SBORNÍK Konference DRG 2010

SBORNÍK Konference DRG 2010

3. 11. 2010 Kongresové centrum Praha

Partner konference:

Sborník abstraktů ke Konferenci DRG 2010 konané dne 3. 11. 2010 pod záštitou ministra zdravotnictví a s podporou společnosti IBM Česká republika Vydalo Národní referenční centrum Vinohradská 112, 130 00 Praha www.nrc.cz © Národní referenční centrum 2

Sborník Konference DRG 2010

Obsah Předmluva / 4 Program konference / 6 Jak se DRG kultivuje? / 8 Jak se počítají relativní váhy? / 9 Jak dál s úhradovými mechanismy pro nemocnice? / 10 Změny v činnosti nemocnic při zavedení DRG do úhrad / 11 Vykazovací, srovnávací a platební jednotka ve FN Motol / 12 DRG z pohledu SZP ČR / 13 Může DRG přispět k řešení situace nemocnic? / 14

3

Předmluva V zájmu většiny vyspělých zemí je nacházení vhodného způsobu řízení, financování a organizace zdravotní péče. Jedním z nástrojů, které přispívají k zvládnutí této problematiky, jsou tzv. casemixové klasifikační systémy. Klasifikační systém je obecně soubor pravidel, který umožňuje komplex objektů rozdělit (klasifikovat) do skupin na základě určitých společných vlastností. Ačkoliv každý člověk, resp. pacient, je jedinečný a respektování této jedinečnosti je předpokladem dobré zdravotní péče, lze v případech léčení různých pacientů nalézt určité podobnosti, které lze využít. Koncept case mixu (směsi případů) se vztahuje k poznání, že výsledky a náklady poskytovatele zdravotní péče jsou významně determinovány určitými atributy pacientů, které zdravotnické zařízení léčí. Tyto atributy zahrnují několik rozdílných, i když vzájemně souvisejících charakteristik pacientů a jejich onemocnění. Zatímco kliničtí pracovníci budou nejvíce zdůrazňovat závažnost onemocnění pacienta, jeho prognózu, riziko úmrtí nebo obtížnost léčení, pro administrátory nemocnic nebo pro zdravotní pojišťovny bude důležitá intenzita nasazení zdrojů pro léčení a s tím spojené náklady na léčení. Ne vždy větší závažnost onemocnění nebo větší riziko úmrtí znamená i vyšší náklady na léčení. Casemixové klasifikační systémy klasifikují případy uskutečněného léčení do skupin z hlediska klinické příbuznosti a z hlediska některé nebo několika z výše uvedených charakteristik, nejčastěji z hlediska nákladové podobnosti. Klinická příbuznost je důležitá pro to, aby pro zdravotnické pracovníky byly takové klasifikace srozumitelné a akceptovatelné a podobnost dalších charakteristik onemocnění pacienta naplňuje vlastní cíl casemixových klasifikací, tj. odhadnout výdaje plátců zdravotní péče, resp. náklady poskytovatelů zdravotní péče spojené s jejím poskytováním, nebo odhadnout složitost léčení, prognózu léčení či riziko úmrtí pacienta. Klasifikační systém DRG sehrál roli průkopníka na poli casemix klasifikačních systémů. V jeho závěsu se vyrojily návrhy klasifikačních systémů i pro oblasti, které DRG nepokrývá nebo pokrývá jen částečně, jako jsou rehabilitační služby, ambulantní služby nebo léčení psychiatrických pacientů. Žádný z klasifikačních systémů pro uvedené oblasti poskytování zdravotní péče sice takové pozice jako DRG zatím nedosáhl, nicméně se již objevila historická analogie s DRG v případě klasifikačního systému APC (Ambulatory Payment Classifications) pro ambulantní služby poskytované nemocnicemi. Otázkou je i role DRG při financování nemocniční péče v evropském kontextu. DRG zcela určitě zakotvilo nějakým způsobem ve všech evropských zemích. Při každé vážnější diskuzi o financování nemocniční péče ve státech střední a východní Evropy se řeč obrátí k DRG, i když často spíše ve formě proklamací. Nicméně se vyhlašuje celá řada projektů k zavedení DRG v těchto zemích sponzorovaná mezinárodními organizacemi, jako je Evropská unie, Světová banka apod. Úloha DRG je tak značně odvislá od směru, v jakém se budou vyvíjet evropské systémy statutárního zdravotního pojištění. Neznamená to samozřejmě, že v těch zemích, které konkurenční model ve statutárním zdravotním pojištění sledovat nebudou, se nebude používat DRG. Také zde nalezne svoje významné místo, ale spíše 4

Sborník Konference DRG 2010 jako jedna součást z širší palety nástrojů pro financování nemocnic. Pokud však DRG nebude nějakým způsobem svázáno s financováním zdravotnictví v té či oné zemi, pravděpodobně zde ztratí na významu. Udržování DRG samo o sobě vyžaduje určité finanční prostředky, ale především příprava dat pro klasifikaci případů vyžaduje správné kódování a to vyžaduje patřičnou motivaci. Ať se to líbí, nebo ne, ta je i ve zdravotnictví především o penězích. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovoluji si Vás přivítat na dalším ročníku Konference DRG. Sborník obsahuje abstrakta přednášek, které budou prezentovány dne 3.11.2010 v Kongresovém centru Praha a další informace. Pořadatelem akce je Národní referenční centrum s organizační podporou Koalice pro zdraví. Partnerem konference je společnost IBM Česká republika, spol. s r.o. První blok prezentací konference představuje pohled autorů úprav klasifikačního systému v ČR. Prezentující jsou přímo členy pracovní skupiny kultivace DRG a odborníci, kterých zkušenosti se váží k zavádění systému u nás. Obeznámí Vás s trendy vývoje, postupy kultivace, se svým názorem na potenciál a nedostatky systému. Druhá část konference přináší názory uživatelů DRG. Tedy zkušenosti na straně poskytovatelů i plátců zdravotní péče. Nabídnou praktické zkušenosti zdravotnických zařízení i názory zdravotních pojišťoven. Věřím, že konference Vám přinese nové pohledy na klasifikační systém, otevře další možnosti jeho využití a rozvoje a vytvoří prostor pro diskusi a vzájemnou informovanost. Doufáme, že výsledkem budou další kroky ke zlepšení a správnému využití DRG k prospěchu účastníků veřejného zdravotnictví.

Ing. Pavel Kožený, Ph.D. ředitel NRC

5

Program konference Začátek Konec Tematický okruh Téma

Přednášející

8,30

9,00

9,00

9,10

Úvod

Přivítání účastníků

Ing. Pavel Kožený, Ph.D.

9,10

9,30

DRG z pohledu tvůrců

DRG z pohledu Ministerstva zdravotnictví ČR

Ing. Petr Nosek

9,30

9,50

Jak se DRG kultivuje?

MUDr. Petr Čech

9,50

10,10

Jak se počítají váhy?

Ing. Zdeněk Páv

10,10

10,30

Jak dál s úhradovými mechanismy pro nemocnice?

MUDr. Pavel Hroboň, M.S.

10,30

10,50

Dotazy a komentáře z publika

10,50

11,20

11,20

11,40

11,40

11,55

11,55

12,10

12,10

12,30

12,40 12,40

13,30

Registrace

Přestávka na kávu DRG z pohledu uživatelů

z pohledu uživatelů

Změny v činnosti nemocnic při zavedení DRG do úhrad

RNDr. Marcela Ambrožová

Vykazovací, srovnávací a platební jednotka ve FN Motol

Ing. Lubomír Pešek

DRG z pohledu SZP ČR

MUDr. Pavel Frňka, DMS

Může DRG přispět k řešení situace nemocnic?

MUDr. Tomáš Jedlička

Ukončení konference

Ing. Pavel Kožený, Ph.D.

Oběd (neformální diskuse)

PŘEDNÁŠKY

Jak se DRG kultivuje? MUDr. Petr Čech V průběhu roku 2010 pracovali členové vývojové skupiny projektu Kultivace DRG na úpravách klasifikačního systému s cílem zohlednit požadavky uživatelů, opravit nedostatky předchozí verze a zapracovat do systému úpravy potřebné k jeho zkvalitnění. Celkově bylo do grouperu promítnuto přes 100 úprav založených na analýzách dat a zahraničních zdrojů. Z tohoto počtu se jedná přibližně o • 63 výkonů vyhodnocených nově jako kritické výkony, • 38 již kritických výkonů vyhodnocených jako kritické také pro další baze • 10 výkonů nově vyhodnocených jako základní výkon pro MDC 15 V rámci kultivace systému IR-DRG došlo také k úpravám metodiky Sestavení případu hospitalizace (postup sestavení vstupní věty grouperu – využití dokladu 02) a metodiky Přiřazení RV k případu hospitalizace. Prezentace blíže popisuje tyto změny a odůvodňuje jejich zapracování do grouperu verze 008.2010. Autor také informuje o dalších řešených oblastech, které zatím do výstupů projektu nebyly zařazeny. Nabízí podněty pro další společnou práci na zkvalitnění klasifikačního systému IR-DRG v podmínkách ČR.

MUDr. Petr Čech Neurochirurg a přední odborník na klasifikační systémy pacientů. Poradce zdravotnických zařízení pro implementaci DRG, optimalizaci výnosů a nákladů zdravotní péče, hodnocení a zvyšování kvality, zavádění postupů medicíny založené na důkazech a klinických protokolů. Člen pracovní skupiny projektu Kultivace DRG v NRC. Jednatel společnosti Consult Hospital s.r.o.

8


Jak se počítají relativní váhy? Ing. Zdeněk Páv Prezentace se zabývá procesem výpočtu relativních vah. V úvodu popisuje použité datové zdroje, ověřování kvality dat, vyčištění a sestavení použitelné datové sady hospitalizací. Popisují se dvě základní úkoly spojené s výpočtem relativních vah – eliminace extrémních hodnot, odlišení extrémních hodnot od chybných hodnot a objektivní stanovení střední hodnoty. Je popsaná použitá metoda stanovení střední hodnoty s využitím geometrického průměru a geometrické standardní odchylky. Část prezentace je také věnována metodice výpočtu jednicových nákladů (tarifů nákladových služeb), přiřazení nákladů k hospitalizacím a výpočtu nákladových relativních vah. Prostor je věnován i vývoji nové metodiky pro přepočet outliers na inlier, který používá u některých skupin jako nositele nákladů materiálové náklady.

Ing. Zdeněk Páv Odborník v oblastech interních kontrolních mechanismů zdravotnických zařízení, řízení a spotřeby zdrojů (materiálové, personální apod.) a vykazování administrativních dat o provedené zdravotní péči. Člen PS Kultivace DRG vedoucí stanovení výpočtu relativních vah a tarifů nákladových služeb. Vedoucí projektu Registr referenčních hodnot NRC. Vedoucí oddělení manažerských informací Fakultní nemocnice Plzeň

9

Jak dál s úhradovými mechanismy pro nemocnice? MUDr. Pavel Hroboň, M.S. Úhradové a regulační mechanismy pro nemocnice byly v posledních letech částečně založeny na platbě za případ pomocí DRG. K pozitivním dopadům omezení rigidních historických rozpočtů pro nemocnice patří zejména: • Zohlednění (byť částečné) pohybů pacientů mezi nemocnicemi a klientů mezi pojišťovnami • Částečné (byť dosud bohužel ve velmi malé míře) srovnání neoprávněných rozdílů v ceně za případ mezi nemocnicemi • Odstranění motivace vykazování zbytečných bodů a ZUMů • Investice do informačních a kontrolingových systémů nemocnic směřující k možnosti sledování nákladů na případ Další rozvoj těchto trendů je nutné podpořit pokračujícím postupným zvyšováním významu platby za případ a zavedením vhodných platebních mechanismů pro péči, která není k financování platbou za případ principiálně vhodná. Nutnými kroky pro další rozvoj platby za případ je pokračující kultivace systému DRG prováděná transparentním způsobem, zavedení institutu „ekonomického outliera“ a vyřešení otázky základní sazby pro jednotlivé druhy nemocnic. Samotné nemocnice musí dále investovat do informačních a kontrolingových mechanismů. Cílem ale nesmí být jen optimalizace vykazování pro zdravotní pojišťovny, ale i benchmarking, standardizace medicínských postupů a optimalizace nákladů na případ.

MUDr. Pavel Hroboň, M.S. Lékař a ekonom, vystudoval medicínu na 2. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze a řízení zdravotnictví na Harvard University. Působil 3 roky jako náměstek ministra zdravotnictví zodpovědný za zdravotní pojištění, léky a zdravotnické prostředky. Od roku 2002 do roku 2005 pracoval pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu ČR jako poradce a ředitel strategie. Ředitel a zakladatel Advance Healthcare Management Institute.

10


Změny v činnosti nemocnic při zavedení DRG do úhrad RNDr. Marcela Ambrožová Od roku 1997 do roku 2007 byla v nemocnicích lůžková zdravotní péče hrazena paušálním způsobem, byť tento paušál byl sestavován v jednotlivých letech různými způsoby. V roce 2007 poprvé v celé historii veřejného zdravotního pojištění byla do úhradového mechanismu pro nemocnice, pro akutní lůžkovou péči, oficiálně zavedena metoda DRG, a to jako kontrolní mechanismus paušální složky úhrady. Od roku 2008 pak začala být hrazena část vybrané akutní lůžkové péče přímo dle DRG (pracovně označována jako DRG alfa), úhrada zbývající akutní lůžková péče pak sice zůstala v paušálním režimu, nicméně tento je již striktně kontrolován pomocí DRG. V přednášce bude ukázán dopad zavedení DRG alfy na úhrady nemocnicím v roce 2008, kdy vyúčtování akutní lůžkové péče zařazené do DRG alfa bylo provedeno s jednou základní technickou sazbou, a v roce 2009, kdy vyúčtování bylo provedeno mixem základní technické sazby (20%) a individuálně stanovené sazby pro jednotlivé nemocnice (80%), současně představen výsledek analýzy vazby mezi individuální základní sazbou a individuální hodnotou bodu. Dále bude prezentován vývoj a objem poskytnuté akutní lůžkové péče dle základních parametrů DRG (počty případů, casemix index, podíl počtu případů dle složitosti, podíly DRG alfa na celkové produkci, atd.) v členění dle typů nemocnic a dle jednotlivých krajů. Bude ukázán vliv na výši úhrady při použití různé metodologie pro stanovení základní sazby a vliv změny metodologie stanovení základní sazby mezi lety 2008 a 2009.

RNDr. Marcela Ambrožová Řadu let se ve Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR na pozici vedoucí oddělení matematických analýz zabývala mechanismy úhrad zdravotní péče a jejich vlivu na chování poskytovatelů zdravotní péče. Od roku 2004 řídila odbor úhrad lůžkové zdravotní péče, od dubna 2004 je výkonnou ředitelkou úseku zdravotní péče Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR.

11

Vykazovací, srovnávací a platební jednotka ve FN Motol Ing. Lubomír Pešek Prezentace nabízí poměrně detailní pohled na praktické využívání klasifikace jako nástroje controllingu a efektivnějšího řízení zdravotnického zařízení. Autor popisuje realitu Fakultní nemocnice v Motole, postupy a řešené specifické oblasti v práci s úhradovými mechanizmy. Konkrétně a z praktického hlediska řeší rozdělování výnosů nemocnice za hospitalizační segment dle úhradových vyhlášek. V rámci této problematiky se zaměřuje na průnik úhrad (vyjmenované skupiny, mimořádně nákladná péče, centra, DRG …). Uvádí zde také příklady vývoje úhrad za vyjmenovanou skupinu (aloplastiky – cena za produkt), příklady vývoje úhrad za skupinu DRG ALFA a za skupinu DRG BETA. Přednáška se dále zabývá také problematikou individuální výkonové ceny bodu se zaměřením na odpočet v referenčním období. Jsou zde prezentovány návrhy na možnost využití systému DRG jako platební jednotky, které vycházejí z dlouhodobé praxe a zkušeností ve sféře vykazování a controllingu fakultní nemocnice. Autor dále představuje pohled na propojení tržního prostření a klasifikačního systému, možnosti jeho využití. V závěru se zamýšlí nad předpokládaným stavem úhrad v roce 2011.

Ing. Lubomír Pešek Absolvent ČVUT Praha (ekonomika a teorie řízení). Řadu let se zabývá oblastí vykazování a controllingu, manažerskými informacemi, rozpočty a statistikou ve zdravotnictví. Spolupracuje s Ministerstvem zdravotnictví ČR a Sdružením fakultních nemocnic ČR. Je členem ekonomické pracovní skupiny projektu Registr referenčních hodnot NRC. V současné doně pracuje na pozici vedoucího Controllingu Fakultní nemocnice v Motole.

12


V DRG z pohledu SZP ČR MUDr. Pavel Frňka, DMS Prezentace se obecněji zamýšlí nad podstatou DRG, jeho současnými vlastnostmi, potenciálem, možnostmi využití a rozvoje a nad jeho aktuálním stavem. Popisuje systém jako základní klasifikační nástroj pro kompletní případy se snadno pochopitelnou strukturou a klinickou logikou. Poukazuje na možnost využití DRG pro oblast řízení, tvorbu rozpočtu a stanovení úhrad. Nezapomíná ani na místo DRG ve sféře srovnávacích měření a klinického výzkumu. Autor staví proti sobě teoretické přínosy klasifikace a reálné využívání systému z pohledu Svazu zdravotních pojišťoven ČR. Hodnotí míru praktického používání klasifikačního systému DRG na poli porovnávání, nastavování úhradových mechanizmů, řízení zdravotnického zařízení a podobně. Přednáška dál nabízí pohled autora na budoucnost a směřování DRG. Zaměřuje se na jednotlivé aktuální oblasti k dlouhodobému řešení a diskusi mezi všemi uživateli klasifikace, jejími tvůrci i odpůrci.

MUDr. Pavel Frňka, DMS Ředitel úseku Strategie a rozvoje v České průmyslové zdravotní pojišťovně. Je absolventem fakulty všeobecného lékařství na Univerzitě Karlově v Praze. Poté pracoval jako chirurg. Zároveň působil například v České lékařské komoře, Národním referenčním centru či ve Svazu zdravotních pojišťoven ČR. V oblasti zdravotního pojištění se pohybuje od roku 1995, kdy nastoupil do ČNZP. Na manažerských pozicích tam pracoval až do sloučení s HZP do nástupnické ČPZP v říjnu 2009.

13

Může DRG přispět k řešení situace nemocnic? MUDr. Tomáš Jedlička Prezentace se v úvodu zaměřuje na popis situace zdravotnického zařízení během roku 2010 z pohledu vlivu úhradových mechanizmů. Poskytuje náhled na vnější okolnosti, které ovlivňují činnost nemocnice, úspěch, či neúspěch jejího hospodaření, strategii chování a plánování procesů ve zdravotnickém zařízení. Autor popisuje také možné a časté vnitřní problémy nemocnice, vychází ze zkušeností při řízení tohoto specifického subjektu. Prezentuje práci s těmito problémy a míru jejich vlivu na výsledky, efektivitu a úspěšnost činnosti nemocnice a práce managementu. Prezentace se zamýšlí nad obecnými možnostmi systému DRG v prostředí českého zdravotnictví. Analyzuje možnosti využití klasifikačního systému při snaze pracovat s vnějšími vlivy popisovanými v první části přednášky. Autor také nabízí náhled na systém DRG jako na efektivní nástroj použitelný k řešení vnitřních problémů zdravotnického zařízení. Prezentace nepomíjí ani důležitou realitu, omezení využití a dopadů klasifikačního systému DRG pro zdravotnické zařízení. Praktické zkušenosti s jeho aplikací a výsledky použitelné jako nástroj při řízení nemocnice.

MUDr. Tomáš Jedlička Absolvoval 2. lékařskou fakultu UK Praha v roce 1984, atestace v oboru chirurgie 1987. V letech 1992 až 2008 působil jako ředitel Nemocnice Hořovice. Od roku 2008 do 2009 byl ředitelem pro ústavní péči Eurodiagnosis a.s. Místopředseda AČMN v letech 1997–2003. Nyní je MUDr. Tomáš Jedlička ředitelem Nemocnice s poliklinikou Mělník.

14


15

SBORNÍK Konference DRG 2010

Recommend Documents