Roč. 9, číslo 7/2006
Sbor Církve bratrské v Havířově
Obsah: 3 - KONTAKTY, OZNÁMENÍ 4 - SVĚDECTVÍ 5 - MINIROZHOVOR. - OZNÁMENÍ 6 - NEJSILNĚJŠÍ ZÁŽITEK - NÁŠ KALICH 7 - KTERAK JSEM POJMENOVALA
(NE SVÉ) PRVNÍ DÍTĚ - VEČERNÍ LOV RYB 9 - METAMORFÓZY 10 - FOTOGALERIE ZE ŽIVOTA SBORU
11 13 14 17 18 19 20 21 22 23 25 26
27
- FRÝDLANT - EXIT 316 - VYVOLENÝ BOŽÍ NÁSTROJ - BÁSEŇ J. FRANKA - ENGLISH CAMP 2006 - PETICE O REALITY SHOW - SAMA NA SAMU - POULIČNÍ MISIONÁŘ - DOROSTOVÝ TÁBOR - POZVÁNKA - POZNÁŠ HO? - NUP - KALENDÁŘ AKCÍ, - INZERCE - MODLÍME SE ZA - NAROZENINY, - ŘEŠENÍ Z MINULÉHO ČÍSLA
Žehnejte těm, kteří vás proklínají, modlete se za ty, kteří vám ubližují. Tomu, kdo tě udeří do tváře, nastav i druhou, a bude-li ti brát plášť, nech mu i košili! Lukáš 6:28-29
http://www.cb.cz/havirov 1
PRAVIDELNÁ SETKÁNÍ: Sbor Havířov Shromáždění neděle čtvrtek Modlitební chvíle neděle
Dorost pátek
Koinonia středa
900 1800
Shromáždění neděle 1600 Další aktivity:
830
Mládež pátek
1800
www.cb.cz
1700
Bus pro mládež pondělí, středa, čtvrtek, sobota 1700 –2200
1700
Bus pro děti čtvrtek 1400 -1800
Stanice Orlová Shromáždění neděle Modlitební shromáždění středa Dorost úterý
Stanice Frýdlant nad Ostravicí
1000 1730 1630
Tensing (ve spolupráci a YMCA) Pondělí 1600 Návštěva domova důchodců podle domluvy Skupinky podle domluvy
KONTAKTY: Kazatel: Tomáš Holubec, Fryštátská 21, Havířov, tel.: 596 440 410,
[email protected]
Vikáři: David Kubíček, Okružní 936, Orlová-Lutyně, tel.: 596 784 581, 603 157 438,
[email protected] Ken Pitcher, Nová Ves 300, Frýdlant, tel.: 558 676 347,
[email protected]
Starší: Vláďa Bednář, Orlí 5, Havířov, tel.: 596 883 098,
[email protected] Ivo Kupský, Dlouhá 101c, Havířov, tel.: 596 434 484,
[email protected] Jarek Slováček, Moskevská 2a, Havířov, tel.: 596 435 069,
[email protected] Vašek Litvan, Bezručova 739, Orlová
Sbor: Církev bratrská, Fryštátská 21/922, 735 64 Havířov-Suchá, IČO: 26520109 www.cb.cz/havirov, e-mail:
[email protected] Hlavní účet: 1722423309/0800 Podúčet pro dorost: 019-1722423309/0800 Podúčet pro mládež: 035-1722423309/0800
Orlová: Církev bratrská, Lutyňská 350, 735 14 Orlová, tel.: 605 457 054 kontakt: David Kubíček, Okružní 936, Orlová-Lutyně, tel.: 596 784 581, 603 157 438,
[email protected] Č.ú. 1727199369/0800
Frýdlant: Beskydy Mountain Academy, Dvořákova 1269 739 11 Frýdlant n. O. kontakt: Ken Pitcher Č.ú. KB 86-5768760237/0100
2
KONTAKTY Besídka Brána Dětský klub - Plavčíci Diakonie Domácí skupinky Doprava auty Dorost Evangelizace Fotbal v tělocvičně Hospodář sboru Chválící skupinka KKC v Nemocnici Knihovna Kuchyně Mládež - Koinonia Narozeniny a jubilea Nedělní modlitební chvíle Pokladna Prodej knih Správce modlitebny Správce sborového webu Účetnictví Varhanní doprovod Venkovní vitrína Zvukař
NA VEDOUCÍ SLUŽEB
Eva Kandrnálová Libuše Poliačiková Zdeněk Maňásek Daniela Hloušková Tomáš Holubec Wieslav Heczko * Manek Bujok David Kubíček Jakub Čech Jaroslav Slováček Ivo Kupský Míla Kočnar Maruška Sedláčková Libuše Poliačiková Ivona Heczková Petr Burkot Soňa Slováčková Lukáš Wilček Ludmila Chovancová Jiří Kilnar Bujokovi Pavel Varmuža Šárka Burkotová Jaroslav Slováček Vláďa Bednář Manek Bujok
596414256 596813963 596816548 596414642 596440410 596440635 596784581 776257832 596435069 596434484 731529148 731556232 596813963 728586489 596819360 596435069 608613880 596410152 596434435 596440635 596883098 596819360 596435069 596883098 596440635
* pro případné změny v odvozu je možné volat v soboty večer na číslo Manka Bujoka.
OZNÁMENÍ:
NARODIL SE
JAKOUBEK
David Kubíček
Milí přátelé, s radostí vám oznamujeme, že se nám 4. srpna 2006 v 8:30 hod. narodil syn Jakoubek. Vážil 3,40 a měří 48 cm. On i Lýdie jsou v pořádku. Tak se z toho velmi radujeme! Sláva Bohu!!!
KONTAKTY, OZNÁMENÍ
3
SVĚDECTVÍ
Alexandr Legát
Hospodin posílá své anděly do cesty člověku, aby nezabloudil a byl uveden do Božího království. Můj anděl musí být nesmírně moudrý a nesmírně trpělivý, že se mu tento úkol při mně podařilo splnit. Neboť je to jako vést svéhlavé, tupé až vzteklé dítě nejen po cestě vzdělávání, ale hlavně po cestě spravedlnosti Boží. Moji rodiče nebyli podle našeho smyslu slova věřící. Otci byly duchovní otázky volné. Vyrůstal v katolické nevydařené rodině a neviděl tam ani špetku Božího vlivu. Proto když byl při vstupu do našich legií v Rusku vyzván, aby přestoupil k pravoslaví, bez váhání to učinil. Maminka vyrůstala v intelektuální rodině v Pobaltí: otec byl učitel dějepisu, matka vyučovala němčině. Jejím strýčkem byl evangelický farář. Měla pevné mravní zásady a v jejich duchu vedla mne i mého bratra. Tak jsme se dostali do evangelického sboru v Praze - Strašnicích. Zatímco bratr inklinoval ke společenskému životu, já jsem byl k okolí hodně kritický, a když jsem cítil z lidí kolem sebe faleš a povrchnost, bez zvláštních ohledů a často nespolečenskou formou jsem se s takovým okolím rozešel. Hudba byla moje láska od mých 11-ti let. Jí jsem obětoval čas /i své malé kapesné, za které jsem kupoval noty/. Po absolvování konzervatoře /1948/ jsem přešel na AMU a seznámil se s žáky svého učitele dr. Reinbergra. Byl tehdy mezi nimi nadaný slovák Janko Valach. Výborný muzikant, absolutní sluchař s vyšším všeobecným rozhledem. Spolupracovali jsme na některých hudebních akcích a já jsem u něho byl dost často. Bydlel v podnájmu na Tyršově ulici - to je dnešní Praha 2. Jednou koncem roku 1949 v podvečer jsem ho šel v nějaké hudební záležitosti navštívit. Zazvonil jsem a čekal, že Janko brzo otevře /měl to ke dveřím jen přes chodbu/. Ale bylo ticho. Jen víc podvědomě se mi zdálo, že jsem v bytě nějaký pohyb zaznamenal. Proto jsem neodešel, ale ještě chvíli čekal. Po dost dlouhé době se Janko objevil. Divil se, že mne tam vidí, a já se podivoval jeho divení - vždyť jsem za ním nebyl poprvé. Uvedl mne do svého pokoje a já jsem během prvních slov cítil, že tam nejsme sami, že kromě nás dvou tam ještě někdo je. Janko viděl, že nemá smyslu tajit skutečnost a tak vyzval přítomné, aby se objevili. Ze skříní, zpoza nábytku vystoupilo asi osm lidí. Byli to většinou vysokoškoláci nebo mladí lidé v našem věku. Některé jsem znal odjinud, s ostatními jsem se na místě seznámil. Po několika větách přečetl Jankův bratr Miro z Evangelií pár veršů a řekl k nim několik slov. Nemluvil ani 10 minut. Cítil jsem, že mu je to slovo vlastní, že ho proniká, a já mu v té chvíli záviděl, že má takové bohatství - a já je nemám. Hledal jsem v té době smysl života. Kromě AMU jsem byl mimořádným studentem filosofie, chodil jsem na přednášky našeho orientalisty prof. Lesného a oceňoval jsem staré Indy, jejich panovníci /např. král Aśoka/ stavěli pomníky s vyrytými nápisy, vyzývajícími k lásce, spravedlnosti, pravdě a poctivosti. A tu jsem slyšel Boží slovo, kolem kterého jsem léta chodil do besídky i do evangelické mládeže a to slovo v sobě mělo sílu i moudrost, dávalo mi odpověď na mou touhu po poznání a smyslu života. Chtěl jsem se přesvědčit, zda Bůh skutečně existuje. Když jsem se večer před lůžkem modlil, prosil jsem, abych ho směl poznat. Modlil jsem se dlouho, až jsem nakonec usnul.
4
LIDÉ ZE SBORU
Ráno jsem se probudil jako po kocovině. Malátný, s těžkou hlavou a se smutným poznáním: nic se nestalo, nic se u tebe nezměnilo, Bůh je jen literární smyšlenou bytostí... Sedl jsem ke klavíru a začal cvičit stupnice a vše do školy povinné, když mne v tom přepadla zvláštní nezemská radost. V ní byla odpověď na mou otázku: co tedy mám dělat, Pane? "Ty víš dobře, co máš dělat. Už jsi to slyšel dříve. Tak to dělej!" To byla pravda. V nedělní škole i v mládeži, v evangelických shromážděních jsem slyšel tisíce slov o tom, co má křesťan dělat. Slyšel jsem - ale nedělal. Teď jsem byl ujištěn, že za těmi slovy stojí sám nebeský Otec. Tak jsem s tím Božím děláním začal. A Bůh mne podporoval, chránil, vyrovnával mou lidskou nemoudrost a přesvědčil mne, že jeho způsob jednání je jediný správný. Provedl mne bohatým životem a ukázal mi, že člověk nezná sám sebe, ale On nás zná, podepře i provede těmi nejužšími soutěskami života, exponovanými cestami ve výškách i v temném podzemí života, abychom se s ním setkávali stále častěji a na konci života spočinuli u něho. Díky Pane. Alexandr Legát
3
A DOST!
Minirozhovor s Davidem Kubíčkem
- Co pro tebe byla v poslední době největší změna? Narození třetího dítěte. Až mě překvapilo, jak to bylo pro mě obtížné. Dítě přišlo na svět císařským řezem, z čehož jsem měl trochu obavy, ale dopadlo to dobře. - Co pro tebe bylo v poslední době největším překvapením? Tábor... protože se odehrával v duchu bitev a šermování a překvapilo mě, že to klaplo. - Co bylo za poslední dobu tvé nejpoužívanější slovo? Chyba! (citace z filmu Limonádový Joe aneb... pro vysvětlení jděte za Davidem :o)) ptala se Lucka Prokopová
SVATEBNÍ
OZNÁMENÍ
L.W.+L.V.
Nyní vidíme jako v zrcadle, jen v hádance, potom však uzříme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale potom poznám plně, jako Bůh zná mne. A tak zůstává víra, naděje, láska - ale největší z té trojice je láska.
Lucie Voľanská + Lukáš Wilček Svatba 16.9.2006 v 11 hod. Modlitebna Církve bratrské Fryštátská 21/922, Havířov-Suchá Od 17.9. (ale až po svatební cestě) jsme k zastižení: Plynárenská 9/667, 735 64 Havířov-Prostřední Suchá
LIDÉ ZE SBORU
5
NEJSILNĚJŠÍ
ZÁŽITEK
Ivana
Jako pět předchozích let, tak i letos jsem se o prázdninách rozjela za svými přáteli, mladými znovuzrozenými lidmi z různých národů a církví. Letos se stalo naší hostitelskou zemí Slovensko. Vždy se na těchto setkáních snažíme více porozumět tomu, co znamená, že Pán Ježíš opět přijde, a snažíme se to uchopit, abychom to mohli žít každý den tam, kde žijeme. Modlíme se za uzdravení mezi jednotlivými národy a modlíme se i za sebe navzájem. Letos však bylo něco jinak. Jako každý rok, díky Bohu, byli mezi námi mesiánští židé. A během našich procházek přírodou nebo povídání u stolu bylo více než zřejmé, jak jsou vyčerpaní tím, čemu musí čelit doma. Vždyť zrovna probíhala válka mezi Izraelem a Hizballáhem. Jedna sestra zrovna ukončila svou povinnou vojenskou službu – a ta mohla živě vyprávět jak to chodí na vojně u nich. Izraelci nevyjadřují hlučně své zlomené city. Pláčí potichu, ale radují se nahlas. A tak jsem se ulekla, když náhle této statečné sestře vyhrkly do očí slzy, když říkala: „Když slyšíme, že někdo ve válce padl, hned se zajímáme kdo to je. S velkou pravděpodobností toho člověka znáš. Vždyť nás je jen pár.“ Až později jsem se od jiných dozvěděla, že v jedné z válek padl také její bratr. Co dále bylo velice tvrdé? Zpráva po ukončení našeho setkání. Po návratu domů byli jedni z našich přátel - mesiánští židé napadeni, že věří v Ježíše. Proto také byli nuceni se urychleně vystěhovat ze svého bytu. Čemu čelíme my a co jsme ochotni podstoupit pro svou víru? Často nad těmito věcmi přemýšlím. Vždyť se to nestalo jen nějakým pro mě anonymním lidem, o kterých se píše v novinách. Toto se děje našim sourozencům v Kristu. Některé znám osobně. ivana
NÁŠ
KALICH
Julie Klímová
Bylo mi asi 12 let, když strýček kazatel Urban k nám domů, to bylo u Konkolů na sídlišti, přinesl balíček. V balíčku byly dva kalichy. Jeden byl obyčejný a ten druhý ozdobný, ale pokažený. Mému otci se zrovna líbil ten ozdobný. Potíž byla s tím, kde ho nechat opravit. Naši se o kalichu zmínili tetě Kubelové a problém byl vyřešený. Teta měla známého hodináře a ten kalich opravil. Otec kalich vyleštil a dělal to vždy po každé Večeři Páně. Mám dojem, že nic kromě kalichu se z té doby nezachovalo. Když se na kalich podíváte, vzpomeňte, kolik bratří a sester ho za ta léta bralo do svých rukou při Večeři Páně. Až jednou doslouží, měl by zůstat ve vitrince, jako vzpomínka na začínající sbor v Suché. Julie Klímová
6
LIDÉ ZE SBORU
KTERAK
JSEM POJMENOVALA
(NE
SVÉ) PRVNÍ DÍTĚ
Ve vesnici jsme byli necelý týden a jedné ženě se narodil chlapeček. V té době už jsme bydleli s místní rodinou a Rina navrhla, že se na to mimčo půjdeme podívat. Druhý den ráno jsem koupila dětský pudr, což je při návštěvě novorozeněte vhodný dárek a šly jsme. Když jsme vešly do domu, ženy, které seděly v místnosti na zemi, byly překvapené i nadšené z toho, že „běloška“ se přišla podívat. Sedla jsem si s nimi na zem (což bylo přijato s velikým nadšení) a pozorovala mladou ženu, jak se snaží nakojit. Chlapeček ale plakal, tak to vzdala a já se nabídla, že ho podržím. Jak jsem ho tak houpala v náručí, malý usnul. Z toho byly všichni nadšení, že si našel novou „mámu“. Nicméně jsem byla velmi překvapená, když ta mladá žena vyběhla ven, že už musí jít. Nevěděla jsem, co si o tom myslet. Za chvíli se malý probudil a chtěl pít. Ukázali mi další mladou ženu, a že ho mám dát jí, že ona ho nakojí. Tak to jsem už byla úplně zmatená, kdo je teda matkou toho dítěte? Bylo mi hloupé se ptát, ale nakonec jsem pochopila, že matkou je až ta druhá žena. Během sezení a povídání bylo nadhozeno, že bych mohla dítě pojmenovat. Byla jsem překvapená a moc jsem nevěděla, jestli to myslí vážně. Navíc si o tom povídaly všechny ostatní ženy, jen ta matka mlčela. Nevěděla jsem, co dělat. Nakonec jsme se zvedly a šly s Rinou domů. Tam jsem se jí ptala, jak to myslely s tím jménem pro malého. Vyprávěla mi o tom, že tady je běžné, že dítěti může dát jméno, kdo chce. Nemusí to být matka, ani otec, často jsou to jiní rodinní příslušníci a někdy i cizí lidé. Tak jsme se s Kubou vrhli do vybírání nějakého dobrého jména – vybrali jsme Ondřeje (Andreas). Druhý den jsem se vypravila na návštěvu sama. Tentokrát jsem našla mamku s malým bez zástupu dalších žen a tak jsme si chvíli povídaly a ona se ptala, jestli už mám jméno. Když jsem řekla, že ano, povídá, ať ho chytnu pravou rukou za pravé ucho (málem jsem chytla levé, jak jsem byla nervózní) a řeknu: „Jmenuješ se Andreas.“ A tak jsem pojmenovala (ne své) první dítě. Týden na to přišla na řadu malá Michaela a pak ještě malá Sára (u ní čekali měsíc na náš příjezd, než jsme jí dali jméno). BP.
VEČERNÍ
LOV RYB
Na večer se zdálo, že celá vesnice čeká na západ slunce a odliv. Pak mělo přijít rybaření na otevřeném velmi plytkém moři. Takže okolo 21.00 hod. se již voda definitivně dostala do největšího odlivu a my jsme společně s panem Robertem, u kterého bydlíme, vyjeli na moře. Byl jsem překvapen, kolik nás na tom moři je. Protože již byla úplná tma, tak jediné co jsem viděl, byly plynové lampy připevněné na jednotlivých kanoích rozeseté po celém obzoru. Naše kanoe byla stejná jako všechny ostatní. Asi 34 metry dlouhá vydlabaná z jednoho kmene v průměru tak asi 40 x 40 cm. Po stranách měla dvě "křídla" na udržování stability. Na špici bylo maličké stupátko, kde se připevnila plynová lampa a za níž stál rybář. Ten se pak pomocí tyče odstrkoval ode dna vpřed. Většina rybářů byla vždy vyzbrojena dvěma takovými tyčemi. Jedna silnější a delší asi 3 metry dlouhá a na konci prostá dlouhá asi 30cm železná špice. Na druhém konci je upevněna koule. Tímto tupým koncem se rybář odráží od mělkého dna a špičatým koncem pak sbírá-napichuje teripang (tj. mořské okurky - ty se několikráte vaří s papajovými listy a pak se prodávají místním čínským obchodníkům, kteří je mají jednak za pochoutku a také je vyvážejí). Druhá tyč je mnohem menší, něco DENÍKY Z VÝCHODNÍ ASIE
7
málo přes 1,5m a na konci má dvojzubec se zpětnými háčky-zuby a opět koule na druhé, tupé straně. Touto tyčí se loví různé korálové ryby. Takže jsme se společně s dalšími rybáři vydali na moře. Obzor byl poset světly, napočítal jsem tak kolem 50-ti a vypadalo to, jako by hvězdy visely hned nad hladinou. Ale ve skutečnosti ani hladina nešla vidět, jaká byla tma. Jediné co šlo vidět, byl prostor asi v okruhu 2 metrů okolo plynové lampy na špici loďky. Takto nalodění jsme se pomalu odpichovali a pluli křížem krážem po děsně velké ploše otevřeného moře, která se táhne od vesnice. Naprosto mě udivovala vzdálenost, ani nedokáži odhadnout kolik km to mohlo být a jak děsně daleko jsme od vesnice byli. A všude kolem nás na dohled další plovoucí světla. Vesnici samotnou již nešlo za krátko vidět a tak jsem si po chvíli uvědomil, že vlastně vůbec nevím kde jsem. Bylo to jako se pohybovat v obrovském černém sále, bez konce a bez potuchy, kterým směrem jsou dveře. Naštěstí rybáři znají způsob a dokáži rozpoznat, kterým směrem je "domů". Párkrát jsem se na to již ptal, ale většinou dostanu neurčitou odpověď, že prostě oni znají moře. Nezdá se mi, že by se orientovali podle hvězd. Jednak bývá někdy zataženo a za celou dobu co jsme byli venku tak asi 5 hodin - se hvězdná obloha otáčí a tak bychom se podle jedné určité hvězdy jenom točili dokola. Vesnice samozřejmě nemá něco jako maják či silné světlo. Nejspíše se rybáři orientují podle proudů, přílivu a odlivu a nasměrování mořských řas a taky znalosti mořského dna. Okolo osvětlené špice naší loďky šlo bezvadně vidět do průsvitné a teploučké vody, která byla nesmírně mělká. V ojedinělých nejhlubších místech snad tak 1,5 m ale jinak to bylo pořád okol 50cm až max. 1m. A takto jsme křižovali mořské dno a hledali teripang a ryby. Mořské dno je tady převážně bělostně písčité a občasné korálové kameny a také různé druhy mořských řas a trav. Asi bychom museli vyjet ještě více na moře, abychom narazili na hluboké moře, kde se do hloubek až 30 m potápějí místní rybáři, když loví perly a perlorodky. My jsme měli za cíl nasbírat nějaké ryby a teripang. Teripang skutečně vypadá jako šedivá okurka, kterou je poměrně snadné objevit i vylovit napíchnutí. S ostatními rybami je to složitější. Po několika hodinách jsem začal nabývat dojmu, že je to podobné době, když jsme jako rodina chodili do lesa na hřiby. Celá rodina, nebo pár jejích členů, se vydá do velkého lesa, kde sbírá různé plody. Po dlouhém čase se člověk musí vynořit zpět na místě, odkud vyšel. To, co se sbírá a hledá, je pro nováčka dosti záhada a nemá na to oko a je pro něj složité to v houští trav vidět. Pro zkušeného sběrače to není tak složité a po chvíli i laik získá dojem, že je tady moře hodně bohaté, ale ne tak, že by se tu valily hejna ryb. Prostě se musí hledat a kdo hledá a ví kde a jak tak určitě najde. Takže po hodině jsem již taky začal v klidné a jenom mírně vlnité vodě rozpoznávat jednotlivé ryby spící nebo ukrývající se různě v travách a okolo kamenů a to byl začátek mého snažení o jejich lov. No, bylo to ze začátku a vlastně i potom docela zoufalé, protože jsem tak chytnul asi 1 z 5 ryb u kterých jsme se zastavili a nad kterou jsem se připravoval k hodu oštěpem a napíchnutím. U velkých ryb (a zvláště pak u druhu "spící ryby") to nebyl problém, dokonce jsem jako poslední chytnul létající modrou ryby, kterých je tady děsně moc a pořád dokola skákají. Byla prostě dost velká a asi ospalá takže jsem ji dostal. Jinak tento druhy ryb je téměř nemožné pro jejich rychlost chytnout. Skutečný problém pro mě představovalo chytání malých korálových ryb. Jsou dosti malé, o cosi větší než otevřená dospělá dlaň (mají výbornou chuť) a rychlé a člověk bez cviku je na tom jako já. A tak jsme se opakovaně s větší a menší úspěšností pouštěl do chytání. Bylo mi trochu hloupé, že kdyby Robert byl sám tak by měl větší úlovek a teď nechává mě, ať se učím, a užívám si to. Ale cosi jsme společně nachytali. Bylo občas i srandovní, když jsem já malou rybu nechytnul a pak ji Robert ještě po mě stihnul napíchnout na tu svoji velkou nemotornou tyč, která na ryby vlastně vůbec není. Nachytali jsme ale dost ryb a tak byly na oběd. Taky jsem celý
8
DENÍKY Z VÝCHODNI ASIE
nadšený objevil a chytnul několik poměrně velkých ryb, ale nakonec jsem je musel vyhodit, protože to byly ryby jedovaté nebo nepoživatelné ☺ Vrátili jsem se okolo 2. hodiny ráno a já jsem byl utahaný a hladový jako vlk. Byla to další zajímavá zkušenost. JP. Oba příspěvky jsou z osobních deníků. Dostala jsem svolení je přetisknout spolu s prosbou, aby nikdo tyto příspěvky nedistribuoval ani nekopíroval.
ORLOVÁ
Adam Gamrot
Metamorfózy – proměny Time is changing, časy se mění, zpívá Bob Dylan. Časy se mění. Již zítřejší den je nový čas. Něco vás nazlobí. Herdek, to nebývalo za našich let. Odpověď zní, fajn, vy z tím neuděláte skoro nic. Zahořknete, budete vést zákopovou válku na obranu jedině správných časů a vzorců chování? K čemu? Vaše časy málokoho zajímají. Ani časy mé. Jediné, co je podstatné je to, co z vás vyzařuje. Je to láska, přívětivost, pokora anebo to, co bych mohl nadefinovat jako zákopový syndrom? Před chvíli jsem psal o nových časech. Neznamená to nutně, že budou horší či lepší. Prostě přijdou. Budou jiné již ze své povahy. Denně zažíváme nové dny dnes a znova jako neopakovatelnou příležitost z Boží ruky. Nebo tímto jednoduše řečeno zažíváme Jeho milost? Do Orlové, potažmo Havířova, konečně dorazil Daniel Johnson. Je jiný oproti loňsku. Zralejší? Zřejmě ano. O tom, že je skvělý člověk, není pochyb. V každém případě jeho příchod značí změnu. K lepšímu. Dále třeba moje maličkost po téměř 21 létech opouští Huť a jde pracovat do jiné, snad lepší společnosti. Dětem prakticky souběžně začíná škola, děti s přicházející změnou nejsou zrovna nadšeny. Začíná škola :-) Někteří rodičové jsou možná i rádi, především ti městští, neboť ukočírovat nezbedné potomky, kteří se o prázdninách na sídlišti nudí, vyžaduje hodně energie. Jiní mohou být zklamaní, neboť se svými dětmi se v kolotoči pracovních povinností neuvidí prakticky vůbec. Opět začínají v Orlové setkání dorostu v úterý, stejně tak i přátelská i modlitební setkání ve středu. Pravděpodobně opět začnou kursy Alfa v návaznosti na Exit 316. Daniel Johnson bude vyučovat angličtinu na gymnáziu. Teď - a to po dobu dvou týdnů, se bude učit jazyka českého. U všech těchto aktivit je předpoklad oslovení nekřesťanské populace. A ona oslovena bude. Teď jde jedině o to, aby to, co bude vyřčeno, bylo i dobře přijato. Zkrátka aby mnoho lidiček z Orlové našlo spasení. Tak. Adam Gamrot, Orlová
DENÍKY Z VÝCHODNI ASIE, ORLOVÁ
9
FOTOGALERIE
ZE ŽIVOTA SBORU Našimi hosty byli bratři a sestry z Denveru, kteří přijeli sloužit na English Camp. Někteří z nich se s námi podělili o to, jak na ně camp zapůsobil (včetně Čechů Kuby a Dušana), zazpívali nám chvály a Ron mluvil o Boží milosti.
6.8.2006
Já však, odsouzen zákonem, jsem mrtev pro zákon, abych živ byl pro Boha. Jsem ukřižován spolu s Kristem, nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. A život, který zde nyní žiji, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne. 3.9.2006
První zářijovou neděli jsme se přimlouvali za naše žáky a studenty – prostě za každého, koho čeká škola nebo školka.
10
ZE ŽIVOTA SBORU
PODZIM 2006
VE
FRÝDLANTU
NAD
OSTRAVICÍ
Ken Pitcher
Pro nás jako stanici ve Frýdlantu to bude roční období změn a nových příležitostí. Těšíme se na to, co bude Pán Bůh mezi námi a skrze nás dělat, když se zaměřujeme na: Shromáždění v KAMu v Malenovicích: V září, říjnu a listopadu budou nedělní shromáždění v 16:00hod v hotelu Malenovice. Jsme nadšeni příležitostmi, že můžeme používat hlavní sál a po shromáždění také restauraci, stejně jako oddělené prostory pro malou a velkou besídku. Čtení Nového zákona: Jako stanice budeme od září do prosince systematicky číst Nový zákon. Povzbuzujeme mládež a dorost, aby se vzájemně podporovali, a stejně tak během nedělních shromážděních a na úterních biblických hodinách věnujeme čas tomu, abychom podpořili lidi v jejich pravidelném čtení Bible. Exit 316: 8 mladých lidí a dospělých se zúčastnilo výcvikového víkendu pro vedoucí malých skupinek, který se konal 1.-2. září ve Vsetíně. Mládež se bude snažit využít Exit 316 pro rozjetí malých skupinek s přáteli, které by pak připojili k mládeži. Děkujeme za vaše modlitby za Frýdlantskou stanici. Můžete se také modlit za Kena Pitchera, který píše svou ordinační práci na téma „Všeobecné kněžství věřících a jeho aplikace v místní církvi“. Ken Pitcher Pro ty, kdo by se chtěl ke čtení Nového zákona připojit, zveřejňujeme 1. část rozpisu. Září 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.
Mt Mt Mt Mt Mt Mt Mt Mt Mt Mt Mt Mt Mt Mt Mt
1:1 - 4:11 4:12 - 5:48 6:1 - 7: 29 8:1-17 - 9:17 9:18 - 11:6 11:7 - 12:45 12:46 - 14:12 14:13 - 16:12 16:13 -18:20 18:21 - 20:28 20:29 - 22:33 22:34 - 24:28 24:29 - 26:13 26:14 - 27:14 27:15- 28:20
16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30.
Ř Ř Ř Ř Ř Ř 1 1 1 1 1 1 1 2 2
Září 1:1 - 2:29 3:1 - 5:21 6:1 - 8:39 9:1 - 11:36 12:1 - 14:23 15:1 - 16:27 Kor 1:1 - 3:23 Kor 4:1 - 6:20 Kor 7:1 - 8:13 Kor 9:1 - 10:33 Kor 11:1 - 12:26 Kor 12:27 - 14:40 Kor 15:1 - 16:24 Kor 1:1 - 2:17 Kor 3:1 - 5:10
FRÝDLANTŠTÍ
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.
Říjen 2 Kor 5:11 - 7:7 2 Kor 7:8 - 8:24 2 Kor 9:1 - 11:15 2 Kor 11:16 - 13:13 Mk 1:1-2:12 Mk 2:13 - 4:25 Mk 4:26 - 6:29 Mk 6:30 - 8:10 Mk 8:11 - 10:12 Mk 10:13 - 11:26 Mk 11:27 - 13:13 Mk 13:14 - 14:52 Mk 14:53 - 16:20 Gal 1:1 - 3:9 Gal 3:10 - 6:18
O PRÁZDNINÁCH
Mark Krupa
Každé ráno studuji několik hodin češtinu. Tento nadcházející rok se budu učit více, tak se na to chci připravit. A také je to pro mě skvělý měsíc příprav na naši nadcházející devítiměsíční spolupráci. Načerpal jsem spoustu energie.
FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ
11
Tak takhle vypadal kemp. Někteří spali ve stanech, někteří v chatkách. V pozadí je stan, ve kterém jsme se setkávali při pouštění videa, scénkách, kázání a úžasných chválách a modlitbách. Pro děcka to byl fajn čas, kdy mohli být sami sebou - nemuselo se nikam spěchat a mohla se dělat spousta skvělých věcí. Místo, kde může být česká mládež týden bez alkoholu a navíc s pár stovkama dalších křesťanů.
KRISTFEST
Náš vedoucí mládeže Boža dělá „workshop" pro mladé účastníky.
Marek za mixážním pultem na kempu. S touto křesťanskou rapovou skupinou z našeho sboru by mohl jet na turné; všichni se za něj usilovně modlí.
Celý týden byl plný zážitků. Bylo to jedno z mála míst v České Republice, kde byla taková velká koncentrace křesťanů. Jeden z přednášejících řekl, že za posledních sto let byl v České republice posun ze zastoupení 99% křesťanů na ani ne 1% křesťanů! Proto se o Ježíši musíme sdílet s dnešní mládeží!
AUTOBUS
Jsem tak rád, že tento srpen nemusím cestovat. Jsem tady ve svém městě na pokempovém setkání s lidma z kempů. Každý srpnový večer se v tomto autobuse modlíme přesně v 8 hodin. A také každý večer různými, ale srozumitelnými způsoby vysvětlujeme, jak se pro nás Kristus obětoval. (A teď příjde to nejlepší) Čteme jednu kapitolu ze Starého i z Nového Zákona. (Jestli se chcete přidat, tak se podívejte na náš rozpis.) Jsou tu křesťané i nekřesťané a zatím se tu každý večer někdo objevil, za což jsem moc vděčný.
12
FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ
EXIT 316
Pavel Navrátil
Ve středu 6. 9. 2006 v 18:05 začíná na programu ČT2 nový křesťanský pořad pro mládež, který se jmenuje EXIT 316. Tento pořad vyrábí Česká televize ve spolupráci s Křesťanskou akademií mladých. V prvním díle se v EXITu 316 seznámíme s našimi průvodci, Kryštofem a Týnou, dvěma anděly, kteří dostali od Boha zvláštní úkol a to vysílat zprávy pro nebeskou televizi o tom, co se děje s lidmi na Zemi a jelikož pocházejí z jiného světa, tak spoustu věcí ohledně nás nechápou a mají spoustu otázek na přemýšlení. Nejenom, že pokládají otázky, ale i konají – v prvním díle zachrání jednu dívku. Pořad je koncipován pro mladého člověka, je plný různých svědectví, anket, pokládá se v něm spoustu různých otázek, jsou v něm příběhy na zamyšlenou a taky hudební klipy. Pořad trvá 20 minut a slouží jako úvod do skupinky, která na pořad EXIT 316 navazuje. Proč zrovna EXIT 316? Exit je označení pro východ z dálnice a my lidé také jedeme svým životem po takové dálnici a můžeme si vybrat, který sjezd (exit) zvolíme. Pořad EXIT 316 se zabývá východem, který je zapsán v Janovi 3, 16, tedy „Neboť tak Bůh miluje svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“ (KMS). Jelikož v České televizi nemůže zaznít evangelium, tak je na nás, zda tento pořad použijeme k evangelizaci v našem okolí nebo ne. Je to vlna, po které můžeme jet nebo ji můžeme nechat odeznít, je to jen na nás. A právě proto, aby celá práce na pořadu EXIT 316 nebyla marná a skutečně pořad mohl sloužit k účelu, jenž byl stvořen, tak vznikla kampaň, která se jmenuje TURBO 316. TURBO proto, aby ta cesta k EXITu 316 na té dálnici nabrala pořádnou rychlost a správný směr. Pořad je tvořen tak, že je budován ke sledování na skupince, která je v době, kdy pořad běží. Lidé se zkrátka společně sejdou před televizními obrazovkami a společně se dívají na EXIT 316, po jeho skončení může skupinka pokračovat diskusí o otázkách položených během pořadu. Pro vedoucí skupinky, která je zapojená do TURBO 316, ale i účastníky vydal KAM materiál s názvem JÍZDA 316, který lze zakoupit za 25 Kč a ve kterém jsou zpracované podklady pro skupinky jako další otázky, udání směru diskuse, shrnutí myšlenek a něco málo na vysvětlenou o křesťanství. Další materiály lze získat na portálu http://www. turbo316.cz po registraci. K tomu ještě existuje Bible v obalu EXIT 316, která je určena k rozdávání nevěřícím lidem a prodává se v balení po dvou kusech za cenu 50 Kč. Kromě těchto materiálů existuje za 3 Kč plakát ve formátu A3, na kterém je prostor pro dotisk našich informací o naší skupince či akci, která se napojuje či souvisí s pořadem EXIT 316. Existují také zvací kartičky, které jsou zdarma, na kterých je vždy téma a datum vysílání pořadu s tématem, který ten den běží. Bližší informace podává a objednávku materiálů zprostředkovává Pavel Navrátil. Pro nevěřící je určen web http://www.exit316.cz, kde naleznou informace o pořadu, ale kde se budou moci zapojit i do diskuze a číst nějaké články. Portál EXIT 316 se v současné době buduje. DVD s pořadem EXIT 316 bude možné zakoupit v KAMu pravděpodobně během ledna 2007. Pořad by měl být i dostupný v on-line pořadech na serveru České televize. Pavel Navrátil
6.9. Jiná dimenze 4.10. Odpuštění 13.9. Láska 11.10. Image 20.9. Přátelství 18.10. Zklamání 27.9. Konflikt 25.10. Strach
1.11. Odvaha 8.11. Závislost 15.11. Sex 22.11. Pravda a lež 29.11. Hněv
EXIT 316
6.12. Víra 13.12. Temnota 20.12. Úspěch 27.12. Smysl života
13
VYVOLENÝ BOŽÍ
NÁSTROJ
- 1.
ČÁST Zdeněk Chromčák
(Josef egyptský - Safenat Paneach) My lidé jsme v jistém smyslu nepoučitelní. Počínaje s Izákem, vznikla rodinná tradice, že prvorozený převezme Boží zaslíbení o požehnání a bude nositelem rodinných zvyků. Jenže Boží cesty bývají jiné. Izák chtěl proti Boží vůli ustanovit Ezaua nositelem tohoto zaslíbení, zatímco Bůh vyvolil Jákoba. V důsledku toho musel Jákob na dlouhou dobu z domova. Nyní Jákob dělá něco podobného. Prvorozeným je Ruben a Josef je v pořadí až jedenáctým synem. Vzdor tomu Jákob upřednostňuje před ostatními bratry Josefa a připravuje ho na to, aby byl vůdčí osobností v Jákobově rodu. Ostatní synové se proti tomu bouří, připravili rodinnou katastrofu s tragickými důsledky. Josefa prodali do otroctví a tím ho na dlouhou dobu odstraní z rodiny. Čtenáři Bible znají, že Josef byl Bohem vyvolen a povolán k mimořádným úkolům na rozdíl od svých bratří. Oni také byli zahrnuti do Božího zaslíbení o požehnání (Ge 12,1-3). Měli tvořit zárodek Božího lidu – Izraele. Smyslem Josefova života nebyla jeho osobní sláva (Ga 37,5,-11), ale záchrana tohoto zárodku Božího lidu před hladem. Pán Bůh to rozhodl, ne otec Jákob, že Josef bude prvním mezi ostatními. A že bude Zachráncem i pro Egypt - bude Safenat Paneach (Ge 41,45). Ale synové Jákobovi nesouhlasili s tímto Božím vyvolením a předurčením, nechtěli se podřídit, co Pán Bůh ve své věčné radě rozhodl. A aby tomu zabránili, prodali Josefa za 20 stříbrných obchodníkům s otroky do otroctví. A tak se Josef ocitl na tržišti otroků v Egyptě. Každý lidský pokus překazit to, pro co se Bůh rozhodl, je však marný. Boží záměry nepřekazili, ba naopak napomohli k uskutečnění Božího plánu (Ge 45,5-8). Uplyne několik let a budou všichni (otec Jákob, jeho synové i Josef) stát v tichém úžasu, jak to Pán Bůh všecko předivně zařídil a řídil svou neviditelnou rukou. Dějepravný příběh Josefova života je popsán v Genesis 37.-50. kapitole. Je natolik popisný a srozumitelný, že při jeho čtení vidíme jako na dlani, co vše prožíval, čím vším procházel, a tak k tomu přidejme jen pár poznámek: Josef byl zřejmě citlivý na dojmy, vnímavý na prožitky a když po večerech slyšel od otce vypravovat příběhy o Abrahamovi a Izákovi, jak je Bůh vedl a promlouval k nim, to vše se mu ve vnímavé duši ukládalo. Viděl otce obětovat na oltáři, pohřeb maminky Ráchel se mu hluboce vryl do duše, poprvé pocítil trpce, co je mít žal a bolest. Postupně se vyvinul v Josefovi smysl pro to, co je dobré a zlé, a co by v lidském životě nemělo být. Rodina nebyla taková, kde by jeden druhému pomáhal nést břímě lidství, kde by navzájem uznávali jeden druhého. Začal poznávat, že na jedné straně je otec a na druhé straně jsou jeho bratři. Nerozuměl tomu zápasu těch 2 světů, i když žili ve stejném společném prostoru. Nechtěl se však přidat na stranu bratrů. Kdyby byl s nimi zajedno, byli by ho neprodali. Nikde v Bibli nečteme, že když byl ještě doma, že by prožil osobní setkání s Bohem, který by k němu mluvil. Neměl žádné Bethel, Fanuel, horu Moria jako Abraham, Izák a otec Jákob, kteří se vydali na cestu víry. Každá cesta víry je však vždy i výchovným procesem. Kapitoly o Josefovi jsou dějepravné oddíly svědecké. Vydávají svědectví o Božím působení v jeho životě. Nikde v Bibli není zaznamenána žádná jeho modlitba, nepíše se o jeho zbožnosti. Nestavěl oltáře jako Abraham, Izák či Jákob. Z domu si však odnesl vědomí spravedlivého a svatého Boha, který bez trestu nene-
14
VYVOLENÝ BOŽÍ NÁSTROJ - 1. ČÁST
chá žádný hřích, a toto vědomí v něm vzbuzovalo svatou bázeň. Obojí - odpor ke hříchu a svatá Boží bázeň - vytrysklo ve chvíli největšího pokušení, a reakcí na ně: „jak bych mohl učinit takovou nešlechetnost a hřešit proti Bohu?“ (Ge 39,9). V hodinách pokušení jen lidé, kteří mají spojení s Bohem a se kterými je živý Bůh, dovedou obstát a takto kategoricky se rozhodovat. Byly to cesty Boží prozřetelnosti, které přivedly kroky Putifara na tržiště s otroky, a jeho zrak padl na Josefa. Tak se dostal do domu velitele faraónovy tělesné osobní stráže. Dělá práci otroka, dělá ji poctivě, svědomitě, spolehlivě. Jako otrok není ledabylý, lenivý, nedbalý jako jiní otroci. Je slušný a poslušný. Toto ovoce si přinesl z domova. Ale ke všemu má bázeň Boží v srdci. To neušlo Putifarovi a tak ho udělal správcem svého domu a osobním sluhou (lokajem). Své úkoly a povinnosti plnil zodpovědně. Avšak zlo, které se proti němu spiklo ještě v Dotain, jakoby nemělo konce. Nečestná a záludná žena velitele stráže ho dostala do vězení, kde nespravedlivě trpěl. Už se zdálo, že v postavení, kterého dosáhl svědomitou prací, poctivostí a věrností, ho nemůže nic ohrozit. Na znamení svého povýšení dostal místo otrockého oděvu bílé roucho, které se mu stalo osudným. Přivedlo ho do vězení. A Bůh, který byl svědkem (jediným) jeho neviny, mlčí. „Proč?“ Patrně se mnohokrát ozývalo a Josef s ním zápasil ve svém srdci. Ani Jozefovi, tak jako mnohým lidem po něm, Bůh neoznamuje důvody onoho Božího dopuštění. My, kteří dohlédáme při čtení příběhu až na jeho konec, víme, že přes toto královské vězení v Heliopolis vedla cesta až k faraonovi. Přes pobyt ve vězení se Josef měl dostat do faraonovy blízkosti. A ještě něco víme, že to měla být vysoká škola, kterou Josef potřeboval pro zvýšení své kvalifikace pro budoucí úkoly v životě, které na něho čekaly. Když odcházel z královského vězení faraonův nejvyšší číšník, prosil ho Josef, který mu prokázal mnoho dobrého: „vzpomeň si na mě, prokaž mi milosrdenství a přimluv se za mne u faraóna a řekni, že jsem nevinný, že jsem se ničeho zlého nedopustil“ (Ge 40,14-15) Ale číšník zapomněl na Josefa, protože nevděk světem už tehdy vládl. Tato trpká zkušenost ho učila, že nemůže spoléhat na přízeň lidí, ale jen na Boží milost. „Doufat v Hospodina celým srdcem a na rozumnost svou nespoléhat“ a „nic od lidí nečekat“. Zde se měl Josef také naučit čekat na to, že poslední slovo nemá člověk, ale Bůh. Poslední slovo nemá ani Putifarova žena ani Putifar, ale Bůh. I lidé víry v živého Boha často musí dlouho čekat na to poslední slovo, které má živý a spravedlivý Bůh. Tady v tomto vězení se Josef musel naučit vyrovnávat se se svými city. Citem pro spravedlnost (zákeřná žena vítězila a čestný život podle pravidel Božích je poražen). Bude ještě věřit svému Bohu? Neotřese to jeho vírou v spravedlivého a svatého Hospodina? Nezanevře na lidi pro tuto krutou zkušenost? Když se pobyt ve vězení přehoupl do druhého roku, nezahořkne? Pokolikáté už rozeVYVOLENÝ BOŽÍ NÁSTROJ - 1. ČÁST
15
bíral tu situaci, kdy se z dobrých otcovských rukou dostal do rukou zlých bratří, do rukou kupců s otroky, do rukou Putifara, do rukou proradné Putifarky. Kde je ta dobrá a všemocná ruka Boží, když teď mají nad ním jiní moc? Jeho víra se musela probojovávat k jistotě, že není v rukou zlých lidí, ale v Božích rukou, které ho chrání, řídí, vedou a usměrňují a podpírají, aby ho nezlomily okolnosti, kterými procházel (otroctví, zrada, lživá obvinění, utrpení žaláře atd.) V žaláři chtěl Bůh Josefa naučit zbavit se závislosti na lidech a okolnostech. Sloužil k tomu i ten zapomětlivý číšník, aby Josef' dospěl k přesvědčení: „na lidi není spolehnutí“. Svou zapomnětlivostí můžeme některým lidem připravit přetěžké chvíle. Můžeme zklamat jejich důvěru. Měsíc za měsícem se vězeňská brána pro Josefa neotvírala. Jedinou nadějí zůstal mu Bůh a právě On se postará vzdor zapomětlivým lidem. To je tajemství života, který je spojen s Bohem. Jen se při tom musí Boží člověk naučit dívat se na Boží hodiny. A to pro člověka není nikdy snadná záležitost. Bible nám ukazuje, že po staletí později jiný muž i za Josefa vyslovil to, co Josef poznal: „K dobrému mi to bylo, že jsem pobyl v trápení, abych se naučil ustanovením Tvým Bože.“ (Ž 119,71) Z Josefových zkušeností se věřící lidé učili věrnosti Bohu pro nesnadné a těžké doby a životní situace. Jen tušíme, že v jeho duši probíhal skrytý a dlouhý zápas o poznání Boží vůle. A takový zápas není nikdy časově limitován. Přiblížil se den a noc, kdy se egyptskému mocnáři - faraónovi - zdál podivný sen, a tím začíná Josefova cesta ven ze žaláře. Josef se zpočátku zasazoval o dosažení spravedlnosti pro sebe, ale Pán Bůh mu připravil jinou cestu. Otevřela se brána královského vězení, musel změnit svou vizáž, aby nevypadal jako otrok, znovu obléká bílé roucho a vedou ho před faraóna. Netuší, proč ho volají. Možná, že během cesty se mu rodí v duši obhajoba, aby vysvětlil svůj případ nespravedlivě odsouzeného vězně. Ale všecko bylo jiné a s jiným průběhem. Farao měl dvojitý sen, který nikdo nedovedl vysvětlit. Jsou sny z lidské duše, jsou však i sny od Boha. Ty prvé jsou jako bubliny nebo pěny. Ty Josef nedovede vysvětlit. Ty druhé od Boha vyložit dovede, protože k tomu dostal schopnost od Boha. Když Josef vyposlechl, co se faraónovi zdálo, řekl: „Hospodin – Pán a vládce, ukázal ve snu, co čeká tuto zemi. Bude doba hojnosti, ale pak přijdou léta neúrody a hladu. Tvá země se na to musí připravit. Proto je potřeba soustředit zásoby a pak je moudře rozdělovat.“ Když pozorně čteme Bibli poznáváme, že pro Boha není pohan jako pohan, král jako král, On rozlišuje. Zatím co za doby Mojžíše byl faraón krutý vládce, despota a bezohledný nepřítel Izraele, farao z Josefových příběhů je moudrý vladař, který vyrozumívá, že tu jde o něco, co má význam pro celou jeho zem. A má přirozenou obavu, věděl. jak se má starat o dobro své říše. Josef na něho učinil svým vystupováním, výkladem snů i moudrými radami hluhoký dojem. Vyposlechl, uvážil, uposlechl a rozhodl se. „Jsi moudrý a budeš si vědět rady, jmenuji tě správcem země, dám ti pravomoci, abys vše mohl zařídit“ - to je stručný obsah jeho rozhodnutí. Musíme si odmyslit demokracii, instituce, administrativu, parlamentární systém našich dnů. Tehdy nic takového neexistovalo, vše bylo v moci faraóna. Ale spíš bychom měli povědět, že se i v té chvíli uskutečňovala Boží svrchovaná vůle. V Bibli je napsáno: „že srdce králů nakloňuje Bůh jak potřebuje...“ (Př. 21,1) Mají-li se uskutečnit velké Boží plány s Izraelem, musí těmto Božím záměrům sloužit i egyptský faraón. Josef dostal od faraóna pečetní prsten, na krk zlatý řetěz a také nové jméno: Safenat Paneach, egyptské jméno, které všem hlásalo: to je „Zachránce života“. Od 41,46 v knize Genesis se můžeme dočíst, jak si počínal v tomto novém životním poslání a na místech, kde ho Bůh postavil. Nyní přišel ten Bohem určený čas, který Josef dostal k tomu, aby duchovně vyzrál. Nyní se má ukázat užitek z Boží školy. Duchovní zralost, kterou Bůh
16
VYVOLENÝ BOŽÍ NÁSTROJ - 1. ČÁST
určil k službě v Božím království. Včera vězeň, dnes druhý po faraónovi. Toto své povýšení přijal jako příležitost k službě. Nejde o to vládnout, ale sloužit. Dlouho se musil učit, že služba to znamená především být poctivý, svědomitý, zodpovědný a věrný v drobných každodenních povinnostech a tak být připravený i pro větší úkoly(Lk 16,10). Bylo mu 30 let, když nastoupil na nové místo. Ví, že ho čeká přetěžký úkol, bude na něm záviset obživa tisíců a tisíců lidí. Vzal svůj úkol s celou vážností a odpovědností, ví, že to je úkol od Boha a tak spoléhá na Jeho pomoc. A nezklamal se, protože Pán Bůh dal moudrost i pro dobu hojnosti a nadbytku, ale i pro dobu neúrody a hladu. Moudrost je životní rozumnost, jistota a obezřetnost se kterou činí člověk správná rozhodnutí ve všech oblastech života. Její tajemství je ukryto v Žalmu 111,10: „Počátek moudrosti je bát se Hospodina, rozumu výborného nabývají všichni, kdo tak činí.“ Tuto moudrost odmítli lidé, prohlásili ji za filosofii a výsadu její si neprávem přivlastnili filosofové. Když opouštěl svou „vysokou školu“, kterou absolvoval v královské věznici, kde byly hlavními předměty utrpení, očekávání na Boha, tichost a trpělivost, vidíme ho jako muže s vzácným charakterem, vysoké inteligence a životaschopnosti. Ponížení a utrpení ho nezlomily. Byl připraven přijmout jmenovací a pověřovací dekret na funkci od faraóna a Pán Bůh věděl, že ho nezlomí ani pýcha, protože pýcha je všem lidem stojícím nahoře tak blízká. Jen srdce formované Božím Duchem v ponížení a utrpení je schopno unést břemeno slávy a neztratit rovnováhu. Josef egyptský jakoby už tehdy znal význam slova „Gloria – samému Bohu patří sláva.“ Tuto etapu Josefova života nejlépe vystihuji slova 45 verše 41 kap. knihy Genesis: „Tak vzešel Josef nad egyptskou zemí jako slunce“. Zdeněk Chromčák
BÁSEŇ
J. Franek
DÍKY PANE Krajina tiše spí pohroužena do ticha noci, člověče odpočívej v klidu, vždyť jsi v Boží moci. On miluje tě a v oběť za tebe vydal sám sebe, aby každý, kdo v něj uvěří, směl kráčet s ním do nebe. Za hříchy mé i tvoje on dovršil cestu na kříži, sňal tíhu závislosti i zloby, jenž mě tíží. Já smím se radovat, že patřím teď jemu, on zachránil mne, když nevěřil jsem ničemu. Můj život se hroutil, já nevěděl si s ním rady, a on mi ruku podal, on nestál ke mně zády. Učí mne, jak znovu se radovat, po cestě nové jít, jak sám sebe i druhého v lásce mít. Každý den, hodinu, v každý čas v péči mě má. Radosti, trápení, strach i bolest mou zná. Díky Pane, že trpělivost se mnou velkou máš, vedeš mne, chráníš a klid mému nitru dáš. Prosím, teď sílu, moudrost mi dávej, ať následovat mohu tebe, Ať druhým sloužit smím a nevidím jen sám sebe. J. Franek VYVOLENÝ BOŽÍ NÁSTROJ - 1. ČÁST, BÁSEŇ
17
ENGLISH
CAMP
2006
Jakub Čech
Po roce se nám opět podařilo zrealizovat English camp. Ten letošní byl trochu odlišný od těch předešlých, tak jako každý camp. Ten letošní byl zvláštní v několika věcech, jednak v počtu účastníků (84), ale i v duchovním zápase. Od příjezdů Američanů do České republiky spoustu Američanek provázely nějaké zdravotní problémy, které byly před campem v Malenovicích nebo v průběhu campu. Co se týče duchovní atmosféry na campu, tak si myslím, že byla velmi otevřená a většina studentů reagovala kladně na duchovní věci (témata hříchu, existence duchovního světa …). Osobně si myslím, že večerní diskuze se studenty byly nejotevřenější za několik posledních let a spousta studentů přemýšlela nad tím, co slyšeli, o čem diskutovali. I když je English camp o zvěstování evangelia, tak je zároveň i o angličtině a ze zpětných rozhovorů mám dojem, že letos se všem, kteří byli na campu, líbila kvalita výuky angličtiny. V důsledku velkého množství studentů musely mít některé skupiny (2) po jednom Američanovi, víc jich nebylo :(. Z čeho mám po campu radost, tak to jsou pohloubené vztahy u lidí, které jsme znali před campem a zároveň pár nových vytvořených vztahů. Taky jsem rád, že si dost Američanů zřídilo ICQ a kecají s českými studenty a vůbec kýmkoli kdo byl na campu ve volných chvílích a kdy to čas umožňuje. Díky Bohu jsme letos neměli žádné závažnější problémy ať už zdravotní či materiální. Sice nás několik večerů zlobila hudební aparatura, ale krom chválící skupiny a dalších zapojených lidí si toho lidi nevšimli. Počasí nám taky přálo, i když si nepamatuji, že by kdy děcka promokla hned při příjezdu tak jako letos na campu. Pak nám začalo pršet ve čtvrtek a od té doby pršelo a pršelo, déšť jsme si taky vychutnávali v pondělí po návratu z campu, kdy jsme byli v lanovém centru, které je v areálu hornického muzea Landek v Ostravě. Podobné pocity jako při návštěvě lanového centra jsem měl před pěti lety, kdy jsme byli v Jánošíkových dierách na Slovensku. Akorát mám dojem, že nám tehda nepršelo. Taková 30 -cítka lidí se nezalekla deště a vyzkoušela si dost překážek, které lanové centrum nabízelo. Vyvrcholením bylo zhoupnutí se z … no, ta konstrukce byla minimálně 8 metrů nad zemí a určitě to zhoupnutí z ní zvedlo adrenalin v krvi. Jinak mottem letošního campu bylo Think again, česky řečeno: Kolik višní tolik třešní alias zamysli se znovu nebo znovu se zamysli. Záleží na úhlu pohledu. A myslím si, že letos se spousta studentů znovu zamyslela nad svými životy. Co se týče nějaké následovné péče o lidi, kteří byli na campu, tak bychom chtěli co nejvíce z nich dostat do nějaké skupinky, ale velká žeň a málo sběračů jablek (když je ten podzim). I přesto, že nás není tolik, jsem překvapen kolik lidí a lidiček nám dal Pán do rukou. Tak doufám, že mu letos tu úrodu nezvoráme, ale naopak opečujem jak nejlíp to půjde. Za Koinonii. Jakub Čech
18
KOINONIA
PETICE
O REALITY
SHOW
Pavel Trefný
Milí bratři a sestry... Děkujeme moc všem, kteří se do petice proti vysílání reality show připojili... Petice měla veliký význam! Do dnešního dne ji podepsalo již více než 20.000 lidí! Věřím, že právě díky prvnímu veřejnému slyšení v Senátním klubu, které probíhalo ještě před druhou sérií VyVolených, kde byli také oba ředitelé komerčních televizí, se podařilo, že dva z našich požadavků byly dodrženy. Především to, aby mládež ohrožující vysílání bylo přesunuto za 22. hodinu a také to, aby na pořad nebyly během dne konány upoutávky v dětských a mládežnických pořadech. Takže to mělo smysl něco takového podniknout! Bylo smutné slyšet z úst ředitelů těchto televizí, že "posláním těchto médií je bavit a plnit komerční roli (získávat sledovanost)" nikoli vychovávat. Reality show typu BigBrother a VyVolení nazval sám ředitel NOVY "reality kontejnerového typu" a slíbil nám, že můžeme počítat s tím, že přijdou s dalšími kontroverzními pořady. Ředitel PRIMY výslovně řekl, že "mravní či hodnotové poselství VyVolených není." Proto je důležité, aby se veřejnost k vysílanému vyjadřovala a vyslala svůj hlas k těm, kteří to mohou omezit. Druhé slyšení petice tentokrát již před Senátem, které mělo proběhnout v červnu, bylo odloženo až na září. My jako zástupci petentů jsme se to dozvěděli až na místě. TV NOVA požádala Senát o odložení, kvůli probíhajícímu soudnímu řízení právě ohledně BigBrothera. Děkujeme ještě jednou za váš hlas i modlitby... a bojujme dál... S bratrským pozdravem Pavel Trefný
SAMA
NA
SAMU
Lucka Prokopová
Letošní SAM měl název SAMoobsluha. Že nechápete, o čem to mluvím? No, já to taky nevěděla, ale vysvětlím :o). Tato podivná zkratka má jednoduché rozuzlení. Jedná se o Sjezd Alternativní Mládeže. No a vždycky se odehrává na nějaké téma začínající touto zkratkou. Vlastně ani nevím, co mě vedlo k tomu se tam vydat. Kamarádka, co tam dělala výzdobu, se o SAMu zmínila a potom i David Kubíček rozesílal mejly. Měl tam totiž v neděli úplně bezkonkurenční kázání... Mapka místa na internetu sice byla, ale já se řídila instrukcemi: "Vystoupíš z autobusu, pak půjdeš trochu z kopce a potom do kopce a tam je evangelický kostel no a tam už to uvidíš." Takže jsem "úplně přesně" věděla, kam že to jdu. Ale nakonec jsem onen kostel našla. Na bráně farnosti byl velký nápis "SAMOOBSLUHA", ale myslím, že se místní nenechali zmást a nešli si do kostela pro nákup. Přece jen to byl už 7. ročník, takže na takové podivnosti byli asi zvyklí. No a v této farnosti Slezské Církve Evangelické, abych byla přesná, byly na louce podsadové stany a ostatní, co se tam nevešli, spali přímo v kostele. Zastoupení lidí bylo pestré a program taktéž. S podtitulem samoobsluhy se konala každé ráno bohoslužba a potom v průběhu dne semináře a workshopy. Pro lidi nezběhlé v angličtině by se dalo slovo "workshop" nahradit slovem výtvarný kroužek, protože to přesně se dělo. Mohli jsme si vyzkoušet kreslit na hedvábí, uplést košík, vyrobit něco na ozdobu z barevné fimo hmoty, kreslit, dozvědět se něco o módě a dokonce se na chvíli stát her-
DOPIS PAVLA TREFNÉHO, SAM
19
cem pod vedením jednoho pana režiséra z Holešova, který potom jeden večer secvičil divadelní představení se studenty policejní školy v Holešově.... a další workshopy. Prostě si každý mohl vybrat podle libosti. Semináře byly taky zajímavé, ale o nich si přečtěte na SAMovských stránkách (www.samorlova.cz) Nechci Vás zahltit výčtem aktivit... ale myslím si, že to mělo něco do sebe. Jedna z věcí, co ve mě zanechala hluboký dojem, byla večerní ztišení. Marek Jargus - farář a terapeut v jedné osobě vedl ztišení s meditací. Když člověk sedí na tvrdé kostelní lavici, hlavu položenou na rukou nebo se uloží do uličky na podlahu a všudypřítomnou tmu rozhání jen plamínky svíček a do toho zní poklidný hlas pana faráře, tak má člověk hned pocit, že Bůh sedí zrovna vedle něj a taky tiše naslouchá... Když už jsem u toho duchovna, tak nemůžu nezmínit nedělní bohoslužbu vedenou Davidem Kubíčkem. Téma SAMoobsluha - oddělení potravin pojal vskutku netradičně. Celý kostel krásně provonělo pečené kuře a David vyzval jednoho dobrovolníka, který by to celé kuře snědl v průběhu kázání. Našel se jeden klučina, a tak zatímco on chvílemi mlaskal do mikrofonu, na druhé straně stála jedna slečna z chválící skupinky a jemným hláskem četla nabídku zboží ze supermarketu. A do toho všeho znělo kázání o potřebě a užitečnosti pokrmu a nejen toho pozemského. A kolik že lidí se toho celého zúčastnilo? Můj hrubý odhad je účast asi 200 lidí s tím, že se to tam různě střídalo,protože každý večer byly koncerty a i na ty se přišlo podívat hodně lidí, kteří se jinak na SAMu nezdržovali. No a v této hromadě lidí jsem nové přátele teprve objevovala, protože jsem tak trochu byla SAMa na SAMu, protože jsem tam opravdu moc lidí neznala, ale celá akce mě nadchla a to je i důvod, proč Vám to píšu :o) kdyby to nestálo za nic, tak bych nejspíš neměla potřebu se o této akci někomu svěřovat :o) Lucka Prokopová
POULIČNÍ
MISIONÁŘ ANEB
VÍTE,
KDE SI HRAJÍ VAŠE DĚTI? ivana
„…tak, kurz EVD (Efektivní vyučování dětí) skončil, vyzkoušela sis hned učit děti na ProChrist - co takhle, aby ses k nám připojila v létě na pětidenní kluby pro děti. Byl by z tebe takový pouliční misionář.“ Tak s těmito slovy se se mnou loučil Petr Unucka z Dětské misie, když jsme dojeli domů po posledním EVD. Srdce mi hořelo, proč ne… ale přece se vynořila spousta otázek a nejistot. Vždyť nejsem ten typ člověka, který by lítal po sídlišti a někoho evangelizoval. Vždyť je pro mě tak těžké oslovit cizí lidi, zvlášť když vidím, že mají zrovna jiný záměr – třeba jdou nakupovat nebo spěchají na autobus nebo si s někým povídají. A co teprve děti! Co na to řeknou jejich rodiče? Nebudou se děti bát, že jim chceme ublížit? … Navzdory mým otázkám léto začalo a v jeho průběhu i Pětidenní kluby – týdenní evangelizační program pro děti v místech jejich bydliště. Byli jsme čtyři a vybrali jsme si 3 místa (Havířov, Těrlicko a Karvinou), kde chceme celý týden přicházet za dětmi, každý den hodinu s nimi trávit čas – hrát hry, zpívat písničky a přitom jim představit, kdo je a co pro lidi znamená Ježíš Kristus. V pondělí bylo celkem obtížné najít děti – že by už dnešní děti nelákaly společné
20
SAM, DĚTSKÁ MISIE
hry za barákem? Zdá se, že se vše posouvá a i děti tráví svůj volný čas svíce o samotě – asi v přítomnosti svého věrného přítele počítače nebo televize. Přesto, když už jsme někde pár dětí našli, byla na nich znatelná jasná přirozená touha po tom, čemu říkáme společenství. Prostě být spolu, povídat si – hlavně, aby nás bylo více a abychom byli nějaký čas nerušeně spolu. Jsem ráda, že Dětská misie, dělá tyto kluby otevřeně. Jedno z pravidel je: musí vás být s dětmi vidět. Děti, když přijdou poprvé dostanou pozvánku, kde se jim Dětská misie představí, a musí se jít zeptat rodičů, jestli na tento klub mohou chodit. Byla jsem velice vděčná, když třeba maminka za námi přišla a byla část programu s námi – aby viděla kdo jsou ti cizí lidé, kteří baví její děti pod jejími okny. S negativní reakcí jsme se také setkali. Byla jsem však vděčná, když jsme na hřišti viděli tatínky a maminky jak si tam hrají se svými ratolestmi. Kdy jste viděli naposledy tatínka na pískovišti vy? Pokradmu se zajímali, kdo že to jsme a také někdy z povzdáli a někdy více z blízka sledovali co se děje a co to dětem vyprávíme. Tak někteří z nás mohli mezi hrami hovořit o Ježíši i s dospělými. Pro mě to byl první zážitek v pouliční práci nesení evangelia dětem. Dodnes jsem plna dojmů – jsou to dojmy smíšené… nicméně Ježíš říká „jděte ke všem ..a získávejte mi učedníky“ a „stůjte obuti k pohotové službě evangelia pokoje“. Tak jsme vyšli a stáli před těmito dětmi. …a víte, že některé z nich přijali Pána Ježíše jako svého spasitele. Už pro ně není vánočním Ježíškem, ale stal se jim Pánem a Spasitelem. ivana
DOROSTOVÝ
TÁBOR
Zuzka Hloušková
Bylo nebylo, jednoho krásného letního dne, za sedmero kopci a sedmero řekami ožila vesnice Partutovice příjezdem havířovského a orlovského dorostu, tedy skupiny všehovšudy 50 dorostenců, vedoucích, kuchařů a dalších ochotných lidiček, kteří nám pomáhali, abychom přežili 12 dnů bez našeho drahého rodičovstva a také si to náležitě užili. Právě tady, v prostředí nám již dobře známém, se konal už potřetí dorostový tábor. Nevím, co přesně si představíte, když slyšíte slovo tábor, jaké vzpomínky se vám vybaví, ale myslím, že nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že tábor – to je především spousta radosti. Všechno to, co k táboru patří – stany, spaní ve spacáku, umývání ešusů, pravidelné setkávání se s velmi přítulnými mouchami v kadibudkách – způsobuje, že se v člověku probouzí k životu dočasně spící táborové pudy a vymydlení upravení dorostenci, kteří při odjezdu stáli na vlakovém nádraží, jsou nahrazeni poněkud zdivočelejší verzí, která se tolik nebrání nějaké té troše špíny, všichni jdou nějak více slyšet a i křehčí povahy se vrhají v zápalu boje do her po hlavě. Celý program letošního tábora – hry, táboráky, skupinky, duchovní program, scénky, bobříci (v našem podání „hobíci“)... - se držel příběhu Pána prstenů, který většina z vás pravděpodobně zná. Je to v podstatě příběh o pokušení. Prsten má totiž obrovPOULIČNÍ MISIONÁŘ, DOROSTOVÝ TÁBOR
21
skou moc, ten, kdo by jej získal a využil, získá nadvládu nad světem, ale protože takováto moc si může člověka zcela podmanit, znamenalo by to nadvládu temnoty. Dorostenci byli rozděleni do čtyř skupin („společenstev“) s úkolem chránit své prsteny před skřety a nazgůly a nakonec zničit prsten v Hoře osudu. A příběh Pána prstenů není zajímavý jen samotným dějem legendy, ale také celou atmosférou, která jej dotváří. Dorostenci se proměnili v hobity, elfy a trpaslíky a při táboráku jste je mohli vidět v krásných kostýmech. Chvály získaly také pánoprstenovskou vizáž, protože ke kytaře se přidaly housle, bubínek a tamburína. Partutovické lesy se změnily v krajinu zcela nevídanou a nebezpečnou. Dorostenci vyzbrojení meči, luky, šípy nebo katapulty bojovali s hrozivě vypadajícími skřety a nazgůly v maskách. Pokud si myslíte, že takový boj je čistě klučičí záležitost, musím vás vyvést z omylu. Nejedna dorostenka prokázala své bravurní mečovací schopnosti, když s euforií ve tváři a s plným nasazením bojovala za „společnou věc“. Letošní tábor už je za námi, ale když se ohlížím zpět, vzpomínám na něj opravdu s velkou radostí. Vybavuje se mi mozaika vzpomínek na ohňostroj, který jsme měli, úžasné scénky, které děcka vymýšlely k táboráku, všudypřítomné volání „Doris“ na naši zdravotnici, přespání mimo tábor, kdy jsme viděli zvláštní rudě zbarvený měsíc a skřety plivající oheň hned vedle velké pyramidy balíků slámy. Nejde zapomenout na naše vaření guláše v kotlících, pečení brambor nebo banánů v čokoládě při táboráku, obrázek postavičky připíchnuté na nástěnce, na kterou všichni zapisovali pozice svých ulovených klíšťat, podivuhodný zvuk ještě podivuhodnější záchodové trubky používané ke svolávání nástupů, stanové boje s hmyzem a myšmi atd, atd. Myslím, že byl náš tábor provázen velkým Božím požehnáním, protože jsme byli ušetřeni vlastně jakýchkoli problémů a pravdou je, že na táboře se jich vždy může vyskytnout nespočet. Po celý tábor nás těšilo nádherné počasí a panovala příjemná přátelská atmosféra, ve které, jak doufám, dorostenci našli takové impulzy, které potřebovali. Zuzka Hloušková
POZVÁNKA: VYPROŠUJTE
POKOJ
JERUZALÉMU
Milí sourozenci v Kristu, zvu Vás na další modlitební boj, kdy budeme vyprošovat pokoj Jeruzalému. 22.9. v 19 hod – modlitební skupinka za Izrael (tentokrát na Šumbarku, u Ivany Veitové, tel. 732 121499, 596885216) v měsíci říjnu: návštěva br. Jána Ostroluckého který nám otázku a postavení Izraele podle písma přiblíží
22
DOROSTOVÝ TÁBOR, POZVÁNKA
PRO
DĚTI:
POZNÁŠ
HO?
Milé děti, prázdniny utekly jako voda a je tady další soutěž. Budete hledat jméno další postavy ze Starého zákona. Řešení hádanek vám toto jméno pomohou uhodnout. Pokud náhodou ke mně dorazí vaše odpověď , sladká odměna vás nemine. Mňam! ☺ Vaše tety Poly a Bára
Dokresli si obrázek Začni u čísla 1 a pokračuj postupně až k číslu 91. A uvidíš, před kým ? chránil své ovečky.
Záměnky Záměnky jste už zkoušeli. Jejich vyluštěním najdete věci, které si ? vzal sebou do boje s mnohem silnějším nepřítelem. 1. _ _ _ ___
opora stromu nebo část plotu záměnou 1 písmenka dostanete tyč k podpoře při chůzi nebo na obranu
2. _ _ _ _ ____
pohádková obluda (nebo hračka) záměnou písmenka dostanete klukovskou zbraň
3. _ _ _ _ _ _____
ohrazený svršek vozu, např. nákladního auta záměnou písmenka dostanete tašku s řemeny k nošení ma rameni) kabelu, brašnu)
SOUTĚŽ PRO děti
23
4. _ _ _ _ _ _ _ _______
malé kresbičky nebo malby na stěně záměnou písmenka dostanete kamínky
Křížovka
Skrývačky
Poleva dortu byla pokrytá marcipánovými srdíčky. Krása okolí města Šala mou náladu značně zlepšila. Ta skladba mě překvapila – zazněl tam nónový akord. Moudrost ani půvab Solonových veršů mne vůbec neoslnily.
24
SOUTĚŽ PRO děti
U o žv ko íš h , o jd e?
V těchto větách se ukrývají jména několika z mnoha dětí hledaného člověka. Najdete je?
NUP -
NÁŠ ÚŘAD PRÁCE
Kontaktujte staršovstvo
„To všechno působí jeden a týž Duch, který uděluje každému zvláštní dar, jak sám chce.“ I Kor 12:11 „Nezanedbávej svůj dar, který ti byl dán…“ I Tim 4:14
Co
Kdy
Poznámka
Kdo
Večeře pro staršovstvo
1x měsíčně
Schůze 5-7 lidí, středa 17:00h v modlitebně
?
Modlitební „párky“
Příležitostně
Modlitební snídaně staršovstva 5 lidí, 6: 30h v modlitebně
?
Zkus to Kontaktuj Kubu Čecha
?
Mohly by vzniknout nové skupinky
?
Člen evangelizačního týmu Vedoucí domácí skupinky
1 x 14 dní
Úklid zpěvníků po nedělním shromáždění
Dan Katz
Vaření kávy a čaje po nedělním shromáždění
Kontakt Ivona Heczková
?
Služba u dveří modlitebny
Neděle 9:00-9:15
?
Psaní textu do PC
Příležitostně
Vašek Müller Lucka Volanská
Nedělní slovíčko pro děti
Hledáme další talenty Kontaktuj Zdeňka Maňáska
?
Správce NUPU
Shromažduje údaje, aktualizuje NUP, kontaktuje staršovstvo
?
Zpěváci a hudebníci do skupiny !!!
Kontaktuj Mílu Kočnara
?
Návštěva nemocných - KKC
Kontaktuj Marušku Sedláčkovou
?
NUP - KONTAKTUJTE STARŠOVSTVO!
25
KALENDÁŘ
AKCÍ
Koinonia bude bývat ve středu od 17 hodin. 10.9. Havířov: párty pro Lukáše W. a Lucku V. 23.9. Havířov: od 15 hodin turnaj v Bangu u Boba (Petr Burkot). 15.-16.9. Frýdlant: od 16:00 hod. proběhne na zahradě kostela Jana Křtitele (frýd. nám.) hudební festiválek, už 24-tý, a večer budou chvály (Katka). http://www.skupinahrozen.cz/new/index.php?clanek=ses/session_24
INZERÁT
Tomáš Holubec
Nabízím k pronájmu garsonku na Šumbarku asi na 1 až 1,5 roku. Režijní náklady činí 2300,-Kč/měsíc. Bližší informace u T. Holubce.
SMĚJEME
SE?
Kdy se Pepíček modlí před jídlem Pan farář se ptá při náboženství Pepíčka: "Modlíte se doma před jídlem? Pepíček: "No, jen když máme jíst houby, co nasbíral táta." Zdroj: www.christnet.cz
MODLÍME
SE ZA:
- všechny oblasti sborové práce - Boží moudrost a vedení Duchem pro bratry starší v Havířově i ve Frýdlantu - bratra kazatele Tomáše Holubce a jeho rodinu - stanici ve Frýdlantu nad Ostravicí a v Orlové, za Karvinou - děti a studenty v novém školním roce - růst nových věřících a jejich zapojení do služby - nové vedoucí skupinek a nové skupinky - cestu na Ukrajinu a spolupráci s některým sborem - komunální volby - klub Plavčíků a romské děti v Suché - práci Teen Challenge v Havířově i jinde - činnost Dětské misie - službu lidem v nemocnici a nové služebníky - nespasené lidi v našem okolí, za naše město - spásu a Boží ochranu Izraele - sborový časopis - naše nemocné: Jiřku Drškovou, Verunku Chovancovou, Hildu Kornasovou, Boženu Legátovou, Jarmilu Gebauerovou, Antonína Matuszynského, Mirka Stryju …
26
AKCE – INZERCE – MODLITBY
NAROZENINY Září Staňková
Karin
6.9.
Gamrotová Gamrotová Kopanská Stacho Patty Kočnar Heczková Lipus Siudová
Markéta Michaela Ludmila Roman Dave Miloslav Ivona Jakub Dagmar
8.9. dítě 8.9. dítě 10.9. 12.9. 16.9. 18.9. 19.9. 20.9. 26.9.
Kryštof Zachary Matěj Hana Claire Nicolas David
2.10. dítě 5.10. dítě 6.10. 8.10. 8.10. dítě 10.10. dítě 10.10. dítě
Szarzecová Franková Drahotůzská Pavlasová Heczková Stachová Kilnarová Volanská Vontrobová Slováčková
Říjen Wlosok Pitcher Urban Manišová Patty Pitcher Kubíček
Alžběta Markéta Nikol Kateřina Daniela Ivana Šárka Lucie Martina Soňa
14.10. 18.10. 18.10. 18.10. dítě 19.10. dítě 19.10. 21.10. 25.10. 27.10. 28.10.
Proto jsem se ti zjevil, abych tě učinil svým služebníkem a svědkem toho, co jsi spatřil a co ti ještě dám poznat. Budu tě chránit před izraelským národem i před pohany, k nimž tě posílám, abys otevřel jejich oči a oni se obrátili od tmy ke světlu, od moci satanovy k Bohu, a vírou ve mne dosáhli odpuštění hříchů a podílu mezi posvěcenými.' Sk 26,16-18
VŠEM BRATRŮM A SESTRÁM, KTEŘÍ MAJÍ NAROZENINY, PŘEJEME HODNĚ BOŽÍHO POŽEHNÁNÍ. Řešení pro děti z minulého čísla: Přísuvky: arch - archa, arara - Ararat Obložka: otop potopa Kdo přebývá?: daněk, užovka, hroch, andulka. Tajenka: duha
Postava: Noe Hádej, hádej hadači: Ryba, páv, kůň, veš, vepř, čmelák (včela), motýl, blecha (klíště, komár), had, kocour.
NAROZENINY
27
Navštivte: www.cb.cz www.cb.cz/havirov www.koinoniaci.net www.cb.cz/havirov/dorost
oficiální stránka Církve bratrské stránka havířovského sboru stránka mládeže CB Havířov stránka dorostu CB Havířov
Brána – časopis sboru Církve bratrské v Havířově Roč. 9, č. 7/2006. Redakce: Eva Feberová (ef), e-mail:
[email protected] Petr Křevký (PK), e-mail:
[email protected] Libuše Poliačiková (LP), e-mail:
[email protected] Grafické zpracování a sazba: Vašek Juchelka Foto na obálce: Petr Křevký Náklady na 1 výtisk: 15,- Kč Příští uzávěrka: 8. 10. 2006. Vaše reakce na naši Bránu nám pište na e-mail:
[email protected] S Boží pomocí nashledanou někdy příště…, protože bez Pána to opravdu nejde. Redakce
28
