Sborník Konference DRG 2011

Sborník Konference DRG 2011 7. 11. 2011 Kongresové centrum Praha

Partner konference:

Sborník abstraktů ke Konferenci DRG 2011 konané dne 7. 11. 2011 pod záštitou ministra zdravotnictví a s podporou společnosti IBM Česká republika, spol. s r. o. vydalo Národní referenční centrum Vinohradská 112, 130 00 Praha www.nrc.cz © Národní referenční centrum

Sborník Konference DRG 2011

Obsah Předmluva ............................................................................................................................................................................ 4 Program konference........................................................................................................................................................... 7 Klinické změny klasifikace DRG na rok 2012 ........................................................................................................... 8 Výpočet relativních vah pro rok 2012 ...................................................................................................................... 10 Klasifikace MKN 10 a její aktualizace . .................................................................................................................... 12 Klinicko-ekonomické profily produkce nemocnic z pohledu VZP ČR ............................................................ 14 Využití DRG z pohledu SZP ČR ................................................................................................................................... 16 Podmínky pro jednotnou základní sazbu ................................................................................................................ 18 Využití DRG z pohledu nemocnice ............................................................................................................................ 20 Proč potřebujeme DRG v úhradách akutní lůžkové péče? ................................................................................ 22 Onkologické společnosti chtějí přispět k rozvoji DRG ........................................................................................ 24

3


Předmluva Každý úhradový systém ve zdravotnictví s sebou přináší různé motivace pro jednotlivé hráče. Motivace mohou být slabé nebo silné, příznivé nebo nepříznivé pro pacienty, synergické nebo antagonistické, ale vždy jsou spojené s určitými úhradovými mechanismy a žádný platební systém od nich není oproštěn. Je proto na místě předvídat je, analyzovat je, měřit jejich dopady, nechávat působit motivace s příznivým efektem a neutralizovat motivace, které nejsou ve všeobecném zájmu. V úhradě akutní lůžkové péče byly za posledních 15 let vystřídány různé způsoby (mnohdy vedoucí k diametrálně odlišnému chování plátců i poskytovatelů). Pro úhradu byla používána platba za výkony, globální paušál – odvozený od výše úhrad při výkonovém financování v určitém minulém období, paušál na unikátního pacienta, i DRG – nejprve v rámci jednotlivých pilotních projektů některých zdravotních pojišťoven, od roku 2007 jako součást úhradových vyhlášek MZ ČR. Kontinuální užívání systému DRG vede ke kultivaci a zpřesňování tří zásadních oblastí – informací o produkci a jejích nákladech, stanovení kvalitativních parametrů a jejich hodnocení, a plánování celkového množství finančních prostředků pro úhradu této péče. Zásadní je splnění následujících předpokladů: • systém používaný v ČR musí být dobře lokalizován do českého prostředí, • musí vykazovat odpovídající statistické vlastnosti (např. dostatečně homogenní náklady v jednotlivých DRG skupinách), • relativní váhy a další související parametry musí být stanovovány z robustního souboru hospitalizací reprezentujícího všechny typy nemocnic, • kódování diagnóz a výkonů musí být na žádoucí úrovni udržované pravidelným školením zodpovědných pracovníků. Tři pilíře klasifikačního systému DRG Česká republika jako jedna z mála rozvinutých zemí nemá zavedenou klasifikaci zdravotnických výkonů. Český Seznam výkonů s bodovými hodnotami – první pilíř - je dlouhodobě a opakovaně kritizován za to, že nedostatečně bodově oceňuje určité výkony, nebo podhodnocuje celé obory. Ponecháme-li nyní stranou otázku, zda je tato kritika oprávněná, a podíváme-li se na kvalitu Seznamu výkonů z jiného úhlu, nemůže nám uniknout, že Seznam výkonů neodpovídá řadě požadavků, kladených na moderní klinické klasifikace. Například není dostatečně podrobný a přesný a také vlastně není skutečnou klasifikací (název nelže, je to opravdu pouze seznam). Nepřesnost Seznamu začíná (ale zdaleka nekončí) s nestandardizovanou klinickou terminologií. Tak například v popisu některých výkonů je použit výraz „fraktura“ a v popisu jiných výraz „zlomenina“. Bezvýznamnost tohoto příkladu je jen zdánlivá, protože jde o jev, který prostupuje celým Seznamem a v řadě situací není zástupnost pojmů tak evidentní, jako v případě „zlomeniny“.

4


Nejednotná terminologie je používána také při popisu anatomie i vlastních „úkonů“. Standardizace terminologie ovšem není nějakým specifickým požadavkem DRG systémů; pokud máme brát vážně proklamace o potřebě zavádět e-health, který je bez standardizované terminologie stěží myslitelný, je překvapivé, že zmíněný aspekt českého Seznamu výkonů nevzbuzuje znepokojení. Nedostatečnou podrobnost Seznamu lze doložit na stovkách příkladů, z nichž můžeme vybrat několik zcela namátkou: strikturoplastika střeva se kóduje stejně jako resekce střeva, hysterektomie abdominální se kóduje stejně jako hysterektomie vaginální, u řady výkonů se nerozlišuje, zda jde o horní nebo dolní končetinu. DRG klasifikace a čeští garanti správnosti jejího algoritmu jsou proti těmto jevům bezmocní; šum (spíše ze zdvořilosti používáme tento výraz) Seznamu výkonů jako primární klasifikace se zákonitě přenáší i do DRG, které může být jen tak dobré jak dobrá je jeho primární klasifikace. Problematická je kvalita atributů hlavní diagnóza a vedlejší diagnózy. Pro tyto atributy se používá druhý pilíř : klasifikace MKN-10, která je v ČR používána už více než 10 let. Bohužel přes tuto dobu používání této klasifikace nemá ČR nastaveny procesy k zajištění kvalitního kódování diagnóz. Ve světě jsou v souvislosti se zavedením a používáním podobných klasifikací zavedeny procesy: vydání a aktualizace pravidel pro vedení zdravotní dokumentace; vydání a aktualizace závazných pravidel kódování; školení a certifikace kodérů a auditorů kódování; verifikace správnosti kódování (audity klinické dokumentace a kódování). Absence těchto procesů vede k nedostatečně kvalitní dokumentaci a nekvalitním (nesprávným) kódům diagnóz dle klasifikace MKN-10. Nízká kvalita dokumentace je problémem, protože obsah dokumentace je jediným místem, dle kterého může být kód diagnózy stanoven a následně kontrolován. Pokud vstupují do algoritmu jakékoliv DRG klasifikace nesprávné kódy hlavní a vedlejších diagnóz, ovlivňuje to správnost zařazení případu hospitalizace do DRG skupiny. Třetím pilířem je vlastní proces správy a rozvoje DRG. V České republice je držitelem licence systému IR – DRG verze 1.2. ministerstvo zdravotnictví a má tak nevýhradní právo k užívání a úpravám know how tohoto systému. Ministerstvo zdravotnictví smluvně pověřilo NRC ke správě a rozvoji klasifikačního systému nejen s ohledem k jejímu potenciálu vytěžování největší datové základny v ČR, ale kvůli ověřenému způsobu práce, dodržování zásad procesního řízení a principů transparentnosti. Konkrétně ministerstvo pověřuje NRC: • vytvářením úprav Know-how systému DRG • vytvářením software podle Know-how systému DRG (Grouper) • vytvářením metodických materiálů pro systém DRG (metodik a číselníků) • výpočtem základních parametrů systému DRG (číselník relativních vah). Za účelem podpory používání DRG a jako nástroj komunikace vytvořilo NRC pro své členy a další zájemce internetový portál http://drg.nrc.cz/. Na tomto místě nemusím zdůrazňovat všechny přednosti a případné nedostatky klasifikačního systému DRG, nicméně bych rád podtrhnout, že právě DRG je něco mezi platbou za výkony a globálním paušálem. Umí dát dostatek stimulů pro léčení/neléčení konkrétních pacientů s komparativními náklady.

5


Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovoluji si Vás přivítat na dalším ročníku Konference DRG. Sborník obsahuje abstrakta přednášek, které budou prezentovány dne 7. 11. 2011 v Kongresovém centru Praha a další informace. Pořadatelem akce je Národní referenční centrum s organizační podporou Koalice pro zdraví. Partnery konference jsou společnost IBM Česká republika, spol. s r.o. a Globtech, spol. s r. o. První blok prezentací konference představuje pohled autorů úprav klasifikačního systému v ČR. Prezentující jsou přímo členy pracovní skupiny kultivace DRG a odborníci, kterých zkušenosti se váží k zavádění systému u nás. Obeznámí Vás s trendy vývoje, postupy kultivace, se svým názorem na potenciál a nedostatky systému. Druhá část konference přináší názory uživatelů DRG. Tedy zkušenosti na straně poskytovatelů i plátců zdravotní péče. Nabídnou praktické zkušenosti zdravotnických zařízení i názory zdravotních pojišťoven. Novinkou letošní konference je kulatý stůl, který bude konfrontovat Vaše názory s hosty na téma: DRG a úhradová vyhláška v roce 2012. Věřím, že konference Vám přinese nové pohledy na klasifikační systém, otevře další možnosti jeho využití a rozvoje a vytvoří prostor pro diskusi a vzájemnou informovanost.

Ing. Pavel Kožený, Ph.D ředitel NRC.

6


Program konference Začátek

Konec

Téma

8.15

9.00

Registrace

9.00

9.10

Přivítání účastníků

9.10

9.40

Záměry využití DRG vize MZ ČR

doc. MUDr. Leoš Heger, CSc.

9.40

10.00

Klinické změny DRG na rok 2012

MUDr. Petr Čech

10.00

10.20

Výpočet relativních vah na rok 2012

Ing. Petr Mašek

10.20

10.30

Klasifikace MKN 10 a její aktualizace

RNDr. Šárka Daňková

10.30

10.40

Diskuze

10.40

11.00

Přestávka na kávu

11.00

11.15

Klinicko ekonomické profily produkce nemocnice z pohledu VZP ČR

RNDr. Marcela Ambrožová

11.15

11.30

DRG z pohledu SZP ČR

MUDr. Pavel Frňka, DMS

11.30

11.45

Podmínky pro jednotnou základní sazbu

Ing. Petr Hrabák

11.45

12.00

Využití DRG z pohledu nemocnice

MUDr. Milič Řepa, MBA

12.00

12.05

Sdělení za ČOS ČLS JEP

MUDr. Jiří Šedo

12.05

12.15

Diskuze

12.15

13.15

Oběd

13.15

14.20

Kulatý stůl

14.20

14.30

Ukončení konference

Přednášející

Ing. Petr Nosek Ing. Jaroslava Kunová RNDr. Marcela Ambrožová MUDr. Pavel Vepřek Ing. Pavel Kožený, Ph.D.

7


Klinické změny klasifikace DRG na rok 2012 MUDr. Petr Čech NRC zadalo v letošním roce expertům, aby vyhověli požadavku zdravotních pojišťoven a zdravotnických zařízení a nenavrhovali na rok 2012 významné změny klasifikace. Naším úkolem bylo do nové verze DRG zařadit pouze změny MKN-10, známé změny Seznamu výkonů s bodovými hodnotami a DRG markerů a vypořádat připomínky odborných společností, zdravotnických zařízení a zdravotních pojišťoven. Výsledkem je 45 nových nebo aktualizovaných diagnóz závažnosti CC, především v hematoonkologii, 5 nových MCC, 2 MCC pro apendicitidu s peritonitidou změnily svůj kód. Byly zařazeny 2 nové výkony, 4 DRG markery, vyřazeny 2 výkony a 1 DRG marker. Byla doplněna instrukce pro kódování chemoterapie a radioterapie zavedením povinnosti uvádět jako vedlejší diagnózu novotvar, pro který je terapie prováděna. Připravované významné změny v seznamu CC a MCC (kolem 4 000 přesunů diagnóz), zavedení tzv. transfer DRGs, změny v klasifikaci úmrtí, endoskopie, rehabilitace, neonatologie, ortopedických replantací, bariatrické chirurgie, neurochirurgie, atd. byly NRC odloženy.

MUDr. Petr Čech MUDr. Petr Čech (*1970) je neurochirurg z FN Ostrava, který pracuje v projektu DRG v České republice od roku 2001, je spoluzakladatelem první technické vývojové skupiny pro DRG při NRC-IPVZ, autorem klasifikační části algoritmu grouperu české verze DRG, v letech 2003 – 2010 vedoucí klinické expertní skupiny pro vývoj klasifikace DRG. Dlouhodobý člen a spolupracovník mezinárodních organizací zaměřených na vývoj DRG, pravidel kódování, zvyšování kvality a efektivity zdravotní péče (PCSI, AHIMA, AHRQ, IHI, WHO-PATH).

8


Poznámky k přednášce:

9


Výpočet relativních vah pro rok 2012 Ing. Petr Mašek Prezentace se zabývá pracovním postupem výpočtu relativních vah pro rok 2012 a modelací ekonomického outliera včetně jeho dopadů. Postup výpočtu relativních vah se obecně skládá z následujících kroků: • Převzetí vstupních dat • Kontrola vstupních dat a odstranění chyb • Měření výkonnosti klasifikačního systému • Odstranění mezních hodnot • Statistické zpracování dat • Ruční korekce dat V části měření výkonnosti klasifikačního systému bude věnována speciální pozornost ukazatelům jako redukce variance R2 či koeficient variance KV, které popisují výkonnost klasifikačními systému a určují jeho vhodnost pro další využití. V druhé části presentace je prostor věnován modelaci ekonomického outliera včetně jeho dopadů rámci jednotlivých diagnostických skupin či kategorií nemocnic.

Ing. Petr Mašek Analytik a specialista na kalkulace procesních nákladů. Pracuje v mezinárodní firmě IBM jako leader pro analytické činnosti ve zdravotnictví. V realizovaných projektech se zaměřuje zejména na zavádění controllingu ve zdravotnických zařízení, na podporu řízení zdravotnických zařízení a na implementace manažerských systémů a systémů pro kalkulaci procesních nákladů. S NRC spolupracuje na vývoji metodik pro stanovení nákladů na pacienta a výpočtu relativních vah.

10



11


Klasifikace MKN 10 a její aktualizace RNDr. Šárka Daňková Mezinárodní klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů byla ve své 10. revizi (MKN10) přijata Světovou zdravotnickou organizací (WHO) v roce 1993, v ČR pak v roce 1994. Zároveň s představením 10. revize bylo doporučeno provádět v období mezi (zpravidla) decenálními revizemi průběžné aktualizace klasifikace. V roce 2004 vydala WHO druhé, aktualizované vydání MKN-10, na jehož základě a se zohledněním následných revizí bylo v ČR uveřejněno druhé aktualizované vydání MKN-10 s platností k 1. 1. 2009 (Tabelární část). Vzhledem k tomu, že aktualizace WHO uveřejňovalo vždy jednou ročně a jejich zapracování do národní verze je poměrně obtížné, nebylo možné pružně reagovat vydáním všech tří dílů MKN-10 v ČR ke stejnému datu. Tak došlo k některým nesrovnalostem a posunům v české verzi oproti updatům WHO a rovněž k narušení časové harmonizace všech 3 dílů MKN-10. V roce 2009 WHO rozhodlo, že zásadní (major) změny budou prováděny jednou za 3 roky, nikoliv každoročně. V letech 2010 a 2011 bylo v ČR věnováno značné úsilí na sjednocení aktualizací jednotlivých částí klasifikace a v současné době jsou do všech 3 dílů MKN-10 zapracovány veškeré změny, které vešly v platnost do roku 2010 včetně (tedy k roku realizace velkých změn). Ve srovnání s předchozí verzí MKN-10 z roku 2009 se jedná zejména o zavedení některých nových diagnóz (celkem 70) a naopak zrušení určitých položek (32).

RNDr. Šárka Daňková Studovala v letech 1998-2003 obor Demografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Studium zakončila v roce 2004 obhajobou rigorózní práce na téma Psychologické, sociální a demografické aspekty sebevražednosti v mezinárodním srovnání. Od roku 2002 je zaměstnaná v Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, kde se zabývá statistikou úmrtnosti podle příčin smrti, organizací sběru dat o úmrtnosti a aktualizací MKN-10, účastní se mezinárodních aktivit v oblasti úmrtnosti. Od roku 2004 působí také v rámci Demografického informačního centra, provozujícího portál www.demografie.info. Dále se věnuje organizaci a analýze výběrových šetření o zdraví a spolupracuje na řadě souvisejících mezinárodních projektů. Je koordinátorem implementace evropských zdravotnických indikátorů (ECHI) v ČR, od roku 2003 je aktivním členem podskupiny pro indikátory Výboru pro sociální ochranu.

12



13


Klinicko - ekonomické profily produkce nemocnic z pohledu VZP ČR RNDr. Marcela Ambrožová Ing. Robert Goš VZP ČR vyhodnotila produkci nemocnic pomocí klinicko ekonomických profilů (dále jen KEP). Do budoucna VZP hodlá KEP využít k tomu, aby platila nemocnicím za rutinní péči srovnatelné částky. Systém KEP se, kromě jiného, zaměřuje na jedenáct ekonomických ukazatelů a osm klinických charakteristik jednotlivých bází DRG (např. délka operace na sále, délka pobytu pacienta na JIP či na standardním lůžku, náklady na materiál počet vykázaných bodů za laboratorní resp. radiodiagnostické vyšetření, výskyt komplikací a komorbidit, počet překladů do jiných nemocnic, podíl úmrtí, průměrný věk pacienta, a další). Základem profilů KEP jsou údaje vykázané nemocnicemi za akutní lůžkovou péči poskytovanou v roce 2010. Pomocí této analýzy lze poměřovat jednak jednotlivé nemocnice mezi sebou, jednak lze měřit homogenitu/diverzitu jednotlivých bází DRG uvnitř nemocnice. Například se ukazuje, že u srovnatelného typu operace jsou pacienti v jedné nemocnici v průměru o hodinu déle na operačním sále než ve druhé. Je samozřejmě oprávněně se ptát, proč tomu tak je. Dále je možno pomocí analýza KEP pro každou skupinu DRG stanovit teoretickou úsporu na základě průměrných odchylek od předem stanovené referenční hodnoty neboli získané údaje umožňují nastavit nákladové „standardy“ pro každou skupinu DRG. Systém KEP dostatečně zohledňuje náročnost a různorodost pacientů ošetřovaných jednotlivými nemocnice přes jeho casemix, největší rozdíly mezi jednotlivými nemocnicemi vznikají hlavně tím, že nemocnice špatně vykazují diagnózy (upcoding), a pacient je pak v systému DRG zařazen do nesprávné skupiny. Analýza KEP jako další výstup obsahuje řadu zajímavých výstupů jako např. potenciální úspory v lůžkodnech, a tudíž je i jedním ze zdrojů pro smluvní politiku VZP ČR v kontextu k připravovaným novým smlouvám s nemocnicemi k 1. 1.2013.

RNDr. Marcela Ambrožová Řadu let se ve Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR zabývá mechanismy úhrad zdravotní péče a jejich vlivu na chování poskytovatelů zdravotní péče. Od roku 2004 řídila odbor úhrad lůžkové zdravotní péče, od dubna 2004 je výkonnou ředitelkou úseku zdravotní péče Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR.

14



15


Využití DRG z pohledu SZP ČR MUDr. Pavel Frňka, DMS Prezentace bude zaměřena na následující základní směry: • reakce ZP na připravovaný úhradový mechanismus akutní lůžkové péče pro rok 2012, • přístup ZP k evaluaci klasifikace případů v dalších letech, • dopady novely zákona 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, v oblasti ekonomicky nejméně náročné varianty na klasifikaci DRG a stanovení vah.

MUDr. Pavel Frňka, DMS Ředitel úseku Strategie a rozvoje v České průmyslové zdravotní pojišťovně. Je absolventem fakulty všeobecného lékařství na Univerzitě Karlově v Praze. Poté pracoval jako chirurg. Zároveň působil například v České lékařské komoře, Národním referenčním centru či ve Svazu zdravotních pojišťoven ČR. V oblasti zdravotního pojištění se pohybuje od roku 1995, kdy nastoupil do ČNZP. Na manažerských pozicích tam pracoval až do sloučení s HZP do nástupnické ČPZP v říjnu 2009.

16



17


Podmínky pro jednotnou základní sazbu Ing. Petr Hrabák V poslední době se často hovoří o postupném sbližování základních sazeb, či o tom, že slepé střevo by mělo stát všude stejně. Aby však tento proces nebyl jen prostým převedením finančních prostředků mezi nemocnicemi, je nutno správným způsobem připravit i prostředí, ve kterém pak bude způsob úhrady za poskytnutou péči používán. Jak ukazují zkušenosti z jiných zemí, bude třeba věnovat pozornost také klinické homogenitě DRG skupin či vyčlenění úhrady vysoce nákladných léků a výkonů, které nesouvisí se základním onemocněním. Abychom zabránili účelovému navyšování příjmů, musíme se věnovat rovněž definování prahu pro přijetí k hospitalizaci nebo spravedlivému ocenění překladů a rehospitalizací. Je možné, že některé ze skupin bude nutné vzhledem ke značné nehomogenitě dokonce z tohoto způsobu úhrady zcela vyjmout. Systémově je třeba vyřešit způsob úhrady nákladů, které souvisejí s výukou studentů, investicemi a režijními náklady pracovišť specializovaných center. Stávající systém DRG v řadě případů rovněž neumožňuje rozlišit diagnostické a léčebné hospitalizace, není dopracována ani koncepce ekonomického outliera. Většina těchto problémů se týká zejména specializované a superspecializované péče a bez jejich vyřešení nelze ve sbližování základních sazeb dále pokračovat.

Ing. Petr Hrabák Vystudoval Fakultu aplikovaných věd na Západočeské univerzitě v Plzni, kde se věnoval biokybernetice. Od roku 1997 pracuje ve Fakultní nemocnici Plzeň, kde působil nejprve jako programátor a později jako analytik v oboru zdravotního účtování a statistiky. Je členem Pracovní skupiny k Seznamu zdravotních výkonů na MZ ČR, členem Komise pro metodiku VZP a Ekonomické skupiny při NRC. Jako zástupce Asociace nemocnic ČR se účastní jednání se zdravotními pojišťovnami a dohodovacích řízení o úhradách akutní lůžkové péče.

18



19


Využití DRG z pohledu nemocnice MUDr. Milič Řepa, MBA Prezentace bude zaměřena na klasifikační systém DRG, který je používaný při stanovení úhrad za zdravotní péči. Příspěvek se bude věnovat praktickému a výhodnému použití tohoto systému i pro řízení nemocnice jako základního prvku alokace výnosů. Nabízí také náhled na systém DRG jako na efektivní nástroj ke sledování kvality a efektivity poskytované zdravotní péče.

MUDr. Milič Řepa, MBA Do získání II. atestace pracoval jako radiolog, od roku 1999 ve farmaceutickém průmyslu (prodej a marketing). Od roku 2008 ředitel Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s, LPP námětek Krajské nemocnice, člen expertní komise pro optimalizaci sítě zdravotních a sociálních služeb MZ ČR a MPSV. Zabývá se zejména implementací inovativních způsobů řízení zdravotnických zařízení (ABC, výsledková analýza, MBO, elektronizace procesů, HR mgmt).

20



21


Proč potřebujeme DRG v úhradách akutní lůžkové péče? Dnešní způsob úhrady akutní lůžkové péče pomocí rozpočtů založených na historické výkonnosti nemocnic a ovlivněných řadou nesystematických změn v posledních 15 letech je nespravedlivý i nevhodný. Nespravedlnost je jasně ukázána významnými rozdíly ve zpětně spočtené individuální hodnotě bodu a individuální sazby DRG jinak zcela srovnatelných nemocnic. Historické rozpočty jsou nejen nespravedlivé, ale také oddalují u některých nemocnic nutnou restrukturalizaci, brání přesunům pacientů a peněz ke kvalitnějším a efektivnějším poskytovatelům, nezohledňují změny počtu pojištěnců mezi pojišťovnami a omezují svobodný výběr poskytovatele ze strany pacienta. Pokud se má celé české zdravotnictví pohnout dopředu, potřebujeme platební mechanismus, který odpovídá provedené práci a ne historickým náhodám nebo výhodám. Založení plateb nemocnicím na systému DRG je nejen použitím spravedlivějšího a vhodnějšího úhradového mechanismu, ale i výzvou pro nemocnice, aby důsledně používaly DRG jako nástroj k vnitřnímu řízení. „Optimalizace“ vykazování je jistě krátkodobě atraktivní nástroj zvýšení příjmů, dlouhodobě je ale pro prosperitu nemocnice zásadní schopnost spočítat si náklady na skupiny případů, dokázat řídit jejich léčbu a optimálně využít nebo restrukturalizovat kapacity. Pro tyto úkoly je DRG optimálním benchmarkingovým nástrojem. Právě proto potřebujeme začít DRG skutečně používat a zároveň podpořit jeho další vývoj, který povede ke zlepšení schopnosti predikce rizika a tedy možnosti postupně vyřešit i systematický rozdíl v úhradách mezi většími a menšími nemocnicemi. V situaci, kdy je největší zdravotní pojišťovna bez rezerv a nemocnice se budou muset vyrovnat se zvýšením DPH a platů, není možné potřebné změny dále odkládat. Musíme jednat hned.

MUDr. Pavel Hroboň, M.S. Lékař a ekonom, vystudoval medicínu na 2. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze a řízení zdravotnictví na Harvard University. Působil 3 roky jako náměstek ministra zdravotnictví zodpovědný za zdravotní pojištění, léky a zdravotnické prostředky. Od roku 2002 do roku 2005 pracoval pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu ČR jako poradce a ředitel strategie. Ředitel a zakladatel Advance Healthcare Management Institute.

22


Poznámky ke kulatému stolu:

23


Onkologické společnosti chtějí přispět k rozvoji DRG Dvě odborné společnosti - Česká onkologická společnost a Společnost radiační onkologie, biologie a fyziky ČLS JEP - se dohodly na vytvoření společné pracovní skupiny pro problematiku DRG a chtěly by tak přispět k rozvoji a kultivaci tohoto klasifikačního a úhradového mechanismu v ČR. Cílem je správné nastavení úhradových parametrů tak, aby bylo dosaženo maximální efektivity péče a poskytovatelé nebyli zároveň motivováni k systémově nevhodnému chování. Klíčové je v úhradách dostatečně reflektovat ekonomickou náročnost skupin případů, protože podhodnocení mimořádně nákladné péče je v současné době důležitým faktorem, který u poskytovatelů péče vyvolává nedůvěru v celý koncept DRG. Pracovní skupina by chtěla s Národním referenčním centrem těsně spolupracovat jednak na úrovni výměny a analýzy dat vykazované péče, ale také formou předávání zkušeností vyplývajících z klinické praxe, kdy je potřeba analyzovat někdy poměrně složité léčebné procesy a postupy specifické právě pro onkologii. Oblastí, které vyžadují takovouto pečlivou analýzu, je celá řada a jsou již i postupně konkretizovány. Mezi onkologickými pacienty najdeme samozřejmě zcela zásadní rozdíly, ať už se jedná o primární lokalizaci nádorového onemocnění, jeho rozsah, prognózu a další charakteristiky. Aktuální nastavení systému DRG v onkologii však řadí v praxi přes 50 % hospitalizačních případů na onkologických odděleních pouze do dvou DRG bazí (Chemoterapie a Radioterapie), což samo o sobě nastoluje otázku, zda mohou být tyto skupiny uvnitř dostatečně homogenní, aby dostatečně dokázaly reflektovat rozdílnou ekonomickou náročnost všech těchto případů. Tyto dvě skupiny případů projdou tedy přednostně důkladným rozborem, aby mohl být společně nalezen způsob, který by dokázal predikovat ekonomickou náročnost menších podskupin případů, a úhrada ji dokázala dostatečně reflektovat. Nejen pomocí této úpravy by mělo být možné v následujících letech dospět do stavu, kdy zdravotnická zařízení budou disponovat dostatečnými prostředky pro léčbu nákladnějších případů a zároveň budou na druhou stranu pociťovat tlak k maximální efektivitě, zvláště pak v hospitalizacích spíše rutinního rázu. Obě společnosti věří v navázání plodné a trvalé spolupráce, která by byla využívána i při dalším rozšiřování systému DRG - například do segmentu úhrad za ambulantní péči

MUDr. Jiří Šedo Lékař Masarykova onkologického ústavu v Brně věnující se managementu a financování zdravotní péče. Zaměřuje se na ekonomické hodnocení nových léčebných metod v onkologii, na problematiku integrace časné paliativní péče jako nástroje pro snižování výdajů na zdravotní péči a dále také na implementaci systému IR-DRG v ČR. Kromě praxe klinického onkologa na Klinice komplexní onkologické péče absolvoval řadu odborných stáží včetně studia na Harvard Medical School v americkém Bostonu a angažuje se v různých občanských a odborných iniciativách. V tomto roce inicioval v rámci onkologických odborných společností vznik pracovní skupiny, která se bude dlouhodobě zabývat rozvojem DRG v onkologii.

24


Poznámky:

25


Poznámky:

26

Sborník Konference DRG 2011

Recommend Documents