SAU Working Papers ŠAVŠ Pracovní texty

SAU Working Papers ŠAVŠ Pracovní texty

Working Paper No. 4/2006 Vliv okolí podniku na výsledky jeho činnosti se zaměřením na konstrukci nového modelu pro hodnocení vývoje úspěšnosti firmy Šárka Dvořáková

ŠkodaAuto Vysoká škola ŠkodaAuto University

Working paper 4/2006

Vliv okolí podniku na výsledky jeho činnosti se zaměřením na konstrukci nového modelu pro hodnocení vývoje úspěšnosti firmy Šárka Dvořáková

The authors themselves, not the SkodaAuto University, are solely responsible for the contens and distribution of each SAU Working Paper. Since the series involves manuscripts in a preliminary form, interested readers are requested to direct criticisms and suggestions directly to the authors and to clear any quotations with them.

2

Název:

Vliv okolí podniku na výsledky jeho činnosti se zaměřením na konstrukci nového modelu pro hodnocení vývoje úspěšnosti firmy

Autor:

Šárka Dvořáková

Vydavatel:

Škoda auto a.s. Vysoká škola

Místo a rok vydání:

Mladá Boleslav, 2006

Evidenční číslo MK ČR

E 16189

Tištěná verze:

ISSN 1801-4313 , ISBN 80-87042-01-8

On-line verze:

ISSN 1801-4445.

© ŠkodaAuto Vysoká škola

3

Abstract: The purpose of the thesis is to evaluate the influence of macroeconomic reality on microeconomic subjects at the supply side, which is represented by the Škoda Auto a.s., Mladá Boleslav. The dependency of successful progression on both, the macro and micro levels, is analyzed on the basis of the known „Magic Quadrangle“ method (i. e. Main Goals of Economic Policy). The thesis contents three parts. First part, among others, deals with assessment of macroeconomic development of the Czech Republic from 1997 to 2003. Separately are assessed development of macroeconomic product, development of unemployment, inflation, and balance of payments. Second part includes analysis of the Škoda Auto a.s. development on the market from 1997 to 2003; firstly with help of chosen indicators of financial analysis, then a „Magic Quadrangle“ is suggested and constructed for the macroeconomic level, so that it maximally corresponds to the magic quadrangle used for macroeconomic level, in terms of its logic and chosen parameters. Third part is aimed at macroeconomic development of the Czech Republic in comparison to the development of Škoda Auto a. s. situation on the market within the individual years of the chosen time series. Total evaluation of the success of the development on macro- and microeconomic levels is done by the simple graphic method of “Magic Quadrangle”. For both the levels there are determined particular optimal values of four basic parameters. Each of these parameters specifies in more details one of the four areas (economic dynamics; external balance; prices and changes of prices, internal balance, or more precisely, factors of production utilization). By this, an „optimal“ „Magic Quadrangle“ originates. The real values of the parameters – indicators for the years 1997 to 2003 – are filled in this basic framework. Areas of these real quadrangles are compared with the predetermined optimum, i.e. areas of quadrangles derived from optimal values, in each year of the time series. Placing real magic quadrangles from the single years of the chosen time series into a specific category according to in advance chosen scale is the principal of comparison between the Czech Economy and the development of Škoda Auto a. s. situation on the market.

Key Words: Main Goals of Economic Policy („Magic Quadrangle”), Application of the Main Goals of Economic Policy (“Magic Quadrangle”) on a company level, Economic Dynamics Evaluation, Exports Evaluation, Price Development Evaluation, Resources Utilization Evaluation JEL: O11, O12, C69

4

1. Úvod Tématem práce je analýza vzájemného vztahu vývoje makroekonomické reality a vývoje situace mikroekonomického subjektu strany nabídky – firmy ŠKODA AUTO, a. s. Mladá Boleslav (dále jen Škoda Auto) na trhu automobilového průmyslu. Východiskem této analýzy je vývoj vybraných makroekonomických veličin České republiky v letech 1997–2003 a na druhé straně maximálně stručný a výstižný rozbor vývoje situace firmy Škoda Auto na trhu v těchto letech vytvořený pomocí vybraných ukazatelů. Základem analýzy na makroekonomické i mikroekonomické úrovni je známá grafická metoda magického čtyřúhelníku. Jedna z hypotéz práce předpokládá vliv makro-prostředí na vybraný podnik a stejně tak vliv činnosti podniku na ekonomickou situaci v daném regionu vystupujícím v této souvislosti jako součást makroprostředí. Komparace vývoje národní ekonomiky a vývoje situace firmy Škoda Auto na trhu odpovídá na otázku, nakolik se vývoj makro- a mikro-prostředí navzájem ovlivňují. Škoda Auto má poněkud výjimečné postavení v české ekonomice, je největším českým vývozcem. V roce 2004 se firma Škoda Auto podílela na vývozu České republiky 7,7 %, přičemž vývoz automobilů a náhradních dílů činil 131,1 mld. Kč. Také na domácím trhu si firma udržuje přední místo díky rozsáhlé síti vlastních prodejců. Právě toto výjimečné postavení firmy Škoda Auto v hospodářské praxi České republiky dané mimo jiné vytvářením tisíců pracovních příležitostí je hlavním důvodem pro výběr této firmy k analýze vzájemného vztahu makroekonomické reality a chování mikroekonomického subjektu strany nabídky. První kapitola práce je věnována ekonomické výkonnosti České republiky založené na metodě tzv. magického čtyřúhelníku, který zohledňuje čtyři základní cíle hospodářské politiky. Tato problematika je navíc doplněna o novější poznatky – výsledky výzkumu prováděného na půdě Vysoké školy ekonomické v Praze, který se týká mj. tzv. 24-úhelníku. Druhá kapitola práce se zabývá možnostmi měření úspěšnosti vývoje na úrovni podniku a především konstrukcí nového souhrnného ukazatele pro hodnocení situace firmy na trhu jako měřítka její úspěšnosti, přičemž tento souhrnný ukazatel by

5

měl svou vypovídací schopností a logikou vlastní konstrukce odpovídat logice magického čtyřúhelníku používaného pro makroekonomickou úroveň. Každá firma je ovlivňována na straně nabídky svých výstupů a zároveň na straně poptávky po svých vstupech množstvím vnitřních i vnějších faktorů a její úspěšnost je dána schopností využít působení všech těchto faktorů ve svůj prospěch. Úspěšná může být jen taková firma, která dokáže optimalizovat působení multiplikačních efektů na úrovni makroekonomické s faktory řízení firmy na úrovni mikroekonomické. Třetí kapitola práce je zaměřena na komparaci vývoje úspěšnosti ekonomiky jako celku měřené velikostí plochy magického čtyřúhelníku pro makro-úroveň a úspěšnosti fungování firmy Škoda Auto na trhu automobilového průmyslu měřené opět velikostí plochy magického čtyřúhelníku, tentokrát zkonstruovaného pro mikroúroveň. Základním teoretickým východiskem práce je problematika týkající se magického čtyřúhelníku, přičemž jako prioritní titul zabývající se touto tematikou byl zvolen projekt GAČR z roku 2001, zpracovaný kolektivem autorů z Vysoké školy ekonomické v Praze1, který nese název „Konvergence české ekonomiky a dalších tranzitorních ekonomik s úrovní zemí Evropské unie – dosavadní vývoj a perspektivy“. Zmiňovaná problematika je zde popsána a vysvětlena dostatečně podrobně a přitom velmi srozumitelně. Akademická půda vysokých škol může být podle mého názoru zárukou fundovanosti autorů projektu a zárukou serióznosti výzkumu samotného. O tom navíc svědčí fakt, že autoři sami si jsou vědomi určitých zjednodušení či nedostatků, které s sebou nese využití grafické metody magického čtyřúhelníku pro hodnocení úspěšnosti vývoje ekonomiky jako celku. Také makroekonomická analýza 2 firmy Newton Holding, a. s., týkající se konvergence zemí střední a východní Evropy k Evropské unii, kterou zpracoval tým odborníků pod vedením hlavního ekonoma V. Tomšíka a analytiků M. Plojhara a M. Srholce v roce 2002 vychází z využití grafické metody magických čtyřúhelníků. Úhel pohledu a detailnost zpracování této problematiky se nijak neliší od pojetí ve výše zmíněném projektu GAČR. Také zde je podrobněji rozveden vícekriteriální pohled na 1

NACHTIGAL, V.–TOMŠÍK, V.–VOTAVOVÁ, M.: Konvergence české ekonomiky a dalších tranzitorních ekonomik s úrovní zemí Evropské unie – dosavadní vývoj a perspektivy. Projekt GAČR. VŠE Praha 2001. 2 TOMŠÍK, V.–PLOJHAR, M.–SRHOLEC, M.: Proces konvergence zemí střední a východní Evropy k Evropské unii pohledem makroekonomických čtyřúhelníků. Ekonomická analýza. NEWTON Holding a. s. Praha. 2002. str. 2–5

6

hodnocení vývoje ekonomiky jako celku pomocí n-úhelníků. Pro konstrukci magického n-úhelníku použitelného pro mikroekonomickou úroveň jsou však dostačující ukazatele (parametry) čtyři, další text bude tedy věnován právě čtyřúhelníkům. Právě jednoduchost, průhlednost a poměrně dobrá vypovídací schopnost grafické metody magického čtyřúhelníku vedla k tomu, že tato metoda je základním východiskem této práce. Má být totiž aplikována na podnikovou úroveň, tedy do oblasti

mikroekonomické.

Právě

manažeři

upřednostňují

v současnosti

schematičnost, grafická zjednodušení, prvoplánovou srozumitelnost a dobrou vypovídací schopnost i za cenu určitých zjednodušení reality. V publikaci „Hospodářská politika“3 autorů Ch. Klikové a I. Kotlána jsou stručně vysvětleny horizontální i vertikální vztahy mezi jednotlivými ekonomickými cíli hospodářské politiky, ze kterých vyplývá jednak základní verze a jednak rozšířená verze magického čtyřúhelníku. I zde je uvedeno, že zmíněných čtyř klíčových ekonomických cílů (ekonomický růst, nízká nezaměstnanost, nízká a stabilní inflace a vnější rovnováha) hospodářské politiky je někdy velmi obtížné dosáhnout současně, tedy běžně se stává, že dosažení jednoho cíle vede ke ztrátě cíle jiného. Magický čtyřúhelník je zde charakterizován jako velmi jednoduchý a přehledný způsob grafického zachycení základních cílů. Přičemž se nejedná o nějaký důležitý nástroj makroekonomické analýzy, ale spíše o názornou pomůcku při výkladu této látky. V práci je použit magický čtyřúhelník v základní verzi, který využívá komparace čtyřúhelníku referenčního, srovnávacího (referenční hodnoty ukazatelů jsou expertně stanoveny) a čtyřúhelníku skutečného, který je sestrojen na základě skutečných hodnot čtyř ukazatelů. Další prameny a citace z odborné literatury jsou uváděny průběžně v zápatí příslušných stránek práce. První

hypotéza

práce

předpokládá

možnost

zkonstruování

dalšího

souhrnného ukazatele úspěšnosti vývoje firmy, který by svou logikou odpovídal magickému čtyřúhelníku používanému na makro-úrovni.

3

KLIKOVÁ, CH.–KOTLÁN, I.: Hospodářská politika. SOKRATES, Ostrava 2003.

7

Druhá

hypotéza

této

práce

předpokládá,

že

vývoj

úspěšnosti

mikroekonomického subjektu nabídky bude kopírovat – ať již s menším či větším časovým posunem – vývoj úspěšnosti ekonomiky jako celku. Z obecně metodologického hlediska je práce založena především na metodách literární rešerše, analýzy, komparace a dedukce, stejně jako na metodách statistických. Práce si klade za cíl vytvořit nové, původní řešení, zabývá se konstrukcí nového ekonomického modelu – magického čtyřúhelníku pro úroveň podniku jako mikroekonomického subjektu strany nabídky.

2. Souhrnné hodnocení makroekonomického vývoje Každý podnik jako nedílná součást ekonomiky daného státu je ve své činnosti v mnoha směrech ovlivňován svým okolím. Na druhé straně jsou veškerá manažerská rozhodování i výsledky činnosti podniku směrodatné pro hodnocení vývoje ekonomiky státu jako celku, tedy podnik má vliv na své okolí. Právě okolí podniku lze tedy považovat za určité makroekonomické prostředí, které je v této práci hodnoceno pomocí metody magického čtyřúhelníku. Pojem „okolí podniku“ lze chápat různě především co se týče šíře chápání pojmu, okolí podniku lze proto členit z mnoha hledisek – přímé a nepřímé, hospodářské, politicko-správní, přírodně-technické, sociálně-kulturní atd. Jako okolí podniku jsou chápány veškeré subjekty stojící mimo podnik a vzájemné vazby mezi nimi. Výslednicí jednoho konkrétního úhlu pohledu na okolí podniku, tj. rozčlenění na okolí hospodářské, politicko-správní, přírodně-technické atd., může být právě magický čtyřúhelník v tom smyslu, že veškeré činitele mající vliv na podnik jako relativně uzavřený systém, se nutně musí promítnout do hodnot ukazatelů umístěných do jednotlivých vrcholů magického čtyřúhelníku pro národní ekonomiku. Právě magický čtyřúhelník je základním tématem, problémem i metodologickým východiskem této práce.

8

2.1 Teoretická východiska – tzv. magický čtyřúhelník Magický čtyřúhelník je velmi jednoduchý a přehledný způsob grafického zachycení základních cílů hospodářské politiky. Je však nutno dodat, že se nejedná o nějaký důležitý nástroj makroekonomické analýzy, spíše o názornou pomůcku4 k nastínění základních vazeb týkajících se mj. problematiky cílů hospodářské politiky. V této práci je za základ brána metoda magického čtyřúhelníku v základní verzi – viz dále – právě pro svou jednoduchost, logiku a všeobecnou známost jak mezi teoretickými ekonomy, tak mezi praktiky, kteří se zabývají vymezením cílů hospodářské politiky. Základní cíle hospodářské politiky se týkají těchto čtyř veličin: tempa růstu reálného HDP, salda běžného účtu platební bilance ve vztahu k nominálnímu HDP, míry inflace a míry nezaměstnanosti. Výše uvedené čtyři oblasti mohou však být formulovány i jiným způsobem, např. jako trvalý a přiměřený hospodářský růst, vysoká míra zaměstnanosti, stabilní cenová hladina a vnější ekonomická rovnováha. Základní cíle hospodářské politiky je nutno plnit v určité harmonii, v určitých vzájemných relacích s ohledem např. i na konkrétní mezinárodní situaci a momentální pozici dané ekonomiky v ní. Optimum všech čtyř cílů je kompromisem mezi vyšším naplněním preferovaných cílů na úkor cílů zbývajících. Základem grafické metody „magického čtyřúhelníku“ je rovnostranný čtyřúhelník, jehož vrcholy odpovídají zmiňovaným cílům hospodářské politiky. Poloosy spojující tyto vrcholy se středem představují expertně stanovené hodnoty příslušných parametrů (viz obr. 1). U tempa růstu reálného HDP je expertně stanovena hodnota parametru 3 %, u vyrovnané bilance běžného účtu platební bilance v % HDP je parametr

G= B=

0, u míry inflace je parametr P = 2 % a u míry nezaměstnanosti je parametr U = 5,5 %. Protože jsou všechny parametry vyjádřeny v %, umožňuje tato metoda komparaci mezi národními ekonomikami.

4

„I když bývá problematika magického čtyřúhelníku předmětem empirických analýz, kde se určitým způsobem kvantifikují plochy srovnávaných magických čtyřúhelníků, využití pro sofistikovanější analýzu je přinejmenším sporné.“ KLUSOŇ, V.: Ordo-liberalismus a hospodářská politika. Politická ekonomie č.3, 1998.

9

Na poloosy kosočtverce jsou vyneseny skutečné napozorované hodnoty parametrů G, B, P a U a jejich spojnice tvoří „skutečné“ různostranné čtyřúhelníky pro jednotlivé národní ekonomiky tak, že jejich deformace oproti výchozímu kosočtverci vypovídají o míře naplnění či nenaplnění referenčních parametrů čtyř základních cílů.

Obr. č.1: Základ grafické metody „magického čtyřúhelníku“

Pramen: Projekt GAČR 402/99/0501, str. 14

Čím více se bude magický čtyřúhelník národní ekonomiky blížit magickému čtyřúhelníku referenčnímu, tím úspěšněji se ekonomika vyvíjí a tím účinnější je hospodářská politika realizovaná v dané zemi. Protože lze pro Českou republiku předpokládat, že plocha skutečného magického čtyřúhelníku je menší, než plocha čtyřúhelníku referenčního, lze zjednodušeně říci, že úspěšný vývoj ekonomiky ČR bude pomocí grafické metody magického čtyřúhelníku doprovázen meziročně rostoucí plochou tohoto obrazce. 2.2 Prohloubení multikriteriálního aspektu – magický n-úhelník Předchozí kapitolu lze doplnit o výsledek výzkumu Vysoké školy ekonomické v Praze, tj. o informaci o tzv. 24-úhelníku. V návaznosti na metodu magického čtyřúhelníku byl experimentálně rozšířen počet sledovaných aspektů.

10

Nešlo o vymýšlení dalších cílů stabilizační hospodářské politiky, ale o analogii s geografickou mapou, která v podrobnějším měřítku ukazuje detaily určitého vymezeného regionu, které mapa v hrubším měřítku nepostihne – viz projekt GA ČR 402/99/0501. Parametry čtyř základních cílů stabilizační hospodářské politiky jsou považovány za jakési reprezentanty určitých oblastí a jsou rozpracovány dále tímto způsobem: Parametr G jako reprezentant oblasti ekonomické dynamiky (tempo růstu reálného HDP) je doplněn o dalších šest ukazatelů. Parametr B jako reprezentant oblasti vnější rovnováhy dané národní ekonomiky (saldo běžného účtu platební bilance v % HDP) je doplněn o dalších šest ukazatelů. Parametr P jako reprezentant oblasti cen, měny a jejího směnného kurzu (míra inflace v národní ekonomice) je doplněn o dalších šest ukazatelů. Parametr U jako reprezentant oblasti vnitřní rovnováhy a využití domácích zdrojů (míra evidované nezaměstnanosti) je doplněn o dalších šest ukazatelů. Zavedením a sledováním dalších dílčích charakteristik každé ze čtyř základních oblastí je prohlouben pohled do těchto oblastí a ten může být vyjádřen jak graficky, tak numericky. Klíčovou otázkou je samozřejmě výběr charakteristik vhodných pro rozšíření, jejich počet, vypovídací schopnost, dostupnost údajů atd. Pohled na každou z oblastí je oproti magickému čtyřúhelníku rozšířen o šest dalších parametrů, přičemž parametry ležící při grafickém vyjádření na hranicích oblastí jsou zvoleny tak, aby představovaly rozšíření pohledu na obě sousedící oblasti. Tyto parametry společné oběma oblastem ( G6 = B1, B6 = P1, P6 = U1, U6 = G1) provazují vzájemně tyto oblasti v rámci mnohoúhelníku. Magický čtyřúhelník je změněn na dalším stupni dezagregace v rovnostranný obrazec o 24 vrcholech.

2.3 Makroekonomický vývoj České republiky v letech 1997–2003 Časová řada výše uvedených sedmi let byla zvolena z několika důvodů. Optimální délka časové řady měřené v letech je podle mého názoru právě pět až sedm let, jako argument lze použít fakt, že 5–7 let již postačí k nastínění přibližného trendu dalšího vývoje. Zároveň tento počet let předpokládá, že v jejich průběhu nedošlo k natolik zásadní změně, aby hodnoty ukazatelů za jednotlivé roky byly navzájem neporovnatelné. Takové nebezpečí si lze jednoduše představit např. v situaci, kdy by se časová řada tvořila z údajů za více než 20 let. 11

Statistik by mohl namítnout, že časovou řadu tvořenou údaji za sedm let lze zpřesnit tak, že za každý rok časové řady budou k dispozici čtyři čtvrtletní údaje. Vycházelo by se tedy poté z řady 28 hodnot používaných ukazatelů. Teoreticky to sice možné je, ale problém nastane při zjišťování skutečných čtvrtletních hodnot ukazatelů. Stejná časová řada 1997–2003 musí být použita i pro podnikovou úroveň (viz mikroekonomická část práce) a v případě firmy Škoda Auto je již tato časová řada problematická z hlediska zajištění shodné struktury výrobního programu podniku během sedmi let. Problém týkající se různých typových řad vyráběných automobilů v letech 1997–2003 je blíže zmíněn v části mikroekonomické. Rovněž získání potřebných skutečných hodnot vybraných ukazatelů za podnik čtvrtletně je téměř nemožné, je nutno omezit se na hodnoty roční, které jsou uvedeny v účetních výkazech. Rok 2004 není zařazen do výše uvedené časové řady ze dvou důvodů. V průběhu roku 2004 byla práce zpracovávána a nebyly tudíž k dispozici skutečné údaje za tento rok. Musely by se brát v úvahu pouze údaje predikované, což by mohlo být při porovnání se skutečnými údaji za předchozí roky považováno za nepřesnost či chybu. Druhým důvodem je fakt, že rok 2004 je velmi významným mezníkem ve vývoji ekonomiky České republiky, který souvisí se vstupem ČR do Evropské unie. Počínaje rokem 2004 došlo (a v budoucnu jistě ještě dojde) k natolik významným změnám, že rok 2004 by měl být vzat jako „rok jedna“ pro další analýzy a další časové řady v budoucnu. Příkladem těchto významných změn je změna metodiky výpočtu ukazatele míry nezaměstnanosti, která je platná od poloviny roku 2004. Dále je problém srovnatelnosti údajů blíže popsán např. v souvislosti s definicemi a metodikou klíčových ukazatelů hodnocení zahraničního obchodu v úvodu příslušné kapitoly Statistické ročenky České republiky 2004. Další text je rozčleněn na podkapitoly odpovídající makroekonomickým veličinám, pomocí kterých lze analyzovat vývoj ekonomik jednotlivých zemí, porovnávat vyspělost ekonomik mezi sebou a do určité míry predikovat i budoucí vývoj. Členění odpovídá opět známé metodě magického čtyřúhelníku, kapitola je tedy členěna na problematiku týkající se růstu HDP, problematiku měření míry inflace

12

a míry nezaměstnanosti a na problematiku týkající se platební bilance zahraničního obchodu. Číselné údaje v tabulkách, grafech i v textu kapitoly vycházejí, pokud není uvedeno

jinak,

z oficiálních

dat

Českého

statistického

úřadu

zveřejněných

každoročně ve Statistické ročence České republiky a z údajů zveřejněných v Ročenkách Hospodářských novin vydávaných každoročně od roku 1997 akciovou společností Economia v Praze. Veškeré citace nebo reprodukce výňatků jsou opatřeny uvedením zdroje dle požadavků autorů těchto publikací. Každá níže uvedená dílčí podkapitola vychází nejprve z teoretického rámce daného tématu, ten je pak doplněn konkrétními daty za českou ekonomiku s příslušným komentářem.

3. Analýza vývoje situace firmy Škoda Auto na trhu – vývoj hodnoty vybraných ukazatelů v letech 1997–2003 Pro bližší analýzu oboustranných vazeb mezi podnikatelským subjektem strany nabídky a makroekonomickou realitou, která jej obklopuje, byla zvolena firma s více než stoletou tradicí – firma Škoda Auto, která má poněkud výsadní postavení v ekonomice České republiky. Základní informace o podniku jako institucionalizované formě podnikání a o firmě Škoda Auto zvlášť není podle mého názoru nutné na tomto místě zmiňovat. Situaci firmy Škoda Auto na trhu automobilového průmyslu je možno analyzovat pomocí vybraných ukazatelů finanční analýzy5 – za roky 1997–2003 jsou přehledně v tabulkách a grafech uvedeny hodnoty ukazatelů likvidity, aktivity, zadluženosti a výnosnosti. Tyto čtyři skupiny ukazatelů by sice mohly teoreticky tvořit čtyři vrcholy magického čtyřúhelníku navrhovaného pro mikroekonomickou, tj. podnikovou, úroveň, ale pro splnění požadavku co nejtěsnější návaznosti na čtyři oblasti klasického magického čtyřúhelníku používaného na makroekonomické úrovni jsou navrženy jiné ukazatele, které mají přibližně stejnou vypovídací schopnost. Hodnotí oblast ekonomické dynamiky, vnější rovnováhy, cen a cenových změn a vnitřní rovnováhy, resp. využití výrobních zdrojů jako na úrovni národní ekonomiky. Přesněji tedy respektují logiku v makroekonomii používaného čtyřúhelníku. 5

DVOŘÁKOVÁ, Š.: Doktorská disertační práce. Technická univerzita v Liberci. 2005. str. 70–82

13

Výběr těchto ukazatelů je v druhé části práce zdůvodněn a za firmu Škoda Auto jsou v tabulkách a grafech uvedeny hodnoty těchto ukazatelů6 v časové řadě 1997– 2003.

3.1 Ukazatele vhodné pro konstrukci magického čtyřúhelníku firmy Výběr čtveřice7 ukazatelů, které mají tvořit vrcholy magického čtyřúhelníku firmy, musí odpovídat několika kritériím. Prvořadým požadavkem je co nejtěsnější návaznost na čtyři oblasti klasického v makroekonomii používaného magického čtyřúhelníku. Tedy vypovídací schopnost o situaci v každé ze čtyř oblastí – vrcholů – čtyřúhelníku by měla být zhruba stejná pro makro- a pro mikroúroveň. Druhým kritériem je dostupnost údajů, pomocí kterých bude možno vypočítat hodnotu jednotlivých ukazatelů. Ideální budou z tohoto hlediska ukazatele, jejichž konkrétní hodnoty lze najít v účetních výkazech zveřejňovaných každoročně ve výročních zprávách firem. Třetím neméně důležitým kritériem je jednoduchost výpočtu vybraných ukazatelů a jednoznačně daná vypovídací schopnost. Z tohoto hlediska by byly výhodnější ukazatele absolutní. Pokud má být ale kritériem č.1 maximálně těsná vazba mezi ukazateli čtyřúhelníků konstruovaných pro makro- a mikroúroveň, nebude pravděpodobně možné úplně se vyhnout ukazatelům poměrovým. Reprezentantem oblasti ekonomické dynamiky pro makro-úroveň (G) je ukazatel tempo růstu reálného HDP. Makroekonomický výstup typu HDP je výstupem očištěným od meziproduktů. Tomu odpovídajícím ukazatelem pro mikro-úroveň může být přidaná hodnota, resp. tempo růstu přidané hodnoty (U1).

Oblasti G tedy

odpovídá v dalším textu parametr U1 (viz obr.1). Menší nepřesnosti při výpočtu vzniknou tím, že vyčíslená a v účetních výkazech uvedená výše přidané hodnoty není uvedena ve stálých cenách určitého předem zvoleného roku. Pokud však bude kladen důraz na dostupnost údajů, je nutno tuto 6

DVOŘÁKOVÁ, Š.: Doktorská disertační práce. Technická univerzita v Liberci. 2005. str. 87–97 Pozn.: Teoreticky se nabízí možnost využít i na mikroekonomické úrovni magických n-úhelníků, ale pokud má být jedním z prvořadých kritérií pro výběr způsobu porovnání úspěšnosti vývoje na makro- a mikroúrovni jednoduchost a srozumitelnost, není třeba konstruovat složitější n-úhelníky pro podnikovou úroveň. Pro zhodnocení úspěšnosti vývoje na makro- a mikroúrovni jsou tedy použity čtyřúhelníky. 7

14

nepřesnost tolerovat. Výše přidané hodnoty bude tedy veličinou „nominální“, nikoliv „reálnou“. Reprezentantem oblasti vnější rovnováhy národní ekonomiky je saldo běžného účtu platební bilance v % HDP (B). Východiskem pro konstrukci tomu odpovídajícího ukazatele pro mikro-úroveň může být výše prodeje firmy do zahraničí, tedy absolutní ukazatel. Opět se jedná o určité zjednodušení, logikou by spíše odpovídal ukazatel vyčíslující rozdíl mezi prodejem do zahraničí a nákupem materiálu, polotovarů aj. ze zahraničí. Prioritou je však v tomto případě jednoduchost a dostupnost údajů, což odpovídá ukazateli absolutnímu. Vhodnější však bude ukazatel výše prodeje do zahraničí vztažený v % k celkovému objemu produkce či k úrovni tržeb (U2). Oblasti B tedy odpovídá v dalším textu parametr U2 (viz obr.1). Reprezentantem oblasti cen, měny a jejího směnného kurzu je v národní ekonomice míra inflace (P). Tomu odpovídajícím ukazatelem pro mikro-úroveň může být podíl tržeb na objemu produkce ve fyzických jednotkách, tedy na počtu prodaných vozů (U3). Také tento ukazatel zachycuje cenový nárůst oproti minulému období, stejně jako míra inflace. Je třeba mít na paměti, že počet prodaných vozů se liší od počtu vyrobených vozů, ale svou logikou patří na toto místo počet vozů prodaných. Oblasti P tedy odpovídá v dalším textu parametr U3 (viz obr.1). Reprezentantem oblasti vnitřní rovnováhy a využití domácích zdrojů je pro makro-úroveň

míra

evidované

nezaměstnanosti

(U).

Tomu

odpovídajícím

ukazatelem pro mikro-úroveň může být náročnost výroby na počet pracovníků, tedy podíl počtu pracovníků na počtu vozů (U4). Opět zůstává otázkou, zda je vhodnější vztahovat počet pracovníků na počet vozů vyrobených či prodaných. V tomto případě je vhodnější zahrnovat do jmenovatele zvoleného ukazatele počet vozů vyrobených. Další problém se týká čitatele zvoleného ukazatele: je vhodné vzít jako výchozí hodnotu celkový počet pracovníků včetně zapůjčeného personálu, počet dělníků či pouze počet výrobních dělníků apod.? Opět z důvodu dostupnosti údajů je vhodné do čitatele zvoleného ukazatele dosazovat celkový počet zaměstnanců. Oblasti U tedy odpovídá v dalším textu parametr U4 (viz obr.1). Při takto zvolených ukazatelích pro jednotlivé vrcholy magického čtyřúhelníku firmy bude zajištěn základní logický předpoklad: pro úspěšný vývoj národní ekonomiky jako celku i pro úspěšnou firmu v mikro-měřítku se bude plocha

15

skutečného

magického

čtyřúhelníku

meziročně

zvětšovat,

resp.

přibližovat

k magickému čtyřúhelníku referenčnímu. V následující tabulce je pro přehlednost znovu uvedena vazba mezi ukazateli magického

čtyřúhelníku

pro

národní

ekonomiku

a

čtyřúhelníku

magického

zkonstruovaného pro podnikovou úroveň: Tabulka č. 1: Vazba mezi ukazateli magického čtyřúhelníku pro národní ekonomiku a magického čtyřúhelníku firmy Vrcholy magického čtyřúhelníku národní ekonomiky G (U1) - Tempo růstu HDP

Vrcholy magického čtyřúhelníku firmy

Pozitivní vývoj* hodnoty ukazatele

U1 - Tempo růstu přidané hodnoty

RŮST

B(U2) - Saldo běžného účtu platební bilance v % k nom. HDP P (U3) - Míra inflace

U2 - Prodej do zahraničí v % k tržbám celkem

RŮST

U3 – Tržby na 1 automobil

POKLES **

U (U4) - Míra nezaměstnanosti

U4 - Počet pracovníků připadající POKLES ** na fyzický objem produkce 8 * Tj. zjednodušený pohled – viz str. 18, 19 doktorské disertační práce . 9 ** Pozitivní vývoj je značně diskutabilní, více viz text v kapitole 2.3 doktorské disertační práce . Pramen: Vlastní konstrukce

Základem grafické metody magického čtyřúhelníku firmy musí být opět správně stanovené hodnoty příslušných parametrů – viz obr. č.1 této práce. Aby mohly být hodnoty ukazatelů na jednotlivých osách stanoveny správně a logicky, musejí vycházet z konkrétních hodnot čtyř vybraných ukazatelů – reprezentantů za firmu Škoda Auto. V dalším textu jsou tedy hodnoty ukazatelů tvořících vrcholy referenčního magického čtyřúhelníku firmy Škoda Auto vypočteny. 3.2 Stanovení hodnot ukazatelů magického čtyřúhelníku firmy Škoda Auto za roky 1997–2003 Následující kapitola je v doktorské disertační práci10 členěna do čtyř částí tak, že jednotlivé podkapitoly odpovídají čtyřem oblastem hodnocení úspěšnosti vývoje podniku – tj. oblasti ekonomické dynamiky, oblasti exportu, oblasti cenového vývoje a oblasti využití zdrojů. §

Oblast ekonomické dynamiky je hodnocena pomocí ukazatele tempo růstu přidané hodnoty.

8

DVOŘÁKOVÁ, Š.: Doktorská disertační práce. Technická univerzita v Liberci. 2005. dtto 10 DVOŘÁKOVÁ, Š.: Doktorská disertační práce. Technická univerzita v Liberci. 2005. 9

16

§

Oblast exportu je hodnocena pomocí podílu zahraničních tržeb na tržbách celkem.

§

Oblast cenového vývoje je hodnocena podílem tržeb a fyzického objemu produkce.

§

Oblast využití zdrojů je hodnocena pomocí ukazatele náročnosti výroby na počet pracovníků. Jednotlivé subkapitoly obsahují hodnoty výše zmiňovaných ukazatelů za firmu

Škoda Auto v časové řadě 1997–2003 a bližší komentáře k vývoji těchto hodnot. Použití konkrétních hodnot dříve zmiňovaných ukazatelů U1–U4 jako vrcholů magického čtyřúhelníku v časové řadě 1997–2003, tedy sestrojení příslušných magických čtyřúhelníků, je součástí následující kapitoly.

4. Makroekonomický vývoj České republiky v komparaci s vývojem situace firmy Škoda Auto na trhu v letech 1997–2003 V následujícím textu je pro komparaci využita metoda magického čtyřúhelníku pro makro-úroveň, tj. národní ekonomiku a pro mikro-úroveň, tedy úroveň podnikovou. Pro obě úrovně jsou stanoveny určité optimální-referenční hodnoty čtyř základních parametrů. Každý z těchto parametrů specifikuje blíže příslušnou oblast Do této základní „osnovy“ jsou vynášeny skutečné hodnoty parametrů za roky 1997– 2003. Pro makro- i mikroúroveň zvlášť jsou porovnávány v jednotlivých letech plochy takto vzniklých

čtyřúhelníků s předem stanoveným referenčním pravidelným

čtyřúhelníkem – čtyřúhelníkem vzniklým z referenčních hodnot parametrů. Jedna z hypotéz práce předpokládá, že meziroční vývoj ploch čtyřúhelníků pro makro– a mikroúroveň by mohl být podobný. Firma Škoda Auto by totiž mohla mít nezanedbatelný vliv na hodnoty makroekonomických veličin České republiky a zpětná vazba – vliv makroekonomické reality na podnik – je také logickým předpokladem. Nejvýše sofistikovaným způsobem, kterým by se dala prokázat vzájemná vazba vývoje ploch čtyřúhelníků pro makro – a mikroúroveň, by byl přesný výpočet ploch čtyřúhelníků za roky 1997–2003. Takový výpočet by však znesnadňoval použitelnost metody zvolené pro komparaci (jde o snadnost výpočtu, která má zaručit širší

17

použitelnost metody), jako jeden z hlavních cílů při výběru metody komparace bylo určeno zachovat jednoduchost výpočtů. Komparace bez přesného propočtu ploch čtyřúhelníků je možná, snadnost výpočtů jako jeden z cílů tím zůstane zachována. Postačující bude grafické znázornění, které bude určující pro odhad velikosti plochy čtyřúhelníku. Poté bude možno odhadem zařadit čtyřúhelník znázorněný jako „skutečný“ pro určitý rok do jedné ze stanovených kategorií. Jejich škála je blíže vysvětlena v textu práce11. V rámci každého roku půjde na obou úrovních (makro– a mikro-) o porovnání velikosti referenčního čtyřúhelníku a skutečného čtyřúhelníku, tj. znázorněného dle skutečných hodnot čtyř parametrů. 4.1 Souhrnné hodnocení makroekonomického vývoje České republiky pomocí metody magického čtyřúhelníku Jak již bylo řečeno v předchozím textu, východiskem se stal základ známé grafické metody magického čtyřúhelníku převzatý z projektu GAČR 402/99/0501 – viz obr.č.1 této práce. V projektu používaný parametr G je dále značen „U1“ a měří tempo růstu reálného HDP. Parametr B je dále značen jako „U2“ a měří saldo běžného účtu platební bilance v % k nominálnímu HDP. Parametr P měřící míru inflace je v dalším textu značen „U3“ a parametr U měřící míru evidované nezaměstnanosti je značen „U4“. Návaznost na obr. č. 1 je pro přehlednost znovu shrnuta v následující tabulce: Tabulka č. 2: Magický čtyřúhelník a jeho návaznost na projekt GAČR 402/99/0501 Parametr dle projektu

Nové značení

Ukazatel

Optimum ukazatele

G

U1

Tempo růstu reálného HDP

3%

B

U2

Saldo BÚ PB v % k HDP

0%

P

U3

Míra inflace

2%

Míra nezaměstnanosti

5,5 %

U U4 Pramen: Projekt GAČR 402/99/0501

Referenční hodnoty všech čtyř parametrů byly expertně stanoveny, jsou převzaty z projektu GAČR. Jako srovnávací základna tedy pro každý rok časové řady slouží následující „optimální“ magický čtyřúhelník: 11

Dvořáková, Š.: Doktorská disertační práce. Technická univerzita v Liberci. 2005

18

Obr. č. 2: Magický čtyřúhelník pro makro-úroveň vycházející z optimálních hodnot parametrů G = U1

U = U4

B = U2

P = U3 Pramen: Vlastní konstrukce

V textu doktorské disertační práce12 jsou přehledně v tabulkách uvedeny skutečné hodnoty parametrů U1, U2, U3 a U4 české ekonomiky za roky 1997–2003. Teprve poté je možno přistoupit k vyobrazení optimálních i skutečných čtyřúhelníků za jednotlivé roky časové řady. Tyto čtyřúhelníky jsou vyobrazeny ve 3. části doktorské disertační práce.

4.2 Souhrnné hodnocení vývoje situace firmy Škoda Auto na trhu v letech 1997–2003 pomocí metody magického čtyřúhelníku Výběr ukazatelů vhodných pro konstrukci magického čtyřúhelníku firmy je popsán v kapitole 2.2. doktorské disertační práce. Optimální hodnoty čtyř ukazatelů, které tvoří vrcholy magického čtyřúhelníku, nejsou expertně stanoveny, je tedy nutno nejprve tyto hodnoty stanovit. Tím vznikne „optimální“ magický čtyřúhelník pro mikro-úroveň. Způsob, resp. logika stanovení optimálních hodnot je vysvětlena v textu doktorské disertační práce. Pro každý rok v časové řadě 1997–2003 je sestrojen skutečný magický čtyřúhelník vycházející ze skutečných hodnot vybraných ukazatelů. Ten je vždy porovnán s magickým

12

Pozn.: Každá další zmínka o doktorské disertační práci v tomto textu se týká DDP Š. Dvořákové „Vliv makroekonomické reality na mikroekonomické subjekty strany nabídky na příkladu firmy ŠKODA AUTO, a.s. se zaměřením na problém vazby úspěšnosti vývoje na makro- a mikroúrovni“. Tato DDP byla obhájena v listopadu 2005 na Technické univerzitě v Liberci.

19

čtyřúhelníkem optimálním. Postup je tedy stejný jako v předchozím textu, který se týkal magických čtyřúhelníků národní ekonomiky. §

Optimální hodnota tempa růstu přidané hodnoty (U1) vychází z tabulky č.17 doktorské disertační práce a činí po zaokrouhlení 17,5%.

§

Optimální hodnota podílu zahraničních tržeb na tržbách celkem (U2) vychází z tabulky č. 18 doktorské disertační práce a činí 83%.

§

Optimální hodnota tržeb připadajících na jeden automobil (U3) vychází z tabulky č. 19 doktorské disertační práce a je stanovena na 305,9 tis. Kč tržeb na jeden automobil.

§

Optimální hodnota náročnosti produkce na počet pracovníků (U4) vychází z tabulky č.21 doktorské disertační práce je stanovena na 47 pracovníků na 1000 vyrobených automobilů. Samozřejmě za předpokladu, že 47 pracovníků je dostatečný počet zaručující výrobu stoprocentně kvalitní produkce. Po stanovení optimálních hodnot všech čtyř parametrů je možno sestrojit

magický čtyřúhelník:

Obr. č. 3: Magický čtyřúhelník pro mikro-úroveň vycházející z optimálních hodnot parametrů U1

U4

U2

U3

Pramen: Účetní výkazy zveřejněné ve Výročních zprávách firmy Škoda Auto, vlastní konstrukce a výpočty Pozn.: U1 = 17,5 %, U2 = 83,0 %, U3 = 305,9 (305,9 tis. Kč tržeb na 1 automobil ), U4 = 47 (47 pracovníků na 1000 vyrobených automobilů)

20

Na následujících stranách 3. části doktorské disertační práce jsou zkonstruovány magické čtyřúhelníky firmy Škoda Auto za roky 1997–2003. Za každý jednotlivý rok jsou skutečné hodnoty parametrů vynášeny odděleně do „osnovy“ tvořené optimálními hodnotami parametrů magického čtyřúhelníku. V následující tabulce jsou pro přehlednost uvedeny skutečné hodnoty všech sledovaných parametrů za roky 1997–2003, které jsou poté vyneseny na jednotlivé osy magických čtyřúhelníků a tvoří „skutečný“ magický čtyřúhelník pro jednotlivé roky. Tabulka č. 3: Skutečné hodnoty parametrů U1, U2, U3, U4 za firmu Škoda Auto Rok

U1

U2

U3

U4

1997

68,7

63

267,9

56

1998

17,4

77

290,8

56

1999

5,7

81

286,5

52

2000

2,5

82

313,0

50

2001

17,5

82

333,0

47

2002

-1,1

82

327,0

48

2003

5,8

83

322,8

47

Pramen: Účetní výkazy zveřejněné ve Výročních zprávách firmy Škoda Auto, vlastní konstrukce a výpočty Pozn.: U1 v %, U2 v %, U3 v tis. Kč tržeb na 1 automobil, U4 v počtu pracovníků na 1000 vyrobených automobilů

4.3 Komparace makroekonomického vývoje České republiky a vývoje situace firmy Škoda Auto na trhu v letech 1997–2003 pomocí metody magického čtyřúhelníku Základem pro porovnání úspěšnosti vývoje v makro- a v mikro-měřítku se stala grafická metoda magického čtyřúhelníku používaná pro národní ekonomiku. Pro mikro-úroveň byla navržena obdoba známého makroekonomického čtyřúhelníku tak, aby byla maximálně respektována logika této metody a aby čtyřúhelníky pro makroa mikro-úroveň byly pokud možno sourodé, porovnatelné. Další problém nastal díky potřebě vypočítat plochu magického čtyřúhelníku optimálního a plochu skutečných čtyřúhelníků v jednotlivých letech. Po konzultaci s odborníky na informační technologie bylo ověřeno, že výpočet plochy je sice teoreticky možný, ale vzhledem ke stanovení „nulového bodu“ a také vzhledem

21

k rozdílným měřítkům na všech čtyřech poloosách nemá plocha čtyřúhelníku (resp. změna velikosti této plochy) potřebnou vypovídací schopnost. Z těchto důvodů je základem komparace vývoje české ekonomiky a vývoje situace firmy Škoda Auto na trhu zařazení skutečných magických čtyřúhelníků do určité kategorie podle předem zvolené škály takto:

KATEGORIE A § menší plocha

skutečného

čtyřúhelníku

ve

srovnání

se

čtyřúhelníkem

referenčním: §

AD – žádný parametr se nerovná ani neblíží hodnotě referenční (po zaokrouhlení na celé číslo), žádný parametr referenční hodnotu (dále RH) nepřekročil

§

AC – 1 parametr se rovná nebo blíží hodnotě referenční nebo RH překročil

§

AB – 2 parametry se rovnají nebo blíží hodnotě referenční nebo RH překročily

§

AA – 3 parametry se rovnají nebo blíží hodnotě referenční nebo RH překročily

KATEGORIE B § výrazně menší plocha skutečného čtyřúhelníku ve srovnání se čtyřúhelníkem referenčním: §

BD – žádný parametr se nerovná ani neblíží hodnotě referenční (po zaokrouhlení na celé číslo), žádný parametr RH nepřekročil

§

BC – 1 parametr se rovná nebo blíží hodnotě referenční nebo RH překročil

§

BB – 2 parametry se rovnají nebo blíží hodnotě referenční nebo RH překročily

§

BA – 3 parametry se rovnají nebo blíží hodnotě referenční nebo RH překročily

Zařazení do kategorie A (menší plocha) a kategorie B (výrazně menší plocha) vychází sice ze subjektivního posouzení hodnotitele, ale předpokládá se, že toto nebude vnímáno jako zásadní problém či jako skutečnost znemožňující tento jednoduchý přístup. Komparace vychází ze skutečných hodnot parametrů U1, U2, U3 a U4 pro českou ekonomiku a pro firmu Škoda Auto z let 1997–2003, tedy z tabulek č. 25 a č. 26 doktorské disertační práce. Jednotlivé roky lze hodnotit takto:

22

Tabulka č. 4: Komparace vývoje makro-úrovně a mikro-úrovně v letech 1997– 2003 Rok

Kategorie (makroúroveň) /U4

Kategorie (mikroúroveň)

1997

BC

B*B

/U1, U3

1998

BD

BB

/U1, U3

1999

AC

/U3

AC

/U3

2000

AC

/U1

BD

2001

BD

2002

BC

/U3

BD

2003

BB

/U1, U3

BB

BB

/U1, U4

/U2, U4

Pramen: Vlastní konstrukce kritérií pro zařazení do kategorií Pozn.: U jednotlivých kategorií je vyznačen parametr U1, U2, U3 nebo U4, pokud jeho skutečná hodnota dosáhla referenční hodnoty. * Zařazení podnikové úrovně do kategorie B v roce 1997 vychází ze skutečnosti, že v tomto roce nabyly skutečné hodnoty dvou parametrů extrémně „pozitivních“ hodnot, čímž je plocha skutečného čtyřúhelníku zkreslená v porovnání se čtyřúhelníkem optimálním, referenčním.

Z přehledu uvedeného v tabulce č. 4 lze konstatovat, že v prvních třech letech zvolené časové řady se vyvíjela makro- a mikroúroveň přibližně stejně, neboť zařazení do kategorií je v obou případech B-B-A v průběhu těchto třech po sobě jdoucích let. První dva roky časové řady, tedy 1997 a 1998, vykazují sice zařazení do kategorie B na obou úrovních, ale další významná shoda vývoje makro- a mikroúrovně znatelná není. Na makroekonomické úrovni je v roce 1997 úspěšná oblast charakterizovaná parametrem U4 (tj. oblast využití zdrojů), zatímco na mikroekonomické úrovni je v letech 1997 a 1998 za úspěšně se vyvíjející možno považovat oblasti charakterizované parametry U1 a U3 (tj. oblast ekonomické dynamiky a oblast cenového vývoje). Rok 1999 vychází jednoznačně na obou úrovních jako rok nejúspěšnější, makroa mikro-úroveň dokonce shodně vykazují překročení optima v oblasti popisované ukazatelem U3, tj. v oblasti hodnotící cenový vývoj. Taková shoda pozitivně se vyvíjejících hodnot parametrů na makro- a mikroúrovni se již v žádném dalším roce časové řady nevyskytuje. Rok 2000 jako jediný rok zvolené časové řady nevykazuje shodnou kategorii u makro- a mikroúrovně. Česká ekonomika jako celek se vyvíjela úspěšněji (kategorie

23

A) než situace firmy Škoda Auto na trhu (kategorie B). Tato skutečnost je bezpochyby výsledkem počínajících odbytových potíží firmy v roce 2000. V letech 2001–2003 je opět možno konstatovat shodu vývoje makro- a mikroúrovně pouze v tom smyslu, že obě úrovně popisuje v těchto letech chronologicky zařazení do kategorií B-B-B. V posledních třech letech časové řady se však vyvíjela česká ekonomika jako celek nesporně úspěšněji než situace firmy Škoda Auto na trhu, což je evidentní především z porovnání obrázků č. 7, 8, 9 s obrázky č. 15, 16, 17 doktorské disertační práce. Nejbližší hodnocení makro- a mikroúrovně za roky 2001–2003 dle zařazení do kategorií vykazuje rok 2002, kdy je makro-úroveň zařazena do kategorie BC a mikroúroveň do kategorie BD, dále pak rok 2003, kdy je makro- i mikroúroveň zařazena shodně do kategorie BB. Není zde však shoda mezi makro- a mikroúrovní v oblastech, kde příslušný parametr dosáhl či překročil stanovené optimum. Na makroekonomické úrovni lze v roce 2003 označit jako úspěšně se vyvíjející oblasti charakterizované parametry U1 a U3 (tj. oblast ekonomické dynamiky a oblast cenového

vývoje),

zatímco

na

mikroekonomické

úrovni

to

jsou

oblasti

charakterizované parametry U2 a U4 (tj. oblast exportu a oblast využití zdrojů).

5. Závěr Práce zkoumá vliv makroekonomické reality na mikroekonomické subjekty strany nabídky zastoupené firmou Škoda Auto –známým výrobcem odvětví automobilového průmyslu a významným spolutvůrcem makroekonomického výstupu i exportu České republiky. Stejně tak mikroekonomický subjekt – podnik – zpětně ovlivňuje vývoj ekonomiky jako celku, tématem práce je tedy analýza vzájemného vztahu makroekonomické reality a vývoje situace mikroekonomického subjektu strany nabídky. Zkoumání je zaměřeno na způsob měření a vazbu úspěšnosti vývoje na makro- a mikroúrovni. Východiskem analýzy je vývoj vybraných makroekonomických veličin České republiky v letech 1997–2003 a na druhé straně maximálně stručný a přitom výstižný rozbor vývoje situace firmy Škoda Auto na trhu v těchto letech vytvořený pomocí vybraných ukazatelů.

24

Základem analýzy na makroekonomické i mikroekonomické úrovni je známá grafická metoda magického čtyřúhelníku. Tato metoda byla doposud využívána pouze pro komparace na úrovni makroekonomické, v této práci je nově použita také pro oblast mikroekonomickou. Původním řešením je tedy konstrukce modelu – magického čtyřúhelníku - pro firmu Škoda Auto. Vzhledem k tomu, že je nutno pro využití této grafické metody na úrovni podniku stanovit určité optimální hodnoty čtyř parametrů a tyto hodnoty musejí vycházet ze skutečně dosažených hodnot vybraných ukazatelů za daný podnik, je navržený magický čtyřúhelník s takto stanovenými optimálními parametry použitelný pouze pro firmu Škoda Auto. Teoreticky lze navrhovaný magický čtyřúhelník aplikovat i na jiný mikroekonomický subjekt než na firmu Škoda Auto, musely by však být pro každý podnik vždy znovu stanoveny jeho specifické optimální parametry. Pro obě úrovně (makro- a mikroekonomickou) jsou stanoveny určité optimální hodnoty čtyř základních parametrů. Každý z těchto parametrů specifikuje blíže jednu ze čtyř oblastí (viz předchozí text). Tím vzniká „optimální“ magický čtyřúhelník. Do této základní „osnovy“ jsou vynášeny skutečné hodnoty parametrů – ukazatelů za roky 1997–2003. Pro makro- i mikro-úroveň zvlášť jsou porovnávány v jednotlivých letech časové řady plochy takto vzniklých „skutečných“ čtyřúhelníků s předem stanoveným optimem, tj. s plochou čtyřúhelníků vzniklých z optimálních hodnot parametrů. Základem komparace vývoje české ekonomiky a vývoje situace firmy Škoda Auto na trhu je zařazení skutečných magických čtyřúhelníků z jednotlivých let zvolené časové řady do určité kategorie podle předem zvolené škály. První hypotéza práce vycházela z předpokladu, že lze i pro mikroekonomickou úroveň sestrojit analogii grafické metody magického čtyřúhelníku používaného dosud pouze pro makroekonomické analýzy. Takový souhrnný ukazatel byl konstruován ve druhé části práce a pro hodnocení vývoje situace firmy Škoda Auto na trhu v letech 1997–2003 využit ve třetí části práce. Druhá předem stanovená hypotéza vycházela z předpokladu, že vývoj úspěšnosti mikroekonomického subjektu strany nabídky bude kopírovat – ať již s menším či větším časovým posunem – vývoj úspěšnosti ekonomiky jako celku. Předem však nebylo jisté, co je příčinou (např. stav makroekonomické reality) a co je důsledkem (např. situace firmy na trhu).

25

V kapitole zabývající se komparací vývoje makroekonomické reality a vývoje situace firmy Škoda Auto na trhu byla prokázána určitá podobnost vývoje makroúrovně a mikroúrovně v letech 1997–2003. Tato skutečnost je blíže popsána v závěru příslušné kapitoly a vyplývá z ní, že makroekonomická realita nesporně ovlivňuje situaci firmy na trhu a zároveň firma svými výstupy zpětně ovlivňuje úspěšnost vývoje ekonomiky jako celku. Přitom nelze jednoznačně učinit závěry o časovém posunu mezi impulsem např. na úrovni makroekonomické a jeho důsledkem na úrovni mikroekonomické. Pokud by však bylo třeba k prokázání vzájemné závislosti vývoje makroprostředí

a

vývoje

situace

mikroekonomického

subjektu

přesnějších

a

sofistikovanějších závěrů, nabízejí se dvě možnosti: První z nich povede k přesným propočtům ploch jak optimálních, tak skutečných čtyřúhelníků pro jednotlivé roky zvolené časové řady. Takový postup však ale podle odborníků, se kterými byl problém konzultován, překračuje rámec této práce. Druhá možnost, která může poskytnout přesnější závěry, vychází ze stejného úhlu pohledu na problematiku, jak je popsáno v této práci, s tím, že stejným způsobem může být analyzován vývoj makroekonomické reality ČR a vývoj situace firmy Škoda Auto na trhu automobilového průmyslu v další časové řadě, tedy za roky 2004–2010. Oprávněnost závěru o podobném vývoji makro- a mikroúrovně se tím může potvrdit či naopak vyvrátit.

26

Literatura: ATKINSON, A. A.–KAPLAN, R. S.–YOUNG, S. M.: Management Accounting. Prentice Hall, New Jersey USA. 2004. BLAHA, Z. S.–JINDŘICHOVSKÁ, Management Press, Praha. 1994.

I.:

Jak posoudit

finanční

zdraví

firmy.

BREALEY, R. A.–MYERS, S. C.: Teorie a praxe firemních financí. Computer Press, Praha 2000. BRIGHAM, E. F.: Fundamentals of Financial Management. The Dryden Press, USA. 1989. DĚDEK, O. a kol.: Průvodce ekonomickými ukazateli – jak porozumět ekonomii. (orig.: Guide to Economic Indicators – Making Sense of Economics. Profile Books, Londýn) Scientia Praha. 2002. FOTR, J.: Strategické finanční plánování. Grada Publishing. 1999. FRANK, R. H.–BERNANKE, B. S.: Ekonomie. Grada Publishing, Praha. 2003. GRUENWALD, R.: Analýza finanční důvěryhodnosti podniku. Ekopress Praha. 2001. GRUENWALD, R.–HOLEČKOVÁ, J.–TERMER, T.: Finanční analýza a plánování. Nad zlato, Praha. 1992. HAMPLOVÁ, E.: Vybrané problémy finanční analýzy firmy. Masarykova univerzita, Brno. 1999. HAVEL, J. a kol.: Průvodce studiem economics. ECONTAX PRESS. 1991. HIGGINS, R. D.: Analysis for Financial Management. IRWIN, Boston. 1992. HIGGINS, R. D.: Analýza pro finanční management. Grada Praha. 1997. KISLINGEROVÁ, E.–NEUMAIEROVÁ, I.: Rozbor výkonnosti firmy (případová studie). VŠE Praha. 2000. KLIKOVÁ, CH.–KOTLÁN, I.: Hospodářská politika. SOKRATES, Ostrava 2003. KLUSOŇ, V.: Ordo-liberalismus a hospodářská politika. Politická ekonomie č.3, 1998. KOTLÁN, I. a kol.: Analýza vlivu nezávislosti centrální banky na efektivnost dosahování jejích cílů s ohledem na zhodnocení fungování strategie inflačního cílování. Závěrečná zpráva projektu IGS,1/1999, říjen 1999. KOTLÁN, I.: Hospodářská politika v praxi. SOKRATES, Ostrava 1999.

27

KOTLÁN, I.: Vztah mezi inflací a nezaměstnaností. ČERVENKA, M. – KOTLÁN, V.: Hospodářská politika v tranzitivních ekonomikách. Sborník příspěvků z mezinárodního odborného semináře, Katedra národohospodářská, VŠB-TU, Ostrava, 2000. KOVANICOVÁ, D.–KOVANIC, P.: Poklady skryté v účetnictví, díl II. Finanční analýza účetních výkaz. Polygon, Praha, 1995. KRAFT, J.: Firma v makroekonomickém prostředí. Univerzita J.E. Purkyně, Ústí n. Labem. 2003. KRAUSEOVÁ, J.: Finanční řízení firmy. VŠE Praha. 2003. LIŠKA, V. a kol.: Makroekonomie. Professional Publishing. 2002. MANKIW, N. G.: Zásady ekonomie. Grada Publishing Praha. 2000. McKENZIE, W.: Using and interpreting company accounts. Financial Times Pitman Publishing, London. 1998. MRKVIČKA, J.: Finanční analýza. Ministerstvo financí ČR, edice vzdělávání účetních, Praha. 1997. NACHTIGAL, V.–TOMŠÍK, V.–VOTAVOVÁ, M.: Konvergence české ekonomiky a dalších tranzitorních ekonomik s úrovní zemí Evropské unie – dosavadní vývoj a perspektivy. Projekt GAČR 402/99/0501. VŠE Praha 2001. NEUMAIEROVÁ, I.: Řízení hodnoty. VŠE Praha. 1998. NORDHAUS, W.–TOBIN, J.: Is Growth Obsolete? National Bureau of Economic Research. Columbia University Press, New York 1972. PAULAT, V.: Finanční analýza v rukou managera, podnikatele a investora. Profess Consulting, Praha. 1998. PHILLIPS, A. W.: The Relation between Uneployment and the Rate of Change of Money Wage Rates in the United Kingdom, 1861 –1957. 1958. Ročenky Hospodářských novin 1999-2004. Economia a.s.,Praha. 1999-2004. SEDLÁČEK, J.: Účetní data v rukou managera – finanční analýza v řízení firmy. CP Books. 2001. SEKERKA, B.: Finanční analýza na bázi účetních výkazů. Profess Praha. 1996. SOUKUPOVÁ, J.–HOŘEJŠÍ, B.–MACÁKOVÁ, L.–SOUKUP, J.: Mikroekonomie. Management Press, Praha. 1999. Statistická ročenka ČR 2002. Scientia Praha. 2002.

28

Statistická ročenka ČR 2003. Scientia Praha. 2003. STICKNEY, C. P.–BROWN, P. R.–WAHLEN J. M.: Financial Reporting and Statement Analysis. Thomson South-Western, USA. 2004 SŮVOVÁ, H. a kol.: Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. Praha, Bankovní institut, a.s. 1999. SYNEK, M.: Manažerská ekonomika. Grada Publishing. 2000. SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika, 3. přepracované a aktualizované vydání. Grada Publishing, Praha 2003. SYNEK, M. a kol.: Nauka o podniku. VŠE Praha. 1992. TOMŠÍK, V. a kol.: Proces konvergence zemí střední a východní Evropy k Evropské unii pohledem makroekonomických čtyřúhelníků. Makroekonomická analýza. NEWTON Holding a.s. 2002. VALACH, J.: Finanční řízení podniku. Ekopress 2004. VALACH, J. a kol.: Finanční řízení a rozhodování podniku. Vydavatelství Nad zlato, Praha. 1993. Vládní nařízení č. 699/2004 Sb. s účinností od 1.ledna 2005 VORBOVÁ, H.: Výkaz cash flow a finanční analýza. Linde, Praha. 1997. Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrového šetření pracovních sil. ČSÚ, Praha různé ročníky. Zpráva o inflaci. ČNB, Praha, různá čísla. ŽÁK, M. a kol.: Vnitřní a vnější podmínky restrukturalizace a hospodářská politika v ČR. VŠE Praha. 2001. Časopis Ekonom (týdeník Hospodářských novin) Hospodářské noviny Interní materiály firmy Škoda Auto The Lisbon Review 2004 – An Assessment of Policies and Reform in Europe. World Economic Forum 2004 The political Economy of Prosperity. Norton, New York 1970. Účetní výkazy zveřejněné ve výročních zprávách firmy Škoda Auto, 1997–2003 http://csu.statnisprava.cz/ http://www.cnb.cz

29