24 000 obyvatel, kte¯Ì dÌlem pouûÌvajÌ nÏmeckou a dÌlem Ëeskou ¯eË. Povrch tohoto ˙zemÌ je ponejvÌce hornat˝. V severnÌ Ë·sti stojÌ od jihu k severoz·padu v dÈlce t¯Ì mil JeötÏdskÈ hory, kterÈ tvo¯Ì rozvodÌ mezi Labem a Odrou; ovöem pouze jejich jiûnÌ Ë·st pat¯Ì k panstvÌ »esk˝ Dub. NejvyööÌm bodem tohoto poho¯Ì je hora JeötÏd, kter· se zdvih· do v˝öky p¯es 525 vÌdeÚsk˝ch s·h˘ nad mo¯em a ze svÈho vrcholu sk˝t· jeden z nejn·dhernÏjöÌch v˝hled˘, jemuû mnozÌ milovnÌci p¯Ìrody d·vajÌ p¯ednost p¯ed v˝hledem ze SnÏûky v KrkonoöÌch. Provoz vrchnostenskÈho hospod·¯stvÌ d¯Ìve obstar·valo 11 dvorc˘, jeû mÏly v˝mÏru 1895 jiter, 509 ËtvereËnÌch s·h˘ a kterÈ byly jiû roku 1779 p¯enech·ny poddan˝m do dÏdiËnÈho pachtu. Vrchnost podrûela pouze nÏkolik kus˘ p˘dy v okolÌ z·mku a lesy; ty jsou velmi rozpt˝leny a dÏlÌ se na Ëeskodubsk˝, jeötÏdsk˝, fr˝dötejnsk˝ a je¯manick˝ revÌr.

73


Berta knÏûna z Rohanu-GuÈmenÈe, vÈvodkynÏ z Bouillonu a Montbazonu (1782ñ1841), olejomalba na pl·tnÏ, sig. Lecocq.


74

Jeho Jasnost vlastnÌ tyto pozemky: A. Na panstvÌ »esk˝ Dub: I. ProduktivnÌ p˘da: a. role . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . b. louky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . c. zahrady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . d. pastviny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . e. lesy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

ËtvereËnÌ plocha jednotlivÏ dohromady jitro s·h jitro s·h 67 46 43 1 042 3 1 092 5 1 128 2 631 599 2 751 707

II. NeproduktivnÌ p˘da: a. rybnÌky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 805 b. moË·ly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175 c. ¯eky a potoky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 1 264 d. stavebnÌ plocha a cesty . . . . . . . . . . . . 25 1 524 e. sk·ly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 1 462 108 430 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Dohromady 2 859 1 137 fol. 16a [s. 25] B. Na statku Sedm vsÌ (Siebendˆrfel): I. ProduktivnÌ p˘da: a. role . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . b. louky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . c. pastviny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . d. lesy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

1 3 704

554 364 1 085 591

709

994

II. NeproduktivnÌ p˘da: a. ¯eky a potoky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 490 b. stavebnÌ plocha, cesty a sk·ly . . . . . . . 4 1 176 6 66 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Dohromady 715 1 060 1839 ⁄myslem VöemohoucÌho bylo povolat na vÏËnost JejÌ Jasnost Marii Ludoviku Josefinu princeznu z Rohanu-Rochefort, rozenou princeznu z Rohan GuÈmenÈe ñ narozenou 13. dubna 1765 ñ po delöÌ nemoci v Karlov˝ch Varech. Zcela odd·na do v˘le BoûÌ, odevzdala jasn· princezna s andÏlskou tv·¯Ì dne 21. z·¯Ì 1839 svou duöi do rukou naöeho Spasitele. Jak byla milov·na a ctÏna, tak byla truchlivÏ oplak·v·na vöemi jasn˝mi Ëleny rodiny. Na p¯·nÌ zesnulÈ byly jejÌ poz˘statky dne ?????? 1839 o p˘lnoci p¯ivezeny z Karlov˝ch Var˘ a ve vöÌ tichosti uloûeny k odpoËinku do knÌûecÌ rodinnÈ hrobky u farnÌho kostela v LoukovÏ. Zde byly p¯ÌötÌho dne v p¯Ìtomnosti jasn˝ch Ëlen˘ rodiny a za ˙Ëasti mnoha zboûn˝ch lidÌ obÏtov·ny möe svatÈ. fol. 16b [s. 26] 1840 JejÌ Jasnost knÏûna Berta z Rohanu-GuÈmenÈe, vÈvodkynÏ z Bouillonu a Montbazonu, majitelka a patron·tnÌ vrchnost panstvÌ Svijany, kterÈ leûÌ v BoleslavskÈm kraji »ech, si velice p¯·la, aby pozemskÈ poz˘statky jejÌch nejvroucnÏji milovan˝ch a jiû zesnul˝ch p¯edk˘, a takÈ vöech Ëlen˘ knÌûecÌ rodiny Rohan˘, kte¯Ì nÏkdy p¯ijdou po nÌ, byly shrom·ûdÏny na jednom d˘stojnÈm posvÏcenÈm mÌstÏ. Zde by byly v pÈËi p¯ÌsluönÈ duchovnÌ a svÏtskÈ vrchnosti, chr·nÏny p¯ed kaûdou ohavnostÌ a zajiötÏny proti kaûdÈ v˝trû-

75


nosti, aby spoleËnÏ mohly vÏËnÏ a bez vyruöenÌ v mÌru odpoËÌvat. Proto r·Ëila knÌûecÌ rohanskou rodinnou hrobku u farnÌho kostela v LoukovÏ na panstvÌ Svijany, kter· byla z¯Ìzena se svolenÌm boleslavskÈho c. k. krajskÈho ˙¯adu z 24. ledna 1824 Ë. 709, s povolenÌm c. k. krajskÈho ˙¯adu ze dne 6. ¯Ìjna 1836 Ë. 14897 rozöÌ¯it na jihov˝chodnÌ stranÏ kostela p¯Ìstavbou v gotickÈm stylu. P¯Ìstavba byla dokonËena v roce 1840 a knÏûna ji nechala za¯Ìdit podle ˙Ëelu, kterÈmu mÏla slouûit. Aby se vöak tato rodinn· hrobka zachovala ve stavu, v nÏmû se nach·zÌ v souËasnosti, a aby byla pro budoucnost a vÏËnost co moûn· nejvÌce pojiötÏna, r·Ëila JejÌ Jasnost z¯Ìdit v loukovskÈ kostelnÌ pokladnÏ fond ve v˝öi 900 zl. k. m. v 5% st·tnÌch dluhopisech. Fond byl zaloûen na z·mku v SychrovÏ dne 10. srpna 1840 nadacÌm listem, kter˝ byl dne 21. listopadu 1840 Ë. 4979 akceptov·n litomÏ¯ickou d˘stojnou biskupskou konsisto¯Ì a potvrzen c. k. Ëesk˝m zemsk˝m guberniem dtto v Praze 31. prosince 1840 Ë. 68596. NadacÌm listem JejÌ Jasnost r·Ëila na¯Ìdit: ß 2. Aby z p¯ich·zejÌcÌch ˙rok˘ nadaËnÌho kapit·lu: a. byly kaûdoroËnÏ slouûeny dvÏ möe svatÈ dne 24. dubna, tedy v ˙mrtnÌ den jejÌho zvÏËnÏlÈho otce Jeho Jasnosti knÌûete Karla z Rohanu za nÏj a celou knÌûecÌ rodinu Rohan˘. D·le po dobu ûivota JejÌ Jasnosti jedno zpÌvanÈ requiem a jedna velk· möe se stejnou intencÌ dne 4. kvÏtna, kterÈ ale po jejÌ smrti budou slouûeny v jejÌ ˙mrtnÌ den. Na tento ˙Ëel se d·v· nadaËnÌ podÌl 12 zl. k. m. b. byl udrûov·n smuteËnÌ orn·t s p¯ÌsluöenstvÌm, a c. byla zaplacena st·l· ˙drûba rodinnÈ hrobky v jejÌm souËasnÈm stavu i s jejÌm vnit¯nÌm za¯ÌzenÌm; p¯ebytek ˙rok˘ vöak m· b˝t pouûit k zvÏtöenÌ fondu. ß 3. Pro sice nepravdÏpodobn˝, ale moûn˝ p¯Ìpad, ûe by budova rodinnÈ hrobky byla kv˘li nÏjakÈ mimo¯·dnÈ nep¯edvÌdatelnÈ ud·losti do z·kladu zniËena takov˝m zp˘sobem, ûe by majetek, totiû p¯Ìr˘stek nadaËnÌho fondu urËen˝ k volnÈmu uûÌv·nÌ nestaËil k jejÌmu opÏtnÈmu vybudov·nÌ, jsou vöichni budoucÌ majitelÈ panstvÌ Svijany povinni chybÏjÌcÌ sumu doplatit z v˝nos˘ panstvÌ Svijany. fol. 17a [s. 27] Aby se p¯edeölo kaûdÈmu nedorozumÏnÌ, vysvÏtluje JejÌ Jasnost, ûe v˝razem Ñmajetek fonduì se rozumÌ pouze p¯Ìr˘stek kapit·lu, zÌskan˝ p¯ips·nÌm ˙rok˘, ne vöak p˘vodnÌ z·kladnÌ kapit·l nadace ve v˝öi 900 zl. k. m. Tento poslednÏ jmenovan˝ kapit·l musÌ b˝t nedotknuteln˝. ß 6. Vûdy, kdyû bude t¯eba, musÌ se neodkladnÏ provÈst i nynÌ nep¯edpokl·dan· oprava budovy rodinnÈ hrobky, zvl·öù pokud by odkladem mohly vzniknout vÏtöÌ ökody. Zde m˘ûe nastat p¯Ìpad, ûe na zaplacenÌ ˙Ëtu za opravy nebude v tÈ dobÏ dostateËn· hotovost. Pokud by se ale kv˘li tomu musela d·t v˝povÏÔ z rezervnÌho kapit·lu, jsou vöichni budoucÌ majitelÈ panstvÌ Svijany povinni d·t pot¯ebn˝ obnos z vrchnostensk˝ch v˝nos˘, aby se v˝povÏdi zabr·nilo a oprava mohla b˝t bez pr˘tah˘ provedena. Na druhÈ stranÏ vöak m· b˝t cel· Ë·stka, kter· byla zaplacena z vrchnostensk˝ch rent za tÌm ˙Ëelem, aby nedoölo k ˙bytku z·kladnÌho kapit·lu, vûdy zcela navr·cena. Tento nadacÌ list byl kv˘li zajiötÏnÌ v ß 3 a 6 vydan˝ch z·vazk˘ a pr·va intabulov·n do hlavnÌ knihy desk zemsk˝ch pÌs. S dÌl XXVI. fol. 188 u panstvÌ Svijany. 1841 I. Nebesk· Proz¯etelnost se rozhodla povolat k vÏËnÈmu ûivotu jasnou knÏûnu Bertu z Rohanu-GuÈmenÈe, vÈvodkyni z Bouillonu a Montbazonu ñ narozenou 4. kvÏtna 1782 ñ majitelku a vrchnost panstvÌ Svijany, Loukovec, Koryta, Sychrov, Albrechtice, JÌlovÈ,


76

Star˝ Dub, Domaslavice, Lomnice, »ist·, ÿepÌn s Nebuûely, Semily s Jesenn˝m a ûeleznou hutÌ ⁄zkÈ ˙dolÌ. Jako perla vöech k¯esùansk˝ch ctnostÌ a vzor nejËistöÌ dobroty srdce zem¯ela jasn· knÏûna tiöe s andÏlsk˝m klidem dne 22. ˙nora 1841 po jednÈ hodinÏ odpoledne, zaopat¯ena sv·tostmi umÌrajÌcÌch a v n·ruËi svÈho manûela, Jeho Jasnosti knÌûete Viktora z Rohanu-GuÈmenÈe, vÈvody z Bouillonu a Montbazonu, c. k. gener·la ñ polnÌho podmarö·lka, rytÌ¯e c. k. rakouskÈho ¯·du Marie Terezie etc. fol. 17b [s. 28] na sÌdelnÌm z·mku v SychrovÏ, truchlivÏ oplak·v·na vöemi jasn˝mi Ëleny rodiny, vöemi sv˝mi ˙¯ednÌky, sluûebnÌky a poddan˝mi, jejichû dobrodÏjkou, tÏöitelkou a matkou byla. JejÌ tÏlesnÈ poz˘statky byly dne 26. ˙nora 1841 v 11 hodin dopoledne slavnostnÏ poh¯beny vöÌm d˘stojn˝m duchovenstvem knÌûecÌho rohanskÈho patron·tu za smuteËnÌho doprovodu vöech jasn˝ch Ëlen˘ rodiny, ˙¯ednÌk˘ a sluûebnÌk˘ a za ˙Ëasti vÌce neû 5 000 lidÌ, kte¯Ì se shrom·ûdili zblÌzka i zdaleka, do knÌûecÌ rodinnÈ hrobky Rohan˘ v LoukovÏ. II. Od nynÏjöka se stal Jeho Jasnost knÌûe Kamil z Rohanu, princ z GuÈmenÈe, Rochefort a Montauban, podle ustanovenÌ kupnÌ smlouvy ze dne 16. z·¯Ì 1837 neomezen˝m vlastnÌkem a uûivatelem panstvÌ Semily, Jesenn˝ s ûeleznou hutÌ ⁄zkÈ ˙dolÌ, Lomnice, »ist·, JÌlovÈ, Star˝ Dub s lennÌm statkem Domaslavice, a Jeho Jasnost knÌûe Viktor z Rohanu, vÈvoda z Bouillonu a Montbazonu p¯evzal pouze d˘chod z panstvÌ Svijany s p¯ivtÏlen˝mi statky Loukovec, Koryta, Sychrov a Albrechtice. III. V tÈmûe roce 1841 r·Ëil Jeho Jasnost knÌûe Kamil z Rohanu rozöÌ¯it vlastnÌ majetek, a proto koupil podle kupnÌ smlouvy z 23. prosince 1841 od pana Karla hrabÏte z Althanu statek Cidlina s 549 jitry 46 Ëtver. s·hy les˘ za 140 000 zl. k. m. Tento statek spojil Jeho Jasnost s panstvÌm Lomnice, na nÏmû jeho vlastnÌ drûba p˘dy zahrnuje podle katastr·lnÌch ˙daj˘: ËtvereËnÌ plocha jednotlivÏ dohromady I. ProduktivnÌ p˘da: jitro s·h jitro s·h a. role . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 593 b. louky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 532 c. zahrady . . . . . . . . . . . . . . . . . 829 d. pastviny . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 617 e. lesy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 544 65 566 1 036 II. NeproduktivnÌ p˘da: a. ¯eky a potoky . . . . . . . . . . . . . 3 70 c. stavebnÌ plocha a cesty . . . . . . 2 648 5 718 ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Celkem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 572 154 fol. 18a [s. 29] VlastnictvÌ zakoupenÈho statku se vöemi k nÏmu n·leûejÌcÌmi d˘chody a p¯ÌsluöenstvÌm bylo dnem uzav¯enÌ kupnÌ smlouvy Jeho Jasnosti postoupeno s v˝hradou, ûe rozhodnutÌ v ot·zce t˝kajÌcÌ se mÏsta JiËÌn a jeho dÏdiËnÈho nebo doËasnÈho pachtovnÌho vlastnictvÌ milÌËovskÈho rybnÌka, pokud leûÌ na statku Cidlina ñ o ploöe 49 jiter 749 Ëtver. s·h˘, se p¯enech·v· Jeho Jasnosti.

77


KnÌûe Kamil z Rohanu, princ z GuÈmenÈe, Rochefort a Montauban (1800ñ1892) olejomalba na pl·tnÏ, sig. E. S. 1845 (Engelbert Seibertz).


78

1842 I. Rok 1835 se stal pro Jeho kr·lovskou V˝sost Jind¯icha z Bourbonu, vÈvodu z Bordeaux, nezapomenuteln˝m. Jeho kr·lovsk· V˝sost zam˝ölela jiû v roce 1841 poËtvrtÈ potÏöit jasnou knÌûecÌ rodinu na SychrovÏ svou n·vötÏvou, ovöem toho roku se jÌ p¯ihodilo neötÏstÌ ñ spadla z konÏ a zlomila si nohu. Kv˘li tÈto p¯ek·ûce mohlo b˝t ono p¯edsevzetÌ splnÏno teprve n·sledujÌcÌho roku. Jeho kr·lovsk· V˝sost p¯ijela 28. listopadu 1842 v doprovodu vÈvody z LÈvis a hrabÏte Damas na z·mek v SychrovÏ, kde urozenÈ p·ny skvostnÏ p¯ijali Jeho Jasnost knÌûe Viktor z Rohanu, Jeho Jasnost knÌûe Kamil z Rohanu a jeho manûelka, Jasnost knÏûna AdÈla z Rohanu, Jeho Jasnost princ Benjamin z Rohanu a jeho manûelka, Jasnost princezna ätÏp·nka z Rohanu, a jejich jasnÌ princovÈ synovÈ. Na poËest Jeho kr·lovskÈ V˝sosti se 29. a 30. listopadu a pak 1. a 2. prosince 1842 konaly hony na zajÌce a baûanty. BÏhem tÏchto 4 dn˘ bylo zast¯eleno: baûanti . . . . . . . . . . . . 276 kus˘ zajÌci . . . . . . . . . . . . . 2 335 kus˘ koroptve . . . . . . . . . . . 75 kus˘ kr·lÌci . . . . . . . . . . . . 1 kus --------------------------------------------------------------------------------------------------Dohromady 2 687 kus˘. Po vöechny tyto Ëty¯i dny se Jeho kr·lovsk· V˝sost ˙Ëastnila v 8 hodin r·no möe svatÈ v z·meckÈ kapli. V 9 hodin r·no se pod·vala snÌdanÏ, v 6 hodin veËer se veËe¯elo. VeËernÌ z·bavou byla hra v kuleËnÌk a knÌûecÌ kancelistÈ z panstvÌ Svijany a Semily p¯ednesli velmi zda¯il· pÏveck· ËÌsla. fol. 18b [s. 30] 3. prosince 1842 r·Ëila Jeho kr·lovsk· V˝sost vyslechnout möi svatou a posnÌdat, a pak se srdeËnÏ rozlouËila s Jejich Jasnostmi. Kolem 10. hodiny dopoledne se vydala na zp·teËnÌ cestu do Prahy a slÌbila, ûe jasn˝ knÌûecÌ d˘m co moûn· nejd¯Ìve znovu navötÌvÌ. II. PoddanÌ panstvÌ Svijany a k nÏmu p¯ivtÏlen˝ch statk˘ Loukovec, Sychrov, Koryta a Albrechtice podali 6. prosince 1828 za vl·dy jiû zem¯elÈho Jeho Jasnosti knÌûete Karla z Rohanu-GuÈmenÈe, vÈvody v Bouillonu a Montbazonu etc. nejponÌûenÏjöÌ prosbu ohlednÏ p¯enech·nÌ stavebnÌho pozemku na novÏ z¯izovanou s˝pku pro kontribuËnÌ obilÌ. Jeho Jasnost r·Ëila prosbÏ poddan˝ch vyhovÏt a prost¯ednictvÌm dekretu datovanÈho na SychrovÏ 14. prosince 1828 dovolit, ûe z pole ÑU K¯Ìûeì, kterÈ pat¯Ì k p¯ÌöovickÈmu dvorci, m˘ûe b˝t bezplatnÏ pouk·z·no jako stavebnÌ pozemek na stavbu spoleËnÈ s˝pky obilÌ tolik plochy, kolik bude k tomuto ˙Ëelu pot¯eba. Potom byl stavebnÌ pozemek na tuto spoleËnou s˝pku obilÌ podle vyöet¯ovacÌch protokol˘ kr·lovskÈho krajskÈho ˙¯adu z 21. b¯ezna 1839 a 3. ˙nora 1840 na v˝öe jmenovanÈm poli knÌûecÌho dvorce vytyËen v dÈlce 29∞ 3∞ 0î a öÌ¯ce 6∞ 0∞ 0î a k tomu byla p¯ibr·na pomocn· plocha 2 1/4 Ëtver. s·hu z pole Ë. top. 154 ÑU K¯Ìûeì V·clava éÔ·rskÈho, sedl·ka z P¯Ìöovic Ë. konskr. 26. Na pozemku byla podle guberni·lnÌho na¯ÌzenÌ z 2. srpna 1839 Ë. 39455 a intim·tu c. krajskÈho ˙¯adu z 2. z·¯Ì 1839 Ë. 11679 na n·klady poddan˝ch panstvÌ Svijany v roce 1841 ona s˝pka postavena a oznaËena Ë. konskr. 60 vsi P¯Ìöovice. Proto se Jeho Jasnost knÌûe Kamil z Rohanu, princ z GuÈmenÈe, Rochefort a Montauban, jako p·n a vlastnÌk

79


panstvÌ Svijany milostivÏ rozhodl pr·vnÌ listinou z 30. listopadu 1842 ñ vtÏlenou do emphyteutickÈ dominik·lnÌ pozemkovÈ knihy Ë. 3 fol. 178 ñ potvrdit darov·nÌ stavebnÌho pozemku z pole Ë. top. 153 ÑU K¯Ìûeì o v˝mÏ¯e 278 Ëtver. s·h˘. Tento stavebnÌ pozemek nechal zapsat do pozemkovÈ knihy jako ˙plnÈ vlastnictvÌ obcÌ pat¯ÌcÌch k panstvÌ Svijany za to, ûe obce p¯evezmou placenÌ pozemkovÈ danÏ. fol. 19a [s. 31] 1844 Jeho kr·lovsk· V˝sost Jind¯ich z Bourbonu, vÈvoda z Bordeaux, r·Ëil na z·mku v SychrovÏ v roce 1844 str·vit delöÌ Ëas neû p¯i pobytech v p¯edch·zejÌcÌch letech 1833, 1834, 1835 a 1842. Jeho kr·lovsk· V˝sost oböùastnila svou osvÌcenou n·vötÏvou jasnou knÌûecÌ rodinu v doprovodu vÈvody z LÈvis a hrabÏte Damas dne 11. listopadu 1844 a r·Ëila na SychrovÏ prodlÈvat do 17. listopadu 1844. Z jasn˝ch Ëlen˘ rodiny byli p¯Ìtomni: a. Jeho Jasnost knÌûe Viktor z Rohanu-GuÈmenÈe, vÈvoda z Bouillonu a Montbazonu; b. Jeho Jasnost knÌûe Kamil z Rohanu, princ z GuÈmenÈe, Rochefort a Montauban, a jeho manûelka, JejÌ Jasnost knÏûna AdÈla z Rohanu, rozen· princezna z Lˆwenstein; c. Jeho Jasnost knÌûe Benjamin z Rohanu, princ z GuÈmenÈe, Rochefort a Montauban, a jeho manûelka, JejÌ Jasnost knÏûna ätÏp·nka z Rohanu, rozen· princezna Croy, s jejich jasn˝mi princi: princ Artur z Rohanu, princ Viktor z Rohanu, princ Alain z Rohanu, princ LudvÌk z Rohanu, princ Benjamin z Rohanu. Na poËest Jeho kr·lovskÈ V˝sosti uspo¯·dal Jeho Jasnost knÌûe Viktor z Rohanu nÏkolik hon˘, a sice: 12. listopadu 1844 hon na zajÌce v B¯ezinÏ, 13. listopadu 1844 byl kv˘li nep¯ÌznivÈmu poËasÌ odpoËinkov˝ den, 14. listopadu 1844 hon na zajÌce a baûanty v SlavÌkovÏ, 15. listopadu 1844 hon na zajÌce v polÌch u Loukovce a Svijan, 16. listopadu 1844 hon u Husy a Kruh˘. BÏhem Ëty¯ dn˘ hon˘ bylo zast¯eleno: zajÌci . . . . . . . . . . . . . 2 069 kus˘ baûanti . . . . . . . . . . . . 31 kus kr·lÌci. . . . . . . . . . . . . 1 kus koroptve . . . . . . . . . . . 11 kus˘ ----------------------------------------------------------------------------------------Dohromady 2 112 kusy. Po vöechny tyto dny se Jeho kr·lovsk· V˝sost ˙Ëastnila v 8 hodin r·no möe svatÈ v z·meckÈ kapli. V 9 hodin r·no se pod·vala snÌdanÏ, v 6 hodin veËer se veËe¯elo. VeËernÌ z·bavou byla hra v kuleËnÌk a knÌûecÌ kancelistÈ p¯ednesli velmi zda¯il· pÏveck· ËÌsla. fol. 19b [s. 32] 17. listopadu 1844 r·Ëila Jeho kr·lovsk· V˝sost vyslechnout möi svatou a posnÌdat. Pak se srdeËnÏ rozlouËila s Jejich Jasnostmi a kolem 10. hodiny dopoledne se vydala na zp·teËnÌ cestu do Prahy.


80

fol. 20a [s. 33] 1845 Uprost¯ed mÏsÌce z·¯Ì 1845 se Jeho Jasnosti knÌûeti Kamilu z Rohanu dostalo velkÈ cti a vyznamen·nÌ, protoûe ho na z·mku v SychrovÏ oböùastnili svou urozenou n·vötÏvou V˝sosti: 1. Jeho cÌs. kr·l. V˝sost ätÏp·n arcivÈvoda rakousk˝, kr·l. princ uhersk˝ a Ëesk˝, spr·vce Kr·lovstvÌ »eskÈho; 2. Jeho cÌs. kr·l. V˝sost Karel Ferdinand arcivÈvoda rakousk˝, kr·lovsk˝ princ uhersk˝ a Ëesk˝ a 3. jeho str˝c Jeho Jasnost Moritz princ Nasavsk˝. V jejich doprovodu byli hrabÏ Gr¸nne, adjutant Jeho c. k. V˝sosti arcivÈvody ätÏp·na, a c. k. rytmistr baron Puteani, adjutant Jeho c. k. V˝sosti arcivÈvody Karla Ferdinanda. Na poËest urozenÈho panstva se konal v ml·zÌ u Doubravy hon na koroptve, p¯i nÏmû bylo zast¯eleno: koroptve . . . . . . . . . . . . 1 887 kus˘ baûanti . . . . . . . . . . . . . 92 kusy zajÌci . . . . . . . . . . . . . . 36 kus˘ kr·lÌci . . . . . . . . . . . . . . 6 kus˘ --------------------------------------------------------------------------------------Dohromady 2 041 kus. Jeho Jasnost Moritz princ Nasavsk˝ ten den s·m zast¯elil p¯es 600 kus˘ pernatÈ zvÏ¯e. Po honu urozenÈ panstvo veËe¯elo na z·mku v SychrovÏ, r·Ëilo zde p¯enocovat a p¯ÌötÌho dne odjelo do Prahy. fol. 21a [s. 34] 1846 I. NevysvÏtliteln˝m ˙radkem BoûÌm byl Jeho Jasnost knÌûe Benjamin z Rohanu, princ z GuÈmenÈe, Rochefort a Montauban (narozen 13. Ëervna 1804), majitel a vrchnost panstvÌ ÿepÌn s Nebuûely a statku »ist·, dne 5. srpna 1846 n·hle povol·n z pozemskÈho ûivota k ûivotu vÏËnÈmu n·sledkem mrtvice na plaveckÈ ökole v Praze. VyznaËoval se dobrotou srdce a dobroËinnostÌ jako laskav˝ manûel a milujÌcÌ otec. Byl truchlivÏ oplak·v·n svou jasnou manûelkou knÏûnou ätÏp·nkou z Rohanu, rozenou princeznou z Croy, jasn˝mi princi ñ syny Arturem, Viktorem, Alainem, LudvÌkem a Benjaminem a sv˝m bratrem, Jeho JasnostÌ knÌûetem Kamilem z Rohanu, princem z GuÈmenÈe, Rochefort a Montauban, vÈvodou z Montbazonu a Bouillonu. Jeho pozemsk˝m poz˘statk˘m se dostalo poslednÌ pocty ve zboûnÈ modlitbÏ vöech jasn˝ch Ëlen˘ rodiny, ˙¯ednÌk˘ a sluûebnÌk˘, vöeho duchovenstva knÌûecÌho rohanskÈho patron·tu a p¯ÌtomnÈho znaËnÈho poËtu lidÌ, kdyû byly dne 10. srpna 1846 poh¯beny do knÌûecÌ rodinnÈ hrobky Rohan˘ u farnÌho kostela v LoukovÏ. II. Po p˘lnoci 10. prosince 1846 povolal vöemohoucÌ B˘h do klÌna vÏËnosti Jeho Jasnost knÌûete Viktora z Rohanu-GuÈmenÈe, vÈvodu z Bouillonu a Montbazonu (narozen 20. Ëervence 1766), c. k. gener·la polnÌho podmarö·lka, majitele c. k. rakouskÈho pÏöÌho pluku Ë. 21 (od r. 1808 do r. 1810), rytÌ¯e c. k. rakouskÈho ¯·du Marie Terezie etc. Sv˘j ûivot, kter˝ se vyznaËoval ËinorodostÌ, velk˝m talentem vojev˘dce, nep¯ekonateln˝m hrdinstvÌm na bojiöti, knÌûecÌ velkoduönostÌ, spanilomyslnostÌ, v˝jimeËnou dobrotou srdce, pravou k¯esùanskou zboûnostÌ a dobroËinnostÌ na dom·cÌ p˘dÏ, ukonËil jasn˝ knÌûe na z·mku v SychrovÏ posÌlen ˙tÏchou k¯esùanskÈho katolickÈho n·boûenstvÌ v n·-

81


ruËi svÈho jasnÈho hluboce zarmoucenÈho synovce, Jeho Jasnosti knÌûete Kamila z Rohanu, prince z GuÈmenÈe, Rochefort a Montauban, vÈvody z Montbazonu a Bouillonu. Skonal tiöe jako andÏl s pohledem pln˝m d˘vÏry ve slib naöeho Spasitele, kter˝ p¯ipravuje vÏËn˝ mÌr vöem lidem dobrÈ v˘le. Jeho pozemskÈ poz˘statky byly 13. prosince 1846 v 11 hodin dopoledne slavnostnÏ poh¯beny vöÌm d˘stojn˝m duchovenstvem knÌûecÌho rohanskÈho patron·tu, truchlivÏ oplak·v·ny vöemi jasn˝mi Ëleny rodiny, fol. 21b [s. 35] vöemi ˙¯ednÌky a sluûebnÌky a za p¯Ìtomnosti velkÈho poËtu lidÌ, svÏdËÌcÌho o jejich soustrasti, k urozen˝m p¯edk˘m do knÌûecÌ rodinnÈ hrobky u farnÌho kostela v LoukovÏ. III. Jeho Jasnosti knÌûeti Viktoru z Rohanu-GuÈmenÈe byl podle kupnÌ smlouvy z 16. z·¯Ì 1837 urËen jeho jasnou panÌ manûelkou, JejÌ JasnostÌ knÏûnou Bertou z Rohanu-GuÈmenÈe, vÈvodkynÌ z Bouillonu, po dobu trv·nÌ jeho ûivota d˘chod z panstvÌ Svijany s p¯ivtÏlen˝mi statky Loukovec, Koryta, Sychrov a Albrechtice. K uûÌv·nÌ tohoto panstvÌ p¯istoupila Jeho Jasnost 22. ˙nora 1841, ale jiû za svÈho ûivota, totiû 23. b¯ezna 1846, se rozhodla d˘chodu z tohoto panstvÌ vzd·t a postoupit ho Jeho Jasnosti knÌûeti Kamilu z Rohanu do neomezenÈho vlastnictvÌ k svobodnÈmu vl·dnutÌ a ¯ÌzenÌ. V d˘sledku toho doölo s v˝jimkou statku »ist· ke sjednocenÌ knÌûecÌch majitel˘ panstvÌ v urozenÈ osobÏ Jeho Jasnosti knÌûete Kamila z Rohanu, prince z GuÈmenÈe, Rochefort a Montauban. Statek »ist· byl 1. ledna 1846 postoupen Jeho Jasnosti princi Benjaminu z Rohanu-GuÈmenÈe, Rochefort a Montauban, a tak mÏla Jeho Jasnost knÌûe Kamil z Rohanu ve vlastnÌm majetku n·sledujÌcÌ dominia: 1. Svijany s Loukovcem, Koryty, Sychrovem a Albrechticemi. 2. Semily s Jesenn˝m a ûeleznou hutÌ ⁄zkÈ ˙dolÌ. 3. Lomnice s Cidlinou. 4. Star˝ Dub s lennÌm statkem Domaslavice. 5. »esk˝ Dub s lennÌm statkem Sedm vsÌ (Siebendˆrfel) fol. 22a [s. 36] 1847 I. P¯i p¯Ìleûitosti ˙¯ednÌ cesty do Krkonoö kv˘li obhlÌdce krkonoöskÈ trati z Liberce p¯es Tanvald, P¯Ìchovice, Jilemnici a VrchlabÌ do Trutnova r·Ëila Jeho cÌs. kr·l. V˝sost ätÏp·n arcivÈvoda rakousk˝, kr·l. princ uhersk˝ a Ëesk˝ a spr·vce Kr·lovstvÌ »eskÈho, pozvat Jeho Jasnost knÌûete Kamila z Rohanu jakoûto vrchnost panstvÌ Semily, aby se jedn·nÌ z˙Ëastnil. Tehdy se Jeho cÌs. kr·l. V˝sost rozhodla, ûe nap¯ed Jeho Jasnost knÌûete Kamila z Rohanu poctÌ svou n·vötÏvou na z·mku v SychrovÏ. Za den p¯Ìjezdu Jeho cÌs. kr·l. V˝sosti na Sychrov byl stanoven 16. Ëerven 1847. Jeho Jasnost knÌûe Kamil z Rohanu p¯ijal ctÏnÈho zemskÈho spr·vce obklopen vöemi ˙¯ednÌky panstvÌ na hranici dominia u B¯eziny a potom s Jeho kr·l. V˝sostÌ odjel na Sychrov, kde se pod·vala p¯esnÌd·vka. V doprovodu Jeho cÌs. kr·l. V˝sosti byl c. k. pan guberni·lnÌ sekret·¯ hrabÏ Wratislaw, pan hrabÏ Laûansk˝ a pan baron Kotz, krajsk˝ hejtman v MladÈ Boleslavi. Po p¯esnÌd·vce vyprov·zel Jeho Jasnost knÌûe Kamil z Rohanu Jeho cÌs. kr·l. V˝sost do Liberce, kde se nocovalo.


82

17. Ëervna 1847 str·vili den v Liberci. Na 18. Ëerven 1847 byla pl·nov·na obhlÌdka krkonoöskÈ trati z Liberce do P¯Ìchovic, kam Jeho cÌs. kr·l. V˝sost zveËera dorazila s Jeho JasnostÌ knÌûetem Rohanem, panem hrabÏtem Wratislawem, panem hrabÏtem Laûansk˝m a dvÏma p·ny guberni·lnÌmi koncipisty a kde v myslivnÏ u knÌûecÌho rohanskÈho lesmistra Reichla p¯enocovali. Na pam·tku tÈto ud·losti dostala myslivna v P¯ÌchovicÌch jmÈno ÑätÏp·n˘v odpoËinekì, zatÌmco hora zdvihajÌcÌ se na severoz·padnÌ stranÏ myslivny zmÏnila jiû 8. ¯Ìjna 1841 [sic!] svÈ d¯ÌvÏjöÌ pojmenov·nÌ ÑHaidsteinì na ÑätÏp·n˘v vrchì, protoûe na ni Jeho cÌs. Kr·l. V˝sost ätÏp·n arcivÈvoda rakousk˝ vystoupil. N·sledujÌcÌho dne se odebrala Jeho cÌs. kr·l. V˝sost na koni (na Poney Jeho Jasnosti knÌûete Rohana) do Rokytnice, tam se srdeËnÏ s Jeho JasnostÌ rozlouËila a r·Ëila pak pokraËovat ve vyhlÌdkovÈ cestÏ po krkonoöskÈ trati p¯es Paseky do Jilemnice. fol. 22b [s.37] II. Na û·dost Jeho Jasnosti knÌûete Karla z Rohanu-GuÈmenÈe ze dne 4. dubna 1833 povolilo c. k. zemskÈ gubernium Kr·lovstvÌ »eskÈho podle sdÏlenÌ litomÏ¯ickÈ nejd˘stojnÏjöÌ biskupskÈ konsisto¯e libereckÈmu d˘stojnÈmu biskupskÈmu vikari·tnÌmu ˙¯adu ze dne 17. kvÏtna 1833 Ë.1506 exhumaci tÏlesn˝ch poz˘statk˘ Jasnosti knÌûete Jind¯icha z Rohanu-GuÈmenÈe, narozenÈho 31. srpna 1745, kter˝ zem¯el v P·nu 24. dubna 1809 v Praze a byl uloûen do zemÏ na malostranskÈm h¯bitovÏ. Jeho poz˘statky byly dne 10. srpna 1847 p¯evezeny z Prahy a ve vöÌ tichosti poh¯beny do knÌûecÌ rodinnÈ hrobky u farnÌho kostela v LoukovÏ. fol. 23a [s. 38] 1848 V roce 1848 r·Ëil Jeho Jasnost knÌûe Kamil z Rohanu-GuÈmenÈe, vÈvoda z Montbazonu a Bouillonu, s nejvyööÌm povolenÌm vykoupit sloûenÌm kapit·lu 25 000 zl. k. m. lennÌ svazek na statku Domaslavice, ËÌmû toto dominium vstoupilo do ˙plnÈho alodi·lnÌho vlastnictvÌ Jeho Jasnosti. fol. 24a [s. 39] 1849 Lov, kter˝ byl v prad·vn˝ch Ëasech v˝luËn˝m kr·lovsk˝m pr·vem, byl Zemsk˝m z¯ÌzenÌm Jeho VeliËenstva ¯ÌmskÈho cÌsa¯e Ferdinanda II. z 10. kvÏtna 1627 Q. LVI. stavovsk˝m osob·m Kr·lovstvÌ »eskÈho na jejich panstvÌch prop˘jËen bez omezenÌ. Jiû ve staröÌch dob·ch (1728 a 1743) vznikaly r˘znÈ honebnÌ ¯·dy, kterÈ byly upravov·ny vûdy, pokud jiû neodpovÌdaly pomÏr˘m, a koneËnÏ takÈ za vl·dy Jeho cÌs. kr·l. VeliËenstva cÌsa¯e Josefa II. patentem z 28. z·¯Ì 1786. StejnÏ jako ve staröÌch z·konech bylo i tÌmto honebnÌm patentem zajiötÏno vrchnostem v˝luËnÈ pr·vo lovu uvnit¯ jejich dominiÌ a sedl·ci i mÏöùanÈ z˘st·vali z provozov·nÌ lovu ˙plnÏ vylouËeni, protoûe loveck· ûivnost je zcela nesluËiteln· se spo¯·dan˝mi v˝dÏleËn˝mi pomÏry venkovskÈho lidu. Tento pr·vnÌ stav vrchnostenskÈho lovu trval bez p¯ek·ûek aû do roku 1848; avöak kdyû v b¯eznu toho roku vypuklo v rakouskÈm cÌsa¯skÈm st·tÏ vöeobecnÈ lidovÈ hnutÌ a Jeho cÌs. kr·l. apoötolskÈ VeliËenstvo Ferdinand I. cÌsa¯ rakousk˝ r·Ëil svÈmu lidu slÌbit vytouûenou svobodu s vyv·z·nÌm p˘dy, nastala epocha, kter· vrchnostenskÈmu pr·vu lovu velice ublÌûila. ZatÌmco z·kon ze 7. z·¯Ì 1848 mÏl ve vztahu k lovu v ˙myslu zbavit p˘du pr·va lovu, kterÈ n·leûelo vrchnostem pouze z vlastnictvÌ poddanosti, zaËal se venkovsk˝ lid opil˝ svobodou mylnÏ domnÌvat, ûe myslivost uû m˘ûe provozovat kaûd˝ podle svÈ v˘le. Ten-

83


to chybn˝ pohled venkovskÈho lidu sv·dÏl ke skuteËnÈmu provozov·nÌ lovu a p¯ivodil politov·nÌhodnÈ v˝trûnosti. Aby byla p¯i delöÌ neexistenci z·konnÈ normy na jednÈ stranÏ zachr·nÏna p¯ed ˙pln˝m vyhubenÌm zvÏ¯, tolik d˘leûit· pro n·rodnÏ hospod·¯skÈ ˙Ëely, a aby se na stranÏ druhÈ uskuteËnilo osvobozenÌ p˘dy, podalo c. k. ministerstvo Jeho cÌs. kr·l. apoötolskÈmu VeliËenstvu n·vrh novÈho honebnÌho z·kona, kter˝ vstoupil v platnost v celÈ cÌsa¯skÈ ¯Ìöi cÌsa¯sk˝m patentem datovan˝m v Olomouci 7. b¯ezna 1849. Od tohoto okamûiku bylo vrchnostenskÈ pr·vo lovu na poddanskÈ p˘dÏ bez˙platnÏ zruöeno a pouze majitel˘m souvisl˝ch pozemkov˝ch komplex˘ o v˝mÏ¯e nejmÈnÏ 200 jiter bylo povoleno svobodnÈ bezv˝hradnÌ provozov·nÌ lovu. Vl·da mÏla na z¯eteli i rozpt˝lenÈ majetky p˘dy obyvatel obcÌ a rozhodla, ûe obec bude smÏt provozovat lov buÔ jako celek cestou pachtu nebo prost¯ednictvÌm zvl·öù urËen˝ch znalc˘. fol. 25a [s. 40] 1850 Byt Jeho Jasnosti knÌûete Karla z Rohanu-GuÈmenÈe, vybudovan˝ v roce 1822, z˘stal po jeho smrti dne 24. dubna 1836 uzav¯en. V roce 1843 byl znovu jednoduöe restaurov·n pro Jeho Jasnost knÌûete Viktora z Rohanu-GuÈmenÈe, kter˝ jej ob˝val aû do svÈ smrti 10. prosince 1846. Jeho Jasnost knÌûe Kamil z Rohanu, princ z GuÈmenÈe, Rochefort a Montauban, vÈvoda z Montbazonu a Bouillonu, jako hlava knÌûecÌho domu Rohan˘ pak vydal v roce 1847 p¯Ìkaz, aby byl tento byt upraven ve starÈm gotickÈm stylu pomocÌ d¯evÏnÈho obloûenÌ. KnÌûecÌ stavebnÌ adjunkt Josef Pruvot za tÌm ˙Ëelem nakreslil podle n·stinu Jeho Jasnosti nezbytnÈ v˝kresy. Cel· p¯estavba byla prov·dÏna bÏhem t¯Ì let 1847, 1848 a 1849. V roce 1850 se Jeho Jasnost knÌûe do bytu nastÏhoval. P¯edevöÌm byla Ëty¯˙helnÌkov· okna vymÏnÏna za jin· s kulat˝m obloukem, ËÌmû zaËala vnÏjöÌ p¯emÏna starÈ z·meckÈ budovy. Pokoje zÌskaly n·sledujÌcÌ v˝zdobu: 1. PrvnÌ pokoj, takzvan· zbrojnice, byla vyzdobena v gotickÈm stylu; na t¯ech stÏn·ch se nach·zejÌ navz·jem pevnÏ spojen· sedadla, kter· majÌ charakter chÛrov˝ch lavic a jejichû zadnÌ stÏny jsou vyloûeny. V tomto t·flov·nÌ se skvÌ erby urozen˝ch p¯edk˘ Jeho Jasnosti a takÈ jeho urozen˝ch p¯Ìbuzn˝ch od zn·mÈho malÌ¯e Kandlera, kter˝ se roku 1848 po ukonËenÌ sv˝ch studiÌ vr·til z ÿÌma do Prahy. Zb˝vajÌcÌ stÏna mezi t·flov·nÌm a stropem je vyzdobena jelenÌmi hlavami s paroûÌmi vz·cnÈ velikosti a d·le vöemi moûn˝mi zbranÏmi z minul˝ch dob. Strop je rozËlenÏn ûebrov·nÌm a jednoduöe vymalov·n. 2. SousednÌ komnata, salon Jeho Jasnosti, a takÈ vedle se nach·zejÌcÌ loûnice jsou vËetnÏ strop˘ z nejvÏtöÌ Ë·sti obloûeny v anglickÈm gotickÈm stylu. V tÏchto pokojÌch byly v gotickÈm stylu postaveny vlaöskÈ krby, na nÏû se pouûÌval touöeÚsk˝ pÌskovec z blÌzkÈho okolÌ mÏsta Brand˝s nad Labem. 3. Vedle loûnice se nach·zÌ kabinet. Jeho strop a z poloviny i jeho stÏny se zdajÌ b˝t jednoduöe ûebrov·ny podle anglickÈho gotickÈho stylu. Jednoduch· malba na zdech mezi t·flov·nÌm stÏn a stropem je ozdobena jelenÌmi, kamziËÌmi a srnËÌmi hlavami s v˝jimeËnÏ kr·sn˝mi a sv˝m zp˘sobem vz·cn˝mi paroûÌmi. 4. S tÌmto kabinetem sousedÌ pokoj pro sluûebnictvo, kter˝ je öedÏ vymalov·n. MÌstnost je prost·, ale jejÌ za¯ÌzenÌ odpovÌd· svÈmu ˙Ëelu. Mobili·¯ vöech pokoj˘ Jeho Jasnosti je sestaven z p¯edmÏt˘ r˘zn˝ch styl˘. Najdou se zde z·stupci staronÏmeckÈho a byzantskÈho stylu, gotiky i renesance.


N·vrh na ¯eöenÌ parkovÈho pr˘ËelÌ z·mku Sychrov ñ Frantiöek Bayer, 1848.

N·vrh na ¯eöenÌ parkovÈho pr˘ËelÌ z·mku Sychrov ñ Bernard Gruber, 1850.

84

85

J. Zeman: Pozapomenutý historik umìní Karl Friedrich Kühn

POZAPOMENUT› HISTORIK KARL F RIEDRICH K‹HN

UMÃNÕ

Jaroslav Zeman

Karl Friedrich K¸hn pat¯Ì nepochybnÏ mezi nejv˝znamnÏjöÌ, ale paradoxnÏ takÈ nejmÈnÏ zn·mÈ historiky umÏnÌ spjatÈ s Libercem. Narodil se 17. ˙nora 1884 v TrutnovÏ, v rodinÏ mÌstnÌho stavitele Otto K¸hna. Jeho staröÌm bratrem byl ˙dajnÏ v˝znamn˝ architekt p˘sobÌcÌ v Liberci, Max K¸hn.1 Po ukonËenÌ trutnovskÈ st·tnÌ re·lnÈ ökoly v roce 1903 studoval na VysokÈ ökole technickÈ ve VÌdni (mj. u profesor˘ Ullricha, Kˆniga, Mayredera a Maxe Ferstela2). V dubnu 1908 zde ˙spÏönÏ sloûil st·tnÌ zkouöky a v roce 1909 zÌskal titul doktora technick˝ch vÏd za svou disertaËnÌ pr·ci vÏnovanou kostelu sv. Trojice v Kuksu (Die Dreifaltigkeitskirche des Stiftes Kukus in Bˆhmen). Ve VÌdni navötÏvoval bÏhem studia takÈ p¯edn·öky Maxe Dvo¯·ka o dÏjin·ch umÏnÌ, kterÈ ho nad·le hluboce ovlivnily a silnÏ se promÌtly zejmÈna v jeho pozdÏjöÌm profesnÌm ûivotÏ, vÏnovanÈm pam·tkovÈ pÈËi. DalöÌ v˝znamnou zkuöenostÌ vztahujÌcÌ se k pam·tkovÈ pÈËi, kterou zÌskal, byla jeho ˙Ëast na stavebnÏ historickÈm pr˘zkumu Diokleci·nova pal·ce ve Splitu (dneönÌ Chorvatsko) pod vedenÌm v˝znamnÈho rakouskÈho archeologa a architekta, profesora Georga Niemanna. Zde mÏl za ˙kol zamÏ¯enÌ a v˝zkum tzv. ZlatÈ br·ny. BÏhem studiÌ z·roveÚ pracoval v architektonickÈm ateliÈru svÈho uËitele Maxe Ferstela. JeötÏ p¯ed sv˝m absolutoriem byl v listopadu 1908 jmenov·n stavebnÌm praktikantem praûskÈho mÌstodrûitelstvÌ. V letech 1910ñ1912 p˘sobil na stavebnÌm ˙¯adÏ v Liberci a blÌzkÈ ChrastavÏ, kde vedl realizaci libereckÈ st·tnÌ re·lky a chrastavskÈho okresnÌho soudu a z·roveÚ pracoval v libereckÈm ateliÈru architekt˘ Heinricha Fanty a jiû zmÌnÏnÈho Maxe K¸hna. KlÌËov˝m okamûikem, kter˝ poznamenal jeho dalöÌ ûivotnÌ dr·hu, bylo p¯ijetÌ na mÌsto technickÈho sekret·¯e v CÌsa¯skokr·lovskÈ centr·lnÌ komisi pro ochranu pam·tek v roce 1912 na doporuËenÌ Maxe Dvo¯·ka a Josefa Neuwirtha. V roce 1917 byl K¸hn pov˝öen na technickÈho zemskÈho konzerv·tora Centr·lnÌ komise pro »eskÈ zemÏ a po skonËenÌ prvnÌ svÏtovÈ v·lky mu byla v ˙noru roku 1919 jeho funkce opÏtovnÏ potvrzena Ministerstvem ökolstvÌ a n·rodnÌ osvÏty. P˘vodnÌ Centr·lnÌ komise byla v »eskoslovenskÈ republice nahrazena novou institucÌ a to St·tnÌm pam·tkov˝m ˙¯adem, ve kterÈm byl K¸hn Ëinn˝ aû do roku 1935. V tomto roce odeöel do Brna, kde byl jmenov·n ¯·dn˝m profesorem na zdejöÌ VysokÈ ökole technickÈ. BÏhem svÈho pobytu v Praze se roku 1919 habilitoval na nÏmeckÈ technice svou pracÌ vÏnovanou pÈËi o exteriÈry st¯edovÏk˝ch objekt˘ (‹ber die Aussenbehandlung mittelalterlicher Baudenkmale) pro obor pam·tkovÈ pÈËe a tamtÈû od roku 1924 p¯edn·öel dÏjiny architektury jako soukrom˝ docent pro ochranu pam·tek. N·slednÏ byl na tÈto ökole roku 1931 jmenov·n mimo¯·dn˝m profesorem. Mimo to v Praze roku 1923 zÌskal titul stavebnÌho rady. V tÈto dobÏ rovnÏû p¯edn·öel na Akademii v˝tvarn˝ch umÏnÌ o umÏleck˝ch slozÌch. Bez zajÌmavosti jistÏ nenÌ fakt, ûe K¸hn byl velmi ctiû·dostivou osobnostÌ a na vöech sv˝ch titulech si velice zakl·dal.


86

Po p¯Ìchodu do Brna vedl na mÌstnÌ technice Institut pro stavebnÌ dÏjiny a dÏjiny umÏnÌ, kde mÏl p¯edn·öky z pam·tkovÈ pÈËe, architektury, slohovÈho v˝voje a architektonickÈ estetiky. Po vzniku protektor·tu Bˆhmen und M‰hren v roce 1939 byl jmenov·n p¯ednostou brnÏnskÈ poboËky Pam·tkovÈho ˙¯adu v Praze a konzultantem spr·vce Obraz·rny MoravskÈho muzea v BrnÏ. Zde je nutnÈ poznamenat, ûe aË K¸hn nebyl aktivnÌm nacistou, zast·val silnÏ nacionalistickÈ postoje v ot·zce ÑnÏmeckÈhoì umÏnÌ, coû se v˝raznÏ projevovalo v jeho publikaËnÌ Ëinnosti i ve v˝bÏru zpracov·van˝ch tÈmat. Pr·vÏ proto se ve sv˝ch pracÌch zamÏ¯uje tak¯ka v˝luËnÏ na oblast Sudet. BÏhem svÈho ûivota byl takÈ Ëlenem velkÈ ¯ady nÏmeck˝ch spolk˘ a sdruûenÌ v b˝valÈm Rakousku-Uhersku, pozdÏjöÌm »eskoslovensku a tÈû v zaPortrÈt K. F. K¸hna z 30. let hraniËÌ. Za vöechny jmenujme Wiener Bauh¸tte 20. stoletÌ. Zdroj http://www.math. a Zentralvereinigung ÷sterreichischen Architekten muni.cz/~sisma/dthb/kuhn.jpg. ve VÌdni (v tÏchto dvou spolcÌch byl aktivnÌm ËleOtiötÏno tÈû v Ël·nku Petra nem takÈ jeho profesor z vÌdeÚskÈ techniky Max ätoncnera P¯ÌspÏvky k dÏjin·m Ferstel), Deutsche Coldewey Gesellschaft f¸r Baupam·tkovÈ pÈËe v »eskoslovenskÈ forschung v BerlÌnÏ, Gemeinschaft deutscher Arrepublice v letech 1918ñ1938, chitekten f¸r die Tschechoslowakische Republik Zpr·vy pam·tkovÈ pÈËe 64, 2004, a p¯edevöÌm Deutsche Gesellschaft der Wissens. 541. schaften und K¸nste in der Tschechoslowakischen Republik ( NÏmeck· spoleËnost pro vÏdy a umÏnÌ v »ech·ch), do kterÈ vstoupil v roce 1926.3 Pr·vÏ zde byl povÏ¯en p¯Ìpravou soupis˘ umÏleck˝ch a historick˝ch pam·tek4 v dosud nezpracovan˝ch oblastech Sudet. Mimo libereck˝ okres zde shromaûÔoval podklady pro pam·tkovÈ soupisy okres˘ Jablonec nad Nisou, Fr˝dlant v »ech·ch a Mikulov, ovöem zpracov·n a vyd·n byl v roce 1934 pouze okres Liberec, kter˝ je bohuûel z·roveÚ poslednÌm soupisem v˘bec. BÏhem svÈ pr·ce na St·tnÌm pam·tkovÈm ˙¯adÏ p˘sobil takÈ jako v˝konn˝ pam·tkov˝ architekt a z˙Ëastnil se nap¯. stavebnÌch ˙prav z·mku ve Zbirohu, dÏkanskÈho kostela v OpavÏ a radniËnÌch budov v LitomÏ¯icÌch a »eskÈm KrumlovÏ. Co se K¸hnovy samostatnÈ architektonickÈ tvorby t˝Ëe, stavÏl mimo Liberec a blÌzk˝ Jablonec nad Nisou takÈ v Praze nebo ChomutovÏ. Z˙Ëastnil se rovnÏû ¯ady soutÏûÌ, nap¯. na regulaci okolÌ MichalskÈ br·ny v BratislavÏ5 nebo soutÏûe na budovu ModernÌ galerie na KampÏ v roce 1923. ZajÌmav˝m faktem je, ûe mimo K¸hna soutÏû obeslal sv˝m n·vrhem rovnÏû dalöÌ architekt-pam·tk·¯, Ëinn˝ v Klubu za starou Prahu, Bohumil H¸bschman. ZÌskal i r˘zn· profesnÌ ocenÏnÌ, nap¯. v soutÏûi na regulaci rodnÈho Trutnova. Svou ûivotnÌ dr·hu ukonËil Karl Friedrich K¸hn 8. kvÏtna 1945, kdy tragicky a za nevyjasnÏn˝ch okolnostÌ zem¯el. K¸hnova publikaËnÌ Ëinnost je nejen obs·hl·, ale i tÈmaticky velmi öirok· a v ¯adÏ aspekt˘, zejmÈna pam·tkov˝ch, nezap¯e Dvo¯·k˘v vliv. KromÏ publikacÌ t˝kajÌcÌch se Liberce a libereckÈho okresu6 je takÈ autorem monografie vÏnovanÈ v˝znamnÈmu baroknÌmu architektovi a chebskÈmu rod·kovi Balthasaru von Neumannovi (Der Egerl‰nder

87


Baumeister Balthasar Neumann) nebo studie o kostelu Panny Marie v MostÏ (Die Stadtpfarrkirche zu Br¸x in Bˆhmen, kterou napsal s dalöÌm v˝znamn˝m historikem umÏnÌ profesorem Josefem Opitzem. D·le byl autorem p¯ÌspÏvku o nezn·mÈm dÌle malÌ¯e Josefa F¸hricha, v˝znaËnÈho p¯edstavitele nazarenismu a chrastavskÈho rod·ka (Ein unbekanntes Schreiben Josef v. F¸hrichs), Ëi publikace o lidovÈm umÏnÌ severnÌch »ech kolem roku 1800 (Volkstumliche Kunst um 1800 im nordostlichen Bˆhmen). Po svÈm odchodu do Brna napsal mj. pr·ce vÏnovanÈ hradu äpilberku (Der Spielberg in Br¸nn. Eine deutsche markgr‰fliche Pfalz: ein Beitrag zur Geschichte der Kunst des Mittelalters im deutschen Osten) a brnÏnskÈmu kostelu sv. Tom·öe (Die Thomaskirche zu Br¸nn, das Werk der Parler-H¸tte). Spolupracoval takÈ na monument·lnÌ ¯adÏ slovnÌku Thieme-Becker, kam napsal velkou ¯adu hesel o architektech, socha¯Ìch, malÌ¯Ìch a umÏleck˝ch ¯emeslnÌcÌch p˘sobÌcÌch v »ech·ch a na MoravÏ. V˝znamnou sloûku jeho publikaËnÌ Ëinnosti tvo¯ila problematika pam·tkovÈ pÈËe, ve kterÈ se ohlas Dvo¯·kov˝ch myölenek projevuje nejsilnÏji. Zab˝val se zejmÈna technick˝mi problÈmy v oblasti ochrany pam·tek. Jako jeden z prvnÌch umÏleck˝ch historik˘ v˘bec(!) sepsal metodiku pro elektrifikaci historick˝ch mÏst a pam·tkov˝ch objekt˘ nebo se vÏnoval ochranÏ pam·tek p¯i leteck˝ch n·letech. K¸hnovo nejv˝znamnÏjöÌ a takÈ nejaktu·lnÏjöÌ dÌlo vÏnovanÈ pam·tkovÈ pÈËi je nespornÏ kniha Die schˆne Altstadt: ihr Schutz, ihr Umbau, ihre Verkehrsverbesserung, kter· vyöla v roce 1932 v berlÌnskÈm nakladatelstvÌ Wilhelm Ernst & Sˆhne. Autor zde popisuje p¯edevöÌm technickÈ a dopravnÌ problÈmy historick˝ch mÏst, kterÈ demonstruje na p¯Ìkladech Prahy, BerlÌna, Bratislavy, Trutnova, Halberstadtu a Amsterodamu, p¯iËemû nejvÏtöÌ prostor je vÏnov·n pr·vÏ Praze, kterou oznaËuje za jedno z nejkr·snÏjöÌch mÏst v˘bec. Knihu pojÌm· jako jakÈhosi pomocnÌka a r·dce mÏstskÈho urbanisty a architekta tak, aby byly i p¯es nutnÈ asanaËnÌ z·sahy zachov·ny v d˘stojnÈ podobÏ historickÈ pam·tky vËetnÏ jejich okolÌ, kterÈ povaûuje za stejnÏ d˘leûitÈ jako pam·tku samu. V tÈto souvislosti v ˙vodu knihy poznamen·v·, ûe neregulovan˝ r˘st mÏst m· za n·sledek ohroûenÌ pam·tkovÈho fondu a mÏnÌ nen·vratnÏ jeho okolÌ. Ost¯e zde takÈ vystupuje v˘Ëi ˙tok˘m, smÏ¯ovan˝m proti pam·tkovÈ pÈËi. Leitmotivem knihy je problematika regulace a stavebnÌho v˝voje star˝ch mÏst, do kterÈ zahrnuje jak celkov˝ mÏstsk˝ obraz historick˝ch sÌdel, tak i jednotlivÈ prvky, kterÈ ho spoluvytv·¯ejÌ. K¸hn na jednotliv˝ch p¯Ìpadech uv·dÌ vhodn· doporuËenÌ k ochranÏ a ˙drûbÏ nejen jednotliv˝ch pam·tek, ale i cel˝ch pam·tkov˝ch soubor˘. Jako hlavnÌ cÌl tÏchto krok˘ uv·dÌ zlepöenÌ a modernizaci mÏstskÈho prostoru, ovöem p¯i zachov·nÌ jeho pam·tkov˝ch hodnot. Kniha je rozdÏlena do pÏti hlavnÌch Ë·stÌ. PrvnÌ a z·roveÚ nejrozs·hlejöÌ je vÏnov·na p¯estavbÏ historick˝ch jader star˝ch mÏst a vnÏjöÌmu zlepöenÌ mÏstskÈho prostoru, p¯ÌpravÏ a n·slednÈmu p¯etv·¯enÌ vnit¯nÌch ËtvrtÌ velkomÏst. V prvnÌ kapitole nazvanÈ ÑDoprava a vedenÌ komunikacÌì sleduje K¸hn nap¯imov·nÌ komunikacÌ, regulaci dopravy, pÏöÌ zÛny, pas·ûe a podloubÌ. Druh· kapitola se vÏnuje dom˘m a uliËnÌmu prostoru ñ je zde zmiÚov·no zastavov·nÌ proluk a dalöÌ regulace prostoru. T¯etÌ kapitola se zaobÌr· star˝mi domy, jejich opravami, demolicemi, izolacemi i jejich uplatnÏnÌm jako pohledov˝ch kulis v r·mci mÏsta a takÈ vztahem historickÈ z·stavby k novÈ v˝ökovÈ z·stavbÏ, vËetnÏ dalöÌho zvyöov·nÌ historick˝ch objekt˘. Kapitola Ëtvrt· je vÏnov·na st·le aktu·lnÏjöÌmu tÈmatu novostaveb v r·mci historickÈ z·stavby. K¸hn se nevyh˝b· ani problematice novodob˝ch kopiÌ pam·tkov˝ch objekt˘


88

a d·le pak park˘m a gar·ûov˝m st·nÌm v historick˝ch mÏstech. Druh·, rozsahem nejkratöÌ Ë·st knihy, se vÏnuje asanaci historick˝ch mÏst a n·sledujÌcÌ t¯etÌ Ë·st pozitivnÌm modernÌm ˙prav·m p˘dorysnÈ osnovy historick˝ch mÏst. »·st Ëtvrt· a p·t· p¯edstavujÌ patrnÏ nejpragmatiËtÏjöÌ pas·û knihy; vÏnujÌ se finanËnÌm n·klad˘m na ˙pravy a rozöÌ¯enÌ historick˝ch mÏst a z·konn˝m opat¯enÌm k jejich ochranÏ. P¯estoûe K¸hn napsal knihu Die schˆne Altstadt vÌce jak p¯ed sedmi desÌtkami let, lze v nÌ st·le nalÈzt ¯adu tÈmat, kter· dodnes neztr·cejÌ nic ze svÈ RazÌtko K. F. K¸hna (Archiv NP⁄ aktu·lnosti. I kdyû se jedn· o dosud ne zcela docenÏnÈ dÌlo, ⁄OP v BrnÏ, osobnÌ poz˘stalost nepochybnÏ pat¯Ì mezi to nejlepöÌ z meziv·leËnÈ K. F. K¸hna). literatury vÏnovanÈ pam·tkovÈ pÈËi, co bylo naps·no na naöem ˙zemÌ. Zcela logicky tak za¯azuje Karla Friedricha K¸hna mezi v˝znamnÈ dobovÈ historiky umÏnÌ i architekty, kte¯Ì se vÏnovali problematice pam·tkovÈ pÈËe a praktick˝m ¯eöenÌm jejÌch problÈm˘. Pozn·mky: ,

1 ZmÌnka o sourozeneckÈm vztahu Maxe K¸hna a Karla Friedricha K¸hna se nach·zÌ pouze v nevydanÈ bakal·¯skÈ pr·ci Jana DostalÌka PoutnÌ kostel Panny Marie ÑU Obr·zkuì v Liberci-RuprechticÌch. Ovöem vzhledem k identickÈmu mÌstu narozenÌ a profesi otce se tato moûnost jevÌ jako velmi pravdÏpodobn·. 2 Vöichni zmÌnÏnÌ architekti byli v˝znamn˝mi p¯edstaviteli rakouskÈ architektury obdobÌ historismu, p¯iËemû nejv˝znamnÏjöÌ osobnostÌ mezi nimi byl Max Ferstel (8. 5. 1859ñ28. 3. 1936 VÌdeÚ). Ten vystudoval architekturu na zmÌnÏnÈ VysokÈ ökole technickÈ ve VÌdni a mimo to navötÏvoval nÏkterÈ kurzy na Institutu pro dÏjiny umÏnÌ na VÌdeÚskÈ univerzitÏ a str·vil rok na st·ûi na StavebnÌ akademii v BerlÌnÏ. Po studiÌch pracoval rok v ateliÈru svÈho otce Heinricha Ferstela a potÈ zaËal b˝t Ëinn˝ jako samostatn˝ architekt. BÏhem svÈho ûivota zÌskal ¯adu ocenÏnÌ, mj. st¯Ìbrnou medaili na svÏtovÈ v˝stavÏ v Pa¯Ìûi v roce 1900. S jeho realizacemi se m˘ûeme setkat v celÈm tehdejöÌm Rakousku-Uhersku. Na naöem ˙zemÌ se jedn· nap¯. o interiÈr a vnit¯nÌ vybavenÌ baziliky BoûskÈho Spasitele v OstravÏ, radnici ve VÌtkovicÌch, kter· je velmi podobn· dalöÌ jeho realizaci, radnici ve slovinskÈm mÏstÏ Ptuj. 3 K¸hn poprvÈ zaslal p¯ihl·öku jiû roku 1908 spolu s û·dostÌ o finanËnÌ podporu na v˝zkum are·lu v Kuksu. Poûadovanou podporu vöak pravdÏpodobnÏ nezÌskal a na svÈ ËlenstvÌ ve spoleËnosti rezignoval. V˝sledky svÈho b·d·nÌ pak vydal vlastnÌm n·kladem. PodruhÈ poslal p¯ihl·öku do spoleËnosti aû uvedenÈho roku 1926 jiû jako ˙spÏön˝ vysokoökolsk˝ pedagog. To jiû byla jeho snaha ˙spÏön· a obdrûel dotaci 2 000 KË na jedno ze sv˝ch stÏûejnÌch dÏl ÑDie schˆne Altstadtì. PodrobnÏji K¯Ìûek, Ji¯Ì, Osobnosti z dÏjin pam·tkovÈ pÈËe v LibereckÈm kraji ñ Karl Friedrich K¸hn (1884ñ1945), nepublikovan˝ text. 4 Jednalo se projekt ArcheologickÈ komise Akademie vÏd a umÏnÌ, na kterÈm se pracovalo 50 let (od roku 1895 do roku 1945) a kter˝ bohuûel z˘stal jen torzem p˘vodnÌho z·mÏru. I p¯esto dosud tvo¯Ì jednotlivÈ vydanÈ svazky neocenitelnou a z·kladnÌ umÏleckohistorickou literaturu pro zpracovanÈ okresy. 5 Oba zmÌnÏnÈ projekty pak Ë·steËnÏ publikoval ve svÈ knize ÑDie schˆne Altstadtì. 6 Zde je pot¯eba zmÌnit na prvnÌm mÌstÏ pr·ci Topographie der Historischen und Kunstgeschichtlichen Denkmale im Bezirke Reichenberg z roku 1934, kter· je povaûov·na za jeden z naöich nejlepöÌch soupis˘ v˘bec a d·le pak publikaci vÏnovanou libereck˝m klasicistnÌm dom˘m Das Steinerne B¸rgerhaus in Stadt und Land Reichenberg z roku 1936, kter· vyöla v r·mci vlastivÏdnÈ ¯ady libereckÈho okresu Heimatkunde des Bezirkes Reichenberg in Bˆhmen. ObÏ zmÌnÏnÈ publikace tvo¯Ì dodnes z·kladnÌ a nepostradateln˝ pramen pro z·jemce o historii a umÏnÌ regionu.

89


V˝bÏr z bibliografie K. F. K¸hna: Die Dreifaltigkeitskirche des Stiftes Kukus in Bˆhmen, in: Mitteilungen der Wiener Bauh¸tte, Wien 1910. Volkstumliche Kunst um 1800 im nordostlichen Bˆhmen, Wien 1913. Elektrische Leitungen in Stadt und Land ñihre schˆnheitlichen Forderungen, Reichenberg 1924. Die schˆne Altstadt: ihr Schutz, ihr Umbau, ihre Verkehrsverbesserung, Berlin 1932. Die Stadtpfarrkirche zu Br¸x in Bˆhmen, Br¸x 1932, (spolu s Josefem Opitzem). Topographie der Historischen und Kunstgeschichtlichen Denkmale im Bezirke Reichenberg, Br¸nn, Prag, Liepzig 1934. Das Steinerne B¸rgerhaus in Stadt und Land Reichenberg, Reichenberg 1936. Schutz der Kunst- und Kulturdenkmale bei Flieger Angriffen, Br¸nn 1937. Der Egerl‰nder Baumeister Balthasar Neumann, ÷lmutz 1938. Ein unbekanntes Schreiben Josef v. F¸hrichs (1800ñ1876), in: Festschrift Erich Gierath, M¸nchen 1942. Der Spielberg in Br¸nn. Eine deutsche markgr‰fliche Pfalz: ein Beitrag zur Geschichte der Kunst des Mittelalters im deutschen Osten, Br¸nn 1943. Die Thomaskirche zu Br¸nn, das Werk der Parler-H¸tte, Br¸nn 1943. Pouûit· literatura: Dolensk˝, AntonÌn, KulturnÌ adres·¯ »SR. Biografick˝ slovnÌk ûijÌcÌch kulturnÌch pracovnÌk˘ a pracovnic, Praha 1934. DostalÌk, Jan, PoutnÌ kostel Panny Marie ÑU Obr·zkuì v Liberci-RuprechticÌch (bakal·¯sk· pr·ce na FilosofickÈ fakultÏ Masarykovy University v BrnÏ), Brno 2006. K¯Ìûek, Ji¯Ì: Osobnosti z dÏjin pam·tkovÈ pÈËe v LibereckÈm kraji ñ Karl Friedrich K¸hn (1884ñ1945), nepublikovan˝ text. K¸hn, Karl Friedrich, Die schˆne Altstadt: ihr Schutz, ihr Umbau, ihre Verkehrsverbesserung, Berlin 1932. SlavÌËek, LubomÌr: K¸hn, Karl Friedrich, in: Nov· encyklopedie ËeskÈho v˝tvarnÈho umÏnÌ (dodatky), Praha 2006.

L. Pivrncová: Frantiek Clam-Gallas, poslední pán na Frýdlantì

90

F RANTIäEK C LAM -GALLAS ñ POSLEDNÕ P¡N NA F R›DLANTÃ Lenka Pivrncov·

Frantiöek Anna Josef Kristi·n Maria hrabÏ Clam-Gallas se narodil 26. Ëervence 1854 na z·mku v Liberci jako jedin˝ syn gener·la kavalerie Eduarda Clam-Gallase a jeho manûelky Klotyldy.1 Jeho v˝chova probÌhala zp˘sobem typick˝m pro potomka jednoho z nejvzneöenÏjöÌch a nejbohatöÌch dom˘ starÈ rakouskÈ cÌsa¯skÈ ¯Ìöe. Jako student byl velice nadan˝ a pod vedenÌm vynikajÌcÌch uËitel˘ a laskav˝ch, ale velmi n·roËn˝ch rodiË˘, se p¯ipravil na studium humanitnÌch obor˘. VysokoökolskÈ studium ve VÌdni nastoupil s vÏdomostmi vysoce p¯esahujÌcÌmi bÏûnou mÌru. Zapsal se na pr·vnickou fakultu, ale samotnÈ pr·vnickÈ p¯edmÏty ho p¯Ìliö nel·kaly. VÏnoval se jim sice s pÌlÌ, ale vÌce ho p¯itahovalo n·rodnÌ hospod·¯stvÌ, soci·lnÌ politika a jim p¯ÌbuznÈ p¯edmÏty. KromÏ toho se s oblibou zab˝val studiem dÏjepisu, umÏnÌ, liter·rnÌ historie, obzvl·ötÏ jej zaujaly dÏjiny nÏmeckÈ literatury. NÏmeËtÌ klasici v nÏm naöli nadöenÈho obdivovatele a p¯edevöÌm Schiller ho oËaroval.2 Po dokonËenÌ studiÌ vstoupil do sluûeb vl·dy, stal se tajn˝m radou a komornÌkem a byl rovnÏû poctÏn titulem Jeho Excelence. Podle Bergla vojenskÈho ducha svÈho otce Eduarda Frantiöek nezdÏdil. P¯i vöÌ impulsivnosti bylo jeho myölenÌ a jedn·nÌ ovl·d·no klidnou uv·ûlivostÌ a vÏcnostÌ. Frantiöek Clam-Gallas nen·sledoval otce v jeho vojenskÈ kariÈ¯e, ani diplomatick· nebo ve¯ejn· sluûba se mu nezamlouvala. Rozhodl se tedy, ûe se p¯ipravÌ na spr·vu svÈho budoucÌho dÏdictvÌ, na obhospoda¯ov·nÌ rozlehlÈho majetku na severu »ech. Po absolvov·nÌ povinnÈ vojenskÈ sluûby, kde slouûil pod Kr·lovsk˝m dragounsk˝m regimentem a dos·hl hodnosti kapit·na, pokraËoval ve studiu zemÏdÏlstvÌ a lesnÌho hospod·¯stvÌ. SvÈ takto nabytÈ zkuöenosti upevnil jeötÏ praktickou ËinnostÌ a znalostmi, kterÈ zÌskal dohledem a obhospoda¯ov·nÌm statk˘ otce a jin˝ch velkostatk˘3 doma i v cizinÏ.4 Jako Ëlen vysokÈ aristokracie se Frantiöek ûivÏ podÌlel na dÏnÌ ve spoleËnosti, ke kterÈ sv˝m p˘vodem n·leûel. V pal·cÌch ve VÌdni, v Praze a v jin˝ch hlavnÌch mÏstech, ale i na venkovsk˝ch sÌdlech ölechty byl tento urostl˝ a elegantnÌ muû vûdy vÌtan˝m hostem. P¯edevöÌm vöak byl hrabÏ Clam-Gallas zkuöen˝m a slavn˝m sportovcem neobyËejnÈho nad·nÌ.5 Frantiöek byl zakladatelem a po nÏkolik let prezidentem VÌdeÚskÈ jezdeckÈ asociace a takÈ se zaslouûil o vÏhlas JezdeckÈho a Polo klubu. NavÌc tento rakousk˝ aristokrat zaloûil prvnÌ tenisov˝ klub ve VÌdni, kter˝ byl svÈho Ëasu mÌstem, kde se setk·vala vÌdeÚsk· elita. Ve stejnÈ dobÏ byl hrabÏ takÈ Ëlen Jockey klubu Rakouska, GolfovÈho klubu VÌdnÏ a AutomobilovÈho klubu Rakouska. DÌky iniciativÏ hrabÏte Golfov˝ klub VÌdnÏ vlastnil zn·mou a kr·snou budovu v mÏstskÈ Ë·sti Krieau. Po nÏkolik let byl prezidentem VysokÈ jezdeckÈ ökoly ve VÌdni a Ëlenem JezdeckÈ spoleËnosti Campagne (CampagneñReiter-Gesellschaft). NenÌ pochyb o tom, ûe mnoho z tÏchto vyznamen·nÌ zÌskal hrabÏ nejen kv˘li svÈmu vysokÈmu spoleËenskÈmu postavenÌ, ale p¯edevöÌm dÌky svÈmu sportovnÌmu nad·nÌ. Velice d˘leûit˝m je pro Frantiöka chov plnokrevnÌk˘. S dvou a Ëty¯sp¯eûÌmi dok·zal vyhr·t nÏkolik hodnotn˝ch cen.6 HrabÏ Clam-Gallas byl takÈ mezin·rodnÏ zn·m˝ jako prvot¯ÌdnÌ sportovnÌ lovec a v zahraniËÌ se tÏöil dobrÈ reputaci. V Anglii se ˙Ëastnil se sv˝mi p¯·teli mnoha lov˘ na liöku a lovu jelen˘. Fakt, ûe byl Frantiöek hostem cÌsa¯ovny AlûbÏty RakouskÈ, jednÈ z nej-

91


lepöÌch jezdkyÚ svÈ doby, na jejÌch anglick˝ch honech, byl d˘kaz jeho jezdeck˝ch schopnostÌ. HrabÏ se d·le zajÌmal o sporty v p¯ÌrodÏ, a od jejich zavedenÌ je nejen hr·l, ale sh·nÏl finance pro jejich popularizaci u mladöÌ generace. Velmi si oblÌbil bruslenÌ a byl jednÌm ze zakladatel˘ zimnÌch sport˘ v Rakousku.7 Dne 20. dubna 1882 se Frantiöek ve VÌdni oûenil s MariÌ (1858ñ1938), dcerou Ernsta Karla Hoyose. Mlad˝ p·r si zvolil jako svÈ sÌdlo nov˝ z·mek Grabötejn. Budovu, kter· p˘vodnÏ slouûila jako hospod·¯skÈ z·zemÌ k hradu, p¯estavÏl Frantiök˘v dÏd Kristi·n Kryötof na empÌrov˝ z·meËek. Ten byl vöak za Frantiökova otce Eduarda ponÏkud zanedb·v·n. Zde si tedy Frantiöek s manûelkou MariÌ vytvo¯ili ˙tuln˝ a pohodln˝ domov. Grabötejn z˘stal sÌdlem, na nÏmû oba lpÏli.8 Z manûelskÈho svazku se nenarodil ani jedin˝ Frantiöek Clam-Gallas (fotografie syn. ManûelÈ zato zplodili sedm dcer. NejstaröÌ z dvac·t˝ch let 20. stoletÌ). dcera Krist˝na p¯iöla na svÏt 5. z·¯Ì 1886 na GrabötejnÏ, po nÌ Eleonora 4. listopadu 1887 na Fr˝dlantu, Eduardina Gabriela 25. ledna 1889 ve VÌdni, Gabriela 29. ¯Ìjna 1890 rovnÏû ve VÌdni, Marie 15. kvÏtna 1893 tamtÈû, Klotylda 1. ledna 1898 takÈ ve VÌdni a koneËnÏ Sofie 9. Ëervna 1900 v Hornu. Kdyû 17. b¯ezna 1891 Frantiök˘v otec hrabÏ Eduard Clam-Gallas ve vysokÈm vÏku osmdes·ti öesti let zem¯el, p¯evzal Frantiöek spr·vu rozlehlÈho dÏdictvÌ, kterÈ se skl·dalo z panstvÌ Liberec, Fr˝dlant, Grabötejn a Lemberk. Frantiöek se povaûoval za doËasnÈho uûivatele a spr·vce majetku pro dalöÌ pokolenÌ. V tomto pojetÌ mÏl za sv˘j ˙kol majetek nejen udrûet, ale podle moûnostÌ jeho hodnotu d·le zvyöovat. Mnoho prost¯edk˘ investoval do zemÏdÏlsk˝ch podnik˘ a do lesnÌho hospod·¯stvÌ. Jeho panstvÌ pat¯ila p¯ed pozemkovou reformou k nejlÈpe obhospoda¯ovan˝m v zemi. Jeho pÈËe nepat¯ila jen vlastnÌm polnostem. VysokÈ ˙rovnÏ v zemÏdÏlstvÌ libereckÈho regionu bylo dosaûeno dÌky Clam-GallasovÏ mecen·östvÌ.9 Velkou pozornost vÏnoval Frantiöek takÈ dobroËinnosti.10 TrvalÈ z·sluhy si zÌskal zejmÈna cÌlevÏdomou v˝stavbou pro vdovy a sirotky. Pomoc druh˝m totiû povaûoval za samoz¯ejmost. V oblasti jeho panstvÌ i daleko za hranicemi nebylo za¯ÌzenÌ nebo akce pro soci·lnÏ slabÈ, kter˝m by nevÏnoval pozornost. Jako majitel Ëty¯ velk˝ch panstvÌ byl patronem velkÈho poËtu kostel˘. Kostely a fary pod jeho patron·tem pat¯ily vûdy k nejlÈpe udrûovan˝m v celÈ diecÈzi.11 Po smrti svÈho otce se Frantiöek stal Ëlenem panskÈ kurie a opakovanÏ zastupoval velkostatky na ËeskÈm zemskÈm snÏmu. PravidelnÏ se ˙Ëastnil zased·nÌ a ve v˝borech p¯edn·öel refer·ty v oborech soci·lnÌ politiky, zemÏdÏlstvÌ a lesnÌho hospod·¯stvÌ. Politicky vöak nikdy nevstoupil do pop¯edÌ. VÏnoval se ale se z·jmem ot·zk·m, kterÈ se t˝kaly sudetonÏmeck˝ch obyvatel. Podle Bergla neplodnou politiku a pr·zdn· slova nemÏl v l·sce.12 NepomÌjivÈ jsou Frantiökovy z·sluhy v historickÈm b·d·nÌ o severoËeskÈm kraji, zejmÈna fr˝dlantskÈm regionu. Uû v mladÈm vÏku se ûivÏ zajÌmal o dÏjiny a povÏsti Fr˝dlantska. Byl vlastnÌkem jednoho z nejbohatöÌch a nejd˘leûitÏjöÌch soukrom˝ch archiv˘ v zemi, a to z·meckÈho archivu ve Fr˝dlantu, kter˝ je dnes uloûen ve St·tnÌm oblastnÌm


92

archivu v LitomÏ¯icÌch, poboËka DÏËÌn. Kdyû byla v roce 1903 zaloûena SpoleËnost pro novÏjöÌ dÏjiny Rakouska,13 bylo jejÌm prvo¯ad˝m ˙kolem odbornÏ uspo¯·dat a podporovat soukromÈ archivy, aby jejich dosud nep¯Ìstupn˝ nebo nezn·m˝ materi·l mohl b˝t zp¯ÌstupnÏn. Jako jeden z prvnÌch vstoupil do tÈto spoleËnosti Frantiöek Clam-Gallas a prohl·sil, ûe je p¯ipraven sv˘j z·meck˝ archiv ˙ËelnÏ umÌstit, nechat odbornÏ se¯adit a spravovat a svÈ bohatÈ prameny otev¯Ìt seriÛznÌmu b·d·nÌ. UrËitÏ byl z·meck˝ archiv pouûÌv·n pokud ölo o dÏjepisn˝, v·leËn˝ a diplomatick˝ materi·l. »erpali z nÏj F. Foerster, E. Staub; pozdÏji pak A. Gindely, E. Schebek a H. Hallwich a jinÌ. Neû hrabÏ Frantiöek p¯evzal dÏdictvÌ, v zajiöùov·nÌ cennÈho archivu nebylo ledacos v po¯·dku. ArchivnÌ materi·l nebyl odpovÌdajÌcÌm zp˘sobem umÌstÏn a zajiötÏn. P¯Ìstup zpravidla z·visel na benevolenci nÏjakÈho ˙¯ednÌka. éadatel si mohl podle chuti proch·zet materi·ly a to, o co mÏl z·jem, s·m vyhledat. Nic se nekontrolovalo, a tak vznikl zmatek. Vyp˘jËenÈ spisy Ëasto nebyly vr·ceny na sv· mÌsta, protoûe je nikdo neevidoval. Dokonce se stalo, ûe listiny, spisy, peËeti a knihy byly odcizeny a prod·ny sbÏratel˘m a jin˝m z·jemc˘m.14 Tuto situaci Frantiöek Clam-Gallas energicky ukonËil. Takzvan˝ star˝ archiv, kter˝ se skl·dal ze spis˘ p·n˘ z Redernu, Albrechta z Valdötejna, v·leËnÈ registratury gener·la Maty·öe hrabÏte Gallase15 a rodinn˝ch archiv˘ hrabat Gallas˘ a Clam-Gallas˘, byl rozdÏlen do dvou velk˝ch klenut˝ch, svÏtl˝ch a zcela such˝ch mÌstnostÌ v p¯ÌzemÌ starÈho fr˝dlantskÈho z·mku. S touto pÈËÌ vÏnovanou archivu se Frantiöek p¯Ìliö dlouho nespokojil. Staral se takÈ o jeho doplÚov·nÌ a rozöi¯ov·nÌ. Nejenûe ve velkÈm mnoûstvÌ ztracenÈ listiny, spisy, korespondenci, pl·ny a knihy, tedy jeho pr·voplatn˝ majetek, kter˝ se tu a tam objevoval v cizÌch rukou, kupoval se znaËn˝m n·kladem zpÏt, ale prohlÌûel si takÈ antikvari·tnÌ katalogy, kde nach·zel listiny, pl·ny a obrazy, kterÈ nÏjak˝m zp˘sobem souvisely s historiÌ Fr˝dlantska a Liberecka. TÌmto zp˘sobem se mu poda¯ilo mnoho zejÌcÌch mezer doplnit.16 Frantiöek Clam-Gallas r·d vidÏl, kdyû dokumenty z jeho archivu slouûily k vysvÏtlenÌ nÏjakÈ ot·zky anebo v˘bec naöly odpovÌdajÌcÌ pouûitÌ. Na srdci mu p¯edevöÌm leûela vlastivÏda fr˝dlantskÈho okresu. S intenzivnÌ pÈËi o archiv souvisela Ëinnost v oboru ochrany pam·tek a pÈËe o pÌsemnÈ prameny. TakÈ ochranu les˘ a vöeho toho, co JizerskÈ hory dÏl· vz·cn˝mi, nepovaûoval hrabÏ jen za povinnost.17 UmÏleck˝ cit a hlubokÈ ch·p·nÌ umÏnÌ ve vöech jeho form·ch bylo vz·cn˝m dÏdictvÌm. UmÏleckÈ sklony Frantiökova pradÏdy Kristi·na Filipa, tv˘rce kdysi p˘vabnÈho venkovskÈho sÌdla ÑKlamovkaì u Prahy jsou zn·mÈ. NemÈnÏ zn·mÈ je umÏleckÈ cÌtÏnÌ jeho dÏdy Kristi·na Kryötofa, kter˝ s·m kreslil a b·snil, kter˝ tehdy nezn·mÈmu Berglerovi, Quaiserovi, Ginzelovi a leckter˝m jin˝m nabÌdl materi·lnÌ pomoc v jejich tvorbÏ. S·m Frantiöek razil celÈ ¯adÏ snaûiv˝ch talent˘ pomocÌ stipendiÌ cestu k umÏleckÈFrantiöek Clam-Gallas (fotografie z osmdes·t˝ch let 19. stoletÌ).

93


Stavba loveckÈho z·meËku na SmÏdavÏ v roce 1910 (p¯evzato z knihy brat¯Ì Pikous˘ JizerskÈ hory vËera a dnes, Liberec 2004). Frantiöek Clam-Gallas z·meËek poskytoval bÏhem letnÌch pr·zdnin dÏtem z NÏmeckÈho horskÈho spolku. mu vzestupu.18 Mezi podporovan˝mi umÏlci vynik· osobnost raspenavskÈho socha¯e Heinricha Scholze.19 BÏhem prvnÌ svÏtovÈ v·lky Frantiöek slouûil pod MaltÈzsk˝m ¯·dem jako inspektor polnÌch nemocnic v Tyrolsku, kde byla zamÏstn·na jedna z jeho dcer jako sestra. NavÌc na sebe vzal nebezpeËn˝ ˙kol doprov·zenÌ maltÈzsk˝ch vlak˘ do Dobruûi.20 Do podobnÈho nebezpeËÌ se dostal ve sluûb·ch pro »erven˝ k¯Ìû p¯i v˝mÏnÏ vÏzÚ˘ a jako deleg·t Komise pro blaho vÏzÚ˘ v »ech·ch.21 PoslednÌ desetiletÌ ûivota hrabÏte Clam-Gallase bylo vyplnÏno problÈmy souvisejÌcÌmi s pozemkovou reformou, kter· silnÏ omezila p˘vodnÌ rozsah majetku a proti nÌû Frantiöek bojoval do sv˝ch poslednÌch dn˘, jak takÈ vysvÌt· z korespondence. Na sv·tek T¯Ì kr·l˘ 1930 ranila Frantiöka Clam-Gallase mrtvice. Des·t˝ den po jeho onemocnÏnÌ se zd·lo, ûe nast·v· zlepöenÌ, ale dva dny nato vöechna nadÏje zmizela. Dne 20. ledna 1930 v p˘l jednÈ r·no vydechl hrabÏ Frantiöek naposledy ve vÏku nedoûit˝ch 76 let a za t¯i byl poh¯ben do rodinnÈ hrobky v HejnicÌch.22 Frantiökem Clam-Gallasem tak konËÌ po meËi tÈmÏ¯ dvousetlet· historie Clam-Gallas˘ ñ hrabÏcÌho rodu, kter˝ st·le z˘st·v· pevnÏ spojen s naöÌm krajem. Pozn·mky : 1 V tÈto Ë·sti Ëerp·m zejmÈna z Ël·nku Josefa Bergla, Franz Clam-Gallas ist gestorben, in: Mitteilungen des Vereines f¸r Heimatkunde des Jeschken-Isergaues XXIV, Reichenberg 1930. »l·nek byl naps·n tÏsnÏ po FrantiökovÏ smrti v roce 1930. »l·nek je m·lo kritickou oslavou Frantiöka Clam-Gallase a jeho Ëin˘, bez p¯ihlÈdnutÌ k negativnÌm vlastnostem. NicmÈnÏ po studiu osobnosti hrabÏte Clam-Gallase na z·kladÏ korespondence p¯ipouötÌm, ûe Frantiöek si uzn·nÌ zaslouûÌ a bezpochyby je p¯imÏ¯en· mÌra chv·ly na mÌstÏ.


94

2 Josef Bergl, Franz Clam-Gallas ist gestorben, s. 4. 3 Autor Ël·nku tyto statky nejmenuje, hovo¯Ì obecnÏ. 4 J. Bergl, Franz Clam-Gallas ist gestorben, s. 5. 5 Kolektiv autor˘, International Sport, roËnÌk 1928ñ1929, uloûeno v depozit·¯i SH Grabötejn, inv. Ë. 317. 6 TamtÈû. 7 TamtÈû. 8 J. Bergl, Franz Clam-Gallas ist gestorben, s. 5. 9 Byl Ëlenem mnoha spolk˘ a mÏl porozumÏnÌ zejmÈna pro rozvÌjejÌcÌ se turistiku v Jizersk˝ch hor·ch. OchotnÏ umoûÚoval budov·nÌ turistick˝ch cest a ubytoven ve sv˝ch rozs·hl˝ch lesÌch. 10 P¯Ìkladem toho m˘ûe b˝t, ûe na nÏkolik t˝dn˘ v roce d·val k dispozici z·meËek v »ernousÌch na Fr˝dlantsku dÏtem z NÏmeckÈho horskÈho spolku, kterÈ sem jezdily z Liberce na zotavenou bÏhem letnÌch pr·zdnin. 11 Zde mohu uvÈst p¯Ìklad poutnÌ baziliky v HejnicÌch, jejÌû opravu Frantiöek na poË·tku 20. stoletÌ hradil. Cel· oprava st·la 200 000 korun. Strop byl vymalov·n v letech 1904ñ1906 Andreasem Grollem. 12 J. Bergl, Franz Clam-Gallas ist gestorben, s. 7. 13 V origin·le Die Gesellschaft f˚r neuere Geschichte ’sterreichs. 14 J. Bergl, Franz Clam-Gallas ist gestorben, s. 9. 15 V novÏjöÌ dobÏ dÌky fr˝dlantsk˝m archiv·liÌm vznikla takÈ edice pramen˘ t¯icetiletÈ v·lky Documenta Bohemica Bellum Tricennale Illustrantia, IñVII, Praha 1971ñ1981. V tÈto edici jsou v ˙plnosti zachovanÈ prameny, kterÈ majÌ v˝znam pro evropskÈ dÏjiny t¯icetiletÈ v·lky, zejmÈna svazky VI. a VII., kde je obsaûena v·leËn· kancel·¯ Maty·öe Gallase. 16 J. Bergl, Franz Clam-Gallas ist gestorben, s. 9. 17 TamtÈû, s. 9. 18 Bohuûel, autor Ël·nku Josef Bergl tyto umÏlce nejmenuje s od˘vodnÏnÌm, ûe jeötÏ ûijÌ a ûe jsou dob¯e zn·mÌ. 19 SOA LitomÏ¯ice, poboËka DÏËÌn, Historick· sbÌrka (Rodinn˝ archiv Clam-Gallas˘) (1272) 1377ñ1943, poz˘stalost Frantiöka Clam-Gallase, kart.Ë. 621. 20 Dobruûa je ˙zemÌ pat¯ÌcÌ Rumunsku, leûÌcÌ uû na jiûnÌm b¯ehu Dunaje. 21 Kolektiv autor˘, International Sport, roËnÌk 1928ñ1929, uloûeno v depozit·¯i SH Grabötejn, inv. Ë. 317. 22 J. Bergl, Franz Clam-Gallas ist gestorben, s. 11.

95

Archeologické akce NPÚ ÚOP Liberec za rok 2007

A RCHEOLOGICK… AKCE N¡RODNÕHO PAM¡TKOV…HO

⁄STAVU, ⁄ZEMNÕHO ODBORN…HO PRACOVIäTÃ V ZA ROK 2007

LIBERCI

Martin NechvÌle

N·sledujÌcÌ soupis reprezentuje archeologickÈ akce pracovnÌk˘ N·rodnÌho pam·tkovÈho ˙stavu, ˙zemnÌho odbornÈho pracoviötÏ v Liberci za uplynul˝ rok. Jedn· se nejen o z·chrannÈ v˝zkumy (Liberec ñ Ëp. 131, Grabötejn, HornÌ Prysk, Sychrov, Vratislavice n. N.), ale i o n·lezy zÌskanÈ povrchovou prospekcÌ v r·mci obnovy identifikace nemovit˝ch kulturnÌch pam·tek. »asovÏ n·lezy spadajÌ do st¯edovÏku a novovÏku a poch·zÌ z hrad˘, z·mk˘ Ëi intravil·n˘ obcÌ. NÏkterÈ n·lezy jsou prvnÌ svÈho druhu z danÈ lokality, jako nap¯Ìklad st¯edovÏk· keramika z Vratislavic n. N. Ëi Sychrova. ZÌskanÈ artefakty jsou uloûeny na pracoviöti N·rodnÌho pam·tkovÈho ˙stavu v Liberci. 1. Domaslavice (okr. Liberec) LOKALITA: U kapliËky NejsvÏtÏjöÌ Trojice a sv. Jana NepomuckÈho (KP, ËÌslo rejst¯Ìku 49631/5ñ5835). KULTURA: NovovÏk 1 (16.ñ17. stoletÌ). LOKALIZACE: Hromada zeminy v mÌstÏ novÈho l˘ûka, kam bude p¯esunuta kapliËka, ZM 10: 03-32-06, koordin·ty od ZS»/JS»: 146/187 mm, nadmo¯sk· v˝öka 343 m. OKOLNOSTI: Povrchov˝ sbÏr (28. 5. 2007, M. NechvÌle) v r·mci reidentifikace KP. N¡LEZ: Keramika (3 ks.; obr. 1: 6, 7). KOMENT¡ÿ: PrvnÌ zmÌnka o DomaslavicÌch poch·zÌ z roku 1548. LITERATURA: Nepublikov·no. 2. Dub· (okr. »esk· LÌpa) LOKALITA: Hrad Pust˝ z·mek u ZaköÌna. KULTURA: Vrcholn˝ st¯edovÏk 2 (14.ñ15. stoletÌ). LOKALIZACE: Are·l hradu, sbÏr na 3. skalnÌm bloku, ZM 10: 02-44-08, koordin·ty od ZS»/JS»: 327/249 mm, nadmo¯sk· v˝öka 310ñ315 m. OKOLNOSTI: Povrchov˝ sbÏr a rekognoskace (12. 9. 2007, M. NechvÌle) v r·mci reidentifikace KP. N¡LEZ: Keramika (19 ks.). KOMENT¡ÿ: Hrad nenÌ nikdy v˝slovnÏ v pÌsemn˝ch pramenech zmÌnÏn. Po ZaköÌnÏ se roku 1404 psal V·clav Berka a v roce 1457 i jeho syn Aleö. Je pravdÏpodobnÈ, ûe ZaköÌnem je mÌnÏn hrad a ne vesnice. Od roku 1460 se uv·dÌ ZaköÌn jiû jen jako ves. Na z·kladÏ rozboru keramiky a stavebnÌho v˝voje stanovil F. Gabriel dva horizonty osÌdlenÌ, a sice ve 2. polovinÏ 13. stoletÌ s p¯esahem do poË·tku stoletÌ n·sledujÌcÌho a pak v 15. stoletÌ. LITERATURA: Gabriel ñ Pan·Ëek 2000, s. 25, 152ñ155. 3. Fr˝dlant (okr. Liberec) LOKALITA: Fr˝dlant ñ pod K¯Ìûov˝m vrchem. KULTURA: Vrcholn˝ st¯edovÏk 2 ñ novovÏk 1 (15.ñ16. stoletÌ).


96

LOKALIZACE: Pod K¯Ìûov˝m vrchem, cca 400 m severoz·padnÏ od z·mku Fr˝dlant p. p. Ë. 1288/1, ZM 10: 03-12-22, koordin·ty od ZS»/JS»: 174/170 mm, nadmo¯sk· v˝öka 318 m. OKOLNOSTI: SbÏr na hromadÏ zeminy p¯i terÈnnÌch ˙prav·ch (6. 6. 2007, M. NechvÌle). N¡LEZ: Keramika (1 ks.). KOMENT¡ÿ: Jedn· se o d˘leûit˝ n·lez, naznaËujÌcÌ rozsah pozdnÏ st¯edovÏkÈho osÌdlenÌ, kterÈ se nach·zelo i na jiûnÌ stranÏ ¯eky SmÏdÈ. LITERATURA: Nepublikov·no. 4. Hamr na Jeze¯e (okr. »esk· LÌpa) LOKALITA: K¯iûovatka pod hradem DÏvÌnem a Hamersk˝m äpiË·kem. KULTURA: Vrcholn˝ st¯edovÏk 1 ñ novovÏk 1 (13.ñ16. stoletÌ). LOKALIZACE: K¯iûovatka v mÌstÏ mezi DÏvÌnem a Hamersk˝m äpiË·kem u informaËnÌ cedule CHKO, ZM 10: 03-21-08, koordin·ty od ZS»/JS»: 467/332 mm, nadmo¯sk· v˝öka 368 m. OKOLNOSTI: Povrchov˝ sbÏr a rekognoskace terÈnu (1. 6. 2007, M. NechvÌle). N¡LEZ: Keramika (7 ks.). KOMENT¡ÿ: Jedn· se o strategickÈ mÌsto, na nÏmû se rozch·zely cesty na hrad DÏvÌn a na opevnÏnÌ na HamerskÈm äpiË·ku. Dle konfigurace terÈnu a archeologick˝ch n·lez˘ nelze vylouËit ani nÏjak˝ druh opevnÏnÌ, kterÈ st¯eûilo tento klÌËov˝ komunikaËnÌ uzel. Hrad DÏvÌn existoval zhruba od poloviny 13. stoletÌ do 17. stoletÌ. OpevnÏnÌ HamerskÈho äpiË·ku nejspÌöe souviselo s ochranou hradu DÏvÌna na sousednÌ kupÏ. Na z·kladÏ vyhodnocenÌ archeologickÈho v˝zkumu ze 30. let 20. stoletÌ lze konstatovat, ûe zdejöÌ opevnÏnÌ tvo¯enÈ dvojicÌ val˘ a p¯Ìkop˘ a patrnÏ i palis·d fungovalo souËasnÏ s DÏvÌnem nÏkdy od p¯elomu 14. a 15. stoletÌ do 16. stoletÌ. ⁄patÌ jak DÏvÌna tak HamerskÈho äpiË·ku byla bÏhem 16. a 17. stoletÌ vyhled·v·na pro tÏûbu limonitu, po nÌû jsou dochov·ny pinky i tesanÈ öachty. LITERATURA: Gabriel ñ Pan·Ëek 2000, s. 61ñ66 s lit. 5. Hamr na Jeze¯e (okr. »esk· LÌpa) LOKALITA: Hrad DÏvÌn (KP, ËÌslo rejst¯Ìku 20346/5-2940). KULTURA: Vrcholn˝ st¯edovÏk 1ñ2 ñ novovÏk 1 (13.ñ16. stoletÌ). LOKALIZACE: Are·l hradu na vrcholu pseudokupy, ZM 10: 03-31-09, koordin·ty od ZS»/JS»: 003/345 mm, nadmo¯sk· v˝öka 410ñ421 m. OKOLNOSTI: Povrchov˝ sbÏr a rekognoskace are·lu hradu (1. 6. 2007, M. NechvÌle, M. Kolka) v r·mci reidentifikace KP. N¡LEZ: Keramika (33 ks.; obr. 1: 11, 12, 15, 16), kachle (4 ks.; obr. 1: 13, 17ñ19), ûelezo ñ h¯eb (1 ks.; obr. 1: 14), zvÌ¯ecÌ kosti (14 ks.), cihly (1 cel·). KOMENT¡ÿ: Hrad DÏvÌn se dochoval torzovitÏ, coû umoûÚuje odliöit jen dvÏ z·kladnÌ stavebnÌ f·ze. Existenci hradu lze kl·st od poloviny 13. do 17. stoletÌ. HradnÌ z¯Ìcenina v souËasnÈ dobÏ trpÌ neusmÏrnÏn˝m turistick˝m provozem, kdy doch·zÌ k erozivnÌm naruöenÌm archeologick˝ch situacÌ. Tento stav by mÏlo Ë·steËnÏ ¯eöit z iniciativy CHKO Koko¯Ìnsko pl·novanÈ p¯ÌstupovÈ schodiötÏ ˙ûlabinou v severov˝chodnÌ Ë·sti dispozice. Zdivo z¯Ìceniny je mÌsty kv˘li v˝lom˘m zdiva ve öpatnÈm stavu. Na v˝chodnÌ stranÏ ˙boËÌ ve st¯ednÌ Ë·sti dispozice se nach·zÌ cca 4 m vysok˝ a asi 8 m dlouh˝ odhalen˝ nezajiötÏn˝ profil, kter˝ v˝raznÏ trpÌ erozÌ. Dosud nebylo nalezeno efektivnÌ ¯eöenÌ k zajiötÏnÌ tÈto Ë·sti hradu, kter· je kv˘li neexistenci obvodovÈ hradby nestabilnÌ. Profil je tedy jen pr˘bÏûnÏ sledov·n a dokumentov·n. LITERATURA: Gabriel ñ Pan·Ëek 2000, s. 61ñ64; Waldhauser 1980, obr. 4, 7.

97


Obr. 1. ArcheologickÈ n·lezy: 1: VÌska (LB); 2: MimoÚ (CL); 3ñ4: Kundratice (SM); 5: HornÌ Maxov (JN); 6ñ7: Domaslavice (LB); 8: Liberec (LB); 9ñ10: hrad Navarov (JN); 11ñ19 hrad DÏvÌn (CL); 20ñ27: Grabötejn ñ hospod·¯sk˝ objekt III ñ v˝kop 3 (LB); 29ñ36: Grabötejn ñ hospod·¯sk˝ objekt III ñ v˝kop 4 (LB); 37ñ38: Grabötejn ñ hospod·¯sk˝ objekt III ñ v˝kop 1 (LB). 1ñ9, 11ñ12, 15ñ16, 20ñ24, 28ñ38: keramika; 13, 17ñ19: kachle; 25ñ27: kamenina; 14: kov; 10: sklo. Kresba autor, 2007.


98

6. He¯manice (okr. »esk· LÌpa) LOKALITA: Hrad Falkenburk, (KP, ËÌslo rejst¯Ìku 30799/5-3209). KULTURA: Vrcholn˝ st¯edovÏk 2 (15. stoletÌ). LOKALIZACE: J·dro hradu, v blÌzkosti triangulaËnÌho bodu, ZM 10: 03-13-12, koordin·ty od ZS»/JS»: 219/112 mm, nadmo¯sk· v˝öka 585ñ593 m. OKOLNOSTI: Povrchov˝ sbÏr a rekognoskace (2. 8. 2007, L. Pivrncov·) v r·mci reidentifikace KP. N¡LEZ: Keramika (1 ks.). KOMENT¡ÿ: Hrad byl zaloûen nÏkdy na p¯elomu 14. a 15. stoletÌ snad p·ny z DonÌna. Po vyp·lenÌ v roce 1437 byl patrnÏ jeötÏ obnoven, avöak jiû roku 1454 je uv·dÏn jako pust˝. LITERATURA: Gabriel ñ Pan·Ëek 2000, s. 15, 67. 7. Hodkovice nad Mohelkou (okr. Liberec) LOKALITA: RaubÌ¯skÈ sk·ly severov˝chodnÏ od Hodkovic nad Mohelkou. KULTURA: Vrcholn˝ st¯edovÏk 1ñ2 (13.ñ14. stoletÌ). LOKALIZACE: Vrcholov· partie skalnÌho ostrohu, ZM 10:03-32-07, koordin·ty od ZS»/JS»: 293/099; 295/108; 318/107; 323/097 mm, nadmo¯sk· v˝öka 380ñ440 m. OKOLNOSTI: Povrchov˝ sbÏr a rekognoskace (2. 3. 2007, M. NechvÌle, M. »ern˝) N¡LEZ: Keramika (15 ks.). KOMENT¡ÿ: Na st¯ednÌ Ë·sti k v˝chodu stoupajÌcÌho skalnÌho ostrohu bylo registrov·no n·vröÌ, na jehoû bocÌch byly nalezeny erozÌ splavenÈ keramickÈ zlomky. Na pÌskovcovÈm skalnatÈm vrcholu n·vröÌ byly novÏ objeveny na dvou mÌstech stopy tes·nÌ. Je pravdÏpodobnÈ, ûe tato ploöina byla stavebnÏ vyuûita patrnÏ jako str·ûn˝ bod na obchodnÌ komunikaci. LITERATURA: NechvÌle ñ »ern˝ 2005, s. 51ñ52 s lit.

Obr. 4. Grabötejn (LB), hospod·¯sk˝ objekt III, pl·n v˝kop˘. Kresba autor.

výkop 1

výkop 2

výkop 3

výkop 4 zeď 3

cesta

8. ChotynÏ (okr. Liberec) LOKALITA: Hrad Grabötejn ñ dolnÌ hrad, hospod·¯sk˝ objekt III (st. parc. 24; KP, ËÌslo rejst¯Ìku 32126/5-4317). KULTURA: Vrcholn˝ st¯edovÏk 2 ñ novovÏk 2 (15. aû 19. stoletÌ). LOKALIZACE: OkolÌ hospod·¯skÈho objektu III a severoz·padnÌ svah pod nÌm, ZM 10: 03-13-09, koordin·ty od ZS»/JS»: 173/165 mm, nadmo¯sk· v˝öka 300 m. OKOLNOSTI: Dren·ûnÌ v˝kopy po celÈm obvodu hospod·¯skÈho objektu III a jeho okolÌ (v˝kopy 1ñ5) vsouvislosti s celkovou rekonstrukcÌ objektu(obr.4).

zeď 1

výkop 5 zeď 2 0

5m

hypotetický průběh zdiva výkopem neověřený

99


N¡LEZ: Keramika (130 ks.; obr. 1: 20ñ24, 28ñ38, obr. 2: 1ñ4), kamenina (12 ks.; obr. 1: 25, 26, 27, obr. 2: 5, 6), kachle (11 ks.), zvÌ¯ecÌ kosti (12 ks.), sklo (1 ks.; obr. 2: 7).

Obr. 2. ArcheologickÈ n·lezy: 1ñ7: Grabötejn ñ hospod·¯sk˝ objekt III ñ v˝kop 4 (LB); 8ñ11: Liberec ñ Ë.p. 131 ñ sonda 2/07 (LB); 12ñ17, 25: Liberec ñ Ë.p. 131 ñ sonda 1/07 (LB); 18ñ24, 26: Liberec ñ Ë.p. 131 ñ z·syp v˝chodnÌ Ë·sti mÌstnosti (LB). 1ñ4, 9ñ13, 18ñ21: keramika; 23ñ24: kachle; 5ñ6: kamenina; 14, 25ñ26: kov; 7ñ8, 2: sklo; 15: d¯evo. Kresba autor, 2007.


100

Obr. 6. V˝kop 4, zeÔ 1, pohled od JZ. Obr. 7. V˝kop 4, zdi 1 a 3, pohled od JZ. Foto autor, 2007. KOMENT¡ÿ: KromÏ mnoûstvÌ movit˝ch n·lez˘, z nichû k zajÌmav˝m pat¯Ì nap¯Ìklad zlomek sklenÏnÈho okennÌho terËÌku dokl·dajÌcÌ druh okennÌch v˝plnÌ, byly zjiötÏny zejmÈna dva relikty zdÌ (obr. 6, 7), poch·zejÌcÌ patrnÏ z p˘vodnÏ asi jen podezdÌvanÈ stavby, kter· je dle horizont·lnÌ stratigrafie staröÌ neû st·vajÌcÌ hospod·¯sk˝ objekt III. Z pÌsemnÌch pramen˘ vypl˝v·, ûe st·vajÌcÌ objekt poch·zÌ nejspÌöe z poloviny 18. stoletÌ. D¯evo z krovu zmiÚovanÈho objektu bylo dle dendrochronologickÈho pr˘zkumu pok·ceno roku 1767/8 (zpracoval M. Pan·Ëek, urËil T. Kyncl). V pÌsemn˝ch pramenech je d¯evÏn· z·stavba dolnÌho hradu zmiÚov·na jiû od ranÈho novovÏku. Rozbor nalezenÈ keramiky dokl·d· zdejöÌ stavebnÌ aktivitu jiû ve vrcholnÈm st¯edovÏku. LITERATURA: Nepublikov·no. 9. Jest¯ebÌ (okr. »esk· LÌpa) LOKALITA: Hrad Jest¯ebÌ (KP, ËÌslo rejst¯Ìku 35083/5-3021). KULTURA: Vrcholn˝ st¯edovÏk 2 (15. stoletÌ). LOKALIZACE: SbÏr na skalnÌm ˙boËÌ a hornÌ ploöinÏ hradu, ZM 10: 02-42-19, koordin·ty od ZS»/JS»: 434/224 mm, nadmo¯sk· v˝öka 300ñ319 m. OKOLNOSTI: Povrchov˝ sbÏr (18. 3. a 7. 9. 2007, M. Ouhrabka, M. NechvÌle). N¡LEZ: Keramika (8 ks.), kachle (2 ks.). KOMENT¡ÿ: PoË·tky hradu nejsou zcela jasnÈ. NejstaröÌ pÌsemnÈ prameny poch·zejÌcÌ z konce 13. stoletÌ se mohou vztahovat k jinÈ lokalitÏ. BezpeËn· zmÌnka o tomto hradÏ poch·zÌ aû z roku 1445. F. Gabriel a J. Pan·Ëek uvaûujÌ, ûe d¯evÏn˝ hrad vznikl aû kolem roku 1400 a ûe pozdÏji byly d¯evÏnÈ konstrukce nahrazeny zdÏn˝mi. V roce 1546 je hrad uv·dÏn jiû jako pust˝. LITERATURA: Gabriel ñ Pan·Ëek 2000, 16ñ17, 90 s lit.

101


10. K¯iûany (okr. Liberec) LOKALITA: Naproti kostelu sv. Maxmili·na (KP, ËÌslo rejst¯Ìku 39093/5-4365). KULTURA: Vrcholn˝ st¯edovÏk 2 ñ novovÏk 2 (15.ñ19. stoletÌ). LOKALIZACE: Louka (p. p. Ë. 372/2) asi 30 m severoz·padnÏ od kostela sv. Maxmili·na, ZM 10: 03-13-24, koordin·ty od ZS»/JS»: 341/095 mm, nadmo¯sk· v˝öka 386 m. OKOLNOSTI: Povrchov˝ sbÏr na krtiËin·ch (20. 3. 2007, M. NechvÌle). N¡LEZ: Keramika (11 ks.). KOMENT¡ÿ: K¯iûany byly zaloûeny snad jiû bÏhem 13. stoletÌ na jednÈ z komunikaËnÌch spojnic mezi »eskodubskem a Jablonn˝m v PodjeötÏdÌ. LITERATURA: Nepublikov·no. 11. Kundratice (okr. Semily) LOKALITA: TvrziötÏ nad Ëp. 11 a 86 (KP, ËÌslo rejst¯Ìku 26252/6-2649). KULTURA: Vrcholn˝ st¯edovÏk 2 (14.ñ15. stoletÌ). LOKALIZACE: N·vröÌ nad Ëp. 11 a 86 severnÏ nad st¯edem obce, p. p. Ë. 1460, 1449/2, ZM 10: 03-41-22, koordin·ty od ZS»/JS»: 337/269; 341/273; 344/270; 341/266, nadmo¯sk· v˝öka 436ñ440 m. OKOLNOSTI: Povrchov˝ sbÏr na akropoli tvrziötÏ (29. 7. 2007, M. NechvÌle) v r·mci reidentifikace KP. N¡LEZ: Keramika (3 ks.; obr. 1: 3, 4). KOMENT¡ÿ: Kruhovou akropoli (asi 30 × 20 m) tvrziötÏ obklopuje kruhov˝ p¯Ìkop o hloubce zhruba 4 m. P¯ed p¯Ìkopem se nach·zÌ val, kter˝ je pouze na severnÌ stranÏ naruöen cestou a na z·padÏ se rozöi¯uje do troj˙helnÌkovÈ ploöiny. Stav tvrziötÏ je dobr˝, bez ruöiv˝ch z·sah˘. Tvrz byla nejspÌöe jiû sÌdlem Zdislava z Kundratic, kter˝ je p¯ipomÌn·n k roku 1325 a byl pohn·n k soudu Vokem z Rotötejna za vyplenÏnÌ vsÌ D¯evolisy, Vr·t a KlokoËÌ. Tvrz existovala aû do 2. poloviny 15. stoletÌ, kdy jsou roku 1492 Kundratice spolu s pustou tvrzÌ jmenov·ny jako souË·st jilemnickÈho panstvÌ äùastn˝ch z Valdötejna. LITERATURA: Kolektiv 2000, s. 355. 12. Liberec (okr. Liberec) LOKALITA: Liberec, Jabloneck· ulice, mezi Ëp. 642 a 333 (KP, ËÌslo rejst¯Ìku 52013/5-5934). KULTURA: Vrcholn˝ st¯edovÏk 2 (15. stoletÌ). LOKALIZACE: Keramick˝ zlomek byl nalezen mezi Ëp. 642 (sÌdlo NP⁄ ⁄OP v Liberci) a 333 na hlinitÈm b¯ehu nad p¯Ìstupovou komunikacÌ, ZM 10: 03-14-17, koordin·ty od ZS»/JS»: 078/038 mm, nadmo¯sk· v˝öka 387 m. OKOLNOSTI: N·hodn˝ n·lez, povrchov˝ sbÏr (24. 7. 2007, M. NechvÌle). N¡LEZ: Keramika (1 ks.; obr. 1: 8). KOMENT¡ÿ: Jedn· se o prvnÌ vrcholnÏ st¯edovÏk˝ n·lez z tÈto Ë·sti Liberce. VrcholnÏ st¯edovÏkÈ osÌdlenÌ je dosud archeologicky prok·z·no v prostoru dneönÌho Beneöova n·mÏstÌ, SokolskÈho n·mÏstÌ s kostelem sv. AntonÌna a Nerudova n·mÏstÌ. LITERATURA: Brestovansk˝ ñ Star· 1998, s. 38ñ41. 13. Liberec (okr. Liberec) LOKALITA: Liberec, Moskevsk· ulice, Ëp. 131 d˘m ÑU ZelenÈho stromuì. KULTURA: NovovÏk 2 (18.ñ20. stoletÌ). LOKALIZACE: InteriÈr domu Ëp.131, severov˝chodnÌ mÌstnost v p¯ÌzemÌ, ZM 10: 03-14-17, koordin·ty od ZS»/JS»: 027/025 mm, nadmo¯sk· v˝öka 361 m.


102

OKOLNOSTI: Z·chrann˝ archeologick˝ v˝zkum (13.ñ14. 2. a 6. 9. 2007, M. NechvÌle, M. Ouhrabka). V˝zkum byl proveden na z·kladÏ neohl·öenÈho naruöenÌ uloûenin nach·zejÌcÌch se v p¯ÌzemÌ objektu pod p˘vodnÌ prkennou podlahou. NaruöenÌ situace bÏhem kontrolnÌho dne zjistil a archeologa upozornil M. Kolka. Neohl·öenÈ v˝kopovÈ pr·ce mÏly za cÌl ploönÏ aû na skalnÌ podloûÌ vytÏûit veökerÈ uloûeniny. Po dohodÏ s majitelem byl proveden z·chrann˝ archeologick˝ v˝zkum formou dvou sond v prostoru dosud nenaruöenÈm v˝kopy (obr. 3). N¡LEZ: Keramika (40 ks.; obr. 2: 9ñ13, 18ñ21), kachle (98 ks.; obr. 2: 23, 24), porcel·n (2 ks.), sklo (6 ks.; obr. 2: 16, 22), d¯evo (2 ks.; obr. 2: 15), kov (5 ks.; obr. 2: 14, 25, 26), zvÌ¯ecÌ kosti (34 ks.), struska (16 ks.), omÌtka (3 ks.), k·men (3 ks.), mazanice (8 ks.). Sonda 1/07 o rozmÏrech 2 × 1 m umÌstÏn· v dosud v˝kopy nenaruöenÈ st¯ednÌ Ë·sti p¯ÌzemnÌ mÌstnosti mÏla za cÌl objasnit statigrafickou podobu uloûenin nasedajÌcÌch na ûulovÈ skalnÌ podloûÌ. Registrov·ny byly celkem 4 kontexty, vöe uloûeniny. ZjiötÏn· situace nevykazuje û·dn˝ sloûit˝ statigrafick˝ v˝voj. S nejvÏtöÌ pravdÏpodobnostÌ se jedn· o jednor·zov˝ nÏkolikr·t promÌsen˝ mÌsty aû 53 cm mocn˝ z·syp pro poloûenÌ prkennÈ podlahy. Pro tuto interpretaci svÏdËÌ homogennost z·sypu i n·lezy (keramika, kachle, cihly, omÌtka, kosti, sklo) stejnÈho charakteru ve vöech hloubk·ch. Obsah z·sypu byl podlahou uzav¯en za poslednÌ razantnÌ ˙pravy mÌstnosti bÏhem prvnÌ poloviny 20. stoletÌ. Sonda 2/07 o rozmÏrech 2,5 × 2,5 m byla poloûena po levÈ stranÏ od vstupu v mÌstech, kde byla p¯ed p¯Ìchodem archeologa odkop·na Ë·st reliktu zdi. Sonda mÏla za cÌl odkr˝t a zdokumentovat pr˘bÏh dosud nezn·mÈ zdi. V sondÏ byl zachycen relikt zdi na maltu ze ûulov˝ch kv·dr˘ prokl·dan˝ch kusy cihel. Tato zeÔ je interpretov·na jako v˝chodnÌ n·roûÌ ËernÈ kuchynÏ (obr. 8), kter· je v tÏchto mÌstech ve stavebnÌch pl·nech uv·dÏna jeötÏ roku 1883. Na pl·nech z roku 1921 se jiû nevyskytuje, a tak jejÌ z·nik lze kl·st nÏkam mezi tyto roky. D˘leûit˝m zjiötÏnÌm je n·lez reliktu zdi blÌûe nespecifikovanÈho otopnÈho za¯ÌzenÌ, jeû se nach·zelo pr·vÏ v tomto n·roûÌ. Dochovala se pouze kamenn· Ë·st s reliktem vnit¯nÌ vymaz·vky p¯izdÏn· k obvodovÈ zdi kuchynÏ. Datov·nÌ vzniku tÈto ËernÈ kuchynÏ nenÌ zcela jasnÈ, nelze vöak vylouËit, ûe vznikla jiû p¯i celkovÈ klasicistnÌ p¯estavbÏ domu roku 1797 za majitele Franze Salomona. V z·¯Ì tÈhoû roku byly v tÈto mÌstnosti provedeny dalöÌ v˝kopy v souvislosti s pokl·d·nÌm kovov˝ch traverz do podlahy. Obkop·na byla i vnit¯nÌ strana obvodovÈ zdi. Odhalen byl ûulov˝ zdÏn˝ z·klad, na nÏjû bylo teprve zdÏno z cihel. Z·klad souvisÌ nejspÌöe s p¯estavbou v roce 1797. Obr. 3. Liberec (LB), p¯ÌzemÌ domu Ëp. 131 s vyznaËen˝mi stavebnÌmi f·zemi a archeologick˝mi sondami. Upraveno dle SHP (Technik 1995).

103


Obr. 8. Liberec (LB), p¯ÌzemÌ domu Ëp. 131, odhalenÈ n·roûÌ zdi s otopn˝m za¯ÌzenÌm v sondÏ 2/07, pohled shora. Foto autor, 2007. KOMENT¡ÿ: Z·chrann˝ archeologick˝ v˝zkum, v˘bec prvnÌ akce tohoto druhu, kter· byla v r·mci Ëp. 131/IV realizov·na, oz¯ejmil statigrafick˝ v˝voj severov˝chodnÌ Ë·sti p¯ÌzemÌ objektu od skalnÌho podloûÌ aû po souËasnou ˙roveÚ podlahy. Poda¯ilo se odkr˝t a po dohodÏ s majitelem i zachovat relikt zdi a otopnÈho za¯ÌzenÌ p˘vodnÌ ËernÈ kuchynÏ, kter· zde byla vybudov·na snad jiû bÏhem klasicistnÌ p¯estavby roku 1797, p¯ÌpadnÏ v n·sledujÌcÌch letech. Cel˝ objekt nynÌ proch·zÌ gener·lnÌ rekonstrukcÌ a i p¯es odpor pam·tkovÈ pÈËe doch·zÌ k z·niku mnoh˝ch zdÏn˝ch Ë·stÌ tohoto domu. Dokumentace a zejmÈna zachov·nÌ reliktu klasicistnÌ stavebnÌ etapy je rozhodnÏ p¯Ìnosem pro pozn·nÌ stavebnÌho v˝voje jednoho z nejstaröÌch mÏstsk˝ch dom˘ v Liberci. LITERATURA: Technik 1995. 14. LuËany nad Nisou (okr. Jablonec nad Nisou) LOKALITA: HornÌ Maxov, kostel NejsvÏtÏjöÌho srdce P·nÏ. KULTURA: NovovÏk 2 (18.ñ19. stoletÌ). LOKALIZACE: Schody do kostela, ZM 10: 03-14-24, koordin·ty od ZS»/JS»: 187/359, nadmo¯sk· v˝öka 740 m. OKOLNOSTI: SbÏr na hromadÏ zeminy z v˝kopu p¯i opravÏ hlavnÌho schodiötÏ kostela NejsvÏtÏjöÌho srdce P·nÏ (26. 5. 2007, M. NechvÌle). N¡LEZ: Keramika (1 ks.; obr. 1: 5). KOMENT¡ÿ: Horsk· obec HornÌ Maxov byla zaloûena bÏhem 17. stoletÌ v souvislosti s osÌdlov·nÌm Jizersk˝ch hor z popudu majitel˘ panstvÌ z rodu Desfours. ZdejöÌ kostel NejsvÏtÏjöÌho srdce P·nÏ byl dÌky finanËnÌ sbÌrce mÌstnÌch obyvatel dokonËen roku 1910. LITERATURA: Simm 2004, s. 117ñ133.


104

15. MachnÌn (okr. Liberec) LOKALITA: Hrad Hamrötejn (KP, ËÌslo rejst¯Ìku 37234/5-4387). KULTURA: Vrcholn˝ st¯edovÏk 2 (14.ñ15. stoletÌ). LOKALIZACE: V˝vrat u hradnÌ br·ny, ZM 10: 03-13-20, koordin·ty od ZS»/JS»: 350/240; 354/254; 362/252; 361/240 mm, nadmo¯sk· v˝öka 364 m. OKOLNOSTI: Povrchov˝ sbÏr (24. 5. 2007, M. NechvÌle) v r·mci reidentifikace KP. N¡LEZ: ZvÌ¯ecÌ kost (1 ks.). KOMENT¡ÿ: Hrad byl zaloûen p·ny z Bibrötejna poË·tkem 14. stoletÌ. Jako pust˝ je uv·dÏn roku 1558. StavebnÏ je hrad ve velmi öpatnÈm stavu. Zdivo obvodovÈ hradby i obou vÏûÌ je mÌsty kv˘li mrazov˝m v˝lom˘m v havarijnÌm stavu a vyûaduje okamûitou sanaci. LITERATURA: DurdÌk 2000, s. 146ñ147 s lit.; NechvÌle 2002, s. 39 s lit. 16. Maöov (okr. Semily) LOKALITA: Hrad Valdötejn (KP, ËÌslo rejst¯Ìku 45773/6-2841). KULTURA: Vrcholn˝ st¯edovÏk 2 ñ novovÏk 2 (15.ñ16. stoletÌ, 20. stoletÌ). LOKALIZACE: JiûnÌ ˙patÌ konÌren, p. p. Ë. 688/4, ZM 10: 03-32-23, koordin·ty od ZS»/JS»: 323/020 mm, nadmo¯sk· v˝öka 385 m. OKOLNOSTI: Povrchov˝ sbÏr a rekognoskace (18. 4. 2007, M. NechvÌle) v r·mci reidentifikace KP. N¡LEZ: Keramika (3 ks.), mince ñ 20 halÈ¯˘ Ëeskoslovensk˝ch z roku 1921. KOMENT¡ÿ: Hrad byl zaloûen bÏhem 2. poloviny 13. stoletÌ Markvartici, zanikl v pr˘bÏhu 16. stoletÌ. StavebnÌ aktivita se sem vr·tila bÏhem 18. stoletÌ, kdy zde byla poustevna. V roce 1772 byla vystavÏna kaple sv. Jana NepomuckÈho. Po roce 1821 pak romantickÈ ˙pravy prov·dÏl zdejöÌ majitel Jan Lexa z Aerenthalu. LITERATURA: DurdÌk 2000, s. 579ñ580 s lit.; NechvÌle 2003, s. 24ñ25. 17. MimoÚ (okr. »esk· LÌpa) LOKALITA: Are·l kostela sv. Petra a Pavla (KP, ËÌslo rejst¯Ìku 19644/5-3146). KULTURA: Vrcholn˝ st¯edovÏk 2 ñ novovÏk 1 (15.ñ17. stoletÌ). LOKALIZACE: Asi 30 m z·padnÏ od kostela, parc. Ë. 599, ZM 10: 03-31-12, koordin·ty od ZS»/JS»: 028/318 mm, nadmo¯sk· v˝öka 295 m. OKOLNOSTI: SbÏr na hromadÏ zeminy v zahradÏ kostela sv. Petra a Pavla (22. 6. 2007, M. NechvÌle). N¡LEZ: Keramika (3 ks.; obr. 1: 2). KOMENT¡ÿ: Zemina snad poch·zÌ z v˝kop˘ archeologickÈho v˝zkumu realizovanÈho v ned·vnÈ dobÏ u kostela. Tento v˝zkum doloûil kontinu·lnÌ vyuûitÌ zdejöÌ ostroûny jiû od 9.ñ10. stoletÌ do novovÏku (za sdÏlenÌ dÏkuji P. JenËovi a V. Peöovi). MimoÚ byla patrnÏ jiû od ranÈho st¯edovÏku d˘leûit˝m opÏrn˝m bodem na severojiûnÌ d·lkovÈ komunikaci. LITERATURA: Nepublikov·no Obr. 9. HornÌ Prysk (CL), are·l kostela sv. Petra a Pavla, v˝kop na h¯bitovÏ, relikt zdi, pohled od J. Foto M. Ouhrabka, 2007.

105


Obr. 5. HornÌ Prysk (CL), are·l kostela sv. Petra a Pavla, pl·n v˝kop˘; dokumentace profilu: kontext 100: prkenn· podlaha, kontext 101: kamenn˝ z·klad sakristie, kontext 102: kypr˝ ûlut˝ pÌsek s kousky pÌskovce a cihel, kontext 103: kypr˝ bÏloöed˝ pÌsek s kameny, kontext 104: ulehl· pÌsËit· hlÌna s kousky uhlÌk˘ a 2 ks. keramiky, kontext 105: kypr˝ ûlut˝ pÌsek s vÏtöÌmi kameny. Kresba autor, 2007.


106

18. M¯ÌËn· (okr. Semily) LOKALITA: TvrziötÏ v jiûnÌ Ë·sti obce (KP, ËÌslo rejst¯Ìku 25143/6-2699). KULTURA: Vrcholn˝ st¯edovÏk 2 (14.ñ15. stoletÌ). LOKALIZACE: TvrziötÏ se nach·zÌ na p. p. Ë. 221 a 900/1 v severoz·padnÌm sousedstvÌ domu Ëp. 126, ZM 10: 03-41-23, koordin·ty od ZS»/JS»: 114/375, nadm. v˝öka 423 m. OKOLNOSTI: Povrchov˝ sbÏr a rekognoskace (20. 7. 2007, M. NechvÌle) v r·mci reidentifikace KP. N¡LEZ: Keramika (1 ks.). KOMENT¡ÿ: V obci se nach·zely dvÏ tvrze, a sice na severu u dneönÌho koupaliötÏ a na jihu u Ëp. 126. Druh· tvrz je p¯edmÏtem tohoto sdÏlenÌ. TvrziötÏ je dnes tvo¯enÈ asi metr vysok˝m podlouhl˝m n·vröÌm, na nÏmû rostou dva jasany a b¯Ìza. V˝chodnÏ od tohoto n·vröÌ se nach·zÌ asi 3 metry vysok· hr·z, kter· kolem n·vröÌ vytv·¯ela na drobnÈ vodoteËi rybnÌk. MÌstnÌ ölechta se v pÌsemn˝ch pramenech objevuje od poloviny 14. stoletÌ. BÏhem prvnÌ t¯etiny 15. stoletÌ zÌskali ves äùastnÌ z Valdötejna a v 70. letech 15. stoletÌ byl statek p¯ipojen k jilemnickÈmu panstvÌ, a tvrze tak po ztr·tÏ v˝znamu postupnÏ zanikly. LITERATURA: Kolektiv 2000, s. 480ñ481. 19. Navarov (okr. Jablonec nad Nisou) LOKALITA: Hrad Navarov (KP, ËÌslo rejst¯Ìku 32190/5-115). KULTURA: Vrcholn˝ st¯edovÏk 2 ñ novovÏk 1 (15.ñ17. stoletÌ). LOKALIZACE: Vnit¯nÌ are·l hradu, p. p. Ë. 771, ZM 10: 03-32-10, koordin·ty od ZS»/JS»: 473/210 mm, nadmo¯sk· v˝öka 410 m. OKOLNOSTI: Povrchov˝ sbÏr a rekognoskace (25. 4. 2007, M. NechvÌle, L. Pivrncov·) v r·mci reidentifikace KP. N¡LEZ: Keramika (6 ks.; obr. 1: 9), sklo (1 ks.; obr. 1: 10), zvÌ¯ecÌ kosti (1 ks.), k·men (1). KOMENT¡ÿ: Archeologickou sond·ûÌ SeveroËeskÈho muzea v Liberci v roce 1994 byla prok·z·na existence hradu jiû nÏkdy v dobÏ 2. poloviny 13. stoletÌ. PrvnÌ nep¯Ìm· zmÌnka o hradu poch·zÌ aû z roku 1365, kdy je jmÈno Navarov uvedeno jako p¯ezdÌvka Adama He¯mana z He¯mani. Roku 1644 byl hrad na rozkaz cÌsa¯e Ferdinanda III. pobo¯en. LITERATURA: Brestovansk˝ ñ Star· 1996, s. 93ñ100 20. ProseË nad Nisou (okr. Jablonec nad Nisou) LOKALITA: ProseË nad Nisou. KULTURA: NovovÏk 1 (16.ñ17. stoletÌ). LOKALIZACE: Str·Ú na p. p. Ë. 1534 severnÏ od tramvajovÈ zast·vky Kyselka severoz·padnÏ od Ëp. 8, ZM 10: 03-14-22, koordin·ty od ZS»/JS»: 369/046 mm, nadmo¯sk· v˝öka 389 m. OKOLNOSTI: SbÏr na hromadÏ zeminy p¯i rekonstrukci schodiötÏ na str·ni (Ëerven 2007, M. NechvÌle). N¡LEZ: Keramika (1 ks.). KOMENT¡ÿ: N·lez souvisÌ se sÌdelnÌ aktivitou, kter· je v ProseËi archeologick˝mi n·lezy (p. p. Ë. 1515/1, 2) doloûena jiû od 14.ñ15. stoletÌ. PrvnÌ pÌsemn· zmÌnka o obci poch·zÌ aû z roku 1559. LITERATURA: NechvÌle ñ »ern˝ 2005, s. 53. 21. Prysk (okr. »esk· LÌpa) LOKALITA: HornÌ Prysk, kostel sv. Petra a Pavla (KP, ËÌslo rejst¯Ìku 33009/5-3233). KULTURA: NovovÏk 1ñ2 (18.ñ19. stoletÌ). LOKALIZACE: Are·l kostela se h¯bitovem, p. p. Ë. 1220, ZM 10: 02-24-18, koordin·ty od ZS»/JS»: 304/308 mm, nadmo¯sk· v˝öka 440ñ450 m.

107


OKOLNOSTI: Archeologick˝ dohled p¯i v˝kopu pro inûen˝rskÈ sÌtÏ, kter˝ smÏ¯oval od vstupnÌ br·ny p¯es plochu h¯bitova do sakristie (obr. 5). N¡LEZ: Keramika (2 ks.), lidskÈ kosti (50 ks.). KOMENT¡ÿ: PrvnÌ zmÌnka o Prysku poch·zÌ z roku 1382 a v roce 1395 je zmiÚov·n jiû HornÌ i DolnÌ Prysk. VlastnÌ kostel je p¯ipomÌn·n k roku 1515, kdy byl fili·lnÌ a n·leûel pod Ëeskokamenickou farnost. Dle pamÏtnÌ knihy mÏl b˝t bÏhem t¯icetiletÈ v·lky tÏûce poökozen˝ kostel v letech 1634ñ1644 opraven. Tento kostel se vöak nach·zel na jinÈm mÌstÏ neû dneönÌ baroknÌ stavba z let 1718ñ1721. Jednou z moûnostÌ je umÌstÏnÌ p˘vodnÌho kostela mezi st·vajÌcÌ kostel a vstupnÌ zvonici (st. parc. Ë. 150). Se staröÌm kostelem by mohl souviset relikt zdi z lomovÈho kamene, kter˝ byl pr·vÏ v tomto prostoru v˝kopem odkryt (obr. 9). V sakristii st·vajÌcÌho kostela byl pak dokumentov·n profil v˝kopu a z·klad zdi sakristie. Rozborem zÌskanÈho antropologickÈho materi·lu, kter˝ provedl P. Kub·lek, bylo zjiötÏno zastoupenÌ ostatk˘ nejmÈnÏ dvou novorozenc˘ a dvou muû˘, z nichû jeden n·leûel do skupiny maturus II (50ñ60 let). OstatnÌ ostatky nebylo moûnÈ vzhledem k fragment·rnosti jednoznaËnÏ za¯adit. LITERATURA: Macek ñ ZahradnÌk 1996; Kub·lek 2007. 22. Sychrov (okr. Liberec) LOKALITA: Are·l st·tnÌho z·mku Sychrov (KP, ËÌslo rejst¯Ìku 23838/5-4463). KULTURA: Vrcholn˝ st¯edovÏk 2 ñ novovÏk 2 (15.ñ19. stoletÌ). LOKALIZACE: Prostor p¯ed z·padnÌm pr˘ËelÌm z·mku, p. p. Ë. 1012, ZM 10: 03ñ32-17, koordin·ty od ZS»/JS»: 237/356 mm, nadmo¯sk· v˝öka 385 m. OKOLNOSTI: Archeologick˝ dohled p¯i v˝kopech pro kanalizaci a ËistiËku odpadnÌch vod pro are·l z·mku. N¡LEZ: Keramika (24 ks.), kachle (1 ks.). KOMENT¡ÿ: Zlomky keramiky byly nalezeny ve svrchnÌ Ë·sti ornice pod tr·vnÌkem (0ñ30 cm) ve v˝kopu mezi kaönou a budovou ¯editelstvÌ NP⁄. KromÏ novovÏk˝ch fragment˘ keramiky a kachl˘ n·leûÌ jeden keramick˝ zlomek vrcholnÈmu st¯edovÏku a m˘ûe souviset s existencÌ vsi Svojkov, kter· se v mÌstech pozdÏjöÌho z·mku spolu s popluûnÌm dvorem zvan˝m Sychrov ˙dajnÏ od 14. stoletÌ nach·zela. Svojkov n·leûel k albrechtickÈmu panstvÌ p·n˘ z Kyjova. Ti Svojkov ztratili aû pobÏlohorsk˝mi konfiskacemi, kdy jej zÌskal Albrecht z Valdötejna. Po jeho smrti v roce 1634 se zde vyst¯Ìdalo nÏkolik majitel˘ aû zboûÌ koupil Vincenc Lamotte z Frintroppu a v letech 1690 aû 1693 si v mÌstÏ popluûnÌho dvora nechal postavit ranÏ baroknÌ z·mek. SouËasn˝ vzhled z·mku urËily aû postupnÈ ˙pravy zapoËatÈ v roce 1821 a trvajÌcÌ postupnÏ ¯adu desetiletÌ. LITERATURA: AndÏl a kol. 1984, s. 455ñ456. 23. Sy¯enov (okr. Semily) LOKALITA: Hrad Bradlec (KP, ËÌslo rejst¯Ìku 17786/6-2799). KULTURA: Vrcholn˝ st¯edovÏk 2 ñ novovÏk 1 (15.ñ16. stoletÌ). LOKALIZACE: Are·l hradu, ZM 10: 03-43-12, koordin·ty od ZS»/JS»: 167/341 mm, nadmo¯sk· v˝öka 542 m. OKOLNOSTI: Povrchov˝ sbÏr a rekognoskace (14. 6. 2007, M. NechvÌle) v r·mci reidentifikace KP. N¡LEZ: Keramika (4 ks.). KOMENT¡ÿ: Hrad byl zaloûen poË·tkem 14. stoletÌ Markvartici. PoprvÈ je v predik·tu zmiÚov·n v roce 1322. PoË·tkem 16. stoletÌ byl p¯ipojen VilÈmem TrËkou z LÌpy k sousednÌmu kumburskÈmu panstvÌ a ztratil na v˝znamu. Zpustl okolo poloviny 16. stoletÌ. LITERATURA: DurdÌk 2000, s. 77ñ78.


108

24. Sy¯enov (okr. Semily) LOKALITA: Hrad Kumburk (KP, ËÌslo rejst¯Ìku 22941/6-2798). KULTURA: Vrcholn˝ st¯edovÏk 2 (14.ñ15. stoletÌ). LOKALIZACE: SbÏr u 2. a 3. hradnÌ br·ny, ZM 10: 03-43-07, koordin·ty od ZS»/JS»: 395/008 mm, nadmo¯sk· v˝öka 625ñ642 m. OKOLNOSTI: Povrchov˝ sbÏr a rekognoskace (2. 4. 2007, M. NechvÌle) v r·mci reidentifikace KP. N¡LEZ: Keramika (5 ks.). KOMENT¡ÿ: Hrad byl zaloûen Markvartici na samÈm poË·tku 14. stoletÌ. PrvnÌ zmÌnka poch·zÌ z predik·tu z roku 1325. Za t¯icetiletÈ v·lky byl hrad vyplenÏn a roku 1658 byl na p¯Ìkaz cÌsa¯e Leopolda jako objekt s kvalitnÌm opevnÏnÌm pobo¯en. V roce 2006 byl proveden turnovsk˝m muzeem z·chrann˝ archeologick˝ v˝zkum v prostoru 1. br·ny, 2. br·ny a p¯ilehlÈ okrouhlÈ vÏûe. LITERATURA: DurdÌk 2000, s. 305ñ307; Prost¯ednÌk 2006. 25. TuhaÚ (okr. »esk· LÌpa) LOKALITA: Hrad »ap (KP, ËÌslo rejst¯Ìku 35443/5-3352). KULTURA: Vrcholn˝ st¯edovÏk 2/novovÏk 1 (14.ñ16. stoletÌ). LOKALIZACE: Are·l hradu, ZM 10: 02-44-03, koordin·ty od ZS»/JS»: 166/343 mm, nadmo¯sk· v˝öka 384ñ387 m. OKOLNOSTI: Povrchov˝ sbÏr a rekognoskace (14. 9. 2007, M. NechvÌle) v r·mci reidentifikace KP. N¡LEZ: Keramika (14 ks.). KOMENT¡ÿ: Hrad byl vystavÏn nÏkdy mezi lety 1391ñ1402. Roku 1402 ho spolu s okolnÌmi vesnicemi obdrûel V·clav Berka. Toto je jedin· pÌsemn· zmÌnka o hradu. Dosud se uvaûovalo o jeho pomÏrnÏ kr·tkÈ existenci do poË·tku 15. stoletÌ. Jeden glazovan˝ fragment zÌskan˝ nov˝m sbÏrem by snad mohl naznaËovat existenci hradu do pokroËilÈho 15. stoletÌ Ëi o nÏco dÈle. LITERATURA: Gabriel ñ Pan·Ëek 2000, s. 13, 158ñ159. 26. Turnov (okr. Semily) LOKALITA: Turnov ñ Hruötice, kostel sv. MatÏje, (KP, ËÌslo rejst¯Ìku 14994/6-2837). KULTURA: NovovÏk 1ñ2 (17.ñ19. stoletÌ). LOKALIZACE: SZ roh h¯bitova u kostela sv. MatÏje, ZM 10: 03-32-23, koordin·ty od ZS»/JS»: 330/340 mm, nadmo¯sk· v˝öka 321 m. OKOLNOSTI: Povrchov· prospekce are·lu h¯bitova (26. 7. 2007, M. NechvÌle). N¡LEZ: Keramika (3 ks.). KOMENT¡ÿ: Do okolÌ kostela sv. MatÏje je kladeno sÌdlo (dv˘r) Markvartice Jaroslava pÌöÌcÌm se po Hruötici (Gerozlaus de Hrusciz) na kr·lovskÈ listinÏ z roku 1239. TÈto hypotÈze nasvÏdËujÌ i archeologickÈ n·lezy ze 13. stoletÌ zÌskanÈ z·chrann˝m v˝zkumem J. Kl·pötÏ v 70. letech 20. stoletÌ p¯i stavbÏ blÌzkÈho transform·toru. LITERATURA: Prost¯ednÌk 2000, s. 13. 27. ViöÚov· (okr. Liberec) LOKALITA: VÌska, n·lez u Ëp. 35 (KP, ËÌslo rejst¯Ìku 46740/5-4490). KULTURA: Vrcholn˝ st¯edovÏk 2 (15. stoletÌ). LOKALIZACE: U domu Ëp. 35, ZM 10: 03-12-16, koordin·ty od ZS»/JS»: 290/042 mm, nadmo¯sk· v˝öka 245 m. OKOLNOSTI: N·lez p¯i okop·v·nÌ z·honu (2007, J. äternov·). N¡LEZ: Keramika (1 ks.; obr. 1: 1).

109


KOMENT¡ÿ: PrvnÌ zmÌnka o vsi poch·zÌ z roku 1454. LITERATURA: Nepublikov·no. 28. Vratislavice nad Nisou (okr. Liberec) LOKALITA: Are·l kostela NejsvÏtÏjöÌ Trojice (KP, ËÌslo rejst¯Ìku 36643/5-4502). KULTURA: Vrcholn˝ st¯edovÏk 1ñ2 (13.ñ14. stoletÌ). LOKALIZACE: Mezi kostelem a betonovou ohradnÌ zdÌ, ZM 10: 03-14-22, koordin·ty od ZS»/JS»: 270/131 mm, nadmo¯sk· v˝öka 382 m. OKOLNOSTI: Dohled p¯i zemnÌch pracÌch v are·lu kostela NejsvÏtÏjöÌ Trojice. SbÏr na hromadÏ zeminy z 30 cm hlubokÈho v˝kopu pro z·klad plotu jiûnÏ od kostela mezi z·vÏrem a betonovou ohradnÌ zdÌ (3. 5. 2007, M. NechvÌle). N¡LEZ: Keramika (1 ks.). KOMENT¡ÿ: Jde o dosud prvnÌ movit˝ st¯edovÏk˝ n·lez z Vratislavic nad Nisou. Dle pÌsemn˝ch pramen˘ bylo povodÌ LuûickÈ Nisy od Liberce po Jablonec nad Nisou osÌdleno jiû od 14. stoletÌ. NovÈ archeologickÈ n·lezy z Vratislavic a ProseËe nad Nisou tuto skuteËnost potvrzujÌ. LITERATURA: Nepublikov·no. 29. Vrchovany (okr. »esk· LÌpa) LOKALITA: Hrad Star˝ Berötejn (KP, ËÌslo rejst¯Ìku 31978/5-3394). KULTURA: Vrcholn˝ st¯edovÏk 2 (14.ñ15. stoletÌ). LOKALIZACE: Are·l hradu mimo vlastnÌ j·dro, kterÈ je ve¯ejnosti nep¯ÌstupnÈ, ZM 10: 02-44-04, koordin·ty od ZS»/JS»: 428/369 mm, nadmo¯sk· v˝öka 470ñ480 m. OKOLNOSTI: Povrchov˝ sbÏr a rekognoskace (7. 9. 2007, M. NechvÌle) v r·mci reidentifikace KP. N¡LEZ: Keramika (20 ks.), kachle (1 ks.), zvÌ¯ecÌ kosti (2 ks.). KOMENT¡ÿ: Aû do doby vzniku z·mku Nov˝ Berötejn u DubÈ v 16. stoletÌ nebylo t¯eba sÌdla od sebe rozliöovat a hrad byl naz˝v·n pouze Berötejn. Hrad vystavÏl jako svÈ sÌdlo nÏkdy poË·tkem 15. stoletÌ nejspÌöe Jind¯ich Hlav·Ë Berka z DubÈ, kter˝ zdÏdil okolnÌ vsi a dosud nemÏl vlastnÌ sÌdlo. PoprvÈ je v predik·tu zmiÚov·n k roku 1423 jak˝si Sigmund von Bernstein. PrvnÌ jednoznaËn· zpr·va o vlastnÌm hradu poch·zÌ z roku 1437. OpuötÏnÌ hradu souvisÌ patrnÏ s postavenÌm v˝öe zmÌnÏnÈho z·mku NovÈho Berötejna v letech 1558ñ1567. LITERATURA: Gabriel ñ Pan·Ëek 2000, s. 13, 146ñ149. Literatura: AndÏl, Rudolf a kol., Hrady, z·mky a tvrze v »ech·ch, na MoravÏ a ve Slezsku III. SevernÌ »echy, Praha 1984. Brestovansk˝, Petr ñ Star·, Marcela, Hrad N·varov ñ v˝sledky archeologickÈ sond·ûe v roce 1994, Castellologica bohemica 5, 1996, s. 93ñ100. Brestovansk˝, Petr ñ Star·, Marcela, P¯Ìr˘stky archeologickÈ sbÌrky SeveroËeskÈho muzea v Liberci v letech 1986ñ1996, Archeologie LibereckÈho kraje 1, 1998, s. 33ñ45. DurdÌk, Tom·ö, Ilustrovan· encyklopedie Ëesk˝ch hrad˘, Praha 2000. Gabriel, Frantiöek ñ Pan·Ëek, Jaroslav, Hrady okresu »esk· LÌpa, Praha 2000. Kolektiv, Encyklopedie Ëesk˝ch tvrzÌ, Praha 2000. Kub·lek, Pavel, Z·kladnÌ antropologickÈ zpracov·nÌ n·lez˘ v HornÌm Prysku z roku 2007, rkp., 2007, uloû. Archiv NP⁄ ⁄OP v Liberci. Macek, Petr ñ ZahradnÌk, Pavel, HornÌ Prysk, okres »esk· LÌpa. StavebnÏ historick˝ pr˘zkum kostela sv. Petra a Pavla, rkp. SHP, 1996 , uloû. Archiv NP⁄ ⁄OP v Liberci. NechvÌle, Martin, Archeologick· povrchov· prospekce hornÌho Pojize¯Ì v letech 1999ñ2002, Zpravodaj muzea v Hradci Kr·lovÈ 28, 2002, s. 35ñ48.


110

NechvÌle, Martin, Archeologick· povrchov· prospekce hornÌho Pojize¯Ì v roce 2003, Zpravodaj muzea v Hradci Kr·lovÈ 29, 2003, s. 21ñ29. NechvÌle, Martin ñ »ern˝, Martin, Archeologick· povrchov· prospekce hornÌho Pojize¯Ì v letech 2004 a 2005, Zpravodaj muzea v Hradci Kr·lovÈ 31, 2005, s. 51ñ56. Prost¯ednÌk, Jan, PravÏkÈ a st¯edovÏkÈ osÌdlenÌ Turnova ve svÏtle archeologick˝ch n·lez˘. P¯ÌspÏvek k stavebnÌmu v˝voji mÏsta od jeho zaloûenÌ do konce st¯edovÏku, Z »eskÈho r·je a PodkrkonoöÌ 13, 2000, s. 6ñ49. Prost¯ednÌk, Jan, N·lezov· zpr·va ze z·chrannÈho archeologickÈho v˝zkumu, hrad Kumburk (k. ˙. Sy¯enov, okr. Semily), rkp. NZ, 2006, uloû. Archiv NP⁄ ⁄OP v Liberci. Simm, Otokar, HornÌ Maxov, obec v Jizersk˝ch hor·ch, RoËenka Jizersko-jeötÏdskÈho horskÈho spolku 2003, 2, 2004, s. 117ñ133. Technik, Ji¯Ì, Liberec ñ restaurace ÑZelen˝ stromì Ëp. 131, Moskevsk· ul. Ë. 34, rkp. SHP, 1995, uloû. Archiv NP⁄ ⁄OP v Liberci. Waldhauser, Ji¯Ì, SÌdla drobnÈ ölechty v severnÌm Pojize¯Ì a na Liberecku, Zpr·vy a studie KrajskÈho muzea v TeplicÌch 14, 1980, s. 49ñ65. Souhrn Martin NechvÌle: ArcheologickÈ akce N·rodnÌho pam·tkovÈho ˙stavu zemnÌho odbornÈho pracoviötÏ v Liberci za rok 2007 »l·nek shrnuje archeologickÈ akce pracovnÌk˘ N·rodnÌho pam·tkovÈho ˙stavu ˙zemnÌho odbornÈho pracoviötÏ v Liberci za rok 2007. Jedn· se nejen o z·chrannÈ v˝zkumy, ale i o n·lezy zÌskanÈ povrchovou prospekcÌ nejen v r·mci obnovenÈ identifikace nemovit˝ch kulturnÌch pam·tek. »asovÏ n·lezy spadajÌ do st¯edovÏku a novovÏku a poch·zÌ z hrad˘, z·mk˘ Ëi intravil·n˘ obcÌ. NÏkterÈ n·lezy jsou prvnÌ svÈho druhu z danÈ lokality, jako nap¯Ìklad st¯edovÏk· keramika z Vratislavic n. N. Ëi Sychrova.

111

Sídlitì z mladí doby kamenné, kultury vypíchané keramiky v Pøíovicích

D ÕLENSK…

SÕDLIäTÃ Z MLADäÕ DOBY KAMENN… , KULTURY VYPÕCHAN… KERAMIKY, V P ÿÕäOVICÕCH (p¯edbÏûn· zpr·va k 30. z·¯Ì 2007) Petr Brestovansk˝

ArcheologickÈ n·lezy z neolitu na katastru P¯Ìöovic v minulosti Obec P¯Ìöovice leûÌ v jiûnÌm cÌpu LibereckÈho kraje, na nev˝raznÈ terase pravÈho b¯ehu Jizery. PrvnÌ neolitickÈ n·lezy uËinÏnÈ do roku 1940 shrnul ve svÈ knize DÏjinnÈ poË·tky »eskÈho r·je archeolog akademik Jan Filip. ZmiÚuje Ñn·padn˝ v˝skyt kopytovit˝ch n·stroj˘ na ˙zemÌ obceì a p¯id·v· dalöÌ informace o tom, ûe z ÑneolitickÈ j·my prokopanÈ dr. Prokopem dne 9. 8. 1907 v P¯ÌöovicÌch jsou v turnovskÈm muzeu rohovcovÈ odötÏpky, j·dra a kusy mazanice.ì U Filipa je tÈû p¯ejat· informace, ûe Josef Ladislav PÌË tu zjistil ÑvypÌchanou keramikuì, nebo tvrzenÌ, ûe v ÑN·rodnÌm museu v Praze jsou z P¯Ìöovic r˘znÈ kamennÈ n·strojeì. Dne 8. a 9. listopadu roku 1971 doölo k naruöenÌ objekt˘ z obdobÌ kultury vypÌchanÈ keramiky p¯i skr˝vce ornice kv˘li v˝stavbÏ nov˝ch bytov˝ch jednotek v prostoru mezi tehdejöÌ st·tnÌ silnicÌ TurnovñMlad· Boleslav a silnicÌ P¯ÌöoviceñTurnov v blÌzkosti provozovny SeveroËesk˝ch mlÈk·ren v P¯ÌöovicÌch. Likvidace objekt˘ nebyla nik˝m hl·öena a zjistil ji n·hodnÏ referent SeveroËeskÈho muzea v Liberci spoleËnÏ s archeologem PhDr. J. Waldhauserem, CSc. a M. Kostkovou. Neporuöen z˘stal pouze jedin˝ objekt. Byla to 60 cm hlubok· j·ma, zhruba kosodÈlnÌkovÈho p˘dorysu o stran·ch 420 × 280 cm. Zahlouben· byla ve ûlutavÈ spraöi a jejÌ v˝plÚ tvo¯ila tmavÏ hnÏd· kompaktnÌ hlÌna, kter· obsahovala fragmenty keramiky, nÏkolik Ëepelek ötÌpanÈ industrie a brouöen˝ vrtan˝ n·stroj. Uû v b¯eznu a ¯Ìjnu 1997 probÌhaly nesystematickÈ sbÏry na parcel·ch 202/5 a 208, poblÌûe dneönÌ ËerpacÌ stanice, ale drobnÈ kamennÈ artefakty nebylo moûnÈ p¯esnÏji chronologicky za¯adit. A tak poslednÌm dokumentovan˝m n·lezem z mladöÌ doby kamennÈ v katastru P¯Ìöovic, do doby objevu industri·lnÌho sÌdliötÏ v roce 2007, byla kolekce neolitickÈ keramiky kultury vypÌchanÈ a n·stroj ötÌpanÈ industrie ze stavebnÌ parcely 284/7, asi 800 metr˘ v˝chodnÌm smÏrem od nÌûe popisovanÈho v˝zkumu. Objev dÌlenskÈho sÌdliötÏ v roce 2007 Obec P¯Ìöovice je zahrnuta do St·tnÌho archeologickÈho seznamu »R jako ˙zemÌ s archeologick˝mi n·lezy I. kategorie (UAN I, podle ß 22, odst. 2, z·k. Ë. 20/87 Sb.). Proto bylo nutnÈ sledovat zemnÌ pr·ce vedenÈ v tÈto oblasti. O z·mÏru vybudovat logistickÈ centrum nedaleko benzÌnovÈ pumpy u d·lnice v P¯ÌöovicÌch bylo archeologickÈ pracoviötÏ SeveroËeskÈho muzea v Liberci informov·no v Ëervenci 2006 (Ë. j. S⁄- 421/2006; stavebnÌ ˙¯ad P¯Ìöovice). Na mÌstnÌm jedn·nÌ, kde bylo zah·jeno ˙zemnÌ ¯ÌzenÌ dne 1. srpna 2006, byl investor upozornÏn na velkou pravdÏpodobnost v˝skytu archeologick˝ch objekt˘. Pr˘zkum a prospekce plochy pomocÌ detektoru zaËala po dohodÏ s investorem dne 20. b¯ezna 2007. Dne 26. b¯ezna p¯ijela technika firmy Baltom a zaËala se nahrubo skr˝vat ornice. O den pozdÏji byly detekov·ny prvnÌ dva objekty v jiûnÌm rohu skr˝vanÈ


112

1. P¯Ìöovice ñ VGP, celkov˝ leteck˝ pohled na odkrytÈ p˘dorysy dÌlen a dom˘ neolitickÈ vesnice od severu. Foto autor, 2007. plochy. Jednalo se o menöÌ sÌdelnÌ j·my, kterÈ obsahovaly materi·l z mladöÌho neolitu, tj. pazourkovÈ ˙ötÏpy a fragmenty keramiky s charakteristick˝m vpichem. Dne 2. dubna zaËalo odebÌr·nÌ zbytku ornice strojem UDS s pravÌtkem a dne 4. dubna skonËila hrub· skr˝vka. Dohled nad odebÌr·nÌm zbylÈ ornice nad podloûnÌ spraöÌ strojem UDS trval aû do druhÈho t˝dne mÏsÌce kvÏtna. Jiû v pr˘bÏhu tÈto jemnÈ skr˝vky, kdy nebylo jasnÈ, kolik cel· plocha obsahuje objekt˘ a jakÈho jsou st·¯Ì a stupnÏ zachovalosti, byl iniciov·n n·vrh na odkup lokality. Ten byl vöak pro st·t Ëi kraj v tomto p¯ÌpadÏ kv˘li velkÈ finanËnÌ n·roËnosti nere·ln˝. A tak se p¯istoupilo k dalöÌmu bodu, coû byl z·chrann˝ archeologick˝ v˝zkum lokality. Ve svÈ podstatÏ je i tzv. z·chrann˝ v˝zkum destruktivnÌ a zkouman· lokalita a objekty jsou po v˝zkumu trvale poökozeny Ëi nen·vratnÏ zniËeny. V p¯ÌpadÏ p¯ÌöovickÈho naleziötÏ mÏl investor VGP Park Turnov, a. s., plnÈ pochopenÌ pro dokumentaci jiû nikdy se neopakujÌcÌch situacÌ z naöich pravÏk˝ch dÏjin a dÌky nÏmu byl financov·n dle z·kona archeologick˝ v˝zkum vËetnÏ vöech dostupn˝ch standardnÌch anal˝z v plnÈm rozsahu. V˝zkum byl smluvnÏ ukonËen ke dni 30. Ëervna 2007. Datace a rozöÌ¯enÌ kultury s vypÌchanou keramikou Kultura s vypÌchanou keramikou (d·le jen StK) vyst¯Ìdala v »ech·ch keramiku line·rnÌ a zaujÌm· obdobÌ od poË·tku do druhÈ poloviny 5. tisÌciletÌ p¯. n. l. Je geograficky rozöÌ¯ena od dolnÌho Pood¯Ì ke st¯ednÌmu Dunaji a od NizozemÌ aû po Sandomierz. V tomto obdobÌ se poh¯bÌvalo jak kostrovÏ, tak û·rovÏ. NejvÏtöÌm zn·m˝m poh¯ebiötÏm lidu StK jsou Miskovice (okres Kutn· Hora), odkud zn·me 69 hrob˘, z toho 47 û·rov˝ch, 18 kostrov˝ch a 4 bez urËenÌ ritu. Z dalöÌch poh¯ebiöù je nutnÈ uvÈst Prahu-BubeneË se 16 û·rov˝mi poh¯by nebo PlotiötÏ nad Labem.

113


SÌdliötÏ tÈto kultury jsou zn·ma z B¯ezna, Bylan, Hrdlovky, Chaba¯ovic, Möena, Pavlova Ëi z PlotiötÏ. NejstaröÌm zn·m˝m p˘dorysem domu ze staröÌho stupnÏ StK je dle PhDr. Marie Z·potockÈ d˘m ze StvolÌnek (okres »esk· LÌpa), kter˝ publikoval L. Franz v roce 1931. DalöÌ p˘dorysy dom˘ ze staröÌ f·ze StK byly odkryty relativnÏ ned·vno v letech 1995ñ97 ve SlavonÌnÏ (okres Olomouc). Mezi dalöÌ lokality, kde byly doloûeny konstrukËnÌ detaily dom˘ Stk, pat¯Ì dle PhDr. Ivany Pavl˘ Zwenkau a Eythra v Sasku a Regensburg-Harting v Bavorsku. D·le je nutnÈ doplnit, ûe v roce 1998 doölo k objevu v˝robnÌho okrsku Stk v OhrazenicÌch u Turnova (okres Semily, v˝zkum PhDr. Jan Prost¯ednÌk), kterÈ leûÌ nedaleko P¯Ìöovic. Objekty 1/98 a 8/98 jsou v nÏkter˝ch aspektech blÌzkÈ hlinÌk˘m-dÌln·m z naöeho naleziötÏ. Polohopis a geomorfologie SÌdliötÏ leûÌ na nev˝raznÈ terase (241ñ242 m. n. m.) cca 1ñ1,5 km od souËasnÈho toku ¯eky Jizery, na jejÌm pravÈm b¯ehu. Je souË·stÌ MnichovohradiöùskÈ kotliny ve st¯ednÌ a z·padnÌ Ë·sti TurnovskÈ pahorkatiny. Na pravÈm b¯ehu Jizery se uloûily pokryvy a z·vÏje spraöov˝ch hlÌn, kterÈ tvo¯ily podloûÌ vöech objekt˘ zkoumanÈho neolitickÈho sÌdliötÏ. To bylo objeveno p¯i skr˝vce ornice, kter· mÏla r˘znou mocnost. P¯i severoz·padnÌm okraji plochy skr˝vky, rovnobÏûnÏ s d·lnicÌ, dosahovala ornice 25ñ40 cm. Na protilehlÈ stranÏ u ûelezniËnÌch kolejÌ bylo rozhranÌ ornice a ûlutavÈ spraöovÈ hlÌny aû 90 cm pod souËasn˝m povrchem. V˝plÚ vÏtöiny objekt˘ tvo¯ila öedoËern·, silnÏ ulehl· soudrûn· hlinit· zemina. Na tuto uloûeninu se v·zala vÏtöina nalezen˝ch artefakt˘ a ekofakt˘ z mladöÌho neolitu.

2. P¯Ìöovice ñ VGP, p˘dorysy dvou mladoneolitick˝ch dom˘ ËÌslo 14 a 13 s dÌlnou na severnÌ stranÏ. Foto autor, 2007.


114

VymezenÌ a ochrana neolitickÈho sÌdliötÏ Celkov· plocha v˝zkumu se pohybuje kolem 2 hektar˘ (obr. 1). Jednak se zkoumala centr·lnÌ Ë·st plochy o rozmÏrech 130 × 145 metr˘ mezi d·lnicÌ a ûeleznicÌ, kde je vyprojektovan· hala, a d·le pak navazujÌcÌ plocha pod budoucÌ p¯Ìjezdovou komunikacÌ. Jedn· se p¯edevöÌm o parcely ËÌslo 208, 202/5, 202/50, 202/49 a Ë·sti dalöÌch parcel 202/48, 202/47 a 202/45. V z·padnÌ Ë·sti centr·lnÌ plochy se za hranicÌ skr˝vky nach·zÌ ËerpacÌ stanice Shell. BudoucÌ ochrana tohoto unik·tnÌho naleziötÏ, ze kterÈho zn·me pouze Ë·st, je nutn· v pojetÌ ÑMaltskÈ konvenceì zejmÈna v˝chodnÌm a severov˝chodnÌm smÏrem od zkoumanÈ plochy. To p¯edstavuje plochu nÏkolika hektar˘ mezi d·lnicÌ a ûeleznicÌ, kde je v ˙zemnÌm pl·nu obce vyprojektovan· pr˘myslov· zÛna. Jedn· se nap¯Ìklad o parcely 245/60, 245/54 a mnoho dalöÌch. DalöÌ pokraËov·nÌ neolitickÈho sÌdliötÏ je nutnÈ ochr·nit p¯ed devastacÌ jak jiûnÌm a jihov˝chodnÌm smÏrem, kde je dnes zahr·dk·¯sk· kolonie, tak smÏrem z·padnÌm a severoz·padnÌm, kde i za d·lnicÌ m·me indicie z leteckÈho pr˘zkumu o moûnÈm pokraËov·nÌ naleziötÏ. Pro budoucÌ generace je nutnÈ ponechat celou plochu, nebo alespoÚ jejÌ Ë·st, bez z·stavby, kter· by kulturnÌ krajinu zniËila nebo jinak znehodnotila. V budoucnu se zde nabÌzÌ moûnost vÏdeckÈho v˝zkumu, stavby archeologickÈ rezervace nebo archeoskanzenu s expozicÌ a odborn˝m dohledem. S nejvÏtöÌ moûnou opatrnostÌ je nutnÈ postupovat p¯i p¯ÌpadnÈm odstraÚov·nÌ ornice (dle p˘dnÌho z·kona), neboù jak uk·zal letoönÌ v˝zkum, relikty dom˘ zasahujÌ do podorniËnÌ ûlutavÈ spraöe Ëasto jen nÏkolik centimetr˘. Jak·koliv tÏûk· technika, jak p·sov· tak kolov·, by tyto zcela unik·tnÌ z·znamy v podobÏ p˘dorys˘ pravÏk˝ch dom˘ zcela zniËila. V˝znam sÌdliötÏ v r·mci »R a zachovalost sÌdliötnÌch objekt˘ P¯i archeologickÈm v˝zkumu se poda¯ilo objevit zcela novou a unik·tnÌ Ë·st vesnice z mladöÌ doby kamennÈ, kterou m˘ûeme p¯edbÏûnÏ datovat do mladöÌho obdobÌ (f·ze) tzv. kultury s keramikou vypÌchanou. Jedn· se o prvnÌ zemÏdÏlce, kte¯Ì se v tomto mÌstÏ usadili v dobÏ p¯ed öesti a p˘l tisÌci lety. Tedy v dobÏ, kdy jeötÏ 1,5 tisÌce let zb˝valo do sjednocenÌ Egypta Narmerem a tÈmÏ¯ 2 tisÌce let do stavby prvnÌ stupÚovitÈ pyramidy DûÛsÈra v Sakk·¯e. N·lez p˘dorys˘ patn·cti dom˘ a dvaceti pravÏk˝ch dÌlen kruhovitÈho aû ov·lnÈho p˘dorysu, mj. na v˝robu brouöenÈ kamennÈ industrie a ötÌpanÈ pazourkovÈ industrie, a to vöe v pravidelnÈm uspo¯·d·nÌ, nem· v LibereckÈm kraji ani v »eskÈ republice obdoby. Dle ˙stnÌho vyj·d¯enÌ PhDr. Ivana Pavl˘ ze srpna tohoto roku podobn˝ p˘dorys sÌdliötÏ s v˝robnÌmi j·mami nenÌ zn·m z tohoto obdobÌ nikde ve st¯ednÌ EvropÏ, ani v NÏmecku, kde jsou sÌdliötÏ tÈto kultury nejlÈpe prozkoum·ny. DalöÌ v˝znamnou okolnostÌ je, ûe Ë·st nalezenÈ vesnice osÌdlenÈ ve 2 f·zÌch nedaleko pravÈho b¯ehu Jizery, nebyla po celou dobu aû do souËasnosti naruöena jinou kulturou. ArcheologickÈ n·lezy, stav jejich zpracov·nÌ a odbornÈ expertÌzy Celkem bylo kresebnÏ a fotograficky zdokumentov·no cca 1 400 objekt˘. K tÏm nejvÏtöÌm pat¯Ì t¯i ¯ady celkem dvaceti pravÏk˝ch dÌlen kruhovitÈho aû ov·lnÈho p˘dorysu o pr˘mÏru 5ñ10 m a maxim·lnÌ hloubce aû 2 metry (obr. 3). V blÌzkosti dÌlen byly nalezeny r˘znÏ zachovanÈ p˘dorysy patn·cti dom˘ o rozmÏrech 6 × 9 m aû 8 × 24 m (obr. 2). R˘znorodost p˘dorys˘ dlouh˝ch dom˘ dokl·d· v˝voj tÏchto staveb na lokalitÏ. U nÏkter˝ch m·me zdvojenÈ ¯ady k˘l˘ obvodov˝ch stÏn. Vnit¯nÌ uspo¯·d·nÌ sloupov˝ch jam (vÏtöinou do 40 cm pr˘mÏru) je ¯idöÌ neû v domech kultury line·rnÌ, podÈlnÈ rozestupy se pohybujÌ kolem 8 metr˘. NÏkdy jsou stÏny uprost¯ed domu ven vypouklÈ. V mladöÌ f·zi dom˘ doch·zelo k jejich celkovÈmu zkracov·nÌ a zmenöov·nÌ. Doloûeny jsou i opravy stÏn.

115


KromÏ dalöÌch sÌdelnÌch jam a souj·mÌ se zde nalezly desÌtky sloupov˝ch jam a stovky Ñk˘lov˝ch jamekì. Nalezeny byly desÌtky topeniöù, nÏkolik z¯Ìcen˝ch pecÌ, desÌtky fragment˘ brouöen˝ch sekerek, cca 1 500 kus˘ odpadu vzniklÈho p¯i v˝robÏ ötÌpanÈ industrie, Ëasto z baltskÈho pazourku (obr. 4). Jedn· se o j·dra, r˘znÈ tvary ˙ötÏp˘, nebo p¯i proplavenÌ zachycenÈ drobnÈ odötÏpky a t¯Ìsky. D·le bylo zÌsk·no mnoûstvÌ brousk˘ k v˝robÏ n·stroj˘, drtiËe a drtidla k v˝robÏ prvnÌ mouky pro v˝robu placek aj. Stovky fragment˘ keramick˝ch n·dob jsou vÏtöinou dosti zkorodov·ny, na nÏkter˝ch je ale dob¯e patrn· v˝zdoba. PlavenÌm vzork˘ hlÌny z pravÏk˝ch objekt˘ se poda¯ilo dokonce najÌt i zuhelnatÏlÈ obilky a prvnÌ hr·öek. Potvrdila se tak nezastupitelnost a jedineËn˝ zdroj informacÌ archeologick˝ch metod pro obdobÌ, kterÈ o nÏkolik tisÌc let p¯edstihuje prvnÌ pÌsemnÈ zmÌnky o naöich zemÌch. Z prozkoumanÈ plochy sÌdelnÌho are·lu bylo zÌsk·no 35 p¯epravek materi·lu. V souËasnosti je laboratornÏ zpracov·no zhruba 70 % dosud nalezen˝ch artefakt˘ z lokality. Zpracovan˝ materi·l je omyt˝ a vysuöen˝, z Ë·sti uloûen v pr˘hledn˝ch s·ËcÌch a s popiskami uskladnÏn v p¯epravk·ch, kde je p¯ipraven k dalöÌmu detailnÏjöÌmu celkovÈmu vyhodnocenÌ. Zpracov·nÌ n·lez˘ potrv· minim·lnÏ t¯i roky. DÌky pochopenÌ investora, kter˝ financoval nezbytnÈ standardnÌ rozbory, budou z¯ejmÏ jiû v listopadu 2007 zn·my v˝sledky radiokarbonovÈ datace z laborato¯e v polskÈ Poznani. Tato datace n·m urËÌ ËasovÈ sekvence dÌlen a pom˘ûe tak urËit p¯esnÈ st·¯Ì lokality. Z·sluhou environment·lnÌch rozbor˘ budeme nap¯. vÏdÏt, v jakÈm spoleËenstvÌ rostlin se naöi p¯edci pohybovali, a tÌm nep¯Ìmo zÌsk·me i poznatky o tehdejöÌm klimatu. Fosf·tov· anal˝za n·m pom˘ûe zjistit prostorovÈ rozloûenÌ organick˝ch zbytk˘ v nÏkter˝ch domech a geologick˝ a mineralogick˝ rozbor n·m odpovÌ na ot·zky p˘vodu n·stroj˘ prvnÌch zemÏdÏlc˘ v P¯ÌöovicÌch. Vyj·d¯enÌ odbornÈ ve¯ejnosti V poË·tcÌch v˝zkumu dne 20. dubna 2007 navötÌvila naleziötÏ PhDr. Marie Z·potock·, kter· o naleziöti mimo jinÈ napsala: ÑV prozatÌm zaËiötÏnÈ Ë·sti se r˝sujÌ minim·lnÏ dvÏ ¯ady dlouh˝ch dom˘ s postrannÌmi ûl·bky a vnit¯nÌ k˘lovou konstrukcÌ a po jejich severoz·padnÌ stranÏ nÏkolik velk˝ch objekt˘, kterÈ lze interpretovat jako hlinÌky, kterÈ po vyhloubenÌ mohly plnit dalöÌ funkci, a to nejspÌöe dÌlenskÈho charakteru, podle dosud zÌskan˝ch n·lez˘ nejspÌöe na v˝robu kamenn˝ch n·stroj˘... NenÌ pochyby, ûe jde o jedineËn˝ n·lez, a to nejen pro oblast Pojize¯Ì, ale i v r·mci cel˝ch »ech. Podle keramiky lze naleziötÏ datovat do mladöÌho stupnÏ vypÌchanÈ keramiky (cca 4600ñ4700 p¯. n. l.). Hustota i rozloûenÌ objekt˘ a prozatÌm zÌskanÈ artefakty naznaËujÌ, ûe by zde bylo moûnÈ zÌskat v˝znamnÈ poznatky ke struktu¯e osad tÈto doby i k jejich datov·nÌ.ì Dne 10. kvÏtna 2007 prohlÈdli naleziötÏ dalöÌ pracovnÌci ArcheologickÈho ˙stavu Praha AV »R, jmenovitÏ Mgr. Petr KvÏtina, Ph.D., Mgr. Jaroslav ÿÌdk˝ a Mgr. MarkÈta KonËelov·. V jejich z·pisu je uvedeno: ÑVelmi d˘leûit˝m aspektem je, ûe se na lokalitÏ nenach·zejÌ komponenty z jin˝ch obdobÌ... a sÌdliötÏ je proto monokulturnÌ. Takov·to skuteËnost je dosti vz·cn· a z hlediska studia danÈho obdobÌ nesmÌrnÏ d˘leûit·. DostateËnÏ rozs·hl˝ odkryv umoûÚuje dobrÈ studium horizont·lnÏ stratigrafick˝ch vztah˘ dom˘ a jam, coû je pro danÈ obdobÌ velmi v˝znamnÈ... ZajÌmav˝ a unik·tnÌ je objev zmÌnÏn˝ch 13 pravideln˝ch jam, o kter˝ch se lze domnÌvat, ûe za ûivota osady byly v p¯ÌmÈm vztahu ke zde existujÌcÌm dom˘m... Z·vÏrem je moûno konstatovat, ûe se jedn· o v˝znamn˝ n·lez a to nejen v r·mci LibereckÈho kraje. TerÈnnÌ v˝zkum je prov·dÏn velmi kvalitnÏ za pouûitÌ souËasn˝ch standardnÌch archeologick˝ch i p¯ÌrodovÏdn˝ch metod.ì


116

3. P¯Ìöovice ñ VGP, celkov˝ pohled na dÌlnu ËÌslo 872 se z¯Ìcenou pecÌ v z·padnÌm sektoru. Foto autor. 2007. DalöÌ konzultaËnÌ prohlÌdka probÏhla 15. kvÏtna za ˙Ëasti PhDr. Frantiöka Fr˝dy a Bc. Milana MetliËky ze Z·padoËeskÈho muzea v Plzni. V z·pisu se pravÌ: ÑZ·padoËeskÈ muzeum v Plzni jiû od roku 1996 prov·dÌ ploönÈ archeologickÈ v˝zkumy obdobn˝ch sÌdelnÌch neolitick˝ch are·l˘ v z·padnÌch »ech·ch a m· tudÌû pot¯ebnÈ zkuöenosti s prov·dÏnÌm takto rozs·hl˝ch akcÌ.ì Z·pis d·le pokraËuje: ÑLokalita m· velk˝ v˝znam pro pozn·nÌ vnÏjöÌho vzhledu pravÏkÈho sÌdliötÏ, protoûe na rozdÌl od jin˝ch stejnÏ star˝ch sÌdliöù, kter· jsou vÌcef·zov· a kde tak doch·zÌ k superpozicÌm..., kterÈ znesnadÚujÌ rozpozn·nÌ jednotliv˝ch f·zÌ, je rovinnÈ sÌdliötÏ u P¯Ìöovic podle dosavadnÌch poznatk˘ pouze jednof·zovÈ. Je zde proto moûnÈ na z·kladÏ prostorovÈ anal˝zy rozliöit jednotlivÈ sÌdelnÌ jednotky s jejich z·zemÌm, jejichû z·kladnÌm prvkem je neolitick˝ dlouh˝ d˘m... Na z·vÏr m˘ûeme konstatovat, ûe v˝zkum je dob¯e organizov·n, kvalitnÏ a odbornÏ veden a na moûnosti z·chrannÈho archeologickÈho v˝zkumu aû nadstandardnÏ dokumentov·n.ì Medializace n·lez˘ a ohlasy Refer·t o p¯ÌöovickÈm naleziöti zaznÏl 20. ¯Ìjna 2007 na IV. konferenci Pam·tkov· pÈËe v obËanskÈ spoleËnosti pod Troskami. O unik·tnÌm naleziöti v P¯ÌöovicÌch informovaly »esk˝ rozhlas Sever ñ po¯ad Planet·rium a region·lnÌ zpravodajstvÌ pro Liberecko, »esk˝ rozhlas ñ po¯ad Meteor, »esk· televize, Nova, GENUS TV, internetovÈ servery a desÌtky novinov˝ch a Ëasopiseck˝ch Ël·nk˘, mj. Mlad· fronta, Libereck˝ denÌk, Pr·vo, The Prague Post, magazÌn Turnovsko. NejaktivnÏji se do z·chrany naleziötÏ zapojilo ObËanskÈ sdruûenÌ ÑPamÏù »eskÈho r·je a PodjeötÏdÌì, jeû v desÌtk·ch dopis˘ p¯Ìsluön˝m institucÌm û·dalo n·pravu neudrûitelnÈ situace kolem likvidace unik·tnÌch archeologick˝ch naleziöù. ShrnutÌ nalezneme ve vlastivÏdnÈm sbornÌku Od JeötÏda k Trosk·m Ë. 3/2007. O naleziötÏ projevilo z·jem a objevenou vesnici z mladöÌ doby kamennÈ navötÌvilo mnoû-

117


stvÌ rodin s dÏtmi, cykloturist˘, mÌstnÌch rod·k˘, ökolnÌ t¯Ìdy, starostovÈ okolnÌch obcÌ, odbornÌci i politici, mj. p¯edseda sen·tu P¯emysl Sobotka. N·stin dalöÌch pracÌ KromÏ p¯ipravovanÈ v˝stavy v SeveroËeskÈm muzeu v Liberci se nynÌ intenzivnÏ jedn· i o moûnosti zaloûit archeologickou rezervaci p¯Ìmo v Pojize¯Ì, tedy v mÌstech n·lez˘, kde budou mj. rekonstruovanÈ domy a dÌlny a takÈ muzejnÌ expozice se z·zemÌm a archeologick· terÈnnÌ stanice s nezbytnou ostrahou. Je mimo¯·dnÏ d˘leûitÈ, aby si unik·tnÌ objev mohli n·vötÏvnÌci odbornÈ i laickÈ ve¯ejnosti prohlÈdnout p¯Ìmo v terÈnu. O takovou moûnost pozn·nÌ historie, zejmÈna v mladöÌ dobÏ kamennÈ, jsou ve st¯ednÌ EvropÏ lidÈ zatÌm ochuzeni. Nutnost z·chrany naöeho archeologickÈho dÏdictvÌ Z·kon je samoz¯ejmÏ nedokonal˝, o jeho variant·ch a novel·ch se mluvÌ uû mnoho let, ale k jejich realizaci zatÌm nedoölo. Z toho vypl˝v· takÈ to, jak se st·t stavÌ k vlastnÌmu kulturnÌmu a hlavnÏ archeologickÈmu dÏdictvÌ. PrvnÌ zmÏnou k lepöÌmu by snad mohla b˝t vyhl·öka Ë. 187 z 10. Ëervence 2007, kterou se stanovÌ obsah a n·leûitosti pl·nu ˙zemÌ s archeologick˝mi n·lezy. V˘le nastolit zmÏny, kterÈ povedou k z·chranÏ jedineËn˝ch archeologick˝ch pam·tek a naplÚov·nÌ obsahu nap¯. MaltskÈ konvence, podepsanÈ prezidentem »eskÈ republiky v roce 1998, chybÌ jinak ve vÏtöÌ Ë·sti poslaneckÈ snÏmovny i v sen·tu. TakÈ zde samoz¯ejmÏ z·leûÌ na priorit·ch profinancov·nÌ jednotliv˝ch kapitol st·tu a kraje, kdy se rozhoduje, jestli na pam·tky m·me Ëi ne. Ale i v r·mci souËasnÈ legislativy jsme schopni archeologickÈ lokality ˙ËinnÏji ochr·nit. Zd˘razÚuji ovöem, ûe

4. P¯Ìöovice ñ VGP, uk·zka brouöenÈ a ötÌpanÈ industrie z mladoneolitick˝ch dÌlen kultury s vypÌchanou keramikou. Nalezeno v b¯eznu aû Ëervnu 2007. Foto autor, 2007.


118

zde z·leûÌ na osobnÌ stateËnosti jednotliv˝ch st·tnÌch a krajsk˝ch ˙¯ednÌk˘ Ëi obecnÌch zastupitel˘ a jejich v˘li pomoci. ProblÈm je takÈ v informovanosti lidÌ. Nem·me bohuûel moûnost st·lÈ reklamnÌ mas·ûe v hlavnÌm vysÌlacÌm Ëase. ArcheologickÈ pam·tky mohou ûÌt vedle pr˘myslov˝ch objekt˘. Z·leûÌ jen na n·s. A na z·vÏr jedna ot·zka: ÑKolik pravÏk˝ch archeologick˝ch naleziöù jsme zp¯Ìstupnili lidem v celÈm LibereckÈm kraji a kolik v »eskÈ republice?ì Prameny a literatura Brestovansk˝, Petr ñ Star·, Marcela, Archeologie v P¯ÌöovicÌch, Archeologie LibereckÈho kraje 1, 1998, s. 167ñ174. Demek, JaromÌr a kol., ZemÏpisn˝ lexikon »SR. Hory a nÌûiny, Praha, 1987, s. 357ñ358. Filip, Jan, DÏjinnÈ poË·tky »eskÈho r·je, Praha 1947, s. 243. Lutovsk˝, Michalñ Smejtek, Lubor a kol., Praha pravÏk·, Praha 2005. Mach·Ëkov·, LenkañProst¯ednÌk, Jan, Z·chrann˝ v˝zkum neolitickÈho v˝robnÌho okrsku v OhrazenicÌch (okr. Semily), Ot·zky neolitu a eneolitu naöich zemÌ, PravÏk NÿSupplementum 8, 2001, s. 140ñ190. Pavl˘, Ivan, Neolit mÌrnÈho evropskÈho p·sma (5600-4200BC) a jeho souËasnÌci, na www.bylany.com/texty. Pleiner, RadomÌr a kol., PravÏkÈ dÏjiny »ech, Praha 1978. Sklen·¯, Karel ñ Sklen·¯ov·, Zuzana ñ Slabina, Miloslav, Encyklopedie pravÏku, Praha 2002, s. 398ñ401. Sklen·¯, Karel ñ Hartl, Ji¯Ì, Archeologick˝ slovnÌk 1, KamennÈ artefakty, Praha 1989. Tom·öek, Milan, Atlas p˘d »eskÈ republiky, Praha 1995.

119

P. Hartmann, J. Prostøedník: Záchranné archeologické výzkumy MÈR v roce 2006

Z ¡CHRANN… ARCHEOLOGICK… V›ZKUMY M UZEA » ESK…HO R¡JE V T URNOVÃ V ROCE 2006 Petr Hartman ñ Jan Prost¯ednÌk

BÏhem roku 2006 provedlo archeologickÈ oddÏlenÌ Muzea »eskÈho r·je v TurnovÏ p¯es 80 z·chrann˝ch akcÌ. Ve vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ ölo o archeologickÈ v˝zkumy formou dohledu p¯i liniov˝ch stavb·ch a stavb·ch rodinn˝ch dom˘. V tomto p¯ehledu jsou prezentov·ny pouze vÏtöÌ z·chrannÈ akce nebo archeologickÈ v˝zkumy, kterÈ probÏhly nejen v r·mci pam·tkovÏ chr·nÏn˝ch objekt˘. 1. DalimÏ¯ice (okr. Semily) LOKALITA: DalimÏ¯ice p. p. Ë. 787, 826/1, ZM 10: 03-32-18; koordin·ty od ZS»/JS» 160/358 mm, nadmo¯sk· v˝öka 280 m. KULTURA: BlÌûe neurËiteln˝ pravÏk. OKOLNOSTI: Z·chrann˝ archeologick˝ v˝zkum v r·mci akcÌ ÑZlepöenÌ protipovodÚovÈ ochrany mÏsta Turnovaì a ÑP¯Ìstavba hasiËskÈ zbrojnice DalimÏ¯iceì, duben 2006. N¡LEZ: Splachov· vrstva na ˙patÌ svahu vÌcef·zovÈho pravÏkÈho sÌdliötÏ. KOMENT¡ÿ: Archeologick˝ v˝zkum probÏhl formou dohled˘ v n·vaznosti na zemnÌ pr·ce. V ¯ezu v˝kopu byla registrov·na splachov· vrstva, kter· koresponduje s vÌcef·zovou pravÏkou sÌdliötnÌ situacÌ, zkoumanou v roce 2005 v souvislosti se stavbou p¯eloûky silnice 1/10 v ˙seku Turnov, Vesecko ñ Hrub˝ Rohovec (˙sek 0,5ñ1,5 km). Splachov· vrstva vykazovala shodnÈ makroskopickÈ markanty s kulturnÌ vrstvou a v˝plnÏmi zahlouben˝ch objekt˘ prozkouman˝ch v roce 2005. JejÌ mocnost se pohybovala mezi 0,2ñ0,4 m. Z vrstvy nebyl zÌsk·n û·dn˝ datovacÌ materi·l. 2. DalimÏ¯ice (okr. Semily) LOKALITA: DalimÏ¯ice, p. p. Ë. 860/22, ZM 10: 03-32-18; koordin·ty od ZS»/JS» 185/354 mm, nadmo¯sk· v˝öka 280 m. KULTURA: BlÌûe neurËiteln˝ pravÏk. OKOLNOSTI: Z·chrann˝ archeologick˝ v˝zkum v souvislosti se stavbou skladovacÌ haly, investor Ing. Attila Amamdzs·n, PalackÈho 442, Turnov, 51101, z·¯Ìñ¯Ìjen 2006. N¡LEZ: KulturnÌ vrstva. KOMENT¡ÿ: V˝zkum byl prov·dÏn formou dohledu dle postupu zemnÌch pracÌ. V pr˘kopu byla registrov·na uloûenina antropogennÌho p˘vodu, ze kterÈ byly odebr·ny vzorky pro archeobotanickou anal˝zu, p¯ÌpadnÏ radiokarbonovÈ datov·nÌ. Vrstva probÌhala po celÈ ploöe stavbou dotËenÈho prostoru a jejÌ mocnost se pohybovala mezi 0,2ñ0,35 m. Vzhledem k absenci datovacÌho materi·lu nebylo moûnÈ urËit jejÌ st·¯Ì. 3. Hrub· Sk·la (okr. Semily) LOKALITA: Hrub· Sk·la ñ hrad (KP, ËÌslo rejst¯Ìku 40170/6-2549), jiûnÌ skalnÌ blok, ZM 10: 03-34-04; koordin·ty od ZS»/JS» 44/202,5 mm, nadmo¯sk· v˝öka 365 m. KULTURA: Vrcholn˝ st¯edovÏk 1ñ2, novovÏk 1ñ2. OKOLNOSTI: Z·chrann˝ v˝zkum v souvislosti se statick˝m zajiötÏnÌm propadlÈho povrchu skalnÌho bloku, duben, ¯Ìjen 2006.


120

N¡LEZ: Dûb·novit˝ objekt vysekan˝ v pÌskovci, zlomky keramiky, kachl˘, keramick˝ch dlaûdic, zvÌ¯ecÌ kosti, kov v sekund·rnÌm uloûenÌ ñ druhotn˝ z·syp v r·mci terÈnnÌch ˙prav kolem roku 1825. KOMENT¡ÿ: Z·chrann˝ archeologick˝ v˝zkum, kter˝ probÏhl na jiûnÌm skalnÌm bloku hradu HrubÈ Sk·ly, se zamÏ¯il na prostor, jenû byl po zimÏ 2005 staticky naruöen propadnutÌm povrchu. V ¯ezu j·my se objevil prostor sklenut˝ valenou klenbou. P¯i slanÏnÌ do tohoto prostoru bylo konstatov·no, ûe jde o dvou˙rovÚovÈ p¯eklenutÌ skalnÌho komÌnu, kterÈ je navÌc podpo¯eno rozpÏrnou zdÌ z lomovÈho kamene. Valen· klenba mÏla Ëela zazdÏn· do sk·ly vytesanÈho loûe a byla z nevysvÏtlitelnÈho d˘vodu ukonËena 1 m p¯ed sk·lou, ve kterÈ byl vytes·n lahvovit˝ objekt 1/06. Pro bliûöÌ informace viz Ël·nek v tomto sbornÌku. LITERATURA: Hartman ñ Prost¯ednÌk 2007. ULOéENÕ: M»R v TurnovÏ. 4. Loktuöe (okr. Semily) LOKALITA: BabÌ pec, ZM 10: 03-32-19; koordin·ty od ZS»/JS» 415/46 mm, nadmo¯sk· v˝öka 440 m. KULTURA: Mezolit, neolit (KNP), vrcholn˝ a pozdnÌ st¯edovÏk. OKOLNOSTI: ReviznÌ archeologick˝ v˝zkum (Petr Hartman, Jan Prost¯ednÌk, Petr äÌda) v ploöe prozkoumanÈ v roce 1936 J. V. äim·kem a V. VanÌËkem, Ëervenec 2006 N¡LEZ: Vrstvy a v˝plnÏ, keramika, ötÌpan· industrie, zvÌ¯ecÌ kosti, uhlÌky, paleobotanick˝ materi·l. KOMENT¡ÿ: V roce 2006 jsme dokonËili sond·û naruöenÈ lokality BabÌ pec (prvnÌ sond·û v roce 2003). Lokalita byla zkoum·na jiû p¯ed druhou svÏtovou v·lkou (1936 V. VanÌËek). D·le byla mnohokr·t naruöov·na tÏûbou pÌsku a zakop·v·nÌm odpadu. V˝zkum si vytyËil za cÌl zjistit rozsah naruöenÌ. V roce 2003 jsme poloûili sondu 1 × 4 m, kterou se ale pro Ëasovou tÌseÚ nepoda¯ilo dokonËit. V roce 2006 jsme sondu opÏtovnÏ odkryli a p¯i v˝zkumu jsme dos·hli sterilnÌho podloûnÌho pÌsku (skalnÌ dno nebylo pro velkou hloubku moûnÈ dos·hnout). Sonda uk·zala mÌru p¯edchozÌch naruöenÌ. Cel· mocnost kulturnÌ vrstvy uvnit¯ abri byla zniËena p¯edchozÌm v˝zkumem, dochovaly se pouze drobnÈ zbytky v mÌstÏ okapu skalnÌho bloku a potÈ na vnÏjöÌm svahu (vöe zakrytÈ materi·lem vyhozen˝m z abri; obr. 1). MenöÌ novodobÈ z·sahy byly registrov·ny i vnÏ okapu jeskynÏ. KulturnÌ vrstva byla velmi m·lo mocn·, takûe na obdobÌ pravÏku (vËetnÏ mezolitu) p¯ipadalo cca 60 cm. Kv˘li tomu byly ve svrchnÌch partiÌch pomÌöeny

1. BabÌ pec pod Koz·kovem. Panoramatick˝ snÌmek z·padnÌho ¯ezu sondy 1/2006. Foto J. Prost¯ednÌk, 2006.

121


2. Valdötejn ñ hrad (k. ˙. Maöov, okr. Semily). Celkov˝ pl·n n·lezovÈ situace na I. skalnÌm bloku v sond·ch 7 a 8/2006. Kresba auto¯i 2006. n·lezy mezolitu a eneolitu. P¯i reviznÌm v˝zkumu dominujÌ n·lezy mezolitickÈ industrie, vedle nÌ bylo objeveno i nÏkolik fragment˘ eneolitickÈ keramiky a nÏkolik st¯edovÏk˝ch artefakt˘. Z v˝plnÌ byly odebÌr·ny vzorky pro paleobotanickÈ anal˝zy a pro radiokarbonovÈ datov·nÌ. LITERATURA: Filip 1947, s. 211ñ213, Prost¯ednÌk ñ äÌda 2006, s. 83ñ106. ULOéENÕ: M»R v TurnovÏ. 5. Maöov u Turnova (okr. Semily) LOKALITA: Hrad Valdötejn (KP, ËÌslo rejst¯Ìku 40170/6-2549) ñ 1. skalnÌ blok; ZM 10: 03-32-23; koordin·ty od ZS»/JS»: 315/18; 319/20; 324/19; 328/15; 331/165; 331/20 mm, nadmo¯sk· v˝öka 380 m. KULTURA: PravÏk (?), vrcholn˝ st¯edovÏk 1 (13./14. stol.), vrcholn˝ st¯edovÏk 2 (14. aû 15. stol.). OKOLNOSTI: Z·chrann˝ archeologick˝ v˝zkum v souvislosti s p¯edl·ûdÏnÌm povrchu prvnÌho skalnÌho bloku v Ëervenci 2006. N¡LEZ: PravÏk (?) ñ intruze silex˘; vrcholn˝ st¯edovÏk 1 (VS1/2) ñ intruze keramiky v mladöÌch kontextech; vrcholn˝ st¯edovÏk 2 (14.ñ15. stol.); k˘lovÈ a sloupovÈ j·my, cisterna (?), v˝plnÏ; keramika, zvÌ¯ecÌ kosti, ûelezo, stavebnÌ ûelezo, öipka do kuöe, podkovy, struska, zlomek bronzovÈ n·doby (?), b¯idlicov· st¯eönÌ krytina, malta, omÌtka, uhlÌky. KOMENT¡ÿ: Z·chrann˝ archeologick˝ v˝zkum byl vyvol·n v˝mÏnou dlaûby a ˙pravou povrch˘ na prvnÌm (vstupnÌm) skalnÌm bloku. SoubÏûnÏ s touto akcÌ probÌhala tÈû 3. Valdötejn ñ hrad (k. ˙. Maöov, okr. Semily). Pohled na pravideln˝ objekt (10/06) vysekan˝ do skalnÌho podloûÌ. Lze jej interpretovat jako cisternu ñ sonda 8/2006, sektor F. Foto J. Prost¯ednÌk, 2006.


122

oprava suterÈnnÌch prostor vytesan˝ch v hmotÏ prvnÌho skalnÌho bloku hradu a stabilizace podÈln˝ch puklin na povrchu skalnÌho reliÈfu prvnÌho n·dvo¯Ì. TerÈnnÌ Ë·st archeologickÈho v˝zkum probÏhla v termÌnu od 13. do 20. Ëervence 2006. StavebnÌ firma za dohledu terÈnnÌho technika odstranila nadloûnÌ uloûeniny subrecentnÌho st·¯Ì ñ ölo o ûulovou dlaûbu, betonov˝ p¯Ìkrov a podkladov˝ pÌsek. Na tuto etapu zemnÌch pracÌ nav·zal z·chrann˝ archeologick˝ v˝zkum, jehoû metodika respektovala jak n·lezovou situaci tak technologii n·sledn˝ch sanaËnÌch pracÌ. V celÈ ploöe doölo k sejmutÌ uloûenin aû na skalnÌ podloûÌ, d·le byl odebr·n sediment ze skalnÌch puklin a byly prozkoum·ny objekty vytesanÈ do povrchu skalnÌho bloku. NÏkterÈ z puklin nesly stopy opracov·nÌ do podoby dr·ûÌ pro tr·movÈ konstrukce. Ve vÏtöinÏ skalnÌch puklin (Ia, Ib, II, IV, VII) byly registrov·ny n·lezy artefakt˘ vrcholnÏ a pozdnÏ st¯edovÏkÈho st·¯Ì. Z v˝plnÌ tÏchto skalnÌch ˙tvar˘ poch·zejÌ n·lezy keramiky, zvÌ¯ecÌch kostÌ, mazanice, d·le b¯idliËnÈ st¯eönÌ krytiny a stavebnÌho ûeleza (r˘znÈ typy h¯eb˘). Mezi zajÌmavÈ n·lezy pat¯Ì fragment ûeleznÈ podkovy a bronzov˝ plech s nÏkolika n˝ty (patrnÏ ölo o poökozenou plechovou n·dobu). St¯ednÌ partie puklin byly vyplnÏny v˝raznou destrukËnÌ vrstvou svÏdËÌcÌ o poû·ru. Baz·lnÌ Ë·sti puklin pak byly utÏsnÏny ûlut˝m plastick˝m jÌlem, kter˝ mÏl zabr·nit jejich propad·nÌ. V poû·rovÈ destrukci se nalezla vrcholnÏ st¯edovÏk· keramika, kterou lze datovat do 1. pol. 15. stol. V roce 1440 doölo na hradÏ v souvislosti s jeho oblÈh·nÌm k velkÈmu poû·ru, tudÌû lze destrukËnÌ horizont spojit s touto ud·lostÌ. TakÈ nÏkterÈ z osmn·cti k˘lov˝ch a sloupov˝ch jam vytesan˝ch do pÌskovce byly vyplnÏny shodnou destrukËnÌ vrstvou (v objektu 16/2004 se nalezla öipka s tulejkou kosoËtvereËnÈho pr˘¯ezu, kter· jako ostatnÌ n·lezy proöla v˝razn˝m û·rem). K˘lovÈ a sloupovÈ j·my a umÏle upravenÈ skalnÌ pukliny, kterÈ byly p¯i archeologickÈm v˝zkumu odhaleny, svÏdËÌ o existenci nejmÈnÏ 2 staveb d¯evÏnÈ konstrukce. Podle prostorovÈ lokalizace tÏchto objekt˘ pracovnÏ p¯edpokl·d·me dvÏ stavebnÌ f·ze. Do staröÌ f·ze ¯adÌme k˘lovÈ j·my (zpravidla kruhovÈho nebo mÌrnÏ ov·lnÈho p˘dorysu) a pukliny, kterÈ respektujÌ severnÌ a jiûnÌ osu hradebnÌ zdi. U tÏchto objekt˘ lze tÈû vzhledem k n·lez˘m artefakt˘ prok·zat st¯edovÏkÈ st·¯Ì (datem ante quem by mohl b˝t rok 1440). Do druhÈ f·ze pracovnÏ ¯adÌme k˘lovÈ j·my obdÈlnÈho p˘dorysu a k˘lovÈ jamky, kterÈ proch·zejÌ st¯edovou osou skalnÌho bloku. Datov·nÌ tÈto f·ze je problematickÈ, p¯edpokl·d·me vöak, ûe jsou aû novovÏkÈho st·¯Ì. Cel· n·lezov· situace na prvnÌm skalnÌm bloku byla zamÏ¯ena do celkovÈho pl·nu (obr. 2). V severnÌm rohu stavbou zasaûenÈho prostoru se nalezlo pravo˙hlÈ n·roûÌ objektu vytesanÈ v pÌskovci se stopami v·pennÈ omÌtky (obr. 3). Tento objekt bude zkoum·n ve druhÈ etapÏ z·chrannÈho archeologickÈho v˝zkumu (pravdÏpodobnÏ ölo o cisternu). N·lezov· situace svÏdËÌ o velmi intenzivnÌm vyuûÌv·nÌ skalnÌho bloku v obdobÌ existence hradu. V˝sledky tÈto etapy v˝zkumu p¯Ìmo korespondujÌ se zjiötÏnÌm z roku 1996, kdy byl zkoum·n prostor br·ny. Zde se nalezla prim·rnÏ deponovan· destrukËnÌ vrstva kachlov˝ch kamen z 1. pol. 15. stol., z Ëehoû je z¯ejmÈ, ûe v mÌstÏ pozdÏjöÌ klasicistnÌ br·ny st·val do poloviny 15. stoletÌ objekt pravdÏpodobnÏ s obytnou funkcÌ. TÌmto zjiötÏnÌm se dost·v·me do rozporu se z·vÏry stavebnÏ historickÈho pr˘zkumu hradu Valdötejna, jehoû auto¯i zde p¯edpokl·dajÌ p˘vodnÌ vstup na hrad. V takovÈm p¯ÌpadÏ by musela b˝t komunikace ukoËena ponÏkud jiûnÏji, ale tÌm by bylo daleko problematiËtÏjöÌ p¯emostÏnÌ p¯edhradÌ a vlastnÌho hradu. PracovnÏ m˘ûeme uvaûovat i o vyuûitÌ druhÈho skalnÌho bloku jako moûnÈho vstupu na hrad. Z·chrann˝ archeologick˝ v˝zkum vyvolan˝ rekonstrukcÌ povrchu na prvnÌm skalnÌm bloku, jehoû prvnÌ etapa probÏhla poË·tkem Ëervence 2006, p¯inesl ¯adu zjiötÏnÌ, kter· doplnila naöe znalosti o v˝voji tÈto Ë·sti hradu zejmÈna v 15. stoletÌ. OpÏtovnÏ se po-

123


da¯ilo prok·zat poû·rov˝ horizont z prvnÌ poloviny 15. stol. TÈto dataci napovÌd· i historick· zpr·va o poû·ru hradu ve druhÈ polovinÏ roku 1440, kdy byly Valdötejn a sousednÌ hr·dek KavËiny oblÈh·ny a poslÈze dobyty Jet¯ichem z MiletÌnka, hejtmanem hradeckÈho kraje, neboù se zde usadili lapkovÈ. Dokladem dob˝v·nÌ hradu m˘ûe b˝t i n·lez öipky do kuöe, kter· proöla û·rem. Dosud se vöak nepoda¯ilo bezpeËnÏ prok·zat, ûe byl prvnÌ skalnÌ blok osÌdlen jiû ve druhÈ polovinÏ 13. stoletÌ. LITERATURA: Gabriel ñ Macek 1993, s. 168; Prost¯ednÌk 1997, s. 147ñ150; Prost¯ednÌk 2007; Sedl·Ëek 1932, s. 60ñ61. ULOéENÕ: M»R v TurnovÏ. 6. Sy¯enov (okr. Semily) LOKALITA: Hrad Kumburk, (KP, ËÌslo rejst¯Ìku 22941/6-2798), ZM 10: 03-43-07; koordin·ty od ZS»/JS»: 339/4; 398/6,5; 397/12; 391,5/13; 387/9; 389/5 mm, nadmo¯sk· v˝öka 642 m. KULTURA: Vrcholn˝ st¯edovÏk 1/2 ñ novovÏk. OKOLNOSTI: Z·chrann˝ archeologick˝ v˝zkum v r·mci akce ÑStatickÈ zajiötÏnÌ prvnÌ a druhÈ br·ny a PanenskÈ vÏûe hradu Kumburkuì, srpenñlistopad 2006. N¡LEZ: 1) druh· br·na ñ tarasnÌ zeÔ, vrstvy, keramika, zvÌ¯ecÌ kosti, stavebnÌ ûelezo, n˘û, ml·tek; 2) Panensk· vÏû ñ vrstvy, zazdÏn· ûelezn· pouta, keramika; 3) prvnÌ br·na ñ dvouprostorov˝ objekt str·ûnice s Ëernou kuchynÌ, vrstvy, kachlov· kamna, keramika, zlomky »VS a komor kachl˘ (obr. 7); ûelezo, stavebnÌ ûelezo, kov·nÌ, zvÌ¯ecÌ kosti. KOMENT¡ÿ: V termÌnu od 10. srpna do 6. z·¯Ì 2006 a d·le 8.ñ10. listopadu 2006 probÏhl z·chrann˝ archeologick˝ v˝zkum na hradÏ Kumburku (k. ˙. Sy¯enov, okr. Semily). V˝zkum se zamÏ¯il zejmÈna na prostor druhÈ hradnÌ br·ny (sonda 2/06), kde mÏly n·slednÏ probÏhnout konzervaËnÌ pr·ce relikt˘ zdiva tÈto br·ny a v souvislosti s tÌm tÈû statickÈ zajiötÏnÌ b·ze torza okrouhlÈ (tzv. PanenskÈ) vÏûe (sondy 1 a 4/06; obr. 4). StavebnÌ pr·ce prov·dÏlo SdruûenÌ pro z·chranu hradu Kumburku pod vedenÌm stavitele Tom·öe äim˘nka. DalöÌ z·chrannÈ pr·ce probÏhly u prvnÌ hradnÌ br·ny (sondy 3, 3A 3C/06). P¯i vybÌr·nÌ stavebnÌho materi·lu pro dozdÏnÌ velkÈ kaverny v hmotÏ jiûnÌ hradby doölo k odhalenÌ reliktu objektu navazujÌcÌho na jiûnÌ pilÌ¯ prvnÌ br·ny. Z·chrann˝ archeologick˝ v˝zkum, kter˝ probÏhl na jiûnÌm ˙patÌ tzv. okrouhlÈ vÏûe, odhalil stratigrafickou situaci, kter· dÌky novÏ objeven˝m relikt˘m zdiva korespondovala nejenom se stavebnÌm ¯eöenÌm druhÈ hradnÌ br·ny, ale i s tÏlesem okrouhlÈ vÏûe. V sondÏ 1/2006 byla pod dvÏma uloûeninami (vrstva 1 a 2) odhalena v·pennou maltou zpevnÏn· sk·la (b·ze vrstvy 2). Tato substrukce byla na jiûnÌm a v˝chodnÌm okraji zakonËena tarasnÌ zÌdkou (kontext 901) vyzdÏnou p¯Ìmo na sk·lu z druhotnÏ pouûit˝ch pÌskovcov˝ch armatur, kterÈ byly doplnÏny ojedinÏl˝mi ËediËov˝mi kameny. Tato zÌdka byla na z·padnÌm okraji p¯izdÏna Ñnatupoì k severnÌmu pilÌ¯i druhÈ hradnÌ br·ny. P¯i v˝zkumu jsme objevili jak stavebnÌ vrstvu tÈto zdi (kontexty 5 a 5a), tak i uloûeniny souvisejÌcÌ s jejÌ destrukcÌ. V˝znam celÈ zdÏnÈ konstrukce lze hledat zejmÈna ve statick˝ch d˘vodech ñ zeÔ p¯izdÏn· k severnÌmu pilÌ¯i druhÈ br·ny z·roveÚ tvo¯ila taras jiûnÌho ˙patÌ sk·ly pod okrouhlou vÏûÌ. Maltou vylit· vrstva 2 p˘vodnÏ tvo¯ila jakÈsi zdÏnÈ opl·ötÏnÌ sk·ly a staticky zajiöùovala jiûnÌ Ë·st z·kladu okrouhlÈ vÏûe. PodobnÈ konstrukce a ˙pravy povrchu sk·ly byly objeveny v sondÏ 2/2006, kter· navazovala na v˝chodnÌ stranÏ na jiûnÌ pilÌ¯ druhÈ br·ny. Povrch ËediËovÈ sk·ly byl takÈ prolit maltou a jiûnÌ ˙patÌ bylo zakonËenou terasovit˝mi tarasy. Z celÈ n·lezovÈ situace je z¯ejmÈ, ûe stavitele vedly k tÏmto sloûit˝m zdÏn˝m konstrukcÌm zejmÈna statickÈ d˘vody. »ediËovÈ sloupy, kterÈ vystupujÌ na povrch pod ˙hlem cca 60∞, jsou rozvolnÏnÈ a p¯es


124

Obr. 4. Kumburk ñ hrad (k. ˙. Sy¯enov, okr. Semily). Celkov˝ pl·n hradu s vyznaËen˝mi sondami 1ñ4/2006. Pouûito zamÏ¯enÌ hradu viz TomÌËek ñ ⁄lovec 1998. svou hmotnost nestabilnÌ. VeökerÈ ˙pravy povrchu a stavby tarasnÌch zÌdek souvisely s jejich zpevnÏnÌm. Ot·zkou z˘st·v· datov·nÌ n·lezovÈ situace. Podle nalezenÈ stratifikovanÈ keramiky je z¯ejmÈ, ûe cel· konstrukce v 15. stoletÌ jiû st·la (keramika z poË·tku 14. stoletÌ s n·lepy malty ud·v· relativnÌ datum post quem pro tuto v˝stavbu). Podle stavebnÏ historickÈho pr˘zkumu doölo ke stavbÏ okrouhlÈ vÏûe a druhÈ br·ny mezi roky 1360 a 1370. Ot·zkou vöak z˘st·v·, zda konstrukce tarasnÌ zdi s touto eta-

125


pou souvisela nebo zda byla vystavÏna pozdÏji v souvislosti s moûn˝mi posuny z·kladovÈho zdiva okrouhlÈ vÏûe (statickÈ poruchy tr·pily tento objekt z¯ejmÏ jiû od poË·tk˘ jeho v˝stavby). Kaûdop·dnÏ je z¯ejmÈ, ûe jako stavebnÌ materi·l byly druhotnÏ pouûity pÌskovcovÈ armatury z nÏjakÈ staröÌ stavby. V r·mci statickÈho zajiötÏnÌ okrouhlÈ vÏûe bylo nutnÈ archeologicky zdokumentovat i jejÌ interiÈr. Byla zde poloûena sonda 4/06, v r·mci kterÈ byla odebr·na destrukce zdiva a svrchnÌ ˙roveÚ hlinitopÌsËitÈ v˝plnÏ do hloubky 0,2 m. K destrukci vÏûe doölo podle nalezen˝ch artefakt˘ jiû v pr˘bÏhu ranÈho novovÏku. ZajÌmav˝m n·lezem se stala garnitura ûelezn˝ch pout, p˘vodnÏ propojen˝ch ¯etÏzem, jenû byl zazdÏn do v˝chodnÌho pr˘ËelÌ interiÈru. DÌky tomuto n·lezu lze lÈpe interpretovat dvÏ stavebnÌ f·ze registrovanÈ v hmotÏ zdiva okrouhlÈ vÏûe. Jde zde zejmÈna o dvouf·zovÈ z¯ÌzenÌ vstupu a zaklenutÌ temnÈho p¯ÌzemÌ vÏûe segmentovou valenou klenbiËkou s otvorem ve stropÏ o pr˘mÏru cca 0,75 m. Podle n·lezu okov˘ (obr. 8) a ponÏkud nestandardnÌch konstrukËnÌch ˙prav ve stropÏ se jako velmi pravdÏpodobn· jevÌ interpretace p¯ÌzemÌ okrouhlÈ vÏûe jako vÏzenÌ (temnice, Ñhladomornaì). Z·chrann˝ v˝zkum, kter˝ se uskuteËnil v prostoru za prvnÌ hradnÌ br·nou, odhalil z·klady nejmÈnÏ dvouprostorovÈho objektu, kde prvnÌ mÌstnost byla zdÏn· a druh· mÏla pouze kamennou podezdÌvku s n·slednou d¯evÏnou n·stavbou (obr. 5, 6). Jde o objekt obdÈlnÌkovÈho p˘dorysu o celkov˝ch vnÏjöÌch rozmÏrech 9 × 4,7 m. ZdÏn· mÌstnost mÏla vnit¯nÌ rozmÏry 4,2 × 3,3 m, vnÏjöÌ rozmÏry 6,16 × 4,12 m; obvod je tvo¯en zdmi Ë. kontextu 501, 502, 503, 506, 507, 508. MÌstnost s d¯evÏnou n·stavbou mÏla vnit¯nÌ rozmÏry 1,85 × 4,2 m. Celkov· uûitn· plocha obou mÌstnostÌ byla 21,63 m≤ (13,86 m≤ a 7,77 m≤). Na severnÌ stranÏ zdÏnÈ stavby je zachov·n vstup o öÌ¯-

5. Kumburk ñ hrad (k. ˙. Sy¯enov, okr. Semily). Sonda 3/2006 ñ objekt tzv. str·ûnice. Celkov˝ pohled na n·lezovou situaci ñ otisk konstrukce d¯evÏnÈ lavice zachovan˝ v omÌtce hradebnÌ zdi (kontext 506), tÏleso pece (objekt 1/06), vstupnÌ Ë·st, lit· maltov· podlaha s konstrukËnÌmi prvky ñ perspektivnÌ pohled od severu. Foto P. Hartman, 2006.


126

6. Kumburk ñ hrad (k. ˙. Sy¯enov, okr. Semily). P˘dorys zdÏnÈ str·ûnice a ËernÈ kuchynÏ (sondy 3, 3A ñ 3C/2006). ce 1,1 m; öÌ¯ka zdi se pohybuje mezi 0,76 m (severnÌ stÏna) ñ 0,94 m (v˝chodnÌ stÏna). Ve stÏnÏ jiûnÌho pilÌ¯e (507) je proraûeno st¯ÌlnovÈ okno. Zdivo objektu je oboustrannÏ lÌcovanÈ s lit˝m j·drem. StavebnÌ materi·l p¯edstavuje ËediË, kter˝ je pojen kvalitnÌ v·pennou maltou, zachovalo se minim·lnÏ 6 ¯·dk˘ zdiva (v˝öka dochovanÈho zdiva se pohybuje mezi 0,71ñ1,07 m u v˝chodnÌ stÏny, 0,765ñ0,88 m ñ zeÔ 502; 0,49ñ0,72 m u severnÌ zdi Ë. kontextu 501). V˝chodnÌ zeÔ je natupo p¯izdÏna k jiûnÌ hradbÏ (506) bez prov·z·nÌ, coû svÏdËÌ o nestejnÈm st·¯Ì obou zdÌ. V jihov˝chodnÌm rohu se nach·zÌ podstavec dvouprostorovÈho topeniötÏ, kterÈ do zdÏnÈ mÌstnosti ˙stilo ve formÏ otopnÈho bezkou¯ovÈho za¯ÌzenÌ (kachlov· kamna), druh· mÌstnost, kde se nach·zelo otev¯enÈ ohniötÏ, slouûila nejspÌöe jako Ëern· kuchynÏ. ZdÏn· mÌstnost byla omÌtnut· a lÌËen· v·penn˝m n·tÏrem, ve kterÈm se dochoval negativ po d¯evÏnÈ lavici s nosn˝mi sloupky. Ty byly napevno ukotveny do litÈ maltovÈ podlahy. Lavice obÌhala vnit¯nÌ prostor podÈl jiûnÌ hradebnÌ zdi a v˝chodnÌ a Ë·sti severnÌ zdi v celkovÈ dÈlce 9,6 m. V˝stavbu objektu lze spojovat aû s nejmladöÌ stavebnÌ etapou hradu. PrvnÌ br·na byla vystavÏna spolu s vnÏjöÌm dÏlost¯eleck˝m opevnÏnÌm mezi lety 1454 aû 1460. Tato stavba poch·zÌ teprve z n·slednÈ etapy, kdy doölo k zazdÏnÌ branky pro pÏöÌ, kter· se nach·zela v jiûnÌ Ë·sti prvnÌ br·ny. Je pravdÏpodobnÈ, ûe ke stavbÏ doölo jeötÏ v z·vÏru 15. stoletÌ, objekt z¯ejmÏ plnil str·ûnÌ funkci aû do konce existence hradu, kter˝ je datov·n nejspÌöe k roku 1658 (1659). LITERATURA: ⁄lovec 1997; TomÌËek ñ ⁄lovec 1998; Hartman ñ Prost¯ednÌk 2007. ULOéENÕ: M»R v TurnovÏ.

127


7. Kumburk ñ hrad (k. ˙. Sy¯enov, okr. Semily). Sonda 3/2006. RekonstruovanÈ kachle z 2. pol. 16. stol. nalezenÈ v interiÈru zdÏnÈ str·ûnice. ObdÈlnÌkov˝ kachel s ËelnÌ vyh¯ÌvacÌ stÏnou a nÌzkou komorou. Vyh¯ÌvacÌ stÏna nese reliÈf s motivem Uk¯iûov·nÌ Krista. Foto auto¯i 2006.


128

8. Kumburk ñ hrad (k. ˙. Sy¯enov, okr. Semily). Sonda 4/2006. Garnitura ûelezn˝ch pout a ¯etÏz s kotvou nalezen· v interiÈru PanenskÈ vÏûe (soubory 149 a 150). Kresba H. Mach·Ëkov· 2006. 7. Turnov (okr. Semily) LOKALITA: Sk·lova ulice Ëp. 71 ñ parcela 526/2, nadmo¯sk· v˝öka 263 m, lokalita leûÌ v MPZ Turnova. KULTURA: NovovÏk 1. OKOLNOSTI: P¯edstihov˝ archeologick˝ v˝zkum p¯ed stavbou budovy depozit·¯e pro Muzeum »eskÈho r·je v TurnovÏ, prosinec 2006. N¡LEZ: KulturnÌ vrstva, keramika, ûelezo, zvÌ¯ecÌ kosti. KOMENT¡ÿ: P¯edstihov˝ v˝zkum probÏhl formou dvou pr˘tahov˝ch sond, kterÈ zas·hly cel˝ prostor budoucÌ stavby depozit·¯e. Byla zde registrov·na jednoduch· stratigrafick· situace sest·vajÌcÌ z 6 uloûenin, z nichû prvnÌ Ëty¯i byly recentnÌho a subrecentnÌho st·¯Ì, vrstva 5 dle datovacÌho materi·lu spadala do pr˘bÏhu 16. stoletÌ a vrstvu 6 tvo¯ilo podloûÌ (spraö). ULOéENÕ: M»R v TurnovÏ. 8. Turnov (okr. Semily) LOKALITA: Pr˘myslov· zÛna Vesecko, parc. Ë. 695/ 10, 11, 116, 121, 153, 160, Ë. 910, ZM 10: 03-32-18; koordin·ty od ZS»/JS»: st¯ed zkoumanÈ plochy 191,5/117mm, nadmo¯sk· v˝öka 300 m. KULTURA: Eneolit, st¯ednÌ doba bronzov·, mladöÌ doba bronzov·, pozdnÌ doba bronzov·, staröÌ doba ûelezn·, mladöÌ doba ûelezn·, ran˝ st¯edovÏk. OKOLNOSTI: Z·chrann˝ archeologick˝ v˝zkum v r·mci akce ÑStavba LogistickÈho are·lu Ontex CZ, s. r. o.ì, z·¯Ìñ¯Ìjen 2006, ploön˝ odkryv, geochemick˝ pr˘zkum, leteck˝ pr˘zkum. N¡LEZ: K˘lovÈ j·my, sloupovÈ j·my, sila, sÌdliötnÌ j·my; SÌdliötnÌ aktivita; are·l sÌdliötÏ; keramika, zlomek(1).

129


9. Turnov ñ Stavba logistickÈho centra VGP Park Turnov, a. s. Leteck˝ snÌmek budoucÌho staveniötÏ z pr˘bÏhu z·chrannÈho archeologickÈho v˝zkumu v z·¯Ì 2006. Foto J. Prost¯ednÌk, 2006.

10. Turnov - Stavba logistickÈho centra VGP Park Turnov a.s. SnÌmek zkoumanÈ plochy D s v˝raznou koncentracÌ k˘lov˝ch jamek vyznaËen˝ch d¯evÏn˝mi kolÌky. Foto J. Prost¯ednÌk, 2006.


130

KOMENT¡ÿ: V z·¯Ì a ¯Ìjnu 2006 probÏhl v souvislosti se stavbou logistickÈho centra pro firmu Ontex v DalimÏ¯icÌch u Turnova z·chrann˝ archeologick˝ v˝zkum, kter˝ zas·hl plochu tÈmÏ¯ dvou ha (obr. 9). Byly prozkoum·ny vÌce neû dvÏ tisÌcovky zahlouben˝ch objekt˘ (cca 2 257 objekt˘ ñ nÏkterÈ nemusejÌ b˝t antropogennÌho p˘vodu). Zpravidla ölo o k˘lovÈ a sloupovÈ j·my, kterÈ tvo¯ily p˘dorysy k˘lov˝ch staveb (obr. 10). V˝plnÏ objekt˘ byly n·lezovÏ velmi chudÈ, dÌky agresivitÏ podloûÌ doölo k tot·lnÌ destrukci artefakt˘, zejmÈna keramiky. Podobnou n·lezovou situaci jsme zkoumali jiû p¯ed rokem p¯i stavbÏ p¯eloûky silnice I/10 ve vzd·lenosti nÏkolika set metr˘ od tÈto polohy. Datov·nÌ tÏchto objekt˘ bylo moûnÈ pouze radiokarbonovou metodou, kter· prok·zala existenci sÌdliöù z nÏkolika obdobÌ pravÏku a ranÈho st¯edovÏku od 3. tisÌciletÌ p¯. n. l. do 9. stol. n. l. P¯i v˝zkumu v roce 2006 jsme odebrali 20 vzork˘ na radiokarbonovÈ datov·nÌ, ze kter˝ch se poda¯ilo zÌskat data pro 12 objekt˘. Data se pohybujÌ od poË·tku 4. tisÌciletÌ p¯. n. l. po 7. stol. n. l. NejËetnÏjöÌ data byla zÌsk·na pro interval st¯ednÌ a mladöÌ doby bronzovÈ aû konce staröÌ doby ûeleznÈ. Z v˝plnÌ zahlouben˝ch objekt˘ byly odebr·ny vzorky pro paleobotanickÈ anal˝zy, kterÈ by mohly napomoci k p¯edstavÏ o soudobÈ vegetaci. Z p˘dorys˘ hypotetick˝ch k˘lov˝ch staveb jsme odebrali vzorky na fosf·tovou anal˝zu, kter· by mohla naöe rekonstrukce obydlÌ a hospod·¯sk˝ch staveb podpo¯it. Bohuûel podloûÌ bylo natolik agresivnÌ, ûe v˝sledky tÈto anal˝zy jsou nepr˘kaznÈ. P¯edbÏûnÏ, s ohledem na podobu staveb, jednotlivÈ konstrukËnÌ prvky (nap¯. p¯ÌËky) a p¯Ìtomnost z·sobnÌch jam (sil) v interiÈrech chat, p¯edpokl·d·me, ûe nÏkterÈ mohou b˝t datov·ny do mladöÌ a pozdnÌ doby bronzovÈ a staröÌ doby ûeleznÈ. Tomu neodporujÌ ani radiokarbonov· data. ULOéENÕ: M»R v TurnovÏ.

11. Kudrn·Ëova pec pod Koz·kovem (k. ˙. Vesec pod Koz·kovem, okr. Semily). V˝vrat stromu p¯ed vstupnÌ Ë·stÌ skalnÌ dutiny. Foto J. Prost¯ednÌk, 2006.

131


9. Vesec pod Koz·kovem (okr. Semily) LOKALITA: Kudrn·Ëova pec, ZM 10: 03-32-20; koordin·ty od ZS»/JS»: 4,5/32 mm, nadmo¯sk· v˝öka 615 m. KULTURA: Mezolit, mladöÌ pravÏk, ran˝ st¯edovÏk, vrcholn˝ st¯edovÏk. OKOLNOSTI: ZaËiötÏnÌ ¯ezu ve v˝vratu stromu (Petr Hartman, Jan Prost¯ednÌk ñ Muzeum »eskÈho r·je v TurnovÏ, Petr äÌda ñ N·rodnÌ muzeum v Praze), Ëervenec 2006. N¡LEZ: SkalnÌ p¯evis, kulturnÌ vrstvy, ötÌpan· industrie, keramika. KOMENT¡ÿ: P¯ed vstupem do Kudrn·Ëovy pece byl objeven v˝vrat, v jehoû stÏn·ch byla registrov·na stratigrafie a zlomky keramiky (obr. 11). StÏny byly zaËiötÏny a dno o cca 0,5 m prohloubeno. Byla zde dokumentov·na jednoduch· stratigrafick· situace 5 uloûenin, kde vrstvy 1ñ3 byly naruöeny mladöÌmi z·sahy a obsahovaly chronologicky nesourodÈ artefakty ñ mezolitickou ötÌpanou industrii a vrcholnÏ st¯edovÏkou keramiku. Z vrstvy 4 poch·zÌ nevelk˝ soubor ranÏ st¯edovÏkÈ keramiky a z vrstvy 5 zlomek keramiky mladöÌho pravÏku. Na ˙rovni b·ze uloûeniny 5 jsme v˝zkum ukonËili a v˝vrat jsme po dokumentaci ¯ezu zpÏt zaplnili. ULOéENÕ: M»R v TurnovÏ. LITERATURA: Filip 1947, s. 213ñ214. Literatura Filip, Jan, DÏjinnÈ poË·tky »eskÈho r·je, Praha 1947. Gabriel, Frantiöek ñ Macek, Petr, StavebnÌ v˝voj hradu Valdötejna, Archaeologia historica 17/92, 1993, s. 163ñ175. Hartman, Petr ñ Prost¯ednÌk, Jan, ArcheologickÈ v˝zkumy na hradu Valdötejnu v letech 2002 a 2003, Z »eskÈho r·je a PodkrkonoöÌ 17, 2004, s. 8ñ34. Hartman, Petr ñ Prost¯ednÌk, Jan, V˝sledky z·chrannÈho archeologickÈho v˝zkumu na hradÏ Kumburku v roce 2006, In: Z »eskÈho r·je a PodkrkonoöÌ 20, 2007, v tisku. Hartman, Petr ñ Prost¯ednÌk, Jan, Archeologick˝ v˝zkum hradu Hrub· Sk·la v roce 2006, SbornÌk N·rodnÌho pam·tkovÈho ˙stavu, ˙zemnÌho odbornÈho pracoviötÏ v Liberci, 2007, v tisku. Prost¯ednÌk, Jan, ArcheologickÈ v˝zkumy OkresnÌho muzea »eskÈho r·je v TurnovÏ v roce 1996, Z »eskÈho r·je a PodkrkonoöÌ 10, 1997, s. 139ñ162. Prost¯ednÌk, Jan, Z·chrannÈ archeologickÈ v˝zkumy hrad˘ »eskÈho r·je v roce 2006, ArcheologickÈ v˝zkumy v »ech·ch 2005, Zpr·vy »AS, Suplementum, 2007, v tisku. Prost¯ednÌk, Jan ñ äÌda, Petr, MezolitickÈ osÌdlenÌ pseudokrasov˝ch skalnÌch dutin v »eskÈm r·ji, SbornÌk z konference k 50. v˝roËÌ zaloûenÌ CHKO »esk˝ r·j, Sedmihorky 20.ñ22. ¯Ìjna 2005, Supplementum 11. sbornÌku Z »eskÈho r·je a PodkrkonoöÌ, 2006, s. 83ñ106. Sedl·Ëek, August, Hrady, z·mky a tvrze kr·lovstvÌ ËeskÈho 10, Praha 1932. ⁄lovec, Ji¯Ì, Hrad Kumburk I. Historie hradu, Z »eskÈho r·je a PodkrkonoöÌ 10, 1997, s. 9ñ38. TomÌËek, Tom·ö ñ ⁄lovec, Ji¯Ì, Hrad Kumburk. II. StavebnÌ podoba hradu, Z »eskÈho r·je a PodkrkonoöÌ 11, 1998, s. 6ñ46.

P. Hartman, J. Prostøedník: Archeologický výzkum Hrubé Skály v roce 2006

132

A RCHEOLOGICK› V›ZKUM HRADU H RUB¡ S K¡LA V ROCE 2006 Petr Hartman ñ Jan Prost¯ednÌk 1. ⁄vod Dne 5. dubna 2006 byla provedena terÈnnÌ prospekce a dokumentace n·lezovÈ situace p¯ed jiûnÌm k¯Ìdlem z·mku Hrub· Sk·la. Z·chrann· akce byla vyvol·na v d˘sledku ponÏkud neobvyklÈho n·lezu. Po jarnÌm t·nÌ se na jiûnÌm skalnÌm bloku propadl terÈn a v hloubce 1,5ñ1,7 m se objevil relikt rozpadlÈ valenÈ klenby (obr. 1, 2). Do otvoru o pr˘mÏru vÌce neû 1 m slanili za naöÌ asistence dva zamÏstnanci Spr·vy CHKO »esk˝ r·j, kte¯Ì provedli fotodokumentaci. SpoleËnÏ jsme pak popsali celou n·lezovou situaci. Bylo mimo jinÈ konstatov·no, ûe jde o propadlou valenou klenbu zaloûenou do ve sk·le vysekanÈho loûe a ûe se klenba nach·zÌ ve dvou ˙rovnÌch, kterÈ propojuje svisl· zeÔ z lomovÈho pÌskovce. D·le bylo zjiötÏno, ûe jde o p¯eklenut˝ skalnÌ komÌn, kter˝m bylo moûnÈ za pouûitÌ jednoduchÈho provazovÈho nebo d¯evÏnÈho ûeb¯Ìku rychle opustit hrad (pata skalnÌ pr˘rvy ˙stila na v˝chodnÌ stranÏ pod hradem nad dneönÌ vsÌ Doubravice). StavebnÌ ˙pravy bylo moûnÈ s ohledem na pÌsemnÈ zpr·vy a zmÌnky v literatu¯e1 datovat do dvac·t˝ch let 19. stoletÌ, kdy tehdejöÌ novÌ majitelÈ HrubÈ Sk·ly nechali zasypat a p¯eklenout cel˝ prostor p¯ed jiûnÌm k¯Ìdlem z·mku. Ve zpr·vÏ jsme tÈû navrhli moûn˝ technologick˝ postup ¯eöenÌ vzniklÈ situace. Vzhledem k tomu, ûe v prostoru, kde doölo k propadu terÈnu, probÌhajÌ v letnÌch mÏsÌcÌch svatebnÌ ob¯ady, byl otvor provizornÏ zajiötÏn a p¯ekryt lehkou d¯evÏnou konstrukcÌ. Po dohodÏ s majitelem z·mku Hrub· Sk·la (Cimex Praha, a. s.) bylo poË·tkem ¯Ìjna 2006 p¯istoupeno k z·chrannÈmu archeologickÈmu v˝zkumu, na kter˝ nav·zalo statickÈ zajiötÏnÌ provedenÈ firmou Reopa, spol. s. r. o., z Liberce. 2. Lokalizace a popis hradu Ve dnech 9. aû 12. ¯Ìjna 2006 probÏhla druh· etapa terÈnnÌ Ë·sti z·chrannÈho archeologickÈho v˝zkumu, kter˝ byl situov·n na jiûnÌ skalnÌ blok hradu Hrub· Sk·la (ZM 10 03-34-04, 27,5/208 mm, 39,50/215 mm; 48/202 mm, 38/195 mm od z·padnÌ sekËnÌ Ë·ry a jiûnÌ sekËnÌ Ë·ry ñ ZS»/JS»). Hrad se rozkl·d· na dvou v˝razn˝ch podÈln˝ch skalnÌch blocÌch oddÏlen˝ch od sebe hlubokou skalnÌ pr˘rvou, kter· jej dÏlÌ na z·padnÌ a v˝chodnÌ Ë·st. Lokalita zaujÌm· vynikajÌcÌ strategickou polohu, ze kterÈ lze kontrolovat rozs·hlÈ ˙zemÌ v ˙dolÌ LibuÚky. Z·padnÌ hrad b˝v· oznaËov·n za p¯edhradÌ. J·dro p˘vodnÌho hradu se nach·zÌ v jeho v˝chodnÌ Ë·sti. P¯Ìkop mezi z·padnÌ a v˝chodnÌ Ë·stÌ byl uzav¯en hradbami, z nichû se dochovala jiûnÌ. DneönÌ z·stavba j·dra ponech·v· jeho jiûnÌ okraj voln˝, ovöem p˘vodnÌ stav nezn·me. VstupnÌ ËelnÌ k¯Ìdlo je s v˝jimkou vnÏjöÌ zdi (p˘vodnÌ hradba) renesanËnÌho st·¯Ì. P¯ÌËnÈ severnÌ k¯Ìdlo a jiûnÌ pal·c navozujÌ p¯edstavu, ûe se p˘vodnÏ mohlo jednat o dvoupal·covou dispozici. Z hmoty zdiva jiûnÌho pal·ce vystupuje presbyt·¯ zruöenÈ kaple. K severnÌmu pal·covÈmu k¯Ìdlu p¯ilÈh· Ëtverhrann· vÏû nejasnÈho st·¯Ì. Pod nÌ se nach·zÌ nÏkolik ˙rovnÌ ve sk·le vytesan˝ch suterÈnnÌch prostor. Vzhledem k nep¯Ìliö dob¯e chr·nÏnÈ z·padnÌ Ë·sti hradu bylo (nejspÌöe) v 15. stoletÌ na sousednÌch skalnÌch blocÌch, kterÈ p¯evyöujÌ hrad, vystavÏno p¯edsunutÈ opevnÏnÌ resp. p¯edsunut· baöta zvan· Prachovna.3

133


1. Hrub· Sk·la (okr. Semily). Leteck˝ snÌmek lokality od jihov˝chodu. 1 ñ vymezen˝ prostor z·chrannÈho archeologickÈho v˝zkumu; 2 ñ perspektivnÌ pohled na vy˙stÏnÌ skalnÌ pukliny vyuûitelnÈ jako ˙nikov· komunikace. Foto J. Prost¯ednÌk, ¯Ìjen 2006. 3. Historie hradu Hrad je poprvÈ v pÌsemn˝ch pramenech zmiÚov·n k roku 1353, kdy je jako jeho majitel uv·dÏn Hynek z Valdötejna. N·slednÏ se hrad dostal do drûenÌ jeho bratra Jaroslava z Valdötejna (na Chlumu, Sk·le a Lomnici, 1352ñ1362). DalöÌmi majiteli byli p·novÈ z Pardubic a potÈ jej zÌskali VartemberkovÈ. Na konci 14. stoletÌ prodal Petr z Vartemberka hrad s okolnÌmi vesnicemi litomyölskÈmu biskupu Janovi. V letech 1416 aû 1460 jsou jako majitelÈ Sk·ly uv·dÏni p·novÈ z Jenötejna, kterÈ vyst¯Ìdali ZajicovÈ z H·zmburka. Od roku 1492 drûeli hrad SvojanovötÌ z Boskovic. Jan ze Svojanova byl nucen s ohledem na znaËnÈ zadluûenÌ panstvÌ postupnÏ rozprodat. Od roku 1515 se majitelem celÈho skalskÈho panstvÌ stal Zikmund ze Smi¯ic. Za Smi¯ick˝ch doölo k celkovÈ p¯emÏnÏ gotickÈho hradu v pohodln˝ trojk¯Ìdl˝ renesanËnÌ z·mek. P·novÈ ze Smi¯ic drûeli Sk·lu aû do bÏlohorskÈ bitvy, kdy ji v d˘sledku konfiskacÌ zÌskali p·novÈ z Valdötejna (Albrecht z Valdötejna). Ti ji drûeli aû do poË·tku 19. stoletÌ. Z·mek tÈmÏ¯ bez ˙hony p¯eûil neklidnÈ obdobÌ t¯icetiletÈ v·lky, kdy byl st¯ÌdavÏ v rukou cÌsa¯sk˝ch a ävÈd˘.3 P¯eËkal, podobnÏ jako nap¯Ìklad hrad Kost, i cÌsa¯skÈ na¯ÌzenÌ o zbo¯enÌ nÏkter˝ch ÑnebezpeËn˝chì pevnostÌ. V letech 1658 a 1659 objÌûdÏl vytypovanÈ hrady cÌsa¯sk˝ inûen˝r Frantiöek Pieroni de Galliano. Na rozdÌl od hradu Kumburku, jehoû fortifikace byla z·mÏrnÏ poökozena st¯eln˝m prachem, doölo na HrubÈ Sk·le pouze k zavezenÌ hradnÌho p¯Ìkopu. V roce 1710 hrad vyho¯el, poû·r zas·hl zejmÈna jeho v˝chodnÌ k¯Ìdlo, kterÈ bylo Josefem z Valdötejna velkoryseji p¯estavÏno. DalöÌ poû·r je pÌsemn˝mi prameny uv·dÏn k roku 1804, kdy bylo zniËeno celÈ p¯edhradÌ a tÌm p·dem i radik·lnÏ p¯estavÏno.


134

2. Pl·n hradu HrubÈ Sk·ly s vyznaËenou lokalitou v˝zkumu ñ poloha 14 ñ tzv. b˝valÈ vÏzenÌ (podle Augusta Sedl·Ëka 1895, s. 45). V roce 1821 koupil hrad Jan Lexa z Aehrenthalu. Hrad doznal v roce 1859 pseudogotickÈ p¯estavby a dneönÌ podobu zÌskal p¯i dalöÌch ˙prav·ch v roce 1923.4 4. Metodika v˝zkumu Metodika v˝zkumu byla p¯izp˘sobena specifickÈ n·lezovÈ situaci. Nejprve doölo k zaËiötÏnÌ ¯ez˘ nadloûÌ propadlÈ klenby a k zajiötÏnÌ provizornÌ pracovnÌ podlahy, kter· se nach·zela v ˙rovni loûe klenby. D·le byla jiûnÏ od otvoru poloûena Ëtvercov· sonda 1/2006 o stran·ch 1,4 m, n·slednÏ pak doölo na v˝chodnÌ stranÏ k jejÌmu rozöÌ¯enÌ o 0,9ñ1,1 m (sonda 1A/2006). Sonda se nach·zela p¯i jiûnÌ stranÏ skalnÌho bloku a bylo tudÌû moûnÈ korelovat n·lezovou situaci s ˙rovnÏmi skalnÌho reliÈfu (obr. 3, 5). Sedimenty v sondÏ 1/2006 i v jejÌm rozöÌ¯enÌ byly rozebÌr·ny v˝hradnÏ za pouûitÌ ökrabky a öpachtle. Jejich dokumentace probÌhala standardnÌm zp˘sobem ñ uloûeniny a objekty byly popisov·ny do kontextov˝ch formul·¯˘. Ze sediment˘ antropogennÌho p˘vodu byly odebÌr·ny mobilnÌ artefakty a ekofakty, povrch uloûenin byl nivelov·n. Dokumentace byla prov·dÏna jak fotografick·, tak kresebn· ñ byly dokumentov·ny vöechny Ëty¯i ¯ezy sondy 1/2006 a jejÌ p˘dorys. KresebnÏ a fotograficky jsme tÈû dokumentovali nadloûÌ a skalnÌ reliÈf v prostoru propadlÈ klenby.

135


5. Popis n·lezovÈ situace v sond·ch 1/2006 a 1A/2006 V sondÏ 1/2006 byla registrov·na pomÏrnÏ jednoduch· stratigrafick· situace (obr. 4). Tvo¯ily ji pouhÈ t¯i uloûeniny, kterÈ p¯ekr˝valy skalnÌ povrch. V sondÏ 1A/2006 byla naopak dokumentov·na sloûitÏjöÌ stratigrafie sloûen· ze 6 uloûenin, z nichû spodnÌ 4 p¯Ìmo korespondovaly s objektem vysekan˝m ve skalnÌ sp·¯e (obj. 1/06). Nejv˝öe se v obou Ë·stech sondy 1 a 1A nach·zela uloûenina 1, kterou byl zarovn·n povrch do dneönÌ podoby. NÌûe se pak nach·zely vrstvy 2 a 3, kterÈ p¯ekr˝valy skalnÌ povrch. Ten v sobÏ nesl stopy hrub˝ch z·sek˘, kterÈ vöak nebyly st¯edovÏkÈho st·¯Ì a spÌöe souvisely se stavebnÌmi ˙pravami na poË·tku 19. stoletÌ. V sondÏ 1A/2006 pak bylo objeveno hrdlo lahvovitÈho objektu vysekanÈho do skalnÌho podloûÌ (obj. 1/06). Objekt nebyl zkoum·n v ˙plnosti, pouze byly odtÏûeny sedimenty z jeho hrdla (vrstvy 4ñ6 o mocnosti cca 0,8 m). DalöÌ pr˘bÏh objektu byl pozorov·n v otvoru vzniklÈm propadnutÌm nadloûÌ. Zde doölo po zaËiötÏnÌ ¯ez˘ na v˝chodnÌ stranÏ ke zjiötÏnÌ pokraËujÌcÌ v˝plnÏ tohoto objektu, kter· konËila v hloubce 8,5 m od soudobÈ ˙rovnÏ skalnÌho povrchu. Objekt byl vyhlouben do skalnÌ pukliny, kter· mÏla na z·padnÌ stranÏ öÌ¯ku od 0,4 do 0,2 m a cca v 5 metrech od st·vajÌcÌho povrchu se z˙ûila na nÏkolik centimetr˘. Ve skalnÌm reliÈfu na v˝chodnÌm ¯ezu j·my byly na kontaktu objeveny konstrukËnÌ prvky (protilehlÈ kapsy), kterÈ objekt na z·padnÌ stranÏ uzavÌraly. Uloûeniny obsahovaly datovacÌ materi·l, kter˝ v sobÏ odr·ûel celÈ obdobÌ existence hradu a renesanËnÌho z·mku od z·vÏru 13. do 17. stoletÌ. Velmi v˝raznou se jevila destrukËnÌ vrstva (Ë. 4), kter· byla tvo¯ena destrukcÌ keramick˝ch dlaûdic. VeökerÈ artefakty nalezenÈ v sond·ch 1 a 1A vykazovaly z¯etelnÈ stopy p¯ep·lenÌ. StavebnÌ relikty, kterÈ byly objeveny p¯i prvotnÌ prospekci v dubnu 2006 (valenÈ klenby a vyrovn·vacÌ zÌdka), byly podrobeny stavebnÏ historickÈmu pr˘zkumu, kter˝ provedl PhDr. Petr äÌda PhD. (N·rodnÌ muzeum Praha).

3. Hrub· Sk·la (okr. Semily) ñ jiûnÌ skalnÌ blok. P˘dorys sondy 1 a 1A/06, otvor propadlÈho nadloûÌ. Lokalizace uvnit¯ balustr·dy jiûnÌho skalnÌho bloku.


136

6. N·lezy movit˝ch artefakt˘ a ekofakt˘ Jedn· se o standardnÌ soubor artefakt˘ a ekofakt˘, kterÈ lze nalÈzt v obdobn˝ch n·lezov˝ch situacÌch (obr. 7ñ9). NejËastÏjöÌm n·lezem se stala keramika, jejÌû chronologie korespondovala s obdobÌm existence gotickÈho hradu a n·slednÏ renesanËnÌho z·mku od druhÈ poloviny 13. aû do 17. stoletÌ. Mezi zajÌmavÈ n·lezy pat¯Ì renesanËnÌ ¯Ìmsov˝ kachel o dÈlce vÌce neû 40 cm. D·le se nalezlo tzv. stavebnÌ ûelezo (zejmÈna h¯eby) souvisejÌcÌ s konstrukcÌ mobili·¯e. O moûnÈ existenci hradnÌ kov·rny (resp. Ñspr·vk·rnyì) svÏdËÌ n·lezy fragmentu kol·Ëe ûeleznÈ strusky ñ jejÌ klasifikaci za strusku kov·¯skou vöak potvrdÌ aû metalografick˝ rozbor. Z ekofakt˘ byly zÌsk·ny zvÌ¯ecÌ kosti, kterÈ podle p¯edbÏûnÈho rozboru pat¯Ì turu, praseti a z·stupc˘m ptaËÌ fauny. 7. Interpretace n·lezovÈ situace a z·vÏr Z·chrann˝ archeologick˝ v˝zkum, kter˝ probÏhl na jiûnÌm skalnÌm bloku, se zamÏ¯il v˝hradnÏ na prostor, jenû byl po zimÏ 2005 staticky naruöen propadnutÌm povrchu. V ¯ezu j·my se objevil prostor sklenut˝ valenou klenbou. P¯i slanÏnÌ do tohoto prostoru bylo konstatov·no, ûe jde o dvou˙rovÚovÈ p¯eklenutÌ skalnÌho komÌnu, kterÈ je navÌc podpo¯eno rozpÏrnou zdÌ z lomovÈho kamene. Valen· klenba mÏla Ëela zazdÏn· do ve sk·le vytesanÈho loûe. Valen· klenba byla z nevysvÏtlitelnÈho d˘vodu ukonËena 1 m p¯ed sk·lou, ve kterÈ byl vytes·n lahvovit˝ objekt 1/06.

4. Hrub· Sk·la (okr. Semily) ñ jiûnÌ skalnÌ blok. Sonda 1A/06 ñ z·padnÌ ¯ez (ËervenÏ naznaËen pravdÏpodobn˝ pr˘bÏh objektu 1/06).

137


Pro interpretaci tÏchto specifick˝ch stavebnÌch ˙prav a z·roveÚ jejich datov·nÌ m·me dostatek konkrÈtnÌch pÌsemn˝ch z·znam˘. Zkouman· lokalita evidentnÏ p¯Ìmo koresponduje s lokalitou, kterou A. Sedl·Ëek naz˝v· Ñb˝val˝m vÏzenÌmì.5 Za jiûnÌm k¯Ìdlem z·mku se ˙dajnÏ jeötÏ na zaË·tku 19. stoletÌ nach·zelo ÑvÏzenÌì ñ mÌstnost dûb·novitÈho tvaru vytesan· ve sk·le, hlubok· asi 10 m a öirok· u dna 5 m a v ˙stÌ 1 m. Objekt byl tÈû naz˝v·n ÑPekloì. Rozsedlin·m pod tÌmto objektem se ¯Ìkalo Ñpod Peklemì. V roce 1821 doölo ke zmÏnÏ vlastnÌka HrubÈ Sk·ly. NovÌ majitelÈ z·mku p·novÈ z Aehrenthalu zde provedli ¯adu romantick˝ch ˙prav. V r·mci parkov˝ch ˙prav p¯ed jiûnÌm z·meck˝m traktem nechali v roce 1825 ÑvÏzenÌì p¯eklenout a zasypat zeminou. A. Sedl·Ëek lokalizoval dûb·novit˝ prostor ve sk·le do st¯edu jiûnÌho skalnÌho bloku. Vzhledem k tomu, ûe Hrubou Sk·lu navötÌvil vÌce neû p˘lstoletÌ potÈ, co doölo k parkov˝m ˙prav·m na jiûnÌm skalnÌm bloku, nemusela b˝t, a jak se takÈ p¯i naöem v˝zkumu uk·zalo, ani nebyla, jeho lokalizace p¯esn·. N·lezov· situace, zkouman· v sond·ch 1 a 1A, prok·zala antropogennÌ aktivity souvisejÌcÌ tÈmÏ¯ v˝hradnÏ s terÈnnÌmi a stavebnÌmi ˙pravami z poË·tku 19. stoletÌ, p¯estoûe uloûeniny obsahovaly n·lezy z celÈho obdobÌ existence hradu. Pro terÈnnÌ ˙pravy byl z¯ejmÏ pouûit materi·l ze sp·leniötÏ z·padnÌho p¯edhradÌ, kterÈ vyho¯elo v roce 1804. TÌm byl p¯ekryt nejenom skalnÌ povrch, ale byl jÌm zasyp·n i lahvovit˝ nebo dûb·novit˝ objekt (1/06) vytesan˝ do pÌskovce. Jde nejspÌöe o Sedl·Ëkem uv·dÏnÈ ÑPekloì, p¯estoûe jÌm uv·dÏn· hloubka 10 m byla dle naöeho n·lezu Ñpouh˝chì 8,5 m (objem lze odhadnout na cca 80 000 litr˘).

5. Hrub· Sk·la (okr. Semily) ñ jiûnÌ skalnÌ blok. Pohled na dokonËen˝ v˝zkum v sond·ch 1/06 a jejÌm rozöÌ¯enÌ 1A/06 od jihu. SevernÌ ¯ez. Foto J. Prost¯ednÌk, ¯Ìjen 2006.


138

Tyto tzv. dûb·novitÈ nebo lahvovitÈ objekty jsou nalÈz·ny na hradech zejmÈna na pÌskovcovÈm skalnÌm podloûÌ ñ nap¯Ìklad na ValeËovÏ (okr. Mlad· Boleslav), na Fr˝dötejnu (okr. Jablonec nad Nisou) nebo na Valdötejnu (okr. Semily).6 Ovöem nikoliv v˝hradnÏ ñ objekty tohoto typu se nalezly nap¯Ìklad na hradu NÌstÏjce (k. ˙. VysokÈ nad Jizerou, okr. Semily), jehoû podloûÌ tvo¯Ì krystalickÈ horniny. Tyto objekty byly v minulosti vysvÏtlov·ny jako hladomorny.7 PozdÏji se doËkaly ponÏkud prozaiËtÏjöÌho vysvÏtlenÌ ñ nÏkte¯Ì badatelÈ je pokl·dajÌ za cisterny.8 F. Gabriel a J. Smetana upozornili na znaËnou propustnost materi·lu, ve kterÈm byly objekty vytes·ny, a proto vysvÏtlovali tyto objekty jako z·sob·rny ñ obilnice.9 Interpretace funkce objekt˘ coby hladomoren dodnes neztratila na svÈ aktu·lnosti a do jistÈ mÌry i tajemnÈho p˘vabu. Mezi oblÌben· tÈmata s tajemn˝m podtextem pat¯Ì takÈ tajnÈ chodby. P¯i z·chrannÈm archeologickÈm v˝zkumu a stavebnÏ historickÈm pr˘zkumu na jiûnÌm skalnÌm bloku HrubÈ Sk·ly v roce 2006 jsme se ani tomuto tÈmatu nevyhnuli. Doölo zde totiû k objevu zvl·ötnÌho skalnÌho komÌnu, kter˝ byl p¯eklenut valenou klenbou a jehoû b·ze ˙stila p¯i patÏ skalnÌho bloku hradu v ˙dolÌ nad vsÌ Doubravice (obr. 6). Ze strategickÈho hlediska ölo o v˝teËnÈ umÌstÏnÌ, neboù skalnÌ puklina ˙stila v prostoru, kter˝ rozhodnÏ neslouûil pro oblÈh·nÌ hradu. Vertik·lnÌ komÌn, p¯estoûe nenese pr˘kaznÈ stopy po nÏjakÈ konstrukci, mohl p¯esto slouûit jako p¯Ìleûitostn· ˙nikov· cesta z hradu. Z·chrann˝ archeologick˝ v˝zkum p¯edstavuje v˘bec prvnÌ z·chrannou akci, kter· na hradÏ Hrub· Sk·la za dobu jeho existence probÏhla.

6. Hrub· Sk·la (okr. Semily). Vy˙stÏnÌ skalnÌho komÌnu v ˙dolÌ nad vsÌ Doubravice. Tato vertik·lnÌ puklina mohla b˝t vyuûita jako p¯Ìleûitostn· ˙nikov· komunikace. Foto J. Prost¯ednÌk, duben 2006.

139


7. Hrub· Sk·la (okr. Semily) ñ jiûnÌ skalnÌ blok. Artefakty ze sond 1 a 1A/06, mechanickÈ vrstvy 1 a 2. Kresba H. Mach·Ëkov·.


8. Hrub· Sk·la (okr. Semily) ñ jiûnÌ skalnÌ blok. Artefakty ze sond 1 a 1A/06, mechanickÈ vrstvy 3, 4, 5. Kresba H. Mach·Ëkov·.

140

141


9. Hrub· Sk·la (okr. Semily) ñ jiûnÌ skalnÌ blok. Artefakty ze sond 1 a 1A/06. Kresba H. Mach·Ëkov·.


142

Literatura DurdÌk, Tom·ö, Ilustrovan· encyklopedie Ëesk˝ch hrad˘, Praha 1999. Gabriel, Frantiöek ñ Smetana, Jan, SkalnÌ hrady a jejich vztah k ËeskÈ hradnÌ architektu¯e, Archaeologica Historica 11, 1986, s. 143ñ152. Gabriel, Frantiöek ñ Knop, Karel, K interpretaci dûb·novit˝ch objekt˘ na pÌskovci, Archaeologica Historica 15, 1990, s. 261ñ274. Hartman, Petr ñ Prost¯ednÌk, Jan, ArcheologickÈ v˝zkumy na hradu Valdötejnu v letech 2002 a 2003, Z »eskÈho r·je a PodkrkonoöÌ 17, 2004, s. 8ñ34. ChotÏbor, Petr, Povrchov˝ pr˘zkum hradu ValeËova. Archaeologica Historica 5, 1980, s. 255ñ258. Peka¯, Josef, Kniha o Kosti, Praha 1970. PlaËek, Miroslav, Pitn· a uûitkov· voda na st¯edovÏkÈm hradÏ a jejÌ zajiöùov·nÌ, Folia historica Bohemica 7, 1984, s. 197ñ250. Prost¯ednÌk, Jan, Zpr·va o archeologick˝ch akcÌch OkresnÌho muzea »eskÈho r·je v TurnovÏ za rok 1992, Zpravodaj Muzea v˝chodnÌch »ech v Hradci Kr·lovÈ 19, 1993, s. 29ñ35. Prost¯ednÌk, Jan, Soubor st¯edovÏkÈ keramiky z hradu Hrub· Sk·la (okr. Semily), Zpravodaj Muzea v˝chodnÌch »ech v Hradci Kr·lovÈ 20, 1994, s. 101ñ106. Prost¯ednÌk, Jan, P¯ehled archeologick˝ch v˝zkum˘ turnovskÈho muzea v letech 1992ñ1993, Z »eskÈho r·je a PodkrkonoöÌ 7, 1994, s. 193ñ203. Sedl·Ëek, August, Hrady, z·mky a tvrze kr·lovstvÌ ËeskÈho, X, Praha 1895. Sedl·Ëek, August, Hrady, z·mky a tvrze kr·lovstvÌ ËeskÈho, XIV, Praha 1923. Pozn·mky: 1 Sedl·Ëek, A., Hrady, z·mky a tvrze kr·lovstvÌ ËeskÈho, X, Praha 1895, s. 47. 2 Prost¯ednÌk, J., Zpr·va o archeologick˝ch akcÌch OkresnÌho muzea »eskÈho r·je v TurnovÏ za rok 1992, Zpravodaj Muzea v˝chodnÌch »ech v Hradci Kr·lovÈ 19, 1993, s. 29ñ35; Prost¯ednÌk, J., P¯ehled archeologick˝ch v˝zkum˘ turnovskÈho muzea v letech 1992ñ1993, Z »eskÈho r·je a PodkrkonoöÌ 7, 1994, s. 193ñ203. 3 Peka¯, J., Kniha o Kosti, Praha 1970. 4 DurdÌk, T., Ilustrovan· encyklopedie Ëesk˝ch hrad˘, Praha 1999, s. 199ñ200. Prost¯ednÌk, J., Soubor st¯edovÏkÈ keramiky z hradu Hrub· Sk·la (okr. Semily), Zpravodaj Muzea v˝chodnÌch »ech v Hradci Kr·lovÈ 20, 1994, s. 101ñ106. 5 Sedl·Ëek, A., Hrady, z·mky a tvrze kr·lovstvÌ ËeskÈho, XIV, Praha 1923, s. 47. 6 Hartman, P. ñ Prost¯ednÌk, J., ArcheologickÈ v˝zkumy na hradu Valdötejnu v letech 2002 a 2003, Z »eskÈho r·je a PodkrkonoöÌ 17, 2004, s. 8ñ34. 7 Sedl·Ëek, A., Hrady, z·mky a tvrze, s. 182. 8 ChotÏbor, P., Povrchov˝ pr˘zkum hradu ValeËova, Archaeologica historica 5, 1980, s. 255; PlaËek, M., Pitn· a uûitkov· voda na st¯edovÏkÈm hradÏ a jejÌ zajiöùov·nÌ, Folia historica Bohemica 7, 1984, s. 205. 9 Gabriel, F. ñ Smetana, J., SkalnÌ hrady a jejich vztah k ËeskÈ hradnÌ architektu¯e. Archaeologica Historica 11, 1986, s. 149; Gabriel, F. ñ Knop, K., K interpretaci dûb·novit˝ch objekt˘ na pÌskovci, Archaeologica Historica 15, 1990, s. 261ñ274.

143

Záchranný archeologický výzkum na Valdtejnu v roce 2007

Z¡CHRANN› ARCHEOLOGICK› V›ZKUM NA HRADÃ VALDäTEJNU V ROCE 2007 Petr Hartman ñ Jan Prost¯ednÌk ⁄vod Od 24. kvÏtna do 28. Ëervna 2007 probÏhl na hradÏ Valdötejnu (k. ˙. Maöov, okr. Semily), na t¯etÌm skalnÌm bloku (obr. 1, 2), z·chrann˝ archeologick˝ v˝zkum (d·le jen ZAV).1 Lokalita se nach·zÌ v CHKO »esk˝ r·j na severnÌ Ë·sti Hruboskalska ve vzd·lenosti p¯ibliûnÏ 5 km jiûnÏ od mÏsta Turnova (ZM 10: 03-32-23, koordin·ty ñ ZS»/JS»: 315/018; 319/020; 324/019; 328/015; 331/016; 331,5/020 mm, nadmo¯sk· v˝öka 380 m). Metodika archeologickÈho v˝zkumu älo o souË·st projektu, kter˝ se zamÏ¯il na konzervaci torza gotickÈho zdiva. P¯ed restaur·torsk˝mi pracemi zde doölo k rozebr·nÌ historick˝ch terÈn˘, kterÈ by mohly b˝t p¯i v˝öe zmÌnÏn˝ch pracÌch naruöeny. ZAV probÏhl formou 3 na sebe navazujÌcÌch sond, kterÈ mÏly p˘dorys nepravidelnÈho k¯Ìûe. Sonda 10/07 mÏla tvar Ëty¯˙helnÌku o stran·ch 300 cm a 194ñ208 cm, sonda 10AB/07 mÏla tvar obdÈlnÌku o stran·ch 110 a 300 cm, sonda 11/07 mÏla tvar Ëty¯˙helnÌku o stran·ch 120 cm a 164ñ172 cm. ProzkoumanÈ plochy Ëinily u sondy 10/07 6,03 m2, u sondy 10AB/07 3,3 m2 a u sondy 11/07 2,02 m2. Celkov· prozkouman· plocha Ëinila 11,35 m2. Mocnost sediment˘ po ˙roveÚ skalnÌho podloûÌ kolÌsala od 2,1 m po 1,2 m. Pr˘mÏrn· mocnost sediment˘ se pohybuje okolo 1,65 m. Celkem bylo rozebr·no p¯es 19 m3. Metodika v˝zkumu byla p¯izp˘sobena p¯edpokl·danÈ n·lezovÈ situaci. Po fotografickÈ dokumentaci budoucÌ sondy 10/2007 byla nejprve zkouman· plocha zbavena vegetace. Sedimenty byly rozebÌr·ny v˝hradnÏ za pouûitÌ ökrabky a öpachtle. Jejich dokumentace probÌhala standardnÌm zp˘sobem ñ uloûeniny a objekty byly popisov·ny do kontextov˝ch formul·¯˘. Sondy byly kresebnÏ dokumentov·ny v mÏ¯Ìtku 1 : 20, zakreslov·ny byly S a V ¯ezy sond a cel˝ prozkouman˝ prostor byl dokumentov·n v p˘dorysu. ⁄roveÚ jednotliv˝ch kontext˘ byla zamÏ¯ov·na nivelaËnÌm p¯Ìstrojem (obr. 3, 4). Z uloûenin byly vybÌr·ny movitÈ artefakty a ekofakty a doölo k odbÏru vzork˘ uloûenin pro rozplavenÌ a zÌsk·nÌ botanick˝ch makrozbytk˘.

1. Valdötejn ñ hrad (k. ˙. Maöov, okr. Semily). Pl·n hradu Valdötejna (Macek ñ Novosadov· 1988), Sondy 1ñ10 z let 1992, 1996, 1998, 2000, 2002, 2003, 2006, 2007.


144

Popis n·lezovÈ situace Z·chrann˝ archeologick˝ v˝zkum, kter˝ zde probÏhl, protnul line·rnÏ deponovanou stratigrafickou situaci, kter· se skl·dala ze 13 (resp. 15) kontext˘ (obr. 5, 6). Stratigrafick˝ v˝voj zaËal v ˙rovni povrchu skalnÌho podloûÌ (kontext 13), kter˝ byl pro pot¯eby stavby sklepa s valenou klenbou p¯ites·n do vodorovnÈ pochozÌ ˙rovnÏ (obr. 7, 8). Jednolit˝ skalnÌ blok byl naruöen puklinami, z nichû nejvÏtöÌ se nach·zela p¯i v˝chodnÌm okraji sk·ly. Tato puklina vöak byla jeötÏ p¯ed p¯Ìchodem ËlovÏka na lokalitu z vÏtöÌ Ë·sti p¯irozen˝m zp˘sobem zaplnÏna pÌskovci. V termin·lnÌ Ë·sti pukliny doölo k jejÌmu z·mÏrnÈmu zaplnÏnÌ p¯i stavbÏ sklepa ñ hornÌ ˙roveÚ pukliny byla zarovn·na lomov˝mi pÌskovcov˝mi kameny a jejÌ povrch byl zpevnÏn v·pennou maltou (kontext 12). Stratigrafick˝ v˝voj d·le pokraËoval vlastnÌ stavbou sklepa a jeho vyööÌch podlaûÌ. Na zarovnan˝ povrch skalnÌho bloku na v˝chodnÌ a z·padnÌ stranÏ byly vyzdÏny nosnÈ zdi stavby (kontext 101) a z loûe vysekanÈho do skalnÌch blok˘ byla konstruov·na valen· klenba (102). V ˙rovni povrchu skalnÌho bloku jsme nalezli k˘lovou jamku ËtvercovÈho p˘dorysu o stranÏ 22 cm zasekanou 8 cm do sk·ly (obj. 1/07) ñ pravdÏpodobnÏ jde o poz˘statek d¯evÏnÈho bednÏnÌ p¯i stavbÏ klenby. N·slednÈ uloûeniny spadajÌ jiû do doby existence sklepa: jde zejmÈna o v˝plnÏ (od spodu) 9, 8, 7 a 6, kterÈ p¯edstavujÌ jednotlivÈ ˙rovnÏ podlah, jak Ñnarostlyì bÏhem uûÌv·nÌ sklepa od cca pol. 14. do z·vÏru 15. stoletÌ (VS2). D˘vody jejich vzniku lze hledat zejmÈna v otÏru skalnÌho povrchu a osypu z pÌskovcov˝ch ötuk, ze kter˝ch byla klenba sklepa vyzdÏna. Uloûenina 9 souvisela s naruöenÌm nejmÈnÏ celistvÈho povrchu skalnÌho bloku, kter˝ byl tvo¯en nep¯Ìliö soudrûn˝m svÏtle ûlut˝m pÌskovcem. Kontexty 7 a 8 p¯edstavovaly standardnÌ pochozÌ vrstvy (nep¯Ìliö mocnÈ vodorovnÈ vrstvy vyznaËujÌcÌ se tmav˝mi odstÌny ñ p¯Ìtomnost uhlÌk˘). Kontext 6 svÏdËÌ o z·vÏreËnÈm obdobÌ existence sklepa. Uloûenina 6 obsahovala malÈ a st¯ednÌ fragmenty pÌskovce a ËoËky a hrudky v·pennÈ malty, takÈ barevn˝ odstÌn sedimentu byl podstatnÏ svÏtlejöÌ neû nÌûe deponovanÈ kontexty. Uloûenina 6 byla tÈû mocnÏjöÌ neû v˝plnÏ 7 a 8. Po kontextu 6 n·sledovaly jiû uloûeniny, kterÈ souvisely s obdobÌm destrukce stavby ñ jde zejmÈna o kontext 5. V baz·lnÌ ˙rovni tÈto v˝plnÏ se nach·zely st¯ednÌ a velkÈ fragmenty pÌskovcov˝ch ötuk jak z valenÈ klenby, tak i z nosn˝ch zdÌ stavby. V termin·lnÌ ˙rovni se pak vyskytovaly spÌöe st¯ednÌ a malÈ fragmenty pÌskovc˘. TakÈ nalezenÈ artefakty a stavebnÌ prvky svÏdËÌ o ˙plnÈ destrukci stavby, ze kterÈ se dochovalo pouze torzo zdiva ñ v tÈto uloûeninÏ se nalezly nap¯Ìklad zlomky vitr·ûÌ a ˙lomky b¯idliËnÈ st¯eönÌ krytiny. Chronologicky spad· vznik tÈto uloûeniny do intervalu konce 15. aû 18. stoletÌ. PoË·tkem 19. stoletÌ doölo k dalöÌm stavebnÌm aktivit·m na hradÏ Valdötejnu, kdy z popudu nov˝ch vlastnÌk˘ p·n˘ z Aehrenthalu byl vystavÏn Ñnov˝ pal·cì. Aby byl zachov·n romantick˝ r·z z¯Ìceniny, byly na jeho stavbu pouûity pÌskovcovÈ ötuky z p˘vodnÌch hradnÌch staveb. Podle nevyrovnanÈho procentu·lnÌho zastoupenÌ velk˝ch pÌskovcov˝ch fragment˘ je z¯ejmÈ, ûe byly vybÌr·ny i z destrukce n·mi zkoumanÈho sklepa. N·slednÈ uloûeniny 10, 4, 3 a 2 vöak svÏdËÌ o destrukci ÑnovÈho pal·ceì, ke kterÈ zaËalo doch·zet jeötÏ v 19. stoletÌ. Ve vrstv·ch 4 a 2 se nalezly nap¯Ìklad zlomky plochÈho zelenÈho, hnÏdÈho a ËirÈho skla z vitr·ûÌ a ˙lomky interiÈrovÈ omÌtky s Ëervenou a modrou polychromiÌ (od st¯edovÏkÈ omÌtky lze odliöit podle sytosti barev a p¯ÌmÏsi cementu ve smÏsi). Nejv˝öe uloûen· vrstva (kontext 1) uzavÌr· cel˝ stratigrafick˝ v˝voj. Jde o uloûeninu, ve kterÈ se nach·zejÌ takÈ chronologicky nejmladöÌ artefakty (2. pol. 20. stoletÌ). Gotick˝ sklep s valenou klenbou mÏl rozmÏry 688 cm v ose sever ñ jih a 324ñ374 cm v ose v˝chodñz·pad. Podlahu tvo¯ila kombinovan· konstrukce upravenÈho povrchu skalnÌho bloku a tr·m˘, kterÈ nesly d¯evÏnou podlahu. SkalnÌ blok konËil 280 cm od jiûnÌho

145


2. Valdötejn ñ hrad (k. ˙. Maöov, okr. Semily). Torzo gotickÈho zdiva, stav p¯ed v˝zkumem zdiva, pohled od severu. 3ñ4. Sonda 10A,B/07 ñ ˙roveÚ podloûÌ a z·padnÌ Ë·st klenby s patrn˝mi 2 zdÌcÌmi technikami a n·bÏh odlehËovacÌho oblouku; ˙roveÚ podloûÌ. Foto J. Prost¯ednÌk, 2007. okraje stavby a d·le pokraËovala tr·mov· konstrukce, po kterÈ se zachovaly nejmÈnÏ t¯i kapsy ve v˝chodnÌ i z·padnÌ svislÈ skalnÌ stÏnÏ. V ˙rovni loûe klenby, kterÈ bylo zasek·no 30ñ34 cm do sk·ly, se nach·zely dvÏ protilehlÈ dr·ûe tvaru L, kterÈ nesly konstrukci vyööÌho podlaûÌ. ObvodovÈ zdivo sklepa se zachovalo pouze na z·padnÌ stranÏ ñ bylo oboustrannÏ lÌcovanÈ s j·drem, maxim·lnÌ v˝öka od ˙rovnÏ z·kladu se pohybovala okolo 2 m. Valen· klenba se dochovala v torzech ñ v˝chodnÌ Ë·st v jednom aû pÏti ¯·dcÌch, z·padnÌ Ë·st v pÏti aû devÌti ¯·dcÌch zdiva. Na z·padnÌ Ë·sti klenby jsou patrnÈ 2 stavebnÌ techniky, sp·ra mezi nimi se nach·zÌ ve vzd·lenosti 1,8 m od jiûnÌho okraje stavby. P¯i rozebÌr·nÌ destrukce A (na jiûnÌm okraji sondy 10/07), na kterou byla zaloûena novovÏk· zazdÌvka kaverny, byla nalezena zeÔ jiûnÌho Ëela valenÈ klenby, kterou ve st¯edovÈ Ë·sti proch·zel p˘vodnÌ vstupnÌ otvor do sklepa. ZeÔ se nach·zela pouze ve v˝chodnÌ Ë·sti, z·padnÌ Ë·st tvo¯ila upraven· pÌskovcov· sk·la. äÌ¯ka vstupu Ëinila 0,8ñ0,9 m, v˝öku nebylo moûnÈ vzhledem k poökozenÌ rekonstruovat. Zdivo u vstupnÌ Ë·sti bylo zkosenÈ. V jihov˝chodnÌm rohu se nach·zel blok sedimentu (blok C), kter˝ mÏl b˝t zachov·n pro p¯Ìpadn˝ reviznÌ v˝zkum. Vzhledem k rozsahu restaur·torsk˝ch pracÌ bylo t¯eba tento blok v r·mci z·chrannÈho archeologickÈho v˝zkumu rozebrat. Sedimenty byly sejmuty aû na ˙roveÚ skalnÌho podloûÌ, kterÈ zde tvo¯ilo terÈnnÌ stupeÚ snÌûen˝ o cca 0,5 m. P¯i v˝chodnÌ skalnÌ stÏnÏ a p¯i hranÏ terÈnnÌho stupnÏ se nach·zejÌ skalnÌ pukliny, kterÈ ˙stÌ aû v ˙rovni paty skalnÌho bloku. SkalnÌ pukliny byly utÏsnÏny vÏtöÌmi pÌskovcov˝mi kameny, kterÈ z·roveÚ tvo¯ily Ëela p¯eklenovacÌ klenby. Ta vyrovn·vala terÈnnÌ rozdÌl mezi obÏma skalnÌmi bloky. Povrch byl nivelov·n vrstvou malty, kter· tvo¯ila jak pod-


146

5. Valdötejn ñ hrad (k. ˙. Maöov, okr. Semily). PropojenÈ severnÌ ¯ezy sond 10/07 a 11/07. Kresba P. Hartman, 2007. lahu tak z·roveÚ zpevÚovala povrch puklin. V jihov˝chodnÌm rohu se nach·zel öikm˝ skalnÌ blok, kter˝ byl dozdÏn na ˙roveÚ loûe klenby. Tato dozdÌvka tvo¯ila z·roveÚ z·klad pro odlehËovacÌ oblouk. Tab. 1. Valdötejn ñ hrad (k. ˙. Maöov, okr. Semily). Sum·rnÌ zastoupenÌ chronologicky citlivÈ keramiky v sond·ch 10, 10A, 10B a 11/2007. Zkratky datacÌ: VS1 ñ 2. pol. 13. stol., VS1/2 ñ 13./14. stol., VS2 ñ 14.ñ15. stol., VS2/NO1 ñ 2. pol. 15.ñ16. stol., REC ñ 19ñ20. stol. Z·vÏr Torzo gotickÈho zdiva na t¯etÌm skalnÌm bloku souvisÌ s rozs·hlejöÌm stavebnÌm ¯eöenÌm, kterÈ zaujalo vÏtöinu plochy severnÌ Ë·sti skalnÌho bloku. P¯irozenÈ stupnÏ skalnÌch blok˘ byly do celÈ stavby zakomponov·ny a vytvo¯ily tak ˙rovnÏ suterÈnnÌ a ˙rovnÏ hornÌch podlaûÌ. Z·chrann˝ archeologick˝ v˝zkum, kter˝ probÏhl v p¯edstihu p¯ed zapoËetÌm restaur·torsk˝ch a konzervaËnÌch pracÌ, se zamÏ¯il na sejmutÌ historick˝ch terÈn˘ v suterÈnnÌm prostoru. Sklep byl p˘vodnÏ kryt plnou valenou klenbou, dnes dochovanou pouze v nÏkolika ¯·dcÌch ve v˝chodnÌm a z·padnÌm loûi vysekanÈm do sk·ly. Uloûeniny, kter˝ch bylo objeveno 15, byly rozebÌr·ny v r·mci svÈho p¯irozenÈho zvrstvenÌ. V interiÈru sklepa doölo k jednoduchÈmu line·rnÌmu v˝voji ukl·d·nÌ sediment˘ s jedin˝m naruöenÌm tohoto procesu v dobÏ v˝stavby ÑnovÈho pal·ceì na poË·tku 19. stoletÌ,

147


kdy byly z destrukce vybÌr·ny pÌskovcovÈ ötuky. Stratigrafick˝ v˝voj zapoËal cca v polovinÏ 14. stoletÌ, kdy doölo k stavbÏ objektu se suterÈnnÌm prostorem s valenou klenbou. Na umÏle upraven˝ povrch skalnÌho bloku (kontext 13) se v dobÏ funkce sklepa ukl·daly ˙rovnÏ sediment˘ vzniklÈ v d˘sledku otÏru a osypu pÌskovce (kontexty 7ñ9). Tento v˝voj se uzav¯el na konci 15. nebo poË·tkem 16. stoletÌ (kontext 6), kdy zaËalo doch·zet k destrukci sklepa (kontext 5). PoË·tkem 19. stoletÌ doölo k v˝öe zmÌnÏnÈmu odebr·nÌ Ë·sti destrukce, a potÈ stratigrafick˝ v˝voj opÏt pokraËoval tÈmÏ¯ line·rnÏ (kontexty 10, 4, 3, 2, 1).

6. Valdötejn ñ hrad (k. ˙. Maöov, okr. Semily). Harris˘v diagram v˝voje uloûenin v interiÈru sklepa s valenou klenbou. Kresba auto¯i, 2007.


148

7. Valdötejn ñ hrad (k. ˙. Maöov, okr. Semily). P˘dorys sond 10/07, 10A/07, 10B/07, 11/07 situovan˝ch do skalnÌho bloku vymezujÌcÌ p˘dorys sklepa s valenou klenbou. Stav po rozebr·nÌ kontrolnÌho bloku C v JV rohu sklepa; bloky destrukcÌ A a B odstranÏny. Kresba K. MatÏjkov·, P. Hartman, 2007. Literatura: Hartman, Petr ñ Prost¯ednÌk, Jan, ArcheologickÈ v˝zkumy na hradu Valdötejnu v letech 2002 a 2003, Z »eskÈho r·je a PodkrkonoöÌ 17, 2004, s. 8ñ34. Macek, Petr ñ Novosadov·, Olga, StavebnÏ historick˝ pr˘zkum hradu Valdötejna, strojopis S⁄RPMO, Praha 1988. Prost¯ednÌk, Jan, Z·chrannÈ archeologickÈ v˝zkumy hrad˘ »eskÈho r·je v roce 2006, ArcheologickÈ v˝zkumy v »ech·ch 2005, Zpr·vy »AS, Supplementum, 2007 (v tisku). Pozn·mka: 1 Hartman, Petr ñ Prost¯ednÌk, Jan, ArcheologickÈ v˝zkumy na hradu Valdötejnu v letech 2002 a 2003, Z »eskÈho r·je a PodkrkonoöÌ 17, 2004, s. 8ñ34; Prost¯ednÌk, Jan, Z·chrannÈ archeologickÈ v˝zkumy hrad˘ »eskÈho r·je v roce 2006, ArcheologickÈ v˝zkumy v »ech·ch 2005, Zpr·vy »AS, Supplementum, 2007 (v tisku).

149

V. Pea: Archeologické nálezy z Èeskolipska v letech 19982000

A RCHEOLOGICK… N¡LEZY Z » ESKOLIPSKA V LETECH 1998ñ2000 VE SBÕRCE VLASTIVÃDN…HO MUZEA A GALERIE V »ESK… LÕ PÃ VladimÌr Peöa

1. ArcheologickÈ pracoviötÏ ArcheologickÈ pracoviötÏ VlastivÏdnÈho muzea a galerie v »eskÈ LÌpÏ (d·le jen VMG), do roku 2002 OkresnÌho vlastivÏdnÈho muzea a galerie, vzniklo v roce 1998 a od tÈ doby zajiöùuje archeologickÈ sluûby na ˙zemÌ okresu »esk· LÌpa, od roku 2004 na z·kladÏ dodatku k opr·vnÏnÌ o Ëinnosti p¯ÌleûitostnÏ takÈ na ˙zemÌ Mnichovohradiöùska. V prvnÌch letech svÈ Ëinnosti se zamÏ¯ilo p¯edevöÌm na spolupr·ci s Archeologick˝m ˙stavem AV »R Brno v r·mci dlouhodobÈho projektu v˝zkumu severoËesk˝ch pÌskovcov˝ch oblastÌ, kde p¯evzalo zpracov·nÌ a vyhodnocenÌ postmezolitickÈho vyuûÌv·nÌ skalnÌch p¯evis˘, a na systematickÈ budov·nÌ datab·ze archeologick˝ch lokalit a n·lez˘ s d˘razem na obdobÌ p¯ed rokem 1945. Jak je z¯ejmÈ ze struktury nÌûe uveden˝ch akcÌ za prvnÌ t¯i roky Ëinnosti pracoviötÏ, z·chrannÈ archeologickÈ v˝zkumy (d·le jen ZAV) p¯edstavovaly pouze malou Ë·st jeho n·plnÏ, coû bylo d·no nÏkolika faktory. Mezi stavebnÌky a investory neexistovalo û·dnÈ povÏdomÌ o povinnosti ohlaöovat stavby a proti osvÏtovÈ Ëinnosti se stavÏly ñ s v˝jimkou MimonÏ ñ samotnÈ stavebnÌ ˙¯ady a stavebnÌ odbory mÏstsk˝ch ˙¯ad˘, kterÈ neznaly nebo nebraly na vÏdomÌ z·kon Ë. 20/1987 Sb. o st·tnÌ pam·tkovÈ pÈËi. ÿeöenÌ nep¯ÌznivÈ situace bohuûel nenapom·hal ani refer·t kultury b˝valÈho OkresnÌho ˙¯adu, jehoû nÏkterÈ kroky byly dokonce kontraproduktivnÌ (nap¯. ¯eöenÌ p¯estupk˘ v˘Ëi pam·tkovÈmu z·konu vyznÏlo vûdy v neprospÏch archeologickÈho pracoviötÏ). Z·jem o zlepöenÌ situace p¯ekvapivÏ nevych·zel ani ze strany detaöovanÈho pracoviötÏ tehdejöÌho Pam·tkovÈho ˙stavu ⁄stÌ nad Labem v »eskÈ LÌpÏ, kterÈ podle ˙mluvy prov·dÏlo z·chrannÈ archeologickÈ v˝zkumy p¯ev·ûnÏ na ˙zemÌ okresu DÏËÌn a do dÏnÌ na »eskolipsku ofici·lnÏ nezasahovalo. 1. Okres »esk· LÌpa ñ katastry s lokalitami. 1 ñ BezdÏz, 2 ñ »esk· LÌpa, 3 ñ DolnÌ Prysk, 4 ñ Draûejov, 5 ñ Dub·, 6 ñ Hamr na Jeze¯e, 7 ñ HornÌ SvÏtl·, 8 ñ Ralsko (a ñ Str·ûov, b ñ Zbynsko, c ñ Chlum), 9 ñ Sloup v »ech·ch, 10 ñ StvolÌnky, 11 ñ Svor, 12 ñ Tr·vnÌk, 13 ñ Z·kupy. Kresba autor.


150

ArcheologickÈ pracoviötÏ VMG se pokouöelo v nÏkolika vln·ch prov·dÏt osvÏtovou Ëinnost na kompetentnÌch ˙¯adech a ve vybran˝ch obcÌch, ale bez chybÏjÌcÌch metodick˝ch pokyn˘ nad¯Ìzen˝ch org·n˘ a ˙spÏönÏ vy¯eöen˝ch kauz poruöenÌ z·kona ve prospÏch archeolog˘ nemÏly oËek·van˝ efekt. K v˝znamnÈmu zlepöenÌ situace doölo teprve v d˘sledku reorganizace st·tnÌ spr·vy v roce 2003, kdy byl OkresnÌ ˙¯ad v »eskÈ LÌpÏ zruöen a jeho pravomoce p¯eöly na novÏ z¯Ìzen˝ Krajsk˝ ˙¯ad v Liberci. Od tÈ doby poËet z·chrann˝ch akcÌ strmÏ nar˘st· a za poslednÌ t¯i roky se st·le zvyöuje takÈ poËet soukrom˝ch osob ohlaöujÌcÌch stavebnÌ akce. 2. P¯ehled Uveden˝ p¯ehled nenÌ vyËerp·vajÌcÌm soupisem vöech archeologick˝ch ud·lostÌ, kterÈ na »eskolipsku do roku 2000 probÏhly. V soupisu nejsou zahrnuty v˝zkumy pÌskovcov˝ch p¯evis˘ probÌhajÌcÌ v letech 1994ñ2001, kterÈ byly zË·sti p¯edbÏûnÏ publikov·ny1 a v souËasnosti probÌh· jejich kompletnÌ zpracov·nÌ. D·le nejsou uv·dÏny n·lezy a akce z Dokeska, MimonÏ a Zahr·dek, kterÈ jiû byly podrobnÏ publikov·ny v r·mci archeologickÈ topografie »eskolipska.2 V soupise takÈ chybÌ nÏkterÈ n·lezy z povrchov˝ch sbÏr˘, kterÈ dosud nejsou zpracov·ny. PravÏk· Ë·st p¯in·öÌ pouze doplÚujÌcÌ informace k jiû zn·m˝m a Ë·steËnÏ publikovan˝m lokalit·m (mezolit v DolnÌ »ernÈ NovinÏ u Hamru, polykulturnÌ lokality StvolÌnky I a hradnÌ sk·la ve Sloupu). ArcheologickÈ akce v letech 1998ñ2000 p¯inesly nÏkolik zajÌmav˝ch informacÌ k vrcholnÏ st¯edovÏkÈmu osÌdlenÌ »eskolipska. PravdÏpodobn˝ relikt obytnÈ stavby a stratigrafick· sekvence 13. aû 15. stoletÌ poch·zÌ ze st¯edu obce BezdÏz. V DubÈ byla v ¯ezu objevena polozemnice z 15. stoletÌ. MenöÌ z·chrannÈ v˝zkumy p¯inesly prvnÌ doklady st¯edovÏkÈho osÌdlenÌ obcÌ DolnÌ Prysk u KamenickÈho äenova, NedvÏzÌ na Dubsku a Chlumu v Ralsku. Soubory keramiky z hrad˘ Fredevald (k. ˙. DolnÌ Prysk), Sloup a Milötejn (k. ˙. Tr·vnÌk) odpovÌdajÌ dosud zn·m˝m informacÌm o st·¯Ì tÏchto sÌdel, podobnÏ jako malÈ soubory ze skl·¯skÈ hutÏ u Svoru a zaniklÈ vesnice Niederschwarzwald u Hamru. P¯ehled doplÚuje nÏkolik mimosÌdliötnÌch lokalit na vrcholech kopc˘ (NedvÏzÌ u Draûejova, Bou¯n˝ u HornÌ SvÏtlÈ) nebo v trvale zalesnÏnÈ krajinÏ (Ralsko) (obr. 1). 3. Soupis lokalit a akcÌ PravÏk HAMR NA JEZEÿE ñ Zanikl· ves DolnÌ »ern· Novina Akce: 2000, exkurze VladimÌr Peöa, Ji¯Ì A. Svoboda, Lenka Jaroöov·. Kultura: Mezolit. P¯i n·vötÏvÏ zaniklÈ st¯edovÏkÈ osady Niederschwarzwald jsme zpozorovali p¯ed jednÌm z vytesan˝ch sklep˘ (viz st¯edovÏk) ve v˝chodnÌm z·vÏru zalesnÏnÈho ˙dolÌ pomÏrnÏ ËerstvÈ naruöenÌ sediment˘ (obr. 2, 3). P¯ed sklepem byla vybr·nÌm svahov˝ch kuûel˘ a n·sledn˝m nasyp·nÌm materi·lu do svahu vytvo¯ena 2. Hamr na Jeze¯e: ZSO DolnÌ »ern· Novina (Niederschwarzwald) na pl·nku K.Suske, podle Tille 1939ñ40. 1 ñ mÌsto Suskeho sond·ûe, 2ñ6 tesanÈ sklepy.

151


3. Hamr na Jeze¯e: ZSO DolnÌ »ern· Novina ñ sklep Ë. 6. Foto autor. ploöina o rozmÏrech zhruba 4 × 4 m. Z opröelÈho v˝hozu jsme shrom·ûdili soubor ötÌpanÈ industrie, obsahujÌcÌ 17 pazourkov˝ch ˙ötÏp˘ mezolitickÈho st·¯Ì.3 Neobvykl· poloha kamennÈ industrie by mohla naznaËovat, ûe mal˝ skalnÌ v˝choz mohl b˝t p˘vodnÏ p¯evislou skalkou, jejÌû p¯evisl· Ë·st destruovala do dneönÌ podoby buÔ p¯ÌrodnÌmi procesy (malÈ ¯ÌcenÌ nebo rychlÈ zvÏtr·v·nÌ lok·lnÌho mÏkkÈho pÌskovce), nebo ËinnostÌ ËlovÏka v obdobÌ existence st¯edovÏkÈ aû ranÏ novovÏkÈ vesnice. N·lezy jsou uloûeny v AR⁄ AV »R v BrnÏ, pracoviötÏ DolnÌ VÏstonice. SLOUP v »ech·ch ñ HradnÌ sk·la Akce: 1) 1984, sbÏr rodiny Gelnarov˝ch. Kultura: Doba bronzov· (?). OjedinÏl˝ velk˝ stÏnov˝ fragment pravÏkÈ keramiky nalezen spolu s Ëetn˝m vrcholnÏ st¯edovÏk˝m materi·lem (viz nÌûe) v sedimentech splaven˝ch z hradnÌ sk·ly na neup¯esnÏnÈm mÌstÏ. Poch·zÌ z n·doby vnÏ patrnÏ slabÏ drsnÏnÈ (povrch z velkÈ Ë·sti odlomen) a uvnit¯ vyhlazenÈ. Uloûen ve VMG ñ p¯. Ë. 48/98, inv. Ë. A-18787. Akce: 2) 1998, archeologick˝ v˝zkum Ji¯Ì Waldhauser, VladimÌr Peöa, Petr JenË. Kultura: Luûick· kultura. V lÈtÏ 1998 probÏhl zjiöùovacÌ v˝zkum na severnÌm ˙patÌ hradnÌ sk·ly, kter˝ mÏl za cÌl ovÏ¯it stratigrafickÈ ˙daje staröÌch badatel˘ (p¯edevöÌm E. Gebauera) a doloûit latÈnskou kulturnÌ vrstvu nebo n·lezy. V˝sledkem sond·ûe, vedenÈ od paty skalnÌ stÏny svahov˝m kuûelem aû k mÌstnÌ komunikaci v ˙rovni nivnÌch luk kolem hradu, je rozs·hl˝ soubor pravÏkÈ keramiky (vÏtöinou luûick· kultura), kter˝ zatÌm Ëek· na svÈ zpracov·nÌ. SouË·stÌ v˝zkumu bylo takÈ poloûenÌ zjiöùovacÌ sondy v puklinÏ na v˝chodnÌ stranÏ sk·ly, kde se poda¯ilo zdokumentovat splachovou stratigrafii s pravÏk˝mi a historick˝mi n·lezy. Soubor je uloûen ve VMG ñ p¯. Ë. 66/98.


152

4. StvolÌnky I ñ keramika staröÌ doby ¯ÌmskÈ z v˝zkumu L. Franze v l. 1932ñ33 (1ñ3) a sbÏr z r. 1998 (4ñ8). Kresba autor. STVOLÕNKY ñ StvolÌnky Ie Akce: 1998, sbÏr Ji¯Ì A. Svoboda, VladimÌr Peöa, Lenka Jaroöov· ad. Kultura: Mezolit, staröÌ doba ¯Ìmsk·. P¯i kontrole stavu lokality (StvolÌnky I podle J. Svobody)4 byl shrom·ûdÏn menöÌ soubor pravÏk˝ch n·lez˘ na vyk·cenÈ pasece severnÏ od dosud zn·m˝ch sublokalit Ic ñ Id, v okruhu zhruba 20 m od sou¯adnicovÈho bodu Z402: J50 (ZM10), oznaËen˝ jako lokalita Ie. »ty¯i drobnÈ ˙ötÏpy z r˘znorod˝ch surovin (öed˝ pazourek, k¯emenec, 1 kus p¯ep·len) pravdÏpodobnÏ odpovÌdajÌ mezolitickÈmu horizontu.5 Keramiku p¯edstavuje 17 zlomk˘ n·dob vyroben˝ch bez hrnËÌ¯skÈho kruhu, z nichû vÏtöina je druhotnÏ p¯ep·lena do svÏtle hnÏdoöed˝ch aû hnÏd˝ch odstÌn˘ (2,5Y 6/2 ñ 10YR 5/3ñ4). »ast˝m v˝zdobn˝m motivem jsou r˝hy vedenÈ v r˘zn˝ch smÏrech (obr. 4:5ñ8). ZesÌlen˝ okraj se ûl·bkem (obr. 4:4) hnÏdÈho v˝palu (7,5YR 5/3) je vnÏ hlazen˝, uvnit¯ hruböÌho povrchu. Keramika dob¯e zapad· do souboru z v˝zkumu L. Franze na poË·tku 30. let, kter˝ zde zachytil osÌdlenÌ od z·vÏru doby latÈnskÈ do staröÌ doby ¯ÌmskÈ (vËetnÏ stupnÏ B1 dle K. MotykovÈ ñ äneidrovÈ).6 N·lezy z Franzova v˝zkumu, s v˝jimkou dvou jiû d¯Ìve zve¯ejnÏn˝ch n·dob,7 byly zatÌm publikov·ny jen v˝bÏrovÏ.8 Soubor je uloûen ve VMG ñ p¯. Ë. 57/98. Vrcholn˝ st¯edovÏk aû novovÏk BEZDÃZ ñ Ëp. 21 Akce: 2000, ZAV VladimÌr Peöa D˘m Ëp. 21 stojÌ v severnÌ (hornÌ) frontÏ b˝valÈho n·mÏstÌ st¯edovÏkÈho mÏsteËka v jeho severoz·padnÌm cÌpu, odkud vych·zÌ komunikace do sedla mezi Velk˝m a Mal˝m BezdÏzem. Tato komunikace existovala zcela jistÏ jiû od st¯edovÏku, protoûe ze sedla vede v˝stup na Mal˝ BezdÏz s relikty st¯edovÏk˝ch staveb a ze samotnÈho prostoru sedla poch·zejÌ rovnÏû st¯edovÏkÈ n·lezy.9 DneönÌ rodinnÈ vilce Ëp. 21 p¯edch·zela podle mapy stabilnÌho katastru (z r. 1842, obr. 5) usedlost s objektem v podÈlnÈ ose komunikace a zadnÌm traktem do tvaru L.

153


5. BezdÏz Ëp. 21 ñ p˘vodnÌ usedlost na mapÏ stabilnÌho katastru (1842) a souËasn· situace.


154

Postup v˝zkumu: V r·mci p¯edstihovÈho v˝zkumu p¯ed stavbou bazÈnu v z·padnÌm sousedstvÌ domu byly poloûeny dvÏ zjiöùovacÌ sondy 1/2000 a 2/2000, kaûd· o rozmÏrech 70 × 200 cm a prohloubeny aû na podloûnÌ (?), sterilnÌ jÌl v hloubce kolem 100 cm (obr. 6). V sondÏ 1/00 byla v hl. 60 ñ 95 cm odkryta Ë·st zahloubenÈho objektu 1. Druh· etapa v˝zkumu probÏhla po vybagrov·nÌ j·my pro bazÈn, kterÈ odtÏûilo sedimenty do hloubky kolem 60 cm (v prostoru sondy 1/00). N·slednÏ byla cel· plocha zaËiötÏna a v jiûnÌ polovinÏ zjiötÏna kulturnÌ vrstva souvisejÌcÌ s objektem 2. V severnÌ Ë·sti stavebnÌ j·my byl nedaleko p˘vodnÌ sondy 2/00 zdokumentov·n severnÌ profil, obsahujÌcÌ rozs·hlou destrukci d¯evo hlinitÈ stavby (objekt 3). S ohledem na proporce bazÈnu stavba dos·hla dostateËnÈ hloubky a v˝zkum p¯Ìpadn˝ch hluböÌch n·lezov˝ch situacÌ jiû pro

6. BezdÏz Ëp. 21 ñ celkov· situace, sonda 1/00 se zahlouben˝m objektem 1 a severnÌm profilem AB, objekt 2 zË·sti odkryt˝ v ploöe. Kresba autor.

155


nedostatek Ëasu nepokraËoval. Povrch objektu 2 i objekt 1 byly p¯ekryty silnou vrstvou pÌsku a v souËasnÈ dobÏ jsou zakonzervov·ny pod bazÈnem pro p¯Ìpadn˝ budoucÌ v˝zkum.

7. BezdÏz Ëp. 21 ñ sonda 1/00: st¯edovÏk· keramika z ˙rovnÏ 0ñ10 cm (A), 10ñ20 cm (B) a 20ñ30 cm (C). Kresba autor.


156

Sonda 1/00 s objektem 1: HornÌch 40 cm tvo¯Ì nesoudrûn· öed· hlÌna (vrstva 1) s velk˝m mnoûstvÌm drobn˝ch znÏlcov˝ch kamen˘, p¯ipomÌnajÌcÌ svou strukturou nav·ûku Ëi v˝raznÏ promÌöen˝ sediment (obr. 6). Obsahuje st¯edovÏkou i novovÏkou keramiku. Na b·zi tÈto vrstvy se v severov˝chodnÌ Ë·sti nach·zela koncentrace kamen˘ v ploöe, navozujÌcÌ dojem jednoduchÈho dl·ûdÏnÌ Ëi ötÏtov·nÌ. NÌûe v hloubce 30/40 ñ 50/60 cm n·sleduje vrstva (2) silnÏ prostoupen· ploch˝mi znÏlcov˝mi kameny do velikosti 10 cm

8. BezdÏz Ëp. 21 ñ sonda 1/00: st¯edovÏk· keramika z ˙rovnÏ 30ñ40 cm (D) a objektu 1 (E). Kresba autor.

157


(zejmÈna ve st¯ednÌ Ë·sti sondy), kterÈ vyplÚujÌ jÌlovitÈ polohy. V tÈto vrstvÏ se jiû novovÏk· keramika neobjevuje a st¯edovÏk· je mÈnÏ poËetn· neû ve vrstvÏ 1. Po odstranÏnÌ vrstvy 2 se v jÌlu objevil ov·ln˝ obrys Ë·sti zahloubenÈho objektu 1 (obr. 6), kter˝ byl v hornÌ polovinÏ vyplnÏn nahnÏdl˝m nekompaktnÌm jÌlem (vrstva 3a) a nÏkolika vÏtöÌmi znÏlcov˝mi kameny, v dolnÌ Ë·sti potom tmavöÌ jÌlovitou humÛznÌ hlÌnou (vrstva 3b). St¯edovÏk· keramika se vyskytuje v obou ˙rovnÌch objektu 1.

9. BezdÏz Ëp. 21 ñ dole: sonda 1/00 ñ st¯edovÏk· keramika z ˙rovnÏ 10ñ20 cm (B); naho¯e: keramika z kulturnÌ vrstvy objektu 2. Kresba autor.


158

ArcheologickÈ n·lezy ze sondy 1/00 p¯edstavuje p¯edevöÌm vrcholnÏ st¯edovÏk· keramika. N·lezy jsou t¯ÌdÏny podle hloubky v 10 cm intervalech. Z ˙rovnÏ 0 ñ 10 cm poch·zÌ 70 zlomk˘, z toho 15 n·leûÌ novovÏkÈ keramice. St¯edovÏkou svÏtlou ËervenÏ malovanou hrnËinu zastupujÌ zejmÈna okraje ovalenÈ (typ 232)10 a p¯ehnutÈ (typ 111?)11

10. BezdÏz Ëp. 21 ñ ûeleznÈ p¯edmÏty: 1, 9 ñ sonda 1/00, hl. 20ñ40; 3ñ6 ñ sonda 1/00, objekt 1; 2 ñ plocha, objekt 2; 7, 8 a 11 ñ plocha (objekt 2 ?); 10 ñ podkova ze zahrady Ëp. 21. Kresba autor.

159


(obr. 7:A). Z ˙rovnÏ 10 ñ 20 cm poch·zÌ 68 zlomk˘ keramiky ñ z toho kolem 10 drobn˝ch fragment˘ novovÏkÈ polokameniny, zelenoûlutÏ polÈvan˝ch kachl˘, glazovanÈ hrnËiny a 1 zlomek skla l·hve. Mezi st¯edovÏkou ËervenÏ malovanou hrnËinou se opÏt objevujÌ okraje ovalenÈ a novÏ okraj s okruûÌm (typ 151)12 (obr. 7:B, 9:B). PoËetn˝ soubor poch·zÌ z ˙rovnÏ 20 ñ 30 cm a obsahuje 108 st¯edovÏk˝ch a 5 novovÏk˝ch zlomk˘ keramiky. »ervenÏ malovanou hrnËinu zastupujÌ okraje ovalenÈ a r˘znÈ varianty proûlaben˝ch okruûÌ (typ 151) (obr. 7:C). Z vrstvy byl zÌsk·n jeden ûelezn˝ h¯ebÌk (obr. 10:1). V hloubce 30 ñ 40 cm se nach·zela jiû pouze st¯edovÏk· neglazovan· hrnËina v poËtu 44 zlomk˘ a ûelezn˝ p¯edmÏt v podobÏ tyËky kruhovÈho pr˘¯ezu (obr. 10:9). ObjevujÌ se okraje s okruûÌm staröÌch variant (niûöÌ silnÏjöÌ a vysokÈ neprofilovanÈ ñ typ 151), jedno okruûÌ nese rytou vlnici a stÏnov˝ fragment polokameninovÈ n·doby plastickou vlnici (obr. 8:D). NejvÏtöÌ dÌl keramiky obsahuje nÌûe leûÌcÌ vrstva s v˝plnÌ objektu ñ celkem 263 zlomk˘ st¯edovÏkÈ hrnËiny. OjedinÏle se vyskytuje vysokÈ profilovanÈ okruûÌ (typ 161), mÌrnou p¯evahu majÌ vyööÌ jednoduch· okruûÌ nad archaick˝mi niûöÌmi. V objektu se dochovala i vÏtöÌ torza hrnc˘ (obr. 8:E). Nalezeny byly 4 silnÏ zkorodovanÈ ûeleznÈ p¯edmÏty, patrnÏ h¯eby a skoby (obr. 10:3-6). Plocha s objektem 2: HrubÈ zaËiötÏnÌ plochy po skr˝vce hornÌch vrstev zeminy odhalilo nÏkolik situacÌ, jejichû vz·jemnou spojitost nebylo moûnÈ s jistotou urËit. V blÌzkosti v˝chodnÌ stÏny j·my (u domu) byla pozorov·na znaËn· koncentrace kamen˘. Zhruba uprost¯ed plochy (severnÏ od sondy 1/00) byla do jÌlovitÈho dna zapuötÏna k˘lov· jamka, vyplnÏn· zuhelnatÏl˝m d¯evem borovice Pinus sp. (za urËenÌ vöech vzork˘ dÏkuji Petru KoË·rovi, ZIP, o. p. s., PlzeÚ). V okolÌ jamky leûely velkÈ kusy vyp·lenÈ mazanice a silnÏ zkorodovanÈ ûeleznÈ p¯edmÏty ñ mezi nimi i polovina st¯edovÏkÈ ostruhy (obr. 10:7, 8, 11). SevernÏ od jamky se nach·zely zvÌ¯ecÌ kosti (v tabulce jako Ñobjekt 2?ì), ojedi-

11. BezdÏz Ëp. 21 ñ objekt 2: pÌskovcovÈ kv·d¯Ìky na okraji znÏlcov˝ch ploten, zapuötÏnÈ do hornÌ Ë·sti sedimentu objektu 1 (v sondÏ 1/00). Foto autor.


160

nÏlÈ vrcholnÏ st¯edovÏkÈ zlomky keramiky (vËetnÏ 2 okraj˘ profilovan˝ch okruûÌ typu 161), dvÏ koncentrace uhlÌk˘ z borovÈho d¯eva a malÈ shluky p¯ep·lenÈ mazanice. V jihoz·padnÌ Ë·sti plochy a v z·padnÌm sousedstvÌ sondy 1/00 byla zachycena kulturnÌ vrstva objektu 2 (obr. 6, 11). Udusan˝ jÌl byl pokryt uhlÌky rozpt˝len˝mi i v koncentracÌch a mÌsty shluky p¯ep·lenÈ mazanice. Na jiûnÌ stranÏ se poda¯ilo zachytit ohraniËenÌ objektu v podobÏ seskupenÌ ploch˝ch znÏlcov˝ch kamen˘, kterÈ snad p¯edstavujÌ destruovanou kamennou strukturu (na sucho kladenou podezdÌvku?). ZnÏlcovÈ plotny byly na v˝chodnÌ stranÏ zakonËeny dvÏma otesan˝mi pÌskovcov˝mi kv·dry v odsazenÈ pozici, kterÈ jsou jiû zasazeny do z·sypu hornÌ Ë·sti ov·lnÈ j·my ñ objektu 1, z nÏhoû se poda¯ilo zachytit pokraËov·nÌ. Stratigrafick· poloha z¯etelnÏ ukazuje, ûe objekt 1 je staröÌ neû kamenn· struktura (zeÔ?) objektu 2. Z kulturnÌ vrstvy byl zÌsk·n menöÌ soubor st¯edovÏkÈ keramiky a silnÏ zkorodovan˝ h¯eb (obr. 10:2). Mimo ËervenÏ malovanou hrnËinu s okraji mladöÌch variant okruûÌ stojÌ za pozornost fragment hrnce s kalichovit˝m n·bÏhem okraje a v˝raznou p¯ÌmÏsÌ slÌdy v ost¯ivu (obr. 9). Vnit¯nÌ strana hrnce je pokryta silnou p¯ipeËenou krustou p¯edstavujÌcÌ snad dehet. Ze slÌdnatÈho materi·lu je i nÏkolik dalöÌch stÏnov˝ch fragment˘. V˝öe zmÌnÏn· n·lezov· situace v okolÌ k˘lovÈ jamky by mohla b˝t pokraËov·nÌm tohoto objektu d·le k severov˝chodu. Z plochy severnÏ od k˘lovÈ jamky poch·zÌ takÈ fragment strusky, jejÌû spojitost s objektem 2 vöak nelze jednoznaËnÏ prok·zat, protoûe se nepoda¯ilo doloûit hranice novovÏkÈ poruchy, zjiötÏnÈ sondou 2/00. Podle v˝sledk˘ metalografickÈ anal˝zy, za nÌû dÏkuji V·clavu CÌlkovi a AnnÏ LangerovÈ (G⁄ AV »R Praha), se jedn· o strusku po zpracov·nÌ ûeleza. Podle autor˘ anal˝zy obsahy olova, titanu a hlinÌku odpovÌdajÌ bÏûnÈ ûeleznÈ rudÏ a jsou v souladu s mÌstnÌmi ûelezivci (resp. ûelezit˝mi pÌskovci). ChemickÈ sloûenÌ strusky je uvedeno v tabulce (mikrosonda Jeol JXA-50 A, obr. 15): Oxid

Na O

MgO

Al O

SiO

PO

SO

KO

CaO

TiO

MnO

Fe O

Celkem v %

v%

0,91

0,79

3,67

30,24

0,95

0,39

1,03

2,05

0,35

0,17

59,45

100

2

2

3

2

2

5

3

2

2

2

3

Sonda 2/00: V severnÌ Ë·sti pozdÏjöÌ j·my byla poloûena zjiöùovacÌ sonda 2, kter· dos·hla maxim·lnÌ hloubky 130 cm. V hloubce 55 cm vystupovaly z jiûnÌ stÏny velkÈ kamennÈ desky p¯edstavujÌcÌ z¯ejmÏ dlaûbu. JÌlovit˝ sediment pokraËoval od hloubky 110 cm nesourod˝m jÌlem s hlÌnou. Poruöenou stratigrafii dokl·dajÌ i st¯edovÏkÈ a novovÏkÈ n·lezy, kterÈ jsou v celÈ mocnosti sediment˘ promÌch·ny a dokl·dajÌ vÏtöÌ z·sahy do terÈnu v pr˘bÏhu mladöÌho novovÏku. MenöÌ Ë·st fragment˘ pat¯Ì novovÏkÈ glazovanÈ hrnËinÏ (nap¯. mÌsa s hrub˝m ost¯ivem a hnÏdozelenou glazurou ñ obr. 12:1, n·doba s oboustrannou fialovÏ hnÏdou glazurou ñ obr. 12:2), ËastÏji je zastoupena kamenina (dûb·ny s plastick˝m dekorem a l·hve ñ obr. 12:7, 9ñ11), bÏlnina (obr. 12:4ñ5) a nejËastÏji uûitkov· polokamenina s oboustrannou jednolitou hnÏdou polevou, datovatelnou do z·vÏru 19. a prvnÌ poloviny 20. stoletÌ (v˝jimkou je mÌsa s vnit¯nÌ bÏlavou polevou a rozpit˝m modr˝m malov·nÌm ñ obr. 12:3). Za zmÌnku stojÌ zaku¯ovan· keramika a fragmenty z pek·Ë˘ (obr. 12:6, 8, 12). Mezi 26 zlomky svÏtlÈ st¯edovÏkÈ hrnËiny byly zastoupeny po jednom okraje s okruûÌm typu 151 a 161, zlomky dûb·nku a p¯ep·lenÈ drûadlo pokliËky s p¯itaven˝mi kapkami skla. VyhodnocenÌ malÈho souboru fragment˘ skla se ujal Michal Gelnar (Nov˝ Bor / Praha) v r. 2001. Zastoupen je fragment l·hve z azurovÈho skla s vysr·ûenou mÏdÌ pravdÏpodobnÏ z poslednÌ t¯etiny 19. stoletÌ, plochÈ sklo z¯ejmÏ z malÈ okennÌ tabulky datovatelnÈ do 18./19. aû prvnÌ poloviny 19. stoletÌ a zlomky silnostÏnnÈho, patrnÏ tabulovÈho skla, kterÈ proölo siln˝m zah¯·tÌm a potÈ se dostalo do kontaktu s popelem. Je za¯aditelnÈ do konce 19. aû prvnÌ poloviny 20. stoletÌ.

161


Objekt 3 v profilu stavebnÌ j·my: Profil v dÈlce 2,5ñ5,2 m od stÏny domu Ëp. 21 dos·hl vzhledem ke stoupajÌcÌmu terÈnu hloubky 120 cm. Pod vrstvou tr·vnÌku a recentnÌ suti pokraËoval od hloubky 30 cm aû ke dnu j·my ûlutobÈûov˝ pÌsËit˝ jÌl aû jÌlovit˝ pÌsek promÌöen˝ mal˝mi ˙lomky p¯ep·lenÈ mazanice. Na dvou mÌstech se v profilu r˝sovaly v˝raznÈ j·movitÈ ˙tvary vyplnÏnÈ bloky mazanice p¯ep·len˝mi do Ëerna aû Ëervena (obr. 13). V z·padnÌm z nich bylo p¯i zaËiötÏnÌ profilu zÌsk·no 6 nev˝razn˝ch zlomk˘ vrcholnÏ st¯edovÏkÈ keramiky.

12. BezdÏz Ëp. 21 ñ sonda 2/00: novovÏk· keramika. Kresba autor.


162

ZvÌ¯ecÌ kosti (Miriam N˝vltov· Fiö·kov·, AR⁄ AV »R Brno) Osteologick· anal˝za nevelkÈho souboru zvÌ¯ecÌch kostÌ nep¯inesla û·dnÈ neobvyklÈ v˝sledky. Bez ohledu na datov·nÌ n·lezov˝ch situacÌ do vrcholnÈho st¯edovÏku (objekt 1 a 2, 1/00: 30ñ40 cm), do novovÏku (2/00), nebo situacÌ smÌöen˝ch Ëi nejasn˝ch (1/00: 10ñ30 cm, objekt 3) se shodnÏ vyskytujÌ nejbÏûnÏjöÌ druhy dom·cÌch zvÌ¯at (prase, kr·va, ovce/koza, pes), z nichû prase dom·cÌ je nejpoËetnÏjöÌ ve vöech horizontech. Strukturu materi·lu shrnuje tabulka: Sonda

Hloubka

Určení

Popis

1/00

10 − 20 cm

kráva

premolár, 2 zl. diafýz neurč.

1/00

20 − 30 cm

ovce/koza ? prase dom.

2 zl. diafýz malého přežvýkavce zl. žebra, zlomek lebky a spodní řezák

1/00

30 − 40 cm

ovce/koza ? kráva

zl. dlouhé kosti malého přežvýkavce zl. zubu

1/00

objekt 1

prase dom. ovce/koza ?

ulna, zl. žeber, 4 zl. roztříštěné lebky, tybie, horní čelist s pravou stoličkou 3 zl. žeber a dlouhých kostí menších zvířat

1/00

objekt 2

pes ?

horní čelist

objekt 2 ?

kráva ? prase dom.

žebro ohryzaný kloub

objekt 3

prase dom.

žebra prasete

1/00

V pr˘bÏhu v˝zkumu p¯edal majitel domu Ëp. 21 pan Aleö Janda st¯edovÏkou podkovu, kterou nalezl v devades·t˝ch letech v jihov˝chodnÌ Ë·sti zahrady p¯i s·zenÌ stromku. Podkova v·ûÌ po oËiötÏnÌ a konzervaci 235 g a m· rozmÏry 10,5 × 12,5 cm. Vöechny n·lezy z v˝zkumu Ëp. 21 jsou uloûeny ve VMG ñ p¯. Ë. 189/2000. Datov·nÌ n·lezovÈ situace: NejpodrobnÏjöÌ stratigrafickÈ informace poskytl zjiöùovacÌ v˝zkum sondy 1/00, kter˝ naznaËuje v tomto prostoru vÌce mÈnÏ kontinu·lnÌ n·r˘st sediment˘, ale vÏtöinou z¯ejmÏ bez polohy keramiky in situ. Objekt 1 na dnÏ sondy vyplÚovala keramika s p¯evl·dajÌcÌmi okraji tvaru okruûÌ vËetnÏ niûöÌch staröÌch variant, kterÈ jsou na »eskolipsku datov·ny

13. BezdÏz Ëp. 21 ñ severnÌ profil stavebnÌ j·my s vyho¯el˝m objektem 3.

163


do z·vÏru 13. aû prvnÌ t¯etiny 14. stoletÌ.13 P¯Ìtomnost materi·lu jiû ze 13. stoletÌ dokl·d· okruûÌ s rytou vlnicÌ v hloubce 30ñ40 cm. V˝öe se vedle p¯ev·ûnÏ mladöÌch typ˘ okruûÌ (vysok˝ typ 151, profilovan˝ typ 161) z pr˘bÏhu 14. stoletÌ objevujÌ ovalenÈ okraje, kterÈ v nejvyööÌ Ë·sti stratigrafie sondy 1/00 p¯evaûujÌ. OvalenÈ okraje jsou ¯azeny do z·vÏru 14. aû prvnÌ t¯etiny 15. stoletÌ, ojedinÏlÈ okraje p¯ehnutÈ jsou jiû produktem 15. stoletÌ.14

14. BezdÏz Ëp. 21 ñ objekt 3: uk·zky p¯ep·lenÈ mazanice. Kresba autor.


164

Stratigrafie naznaËuje dvÏ etapy promÌöenÌ sedimentu, kterÈ se vz·jemnÏ nep¯ekr˝vajÌ. PrvnÌ nastalo nejpozdÏji do druhÈ t¯etiny 14. stoletÌ a postihlo ˙roveÚ od hloubky 30/40 cm ñ mohlo by p¯ÌpadnÏ souviset se zahloubenÌm objektu 1, eventuelnÏ objektu 2, ËÌmû doölo k poruöenÌ nejstaröÌ ˙rovnÏ ze z·vÏru 13. stoletÌ (poloha nÌzkÈho okruûÌ s rytou vlnicÌ nad objektem s mladöÌmi typy okruûÌ). DruhÈ je datov·no pr˘nikem nepoËetnÈ glazovanÈ novovÏkÈ keramiky do hornÌ poloviny souvrstvÌ, obsahujÌcÌ p¯evaûujÌcÌ keramiku 14./15. a 15. stoletÌ. Nejednalo se vöak o v˝raznÏjöÌ z·sah, protoûe s klesajÌcÌ hloubkou nar˘stajÌ mladöÌ typy st¯edovÏk˝ch okraj˘. ObtÌûnÏjöÌ je datov·nÌ objektu 2, z jehoû prozkoumanÈ plochy poch·zÌ pouze malÈ mnoûstvÌ n·lez˘, kterÈ nejsou chronologicky homogennÌ. Podle v˝skytu mladöÌch variant okruûÌ a s p¯ihlÈdnutÌm k superpozici v˘Ëi staröÌmu objektu 1 lze spÌöe uvaûovat o jeho datov·nÌ do pr˘bÏhu 14. stoletÌ. Do tohoto obdobÌ vöak p¯Ìliö nezapad· torzo hrnce s n·bÏhem kalichovitÈho okraje a v˝razn˝m slÌdnat˝m ost¯ivem, kterÈ by odpovÌdalo staröÌmu obdobÌ pr˘bÏhu 13. stoletÌ. Krusty p¯ipeËenin a slepitelnost nÏkolika zlomk˘ tÈto n·doby p¯itom zpochybÚuje ojedinÏlou intruzi ze staröÌch sediment˘. PodobnÈ kalichovitÏ rozev¯enÈ okruûÌ (ovöem bez slÌdy v ost¯ivu) je doloûeno z nepublikovanÈho v˝zkumu zemnice v Ku¯Ìvodech,14 kter· obsahuje keramiku od konce 13. stoletÌ do doby kolem poloviny 14. stoletÌ. N·lezov· situace v severnÌ polovinÏ plochy v˝zkumu ukazuje v˝raznÈ poruöenÌ do hloubky kolem 120 cm, kterÈ je novovÏk˝mi n·lezy v sondÏ 2/00 datov·no do z·vÏru 19. stoletÌ nebo do prvnÌ t¯etiny 20. stoletÌ. Zda s tÌmto obdobÌm, p¯ÌpadnÏ s obdobÌm novovÏkÈ usedlosti, jejÌû hospod·¯sk˝ trakt st·l podle mapy stabilnÌho katastru zhruba v tÏchto mÌstech, souvisÌ mohutn· destrukce d¯evohlinitÈ stavby (objekt 3), nenÌ jednoznaËnÈ. Objekt 3 zanikl podle p¯ep·len˝ch a zborcen˝ch mazanicov˝ch blok˘ poû·rem a stopy ohnÏ nese takÈ novovÏk· keramika a sklo v sondÏ 2/00, kter· v tomto p¯ÌpadÏ ukazuje k nÏkterÈmu z poû·r˘ obce v 19 aû 20. stoletÌ. St¯edovÏk· keramika souËasnÏ ukazuje, ûe st¯edovÏkÈ n·lezovÈ situace zasahovaly aû do tohoto prostoru, kde byly zniËeny pozdÏjöÌmi stavebnÌmi aktivitami. Shrneme-li v˝sledky v˝zkumu u domu Ëp. 21, poda¯ilo se zachytit z·stavbu jednÈ ze st¯edovÏk˝ch parcel mÏsteËka vysaze-

15. BezdÏz Ëp. 21 ñ celkov· anal˝za strusky (mikrosonda)

165


nÈho pod ranÏ gotick˝m kr·lovsk˝m hradem BezdÏz.16 NejstaröÌ osÌdlenÌ je keramikou doloûeno od konce 13. stoletÌ. Do staröÌ etapy 14. stoletÌ patrnÏ n·leûejÌ dva zË·sti se p¯ekr˝vajÌcÌ objekty 1 a 2, jejichû funkce nenÌ jasn·. Kamenn· destrukce a otesanÈ pÌskovcovÈ kv·dry objektu 2 svÏdËÌ o existenci stavby, ale neumoûÚujÌ bliûöÌ rekonstrukci. OsÌdlenÌ na parcele kontinu·lnÏ probÌhalo p¯inejmenöÌm aû do poloviny 15. stoletÌ. Vzhledem k absenci novovÏk˝ch vrstev se mladöÌ aktivity buÔ odehr·valy v jinÈ Ë·sti parcely, nebo byly tyto sedimenty z mÌsta v˝zkumu druhotnÏ odstranÏny. »ESK¡ LÕPA ñ PtaËÌ louka Akce: 2000, ZAV VladimÌr Peöa. LiniovÈ v˝kopy v jiûnÌ Ë·sti »eskÈ LÌpy, mezi starou a novou silnicÌ na Prahu, se nach·zejÌ v prostoru jiû od st¯edovÏku zmiÚovanÈ PtaËÌ louky, kter· pat¯ila zejmÈna v pr˘bÏhu mladöÌho novovÏku k oblÌben˝m mÌst˘m sportovnÌch a kulturnÌch aktivit spolk˘ i jednotlivc˘. V prostoru ulic äkrÈtova, Na PtaËÌ louce, Pod H˘rkou, Buckova, 5. kvÏtna a HrubÌnova se pod recentnÌmi vrstvami nach·zÌ tvrd˝ horizont kompaktnÌho tmavÏ hnÏdÈho hlinitÈho pÌsku, kter˝ nased· na pÌskovcovÈ podloûÌ. Vrstva o promÏnlivÈ mocnosti od 20 do 50 cm obsahuje mÌsty znaËnÈ mnoûstvÌ silnÏ fragment·rnÌ keramiky z vrcholnÈho st¯edovÏku a ËasnÈho novovÏku, zdokumentov·na byla u Ëp. 1958, 1808, 1213, 1214, 1950, 2996, 1971, 1556, 1216, 1357, 1361, 1887, 1888, 2130 a 2131. V uveden˝ch profilech nebyly z¯etelnÈ û·dnÈ objekty. NenÌ vylouËeno, ûe se jedn· o starÈ nav·ûky (datum post quem p¯edstavuje vilov· Ëtvrù z doby p¯ed r. 1930, respektive absence keramiky mladöÌho novovÏku), kter˝mi se zav·ûely mok¯inatÈ louky v prostoru PtaËÌ louky. Keramika je uloûena ve VMG ñ p¯. Ë. 63/2007, v˝bÏr dokumentovan˝ch profil˘ je souË·stÌ n·lezovÈ zpr·vy. Z·chrann˝ v˝zkum p¯inesl takÈ zajÌmavou geologickou informaci, podporujÌcÌ zpr·vy o zamok¯enÌ p¯inejmenöÌm prostoru mezi ulicemi äkrÈtova (spodnÌ ˙sek), Na ptaËÌ louce a Pod H˘rkou. U v˝chodnÌ fas·dy panelovÈho domu Ëp. 2131 bylo zjiötÏno silnÏ ûelezitÈ podloûÌ s v˝skytem tzv. ortsteinu (druh ûelezivce), kter˝ se povrchovÏ vyskytuje dnes jen v˝jimeËnÏ vzhledem k dlouhodobÈ tÏûbÏ ûelezit˝ch jÌlovc˘ v minulosti (za informaci dÏkuji Dr. Petru K¸hnovi, VMG). Vrstva öedohnÏdÈ kyprÈ pÌsËitÈ hlÌny s ojedinÏl˝mi n·lezy novovÏkÈ keramiky byla zjiötÏna v ulicÌch Matouökova, U kola a Na kopeËku na jiûnÌm okraji mÏstskÈ z·stavby. V tomto prostoru se vrstva, nasedajÌcÌ na pÌsËitÈ podloûÌ, st¯Ìdala na r˘zn˝ch stanoviötÌch s jÌlov˝m podloûÌm. OkruûnÌ k¯iûovatka v DÏËÌnskÈ ulici Akce: 2000, ZAV VladimÌr Peöa. Sledov·ny byly liniovÈ v˝kopy p¯i v˝stavbÏ kruhovÈho objezdu, ve kter˝ch se poda¯ilo v jiûnÌ Ë·sti staveniötÏ zachytit z·kladov˝ fragment historickÈ z·stavby z doby p¯ed budov·nÌm pov·leËnÈ obchvatovÈ komunikace. Ve vrstv·ch nav·ûek p¯i z·kladovÈ zdi b˝valÈho n·roûnÌho domu se p¯itom objevilo i nÏkolik fragment˘ (pozdnÏ) st¯edovÏkÈ ñ novovÏkÈ keramiky. Vrstva tmavÏ hnÏdÈho pevnÈho pÌsku mÏla stejn˝ charakter jako n·lezov· vrstva v prostoru PtaËÌ louky na jiûnÌm okraji »eskÈ LÌpy (viz v˝öe). Zdokumentovan˝ profil u z·kladovÈ zdi obsahuje n·lezov· zpr·va, uloûen· ve VMG a AR⁄ Praha. DOLNÕ PRYSK ñ D˘m Ëp. 30 Akce: 1999, neohl·öen· stavba, sbÏr Marcel Rezler. D˘m Ëp. 30 leûÌ uprost¯ed obce na okraji prostranstvÌ u k¯iûovatky silnic, asi 50 m severnÏ od PryskÈho potoka. K rohu verandy byla vykop·na p¯Ìpojka plynu, z jejÌhoû v˝hozu shrom·ûdil M. Rezler soubor celkem 107 novovÏk˝ch a st¯edovÏk˝ch n·lez˘. »·st


166

z nich se nach·zela jeötÏ v z·padnÌ stÏnÏ v˝kopu v hloubce asi 40 cm pod povrchem v tvrdÈm öedÈm jÌlu. DalöÌ keramika leûela v protÏjöÌ stÏnÏ v˝kopu ve vzd·lenosti kolem 50 cm, v hloubce 50 cm v tmavÏ hnÏdÈm jÌlovitÈm sedimentu. Keramika poch·zÌ z pr˘-

16. DolnÌ Prysk ñ Ëp. 30: topografick· situace a st¯edovÏk· aû ËasnÏ novovÏk· keramika a kachle. Kresba autor.

167


bÏhu st¯edovÏku a novovÏku a dokl·d· pravdÏpodobnÏ kontinu·lnÌ osÌdlenÌ mÌsta obytnou jednotkou. Jedn· se z·roveÚ o prvnÌ archeologickÈ n·lezy z tÈto obce, potvrzujÌcÌ jejÌ st¯edovÏk˝ p˘vod (pÌsemn˝mi prameny Prysk p¯ipomÌn·n k r. 1382).17 St¯edovÏkou Ë·st souboru tvo¯Ì zhruba 40 zlomk˘ n·dob, z nichû okraj v podobÏ masivnÌho nÌzkÈho okruûÌ (obr. 16:1) spolu se t¯emi dalöÌmi hruböÌmi stÏnov˝mi zlomky ukazujÌ na staröÌ etapu vrcholnÈho st¯edovÏku (13./14. stoletÌ). VÏtöÌ Ë·st vöak n·leûÌ svÏtlÈmu oxidaËnÏ p·lenÈmu zboûÌ pokroËilÈho obdobÌ, jeden·cti zlomky je zastoupena ËervenÏ malovan· keramika (vodorovnÈ pruhy). Do z·vÏru st¯edovÏku nebo do staröÌho

17. Hrad Fredevald (k. ˙. DolnÌ Prysk) ñ st¯edovÏk· keramika z neleg·lnÌho v˝kopu, vynesenÈho do pl·nu hradu podle Gabriela ñ Pan·Ëka (2000).


168

novovÏku pat¯Ì dva fragmenty nepolÈvan˝ch kachl˘ ze svÏtlÈ hrnËiny s reliÈfnÌ v˝zdobou (obr. 16:5ñ6). Zb˝vajÌcÌ glazovan· keramika odpovÌd· pr˘bÏhu obdobÌ novovÏku, zastoupeny jsou i slabÈ transparentnÌ glazury, drûadlo kuthanu, 4 okraje a kapka zelenÈho skla. N·lezy jsou uloûeny ve VMG pod p¯. Ë. 130/99. Hrad Fredevald Akce: 1999, sbÏr Marcel Rezler. V dolnÌm are·lu hradnÌ z¯Ìceniny, zhruba uprost¯ed plochy p¯ed severnÌ hradbou (obr. 17), byl probr·nÌm v˝hozu po v˝kopu detektor·¯e shrom·ûdÏn soubor 63 fragment˘ keramiky a dva ûeleznÈ p¯edmÏty. K nejstaröÌmu horizontu hradu (konec 13. stoletÌ)18 pat¯Ì archaick˝ tvar nÌzkÈho okruûÌ (obr. 17:1). Z dalöÌch tvar˘ jsou zastoupeny vyööÌ formy okruûÌ (obr. 17:4, 6 ñ obÏ z polokameniny), okraje ovalenÈ (obr. 17:3, 8ñ9) a okraj p¯ehnut˝ (obr. 17:7). Mimo svÏtlou hrnËinu s Ëerven˝m malov·nÌm se objevuje 6 zlomk˘ bÈûovÏ aû svÏtle hnÏdÈ polokameniny, 5 zlomk˘ cihlovÏ ËervenÈ hrnËiny ze spodnÌ Ë·sti n·dob(y) a dva zlomky pravdÏpodobnÏ redukËnÏ vyp·lenÈ. Velk˝ fragment n·leûÌ stÏnÏ komory kachle. SouË·stÌ souboru je takÈ 9 zlomk˘ ze spodnÌ Ë·sti n·doby s transparentnÌ, mÌsty silnÏjöÌ ûlutavou glazurou, 1 zlomek odpovÌd· novovÏkÈ kameninÏ. Soubor keramiky doplÚuje ûelezn˝ h¯eb (dÈlka 14 cm, pr˘mÏr u hlavy 10 × 7 mm) a fragment plechu o sÌle kolem 3 mm z neurËitelnÈho p¯edmÏtu. N·lezy jsou uloûeny ve VMG pod p¯. Ë. 131/99. DRAéEJOV ñ Vrch NedvÏzÌ (458 m) Akce: 1998, exkurze T. DurdÌk, V. Kaöpar, F. Gabriel, J. Pan·Ëek, V. Peöa. Neovulkanick˝ vrch NedvÏzÌ jiûnÏ od DubÈ p¯edstavuje jeden z nejvyööÌch vrchol˘ pÌskovcovÈ krajiny Koko¯Ìnska mezi Dubou a MÏlnÌkem a nabÌzÌ mimo¯·dn˝ kruhov˝ rozhled smÏrem k jihoz·padu do st¯ednÌch »ech. Jeho pomÏrnÏ snadnou p¯Ìstupnost a zapojenÌ do st¯edovÏkÈ sÌdelnÌ sÌtÏ (obec NedvÏzÌ pod vrcholem p¯ipomÌn·na k r. 1356) podtrhujÌ nepoËetnÈ n·lezy keramiky a valovitÈ ˙tvary, kterÈ se staly p¯edmÏtem odbornÈ exkurze.19 NÏkolik metr˘ pod malou vrcholovou ploöinou obÌh· kolem dokola slabÏ znateln˝ terÈnnÌ stupeÚ a dalöÌ, charakteru nev˝raznÈho valu, obÌh· zhruba 30 m nÌûe podÈl severnÌ, z·padnÌ a zË·sti jiûnÌ strany a je lemov·n cestou. Na vrcholku a v eroznÌch struûk·ch pÏöin tÏsnÏ pod nÌm byly nasbÌr·ny dva stÏnovÈ zlomky vrcholnÏ st¯edovÏkÈ hrnËiny a r˘znorodÈ zlomky novovÏkÈ keramiky (VMG ñ p¯. Ë. 37/98). Pozorov·ny byly takÈ ˙lomky cihel. Absence n·lez˘ na strmÈm v˝chodnÌm ˙boËÌ vrchu (viz akce z r. 2004) pravdÏpodobnÏ naznaËuje odliönou situaci v porovn·nÌ s pansk˝mi sÌdly v podobnÏ exponovan˝ch lokalit·ch a takÈ v˝raznÏ chudöÌ n·lezov˝ soubor neodpovÌd· sÌdelnÌ funkci lokality. VyuûÌv·nÌ vrcholu nebylo natolik intenzÌvnÌ, aby doölo v d˘sledku p¯ÌrodnÌch pochod˘ (splach, eroze) k p¯emÌsùov·nÌ n·lez˘ po svahu dol˘, jak b˝v· obvyklÈ nap¯. na hradech. ⁄vahy proto smÏ¯ujÌ spÌöe k funkci lokality jako trvalejöÌ pozorovatelny (Ñstr·ûnÌho mÌstaì), plnÌcÌ v novovÏku jistÏ i v˝znam poû·rnÌ hlÌdky.20 NEDVÃZÕ ñ obec Akce: 2004, ZAV VladimÌr Peöa. V pr˘bÏhu rekonstrukce sÌtÏ NN v intravil·nu obce byly sledov·ny v˝kopy pro zasazenÌ nov˝ch sloup˘, kterÈ probÌhaly v trase podÈl komunikace v celÈ dÈlce obce a z v˝chodnÌ strany po vrstevnici obt·Ëely vrchol NedvÏzÌ (458 m). Celkem byly zjiötÏny t¯i polohy s archeologick˝mi n·lezy ñ vöechny p¯i hlavnÌ komunikaci. Situace na ˙patÌ vrcholu byla negativnÌ. Poloha 1/2004 se nach·zÌ ve v˝chodnÌ Ë·sti obce, a to mezi domy Ëp. 22 a 23 v nadmo¯skÈ v˝öce 416 m. Komunikace v tÈto Ë·sti proch·zÌ tÏsnÏ nad skalnÌm podloûÌm a mÌsty se do nÏj zahlubuje. V˝kop probÌhal soubÏûnÏ s jiûnÌm okrajem

169


komunikace a v jeho v˝hozu byly nalezeny dva zlomky keramiky ñ vrcholnÏ st¯edovÏk˝ bez dochovanÈho vnit¯nÌho povrchu (svÏtl˝ naûloutl˝ v˝pal, makroskopickÈ ost¯ivo) a zlomek s hruböÌm ost¯ivem a svÏtle hnÏdou glazurou (pozdnÌ st¯edovÏk/novovÏk). Stratigrafie se skl·dala z povrchovÈ humÛznÌ vrstvy s drnem (10ñ20 cm), kter· nasedala na sk·lu. Keramika je patrnÏ v druhotnÈm uloûenÌ, na mÌsto se mohla dostat z v˝öe poloûenÈho terÈnu severnÏ od komunikace, kter˝ je dnes Ë·steËnÏ odhalen na skalnÌ podloûÌ. DalöÌ dvÏ pozitivnÌ polohy leûÌ u komunikace mezi polohou 1/2004 a ˙patÌm vrchu NedvÏzÌ a poskytly malÈ soubory (ranÏ)novovÏkÈ keramiky. Z polohy 2/2004 p¯ed pr˘ËelÌm domu Ëp. 12 (nadmo¯sk· v˝öka 426 m) poch·zÌ mj. silnostÏnn˝, nepolÈvan˝ fragment svÏtlÈho v˝palu s makroskopick˝m ost¯ivem, n·leûejÌcÌ pravdÏpodobnÏ jeötÏ vrcholnÈmu st¯edovÏku. Z polohy 3/2004 za ke¯ov˝m plotem parcely Ë. 307, pat¯ÌcÌ k domu Ëp. 20 (nadmo¯sk· v˝öka 429 m) poch·zejÌ 3 zlomky hnÏdÏ aû bÈûovÏ glazovanÈ hrnËiny a zlomek n·dobky z kameniny s plastickou liötou. N·lezy jsou uloûeny ve VMG p¯. Ë. 210/04. I p¯es skrovnÈ n·lezy p¯inesly prostorovÏ omezenÈ v˝kopovÈ pr·ce prvnÌ hmotnÈ pam·tky zdejöÌho osÌdlenÌ na sklonku st¯edovÏku a ve staröÌm novovÏku, a jsou v souladu s pÌsemn˝mi zmÌnkami o NedvÏzÌ jiû od r. 1356.21 DUB¡ ñ Dlouh· ulice Akce: 1998, dokumentace profilu VladimÌr Peöa. Lokalita se nach·zÌ v centru obce 150 m severov˝chodnÏ od kostela a 100 m z·padnÏ od autobusovÈho n·draûÌ v mÌrnÏ vyv˝öenÈ poloze. P¯i rozöi¯ov·nÌ dvorku ökolnÌ jÌdelny vznikl zhruba 10 m dlouh˝ a 2,5 m vysok˝ svahov˝ odkryv, v jehoû osypu nalezl geolog V·clav CÌlek st¯edovÏkou keramiku. Na ja¯e 1998 se po zaËiötÏnÌ objevil v profilu ¯ez zahlouben˝m objektem, kter˝ p¯ibliûnou dÈlkou kolem 6 m odpovÌd· polozemnici (obr. 18). SpodnÌ (staröÌ) objekt je na v˝chodnÌ stranÏ zapuötÏn kolmo do terÈnu a opat¯en k˘lovou j·mou Ëi ûlabem o öÌ¯ce kolem 40 cm, zatÌmco na z·padnÌ stranÏ pozvolna stoup· aû na ˙roveÚ nav·ûek. Dno tvo¯Ì 5ñ10 cm siln· poû·rov· vrstva uhlÌk˘ a mazanice, kter· p¯ekr˝v· i zmÌnÏnou konstrukËnÌ j·mu na v˝chodnÌm okraji objektu, rovnÏû vyplnÏnou sp·lenou destrukcÌ. Tato destrukce obsahovala takÈ nÏkolik st¯edovÏk˝ch zlomk˘ keramiky vËetnÏ ovalenÈho okraje s proûlabenÌm pro pokliËku. Na poû·rovou vrstvu nased· cca 80 cm mocn· öedoËern· humÛznÌ vrstva s velk˝m mnoûstvÌm kamen˘ zejmÈna ve v˝chodnÌ Ë·sti objektu. Z·padnÏ od kamennÈ destrukce ve stoupajÌcÌm ˙seku vrstvy se nach·zela koncentrace st¯edovÏkÈ keramiky. Na tuto z·sypovou

18. Dub· ñ Dlouh· ulice: p˘dnÌ profil s odkryt˝m ¯ezem polozemnice z 15. stoletÌ. Kresba autor.


170

19. Dub· ñ Dlouh· ulice: detail konstrukce v z·padnÌm sousedstvÌ objektu. Foto autor 1998. vrstvu, spojenou pravdÏpodobnÏ s destrukcÌ vyho¯elÈho objektu, navazuje dalöÌ ñ mÌsty slabÏ prop·len·, ale nikoliv jiû tak v˝razn· vrstva o mocnosti do 15 cm, n·leûejÌcÌ mladöÌ etapÏ objektu. V jejÌ z·padnÌ Ë·sti byla zjiötÏna koncentrace ËervenÏ malovanÈ st¯edovÏkÈ keramiky. TakÈ mladöÌ objekt byl vyplnÏn kamenit˝m z·sypem, kter˝ p¯ekr˝valy vrstvy nav·ûek. V rozpÏtÌ 1ñ4 m z·padnÏ od objektu vystupovaly v profilu dva obtÌûnÏ interpretovatelnÈ konstrukËnÌ poz˘statky v podobÏ ˙zk˝ch p·s˘ sklonÏn˝ch pod ˙hlem 45o a vyplnÏn˝ch p¯ep·lenou mazanicÌ (obr. 18 a 19). Vloûky humÛznÌ hlÌny mezi speËenou mazanicÌ obsahovaly st¯edovÏkou keramiku (vËetnÏ ovalenÈho okraje s proûlabenÌm). Mikrosond·û uk·zala, ûe ani jeden z objekt˘ nepokraËuje hloubÏji do profilu (nejv˝öe 35 cm). Podobn˝ charakter p¯ep·lenÈ mazanice, prop·lenÌ okolnÌho podloûÌ i st¯edovÏkÈ n·lezy dovolujÌ uvaûovat o p¯ÌmÈ vazbÏ relikt˘ na zahlouben˝ objekt polozemnice. VÏtöÌ Ë·st zÌskanÈ keramiky poch·zÌ z osypu u paty profilu a neumoûÚuje rozliöit obÏ stavebnÌ etapy objektu. Jedn· se o bÏûnou oxidaËnÏ p·lenou hrnËinu s Ëerven˝m malov·nÌm p·s˘, vlnek ñ meandr˘ a klikatky, z okraj˘ jsou zastoupeny p¯edevöÌm okraje mÌrnÏ p¯ehnutÈ (obr. 20:7, 14ñ16) a okraje ovalenÈ s proûlabenÌm pro pokliËku (obr. 20:10, 12ñ13), ojedinÏle dalöÌ tvary. Podle chronologie ËervenÏ malovanÈ keramiky22 lze soubor za¯adit do z·vÏru 14. a pr˘bÏhu (spÌöe prvnÌ poloviny) 15. stoletÌ. OjedinÏlÈ zvÌ¯ecÌ kosti nejsou zpracov·ny. N·lezy jsou uloûeny ve VMG ñ p¯. Ë. 127/99. Objekt znovu podrobnÏ zdokumentovali v ¯Ìjnu 1999 pracovnÌci Pam·tkovÈho ˙stavu pod vedenÌm F. Gabriela.23 HAMR NA JEZEÿE Zanikl· st¯edovÏk· ves Niederschwarzwald (DolnÌ »ern· Novina) Akce: 2000, exkurze VladimÌr Peöa, Ji¯Ì A. Svoboda, Lenka Jaroöov·. P¯i n·vötÏvÏ zaniklÈ st¯edovÏkÈ osady Niederschwarzwald jsme zpozorovali p¯ed vytesan˝m sklepem (Ë. 6 podle pl·nku K. Suske;24 obr. 2 a 3) ve v˝chodnÌm z·vÏru zalesnÏnÈho

171


˙dolÌ pomÏrnÏ ËerstvÈ naruöenÌ sediment˘, obsahujÌcÌ kromÏ pravÏkÈ ötÌpanÈ industrie takÈ mal˝ soubor keramiky. P¯ed sklepem byla vybr·nÌm svahov˝ch kuûel˘ a n·sledn˝m nasyp·nÌm materi·lu do svahu vytvo¯ena ploöina o rozmÏrech zhruba 4 × 4 m. P¯i zaËiöùov·nÌ z·padnÌho svahovÈho profilu byl na b·zi öedohnÏdÈho pÌsku, nad vrstvou vybÏlenÈho podzolu s ûelezit˝mi laminami, objeven vÏtöÌ stÏnov˝ fragment reûnÈ hrnËiny

20. Dub· ñ Dlouh· ulice: st¯edovÏk· keramika z objektu polozemnice. Kresba autor.


172

(uloûen ve VMG ñ p¯. Ë. 62/07). DalöÌ n·lezy p¯ev·ûnÏ glazovanÈ keramiky vËetnÏ ûeleznÈho, silnÏ zkorodovanÈho p¯edmÏtu neurËitelnÈho tvaru obsahovala vrstva öedÈho pÌsku v prostoru p¯ed vchodem do sklepa, zachycen· v sondÏ 1 (30 × 350 cm). HORNÕ SVÃTL¡ ñ Vrch Bou¯n˝ Akce: 2000, sbÏr Marcel Rezler. Na temeni vrchu cca 2 m severoz·padnÏ od kÛty 702,5 m bylo n·hodnÏ objeveno nÏkolik archeologick˝ch n·lez˘, kterÈ poch·zejÌ z cca 20 cm hlubokÈho v˝kopu po nezn·mÈm detektorovÈm pr˘zkumu. KromÏ 6 drobn˝ch zlomk˘ tenkostÏnnÈ, pravdÏpodobnÏ neglazovanÈ keramiky jsou ve VMG uloûeny t¯i ûeleznÈ silnÏ zkorodovanÈ p¯edmÏty (p¯. Ë. 37/2000): jednob¯it· Ëepel (patrnÏ noûe) 180 mm dlouh·, max. 20 mm öirok· a v mÌstÏ zkosenÌ h¯betu zhruba 5 mm siln·, d·le klÌnec o dÈlce 78 mm pravdÏpodobnÏ ËtvercovÈho pr˘¯ezu a funkËnÏ neidentifikovateln˝ fragment L ñ pr˘¯ezu dÈlky 54 mm, p˘vodnÏ snad okolo 10 mm siln˝ (obr. 13 naho¯e). Keramika klade aktivity na vrcholu Bou¯nÈho do sklonku st¯edovÏku nebo ËasnÈho novovÏku.

HornÌ SvÏtl·: n·lezy z vrcholu Bou¯nÈho. Kresba autor. RALSKO ñ Str·ûov pod Ralskem ñ traù U chmelovÈ suö·rny Akce: 1998, n·hodn˝ n·lez pyrotechnik˘. DvÏ st¯edovÏkÈ podkovy (obr. 21) byly objeveny v lese zhruba 100 m jiûnÏ od starÈ cesty ze Str·ûova do Ku¯Ìvod, asi 2,6 km od Str·ûova. Jsou uloûeny ve VMG ñ p¯. Ë. 129/99. Zbynsko ñ polesÌ Akce: 1998, n·hodn˝ n·lez pyrotechnik˘. P¯i pyrotechnickÈm pr˘zkumu ˙zemÌ VVP Ralsko doölo k zajÌmavÈmu objevu dvou st¯edovÏk˝ch ostruh s koleËky a hrotu, dle rozmÏr˘ patrnÏ z oötÏpu (obr. 21). MÌsto n·lezu se nach·zÌ na zalesnÏnÈm h¯betu, kter˝ stoup· od poustevny Zbyny k jihov˝chodu, asi 450 m od zaniklÈho hradu, v n. v. mezi 400 a 450 m. P¯edmÏty mÏly b˝t nalezeny na jednom mÌstÏ, ale bliûöÌ informace se jiû nepoda¯ilo zjistit. Jsou uloûeny ve VMG ñ p¯. Ë. 128/99.

173


21. Ralsko ñ ostruhy a hrot nalezenÈ v okolÌ zaniklÈho hradu v polesÌ Zbyny, podkova z okolÌ komunikace v˝chodnÏ od Str·ûova pod Ralskem. Dole: Svor ñ keramika z lokality Svor I. Kresba autor. Chlum u JabloneËku Akce: 1999, nehl·öen˝ ZAV VladimÌr Peöa ñ Petr JenË. Ves Chlum leûela na terase nad ˙dolÌm potoka v jiûnÌm sousedstvÌ dnes rovnÏû prakticky zaniklÈ obce JabloneËek. Relikty z·stavby Chlumu jsou zË·sti dochov·ny v lese na hranÏ ˙dolÌ, zË·sti byly zniËeny v˝stavbou raketov˝ch hang·r˘. PodÈl severov˝chodnÌho ˙seku oplocenÌ are·lu probÌhal liniov˝ v˝kop (obr. 22), z jehoû 3 m dlouhÈho ˙seku jsme shrom·ûdili soubor st¯edovÏkÈ keramiky a 5 m d·le k v˝chodu fragment kachle.V profilech v˝kopu se nepoda¯ilo rozeznat û·dn˝ objekt ani stratigrafii. VÏtöÌ Ë·st ze zhruba 60 vrcholnÏ st¯edovÏk˝ch zlomk˘ keramiky pat¯Ì oxidaËnÌ ûlutobÈûovÈ hrnËinÏ bez v˝skytu malo-


174

vanÈ v˝zdoby; z okraj˘ je zastoupen mladöÌ typ okruûÌ, okraj kalichovit˝, ovalen˝ a dalöÌ (obr. 22:3, 6ñ9). MenöÌ Ë·st zlomk˘ je z hnÏdÈ nebo öedavÈ hrnËiny (obr. 22:4ñ5, 12), nÏkterÈ z nich (nap¯. nÌzk˝ kalichovit˝ okraj, zploötÏl˝ zesÌlen˝ okraj ñ obr. 22:1ñ2) naznaËujÌ takÈ staröÌ etapu st¯edovÏkÈho osÌdlenÌ (13./14. stoletÌ). T¯i glazovanÈ zlomky vËetnÏ nohy kuthanu dokl·dajÌ kontinuitu (ranÏ)novovÏkÈho osÌdlenÌ. Osamocen˝ torzovit˝ kachel s reliÈfnÌ ËelnÌ stÏnou je vyroben z neglazovanÈ öedÈ hrnËiny (obr. 22:14). N·lezy dokl·dajÌ st¯edovÏk˝ p˘vod b˝valÈ obce Chlum a jsou uloûeny ve VMG ñ p¯. Ë. 35/2000.

22. Ralsko-Chlum u JabloneËku: situace lokality a st¯edovÏk· keramika z liniovÈho v˝kopu. Kresba autor.

175


SLOUP v »ech·ch ñ HradnÌ sk·la Akce: 80.ñ90. lÈta, sbÏry rodiny Gelnarov˝ch. Soubor vrcholnÏ st¯edovÏkÈ keramiky, zÌskan˝ p¯ev·ûnÏ ze splach˘ na severnÌm a severoz·padnÌm ˙patÌ sk·ly, obsahuje kolem stovky fragment˘ svÏtlÈ, ËervenÏ malovanÈ keramiky a nÏkolik zlomk˘ z komorov˝ch kachl˘. V malÈm poËtu se objevuje vÏtöina charakteristick˝ch okraj˘ pr˘bÏhu 14. a 15. stoletÌ (proûlabenÈ okruûÌ ñ obr. 23:16,22, vysokÈ profilovanÈ okruûÌ ñ obr. 23:1, n·bÏh na ovalen˝ okraj ñ obr. 23:3ñ4, mÌrnÏ i v˝-

23. Sloup ñ hradnÌ sk·la, vrcholnÏ st¯edovÏk· keramika ze sbÏr˘: A ñ severnÌ a severoz·padnÌ ˙patÌ, B ñ bez lokalizace, C ñ z·padnÌ ˙patÌ. Kresba autor.


176

raznÏji p¯ehnut˝ okraj ñ obr. 23:13). OjedinÏle je zastoupena i staröÌ hruböÌ hrnËina ñ nap¯. nÌzkÈ okruûÌ (inv. Ë. A-18792; obr. 23:2), nebo fragment dna öedÈho aû naËervenalÈho v˝palu (A-18878), kter· ukazuje blÌûe k p¯elomu 13. a 14. stoletÌ. Soubor je uloûen ve VMG ñ p¯. Ë. 48/98. Pole za hradnÌ sk·lou Akce: 1997, sbÏr Michal Gelnar. T¯i zlomky svÏtlÈ hrnËiny vËetnÏ poökozenÈho okraje typu plochÈho vysokÈho okruûÌ s dvojÌm proûlabenÌm. Uloûeny ve VMG ñ p¯. Ë. 70/98. SVOR ñ Zanikl· skl·¯sk· huù na RousÌnovskÈm potoce Akce: 2000, n·hodn˝ n·lez VladimÌr Peöa a Marcel Rezler. Lokalita Svor I podle Gelnara25 leûÌ na pravÈm b¯ehu RousÌnovskÈho potoka pod vrchem Bou¯n˝. V sousedstvÌ sondy F. Gabriela z r. 1987 zjistil M. Rezler nezn·m˝ v˝kop o rozmÏrech 1 × 1 × 1 m a p¯i spoleËnÈ n·vötÏvÏ lokality 14. dubna 2000 jsme zÌskali z v˝hozu nÏkolik zlomk˘ keramiky, 1 kus skelnÈ strusky a 2 kapkovitÈ slitky skla. ArchaickÈ tvary okraj˘ (uvnit¯ zdu¯el˝, nÌzkÈ okruûÌ) nejsou v rozporu s datov·nÌm lokality do doby kolem poloviny 13. stoletÌ (obr. 21 dole). N·lezy jsou uloûeny ve VGM ñ p¯. Ë. 36/2000. TR¡VNÕK ñ Hrad Milötejn Akce: 1989ñ1992 sbÏry, 19. 4. 1992 sonda Michal Gelnar. Z r˘zn˝ch poloh hradnÌho are·lu poch·zÌ soubor celkem 215 n·lez˘, p¯ev·ûnÏ keramiky. Zastoupena je svÏtl· oxidaËnÌ hrnËina s obËasn˝m Ëerven˝m malov·nÌm, p¯evaûujÌ okraje 14. a pr˘bÏhu 15. stoletÌ (obr. 24:C). Z hornÌ ploöiny hradu je 84 zlomk˘ s nÌzk˝mi okruûÌmi (obr. 24:A), kterÈ p¯edstavujÌ staröÌ Ë·st souboru. NÏkolik vÏtöÌch fragment˘ st¯edovÏk˝ch poklic, mÌsa s radÈlkovou v˝zdobou, vysokÈ okruûÌ a zlomky kameninov˝ch a glazovan˝ch n·dob byly objeveny v sondÏ na severnÌ stranÏ pod skalnÌ br·nou (obr. 24:D). Celkem32zlomk˘ st¯edovÏkÈ keramiky vËetnÏ vysokÈho neproûlabenÈho okruûÌ (obr. 24:B) poch·zÌ z prostoru jiûnÏ od stud·nky, leûÌcÌ 100 m severnÏ od skalnÌ br·ny. OjedinÏl· novovÏk· keramika a kamenina pravdÏpodobnÏ souvisÌ s tÏûbou pÌskovce v hradnÌm are·lu v obdobÌ po z·niku sÌdla. N·lezy jsou uloûeny ve VMG ñ p¯. Ë. 51/98. NovovÏk SLOUP v »ech·ch ñ HradnÌ sk·la Akce: 80.ñ90. lÈta, sbÏry rodiny Gelnarov˝ch. Nezpracovan˝ soubor novovÏkÈ keramiky, zÌskan˝ p¯ev·ûnÏ ze splach˘ na severnÌm a severoz·padnÌm ˙patÌ sk·ly, obsahuje kolem 160 fragment˘ glazovanÈ keramiky, mal˝ soubor zlomk˘ kachl˘ (v jednom p¯ÌpadÏ s plochou, svÏtle mod¯e polÈvanou ËelnÌ vyh¯ÌvacÌ stÏnou), nÏkolik ˙lomk˘ skla, porcel·nu a lastury ökeble. Je uloûen ve VMG ñ p¯. Ë. 48/98. Z¡KUPY ñ Are·l sklad˘ u silnice na »eskou LÌpu Akce: 1999, ZAV VladimÌr Peöa. Skr˝vka ornice za poslednÌm domem Z·kup jiûnÏ od hlavnÌ silnice smÏr »esk· LÌpa byla sledov·na u prvnÌho ze skladov˝ch are·l˘. »·st skrytÈ ornice byla odvezena do centra Z·kup do parku u potoka VJV od n·mÏstÌ do okolÌ kapliËky. Na skrytÈ ploöe, na b·zi jÌlovitÈ hlÌny v hloubce cca 25 cm, byly zjiötÏny novovÏkÈ keramickÈ zlomky (nevzorkov·ny) a poökozen˝ kovov˝ p˘lkulovit˝ p¯edmÏt p¯ipomÌnajÌcÌ kryt knoflÌku s jemnÏ vyryt˝m Ëty¯lÌstkem (∆ 22 mm, sÌla plechu 1 mm). N·lezy jsou uloûeny ve VMG ñ p¯. Ë. 419/1999.

177


24. Tr·vnÌk ñ hrad Milötejn: vrcholnÏ st¯edovÏk· keramika ze sbÏr˘. A ñ hornÌ ploöina, B ñ okolÌ stud·nky, C ñ bez lokalizace, D ñ pod skalnÌ br·nou. Kamenina ñ Ë. 5, 11, 16, 26. Kresba autor.


178

Pozn·mky: 1 Svoboda, J. ñ Peöa, V. ñ JenË, P., PravÏkÈ n·lezy v okolÌ »eskÈ LÌpy, BezdÏzu, Doks a Ralska ñ HradËan, ArcheologickÈ v˝zkumy v »ech·ch 2000, 2001, s. 15 ñ 17; Svoboda, J. a kol., Mezolit severnÌch »ech, DolnovÏstonickÈ studie 9, Brno 2003. 2 Peöa, V., Archeologie okolÌ Doks, BezdÏz 10, 2001, s. 39ñ86; T˝û, ArcheologickÈ pozn·v·nÌ dÏjin MimonÏ, BezdÏz 12, 2003, s. 5ñ50; T˝û, Archeologie v okolÌ Zahr·dek u »eskÈ LÌpy, SbornÌk N·rodnÌho pam·tkovÈho ˙stavu, ˙zemnÌho odbornÈho pracoviötÏ v Liberci, 2006, s. 29ñ56. 3 Svoboda, J. a kol., Mezolit severnÌch »ech, Brno 2003, s. 226ñ227. 4 Svoboda, J., The Mesolithic Settlement in the Region of PolomenÈ Mts. (North Bohemia), Anthropologie 15, 1977, s. 123ñ136. 5 TamtÈû, s. 123ñ136; Svoboda, J. a kol., Mezolit, s. 286 an. 6 Motykov· ñ äneidrov·, K., Die Anf‰nge der rˆmischen Kaiserzeit in Bˆhmen, Fontes Archaeologici Pragenses 6, 1963, Pratur, s. 59. 7 Franz, L., Germanische Funde in Nordbˆhmen, Sudeta 9, 1933, s. 73ñ78. 8 JenË, P. ñ Peöa, V., NejstaröÌ osÌdlenÌ severnÌch »ech, »esk· LÌpa 2000, s. 20. 9 Gabriel, F., St¯edovÏk· sÌdelnÌ aglomerace BezdÏz, MuzejnÌ a vlastivÏdn· pr·ce 39 / »asopis spoleËnosti p¯·tel staroûitnostÌ 109, 2001, s. 65ñ85. 10 Gabriel, F. ñ Pan·Ëek, J., V˝voj pansk˝ch sÌdel na HornÌm ˙zemÌ novoz·meckÈho panstvÌ III, Castellologica bohemica 4, 1994, s. 27ñ62. 11 TamtÈû, obr. 5. 12 TamtÈû, obr. 5. 13 Gabriel, F. ñ Pan·Ëek, J., V˝voj, s. 27ñ62; Gabriel, F. ñ Smetana, J., K v˝voji v˝robnÌch okruh˘ ËervenÏ malovanÈ keramiky v severnÌch »ech·ch, Archaeologia historica 8, 1983, s. 119ñ143. 14 TamtÈû. 15 Peöa, V., Archeologie okolÌ Doks, s. 39ñ86. 16 Gabriel, F., St¯edovÏk· sÌdelnÌ aglomerace BezdÏz, s. 65ñ85. 17 Kolektiv, OsÌdlenÌ ËeskolipskÈho okresu ve svÏtle archivnÌch doklad˘, »esk· LÌpa 1978. 18 Gabriel, F. ñ Pan·Ëek, J., Hrady okresu »esk· LÌpa, Praha 2000, s. 51ñ52. 19 DurdÌk, T., Draûejov, okr. »esk· LÌpa, V˝zkumy v »ech·ch 1998, 2000, Ë. 182. 20 Peöa, V. ñ JenË, P., PravÏkÈ, st¯edovÏkÈ a novovÏkÈ lokality »eskÈho äv˝carska III, Minulosti »eskÈho äv˝carska 3, 2006, s. 98ñ100. 21 Kolektiv, OsÌdlenÌ. 22 Gabriel, F. ñ Smetana, J., K v˝voji v˝robnÌch okruh˘, s. 119ñ143; Gabriel, F., »eskÈ äv˝carsko oËima archeologa, DÏËÌn 1986; Gabriel, F. ñ Pan·Ëek, J., V˝voj, s. 27ñ62. 23 Peöka, R., ArcheologovÈ objevili v DubÈ zemnici z patn·ctÈho stoletÌ, »eskolipsk˝ denÌk, 16.10. 1999, s. 7. 24 Tille, J., Geschichte der Stadt Niemes II., rkp. kroniky, 1939ñ1940, uloûeno SOkA v »eskÈ LÌpÏ, s. 166. 25 Gelnar, M., Skl·¯skÈ hutÏ st¯edovÏku na »eskolipsku a DÏËÌnsku I, BezdÏz 6, 1997, s. 49.

Literatura: DurdÌk, Tom·ö, Draûejov, okr. »esk· LÌpa, V˝zkumy v »ech·ch 1998, 2000, Ë. 182. Franz, Leopard, Germanische Funde in Nordbˆhmen, Sudeta 9, 1933, s. 73ñ78. Gabriel, Frantiöek, »eskÈ äv˝carsko oËima archeologa, DÏËÌn 1986. Gabriel, Frantiöek, St¯edovÏk· sÌdelnÌ aglomerace BezdÏz, MuzejnÌ a vlastivÏdn· pr·ce 39 / »asopis spoleËnosti p¯·tel staroûitnostÌ 109, 2001, s. 65ñ85. Gabriel, Frantiöek ñ Pan·Ëek, Jaroslav, V˝voj pansk˝ch sÌdel na HornÌm ˙zemÌ novoz·meckÈho panstvÌ III, Castellologica bohemica 4, 1994, s. 27ñ62. Gabriel, Frantiöek ñ Pan·Ëek, Jaroslav, Hrady okresu »esk· LÌpa, Praha 2000. Gabriel, Frantiöek ñ Smetana, Jan, K v˝voji v˝robnÌch okruh˘ ËervenÏ malovanÈ keramiky v severnÌch »ech·ch, Archaeologia historica 8, 1983, s. 119ñ143. Gelnar, Michal, Skl·¯skÈ hutÏ st¯edovÏku na »eskolipsku a DÏËÌnsku I, BezdÏz 6, 1997, s. 41ñ60. JenË, Petr ñ Peöa, VladimÌr, NejstaröÌ osÌdlenÌ severnÌch »ech, »esk· LÌpa 2000. Kolektiv, OsÌdlenÌ ËeskolipskÈho okresu ve svÏtle archivnÌch doklad˘, »esk· LÌpa 1978. Motykov·-äneidrov·, Karla, Die Anf‰nge der rˆmischen Kaiserzeit in Bˆhmen, Fontes Archaeologici Pragenses 6, 1963, Prague. Peöa, VladimÌr, Archeologie okolÌ Doks, BezdÏz 10, 2001, s. 39ñ86.

179


Peöa, VladimÌr, ArcheologickÈ pozn·v·nÌ dÏjin MimonÏ, BezdÏz 12, 2003, s. 5ñ50. Peöa, VladimÌr, Archeologie v okolÌ Zahr·dek u »eskÈ LÌpy, SbornÌk N·rodnÌho pam·tkovÈho ˙stavu, ˙zemnÌho odbornÈho pracoviötÏ v Liberci, 2006, s. 29ñ56. Peöa, VladimÌr ñ JenË, Petr, PravÏkÈ, st¯edovÏkÈ a novovÏkÈ lokality »eskÈho äv˝carska III, Minulosti »eskÈho äv˝carska 3, 2006, s. 89ñ104. Peöka, R., ArcheologovÈ objevili v DubÈ zemnici z patn·ctÈho stoletÌ, »eskolipsk˝ denÌk, 16.10. 1999, s. 7. Svoboda, Ji¯Ì, The Mesolithic Settlement in the Region of PolomenÈ Mts. (North Bohemia), Anthropologie 15, 1977, s. 123ñ136. Svoboda, Ji¯Ì ñ Peöa, VladimÌr ñ JenË, Petr, PravÏkÈ n·lezy v okolÌ »eskÈ LÌpy, BezdÏzu, Doks a Ralska ñ HradËan, ArcheologickÈ v˝zkumy v »ech·ch 2000, 2001, s. 15ñ17. Svoboda, Ji¯Ì a kol., Mezolit severnÌch »ech, DolnovÏstonickÈ studie 9, Brno 2003. Tille, Josef, Geschichte der Stadt Niemes II., rkp. kroniky, 1939ñ1940, uloûeno SOkA v »eskÈ LÌpÏ.

M. Svoboda: Recenze knihy J. Bocka Frantikov 16572007

180

R ECENZE Ji¯Ì Bock, Frantiökov 1657ñ2007 P¯ehled dÏjin a rozvoje kdysi samostatnÈ obce k 350. v˝roËÌ jejÌho zaloûenÌ, Liberec, »esk· beseda 2007, 55 s. Milan Svoboda

Publikace ponÏkud obs·hlÈho n·zvu od jednoho z libereck˝ch archiv·¯˘ rozhodnÏ nepat¯Ì ke zn·mÈmu druhu ˙Ëelov˝ch broûurek vydan˝ch spÏönÏ k jakÈmukoli ÑkulatÈmu v˝roËÌì. Jde sice o monografii s vÏtöÌm poËtem vyobrazenÌ a cca 24 tiskov˝mi stranami, ty jsou vöak nabity fakty s pochopiteln˝m d˘razem na poslednÌch 150 let. Z·klad autorova pozn·nÌ tvo¯Ì v˝sledky vlastnÌho dlouhodobÈho b·d·nÌ v domovskÈm archivu, stejnÏ jako v Praze a DÏËÌnÏ. Pouûit· literatura o sedmi titulech je zjevnÏ v˝bÏrov·, zahrnuje novodobÈ kompilace i texty staröÌ, stvo¯enÈ na z·kladÏ pramenn˝ch v˝zkum˘ jeötÏ nÏmeck˝mi region·lnÌmi autory. Z nich d˘kladnostÌ vynikal Anton Franz Ressel (1873ñ1933). Z¯ejmÏ kv˘li nedostatku mÌsta se v soupisu nedostalo na tematicky velmi podstatnÈ monografie jako DÏjiny spr·vy nebo DÏjiny st·tu a pr·va.1 St˝ seöit Zpr·v »eskÈ besedy struËnÏ a hutnÏ vypoËÌt·v· historickÈ zmÏny jednÈ z nejstaröÌch ze t¯Ì desÌtek souËasn˝ch libereck˝ch ËtvrtÌ. Ji¯Ì Bock svou pr·ci, kterÈ sch·zÌ obsah, rozËlenil do pÏti oddÌl˘. Prv˝ se zab˝v· zaloûenÌm vsi a jejÌm v˝vojem do roku 1848 (1850). TakÈ dÏlenÌ dalöÌch kapitol vede spÌöe spr·vnÌ linie dÏjin, ta vöak od druhÈ poloviny 19. stoletÌ leckde souznÌ s modernizaËnÌmi, nacionalizaËnÌmi, stranick˝mi a dalöÌmi tendencemi obËanskÈ spoleËnosti: 1850ñ1918, 1918ñ1939 (1945), 1945ñ1989, 1989 aû poË·tek 21. stoletÌ. PopisnÈ pojetÌ historie Frantiökova znamen·, ûe Ëten·¯ se v prvÈ ¯adÏ dozvÌ, co se stalo, ovöem tÈmÏ¯ v˘bec proË se tak stalo. Souhrn informacÌ o v˝voji samostatnÈ obce aû po jejÌ zaËlenÏnÌ do ÑVelkÈho Liberceì v prvnÌ p˘li 20. vÏku se neobeöel bez nutn˝ch v˝klad˘ o spr·vnÌch dÏjin·ch vËetnÏ politick˝ch promÏn. Lidsk˝ rozmÏr jednÈ z libereck˝ch ËtvrtÌ ukazujÌ hojnÈ nÏmeckÈ a pozdÏji ËeskÈ spolky a st·le vÌce kladen˝ d˘raz na vzdÏl·v·nÌ. äkolstvÌ bylo takÈ p¯edmÏtem nacion·lnÌch st¯et˘, jeho rozvoj a ˙koly jsou souËasnÏ Ëiteln˝m dokladem politickÈho a kulturnÌho smÏ¯ov·nÌ spoleËnosti. Z v˝kladu se vytratily cÌrkevnÌ dÏjiny, kterÈ zvl·ötÏ v 19. a 20. stoletÌ ukazujÌ na promÏnu mentality ÑmodernÌhoì myölenÌ. SouËasnÏ vidÌme, jak takÈ dÏjiny mÏsta st·le jeötÏ tvo¯Ì muûi. Zd·lo by se, ûe nezmÏrn· byrokratizace po roce 1948 p¯inese souËasnÈmu i budoucÌmu badateli p¯esnÈ informace, ale p¯Ìklady ze s. 21 a 39 ukazujÌ opak. V˝klad spÏje k dosti neutÏöenÈmu odhalenÌ stavu Ëtvrti resp. v˝Ëtu toho, co jeötÏ z Frantiökova zbylo. Autorovo hodnocenÌ minulÈ i souËasnÈ urbanistickÈ koncepce b˝val˝ch i nynÏjöÌch Ñotc˘ mÏstaì je velmi umÏ¯enÈ, bez emocÌ, p¯esto si klade v·ûnou ot·zku: ÑCo se zachov· a jakou promÏnou projde Frantiökov za dalöÌch 100 let?ì Pokud by totiû devastace t¯i a p˘l stoletÌ starÈ obce pokraËovala tak rychle jako dosud, v roce 2107 by z˘stala asi desetina p˘vodnÌ z·stavby dochovanÈ v roce 2007. Vzniknou-li podobnÈ studie o dalöÌch libereck˝ch ËtvrtÌch, jako nynÌ o Frantiökovu, uk·ûe se mohutn˝ rozsah devastace z·stavby p˘vodnÌho Liberce. Bude-li severoËesk· metropole pojedn·na v ¯adÏ ÑZmizelÈ »echyì, Ëek· n·s tristnÌ ËtenÌ o pl·novitÈ i bezhlavÈ stavebnÌ brutalitÏ nerespektujÌcÌ rozmanit˝

181

M. Svoboda: Recenze knihy J. Bocka Frantikov 16572007

urbanistick˝ celek v mnohosti jeho ËtvrtÌ. P¯ÌötÌ generace moûn· uû nebudou tak citlivÈ na soustavy architektonicky f·dnÌch, ale nep¯ehlÈdnuteln˝ch mnohapodlaûnÌch panelov˝ch budov stejnÏ jako unifikovan˝ch obchodnÌch, n·kupnÌch a z·bavnÌch center, jimiû je Liberec v poslednÌch desetiletÌch a letech zaplevelen. NenÌ vöak s·m; k tomuto pozn·nÌ uû pr·ce Ji¯Ìho Bocka nesmÏ¯uje, majÌc jin˝ cÌl. Autor totiû Frantiökov s jin˝mi libereck˝mi ËtvrtÏmi nesrovn·v·, neboù tyto ambice si neurËil. Z˘st·v· ˙kolem dalöÌch badatel˘, aby takovou komparaci uËinili. K tomu je ovöem pot¯eba provÈst souhrn dosavadnÌch poznatk˘ z region·lnÌ literatury i pramen˘ aspoÚ v takovÈ kvalitÏ, jÌû dos·hla Bockova pr·ce.2 Pozn·mky: 1 HledÌkov·, ZdeÚka ñ Jan·k, Jan ñ Dobeö, Jan, DÏjiny spr·vy v Ëesk˝ch zemÌch od poË·tku st·tu po souËasnost, Praha 2005 (2. vyd.); Mal˝, Karel ñ Siv·k, Florian, DÏjiny st·tu a pr·va v Ëesk˝ch zemÌch a na Slovensku do roku 1918, JinoËany 1993 (2. vyd.). 2 N·roËn˝ Ëten·¯ lektorovanÈ publikace objevÌ nesrovnalosti vÏcnÈ, terminologickÈ i jazykovÈ, kterÈ lze vÌcemÈnÏ p¯eklenout: Redern˘m bylo panstvÌ konfiskov·no uû roku 1621, Jan Maty·ö z Gallasu se narodil aû roku 1588, bratr Frantiöka Ferdinanda Ign·ce Maty·öe z Gallasu, Rudolf, zem¯el uû roku 1695, Kristi·n Kryötof Clam-Gallas zem¯el aû v roce 1838, nÏmeck˝ Forst pat¯il do DolnÌ Luûice, atp. U jin˝ch ˙daj˘ nenÌ jasnÈ, zda kino Sofia (Zentral) bylo zbo¯eno roku 1986, nebo 1987 (s. 24 a 44), zda se frantiökovsk˝ rycht·¯ jmenoval Ignaz (s. 9), nebo Gottfried (s. 6). Z hlediska terminologickÈho nenÌ p¯Ìliö z¯ejmÈ, jak˝ v˝znam autor p¯ikl·d· pojmu Ñfeud·lnÌì, jejû pouûÌv· pro st¯edovÏk stejnÏ jako pro 19. stoletÌ, co znamen· Ñst·tnÌ obËanì, co je ÑmÌstnÌ policieì pro polovinu 19. vÏku. Pro lepöÌ p¯ehled by se vyplatilo umÌstit ¯ady ËÌseln˝ch ˙daj˘ do tabulek, text je leckde uû tak p¯ehlcen nejr˘znÏjöÌmi druhy enumeracÌ. Pr·ci by prospÏla jeötÏ jedna jazykov· korektura nejen kv˘li interpunkci, ale i stylu (nadbyteËnÏ dlouh· souvÏtÌ, slovosled, pojmoslovÌ: ÑpostavenÌì skuteËnÏ nenÌ totÈû co Ñv˝stavbaì) a syntaxi (chybnÈ p¯edloûkovÈ a slovesnÈ vazby).

182

183

SbornÌk N·rodnÌho pam·tkovÈho ˙stavu, ˙zemnÌho odbornÈho pracoviötÏ v Liberci pro rok 2007 Vydal: N·rodnÌ pam·tkov˝ ˙stav, ˙zemnÌ odbornÈ pracoviötÏ v Liberci Redakce: Ji¯Ì K¯Ìûek, Olga K¯Ìûkov·, Martin NechvÌle Grafick· ˙prava: Roman Karpaö Tisk: Geoprint Liberec Na ob·lce alegorickÈ obrazy Johana Hartela Vzestup a sestup vÏk˘ muûe a ûeny (St·tnÌ z·mek Hrub˝ Rohozec) N·klad 500 ks ISBN 978-80-903934-0-0

SBORNÕK N RODNÕHO. PAM TKOV HO STAVU, ZEMNÕHO ODBORN HO PRACOVIäTÃ V LIBERCI

Recommend Documents