Sbor Církve bratrské v Havířově

Roč. 10, číslo 5/2007

Sbor Církve bratrské v Havířově Jeho pán mu odpověděl: Správně, služebníku dobrý a věrný, nad málem jsi byl věrný. Mt 25,21 Kdo je věrný v nejmenší věci, je věrný také ve velké. L 16,10

Úvodník: Fanatismus …………………… Přemýšlejte o všem ……………………… Naděje zbavení iluzí ……………………… Poděkování …………………………………… Svatební oznámení ………………………… Biblická stezka …………………………… Pozvánky ……………………………………… Orlová ………… ……………………………… Stalo se v dubnu …………………………… Přenos rádiem ………………………… Hosté: Petr Polách ……………………

3 4 5 5 6 7 7 8 9 9 9

159

Rozhovor: Bůh je věrný …………………… 10 Host z Izraele ……………………………… 11 Pozvánka ……………………………………………. 13 Hosté: ROAD 146……………………………… 13 Rozhovor: Služba na motorce …………… 15 Anketa ……………………………………………… 19 NÚP-Náš úřad práce…………………………… 22 Soutěž pro děti: Poznáš ho? ……………… 23 Modlitby, kontakty na vedoucí služeb, doprava do sboru, poděkování, narozeniny, řešení hádanek, co je před námi.

http://www.cb.cz/havirov

1

PRAVIDELNÁ SETKÁNÍ: Sbor Havířov Shromáždění neděle čtvrtek Modlitební chvíle neděle Dorost pátek Koinonia středa

00

9 1800

830

Shromáždění neděle 1600 – 1800

www.cb.cz

1700

Biblická hodina úterý 1800 (u Markéty Sedlákové, vede Dušan Drabina)

1700

Tensing (ve spolupráci s YMCA) pondělí 1600 – 1800

Stanice Orlová Shromáždění neděle středa Dorost úterý

Stanice Frýdlant nad Ostravicí

1000 1700

Mládež středa

1730 – 2000

Dorost čtvrtek

1630 – 1800

30

16

KONTAKTY: Kazatel: Tomáš Holubec, Fryštátská 21, Havířov, tel.: 596 440 410, [email protected]

Vikáři: David Kubíček, Okružní 936, Orlová-Lutyně, tel.: 596 784 581, 774 157 438, [email protected] Ken Pitcher, Nová Ves 300, Frýdlant, tel.: 558 676 347, [email protected]

Starší: Vláďa Bednář, Na osinách 184/3, Havířov-Životice, tel.: 599 525 302, [email protected] Ivo Kupský, Oblouková 8/835, Havířov, tel.: 596 434 484, [email protected] Jarek Slováček, Moskevská 2a, Havířov, tel.: 591 121 121, [email protected] Vašek Litvan, Bezručova 739, Orlová

Sbor: Církev bratrská, Fryštátská 21/922, 735 64 Havířov-Suchá, IČO: 26520109 www.cb.cz/havirov, e-mail: [email protected] Hlavní účet: 1722423309/0800 Podúčet pro dorost: 019-1722423309/0800 Podúčet pro mládež: 035-1722423309/0800

Orlová: Církev bratrská, Lutyňská 350, 735 14 Orlová, tel.: 605 457 054 kontakt: David Kubíček, Okružní 936, Orlová-Lutyně, tel.: 596 784 581, 774 157 438, [email protected] Č.ú. 1727199369/0800

Frýdlant: Beskydy Mountain Academy, Dvořákova 1269 739 11 Frýdlant n. O. kontakt: Ken Pitcher Č.ú. KB 86-5768760237/0100

2

ÚVODNÍK

David Novák

Fanatismus Před pár týdny jsem byl požádán jednou křesťanskou organizací o přednášku na VŠ na téma fanatismus. Téma se mi zdálo jednoduché a zajímavé zároveň. Až časem jsem zjistil, že se skutečně jedná o zajímavé téma, nicméně ne o téma jednoduché. Na první pohled se totiž zdá, že s fanatismem je to jasné – vybaví se nám sebevražední atentátníci nebo houfy rozběsněných fanoušků. Opakem fanatika je potom člověk, který se dokáže na věc dívat s jistým odstupem a jen tak snadno se do něčeho nenechá zatáhnout. Mám za to, že přesně v tomto bodě dochází k nedorozuměním. Vzpomínám si, jak mi kdysi jeden můj nevěřící příbuzný řekl, že se mu křesťanství líbí, ale že „naše rodina to bere moc fanaticky“. Při dalším hovoru z něj vylezlo, že si nemyslí, že jsme nějací nebezpeční, ale že si myslí, že svoji víru bereme moc vážně a to přinejmenším pravidelným chozením do sboru a vedením dětí k víře. Z toho, co mi můj příbuzný řekl, mi vytanula na povrchu jedna zajímavá věc – fanatik je člověk, který to, čemu věří, bere vážně a to nejen slovně, ale i životem. V této souvislosti stojí za zmínku „kompliment“, kterého se mi občas dostalo od nevěřících lidí – poté co zjistili, že věřím, došli k závěru, že prý nejsem fanatik, což se jim líbí. Jejich hodnocení vychází zřejmě z toho, že nejen nevyhazuji ve jménu své víry do povětří mosty či policejní stanice, ale na první a asi i druhý pohled na mě a mojí rodině není příliš vidět, že věříme. Co tedy znamená „být fanatikem“? Byl apoštol Pavel nebo dokonce Ježíš fanatik? Pokud by je hodnotili moji sousedé, pak ani vteřinu nepochybuji o tom, že by je mezi fanatiky zařadili. Sice fanatiky neškodné (mimo to, že by čas od času „otravovali“ své sousedy sdílením své víry), ale přesto fanatiky. Z mého pohledu fanatiky nebyli, jenže se ptám, proč se můj pohled a pohled mých sousedů liší. Jedna z mých oblíbených rozhlasových stanic je ČR 6. Mimo jiné i proto, že na něm probíhají vzpomínky veteránů 2. světové války či politických vězňů. Často se jedná o lidi, kteří se dokázali postavit nacismu nebo komunismu. Jejich životní příběhy jsou pro mne velikou inspirací. Tito lidé dokázali riskovat své životy a pohodlí pro určitou ideu. Mnoho lidí by nad jejich příběhy jen pokrčilo rameny s tím, „že to byla jejich věc“. Pochopitelně je mnohem pohodlnější se starat o svoji chatu, bankovní konto, příjemnou dovolenou nebo o to, jak pohodlně proplout životem. Ne-fanatik si přece od všeho drží odstup, je „v klidu a v pohodě“, drží se na vlně tzv. „main – streamu“. Jenže právě na těchto lidech jsem si uvědomil, že někdy nesprávně spojujeme fanatismus a statečnost. Lidé, kteří obětovali svůj život nebyli fanatici, ale hrdinové. Je ne-fanatický přístup přístupem k životu, který od nás chtěl Kristus? Není, protože Kristus často hovořil o následování. Pokud se člověk rozhodne věřit v Krista, potom to znamená, že se rozhoduje Ho následovat. A pokud se rozhodne následovat, potom dost dobře nejde si Krista držet od těla. Pokud fanatismus znamená oddat se tomu, v co nebo v koho věřím, potom jsme jako křesťané voláni k tomu být fanatiky. (Pochopitelně důležitý rozměr je, čemu se oddávám – zda Kristu nebo svému fotbalovému klubu.) Přál bych si, aby naše víra byla vírou, která si nedrží Krista od těla, která se neomezuje jen na nezúčastněné pozorování a hodnocení druhých křesťanů. Ono je

ÚVODNÍK

3

to dnes moderní a říká se tomu „hlavně nebýt fanatik“. Jenže Kristus od nás chce, abychom do vztahu s ním naplno šli (jakkoli je to nemoderní). Chce tedy od nás, bychom se stali fanatiky? Ne, protože fanatik pohrdá životem svým a hlavně životem druhých. Kristus nás učí cosi jiného – ztratit (ne svým životem pohrdat) svůj život, aby druzí mohli žít. A k tomu chce velkou dávku odvahy… (Pastýřský list - 23.3.2007, www.cb.cz/mladez)

K

ZAMYŠLENÍ

Přemýšlejte o všem... Betsy Childs Můžeš být dobrá ve vládě nad svými penězi, zaměstnáním, nebo dokonce i nad jinými lidmi, ale je dost pravděpodobné, že bojuješ o vládu ve svém myšlenkovém světě. Čekaly bychom, že naše myšlenky budou tím nejsnadnějším, co můžeme ovládnout, ale jsou chvíle, kdy se zdá, že zkrotit dluh ve státním rozpočtu je snadnější, než směrovat vlastní mysl tam, kam patří. Bible nastavuje laťku vysoko příkazem “zajmout každou myšlenku” a podrobit ji poslušnosti Kristu (2. Korintským 10:5). Každou myšlenku. Verš, ke kterému se křesťané všech věků obraceli v úsilí podřizovat svoji mysl Kristu, je Filipským 4:8 „Konečně, bratři, přemýšlejte o všem, co je pravdivé, čestné, spravedlivé, čisté, cokoli je hodné lásky, co má dobrou pověst, co se považuje za ctnost a co sklízí pochvalu.“ Tento verš se obvykle aplikuje negativně. Usvědčuje nás, protože naše myšlenky neodpovídají tomuto standardu. Jsme si vědomy, že mnohé naše myšlenky jsou nečisté nebo nepěkné nebo na hony vzdálené tomu, co sklízí pochvalu. Ačkoliv usvědčení může být jednou z úloh tohoto verše, neměly bychom přehlížet skutečnost, že dává pozitivní příkaz. Neříká, o čem bychom neměly přemýšlet, říká nám, o čem bychom měly přemýšlet. Rozdíl mezi aplikováním tohoto verše pozitivně namísto negativně jsem objevila před několika týdny, když jsem se tento verš modlila. Rozhodla jsem se, že se pokusím myslet na věc, obraz, osobu, nebo myšlenku, které by odpovídaly všem těmto přídavným jménům popisujícím náš myšlenkový život. Pročítala jsem seznam a snažila si vybavit věci, které jsou pravdivé, čestné, spravedlivé, čisté atd. Ke svému překvapení jsem zjistila, že je to pro mne těžké. Nejsem zvyklá se soustředit na to, co je chvályhodné, mnohem častěji se můj kritický duch chápe toho, co není úplně správné. Přestože bylo pro mne toto cvičení těžké, bylo pro mne velmi užitečné a snažím se ho opakovat. Přestože mi to chvíli trvalo, než jsem přišla na věci odpovídající zmíněným vlastnostem; jakmile jsem na ně přišla, tak mé srdce bylo naplněno vděčností a obdivem. Zjistila jsem, že je začínám vyhledávat, snažím se rozpoznat skvělost a zanechat po ní stopu ve své mysli. Když usiluji přemýšlet o věcech, které jsou čisté, mám prostě méně času přemýšlet o negativních myšlenkách.

4

ÚVODNÍK – K ZAMYŠLENÍ

Boj se závislostí je úspěšnější, když se závislosti pouze nevzdoruje, ale nahradí se něčím jiným. Pokud bychom chtěly bojovat s našimi hříšnými myšlenkami pouze tak, že je zahlušíme, zjistíme, že naše mysl se vakua štítí ještě více než příroda. Jen tehdy, když nahradíme myšlenky, které nepřinášejí Bohu chválu, myšlenkami, které mu ji přinášejí, jen tehdy jsme podrobily každou myšlenku poslušnosti Kristu. Pokud se potýkáte s nedostatkem chtění ukáznit svůj myšlenkový svět, připomeňte si, že ti, jejichž myšlenky jsou čisté a chvályhodné, žijí šťastnější životy. Žádostivost, úzkost, strach a souzení mohou naplňovat naše touhy, ale nakonec způsobí, že se cítíme podobně, jako když se přecpeme hranolky, líné a duchovně nehybné. Jestliže místo toho přemýšlíme o věcech, které Bůh doporučuje, zjistíme, že v nás prýští pramen života. Přeložil Petr Polách

Zbývá 159 dní...

"Naděje zbavení iluzí" Evangelizace s Danielem Fajfrem 19. - 21. 10. 2007 v CB Havířov Modlete se s námi! Už máte svoji modlitební záložku? Poděkování Chtěla bych co nejsrdečněji poděkovat všem, kteří se modlili za mou dceru Irmu a její potíže se zrakem. Její stav se velmi stabilizoval a pravidelné kontroly na oční ambulanci ve Zlíně, kde se loni v prosinci podrobila čtyřhodinové operaci, teď dopadají dobře a nejsou nutné další laserové zákroky. Nablízko už asi pravým okem neuvidí nikdy, ale do dálky vidí dobře. Ani na okamžik nepochybuji, že je to zásluhou vašich vyslyšených modliteb. Pán Bůh mi dal rovněž neuvěřitelnou sílu, že jsem celou situaci dobře zvládala a mohla tak být dceři oporou. Vysvětlila jsem jí, že i to, co ji potkalo, mělo hluboký smysl, že věřícímu člověku všechny věci napomáhají k dobrému a že ji to posune v duchovní úrovni dál. Myslím, že to přijala a dostala tak odpověď na pocit, který jistě všichni známe: „Proč právě já?“ Eva Feberová

POZVÁNKA – PODĚKOVÁNÍ

5

Drazí přátelé, s radostí Vám oznamujeme, že spolu vstoupíme do svazku manželského. Sepětím mezi mužem a ženou vskutku nejtěsnějším vyvrcholí naše šestiletá vážná známost a věříme, že na onom pomyslném vrcholu setrvá naše pouto vzdor těžkostem žití, proti únavě světa i přes smrt samu navěky. I proto bude náš osud svázán a zpečetěn na vrcholu. Půjde o vrchol slovutné hory Radhošť, kde se naše kroky dne 8. června 2007 naposledy setkají každé zvlášť. "S radostí vyjdete a budete vedeni v pokoji. Hory a pahorky budou před vámi zvučně plesat a všechny stromy v poli budou tleskat. Místo trní vyroste cypřiš, místo plevele vzejde myrta. To bude k oslavě Hospodinova jména, za trvalé znamení, které nebude vymýceno." Iz 55,12-13 Kterak k oné události dojde? Zmíněného dne v 10:20 h stane Verčina nožka na dně Pindulského sedla, zatímco v 10:30 h pohlédne vzhůru královskou cestou z Ráztoky Kuba. Oba pak v zástupu svých průvodců vystoupají na vrchol Radhoště, kde léta odolává nepřízni živlů kaple Konstantina a Metoděje. Tam ve 13:00 h začne svatební obřad vedený bratrem Tomášem Holubcem, kazatelem Církve bratrské. Verča a Kuba, již brzy Halenčákovi

6

OZNÁMENÍ

ZE ŽIVOTA SBORU Biblická stezka Od pátku 4. 5. do soboty 5. 5. se v Kateřinicích u Vsetína konal 10. ročník Biblické stezky. Biblická stezka je orientační závod, ve kterém se běhá v lese po stanovištích a plní se různé úkoly. Náš dorost se také zúčastnil a skončil na 14. místě. Zúčastnily se i dorosty z Ostravy, Frýdku-Místku, domácího Vsetína atd. Díky tomu byl prostor ke vzájemnému poznávání a výměně zkušeností. V pátek večer se hrály hry, byl společný program a chvály. V sobotu začal ráno závod a po třech hodinách (a 8 minutách, jestli to chcete přesně) jsme konečně doběhli. Potom byl oběd, nějaký volný čas na karetní hry nebo na pokec a vyhlášení výsledků. Docela zajímavý byl odjezd. V jednom autobuse se sešly tři dorosty,celkem nejmíň 35-40 lidí. Biblická stezka byla určitě dobrá zkušenost a už teď se těším na příští ročník. Výsledky biblické stezky: 1. Vsetín 2. Frýdek Místek 3. Vsetín 14. Havířov Jakub Holubec

POZVÁNKA

PRO ŽENY

Zveme všechny ženy a dívky od 10 do 100 let na 2. společné setkání,

ZAHRADA 27. května v 16:00 v modlitebně.

Jak být krásná nejen uvnitř, ale i navenek

Téma:

Přijďte všechny, ať se můžeme lépe poznat.

Srdečně zvou Bára Holubcová, Jarmila Maňásková, Lucka Prokopová.

POZVÁNKA PRO VŠECHNY 20.5.2007 v 16:00 hod. v modlitebně

Prezentace Misijní cesty do Rumunska Srdečně zve Pavel Navrátil

ZE ŽIVOTA SBORU

7

ORLOVÁ

Adam Gamrot

Letošní jaro je opravdu podivné, prakticky neprší a všichni mluví o suchu. Zrovna teď v posledních pár dnech trochu pršelo, avšak srážek je málo a suchopár trvá. Prognózy mluví o velmi teplém létě pro letošní rok, tudíž je pravděpodobné, že velmi suchý ráz počasí zůstane zachován. Budou zde růst kaktusy či co? Ptají se mě lidé, jakožto samorostlého amatérského meteorologa. No, nevím, soudím, že určitě ne, avšak je jisté, že klima, potažmo počasí, se mění a je i někdy dosti výmluvným svědkem konce časů, o kterém se na mnoha místech zmiňuje Bible. Co se událo u nás? Ve světle toho, co nás teprve čeká, tedy, že za pár dnů bude konference CB a na ní bude mezi jinými ordinován David Kubíček na kazatele :-), posléze nás čeká křest a opět další nikoli nevýznamné věci z hlediska uspořádání našeho společného sboru a stanic ... v Orlové se toho v květnu neudálo až tak moc. Přeci něco málo ano. Velikonoce Velikonoce jakožto nejdůležitější svátek církevního roku jsme v Orlové oslavili, doufám, že důstojným způsobem včetně krátkého a milého vystoupení dětí z naší malé besídky. Uvědomili jsme si opět znova a znova, že Kristus trpěl a vstal z mrtvých za nás a třeba i za celé město, dejme tomu za .... Orlovou nebo i Havířov.... celou zemi. Dorost Zajímavým generátorem novinek pro tento měsíc se stal dorost. Tělocvična. Předně již zavedenou tradicí se stala čtvrteční tělocvična, kde pravidelně co dva týdny docházejí nejen naší dorostenci, ale i vznikající jádro mládeže i dejme tomu dospěláci. Je to dobrý čas, nutno dodat, že někdy vyčerpávající. Dorostenci vylezli na Ká dvojku!!!!!!!!!! Poslední dubnový víkend lom v Komorní Lhotce, sloužící také jako cvičná horolezecká stěna, se stál němým svědkem nevšední události v dějinách orlovského dorostu. Jinými slovy dorostenci zde dovršili svou půlrok trvající expedici vedoucí k bájné hoře K2, perle pohoří Karakoram. Téměř všichni prolezli nejobtížnějším úsekem a zdolali samotný vrchol :-) Bez nadsázky si mnozí z nich osvojili základy horolezeckého umění a v Komorní Lhotce prožili spoustu nezapomenutelných zážitků. Všem vedoucím i dorostencům tedy gratuluji :-) a... nakonec přidávám díkůvzdání Pánu Bohu za jeho pomoc a ochranu. Další drobnůstky ... Máme novou sekačku, funguje vynikajícím způsobem, zahrada a její trávník před modlitebnou vypadá moc pěkně :-) Tabasco a jeho motor – tedy Daniel Johnson, šlape bezchybně :-) Ono menších i větších událostí bylo daleko více, avšak prostor v Bráně, který je vyhrazen pro Orlovou, má taky své hranice. Mějte se všichni v Havířově hezky a buďte s Pánem Bohem. Váš Adam Gamrot, Orlová

8

ORLOVÁ

STALO

SE V DUBNU

Duben byl velmi bohatý na hosty i na různé akce. Připomeňte si aspoň některé z nich.

15. 4. 2007

Měli jsme netypické shromáždění s ostře sledovanými časy i zvuky: shromáždění se přenášelo rozhlasem. Svědectví měla Alenka Kovalová, zaznělo slovíčko pro děti a hodně písní. Náš kazatel Tomáš Holubec hovořil ve svém kázání na téma Jan 6.24-35, 40 o tom, co je v životě nejdůležitější, způsoby lidského myšlení i o tom, co chce Pán Bůh. Není to o náboženských obřadech, ani o skutcích, ani o zázracích. Jde o hluboký vztah s živým Bohem. Každá lidská duše potřebuje věřit v Krista a žít v Jeho blízkosti. Ale problém je v zavřeném, nepřístupném srdci.

Sešlo se mi několik reakcí na tento přenos. Možná někoho z vás povzbudí, když se o nich stručně zmíním. A o kolika lidech, kteří poslouchali a byli třeba povzbuzeni, potěšeni, nebo které toto shromáždění posunulo o krůček k cestě za Pánem Ježíšem možná ani nevíme. - Karin Adámková, která je z Havířova a nyní žije v Praze, mi řekla, že byla doma s nemocnými dětmi a nemohla do shromáždění. Pustila si tedy rádio, aby poslouchala bohoslužbu. Když zjistila, že je z našeho sboru, připadalo jí to jako pozdrav z domova. Moc pozdravuje. - Manželovi jedné věřící ženy, který kdysi do nějaké církve chodil, ale vzdálil se od Pána Boha a do církve své ženy chodit nechce – poslouchal a moc se mu to líbilo. - Moje spolužačka, která před několika lety oslepla (mluvila jsem už o ní ve sboru a modlili jsme se za ni vloni i během speciálních modlitebních setkáních): poslouchala a moc se jí to líbilo, svědectví Alenky, Tomášovo kázání, písničky. Znovuzrozená není.

22. 4. 2007 Ve sboru jsme měli hosty z Ostravy: vikáře Petra Polácha s manželkou Petrou a syny Julianem (11 let) a Matoušem (9 let). Petr sloužil v organizaci Studenti pro Krista, je vikářem samostatné stanice ostravského sboru v Porubě. Hovořil o své službě, řekl nám svědectví o tom, jak uvěřil a potom nám posloužil i Božím slovem na oddíl Filipským 4,1-9 – o radosti navzdory okolnostem (vnějšímu i vnitřnímu tlaku), o společenství ve sboru, o Božím pokoji... Jeho manželce Petře jsem položila několik otázek.

STALO SE V DUBNU – NÁVŠTĚVY

9

NÁŠ

ROZHOVOR:

BŮH

JE VĚRNÝ

Bůh je věrný Jak jste uvěřila, jste z věřící rodiny? Pocházím ze Střílek, vesnice nedaleko Kroměříže. O Bohu jsem se dověděla v dětství, maminka šla brzy do práce, a tak mě vychovávala babička, se kterou jsem chodila u nás ve vesnici často do kostela. Když mi bylo 7 let, odstěhovali jsme se jinam, rodiče mě k víře nevedli a o Bohu jsme doma nemluvili. Pamatuji si, že na střední škole začala některé mé spolužáky i mě zajímat psychotronika, telepatie, hypnóza atd., vedli jsme diskuse na toto téma a sháněli tehdy zakázanou literaturu. V r. 1984 jsem odmaturovala a odešla studovat VŠ do Brna, tehdy jsem také začala cvičit jógu. Cvičení jsem brala velmi vážně, změnila jsem i jídelníček a očekávala jsem, že se ze mě stane klidný a vyrovnaný člověk, tak, jak to jóga slibuje. Postupně jsem začala zjišťovat, že v životě jsou situace, kdy mi nepomůže zacvičit si oblíbenou sestavu..., taky jsem viděla sobectví v mém životě a zároveň začala věřit, že nezávisle na nás existuje nějaký neviditelný duchovní svět. V tomto vnitřním rozpoložení jsem se setkala se spolužákem ze střední školy, který zrovna před rokem přijal Pána Ježíše do svého života a mě to hodně zajímalo. Náš několikahodinový rozhovor skončil tím, že jsem se rozhodla vydat svůj život Bohu v modlitbě, bylo to 7.2.1987 večer. Můžete říci něco o sobě, odkud jste a kdy jste přišla do Ostravy? Jak jsem se už zmínila, pocházím ze Střílek, později jsem bydlela s rodiči v Kroměříži. V Brně jsem uvěřila a zapojila se do práce mezi VŠ studenty, ze které později vznikla služba Studenti pro Krista. V červenci 1993 jsme se s Petrem vzali a hned v září odešli do Ostravy, aby tady Petr vedl práci mezi VŠ studenty, takže za chvíli už budeme v Ostravě 14 let. Změnil se nějak váš život v souvislosti s manželovou službou? Co se týká běžného dne, tak práce mezi studenty, kde jsme spolu sloužili, byla časově podobná, většinu setkání jsme měli odpoledne a večer a dopoledne jsme se připravovali na to, co bylo zrovna třeba. I teď je většina setkání odpoledne a večer a přes den je čas na přípravu. Viděla jsem před Bohem, že chci i dále sloužit společně s Petrem, což je v nynější stanici CB v Porubě. Práce ve stanici svým obsahem a zaměřením není stejná jako mezi studenty, takže přicházejí do našeho života různé nové výzvy, které díky Bohu prožíváme pozitivně. Máte nějaký svůj verš nebo oslovil vás nějaký verš v poslední době? Pro svůj život považuji za velmi významné verše J 8:31-32. V těchto verších se píše o tom, že učedníkem Pána Ježíše je ten, kdo zůstává v Jeho slovu a že když to člověk bude dělat, tak pozná pravdu, která ho učiní svobodným. Vyrůstala jsem v rodinném prostředí, kde byla spousta různých strachů, pořád jsme si dělali starosti o vše možné, tatínek měl problémy s nespavostí... a tohle dědictví jsem si přinesla do mého osobního vztahu s Bohem. Asi 3 roky po uvěření, které bylo pro mne velmi jasné, přesvědčivé a radostné, jsem začala mít velké problémy se strachem, velkým stresem až útlakem, silnou nespavostí, depresemi, bolestmi hlavy... byla období, že jsem nebyla schopna přečíst delší úsek z Bible, neměla jsem sílu sloužit Bohu. Bůh mě ale vždy znovu a znovu přesvědčoval, že svoboda je pro mě v Božím slovu, že to je ten nejlepší lék pro mě, trvalo to roky, ale teď radostně dosvědčuji, že Bůh je věrný a na jeho slovo se můžeme stoprocentně spolehnout.

10

ROZHOVOR

Na závěr bych ráda připojila, že návštěva ve vašem sboru v Havířově byla pro mě velmi povzbuzující, ať už chvály, svědectví nebo osobní setkání s lidmi a nedělní oběd u milých Holubcových. Přeji vám, ať vám Bůh velmi žehná a ať přivede do vašeho společenství ještě mnoho nových lidí! Petra Poláchová

Čtvrtek, 19. 4. 2007

On jim odpoví: „Amen, pravím vám, cokoliv jste neučinili jednomu z těchto nepatrných, ani mně jste neučinili." Mt 25,45

Měli jsme vzácného hosta z Izraele: po čase mezi nás zavítal René Stutz z Nazareta. Sál se zaplnil – až na poslední tři řady byl téměř plný. Přišli také bratři a sestry z jiných sborů v Havířově, Horní Suché, Českém Těšíně a možná i jinde. Na úvod setkání vystoupil Tomáš Holubec, ale pak už předal slovo Renému. René Stutz se narodil ve Švýcarsku, ale od roku 1983 žije v Izraeli, v Nazaretu. S manželkou Marlies mají tři děti: Miriam, Andrea a Daniele. Svůj dům proměnil na domov pro narkomany „Brit ha jona„ [smlouva holubice], kterým pomáhá v odvykání od jejich závislosti. Podřídil této službě život svůj a své rodiny. O této službě byla první část jeho vystoupení, doplňovaná fotografiemi mužů i žen, chlapců i dívek, kteří prošli jeho domovem. Jeho synové a dcery, jak jim říká a jak je i přijímá. Pracuje na bázi rodinné terapie. Ukazuje jim na základě Starého Zákona, že Ježíš je náš zaslíbený Mesiáš. To je nejdůležitější část léčby – a také to, aby to, že je Ježíš Mesiáš, viděli jeho „děti“ také na jeho životě. Ježíš těmto lidem může pomoci, on je jen Jeho nástrojem. Vede je k tomu, aby se znovuzrodili,

ROZHOVOR – NÁVŠTĚVY

11

součástí léčby je biblické studium, ale i sportovní terapie, domácí skupinky, učí je hrát na klavír. Hovořil o ženě, která je nakažena HIV a z nemocnice ji k němu poslali umřít. Teď je na tom lépe, než byla v nemocnici a je stále naživu. Když šli do nemocnice, všichni lékaři se na ni přišli podívat a nechápali, jak se to mohlo stát. Je to zázrak, že žije. Druhá část přednášky se týkala Izraele, jeho současné situace, vlády, vztahů, války. Ale také samotného území Izraele. Při odpovědi na otázku Komu patří země, vycházel René ze Starého zákona: Země nesmí být prodávána bez práva na zpětnou koupi, neboť země je má. Vy jste u mne jen hosté a přistěhovalci. Lv 25,23. Tam také hledal odpověď na otázku, kdo jsou Palestinci. Na závěr odpověděl na několik otázek. Jedna z nich se týkala i toho, jak uvěřil, takže jsme slyšeli jeho svědectví. Byl závislý na Valiu, užíval ho 6 – 7 let. V lednu 1971 ho jeho sestra požádala, aby s ní jel na shromáždění Operace Mobilizace v Curychu. Stál za dveřmi. Krátce před skončením bohoslužby k němu přišel mladý muž, podíval se mu do očí a zeptal se: chceš být svobodný? René odpověděl „ano“. Vzal jeho ruku a šel s ním jedno poschodí dolů do přízemí, tam byla dlouhá místnost. Řekl mu o Ježíši a pak se modlil. Sedli si a on mu řekl: Modli se se mnou, opakuj po mně. Opakoval po něm, ale pak dodal, jestli mne osvobodíš, chci být tvým nástrojem. Byl čistý, svobodný.

12

NÁVŠTĚVY

Náměty k modlitbám: - za předsedu vlády Izraele - za mesiánské Židy - za arabské křesťany, kteří to mají velmi těžké - za moudrost pro prezidenta USA - za Reného a jeho rodinu

Bratří, toužím z celého srdce a modlím se k Bohu, aby Izrael došel spásy. Ř 10,1

POZVÁNÍ K MODLITBÁM ZA IZRAEL Kdy? 22.6. v 19:00 hod. Místo bude ještě upřesněno. Kontakt: Iva Veitová, 732121499

29. 4. 2007

Ježíš mu odpověděl: "Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. Jan 14,6

Křesťanský motorkářský klub Road 146 Na návštěvu přijela spousta motorkářů, křesťanů z různých církví i míst, které kromě víry v Pána Ježíše Krista spojuje zájem o motorky. Motorky zaplnily náš dvůr, po shromáždění jsme si je mohli prohlédnout. Motorkáři zaplnili přední řady naší modlitebny. Následující stránky patří jim. Najdete tu pár fotografií, připomenutí náplně shromáždění, rozhovor i anketu. A vedle na obrázku vidíte jejich logo. V úvodu jsme viděli video o činnosti klubu. Bližší informace o klubu i jeho historii najdete na stránkách www.road146.com

NÁVŠTĚVY

13

Předseda klubu Aron představil klub i jeho činnost. Při vysvětlování principů jejich služby se opíral o Písmo. Zdůrazňoval, že v životě služebníka je důležité mít hodnoty ve správném pořadí: na 1. místě Pán Bůh, potom rodina a pak služba.

Slyšeli jsme i něco o historii klubu, jeho počátky pomohl přiblížit viceprezident Charlie. Poté jsme mohli vyslechnout živé a bezprostřední svědectví Indyjana. Modlitebna se otřásala v základech smíchem.

Po shromáždění naše hosty čekal výborný Julčin gulášek a skvělé buchty několika sester. Obojí jsem ochutnala a bylo to skutečně dobré:-) Poslední příležitosti k rozhovorům a motorky se rozjely od modlitebny.

14

NÁVŠTĚVY

RUZHOVOR: SLUŽBA

NA MOTORCE

Jak se vlastně jmenujete? Jmenuji se Zdenka Mendrochová. Na vestě mám sice napsanou přezdívku Zdenda, ale všichni mi říkají Indyjánka. Indyjánka? Jak to, jak k tomu došlo? Manžel je Indyján a tím, že je manžel Indyján, tak mi všichni začali říkat Indyjánka. Tak to je vlastně ten, co nám říkal svědectví, že? Ano, to je ten, co říkal svědectví. Standa je i webmaster. Takže tím to celé vzniklo, že on je Indyján, já Indyjánka a malý Péťa, který s náma jezdí, je malý Indyjánek. Na webových stránkách se třeba objeví napsané „Indyjans family“ - tak to jsme my. Můžu se zeptat, jestli vy sama jezdíte? Né, já sama nejezdím a ani bych nejezdila, nebráním se tomu úplně, ale máme dohodu, že to bude manželova výsada, tak jak je má výsada jezdit autem. Možná, že někdy později ano, ale teď o tom neuvažuji. U nás to bylo tak... Jak manžel říkal to svědectví, že Bůh mu dal Babetu, tak vlastně nedořekl dál. Potom později měl Simsona, na té jedné prezentaci byl vidět, to byl ten nejpomalejší stroj v klubu, a teď, v této době, máme úplné požehnání od Pána, dostali jsme maxi obrovského skůtra, takže to je velká, široká a vysoká motorka, kdy můžeme v pohodě na ní jezdit také daleké cesty. Ale děti s náma jezdit nemůžou, takže jenom my dva a je to Indyjánský skútr (2. zleva) pro nás velmi pohodlné. Jak jste se dostali do klubu? Tak to bylo hodně zajímavé. Nikdy jsme neměli společný zájem, každý si ve svém volném čase dělal, co chtěl. Vlastně manžel to říkal v tom svědectví, že má tam svoje děcka doma, kupu dětí - a rodina ať se postará, takže my jsme vlastně žili dvojím životem. Manžel měl svůj život i já jsem měla svůj život. I když jsme se měli po materiální stránce celkem dobře a nic nám nechybělo, tak jsem po čase vnímala, že jsme každý někde jinde a jsme dva cizí lidé. Začala jsem se modlit, aby tu prázdnotu Bůh vyplnil, aby nás spojil něčím, co by bylo pro oba. Že to budou motorky, to jsem neměla ani tušení. To věřím. Protože já jsem vždycky věděla, že jezdí - na Babetě, potom na tom Simsnovi, ale nikdy mě to nějak nelákalo, že bychom si společně prostě někam zajeli. Až před dvěma léty jsme jeli na kemp fest do Vysokých Tater a tam byli motorkáři, byli to polští motorkáři, křesťanský motorkářský klub, a tam jsme si nějak uvědomili, že to je to, co nás baví a co bychom chtěli dělat spolu. A tak jsme si prakticky po dvaceti letech manželství, které jsme vloni oslavili, koupili velkou motorku a jsme společně v motorkářském klubu. Spolu jsme se přihlásili, takže jezdíme společně s motorkářským klubem. Kolik máte dětí? Manžel říkal, že máte kupu dětí... ROZHOVOR

15

Kupu dětí, ano... v té době, když Pán dal tu Babetu, tak v té době jsme měli ještě dvě, ale když jsme se potom obrátili, když jsme přijali Krista, tak se nám narodila Sára, třetí dcera, a teď, vlastně po dvaceti letech jsme si vzali do pěstounské péče syna, Péťu. Takže teď je nás opravdu kupa fest, máme čtyři děti a my dva dospělí a plus ještě kocour. Takže kupa fest. Péťu jste si vzali z dětského domova? Ano, toho jsme si vzali z dětského domova. Jak je velký? Teď má čtyři ročky, ale měli jsme ho, když měl tři a něco. Takže on byl malý chlapeček. Teď v březnu to byl rok, co jsme si ho vzali a je u nás. Byly s ním nějaké problémy, než si zvykl na rodinu? Ne, vůbec, nebyly žádné problémy. Asi tak, jak je všechno u nás vymodlené předem, ty motorky byly vymodlené, i ta poslední byla vymodlená, tak i Péťa je opravdu vymodlený, Pánem požehnaný kluk, měli jsme určité požadavky a měli jsme strach, abychom neměli extra hyperaktivní dítě. Ale Pán věděl, koho nám má dát, Péťa je velice Péťa s dcerou prezidenta KMK Katrinkou hodný kluk. A tím, že žijeme v tom motorkářství, že jsme do toho zapojeni celá rodina, tak on mezi nás zapadnul velice rychle a velice dobře. Jak jste vůbec uvěřila? Já jsem třináct let křesťanka. Měli jsme problémy v manželství, vůbec už jsme nemohli být ani spolu, ale ani od sebe. A byla taková těžká chvíle, kdy já jsem volala k Pánu. Seděla jsem takhle na schodech, na chodbě, a volala jsem k Bohu: Bože jestli jsi, pomoz mi. Jak manžel o tom mluvil, bylo to hodně těžké, protože jsme procházeli hodně těžkým obdobím. Ale pak musím říct, díky Pánu, že vždycky po celou tu dobu, co jsme křesťané, tak nás Bůh vede a je to super. A to vám někdo svědčil nebo jak jste se dozvěděla o Pánu Bohu? Měla jsem kamarádku, bydlela naproti mě a ona mi vlastně mluvila o Bohu. A když mi rok předtím, než jsem já uvěřila, říkala o Bohu, tak já jsem se jí vysmívala, jakože co mi to tady povídá za hlouposti, že tomu vůbec nevěřím. A tak to tak Pán udělal, když to vidím zpětně, hlavně ty situace, které nastaly, přes které jsme prošli. Děkujeme Bohu za to, co všechno pro nás udělal. Díky jeho milosti k nám jsme dneska tam, kde jsme, jako rodina. Naši rodiče nám říkali, vy jste se úplně zbláznili, že jste si na staré roky koupili motorku, ale oni nevědí o těch létech, kdy jsme byli odloučeni, když jsme žili spolu, ale byli jsme dvě cizí osoby. Každý sám. I když jsme byli křesťané, přece jenom jsme byli každý sám, protože za celé roky jsme tak byli naučení. Každý sám. Takže pro nás, když jsme si po dvaceti letech koupili motorku a jsme už druhý rok v motorkářském klubu, je to něco, co nás sbližuje, co konečně máme společného. Já jsem se třeba usmívala, když manžel říkal: nestát se gemblerem - pořiď si počítač, nestat se alkoholikem - pořid si babetu, tak já bych ještě dodala tak skromně, když nechceš mít děti - pořiď si počítač. I ten počítač se potom později může stát modla, tak samo i jak ta motorka se může stát modlou. Cokoliv se může stát modlou... Ano, pokud to máme ve správné rovině, pokud to máme tak, že na prvním místě je Pán, pak je rodina, pak je služba, tak to může být požehnané a můžeme mít z toho

16

ROZHOVOR

radost a můžeme se těšit. Takže pokud jsem rozuměla, tak vy jste se vlastně modlila, ale Pán Bůh to nevyslyšel hned, trvalo to určitou dobu. To trvalo dlouhé roky. Dlouhé roky, kdy jsem se modlila, aby nám Pán dal něco, co bude společné pro oba dva. Můžu říct samozřejmě, že to má i svoje jakoby nevýhody. Protože manžel mi kolikrát říkal, tak dneska Ti uteču, dneska ujedu - ale někdo musí být s dětma doma. Já nemůžu nechat děti doma a sednout na motorku. Ale jak je to možné, tak se sbalíme a jedeme. A děláme to i takovým způsobem, že muži jsou na motorkách a ženy za nima s dětmi autem. Takhle to je. A když je čas, tak jezdíme sami dva, protože vlastně ty dvě holky jsou starší... a můžou pohlídat ty dva mladší. Kolik mají a jak se jmenují? Ta nejstarší bude mít dvacet, jmenuje se Kateřina a říkáme ji Kajda. Prostřední je Míša, té říkáme Mišutka a má sedmnáct, ta nejmenší dcera Sára má dvanáct a teď Péťa čtyři roky. Takže ty dvě starší už jsou dospělé a už tak s náma nejezdí, nechtějí už být tolik s náma. Ale ta nejmladší Sára a Péťa ano - to si připadáme, jako bychom zase měli jenom dvě děti, takže ty dvě starší už jdou od nás spíš pryč a ty mladší jsou s náma. A když jsou takové srazy nebo nějaké akce, tak mluvíte třeba s ženami těch nevěřících motorkářů? Máte nějakou úlohu? Přímo konkrétně ne, ale všeobecně moje služba v církvi je “Služba ženám“. Pán mi položil na srdce přímluvné modlitby za bité, týrané a sexuálně zneužívané ženy. A můžu říct, že nejenom v křesťanském kruhu jsou ženy, které jsou bité, zneužívané ale i - a převážně - v těch motorkářských kruzích. Tam opravdu jsou ženy, které prošly ledasčím, těžkým obdobím, i když zatím ještě žádná žena nepřišla konkrétně za mnou, nebo jsem se s žádnou nesetkala, protože to je rozvíjející se služba a je někdy hodně těžké se k tomu vůbec přiznat, vnímám už, že ty ženy opravdu někdy trpí. Ony se schovávají pod tou maskou motorkářské tvrdosti, tím že si na sebe oblečou kožené oblečení, stávají se někým jiným a tak se vlastně brání, je to jakoby maska. Je to o tom, že když prostě tam jdeme mezi ně a ukážeme, že jsme normální lidé, že normálně máme stejné problémy jako ony, tak po čase se můžou otevřít a po čase můžou třeba říct, co je trápí. A tam, tam je moje srdce a mně jde převážně o to, těm ženám tam sloužit a ukázat jim tu cestu, tu pravdu, a tím ukázat na Ježíše. Říct jim, že je Bůh miluje. Vy jste z jaké církve? Z Apoštolské církve v Českém Těšíně. Tak že tak o tom motorkářském světě... A jak náš prezident třeba říkal, že v těch světských motorkářských klubech manželky nejsou, ano nejsou, ale tam jsou milenky, přítelkyně a takové jiné příznivkyně, manželky sedí doma. A já jsem vděčná Pánu za to, že my můžeme být jednak manželky a můžeme být i členky motorkářského klubu, protože ve světě to není normální. Není normální, aby manželka byla

ROZHOVOR

17

členka motorkářského klubu. Takže to je i pro ty nevěřící motorkáře trošku šok, že i manželky jsou členky motorkářského klubu. Slyšela jsem jedno krásné svědectví a troufám si to říct a řeknu to, vždycky mě to hodně povzbudí a skoro každou ženu, která je v motorkářském klubu. V jednom světském americkém klubu byla prezidentkou žena. Měla úžasnou motorku a jezdila a přijala Krista. A jak přijala Krista do svého života, tak se sama odpojila od toho světského klubu. Začala po těch světských klubech jezdit a začala mluvit Evangelium. A jak odjížděla z jednoho klubu, tak prezident toho světského motorkářského klubu řekl dvou motorkářům: Jeďte za ní a zabijte ji. A oni opravdu vyjeli. Jak už ji dojížděli, tak během jízdy po cestě se najednou za ní objevil obrovský anděl s mečem v ruce a chránil ji. Teď ten jeden motorkář se polekal, otočil se a odjel zpátky a jak zajel za zatáčku, tak se naboural a zemřel. A druhý motorkář, který jel za ní, zastavil a přijal Krista. To nás vždy povzbudí a děkujeme Bohu, že i žena může být členkou motorkářského klubu a může zvěstovat evangelium, může sloužit v motorkářském klubu. To je úžasné. Úžasné. Můžeme se třeba modlit za něco konkrétního pro ženy v motorkářském klubu? Určitě. Je to služba náročná jako kterákoliv jiná. Manželky mají, řekla bych, to minus, nebo poslání, že ta veškerá tíha je převážně na nich. Nejenže se staráme o to zázemí, ale především se modlíme za ty naše muže, když jdou do boje. Myslím tím obrazně, ale my to tak uviděly, že ti naši muži jdou do boje a ženy jsou ty, které se přimlouvají, pak ošetřují rány a perou to jejich oblečení. Takže, když jsme to tak viděly, tak vlastně ženy křesťanky v motorkářském klubu potřebují také duchovní podporu. Potřebují vidět, že modlitba má velkou moc, potřebujeme moudrost a důvěru v Pána, někdy i pokoru – přijmout to, že teď nepojedu s mým mužem a že teď on sám pojede. Ano i my potřebujeme přímluvnou modlitbu. Ale to je tak všeobecně, že i muži i ženy, křesťanští motorkáři, potřebují přímluvné modlitby. Protože ďábel je nepřítel, který vždy bude útočit, zkoušet a pokoušet, kde se dá. A je pravda, že když v tom třeba ti manželé nemají jasno a manželka nechce mít

Zdenka s kamarádkami z klubu (první zleva)

18

ROZHOVOR

s motorkářema nic společného, tak i kdyby on byl prezidentem motorkářského klubu, tak mu Bůh nebude žehnat. Nemá to požehnané, protože jsme jedno tělo před Pánem. A to tělo musí být v jednotě. A pokud není jednota, není to požehnané. To ale platí všeobecně v každé službě. A pro vás konkrétně, můžeme se pro vaši rodinu za něco modlit? Za naši rodinu něco konkrétního? Asi bych možná prosila přímluvnou modlitbu za ochranu nejen na cestách, ale i v osobním životě v této službě. Není to opravdu jednoduchá služba, ale víme, že když nás Pán povolal do této služby, tak se nemusíme bát, Pán je s námi. Oba dva jdeme do té služby naplno, a myslíme to vážně. Tak že asi v tomhletom potřebujeme modlitbu. Děkujeme. Děkuji moc za rozhovor.

ANKETA Položila jsem několika lidem ve sboru, co říkají na to shromáždění s motorkáři (co se líbilo, nelíbilo nebo co je oslovilo nebo co jim chybělo, prostě jaký mají názor v jedné, dvou větách) Klub motorkářů „Road 146“ nám ukázal, jak dnes spojit světský zájem s Božími věcmi a z obojího udělat přijímanou záležitost. Neboť kdyby jezdili jen s motorkami, všimli by si jich jen kluci a policisté. Kdyby jezdili jen jako skupina věřících lidí nikoliv na motorkách, byli by považováni za novou sektu a lidé by je přijímali s obavami. Že přijeli jako věřící na motorkách v jednotném oblečení, stala se z nich zvláštní sorta věřících a jsou proto přijímáni všude. Alexander L. Co se mi líbilo: - úvodní DVD (upozornění na to, že jízda na motorce je hodně nebezpečná) - program klubu (že jezdí podle pravidel, že se neúčastní pitek apod., když jsou na srazu klubů, že také hledí na to, aby jejich koníčkem netrpěla rodina a naopak ji do toho hodně zapojují) - že jejich vyjížďky jsou spojeny s modlitbami a žehnáním - jejich bezprostřednost (svědectví Indyjanka...) Co se mi nelíbilo: - že vlastně nebylo kázání (měli jsme to domluvené trochu jinak, ale asi jsme si úplně nerozuměli) Barbora H. Shromáždění bylo zajímavé. Já osobně nemám motorkáře příliš ráda, protože se mi zdá, že svojí riskantní, rychlou jízdou ohrožují své zdraví a životy. Na druhé straně věřím, že ti motorkáři, co byli u nás ve sboru, díky tomu, že patří Bohu, jezdí uvážlivě. A Pán Bůh si je může a určitě používá jako nástroje k tomu, aby rozšířil své království o další ovečky. Eva K. Shromáždění

se

mi

moc

libilo.

ROZHOVOR – ANKETA

19

Jsem rád, ze existují organizace, které pomáhají využít koníčky pro službu. Líbil se mi pevný základ v Kristu a morální zásady zakotvené ve stanovách včetně priorit - Bůh, Rodina, Služba, Motorka. Velmi osvěžující bylo zemité svědectví bratra, který přišel o práci v dole. Ivo K. Tak jsem loni v létě byla na modlitebním setkání. A v hotelu, kde jsme měli být sami, k nám přidali ... ano, motorkáře!! Do tří dnů jsme byli nuceni si hledat nový dovolenkový domov pro naše modlitby!!! 40 lidí se muselo přestěhovat - prostě se to nedalo skloubit. A teď přijdu do sboru a zazní oznámení, že příští týden přijedou motorkáři - ouvej. Pak jdu na volejbal a moje kamarádka mi řekne, že jeden z motorkářů je její manžel. Ale vždyť toho znám, to je moc hodný kluk. Tak jsem začala být zvědavá. A jsem teď moc ráda, že u nás byli a že jsem mohla vidět jejich srdce a lásku pro Pána Boha. To, jak používají svůj koníček, je opravdová misie a život s Bohem. Jsem za ně moc vděčná. Ale myslím si, že takováto misijní seznámení – jakákoliv, by mohla být dělaná mimo nedělní shromážnění … já bych přišla Ivana V. Shromáždění s motorkáři se mi moc líbilo, je to krásný příklad ekumeny v praxi. Kdyby bylo více času, určitě bych rád slyšel další svědectví. Jarek S. Mně se to shromáždění moc líbilo. Líbil se mi jejich přístup ke světským motorkářům, způsob evangelizace - využití mé záliby, koníčka k evangelizaci. Tak se dostanou ke skupinám lidí, které by jinak byly uzavřené. Myslím si, že tak to i Pán Bůh chce, využít své založení, nastavení k evangelizaci. Taky se mi líbil jejich žebříček hodnot - Bůh, manželství, služba - že chtějí svědčit i svým životem. Jarka M. Bylo to senzační, vůbec jsem netušila, že mezi motorkáři jsou také křesťané. Moc se mi líbily jejich zásady, brát s sebou na své akce celou rodinu. Lucka J. Líbila se mi jejich touha dát svůj koníček a životní styl ke službě Pánu. Oceňuji jejich upřímnost, bezprostřednost a pevné zásady klubu, např. to, že každý má být v nějakém sboru doma. Lucka W. Minulou neděli bylo shromáždění trochu zvláštní a to tím, že nás navštívili bratři a sestry motorkáři. Obzvláště je mi sympatické, že do služby, kterou provádí, není zapojen jen jeden člen rodiny (muž), jak by se očekávalo, ale celé rodiny i s dětmi. Jejich služba je zvláštní tím, že se dostanou do

20

ANKETA

společnosti nevěřících, kteří tomuto sportu propadli. Mohou jim posloužit slovem i svým chováním, které je jiné než u světské společnosti. A tak vidíme, že i lidé v černých kožených oblecích mohou sloužit Pánu ve společnosti, kam se málokdo dostane. Díky Bohu za to. V motorkářském klubu jsou zapojeni lidé z různých církví a z různých měst. Motorky mají jako svého koníčka, ale na první místo dávají službu Bohu. Jsme vděčni za ně a prosíme, aby je Pán ochraňoval a žehnal jim v jejich službě. Byli mi moc sympatičtí. Markéta F. Za sebe mohu říci, že mě tato akce velmi potěšila. Nejenom proto, že mám rád (a vlastním) motorky a euforii z jízdy na nich, ale hlavně proto, že tito lidé slouží druhým ve specifické skupině, která mluví o stylu života a odlišování se od druhých třeba provokativním způsobem. Najednou se mají možnost, a to nepřehlédnutelně, setkat s Božím poselstvím v kruzích, kde to určitě nečekají. Pán Bůh si používá různé nástroje a věřím, že když se to děje na Boží platformě, tak se k tomu Bůh přiznává. Je to svědectví určitě nelehké vzhledem k orientaci těchto lidí a různých gangů. Mám ke křesťanským motorkářům obdiv a fandím jim. Míla K. Shromáždění pod vedením motorkářů bylo super! Opravdová víra v akci, jak má být. Myslím, že mohou být příkladem pro každého křesťana v tom, jak svědčit lidem o Bohu. Pán jim žehnej. Petr K. Jsem nadšená, že tu chlapci byli a tak jasně a lidsky nám posloužili! Jsem nadšená, že jsou to opravdoví věřící lidé a že nejsou lhostejní k ostatním motorkářům. Vybrali si nesnadnou skupinu lidí, ale tím víc si té práce cením. Jak je úžasné, že nemají zábrany a překážky ze strany úřadů jako kdysi! Mluvila jsem nahoře před jídelnou s jedním z nich - byl to Indyjan a ve zkratce jsem mu vyjádřila vděčnost a radost - a on si utíral oči.... Slíbila jsem mu, že na něj i na ostatní budu denně myslet na modlitbách. Jsem prostě hrozně šťastná, že tak pracují!!!! Soňa S. Shromáždění se mi líbilo, ale více by se to hodilo jako setkání (s prezentací) odpoledne. Líbí se mi, že skrze motorkářskou vášeň slouží a ukazují dalším lidem na mnohem důležitější věci v životě poznání Pána Boha. Vláďa B.

ANKETA

21

„To všechno působí jeden a týž Duch, který uděluje každému zvláštní dar,

jak sám chce.“ I Kor 12:11 „Nezanedbávej svůj dar, který ti byl dán…“ I Tim 4:14

DĚLÁME, CO CHCEME ZAJISTIT

KDY + JAK ČASTO

CO TO ZNAMENÁ + POZNÁMKA

Večeře pro staršovstvo

1 X měsíčně V 17.00 hodin

Schůze 5 – 7 lidí Potřebujeme nějakou sestru

Snídaně pro staršovstvo

příležitostně

Modlitební snídaně staršovstva cca 6 lidí, 6: 30h v modlitebně

Vedoucí domácí skupinky

1 x 14 dní

Mohly by vzniknout nové skupinky

Vaření kávy a čaje po nedělním shromáždění

Kdykoli v neděli Nahoře v kuchyňce najdete potřebné instrukce

Nahoře v kuchyňce najdete potřebné instrukce V případě zájmu se zapište ve vestibulu na nástěnku

Nedělní slovíčko pro děti Zpěváci a hudebníci do skupiny !!!

Hledáme další talenty Každou neděli při a před shromážděním Potřebujeme doplnit tým, kontaktuj Davida Kubíčka nebo Petra Křevkého

Vedoucí dorostu

Pomoc starším lidem z našeho sboru v domácnosti

22

1 x 14 dní nebo zaleží na domluvě

NÚP

Od vysávání až po mytí oken, věšení záclon - kontaktujte diakonii

PRO

DĚTI:

POZNÁŠ

HO?

Milé děti, nová soutěž pro vás je tady. Můžete se na ní podílet se svými mladšími (staršími) sourozenci a poslat společné řešení. Pokud jsou pro vás hádanky příliš těžké, můžete poslat jen to, co jste uhádly. Opět hledáme jméno postavy ze Starého zákona (???) a řešení hádanek vám toto jméno pomohou uhodnout. A pokud pošlete správné řešení, sladká odměna nikoho z vás nemine. Mňam! ☺ Vaše tety Poly a Bára Vybarvi si obrázek Vybarvi si plochy podle čísel: 1 – světle hnědě, 2 – tmavě hnědě, 3 – bíle, 4 – šedě, 5 – oranžově, 6 – světle zeleně, 7 – světle modře, 8 – žlutě, 9 – černě. Obrázek Ti možná napoví, o koho jde.

SOUTĚŽ PRO DĚTI

23

Křížovka

Legenda k tajence: 1. Muž z Bible, který pobýval uvnitř ryby 2. Synonyma pro jablka, hrušky, švestky apod. 3. Školní předmět 4. Listnatý strom 5. Maminka podle něj vaří z kuchařky 6. Školní potřeba 7. Největší suchozemské zvíře 8. Jedna z nejdelších evropských řek (protéká např. Německem, Švýcarskem atd.) 9. Obyvatel Anglie 10. Jméno nejznámějšího tvůrce bajek 11. Jedno z ročních období 12. Město na Hané 13. Nejlepší známka ve škole 14. Nástroj pro sekání dřeva 15. Perská královna židovského původuze Starého zákona 16. Slepený nebo sešitý svazek papírů, ve kterém si můžeš číst 17. Omyl jinak 18. Není to kniha, ale také si v něm počteš

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. Rovnice

Už jste se s ní v Bráně setkali. Podařilo se vám ji vyluštit? Zkuste si ji znovu. Nejdřív vyluštíš slova pod písmeny a – d (počet jejich písmenek ti ukáže druhé číslo za lomítkem). Pak z toho slova vybereš několik prvních písmenek (kolik, to ti řekne první číslo, před lomítkem) a tato vybraná písmenka spojíš v jedno slovo: např. označení 2/3 a znamená, že slovo pod písmenkem a) má 3 písmena a z něho vybereš první 2. Příklad: 3/4 a + 2/4 b = jméno krále a) velká množství lidí, zástupy: davy b) nápad, myšlenka, představa: idea Řešení: dav + id = David

24

vybereš 3 písmenka ze čtyř: dav vybereš 2 písmenka ze čtyř: id

SOUTĚŽ PRO DĚTI

Teď to zkus sám (výsledkem jsou vždy 2 slova): 1. Hádanka:

4/8 a + 2/4 b + 2/3 c + 2/3 d = něco, co hledaný muž dělal

a) sousední (např. dům, byt), stojící vedle: b) syn Abrahama:

c) zvíře s klepety (leze pozpátku):

___

d) domácká podoba jména Eliška:

___

Řešení:

_ _ _ _

2. Hádanka:

________

____

_ _ _ _ _ _

3/5 a + 2/4 b + 3/5 c + 4/6 d = něco, co hledaný muž udělal

a) schopnost myslet, chápat: b) otec tvého otce je tvůj:

_____ ____

c) vysoká květina s bílými, hodně vonícími, zvonkovitými květy: _ _ _ _ _ Řešení:

______

_ _ _ _ _ _ _ _

_ _ _ _

MODLÍME

U o žv ko íš h , o jd e?

d) půda, hlína v sáčku:

SE ZA:

- všechny oblasti sborové práce - manželství a rodiny vůbec, ať už v našem sboru nebo kolem nás - bratra kazatele Tomáše Holubce a jeho rodinu - Boží moudrost a vedení Duchem pro bratry starší v Havířově, Orlové i Frýdlantu - stanici ve Frýdlantu nad Ostravicí a v Orlové, za Karvinou - růst nových věřících a jejich zapojení do služby - nové vedoucí skupinek a nové skupinky - klub Plavčíků a romské děti v Suché - nové vedoucí klubu - práci diakonie - podzimní evangelizaci s Danielem Fajfrem - křesťany, kteří jsou vězněni, mučeni a zabíjeni pro svou víru - misii - projekt Filip - práci Teen Challenge v Havířově i jinde - činnost Dětské misie - službu lidem v nemocnici a nové služebníky - nespasené lidi v našem okolí, za naše město - spásu a Boží ochranu Izraele - sborový časopis - naše nemocné: Jiřku Drškovou, Verunku Chovancovou, Hildu Kornasovou, manžele Legátovy, Jarmilu Gebauerovou, Antonína Matuszynského, Mirka Stryju, manžele Sobkovy …

SOUTĚŽ PRO DĚTI – MODLITBY

25

KONTAKTY

NA VEDOUCÍ SLUŽEB

Besídka Brána Dětský klub - Plavčíci Diakonie Domácí skupinky Doprava auty

Eva Kandrnálová Libuše Poliačiková Zdeněk Maňásek Daniela Hloušková Tomáš Holubec Wieslav Heczko * Manek Bujok Dorost Petr Křevký FILIP (evangelizační projekt) Lukáš Wilček Fotbal v tělocvičně Jaroslav Slováček Hospodář sboru Ivo Kupský Chválící skupinka Jarka Maňásková Izrael – info, modlitby Iva Veitová KKC v Nemocnici Maruška Sedláčková Knihovna Libuše Poliačiková Kontakt na mis. Obrtelovy Libuše Poliačiková Kuchyně Ivona Heczková Mládež - Koinonia Bohuš Niemiec Narozeniny a jubilea Soňa Slováčková Nedělní modlitební chvíle Lukáš Wilček Nedělní slovíčko pro děti Zdeněk Maňásek NUP (náš úřad práce) Petra Siudová Pokladna Ludmila Chovancová Prodej knih Jiří Kilnar Správce modlitebny Bujokovi Účetnictví Jaroslav Slováček Varhanní doprovod Jaroslav Slováček Venkovní vitrína Dušan Pleskač WEB sboru Pavel Navrátil Zvukař Manek Bujok

596414256 596813963 596816548 591120608 596440410 596440635, 774742136 602796452 608613880 591121121 596434484 596816548 732121499 731556232 596813963 596813963 728586489 608636382 591121121 608613880 596816548 606192111, [email protected] 596410152 596434435 596440635 591121121 591121121 605854888 737336502 596440635

* pro případné změny v odvozu je možné volat v soboty večer na číslo Manka Bujoka.

OZNÁMENÍ Od 1. 3. 2007 jezdí každou neděli autobus MHD číslo 5 se zastávkou před naší modlitebnou. Ze zastávky Havířov-střed odjíždí v 7:14 hod. Poděkování Před časem vyšla v Bráně prosba, kdo může věnovat nějaký vysavač. Jako reakce na tento inzerát mi někdo z vás poslal peníze na zakoupení nového vysavače. Zbylo i na čipovou kartu. Ráda bych touto cestou moc poděkovala. Jiřka

26

KONTAKTY – OZNÁMENÍ – PODĚKOVÁNÍ

NAROZENINY Červen

Květen Sobková Wlosoková Povala Pitcher Stryja Varmuža Bednářová Borská Lachová Varmuža Stojanovič Litvanová Drabina Feberová Telferová Franek Cieslová Chovancová Matuszynski

Lydie Blanka Radim Ken Dominik Pavel Ivana Petra Johanka Jan Matěj Jana Dušan Eva Barbora Vladislav Zuzana Věra Antonín

3.5. 7.5. 7.5. 8.5. 11.5. dítě 13.5. 15.5. 16.5. 17.5. dítě 18.5. dítě 19.5. 21.5. dítě 23.5. 26.5. 26.5. 29.5. 30.5. 30.5. 31.5.

Juchelka Szlaur Kovalová Kubíčková Lachová Pitcher Heczko Bujoková Szlaur Bednář Meisner Maňásek Gamrotová Dršková Schwarz Kašubová Holubec Waleczková Kočnarová Holubec Królikowski Szlaurová Litvan

Václav Jakub Romana Lydie Martina Nathan David Kateřina René Vladimír Martin Vít Martina Jiřina Jiří Markéta Tomáš Hilda Jana Jan Marek Monika Jan

3.6. 3.6. dítě 4.6. dítě 6.6. dítě 8.6. 9.6. dítě 9.6. dítě 10.6. dítě 15.6. 16.6. 16.6. 17.6. dítě 19.6. 19.6. 19.6. 23.6. 24.6. 25.6. 26.6. 26.6. dítě 27.6. 28.6. 29.6. dítě

Blaze muži, který … si oblíbil Hospodinův zákon, nad jeho zákonem rozjímá ve dne i v noci. Je jako strom zasazený u tekoucí vody, který dává své ovoce v pravý čas, jemuž listí neuvadá. Vše, co podnikne, se zdaří. Ž 1,1-3 VŠEM BRATRŮM A SESTRÁM, KTEŘÍ MAJÍ NAROZENINY, PŘEJEME HODNĚ BOŽÍHO POŽEHNÁNÍ. Řešení soutěže z minulého čísla: Záměnky: 1. Mříž – kříž 2. Hřib – hřích 3. Pirát – Pilát 4. Spona – opona

5. Šátek – pátek Osmisměrka: neděle Doplňovačka: beránek Prémiová otázka: učedníci, chybí Bartoloměj

NAROZENINY

27

Co je před námi? 20.5. 20.5. 27.5. 3.6. 8.6. 10.6. 24.6.

Krátká členská schůze (volba) Prezentace misijní cesty do Rumunska Zahrada Slavnostní instalace Davida Kubíčka Svatba na Radhošti Instalace Kena Pitchera ve Frýdlantě Sborový den se křty na přehradě

Navštivte: http://www.cb.cz http://www.cb.cz/havirov http://www.koinoniaci.net http://www.cb.cz/havirov/dorost http://cb.cz/orlova/download http://jabko.rajce.idnes.cz http://www.cb.cz/mladez/ http://www.cb.cz/diakonie http://www.cb.cz/dorost http://www.cb.cz/brana

oficiální stránka Církve bratrské stránka havířovského sboru stránka mládeže CB Havířov stránka dorostu CB Havířov stránka stanice v Orlové stránka dorostu v Orlové odbor mládeže CB Diakonie CB Dorostová unie stránka celocírkevního časopisu

Brána – časopis sboru Církve bratrské v Havířově Roč. 10, č. 5/2007. Redakce: Eva Feberová (ef), e-mail: [email protected] Libuše Poliačiková (LP), e-mail: [email protected] Foto na obálce: Jan Holubec Náklady na 1 výtisk: 15,- Kč Příští uzávěrka: 3. 6. 2007.

Vaše reakce na naši Bránu nám pište na e-mail:

[email protected] S Boží pomocí nashledanou někdy příště…, protože bez Pána to opravdu nejde. Redakce

28