Sborník. z konference. Ochrana životního prostředí se zapojením veřejnosti v oblasti odpadového hospodářství a péče o veřejnou zeleň

Sborník z konference

Ochrana životního prostředí se zapojením veřejnosti v oblasti odpadového hospodářství a péče o veřejnou zeleň

Praha – Dolní Počernice 22.10.2009

Tento projekt byl podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska prostřednictvím Finančního mechanismu EHP a finančního mechanismu Norska.

Oc hr a naž i v o t ní hopr o s t ř e dís ez a po j e ní mv e ř e j no s t i vobl as t iodpadové hohos podář s t víapé č eove ř e j nouz e l e ň.

Pr ogr am: 8 . 3 0–9 . 0 0

| | Př i v í t á n íú č a s t n í k ů

9 . 0 0–9 . 1 5

| | Za h á j e n ís e mi n á ř e–Mg r . Vl a d i mí r aJ i l e č k o v á , p ř e d s e d k y n ěs p r á v n ír a d yMCN, o . p . s

9 . 1 5–9 . 3 0

| | Úv o d n ís l o v o-Zb y n ě kRi c h t e r , s t a r o s t aMě s t s k éč á s t iPr a h a–Do l n íPo č e r n i c e

9 . 3 0–9 . 4 0

| | Př í s p ě v e kv e l v y s l a n c eNo r s k é h ok r á l o v s t v ívPr a z e

9 . 4 0–1 0 . 0 0

| | Mo ž n o s t ič e r p á n íd o t a c ízOPŽP-Mg r . Le oSt e i n e r , n á mě s t e kÚs e k up r o j e k t o v ép ř í p r a v y ak o n t r o l ySt á t n í h of o n d už i v o t n í h op r o s t ř e d íČR

1 0 . 0 0–1 0 . 3 0

| | Zp r á v aos t a v už i v o t n í h op r o s t ř e d íČRz ar o k2 0 0 8( i n f o r ma c ezd o s u dn e p u b l i k o v a n é z p r á v y )–I n g . J i ř íHr a d e c , ř e d i t e lCe n i a , č e s k éi n f o r ma č n ía g e n t u r yž i v o t n í h op r o s t ř e d í

1 0 . 3 0–1 0 . 4 5

| | Př e d s t a v e n íKo mu n i t á r n í h op r o g r a muLi f e+aRe v o l v i n g o v é h of o n d uMŽP-Mg r . Mi c h a l Pe t r u s , v e d o u c ío d d ě l e n íp r o g r a můEUMi n i s t e r s t v až i v o t n í h op r o s t ř e d íČR

1 0 . 4 5–1 1 . 0 0

| | Př e s t á v k a

1 . 0 0–1 1 . 4 5 1

| | Wo r k s h o p y1 . č á s tn at é ma :Za p o j e n ío b č a n ůd oMA2 1vČRavNo r s k u Sí ť o v ás p o l u p r á c eo b c íar e g i o n ůvČR–Mg r . J i t k aBo u š k o v á , Ka n c e l á řNá r o d n ís í t ě Zd r a v ý c hmě s tČR Zk u š e n o s t iz es í t ěNo r s k ý c hZd r a v ý c hmě s t–Ri c h a r dBr a t t l i , k o o r d i n á t o rs í t ěZd r a v ý c h mě s tvNo r s k u , p ř e d s e d ap o r a d n í h ov ý b o r uSv ě t o v éz d r a v o t n i c k éo r g a n i z a c e

1 1 . 4 5–1 2 . 3 0

| | Ob ě d

1 2 . 3 0–1 3 . 0 0

| | Fi n a n č n íme c h a n i s mu sEHP/ No r s k a , Šv ý c a r s k ýf i n a n č n íme c h a n i s mu s–z á s t u p c eMFČR

1 3 . 0 0–1 3 . 3 0

| | Př í k l a d yd o b r ép r a x eMí s t n ía g e n d y2 1vr e g i o n uFr e d r i k s t a da n dKr i s t i a n s a n d–Nu r k e t Kl e m, k o n z u l t a n ts p o l e č n o s t iKS

1 3 . 3 0–1 5 . 0 0

| | Od p a d o v éh o s p o d á ř s t v ívr e g i o n uRo ms d a l–Kj e l lLo d e , s t a r o s t aFr a n aKo mmu n e Pé č eoz e l e ň-Li n nEi d e mMy r s t a d , u r b a n i s t k aFr a n aKo mmu n e EVVOvNo r s k ý c hš k o l á c h–Emi l Aa s , As b j ø r nEr i k s e n , p e d a g o g o v é

1 5 . 0 0–1 6 . 0 0

| | Wo r k s h o p y2 . č á s t :o t e v ř e n ád i s k u s ekt é ma t uZa p o j e n ío b č a n ůd oMA2 1vČRavNo r s k u

Společnost MCN, o.p.s. Nezisková organizace působící v oblasti: ¾ životního prostředí ¾ environmentálního vzdělávání

Naši klienti ¾neziskové organizace ¾pražské městské části ¾města a obce České republiky

Poradenské služby ¾ochrana a péče o životní prostředí (výsadby zeleně, péče o zeleň, obnovitelné zdroje energie, odpadové hospodářství)

Poradenské služby ¾příprava projektových žádostí o čerpání finančních zdrojů z různých finančních mechanismů

Poradenské služby ¾zavádění metod Místní agendy 21 (pomoc veřejné správě při naplňování kritérií a postupu v rámci kategorií MA21, získávání finančních zdrojů na aktivity v rámci MA21 a udržitelného rozvoje měst a obcí)

Environmentální vzdělávání ¾odborné semináře ¾přednášky ¾vzdělávací akce se zaměřením na veřejnou správu a neziskový sektor

Významné projekty ¾Blokový grant „Fond technické asistence“ Finančních mechanismů EHP/Norska Projekt „Partnerství Norska a ČR – předávání zkušeností v oblasti péče o životní prostředí mezi municipalitami“

Granty hl. m. Prahy ¾Naučná stezka v Dolních Počernicích ¾Náhrada alergenních bříz v blízkosti Centra sociální služeb v Běchovicích ¾Naučná stezka v Městské části Praha - Běchovice

Granty hl. m. Prahy ¾Ozelenění bloku domů v Zeleném údolí v MČ Praha – Kunratice ¾Zlepšení vzhledu památkově chráněného zámeckého areálu v Dolních Počernicích

Revolvingový fond MŽP Účast na těchto projektech: ¾Projekt „Aktivní vstup do Místní agendy 21 –regenerace veřejné zeleně Města Buštěhradu“

Revolvingový fond MŽP Účast na těchto projektech: ¾Start do MA 21 - komunitní běh pro zelené Běchovice

Revolvingový fond MŽP Účast na těchto projektech: ¾Zdravá městská část Praha - Dolní Počernice a její postup v MA21

Semináře ¾Odborný seminář k 1. výzvě Operačního programu Životní prostředí ¾Termín - 30.8.2007 ¾Místo konání - Praha – Dolní Počernice

Semináře ¾Odborný seminář na téma „Nové možnosti financování projektů a strategických dokumentů ve veřejné správě“ ¾Termín - 11. 9. 2008 ¾Místo konání – Praha - Dolní Počernice

Semináře ¾Odborný seminář na téma „Ochrana ŽP se zapojením veřejnosti v oblasti odpadového hospodářství a péče o veřejnou zeleň“ ¾Termín - 22. 10. 2009 ¾Místo konání – Praha - Dolní Počernice

Kontakt MCN,o.p.s. Kvestorská 5 140 00 Praha 4

Ing. Šárka Krosová 777 188 532, 603 106 892 [email protected]

Mgr. Vladimíra Jilečková Ing. Ingrid Růžičková 777 753 101,602 287 396 777 753 100, 261 218 473 [email protected] [email protected]

Praha – Dolní Počernice

Projekty MČ Praha Dolní Počernice • 6 zrealizovaných projektů v rámci MČ • Celkový objem investic: 136 mil. Kč • Projekty realizované MČ: 70 mil. Kč • Projekty realizované HMP: 66 mil. Kč

Přírodní amfiteátr • Investor: Městská část Praha – Dolní Počernice • Doba realizace: listopad 2004 - listopad 2006 • Celkové náklady: 11,6 mil.Kč Cílem projektu bylo vytvořit důstojné podmínky pro pořádání tradičních kulturních akcí MČ Praha-Dolní Počernice a umožnit jeho využití ostatním subjektům v rámci hl. m. Prahy.

Před realizací

Realizace

Po realizaci

Společné kul. centrum MČ Praha – Dolní Počernice a MČ Praha 14 • Investor: MČ Praha - Dolní Počernice • Doba realizace: říjen 2005 – červen 2007 • Celkové náklady: 27,3 mil. Kč. Cílem projektu bylo vytvořit z budovy bývalého pivovaru víceúčelové prostory pro pořádání kulturních, společenských, klubových,vzdělávacích, galerijních a gastronomických aktivit.

Realizace

Po realizaci

Regionální infocentrum s veřejně přístupným internetem. • Investor: MČ Praha – Dolní Počernice • Doba realizace: květen 2006 – srpen 2007 • Celkové náklady: 10,2 mil. Kč Vybudování informačního centra, které poskytuje informace občanům MČ, tuzemským i zahraničním návštěvníkům. Součástí projektu je i ubytovací kapacita a umístění malého počernického muzea, které ukazuje podmínky, za kterých žili a hospodařili předešlé generace.

Před realizací

Po realizaci

Infocentrum

Muzeum v Infocentru

Revitalizace historického centra zámeckého areálu v Dolních Počernicích • Investor : MČ Praha – Dolní Počernice • Doba realizace : říjen 2007 – červen 2008 • Celkové náklady : 19,5 mil.Kč Revitalizace nádvoří tvořeného památkově chráněnými budovami hospodářského zázemí zámku.Území bylo zdevastováno především neadekvátním využitím za minulého režimu (ekologická zátěž a necitlivé stavební zásahy).

Před realizací

Po realizaci

Rekonstrukce Velkého Počernického rybníka • Investor: Hlavní město Praha – odbor ochrany prostředí MHMP • Doba realizace: říjen 2004- červen 2006 • Celkové náklady: 56,3 mil Kč Účelem stavby bylo odstranění celkového havarijního stavu rybníka, rekonstrukce všech jeho zařízení a odbahnění nádrže. Rybník v nové podobě se stal významným protipovodňovým prvkem a hnízdištěm ptactva.

Realizace

Po realizaci

Revitalizace skládky – lokalita V Pískovně • Investor: Hlavní město Praha – Odbor správy majetku MHMP • Doba realizace: srpen – září 2006 • Celkové náklady: 9,3 mil.Kč Účelem stavby bylo odstranění letité černé skládky za místním hřbitovem a její přeměna na parkovou plochu.

Před realizací

Po realizaci

Zdravá městská část Praha - Dolní Počernice a její postup v MA21 • Doba realizace: 9/2009 – 11/2010 • Finanční objem: 999 310,- Kč • Projekt je v realizaci Aktivity projektu vykazují dlouhodobou udržitelnost a potenciál pro nové záměry a vytvářejí dobré podmínky pro postup MČ Praha – Dolní Počernice v MA21 do kategorie C.

Aktivity projektu • Strategický plán rozvoje městské části, • Kulatý stůl na téma „Udržitelný rozvoj a pracovní verze strategického plánu“ • Studie regenerace zeleně • Fórum Zdravých měst • Výstavy výtvarných a fotografických prací na téma „Stromy“ • Babí léto v novém Počinu • Akce Orangery • Akce Za čisté Počernice – mobiliář • Akce V Ráji

Děkuji za pozornost Zbyněk Richter starosta

MČ Praha – Dolní Počernice Stará obec 10, 190 12 Praha – Dolní Počernice

Tel. 281 021 099 E-mail:[email protected] URL: www.dpocernice.cz

Tel.: 281 021 090 Fax: 281 930 433

Aktuální dotační možnosti Operačního programu životní prostředí

Ing. Tereza Maříková Státní fond životního prostředí ČR

Obsah prezentace • Operační program v kostce – prioritní osy – statistika – dokumenty – informační zdroje

• Projektový cyklus • Plán výzev na nejbližší období

• Druhý největší Operační program ČR • 135 miliard Kč (5,2 miliardy eur) • Nutnost veřejného spolufinancování: Prostředky EU 85 % 4,9 mld. eur Prostředky SFŽP 4 % 231 mil. eur Státní rozpočet (MŽP) 1 % 58 mil. eur Prostředky obcí, měst a krajů 10 % Zaměření: • intervence na zlepšení kvality životního prostředí • zachování trvale udržitelného rozvoje • dodržení legislativních požadavků v oblasti ŽP

Prioritní osy OPŽP • Prioritní osa 1 – Zlepšování vodohospodářské infrastruktura a snižování rizika povodní • Prioritní osa 2 – Zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí • Prioritní osa 3 – Udržitelné využívání zdrojů energie • Prioritní osa 4 – Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží • Prioritní osa 5 – Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik • Prioritní osa 6 – Zlepšování stavu přírody a krajiny • Prioritní osa 7 – Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu • Prioritní osa 8 – Technická pomoc

Statistika Stav schválených projektů OPŽP k 31.12.2008 (zdroj: Výroční zpráva za rok 2008 OPŽP) Schválené projekty v EUR

Počet schválených projektů 600

Miliony

550 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 1

2

3

4

5

Prioritní osa

6

7

8

750 700 650 600 550 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 1

2

3

4

5

Prioritní osa

6

7

8

Dokumenty • Programový dokument OPŽP pro období 2007 - 2013 • Implementační dokument OPŽP • Směrnice MŽP 12/2009 a její přílohy • Závazné pokyny pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP • Příručka pro žadatele o dotace z OPŽP • Výzva k předkládání žádostí (v aktuálním znění pro příslušnou výzvu) www.opzp.cz

Poradenská a informační infrastruktura OPŽP Call centrum – 800 260 500, [email protected] Krajská pracoviště SFŽP ČR (pro PO 6 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR)

Webový portál www.opzp.cz

(databáze dotazů a

odpovědí)

Regionální poradenská a informační místa Bulletin OPŽP – Priorita Příručky, průvodce, letáky,…

Projektový cyklus Zahájení financování akce

Rozhodnutí o poskytnutí dotace

Výzva k předložení žádosti

Příjemce podpory

Krajská pracovní skupina

Smlouva o dílo

Schválení zadávací dokumentace

Akceptace žádosti na SFŽP

Řídící výbor

Rozhodnutí Řídícího orgánu Registrace akce

Plánované výzvy

Plánované výzvy • PO 1 (aglomerace do 2000 EO) – 13.výzva: -

vyhlášení výzvy 9.10.2009 příjem žádostí od 2.11.2009 do 5.1.2010 alokace na ukončení příjmu žádostí na podoblast 1.1.1 (5 mld Kč) a 1.2 (3 mld Kč)

• PO 6,7: -

vyhlášení výzvy v týdnu 19.-23.10.2009 příjem žádostí od 2.11.2009 do 5.1.2010

Podoblast podpory 1.1.1 Snížení znečištění z komunálních zdrojů Výstavba, rekonstrukce a intenzifikace centrálních ČOV nebo zajištění odpovídajícího přiměřeného čištění v aglomeracích pod 2000 EO v územích vyžadujících zvláštní ochranu Výstavba, rekonstrukce a dostavba stokových systémů sloužících veřejné potřebě v aglomeracích pod 2000 EO v územích vyžadujících zvláštní ochranu

Území vyžadující zvláštní ochranu: • národní parky a chráněné krajinné oblasti včetně jejich ochranných pásem, • lokality soustavy Natura 2000, • ochranná pásma vodních zdrojů, • ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, • chráněné oblasti přirozené akumulace vod a • v povodí vodního díla Nové Mlýny (Usnesení vlády ČR ze dne 6.5.2002 č. 456).

Oblast podpory 1.2 Zlepšení jakosti pitné vody Výstavba, rekonstrukce a intenzifikace úpraven vody, zdrojů pitné vody a přivaděčů zásobujících více než 2000 obyvatel Výstavba a dostavba rozvodných sítí pitné vody a souvisejících objektů sloužících veřejné potřebě v obcích nad 2000 obyvatel Výstavba, rekonstrukce a intenzifikace úpraven vody, zdrojů pitné vody a přivaděčů, výstavba a dostavba rozvodných sítí pitné vody včetně souvisejících objektů sloužící veřejné potřebě v aglomeracích pod 2000 obyvatel, které jsou zároveň umístěny v územích vyžadujících zvláštní ochranu

Oblast podpory 5.1 Omezování průmyslového znečištění • vytvoření BAT center pro jednotlivé kategorie průmyslových činností • technologií pro monitoring a omezování průmyslového znečištění • vytvoření regionálních informačních systémů prevence závažných havárií • výstavba a rekonstrukce zařízení pro snížení míry rizika a omezování následků závažných havárií • vytvoření výukových a expertních center REACH • vytvoření celostátního informačního systému sběru a hodnocení znečištění životního prostředí

Prioritní osa 6 Zlepšování stavu přírody a krajiny 6.1 Implementace a péče o území soustavy NATURA 2000 6.2 Podpora biodiverzity 6.3 Obnova krajinných struktur 6.4 Optimalizace vodního režimu krajiny 6.5 Podpora regenerace urbanizované krajiny 6.6 Prevence sesuvů a skalních řícení, monitorování geofaktorů a následků hornické činnosti

Oblast podpory 6.5 Podpora regenerace urbanizované krajiny • zakládání a revitalizaci významné sídelní zeleně • zakládání a regenerace zeleně v rámci tvorby zeleného prstence kolem sídla • výsadba vegetace s přírodě blízkým charakterem na místě dříve odstraněných a ekonomicky těžko využitelných brownfields, bývalých vojenských výcvikových prostorů (v případě, že se nejedná o velkoplošné zalesňování), jiných staveb a zařízení • odstranění nebo zajištění nevyužívaných staveb a dalších objektů ve zvláště chráněných územích a územích zařazených do soustavy Natura 2000

Oblast podpory 7.1 Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu

• Nákup, výstavba a rekonstrukce objektů center a poraden (nízkoenergetický nebo vyšší standard pro energetickou náročnost budovy)

• Technické vybavení center a poraden investičního charakteru • Tvorbu materiálů a pomůcek investičního charakteru

Děkuji za pozornost

Ing. Tereza Maříková Manažerka příjmu žádostí Státní fond životního prostředí České republiky Olbrachtova 2006/9, 140 00 Praha 4 [email protected]

Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2008 Lenka Olivová Jiří Hradec

Představení Zprávy

Zpráva zpracována dle nové metodiky Metodické změny jsou součástí celkové změny koncepce informování o stavu životního prostředí v souvislosti s přípravou nové Státní politiky životního prostředí Zpráva založena na 37 indikátorech vybraných dočasně dle stávající SPŽP Zaměřena na aktuální stav a dynamiku od roku 2000, důraz na relevanci k politice Nedílnou součástí předkládané Zprávy je i podrobné hodnocení každého indikátoru na http://issar.cenia.cz/issar/page.php?id=1506

Hlavní závěry za rok 2008 – – – – –

Stav životního prostředí v České republice se postupně zlepšuje Došlo k unikátnímu snížení zátěží životního prostředí Kvalita ovzduší přes určité meziroční zlepšení zůstává nevyhovující Pokračuje a dále se zrychluje pokles náročnosti hospodářství České republiky na energii a materiály I přes celkově pozitivní vývoj nadále existují závažné a nepříznivě se vyvíjející zátěže, jejichž dopad, i když je zpravidla územně ohraničený, zhoršuje kvalitu životního prostředí a přináší rizika pro lidské zdraví a ekosystémy – růst silniční dopravy, emise skleníkových plynů, změny ve využití krajiny

Pozitivní trendy (1) 150

– – – –

Snižuje se materiálová a energetická náročnost ekonomiky Výroba elektřiny meziročně poklesla o 5,3 – snížení vývozu (o 24 %) Zvýšil se podíl bezemisních zdrojů Průmyslová produkce zpomalila svůj růst od roku 2000, meziroční nárůst činil jen cca 1 %. Poprvé od roku 2000 v meziročně poklesla spotřeba energie v dopravě (o 1,6 %) a snížily se emise znečišťujících látek z dopravy

125 100 75 50 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 HDP

GWh

–

Spotřeba PEZ

Parní vč. spalovacích

Energetická náročnost HDP

Jaderné

Vodní

OZE bez vodních

100 000 90 000 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

– Výrazně meziročně poklesly emise do ovzduší, tento pokles se pravděpodobně týkal také emisí skleníkových plynů – V meziročním srovnání došlo ke zlepšení kvality ovzduší a zmenšení území, na kterém byly překročeny imisní limity, zejména PM10 – Přes určité zlepšení však situace zůstává nevyhovující. V roce 2008 bylo 15 % obyvatel vystaveno nadlimitním koncentracím PM10 (32 % v roce 2007) a 42 % obyvatel nadlimitním koncentracím benzo(a)pyrenu (51 % v roce 2007)

emise (index, 2000 = 100)

Pozitivní trendy (2) 120

2010 NOx

2010 SO2

2010 NH3

115

NOX

SO2

NH3

110

celkem

105 100 95 90 85 80 75 00 20

01 20

02 20

03 20

04 20

05 20

06 20

07 20

* 08 20

10 09 20 20 op r t ís isn em

2006

2007

2008

Pozitivní trendy (3)

– –

11

1 800

Podíl na zemědělském půdním fondu (pravá osa) Podíl na ZPF – cíl 2005

10

Podíl na ZPF – cíl 2010

8

Počet ekofarem (levá osa)

7

Výměra zemědělské půdy obhospodařované ekologicky (levá osa)

6

9

1 600 1 400 1 200 1 000

5

800

4

600

3

400

2

200

1

0

0 1990

1992

1994

1996

1998

2000

2002

2004

2006

2008

2010

45000 40000 35000 30000

tis. t

–

2 000

25000 20000 15000 10000 5000 0 2002

2003

2004

2005 rok

2006

2007

%

–

V roce 2008 se zvýšil podíl ekologicky obhospodařované zemědělské půdy na celkové ploše zemědělského půdního fondu na 8,04 % a počet ekofarem se téměř zdvojnásobil na 1 946 V roční produkci nebezpečných odpadů na obyvatele zaujímá Česká republika 5. místo s nejnižší produkcí v EU27. Stoupá podíl materiálového a energetického využití odpadů na celkovém nakládání s odpady. Předpokládá se výrazné navýšení produkce odpadů v roce 2008 Veřejné výdaje na ochranu životního prostředí mají rostoucí tendenci. V roce 2008 činily výdaje z územních rozpočtů 27 mld. Kč (cca 0,73 % HDP), výdaje z centrálních zdrojů pak 17,4 mld. Kč (cca 0,47 % HDP)

počet / tis. ha

–

Negativní trendy (1)

–

200,0

3500

190,0

3000

180,0

2500

170,0

2000

160,0

1500

150,0

1000

140,0

500

130,0 120,0

0 1990 1992 1994

1996 1998 2000

2002 2004 2006

agregované emise bez LULUCF cíl klimaticko-energ. balíčku 20 % HDP

2008 2010

cíl klimaticko-energ. balíčku 30 % kjótský cíl

mil. Kč s.c. r. 2000

–

Znečištění ovzduší je koncentrováno do hustě zalidněných oblastí (Ostravsko-Karvinská oblast a aglomerace Praha a Brno) Cílový imisní limit pro přízemní ozon je stále překračován na většině území České republiky. V roce 2008 se jednalo o 93,8 % území, na kterém žije 69 % obyvatel. V roce 2007 se jednalo o 97 % území. Česká republika má dlouhodobě velmi vysoké měrné emise skleníkových plynů (14,4 t CO2 ekv. na obyv. v roce 2007), které patří k největším v EU (průměr zemí EU15 je 10,15 t CO2 ekv.).

Mt CO2 ekv.

–

Negativní trendy (2)

– – –

Téměř ¾ typů přírodních stanovišť významných pro ES jsou v ČR hodnoceny v nepříznivém nebo nedostatečném stavu z hlediska ochrany. Stav druhů živočichů a rostlin významných pro Evropské společenství je rovněž alarmující – 37 % druhů nedostatečný, 36 % nepříznivý. Početnost druhů ptáků zemědělské krajiny klesá, hlavní příčinou je intenzifikace zemědělství a změny ve využívání území (urbanizace, liniové stavby, fragmentace krajiny). Nedaří se snižovat spotřebu průmyslových hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, která od roku 2000 vzrostla o 46 % resp. o 15 %. 6 000 5 000 ostatní1)

4 000 tis. kg,l

–

rodenticidy regulátory růstu

3 000

fungicidy, mořidla herbicidy a desikanty

2 000

zoocidy, mořidla

1 000 0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Negativní trendy (3) Domácí materiálová spotřeba narůstá meziročně o cca 1,5 %, více materiálů tak vstupuje do ekonomiky. Navíc stoupá materiálová závislost na zahraničí, která dosáhla 31,8 % v roce 2007.

350 300 250

mil. tun

–

200 150 100 50 0

Dánsko

Lypr

Irsko

Malta

Rakousko

Španělsko

Vývozy

Velká Británie

Itálie

Estonsko

Švédsko

2006

Dovozy

Průměr EU

Belgie

Finsko

Bulharsko

Řecko

Litva

2004

Lucembursko

2002

Nizozemí

2000

Domácí užitá těžba

Slovinsko

Rumunsko

Polsko

Lotyšsko

900 800 700 600 500 400 300 200 100 0

Slovensko

Produkce odpadů v letech 2006 a 2007 meziročně stoupla o 8 %, produkce nebezpečného odpadu stoupla v tomto období o 22 %.

Česká republika

Domácí materiálová spotřeba

1998

Německo

1996

Francie

1994

Portugalsko

1992

Maďarsko

1990

t.obyv.

–

Roste podíl zastavěných ploch (meziročně v roce 2008 o 0,3 %) na úkor ekologicky příznivějších kategorií využití území

-1

–

Co říci závěrem? Charakter problémů životního prostředí se postupně mění, hlavní potenciál zlepšování stavu a poklesu zátěží se přesouvá z oblasti výroby do oblasti spotřeby. Hlavními tématy pro nadcházející období by měly být energetické úspory v segmentu domácností a nevýrobního soukromého sektoru, pokračující změna energetického mixu pro výrobu energie a vytápění domácností a snižování vlivu silniční dopravy na životní prostředí. V období ekonomické krize a poklesu výkonu hospodářství v roce 2009 lze očekávat další snižování zátěží životního prostředí z hlavních ekonomických odvětví s výjimkou dopravy, kde zůstává situace nejistá. Rozhodující roli pro vývoj v dopravě bude mít skladba vozového parku a tedy i účinnost opatření k jeho obměně.

Děkuji za pozornost! Lenka Volaufová CENIA, česká informační agentura životního prostředí Litevská 8 100 10 Praha 10 Tel.: +420 267 225 207 E-mail: [email protected]

Komunitární program LIFE+ a Revolvingový fond MŽP Dolní Počernice 22. 10. 2009

LIFE+

Je omezený, ale zacílený finanční nástroj Skládá se ze 3 částí: LIFE+ Příroda & Biodiverzita LIFE+ Politika & správa životního prostředí LIFE+ Informace & Komunikace

LIFE+ Doba trvání: 1.1.2007 to 31.12.2013 => 7 ročních výzev na podávání návrhů, každý kalendářní rok jedna Rozpočet: 2143 miliónů € minimálně 78% rozpočtu LIFE+ je určeno na kofinancování grantů na projektové akce Alespoň 50% z této částky (min. 39% z celé sumy) je určeno pro pilíř Příroda a biodiverzita až 22% je určeno pro operativní náklady Generálního ředitelství pro životní prostředí

Indikativní alokace – LIFE+

• 2009 – 4,464 mil. EUR • 2010 – 4,765 mil. EUR

Projekt Morávka Realizace projektu: leden 2007 až prosinec 2010 Rozpočet projektu: 1 015 tis. eur Příspěvek Evropské komise: 704 tis. eur Příspěvek Moravskoslezského kraje: 60 tis. eur Příspěvek partnerů: 251 tis. eur

Projekt Morávka · Vypracování metodiky potlačování invazních druhů a následné revitalizace postižených stanovišť. · Potlačení invazní křídlatky (Reynoutria spp.) v evropsky významné lokalitě Niva Morávky a části evropsky významné lokality Beskydy.

Projekt Morávka · Vytvoření modelu spolupráce zainteresovaných subjektů při řešení problémů v oblasti ochrany životního prostředí na regionální úrovni. · Šíření výsledků projektu a poskytování dalších informací o soustavě Natura 2000 a ochraně životního prostředí.

Revolvingový fond MŽP • Založen v roce 2007 přeměnou z Revolvingových fondů Phare • Dosud proběhly 3 výzvy s celkovou alokací 48 mil. Kč • Hlavním cílem podpora udržitelného rozvoje a MA 21

Granty Grant je finanční pomocí na následující aktivity: • podpora zavádění MA 21 a prokazatelný kvalitativní posun v tomto procesu • sledování a vyhodnocování indikátorů udržitelného rozvoje na místní úrovni • komunitní a expertní plánování v kvalitě MA 21 • realizace místních akcí a kampaní pro veřejnost a další opatření a aktivity směrem k udržitelnému rozvoji • modelové projekty pro udržitelný rozvoj, které řeší ochranu životního prostředí a současně přispívají k sociálnímu a ekonomickému rozvoji obcí a regionů.

Granty • Doba realizace projektů nesmí překročit 2 roky. • Maximální výše grantu na jeden projekt nesmí přesáhnout 2 mil. Kč. • Grant může být poskytnut až do výše 90% celkových uznatelných nákladů na projekt. • Minimální částka, na kterou bude grant poskytnut, je 100 tisíc Kč. • Finanční pomoc se vztahuje pouze na projekty realizované na území České republiky.

Revolvingový fond MŽP • 1. Výzva – 16 úspěšných projektů – 14,4 mil. Kč • 2. Výzva – 11 úspěšných projektů – 8,6 mil. Kč • 3. Výzva – 6 úspěšných projektů – 4,5 mil. Kč

Podporované aktivity Příprava strategických dokumentů Organizace kampaní a akcí Enviromentální vzdělávání a osvěta Zelenání úřadů veřejné správy Plánování rozvoje obce s veřejností Inovativní přístupy a dobrá praxe

Dolní Počernice Příprava Strategického plánu rozvoje městské části Studie regenerace zeleně Výstava výtvarných a fotografických prací na téma „Stromy“ Úprava veřejného prostranství (zahrada) Vytváření sounáležitosti nejmladších dětí k místu bydliště Za čisté Počernice – mobiliář (stojany na kola, koše na psí exkrementy) Akce V Ráji – výsadba zeleně

Děkuji za pozornost Mgr. Michal Petrus, vedoucí odd. programů EU E-mail: [email protected] Tel: 267 122 898 Bc. Markéta Konečná, odborný referent, odd. programů EU e-mail: [email protected] tel: 267 122 447 Mgr. Markéta Košťálová, odborný referent, odd. programů EU E-mail: [email protected] Tel: 267 122 830

Síťová spolupráce obcí a regionů v ČR Národní síť Zdravých měst ČR Praha Dolní Počernice, 22. října 2009

© NSZM ČR

1

© NSZM ČR

2

OSN-WHO: Mezinárodní akreditace NSZM

Projekt Zdravé město V. fáze v Evropě (od 2009)

Program Česká Brána 21 / New Gate 21 titul „Světový projekt EXPO 2000“

© NSZM ČR 2007

4

NSZM členem mezinárodní asociace Energie-Cités

© NSZM ČR 2007

5

Zdravá města, obce, regiony v ČR 2009

92 členů NSZM (města, kraje, mikroregiony, obce) – 32% obyvatel ČR

Očekávání vedení měst vůči „ZM“ - spokojenost obyvatel = cíl veřejné správy (společný jmenovatel: kvalita života a zdraví) - otevřená komunikace a spolupráce (místní partnerství, společné projekty) - úřad jako dobrá firma pro zajištění rozvoje města/regionu a veřejné služby - schopnost získávat externí zdroje © NSZM ČR

7

Setkání pokročilých MA21 a začátečníků „Učící a učící se“

© NSZM ČR

Litoměřice / Praha / Jihlava Kopřivnice /Drahanská vrchovina listopad, prosinec 2009

8

Předávání zkušeností Škola NSZM

© NSZM ČR

Jihlava / Tábor / Kopřivnice listopad 2009

9

Tematické semináře a workshopy

© NSZM ČR

10

www.dobrapraxe.cz

[100 příkladů z 35 míst v ČR]

11

Otevřený informační systém pro práci se strategickou dokumentací © NSZM ČR

12

Společné kampaně Zdravých měst, obcí a regionů

DEN ZEMĚ 22. dubna

MEZINÁRODNÍ DEN BEZ TABÁKU 31. května

NÁRODNÍ DNY BEZ ÚRAZŮ 4. až 15. června

EVROPSKÝ TÝDEN MOBILITY 16. až 22. září

DNY ZDRAVÍ 4. až 17. října

© NSZM ČR 2007

13

Regionální výrobky

© NSZM ČR 2007

www.domaci-vyrobky.cz

14

www.zdravamesta.cz

Plánování s veřejností

Fórum Zdravého města © NSZM ČR 2007© NSZM ČR

16

Zdravá města, obce, regiony Realizační rovnováha

KVALITA VEŘEJNÉ SPRÁVY

Metody řízení > zdraví, udržitelný rozvoj, kvalita života © NSZM ČR 2007© NSZM ČR

KVALITNÍ PROJEKTY [€]

Dotace a granty EU, ČR, jiné © NSZM ČR 2006 17

Databáze místní Agendy 21 (MA21) www.ma21.cz Zdravá města a regiony 30 nejaktivnějších kategorie B: 6

Chrudim, Vsetín, Kopřivnice, Litoměřice, Prostějov, Ústí nad Labem

kategorie C: 13

Praha-Libuš, Hodonín, Hlučín, Kuřim, Bolatice, Letovice, Moravská Třebová, Jilemnice, Orlová, Strakonice, Přeštice, Mladá Boleslav, Drahanská vrchovina

kategorie D: 11

Kraj Vysočina, Karlovy Vary, Dobříš, Tábor, Velké Meziříčí, Říčany, Poděbrady, Frýdek-Místek, Nové Město na Moravě, Uherské Hradiště, Prachatice

18

Ceny MV za kvalitu veřejné správě 2009

© NSZM ČR

19

Celosvětová soutěž měst „LivCom“ (OSN)

© NSZM ČR

20

KONTAKT

Jitka Boušková Národní síť Zdravých měst ČR E: [email protected] M: 606 755 373 W: www.zdravamesta.cz

Děkuji Vám za pozornost. © NSZM ČR

21

Podpora zdraví a využití životního prostředí Richard Brattli Koordinátor

Národní síť Zdravých měst Norska

1

Zdravá města WHO Nová koncepce veřejného zdraví  Zahájena v roce 1988  Hlavní zaměření na činnosti pro podporu zdraví  Uvažování o zdraví v širším (environmentálním) kontextu  2009  Globální veřejné zdravotní "hnutí"  Více než 1000 měst ve 30-ti zemích (Evropa)

Název - Identita Norsk nettverk av helse- og miljøkommuner = "Národní síť Zdravých a environmentálních měst Norska"

Členové

Naše motivace 

   

Nejdůležitějším přínosem společnosti jsou jedinci, kteří jsou šťastní, zvládají každodenní život a přispívají komunitě Každý je užitečný Zdravotním nerovnostem se lze vyhnout Naše zdraví je významně ovlivňováno životním prostředím Přínos ve formě dobrého zdraví je získáván lokálně

Systémový přístup Od direktivy seshora (pravidla, předpisy, trendy, vytváření služeb, vládních programů)

k iniciativě odspoda (iniciativy, inovace, vědomostem, sebevědomí, místnímu rozvoji)

Systémový přístup Budeme podporovat   

učení nového prosperitu zdraví

Zdraví+

Od mínusu k plusu

0

 

nemocem nehodám

Nemoc

Budeme zabraňovat

–

Životní prostředí Je často vnímáno jako problém (negativně)  Součást mnoha "direktivních" aktivit řízených vládními orgány ALE  Přírodní a člověkem vytvářené prostředí přispívají k udržování a podpoře zdraví a blahobytu  Pozitivní environmentální faktory představují velmi důležité faktory v učení  Vědomosti a přístupy k přírodě rozhodnou o tom, zdali budou environmentální výzvy vyřešeny nebo nikoli 

Příklady 1.

2.

3.

Děti v předškolním a školním věku "Najdi mě" - dovednosti zvládání života v přírodě Rodiny "Top ten" - turistické túry na vrcholky hor Dospělost "Zelený předpis" - trénink pro znovunabytí zdraví - pomocí okolní krajiny

1. Najdi mě CO: 

Vzdělávací a aktivační program pro děti ve věku mezi 4-mi a 10-ti lety

PROČ: 



Vybavit lepšími dovednostmi pro zvládání venkovních podmínek Cítit se bezpečně/jistě

Hlavní části • Poskytnout znalosti o základních dětských potřebách a situacích, ke kterým může dojít, když dítě zabloudí (rodiče, učitelé) • Naučit děti tři kroky pro zlepšení šance, že budou nalezeny v bezpečí a zdravé 1. Obejmi strom (a neztrať klid) 2. Najdi si přístřeší/postav si jej (a zůstaň v teple) 3. Nauč se použít signál stop

Hlavní části • Poskytnout znalosti o základních dětských potřebách a situacích, ke kterým může dojít, když dítě zabloudí (rodiče, učitelé) • Naučit děti tři kroky pro zlepšení šance, že budou nalezeny v bezpečí a zdravé 1. Obejmi strom (a neztrať klid) 2. Najdi si přístřeší/postav si jej (a zůstaň v teple) 3. Nauč se použít signál stop

Důležité aspekty • Nezaměřovat se nadměrně na riziko (dítě) • Vytvářet sebedůvěru • Vědomosti a radost jsou základem

2. Top Ten hory Aspirace • Nabízet individuální cvičení všem věkovým skupinám v rámci geografické oblasti (obce) • Motivovat lidi k využití přírody pro cvičení • Poskytnout lidem nové a atraktivní zážitky v přírodě

Koncepce       

10 dostupných hor Schůdné turistické stezky Parkovací prostory "Karta" "Razítko" Poštovní adresa Medaile pro účastníky

Čeho dosáhnout  Znalostní

výzvy

(dovednost)  Vzrušení a zábava  Znalost vašeho místního prostředí  Milovat a respektovat přírodu

Dosáhnout více

     

"Přehled" Teritorialita Vztažný bod Ovládání těla Dosažení konkrétního cíle Cesta k lepšímu tělesnému zdraví

3. Zelený předpis 

Písemné doporučení připravené odborníkem na zdraví, s cílem dosáhnout zlepšení zdraví a kondice pomocí tělesných a sociálních aktivit.

Motivace 

 

Výzkum uveřejněný v časopise New Zealand Medical Journal poukazuje na to, že Zelený předpis je levným způsobem, jak zvýšit aktivitu. Osamělost a samota jsou závažnými rizikovými faktory Aktivity v přírodě mají významné vedlejší účinky (pozitivní)

Zdravotní chat   



Test Motivace Povědomí o možných aktivitách/sporto vištích Návrh programu aktivit

Okruh aktivit

Nordic Walking

Souhrnná informace o implementaci FM EHP/Norska 2004 – 2009 Konference Ochrana ŽP se zapojením veřejnosti v oblasti odpadového hospodářství a péče o veřejnou zeleň 22. října 2009, Praha – Dolní Počernice

Právní rámec účasti České republiky v EHP ¾ Dohoda mezi Norským královstvím a ES o Norském finančním mechanismu pro období 2004-2009 ¾ Memorandum o porozumění mezi ČR a státy EHP ¾ Memorandum o porozumění mezi ČR a Norským královstvím ¾ Dohoda o

Prioritní oblasti 1. Uchování evropského kulturního dědictví 2. Ochrana životního prostředí 3. Rozvoj lidských zdrojů 4. Zdravotnictví a péče o dítě 5. Udržitelný rozvoj 6. Vědecký výzkum a vývoj 7. Implementace Schengen / posilování justice

Blokové granty 1.

Fond pro neziskové organizace

2.

Fond technické asistence

3.

Fond pro podporu spolupráce škol

4.

Fond pro podporu výzkumu

5.

Fond na přípravu projektů

Alokace pro ČR ¾ Celková alokace pro ČR: 110,91 mil. € (vč. nákladů na administraci programu); z

toho 104,58 mil. € (tj. cca 2,8 mld. Kč) k dispozici pro IP/PRGM/BG

¾ Dne 30.4.2009 byl konečný termín pro

udělování grantů - udělené granty vyčerpaly 100 % alokace, která byla pro období 2004 2009 pro ČR určena

Proces hodnocení žádostí Regionální KM

formální náležitosti

Sektorová KM

hodnocení kvality

NKM – MF

zdůvodněné stanovisko

Monitorovací výbor

doporučení žádosti

KFM

stanovisko pro donory

Výbor FM

Norské MZV schválení žádosti

Předložené žádosti ¾ Národní kontaktní místo (NKM) předložilo

Kanceláři finančních mechanismů (KFM) celkem 157 žádostí o grant: • • • •

38 žádostí v 1. Výzvě 68 žádostí ve 2. Výzvě 46 žádostí (vč. rezervních) ve 3. Výzvě 5 žádostí o Blokový grant

Schválené žádosti ¾ Výbor FM / MZV Norska schválil celkem

144 žádostí o grant: • • • •

37 žádostí v 1. Výzvě 65 žádostí ve 2. Výzvě 36 žádostí (vč. několika rezervních) ve 3. Výzvě 5 žádostí o Blokový grant a 1 IP TA

Zamítnuté žádosti / Odstoupení ¾ Výbor FM / MZV Norska zamítnul celkem 5

žádostí o grant

¾ 1 žadatel od projektu odstoupil po udělení

grantu (důvodem bylo nezajištění finančních prostředků na spolufinancování)

¾ 7 rezervních žádostí ze 3. Výzvy nemohlo

být na KFM dále posuzováno vzhledem k vyčerpání alokace pro ČR

Udělené granty FM EHP/Norska 2004 - 2009

2%

21%

41%

Uchování evropského kulturního dědictví Ochrana životního prostředí Rozvoj lidských zdrojů

1%

Zdravotnictví a péče o dítě Podpora udržitelného rozvoje

11%

17%

7%

Implementace Schengenského acquis, posilování justice Blokové granty / IP TA

Udělené granty FM EHP/Norska 2004 - 2009 individuálním projektům / programům - dle prioritní oblasti

1% 14%

Uchování evropského kulturního dědictví

3%

Ochrana životního prostředí Rozvoj lidských zdrojů Zdravotnictví a péče o dítě Podpora udržitelného rozvoje

22% 9%

51%

Implementace Schengenského acquis, posilování justice

Udělené granty FM EHP/Norska 2004 - 2009 individuálním projektům / programům - dle umístění v kraji Pardubický 4%

Středočeský 3%

Liberecký Plzeňský 3% 2%

Vysočina 1%

Praha 26%

Karlovarský 4% Ústecký 5%

Jihomoravský 13%

Královéhradecký 7% Zlínský 7% Moravskoslezský 7%

Olomoucký 8%

Jihočeský 10%

Stav čerpání finančních prostředků Udělený grant v€

Proplaceno k 5.10.2009 v€

v%

1. Výzva

23 654 509

17 001 374

71,9

2. Výzva

38 401 534

6 388 125

16,6

3. Výzva

22 842 495

827 059

3,6

Blokové granty

19 681 045

15 025 886

76,4

104 579 583

39 242 444

37,5

CELKEM

Ukončené projekty ¾ Celkem bylo dokončeno 17 projektů

(všechny z 1. výzvy) a 1 Blokový grant (Fond na přípravu projektů).

Finanční mechanismy EHP/Norska 2009 – 2014 (nové programovací období)

Aktuální stav ¾ FM EHP/Norska 2009 – 2014 v současné

době vyjednávány mezi EK a donory (Norsko, Island, Lichtenštejnsko)

¾ Poté bilaterální jednání – ČR x donoři:

specifikace priorit, oblasti zaměření, projektový x programový přístup atd.

Předpokládaná alokace pro ČR a prioritní oblasti ¾ Alokace pro ČR by neměla být nižší než při

současných FM – předpokládá se, že bude obdobná (cca 110 mil. €) ¾ Prioritní oblasti rovněž obdobné – částečně odlišné pro FM EHP a FM Norska ¾ Vyhlášení výzvy – předpoklad nejdříve v 2. polovině roku 2010

Děkuji za pozornost. www.eeagrants.cz [email protected]

Program švýcarskočeské spolupráce

26.10.2009

Rámcová dohoda

• Alokace 109,78 mil. CHF • Stanovuje základní principy Programu, tematické zaměření a indikativní finanční alokace, pravidla a postupy, vymezuje role a zodpovědnost • Období uzavírání závazků - 14. června 2012 • Období proplácení výdajů - 14. června 2017

26.10.2009

Administrativní struktura Česká strana

Národní koordinační jednotka – NKJ (Ministerstvo financí) Zprostředkující subjekt – na základě dohody bude vykonávat některé role NKJ – ministerstva, kraje Zprostředkovatel – na základě dohody je pověřen implementací PRG/BG/Fondu

Švýcarská strana

Švýcarské velvyslanectví v Praze (SCO) Státní kancelář pro hospodářské záležitosti (SECO) pro priority 2, 3 Švýcarská agentura pro rozvoj a spolupráci (SDC) pro priority 1, 4

26.10.2009

Prioritní oblasti – indikativní alokace 1. Bezpečnost, stabilita, podpora reforem 26 mil. CHF

2. Životní prostředí a infrastruktura 30 mil. CHF

3. Podpora soukromého sektoru 12 mil. CHF

4. Rozvoj lidských zdrojů a sociální rozvoj 11 mil. CHF

26.10.2009

Prioritní oblasti 1. Bezpečnost, stabilita a podpora reforem Posílení regionální a místní kapacity Prevence a řízení katastrof Modernizace soudnictví Boj proti korupci a organizovanému zločinu

2. Životní prostředí a infrastruktura

Obnova a modernizace základní infrastruktury a zlepšení životního prostředí Fond environmentální expertízy

3. Podpora soukromého sektoru

Zlepšení regulace ve finančním sektoru Přístup SMEs k finančním zdrojům

4. Rozvoj lidských zdrojů a sociální rozvoj Fond na stipendia Zdraví

26.10.2009

Blokový grant - Fondy 1. BG - Fond pro nevládní neziskové organizace - zaměření na sociální služby, životní prostředí 2. Fond na přípravu projektů – pomoc v přípravě konečných návrhů projektů pro projektové záměry odsouhlasené švýcarskou stranou 3. Fond partnerství – podpora partnerství 4. Fond na stipendia – podpora vysoce kvalifikovaných lidských zdrojů formou stipendií na vzdělávání a výzkum 5. Fond technické asistence 26.10.2009

Zprostředkovatelé • Fond partnerství Ministerstvo financí (NKJ)

• Fond na stipendia CRUS ve spolupráci s NAEP

• Fond na přípravu projektů Ministerstvo financí (NKJ)

• Blokový grant NNO Nadace Partnerství 26.10.2009

Blokový grant - Fondy • Fond na stipendia – zahájení září 2009, vyhlášena 1. výzva na předkládání žádostí

• Fond partnerství – zahájení říjen 2009 • Fond na přípravu projektů – zahájení do konce roku 2009

• BG FNNO – zahájení prosinec 2009 (leden 2010)

26.10.2009

Fond partnerství • alokace 3 mil. CHF (včetně 15% spolufinancování MF) • sub-projekty 2,910 mil. CHF • zahájení říjen 2009 • ukončení 30. června 2013 • zprostředkovatel MF - NKJ 26.10.2009

Fond partnerství Cíl: Posílení vzájemné spolupráce mezi subjekty ČR a Švýcarska Podmínkou je realizace v partnerství Zaměření sub-projektů: • • • •

Posílení spolupráce, Výměnu informací, Přenos know-how, Dobré praxe.

26.10.2009

Fond partnerství - aktivity • semináře v ČR připravované a realizované ve spolupráci se Švýcarským partnerem • účast na seminářích a workshopech ve Švýcarsku, organizovaných Švýcarským partnerem • technická asistence expertů švýcarského partnera v ČR • studijní cesty českých expertů u relevantních švýcarských institucí • doplňkové aktivity nezbytné k dosažení cílů projektu 26.10.2009

Fond partnerství Oprávnění žadatelé: • instituce veřejné správy na všech úrovních (státní správa, regionální a místní samospráva)

• • • •

školy a univerzity nevládní neziskové organizace instituce jednající ve veřejném zájmu profesní komory, svazy, asociace, sociální partneři

26.10.2009

Fond partnerství Podmínky: doloženo partnerství projekt – od min. 170 000 CZK do max. 4 000 000 CZK minimálně 10 % celkových uznatelných nákladů zajistí příjemce grantu možnost požádat o zálohovou platbu do výše max. 20 % grantu maximální délka realizace 18 měsíců 26.10.2009

Fond partnerství Předkládání žádostí • průběžná výzva – zahájení PF dnem zveřejnění v tisku (říjen 2009) • hodnocení žádostí ve 4-měsíčních cyklech • posouzení formálních náležitostí a hodnocení kvality žádostí • konečné rozhodnutí o udělení grantu náměstek ministra financí

26.10.2009

Kontakty a informace www.swiss-contribution.cz [email protected] (Phone: + 420 257 044 559)

26.10.2009

KS 2009

PRAHA, 22. října 2009 Nurket Klem [email protected]

KS- klimatická změna ve středu zájmu

Norská asociace místních a regionálních úřadů

•

Komunitní rozvoj Úřad územního plánování Odpovědný vlastník budov a pozemků Odpovědný vlastník energetických a odpadních společností Poskytovatel služeb Odpovědný kupující Úřad nejbližší obyvatelům - otevřený dialogu a procesu zapojení Plánování nouzových situací, rizik a slabých míst

Poskytuje příležitosti pro vytvoření změn a opatření v rámci komunity!


• • • • • • •

KS 2009

Obce a správní oblasti odpovědnosti


KS 2009

MA21; Fredrikstad deklarace

KS 2009 KS- klimatická změna ve středu zájmu

Místní úřady, regionální úřady a organizace, jež si kladou za cíl zajistit, aby Místní komunity v Norsku přispívaly k udržitelnému rozvoji a tudíž přistoupily k této deklaraci.

KS 2009

• Mobilizovat obyvatele, organizace, firmy a zaměstnance, aby hráli aktivní roli v činnostech souvisejících s místní Agendou 21 pomocí založení odpovídajících fór a sítí.

• Zajistit, aby byl dlouhodobý systematický přístup, zaměřený na trvalé zlepšování byl typickou známkou každého projektu udržitelného rozvoje.


• Zavést jako pravidlo, že opatření pro udržitelný rozvoj jsou odpovědností všech částí společnosti.

KS 2009

• Zavést místní plány, regionální plány a další regulační a poradní dokumentaci jako povinné závazky a praktické nástroje pro dosažení udržitelného rozvoje.

• Pracovat s cílem dosáhnout otevřeného dialogu mezi místními úřady, regionálními úřady a ústředními vládními orgány tak, aby jimi vytvořená opatření zajišťovala rovnováhu mezi místními, regionálními a národními zájmy.


• Monitorovat projekty udržitelného rozvoje v místních komunitách, např. pomocí využití environmentálních indikátorů.

• Výzva představovaná udržitelným rozvojem je výzvou pro rozvoj komunity jako celku.

KS 2009

"Příklad Fredrikstadu":

• "Každý" je zodpovědný ze jeho vlastní "stopu". Obec jako taková přehodnotila svoji vlastní roli jako spotřebitele a nabádá svoje obyvatele k témuž.


• "Každý" v rámci komunity se musí zapojit, obec sama o sobě není schopna tohoto cíle dosáhnout bez pomoci občanů.

• Koncepce "eko-majáku" se zrodila v roce 1996, kdy byl Kristiansand společně s dalšími šesti obcemi vybrán pro účast v pilotním programu norské Místní Agendy 21 pod názvem "Udržitelné komunity".

KS 2009

"Příklad Kristiansandu"

• Životní prostředí a udržitelný rozvoj se staly otázkami pro děti v místní škole


• Odpadové hospodářství a snaha obyvatel o recyklaci odpadu.

KS 2009

• Dosáhnout společného porozumění a programu pro zapojení obyvatel Norska do ochrany životního prostředí.

• Odpadové hospodářství ve spolupráci s jinými obcemi


• Zvýšené zaměření na spotřebitelské preference a odpovědnost.

KS 2009

• Zvýšené zaměření na zavedení "venkovních prostor" jako jsou čisté pláže pro lidi žijící v (centru) městském centru.


• V přímém důsledku MA21 byl Kristiansand prvním městem v Norsku, kde byl zaveden plán "Klima a energie" v roce 1998.


KS 2009

KS 2009

• Eko-maják • Popis cílů programu a jeho obecných hodnot:

• Naše aktivity jsou konkrétní a měřitelné. Naši zákazníci jsou schopni iniciovat a měřit rozličné realizované aktivity.


• Naše aktivity budou výnosné na všech úrovních. Obchodní ekonomika, zdraví zaměstnanců a životní prostředí.

• Naše řešení jsou snadno zaváděna do praxe a zjednodušují případná další opatření. Standardů je možno dosáhnout ve spolupráci s firmami, jež mají vůli být aktivní.

KS 2009 KS- klimatická změna ve středu zájmu

• Máme odpovídající kompetence a inicializujeme procesy, jež napomáhají ekonomice a environmentálnímu účtování pro firmy. Opatření nejsou pouze obecná, ale přizpůsobená pro jednotlivé typy podnikání.

KS 2009

Tři partnerství s národní vládou

• Živé obce (2006 - 2010) • Zelené energetické sítě (2007 - 2011)


• Města pro budoucnost (2008 - 2014)

• • • • • • •

Partnerství: Ministerstvo životního prostředí a KS (jako hlavní partner) Síť jako způsob práce - dialog mezi místními a národními orgány státní správy; účastní se 191 obcí; 35 sítí; 4-6 v každé síti; 6 témat (v rámci udržitelného rozvoje) v současnosti na Změně klimatu pracuje 135 obcí 1 koordinátor projektu + 9 regionálních poradců Jsou vyvíjeny nástroje pro ukazatele rozvoje a analýzu místního udržitelného rozvoje (internetová platforma)


•

KS 2009

(2006 – 2010)

Partnerství: Ministerstvo paliv a energie, Ministerstvo místních samospráv a místního rozvoje a KS (jako hlavní partner)

•

účastní se 21 obcí a jedna správní oblast;

•

5 sítí pracuje na

– – – – •

Vývoji plánů pro energetiku a klima Energetické účinnosti obecních budov Využití obnovitelných zdrojů energie Opatřeních pro mobilizaci obyvatel

pro přímou práci s obcemi jsou vyčlenění 3 poradci


•

KS 2009

Obce se Zelenou energií (2007 - 2011)

Partnerství: 13 největších měst v Norsku a 4 ministerstva (Doprava, Místní samosprávy a rozvoj, Paliva a energetika, Životní prostředí (jak hlavní partner). KS se podílí jedním poradcem.

•

Hlavním cílem je omezit emise skleníkových plynů, zlepšit životní prostředí ve městech a splnit požadavky Změny klimatu (adaptace).

•

4 sítě na využití půdy a plánování, stacionární energie, spotřebitelské vzorce a odpady, adaptace na klimatickou změnu

•

pro přímou práci s obcemi jsou vyčlenění 4 poradci


•

KS 2009

Města pro budoucnost (2008 - 2014)

• Poradenství v rámci klimatického a energetického plánování • Kurzy klimatického a energetického plánování • Kurzy energetické účinnosti pro obce • Webový portál pro sledování stavu obecních klimatických plánů • Začínající rozvoj webového nástroje pro energetické a klimatické plánování pro obce a správní oblasti 2009-2010


Enova: Norská agentura pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii

KS 2009

Spolupráce s Enova

ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ V KRAJI ROMSDAL, NORSKO Kjell Lode, starosta v obci Fræna

ORGANIZACE ODPADOVÉHO HOSPODŘSTVÍ V NORSKU

Rozptýlené osídlení (kromě větších měst) vyžaduje spolupráci. Většina norských obcí organizuje odpadové hospodářství formou spolupráce. Tato spolupráce je právně zakotvena v obecní legislativě. Je povolena řada forem společností, nejobvyklejší je: Mezi-obecní společnost, IKS (norská zkr.)

STRUKTURA MEZI-OBECNÍ SPOLEČNOSTI

Společnost je vlastněna spolupracujícími municipalitami, podíl je obvykle tvořen s ohledem na počet obyvatel. Členové Valného shromáždění jsou jmenování obecní radou v každé z členských obcí. Valné shromáždění volí radu a jejího představitele a rozhoduje o předpisech společnosti, např. výši poplatků. Společnosti jsou obvykle (většinou) řízeny principem soběstačnosti.

MEZI-OBECNÍ ODPADNÍ SPOLEČNOST V ROMSDALU, RIR

Vlastněna 7-mi obcemi Pokrývá populaci 48 000 obyvatel Obchodní model:

Třídění odpadu Recyklace Poskytovat informace a provádět osvětovou činnost zaměřenou na domácnosti a společnost Shromažďovat odpad z průmyslových společností (pomocí dceřiné společnosti) Vyrábět elektřinu a teplo pomocí využití metanu uvolňovaného na skládkách

Veškeré shromažďování je prováděno smluvními přepravci

ORGANIZACE ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ Soukromé

domácnosti přináší svoje koše k silnici - zvláštní koše na potraviny, papír a zbytkový odpad, plastikové pytle na plastový odpad Koše jsou vyprázdněny do dvoukomorových nákladních vozů jednou týdně, respektive: potraviny a zbytky potraviny a plasty potraviny a papír

MÍSTNÍ SBĚRNÉ BODY U LOKÁLNÍCH POTRAVINÁŘŮ

Sklo

a kov (shodný kontejner)

Žárovky,

fluorescenční zářivky

baterie Textil

a obuv

Lahve

/ plechovky

CO SE DĚJE S ODPADEM? Na skládce RIR nedochází ke zpracování, překládka k další přepravě. Zbytkový

odpad: ke spálení / výrobě tepla Potravinový odpad: některý využit na výrobu metanu ve Švédsku, některý ke spálení, výrobě tepla. Trondheim Papír: do Norske Skog (papírna) Plasty: do Hamburku, Brém, recyklace a výroba tepla

OBECNÍ SBĚRNY ODPADU Nebezpečný odpad:

Chemikálie, veškeré druhy toxického odpadu

3 roční, ambulantní a ohlášené sběry

Domácí spotřebiče, počítače, radio/tv

Kov (větší množství)

Nábytek

Zahradní odpad

Stavební odpad

CHATAŘSKÝ / TURISTICKÝ ODPAD

Na vhodných místech jsou umístěny sběrné popelnice, např. parkovací prostory Vlastníci chat přináší svém odpady ke sběrným místům Fotografie: popelnice a parkovacího prostoru blízko začátku známé turistické stezky (v péči obce)

ÚSPORA NÁKLADŮ PRO PŘEDPLATITELE

Kompostování potravinového odpadu poskytuje hnojivo na zahradu a snížení poplatku Dva sousedé s menším množstvím odpadu mohou sdílet jedno předplatné

HOSPODÁRNOST RIR fungují na principu finanční soběstačnosti Příjem:

Výše poplatků je kalkulována ročně, rozhoduje o ní Valné shromáždění a schvaluje je každá obecní rada jako součást ročního rozpočtu obce Prodej služeb firmám - / průmysl je rozdělen do kategorií podle sběru odpadu Prodej elektřiny do distribuční sítě (vedlejší příjem)

Výdaje: Sběr odpadu, přeprava atd. Mzdy Každodenní provoz, údržba (budovy a zařízení) Administrativa a informace

DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST!

“Právo přístupu” - jak zpřístupnit oblasti zeleně veřejnosti? Prezentace komunitního plánovače Linn Eidem Myrstad Fotografie Eivind Kringstad

Obec Fræna Počet

obyvatel: 9298 (k 1.7.2009) Rozloha: 367,5 km2

Norská vláda a řízení

Norsko má 4,8 mil. obyvatel Země je rozdělena na 19 krajů a 430 obcí

Průměrná obec má 9000 obyvatel, ale: 1/2 má méně než 5000 obyvatel 1/3 má méně než 3000 obyvatel Vláda: Demokraticky volený Storting (parlament), parlamenty krajů a městské rady.

Norská pevnina

S pozemní rozlohou 305 470 km2 a takřka 4,8 miliónu obyvatel má Norsko druhou nejnižší hustotu osídlení v Evropě po Islandu, jenž má hustotu osídlení 16 obyvatel na km2.

Drsné klima, neúrodná půda a obtížný terén mají za důsledek, že značná část pevniny není vhodná pro osídlení nebo zemědělství

Takřka 80 procent obyvatelstva žije v městských sídlech, kde dosahuje hustota osídlení 1595 obyvatel na km2.

Právo na veřejný přístup

Každý v Norsku má právo na přístup a průchod skrze neobdělávanou zemi v přírodě - bez ohledu na to, kdo půdu vlastní Toto původně tradiční právo bylo v rámci legislativy zavedeno od roku 1957, - "Zákon o venkovním odpočinku". Tento zákon má zásadní význam pro tradiční typy venkovních aktivit Zákon je založen na respektu k venkovu a od všech návštěvníků se očekává ohleduplnost k zemědělcům a vlastníkům půdy, ostatním uživatelům a životnímu prostředí

Právo na přístup v ostatních zemích

Ve Skotsku a skandinávských zemích, jako je Finsko, Island a Švédsko, může právo na veřejný přístup mít formu obecně veřejných práv, jež jsou v některých případech uzákoněna Ve starověku bylo právo přístupu rozšířené v severní Evropě a bylo považováno za natolik elementární, že nebylo formálně institucionalizováno až do moderních časů Pravděpodobně v nejčistší podobě přežilo právo přístupu ve Finsku, Islandu, Švédsku a Norsku

Právo na přístup v ostatních zemích (pokračování)

Možným vysvětlením toho, proč právo přístupu přežilo pravě ve skandinávských zemích je, že v těchto zemích nedošlo k zavedení feudalismu a nevolnictví Dalším faktorem je zachování rozsáhlých oblastí otevřeného lesa, jež nejsou privatizovány a mohou být využívány prostými občany U zemí předcházejících dnešnímu Spojenému království došlo k rozvoji feudalismu a vlastníci půdy mají s ohledem na vlastnická práva velmi silnou pozici To mělo pro změnu za důsledek velmi omezený přístup veřejnosti k přírodním prostorům

Jaký je praktický význam práva přístupu?

Můžete se vydat kamkoli jak pěšky, tak na lyžích a udělat si piknik, kde chcete Toto právo opravňuje kohokoli k přístupu do hor, lesů a k moři, k lyžování v zimě, jízdě na kole po pěšinách a stezkách Právo volného přístupu platí pro neobdělávanou zemi, ale také pro obdělávanou zemi když je zmrzlá a pokrytá sněhem Právo přístupu neplatí, pokud používáte motorizovaný prostředek

Právo přístupu sebou také nese odpovědnost

Musíte prokázat ohleduplnost a péči, aby nebyla způsobována škoda nebo potíže vlastníkovi půdy nebo jejím ostatním uživatelům Respektujte přírodu - a při odchodu si odneste svoje odpadky s sebou Chovejte se ohleduplně a neubližujte nebo nerušte hospodářská zvířata, nepoškozujte zbytečně životní prostředí ani divokou zvěř

Tlak na právo přístupu

Veřejný přístup k přírodě je ohrožený jistými typy obchodního rozvoje a privatizačnímu opatřeními V rámci Zákona o venkovním odpočinku není povoleno stavět ploty nebo jiné bariéry, jež by bránily veřejnému přístupu Nekoordinovaná zástavba podél pobřeží postupně omezila veřejný přístup k pobřeží Jako obecné pravidlo platí, že zástavba a omezování pozemků plotem je zakázána v zóně 100m od moře

Tlak na právo přístupu (pokr.)

Místní úřady na mnoha místech přistupovaly velmi liberálně k pravomoci udílet výjimky ze zákazu stanoveného ve 100m zóně Podél čím dál větší části pobřeží, jež dříve bývala atraktivním rekreačním prostorem, došlo k výstavbě trvalých obydlí a dovolenkových chat Obecně je privatizace nelegální, pokud je jejím hlavním cílem zabránit veřejnosti v přístupu tam, kde existuje její právo na volný přístup

Zajištění práva přístupu

Úřady chtějí zajistit, aby měl každý příležitost podílet se na aktivitách v přírodě Národním cílem je zajistit snadnou dostupnost rekreačním lokalitám, jejichž využití nepoškozuje životní prostředí a jež se nachází v blízkosti lidských domovů Úřady vystupňují svoji snahu o zajištění práva přístupu k pobřeží a plážím To zahrnuje vyhrazení lokalit pro venkovní rekreaci a pobřežní parky, ať už pomocí veřejných dotací nebo dohod mezi úřady a vlastníky půdy

Fræna - Ve středu kraje Møre og Romsdal

Fræna kommune

Nachází se ve středu kraje Je pátou největší obcí v kraji Møre og Romsdal Nachází se mezi městy Ålesund a Kristiansund, severně od Molde V okruhu dojezdu 45 minut se nachází 50 00 obyvatel

Obec Fræna

Fræna se nachází poblíž hor, fjordů a Severního moře Přes drsné klima, jež panuje v této části Norska, je ve Fræně velmi úrodná obdělávaná půda Fræna je největší zemědělskou obcí v Møre a Romsdal a na západním pobřeží Norska mezi Stavangerem a Trondheimem.

Turistické stezky ve Fræně

Obyvatelé Bud a Farstadu, dvou malých komunit ve Fræně, si po léta užívali nádherných oceánských pobřeží Části pobřeží nebyly snadno přístupné, ale ve spolupráci s vlastníky půdy se nyní místním úřadům podařilo zajistit lepší přístup k ekologickým rekreačním lokalitám v blízkosti lidských domovů Ve Skaretu byla vytvořena stezka pro turisty, kteří mají zájem o snadný přístup do horských oblastí. Zde se můžete projít kolem nádherného jezera a nad vámi se budou tyčit vysoké hory

Pobřežní turistická stezka Bud

V Bud, kde byl vytvořen prostor pro stezku hned vedle domků a rybářských chat, aby byl umožněn přístup veřejnosti k pobřeží Byly vytvořeny informační tabule informující veřejnost o historických místech apod. Turistické stezky představují vzrušující zážitek dokonce i v drsném zimním počasí!

Pobřežní turistická stezka Farstad

Stezky umožňují snadnější přístup veřejnosti do drsného terénu

Stezky jsou v určitých oblastech vytvořeny se smyslem pro detail, vždy s ohledem na šetrný přístup k životnímu prostředí

ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ NA NAŠICH ŠKOLÁCH Asbjørn Eriksen and Emil A. Aas, Učitelé, nižší střední škola, Fræna, Norsko

Vzdělávání v Norsku

Podpora vědění (“Kunnskapsloftet”)

Nová reforma v rámci základního, nižšího středního a vyššího středního vzdělávání a výcviku Zavedena v srpnu 2006 Cílem Podpory vědění je napomoci všem žákům s rozvojem základních dovedností, jež jim umožní aktivně se podílet v naší vědomostní společnosti.

Níže uvádíme nejzásadnější změny v norském školním systému jako důsledek Podpory vědění: Cílem je posílení základních dovedností Od prvního stupně je podporováno čtení a psaní U všech předmětů nové studijní plány, jež jasně ukazují, jaké znalosti se od žáků a učňů očekávají Nové rozdělení vyučovacích hodin v rámci jednotlivých předmětů V rámci vzdělávacích programů je k dispozici nová struktura dostupných možností Na místní úrovni existuje svobodná volba ohledně pracovních metod, vyučovacích materiálů a organizace vzdělávání v hodinách

Environmentální vzdělávání Jako se hodí do dovednostních cílů v rámci národního kurikula?

Podpora vědění zahrnuje environmentální vzdělávání v rámci několika předmětů; Přírodověda Společenské

vědy Náboženství, filozofie a život a etika

Přírodověda Dovednostní cíle po dosažení 10-ti let věku:

pozorovat a zajistit příklady toho, jak lidské aktivity ovlivnily oblast přírody, zjistit pohledy rozličných zájmových skupin na důsledky lidské činnosti a navrhnout opatření, jež by mohla ochránit přírodu pro budoucí generace.

Společenské vědy Dovednostní cíle po dosažení 10-ti let věku:

vysvětlit jak lidé využívají přírodní zdroje vyhodnotit, jak jsou využívány a zneužívány přírodní zdroje včetně důsledků, jež může tato činnost mít na přírodní prostředí a společnost diskutovat a rozvinout předpoklady pro udržitelný rozvoj

Náboženství, filozofie a život a etika Dovednostní cíle po dosažení 10-ti let věku:

diskutovat a rozvinout téma výběru hodnot a odpovídajících témat v místním a globálním měřítku: sociální

a ekologická odpovědnost technologické výzvy mírové aktivity a demokracie

Environmentální vzdělávání na naší škole

Učební cíle v rámci věd poskytují žákům dostatečné znalosti pro poznání faktorů, jež ovlivňují životní prostředí Dobré zážitky od moře po hory vytvářejí blízkost a odpovědnost k životnímu prostředí Je důležité podporovat pozitivní přístupy! Školská zařízení s odpadovým hospodářstvím

Exkurze do různých oblastí poskytují žákům široké znalosti o rozmanitosti přírody

Také je potřeba zaměřit se na podmořský život

Práce ve skleníku

Cíl učení

Znalost, pochopení a zážitky v přírodě mohou posílit vůli ochraňovat

přírodní zdroje ochraňovat biologickou různorodost přispívat k udržitelnému rozvoji

Příklady témat vyučovaných v různých předmětech Věda

Praktický úkol se zaměřením na obnovitelné zdroje energie a environmentální otázky: Žáci staví model pohyblivého větrného mlýna a mají se zamyslet nad environmentálními aspekty.

Společenské vědy

Příklady témat v našich učebních plánech společenských věd: Porovnání

zájmů přírody a společnosti. Příroda a kulturní prostředí naší společnosti. Co je udržitelný rozvoj?

Třídění odpadu ve školách naší komunity

Školy v naší komunitě se podílí na odpadovém hospodářství.

Foto: Tri D.Nguyen

Žáci třídí Papír Lepenku Krabice

od mléka Zbytky jídla atd. (biologický odpad) Odpad, jenž nelze vytřídit

Papír

Školník sbírá zvláštní odpad, jako jsou baterie, žárovky atd. Veškerý sebraný odpad je přinesen do krajské skládky

Shrnutí Naší žáci se učí mnoho věcí o přírodě a také to, že každá lidská bytost má odpovědnost vůči budoucnosti přírody Silnější důraz je kladen na následující:

Nechceme

pouze rozvoj, nýbrž udržitelný rozvoj Udržitelný rozvoj zajistí to, že budoucím generacím bude zachována bohatá příroda

Sborník. z konference. Ochrana životního prostředí se zapojením veřejnosti v oblasti odpadového hospodářství a péče o veřejnou zeleň

Recommend Documents