SAU Working Papers ŠAVŠ Pracovní texty
Working Paper No. 1/2009
Koncepce výuky n meckého jazyka na ŠAVŠ v souladu s výstupy projektu IGA CJ/07/01
Martina Žá ková
ŠkodaAuto Vysoká škola ŠkodaAuto University
KONCEPCE VÝUKY N
MECKÉHO JAZYKA NA ŠAVŠ 1 V SOULADU S VÝSTUPY PROJEKTU IGA CJ/07/01
Martina Žá ková2
Working Paper No. 1/2009
1
This publication was made possible by Internal Grant Agency of Škoda Auto University, project No. CJ/07/01 Tvorba koncepce vysokoškolské výuky cizích jazyk v souladu s mezinárodními aktivitami a pot ebami firem. The authors themselves, not the SkodaAuto University, are solely responsible for the contens and distribution of each SAU Working Paper. Since the series involves manuscripts in a premiliary form, interested readers are requested to direct criticisms and suggestions directly to the authors and to clear any quotations with them. 2 Mgr. Martina Žá ková – Institut cizích jazyk , Škoda Auto Vysoká škola, Mladá Boleslav.
1
Název:
Koncepce výuky n meckého jazyka na ŠAVŠ v souladu s výstupy projektu IGA CJ/07/01
Autor:
Martina Žá ková
Vydavatel:
ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
Místo a rok vydání:
Mladá Boleslav, 2009
Eviden ní íslo MK R
E 16189
Tišt ná verze:
ISSN 1802-2715 , ISBN 978-80-87042-30-4
On-line verze:
ISSN 1802-2723
© ŠkodaAuto Vysoká škola, 2009
2
Abstract There are lots of questions and problems connected with better quality and effectiveness of foreign language teaching at specialized universities. SkodaAuto University deals withsome of these problems within the project IGA ŠAVŠ CJ/07/01 „CREATION OF CONCEPTION IN FOREIGN LANGUAGE TEACHING AT UNIVERSITIES INACCORDANCE WITH INTERNATIONAL ACTIVITIES AND FIRM NEEDS “.The aim of the project is a precise definition of demands on language knowledge of students and employees, and a definition of students´ demands on language teaching materials from the viewpoint of stimulating a motivating process of language studies as well.There are some possibilities for creating more effective approaches to teaching languages and for aimed output of teaching materials, which is the objective of the IGA project. Here, the conception of teaching professional business language at SAVS proceeds from the interpretation of language as the instrument for professional communication in a firm´s workplace. This point of view is the basic principle for creation of a syllabus and methodologically corresponding teaching materials.
Key Words: language teaching, project, professional communication, teaching materials
3
Obsah: 1. Úvod ……………………………………………………………………………………. 5 2. Teoretický úvod do problematiky ………………………………………………………. 7 2.1. Problematika pot eb praxe jazykové vybavenosti zam stnanc …………………… 7 2.2. Problematika výuky odborného jazyka …….………………………………….…… 9 3. Sb r a vyhodnocení empirických dat ………………………………………………….... 11 3.1. Sb r empirických dat k analýze pot eb praxe …………………………………..….. 11 3.2. Sb r empirických dat k analýze pot eb student v procesu u ení se cizímu jazyku ..15 3.3. Záv ry a doporu ení z teoretické a dotazníkové ásti ……………….……………. 18 4. Výukový materiál – metodický rozbor …………………………………………………... 19 5. Záv r …………………………………………………………………………………….. 21
4
1. ÚVOD Vytvá ení evropského hospodá ského prostoru s sebou p ináší i standardizaci evropského vzd lávacího systému, jehož cílem je stejná úrove odborné a jazykové kvalifikace, umož ující mobilitu pracovních sil v rámci EU. Práv v tší mobilita a stále se zrychlující vým na informací p es nová média m ní požadavky na vzd lání v mnoha profesích. K t mto zm nám pat í i stoupající nároky zam stnavatel na jazykové znalosti, které se staly v mnoha oborech jednou z rozhodujících odborných kompetencí. Odborn orientované vysoké školy, mezi n ž pat í i Škoda Auto Vysoká škola se musí v rámci podpory mobility svých absolvent na pracovním trhu více soust edit na zlepšení cizojazy né výuky a orientovat ji p edevším na rozvoj odborného jazyka. K tomu je t eba stanovit cíle a znalosti, které budou vyžadovány v jednotlivých profesích a následn vytvo it studijní materiály, které budou t mto požadavk m maximáln odpovídat. Škoda Auto Vysoká škola je školou ekonomickou, hlavním oborem je studijní program Ekonomika a management. Studenti mají možnost absolvovat jak profesní bakalá ský, tak i navazující magisterský studijní program, formou denního i kombinovaného studia. ŠAVŠ je firemní škola, tzn. s úzkým napojením na mezinárodní firmu a toto spojení mohou studenti využít již b hem studia p i absolvování povinné semestrální praxe, nebo získáním praktikantských míst v jednotlivých odd leních firmy, pop . u dodavatelských firem. Zam ení studijního programu a práv i zmi ované spojení s praxí, b hem které studenti již své jazykové znalosti pot ebují a uplat ují, ur ují nápl jazykové p ípravy na naší škole. Jazykové p íprav student je v nována velká pozornost. V bakalá ském studijním programu je jazyková výuka dotována po dobu p ti semestr ty mi hodinami p ímé výuky týdn pro hlavní jazyk a dv mi hodinami týdn pro druhý jazyk, studenti si volí vždy jazyk anglický i n mecký. V magisterském studijním programu studenti pokra ují studiem hlavního jazyka, druhý jazyk je nabízen formou volitelných p edm . Hodinová dotace jazykové výuky dosta uje k tomu, aby studenti zvládli základní okruhy odborných témat edepsané sylabem. Z hlediska realizace jazykové výuky se zam ujeme na inovování a zdokonalování cíl studijního programu tak, aby studenti jak denního, tak i kombinovaného studia p icházeli do praxe co nejlépe jazykov p ipraveni a aby jejich jazyková vybavenost vyhovovala co nejvíce aktuálnímu i potenciálnímu zam stnavateli. Se zkvalitn ním a zefektivn ním jazykové výuky na odborných vysokých školách je spojeno mnoho otázek a problém . Kvalitní výuka cizího jazyka vyžaduje p íznivé organiza ní, didaktické a pedagogicko – psychologické podmínky. Ve vyu ovacím procesu využíváme aspektu lingvistického i psychologického, operujeme pedagogickými i didaktickými kategoriemi, vycházíme z historických i soudobých trend ve výuce a rovn ž i z našich zkušeností. A práv n kterými z t chto problém cizojazy né odborné výuky se Škoda Auto Vysoká škola zabývá v projektu IGA ŠAVŠ CJ/07/01 „Tvorba koncepce vysokoškolské výuky cizích jazyk v souladu s mezinárodními aktivitami a pot ebami firem.“. Výstupy z projektu jsou a budou aplikovány na problematiku výuky cizího jazyka v podmínkách ŠAVŠ a Jiho eské univerzity v eských Bud jovicích, která participuje v díl ích ástech projektu. Hlavním cílem projektu bylo definování nárok na jazykovou vybavenost student a zam stnanc ze strany firmy, definování nárok student na výukové materiály z hlediska stimulujícího a motiva ního v procesu u ení se cizímu jazyku a následná integrace t chto
5
pot eb do studijního programu n meckého jazyka na ŠAVŠ (vytvo ení vlastních výukových materiál , adaptace výukového programu).3
3
Projekt IGA: Projekt uskute ný s finan ní podporou Interní grantové agentury ŠAVŠ (2007-2009), ešitel M. Žá ková ŠAVŠ, spolu ešitelé D. Špatenková, J U eské Bud jovice, V. Šulcová, ŠAVŠ
6
2. TEORETICKÝ ÚVOD DO PROBLEMATIKY 2.1. Problematika pot eb praxe jazykové vybavenosti zam stnanc S touto problematikou se zabývá ve svém programu i Evropská unie (Evropská komise, 2008). Jedním z projekt je p edložená zpráva Podnikatelského fóra o mnohojazy nosti. Podnikatelské fórum o mnohojazy nosti, založené v roce 2007m lo za cíl posoudit, jaký dopad mohou mít jazykové znalosti na obchod a zam stnanost v Evropské unii. Zpráva obsahuje celkový p ehled krok , které je t eba u init, aby spole nosti získaly ístup k novým trh m a novým obchodním p íležitostem v globalizovaném sv . Zpráva vychází z v deckých zpráv, p ípadových studií, rozhovor a osobních zkušeností len fóra. Komisa EU pro mnohojazy nost Leonard Orban prohlásil: „Tato zpráva podnikatelského fóra se zasazuje o mnohojazy nost v evropských spole nostech a dokazuje, že jazyková rozmanitost a investice do znalostí jazyk a jiných kultur mohou být skute nou výhodou pro prosperitu a p ínosem pro všechny. Její záv ry a doporu ení jsou vynikajícím p ísp vkem k novému strategickému sd lení o mnohojazy nosti. Jsou také zcela v souladu s cíli stanovenými Lisabonskou strategií pro r st a zam stnanost.“ Místop edseda Günter Verheugen, komisa pro podniky a pr mysl, zprávu podpo il a uvedl: „Investice do jazykových znalostí a ízení rozmanitosti budou zásadní pro to, aby evropská spole nost mohla pln t žit z globalizovaného sv ta. Znalost více jazyk umož uje komunikaci a porozum ní a pomáhá nacházet nová ešení. Je na ase, aby oblasti vzd lávání a odborné p ípravy za aly brát tyto pot eby v úvahu a každému nabídly pestrou paletu dovedností. Naše spole nost pot ebuje aktivní podporu mezikulturní vým ny a p eshrani ní spolupráce více než kdy p edtím.“ I podle zprávy Podnikatelského fora ELAN „Vícejazy nost posiluje konkurenceschopnost“(zpravodaj – odborné vzd lávání v zahrani í, XVIII, 3/2007, str. 5) ichází každoro tisíce evropských podnik o obchody nebo kontrakty v d sledku nedostate né jazykové vybavenosti zam stnanc . Tato zjišt ní nazna ují, že malé podniky v Evrop mohou výrazn zlepšit své postavení, budou-li investovat do jazykového vzd lávání a rozvíjet promyšlené jazykové strategie. Údaje ve zpráv jsou založeny na vzorku 2000 malých a st edních podnik z celé Evropy a tém polovina t chto podnik plánuje, že v p íštích t ech letech bude expandovat na nové zahrani ní trhy. V d sledku toho edpokládají zvýšení poptávky po jazykových dovednostech. Necht jí však do jazykového vzd lávání investovat samy, o ekávají, že vzd lávací systémy lenských stát by se m ly lépe postarat o jazykovou vybavenost absolvent . Zpráva dále potvrzuje význam angli tiny jako sv tového obchodního jazyka, ostatní jazyky jsou však hojn využívány jako jazyky zprost edkovatelské. Analýza odhalila, že k úsp šnému budování obchodních vztah je t eba ada jiných jazyk , jako nejd ležit jší byly uvád ny hlavní evropské jazyky – n ina, francouzština a špan lština, také však jiné sv tové jazyky, nap . mandarínská ínština, arabština a ruština. Zmapováním této problematiky se zabývají také i naše vysokoškolská pracovišt , jak v úrovni mezinárodních evropských projekt , tak i v úrovni regionální, jako p íklad uvádím studii „Analýza jazykových kompetencí v angli tin ve st edních a malých firmách“, která byla provedena Ústavem jazykové a odborné p ípravy Univerzity Karlovy v Praze, v rámci projektu @languages realizovaného v rámci Community Vocational Training Action Programme Leonardo da Vinci v letech 2004-2006. Analyzována byla pracovišt v R, Itálii, ecku a Špan lsku. Výsledky analýzy poukázaly na podobnost pot eb zam stnanc firem, co se tý e požadavk na jazykové kompetence. Nejvíce pot ebnými dovednostmi bylo vyhodnoceno tení a poslech s porozum ním, mén významným byla ústní komunikace 7
s nerodilými mluv ími. Z praktických situací byly nejvýznamn jšími telefonování, písemná komunikace a obchodní korespondence. Nejzajímav jším výsledkem byla délka studia v porovnání s dosaženou znalostní úrovní (nap . dlouhá doba studia a nízká úrove znalostí ve Špan lsku a Itálii na rozdíl od opa né situace v ecku). Dalším p íkladem je studie „Zmapování požadavk zam stnavatel na jazykovou vybavenost absolvent vysokých škol“ (Sborník KCJ FSE UJEP Ústí nad Labem, 2006), ze které nap íklad vyplývá, že znalosti odborného jazyka jsou zam stnavateli poptávány – jedná se o výbornou znalost cizího jazyka se znalostí odborné terminologie odpovídající danému typu firmy nebo její obchodní innosti. Také ŠAVŠ a J U se rozhodly oslovit firmy ve svém regionu s cílem sb ru dat jazykové vybavenosti zam stnanc .
8
2.2. Problematika výuky odborného jazyka V 70. letech v souvislosti s p ijetím termínu oborová didaktika se za íná užívat termínu didaktika cizích jazyk , místo d íve ast ji používaného termínu metodika, nap . Chod ra (2006) uvádí následující definici: Didaktika cizích jazyk je v decká disciplina o ízení cizojazy ného u ení. I pojem metodika má stále sv j význam, podle Malí e (2007) je termínem metodika možno pojmenovat realizaci projektu ve výuce, tj. v interakci innosti itele a žák . K realizaci projektu ve výuce pat í mezi nejd ležit jší tyto aspekty: cíle výuky obsah výuky jak metoda dosahuje daných cíl . Cíle cizojazy ného vyu ování se vyvíjí podle pot eb spole nosti. A je to za azením jednotlivce ve spole nosti, i výb rem daného jazyka, dále pak funkcí, kterou má cizí jazyk v dané etap rozvoje spole nosti plnit. K vymezení cíle výuky odborného jazyka (v p ípad ŠAVŠ a J U jazyka ekonomického) nám pomohla analýza pot eb praxe cílového jazyka student , která ukazuje nutnost komunikativní znalosti obecného i odborného cizího jazyka, edevším v sou innosti s dovednostmi prezentovat, vést obchodní jednání, telefonovat a pracovat s odborným textem. Um t komunikovat v cizí i svého oboru je jist pro studenty nefilologického zam ení prioritní i v kontextu té skute nosti, že v sou asné dob chápeme jazyk p edevším jako nástroj dorozum ní. Malí (2007) uvádí, že cílem výuky není osvojení si znalosti daného cizího jazyka, ale osvojení si dovednosti tímto jazykem komunikovat. P i výuce je tedy nutno formovat a posilovat p edevším komunikativní kompetenci student , kterou vymezil Veselý (1992) jako „dovednost operovat prost edky daného cizího jazyka v produktivních i receptivních ových dovednostech, a to adekvátn v daných konkrétních komunikativních situacích v souladu s b žným územ v zemi daného jazyka.“ Komunikativní kompetence obsahuje tudíž ve svých cílech jak jazykový, tak i mimojazykový kontext. Komunikativní kompetence se liší svou úrovní, svým zam ením na ové innosti i svým obsahem. Je dána jazykovými a ovými dovednostmi konkrétních jedinc a b hem studia se tato jazyková kompetence neustále rozvíjí. Podle SERR ji m žeme kvantifikovat z hlediska po áte ní, pokro ilé a rozvinuté fáze osvojení si cizího jazyka. Stanovení po áte ní a hlavn kone né úrovn znalosti jazyka je d ležitým aspektem stanovování cíl p i výuce. Kone ná úrove znalosti cizího jazyka našich student staví na vstupních znalostech obecného jazyka a po absolvování bakalá ského studia sm ují odborné jazykové kompetence student k jazykové úrovni B2 podle klasifikace SERR. Obsah souvisí velmi úzce s cílem, je vlastn konkretizací cíle. Pojetí obsahu by nem lo být v pouhé kvantit v domostí, ale i v jejich aplika ní hodnot . P i komplexním komunikativním pojetím výuky je d ležité zam it se na kognitivní a ovou innost student , s možností jejich vlastního myšlenkového p ínosu. Jazyková komunikace se uskute uje ve ty ech fázích: a) jazykové zakódování informace, kterou chceme p edat b) p edání informace c) p ijetí informace d) dekódování informace. Z jednotlivých složek tohoto komunika ního aktu mezi partnery vyplývají dovednosti, které by m l student zvládnout. Jde o dovednost poslechu, mluvení, tení a psaní, tzn. dovednosti ové. Ústní projev a poslech odpovídají kódování a dekódování ve zvukové podob jazyka, tení a psaní pak v podob písemné. Projevem komunikativního ovládnutí jazyka je integrace jazykových prost edk , tzn. koordinovaná znalost fonetického a grafického systému, gramatiky a lexikologie s ovými dovednostmi, tj. používáním jazykových jev p i 9
poslechu, mluvení, psaní a tení. P i výuce cizího jazyka je vhodné kombinovat nácvik jazykových prost edk pro vytvá ení ových automatism s tv ími ovými dovednostmi, kdy se student soust edí na obsah ové innosti a jazykových prost edk využívá stále více automatizovan . Nejvyšším stupn m tohoto komunikativního aktu je samostatný nep ipravený projev. Zatímco výuka obecného jazyka zachovává rovnováhu mezi všemi ovými dovednostmi v daných obecných tématech, výuka odborného jazyka je více zam ena na daný obor a vytvá ení reálných komunika ních situací, s kterými se student že setkat v pracovním prost edí. Základem pro ztvárn ní obsahu výuky odborného jazyka by m ly být již osvojené ové automatismy v rovin jazyka obecného a pro vytvá ení odborných ových automatism je ve složce receptivní i produktivní vhodné vymezit výb r jazykového minima, které by svými vlastnostmi vyhovovalo stanovenému cíli. Nemén d ležitý je správný výb r metodického postupu vzhledem k cíli a obsahu a osobnost u itele, který tento metodický postup ur uje a napl uje. Výuka cizích jazyk se vyvíjela od metod tradi ních, audiovizuálních a orálních, až k metodám komunikativním. Z hlediska zp sobu dosažení komunikativního cíle umož uje SERR pestrost metod podle konkrétních podmínek výuky. V sou asné dob se tedy zd raz uje systémový p ístup v chápání metod a metodologických postup , kdy se posílení komunikativní kompetence student realizuje nej ast ji r znými variantami komunikativních metod, i tzv. aktivizujícími metodami výuky cizích jazyk . Hlavní rysy t chto metod jsou: - dosažení samostatné komunikativní kompetence student , tzn. možnost aktivní ú asti i vytvá ení návyk a dovedností, které vedou k dosažení ové komunikace - student je vnímán jako hlavní subjekt ve výuce, v pop edí jsou jeho pot eby a zájmy - texty tvo í autentické dokumenty i dialogy - typy cvi ení napomáhají k udržení aktivity student po celou dobu vyu ovací hodiny (tvo ivá cvi ení, ešení problém , dialogy, hry…) - p ímé užití gramatických jev . Z hlediska metodologie v podmínkám vysokoškolské výuky odborného jazyka by ly metodické formy a postupy adekvátn korespondovat reálné situace praxe a jazykové schopnosti student by se m ly realizovat v typických situacích daného oboru. Proto je jist možno vhodným zp sobem využívat r zných prvk již zmín ných aktivizujících metod výuky cizích jazyk , jako jsou problémové vyu ování a imita ní modelování, z forem výuky jsou to p edevším práce ve skupinách. Podle Chod ry (2006) je imita ní modelování vrcholným modem komunikativní metody a problémové vyu ování spolu se skupinovými formami práce zdrojem aktivity student , umož ující kreativní v cné ešení jazykových situací samotných, kdy se ve výuce prosazuje ešení problém ze života a rozvíjí se tvo ivé myšlení.
10
3. SB R A VYHODNOCENÍ EMPIRICKÝCH DAT 3.1. Sb r empirických dat k analýze pot eb praxe V období 10. 2007 – 01. 2008 byla provedena analýza pot eb praxe s ohledem na jazykové kompetence stávajících a potencionálních zam stnanc . Pro získávání údaj od firemních subjekt s cílem analyzovat pot eby praxe jsme zvolili metodu dotazníkového šet ení. Cílem bylo zmapování využití cizích jazyk v jednotlivých oblastech firmy ŠKODA AUTO a.s., analyzování požadavk firem na jazykovou vybavenost zam stnanc a analyzování používaných forem cizího jazyka a jazykových kompetencí ve firmách. Na tvorb a zpracování dotazníku se podílela dv pracovišt , Vysoká škola Škoda Auto a Jiho eská univerzita v eských Bud jovicích. ŠAVŠ oslovila prost ednictvím náhodn vybraných student kombinovaného studia 35 vedoucích odd lení pop . koordinátor firmy ŠKODA AUTO a.s. v Mladé Boleslavi, kte í hodnotili stávající situaci pot ebnosti cizího jazyka, stávající jazykovou vybavenost svých zam stnanc a nastupujících absolvent VŠ ve svém odd lení. Jazykovým centrem JCU bylo osloveno za stejným ú elem 30 vedoucích pracovník firem v regionu. Byly to podniky výrobní, eské i se zahrani ním partnerem, státní organizace i podniky zabývající se službami. Dotazníky byly rozesílány elektronickou nebo písemnou formou a návratnost dotazník inila tém 83 %. Hodnocení dotazník bylo provedeno metodami matematické statistiky - stanovením etností odpov dí. 3.1.1 Údaje ze ŠKODA AUTO a.s. Z vyhodnocení 32 dotazník u firmy ŠKODA AUTO a.s. vyplynulo toto po adí používání cizích jazyk : NJ 29, AJ 24, RJ 3, FRJ 1, ŠPJ 1 a ostatní jazyky 1. N mecký jazyk se používá jako jazyk pracovní, ve firm je velkou m rou používán i anglický jazyk, a to edevším v t chto odd leních: G – (GZ), P – (P3,PS), V – (VM, V T) a E. i p ijímání zam stnanc si jednotlivé odd lení testuje uchaze e samo, což uvedlo 29 respondent , na znalosti uvedené v životopise se jich spoléhá 7. P i testování uchaze se jedná p evážn o ústní pohovor (27), ešení pracovního úkolu (6) a písemný test (3). Nikdo nevyžaduje od nových zam stnanc certifikáty. V oblasti firemního vzd lávání všichni respondenti uvedli, že firma zajiš uje další jazykové vzd lávání, p edevším formou firemních kurz (28), zahrani ními stážemi (16) a firmou placených kurz v jazykových školách (15). Zam ením se jedná p evážn o studium jazyka obecného (24), odborný jazyk uvedlo 9 respondent . Mluvený jazyk se ve firm využívá ast ji (31 respondent ), než psaný (17). Nej ast jší formou mluveného jazyka je uvedena profesní komunikace související s oborem (29) a b žná komunikace (10). Výsledky dalších forem používání cizího jazyka najdeme v tabulce . 1. Tabulka . 1 Písemná forma e-mail klasická korespondence
30 5
Ostatní formy telefonování obchodní jednání prezentace firmy, výrobku konference a seminá e odborná literatura jiné
29 24 16 14 7 4
Pro pot ebu firmy z hlediska jazykových kompetencí je podle respondent nejd ležit jší schopnost domluvit se v cizím jazyce (28x první po adí), dále pak dovednost 11
vhodného a správného vyjad ování ve vztahu k situaci, prost edí a partnerovi a na posledním míst je gramatická p esnost. Jako nejslabší stránku v oblasti cizojazy né komunikace ve firm vidí respondenti schopnost vyjád it se ústn (27), dále porozum ní rodilým mluv ím a ostatním cizinc m (19). Nedostate nou slovní zásobu i nedostate nou schopnost vyjád it se písemn vidí shodn 9 respondent . Úrove jazykových znalostí nastupujících absolvent VŠ shledávají respondenti jako pr rnou (24), velmi dobrou praktickou i teoretickou znalost uvedli 4 respondenti a nedostate nou také 4. Jako p inu uvád jí respondenti absenci propojení teoretických znalostí student s požadavky praxe. Z hodnocení výsledk je z ejmé, že ve firm ŠKODA AUTO a.s. je kladen požadavek na jazykovou vybavenost zam stnanc , resp. uchaze o zam stnání, nebo cizí jazyk je zde jazykem pracovním a používá se asto. Jedná se hlavn o znalost n meckého a anglického jazyka. Jazykovou vybavenost uchaze o zam stnání si testuje firma sama, v tšinou formou ústního pohovoru a nepožaduje mezinárodn uznávané jazykové certifikáty. Firma se stará o další jazykové vzd lávání svých zam stnanc , formou firemních jazykových kurz a zahrani ními stážemi, zam ením se však jedná p evážn o jazyk obecný, jen malou m rou o jazyk odborný – profesní. Ve firm se více využívá jazyk mluvený. Nej ast jší pracovní situace, kdy zam stnanec využívá své jazykové znalosti, jsou: komunikace související s oborem, telefonování, obchodní jednání, prezentace, psaní e- mailu. Z hlediska jazykových kompetencí je pro pot ebu firmy jednozna nejd ležit jší kompetence komunikativní, avšak v komunikaci je problémem schopnost vyjád it se ústn a porozum t rodilému mluv ímu. Hodnocení úrovn jazykových znalostí nastupujících absolvent SŠ a VŠ je vnímána jako pr rná. 3.1.2. Údaje z podnik oslovených J U Z vyhodnocení 25 dotazník u firem oslovených J U vyplynulo, že nejvíce se ve firmách využívají anglický (23) a n mecký jazyk (19). Po adí dalších jazyk : francouzština (6), ruština (3), špan lština (2) a jiný jazyk (2). i p ijímání nových zam stnanc si firmy testují v tšinou své uchaze e samy (18), nej ast ji ústním pohovorem (19), písemný test uvedlo 7 respondent a ešení pracovního úkolu uvedli 3. Dv firmy požadují od svých uchaze certifikáty o složení mezinárodn uznávaných jazykových zkouškách. Další jazykové vzd lávání svých zam stnanc podporuje dvacet firem a to nej ast ji formou firemních kurz v pracovní dob (15). Zam ení jazykových kurz uvedli respondenti takto: obecný jazyk 15, odborný 12. Formu použití mluveného jazyka uvedlo 20 respondent , psanou 14. ast jší formou mluveného jazyka je uvedena profesní komunikace související s oborem (18) a b žnou komunikaci uvádí 11 respondent . Výsledky dalších forem používání cizího jazyka najdeme v tabulce . 2. Tabulka . 2 Písemná forma e-mail klasická korespondence
22 3
Ostatní formy telefonování obchodní jednání odborná literatura prezentace firmy, výrobku konference a seminá e jiné
12
22 17 13 8 5 0
Pro pot ebu firem z hlediska jazykových kompetencí je podle respondent nejd ležit jší schopnost domluvit se v cizím jazyce (24x první po adí), dále pak dovednost vhodného a správného vyjad ování ve vztahu k situaci, prost edí a partnerovi a na posledním míst je gramatická p esnost. Jako nejslabší stránku v oblasti cizojazy né komunikace vidí respondenti v nedostate né slovní zásob (18) a tém shodn jsou hodnoceny nedostate ná schopnost vyjád it se ústn (13) a porozum ní rodilým mluv ím a ostatním cizinc m (12). Úrove jazykových znalostí nastupujících absolvent SŠ a VŠ do firem je ozna ena jako pr rná (17), jako nedostate nou ji vidí 6 respondent a jako velmi dobrou ji uvedl pouze jeden. Z výsledk hodnocení m žeme konstatovat, že oslovené podniky v daném regionu komunikují s cizojazy ným prost edím pom rn asto, p emž nej ast ji využívanými jazyky jsou angli tina a n ina. Rozvoj jazykových znalostí zam stnanc je umož ován hlavn v rámci jazykových kurz , se zam ením jak na jazyk obecný, tak na jazyk odborný. Ve vzájemné komunikaci je více používán jazyk mluvený, p edevším v profesní komunikaci, nejd ležit jší je tedy pro firmy z hlediska jazykových kompetencí svých zam stnanc schopnost domluvit se v cizím jazyce. Problematická je v této souvislosti uvád na nedostate ná slovní zásoba. Jako další asté pracovní situace uvád jí firmy telefonování, psaní e- mailu, obchodní jednání, práce s odbornou literaturou. Hodnocení úrovn jazykových znalostí nastupujících absolvent SŠ a VŠ je firmami též vnímána jako pr rná. 3.1.3. Porovnání údaj ze ŠKODA AUTO a.s. s údaji z podnik J U i porovnání obou soubor m žeme poukázat na nepatrné rozdíly v zam ení jazykových kurz pro zam stnance, kdy soubor firem JCU vykazuje oproti souboru ŠAVŠ tendenci zam ení kurz na jazyk odborný (viz graf. .1.). Dále se výsledky liší v hodnocení nejslabších stránek cizojazy né komunikace, kdy respondenti souboru ŠKODA AUTO a.s. považují za nejv tší problém nedostate nou schopnost vyjád it se ústn a naproti tomu soubor J U vidí jako nejvíce nedosta ující slovní zásobu (tabulka . 3). Graf .1 Výuka odborného/obecného jazyka 80
Soubor Škoda Auto a.s.
70
60
50
40
Soubor J U
30
20
10
0
Odborný jazyk
Obecný jazyk
13
Tabulka . 3 Soubor J U Nedostate ná slovní zásoba 18 Nedostate ná schopnost vyjád it se ústn Nedostate ná schopnost porozum t mluv ím Nedostate ná schopnost porozum t mluv ím
13
Soubor ŠAVŠ Nedostate ná schopnost vyjád it se ústn Nedostate ná schopnost porozum t mluv ím Nedostate ná slovní zásoba
12 7
27 19 9
Nedostate ná schopnost porozum t mluv ím
9
Dále lze konstatovat, že oslovené podniky p i své innosti cizí jazyky pot ebují, vyžadují znalost cizího jazyka p i vstupu do zam stnání a umož ují její r st. Podniky zatím nejsou zvyklé usuzovat na cizojazy nou kompetenci absolvent na základ absolvovaných rámcových zkoušek a v tšinou si vybírají absolventy na základ vlastních cizojazy ných pohovor . V tomto sm ru by bylo dobré uvést jazykové standardy SERR do pov domí ve ejnosti. P i komunikaci s cizojazy ným prost edím se u obou soubor nej ast ji používají angli tina a n ina. Anglický jazyk je v sou asnosti uznáván jako hlavní jazyk v mezinárodní komunikaci, v mezinárodním obchodu, je i nej ast jším mezinárodním studijním jazykem. Zastoupení n iny je u souboru ŠAVŠ dáno statutem esko-n mecké firmy, u souboru J U to souvisí se skute ností, že pom rn zna né procento podnik spolupracuje s rakouskými firmami v rámci p íhrani ního styku. Nap . Oveselová (2006) upozor uje, že regionáln není zájem o n inu na ústupu, že vnitropodniková komunikace tšiny zahrani ních firem v p íslušných regionech je n mecká, a že mezinárodní obchod s eskou republikou a cestovní ruch bude ješt dlouho dominantou n mecky mluvících zemí. Z t chto d vod by m la být výuka n iny na ekonomických vysokých školách podporována. Z výsledk našeho šet ení je dále z ejmé, že hned po pot eb domluvit se, je pro podniky d ležitá znalost kulturního prost edí obchodního partnera a ned ležitá se jeví gramatická správnost, což do jisté míry souvisí s p evážn mluvenou formou v použití cizích jazyk ve firmách. Nej ast jší okruhy pracovních situací s využitím cizích jazyk jsou telefonování, psaní e- mailu, obchodní jednání, prezentace firmy, prezentace výrobku a práce s odbornou literaturou. 3.1.4. Díl í záv ry Výstupem pro ŠAVŠ a J U je nejd ležit jší zhodnocení celkové úrovn vybavenosti vysokoškolských absolvent v oblasti jazykové komunikace a zanalyzování situací a forem, ve kterých se v podnicích cizí jazyk nej ast ji používá. Z uvedeného pr zkumu vyplývá, že efektivita výuky na vysokých školách je zatím jen pr rná a je nutné znovu se zamyslet nad stanovením priorit p i tvorb výukových program . Dále je z daných dat z ejmé, že vysokoškolsky vzd laný absolvent by m l být jazykov velice dob e p ipraven, nebo ovládání cizího jazyka je v obou regionech podmínkou uplatn ní se na trhu práce. D raz je kladen na komunikativní znalost obecného i odborného cizího jazyka, a to p edevším v sou innosti s dovednostmi prezentovat, vést obchodní jednání, telefonovat, pracovat s odborným textem. Tzn., že výuka na odborných vysokých školách by m la být profesn orientovaná, aby student mohl provád t své pracovní úkoly i v cizí i. Vyu ovací proces musí tyto situace vytvá et a zárove tvo it odpovídající výukové materiály, které budou moci být využívány i uvnit podnik firemním vzd láváním. Podniky se tímto stanou partnerem vyu ovacího procesu a jedním z ukazatel obsah výuky. 14
3. 2. Sb r empirických dat k analýze pot eb student jazyku.
v procesu u ení se cizímu
V období 02. 2008 – 05. 2008 byla provedena analýza pot eb student ŠAVŠ v procesu u ení se cizímu jazyku. Pro získávání údaj od student byla op t zvolena metoda dotazníkového šet ení. Cílem bylo zhodnocení efektivity výb ru vhodných jazykových prost edk výuky ve všech základních složkách jazykové p ípravy. Na základ student m ístupných a známých u ebních materiál nás zajímalo hledisko preference výb ru vhodných jazykových cvi ení ve všech základních složkách jazykové p ípravy, tzn. tení, poslechu, mluvení a psaní. Na hodnocení u ebnic existuje ada metod, které analyzují vlastnosti ebnic a zjiš ují jejich zp sobilost ke spln ní o ekávaných vzd lávacích cíl v procesu u ení a vyu ování. Z metod hodnocení u ebnic (statistická, strukturní, dotazníková, testovací, experimentální, srovnávací) byla použita metoda dotazníková, která nám poskytla informace o pot ebných vlastnostech u ebnic a výukových materiál a jejich fungování ve vzd lávacím procesu. 3.2.1. Vyhodnocení dotazníku s cílem zhodnocení efektivity výb ru vhodných jazykových prost edk výuky Dotazníky vyplnilo 111 ze 324 student 2. a 3. ro níku denního i kombinovaného studia ŠAVŠ, jejichž výuka cizího jazyka jako „ prvního“ probíhá dle rozvrhu v úterý. Ankety se zú astnilo 54 respondent anglického jazyka a 57 respondent jazyka n meckého. Hodnocení dotazníku bylo provedeno metodami matematické statistiky - porovnáváním etností jednotlivých odpov dí a porovnáváním pr rného po adí jednotlivých odpov dí p i ur ování preferencí jazykových cvi ení. Vyhodnocení dotazníku p ineslo tyto výsledky: i studiu dává p ednost dvojjazy né u ebnici 51 % respondent , jednojazy né 49 %. Studenti angli tiny preferují u ebnice jednojazy né a studenti n iny dvojjazy né (m že souviset se zvyklostmi ve výuce a gramatické struktu e jazyk ). Z otázek týkajících se textu v u ebních materiálech vyplynuly tyto preference: - Studenti preferují za azení textu do každé lekce (odpov ano 34 %, odpov spíše ano 56 %) - Studenti preferují obsahovou shodu úvodního textu s probíraným tématem lekce (odpov ano 48 %, odpov spíše ano 48 %) - Studenti preferují cvi ení k textu v po adí, které je uvedeno v tabulce . 1 Tabulka . 1 Po adí Cvi ení k textu 1. 2. 3. 4.
Pr
Formulace vlastních myšlenek a stanovisek k textu Otázky k textu Dopl ování informací do tabulky podle textu Dialogová cvi ení na základ textu
rné po adí 1,68 2,43 3,33 3,87
Z otázek týkajících se poslechu vyplynuly tyto preference: - Studenti preferují za azení poslechu do každé lekce (odpov ano 57 %, odpov spíše ano 35 %) - Studenti preferují poslechová cvi ení v po adí, které je uvedeno v tabulce .2
15
Tabulka . 2 Po adí 1. 2. 3.
Poslechová cvi ení Cvi ení na kontrolu porozum ní Poslech úvodního textu Tematicky korespondující interview, rozhovory
Pr
rné po adí 1,90 1,99 2,14
Z otázek týkajících se nácviku gramatických jev vyplynuly tyto preference: - Studenti preferují výklad gramatického jevu (odpov ano 59 %, odpov spíše ano 31%) - Studenti preferují gramatická cvi ení v po adí, které je uvedeno v tabulce .3 Tabulka . 3 Po adí Gramatická cvi ení
Pr
rné po adí
ekladová cvi ení 1,79 1. etvá ení gramatických kategorií 2,55 2. Tvo ení v tných spojení a v t podle vzoru 2,67 3. Dopl ování do v t 2,98 4. Z otázek týkajících se cvi ení k tématickému obsahu lekce vyplynuly tyto preference: - Studenti preferují za azení cvi ení do výukového materiálu k tematickému obsahu (odpov ano 38 %, odpov spíše ano 55 %). - Studenti preferují tématická cvi ení k probíranému tématu v po adí, které je uvedeno v tabulce . 4 Tabulka . 4 Po adí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Cvi ení k probíranému tématu Formulace vlastních myšlenek a stanovisek k tématu Vytvá ení modelových situací Formulace na základ slovních spojení Dopl ovací lexikální cvi ení Tematicky zam ené obrázkové p íb hy Situa ní obrázek Hry, k ížovky…
Pr
rné po adí 2,24 2,24 3,96 4,29 4,69 4,74 5,60
Z otázek týkajících se za azení slovní ku ve výukovém materiálu vyplynuly tyto preference: - Studenti preferují za azení slovní ku v u ebnici (odpov ano 49 %, odpov spíše ano 35 %) - Studenti preferují azení slovní ku tak, jak uvádí tabulka .5 Tabulka . 5 Po adí azení slovní ku azen na záv r lekce 1. azen za textem 2. azen na záv r u ebnice 3. Bez slovní ku 4.
Pr
rné po adí 1,61 2,18 2,38 3,98
3.2.2. Díl í záv ry Z hodnocení respondent vyplývá, že p i výuce je pro n motivující práce s textem a na text navazující tematické zam ení výukového materiálu. Respondenti také preferují nácvik poslechu a procvi ování gramatických struktur a preferují též za azení slovní ku v p íslušné lekci. 16
i preferenci výb ru jazykových cvi ení up ednost ují respondenti aktivní a komunikativní p ístup ve výuce, a již možnosti formulací vlastních myšlenek a stanovisek, nebo vytvá ením modelových situací p i ešení úkolu. Umožn ní vlastního prožitku p i výuce je pro n jedním z rozhodujících motiva ních prvk a je tedy p edpokladem pro úsp šnou ební innost.
17
3.3. Záv ry a doporu ení z teoretické a dotazníkové ásti Výstupy z teoretických rešerší a výstupy z dotazníkové ásti se shodují v tom, že pro podnikovou praxi v oblasti požadavk znalosti cizího jazyka je krom odborných cizojazy ných kompetencí nutno dbát i na další odborné dovednosti, jako jsou neverbální komunikace, i dovednost prezentovat, vést obchodní jednání, písemné formulování úkolu a práce s odborným textem. I tyto dovednosti se proto v podmínkách vysokoškolské výuky musí do zna né míry zautomatizovat tak, aby byl student v t chto pracovních situacích úsp šný. Sou ástí vyu ovacího procesu vysokoškolského studia cizího odborného jazyka by tedy m ly být i tyto dovednosti. Z hlediska metodologie výuky potvrzují záv ry analýzy pot eb student v procesu ení se cizímu jazyku vhodnost uplat ování komunikativních metod. Studenti vyhodnotili jako motivující práci s textem a na text navazující tematické zam ení výuky. P i preferenci výb ru jazykových cvi ení up ednost ují aktivní a komunikativní p ístup ve výuce, tzn. možnost formulací vlastních myšlenek a stanovisek, nebo vytvá ení modelových situací p i ešení úkolu. Tyto metodologické postupy v podmínkách vysokoškolské odborné výuky cizích jazyk umoc ují i další faktory, jako nap . v ková struktura student , zam ení a rozsah výuky i dotace vyu ovacích hodin b hem studia. Na základ všech záv je tedy vytvo ena koncepce pracovních list – výukových modul . U ební materiál je rozd len na ást textovou, která obsahuje výchozí odborný text, text dopl ující a jim p azené úkoly. Druhá ást, tematická, obsahuje soubor cvi ení, která jsou orientována na praktické navození situací a jejich ešení (metoda situa ní jako metoda problémové výuky), a jsou v souladu s obsahem výuky a v souladu s jazykovými dovednostmi student .
18
4.
VÝUKOVÉ MATERIÁLY – METODICKÝ ROZBOR
4.1. Textové moduly V textové ásti jde o teoretické (výchozí odborný text) a praktické (autentický dopl ující text) zprost edkování informací vzhledem k stanovenému obsahu výuky). Výchozí odborný text je základním vstupem do daného odborného tématu a je informativní. Podávání odborných informací je p im ené jazykovým schopnostem student . Tento text slouží edevším jako zdroj nových lexikálních jednotek, které jsou minimem pro zvládnutí dané ební látky. P i samotné práci up ednost ujeme u výchozího textu sémantický rozbor, kdy se obsah textu objasní vysv tlením pop . p ekladem nových lexikálních jednotek za podmínky, že odborné znalosti student odpovídají úrovni daného odborného textu. Texty nejsou dlouhé, je možno s nimi pracovat v rámci jedné vyu ovací jednotky a proto se s nimi studenti seznamují spole a spole též uvažují a snaží se porozum t jejich obsahu. Autentický text je obsahov shodný s textem výchozím, je dopl ujícím zdrojem autentických lexikálních obrat a napomáhá student m k pochopení skute nosti cizího jazykového a reálného pracovního prost edí. Používání autentických studijních materiál je p i studiu motiva ním prvkem práv díky jejich autenti nosti a aktuálnosti. Smyslem práce s autentickým textem je nau it se rychlé orientaci v odborném textu p i vyhledání pot ebných informací. Navazující úlohou je zodpov zení otázek k text m, které jsou logicky azeny v kontextu s textem. P i jejich ešení se studenti snaží o vlastní ústní, grafické nebo písemné formulace, které u í a procvi ují nové lexikální jednotky pot ebné k zvládnutí interpretace obsahu u iva. 4.2. Tematické moduly Tematická ást za íná vždy navozením problémové situace, která odpovídá reálnému ípadu z praxe, konkrétnímu cíli u ení a je p im ená struktu e student . Problémovou situací rozumíme navození rozporu. Tento rozpor má ve vyu ovacím procesu nej ast ji podobu rozporu mezi kladenými požadavky na studenta s jeho možnostmi a znalostmi. V cizím jazyce je to p edevším rozpor mezi osvojenými a požadovanými jazykovými znalostmi, kterými m že student disponovat p i ešení problémové situace. ešení problémové situace p edpokládá vytvo ení optimálních vnit ních a vn jších podmínek. Vnit ními podmínkami myslíme schopnost studenta vybavit si d íve osvojené znalosti a zkušenosti, které jsou pot ebné k ešení situace. Vn jší podmínky chápeme jako u itelem zpracovaný soubor instrukcí a soubor cvi ení zam ených na osvojování a zpev ování jazykových struktur, kterými navozuje, organizuje a kontroluje innosti student vedoucích k ešení situace. Daná problémová situace vytvá í žádoucí podmínky pro aktivaci student edevším v kognitivní oblasti. Dále motiva p sobí i ta skute nost, že studenti p ijímají poznatky samostatn prost ednictvím vlastní i skupinové práce. Významn p sobí i emo ní prožitky spojené s vy ešením situace a pozitivní zp tnovazební informací. Jako p íklad ešení problémové situace uvádím pracovní list „Die Firma“. Pracovní list má ty i kapitoly: Unternehmenstypen, Firmengründung, Standortfaktoren, Firmenpräsentation. a) konkretizace úkolu: Sie wollen eine Firma gründen. In welcher Branche? První kapitola pom že student m rozhodnout a zd vodnit, ve kterém hospodá ském odv tví cht jí založit svou firmu. 19
Sie wollen eine entsprechende Rechtsform für Ihre Firma finden. Další kapitola jim pom že podle r zných kritérií vybrat nejvhodn jší právní formu pro jejich firmu. Sie wollen den günstigsten Standort für Ihre Firma finden. V této kapitole studenti ur í, jaké byly nejd ležit jší aspekty pro výb r stanovišt jejich firmy. Sie wollen Ihre Firma präsentieren. V poslední ásti se seznámí se zásadami prezentování a doplní pot ebná data a údaje o jejich firm , která jsou nutná p i firemní prezentaci.
b) cvi ení a úlohy vedoucí k vy ešení situace: Vstup do odborného tématu zajiš ují již zmín né texty, student se tedy nyní již áste orientuje v daném tématu v cizím jazyce. Následný soubor cvi ení a úloh napomáhá k ešení daného problému, podle pokyn eší studenti jednotlivé díl í kroky, které vyús ují v praktické zpracování daného nám tu. Soubor cvi ení je zam en na zpev ování nových lexikálních jednotek a na vytvá ení integrovaných ových dovedností. tením získávají studenti pot ebné informace ke spln ní úkolu, mluvený projev sm uje k úrovni ústních promluv, jde o sd lování tematicky zam ených informací, o formulování vlastních myšlenek i vyjad ování názor a postoj v daném tématu. V písemném projevu vypracovávají studenti pracovní zprávu i písemn formulují kone nou verzi ešení situace. Úlohy mohou vypracovávat studenti jednotliv nebo ve skupinách, tyto formy práce se st ídají, student je tedy stále motivován a zapojen do zpracování daného problému. Jednotlivými kapitolami procházejí stále stejné skupiny student . Souborem cvi ení a úloh vy ešili konkrétní zadání spole a v tématu „ Die Firma “ tímto vytvo ili svou vlastní fiktivní firmu. c) zp tnovazební informace Posledním úkolem pro jednotlivé skupiny student je formou prezentace v Power Pointu p edstavit plénu svoji firmu na podklad všech v domostí a dovedností, které si b hem semestru osvojili. Touto formou si studenti ješt jednou celé téma zopakují, ut ídí podstatné informace a ov í si svoje jazykové kompetence v praktickém pracovním úkolu.
20
5.
ZÁV R
Ze záv projektu IGA „Tvorba koncepce vysokoškolské výuky cizích jazyk v souladu s mezinárodními aktivitami a pot ebami firem “ vyplývají možnosti pro vytvá ení efektivn jšího p ístupu k výuce a pro cílenou tvorbu u ebních materiál . Koncepce výuky meckého odborn ekonomického jazyka na ŠAVŠ vychází z pojetí jazyka jako nástroje odborné komunikace v podnikové praxi a toto pojetí je základním principem tvorby sylab a jim metodicky p izp sobeným výukovým materiál m. Výuka je koncipována formou cvi ení po dobu 5 semestr s týdenní dotací 4 hodin a tento blok je ukon en bakalá skou zkouškou. Sylabem jsou pro každý semestr vymezena maximáln dv odborná témata: 1.semestr Geschäftskontakte, Bewerbung 2.semestr Wirtschaftliche Grundbegriffe, Marketing 3.semestr Firma, Finanzen 4.semestr Logistik, Außenhandel 5.semestr IT, E-Commerce, Personalmamagement. Výuka je tedy standardizována semestrálním plánováním, které je pro vyu ující závazné a vymezuje obsah výuky 70% (tento rozsah je vymezen kontrolními otázkami k tématu). 30% obsahu u iva je chápáno jako u ivo rozši ující v daném tématu a je v kompetenci vyu ujícího. Výuku sdílejí eský u itel a rodilý mluv í, vždy po 2 hodinách týdn a každý vyu ující probírá nezávisle na sob jedno téma, takže studenti pracují v daném tématu po dobu celého semestru a tím mají velký prostor pro zvládnutí dané látky. K tomu jim mají napomáhat i nov vytvá ené výukové materiály, které projektovou formou provádí studenty b hem semestru daným tématem a které up ednost ují komunikativn orientované u ební metody v reálných situacích praxe. V rámci projektu byly vypracovány výukové materiály „Die Firma“ a „Geschäftsverhandlungen“ a také pro další tematické roviny p edepsané sylabem se budou p ipravovat metodologicky stejné pracovní listy.
21
Literatura: [1]
[2] [3]
[4] [5] [6] [7]
[8] [9] [10]
[11] [12] [13] [14]
Evropská komise (2008, 11. ervence) Mnohojazy nost: Jak mohou jazyky pomáhat v podnikání. Tisková zpráva IP/08/1130. http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/08/1130&format=HTML &aged=0&language=CS&guiLanguage=en Gavora, P.: Výzkumné metody v pedagogice. Brno, Paido 1996. Hercik, P.: Analysis of the competence in English in SMEs. In: @languages, Leonardo da Vinci Community Vocational Training Action Programme, Univerzita Karlova v Praze, Ústav jazykové a odborné p ípravy. 2004-E/B/F/LA- 149.228. Chod ra, R.: Didaktika cizích jazyk . Praha – Academia, 2006. Malí , F.: 33 poznámek k pedagogice, didaktice cizích jazyk a didaktice angli tiny. Cizí jazyky, ro . 51, 2007/2008, . 2. Kolmanová, J.: Zkušenosti se dv ma u ebnicemi francouzštiny. Cizí jazyky, ro .42, 1998/1999, .9-10. Oveselová, H.: Popularizace výuky ekonomické n iny v p íhrani ních regionech. Sborník z mezinárodní konference Globalizace versus regionalismus, Technická univerzita v Liberci, 10. – 11. dubna 2006, Liberec. Parpette, Ch.: Výuka odborného jazyka ve studijních plánech vysokých škol II. Cizí jazyky, ro . 46, 2002/2003, . 3. Podrápská, K.: Kapitoly z lingvodidaktiky n meckého jazyka. Technická univerzita v Liberci, Bor, 2006. Smejkalová, K.: Zmapování požadavk zam stnavatel na jazykovou vybavenost absolvent vysokých škol. Sborník KCJ FSE UJEP Ústí nad Labem, 2006. Spole ný evropský referen ní rámec pro jazyky, Olomouc, Univerzita Palackého 2002 Suchánková, H.: Moderní p ístupy k výuce cizích jazyk na vysoké škole. Cizí jazyky, ro . 51, 2007/2008, . 2. Šimková, S.: Príprava absolventov stredných škol a požaiadavky odbornej jazykovej prípravy na vysokej škole. Cizí jazyky, ro . 47, 2003/2004, .1. Vít, R.: Inovace ve výuce cizích jazyk na VŠCHT v Praze. Cizí jazyky, ro . 51, 2007/2008, . 3. Veselý, J.: K otázce komunikativní kompetence p i vyu ování cizím jazyk m. Cizí jazyky, ro . 35, 1991/92, . 2.
22
