RocÏnõÂk 2001
 KONU Ê SBI RKA ZA CÏ E S KA R E P U B L I K A
Ï aÂstka 105 C
RozeslaÂna dne 3. srpna 2001
Cena KcÏ 25,10
O B S A H: 277. Vy hl a sÏ k a Ministerstva vnitra o organizaci prÏijõÂmacõÂho rÏõÂzenõÂ, pruÊbeÏhu studia a jeho ukoncÏovaÂnõ ve sÏkolaÂch pozÏaÂrnõ ochrany a o financÏnõÂm a hmotneÂm zabezpecÏenõ zÏaÂkuÊ 278. N a lez UÂstavnõÂho soudu ze dne 20. cÏervna 2001 ve veÏci naÂvrhu na zrusÏenõ cÏaÂsti zaÂkona cÏ. 6/1993 Sb., o CÏeske naÂrodnõ bance, ve zneÏnõ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ 279. N a lez UÂstavnõÂho soudu ze dne 6. cÏervna 2001 ve veÏci naÂvrhu na zrusÏenõ § 6 zaÂkona cÏ. 119/1990 Sb., o soudnõ rehabilitaci 280. Sd eÏ len õ CÏeskeÂho telekomunikacÏnõÂho uÂrÏadu o vyhlaÂsÏenõ plaÂnu prÏideÏlenõ kmitocÏtovyÂch paÂsem OpatrÏenõ uÂstrÏednõÂch orgaÂnuÊ 30. O z n a m en õ Ministerstva praÂce a sociaÂlnõÂch veÏcõ o ulozÏenõ kolektivnõ smlouvy vysÏsÏõÂho stupneÏ a dodatkuÊ ke kolektivnõÂm smlouvaÂm vysÏsÏõÂho stupneÏ
Strana 6494
SbõÂrka zaÂkonuÊ cÏ. 277 / 2001
CÏaÂstka 105
277  SÏ KA VY HLA Ministerstva vnitra ze dne 11. cÏervence 2001 o organizaci prÏijõÂmacõÂho rÏõÂzenõÂ, pruÊbeÏhu studia a jeho ukoncÏovaÂnõ ve sÏkolaÂch pozÏaÂrnõ ochrany a o financÏnõÂm a hmotneÂm zabezpecÏenõ zÏaÂkuÊ Ministerstvo vnitra stanovõ podle § 101 põÂsm. c) zaÂkona cÏ. 133/1985 Sb., o pozÏaÂrnõ ochraneÏ, ve zneÏnõ zaÂkona cÏ. 237/2000 Sb.:  S T P RVN I CÏ A Ï IJIÂMACIÂHO R Ï IÂZENI ORGANIZACE PR §1 PrÏijõÂmaÂnõ zÏaÂkuÊ zaÂkladnõ sÏkoly a jinyÂch uchazecÏuÊ do dennõÂho studia ve strÏednõ sÏkole pozÏaÂrnõ ochrany (1) ZÏaÂk zaÂkladnõ sÏkoly nebo jiny uchazecÏ podaÂva prÏihlaÂsÏku ke studiu ve strÏednõ sÏkole pozÏaÂrnõ ochrany na tiskopise uverÏejneÏneÂm ve VeÏstnõÂku Ministerstva sÏkolstvõÂ, mlaÂdezÏe a teÏlovyÂchovy CÏeske republiky, ve ktere muÊzÏe uveÂst nejvyÂsÏe dveÏ strÏednõ sÏkoly. UchazecÏ, ktery je prÏõÂslusÏnõÂkem HasicÏskeÂho zaÂchranneÂho sboru CÏeske republiky1) (daÂle jen ¹prÏõÂslusÏnõÂkª), muÊzÏe podat prÏihlaÂsÏku ke studiu na prÏedepsaneÂm tiskopise strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany. (2) ZÏaÂk zaÂkladnõ sÏkoly nebo jiny uchazecÏ odevzda prÏihlaÂsÏku rÏediteli strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany do 15. brÏezna. K prÏihlaÂsÏce zÏaÂk zaÂkladnõ sÏkoly nebo jiny uchazecÏ prÏedlozÏõ vysveÏdcÏenõ poslednõÂch dvou rocÏnõÂkuÊ zaÂkladnõ sÏkoly, ve ktere zõÂskal zaÂkladnõ vzdeÏlaÂnõÂ, nebo oveÏrÏene kopie teÏchto vysveÏdcÏenõ a posudek leÂkarÏe o zdravotnõ zpuÊsobilosti pro studium ve strÏednõ sÏkole pozÏaÂrnõ ochrany. (3) KriteÂria hodnocenõ schopnostõÂ, veÏdomostõ a zaÂjmuÊ urcÏõ rÏeditel strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany. (4) PrÏijõÂmacõ zkousÏky do dennõÂho studia ve strÏednõ sÏkole pozÏaÂrnõ ochrany uvedene v prÏihlaÂsÏce na prvnõÂm mõÂsteÏ, pokud jsou rÏeditelem strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany stanoveny, se konajõ prvnõ pracovnõ den v poslednõÂm uÂplneÂm kalendaÂrÏnõÂm tyÂdnu meÏsõÂce dubna. (5) PrÏijõÂmacõ zkousÏky do dennõÂho studia ve strÏednõ sÏkole pozÏaÂrnõ ochrany uvedene v prÏihlaÂsÏce na druheÂm mõÂsteÏ, pokud jsou rÏeditelem strÏednõ sÏkoly po-
zÏaÂrnõ ochrany stanoveny, se konajõ nejdrÏõÂve prvnõ cÏtvrtek meÏsõÂce kveÏtna, ktery naÂsleduje po dni 8. kveÏtna. (6) NaÂhradnõ termõÂn pro vykonaÂnõ prÏijõÂmacõ zkousÏky stanovõ rÏeditel strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany pouze zÏaÂku zaÂkladnõ sÏkoly nebo jineÂmu uchazecÏi, ktery se pro rÏaÂdneÏ dolozÏene vaÂzÏne duÊvody k prÏijõÂmacõÂm zkousÏkaÂm v urcÏeneÂm termõÂnu nedostavõ a svoji neuÂcÏast omluvõ nejpozdeÏji do 3 pracovnõÂch dnuÊ po termõÂnu stanoveneÂm pro prÏijõÂmacõ zkousÏky. (7) PozvaÂnku k vykonaÂnõ prÏijõÂmacõ zkousÏky ve stanoveneÂm nebo naÂhradnõÂm termõÂnu zasÏle rÏeditel strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany zÏaÂku zaÂkladnõ sÏkoly nebo jineÂmu uchazecÏi nejpozdeÏji 14 dnuÊ prÏed jejõÂm konaÂnõÂm. SoucÏaÂstõ pozvaÂnky jsou informace o pozÏadavcõÂch k prÏijõÂmacõ zkousÏce. (8) Rozhodne-li rÏeditel strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany o tom, zÏe se prÏijõÂmacõ zkousÏky podle odstavce 4 nebo 5 nekonajõÂ, informuje o teÂto skutecÏnosti zÏaÂka zaÂkladnõ sÏkoly nebo jineÂho uchazecÏe neprodleneÏ. (9) ZÏaÂk zaÂkladnõ sÏkoly nebo jiny uchazecÏ prÏijaty ke studiu ve strÏednõ sÏkole pozÏaÂrnõ ochrany uvedene v prÏihlaÂsÏce na prvnõÂm mõÂsteÏ se prÏijõÂmacõ zkousÏky ke studiu ve strÏednõ sÏkole uvedene v prÏihlaÂsÏce na druheÂm Ï editel strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochramõÂsteÏ nezuÂcÏastnõÂ. R ny uvedene v prÏihlaÂsÏce na prvnõÂm mõÂsteÏ informuje rÏeditele strÏednõ sÏkoly uvedene v prÏihlaÂsÏce na druheÂm mõÂsteÏ o prÏijetõ zÏaÂka zaÂkladnõ sÏkoly nebo jineÂho uchazecÏe. (10) PrÏijõÂmaÂnõ uchazecÏuÊ do dennõÂho studia, kterÏõ jsou zarÏazeni do zaÂlohy pro prÏõÂslusÏnõÂky studujõÂcõ ve sÏkole pozÏaÂrnõ ochrany,2) se rÏõÂdõ § 2 azÏ 4. §2 PrÏihlasÏovaÂnõ a prÏijõÂmaÂnõ ke studiu prÏi zameÏstnaÂnõ nebo do naÂstavboveÂho studia ve strÏednõ sÏkole pozÏaÂrnõ ochrany a ke studiu prÏi zameÏstnaÂnõ ve vysÏsÏõ odborne sÏkole pozÏaÂrnõ ochrany (1) Ke studiu prÏi zameÏstnaÂnõÂ3) ve strÏednõ sÏkole
) ZaÂkon cÏ. 238/2000 Sb., o HasicÏskeÂm zaÂchranneÂm sboru CÏeske republiky a o zmeÏneÏ neÏkteryÂch zaÂkonuÊ. ) § 21 põÂsm. b) zaÂkona cÏ. 186/1992 Sb., o sluzÏebnõÂm pomeÏru prÏõÂslusÏnõÂkuÊ Policie CÏeske republiky.
1 2 3
) § 21 zaÂkona cÏ. 29/1984 Sb., o soustaveÏ zaÂkladnõÂch sÏkol, strÏednõÂch sÏkol a vysÏsÏõÂch odbornyÂch sÏkol (sÏkolsky zaÂkon), ve zneÏnõ zaÂkona cÏ. 138/1995 Sb.
CÏaÂstka 105
SbõÂrka zaÂkonuÊ cÏ. 277 / 2001
Strana 6495
pozÏaÂrnõÂ ochrany se prÏijõÂmajõÂ uchazecÏi, kterÏõÂ splnili pozÏadavky pro prÏijetõÂ podle zvlaÂsÏtnõÂho praÂvnõÂho prÏedpisu.4)
nisterstvu vnitra (daÂle jen ¹ministerstvoª) vsÏechna podana odvolaÂnõ a prÏeda kriteÂria, podle kteryÂch postupoval prÏi prÏijõÂmaÂnõ ke studiu.
(2) Ke studiu prÏi zameÏstnaÂnõ ve vysÏsÏõ odborne sÏkole pozÏaÂrnõ ochrany se prÏijõÂmajõ uchazecÏi, kterÏõ splnili pozÏadavky pro prÏijetõ podle zvlaÂsÏtnõÂho praÂvnõÂho prÏedpisu.5)
(3) Pokud ministerstvo vyhovõ odvolaÂnõ proti rozhodnutõ o neprÏijetõ zÏaÂka zaÂkladnõ sÏkoly nebo jineÂho uchazecÏe do strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany uvedene na prvnõÂm mõÂsteÏ, vyrozumõ o tom rÏeditel strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany zÏaÂka, u nezletileÂho jeho zaÂkonneÂho zaÂstupce, a rÏeditele strÏednõ sÏkoly, kterou zÏaÂk zaÂkladnõ sÏkoly nebo jiny uchazecÏ uvedl v prÏihlaÂsÏce na druheÂm mõÂsteÏ.
(3) Do naÂstavboveÂho studia6) ve strÏednõ sÏkole pozÏaÂrnõ ochrany se muÊzÏe prÏihlaÂsit zÏaÂk strÏednõ sÏkoly nebo jiny uchazecÏ, ktery zõÂskal strÏednõ odborne vzdeÏlaÂnõÂ. UchazecÏ prÏilozÏõ k prÏihlaÂsÏce doklad o uÂspeÏsÏneÂm vykonaÂnõ zaÂveÏrecÏne zkousÏky. (4) PrÏihlaÂsÏka ke studiu prÏi zameÏstnaÂnõ nebo do naÂstavboveÂho studia se podaÂva do 31. brÏezna na prÏedepsaneÂm tiskopise vydaneÂm strÏednõ sÏkolou pozÏaÂrnõ ochrany nebo vysÏsÏõ odbornou sÏkolou pozÏaÂrnõ ochrany (daÂle jen ¹sÏkola pozÏaÂrnõ ochranyª) anebo na tiskopise uverÏejneÏneÂm ve VeÏstnõÂku Ministerstva sÏkolstvõÂ, mlaÂdezÏe a teÏlovyÂchovy, pokud rÏeditel sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany nestanovõ jiny termõÂn. (5) PrÏijõÂmacõ zkousÏky ke studiu ve strÏednõ sÏkole pozÏaÂrnõ ochrany se konajõ v kveÏtnu a prÏijõÂmacõ zkousÏky ke studiu ve vysÏsÏõ odborne sÏkole pozÏaÂrnõ ochrany se konajõ v cÏervnu, pokud rÏeditel sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany nestanovõ jinak. (6) Cizinci, ktery se hlaÂsõ ke studiu ve sÏkole pozÏaÂrnõ ochrany a ktery zõÂskal prÏedchozõ vzdeÏlaÂnõ v zahranicÏnõ sÏkole, se promõÂjõ na jeho zÏaÂdost prÏijõÂmacõ zkousÏka z cÏeskeÂho jazyka, pokud je soucÏaÂstõ prÏijõÂmacõ zkousÏky. Znalosti cÏeskeÂho jazyka u teÂto osoby se oveÏrÏõ rozhovorem s pedagogickyÂm zameÏstnancem, zpravidla ucÏitelem cÏeskeÂho jazyka, urcÏenyÂm rÏeditelem sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany, prÏi neÏmzÏ se zjisÏt'uje, zda je schopna vzdeÏlaÂvat se v cÏeskeÂm jazyce. §3 Rozhodnutõ o prÏijetõ ke studiu ve sÏkole pozÏaÂrnõ ochrany (1) PorÏadõ prÏijatyÂch a neprÏijatyÂch zÏaÂkuÊ zaÂkladnõ sÏkoly, zÏaÂkuÊ strÏednõ sÏkoly nebo jinyÂch uchazecÏuÊ a kriteÂria hodnocenõ prÏijõÂmacõ zkousÏky zverÏejnõ rÏeditel sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany v budoveÏ sÏkoly naÂsledujõÂcõ pracovnõÂ Ï editel sÏkoly poden po konaÂnõ prÏijõÂmacõ zkousÏky. R zÏaÂrnõ ochrany zasÏle zÏaÂkovi zaÂkladnõ sÏkoly, zÏaÂkovi strÏednõ sÏkoly nebo jineÂmu uchazecÏi, u nezletileÂho jeho zaÂkonneÂmu zaÂstupci, do 5 pracovnõÂch dnuÊ ode dne konaÂnõ prÏijõÂmacõ zkousÏky põÂsemne vyhotovenõ rozhodnutõ o prÏijetõ nebo neprÏijetõ ke studiu. Ï editel sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany postoupõ Mi(2) R
(4) Pokud se zÏaÂk zaÂkladnõ sÏkoly, zÏaÂk strÏednõ sÏkoly nebo jiny uchazecÏ, u nezletileÂho jeho zaÂkonny zaÂstupce, neodvola proti rozhodnutõ o neprÏijetõ ke studiu nebo nenõ prÏijat ani na odvolaÂnõÂ, vraÂtõ rÏeditel sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany prÏihlaÂsÏku vcÏetneÏ vsÏech prÏõÂloh zÏaÂku nebo jineÂmu uchazecÏi, u nezletileÂho jeho zaÂkonneÂmu zaÂstupci, jestlizÏe o to pozÏaÂdaÂ. §4 PrÏijõÂmaÂnõ ke studiu do vysÏsÏõÂch rocÏnõÂkuÊ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany (1) ZÏaÂdost o prÏijetõ do vysÏsÏõÂch rocÏnõÂkuÊ podaÂva uchazecÏ ministerstvu prostrÏednictvõÂm rÏeditele sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany, do ktere se hlaÂsõÂ. (2) TermõÂn, obsah, formu zkousÏky a rocÏnõÂk, do neÏhozÏ bude zÏaÂk nebo jiny uchazecÏ zarÏazen, urcÏõ rÏeditel sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany, do ktere se zÏaÂk nebo jiny uchazecÏ hlaÂsõÂ.  S T D RU HA  CÏ A  NIÂ Ê BEÏH STUDIA A JEHO UKONCÏOVA PRU Ï Â Ï Â Ï Â VE STREDNI SKOLE POZARNI OCHRANY SÏ k o ln õ r o k §5 (1) SÏkolnõ rok zpravidla zacÏõÂna 1. zaÂrÏõ kalendaÂrÏnõÂho roku a koncÏõ 31. srpna naÂsledujõÂcõÂho roku; cÏlenõ se na obdobõ sÏkolnõÂho vyucÏovaÂnõ a obdobõ sÏkolnõÂch praÂzdnin. Ï editel strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany muÊzÏe (2) R stanovit se souhlasem ministerstva odlisÏnou organizaci sÏkolnõÂho roku pro studium prÏi zameÏstnaÂnõ a pro dennõ studium zÏaÂkuÊ, kterÏõ jsou prÏõÂslusÏnõÂky. Obdobõ sÏkolnõÂho vyucÏovaÂnõ §6 (1) Obdobõ sÏkolnõÂho vyucÏovaÂnõ ve sÏkolnõÂm roce
4
) § 19 odst. 1 zaÂkona cÏ. 29/1984 Sb., ve zneÏnõÂ zaÂkona cÏ. 19/2000 Sb.
5
) § 27a odst. 3 zaÂkona cÏ. 29/1984 Sb., ve zneÏnõÂ zaÂkona cÏ. 138/1995 Sb.
6
) § 26 zaÂkona cÏ. 29/1984 Sb., ve zneÏnõÂ zaÂkona cÏ. 171/1990 Sb. a zaÂkona cÏ. 138/1995 Sb.
CÏaÂstka 105
SbõÂrka zaÂkonuÊ cÏ. 277 / 2001
Strana 6496
zacÏõÂna zpravidla 1. zaÂrÏõ a koncÏõ 30. cÏervna naÂsledujõÂcõÂho kalendaÂrÏnõÂho roku; cÏlenõ se na prvnõ pololetõ a druhe pololetõÂ. Prvnõ pololetõ koncÏõ zpravidla 31. ledna naÂsledujõÂcõÂho kalendaÂrÏnõÂho roku. Druhe pololetõ zacÏõÂna zpravidla 1. uÂnora a koncÏõ 30. cÏervna. (2) PrÏipadne-li zacÏaÂtek prvnõÂho pololetõ na paÂtek, zacÏõÂna vyucÏovaÂnõ naÂsledujõÂcõ pondeÏlõÂ. PrÏipadne-li konec druheÂho pololetõ na pondeÏlõÂ, koncÏõ vyucÏovaÂnõ prÏedchaÂzejõÂcõ paÂtek. Pokud je v ucÏebnõÂch plaÂnech v meÏsõÂci cÏervenci a srpnu zarÏazena odborna praxe, koncÏõ vyucÏovaÂnõ ve druheÂm pololetõ drÏõÂve, prÏed termõÂnem stanovenyÂm podle odstavce 1, o pocÏet vyucÏovacõÂch dnuÊ odpovõÂdajõÂcõÂch deÂlce odborne praxe. (3) V poslednõÂm vyucÏovacõÂm dnu kazÏdeÂho pololetõ se prÏedaÂva zÏaÂkuÊm vysveÏdcÏenõÂ. V zaÂveÏrecÏnyÂch rocÏnõÂcõÂch se prÏedaÂva zÏaÂkuÊm vysveÏdcÏenõ v poslednõÂm vyucÏovacõÂm dnu prÏed zahaÂjenõÂm maturitnõ zkousÏky . §7 Ze zaÂvazÏnyÂch duÊvoduÊ muÊzÏe rÏeditel strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany vyhlaÂsit pro zÏaÂky volne dny, a to v jednom sÏkolnõÂm roce nejvõÂce 4. §8 Obdobõ sÏkolnõÂch praÂzdnin (1) Obdobõ sÏkolnõÂch praÂzdnin tvorÏõ podzimnõ praÂzdniny, vaÂnocÏnõ praÂzdniny, pololetnõ praÂzdniny, jarnõ praÂzdniny, velikonocÏnõ praÂzdniny a hlavnõ praÂzdniny. (2) Podzimnõ praÂzdniny trvajõ 2 dny a prÏicÏlenÏujõ se ke staÂtnõÂmu svaÂtku 28. rÏõÂjna; jejich pocÏaÂtek stanovõ rÏeditel strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany pro kazÏdy sÏkolnõ rok po dohodeÏ s ministerstvem. (3) VaÂnocÏnõ praÂzdniny trvajõ od 23. prosince do 2. ledna naÂsledujõÂcõÂho kalendaÂrÏnõÂho roku vcÏetneÏ. PrÏipadne-li 23. prosinec na uÂteryÂ, zacÏõÂnajõ praÂzdniny jizÏ prÏedchaÂzejõÂcõÂm pondeÏlõÂm. JestlizÏe 3. leden prÏipadne na paÂtek, koncÏõ praÂzdniny tõÂmto paÂtkem. (4) Pololetnõ praÂzdniny trvajõ 1 den a prÏipadajõ na nejblizÏsÏõ pracovnõ den po ukoncÏenõ prvnõÂho pololetõÂ. Ï editel strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany muÊzÏe podle proR voznõÂch podmõÂnek sÏkoly prÏesunout tento den tak, aby bezprostrÏedneÏ prÏedchaÂzel nejblizÏsÏõ soboteÏ nebo navazoval na nejblizÏsÏõ nedeÏli. (5) Jarnõ praÂzdniny trvajõ 1 tyÂden a jejich termõÂn stanovõ nejpozdeÏji do konce srpna pro prÏõÂsÏtõ sÏkolnõ rok rÏeditel strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany po dohodeÏ s ministerstvem, a to v rozmezõ od prvnõÂho uÂplneÂho tyÂdne uÂnora do poslednõÂho uÂplneÂho tyÂdne brÏezna. Jarnõ praÂzdniny se nestanovõ v tyÂdnu, na ktery prÏipadnou velikonocÏnõ praÂzdniny. (6) VelikonocÏnõ praÂzdniny prÏipadajõ na cÏtvrtek a paÂtek, ktere prÏedchaÂzejõ PondeÏlõ velikonocÏnõÂmu.
(7) Hlavnõ praÂzdniny trvajõ od pocÏaÂtku cÏervence do konce srpna. (8) Na zÏaÂky dennõÂho studia, kterÏõ jsou prÏõÂslusÏnõÂky, a daÂle na zÏaÂky studia prÏi zameÏstnaÂnõ se odstavce 2, 4, 5 a 6 nevztahujõÂ. DochaÂzka do strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany §9 (1) ZÏaÂk se zuÂcÏastnÏuje vyucÏovaÂnõ pravidelneÏ a vcÏas podle stanoveneÂho rozvrhu hodin. (2) DuÊvody pro uvolneÏnõ zÏaÂka z vyucÏovaÂnõ a jeho rozsah upravuje sÏkolnõ rÏaÂd. Za nezletileÂho zÏaÂka zÏaÂda o uvolneÏnõ z vyucÏovaÂnõ a oznamuje duÊvod jeho neprÏõÂtomnosti zaÂkonny zaÂstupce zÏaÂka. § 10 Ï editel strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany muÊzÏe (1) R uvolnit zÏaÂka od uÂcÏasti na vyucÏovaÂnõ vyucÏovacõÂmu prÏedmeÏtu spojeneÂmu s teÏlesnyÂmi uÂkony na zaÂkladeÏ vyjaÂdrÏenõ osÏetrÏujõÂcõÂho leÂkarÏe. ZÏaÂk, ktery byl uvolneÏn z vyucÏovacõÂho prÏedmeÏtu na zaÂkladeÏ vyjaÂdrÏenõ osÏetrÏujõÂcõÂho leÂkarÏe, je povinen vykonat zkousÏku z tohoto prÏedmeÏtu podle odstavce 3. (2) ZÏaÂka nelze uvolnit z uÂcÏasti na vyucÏovaÂnõ na cely sÏkolnõ rok nebo jeho prÏevaÂzÏnou cÏaÂst. Ï editel strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany dlouho(3) R dobeÏ nemocneÂmu zÏaÂkovi nebo zÏaÂkovi uvolneÏneÂmu od uÂcÏasti na vyucÏovaÂnõ podle odstavce 1 umozÏnõ prÏõÂpravu a vykonaÂnõ zkousÏek v naÂhradnõÂch termõÂnech, ktere stanovõÂ. § 11 Postup do vysÏsÏõÂho rocÏnõÂku a opakovaÂnõ rocÏnõÂku (1) Do vysÏsÏõÂho rocÏnõÂku postupuje zÏaÂk, ktery na konci druheÂho pololetõ prospeÏl. (2) Do vysÏsÏõÂho rocÏnõÂku podmõÂneÏneÏ postupuje zÏaÂk, ktery nebyl klasifikovaÂn z vyucÏovacõÂho prÏedmeÏtu spojeneÂho s teÏlesnyÂmi uÂkony na zaÂkladeÏ vyjaÂdrÏenõ osÏetrÏujõÂcõÂho leÂkarÏe a ktereÂmu byl stanoven s ohledem na docÏasnou ztraÂtu zdravotnõ zpuÊsobilosti naÂhradnõ termõÂn podle § 10 odst. 3 v naÂsledujõÂcõÂm sÏkolnõÂm roce. Ï editel strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany muÊzÏe (3) R zÏaÂkovi povolit opakovaÂnõ rocÏnõÂku na jeho zÏaÂdost, u nezletileÂho na zÏaÂdost jeho zaÂkonneÂho zaÂstupce. § 12 VyÂchovna opatrÏenõ (1) VyÂchovnyÂmi opatrÏenõÂmi jsou pochvaly nebo jina oceneÏnõ a opatrÏenõ k posõÂlenõ kaÂzneÏ zÏaÂkuÊ. (2) Pochvalu nebo jine oceneÏnõ udeÏluje zÏaÂkuÊm trÏõÂdnõ ucÏitel nebo rÏeditel strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany.
CÏaÂstka 105
SbõÂrka zaÂkonuÊ cÏ. 277 / 2001
(3) Podle zaÂvazÏnosti provineÏnõ mohou byÂt zÏaÂkuÊm ulozÏena tato opatrÏenõ k posõÂlenõ jejich kaÂzneÏ: a) napomenutõ trÏõÂdnõÂm ucÏitelem, b) duÊtka trÏõÂdnõÂho ucÏitele, c) duÊtka rÏeditele sÏkoly, d) podmõÂneÏne vyloucÏenõ ze studia, nebo e) vyloucÏenõ ze studia. (4) V põÂsemneÂm rozhodnutõ o podmõÂneÏneÂm vyloucÏenõ ze studia stanovõ rÏeditel strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany zkusÏebnõ lhuÊtu, a to nejdeÂle na dobu 1 roku od doby, kdy provineÏnõ bylo zjisÏteÏno. (5) O udeÏlenõ a ulozÏenõ vyÂchovnyÂch opatrÏenõ nezletileÂmu zÏaÂkovi uveÏdomõ rÏeditel strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany zaÂkonneÂho zaÂstupce zÏaÂka. § 13 Klasifikace zÏaÂkuÊ (1) ProspeÏch zÏaÂka v jednotlivyÂch vyucÏovacõÂch prÏedmeÏtech je klasifikovaÂn teÏmito stupni: 1 ± vyÂbornyÂ, 2 ± chvalitebnyÂ, 3 ± dobryÂ, 4 ± dostatecÏnyÂ, 5 ± nedostatecÏnyÂ. (2) ChovaÂnõ zÏaÂka se klasifikuje teÏmito stupni: 1 ± velmi dobreÂ, 2 ± uspokojiveÂ, 3 ± neuspokojiveÂ. ChovaÂnõ zÏaÂka se neklasifikuje ve studiu prÏi zameÏstnaÂnõ a v naÂstavboveÂm studiu. (3) Nelze-li zÏaÂka klasifikovat v prvnõÂm pololetõ pro zaÂvazÏne objektivnõ prÏõÂcÏiny, urcÏõ rÏeditel strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany pro jeho vyzkousÏenõ naÂhradnõ termõÂn, a to zpravidla tak, aby klasifikace za prvnõ pololetõ mohla byÂt ukoncÏena nejpozdeÏji do klasifikace za druhe pololetõÂ. (4) Nelze-li zÏaÂka klasifikovat ve druheÂm pololetõ pro zaÂvazÏne objektivnõ prÏõÂcÏiny, je zÏaÂk zkousÏen a klasifikovaÂn za toto obdobõ zpravidla v poslednõÂm tyÂdnu meÏsõÂce srpna v den urcÏeny rÏeditelem strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany. (5) JestlizÏe ma zÏaÂk nebo zaÂkonny zaÂstupce zÏaÂka pochybnosti o spraÂvnosti klasifikace na konci prvnõÂho nebo druheÂho pololetõÂ, muÊzÏe do 3 pracovnõÂch dnuÊ ode dne, kdy se dozveÏdeÏl o jejõÂm vyÂsledku, pozÏaÂdat rÏeditele strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany o prÏezkousÏenõÂ; je-li vyucÏujõÂcõÂm rÏeditel strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany, muÊzÏe pozÏaÂdat o prÏezkousÏenõ zÏaÂka ministerstvo. (6) PrÏezkousÏet zÏaÂka nelze, byl-li zÏaÂk v klasifikacÏnõÂm obdobõ z vyucÏovacõÂho prÏedmeÏtu, jehozÏ klasifikace Ï editel strÏednõ je napadaÂna, jizÏ komisionaÂlneÏ zkousÏen. R sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany narÏõÂdõ komisionaÂlnõ prÏezkou-
Strana 6497
sÏenõ zÏaÂka, jestlizÏe zjistõÂ, zÏe vyucÏujõÂcõ porusÏil pravidla hodnocenõ a klasifikace. § 14 Celkove hodnocenõ zÏaÂka (1) Celkove hodnocenõ zÏaÂka na konci prvnõÂho a druheÂho pololetõ vyjadrÏuje vyÂsledky klasifikace ve vyucÏovacõÂch prÏedmeÏtech a klasifikaci chovaÂnõÂ; nezahrnuje klasifikaci v nepovinnyÂch prÏedmeÏtech. (2) ZÏaÂk je na konci prvnõÂho a druheÂho pololetõ hodnocen takto: a) prospeÏl s vyznamenaÂnõÂm, b) prospeÏl, c) neprospeÏl. (3) ZÏaÂk prospeÏl s vyznamenaÂnõÂm, nemaÂ-li v zÏaÂdneÂm vyucÏovacõÂm prÏedmeÏtu prospeÏch horsÏõ nezÏ chvalitebnyÂ, pruÊmeÏrny prospeÏch nema horsÏõ nezÏ 1,50 a jeho chovaÂnõ je velmi dobreÂ. (4) ZÏaÂk prospeÏl, nemaÂ-li v zÏaÂdneÂm vyucÏovacõÂm prÏedmeÏtu prospeÏch nedostatecÏnyÂ. (5) ZÏaÂk neprospeÏl, maÂ-li z 1 nebo võÂce vyucÏovacõÂch prÏedmeÏtuÊ prospeÏch nedostatecÏnyÂ. § 15 Opravna zkousÏka (1) ZÏaÂk, jehozÏ prospeÏch je na konci druheÂho pololetõ nedostatecÏny z 1 vyucÏovacõÂho prÏedmeÏtu, kona opravnou zkousÏku. (2) Opravnou zkousÏku kona i zÏaÂk, jehozÏ prospeÏch na konci prvnõÂho pololetõ je nedostatecÏny z 1 vyucÏovacõÂho prÏedmeÏtu, ktery se vyucÏuje pouze v prvnõÂm pololetõÂ. (3) TermõÂn opravnyÂch zkousÏek urcÏõ rÏeditel strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany tak, aby opravne zkousÏky a) podle odstavce 1 byly vykonaÂny u zÏaÂkuÊ dennõÂho studia, kterÏõ nejsou prÏõÂslusÏnõÂky, do 31. srpna; zÏaÂkovi, ktery se z vaÂzÏnyÂch duÊvoduÊ nemuÊzÏe dostavit k opravne zkousÏce ve stanoveneÂm termõÂnu, lze povolit vykonaÂnõ opravne zkousÏky zpravidla v termõÂnu do 15. zaÂrÏõ a zÏaÂkovi, ktery byl klasifikovaÂn za druhe pololetõ v poslednõÂm tyÂdnu meÏsõÂce srpna, zpravidla v termõÂnu do 15. rÏõÂjna, b) podle odstavce 1 byly vykonaÂny u zÏaÂkuÊ dennõÂho studia, kterÏõ jsou prÏõÂslusÏnõÂky, a u zÏaÂkuÊ studia prÏi zameÏstnaÂnõ do konce sÏkolnõÂho roku, nejpozdeÏji vsÏak do 6 tyÂdnuÊ po ukoncÏenõ sÏkolnõÂho roku, c) podle odstavce 2 byly vykonaÂny nejpozdeÏji do klasifikacÏnõ porady za druhe pololetõÂ. (4) ZÏaÂk, ktery se bez vaÂzÏnyÂch duÊvoduÊ k vykonaÂnõ opravne zkousÏky nedostavõÂ, je klasifikovaÂn ve vyucÏovacõÂm prÏedmeÏtu, z neÏhozÏ meÏl konat opravnou zkousÏku, stupneÏm prospeÏchu nedostatecÏnyÂ.
CÏaÂstka 105
SbõÂrka zaÂkonuÊ cÏ. 277 / 2001
Strana 6498
§ 16 KomisionaÂlnõ zkousÏka (1) KomisionaÂlnõ zkousÏku kona zÏaÂk v teÏchto prÏõÂpadech: a) konaÂ-li rozdõÂlovou zkousÏku, b) pozÏaÂdaÂ-li zÏaÂk, za nezletileÂho jeho zaÂkonny zaÂstupce, o prÏezkousÏenõ nebo konaÂ-li se prÏezkousÏenõ z podneÏtu rÏeditele strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany, c) konaÂ-li opravnou zkousÏku. (2) Komise pro komisionaÂlnõ zkousÏky je nejmeÂneÏ trÏõÂcÏlennaÂ. JejõÂm prÏedsedou je rÏeditel strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany nebo jõÂm poveÏrÏeny ucÏitel. DalsÏõÂmi cÏleny jsou zkousÏejõÂcõ ucÏitel, vyucÏujõÂcõ zÏaÂka daneÂmu vyucÏovacõÂmu prÏedmeÏtu, a prÏõÂsedõÂcõÂ, ktery ma aprobaci pro tyÂzÏ nebo prÏõÂbuzny vyucÏovacõ prÏedmeÏt nebo ma odbornou zpuÊsobilost pro problematiku, ktera odpovõÂda obsahu vyucÏovacõÂho prÏedmeÏtu. Pokud je rÏeditel strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany zaÂrovenÏ vyucÏujõÂcõÂm, jmenuje prÏedsedu komise ministerstvo. CÏleny komise jmenuje rÏeditel strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany. VyÂsledek zkousÏky vyhlaÂsõ prÏedseda verÏejneÏ v den konaÂnõ zkousÏky. § 17 Organizace vyÂchovneÏ vzdeÏlaÂvacõ cÏinnosti (1) StrÏednõ sÏkola pozÏaÂrnõ ochrany ve sve vyÂchovneÏ vzdeÏlaÂvacõ cÏinnosti zajisÏt'uje teoreticke vyucÏovaÂnõ a prakticke vyucÏovaÂnõÂ. Teoreticke vyucÏovaÂnõ a prakticke vyucÏovaÂnõ se uskutecÏnÏuje podle ucÏebnõÂch plaÂnuÊ a ucÏebnõÂch osnov.7) Ï editel strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany muÊzÏe (2) R v rozsahu stanoveneÂm v ucÏebnõÂm plaÂnu upravovat pocÏty vyucÏovacõÂch hodin jednotlivyÂch vyucÏovacõÂch prÏedmeÏtuÊ a jejich obsah. § 18 Teoreticke vyucÏovaÂnõÂ Ï editel strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany stanovõ (1) R zacÏaÂtek a konec teoretickeÂho vyucÏovaÂnõ tak, zÏe zacÏõÂna zpravidla v 8 hodin, nejdrÏõÂve v 7 hodin. UkoncÏuje se nejpozdeÏji ve 20 hodin. NejvysÏsÏõ pocÏet vyucÏovacõÂch hodin povinnyÂch prÏedmeÏtuÊ v 1 dni s polednõ prÏestaÂvkou je 9 hodin, bez polednõ prÏestaÂvky 7 hodin. (2) VyucÏovacõ hodina teoretickyÂch prÏedmeÏtuÊ trva 45 minut. Zpravidla po druhe vyucÏovacõ hodineÏ se zarÏazuje dvacetiminutova prÏestaÂvka. Mezi ostatnõ vyucÏovacõ hodiny se zarÏazuje zpravidla prÏestaÂvka desetiminutovaÂ.
(3) TrÏõÂdy se na zaÂkladeÏ prÏijõÂmacõÂho rÏõÂzenõ naplnÏujõÂ Ï editel strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrado pocÏtu 35 zÏaÂkuÊ. R ny muÊzÏe v oduÊvodneÏnyÂch prÏõÂpadech a prÏi dodrzÏenõ pedagogickyÂch, hygienickyÂch a prostorovyÂch podmõÂnek stanovit vysÏsÏõ pocÏet zÏaÂkuÊ ve trÏõÂdeÏ, zejmeÂna v prÏõÂpadeÏ prÏestupu zÏaÂka z jine strÏednõ sÏkoly, zmeÏny studijnõÂho nebo ucÏebnõÂho oboru a opakovaÂnõ rocÏnõÂku. (4) PrÏi vyucÏovaÂnõ cizõÂm jazykuÊm se trÏõÂda vzÏdy Ï editel strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany deÏlõ na skupiny. R muÊzÏe prÏi organizaci teoretickeÂho vyucÏovaÂnõ v souladu s ucÏebnõÂm plaÂnem deÏlit trÏõÂdy na skupiny. PocÏet skupin a pocÏet zÏaÂkuÊ ve skupineÏ urcÏõ podle podmõÂnek sÏkoly a charakteru vyucÏovacõÂho prÏedmeÏtu a v souladu s pozÏadavky na bezpecÏnost praÂce a ochranu zdravõ zÏaÂkuÊ. § 19 Prakticke vyucÏovaÂnõ (1) Prakticke vyucÏovaÂnõÂ8) se uskutecÏnÏuje ve strÏednõ sÏkole pozÏaÂrnõ ochrany, ve vzdeÏlaÂvacõÂch zarÏõÂzenõÂch,9) v hasicÏskyÂch zaÂchrannyÂch sborech krajuÊ nebo v jednotkaÂch hasicÏskyÂch zaÂchrannyÂch sboruÊ podnikuÊ. Ï editel strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany muÊzÏe prÏi prakR tickeÂm vyucÏovaÂnõ v souladu s ucÏebnõÂm plaÂnem deÏlit trÏõÂdy na skupiny. PocÏet skupin a pocÏet zÏaÂkuÊ ve skupineÏ urcÏõ podle podmõÂnek sÏkoly, charakteru vyucÏovaÂnõ a podmõÂnek bezpecÏnosti praÂce a ochrany zdravõ zÏaÂkuÊ. (2) VyucÏovacõ hodina prÏedmeÏtuÊ praktickeÂho vyucÏovaÂnõ trva 45 minut, s vyÂjimkou vyucÏovacõ hodiny odborne praxe, ktera trva 60 minut. (3) Pokud se prakticke vyucÏovaÂnõ uskutecÏnÏuje v hasicÏskyÂch zaÂchrannyÂch sborech krajuÊ nebo v jednotkaÂch hasicÏskyÂch zaÂchrannyÂch sboruÊ podnikuÊ, uzavrÏe s nimi rÏeditel strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany põÂsemnou dohodu, v nõÂzÏ se stanovõ zejmeÂna: a) druh cÏinnostõÂ, ktere zÏaÂci prÏi praktickeÂm vyucÏovaÂnõ budou vykonaÂvat, b) mõÂsto konaÂnõ praktickeÂho vyucÏovaÂnõÂ, c) cÏasovy rozvrh praktickeÂho vyucÏovaÂnõÂ, jeho deÂlka a den jeho zahaÂjenõÂ, d) pocÏet zÏaÂkuÊ, kterÏõ se zuÂcÏastnÏujõ praktickeÂho vyucÏovaÂnõÂ, e) pracovnõ a hygienicke podmõÂnky, ubytovacõ a stravovacõ podmõÂnky, podmõÂnky poskytovaÂnõ naÂrÏadõ a osobnõÂch ochrannyÂch pracovnõÂch prostrÏedkuÊ, f) opatrÏenõ k zajisÏteÏnõ bezpecÏnosti a ochrany zdravõ prÏi praktickeÂm vyucÏovaÂnõÂ. (4) Dozor nad praktickyÂm vyucÏovaÂnõÂm vykonaÂvaÂ
7
) § 39 zaÂkona cÏ. 29/1984 Sb., ve zneÏnõÂ zaÂkona cÏ. 138/1995 Sb.
8
) § 22 zaÂkona cÏ. 29/1984 Sb., ve zneÏnõ zaÂkona cÏ. 138/1995 Sb. ) § 2 odst. 8 zaÂkona cÏ. 238/2000 Sb. § 10 odst. 2 põÂsm. b) zaÂkona cÏ. 240/2000 Sb., o krizoveÂm rÏõÂzenõ a o zmeÏneÏ neÏkteryÂch zaÂkonuÊ (krizovy zaÂkon).
9
CÏaÂstka 105
SbõÂrka zaÂkonuÊ cÏ. 277 / 2001
Strana 6499
pedagogicky zameÏstnanec strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany.
§ 25 Studium prÏi zameÏstnaÂnõÂ
§ 20 Odborny vyÂcvik
(1) Studium prÏi zameÏstnaÂnõ se organizuje jako daÂlkove studium a externõ studium.
(1) Odborny vyÂcvik spocÏõÂva v zõÂskaÂvaÂnõ dovednostõ pro vyÂkon sluzÏby a uskutecÏnÏuje se v souladu s ucÏebnõ osnovou prÏõÂslusÏneÂho prÏedmeÏtu.
(2) Studium prÏi zameÏstnaÂnõ je urcÏene zejmeÂna uchazecÏuÊm, kterÏõ jsou v pracovneÏpraÂvnõÂm nebo obdobneÂm vztahu.
(2) V odborneÂm vyÂcviku vyucÏovacõ hodina trva 45 minut. Po kazÏdyÂch dvou vyucÏovacõÂch hodinaÂch odborneÂho vyÂcviku je prÏestaÂvka v deÂlce 10 azÏ 15 minut, anebo je mõÂsto toho nejdeÂle po 5 vyucÏovacõÂch hodinaÂch prÏestaÂvka v deÂlce 30 minut.
(3) DaÂlkove studium se organizuje v rozsahu maximaÂlneÏ 240 konzultacÏnõÂch hodin ve sÏkolnõÂm roce, formou zpravidla peÏtidennõÂch soustrÏedeÏnõÂ, nejmeÂneÏ vsÏak trÏõÂdennõÂch.
(3) Odborny vyÂcvik se organizuje ve vzdeÏlaÂvacõÂch zarÏõÂzenõÂch.9) Odborny vyÂcvik v rozsahu, ktery je stanoven ucÏebnõÂm plaÂnem, se muÊzÏe konat i v obdobõ hlavnõÂch praÂzdnin (§ 8 odst. 7). § 21 CvicÏenõ (1) CvicÏenõ se uskutecÏnÏuje jako soucÏaÂst vyucÏovacõÂch prÏedmeÏtuÊ nebo jako samostatny vyucÏovacõ prÏedmeÏt ve vzdeÏlaÂvacõÂch zarÏõÂzenõÂch.9) (2) PrÏi cvicÏenõ si zÏaÂci oveÏrÏujõ a prohlubujõ teoreticke poznatky, zõÂskaÂvajõ dovednosti pro oblast pozÏaÂrnõ ochrany i pro dalsÏõ oblasti s touto problematikou souvisejõÂcõÂ. § 22 Odborna praxe (1) Odborna praxe spocÏõÂva v souvisleÂm oveÏrÏovaÂnõ zõÂskanyÂch dovednostõ a teoretickyÂch znalostõ a uskutecÏnÏuje se ve strÏednõ sÏkole pozÏaÂrnõ ochrany, vzdeÏlaÂvacõÂch zarÏõÂzenõÂch,9) v hasicÏskyÂch zaÂchrannyÂch sborech krajuÊ nebo v hasicÏskyÂch zaÂchrannyÂch sborech podnikuÊ. (2) Odborna praxe v rozsahu, ktery je stanoven ucÏebnõÂm plaÂnem, se muÊzÏe konat i v obdobõ hlavnõÂch praÂzdnin (§ 8 odst. 7). § 23 SportovneÏ vyÂcvikove kurzy StrÏednõ sÏkola pozÏaÂrnõ ochrany organizuje pro zÏaÂky zimnõ lyzÏarÏske vyÂcvikove kursy a letnõ sportovneÏ turisticke vyÂcvikove kursy v rozsahu stanoveneÂm ucÏebnõÂmi plaÂny. § 24 PeÂcÏe o zÏaÂky v dobeÏ mimo vyucÏovaÂnõ PeÂcÏõ o zÏaÂky v dobeÏ mimo vyucÏovaÂnõ se rozumõ poskytovaÂnõ ubytovaÂnõ a stravovaÂnõ a vytvaÂrÏenõ podmõÂnek pro jejich prÏõÂpravu na vyÂuku a pomoc prÏi rozvõÂjenõ zaÂjmove cÏinnosti. Na 3 vychovatele se stanovõ zpravidla 30 ubytovanyÂch zÏaÂkuÊ.
(4) Externõ studium je samostatne studium podle individuaÂlnõÂho studijnõÂho plaÂnu, v neÏmzÏ se zÏaÂk podle pokynuÊ strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany samostatneÏ prÏipravuje ke zkousÏkaÂm. V individuaÂlnõÂm studijnõÂm plaÂnu stanovõ rÏeditel strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany pocÏet konzultacõ a termõÂny zkousÏek. Podle potrÏeby jsou soucÏaÂstõ externõÂho studia soustrÏedeÏnõ k absolvovaÂnõ prÏedmeÏtuÊ praktickeÂho vyucÏovaÂnõ stanovenyÂch ucÏebnõÂmi osnovami. PocÏet konzultacõ stanovõ rÏeditel strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany. Obsah externõÂho studia je urcÏen ucÏebnõÂm plaÂnem dennõÂho studia. § 26 NaÂstavbove studium NaÂstavbove studium organizuje strÏednõ sÏkola pozÏaÂrnõ ochrany formou dvouleteÂho dennõÂho studia nebo formou trÏõÂleteÂho studia prÏi zameÏstnaÂnõÂ. Maturitnõ zkousÏka § 27 (1) UÂcÏelem maturitnõ zkousÏky je zjistit, jak si zÏaÂci osvojili veÏdomosti a dovednosti v rozsahu ucÏiva stanoveneÂho ucÏebnõÂmi plaÂny a ucÏebnõÂmi osnovami, a proveÏrÏit jejich prÏipravenost pro vyÂkon povolaÂnõÂ, odbornyÂch cÏinnostõ nebo pro dalsÏõ studium. (2) PodmõÂnkou pro vykonaÂnõ maturitnõ zkousÏky je uÂspeÏsÏne ukoncÏenõ poslednõÂho rocÏnõÂku studia. (3) UÂstnõ maturitnõ zkousÏky se konajõ nejdrÏõÂve ve druheÂm uÂplneÂm tyÂdnu v kveÏtnu a ukoncÏõ se nejpozdeÏji 20. cÏervna. PõÂsemna praÂce z cÏeskeÂho jazyka a literatury se kona v dubnu, prakticke zkousÏky v kveÏtnu. Pokud sÏkolnõ rok nezacÏõÂna 1. zaÂrÏõÂ, stanovõ termõÂny rÏeditel strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany. (4) Maturitnõ zkousÏka je uÂstnõÂ, s vyÂjimkou põÂsemne praÂce z cÏeskeÂho jazyka a literatury a prakticke zkousÏky z odbornyÂch prÏedmeÏtuÊ. Volitelne prÏedmeÏty a odborne prÏedmeÏty, jejichzÏ ucÏivo je obsahem teoreticke zkousÏky z odbornyÂch prÏedmeÏtuÊ, stanovõ rÏeditel strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany. (5) Maturitnõ zkousÏka obsahuje zkousÏku z cÏeskeÂho jazyka a literatury, zkousÏku z volitelneÂho prÏedmeÏtu, teoretickou zkousÏku z odbornyÂch prÏedmeÏtuÊ a praktic-
Strana 6500
CÏaÂstka 105
SbõÂrka zaÂkonuÊ cÏ. 277 / 2001
kou zkousÏku z odbornyÂch prÏedmeÏtuÊ. Pojetõ a obsah teoreticke zkousÏky z odbornyÂch prÏedmeÏtuÊ a prakticke zkousÏky z odbornyÂch prÏedmeÏtuÊ stanovõ rÏeditel strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany. Praktickou zkousÏku z odbornyÂch prÏedmeÏtuÊ vykona zÏaÂk prÏed zkousÏkou z teoretickyÂch prÏedmeÏtuÊ. Teoretickou zkousÏku z odbornyÂch prÏedmeÏtuÊ lze cÏlenit na 2 samostatneÏ klasifikovane zkousÏky. (6) PrÏed zahaÂjenõÂm uÂstnõÂch zkousÏek se zÏaÂci nezuÂcÏastnÏujõ vyucÏovaÂnõ v rozsahu 5 vyucÏovacõÂch dnuÊ. Tato doba je urcÏena pro prÏõÂpravu na vykonaÂnõ maturitnõ zkousÏky. (7) TeÂmata pro maturitnõ zkousÏku stanovõ rÏeditel strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany. PrÏedmeÏty, ze kteryÂch muÊzÏe rÏeditel strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany zvolit prÏedmeÏty teoreticke zkousÏky z odbornyÂch prÏedmeÏtuÊ, jsou stanoveny v ucÏebnõÂm plaÂnu. (8) Maturitnõ zkousÏka z cÏeskeÂho jazyka a literatury je komplexnõ zkousÏka; obsahuje põÂsemnou praÂci a uÂstnõ oveÏrÏenõ jazykovyÂch a literaÂrnõÂch znalostõÂ. Pro põÂsemnou praÂci stanovõ rÏeditel strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany 4 teÂmata, z nichzÏ si zÏaÂk 1 teÂma zvolõÂ. VypracovaÂnõ põÂsemne praÂce trva nejdeÂle 240 minut. VyÂsledky põÂsemne praÂce se zÏaÂkuÊm oznaÂmõ nejpozdeÏji v den ukoncÏenõ poslednõÂho rocÏnõÂku. Pro uÂstnõ oveÏrÏenõ jazykovyÂch a literaÂrnõÂch znalostõ se stanovõ 25 ± 30 teÂmat, z nichzÏ si zÏaÂk 1 teÂma vylosuje. PrÏõÂprava trva 15 minut a uÂstnõ oveÏrÏenõ nejdeÂle 15 minut. (9) Pro jednotlive zkousÏky z volitelneÂho prÏedmeÏtu a pro samostatneÏ klasifikovane teoreticke zkousÏky z odbornyÂch prÏedmeÏtuÊ se stanovõ 25 ± 30 teÂmat; zÏaÂk si jedno teÂma vylosuje. PrÏõÂprava ke zkousÏce trva 15 minut; je-li soucÏaÂstõ zkousÏky graficke rÏesÏenõÂ, muÊzÏe prÏedseda zkusÏebnõ komise tuto dobu prodlouzÏit o dalsÏõÂch 15 minut. KazÏda zkousÏka trva nejdeÂle 15 minut. Pokud se teoreticka zkousÏka z odbornyÂch prÏedmeÏtuÊ necÏlenõ na 2 samostatneÏ klasifikovane zkousÏky, trva prÏõÂprava ke zkousÏce 30 minut a zkousÏka trva nejdeÂle 30 minut. (10) Pro praktickou zkousÏku z odbornyÂch prÏedmeÏtuÊ se stanovõ podle charakteru studijnõÂho oboru nebo studia nejmeÂneÏ 3 a nejvõÂce 30 teÂmat, z nichzÏ si zÏaÂk 1 teÂma vylosuje. Praktickou zkousÏku z odbornyÂch prÏedmeÏtuÊ kona zÏaÂk zpravidla 2 dny, v 1 dni trva prakticka zkousÏka z odbornyÂch prÏedmeÏtuÊ nejdeÂle 7 hodin. (11) ZÏaÂk poslednõÂho rocÏnõÂku oznaÂmõ põÂsemneÏ do konce prosince trÏõÂdnõÂmu ucÏiteli, ktery z volitelnyÂch prÏedmeÏtuÊ maturitnõ zkousÏky si zvolil. JestlizÏe zÏaÂk ve stanoveneÂm termõÂnu neoznaÂmõÂ, ktery prÏedmeÏt si zvolil, urcÏõ mu tento prÏedmeÏt trÏõÂdnõ ucÏitel. (12) ZÏaÂk poslednõÂho rocÏnõÂku, ktery chce konat dobrovolneÏ maturitnõ zkousÏku z dalsÏõÂho vyucÏovacõÂho prÏedmeÏtu, oznaÂmõ põÂsemneÏ trÏõÂdnõÂmu ucÏiteli do konce prosince prÏedmeÏt, ktery si zvolil. ZÏaÂk muÊzÏe konat se souhlasem rÏeditele strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany do-
brovolneÏ uÂstnõ maturitnõ zkousÏku z 1 dalsÏõÂho vyucÏovacõÂho prÏedmeÏtu zarÏazeneÂho v ucÏebnõÂm plaÂnu prÏõÂslusÏneÂho studijnõÂho oboru, a to nejpozdeÏji do 2 let po vykonaÂnõ maturitnõ zkousÏky. (13) Z cizõÂho jazyka muÊzÏe zÏaÂk konat maturitnõ zkousÏku, pokud jeho celkova hodinova dotace v ucÏebnõÂch plaÂnech dennõÂho studia cÏinila nejmeÂneÏ 12 hodin. Celkova hodinova dotace je soucÏet tyÂdennõÂch hodinovyÂch dotacõ vsÏech rocÏnõÂkuÊ prÏõÂslusÏneÂho studia. Hodiny povinnyÂch i nepovinnyÂch prÏedmeÏtuÊ, ktere zÏaÂk absolvoval, se mohou scÏõÂtat. (14) ZÏaÂkuÊm, kterÏõ prÏestoupili do trÏetõÂho nebo cÏtvrteÂho rocÏnõÂku sÏkoly s cÏeskyÂm vyucÏovacõÂm jazykem ze sÏkoly s jinyÂm vyucÏovacõÂm jazykem, a cizincuÊm se promõÂjõ zpracovaÂnõ põÂsemne praÂce z cÏeskeÂho jazyka a literatury. § 28 (1) NedostavõÂ-li se zÏaÂk k maturitnõ zkousÏce nebo k opravne maturitnõ zkousÏce (§ 30) pro vaÂzÏne duÊvody, je povinen se nejpozdeÏji do 3 pracovnõÂch dnuÊ ode dne konaÂnõ zkousÏky omluvit prÏedsedovi zkusÏebnõ komise nebo rÏediteli strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany. NedodrzÏenõ stanovene lhuÊty muÊzÏe v zaÂvazÏnyÂch prÏõÂpadech zkusÏebnõ komise prominout. ZaÂvazÏnost duÊvoduÊ, pro neÏzÏ se zÏaÂk ke zkousÏce nedostavil, posuzujõ staÂlõ cÏlenove zkusÏebnõ komise. UznaÂ-li zkusÏebnõ komise omluvu Ï editel zÏaÂka, povolõ mu odklad maturitnõ zkousÏky. R strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany urcÏõ zÏaÂkovi naÂhradnõ termõÂn maturitnõ zkousÏky. JestlizÏe se zÏaÂk bez omluvy nedostavil k maturitnõ zkousÏce nebo jestlizÏe mu omluva nebyla uznaÂna, nepovolõ zkusÏebnõ komise odklad maturitnõ zkousÏky a posuzuje zÏaÂka, jako by u zkousÏky neprospeÏl. (2) ZÏaÂk muÊzÏe konat maturitnõ zkousÏku nejpozdeÏji do 2 let od doby, kdy meÏl ukoncÏit rÏaÂdneÏ studium. (3) PocÏõÂnaÂ-li si zÏaÂk prÏi maturitnõ zkousÏce nedovolenyÂm zpuÊsobem, prÏerusÏõ prÏedseda zkusÏebnõ komise nebo ucÏitel konajõÂcõ dozor jeho zkousÏku. Po poradeÏ komise sdeÏlõ prÏedseda zÏaÂkovi, zda muÊzÏe ve zkousÏce pokracÏovat, anebo zda bude pozvaÂn k opravne maturitnõ zkousÏce v nejblizÏsÏõÂm zkusÏebnõÂm obdobõÂ. (4) ZÏaÂk, ktery jizÏ drÏõÂve zõÂskal uÂplne strÏednõ vzdeÏlaÂnõ nebo uÂplne strÏednõ odborne vzdeÏlaÂnõÂ, maturitnõ zkousÏku z cÏeskeÂho jazyka a literatury nekonaÂ. Nekona take maturitnõ zkousÏku z prÏedmeÏtu, ze ktereÂho jizÏ maturitnõ zkousÏku vykonal v prÏedchozõÂm studiu, pokud obsah prÏedmeÏtu v prÏedchozõÂm studiu odpovõÂda obsahu prÏedmeÏtu maturitnõ zkousÏky. O nekonaÂnõ teÂto zkousÏky rozhodne rÏeditel sÏkoly. (5) Maturitnõ zkousÏky se konajõ ve strÏednõ sÏkole pozÏaÂrnõ ochrany, kterou zÏaÂci navsÏteÏvovali, s vyÂjimkou prakticke zkousÏky, ktera se muÊzÏe konat ve vzdeÏlaÂvacõÂm zarÏõÂzenõÂ.9)
CÏaÂstka 105
SbõÂrka zaÂkonuÊ cÏ. 277 / 2001
(6) Maturitnõ zkousÏky jsou verÏejne s vyÂjimkou jednaÂnõ zkusÏebnõ komise o hodnocenõ zÏaÂka a s vyÂjimkou teÏch cÏaÂstõ zkousÏek, kde je to z duÊvoduÊ ochrany zdravõ a bezpecÏnosti prÏi praÂci vyloucÏeneÂ. (7) Maturitnõ zkousÏky mohou byÂt individuaÂlnõ nebo skupinoveÂ. ZÏaÂci prÏi nich mohou pouzÏõÂvat pomuÊcky povolene v zadaÂnõ teÂmatu praÂce. (8) PrÏi uÂstnõ maturitnõ zkousÏce nelze v 1 dni losovat dvakraÂt stejne teÂma. Pokud bude stejne teÂma vylosovaÂno v neÏktereÂm naÂsledujõÂcõÂm dnu podruheÂ, teÂma se vyrÏadõÂ. (9) Pro uÂcÏel prakticke zkousÏky se za 1 hodinu povazÏuje doba 60 minut. (10) ZÏaÂku, ktery uÂspeÏsÏneÏ vykonal maturitnõ zkousÏku, se vyda vysveÏdcÏenõ o maturitnõ zkousÏce. VysveÏdcÏenõ o maturitnõ zkousÏce ma datum ukoncÏenõ zkousÏky zÏaÂka a vyda se zÏaÂkovi nejpozdeÏji do 7 pracovnõÂch dnuÊ od zaÂveÏrecÏne porady zkusÏebnõ komise. § 29 Klasifikace a hodnocenõ maturitnõ zkousÏky (1) Klasifikace zÏaÂka prÏi maturitnõ zkousÏce na naÂvrh jednotlivyÂch zkousÏejõÂcõÂch schvaluje zkusÏebnõ komise hlasovaÂnõÂm. Je-li soucÏaÂstõ zkousÏky põÂsemna praÂce, prÏihlõÂzÏõ se v naÂvrhu vyÂsledneÂho prospeÏchu zkousÏky k jejõÂmu hodnocenõÂ. PrÏi rovnosti hlasuÊ je rozhodujõÂcõ hlas prÏedsedy zkusÏebnõ komise. (2) Do celkoveÂho hodnocenõ se zapocÏõÂtaÂva klasifikace z jednotlivyÂch zkousÏek. (3) Maturitnõ zkousÏku celkoveÏ hodnotõ zkusÏebnõ komise podle stupnice: a) prospeÏl s vyznamenaÂnõÂm, jestlizÏe zÏaÂk nema u maturitnõ zkousÏky z jednotlivyÂch zkousÏek vyÂsledny stupenÏ prospeÏchu horsÏõ nezÏ chvalitebny a jeho pruÊmeÏrny prospeÏch nenõ horsÏõ nezÏ 1,50, b) prospeÏl, jestlizÏe zÏaÂk nema u maturitnõ zkousÏky z jednotlivyÂch zkousÏek stupenÏ prospeÏchu horsÏõ nezÏ dostatecÏnyÂ, c) neprospeÏl, jestlizÏe zÏaÂk ma u maturitnõ zkousÏky z neÏktere zkousÏky stupenÏ prospeÏchu nedostatecÏnyÂ. (4) Do celkoveÂho hodnocenõ maturitnõ zkousÏky se nezapocÏõÂtaÂva prospeÏch z prÏedmeÏtu, z neÏhozÏ zÏaÂk kona dobrovolnou maturitnõ zkousÏku. (5) Celkove hodnocenõ maturitnõ zkousÏky vcÏetneÏ hodnocenõ z jednotlivyÂch zkousÏek oznaÂmõ zÏaÂkovi prÏedseda zkusÏebnõ komise ve dni, ve ktereÂm zÏaÂk tuto zkousÏku ukoncÏil. § 30 Opravna maturitnõ zkousÏka (1) JestlizÏe
byl
zÏaÂk
u
maturitnõÂ
zkousÏky
Strana 6501
z 1 zkousÏky klasifikovaÂn stupneÏm 5 ± nedostatecÏnyÂ, kona opravnou maturitnõ zkousÏku z tohoto prÏedmeÏtu zpravidla v zaÂrÏõ v prÏõÂsÏtõÂm sÏkolnõÂm roce. (2) JestlizÏe byl zÏaÂk u maturitnõ zkousÏky klasifikovaÂn nejmeÂneÏ ze 2 zkousÏek stupneÏm 5 ± nedostatecÏny nebo neprospeÏl u opravne zkousÏky, muÊzÏe opakovat celou maturitnõ zkousÏku v prÏõÂsÏtõÂm roce v termõÂnu stanoveneÂm rÏeditelem strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany. (3) PõÂsemna praÂce z cÏeskeÂho jazyka a literatury se v prÏõÂpadeÏ konaÂnõ opravne maturitnõ zkousÏky z prÏedmeÏtu opakuje pouze v tom prÏõÂpadeÏ, byla-li klasifikovaÂna stupneÏm nedostatecÏnyÂ. (4) Celou maturitnõ zkousÏku muÊzÏe zÏaÂk opakovat pouze jedenkraÂt. § 31 ZkusÏebnõ komise (1) Maturitnõ zkousÏka se kona prÏed zkusÏebnõ komisõÂ. K maturitnõ zkousÏce muÊzÏe byÂt prÏizvaÂn odbornõÂk z praxe. (2) ZkusÏebnõ komise ma staÂle cÏleny a dalsÏõ cÏleny. StaÂlyÂmi cÏleny jsou prÏedseda, mõÂstoprÏedseda a trÏõÂdnõ ucÏitel. (3) DalsÏõÂmi cÏleny komise jsou a) ucÏitel prÏõÂslusÏneÂho prÏedmeÏtu a prÏõÂsedõÂcõÂ, b) zameÏstnanec zabezpecÏujõÂcõ vyÂuku zÏaÂka na pracovisÏti praktickeÂho vyucÏovaÂnõ v prÏõÂpadeÏ, kdy odborny vyÂcvik je zabezpecÏovaÂn ve vzdeÏlaÂvacõÂch zarÏõÂzenõÂch.9) (4) PrÏedsedu zkusÏebnõ komise jmenuje a odvolaÂva ministerstvo po dohodeÏ se zameÏstnavatelem navrhovaneÂho prÏedsedy. PrÏedseda je jmenovaÂn zpravidla do konce brÏezna kazÏdeÂho sÏkolnõÂho roku. PrÏedsedou zkusÏebnõ komise je jmenovaÂn zkusÏeny zameÏstnanec s pozÏadovanou odbornou zpuÊsobilostõ a nejmeÂneÏ peÏtiletou praxõ v oboru. Funkce prÏedsedy zkusÏebnõ komise je funkcõ cÏestnou. PrÏi opravnyÂch zkousÏkaÂch a prÏi zkousÏkaÂch v naÂhradnõÂm termõÂnu je prÏedsedou zkusÏebnõ komise rÏeditel strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany, ve ktere se zkousÏky konajõÂ, poprÏõÂpadeÏ jõÂm poveÏrÏeny zaÂstupce. (5) MõÂstoprÏedsedu a dalsÏõ cÏleny zkusÏebnõ komise jmenuje a odvolaÂva rÏeditel strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany, ve ktere se zkousÏky konajõÂ, z pedagogickyÂch zameÏstnancuÊ nebo z osob s odbornou zpuÊsobilostõ pro prÏõÂslusÏny obor. MõÂstoprÏedseda a dalsÏõ cÏlenove zkusÏebnõ komise jsou jmenovaÂni zpravidla do 15. dubna kazÏdeÂho sÏkolnõÂho roku. MõÂstoprÏedsedou zkusÏebnõ komise je jmenovaÂn pedagogicky zameÏstnanec prÏõÂslusÏne sÏkoly nejmeÂneÏ s peÏtiletou pedagogickou praxõÂ. (6) JestlizÏe ma zÏaÂk pochybnosti o spraÂvnosti postupu zkusÏebnõ komise prÏi zkousÏce, muÊzÏe do 3 pracovnõÂch dnuÊ ode dne, kdy se dozveÏdeÏl o jejõÂm vyÂsledku, pozÏaÂdat ministerstvo o prÏezkousÏenõÂ. ProkaÂzÏe-li se ne-
objektivnost zkusÏebnõ komise, jmenuje novou zkusÏebnõ komisi ministerstvo. (7) PrÏedseda zkusÏebnõ komise rÏõÂdõ praÂci komise, kontroluje prÏipravenost zkousÏek, hodnotõ uÂrovenÏ a klasifikaci maturitnõ zkousÏky. OdpovõÂda za rÏaÂdny pruÊbeÏh zkousÏky a klasifikaci. (8) NemuÊzÏe-li prÏedseda zkusÏebnõ komise kraÂtkodobeÏ vykonaÂvat svou funkci, prÏejõÂma jeho funkci mõÂstoprÏedseda. (9) Pokud byl ke zkousÏce prÏizvaÂn odbornõÂk z praxe, muÊzÏe klaÂst zÏaÂkovi otaÂzky; nepodõÂlõ se vsÏak na jeho hodnocenõÂ. (10) CÏlenuÊm zkusÏebnõ komise, kterÏõ vykonaÂvajõ svoji funkci mimo obec sveÂho pracovisÏteÏ nebo mõÂsta trvaleÂho pobytu, se poskytuje naÂhrada cestovnõÂch vyÂdajuÊ podle zvlaÂsÏtnõÂho praÂvnõÂho prÏedpisu.10)  ST T R Ï ETI CÏ A  NIÂ Ê BEÏH STUDIA A JEHO UKONCÏOVA PRU  RNI VE VYSÏSÏI ODBORNE SÏKOLE POZÏA OCHRANY § 32 ÏSkolnõ rok (1) Studium ve vysÏsÏõ odborne sÏkole11) pozÏaÂrnõ ochrany se uskutecÏnÏuje v pruÊbeÏhu sÏkolnõÂho roku ve 2 obdobõÂch. Zimnõ obdobõ trva od 1. zaÂrÏõ do 31. ledna, letnõ obdobõ trva od 1. uÂnora do 31. srpna. Obdobõ sÏkolnõÂho vyucÏovaÂnõ ve sÏkolnõÂm roce trva 40 tyÂdnuÊ, z toho je 32 tyÂdnuÊ sÏkolnõ vyÂuky, 6 tyÂdnuÊ je urcÏeno k zõÂskaÂnõ klasifikace v rÏaÂdneÂm termõÂnu a 2 tyÂdny tvorÏõ cÏasovou rezervu. (2) KazÏda cÏaÂst sÏkolnõÂho roku se sestaÂva z obdobõ vyÂuky a zkousÏek a z obdobõ praÂzdnin (§ 8 odst. 3 a 7). (3) SÏkolnõ vyÂuka v poslednõÂch 6 kalendaÂrÏnõÂch meÏsõÂcõÂch prÏed absolutoriem trva nejmeÂneÏ 12 tyÂdnuÊ. § 33 Organizace vzdeÏlaÂvaÂnõ (1) Teoreticka prÏõÂprava, ktera zahrnuje vsÏeobecne vzdeÏlaÂvaÂnõ a specificke odborne vzdeÏlaÂvaÂnõÂ, se uskutecÏnÏuje v teoretickeÂm vyucÏovaÂnõÂ. Prakticka prÏõÂprava se uskutecÏnÏuje formou praktickeÂho vyucÏovaÂnõ ve vysÏsÏõ odborne sÏkole pozÏaÂrnõ ochrany a formou odborne praxe v hasicÏskyÂch zaÂchrannyÂch sborech krajuÊ nebo v krajskyÂch uÂrÏadech.
10
CÏaÂstka 105
SbõÂrka zaÂkonuÊ cÏ. 277 / 2001
Strana 6502
(2) VyucÏovacõ hodina prÏedmeÏtuÊ v teoretickeÂm a praktickeÂm vyucÏovaÂnõ trva 45 minut a vyucÏovacõ hodina prÏi odborne praxi trva 60 minut. (3) Odbornou praxi lze provaÂdeÏt po dnech, prÏõÂpadneÏ ji spojovat do tyÂdnuÊ v rozsahu uvedeneÂm v ucÏebnõÂm plaÂnu. § 34 (1) UchazecÏ, ktery byl prÏijat ke studiu ve vysÏsÏõ odborne sÏkole pozÏaÂrnõ ochrany, se staÂva jejõÂm zÏaÂkem dnem zaÂpisu. UchazecÏi se zapisujõ ve lhuÊteÏ stanovene vysÏsÏõ odbornou sÏkolou pozÏaÂrnõ ochrany, nejpozdeÏji vsÏak do 30. zaÂrÏõÂ, pokud sÏkolnõ rok zacÏõÂna zimnõÂm obdobõÂm, nebo do 28. uÂnora, pokud sÏkolnõ rok zacÏõÂna letnõÂm obdobõÂm. (2) Dokladem o vzdeÏlaÂvaÂnõ ve vysÏsÏõ odborne sÏkole pozÏaÂrnõ ochrany je vyÂkaz o studiu. Do vyÂkazu o studiu ve vysÏsÏõ odborne sÏkole pozÏaÂrnõ ochrany se zapisujõ prÏedmeÏty zvoleneÂho oboru vzdeÏlaÂnõ vysÏsÏõ odborne sÏkoly a vyÂsledky hodnocenõ zÏaÂka. UÂcÏast ve vyucÏovaÂnõ § 35 (1) ZÏaÂk vysÏsÏõ odborne sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany se zuÂcÏastnÏuje vyucÏovaÂnõ pravidelneÏ a vcÏas podle stanoveneÂho rozvrhu hodin. (2) DuÊvody pro uvolneÏnõ zÏaÂka z vyucÏovaÂnõ a jeho rozsah upravuje sÏkolnõ rÏaÂd. (3) Z uÂcÏasti na prakticke prÏõÂpraveÏ muÊzÏe byÂt zÏaÂk uvolneÏn po posouzenõ dokladuÊ o pracovnõ cÏinnosti a zõÂskane odborne praxi, a to nejvyÂsÏe z poloviny celkoveÂho pocÏtu vyucÏovacõÂch hodin prakticke prÏõÂpravy. § 36 (1) ZÏaÂk je hodnocen vzÏdy za obdobõ (§ 32 odst. 1). ZaÂsady hodnocenõ stanovõ vysÏsÏõ odborna sÏkola pozÏaÂrnõ ochrany v klasifikacÏnõÂm rÏaÂdu. PrÏedmeÏty, z nichzÏ je trÏeba vykonat zkousÏku, a prÏedmeÏty, z nichzÏ je zÏaÂk hodnocen jinyÂm zpuÊsobem, stanovõ ucÏebnõ plaÂn. ZkousÏky je mozÏne opakovat dvakraÂt. (2) V prÏõÂpadeÏ, zÏe nelze zÏaÂka hodnotit ze zaÂvazÏnyÂch duÊvoduÊ, urcÏõ rÏeditel vysÏsÏõ odborne sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany termõÂn, do ktereÂho lze hodnocenõ ukoncÏit. Hodnocenõ lze ukoncÏit nejpozdeÏji do konce naÂsledujõÂcõÂho obdobõÂ. § 37 Postup do vysÏsÏõÂho rocÏnõÂku a opakovaÂnõ rocÏnõÂku (1) Do vysÏsÏõÂho rocÏnõÂku postupuje zÏaÂk, kteryÂ
) ZaÂkon cÏ. 119/1992 Sb., o cestovnõÂch naÂhradaÂch, ve zneÏnõÂ zaÂkona cÏ. 44/1994 Sb., zaÂkona cÏ. 125/1998 Sb., zaÂkona cÏ. 36/2000 Sb., zaÂkona cÏ. 132/2000 Sb. a zaÂkona cÏ. 220/2000 Sb. 11 ) § 27a zaÂkona cÏ. 29/1984 Sb., ve zneÏnõÂ zaÂkona cÏ. 138/1995 Sb.
CÏaÂstka 105
SbõÂrka zaÂkonuÊ cÏ. 277 / 2001
uÂspeÏsÏneÏ vykonal zkousÏky z prÏedmeÏtuÊ stanovenyÂch ucÏebnõÂm plaÂnem a splnil podmõÂnky hodnocenõ z ostatnõÂch prÏedmeÏtuÊ za zimnõ a letnõ obdobõÂ. Ï editel vysÏsÏõ odborne sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany (2) R muÊzÏe na zÏaÂdost zÏaÂka povolit opakovaÂnõ rocÏnõÂku. § 38 Studium prÏi zameÏstnaÂnõ (1) Studium prÏi zameÏstnaÂnõ se organizuje jako daÂlkove studium nebo externõ studium. (2) DaÂlkove studium se organizuje v rozsahu maximaÂlneÏ 280 hodin ve sÏkolnõÂm roce, zpravidla formou peÏtidennõÂch soustrÏedeÏnõÂ, nejmeÂneÏ vsÏak trÏõÂdennõÂch. (3) Externõ studium je samostatne studium podle individuaÂlnõÂho studijnõÂho plaÂnu, v neÏmzÏ se zÏaÂk podle pokynuÊ vysÏsÏõ odborne sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany samostatneÏ prÏipravuje ke zkousÏkaÂm. V individuaÂlnõÂm studijnõÂm plaÂnu stanovõ rÏeditel vysÏsÏõ odborne sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany pocÏet konzultacõ a termõÂny zkousÏek. Obsah externõÂho studia je urcÏen ucÏebnõÂm plaÂnem dennõÂho studia. (4) Podle potrÏeby jsou soucÏaÂstõ studia soustrÏedeÏnõ k absolvovaÂnõ prÏedmeÏtuÊ praktickeÂho vyucÏovaÂnõ v rozsahu uvedeneÂm v ucÏebnõÂm plaÂnu. § 39 UkoncÏovaÂnõ studia absolutoriem (1) TermõÂny konaÂnõ absolutoria stanovõ rÏeditel vysÏsÏõ odborne sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany podle deÂlky studia v obdobõ od 2. do 31. ledna, od 1. do 30. cÏervna a od 1. do 30. zaÂrÏõÂ. (2) PrÏed zahaÂjenõÂm absolutoria nemajõ zÏaÂci vyucÏovaÂnõ v rozsahu 10 po sobeÏ naÂsledujõÂcõÂch pracovnõÂch dnuÊ.
Strana 6503
absolutoria. JestlizÏe se zÏaÂk bez omluvy nedostavil ke zkousÏce nebo jestlizÏe mu omluva nebyla uznaÂna, nepovolõ zkusÏebnõ komise odklad absolutoria a posuzuje zÏaÂka, jako by u absolutoria neprospeÏl. (6) PrÏi konaÂnõ zkousÏek v naÂhradnõÂm termõÂnu nebo prÏi opakovaÂnõ absolutoria je slozÏenõ zkusÏebnõ komise stejne jako v rÏaÂdneÂm termõÂnu. Pokud nenõ mozÏne z vaÂzÏnyÂch duÊvoduÊ stejne slozÏenõ komise zajistit, stanovõ se nova zkusÏebnõ komise. (7) ZÏaÂk muÊzÏe vykonat absolutorium nejpozdeÏji do 2 let od doby, kdy uÂspeÏsÏneÏ ukoncÏil poslednõ rocÏnõÂk studia. (8) Absolutorium je verÏejneÂ, s vyÂjimkou jednaÂnõ zkusÏebnõ komise o hodnocenõ zÏaÂka a s vyÂjimkou teÏch cÏaÂstõ zkousÏek, kde je to z duÊvoduÊ ochrany zdravõ a bezpecÏnosti prÏi praÂci vyloucÏeneÂ. Skladba a pocÏet odbornyÂch prÏedmeÏtuÊ, z nichzÏ se kona teoreticka zkousÏka, jsou stanoveny v ucÏebnõÂm plaÂnu. SoucÏaÂstõ obhajoby absolventske praÂce muÊzÏe byÂt oveÏrÏenõ praktickyÂch dovednostõÂ, pokud to vyplyÂva z ucÏebnõÂch dokumentuÊ nebo ze zadaÂnõ absolventske praÂce. TeÂma absolventske praÂce je stanoveno zÏaÂkovi nejpozdeÏji 6 meÏsõÂcuÊ prÏed konaÂnõÂm absolutoria. (9) PrÏõÂprava na obhajobu absolventske praÂce, na teoretickou zkousÏku z odbornyÂch prÏedmeÏtuÊ nebo zkousÏku z cizõÂho jazyka trva 15 azÏ 20 minut. Obhajoba absolventske praÂce trva nejvyÂsÏe 15 minut. Pokud je soucÏaÂstõ obhajoby absolventske praÂce oveÏrÏenõ praktickyÂch dovednostõÂ, trva obhajoba absolventske praÂce nejvyÂsÏe 60 minut. Teoreticka zkousÏka z odbornyÂch prÏedmeÏtuÊ trva nejvyÂsÏe 30 minut, zkousÏka z cizõÂho jazyka trva nejvyÂsÏe 15 minut. ZkousÏky nebo obhajoba mohou byÂt individuaÂlnõ nebo skupinoveÂ. § 40 ZkusÏebnõ komise
(3) Absolventska praÂce, ktera je soucÏaÂstõ absolutoria, muÊzÏe byÂt zpracovaÂna a obhajovaÂna spolecÏneÏ neÏkolika zÏaÂky. Absolventska praÂce muÊzÏe obsahovat teÂzÏ cÏaÂst oveÏrÏujõÂcõ prakticke dovednosti.
(1) PrÏedseda zkusÏebnõÂ komise je jmenovaÂn do konce brÏezna, koncÏõÂ-li studium v letnõÂm obdobõÂ, nebo do konce zaÂrÏõÂ, koncÏõÂ-li studium zimnõÂm obdobõÂm, kazÏdeÂho sÏkolnõÂho roku.
(4) NeuspeÏl-li zÏaÂk prÏi absolutoriu, muÊzÏe opakovat absolutorium do 3 meÏsõÂcuÊ ode dne konaÂnõ absolutoria, u neÏhozÏ neuspeÏl. TermõÂn opravne zkousÏky nebo obhajoby urcÏõ rÏeditel vysÏsÏõ odborne sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany.
(2) MõÂstoprÏedseda a dalsÏõ cÏlenove zkusÏebnõ komise jsou jmenovaÂni z rÏad pedagogickyÂch zameÏstnancuÊ, zpravidla do 15. dubna, koncÏõÂ-li studium v letnõÂm obdobõÂ, nebo do 15. rÏõÂjna, koncÏõÂ-li studium v zimnõÂm obdobõÂ, kazÏdeÂho sÏkolnõÂho roku. MõÂstoprÏedsedou zkusÏebnõ komise je jmenovaÂn pedagogicky zameÏstnanec prÏõÂslusÏne sÏkoly nejmeÂneÏ s peÏtiletou pedagogickou praxõÂ.
(5) NedostavõÂ-li se zÏaÂk k absolutoriu nebo k opravne zkousÏce (daÂle jen ¹absolutoriumª) pro vaÂzÏne duÊvody, je povinen se nejpozdeÏji do 3 pracovnõÂch dnuÊ ode dne konaÂnõ absolutoria omluvit prÏedsedovi zkusÏebnõ komise nebo rÏediteli vysÏsÏõ odborne sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany. ZaÂvazÏnost duÊvoduÊ, pro neÏzÏ se zÏaÂk k absolutoriu nedostavil, posuzujõ staÂlõ cÏlenove zkusÏebnõ komise. UznaÂ-li zkusÏebnõ komise omluvu zÏaÂka, povolõ zkuÏ editel vysÏsÏõ odborne sÏebnõ komise odklad zkousÏky. R sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany urcÏõ zÏaÂkovi naÂhradnõ termõÂn
(3) PrÏedseda zkusÏebnõ komise rÏõÂdõ praÂci komise, kontroluje prÏipravenost a pruÊbeÏh absolutoria. OdpovõÂda za rÏaÂdny pruÊbeÏh absolutoria a klasifikaci. V prÏõÂpadeÏ neprÏõÂtomnosti prÏedsedy zkusÏebnõ komise zastaÂva jeho funkci mõÂstoprÏedseda. (4) JestlizÏe ma zÏaÂk pochybnosti o spraÂvnosti po-
CÏaÂstka 105
SbõÂrka zaÂkonuÊ cÏ. 277 / 2001
Strana 6504
stupu zkusÏebnõ komise prÏi zkousÏce, muÊzÏe do 3 pracovnõÂch dnuÊ ode dne, kdy se dozveÏdeÏl o jejõÂm vyÂsledku, pozÏaÂdat ministerstvo o prÏezkousÏenõÂ. ProkaÂzÏe-li se neobjektivnost zkusÏebnõ komise, jmenuje novou zkusÏebnõ komisi ministerstvo. (5) CÏlenuÊm zkusÏebnõ komise, kterÏõ vykonaÂvajõ svoji funkci mimo obec sveÂho pracovisÏteÏ nebo bydlisÏteÏ, se poskytuje naÂhrada cestovnõÂch vyÂdajuÊ podle zvlaÂsÏtnõÂho praÂvnõÂho prÏedpisu.10) § 41 Klasifikace a hodnocenõ prÏi absolutoriu (1) Klasifikace obhajoby absolventske praÂce, teoreticke zkousÏky z odbornyÂch prÏedmeÏtuÊ a zkousÏky z cizõÂho jazyka se provaÂdõ prÏi absolutoriu podle stupnice prospeÏchu: 1 ± vyÂborneÏ 2 ± velmi dobrÏe 3 ± dobrÏe 4 ± nevyhoveÏl. (2) Klasifikaci zÏaÂka navrhujõ jednotlivõ zkousÏejõÂcõÂ, u absolventske praÂce jejõ vedoucõÂ, a to na zaÂkladeÏ põÂsemneÏ zpracovaneÂho oponentnõÂho posudku a pruÊbeÏhu obhajoby absolventske praÂce. (3) Do celkoveÂho hodnocenõ absolutoria se zapocÏõÂtaÂva klasifikace teoreticke zkousÏky z odbornyÂch prÏedmeÏtuÊ, obhajoby absolventske praÂce a zkousÏky z cizõÂho jazyka. Celkove hodnocenõ absolutoria provaÂdõ zkusÏebnõ komise podle stupnice: a) prospeÏl s vyznamenaÂnõÂm, jestlizÏe zÏaÂk nema v klasifikaci podle odstavce 1 stupenÏ prospeÏchu horsÏõ nezÏ 2 ± velmi dobrÏe a pruÊmeÏrny prospeÏch zÏaÂka prÏi absolutoriu nenõ horsÏõ nezÏ 1,50, b) prospeÏl, jestlizÏe zÏaÂk nema v jednotlivyÂch cÏaÂstech absolutoria klasifikaci podle odstavce 1 stupenÏ prospeÏchu horsÏõ nezÏ 3 ± dobrÏe, c) neprospeÏl, jestlizÏe zÏaÂk ma v neÏktere cÏaÂsti absolutoria klasifikaci podle odstavce 1 stupenÏ prospeÏchu 4 ± nevyhoveÏl. (4) Celkove hodnocenõ absolutoria, vcÏetneÏ hodnocenõ jeho jednotlivyÂch cÏaÂstõÂ, oznaÂmõ zÏaÂkovi prÏedseda zkusÏebnõ komise ve dni, ve ktereÂm zÏaÂk absolutorium vykonal.  ST CÏ T V RTA  CÏ A FINANCÏNI A HMOTNE ZABEZPECÏENI FinancÏnõ zabezpecÏenõ § 42 FinancÏnõÂm zabezpecÏenõÂm se rozumõ a) prospeÏchove stipendium, b) podpuÊrne stipendium, a c) jednoraÂzova odmeÏna.
§ 43 (1) ProspeÏchove stipendium muÊzÏe prÏiznat rÏeditel strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany teÏm zÏaÂkuÊm dennõÂho studia, kterÏõ dosaÂhli studijnõÂch vyÂsledkuÊ do pruÊmeÏru 1,6 vcÏetneÏ, a to ve vyÂsÏi od 300 do 1 000 KcÏ meÏsõÂcÏneÏ po ukoncÏenõ prvnõÂho azÏ trÏetõÂho rocÏnõÂku. ProspeÏchove stipendium se vyplaÂcõ po cely sÏkolnõ rok (§ 5) od prvnõÂho dne kalendaÂrÏnõÂho meÏsõÂce, ve ktereÂm zacÏõÂna novy sÏkolnõ rok, v termõÂnu urcÏeneÂm rÏeditelem strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany. Celkovou rocÏnõ financÏnõ cÏaÂstku na prospeÏchove stipendium a vyÂsÏi konkreÂtnõÂch financÏnõÂch cÏaÂstek pro kazÏdy kalendaÂrÏnõ rok urcÏõ rÏeditel strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany. Ï editel strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany muÊzÏe (2) R zÏaÂkuÊm dennõÂho studia prÏiznat azÏ do vyÂsÏe 5 000 KcÏ a) podpuÊrne stipendium v pruÊbeÏhu kazÏdeÂho sÏkolnõÂho roku, a to na zÏaÂdost zÏaÂka dennõÂho studia nebo z vlastnõÂho podneÏtu, b) jednoraÂzovou odmeÏnu za uÂspeÏsÏnou odbornou cÏinnost, za vynikajõÂcõ sportovnõ vyÂsledky, za vynikajõÂcõ studijnõ vyÂsledky beÏhem celeÂho studia nebo za prÏõÂkladny cÏin. (3) PodmõÂnky pro prÏiznaÂnõ a odneÏtõ stipendiõ stanovõ rÏeditel strÏednõ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany ve stipendijnõÂm rÏaÂdu. (4) Na zÏaÂky dennõÂho studia, kterÏõ jsou prÏõÂslusÏnõÂky, se odstavec 1 a odstavec 2 põÂsm. a) nevztahujõÂ. § 44 StravovaÂnõ (1) SÏkola pozÏaÂrnõ ochrany zabezpecÏuje po dobu vyÂuky urcÏene ucÏebnõÂm plaÂnem7) stravovaÂnõ zÏaÂkuÊ dennõÂho studia a daÂle zÏaÂkuÊ studia prÏi zameÏstnaÂnõÂ, kterÏõ jsou prÏõÂslusÏnõÂky. (2) ZÏaÂci dennõÂho studia sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany, kterÏõ nejsou prÏõÂslusÏnõÂky, hradõ poskytnute stravovaÂnõ v hodnoteÏ odpovõÂdajõÂcõ naÂkladuÊm na naÂkup potravin, jejichzÏ vyÂsÏe nesmõ prÏesaÂhnout cÏaÂstku 76 KcÏ denneÏ na jednoho zÏaÂka. VyÂsÏe uÂhrady hrazene zÏaÂkem nesmõ prÏesaÂhnout vynalozÏene naÂklady na naÂkup potravin ve vyÂsÏi 76 KcÏ. § 45 UbytovaÂnõ (1) ZÏaÂkuÊm dennõÂho studia, kterÏõ nejsou prÏõÂslusÏnõÂky, se poskytuje po dobu studia ubytovaÂnõ za uÂhradu dle skutecÏnyÂch naÂkladuÊ, maximaÂlneÏ vsÏak ve vyÂsÏi a) 600 KcÏ meÏsõÂcÏneÏ, jestlizÏe je ubytovna vybavena uÂstrÏednõÂm topenõÂm, teplou vodou, koupelnou nebo sprchou a lozÏnicemi s luÊzÏkovou kapacitou nejvyÂsÏe pro 3 zÏaÂky, b) 400 KcÏ meÏsõÂcÏneÏ, jestlizÏe ubytovna nesplnÏuje neÏktery z pozÏadavkuÊ uvedenyÂch pod põÂsmenem a).
CÏaÂstka 105
SbõÂrka zaÂkonuÊ cÏ. 277 / 2001
(2) SkutecÏne naÂklady, ktere prÏevyÂsÏõ maximaÂlnõ cÏaÂstku uÂhrady hrazene zÏaÂkem dennõÂho studia podle odstavce 2, hradõ sÏkola pozÏaÂrnõ ochrany. (3) NenõÂ-li zÏaÂk uvedeny v odstavci 2 ubytovaÂn po vsÏechny dny v meÏsõÂci, vyÂsÏe meÏsõÂcÏnõ uÂhrady za ubytovaÂnõ se nemeÏnõÂ. Pokud je zÏaÂk ubytovaÂn pravidelneÏ jen cÏaÂst meÏsõÂce z duÊvodu, zÏe nenõ organizovaÂna vyÂuka, stanovõ se vyÂsÏe uÂhrady za ubytovaÂnõ pomeÏrneÏ k pocÏtu dnuÊ, po ktere byl ubytovaÂn. § 46  Uhrada naÂkladuÊ na poskytovane hmotne zabezpecÏenõ (1) UÂhrada podle § 44 a 45 za kalendaÂrÏnõ meÏsõÂc se hradõ nejpozdeÏji do patnaÂcteÂho dne naÂsledujõÂcõÂho kalendaÂrÏnõÂho meÏsõÂce. (2) Pokud soucÏet prÏõÂjmuÊ spolecÏneÏ posuzovanyÂch osob v domaÂcnosti, ve ktere zÏaÂk dennõÂho studia sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany, ktery nenõ prÏõÂslusÏnõÂkem, zÏije, nedosahuje cÏaÂstky zÏivotnõÂho minima teÂto domaÂcnosti podle zvlaÂsÏtnõÂho praÂvnõÂho prÏedpisu,12) muÊzÏe rÏeditel sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany stanovit uÂhradu naÂkladuÊ nizÏsÏõÂ, nezÏ je uvedena v § 45 odst. 1, prÏõÂpadneÏ osvobodit zÏaÂka od uÂhrady naÂkladuÊ. (3) UÂhrada naÂkladuÊ na hmotne zabezpecÏenõ zÏaÂkuÊ sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany, kterÏõ jsou prÏõÂslusÏnõÂky, se rÏõÂdõ zvlaÂsÏtnõÂm praÂvnõÂm prÏedpisem.13)  ST PA  TA  CÏ A  USTANOVENI SPOLECÏNA § 47 PrÏerusÏenõ studia Ï editel sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany muÊzÏe prÏerusÏit (1) R zÏaÂku studium na jeho zÏaÂdost na dobu azÏ 2 let. Po uplynutõ doby prÏerusÏenõ studia pokracÏuje zÏaÂk v tom Ï editel rocÏnõÂku, ve ktereÂm bylo studium prÏerusÏeno. R sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany umozÏnõ zÏaÂku dodatecÏneÏ vykonat zkousÏky za prÏõÂslusÏne obdobõÂ, jestlizÏe uplynula doba prÏerusÏenõ studia v pruÊbeÏhu sÏkolnõÂho roku.
Strana 6505
§ 48 ZanechaÂnõ studia (1) ZÏaÂk prÏestaÂva byÂt zÏaÂkem sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany na zaÂkladeÏ jeho põÂsemneÂho oznaÂmenõ rÏediteli sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany, zÏe zanechaÂva studia, a to dnem uvedenyÂm v põÂsemneÂm sdeÏlenõÂ, nejdrÏõÂve vsÏak dnem naÂsledujõÂcõÂm po dni, kdy bylo sdeÏlenõ o zanechaÂnõ studia rÏediteli sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany dorucÏeno. Je-li zÏaÂk nezletilyÂ, je soucÏaÂstõ sdeÏlenõ vyjaÂdrÏenõ souhlasu zaÂkonneÂho zaÂstupce zÏaÂka se zanechaÂnõÂm studia. (2) JestlizÏe se zÏaÂk neuÂcÏastnõ vyucÏovaÂnõ po dobu nejmeÂneÏ 5 vyucÏovacõÂch dnuÊ a jeho neuÂcÏast prÏi vyucÏovaÂnõ nenõ omluvena, vyzve rÏeditel sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany põÂsemneÏ zÏaÂka, a je-li nezletilyÂ, zaÂkonneÂho zaÂstupce zÏaÂka, aby neprodleneÏ dolozÏil duÊvod zÏaÂkovy neprÏõÂtomnosti; zaÂrovenÏ upozornõ zÏaÂka, zÏe jinak bude posuzovaÂn jako by studia zanechal. JestlizÏe do 10 dnuÊ od dorucÏenõ vyÂzvy zÏaÂk do sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany nenastoupõ nebo nedolozÏõ duÊvod neprÏõÂtomnosti, posuzuje se, jako by studia zanechal prvnõÂm dnem neomluvene neuÂcÏasti; tõÂmto dnem prÏestaÂva byÂt zÏaÂkem sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany. (3) ZanechaÂ-li zÏaÂk studia a chce v neÏm pokracÏovat, poda põÂsemnou zÏaÂdost rÏediteli sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany. K zÏaÂdosti nezletileÂho zÏaÂka se prÏipojõ vyjaÂdÏ editel sÏkoly pozÏaÂrnõ rÏenõ jeho zaÂkonneÂho zaÂstupce. R ochrany rozhodne o prÏijetõ do studia na zaÂkladeÏ oveÏrÏenõ znalostõ zõÂskanyÂch v rocÏnõÂcõÂch, ktere byly zÏaÂkem ukoncÏeny prÏed zanechaÂnõÂm studia, a na zaÂkladeÏ posouzenõ duÊvoduÊ zanechaÂnõ studia. Znalosti budou oveÏrÏeny zejmeÂna zkousÏkou nebo pohovorem. § 49 ZmeÏna studijnõÂho oboru nebo zmeÏna zameÏrÏenõ studijnõÂho oboru a prÏestup do sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany (1) ZmeÏnu studijnõÂho oboru, prÏõÂpadneÏ zameÏrÏenõ studijnõÂho oboru muÊzÏe zÏaÂkovi na zaÂkladeÏ põÂsemne zÏaÂdosti povolit rÏeditel sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany, ktery stanovõ obsah, rozsah a termõÂn konaÂnõ rozdõÂlovyÂch zkousÏek.
(2) Na zÏaÂdost zÏaÂka muÊzÏe byÂt prÏerusÏenõÂ studia ukoncÏeno i prÏed uplynutõÂm doby prÏerusÏenõÂ studia.
(2) PrÏestup do jine sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany povoluje rÏeditel sÏkoly, do ktere se zÏaÂk hlaÂsõÂ, po projednaÂnõ s rÏeditelem sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany, kterou zÏaÂk navsÏteÏvuje. To platõ i pro prÏestup zÏaÂka z jine strÏednõ sÏkoly nebo vysÏsÏõ odborne sÏkoly do sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany.
(3) K zÏaÂdosti o prÏerusÏenõ studia nebo o ukoncÏenõ prÏerusÏenõ studia nezletileÂho zÏaÂka prÏed uplynutõÂm stanovene doby pro prÏerusÏenõ studia prÏedlozÏõ zaÂkonny zaÂstupce zÏaÂka sve souhlasne vyjaÂdrÏenõÂ.
(3) K zÏaÂdosti nezletileÂho zÏaÂka o zmeÏneÏ studijnõÂho oboru nebo prÏestupu do jine sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany musõ byÂt prÏipojeno vyjaÂdrÏenõ zaÂkonneÂho zaÂstupce zÏaÂka.
12
) ZaÂkon cÏ. 463/1991 Sb., o zÏivotnõÂm minimu, ve zneÏnõ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ. ) VyhlaÂsÏka cÏ. 31/2000 Sb., o naÂhradaÂch vyÂdajuÊ poskytovanyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊm Policie CÏeske republiky v souvislosti s vyÂkonem sluzÏby.
13
Strana 6506
CÏaÂstka 105
SbõÂrka zaÂkonuÊ cÏ. 277 / 2001
§ 50 OdloucÏene pracovisÏteÏ a odloucÏena trÏõÂda (1) CÏaÂst vyÂuky muÊzÏe sÏkola pozÏaÂrnõ ochrany zajistit mimo sve sõÂdlo na odloucÏeneÂm pracovisÏti. (2) V mimorÏaÂdnyÂch prÏõÂpadech, kdy nestacÏõ kapacita sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany, muÊzÏe dennõ studium prÏõÂslusÏnõÂkuÊ nebo studium prÏi zameÏstnaÂnõ probõÂhat v odloucÏene trÏõÂdeÏ mimo sõÂdlo sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany. V pruÊbeÏhu studia muÊzÏe byÂt zÏaÂk prÏeveden z odloucÏene trÏõÂdy do trÏõÂdy v sõÂdle prÏõÂslusÏne sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany. Ï editel sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany urcÏõ pedagogic(3) R keÂho zameÏstnance sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany, ktery odpovõÂda za organizacÏnõ zajisÏteÏnõ a dodrzÏovaÂnõ kvality vyÂuky v odloucÏene trÏõÂdeÏ. PrÏi zajisÏt'ovaÂnõ vyÂuky odbornyÂch prÏedmeÏtuÊ se vyuzÏõÂvajõ zejmeÂna pedagogicÏtõ zameÏstnanci sÏkoly pozÏaÂrnõ ochrany.
§ 51 Dokumentace sÏkol (1) Tiskopisy vysveÏdcÏenõ jsou zuÂcÏtovatelnyÂmi tiskopisy. (2) VsÏechny uÂrÏednõ listiny a põÂsemnosti musõ byÂt vlastnorucÏneÏ podepsaÂny. (3) UklaÂdaÂnõ a archivaci dokumentace upravuje zvlaÂsÏtnõ praÂvnõ prÏedpis.14) § 52  UcÏinnost Tato vyhlaÂsÏka nabyÂva uÂcÏinnosti dnem 1. zaÂrÏõ 2001.
Ministr: Mgr. Gross v. r.
14
) ZaÂkon cÏ. 97/1974 Sb., o archivnictvõÂ, ve zneÏnõÂ zaÂkona cÏ. 343/1992 Sb. a zaÂkona cÏ. 27/2000 Sb.
CÏaÂstka 105
SbõÂrka zaÂkonuÊ cÏ. 278 / 2001
Strana 6507
278  LEZ NA UÂstavnõÂho soudu JmeÂnem CÏeske republiky UÂstavnõ soud rozhodl dne 20. cÏervna 2001 v pleÂnu o naÂvrhu prezidenta republiky na zrusÏenõ zaÂkona cÏ. 6/ /1993 Sb., o CÏeske naÂrodnõ bance, ve zneÏnõ zaÂkonuÊ cÏ. 60/1993 Sb., cÏ. 15/1998 Sb. a cÏ. 442/2000 Sb., a to v § 1 odst. 3 ve slovech ¹a zvlaÂsÏtnõÂmi praÂvnõÂmi prÏedpisy1)ª, v § 2 odst. 1 veÏty prvnõÂ, v § 2 odst. 2 põÂsm. e) ve slovech ¹a podle zvlaÂsÏtnõÂch praÂvnõÂch prÏedpisuÊ1)ª, v § 5 odst. 2 põÂsm. b) ve slovech ¹pro cÏinnosti vykonaÂvane prÏi zabezpecÏovaÂnõ hlavnõÂho cõÂleª a ve slovech ¹sestavuje naÂvrh provoznõÂho a investicÏnõÂho rozpocÏtuª, § 6 odst. 3, § 35 põÂsm. a) a § 47 odst. 1 azÏ 4, takto: Ustanovenõ § 2 odst. 1 veÏty prvnõÂ, § 5 odst. 2 põÂsm. b) ve slovech ¹pro cÏinnosti vykonaÂvane prÏi zabezpecÏovaÂnõ hlavnõÂho cõÂleª a ve slovech ¹a sestavuje naÂvrh provoznõÂho a investicÏnõÂho rozpocÏtuª, § 6 odst. 3, § 35 põÂsm. a) a § 47 odst. 2 azÏ 4 zaÂkona cÏ. 6/1993 Sb., o CÏeske naÂrodnõ bance, ve zneÏnõ zaÂkona cÏ. 442/2000 Sb., se zrusÏujõ dnem vyhlaÂsÏenõ tohoto naÂlezu ve SbõÂrce zaÂkonuÊ. Ve zbyÂvajõÂcõ cÏaÂsti se naÂvrh zamõÂtaÂ. O d uÊ vodn eÏ n õ  stavnõ soud naÂvrh prezidenta republiky na zrusÏenõ zaÂkona cÏ. 6/1993 Sb., Dne 22. prosince 2000 obdrzÏel U o CÏeske naÂrodnõ bance, ve zneÏnõ zaÂkonuÊ cÏ. 60/1993 Sb., cÏ. 15/1998 Sb. a cÏ. 442/2000 Sb., (daÂle jen ¹zaÂkon o CÏNBª), a to: v § 1 odst. 3 ve slovech ¹a zvlaÂsÏtnõÂmi praÂvnõÂmi prÏedpisy1)ª a v § 2 odst. 2 põÂsm. e) ve slovech ¹a podle zvlaÂsÏtnõÂch praÂvnõÂch prÏedpisuÊ1)ª pro rozpor s cÏl. 2 odst. 3 a cÏl. 98 UÂstavy CÏeske republiky (daÂle jen ¹UÂstavaª) a s cÏl. 2 odst. 2 Listiny zaÂkladnõÂch praÂv a svobod (daÂle jen ¹Listinaª), v § 2 odst. 1 veÏty prvnõ pro rozpor s cÏl. 98 UÂstavy, v § 5 odst. 2 põÂsm. b) ve slovech ¹pro cÏinnosti vykonaÂvane prÏi zabezpecÏovaÂnõ hlavnõÂho cõÂleª a ve slovech ¹a sestavuje naÂvrh provoznõÂho a investicÏnõÂho rozpocÏtuª pro rozpor s cÏl. 98 UÂstavy, § 6 odst. 3 pro rozpor s cÏl. 62 põÂsm. k) UÂstavy, § 35 põÂsm. a) pro rozpor s cÏl. 98 UÂstavy, a  stavy. § 47 odst. 1 azÏ 4 pro rozpor s cÏl. 98 U SvuÊj naÂvrh prezident republiky blõÂzÏe oduÊvodnÏuje tak, zÏe vyÂsÏe uvedena ustanovenõ § 1 odst. 3 a § 2 odst. 2 põÂsm. e) zaÂkona o CÏNB sveÏrÏujõ CÏeske naÂrodnõ bance kompetence spraÂvnõÂho uÂrÏadu nejenom v rozsahu stanoveneÂm zaÂkonem o CÏNB, nyÂbrzÏ teÂzÏ zvlaÂsÏtnõÂmi praÂvnõÂmi prÏedpisy, kteryÂmi jsou i praÂvnõ normy nizÏsÏõ praÂvnõ sõÂly nezÏ zaÂkon. Vzhledem k tomu, zÏe UÂstava umozÏnÏuje zasahovat do cÏinnosti CÏeske naÂrodnõ banky pouze zaÂkonem, je  stavy a cÏl. 2 odst. 2 toto ustanovenõ v prÏõÂmeÂm rozporu s cÏl. 98 UÂstavy. KromeÏ toho podle cÏl. 2 odst. 3 a cÏl. 98 U Listiny lze staÂtnõ moc uplatnÏovat jen v prÏõÂpadech a v mezõÂch stanovenyÂch zaÂkonem, a to zpuÊsobem, ktery zaÂkon stanovõÂ. Znamena to, zÏe puÊsobnost staÂtnõÂho orgaÂnu nelze stanovit podzaÂkonnyÂm prÏedpisem, ale pouze zaÂkonem. Ustanovenõ § 2 odst. 1 veÏty prve zaÂkona o CÏNB stanovõ jako hlavnõ cõÂl cÏinnosti CÏeske naÂrodnõ banky zabezpecÏenõ cenove stability, kdezÏto cÏl. 98 veÏta druha UÂstavy jej definuje jako peÂcÏi o stabilitu meÏny. Podle navrhovatele jde o dva ruÊzne pojmy, prÏicÏemzÏ cenova stabilita je pouze jednou ze soucÏaÂstõ meÏnove stability. ZaÂkon vsÏak nemuÊzÏe meÏnit, resp. zuzÏovat rozsah kompetencõ danyÂch praÂvnõ normou vysÏsÏõ praÂvnõ sõÂly ± UÂstavou. Ustanovenõ § 5 odst. 2 põÂsm. b) ve slovech ¹pro cÏinnosti vykonaÂvane prÏi zabezpecÏovaÂnõ hlavnõÂho cõÂleª a ve slovech ¹sestavuje naÂvrh provoznõÂho a investicÏnõÂho rozpocÏtuª uklaÂda CÏeske naÂrodnõ bance rozdeÏlit rozpocÏet na dveÏ cÏaÂsti ± na rozpocÏet pro cÏinnosti vykonaÂvane prÏi zabezpecÏovaÂnõ hlavnõÂho cõÂle CÏeske naÂrodnõ banky a na provoznõ a investicÏnõ rozpocÏet, prÏicÏemzÏ odebõÂra bankovnõ radeÏ pravomoc rozhodovat o jedne z jeho cÏaÂstõ a sveÏrÏuje ji Poslanecke sneÏmovneÏ. TõÂm muÊzÏe podle navrhovatele dojõÂt vyÂznamnyÂm zpuÊsobem k ohrozÏenõ plneÏnõ hlavnõÂho cõÂle CÏeske naÂrodnõ banky podle cÏl. 98 odst. 1 UÂstavy. Podle jeho naÂzoru nelze veÂst prÏesnou hranici mezi teÏmito dveÏma rozpocÏty, nebot' i provoznõ a investicÏnõ rozpocÏet zahrnuje financovaÂnõ rÏady duÊlezÏityÂch cÏinnostõ CÏeske naÂrodnõ banky podminÏujõÂcõÂch realizaci hlavnõÂho cõÂle, jako naprÏ. prÏõÂpravu meÏnovyÂch analyÂz, emisi bankovek a mincõÂ, obchody s bankami cÏi spraÂvu peneÏzÏnõ hotovosti. To je v rozporu se zaÂmeÏrem uÂstavodaÂrce, kteryÂm
Strana 6508
SbõÂrka zaÂkonuÊ cÏ. 278 / 2001
CÏaÂstka 105
byla nezaÂvislost CÏeske naÂrodnõ banky prÏi naplnÏovaÂnõ jejõÂho cõÂle. Bylo to vyjaÂdrÏeno i zarÏazenõÂm CÏeske naÂrodnõ banky do samostatne hlavy UÂstavy mimo moc zaÂkonodaÂrnou a vyÂkonnou, kdy z nõ byl ucÏineÏn zvlaÂsÏtnõ exekutivnõ orgaÂn sveÂho druhu s prÏesneÏ stanovenou oblastõ puÊsobnosti, tj. peÂcÏe o stabilitu meÏny. KvuÊli zaÂsahuÊm dalsÏõÂch orgaÂnuÊ nebude banka schopna tento cõÂl naplnÏovat. Podle cÏl. 98 UÂstavy lze sice zaÂkonem stanovit dalsÏõ podrobnosti a zasahovat do jejõ cÏinnosti, jisteÏ vsÏak ne tak, aby to vedlo k poprÏenõ postavenõ CÏeske naÂrodnõ banky. Podle § 6 odst. 3 zaÂkona o CÏNB navrhuje vlaÂda guverneÂra, viceguverneÂry a ostatnõ cÏleny bankovnõ rady, acÏ Â stavy toto opraÂvneÏnõ sveÏrÏil vyÂlucÏneÏ do samostatne puÊsobnosti prezidenta republiky. ZaÂkon cÏl. 62 põÂsm. k) U o CÏNB tak omezil pravomoc prezidenta republiky stanovenou UÂstavou. Ustanovenõ § 35 põÂsm. a) zaÂkona o CÏNB uklaÂda CÏeske naÂrodnõ bance stanovovat po dohodeÏ s vlaÂdou inflacÏnõ cõÂl a rezÏim kursu cÏeske meÏny k cizõÂm meÏnaÂm. V prÏõÂpadeÏ rozdõÂlnyÂch naÂzoruÊ tak bude CÏeska naÂrodnõ banka nucena zmeÏnit sve stanovisko ke stabiliteÏ meÏny. To lze podle prezidenta republiky chaÂpat jako snahu vlaÂdy o zõÂskaÂnõ mozÏnosti zasahovat do nezaÂvislosti CÏeske naÂrodnõ banky, a tõÂm i do jejõ meÏnove politiky. MuÊzÏe to ve strÏedneÏdobeÂm obdobõ veÂst k veÏtsÏõ pruÊchodnosti kompromisnõÂch meÏnoveÏ-politickyÂch opatrÏenõÂ, a tõÂm i k ohrozÏenõ cenove stability. ZaÂkon tak uklaÂda povinnost nalezenõ kompromisu, cozÏ vede k omezenõ nezaÂvislosti CÏeske naÂrodnõ banky, cozÏ povazÏuje prezident republiky za steÏzÏejnõ z hlediska jejõÂho dalsÏõÂho fungovaÂnõ v zaÂsadnõÂch meÏnoveÏ-politickyÂch otaÂzkaÂch. Dohody vlaÂdy a CÏeske naÂrodnõ banky jsou, vzhledem k cÏaste rozdõÂlnosti politickyÂch, hospodaÂrÏskyÂch a meÏnovyÂch cõÂluÊ, jen obtõÂzÏneÏ dosazÏitelne a cÏasoveÏ naÂrocÏneÂ, cozÏ muÊzÏe vyÂrazneÏ ohrozit spraÂvne nacÏasovaÂnõ meÏnoveÏ-politickyÂch opatrÏenõÂ. NaÂvrh na zrusÏenõ § 47 odst. 1 azÏ 4 zaÂkona o CÏNB je zalozÏen na stejnyÂch duÊvodech jako naÂvrh na zrusÏenõ § 5 odst. 2 põÂsm. b). Soudce zpravodaj si v souladu s § 42 odst. 4 a § 69 zaÂkona cÏ. 182/1993 Sb., o UÂstavnõÂm soudu, ve zneÏnõ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ, vyzÏaÂdal vyjaÂdrÏenõ obou sneÏmoven Parlamentu CÏeske republiky, nebot' vsÏechna napadena ustanovenõ zaÂkona o CÏNB jsou obsazÏena v novele tohoto zaÂkona, tj. v zaÂkoneÏ cÏ. 442/2000 Sb., kteryÂm se meÏnõ zaÂkon cÏ. 6/1993 Sb., o CÏeske naÂrodnõ bance, ve zneÏnõ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ, a zaÂkon cÏ. 166/1993 Sb., o NejvysÏsÏõÂm kontrolnõÂm uÂrÏadu, ve zneÏnõ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ, ktery byl prÏijat v dobeÏ, kdy Parlament CÏeske republiky puÊsobil ve slozÏenõ obou sneÏmoven. Za Poslaneckou sneÏmovnu zaslal vyjaÂdrÏenõ ze dne 6. uÂnora 2001 jejõ prÏedseda prof. Ing. VaÂclav Klaus, CSc., ktery uvedl, zÏe hlavnõÂm duÊvodem novelizace byla potrÏeba harmonizace zaÂkona o CÏNB s prÏedpisy Evropske unie. Pokud jde o naÂvrh na zrusÏenõ ustanovenõ § 1 odst. 3 a § 2 odst. 2 põÂsm. e) zaÂkona o CÏNB, poukaÂzal na nenormativnõ charakter poznaÂmek pod cÏarou a na skutecÏnost, zÏe odkaz na zvlaÂsÏtnõ praÂvnõ prÏedpis se v legislativnõ praxi beÏzÏneÏ uzÏõÂvaÂ. V poznaÂmkaÂch pod cÏarou, o ktere se v naÂvrhu jednaÂ, jsou uvedeny zaÂkony, a nikoli podzaÂkonne prÏedpisy. K naÂvrhu na zrusÏenõ § 2 odst. 1 veÏty prvnõ zaÂkona o CÏNB uvedl, zÏe si prÏedkladatel byl veÏdom  stavy. NaÂvrh na zmeÏnu U  stavy byl vsÏak Poslaneckou sneÏmovnou nutnosti zmeÏny cÏl. 98 odst. 1 veÏty druhe U zamõÂtnut. PoukaÂzal na skutecÏnost, zÏe vlaÂda nynõ do Poslanecke sneÏmovny prÏedlozÏila novy naÂvrh kraÂtke zmeÏny UÂstavy, ktery tento probleÂm rÏesÏõÂ. Poslanecka sneÏmovna jej schvaÂlila 26. ledna 2001. DomnõÂva se proto, zÏe by meÏl UÂstavnõ soud vycÏkat ukoncÏenõ zaÂkonodaÂrneÂho procesu projednaÂnõ teÂto uÂstavnõ zmeÏny. V prÏõÂpadeÏ naÂvrhu na zrusÏenõ § 5 odst. 2 põÂsm. b) a § 47 odst. 1 azÏ 4 zaÂkona o CÏNB prÏedseda Poslanecke sneÏmovny prohlaÂsil, zÏe musõ setrvat na zneÏnõ zaÂkona. Poslanecka sneÏmovna vysÏla z cÏl. 98 odst. 1 UÂstavy, podle ktereÂho je prÏõÂpustne do cÏinnosti CÏeske naÂrodnõ banky zasahovat zaÂkonem. V rozpravaÂch opakovaneÏ zazneÏlo, zÏe CÏeska naÂrodnõ banka by se nemeÏla vymykat dohledu prÏõÂslusÏnyÂch institucõ v oblastech vyÂlucÏneÏ nejbeÏzÏneÏjsÏõÂho hospodarÏenõÂ, ktere je podrobeno takove kontrole i v jinyÂch staÂtnõÂch institucõÂch. Jsou jõ sveÏrÏeny i kompetence spraÂvnõÂho uÂrÏadu, vykonaÂva bankovnõ dohled. PrÏedseda Poslanecke sneÏmovny poukaÂzal i na tu okolnost, zÏe prezident republiky ve sveÂm naÂvrhu nezpochybnil mozÏnost NejvysÏsÏõÂho kontrolnõÂho uÂrÏadu kontrolovat hospodarÏenõ CÏeske naÂrodnõ banky, nejednaÂ-li se o cÏinnosti prÏi zabezpecÏovaÂnõ jejõÂho hlavnõÂho cõÂle, nemeÏla by byÂt proto zpochybnÏovaÂna ani zmeÏna v § 5 a § 47. Argument, zÏe nelze veÂst prÏesnou hranici mezi provoznõÂm a investicÏnõÂm rozpocÏtem a rozpocÏtem pro zabezpecÏenõ hlavnõÂho cõÂle, nenõ relevantnõÂm argumentem, nyÂbrzÏ nepodlozÏenou obavou. Tyto naÂklady prÏesneÏ oddeÏlit lze a jizÏ soucÏasne rocÏnõ zpraÂvy o hospodarÏenõ sestavovane CÏeskou naÂrodnõ bankou tyto dva typy hospodarÏenõ oddeÏlujõÂ. PrÏõÂklady, ktere uvaÂdõ navrhovatel, jsou zrÏetelneÏ naÂklady na zabezpecÏenõ hlavnõÂho cõÂle a Poslanecka sneÏmovna o nich jednat nebude. PrÏõÂpadne rozpory jsou prÏitom rÏesÏitelne podle § 47 odst. 3 zaÂkona o CÏNB. Procedura schvalovaÂnõ rozpocÏtu tak nenõ v rozporu s proklamovanou nezaÂvislostõ CÏeske naÂrodnõ banky. RovneÏzÏ instituce jako Parlament, UÂstavnõ soud a NejvysÏsÏõ kontrolnõ uÂrÏad jsou nadaÂny jistyÂm stupneÏm nezaÂvislosti, avsÏak pouze NejvysÏsÏõ kontrolnõ uÂrÏad ma tento atribut explicitneÏ v UÂstaveÏ uveden. Ze zaÂkona teÂzÏ neplyne mozÏnost Poslanecke sneÏmovny v naÂvrhu provoznõÂho a investicÏnõÂho rozpocÏtu cÏinit jakeÂkoli zmeÏny. MuÊzÏe jej pouze neschvaÂlit a zÏaÂdat jeho doplneÏnõ nebo zprÏesneÏnõÂ. Ani v prÏõÂpadeÏ neschvaÂlenõ nenastaÂva s ohledem na § 47 odst. 4 omezenõ financÏnõÂch tokuÊ CÏeske naÂrodnõ banky na beÏzÏnou cÏinnost. Nesouhlasõ ani s naÂvrhem na zrusÏenõ § 6 odst. 3 zaÂkona o CÏNB. ZaÂkon o CÏNB v § 6 odst. 2 stanovõÂ, zÏe guverneÂra, viceguverneÂry a ostatnõ cÏleny
CÏaÂstka 105
SbõÂrka zaÂkonuÊ cÏ. 278 / 2001
Strana 6509
 stavy jmenuje cÏleny Bankovnõ rady CÏeske jmenuje a odvolaÂva prezident republiky, kdezÏto podle cÏl. 62 põÂsm. k) U naÂrodnõ banky. V Poslanecke sneÏmovneÏ byl naÂvrh doplneÏn v § 6 odst. 3 o jmenovaÂnõ guverneÂra, viceguverneÂruÊ a ostatnõÂch cÏlenuÊ bankovnõ rady na naÂvrh vlaÂdy, cozÏ podle jeho naÂzoru nemusõ veÂst ke konfliktu. JmenovaÂnõ cÏlenuÊ bankovnõ rady jednõÂm orgaÂnem je zcela neobvykle nejen v zemõÂch Evropske unie, ale i v jinyÂch vyspeÏlyÂch zemõÂch sveÏta. CÏeska republika je parlamentnõ republikou a podle cÏl. 54 odst. 3 UÂstavy nenõ prezident republiky z vyÂkonu sve funkce odpoveÏdnyÂ. Podle neÏkteryÂch odbornyÂch naÂzoruÊ je potom prÏedstava, zÏe by mohl jmenovat o sve vuÊli nikomu neodpoveÏdne prÏedstavitele banky, neslucÏitelna s pojetõÂm demokraticke parlamentnõ republiky. K naÂvrhu na zrusÏenõ § 35 põÂsm. a) zaÂkona o CÏNB prÏedseda Poslanecke sneÏmovny uvedl, zÏe je v neÏm ulozÏena spolupraÂce CÏeske naÂrodnõ banky s vlaÂdou jako vrcholnyÂm orgaÂnem vyÂkonne moci. Tento druh soucÏinnosti neznamena omezenõ vyÂlucÏnyÂch kompetencõ banky ani jejõ nezaÂvislosti. V systeÂmu staÂtnõ moci nenõ nezaÂvislost absolutnõÂ, ma sva pojmova omezenõÂ, UÂstava se navõÂc omezuje na velmi raÂmcove vymezenõ postavenõ a kompetencõ CÏeske  stavy, expressis verbis vsÏak text naÂrodnõ banky. UrcÏita samostatnost je daÂna zarÏazenõÂm v samostatne hlaveÏ U UÂstavy nezaÂvislost neprÏiznaÂvaÂ. ZpochybneÏno nebylo ustanovenõ § 2 odst. 3 zaÂkona o CÏNB o jejõ spolupraÂci s uÂstrÏednõÂmi bankami jinyÂch zemõÂ, orgaÂny dohledu nad bankami a financÏnõÂmi trhy jinyÂch zemõ a s mezinaÂrodnõÂmi financÏnõÂmi organizacemi, takzÏe by nemeÏlo byÂt zpochybnÏovaÂno ani ustanovenõ § 35 põÂsm. a) tohoto zaÂkona. RuÊzne stupneÏ soucÏinnosti, komunikace a slad'ovaÂnõ se uplatnÏujõ v rÏadeÏ zemõÂ, anizÏ se jejich banky povazÏujõ za zaÂvisle na vlaÂdeÏ. ZaÂveÏrem uvedl, zÏe Poslanecka sneÏmovna jednala s veÏdomõÂm nutnosti rÏesÏit potrÏebne zmeÏny v cÏinnosti CÏeske naÂrodnõ banky, aby byly harmonizovaÂny praÂvnõ prÏedpisy s prÏedpisy Evropske unie, a za vznikle situace se snazÏõ novelou UÂstavy uskutecÏnit zmeÏnu hlavnõÂho cõÂle banky, aby byla odstraneÏna formaÂlnõ neuÂstavnost. PrÏitom byly ucÏineÏny neÏktere dalsÏõ zmeÏny v zaÂkoneÏ a je prÏesveÏdcÏen, zÏe jsou v kompetenci zaÂkonodaÂrneÂho sboru. ZaÂkon byl schvaÂlen potrÏebnou veÏtsÏinou hlasuÊ dne 14. cÏervence 2000, po zamõÂtnutõ SenaÂtem 4. srpna 2000 Poslanecka sneÏmovna znovu o zaÂkonu hlasovala 27. rÏõÂjna 2000 a setrvala na puÊvodnõÂm zneÏnõ stejneÏ jako 7. prosince 2000, kdy hlasovala o zaÂkonu, ktery jõ vraÂtil prezident republiky. Za SenaÂt zaslal vyjaÂdrÏenõ ze dne 7. uÂnora 2001 jeho prÏedseda doc. JUDr. Petr Pithart, ktery zrekapituloval projednaÂnõ naÂvrhu novely zaÂkona o CÏNB v orgaÂnech SenaÂtu. Uvedl, zÏe zejmeÂna byly diskutovaÂny otaÂzky § 2 odst. 1 a § 6 odst. 3, kde bylo vesmeÏs konstatovaÂno, zÏe nejsou v souladu s UÂstavou a s praÂvem EvropskyÂch spolecÏenstvõÂ. Podle naÂzoru neÏkteryÂch senaÂtoruÊ je pojem ¹meÏnova stabilitaª pojmem sÏirsÏõÂm nezÏ peÂcÏe o stabilitu cen, a je proto neprÏõÂpustneÂ, aby ¹prosty zaÂkonª definoval cõÂl CÏeske naÂrodnõ banky uÂzÏeji nezÏ UÂstava, a to i prÏesto, zÏe nova formulace plneÏ odpovõÂda cÏl. 105 Smlouvy o EvropskyÂch spolecÏenstvõÂch. PrÏevlaÂdl teÂzÏ naÂzor, zÏe jmenovaÂnõ cÏlenuÊ bankovnõ rady podle § 6 odst. 3 zaÂkona o CÏNB nenõ v souladu s UÂstavou, nebot' ta prÏedpoklaÂda vyÂlucÏnou pravomoc prezidenta republiky (na rozdõÂl od jmenovaÂnõ funkcionaÂrÏuÊ NejvysÏsÏõÂho kontrolnõÂho uÂrÏadu). Pokud jde o § 5 odst. 2 põÂsm. b), bylo v diskusi konstatovaÂno, zÏe rozdeÏlenõ rozpocÏtu na uvedene dveÏ cÏaÂsti je proti nezaÂvislosti centraÂlnõ banky a je odmõÂtaÂno Evropskou komisõ jako neslucÏitelne se Smlouvou o EvropskyÂch spolecÏenstvõÂch. ToteÂzÏ se promõÂta do protiuÂstavnosti § 47. ZmeÏneÏ teÏchto ustanovenõ meÏla prÏedchaÂzet zmeÏna UÂstavy, cozÏ nakonec byl naÂzor, ktery sdõÂlela i vlaÂda, kdyzÏ Poslanecke sneÏmovneÏ postupovala naÂvrh novely zaÂkona o CÏNB i s naÂvrhem novely UÂstavy. RovneÏzÏ ustanovenõ § 35 põÂsm. a) zaÂkona o CÏNB podle naÂzoru neÏkteryÂch senaÂtoruÊ odporuje principu nezaÂvislosti CÏeske naÂrodnõ banky a nenõ v souladu s cÏl. 108 Smlouvy o EvropskyÂch spolecÏenstvõÂch. Diskuse v SenaÂtu se nedotkla dalsÏõÂch ustanovenõÂ, jejichzÏ neuÂstavnost prezident republiky namõÂtaÂ, tj. § 1 odst. 3 a § 2 odst. 2 põÂsm. e) zaÂkona o CÏNB. SenaÂt nakonec naÂvrh novely zaÂkona o CÏNB zamõÂtl v pomeÏru 26 ku 11 hlasuÊm ze 48 prÏõÂtomnyÂch senaÂtoruÊ. UÂstavnõ soud nejdrÏõÂve prÏikrocÏil k posouzenõ formaÂlnõÂch naÂlezÏitostõ podaneÂho naÂvrhu. NaÂvrh byl podaÂn opraÂvneÏnyÂm navrhovatelem v souladu s § 64 odst. 1 põÂsm. a) zaÂkona cÏ. 182/1993 Sb. RovneÏzÏ podmõÂnky prÏõÂpustnosti podle § 66 odst. 1 zaÂkona cÏ. 182/1993 Sb. byly v daneÂm prÏõÂpadeÏ naplneÏny. NaÂvrh byl shledaÂn prÏõÂpustnyÂm a UÂstavnõ soud mohl daÂle postupovat ve smyslu smeÏrnic § 68 zaÂkona cÏ. 182/1993 Sb. Konstatoval, zÏe naÂvrhem napadena ustanovenõ zaÂkona o CÏNB byla do zaÂkona o CÏNB vlozÏena zaÂkonem cÏ. 442/2000 Sb. Tento  stavou stanovene kompetence Parlamentu CÏeske republiky a uÂstavneÏ prÏedezaÂkon byl prÏijat a vydaÂn v mezõÂch U psanyÂm zpuÊsobem. V prÏõÂpadeÏ naÂvrhu na zrusÏenõ § 1 odst. 3 ve slovech ¹a zvlaÂsÏtnõÂmi praÂvnõÂmi prÏedpisy1)ª a § 2 odst. 2 põÂsm. e)  stavy a s cÏl. 2 odst. 2 ve slovech ¹a podle zvlaÂsÏtnõÂch praÂvnõÂch prÏedpisuÊ1)ª pro rozpor s cÏl. 2 odst. 3 a cÏl. 98 U Listiny dospeÏl UÂstavnõ soud k zaÂveÏru, zÏe naÂvrh nenõ duÊvodnyÂ, a proto jej podle § 70 odst. 2 zaÂkona cÏ. 182/1993 Sb. zamõÂtl. Pokud jde o soulad obsahu ustanovenõ § 2 odst. 1 veÏty prvnõÂ, v § 5 odst. 2 põÂsm. b) ve slovech ¹pro cÏinnosti vykonaÂvane prÏi zabezpecÏovaÂnõ hlavnõÂho cõÂleª a ve slovech ¹sestavuje naÂvrh provoznõÂho a investicÏnõÂho rozpocÏtuª, § 6 odst. 3, § 35 põÂsm. a) a § 47 odst. 2 azÏ 4 zaÂkona o CÏNB s UÂstavou, dosÏel UÂstavnõ soud k zaÂveÏru, zÏe tato ustanovenõ nejsou v souladu s daÂle uvedenyÂmi ustanovenõÂmi UÂstavy. Tuto cÏaÂst vyÂroku sveÂho rozhodnutõ oduÊvodnÏuje UÂstavnõ soud naÂsledujõÂcõÂm zpuÊsobem.
Strana 6510
SbõÂrka zaÂkonuÊ cÏ. 278 / 2001
CÏaÂstka 105
ObecneÏ konstatuje, zÏe prÏedlozÏeny naÂvrh prezidenta republiky se dotyÂka problematiky zvlaÂsÏtnõÂho postavenõ centraÂlnõ banky v uÂstavnõÂm systeÂmu demokratickeÂho praÂvnõÂho staÂtu. UÂstavnõ soud jako vyÂchodisko pro hodno stavy cenõ duÊvodnosti prÏedlozÏeneÂho naÂvrhu bere v literaturÏe jizÏ vyjaÂdrÏene stanovisko, podle ktereÂho lze z cÏl. 98 U Ï Â dovodit, zÏe Ustava zakotvuje institucionaÂlnõ zaÂruku existence Ceske naÂrodnõ banky jako: . uÂstrÏednõ banky staÂtu, . poveÏrÏene funkcõ peÂcÏe o stabilitu meÏny, tj. koruny cÏeskeÂ, . nezaÂvisle prÏi plneÏnõ uÂstavnõÂch funkcõ na exekutiveÏ a legislativeÏ v mõÂrÏe, ktera zajisÏt'uje splneÏnõ jejõÂho hlavnõÂho poslaÂnõÂ, . vybavene mozÏnostõ meÏnoveÏ-politickeÂho uvaÂzÏenõ prÏi volbeÏ naÂstrojuÊ a opatrÏenõ k dosazÏenõ cõÂle, . banky, ktera vykonaÂva dozor nad ostatnõÂmi bankami. Z toho plyne, zÏe povinnostõ staÂtu je takovou banku zrÏõÂdit, ustavit jejõ orgaÂny a ustanovit jejich funkcionaÂrÏe, upravit jejõ postavenõÂ, puÊsobnost a pravidla fungovaÂnõ v uÂstavneÏ vymezeneÂm raÂmci, nechat ji jako takovou fungovat a chraÂnit ji prÏõÂpadneÏ i soudnõ mocõ prÏed neuÂstavnõÂmi [v rozporu s cÏl. 1, cÏl. 62 põÂsm. k) a cÏl. 98 UÂstavy] a nezaÂkonnyÂmi zaÂsahy do jejõ cÏinnosti ze strany zaÂkonodaÂrne a vyÂkonne moci (cÏl. 98 odst. 1 a 2 UÂstavy).  stavnõ soud si byl prÏi posuzovaÂnõ otaÂzky PrÏi celkoveÂm pohledu na podany naÂvrh je trÏeba zduÊraznit, zÏe U uÂstavnõÂho zakotvenõ CÏeske naÂrodnõ banky veÏdom, zÏe zde praÂvo navazuje na ekonomickou teorii, a proto je mozÏne vyuzÏitõ ekonomickyÂch kategoriõ pro vyÂklad neurcÏityÂch pojmuÊ a generaÂlnõÂch klauzulõ v uÂstavnõÂm praÂvu. PolitologickyÂm vyÂchodiskem uÂstavnõ konstrukce postavenõ CÏeske naÂrodnõ banky je pak teorie deÏlby moci, podle ktere nejduÊlezÏiteÏjsÏõ obranou proti prÏirozene tendenci ke koncentraci moci je oddeÏlovaÂnõ a vzaÂjemna kontrola nejvysÏsÏõÂch orgaÂnuÊ staÂtu. Historicka zkusÏenost ukazuje, zÏe oslabovaÂnõ demokracie zpuÊsobene nadmeÏrnyÂm posilovaÂnõÂm vlaÂdnõ moci je mozÏne i cestou meÏnovyÂch manipulacõÂ. Klasicky prÏõÂklad prÏekonaÂvaÂnõ financÏnõÂch potõÂzÏõ vlaÂd prostrÏednictvõÂm inflacÏnõÂch emisõ peneÏz ma v modernõ historii mnoho dalsÏõÂch variant. Reakcõ na tyto zkusÏenosti je oddeÏlovaÂnõ rozhodovacõÂch procesuÊ o meÏnovyÂch otaÂzkaÂch od exekutivy. Tento vyÂvoj zacÏõÂna fakticky prÏevlaÂdat ve vsÏech demokratickyÂch staÂtech s trzÏnõÂm hospodaÂrÏstvõÂm. UÂstavnõ zakotvenõ samostatneÂho postavenõ uÂstrÏednõ banky vsÏak naleÂzaÂme jen v nejnoveÏjsÏõÂch uÂstavaÂch. Do teÂto skupiny patrÏõ i UÂstava CÏeske republiky a je za to v mezinaÂrodnõÂch srovnaÂnõÂch pozitivneÏ hodnocena. PrÏi rozhodovaÂnõ o daneÂm naÂvrhu ma tudõÂzÏ UÂstavnõ soud usnadneÏnou cestu v tom smyslu, zÏe obsahove slozÏky uÂstavnõÂho postavenõ uÂstrÏednõ banky staÂtu se dajõ dovodit  stavy samotneÂ, a tak ukaÂzat, kdy zaÂkonodaÂrce zmocneÏny k uÂpraveÏ podrobnostõ nemuÊzÏe jõÂt mimo tento prÏõÂmo z U obsah. Nenõ sporu o tom, zÏe do cÏinnosti CÏeske naÂrodnõ banky lze zasahovat zaÂkonem, jak se uvaÂdõ ve vyjaÂdrÏenõ Poslanecke sneÏmovny, tento zaÂkon vsÏak nesmõ byÂt v rozporu s obsahem hlavnõÂho cõÂle teÂto banky. Toto rozsÏirÏovaÂnõ pocÏtu ¹pilõÂrÏuÊ staÂtnõ mociª je prÏirozeneÂ, a proto neobstojõ protiargumenty zalozÏene na srovnaÂvaÂnõ se starsÏõÂmi ¹klasickyÂmiª uÂstavami, ve kteryÂch se o nezaÂvisle bance nepõÂsÏe prosteÏ proto, zÏe ekonomicka teorie v dobeÏ, kdy byly prÏijõÂmaÂny, jesÏteÏ dostatecÏneÏ nepopsala nebezpecÏõ monetaÂrnõÂch manipulacõ exekutivou. Toto rozsÏirÏovaÂnõ a zmeÏny konstitucionability (potrÏeby a vhodnosti regulace uÂstavnõÂmi prÏedpisy) pokracÏuje s ekonomickyÂm a technologickyÂm vyÂvojem. ObdobneÏ je mozÏno prÏedvõÂdat, zÏe se naprÏõÂklad v nejblizÏsÏõ dobeÏ docÏkaÂme i diskuse o potrÏebeÏ uÂstavnõÂho zakotvenõ neÏjake ¹nejvysÏsÏõ mediaÂlnõ radyª. Mocensky vyÂznam hromadnyÂch informacÏnõÂch prostrÏedkuÊ je nepochybnyÂ, a proto vyÂvoj praÂva musõ reagovat na vyÂvoj reaÂlneÂho zÏivota. Take ve sveÏtle teÏchto vsÏeobecnyÂch uÂvah de lege ferenda je trÏeba videÏt posuzovany naÂvrh.  stavnõÂho soudu v otaÂzce uÂstavnosti dotcÏenyÂch ustanovenõ zaÂkona o CÏNB ObecnyÂm kriteÂriem rozhodovaÂnõ U  stavnõÂho soudu je byl jejich soulad s vyÂsÏe uvedenyÂmi ustanovenõÂmi uÂstavnõ uÂpravy uÂstrÏednõ banky staÂtu. Funkcõ U  podle cÏl. 83 Ustavy ochrana uÂstavnosti prostrÏedky vlastnõÂmi orgaÂnuÊm soudnõÂho typu. SoucÏaÂstõ uÂstavnosti v tomto smeÏru je rovneÏzÏ ochrana postavenõ uÂstrÏednõ banky staÂtu prÏi plneÏnõ jejõÂho hlavnõÂho uÂkolu, kteryÂm je de consti stavy, a oddeÏlenõ jejõÂho hlavnõÂho orgaÂnu ± Bankovnõ rady tutione lata peÂcÏe o stabilitu meÏny podle cÏl. 98 odst. 1 U ± od bezprostrÏednõÂho vlivu politickyÂch cÏiniteluÊ cestou specificke uÂpravy jmenovaÂnõ jejõÂch funkcionaÂrÏuÊ a cÏlenuÊ Â stavy, anizÏ je tõÂm vyloucÏena nezbytna spolupraÂce mezi nõ a zaÂkonodaÂrnou a vyÂkonnou podle cÏl. 62 põÂsm. k) U mocõÂ. UÂstavnõ soud zastaÂva stanovisko, zÏe uÂprava postavenõ uÂstrÏednõ banky staÂtu v UÂstaveÏ vychaÂzõ ze zaÂveÏruÊ modernõ konstitucionalistiky konce 20. stoletõÂ, kdy se postupneÏ dochaÂzelo k zaÂveÏruÊm o potrÏebeÏ regulace postavenõ uÂstrÏednõ banky nejen v uÂstavaÂch federativnõÂch staÂtuÊ, kde to bylo spjato s vertikaÂlnõ deÏlbou puÊsobnosti mezi federacõ a jejõÂmi cÏlenskyÂmi staÂty, ale i v unitaÂrnõÂch staÂtech, z duÊvoduÊ uvedenyÂch vyÂsÏe. UÂstavnõ teorie inspirovana  stavy Estonekonomickou teoriõ se projevila v tom, zÏe prÏibyÂva uÂstav (cÏl. 99 odst. 2 UÂstavy SÏvyÂcarska, cÏl. 111 U  stavy Ecuadoru, cÏl. 53 U  stavy Chorvatska, ska, cÏl. 227 UÂstavy Polska, cÏl. 373n. UÂstavy Kolumbie, cÏl. 261n. U cÏl. 56 odst. 1 UÂstavy Slovenske republiky), kde je upraveno postavenõ uÂstrÏednõ banky a jejõ funkce. Tam, kde to nenõ v uÂstavaÂch vyÂslovneÏ zakotveno (v prÏõÂpadeÏ veÏtsÏiny cÏlenskyÂch staÂtuÊ Evropske unie, kde se jizÏ uplatnÏuje Amsterodamska smlouva), dochaÂzõ k teÏmto zaÂveÏruÊm judikatura.
CÏaÂstka 105
SbõÂrka zaÂkonuÊ cÏ. 278 / 2001
Strana 6511
V tomto smeÏru jdou rovneÏzÏ neÏktere smluvnõ dokumenty praÂva EvropskyÂch spolecÏenstvõ (cÏl. 108/ex ± cÏl. 107 Smlouvy o zalozÏenõ EvropskeÂho spolecÏenstvõÂ), ktere se posleÂze promõÂtajõ do interpretace ¹domaÂcõÂchª uÂstavnõÂch textuÊ (srov. komentaÂrÏ k cÏl. 88 ZaÂkladnõÂho zaÂkona SRN in: Maunz-DuÈrig: Grundgesetz Kommentar, Stand Juni 1998, s. 6). Novela zaÂkona o CÏNB tento zaÂmeÏr uÂstavodaÂrce plneÏ nerespektuje. Evropske praÂvo v cÏl. 108 Smlouvy o zalozÏenõ EvropskeÂho spolecÏenstvõ (ve zneÏnõ Amsterodamske smlouvy) vyÂslovneÏ stanovõÂ, zÏe prÏi vyÂkonu pravomocõ a uskutecÏnÏovaÂnõ uÂkoluÊ a povinnostõÂ, sveÏrÏenyÂch jim touto smlouvou, nebudou ani Evropska centraÂlnõ banka, ani naÂrodnõ uÂstrÏednõ banka, ani zÏaÂdny cÏlen jejõÂch orgaÂnuÊ s rozhodujõÂcõÂmi pravomocemi pozÏadovat nebo prÏijõÂmat pokyny od orgaÂnuÊ spolecÏenstvõÂ, od zÏaÂdne vlaÂdy cÏlenskeÂho staÂtu nebo od jakeÂhokoli jineÂho orgaÂnu. OrgaÂny spolecÏenstvõ a vlaÂdy cÏlenskyÂch staÂtuÊ se zavazujõ respektovat tento princip a neusilovat o ovlivnÏovaÂnõ cÏlenuÊ orgaÂnuÊ Evropske centraÂlnõ banky s rozhodujõÂcõÂmi pravomocemi cÏi naÂrodnõÂch uÂstrÏednõÂch bank prÏi plneÏnõ jejich uÂkoluÊ. UÂstava v roce 1992 reagovala na poznatky ekonomicke teorie, podle ktere je uÂspeÏsÏnost uÂstrÏednõ banky staÂtu prÏi zajisÏt'ovaÂnõ stability meÏny, jejõÂho kursu a kontroly mõÂry inflace vyÂrazneÏ ovlivneÏna jejõ nezaÂvislostõ na exekutiveÏ, ktera je zpravidla jednou za trÏi azÏ cÏtyrÏi roky nucena uchaÂzet se o znovuzvolenõ prÏed volicÏi. NeÏco jineÂho jsou proto zaÂmeÏry vlaÂdy prÏed volbami, po volbaÂch nebo uprostrÏed volebnõÂho obdobõÂ, a neÏco jineÂho jsou potrÏeby zajisÏteÏnõ stability ekonomickeÂho ruÊstu, nutnost zadluzÏovaÂnõ prÏi provaÂdeÏnõ dlouhodobyÂch investic atd. UÂstava sice vyÂslovneÏ o nezaÂvislosti CÏeske naÂrodnõ banky nehovorÏõÂ, nicmeÂneÏ historickyÂm vyÂkladem okol stavy (viz vyÂsÏe), teleologickyÂm vyÂkladem pojmu ¹peÂcÏe o stabilitu meÏnyª a systematickyÂm vyÂnostõ prÏijetõ U kladem hlavy sÏeste UÂstavy, kde je uÂprava CÏeske naÂrodnõ banky oddeÏlena od uÂpravy mocõ zaÂkonodaÂrne a vyÂkonneÂ, lze dojõÂt k zaÂveÏru, zÏe smyslem zakotvenõ uÂstrÏednõ banky staÂtu v UÂstaveÏ vuÊbec a ve zvlaÂsÏtnõ hlaveÏ UÂstavy zvlaÂsÏteÏ bylo praÂveÏ vytvorÏenõ uÂstavnõÂho raÂmce pro jejõ fungovaÂnõ nezaÂvisle na moci zaÂkonodaÂrne a vyÂkonneÂ. Je vsÏak mozÏno poukaÂzat na tu okolnost, zÏe jizÏ prÏi projednaÂvaÂnõ naÂvrhu zaÂkona o StaÂtnõ bance cÏeskoslovenske (zaÂkon cÏ. 22/1992 Sb. ), jehozÏ obsah byl prÏevzat do nynõ platneÂho zaÂkona o CÏNB, se vychaÂzelo prÏi jednaÂnõ z prokaÂzaÂnõ zaÂvislosti vyÂsÏe inflace na mõÂrÏe nezaÂvislosti centraÂlnõ banky. ZaÂsahy do jejõÂho postavenõ sice UÂstava prÏipousÏtõ (cÏl. 98 odst. 1 veÏta druha in fine), ale podle naÂzoru  UstavnõÂho soudu nelze dovodit, zÏe by zaÂkon mohl prÏijmout rÏesÏenõÂ, ktere by bylo zaÂsahem nebo ktere by bylo mozÏno vyklaÂdat jako zaÂsah do nezaÂvislosti banky v oblasti plneÏnõ jejõ hlavnõ uÂstavnõ funkce. TõÂm by uÂstavnõ uÂprava postavenõ uÂstrÏednõ banky ztratila svuÊj puÊvodneÏ zamyÂsÏleny uÂcÏel. UÂstavnõ soud zastaÂva stanovisko, zÏe uÂstavnõ zaÂklad nelze negovat bez ohledu na zmocneÏnõ zaÂkonodaÂrce k dalsÏõ zaÂkonne uÂpraveÏ, obdobneÏ jako je tomu v prÏõÂpadeÏ zaÂkladnõÂch praÂv v cÏl. 4 odst. 4 Listiny (zaÂruka podstaty a smyslu). Tento prÏõÂstup k vztahu uÂstavnõÂho a zaÂkonneÂho prÏedpisu jizÏ vyjaÂdrÏil v naÂlezu ze dne 15. 2. 1994 sp. zn. Pl. UÂS 35/93 [SbõÂrka naÂlezuÊ a usnesenõ UÂstavnõÂho soudu (daÂle jen ¹SbõÂrka rozhodnutõª), svazek 1, naÂlez cÏ. 7, str. 51; vyhlaÂsÏen pod cÏ. 49/1994 Sb. ] a neshledaÂva duÊvod se od neÏj v projednaÂvane veÏci odchyÂlit. NezaÂvislost jakeÂkoli instituce je mozÏno vyklaÂdat jako stav, ktery ma võÂce aspektuÊ. NeÏktere z nich jizÏ byly zduÊrazneÏny prÏi projednaÂvaÂnõ puÊvodnõÂho zaÂkona cÏ. 22/1992 Sb., o StaÂtnõ bance cÏeskoslovenske (FederaÂlnõ shromaÂzÏdeÏnõ CÏSFR, 6. volebnõ obdobõÂ, tisk cÏ. 1024). V prÏõÂpadeÏ CÏeske naÂrodnõ banky tak lze hovorÏit o aspektu institucionaÂlnõ nezaÂvislosti, ktera spocÏõÂva v jejõ nepodrÏõÂzenosti vlaÂdeÏ prÏi zajisÏt'ovaÂnõ stability meÏny. CÏeska naÂrodnõ banka plnõ rovneÏzÏ uÂkoly jako spraÂvnõ uÂrÏad. V tomto postavenõ je soucÏaÂstõ orgaÂnuÊ vyÂkonne moci. To vsÏak neplatõ pro jejõ hlavnõ funkci podle cÏl. 98 odst. 1 UÂstavy. V teÂto funkci musõ zaÂkon respektovat  stavy o vrcholneÂm postavenõ vlaÂdy nezaÂvislost jejõÂho rozhodovaÂnõÂ, kdy se na ni nevztahuje cÏl. 67 odst. 1 U v soustaveÏ orgaÂnuÊ vyÂkonne moci ani zaÂkon CÏeske naÂrodnõ rady cÏ. 2/1969 Sb., o zrÏõÂzenõ ministerstev a jinyÂch uÂstrÏednõÂch orgaÂnuÊ staÂtnõ spraÂvy CÏeske socialisticke republiky, ve zneÏnõ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ. Z hlediska opraÂvneÏnõÂ, kteryÂmi CÏeska naÂrodnõ banka disponuje prÏi plneÏnõ sveÂho hlavnõÂho cõÂle (aspekt instrumentaÂlnõÂ), jde o mozÏnost volby naÂstrojuÊ meÏnove politiky a mozÏnost meÏnoveÏ-politickeÂho uvaÂzÏenõ prÏi volbeÏ teÏchto naÂstrojuÊ a opatrÏenõ k dosazÏenõ uÂstavneÏ zakotveneÂho cõÂle. KonecÏneÏ je to nezaÂvislost v personaÂlnõÂm cÏi organizacÏnõÂm smyslu, ktera spocÏõÂva ve zpuÊsobu jmenovaÂnõ a odvolatelnosti vedenõ banky. DalsÏõÂm mozÏnyÂm aspektem nezaÂvislosti kazÏde instituce je nezaÂvislost cÏi spõÂsÏe autonomie hospodaÂrÏska cÏi financÏnõÂ, ktera prÏed novelizacõ zaÂkona o CÏNB spocÏõÂvala v oddeÏlenõ rozpocÏtu teÂto banky od staÂtnõÂho rozpocÏtu. Novelizace zaÂkona o CÏNB se v ruÊzne intenziteÏ dotyÂka vsÏech teÏchto aspektuÊ. UÂstavnõ soud se vsÏak zabyÂva pouze teÏmi z nich, ktere majõ svuÊj uÂstavnõ zaÂklad, takzÏe odchylna zaÂkonna uÂprava se s nimi dostaÂva do rozporu. Pokud jde o jednotliva ustanovenõÂ, jejichzÏ zrusÏenõ se navrhuje, je trÏeba uveÂst naÂsledujõÂcõÂ: V prÏõÂpadeÏ naÂvrhu na zrusÏenõ § 1 odst. 3 ve slovech ¹a zvlaÂsÏtnõÂmi praÂvnõÂmi prÏedpisy1)ª, v § 2 odst. 1 veÏty
Strana 6512
SbõÂrka zaÂkonuÊ cÏ. 278 / 2001
CÏaÂstka 105
 stavnõ soud nemohl prvnõÂ, v § 2 odst. 2 põÂsm. e) ve slovech ¹a podle zvlaÂsÏtnõÂch praÂvnõÂch prÏedpisuÊ1)ª se U ztotozÏnit s naÂzorem, zÏe se jedna o neuÂstavnõ ustanovenõ zaÂkona o CÏNB. Lze mõÂt vyÂhrady proti ustanovenõÂm legislativnõÂch pravidel vlaÂdy (prÏõÂloha usnesenõ vlaÂdy ze dne 19. brÏezna 1998 cÏ. 188), ktera uklaÂdajõ prÏi prÏõÂpraveÏ praÂvnõÂch prÏedpisuÊ pouzÏõÂvat praÂveÏ tuto formu odkazu i tam, kde je uÂstavneÏ vyloucÏeno pouzÏitõ jine formy praÂvnõÂho prÏedpisu, nezÏ je forma zaÂkona (zde cÏl. 98 odst. 2 UÂstavy). MozÏnost zaÂsahu UÂstavnõÂho soudu je vsÏak v takoveÂm prÏõÂpadeÏ daÂna jedineÏ v prÏõÂpadeÏ, zÏe k pouzÏitõ podzaÂkonneÂho praÂvnõÂho prÏedpisu skutecÏneÏ dosÏlo. Tak tomu ale v projednaÂvane veÏci nenõÂ, nebot' praÂvnõ uÂprava je provedena cestou zaÂkona. Proto byl v teÂto cÏaÂsti naÂvrh jako neduÊvodny zamõÂtnut. UÂstavnõ soud shledal duÊvodnyÂm naÂvrh na zrusÏenõ § 2 odst. 1 veÏty prvnõ zaÂkona o CÏNB, ktery stanovõÂ, zÏe ¹hlavnõÂm cõÂlem CÏeske naÂrodnõ banky je zabezpecÏovat cenovou stabilituª. Ustanovenõ cÏl. 98 odst. 1 veÏty druhe UÂstavy vsÏak definuje hlavnõ cõÂl cÏinnosti jinak, jako peÂcÏi o stabilitu meÏny. Tento na druheÂm mõÂsteÏ uvedeny pojem je sÏirsÏõÂ, takzÏe cestou obycÏejneÂho zaÂkona dochaÂzõ k omezenõ rozsahu hlavnõÂho uÂkolu uÂstrÏednõ banky staÂtu. Tento  stavy), z hlediska uÂstavneÏ prÏedepsaneÂho zpuÊsobu zmeÏn a doplnÏovaÂnõ postup je z hlediska praÂvnõÂho staÂtu (cÏl. 1 U  stavy uÂstavnõÂch zaÂkonuÊ (cÏl. 9 odst. 1 a cÏl. 39 odst. 4 UÂstavy), stejneÏ jako z hlediska samotneÂho cÏl. 98 odst. 1 U neprÏijatelnyÂ. Jde o obdobnou situaci, ktera je vyÂslovneÏ upravena v § 3 odst. 4 zaÂkona cÏ. 309/1999 Sb., o SbõÂrce zaÂkonuÊ a o SbõÂrce mezinaÂrodnõÂch smluv, podle ktereÂho podzaÂkonne praÂvnõ prÏedpisy mohou byÂt vyhlaÂsÏeny nejdrÏõÂve dnem, v neÏmzÏ je vyhlaÂsÏen zaÂkon, k jehozÏ provedenõ jsou vydaÂny; uÂcÏinnosti mohou nabyÂt nejdrÏõÂve  stavy a obycÏejneÂho praÂva dnem, k neÏmuzÏ nabyÂva uÂcÏinnosti zaÂkon, k jehozÏ provedenõ jsou vydaÂny. Ve vztahu U musõ byÂt takovy postup zachovaÂn tõÂm spõÂsÏe. UÂstavnõ soud zde pouze konstatuje, zÏe jde o porusÏenõ zaÂkladnõÂho pravidla hierarchicke vyÂstavby praÂvnõÂho rÏaÂdu, podle ktereÂho zaÂkon nizÏsÏõ praÂvnõ sõÂly nesmõ odporovat praÂvnõÂmu prÏedpisu vysÏsÏõ praÂvnõ sõÂly. VlaÂda, ktera prÏedlozÏila naÂvrh novelizace zaÂkona o CÏNB, si byla teÂto situace veÏdoma, nebot' v duÊvodove zpraÂveÏ sveÂho naÂvrhu (Poslanecka sneÏmovna, 3. volebnõ obdobõÂ, tisk cÏ. 537) v souvislosti s naÂvrhem noveÂho zneÏnõ § 2 vyÂslovneÏ uvedla, zÏe ¹NaÂvrh novely zaÂkona o CÏeske naÂrodnõ bance tudõÂzÏ prÏedpoklaÂda zmeÏnu UÂstavy.ª. Tato zmeÏna cÏl. 98 odst. 1 UÂstavy meÏla byÂt provedena uÂstavnõÂm zaÂkonem, jehozÏ naÂvrh vlaÂda prÏedlozÏila jako soucÏaÂst sÏirsÏõÂho naÂvrhu (Poslanecka sneÏmovna, 3. volebnõ obdobõÂ, tisk cÏ. 541), kde se v bodeÏ 15 navrhovalo zneÏnõÂ: ¹CÏeska naÂrodnõ banka je uÂstrÏednõ bankou staÂtu. Do jejõ cÏinnosti lze zasahovat pouze na zaÂkladeÏ zaÂkona.ª. Tento naÂvrh uÂstavnõ zmeÏny vsÏak byl Poslaneckou sneÏmovnou na jejõ 25. schuÊzi dne 17. kveÏtna 2000 zamõÂtnut ve 2. cÏtenõÂ, kdezÏto naÂvrh novely zaÂkona o CÏNB, doplneÏny rÏadou dalsÏõÂch zmeÏn, nakonec schvaÂlen byl jako zaÂkon cÏ. 442/2000 Sb. PrÏedseda Poslanecke sneÏmovny v teÂto souvislosti upozornÏuje na to, zÏe Poslanecka sneÏmovna jednala s veÏdomõÂm nutnosti rÏesÏit potrÏebne zmeÏny v cÏinnosti CÏeske naÂrodnõ banky, aby byly harmonizovaÂny praÂvnõ prÏedpisy  stavy uskutecÏnit zmeÏnu hlavnõÂho cõÂle banky, aby s prÏedpisy Evropske unie, a za vznikle situace se snazÏõ novelou U byla odstraneÏna formaÂlnõ neuÂstavnost. O tomto nespraÂvneÂm postupu sveÏdcÏõ slova, ktera pronesl zaÂstupce vlaÂdy  stavy (Poslanecka sneÏmovna, prÏi oduÊvodnÏovaÂnõ onoho dodatecÏneÏ prÏedlozÏeneÂho naÂvrhu na zmeÏnu cÏl. 98 odst. 1 U 3. volebnõ obdobõÂ, tisk cÏ. 694) na 28. schuÊzi Poslanecke sneÏmovny (teÏsnopisecka zpraÂva o 28. schuÊzi Poslanecke  stavy je ¹dostat UÂstavu do souladu jak na sneÏmovny, str. 416), kdyzÏ prohlaÂsil, zÏe uÂcÏelem zmeÏny cÏl. 98 odst. 1 U jedne straneÏ s acquis communitaire, tak na druhe straneÏ s vlaÂdnõÂm naÂvrhem zaÂkona o CÏeske naÂrodnõ bance, respektive s novelou tohoto zaÂkonaª. V obdobneÂm duchu je naÂvrh oduÊvodneÏn v duÊvodove zpraÂveÏ k tisku cÏ. 694. ProtozÏe v praÂvnõÂm staÂteÏ nenõ mozÏneÂ, aby se UÂstava dodatecÏneÏ prÏizpuÊsobovala jõ odporujõÂcõÂm zaÂkonuÊm, dosÏel UÂstavnõ soud jako soudnõ orgaÂn ochrany uÂstavnosti podle cÏl. 83 UÂstavy k zaÂveÏru o nutnosti zrusÏit usta stavy jako neuÂstavnõÂ. PrÏitom novenõ § 2 odst. 1 veÏty prvnõ pro rozpor s cÏl. 1, cÏl. 9 odst. 1 a cÏl. 98 odst. 1 U podotyÂkaÂ, zÏe pokud jde o potrÏebu prÏizpuÊsobit praÂvnõ rÏaÂd CÏeske republiky praÂvu EvropskyÂch spolecÏenstvõÂ, je  stavy usilovat trÏeba tak cÏinit uÂstavneÏ konformnõÂm zpuÊsobem. CÏeska republika muÊzÏe v souladu s preambulõ sve U o vcÏleneÏnõ do rodiny evropskyÂch demokraciõ na prveÂm mõÂsteÏ tõÂm, zÏe jako praÂvnõ staÂt bude respektovat svou UÂstavu. Teprve pote muÊzÏe usilovat o soulad s primaÂrnõÂm praÂvem EvropskyÂch spolecÏenstvõ (cÏl. 105, cÏl. 108/ex ± cÏl. 107 Smlouvy o zalozÏenõ EvropskeÂho spolecÏenstvõÂ), nebot' bez respektu ke sve UÂstaveÏ nemuÊzÏe o prÏijetõ do Evropske unie uvazÏovat. DaÂle prezident republiky navrhl zrusÏit v ustanovenõ § 5 odst. 2 põÂsm. b) slova ¹pro cÏinnosti vykonaÂvane prÏi zabezpecÏovaÂnõ hlavnõÂho cõÂleª a slova ¹sestavuje naÂvrh provoznõÂho a investicÏnõÂho rozpocÏtuª. Svou argumentaci spojil s naÂvrhem na zrusÏenõ § 47 odst. 1 azÏ 4 zaÂkona o CÏNB. Cele ustanovenõ § 5 odst. 2 põÂsm. b) zaÂkona o CÏNB v platneÂm zneÏnõ znõ takto: ¹Bankovnõ rada schvaluje rozpocÏet pro cÏinnosti vykonaÂvane prÏi zabezpecÏovaÂnõ hlavnõÂho cõÂle CÏeske naÂrodnõ banky a sestavuje naÂvrh provoznõÂho a investicÏnõÂho rozpocÏtuª. V prÏõÂpadeÏ vyhoveÏnõ naÂvrhu by proto ustanovenõ zneÏlo: ¹Bankovnõ rada schvaluje rozpocÏet CÏeske naÂrodnõ bankyª, takzÏe by se prakticky krylo s puÊvodnõÂm zneÏnõÂm zaÂkona cÏ. 6/1993 Sb., o CÏeske naÂrodnõ bance.
CÏaÂstka 105
SbõÂrka zaÂkonuÊ cÏ. 278 / 2001
Strana 6513
Ustanovenõ § 47 odst. 1 azÏ 4 zneÏjõÂ: (1) RozpocÏet, ktery se tyÂka cÏinnostõ vykonaÂvanyÂch prÏi zabezpecÏovaÂnõ hlavnõÂho cõÂle CÏeske naÂrodnõ banky, schvaluje bankovnõ rada. (2) V cÏaÂsti provoznõÂch a investicÏnõÂch vyÂdajuÊ hospodarÏõ CÏeska naÂrodnõ banka podle rozpocÏtu schvaÂleneÂho Poslaneckou sneÏmovnou. NaÂvrh tohoto rozpocÏtu sestavuje bankovnõ rada CÏeske naÂrodnõ banky a prÏedklaÂda jej prÏedsedovi Poslanecke sneÏmovny nejpozdeÏji 3 meÏsõÂce prÏed zacÏaÂtkem rozpocÏtoveÂho roku. (3) OdmõÂtne-li Poslanecka sneÏmovna naÂvrh rozpocÏtu CÏeske naÂrodnõ banky, je bankovnõ rada povinna do 6 tyÂdnuÊ prÏedlozÏit naÂvrh doplneÏny a zprÏesneÏny podle pozÏadavku Poslanecke sneÏmovny. (4) NenõÂ-li Poslaneckou sneÏmovnou vysloven souhlas s rozpocÏtem CÏeske naÂrodnõ banky na prÏõÂslusÏny rozpocÏtovy rok prÏed prvnõÂm dnem rozpocÏtoveÂho roku, rÏõÂdõ se rozpocÏtove hospodarÏenõ v dobeÏ od prvnõÂho dne rozpocÏtoveÂho roku do dne schvaÂlenõ rozpocÏtu na tento rozpocÏtovy rok objemem prÏõÂjmuÊ a vyÂdajuÊ rozpocÏtu CÏeske naÂrodnõ banky schvaÂleneÂho pro prÏedchozõ rozpocÏtovy rok. Prezident republiky oduÊvodnÏuje naÂvrh na zrusÏenõ teÂto cÏaÂsti tõÂm, zÏe provedena novelizace odebõÂra bankovnõ radeÏ opraÂvneÏnõ rozhodovat o jedne z jejõÂch pravomocõ a sveÏrÏuje ji Poslanecke sneÏmovneÏ. TõÂm muÊzÏe podle prezidenta republiky dojõÂt vyÂznamnyÂm zpuÊsobem k ohrozÏenõ plneÏnõ hlavnõÂho cõÂle CÏeske naÂrodnõ banky podle  stavy. Podle jeho naÂzoru nelze veÂst prÏesnou hranici mezi teÏmito dveÏma rozpocÏty, nebot' i provoznõ cÏl. 98 odst. 1 U a investicÏnõ rozpocÏet zahrnuje financovaÂnõ rÏady duÊlezÏityÂch cÏinnostõ CÏeske naÂrodnõ banky, podminÏujõÂcõÂch realizaci hlavnõÂho cõÂle, jako naprÏ. prÏõÂpravu meÏnovyÂch analyÂz, emisi bankovek a mincõÂ, obchody s bankami cÏi spraÂvu  stavy peneÏzÏnõ hotovosti. KvuÊli zaÂsahuÊm dalsÏõÂch orgaÂnuÊ nebude banka schopna tento cõÂl naplnÏovat. Podle cÏl. 98 U lze sice zaÂkonem stanovit dalsÏõ podrobnosti a zasahovat do jejõ cÏinnosti, jisteÏ vsÏak ne tak, aby to vedlo k poprÏenõ postavenõ CÏeske naÂrodnõ banky. UÂstavnõ soud v tomto bodeÏ naÂvrhu prezidenta republiky vyhoveÏl praÂveÏ s ohledem na to, co bylo vyÂsÏe uvedeno o jednotlivyÂch aspektech nezaÂvislosti jakeÂkoli instituce. Pokud UÂstavnõ soud dosÏel k zaÂveÏru o uÂstavnõÂm rozmeÏru nezaÂvislosti uÂstrÏednõ banky staÂtu, musõ poskytnout ochranu teÂto nezaÂvislosti i z hlediska jejõÂho nerusÏeneÂho fungovaÂnõÂ. I kdyby neplatil argument prezidenta republiky, zÏe nelze mezi obeÏma rozpocÏty veÂst prÏesnou hranici, je trÏeba uveÂst, zÏe i pouhyÂm tlakem na jednoznacÏneÏ oddeÏlitelny provoznõ a investicÏnõ rozpocÏet lze ovlivnÏovat plneÏnõ hlavnõÂho cõÂle uÂstrÏednõ banky staÂtu. JinyÂmi slovy, ponechaÂme-li stranou otaÂzku oddeÏlitelnosti dvou rozpocÏtuÊ pro hospodarÏenõ teÂzÏe instituce, jakmile bude i jeden z teÏchto rozpocÏtuÊ schvalovaÂn neÏkyÂm jinyÂm nezÏ centraÂlnõ bankou, bude vzÏdy snadneÏjsÏõ trÏeba neprÏõÂmo ovlivnÏovat rozhodovacõ procesy v bance, a tak omezovat jejõ nezaÂvislost. Argument o oddeÏlenõ obou cÏaÂstõ rozpocÏtu v rocÏnõÂch zpraÂvaÂch o hospodarÏenõ CÏeske naÂrodnõ banky nenõ rovneÏzÏ prÏõÂpadnyÂ, nebot' tõÂmto zpuÊsobem se do jejõ nezaÂvislosti prÏi uskutecÏnÏovaÂnõ hlavnõÂho cõÂle zasaÂhnout nedaÂ. SchvalovaÂnõ jejõÂho rozpocÏtu Poslaneckou sneÏmovnou nemusõ zajiste za kazÏde situace prÏedstavovat zaÂsah do jejõ nezaÂvislosti. Tato mozÏnost vsÏak nenõ vyloucÏena, nebot' § 47 odst. 2 azÏ 4 zaÂkona o CÏNB obsahuje dostatecÏne naÂstroje k tomu, aby Poslanecka sneÏmovna mohla prosadit svuÊj naÂzor. TõÂm se dostaÂva do rozporu s cÏl. 98 odst. 1 UÂstavy. Na tom nic nemeÏnõ naÂmitka prÏedsedy Poslanecke sneÏmovny, zÏe prezident republiky ve sveÂm naÂvrhu nezpochybnil mozÏnost NejvysÏsÏõÂho kontrolnõÂho uÂrÏadu kontrolovat hospodarÏenõ CÏeske naÂrodnõ banky, nejednaÂ-li se o cÏinnosti prÏi zabezpecÏovaÂnõ jejõÂho hlavnõÂho cõÂle, a zÏe by proto nemeÏla byÂt zpochybnÏovaÂna ani zmeÏna v § 5 a 47 zaÂkona o CÏNB. UÂstavnõ soud ve sve ustaÂlene judikaturÏe zduÊraznÏuje vaÂzanost petitem naÂvrhu, nikoli jeho oduÊvodneÏnõÂm, tj. argumenty, ktere navrhovatel uvaÂdõ [viz jizÏ naÂlez ze dne 24. 5. 1994 sp. zn. Pl. UÂS 16/93 (SbõÂrka rozhodnutõÂ, svazek 1, naÂlez cÏ. 25, str. 190; vyhlaÂsÏen pod cÏ. 131/1994 Sb.), naÂlez ze dne 14. 6. 1994 sp. zn. Pl. UÂS 20/93 (SbõÂrka rozhodnutõÂ, svazek 1, naÂlez cÏ. 33, str. 245; vyhlaÂsÏen pod cÏ. 141/1994 Sb.), naÂlez ze dne 29. 11. 1994 sp. zn. Pl. UÂS 89/94 (SbõÂrka rozhodnutõÂ, svazek 2, naÂlez cÏ. 58, str. 151)]. Posuzuje proto naÂvrh i z jinyÂch hledisek ochrany uÂstavnosti, nezÏ ktera jsou uvedena v oduÊvodneÏnõ naÂvrhu, nemuÊzÏe vsÏak rozhodnout o zrusÏenõ jinyÂch ustanovenõÂ, nezÏ ktera jsou v petitu naÂvrhu uvedena. StejneÏ tak UÂstavnõ soud rozhodl o zrusÏenõ ustanovenõ § 6 odst. 3 zaÂkona o CÏNB, ktere stanovõÂ: ¹GuverneÂra, viceguverneÂry a ostatnõ cÏleny navrhuje vlaÂda.ª. Toto ustanovenõ je v rozporu s prerogativou prezidenta republiky jmenovat cÏleny Bankovnõ rady podle cÏl. 62 põÂsm. k) UÂstavy. To znamenaÂ, zÏe prezident republiky z hlediska uÂstavnõÂho rozhoduje bez omezenõ a nenõ zde vaÂzaÂn na nicÏõ naÂvrh ani na zÏaÂdne dalsÏõ podmõÂnky.  stavnõ soud nucen vyhoveÏt i naÂvrhu na zrusÏenõ § 35 põÂsm. a) S ohledem na vyÂsÏe uvaÂdeÏne duÊvody byl U zaÂkona o CÏNB, ktery stanovõÂ: ¹CÏeska naÂrodnõ banka po dohodeÏ s vlaÂdou stanovõ inflacÏnõ cõÂl a rezÏim kursu cÏeske meÏny k cizõÂm meÏnaÂm.ª. ¹Po dohodeϪ znacÏõÂ, zÏe CÏeska naÂrodnõ banka ma ve veÏci iniciativu, kdyzÏ prÏichaÂzõ s naÂvrhem v teÂto veÏci. SvuÊj naÂvrh ale musõ prÏedlozÏit vlaÂdeÏ a ta s nõÂm musõ nebo nemusõ souhlasit. Teprve po zõÂskaÂnõ souhlasu vlaÂdy muÊzÏe byÂt inflacÏnõ cõÂl stanoven. VyÂraz ¹po dohodeϪ proto neodpovõÂda koncepci nezaÂvis-
Strana 6514
SbõÂrka zaÂkonuÊ cÏ. 278 / 2001
CÏaÂstka 105
losti CÏeske naÂrodnõ banky. NepodrÏizuje ji sice vlaÂdeÏ, stavõ vsÏak vlaÂdu vedle bankovnõ rady jako rovnopraÂvneÂho cÏinitele prÏi urcÏovaÂnõ inflacÏnõÂho cõÂle a rezÏimu kursu cÏeske meÏny. S touto rolõ vlaÂdy vsÏak soucÏasna uÂstavnõ uÂprava  stavy vyÂslovneÏ nepocÏõÂtaÂ. Toto ustanovenõ prÏitom vystupuje k ostatnõ uÂstavnõ uÂpraveÏ jako lex cÏl. 98 odst. 1 U specialis, takzÏe se vuÊcÏi neÏmu nemuÊzÏe uplatnit obecna charakteristika postavenõ vlaÂdy v cÏl. 67 odst. 1 UÂstavy. Ustanovenõ § 35 põÂsm. a) zaÂkona o CÏNB je v rozporu s instrumentaÂlnõÂm aspektem nezaÂvislosti CÏeske naÂrodnõ banky a muÊzÏe zaÂsadneÏ narusÏit i existenci dalsÏõÂch aspektuÊ jejõ nezaÂvislosti z hlediska institucionaÂlnõÂho. Pro stabilitu cÏeske meÏny ma vyhlaÂsÏenõ inflacÏnõÂho cõÂle zaÂsadnõ vyÂznam. Je proto teÏsneÏ spjato s nezaÂvislostõ CÏeske naÂrodnõ banky. V prÏõÂpadeÏ, zÏe inflacÏnõ cõÂl musõ byÂt vyhlaÂsÏen, je situace praÂvneÏ jinaÂ, nezÏ kdyby vyhlaÂsÏen byÂt nemusel. V prveÂm prÏõÂpadeÏ je pozice vlaÂdy daleko silneÏjsÏõÂ, nebot' prÏi nedosazÏenõ dohody to bude CÏeska naÂrodnõ banka, ktera neplnõ sve uÂstavneÏ stanovene poslaÂnõÂ. Toto ustanovenõ proto podvazuje prostor pro plneÏnõ hlavnõÂho cõÂle CÏeske naÂrodnõ banky obdobnyÂm zpuÊsobem jako v prÏõÂpadeÏ schvalovaÂnõ provoznõÂho a investicÏnõÂho rozpocÏtu CÏeske naÂrodnõ banky. V rozporu s nõÂm je prÏitom i jine ustanovenõ samotneÂho zaÂkona o CÏNB, kdyzÏ jeho § 9 stanovõÂ, zÏe CÏeska naÂrodnõ banka a bankovnõ rada je prÏi plneÏnõ svyÂch uÂkoluÊ nezaÂvisla na pokynech vlaÂdy, prezidenta republiky, Parlamentu, jinyÂch spraÂvnõÂch uÂrÏaduÊ cÏi orgaÂnuÊ uÂzemnõ samospraÂvy (odstavec 1) a zÏe zaÂlezÏitosti tyÂkajõÂcõ se kursoveÂho rezÏimu a stanovenõ inflacÏnõÂho cõÂle CÏeska naÂrodnõ banka konzultuje s vlaÂdou a na jejõ vyzÏaÂdaÂnõ jõ prÏedklaÂda o teÏchto zaÂlezÏitostech zpraÂvy (odstavec 2), cozÏ je uÂprava, ktera nenõ s principem nezaÂvislosti CÏeske naÂrodnõ banky prÏi sledovaÂnõ jejõÂho hlavnõÂho cõÂle nikterak v rozporu. ToteÂzÏ platõ pro § 11 zaÂkona o CÏNB, ktery stanovõ opraÂvneÏnõ ministra financõ nebo jineÂho poveÏrÏeneÂho cÏlena vlaÂdy zuÂcÏastnit se s hlasem poradnõÂm zasedaÂnõ bankovnõ rady s mozÏnostõ prÏedklaÂdat jõ naÂvrhy k projednaÂnõÂ. ObdobneÏ je opraÂvneÏn guverneÂr CÏeske naÂrodnõ banky nebo jõÂm urcÏeny viceguverneÂr zuÂcÏastnit se s hlasem poradnõÂm schuÊze vlaÂdy. V podmõÂnkaÂch staÂtu s odpovõÂdajõÂcõ politickou kulturou jednaÂnõ vysokyÂch funkcionaÂrÏuÊ to je dostatecÏny prostrÏedek k nalezenõ odpovõÂdajõÂcõÂho rÏesÏenõÂ. Jinak ovsÏem z hlediska UÂstavy musõ mõÂt konecÏne slovo bankovnõ rada, cozÏ napadene ustanovenõ § 35 põÂsm. a) zaÂkona o CÏNB vylucÏuje. Proto v tomto prÏõÂpadeÏ platõ duÊvody pro zrusÏenõ tohoto ustanovenõ tõÂm spõÂsÏe, zÏe v tomto prÏõÂpadeÏ jde o prÏõÂmy  stavy, kde je staÂle jesÏteÏ platneÏ zakotvena jako hlavnõ cõÂl cÏinnosti CÏeske naÂrodnõ banky rozpor s cÏl. 98 odst. 1 U peÂcÏe o stabilitu meÏny. Pokud ma byÂt prÏi teÂto cÏinnosti CÏeska naÂrodnõ banka nezaÂvisla (jinak tento cõÂl plnit nemuÊzÏe), nemuÊzÏe byÂt vaÂzaÂna na souhlas vrcholneÂho orgaÂnu vyÂkonne moci, od ktere ma byÂt jinak uÂstavneÏ oddeÏlena. I zde platõÂ, zÏe v praxi nemusõ prÏi stanovenõ inflacÏnõÂho cõÂle a rezÏimu kursu cÏeske meÏny k cizõÂm meÏnaÂm dojõÂt k zÏaÂdnyÂm spornyÂm situacõÂm. UÂstavnõ soud vsÏak ma za cõÂl jako orgaÂn ochrany uÂstavnosti posoudit, zda je tato uÂprava v souladu s uÂstavnõÂmi prÏedpisy. Tento soulad zde daÂn nenõÂ. PrÏedseda UÂstavnõÂho soudu: JUDr. Kessler v. r.
CÏaÂstka 105
SbõÂrka zaÂkonuÊ cÏ. 279 / 2001
Strana 6515
279  LEZ NA UÂstavnõÂho soudu JmeÂnem CÏeske republiky UÂstavnõ soud rozhodl dne 6. cÏervna 2001 v pleÂnu o naÂvrhu J. B. na zrusÏenõ § 6 zaÂkona cÏ. 119/1990 Sb., o soudnõ rehabilitaci, takto: NaÂvrh se zamõÂtaÂ. O d uÊ vodn eÏ n õ NaÂvrh na zrusÏenõ § 6 zaÂkona cÏ. 119/1990 Sb., o soudnõ rehabilitaci, podal navrhovatel podle § 74 zaÂkona  stavnõÂm soudu, spolu s uÂstavnõ stõÂzÏnostõÂ, dorucÏenou UÂstavnõÂmu soudu dne 9. 5. 2000, ktera cÏ. 182/1993 Sb., o U smeÏrÏovala proti usnesenõ KrajskeÂho soudu v Plzni ze dne 4. 4. 2000 sp. zn. 7 To 145/2000 a usnesenõ OkresnõÂho soudu v KarlovyÂch Varech ze dne 8. 2. 2000 sp. zn. Rt 2/99. Navrhovatel v naÂvrhu uvedl, zÏe byl v roce 1957 shledaÂn jako osoba povinna vojenskou sluzÏbou v CÏeskoslovenske lidove armaÂdeÏ. Podle povolaÂvacõÂho rozkazu meÏl nastoupit vojenskou sluzÏbu dne 30. 10. 1957. NeucÏinil tak, nebot' mu v jejõÂm vyÂkonu braÂnilo naÂbozÏenske prÏesveÏdcÏenõ (navrhovatel se hlaÂsõ ke SveÏdkuÊm JehovovyÂm). Rozsudkem VojenskeÂho obvodoveÂho soudu v KarlovyÂch Varech ze dne 13. 12. 1957 sp. zn. 2 T 211/57 byl navrhovatel odsouzen pro trestny cÏin nenastoupenõ sluzÏby v branne moci podle § 265 odst. 1 trestnõÂho zaÂkona cÏ. 86/1950 Sb. k trestu odneÏtõ svobody v trvaÂnõ sÏestnaÂcti meÏsõÂcuÊ. Na zaÂkladeÏ amnestie prezidenta republiky byl navrhovatel z veÏzenõ propusÏteÏn, prÏicÏemzÏ ve vazbeÏ straÂvil asi sÏest tyÂdnuÊ. Dne 27. 12. 1957 meÏl navrhovatel podle noveÂho povolaÂvacõÂho rozkazu znovu nastoupit vojenskou sluzÏbu. Vojenskou sluzÏbu opeÏt nenastoupil a rozsudkem VojenskeÂho obvodoveÂho soudu v KarlovyÂch Varech ze dne 15. 1. 1958 sp. zn. 2 T 225/57 byl uznaÂn vinnyÂm trestnyÂm cÏinem nenastoupenõ sluzÏby v branne moci podle § 265 odst. 1 trestnõÂho zaÂkona cÏ. 86/1950 Sb. k trestu odneÏtõ svobody v trvaÂnõ dvaceti dvou meÏsõÂcuÊ nepodmõÂneÏneÏ. Po propusÏteÏnõ z veÏzenõ byl navrhovatel pro trvale odeprÏenõ vojenske sluzÏby odsouzen potrÏetõÂ, a to rozsudkem VojenskeÂho obvodoveÂho soudu v KosÏicõÂch (den vydaÂnõ a spisova znacÏka neuvedeny) k trestu odneÏtõ svobody v trvaÂnõ cÏtyrÏ let. Navrhovatel v naÂvrhu daÂle uvedl, zÏe pocÏaÂtkem 90. let nepodal naÂvrh na prÏezkum podle zaÂkona cÏ. 119/1990 Sb., ve zneÏnõ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ, nebot' jednak nemeÏl duÊveÏru k cÏeskoslovenskyÂm souduÊm, jednak nemeÏl ani potrÏebne informace. Teprve poteÂ, co UÂstavnõ soud vynesl zaÂsadnõ naÂlezy v otaÂzce trestnõÂho postihu za odpõÂraÂnõ vojenske sluzÏby, zacÏal steÏzÏovatel usilovat o zrusÏenõ puÊvodnõÂch rozsudkuÊ. ObraÂtil se v te souvislosti na ministra spravedlnosti CÏeske republiky s podneÏtem ke stõÂzÏnosti pro porusÏenõ zaÂkona, ale ten sveÂho praÂva na podaÂnõ stõÂzÏnosti odmõÂtl pouzÏõÂt. Proto se navrhovatel obraÂtil na Okresnõ soud v KarlovyÂch Varech s naÂvrhem na prÏezkum druheÂho odsouzenõ podle zaÂkona cÏ. 119/1990 Sb., ve zneÏnõ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ. Okresnõ soud v KarlovyÂch Varech usnesenõÂm ze dne 8. 2. 2000 sp. zn. Rt 2/99 naÂvrh zamõÂtl jako opozÏdeÏneÏ podanyÂ. Proti tomu podal navrhovatel stõÂzÏnost, kterou Krajsky soud v Plzni usnesenõÂm ze dne 4. 4. 2000 sp. zn. 7 To 145/2000 zamõÂtl. Navrhovatel ma za to, zÏe splnÏuje vsÏechny podmõÂnky pro rehabilitaci, jak jsou specifikovaÂny v § 1 zaÂkona cÏ. 119/1990 Sb., ve zneÏnõ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ, a zÏe by tedy meÏl byÂt zprosÏteÏn trestu i viny. PrÏezkumne rÏõÂzenõ vsÏak naraÂzÏõ na prÏekaÂzÏku lhuÊty stanovene v § 6 zaÂkona cÏ. 119/1990 Sb., podle ktere lze naÂvrh na zahaÂjenõ rÏõÂzenõ podat nejpozdeÏji do dvou let ode dne uÂcÏinnosti tohoto zaÂkona. Podle navrhovatelova naÂzoru je tato lhuÊta v daneÂm prÏõÂpadeÏ v rozporu s praÂvem na rovnost subjektuÊ prÏed zaÂkonem podle cÏl. 1 Listiny zaÂkladnõÂch praÂv a svobod (daÂle jen ¹Listinaª), v rozporu s praÂvem na rÏaÂdne projednaÂnõ veÏci podle cÏl. 36 odst. 1 Listiny a v rozporu s praÂvem na spravedlivy proces podle cÏl. 6 UÂmluvy o ochraneÏ lidskyÂch praÂv a zaÂkladnõÂch svobod (daÂle jen ¹UÂmluvaª). Obecne soudy pak rovneÏzÏ porusÏily steÏzÏovatelova praÂva zakotvena v cÏl. 40 odst. 5 Listiny a v cÏl. 4 odst. 1 Protokolu cÏ. 7 k UÂmluveÏ, nebot' se nesnazÏily vyrovnat s porusÏenõÂm zaÂsady ¹ne bis in idemª. Navrhovatel ma za to, zÏe bylo porusÏeno jeho praÂvo na naÂbozÏenskou svobodu, jak je garantovaÂno v cÏl. 18 a cÏl. 29 odst. 2  mluvy, stejneÏ jako v cÏl. 15 odst. 1 a 3 Listiny. Uvedena VsÏeobecne deklarace lidskyÂch praÂv a v cÏl. 9 odst. 1 a 2 U tvrzenõ navrhovatel oduÊvodnÏuje poukazem na § 30 odst. 2 a § 33 odst. 2 zaÂkona cÏ. 119/1990 Sb., ve zneÏnõÂ
Strana 6516
SbõÂrka zaÂkonuÊ cÏ. 279 / 2001
CÏaÂstka 105
pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ, a daÂle i poukazem na § 6 zaÂkona cÏ. 198/1993 Sb., o protipraÂvnosti komunistickeÂho rezÏimu a o odporu proti neÏmu, ktere zÏaÂdnou lhuÊtu pro podaÂnõ naÂvrhu neobsahujõÂ. Navrhovatel daÂle poukaÂzal na naÂlez UÂstavnõÂho soudu cÏ. 151/1999 Sb. i na praxi justice z poslednõ doby vztahujõÂcõ se k obdobnyÂm prÏõÂpaduÊm.  stavnõÂho soudu dosÏel k zaÂveÏru, zÏe k tvrzeneÂmu zaÂsahu do navrhovatelovyÂch zaÂkladnõÂch praÂv II. senaÂt U dosÏlo za prÏõÂme aplikace § 6 zaÂkona cÏ. 119/1990 Sb., usnesenõÂm ze dne 3. 10. 2000 sp. zn. II. UÂS 281/2000 rÏõÂzenõ o podane uÂstavnõ stõÂzÏnosti prÏerusÏil a naÂvrh na zrusÏenõ napadeneÂho ustanovenõ zaÂkona o soudnõ rehabilitaci  stavy CÏeske republiky. postoupil pleÂnu UÂstavnõÂho soudu k rozhodnutõ podle cÏl. 87 odst. 1 põÂsm. a) U UsnesenõÂm UÂstavnõÂho soudu ze dne 19. 10. 2000 sp. zn. Pl. UÂS 26/2000 byl pro prÏekaÂzÏku veÏci zahaÂjene odmõÂtnut naÂvrh OkresnõÂho soudu v LitomeÏrÏicõÂch na zrusÏenõ § 6 zaÂkona cÏ. 119/1990 Sb. ve veÏci V. F. vedene tõÂmto soudem pod sp. zn. 5 Ntr 2/99. UsnesenõÂm UÂstavnõÂho soudu ze dne 15. 11. 2000 sp. zn. Pl. UÂS 49/2000 byl pro prÏekaÂzÏku veÏci zahaÂjene odmõÂtnut naÂvrh OkresnõÂho soudu v CÏeskyÂch BudeÏjovicõÂch na zrusÏenõ § 6 zaÂkona cÏ. 119/1990 Sb. ve veÏci J. P. vedene pod sp. zn. 1 Nt 1629/99. UsnesenõÂm UÂstavnõÂho soudu ze dne 28. 11. 2000 sp. zn. Pl. UÂS 47/2000 byl pro prÏekaÂzÏku veÏci zahaÂjene odmõÂtnut naÂvrh OkresnõÂho soudu v LitomeÏrÏicõÂch na zrusÏenõ § 6 a 33 zaÂkona cÏ. 119/1990 Sb., ve zneÏnõ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ, ve veÏci F. F. vedene tõÂmto soudem pod sp. zn. 5 Ntr 1/99.  stavnõÂho soudu ze dne 15. 3. 2001 sp. zn. Pl. UÂS 8/01 byl pro prÏekaÂzÏku veÏci zahaÂjene odmõÂtnut UsnesenõÂm U naÂvrh OkresnõÂho soudu v Olomouci na zrusÏenõ § 6 zaÂkona cÏ. 119/1990 Sb. ve veÏci L. S. vedene tõÂmto soudem pod sp. zn. Nt 227/2000. UsnesenõÂm UÂstavnõÂho soudu ze dne 20. 2. 2001 sp. zn. Pl. UÂS 56/2000 byl pro prÏekaÂzÏku veÏci zahaÂjene odmõÂtnut naÂvrh OkresnõÂho soudu v Olomouci na zrusÏenõ § 6 a § 33 odst. 1 a 2 zaÂkona cÏ. 119/1990 Sb., ve zneÏnõ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ, ve veÏci P. SÏ. vedene tõÂmto soudem pod sp. zn. Nt 213/2000. Ve vsÏech shora uvedenyÂch prÏõÂpadech majõ opraÂvneÏnõ navrhovatele podle § 35 odst. 2 zaÂkona cÏ. 182/1993 Sb. praÂvo uÂcÏastnit se jednaÂnõ o drÏõÂve podaneÂm naÂvrhu ve veÏci sp. zn. Pl. UÂS 46/2000 jako vedlejsÏõ uÂcÏastnõÂci. UÂstavnõ soud se obraÂtil na uÂcÏastnõÂky rÏõÂzenõÂ, a to Poslaneckou sneÏmovnu Parlamentu CÏeske republiky a SenaÂt Parlamentu CÏeske republiky, a na vedlejsÏõ uÂcÏastnõÂky rÏõÂzenõ ± Okresnõ soud v LitomeÏrÏicõÂch, Okresnõ soud v CÏeskyÂch BudeÏjovicõÂch a Okresnõ soud v Olomouci ± s zÏaÂdostõ o põÂsemne vyjaÂdrÏenõ k naÂvrhu, kdyzÏ uÂcÏastnõÂkem rÏõÂzenõ je teÂzÏ ten, kdo zaÂkon nebo jiny prÏedpis, jehozÏ zrusÏenõ je navrhovaÂno, vydal, a vedlejsÏõÂm uÂcÏastnõÂkem opraÂvneÏny  stavnõ soud v teÂzÏe veÏci jizÏ jednaÂ. navrhovatel, jehozÏ naÂvrh byl odmõÂtnut jako neprÏõÂpustnyÂ, nebot' U Poslanecka sneÏmovna Parlamentu CÏeske republiky ve sveÂm vyjaÂdrÏenõ uvedla, zÏe zaÂkon cÏ. 119/1990 Sb. byl schvaÂlen potrÏebnou veÏtsÏinou poslancuÊ FederaÂlnõÂho shromaÂzÏdeÏnõ dne 23. dubna 1990, byl podepsaÂn prÏõÂslusÏnyÂmi uÂstavnõÂmi cÏiniteli a byl rÏaÂdneÏ vyhlaÂsÏen. Navrhovatel se domnõÂvaÂ, zÏe podle zaÂkona cÏ. 198/1993 Sb. zÏaÂdna lhuÊta pro podaÂnõ naÂvrhu nenõ stanovena, kdezÏto rehabilitacÏnõ zaÂkon lhuÊtu v § 6 uvaÂdõÂ. Z tohoto vyvozuje, zÏe obcÏan zÏaÂdajõÂcõ o prÏezkum podle rehabilitacÏnõÂho zaÂkona je znevyÂhodneÏn oproti obcÏanovi zÏaÂdajõÂcõÂmu prÏezkum podle zaÂkona cÏ. 198/1993 Sb. Podle naÂzoru Poslanecke sneÏmovny toto tvrzenõ nenõ opodstatneÏne a nelze se domnõÂvat, zÏe dosÏlo k porusÏenõ cÏl. 1 Listiny. Nelze rovneÏzÏ souhlasit s navrhovatelovyÂm tvrzenõÂm, zÏe § 6 zaÂkona cÏ. 119/1990 Sb. je v rozporu s cÏl. 36 odst. 1 Listiny, protozÏe rehabilitacÏnõ zaÂkon ve snaze odstranit krÏivdy, ktere byly obcÏanuÊm na uÂseku trestnõÂho soudnictvõ zpuÊsobeny nezaÂkonnyÂm odsouzenõÂm, a poskytnout moraÂlnõ zadostiucÏineÏnõ a prÏimeÏrÏenou hmotnou naÂhradu za utrpeÏne sÏkody stanovil mozÏnost domaÂhat se sveÂho praÂva vsÏem teÏm, kterÏõ splnÏovali zaÂkonem stanovene podmõÂnky, cozÏ je plneÏ v souladu zaÂrovenÏ i s cÏl. 36 odst. 4 Listiny. Nelze ani souhlasit s tvrzenyÂm porusÏenõÂm praÂva na spravedlivy proces podle cÏl. 6 odst. 1 UÂmluvy. SkutecÏnost, zÏe navrhovatel nevyuzÏil mozÏnosti k podaÂnõ naÂvrhu podle rehabilitacÏnõÂho zaÂkona s argumentacõÂ, zÏe nemeÏl duÊveÏru v cÏeskoslovenske soudy a nemeÏl potrÏebne informace, nelze povazÏovat za dostatecÏny duÊvod k tomu, aby bylo napadene ustanovenõ zrusÏeno. Bylo pouze na svobodne vuÊli navrhovatele, zda vyuzÏije mozÏnosti, kterou mu naÂsÏ praÂvnõ rÏaÂd schvaÂlenõÂm rehabilitacÏnõÂho zaÂkona daÂval (tj. meÏl praÂvo na to, aby jeho zaÂlezÏitost byla spravedliveÏ a v prÏimeÏrÏene lhuÊteÏ projednaÂna nezaÂvislyÂm a nestrannyÂm soudem zrÏõÂzenyÂm zaÂkonem), a rovneÏzÏ bylo na neÏm, aby si potrÏebne informace opatrÏil, nebot' stejne podmõÂnky meÏli vsÏichni ostatnõ obcÏaneÂ, jichzÏ se tento zaÂkon dotyÂkal. SenaÂt Parlamentu CÏeske republiky ve sveÂm vyjaÂdrÏenõ uvedl, zÏe napadene ustanovenõ bylo prÏijato FederaÂlnõÂm shromaÂzÏdeÏnõÂm CÏeske a Slovenske Federativnõ Republiky dne 23. dubna 1990 s uÂcÏinnostõ od 1. cÏervence 1990, tedy jesÏteÏ v dobeÏ prÏed ustavenõÂm SenaÂtu. Z uvedeneÂho duÊvodu SenaÂt nemuÊzÏe vyjaÂdrÏenõ v prÏedmeÏtne veÏci, ktere by vychaÂzelo z projednaÂvaÂnõ dotcÏeneÂho ustanovenõÂ, poskytnout. Okresnõ soud v LitomeÏrÏicõÂch ve sveÂm vyjaÂdrÏenõ uvedl, zÏe ma za to, zÏe obcÏane jsou skutecÏneÏ z hlediska uplatneÏnõ lhuÊty uvedene v zaÂkoneÏ cÏ. 119/1990 Sb. a v zaÂkoneÏ cÏ. 198/1993 Sb., kde nenõ stanovena zÏaÂdna lhuÊta, ve
CÏaÂstka 105
SbõÂrka zaÂkonuÊ cÏ. 279 / 2001
Strana 6517
fakticke nerovnosti, kdyzÏ jsou teÏmito zaÂkony napravovaÂny stejne cÏi podobne chyby, omyly a krÏivdy. Podle OkresnõÂho soudu v LitomeÏrÏicõÂch, s ohledem na zmeÏnu nazõÂraÂnõ na naÂstup a vyÂkon vojenske sluzÏby po roce 1998 z hlediska jejõÂho odmõÂtnutõ z naÂbozÏenskeÂho prÏesveÏdcÏenõÂ, je namõÂsteÏ zaujmout naÂzor k uvedene lhuÊteÏ a vydat prÏõÂslusÏny naÂlez, kteryÂm by mohlo dojõÂt k odstraneÏnõ prÏekaÂzÏky opozÏdeÏneÂho podaÂnõ naÂvrhu. Okresnõ soud v CÏeskyÂch BudeÏjovicõÂch se k naÂvrhu ve stanoveneÂm termõÂnu nevyjaÂdrÏil. Okresnõ soud v Olomouci ve svyÂch vyjaÂdrÏenõÂch navrhl, aby naÂvrhu bylo vyhoveÏno. UÂstavnõÂmu soudu bylo dorucÏeno navrhovatelovo vyjaÂdrÏenõÂ, ve ktereÂm zaujõÂma stanovisko k prÏedlozÏenyÂm vyjaÂdrÏenõÂm uÂcÏastnõÂkuÊ a vedlejsÏõÂch uÂcÏastnõÂkuÊ rÏõÂzenõÂ. Navrhovatel zduÊraznÏuje nerovnost v postavenõ navrhovateluÊ, kterÏõ podaÂvajõ naÂvrh podle § 4 zaÂkona cÏ. 119/1990 Sb., ve zneÏnõ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ, oproti navrhovateluÊm, kterÏõ naÂvrh podaÂvajõ podle § 33 odst. 2 teÂhozÏ zaÂkona, a na patnaÂcti prÏõÂkladech vadnyÂch rehabilitacÏnõÂch rozhodnutõÂ, ktera byla zrusÏena, dovozuje, zÏe jeho neduÊveÏra k cÏeskoslovenskyÂm souduÊm byla opraÂvneÏnaÂ. Po posouzenõ naÂvrhu na zrusÏenõ § 6 zaÂkona cÏ. 119/1990 Sb., jakozÏ i stanovisek k tomuto naÂvrhu dospeÏl UÂstavnõ soud prÏes vesÏkere vyÂhrady k dosavadnõ uÂpraveÏ k zaÂveÏru, zÏe naÂvrh na zrusÏenõ napadeneÂho ustanovenõ nenõ duÊvodnyÂ. Napadene ustanovenõ § 6 zaÂkona cÏ. 119/1990 Sb. znõÂ: §6 (1) NaÂvrh lze podat nejpozdeÏji do dvou let ode dne uÂcÏinnosti tohoto zaÂkona. Bylo-li zahaÂjeno prÏezkumne rÏõÂzenõ jen na naÂvrh prokuraÂtora a ten jej vzal zpeÏt, muÊzÏe odsouzeny podat naÂvrh nejpozdeÏji do jednoho roku ode dne, kdy byl o zpeÏtvzetõ naÂvrhu vyrozumeÏn. (2) ZmesÏkaÂ-li opraÂvneÏna osoba z duÊlezÏityÂch duÊvoduÊ lhuÊtu k podaÂnõ naÂvrhu na zahaÂjenõ rÏõÂzenõÂ, muÊzÏe pozÏaÂdat o navraÂcenõ lhuÊty do jednoho meÏsõÂce od pominutõ prÏekaÂzÏky, nejpozdeÏji vsÏak do trÏõ let ode dne uÂcÏinnosti tohoto zaÂkona. Nebyl-li naÂvrh na zahaÂjenõ rÏõÂzenõ dosud podaÂn, je trÏeba jej se zÏaÂdostõ spojit. (3) O navraÂcenõ lhuÊty rozhodne soud, jemuzÏ prÏõÂslusÏõ konat prÏezkumne rÏõÂzenõÂ. Jak vyplyÂva z § 1 odst. 1 zaÂkona cÏ. 119/1990 Sb., ve zneÏnõ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ, uÂcÏelem zaÂkona je zrusÏit odsuzujõÂcõ soudnõ rozhodnutõ za cÏiny, ktere v rozporu s principy demokraticke spolecÏnosti respektujõÂcõ obcÏanska politicka praÂva a svobody zarucÏene uÂstavou a vyjaÂdrÏene v mezinaÂrodnõÂch dokumentech a mezinaÂrodnõÂch praÂvnõÂch normaÂch zaÂkon oznacÏoval za trestneÂ, umozÏnit rychle prÏezkoumaÂnõ prÏõÂpaduÊ osob takto protipraÂvneÏ odsouzenyÂch v duÊsledku porusÏovaÂnõ zaÂkonnosti na uÂseku trestnõÂho rÏõÂzenõÂ, odstranit neprÏimeÏrÏene tvrdosti v pouzÏõÂvaÂnõ represe, zabezpecÏit nepraÂvem odsouzenyÂm osobaÂm spolecÏenskou rehabilitaci a prÏimeÏrÏene hmotne odsÏkodneÏnõ a umozÏnit ze zjisÏteÏnyÂch nezaÂkonnostõ vyvodit duÊsledky proti osobaÂm, ktere platne zaÂkony veÏdomeÏ nebo hrubeÏ porusÏovaly. UÂstavnõ soud proto vychaÂzel z nutnosti respektovat vuÊli zaÂkonodaÂrce, pokud jde o naplneÏnõ smyslu a uÂcÏelu zaÂkona cÏ. 119/1990 Sb., ve zneÏnõ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ, kteryÂm je zmõÂrneÏnõ krÏivd paÂchanyÂch v obdobõ nesvobody. Je veÏcõ suvereÂnnõÂho rozhodnutõ staÂtu, zda prÏistoupõ k rehabilitacõÂm, a pokud ano, v jakeÂm rozsahu budou krÏivdy odcÏineÏny. CÏeskoslovensky staÂt, ktery se po listopadu 1989 rozhodl odcÏinit majetkove a jine krÏivdy, k nimzÏ dosÏlo v prÏedchaÂzejõÂcõÂm obdobõ v duÊsledku nedemokratickyÂch postupuÊ prÏedchozõÂho rezÏimu, rozhodl se vyjõÂt z principu alesponÏ cÏaÂstecÏneÂho zmõÂrneÏnõ vzniklyÂch krÏivd, veÏdom si toho, zÏe proveÂst uÂplnou rehabilitaci nebo uÂplne odsÏkodneÏnõ teÏch, kterÏõ byli v minulosti posÏkozeni, nenõ mozÏneÂ. KazÏdy z rehabilitacÏnõÂch zaÂkonuÊ zavedl urcÏitou proceduru uplatneÏnõ naÂrokuÊ, vcÏetneÏ odlisÏneÂho urcÏenõ lhuÊt k jejich uplatneÏnõÂ. ZaÂkon cÏ. 119/1990 Sb. byl prvnõÂm z rehabilitacÏnõÂch zaÂkonuÊ, jehozÏ uÂcÏelem, jak vyplyÂva ze shora citovaneÂho § 1 odst. 1, bylo umozÏnit rychle prÏezkoumaÂnõ prÏõÂpaduÊ osob protipraÂvneÏ odsouzenyÂch. Tendenci rehabilitacÏnõÂho prÏedpisu urychlit cestu ke zmõÂrneÏnõ naÂsledkuÊ krÏivd odpovõÂda na druhe straneÏ zjevna tendence vymezit pro uplatnÏovaÂnõ rehabilitacÏnõÂch naÂrokuÊ urcÏity cÏasovy raÂmec. Navrhovatel ve sveÂm naÂvrhu namõÂta porusÏenõ nõÂzÏe uvedenyÂch cÏlaÂnkuÊ Listiny, UÂmluvy a VsÏeobecne deklarace lidskyÂch praÂv. Listina zaÂkladnõÂch praÂv a svobod CÏl. 1: Lide jsou svobodnõ a rovnõ v duÊstojnosti i v praÂvech. ZaÂkladnõ praÂva a svobody jsou nezadatelneÂ, nezcizitelneÂ, nepromlcÏitelne a nezrusÏitelneÂ.
Strana 6518
SbõÂrka zaÂkonuÊ cÏ. 279 / 2001
CÏaÂstka 105
CÏl. 15 odst. 1: Svoboda mysÏlenõÂ, sveÏdomõ a naÂbozÏenskeÂho vyznaÂnõ je zarucÏena. KazÏdy ma praÂvo zmeÏnit sve naÂbozÏenstvõ nebo võÂru anebo byÂt bez naÂbozÏenskeÂho vyznaÂnõÂ. CÏl. 15 odst. 3: Nikdo nemuÊzÏe byÂt nucen vykonaÂvat vojenskou sluzÏbu, pokud je to v rozporu s jeho sveÏdomõÂm nebo s jeho naÂbozÏenskyÂm vyznaÂnõÂm. Podrobnosti stanovõ zaÂkon. CÏl. 36 odst. 1: KazÏdy se muÊzÏe domaÂhat stanovenyÂm postupem sveÂho praÂva u nezaÂvisleÂho a nestranneÂho soudu a ve stanovenyÂch prÏõÂpadech u jineÂho orgaÂnu. CÏl. 40 odst. 5: Nikdo nesmõ byÂt trestneÏ stõÂhaÂn za cÏin, pro ktery jizÏ byl pravomocneÏ odsouzen nebo zprosÏteÏn obzÏaloby. Tato zaÂsada nevylucÏuje uplatneÏnõ mimorÏaÂdnyÂch opravnyÂch prostrÏedkuÊ v souladu se zaÂkonem. UÂmluva o ochraneÏ lidskyÂch praÂv a zaÂkladnõÂch svobod CÏl. 6 odst. 1: KazÏdy ma praÂvo na to, aby jeho zaÂlezÏitost byla spravedliveÏ, verÏejneÏ a v prÏimeÏrÏene lhuÊteÏ projednaÂna nezaÂvislyÂm a nestrannyÂm soudem, zrÏõÂzenyÂm zaÂkonem, ktery rozhodne o jeho obcÏanskyÂch praÂvech nebo zaÂvazcõÂch nebo o opraÂvneÏnosti jakeÂhokoli trestnõÂho obvineÏnõ proti neÏmu. Rozsudek musõ byÂt vyhlaÂsÏen verÏejneÏ, avsÏak tisk a verÏejnost mohou byÂt vyloucÏeny bud' po dobu celeÂho nebo cÏaÂsti procesu v zaÂjmu mravnosti, verÏejneÂho porÏaÂdku nebo naÂrodnõ bezpecÏnosti v demokraticke spolecÏnosti, nebo kdyzÏ to vyzÏadujõ zaÂjmy nezletilyÂch nebo ochrana soukromeÂho zÏivota uÂcÏastnõÂkuÊ anebo, v rozsahu povazÏovaneÂm soudem za zcela nezbytnyÂ, pokud by, vzhledem ke zvlaÂsÏtnõÂm okolnostem, verÏejnost rÏõÂzenõ mohla byÂt na uÂjmu zaÂjmuÊm spravedlnosti. CÏl. 9 odst. 1: KazÏdy ma praÂvo na svobodu mysÏlenõÂ, sveÏdomõ a naÂbozÏenskeÂho vyznaÂnõÂ; toto praÂvo zahrnuje svobodu zmeÏnit sve naÂbozÏenske vyznaÂnõ nebo prÏesveÏdcÏenõÂ, jakozÏ i svobodu projevovat sve naÂbozÏenske vyznaÂnõ nebo prÏesveÏdcÏenõ saÂm nebo spolecÏneÏ s jinyÂmi, at' verÏejneÏ nebo soukromeÏ, bohosluzÏbou, vyucÏovaÂnõÂm, provaÂdeÏnõÂm naÂbozÏenskyÂch uÂkonuÊ a zachovaÂvaÂnõÂm obrÏaduÊ. CÏl. 9 odst. 2: Svoboda projevovat naÂbozÏenske vyznaÂnõ a prÏesveÏdcÏenõ muÊzÏe podleÂhat jen omezenõÂm, ktera jsou stanovena zaÂkony a ktera jsou nezbytna v demokraticke spolecÏnosti v zaÂjmu verÏejne bezpecÏnosti, ochrany verÏejneÂho porÏaÂdku, zdravõ nebo moraÂlky nebo ochrany praÂv a svobod jinyÂch. Protokol cÏ. 7 k UÂmluveÏ o ochraneÏ lidskyÂch praÂv a zaÂkladnõÂch svobod CÏl. 4 odst. 1: Nikdo nemuÊzÏe byÂt stõÂhaÂn nebo potrestaÂn v trestnõÂm rÏõÂzenõ podleÂhajõÂcõÂm pravomoci teÂhozÏ staÂtu za trestny cÏin, za ktery jizÏ byl osvobozen nebo odsouzen konecÏnyÂm rozsudkem podle zaÂkona a trestnõÂho rÏaÂdu tohoto staÂtu. VsÏeobecna deklarace lidskyÂch praÂv CÏl. 18: KazÏdy ma praÂvo na svobodu mysÏlenõÂ, sveÏdomõ a naÂbozÏenstvõÂ; toto praÂvo zahrnuje v sobeÏ i volnost zmeÏnit sve naÂbozÏenstvõ nebo võÂru, jakozÏ i svobodu projevovat sve naÂbozÏenstvõ nebo võÂru saÂm nebo spolecÏneÏ s jinyÂmi, at' verÏejneÏ nebo bohosluzÏbou a zachovaÂvaÂnõÂm obrÏaduÊ. CÏl. 29 odst. 2: KazÏdy je prÏi vyÂkonu svyÂch praÂv a svobod podroben jen takovyÂm omezenõÂm, ktera stanovõ zaÂkon vyÂhradneÏ za tõÂm uÂcÏelem, aby bylo zajisÏteÏno uznaÂvaÂnõ a zachovaÂvaÂnõ praÂv a svobod ostatnõÂch a vyhoveÏno spravedlivyÂm pozÏadavkuÊm moraÂlky, verÏejneÂho porÏaÂdku a obecneÂho blaha v demokraticke spolecÏnosti. UÂstavnõ soud nepovazÏuje napadene ustanovenõ za vymykajõÂcõ se jak uÂstavneÏ garantovaneÂmu praÂvu na prÏõÂstup jednotlivce k soudu zakotveneÂmu v cÏl. 36 odst. 1 Listiny, tak i praÂvu na spravedlivy proces podle cÏl. 6 odst. 1 UÂmluvy. Stanovenõ cÏasoveÂho limitu pro uplatneÏnõ naÂvrhu nemuÊzÏe byÂt ani v rozporu s namõÂtanyÂm principem rovnosti obcÏanuÊ zakotvenyÂm v cÏl. 1 Listiny, nebot' tõÂm se nezvyÂhodnÏuje zÏaÂdna sociaÂlnõ skupina na uÂkor jine ani se nediskriminuje neÏktera sociaÂlnõ skupina, nyÂbrzÏ se tak daÂva jen pruÊchod potrÏebeÏ, aby praÂvo bylo uplatneÏno ve stanovene lhuÊteÏ. RovneÏzÏ navrhovatelovy naÂmitky ohledneÏ porusÏenõ ostatnõÂch uvaÂdeÏnyÂch praÂv nepovazÏuje UÂstavnõ soud za opodstatneÏneÂ. Jak vyplyÂva ze smyslu shora citovanyÂch ustanovenõÂ, stanovenõÂm lhuÊty k uplatneÏnõ praÂva nejsou tato praÂva nijak dotcÏena. UÂstavnõ soud konstatuje, zÏe jeho poslaÂnõ spocÏõÂva v kontrole uÂstavnosti. V tomto raÂmci tento soud muÊzÏe pouze rusÏit neuÂstavnõ prÏedpisy, prÏõÂpadneÏ jejich cÏaÂsti, nenõ vsÏak jeho uÂkolem reparovat naÂsledky, ktere nastaly tõÂm, zÏe navrhovatel neuplatnil sve praÂvo ve stanovene lhuÊteÏ. RusÏenõ lhuÊt porusÏuje zaÂsady praÂvnõÂho staÂtu, nebot' vyÂznamneÏ zasahuje do principu praÂvnõÂch jistot, ktery je jednou ze zaÂkladnõÂch naÂlezÏitostõ soucÏasnyÂch demokratickyÂch praÂvnõÂch systeÂmuÊ. LhuÊta sama o sobeÏ nemuÊzÏe byÂt protiuÂstavnõÂ. MuÊzÏe se vsÏak takto jevit s ohledem na konkreÂtnõ okolnosti. TvrzenõÂ, zÏe navrhovatel nemeÏl duÊveÏru k cÏeskoslovenskyÂm souduÊm a nemeÏl ani potrÏebneÂ
CÏaÂstka 105
SbõÂrka zaÂkonuÊ cÏ. 279 / 2001
Strana 6519
informace, jej nezbavuje povinnosti rÏõÂdit se platnyÂmi praÂvnõÂmi normami. Navrhovatelovo chovaÂnõ je subjektivnõÂm prvkem, na zaÂkladeÏ ktereÂho nelze napadeneÂmu ustanovenõ prÏicÏõÂtat neuÂstavnost. Z pohledu legislativneÏ-technickeÂho je trÏeba konecÏneÏ zmõÂnit to, zÏe vyhoveÏnõ naÂvrhu by znamenalo, bez pozitivnõ uÂpravy, neexistenci jakeÂkoli cÏasove hranice pro uplatneÏnõ rehabilitacÏnõÂho naÂvrhu. Pokud jde o navrhovatelovu naÂmitku spocÏõÂvajõÂcõ v porusÏenõ ¹ne bis in idemª, tj. zaÂsady, zÏe nikdo nemuÊzÏe byÂt stõÂhaÂn za cÏin, pro ktery jizÏ byl pravomocneÏ odsouzen nebo zprosÏteÏn obzÏaloby, nelze nezÏ uzavrÏõÂt, zÏe ve vztahu k naÂvrhu na zrusÏenõ § 6 zaÂkona cÏ. 119/1990 Sb. nelze tuto naÂmitku akceptovat. SteÏzÏovatel ve sveÂm naÂvrhu v podstateÏ smeÏsÏuje praÂva porusÏena rozsudky z roku 1957 a 1958 s praÂvy porusÏenyÂmi napadenyÂmi rozhodnutõÂmi. VsÏechny tyto uÂvahy a skutecÏnosti vedly proto znovu UÂstavnõ soud k zaÂveÏru, zÏe existence praÂva, ktere je spojeno se lhuÊtou, neznamenaÂ, zÏe praÂvo bylo omezeno neuÂstavnõÂm zpuÊsobem. Z rozboru veÏci plyne, zÏe navrhovateli praÂvo domaÂhat se sveÂho praÂva u nezaÂvislyÂch a nestrannyÂch souduÊ bylo zarucÏeno, navrhovatel vsÏak tohoto praÂva nevyuzÏil. ZaÂkon o soudnõ rehabilitaci stanovil v § 6 lhuÊtu, v nõÂzÏ bylo mozÏno naÂvrh podat, a upravoval i mozÏnost prominutõ zmesÏkaÂnõ takove lhuÊty. Tuto zaÂkladnõ skutecÏnost, zÏe totizÏ mohl byÂt saÂm ve veÏci cÏinny a dosaÂhnout zrusÏenõ rozhodnutõ v prÏezkumneÂm rÏõÂzenõÂ, steÏzÏovatel ponechaÂva zcela stranou.  stavnõ soud po provedeneÂm rÏõÂzenõ napadene ustanovenõ S ohledem na shora uvedene skutecÏnosti neshledal U v rozporu s uÂstavnõÂm porÏaÂdkem CÏeske republiky, duÊvody ke zrusÏenõ § 6 zaÂkona cÏ. 119/1990 Sb. nejsou daÂny, a proto naÂvrh zamõÂtl (§ 70 odst. 2 zaÂkona cÏ. 182/1993 Sb.). PrÏedseda UÂstavnõÂho soudu: JUDr. Kessler v. r.
Strana 6520
SbõÂrka zaÂkonuÊ cÏ. 280 / 2001
CÏaÂstka 105
280 SDEÏ L E N I CÏeskeÂho telekomunikacÏnõÂho uÂrÏadu ze dne 12. cÏervence 2001 o vyhlaÂsÏenõ plaÂnu prÏideÏlenõ kmitocÏtovyÂch paÂsem CÏesky telekomunikacÏnõ uÂrÏad sdeÏluje, zÏe podle § 56 odst. 7 zaÂkona cÏ. 151/2000 Sb., o telekomunikacõÂch a o zmeÏneÏ dalsÏõÂch zaÂkonuÊ, vyhlasÏuje plaÂn prÏideÏlenõ kmitocÏtovyÂch paÂsem (NaÂrodnõ kmitocÏtovou tabulku)
ve zneÏnõ jeho zmeÏny, zverÏejneÏne dne 18. cÏervna 2001 v TelekomunikacÏnõÂm veÏstnõÂku, cÏaÂstka 6. Dnem vyhlaÂsÏenõ tohoto sdeÏlenõ ve SbõÂrce zaÂkonuÊ nabyÂva plaÂn prÏideÏlenõ kmitocÏtovyÂch paÂsem uÂcÏinnosti.
PrÏedseda: Ing. StaÂdnõÂk v. r.
CÏaÂstka 105
SbõÂrka zaÂkonuÊ 2001
Strana 6521
 NU Ï E N I U S T R Ï E D N I C H O R G A Ê O P AT R
30 Ministerstvo praÂce a sociaÂlnõÂch veÏcõ oznamuje, zÏe v souladu s § 9 odst. 1 zaÂkona cÏ. 2/1991 Sb., o kolektivnõÂm vyjednaÂvaÂnõÂ, v platneÂm zneÏnõÂ, byla u neÏj ulozÏena od 1. 6. 2001 do 30. 6. 2001 tato kolektivnõ smlouva vysÏsÏõÂho stupneÏ a tyto dodatky ke kolektivnõÂm smlouvaÂm vysÏsÏõÂho stupneÏ: 1. OdveÏtvova kolektivnõ smlouva vysÏsÏõÂho stupneÏ ze dne 6. 6. 2001 (na obdobõ od 6. 6. 2001 do 31. 3. 2003) uzavrÏena mezi OdborovyÂm svazem zameÏstnancuÊ posÏtovnõÂch, telekomunikacÏnõÂch a novinovyÂch sluzÏeb a CÏeskyÂm svazem zameÏstnavateluÊ posÏt, telekomunikacõ a distribuce tisku. 2. Dodatek cÏ. 2 ze dne 29. 5. 2001 vysÏsÏõ kolektivnõ smlouvy na roky 2001 ± 2002 (na obdobõ od 1. 4. 2001 do 31. 12. 2002) uzavrÏeny mezi OdborovyÂm svazem pracovnõÂkuÊ dopravy, silnicÏnõÂho hospodaÂrÏstvõ a autoopravaÂrenstvõ CÏech a Moravy, Sekce MHD + VSD a Svazem zameÏstnavateluÊ a podnikateluÊ v dopraveÏ v CÏeske republice, SdruzÏenõÂm dopravnõÂch podnikuÊ CÏR. 3. Dodatek cÏ. 1 ze dne 22. 3. 2001 k vysÏsÏõ kolektivnõ smlouveÏ na rok 2001 (na obdobõ od 22. 3. 2001 do 31. 12. 2001) uzavrÏeny mezi OdborovyÂm svazem pracovnõÂkuÊ zemeÏdeÏlstvõ a vyÂzÏivy CÏech a Moravy a CÏeskomoravskyÂm svazem zemeÏdeÏlskyÂch podnikateluÊ. 4. Dodatek cÏ. 2 ze dne 22. 6. 2001 k vysÏsÏõ kolektivnõ smlouveÏ na rok 2001 (na obdobõ od 1. 1. 2001 do 31. 12. 2001) uzavrÏeny mezi OdborovyÂm svazem pracovnõÂkuÊ zemeÏdeÏlstvõ a vyÂzÏivy CÏech a Moravy a CÏeskomoravskyÂm svazem zemeÏdeÏlskyÂch podnikateluÊ.
Strana 6522
SbõÂrka zaÂkonuÊ 2001
CÏaÂstka 105
CÏaÂstka 105
SbõÂrka zaÂkonuÊ 2001
Strana 6523
Strana 6524
SbõÂrka zaÂkonuÊ 2001
CÏaÂstka 105
VydaÂva a tiskne: TiskaÂrna Ministerstva vnitra, p. o., BartuÊnÏkova 4, posÏt. schr. 10, 149 01 Praha 415, telefon (02) 792 70 11, fax (02) 795 26 03 ± Redakce: Ministerstvo vnitra, Nad SÏtolou 3, posÏt. schr. 21/SB, 170 34 Praha 7-HolesÏovice, telefon: (02) 614 32341 a 614 33502, fax (02) 614 33502 ± Administrace: põÂsemne objednaÂvky prÏedplatneÂho, zmeÏny adres a pocÏtu odebõÂranyÂch vyÂtiskuÊ ± MORAVIAPRESS, a. s., U PoÂny 3061, 690 02 BrÏeclav, telefon 0627/305 161, fax: 0627/321 417. ObjednaÂvky ve Slovenske republice prÏijõÂma a titul distribuuje Magnet-Press Slovakia, s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel.: 00421 2 44 45 46 28, fax: 44 45 46 27. RocÏnõ prÏedplatne se stanovuje za dodaÂvku kompletnõÂho rocÏnõÂku vcÏetneÏ rejstrÏõÂku a je od prÏedplatiteluÊ vybõÂraÂno formou zaÂloh ve vyÂsÏi oznaÂmene ve SbõÂrce zaÂkonuÊ. ZaÂveÏrecÏne vyuÂcÏtovaÂnõ se provaÂdõ po dodaÂnõ kompletnõÂho rocÏnõÂku na zaÂkladeÏ pocÏtu skutecÏneÏ vydanyÂch cÏaÂstek (prvnõ zaÂloha na rok 2001 cÏinila 3000,± KcÏ, druha zaÂloha na rok 2001 cÏinõ 3000,± KcÏ) ± VychaÂzõ podle potrÏeby ± Distribuce: celorocÏnõ prÏedplatne i objednaÂvky jednotlivyÂch cÏaÂstek ± MORAVIAPRESS, a. s., U PoÂny 3061, 690 02 BrÏeclav, telefon: 0627/305 179, 305 153, fax: 0627/321 417. Internetova prodejna: www.sbirkyzakonu.cz ± Drobny prodej ± BenesÏov: HAAGER ± PotrÏeby sÏkolnõ a kancelaÂrÏskeÂ, Masarykovo naÂm. 101; Brno: VysÏehrad, s. r. o., KapucõÂnske naÂm. 11, Knihkupectvõ M. ZÏenõÂsÏka, KveÏtinaÂrÏska 1, M.C.DES, Cejl 76, SEVT, a. s., CÏeska 14; CÏeske BudeÏjovice: PROSPEKTRUM, KneÏzÏska 18, SEVT, a. s., CÏeska 3; Hradec KraÂloveÂ: TECHNOR, HorÏicka 405; Cheb: EFREX, s. r. o., Karlova 31; Chomutov: DDD Knihkupectvõ ± AntikvariaÂt, Ruska 85; KadanÏ: KniharÏstvõ ± PrÏibõÂkovaÂ, J. SÏvermy 14; Kladno: eL VaN, Ke Stadionu 1953; Klatovy: Krameriovo knihkupectvõÂ, Klatovy 169/I.; Liberec: PodjesÏteÏdske knihkupectvõÂ, Moskevska 28; Most: Knihkupectvõ SÏerÏõÂkovaÂ, Ilona RuÊzÏicÏkovaÂ, SÏerÏõÂkova 529/1057, Knihkupectvõ ¹U Knihomilaª, Ing. Romana KopkovaÂ, Moskevska 1999; Napajedla: Ing. Miroslav KucÏerÏõÂk, Svatoplukova 1282; Olomouc: ANAG, spol. s r. o., Denisova cÏ. 2, BONUM, OstruzÏnicka 10, Tycho, OstruzÏnicka 3; Ostrava: LIBREX, NaÂdrazÏnõ 14, Profesio, Hollarova 14, SEVT, a. s., NaÂdrazÏnõ 29; Pardubice: LEJHANEC, s. r. o., SladkovskeÂho 414; PlzenÏ: ADMINA, UÂslavska 2, EDICUM, Vojanova 45, Technicke normy, LaÂbkova pav. cÏ. 5; Praha 1: DuÊm ucÏebnic a knih CÏerna Labut', Na PorÏõÂcÏõ 25, FISÏER-KLEMENTINUM, Karlova 1, KANT CZ, s. r. o., Hybernska 5, LINDE Praha, a. s., Opletalova 35, Moraviapress, a. s., Na Florenci 7-9, tel.: 02/232 07 66, PROSPEKTRUM, Na PorÏõÂcÏõ 7; Praha 2: ANAG, spol. s r. o., naÂm. MõÂru 9 (NaÂrodnõ duÊm), BMSS START, s. r. o., Vinohradska 190, NEWSLETTER PRAHA, SÏafarÏõÂkova 11; Praha 4: PROSPEKTRUM, NaÂkupnõ centrum BudeÏjovickaÂ, Olbrachtova 64, SEVT, a. s., Jihlavska 405; Praha 5: SEVT, a. s., E. PesÏkove 14; Praha 6: PPP ± StanÏkova Isabela, PusÏkinovo naÂm. 17; Praha 8: JASIPA, Zenklova 60, Specializovana prodejna SbõÂrky zaÂkonuÊ, Sokolovska 35, tel.: 02/24 81 35 48; Praha 10: Abonentnõ tiskovy servis, HaÂjek 40, UhrÏõÂneÏves; PrÏerov: Knihkupectvõ EM-ZET, BartosÏova 9; Sokolov: KAMA, Kalousek Milan, K. H. BorovskeÂho 22, tel.: 0168/303 402; SÏumperk: Knihkupectvõ D-G, Hlavnõ trÏ. 23; TaÂbor: Milada SÏimonova ± EMU, BudeÏjovicka 928; Teplice: L + N knihkupectvõÂ, Kapelnõ 4; Trutnov: Galerie ALFA, Bulharska 58; UÂstõ nad Labem: SeverocÏeska distribucÏnõÂ, s. r. o., HavõÂrÏska 327, tel.: 047/560 38 66, fax: 047/560 38 77; ZaÂbrÏeh: Knihkupectvõ PATKA, ZÏizÏkova 45; ZÏatec: Prodejna U Pivovaru, ZÏizÏkovo naÂm. 76. DistribucÏnõ podmõÂnky prÏedplatneÂho: jednotlive cÏaÂstky jsou expedovaÂny neprodleneÏ po dodaÂnõ z tiskaÂrny. ObjednaÂvky noveÂho prÏedplatneÂho jsou vyrÏizovaÂny do 15 dnuÊ a pravidelne dodaÂvky jsou zahajovaÂny od nejblizÏsÏõ cÏaÂstky po oveÏrÏenõ uÂhrady prÏedplatneÂho nebo jeho zaÂlohy. CÏaÂstky vysÏle v dobeÏ od zaevidovaÂnõ prÏedplatneÂho do jeho uÂhrady jsou doposõÂlaÂny jednoraÂzoveÏ. ZmeÏny adres a pocÏtu odebõÂranyÂch vyÂtiskuÊ jsou provaÂdeÏny do 15 dnuÊ. Reklamace: informace na tel. cÏõÂsle 0627/305 168. V põÂsemneÂm styku vzÏdy uvaÂdeÏjte ICÏO (praÂvnicka osoba), rodne cÏõÂslo (fyzicka osoba). Ï editelstvõ v BrneÏ cÏ. j. P/2-4463/95 ze dne 8. 11. 1995. PodaÂvaÂnõ novinovyÂch zaÂsilek povoleno CÏeskou posÏtou, s. p., OdsÏteÏpny zaÂvod JizÏnõ Morava R
