S odstupem ke konzervaci severního prûãelí hradu Pern tejn

mastr_01_09.qxd

18.2.2009

17:25

Stránka 19

S odstupem ke konzervaci severního prÛãelí hradu Pern‰tejn Václav GIRSA, Miloslav HANZL, Dagmar MICHOINOVÁ

1

Hrad Pern‰tejn jako v˘jimeãná ukázka monumentální pozdnû gotické hradní architektury patfií

2

materiály, odolávající povûtrnostním vlivÛm po ce-

Obr. 1. Pern‰tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, úsek

lá staletí, vyÏadují odpovídající péãi.

horní ãásti severní fasády s kryt˘m ochozem dokládá stav

mezi na‰e nejv˘znamnûj‰í památky a prvofiadé

U vysoce autentick˘ch, silnû emocionálnû pÛsobí-

objekty svého typu v rámci evropského prostoru.

cích a do pamûti vryt˘ch památek, jejichÏ vnûj‰í

1990)

Impozantní hrad je vysoce hodnocen pro mimofiád-

ustrojení je jiÏ dlouhodobû v po‰kozeném ãi torzál-

Obr. 2. Pern‰tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, horní

né architektonické kvality, mal˘ rozsah slohov˘ch

ním stavu, je velmi obtíÏné vnímat drobné zmûny po-

ãást severní fasády, stav pfied zahájením konzervace. (Foto

transformací a v neposlední fiadû i díky absenci

stupující degradace. ObtíÏnost je pak umocnûna pfii

V. Girsa, 2004)

novodob˘ch zásahÛ (dochování v pÛvodní podo-

pozorování ãi srovnávání stavu bohatû ãlenûn˘ch

bû). Je v‰eobecnû znám, obdivován a vefiejností

fasád, charakteristick˘ch sloÏitostí, s nepfiehled-

uznáván jako památka malebná, romantická, s ne-

prÛãelí na poãátku 90. let 20. století. (Foto J. O. Eliá‰,

n˘m vrstvením rÛznorod˘ch torzálních souãástí.

■ Poznámky

b˘vale vysokou mírou hmotné autenticity. Pfies je-

Zaznamenání zmûn je komplikováno odli‰n˘mi svû-

1 K stavebnû-historickému v˘voji hradu Pern‰tejn viz ze-

ho v‰eobecnou proslulost, nebo právû o to více,

teln˘mi podmínkami pfii pofiizování fotografií, ne-

jména: Jan O. ELIÁ·: SHP Pern‰tejn, nepublikovan˘ stro-

není bezdÛvodné stále pfiipomínat, Ïe hrad Pern-

stejnomûrnou kvalitou snímkÛ, ale pfiedev‰ím v pfií-

jopis, Brno 1990; Miroslav PLAâEK: Hrady a zámky na

‰tejn je jedním z klíãov˘ch pfiedstavitelÛ vzácné

padech vût‰ího odstupu, ãi dokonce pfii ‰patné

Moravû a ve Slezsku, Praha 1996; Bohumil SAMEK:

kategorie dlouhodobû nedotãen˘ch památek, je-

pohledové dostupnosti dokumentované památky.

Pern‰tejn, stfiedovûk˘ hrad na jiÏní Moravû, Brno 1996;

1

jichÏ poãet bohuÏel stále rapidnû klesá. Staveb,

Pro porovnání dílãích rozdílÛ star‰ího stavu pa-

jejichÏ obraz v nezmûnûné podobû zÛstává po do-

mátky s novûj‰ím a pro potvrzení úbytku materiá-

Praha 2000.

bu více neÏ ‰esti generací bez zásadních promûn

lu, a tedy i zmûny v dlouhodobû zaÏitém obrazu

2 Neb˘t úprav horní ãásti hradní hmoty a zmûny zastfie-

vzhledu, tedy s viditeln˘m zachováním obrovské-

památky není zapotfiebí Ïádné speciální zafiízení,

‰ení na poãátku 19. století, bylo by to bezpochyby o fiád

ho mnoÏství autentick˘ch podrobností, jiÏ opravdu

staãí odborná erudice, dobr ˘ zrak a zodpovûd-

generací více.

2

dnes není mnoho.

Tomá‰ DURDÍK: Ilustrovaná encyklopedie ãesk˘ch hradÛ,

nost. Je to tedy odborník – památkáfi, kter ˘ by

Av‰ak dojem mohutnosti, stáfií i stability, jeÏ je

mûl poznat, kdy je vhodné zahájit preventivní za-

odrazem solidnosti stfiedovûk˘ch konstrukcí, pou-

ji‰tûní objektu, v kaÏdém pfiípadû by pak mûl upo-

Ïit˘ch technologií a materiálÛ, vyvolává ãi podpo-

zornit na onu hranici, kdy je stav jiÏ natolik nalé-

ruje vût‰inou zcela mylnou pfiedstavu o schopnos-

hav˘, Ïe je nutné bít na poplach.

ti ãasovû neomezeného trvání autentické materie.

V pfiípadû Pern‰tejna je jiÏ del‰í dobu zcela jas-

Faktem v‰ak zÛstává, Ïe také vzácnû trvanlivé

né, Ïe jedním z mimofiádnû dÛleÏit˘ch a vysoce

Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 1 / O B N O V Y PA M ÁT E K | Vá c l a v G I R S A , M i l o s l a v H A N Z L , D a g m a r M I C H O I N O VÁ / S o d s t u p e m k e k o n z e r v a c i s e v e r n í h o p r Û ã e l í h r a d u P e r n ‰ t e j n

19

mastr_01_09.qxd

18.2.2009

17:25

Stránka 20

aktuálních úkolÛ, pfiesahujících svojí naléhavostí,

vrstvy zdicí malty. Degradovány jsou také omítky v horních

nároãností a v˘znamem moÏnosti bûÏné údrÏby,

par tiích, pocházející z klasicistní úpravy pfii pfiefie‰ení

3

je potfieba celkové stabilizace plá‰tû hradu, s v˘-

stfiech a ‰títÛ. V˘raznûji je obnaÏováno zdivo cihelné, kde

jimkou stfiech, které nedávno pro‰ly celkovou ob-

dochází pfiím˘m pÛsobením povûtrnostních vlivÛ k povr-

novou (2001). Mnohé odborníky v‰ak tento pro-

chové erozi i k hloubkovému rozru‰ení páleného materiá-

blém dlouho pfiíli‰ netrápil a netrápí stále. Teprve

lu. Pokroãilej‰í rozpad cihelného materiálu v rozsáhl˘ch

z iniciativy ústfiedního pracovi‰tû NPÚ vy‰el v roce

plochách byl zaznamenán na fiadû míst (vãetnû tzv. vo‰ti-

2005 impuls k záchranné aktivitû vût‰ího rozsa-

nového efektu), pfiiãemÏ místy dochází jiÏ k drastickému

hu, která poãítala s naplánováním postupné kon-

rozvolnûní zdiva, statick˘m poruchám, a tak i k bezpro-

zervace a stabilizace celého hradního plá‰tû.

3

4

stfiednímu ohroÏení vzácn˘ch architektonick˘ch prvkÛ. To

StupeÀ po‰kození vzácnû autentick˘ch pern-

je vysoce aktuální zejména u konstrukcí extrémnû expo-

‰tejnsk˘ch fasád a jejich ve‰ker˘ch souãástí (de-

novan˘ch a plastick˘ch motivÛ vystupujících z hmoty fasá-

gradace omítek a malt, pfieváÏnû stfiedovûk˘ch, ero-

dy (ark˘fie, rizality a ochozy, pfiedsazené na konzolách a vy-

ze cihel a kamenn˘ch ãlánkÛ, koroze kováfisk˘ch

budované subtilní konstrukcí z cihelného zdiva).

prvkÛ a podobnû) i váÏné riziko havárií v fiadû pfiípa-

S ohledem na ãetnost tûchto pfiípadÛ jde o riziko velmi

dÛ (dílãí statické poruchy, ohroÏení vykonzolovan˘ch

váÏné a neopominutelné (pfiipomenout lze pro srovnání

konstrukcí ark˘fiÛ, ochozÛ a tak dále) byly vyhodno-

aktuální poznatky z obdobn˘ch situací pfii prÛzkumu jiÏní

ceny jako natolik alarmující, Ïe se zdálo nemyslitel-

fasády horního hradu ãeskokrumlovského, kdy byl u ana-

né nadále pfiípravu opravy odkládat, zejména pfii-

logick˘ch prvkÛ oproti pfiedpokladÛm zji‰tûn po vybudová-

hlédneme-li k hodnotû památky, rozsáhlosti prÛãelí

ní le‰ení velmi váÏn˘ stav s hrozbou bezprostfiední de-

a v‰estranné nároãnosti (odborné, realizaãní, tech-

strukce). V plochách obnaÏeného, místy rozvolnûného

nologické, organizaãní, provozní a finanãní).

zdiva jsou zpravidla uvolnûné bloky kamenného ãlánková-

Podrobnosti památkové opravy severního prÛ-

ní okenních portálÛ a dal‰í závaÏné poruchy, které bude

ãelí státního hradu Pern‰tejn stojí bezesporu za

moÏné identifikovat aÏ stavebnû technick˘m a statick˘m

prezentaci v odborném periodiku, stejnû tak jako

prÛzkumem a podrobnû aÏ po vybudování le‰ení a kom-

s odstupem alespoÀ velmi rámcové zhodnocení

plexním detailním prÛzkumu. Zdivo vykazuje poruchy star-

prÛbûhu a v˘sledku akce.

‰ího data, vyÏadující kontrolu stability. Je lokálnû naru‰ováno u paty náletovou vegetací ãi zakr yto porostem

Pfiíprava záchranné a stabilizaãní akce

bfieãÈanu. âást zdiva plá‰tû vnitfiního hradu byla v minu-

Pro projektování a následné provádûní záchran-

losti nevhodnû pfiespárována cementovou maltou, v dÛ-

n˘ch a stabilizaãních prací byly stanoveny zásady

sledku ãehoÏ do‰lo k uzavfiení zdiva málo prody‰n˘m ma-

v souladu s mezinárodními úmluvami a pravidly,

teriálem s fiadou charakteristick˘ch negativních jevÛ. V˘raznû jsou po‰kozené stfiechy ark˘fiÛ. Stopy degradace vykazují ãlánky kamenické (nároÏní armatury, okenní por-

■ Poznámky

tály, stfiílny, portály, balustrády, parapety, kamenné fiímsy

3 JiÏ v roce 1990 zmiÀuje PhDr. Jan O. Eliá‰ ‰patn˘ stav

a podobnû), zhotovené ze svûtlého nedvûdického mramo-

fasád, jejich celkovou zchátralost, odpadávání vzácn˘ch

ru. Kromû povrchové eroze lze zaznamenat celou fiadu ra-

omítek i erozi kamene a podobnû, viz Hrad Pern‰tejn,

dikálnûj‰ích poruch kamenn˘ch ãlánkÛ (krustovatûní,

Obr. 3. Pern‰tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, severo-

stavebnû historick˘ prÛzkum vnitfiního hradu, SÚRPMO,

prasklé bloky, lístkování, rozpad horniny a dal‰í). Kame-

v˘chodní nároÏí vnitfiního hradu. (Foto J. O. Eliá‰, 1990)

závod 11, Brno, 1990. Stavebnû technick˘ stav se od té

nické a kamenosochafiské prvky, nezfiídka uvolnûné, vyka-

Obr. 4. Pern‰tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, severo-

doby (za 14 let) v˘raznû zhor‰il, jak je moÏné sledovat pfii

zují znaky biologického napadení a potfiísnûní korozními

v˘chodní nároÏí vnitfiního hradu z doby pfied zahájením

prohlídce fasád a vizuální konfrontaci souãasného stavu

produkty v místech osazení nûkter˘ch mfiíÏí. Opravu vyÏa-

záchrann˘ch prací. (Foto V. Girsa, 2004)

se star‰í fotodokumentací. V roce 1995 bylo moÏné za-

dují dfievûné prvky na fasádû (okenní v˘plnû a dvefie), dfie-

znamenat váÏn˘ stav vzácn˘ch omítek, rÛznorod˘ch pÛvo-

vûné konstrukce ãi jejich pozÛstatky i zastfie‰ení ochozu

dem, sloÏením i povrchov˘m zpracováním, pfiedev‰ím

(doÏil˘ ‰indel). Neodkladn˘ restaurátorsk˘ zásah vyÏadují

v‰ak stfiedovûk˘ch. Omítky s rozmanitou povrchovou

ve‰keré kováfiské prvky (mfiíÏe, oplechování, kle‰tiny), pfii-

strukturou, zachované vãetnû líce s pÛvodní úpravou ãi

ãemÏ velmi tristní je zejména stav vnûj‰ích pfiedsazen˘ch

zbytky tûchto nebo pozdûj‰ích vrstev, jsou plo‰nû erodo-

mfiíÏí, vykazujících vysoce pokroãilou hloubkovou korozi

vané, lokálnû odpojené od podkladu, pfieváÏnû s vyplave-

(s charakteristick˘mi projevy podélného rozlístkování ko-

n˘m pojivem a rozru‰enou povrchovou vrstvou. Místa,

vu) vãetnû velmi nepfiízniv˘ch druhotn˘ch projevÛ (roztrhá-

kde omítkové vrstvy odpadly v nedávné dobû, lze v fiadû

vání kamenn˘ch ostûní v místech osazení mfiíÏí, v˘razné

pfiípadÛ dobfie identifikovat. StupeÀ degradace materiálu

potfiísnûní kamene a fasády korozními produkty).

je znaãn˘ a je závisl˘ na exponovanosti pfiíslu‰né partie.

4 Osobní zásluhy na prosazení zahájení konzervace exte-

V prÛbûhu posledních padesáti let a aktivnûji v dobû sou-

riéru hradu má bezpochyby Pavel Jerie, kter ˘ si byl vû-

ãasné dochází odpadem omítek ãi jejich zbytkÛ k obnaÏo-

dom tristního stavu, stupnû ohroÏení památky a nároã-

vání zdiva, k erozi zdicího materiálu s vyplavováním lícní

nosti akce.

4

20


mastr_01_09.qxd

18.2.2009

17:26

Stránka 21

5

6

7

8

Obr. 5. Pern‰tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, horní

platn˘mi pro ochranu kulturního dûdictví, respek-

partie prÛãelí tzv. Schröflov˘ch pokojÛ. Silnû zchátralé

tující a chránící hodnoty o‰etfiované památky.

3. Stávající historické materiály (v ãasové a druhové rozmanitosti) jsou dochovány ve velmi

omítky z 1. poloviny 19. století s obnaÏen˘m ciheln˘m zdi-

1. Klíãovou hodnotou prÛãelí (pfieváÏné ãásti

rÛznorodém stupni po‰kození. Zachování a ‰etr-

vem, plo‰n˘m v˘skytem biofilmu a statickou poruchou zá-

exteriérÛ vynikajícího, vysoce umûlecky hodnotné-

né posílení trvanlivosti, tj. prodlouÏení existence

klenku, stav pfied zahájením opravy. (Foto V. Girsa, 2004)

ho a v neb˘valé celistvosti dochovaného ‰piãko-

autentick˘ch materiálÛ a konstrukcí, je tfieba pro-

Obr. 6. Pern‰tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, detail

vého pfiedstavitele evropské hradní architektury)

vést s vûdomím nutnosti odstranûní ãi zmírnûní

s rozpadem obnaÏeného cihelného zdiva ark˘fie, tzv. vo‰ti-

je jejich v prÛbûhu staletí v podstatû nemûnn˘, vy-

pfiíãin jejich po‰kozování, pfiimûfienû jejich stavu

nov˘ efekt, kdy trvanlivost zdicích malt pfievy‰uje trvanli-

soce autentick˘, u‰lechtile zestárl˘ a emocionál-

a v Ïádoucím rozsahu, za pfiednostního vyuÏívaní

vost pálen˘ch cihel, stav pfied zahájením opravy. (Foto

nû pÛsobící obraz. Zásadní zmûna obrazu památ-

takov˘ch materiálÛ pro o‰etfiování a doplÀování,

V. Girsa, 2004)

ky je nepfiípustná, oprávnûní zasahovat do obrazu

které sv˘mi vlastnostmi, sloÏením, zpÛsobem pou-

Obr. 7. Pern‰tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, rozru-

fasády je odÛvodnitelné jen v pfiípadû, kdy je to

Ïívání a zpÛsobem degradace vyhoví podmínkám

‰ené cihelné zdivo ve spodní patrii pozdnû gotick˘ch ark˘-

nutné z dÛvodÛ prodlouÏení trvanlivosti dochova-

1 a 2 a navíc zásadnû nevyboãí z rámce poÏadavkÛ

fiÛ, stav pfied zahájením opravy. (Foto V. Girsa, 2004)

n˘ch materiálÛ.

na provûfienost a sluãitelnost pouÏitého systému,


2. Dochované materiály a konstrukce jsou no-

úpravy sedlové stfií‰ky ark˘fie, která nepro‰la Ïádnou opra-

siteli informací o vzniku, v˘voji a trvání hradu. Pfii

vou od doby svého vzniku, stav pfied zahájením konzerva-

zásahu je nezbytné dbát na striktní zachování ne-

4. Fasáda je pouÏit˘mi dobov˘mi technologiemi

ce. (Foto V. Girsa, 2004)

jen obrazu prÛãelí, ale souãasnû také maxima

a materiály dokladem zanikajících stavebních fie-

multikriteriálních informací o historii hradu.

mesel a materiálÛ. Pro záchranu je Ïádoucí vyuÏít

budou kompatibilní s dochovan˘mi materiály a vyhoví podmínkám na opakovanou rekonzervaci.


21

mastr_01_09.qxd

18.2.2009

17:26

Stránka 22

dostupné tradiãní historické stavební postupy

pln˘ postup zaji‰tûní bez dodateãn˘ch, autentic-

a materiály.

kou hmotu naru‰ujících statick˘ch opatfiení. Sta-

5. Zásah bude vyÏadovat vysokou odbornou

bilizace byla provádûna tradiãními postupy (vypl-

úroveÀ ve v‰ech sloÏkách, jeho realizaci je vhod-

nûním

né plánovat postupnû, do plynule navazujících

vysazováním cihelného zdiva klenebních pasÛ

etap. Tento postup umoÏní jak zachování maxima

s doplnûním malty ve spárách, vyheverováním se-

dochovan˘ch hodnot, tak i ‰etrné prodlouÏení Ïi-

sunutého klenebního pasu a jeho doklínováním

votnosti dochovan˘ch materiálÛ.

v pÛvodní poloze a podobnû).

prasklin,

klínováním

zdiva,

dílãím

6. Vzhledem k nároãnosti a charakteru záchrann˘ch prací bude zásah probíhat ve specifickém re-

9

Ïimu fiízené stavební obnovy s v˘znamn˘m podílem

■ Poznámky

restaurátorsk˘ch prací a s aktivní úãastí restaurá-

5 Projekt konzervace a restaurování exteriéru vnitfiního

tora jako odborného garanta stavebních prací.

hradu – 1. ãást (severní prÛãelí, blok A) zpracoval pro

V zásadû se tedy jednalo o konzervaãnû-re-

NPÚ ÚOP v Brnû GIRSA AT s. r. o. v roce 2005. Autofii:

staurátorskou koncepci záchrany prÛãelí, kterou

Václav Girsa a Miloslav Hanzl, statika: Milo‰ Svoboda,

byl od poãátku determinován postup vlastní reali-

technologie: Dagmar Michoinová, propoãet: Hana Dûdko-

zace zásahu i spektrum pouÏit˘ch technik, tech-

vá, konzultace: Pavel Jerie, Lenka Kunrátková, Zdenûk

nologií a materiálÛ.

Vácha a Marta Procházková. 6 Realizovan˘ch akcí obdobného charakteru (podle pro-

Projekt konzervace a restaurování 10

jektÛ konzervace a restaurování GIRSA AT s. r. o.), kde

Po schválení celkové koncepce záchranného

byla zároveÀ ve vût‰ím mûfiítku pouÏita tradiãní technolo-

zaji‰tûní hradu byl zpracován Projekt konzervace

gie konsolidace historick˘ch omítek opakovanou aplikací

a restaurování exteriéru vnitfiního hradu – 1. ãást

vápenné vody, lze od roku 1993 do dne‰ní doby pfiipome-

(severní prÛãelí, blok A), soustfiedûn˘ na záchra-

nout dlouhou fiadu, napfiíklad restaurování dvorních prÛ-

5

11

nu nejvíce ohroÏené ãásti hradu. Památková

ãelí purkrabského paláce SH Bezdûz, památkové obnovy

koncepce, projekt celkové opravy severního prÛ-

exteriérÛ SH RoÏmberk, SZ Zákupy, pfiedzámãí SZ Zákupy,

ãelí Pern‰tejna i dohled nad realizací byly podlo-

opatského domu klá‰tera Zlatá Koruna, SH Lipnice, do-

Ïeny dlouholet˘mi zku‰enostmi zpracovatelÛ v ob-

mu v Radniãní ãp. 29 v âeském Krumlovû, Hrádku v SHZ

lasti restaurování a konzervace stavebních

âeském Krumlovû, velké vûÏe a fasád horního hradu SH

památek. Vycházely pfiedev‰ím z fiady analogic-

Fr˘dlant, domu Latrán ãp. 46 a domu ãp. 177 SHZ v âes-

k˘ch realizací z období posledních patnácti let,

kém Krumlovû, SH Grab‰tejn, hradu Bauska v Loty‰sku,

kde byl uplatnûn konzervaãní pfiístup vãetnû sou-

hradu Lipá v âeské Lípû, vûÏe hradu Ledeã nad Sázavou,

visející technologie a techniky provádûní a kde jiÏ

dvorních prÛãelí SH ·vihov, ãásti vnûj‰ího opevnûní SH

lze s odstupem reflektovat objektivní v˘sledky,

6

v neposlední fiadû i mezinárodní uznání tohoto tyObr. 9. Pern‰tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, nález zazdûn˘ch torz trámÛ v partii pod ochozem, stav pfied za-

pu záchrany a prezentace památky.

7

Rabí, interiérÛ torza královského paláce SH Bezdûz, západního, jiÏního prÛãelí, severního a v˘chodního prÛãelí Horního hradu SHZ v âeském Krumlovû, fasád kaple SH

Akce byla realizována v letech 2005–2006, pfii-

·vihov a podobnû.

hájením opravy. (Foto V. Girsa, 2004)

ãemÏ podstatná ãást finanãních prostfiedkÛ po-

7 Konzervace jiÏního prÛãelí Horního hradu SHZ v âes-

Obr. 10. Pern‰tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, klen-

cházela z Programu záchrany architektonického

kém Krumlovû, která byla provádûna v letech 2004

by ochozu s pozoruhodn˘m nálezem prkenn˘ch ramenátÛ,

dûdictví Ministerstva kultury âR. Vzhledem k pro-

a 2005 pfii respektování v zásadû obdobné metodiky zá-

které zÛstaly na místû beze zmûn od doby v˘stavby ochozu,

dlevû pfii administrativní pfiípravû akce byly z dÛvo-

chrany unikátnû autentické fasády, byla v roce 2008 oce-

stav pfied zahájením opravy. (Foto V. Girsa, 2004)

dÛ nutnosti ãerpání dotace pfiidûlené na rok 2005

nûna Cenou Evropské komise pro kulturní dûdictví / Ce-

Obr. 11. Pern‰tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, de-

práce zahájeny aÏ v podzimních mûsících roku

nou Europa Nostra 2008 v kategorii Realizace. Více

tail originálního stfiedovûkého ramenátu, zachovaného

2005 v˘stavbou le‰ení. S ohledem na klimatické

napfiíklad http://www.europanostra.org, podoba ze dne

v pÛvodní pozici vãetnû nadbyteãné malty vytlaãené ze

podmínky se zimní práce soustfiedily na opravu

18. 9. 2008; P. JERIE: Evropsk˘ úspûch ãeského konzer-

spáry pfii kladení cihel. Situace dokládá zpÛsob pracovní-

a restaurování truhláfisk˘ch v˘robkÛ a na dal‰í pfií-

vaãního pojetí péãe o architektonické památky, in: Zprá-

ho postupu. (Foto V. Girsa, 2004)

pravné ãinnosti. Vlastní konzervace severního

8

9

prÛãelí probíhala ve stavební sezónû 2006.

vy památkové péãe 68, 2008, ã. 4, s. 328. 8 ZdrÏení pfiípravy zahájení konzervace lze bezpochyby pfiiãíst na vrub tragickému poÏáru v roce 2005, kterému

Odstranûná rizika havárií Prvním velmi závaÏn˘m úkolem bylo odstranûní

22

podlehly mimo jiné vzácné dfievûné konstrukce gotické s˘pky vãetnû celé stfiechy.

rizik havárií, statick˘ch poruch subtilních kon-

9 Realizace byla svûfiena na základû v˘sledkÛ v˘bûrového

strukcí vykonzolovan˘ch ark˘fiÛ a ohroÏen˘ch úse-

fiízení firmû Tocháãek Brno (Pavel Tocháãek, Viktor Ja-

kÛ rozná‰ecích kleneb ochozu. Pfii fie‰ení stabili-

ro‰); restaurátorské práce omítky, kámen: Milo‰ Gaven-

zace havarijních úsekÛ byl v souãinnosti

da; restaurování a oprava truhláfisk˘ch v˘robkÛ: ARCHAT

projektanta se zku‰en˘m statikem zvolen ohledu-

s. r. o. Brno; kováfiské v˘robky: Umûlecké kováfiství Fuãík.


mastr_01_09.qxd

18.2.2009

17:26

Stránka 23

Obr. 12. Pern‰tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, na severov˘chodním nároÏí vyná‰í konstrukci ochozu místo klenebních pasÛ mohutná ocelová plotna, stav pfied zahájením opravy. (Foto D. Michoinová, 2005) Obr. 13. Pern‰tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, detail ocelové desky na severov˘chodním nároÏí. Stav povrchu kovu je stabilizovan˘ (bez stop korozních produktÛ na kameni a omítce) i pfiesto, Ïe ocel není dlouhodobû chránûná povrchovou úpravou. (Foto V. Girsa, 2004 ) Obr. 14. Pern‰tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, seve-

12

13

14

15

16

17

rov˘chodní nároÏí, detail ocelové plotny, stav pfied zahájením opravy. (Foto D. Michoinová, 2005) Obr. 15. Pern‰tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, jedna z nestabilních kleneb ochozu (v místû bez dochovan˘ch dfievûn˘ch ramenátÛ). Situace je zároveÀ svûdectvím spûchu a rutinního provádûní konstrukce, stav pfied stabilizací. (Foto V. Girsa, 2004) Obr. 16. Pern‰tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, prÛhled vstupem na podlahu ochozu se starou cihelnou dlaÏbou. Pfii opravû byly omezeny zásahy na nezbytné minimum, pouze s opravou spárování a s dílãím dotmelením nejvíce po‰kozen˘ch kusÛ, stav pfied zahájením opravy. (Foto V. Girsa, 2004) Obr. 17. Pern‰tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, lícová strana dlaÏby ochozu, detail pÛvodního otvoru pro odvodnûní ochozu, kter˘ bylo nutné pfii opravû respektovat. (Foto V. Girsa, 2004) Obr. 18. Pern‰tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, podlaha ochozu se starou cihelnou dlaÏbou. (Foto D. Michoinová, 2005) Obr. 19. Pern‰tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, rubová strana ochozu, detail vyústûní pÛvodní dfievûné trubky v otvoru pro odvodnûní ochozu, kter˘ bylo nutné zachovat a chránit. (Foto V. Girsa, 2004)

19

18


23

mastr_01_09.qxd

18.2.2009

17:26

Stránka 24

20

21

22

23


Záchrana omítan˘ch ploch

kladu uvolnûn˘mi sádrovcov˘mi krustami; 2d) ne-

tail povrchu gotické omítky s druhotnou, ãásteãnû odpad-

Jedním z klíãov˘ch úkolÛ opravy severního prÛ-

soudrÏná podkladní omítka bez líce; 2e) lokální

lou krustou, která komplikovala konzervaci omítek, stav

ãelí byla bezpochyby stabilizace dochovan˘ch his-

pozÛstatky stfiedovûk˘ch omítek, ve spárách od-

pfied zahájením opravy. (Foto V. Girsa, 2004)

torick˘ch omítek ãi jejich zbytkÛ, stabilizace degra-

haleného zdiva s pevnou zdicí maltou; 2f) frag-


dované zdicí malty i zaji‰tûní obnaÏeného,

menty stfiedovûk˘ch omítek, ve spárách odhale-

tail povrchu okrové gotické omítky v místû, kde do‰lo k od-

pÛvodnû v‰ak omítaného zdiva. Proto se tomuto

padu druhotné tmavé krusty. Lokálnû jsou patrné frag-

tématu budeme nyní vûnovat podrobnûji.

menty vrstvy v narÛÏovûlém odstínu, stav pfied zahájením opravy. (Foto V. Girsa, 2004)

Z hlediska stáfií a sloÏení bylo moÏné na fasádû zaznamenat nûkolik typÛ dochovan˘ch omí10

■ Poznámky 10 1. omítka stfiedovûká jednovrstvá hlazená vápenná


tek.

Z hlediska v˘chozí charakteristiky docho-

nebo vápeno-sádrová (pfieváÏnû se vyskytující na ark˘fiích

povrchu gotické omítky pod ochozem, kde byl objeven otisk

vaného materiálu bylo pro volbu technologie

nebo na parapetu ochozu jako primární vrstva); 2. omítka

ruky stfiedovûkého omítkáfie (dychnéfie). Omítka se docho-

a techniky zaji‰tûní a stabilizace dÛleÏité pracov-

stfiedovûká jednovrstvá (obmr‰Èovaná) vápenná s hrub˘m

vala prakticky bez po‰kození a i po staletích vykazuje vyso-

nû rozfiadit zdivo omítky a malty do nûkolika zá-

povrchem bez úpravy, ãi letmo strhávaná lÏící; 3. ãást po-

kou pevnost, stav v prÛbûhu opravy. (Foto V. Girsa, 2004)

kladních kategorií: 1) Stfiedovûká jednovrstvá

vrchu fasády tvofiila na pojivo chud‰í vápenná klasicistní


omítka s roztíran˘m povrchem (pÛvodnû pfieomít-

omítka jednovrstvá, hlazená dfievem (‰títy, fasáda nástav-

tail povrchu gotické omítky dochované bez líce. Na detailu

nutá odmr‰Èovanou omítkou), pevná a soudrÏná.

by tzv. Schröflov˘ch pokojÛ a podobnû), nanesená v tenké

jsou aÏ centimetrové vmûstky (závalky) nerozmíchaného

2) Stfiedovûká jednovrstvá omítka odmr‰Èovaná,

vrstvû; 4. v místech obnaÏeného zdiva se na fasádû

vápenného pojiva, které mohou indikovat postup pfiípravy

tj. s hrub˘m povrchem bez úpravy, ãi místy strhá-

uplatÀovala zdicí vápenná ãi vápenosádrová malta stfiedo-

tzv. horké vápenné malty, kdy ha‰ení vápna probíhalo ve

vaná lÏící v rÛzném stavu dochování (podskupiny

vûkého pÛvodu nebo vápenná malta z poãátku 19. stole-

smûsi s plnivem. (Foto D. Michoinová, 2005)

2a – 2f): 2a) soudrÏná podkladní omítka s celist-

tí; 5. lokálnû bylo moÏné zaznamenat i maltovinové mate-

v˘m povrchem bez sádrovcov˘ch krust; 2b) sou-

riály z doby pozdûj‰ích oprav, zejména tvrdé zdicí malty

drÏná podkladní omítka se stabilními (dosud ten-

pojené hydraulick˘m vápnem (opûrn˘ pilífi) nebo cemento-

k˘mi) sádrovcov˘mi krustami; 2c) místy jiÏ

vé vysprávky a spárovací hmoty, pouÏité masivnû ve spod-

nesoudrÏná podkladní omítka s ãásteãnû od pod-

ních partiích prÛãelí a na nároÏí.

24


mastr_01_09.qxd

18.2.2009

17:26

Stránka 25

ného zdiva se silnû degradovanou zdící maltou. 3) Klasicistní jednovrstvá omítka na cihelném podkladu, hlazená dfievem v rÛzném stavu dochování (podskupiny 3a aÏ 3c): 3a) omítka dochovaná v celistv˘ch plochách vãetnû líce; 3b) místy jiÏ nesoudrÏná podkladní omítka s ãásteãnû od podkladu uvolnûn˘mi sádrovcov˘mi krustami; 3c) nesoudrÏná podkladní omítka bez líce. V˘bûr technologií záchrany historick˘ch materiálÛ byl pfiedurãen jiÏ uveden˘mi odborn˘mi kritérii památkové péãe. Hlavní aspekty pro záchranu historick˘ch malt a omítek, zohledÀující jejich hodnotu, 13

stav,

11

stáfií

12

i velmi rÛznorod˘ technick˘

se tak staly nástrojem pro volbu materiá-

24

25

26

27

lÛ a postupÛ. ZpevÀování omítek Po zaji‰tûní kritick˘ch nejohroÏenûj‰ích míst (pfiedzpevÀováním, podchycováním, injektáÏemi, bandáÏováním a podobnû) bylo po za‰kolení obsluhy zahájeno zpevÀování historick˘ch omítek opakovanou aplikací vápenné vody.

14

Postup kon-

solidace omítek byl cílenû usmûrÀován aktéry akce, ktefií mají s touto metodou dlouholetou zku‰enost (GIRSA AT s. r. o., Ing. Dagmar Michoinová, Ph.D., Technologická laboratofi NPÚ, restaurátor

■ Poznámky 11 Ochrany hodné bylo sloÏení, struktura autentick˘ch malt a omítek i jejich vlastnosti pozmûnûné ãasem a vnûj‰ími vlivy. SloÏení autentick˘ch malt napovídalo o zdroji pouÏit˘ch surovin, o technologiích jejich pfiípravy, o proce-

vaãních a restaurátorsk˘ch zásahÛ bez dlouh˘ch techno-


sech, kter˘mi malty pro‰ly. Existence autentického mate-

logick˘ch pauz tak, aby pro záchranu bylo moÏné plnû vy-

tail povrchu gotické omítky, která se dochovala prakticky

riálu umoÏÀuje studium postupÛ naná‰ení i zpracování, po-

uÏít vhodné klimatické podmínky v prÛbûhu celé stavební

bez po‰kození a i po staletích vykazuje vysokou pevnost,

skytuje moÏnost identifikovat posloupnost celistv˘ch pre-

sezóny, nebo naopak aby bylo moÏné navazovat s del‰ím

pfied zahájením opravy. (Foto D. Michoinová, 2005)

zentaãních úprav i zbytky nároãnûj‰ích v˘tvarn˘ch projevÛ.

ãasov˘m odstupem, aniÏ by prodleva negativnû ovlivÀo-


Dochované omítky jsou trval˘m zdrojem poznání nejen pro

vala stav omítek.

tail povrchu hlazené gotické omítky s uvolÀující se druhot-

odborníky z památkové péãe, ale tfieba i pro stavební a ma-

14 Z obecnû platn˘ch odborn˘ch zásad pro zpevnûní i ná-

nou krustou, stav pfied zahájením opravy. (Foto D. Michoi-

teriálové inÏen˘ry. Proto je v˘povûdní schopnost obrazu do-

sledné rekonzervaãní zpevÀování historick˘ch omítek byly

nová, 2005)

chovan˘ch omítek hodnotou nedotknutelnou.

uplatnûny zejména tyto: a) zpevnûním nesmí docházet


12 Dochované materiály velmi úspû‰nû odolávaly povûtr-

k zásadní zmûnû charakteru, sloÏení a vzhledu zpevÀova-

povrchu gotické omítky dochované bez líce. I pfies znaãnou

nosti po fiadu staletí, jejich trvanlivost je v dan˘ch pod-

ného materiálu; b) pfiemûnou, degradací a opakovanou

nesoudrÏnost omítek bez líce se ve vápenném systému tyto

mínkách provûfiená. S ohledem na ãas se pÛvodní

aplikací pouÏívaného prostfiedku nesmí docházet ke vzni-

plochy podafiilo zpevnit a tím prodlouÏit jejich fyzickou

stfiedovûká vápenná technologie i dochované materiály uká-

ku neÏádoucích produktÛ ani k nepfiedvídateln˘m zmûnám

existenci in situ. (Foto D. Michoinová, 2005)

zaly jako velmi trvanlivé. V souvislosti s kompatibilitou a re-

chemick˘ch a fyzikálních vlastností omítek; c) vzhledem

Obr. 27. Pern‰tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, spod-

treatibilitou zásahu byla technologie péãe o vzácné vápen-

k hlediskÛm a, b by zpevÀovaã mûl mít co nejpodobnûj‰í

ní ãást zdiva plá‰tû vnitfiního hradu, které bylo v minulos-

né malty a omítky navrÏena na vápenné bázi. Tento

chemické a fyzikální vlastnosti jako pojivo zpevÀovaného

ti nevhodnû pfiespárováno cementovou maltou, v dÛsledku

systém mÛÏe vyhovût celé ‰kále obvykle provádûn˘ch zá-

materiálu; d) zpevnûní by mûlo b˘t rovnomûrné, stupeÀ

ãehoÏ do‰lo k uzavfiení zdiva málo prody‰n˘m materiálem

sahÛ – od záchranného zaji‰Èování pfies zpevÀování, dopl-

zpevnûní by mûl b˘t pfiimûfien˘ stavu dochování originálÛ;

s fiadou charakteristick˘ch negativních jevÛ. (Foto D. Mi-

Àování malt, omítek a spár, o‰etfiování nov˘ch doplÀkÛ aÏ

e) konzervant by mûl mít nízkou viskozitu, doporuãuje se

choinová, 2005)

po pfiípadné barevné retu‰e.

pouÏívat radûji pravé roztoky neÏ disperze a emulze;

13 Rozsah prací i stav dochování (stupeÀ degradace)

f) zpevÀovaã by mûl b˘t sluãiteln˘ s vlhkostí a s dal‰ími

malt a omítek byl velmi rÛznorod˘. Jako vhodná byla vy-

prostfiedky pouÏívan˘mi v rámci konzervaãních a restaurá-

brána technologie, která v co nejjednodu‰‰ím konceptu

torsk˘ch prací; g) zpevÀovaã by mûl b˘t dlouhodobû do-

umoÏní opakování, pfiekr˘vání a prolínání dílãích konzer-

stupn˘ pro následnou rekonzervaci.


25

mastr_01_09.qxd

18.2.2009

17:26

Stránka 26

■ Poznámky 15 Znalostí mechanismu zpevÀování a zku‰enostmi v‰ak lze, samozfiejmû dle vyhodnocení materiálové charakteristiky (fundovan˘m materiálov˘m prÛzkumem a hlavnû posouzením in situ), jednoznaãnû vylouãit dopfiedu ty pfiípady, kdy je napou‰tûní vápennou vodou nejen zcela neefektivní, ale dokonce i nesmyslné a kontraproduktivní (jako v pfiípadech huben˘ch malt s pfievahou hlinitého po28

jiva a podobnû). Vedle toho jsou v‰ak také situace, kdy

29

i silnû rozru‰en˘ a setrvale odpadávající materiál získá pfiekvapivû uspokojivou pevnost jiÏ po nûkolika desítkách konzervaãních cyklÛ (viz napfiíklad ukázkovou situaci pfii záchranû silnû zdevastovan˘ch barokních omítek bez líce na exteriéru pfiedzámãí v Zákupech). S pfiihlédnutím ke skuteãnosti, Ïe cílem zásahu je prodlouÏit existenci historicky cenn˘ch omítek, je na místû uvaÏovat o variantním, náhradním fie‰ení teprve tehdy, nepfiiná‰í-li dlouhodobûj‰í aplikace poÏadovan˘ efekt. Je vefiejn˘m tajemstvím, Ïe v praxi se volí ze dvou moÏností (zel): buì se po vyãerpání 30

moÏností tradiãního postupu konsolidace zvolí fie‰ení

31

s pouÏitím moderních konsolidantÛ (se v‰emi zfiejm˘mi dÛsledky, riziky a nepfiedvídateln˘mi dÛsledky), nebo se


dem na vysok˘ stupeÀ rozvolnûní materiálu bylo

materiál ohodnotí jako nezachraniteln˘.

tail masivního napadení povrchu omítek a zdiva porostem

moÏné zaznamenat i urãité ztráty nedostateãnû

16 Vápennou vodou se vlhãí podklady pfied naná‰ením

li‰ejníkÛ, stav pfied zahájením opravy. (Foto V. Girsa,

soudrÏného materiálu z povrchu.

15

malt, vlhãení omítek vápennou vodou pfied injektáÏí od-

Zvolen˘ postup zpevÀování a o‰etfiování omítek

pojen˘ch vrstev omítek a po ní zlep‰uje podmínky pro pfií-


velmi dobfie vyhovoval rÛznorodosti provádûn˘ch

drÏnost vnesené injektáÏe k obûma materiálÛm, podobnû

tail líce zazdûné ãásti le‰enáfiské kulatiny, pÛvodem z doby

prací a rozmanitému stavu o‰etfiovaného materiá-

jako pfii podtmelování okrajÛ omítkov˘ch ker nebo pfii lo-

v˘stavby. PozÛstatky byly ponechány na místû. (Foto

lu. Vedle zpevÀování historick˘ch omítek postup

kálním tmelení. Opakované napou‰tûní vápennou vodou

V. Girsa, 2005)

také v˘znamnû zlep‰oval kvalitu dal‰ích, soubûÏ-

vytváfií za vhodn˘ch klimatick˘ch pomûrÛ optimální pod-

2005)

16

Obr. 30–31. Pern‰tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad,

nû provádûn˘ch restaurátorsk˘ch zásahÛ.

Syce-

mínky pro vyzrávání (pfiedev‰ím zpomalení vysychání

detaily tesafiské konstrukce pultového zastfie‰ení ochozu po

ní vápennou vodu je dÛleÏité pfii o‰etfiování vût-

a ur ychlení karbonatace) novû aplikovan˘ch vápenn˘ch

sejmutí doÏilé ‰indelové krytiny. (Foto V. Girsa, 2005)

‰ích ploch omítkov˘ch rekonstrukcí, neboÈ

materiálÛ.

v˘znamnû pfiispívá k urychlení vzniku pevné struk-

17 Ukázaly to v˘sledky dizertaãní práce D. MICHOINOVÁ:

tur y omítek, a tím ke zlep‰ení jejich vlastností

Studium historick˘ch postupÛ pfiípravy vápenn˘ch malt

17

Milo‰ Gavenda). S ohledem na rÛznorodost stavu

pfied kritick˘m prvním zimním obdobím.

Zvolen˘

pro péãi o architektonick˘ památkov˘ fond, dizer taãní

dochovan˘ch historick˘ch malt a omítek (rozdíl-

tradiãní postup o‰etfiování vápenn˘ch omítek

práce, Vysoké uãení technické v Brnû. Fakulta stavební.

nost typu a stáfií materiálu, rozdílnosti sloÏení, ex-

a malt je bezpochyby ãasovû nároãn˘ a vyÏaduje

Ústav chemie, Brno 2007, 246 stran s pfiílohou. Vedoucí

ponovanosti a stupnû degradace) bylo maximálnû

systematické a peãlivé provádûní. To je v‰ak v pfií-

dizer taãní práce prof. RNDr. Pavla Rovnaníková, CSc.

vyuÏito dan˘ch ãasov˘ch podmínek stavební sezó-

padû vût‰í akce, plánované na celou stavební

V procesu vytváfiení pevné struktury vápenn˘ch malt se

ny a plo‰nû bylo aplikováno cca 150 cyklÛ napou‰-

sezónu, jak reálné, tak dostupné a racionální

v˘raznû pozitivnû uplatÀuje opakovanû vná‰ená voda,

tûní omítek vápennou vodou.

z hlediska v˘sledného efektu i vynakládan˘ch fi-

která tvofií prostfiedí jak pro ur ychlení karbonatace, tak

Nároãn˘m úkolem bylo a v podobn˘ch pfiípa-

nanãních prostfiedkÛ. Postupn˘ nárÛst zpevnûní

pro rekrystalizaci uhliãitanové matrice, tj. stávající matri-

dech vÏdy je docílení uspokojivého stupnû zpev-

umoÏÀuje kdykoliv v procesu pokraãovat, a to

ce malt. V˘sledky práce do jisté mír y naznaãují mecha-

nûní omítek a malt, povrchovû nebo hloubkovû

i s vût‰ím ãasov˘m odstupem. Materiálová kom-

nismus zpevnûní pfii opakovaném sycení vápenn˘ch omí-

silnû rozvolnûn˘ch. V pfiípadû konsolidace pfied-

patibilita zvolené metody hraje klíãovou roli pro

tek vápennou vodou.

mûtné fasády ‰lo o nûkteré partie s dochovan˘mi

uchování vizuální i materiálové autenticity památ-

materiály kategorií 2c, 2d, 3b. Konsolidace takto

ky v del‰ím ãasovém horizontu. Aplikovaná meto-

silnû rozru‰en˘ch omítek a malt vyÏaduje pfiede-

da v˘znamnû sniÏuje riziko nepfiedvídateln˘ch

v‰ím peãlivost pfii provádûní zpevÀování a velkou

problémÛ vznikajících v dÛsledku pouÏití nedosta-

trpûlivost. Opakované napou‰tûní vápennou vo-

teãnû ovûfien˘ch a materiálovû nekompatibilních

dou a nezbytné vysychání materiálu postupnû pfii-

konsolidantÛ, jejichÏ neuváÏen˘m pouÏíváním je

ná‰elo v˘sledky, ãímÏ docházelo ke zuÏování roz-

souãasná péãe o památky zahlcována a jsou tak

sahu ploch, jimÏ bylo nutné vûnovat dal‰í péãi.

zpÛsobovány rozsáhlé a nevratné ‰kody na kultur-

Úãinky se na velmi degradovan˘ch plochách pro-

ních hodnotách, které jsou pfiiznány aÏ s odstu-

jevovaly v prÛbûhu napou‰tûní pozvolna a s ohle-

pem ãasu.

26


mastr_01_09.qxd

18.2.2009

17:26

Stránka 27

Obr. 32. Pern‰tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, detail po‰kození dfievûné konstrukce spojovací chodby po odbednûní konstrukce. (Foto V. Girsa, 2005) Obr. 33. Pern‰tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, detailní zábûr na rozvolnûnou strukturu mramoru (cukrovatûní), kter˘ bylo moÏné pozorovat na povrchu nûkter˘ch mramorov˘ch ãástí, stav pfied restaurováním. (Foto V. Girsa, 2006) Obr. 34. Pern‰tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, nejvíce rozru‰ené cihelné zdivo vyÏadovalo radikálnûj‰í zásah s v˘mûnou doÏil˘ch cihel náhradou ve shodném formátu, stav nároÏí jednoho z ark˘fiÛ pfied zahájením opravy. (Foto V. Girsa, 2005) Obr. 35. Pern‰tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, totéÏ

32

33

34

35

nároÏí v prÛbûhu opravy bûhem vysazování a náhrady rozpadl˘ch cihel. V˘mûna doÏil˘ch cihel byla podmínûna pouÏíváním kvalitních cihel upraven˘ch do vhodného formátu. (Foto V. Girsa, 2006)

Ztráty Diskutovan˘m tématem pfii stabilizaci omítek na severním prÛãelí Pern‰tejna byla otázka ztráty povrchové krusty stfiedovûk˘ch omítek (kategorie omítek 2c), ãi dokonce tvrzení o ztrátû podstatné ãásti omítek (kategorie 2c a 2d) v souvislosti se zvolen˘m postupem zpevÀování. Je tedy zapotfiebí alespoÀ struãnû pfiipomenout zda, a k jak˘m ztrátám skuteãnû do‰lo. Severní prÛãelí hradu, kryté pfiedev‰ím vzácn˘mi stfiedovûk˘mi omítkami, je stejnû jako cel˘ hrad dlouhodobû vystaveno ex-

vu zcela rozvolnûném a degradovaném. Zrnka pl-

n˘ch spárách zdiva a podobnû. Odpadl˘ materiál

trémnímu pÛsobení povûtrnosti a s v˘jimkou kla-

niva i zbytku pojiva (ãasto i druhotné vrstvy, tj.

tvofií jemnou suÈ – voln˘ zásyp, vyplÀující vnitfiní

sicistních úprav zde celá staletí nedo‰lo k zásad-

krusty) jsou na povrchu fasády zcela uvolnûné

dutiny odpojen˘ch, ale dosud neotevfien˘ch omít-

ním zásahÛm (celkov˘m opravám). PÛvodnû

vzhledem k absenci pojivé funkce maltoviny. Pro

kov˘ch ploch, které postupnû svojí vahou defor-

stabilní stfiedovûké omítky odolávaly po staletí

tento typ stavu omítek je charakteristick˘ otevfie-

muje a je pfiíãinou pozvolné destrukce extrémnû

destruktivním vlivÛm, aniÏ by byly patrné podstat-

n˘ povrch a v rizikov˘ch místech (degradované

zatíÏen˘ch partií.

né zmûny. Teprve postupnû nejprve v kriticky ex-

okraje odpojen˘ch a vyklonûn˘ch omítkov˘ch ker,

Oba typy zaniklého materiálu pfiedstavují pfiiro-

ponovan˘ch místech ãi tam, kde se negativnû

degradované zdicí malty, odpojené kfiehké povr-

zen˘ úbytek historické látky, kter˘ v Ïádném pfiípa-

projevují lokální specifika ur ychlující degradaci

chové krusty a podobnû) rozvolnûná struktura ce-

dû není vyvolán konzervaãním zásahem, ale právû

materiálÛ, docházelo k pfiekroãení zenitu Ïivot-

lé omítkové vrstvy. PfiestoÏe je uvolnûn˘ materiál

naopak – jeho dlouhodobou absencí. Je logické,

nosti historického materiálu. Zpravidla vÏdy se

v pÛvodní pozici, jeho stav neumoÏÀuje zachování

Ïe ve sloÏité situaci na prÛãelí, kde jsou lokálnû

od tohoto okamÏiku v˘raznû zr ychlí celkov˘ pro-

na místû a záchranu. K jeho odpadnutí staãí let-

historické omítky a malty silnû degradované, do-

ces chátrání se v‰emi zfieteln˘mi projevy i dru-

m˘ dotyk, pád uvolnûného materiálu z vy‰‰í polo-

chází pfii zásahu k uvolÀování, vyplavování a ná-

hotn˘mi dÛsledky akcelerace zániku.

hy, dé‰È, vítr ãi pouze pohyb vzduchu. Materiál ne-

sledné druhotné depozici materiálu na le‰ení,

Silnû degradované ãásti fasád pfied zahájením

ní in situ zachraniteln˘ Ïádn˘mi bûÏnû dostupn˘mi

a to pfiedev‰ím takového, kter˘ je jiÏ pfiedem ztra-

konzervaãních zásahÛ vykazovaly stav, kdy se ur-

restaurátorsk˘mi technikami, neboÈ jak˘koliv se-

cen. ZdÛrazÀujeme, Ïe k jeho odstranûní musí do-

ãit˘ podíl historick˘ch omítek a malt pfiemûnil

bemen‰í kontakt iniciuje jeho odpadnutí.

jít, jinak není moÏné úãinnû provádût konzervaãní

v nesoudrÏnou suÈ, kterou nebylo reálné dostup-

Dal‰í skupinu nezachraniteln˘ch materiálÛ tvo-

zásahy. âást zcela uvolnûného materiálu, která

n˘mi prostfiedky zachránit (omítky kategorie

fií ztracené omítky a malty in situ v sekundární po-

se nahromadí také v kavernách a prasklinách

2d, 3c). Jedná se o historick˘ materiál, kter˘ je jiÏ

loze. Jedná se o jiÏ odpojen˘ materiál, kter˘ pfii

pod omítkou ãi pod lícem zdiva, se objeví teprve

pfied zásahem nutné povaÏovat za ztracen˘, pfie-

pádu z vy‰‰ího místa zÛstává zachycen na fasá-

v prÛbûhu stabilizace v návaznosti na postup pra-

stoÏe je‰tû setrvává na prÛãelí. Pfiedev‰ím se jed-

dû. Drobnûj‰í zrnka plniva i pojiva jsou zachycena

cí, byÈ úprava probíhá s velkou ohleduplností.

ná o povrchové vrstvy omítek a malt in situ, kdy

na hrub‰í struktufie omítek a zdiva, na horních

Také nezbytné postupné odstraÀování masivních

ãást materiálu omítky ãi zdicí malty sice zÛstává

plochách okrajÛ omítkov˘ch ker, v otevfien˘ch

porostÛ li‰ejníkÛ a mechÛ s cílem o‰etfiit materiál

aÏ do doby zásahu v pÛvodní pozici, av‰ak ve sta-

kapsách za odklonûn˘mi omítkov˘mi krami, v loÏ-

pod biofilmem vyvolává bezpochyby dal‰í ztráty


27

mastr_01_09.qxd

18.2.2009

17:26

Stránka 28

36

37

38

Obr. 36. Pern‰tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, opra-

materiálu z povrchu omítek, pfiestoÏe vykazují

desetitisíce ãi statisíce leckdy jen milimetrov˘ch

ven˘ a omítnut˘ úsek vnûj‰ího líce parapetu ochozu v prÛ-

zpravidla relativnû vy‰‰í pevnost a povrchovou

zlomkÛ a plo‰ek pevného, ale kfiehkého a ve své

bûhu provádûní dílãích retu‰í. (Foto V. Girsa, 2006)

stabilitu neÏ omítky bez biofilmu.

Podobnû je

podstatû neÏádoucího, druhotnû vzniklého mate-


tomu u ploch s nestabilní nebo jiÏ uvolnûnou

riálu na úkor záchrany a konzervace vlastní hmoty

tail nároÏí ark˘fie s kamenn˘mi konzolami, stav po opravû

krustou ãi v místech, kde naopak velmi stabilní

a konzervaci. Ve‰keré opravné zásahy bylo nutné opticky

krusty vedou k destrukci omítky pod povrchovou

potlaãit tak, aby byla zachována integrita v˘razu s mini-

vrstvou. U typu materiálu pracovnû oznaãované-

■ Poznámky

malizací rizika promûn obrazu památky. (Foto V. Girsa,

ho 2c, kde je v promûnlivém rozsahu a stavu za-

18 V˘skyt masivního porostu li‰ejníkÛ, místy prakticky

2006)

chována více ãi ménû degradovaná vrstva ztvrdlé

v ucelen˘ch plochách, byl v neb˘valé mífie zaznamenán


sádrovcové krusty, je situace pfii rozhodování mi-

na prÛãelí a ‰títu ãásti fasády nástavby tzv. Schröflov˘ch

tail v˘zdoby kamenné konzoly nároÏního severozápadního

mofiádnû sloÏitá.

pokojÛ.

ark˘fie po restaurátorském zásahu. (Foto V. Girsa, 2006)

Je v‰eobecnû známo, Ïe vzhledem k rozdíln˘m

19 Krusty vytváfiely rozmanit˘ povrch omítek, kdy se vy-

mechanick˘m vlastnostem krusty a vlastní omít-

skytovala celá souvislá ‰kála dochování ãi degradace

ky dochází na rozhraní odli‰n˘ch materiálÛ k je-

krusty na omítce: s od podkladu odpojen˘mi, ale je‰tû

vÛm, které pfiispívají k destrukci omítky, navíc exis-

uzavfien˘mi puch˘fii pfies ãetné malé krátery s vystoupl˘mi

tence krust do znaãné míry znemoÏÀuje úãinnou

a vyklonûn˘mi okraji ztvrdlého a kfiehkého materiálu dru-

19

Nabízejí se tedy

hotnû vzniklé krusty aÏ po povrch degradované omítky po-

pouze dvû moÏnosti: buì dát pfiednost konsolida-

kryté místy témûfi mikroskopick˘mi zbytky krust, k jejichÏ

ci omítky a rezignovat na uchování té ãásti povr-

uvolnûní staãí letm˘ dotyk. Povrch fasády je zde tvofien do

chové krusty, která ji ohroÏuje ãi je jiÏ prakticky

znaãné míry samostatn˘mi sloÏkami, vlastní jednovrstvou

uvolnûná, nebo se pokou‰et neuvûfiitelnû prac-

omítkou a dodateãnû, byÈ postupnû vzniklou povrchovou

n˘m „mikrorestaurátorsk˘m zaji‰tûním“ fixovat

krustou.

konzervaci vlastních omítek.

28

18


mastr_01_09.qxd

18.2.2009

17:26

Stránka 29

historick˘ch omítek. Nejsou nám známy pfiípady

Závûreãné o‰etfiení povrchu plnilo nejen úlohu

z restaurátorské praxe (nejedná-li se o záchranu

zpevÀovací, ale i úlohu finální barevné retu‰e. Pfii

unikátního umûleckého díla pfiimûfienû dostup-

konsolidaci tohoto typu historického materiálu sa-

n˘ch rozmûrÛ), kdy by se restaurátorsk˘mi meto-

mozfiejmû hrálo velkou roli pfiedchozí hloubkové

dami a za kaÏdou cenu vûnovala pozornost zá-

zpevÀování vápennou vodou (byÈ se dosaÏen˘

■ Poznámky

chranû sádrovcov˘ch krust. Nelze se také

efekt nûkter˘m úãastníkÛm akce zdál mal˘), ne-

20 Pfieru‰it proces konsolidace a pokraãovat v dal‰í se-

ztotoÏnit s problematick˘m a znaãnû odváÏn˘m

boÈ zajistilo zároveÀ vy‰‰í míru vzájemného propo-

zónû bylo vzhledem k realizaãním podmínkám (jednoznaã-

názorem, Ïe takto zkrustovatûl˘, heterogenní

jení podkladu a jemn˘ch, transparentních souvrst-

n˘ a oprávnûn˘ poÏadavek na sejmutí le‰ení pfied nástu-

a nesoudrÏn˘ povrch uchovává vûrohodnou infor-

ví vápenného mléka. Díky zvolené metodû zÛstala

pem zimy) reálné pouze v partii ochozu, kde jsou omítky

maci o pÛvodním povrchovém ztvárnûní omítky.

zachována v˘povûdní hodnota podkladu, v celko-

stále pfiístupné. Pfii této variantû samozfiejmû není stopro-

Bylo tedy dÛleÏit˘m rozhodnutím, co chceme

vém obraze do‰lo k minimálním zmûnám, pfii-

centní záruka, Ïe v˘sledn˘ efekt bude uspokojiv˘. Druhou

uchovávat, co je cílem záchrany.

ãemÏ zásadnû dÛleÏit˘ poÏadavek kompatibility

moÏností bylo prohlásit v˘sledky za maximálnû dosaÏitel-

a rekonzervace byl respektován.

né v dan˘ch podmínkách a hledat jiné fie‰ení na dokonãe-

V obdobn˘ch pfiípadech se nûkdy zapomíná, Ïe rozsah ztrát historického materiálu vypl˘vá pfiedev‰ím z v˘chozí situace, neovlivnûné aktér y zá-

vûtrnosti a klimatickou exponovaností pfiíslu‰né 23

partie.

ní procesu.

Ovûfiování postupu zpevÀování

21 Porosil ZTS v koncentraci 10 a 20 % se zji‰tûním, Ïe

chranné akce. Je nutné zdÛraznit, Ïe úspû‰nost

Schopnost postupného ovûfiování úãinnosti zvo-

o‰etfiení nepfiineslo oãekávané zlep‰ení soudrÏnosti

konzervaãního zásahu, byÈ velmi ohleduplného, je

lené technologie v prÛbûhu prací je do znaãné mí-

omítky, souãasnû v‰ak do‰lo k nevratné kontaminaci

vÏdy zcela prvofiadû závislá na tom, v jakém stá-

ry vûcí nejen zku‰enosti, citu pro materiál získané-

omítky pojivem s vlastnostmi odli‰n˘mi od pojiva historic-

diu destrukce hmotné podstaty pfiicházíme k pa-

ho praxí z ãetn˘ch akcí podobného charakteru, ale

k˘ch omítek. Lze tedy pfiedpokládat, Ïe zejména u plochy

mátce a jaké hodnoty jsme pfiipraveni chránit.

také peãlivého systému pozorování, dokumentová-

o‰etfiené koncentrovanûj‰ím prostfiedkem bude mít omít-

ní a mûfiení. Stav povrchu omítek byl hodnocen

ka v kontaminované vrstvû dlouhodobû pozmûnûné che-

pfied zahájením zásahu, v prÛbûhu i po dokonãení

mické a fyzikální vlastnosti. Do‰lo ke zmûnû optického

prací senzoricky v celé plo‰e prÛãelí a kontrolním

charakteru povrchu omítky, která se nepfiirozenû leskla.

Dozpevnûní Tam, kde na severním prÛãelí hradu Pern‰tejn

22

ani po cca 120 cyklech konsolidace vápennou

mûfiením imbibometrick˘ch vlastností

omítek na

Dále byl pouÏit Porosil Z v koncentracích 10 a 20 %. Cel-

vodou nebylo docíleno uspokojivého úãinku, bylo

místech, která byla pfied zapoãetím prací vybrána,

kovû lze shrnout, Ïe o‰etfiení pfii koncentraci 20 % vedlo

nutné rozhodnout o dal‰ím postupu. S ohledem

zdokumentována a promûfiena.

ke zlep‰ení soudrÏnosti omítky, ale na dobu minimálnû

na vysokou hodnotu fasády i v‰ech jejích auten-

Proces vytváfiení pevné struktur y vápenn˘ch

4 t˘dnÛ byl povrch o‰etfiené omítky hydrofobní, coÏ je ne-

tick˘ch sloÏek bylo nezbytné zachovat rozvahu

malt je dlouhodob˘m dûjem a podle podmínek tr-

Ïádoucí stav pro následné restaurátorské mokré procesy.

a pokusit se neãinit ukvapená rozhodnutí, byÈ si-

vá fiadu mûsícÛ aÏ let. Závûreãné zhodnocení mí-

RovnûÏ do‰lo, podobnû jako u Porosilu ZTS, ke kontami-

tuaci ovlivÀoval stres nejen s blíÏícím se koncem

r y konsolidace omítek a úãinnosti této metody

naci omítky pojivem s vlastnostmi odli‰n˘mi od pojiva

stavební sezóny pro mokré procesy.

20

V dÛsled-

(jiÏ jen na pfiístupn˘ch plochách) bylo provedeno

historick˘ch omítek s v˘‰e uveden˘mi negativními dÛ-

ku odli‰né mír y osobních zku‰eností s konzer-

Technologickou laboratofií NPÚ na jafie 2007

sledky a nastala zmûna optického charakteru povrchu

vaãními postupy docházelo v tuto klíãovou chvíli

s velmi dobr˘m v˘sledkem.

omítky, která se po o‰etfiení leskla.

v realizaãním t˘mu ke zpochybÀování správnosti dosavadní vápenné technologie, coÏ se projevo-

22 Metoda je zaloÏena na sledování a porovnávání zmûn

Omítkové doplÀky

nasákavosti povrchu omítky (pfii provádûní testu vÏdy na

valo snahou prosadit v daném ãasovém prostoru

Omítkové doplÀky vycházely ve sloÏení z anal˘z

shodném místû) pfied, v prÛbûhu a po ukonãení o‰etfiová-

na „dozpevnûní“ materiálu soudobé zpevÀovaãe.

historick˘ch pfiedloh a s odpovídajícím odstínem,

ní. Více napfiíklad D. MICHOINOVÁ: ZpevÀování historick˘ch

Po provedení a vyhodnocení zkou‰ek na fasádû,

strukturou a rukopisn˘m zpracováním se nové plo-

omítek – dílãí vyhodnocení experimentu, in: Sborník semi-

21

chy postupnû zapojovaly do celkového obrazu prÛ-

náfie Historické omítky, STOP, Praha 2005, s. 12–18.

bylo rozhodnuto o návratu k vápenné koncepci.

ãelí. Pfiírodním kamenivem probarvované omítky

Metoda je vyvinuta Ing. D. Michoinovou, Ph.D., mimo jiné

V daném ãasovém úseku byla dále plo‰nû apli-

byly po aplikaci, o‰etfiování a ãásteãném vyzrání

na základû ãlánkÛ J. Konty, kter˘ obdobné postupy pouÏí-

kována vápenná voda tak, aby pokraãovalo o‰et-

podle situace upraveny barevnou retu‰í tak, aby

val pro studium vlastností jílov˘ch materiálÛ, viz

fiování omítek, a lokálnû bylo dozpevnûní kritic-

do‰lo k neru‰enému optickému zapojení doplÀo-

J. KONTA: Imbibometry – a new method for the investiga-

k˘ch míst provedeno opakovanou aplikací

vaného materiálu a bylo docíleno minimálních vi-

tion of clays, in: American Mineralogist 46, 1961,

fiídkého, silnû transparentního vápenného mlé-

zuálních zmûn jak v obraze stabilizovaného prÛãe-

s. 289– 303; J. KONTA: Identification of clay minerals

ka, jemnû pfiibarveného (v tlumen˘ch, individuál-

lí, tak v kontextu s exteriérem hradu jako celku.

and the study of argillaceous rocks by the imbibometric Me-

v nûmÏ pouÏité moderní zpevÀovaãe neobstály,

ních odstínech podle potfieb konkrétních situací)

V souladu s projektem a na základû podrobné

thod, in: Clays and Clay Minerals 10, Tenth National Con-

pfiímûsí pigmentÛ, získan˘ch praním místního

obhlídky z le‰ení byl v prÛbûhu prací upfiesÀován

ference on Clays and Clay Minerals, Austin, Texas, 1961,

písku. Finální dozpevnûní bylo provádûno s pfii-

zpÛsob fie‰ení stabilizace a ochrany dílãích ploch

Pergamon Press, Oxford, London, New York, Paris (A. Swi-

hlédnutím k individuální charakteristice o‰etfiova-

povrchu fasády. Mimofiádnû nároãnou a zodpovûd-

neford, editor), s. 42–58. Z novûj‰ích prací: D. A. LE-

n˘ch míst (stav omítek, vztah k okolí, celkové za-

nou ãinností byla stabilizace autentické hmoty

VENTIS, A. VERGANELAKIS, M. R. HALSE, J. B. WEBER,

pojení upravované partie z hlediska vizuálního),

v plochách jiÏ obnaÏeného a místy silnû rozru‰e-

J. H. STRANGE: Capillary Imbibition and Pore Characteri-

tedy s individuálnû volenou ãetností aplikace

ného cihelného zdiva (ark˘fie, ochoz). Stfiedovûk˘

sation in Cement Pastes, in: Transport in Porous Media

a Ïivou barevností transparentního mléka. Od-

ciheln˘ materiál vykazoval rÛznorod˘ stupeÀ naru-

39, Kluwer Academic Publisher. Printed in the Nether-

souhlasen˘ zpÛsob dozpevnûní byl proveden

‰ení, urãovan˘ individuální charakteristikou ma-

lands, 2000, s. 143–157.

zku‰en˘m restaurátorem.

teriálu, dobou vystavení nekrytého materiálu po-


29

mastr_01_09.qxd

18.2.2009

17:26

Stránka 30

39

40

Obr. 39. Pern‰tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, cel-

a zodpovûdnû na základû odsouhlasen˘ch vzorkÛ

vicích prvkÛ a jejich konzervaãním o‰etfiením.

kov˘ pohled na horní ãást fasády s ochozem po konzervaci

poÏadované úpravy (dodrÏování urãeného rozsahu,

V plném rozsahu byla sejmuta doÏilá ‰indelová

a v˘mûnû ‰indelové krytiny. (Foto L. Bezdûk, 2007)

daného formátu a skladby cihel pfii vysazování, ru-

krytina a provedena nová stfiecha s pouÏitím no-

Obr. 40. Pern‰tejn (okres Îìár nad Sázavou), hrad, v˘sek

kopisu pfiípadného omítání). Rozsah vysazování byl

vého ‰típaného materiálu. Sejmutí bednûného

severního prÛãelí s ochozem po opravû, v prÛbûhu snímání

oproti projektu vût‰í v partiích poprsní zídky ochozu

podhledu pultové stfiechy ochozu probûhlo v roz-

le‰ení. (Foto V. Girsa, 2006)

a u dvou ark˘fiÛ – také s ohledem na dÛsledky prÛ-

poru s projektem, ale následnû byly podle poky-

toku vody na tyto ãásti prÛãelí ze snûhu odtávající-

nÛ jednotlivé díly oãíslovány a opravené bednûní

ho ze stfiechy a z le‰ení v zimním období.

podhledu se vrátilo zpût na své místo. V rámci

Bezpeãnou ochranu povrchovû naru‰eného ma-

korekcí bylo na trojúhelníkovém ‰títu v úÏlabí rea-

teriálu (obnaÏeného nebo degradovaného cihelného zdiva stfiedovûkého i klasicistního) zaji‰Èovaly

Dal‰í zásahy

lizováno nové zabednûní ze ‰irok˘ch prken, tak

zpravidla omítkové doplÀky, úprava v‰ak musela

Citlivû byly opraveny cihelné kryty korun poprs-

aby do‰lo k zakrytí odbyté úpravy, nevhodnû pro-

b˘t vÏdy peãlivû rozváÏena. Napfiíklad v partiích sta-

ních zdí v místû napojení ciheln˘ch ‰títÛ. PÛvodní

vedené v nedávné dobû z bûÏného, povrchovû

bilních, ménû exponovan˘ch nebo také z dÛvodÛ

ciheln˘ materiál byl zachován prakticky v plném

neupraveného stavebního fieziva. Byly opraveny

uchování v˘povûdní hodnoty v místech obnaÏen˘ch

rozsahu, cihly byly podle stavu pfieloÏeny, v chy-

klempífiské v˘robky a doplnûny tak, aby se zlep‰i-

cihel (napfiíklad pfii uchování informace o otiscích

bûjících místech do‰lo k doplnûní s vyuÏitím star-

la jejich funkãnost. Repasovány a zkompletovány

konstrukce ochozu) byl soudrÏn˘ ciheln˘ materiál

‰ího cihelného materiálu. Pietnû byla opravena

byly truhláfiské v˘robky (okenní rámy a v˘plnû)

zachován bez ochrany omítkou. V pfiípadech, kdy

cihelná dlaÏba podlahy ochozu, jejíÏ pfieváÏná

vãetnû kování a tabulového i vitráÏového zasklení.

byl ciheln˘ materiál sice rozru‰en, ale stupeÀ úbyt-

ãást zÛstala po vyãi‰tûní bez zásahu; nejvíce po-

Stávající zasklení bylo respektováno. Nátûry byly

ku neznamenal statické ohroÏení konstrukce, do‰lo

‰kozené dlaÏdice byly na místû oznaãeny a jejich

z ãásti peãlivû restaurovány (fládrování) nebo

ke stabilizaãní úpravû, kdy po odstranûní zcela ne-

stabilizace fie‰ena pouze dotmelením povrchu

podle technického stavu obnoveny v odstínech

soudrÏného povrchu cihly byla ochrana obnaÏeného

tvárnou smûsí (s minimem zásahÛ a bez celko-

podle vyhodnocení nálezÛ pÛvodní barevnosti.

líce provedena zaomítnutím plochy.

vého vysazování po‰kozen˘ch kusÛ). Obdobnû

Doplnûním nov˘ch omítek na cihelné, ale obec-

byla provedena oprava koruny parapetní zdi ocho-

nûji i na kamenné ãi smí‰ené zdivo byly téÏ fie‰eny

zu, s doplnûním chybûjící malty ve spárách a do-

■ Poznámky

fiemeslné a vizuální nedostatky nedávn˘ch odby-

zdûním uvolnûné koruny na západní stranû ocho-

23 Nerovnomûrnost stupnû degradace historick˘ch ma-

t˘ch oprav (fie‰ení styku krytiny se zdivem ‰títÛ, fie-

zu. Velmi zdafiile byla opravena cihelná sedlová

teriálÛ byla dána zejména velmi sloÏitou skladbou a ãle-

‰ení návazností klempífiské práce na zdivo a po-

stfií‰ka gotického ark˘fie pod ochozem. V rámci

nit˘m povrchem severní fasády hradu. Mírnû konvexní

dobnû).

stabilizace byly restaurovány kamenické ãlánky

plocha fasáda nese fiadu ark˘fiÛ, ochoz, opûrák, je pro-

V místech, kde byl úbytek cihly zásadní ãi její stav

(ostûní oken, konzoly, nároÏní armatura a dal‰í),

tknuta visutou spojovací chodbou. Spolu s protûj‰í zá-

celkovû degradovan˘, nebo v místech, kde hrozilo

pfiiãemÏ rozsah a technologie restaurátorsk˘ch

stavbou tvofií zejména v dolní partii jakousi nálevkovitû

statické poru‰ení konstrukce, docházelo k úplnému

zásahÛ byly stanoveny v souladu s projektem

se sbíhající a rozevírající prostoru, kde dochází k velmi in-

vysazení rozpadlého materiálu, pfiiãemÏ zpÛsob

a detailní provedení odsouhlaseno na základû

tenzivnímu proudûní vzduchu. Ve spodních ãástech vy-

a rozsah v˘mûny hloubkovû degradovaného mate-

zku‰ebních vzorkÛ pfiedloÏen˘ch restaurátorem.

konzolovan˘ch ark˘fiÛ zase dochází patrnû ke kondenzaci

riálu byl podrobnû specifikován na místû a prÛbûÏ-

Souãástí akce byla oprava konstrukce krovu

nû kontrolován. Práce byly provádûny postupnû

pultového zastfie‰ení ochozu s revizí funkce kot-

30

vlhkosti a k promrzání konstrukcí, coÏ se projevuje odpadáním omítek a degradací cihel.


mastr_01_09.qxd

18.2.2009

17:26

Stránka 31


Úplnû na závûr povaÏujeme za nezbytné pfiipo-

kov˘ pohled na severov˘chodní nároÏí vnitfiního hradu po

menout klíãov˘ aspekt: Zda se podafií zabránit zá-

konzervaci severní plochy fasády. (Foto L. Bezdûk, 2007)

niku vzácn˘ch historick˘ch omítek plá‰tû hradní-


ho komplexu Pern‰tejna (a v jakém rozsahu),

kov˘ pohled na exponovanou ãást severního prÛãelí vnitfi-

závisí pfiedev‰ím na tom (obzvlá‰tû po ovûfiení

ního hradu od vstupní brány, stav po konzervaci. (Foto

specifik a nároãnosti konzervace I. etapy omítek),

L. Bezdûk, 2007)

zda budeme schopni uváÏliv˘ a pfiimûfien˘ konzervaãní zásah pfiipravit a realizovat bez prodlev v rozsahu exteriéru celého hradu. Nejde pfiitom

Do okenních otvorÛ ve ‰títech byly na základû do-

pouze o záchranu ohroÏen˘ch omítek na prÛãelích

chovaného originálu osazeny dfievûné Ïaluziové v˘-

vnitfiního hradu, ale i (a to se dosud zcela opomí-

plnû. V rámci prací byla opravena po‰kozená ãást

jí) o zachování obrovsk˘ch ploch odpadajících

nosné trámové konstrukce krytého mostku a ob-

omítek a zdicí malty na objektech celého hradu

noveno prkenné bednûní s tím, Ïe podstatná ãást

(dal‰ích budovách hradní zástavby, hradbách

star˘ch prken se po protfiídûní znovu uplatnila.

a branách). V diskusi o vhodn˘ch materiálech a technologiích je jistû nezbytné posoudit ve‰ke-

Závûrem

rá rizika a prÛvodní jevy. Av‰ak pfii pfiíli‰ném za-

SloÏit˘ prÛbûh procesu záchrann˘ch prací byl po

hledûní pouze do subtilních detailÛ, bez vnímání

celou dobu akce charakteristick˘ fiadou rÛzn˘ch

problematiky záchrany památky v celé ‰ífii, do-

komplikací, vypl˘vajících z ne zcela bezproblémové

chází k ãasov˘m prodlevám, které památku zá-

spolupráce aktérÛ. Absence funkãní sehranosti

sadnû ohroÏují. Budeme-li donekoneãna diskuto-

‰ir‰ího t˘mu vypl˘vala bohuÏel z nedÛvûry nûkte-

vat o tom, zda je, ãi není pfii konzervaci únosn˘

r˘ch k stanovené koncepci a z ní vypl˘vajícím tech-

dílãí neodvratn˘ úbytek originální materie (suÈ ze

nologiím. Absolutní neznalost specifik konzervaãní

ztracen˘ch omítek v primární ãi sekundární polo-

metody a její praktické aplikace v tomto mûfiítku

ze), vyvolan˘ pouh˘m dotykem, ztratíme draho-

i nedÛvûra ke zvolenému postupu a technologii je

cenn˘ ãas, bûhem nûhoÏ dojde k nesrovnatelnû

bezpochyby determinována odli‰nostmi pfiístupu

vût‰ím a závaÏnûj‰ím ztrátám, kdy kaÏdou zimu

k památkám v âechách a na Moravû, kde s roz-

odpadnou souvislé, odborn˘m zásahem zachrani-

sáhlej‰ími akcemi konzervaãního charakteru je‰-

telné plochy vzácn˘ch omítek.

tû nejsou prakticky Ïádné zku‰enosti.

24

Je zapotfiebí zcela otevfienû konstatovat, Ïe pfii

Pfies tyto problémy probíhalo restaurování

souãasném stavu aktivity (postojích, tempu a prÛ-

v souladu se zadáním a s celkovû velmi pozitivní-

tazích v pfiípravû) není reálné stabilizaci plá‰tû ob-

mi v˘sledky. Z hlediska vizuálního se podafiilo jak

jektÛ hradu dokonãit ani do 15, 20 let. To v‰ak pfii

zachovat v˘povûdní hodnotu fasády, tak docílit

alarmujícím stavu omítek znamená, Ïe jsme zcela

organického zapojení opravené fasády v ‰ir‰ím

vûdomû rezignovali na záchranu jednoho z klíão-

kontextu hradního areálu.

v˘ch nositelÛ kulturních hodnot v˘jimeãné archi-

Av‰ak namísto plynulého pokraãování dal‰ích etap stabilizace ohroÏené památky probíhaly

41

tektonické památky a pfiispûli k v˘znamnému 25

ochuzení její autenticity.

zdlouhavé a ne vÏdy zcela konstruktivní diskuse o tom, zda a k jak˘m do‰lo ztrátám pfii konzervaci a zdali úbytek materiálu degradovan˘ch stfiedovû-

■ Poznámky

k˘ch omítek byl zpÛsoben vlastní doÏilostí mate-

24 Viz napfiíklad zmínky Ivo HLOBIL: Alois Riegl a teorie

riálu, nebo konzervaãní aktivitou. Tak se stalo, Ïe

moderní památkové péãe, in: Alois RIEGEL: Moderní pa-

byrokratick˘mi prÛtahy a následnû i pasivitou do-

mátková péãe, NPÚ – ÚP, Praha 2003, s. 134–135; t˘Ï:

‰lo k pfieru‰ení pfiípravy pfií‰tích etap záchrany.

Konzervace jiÏního prÛãelí Horního hradu v âeském Krum-

Teprve s roãním odstupem byla koneãnû zahá-

42

lovû, in: Zprávy památkové péãe 66, 2006, ã. 3, s. 212.

jena pfiíprava dal‰í etapy vypsáním v˘bûrového fií-

25 Na pfiíkladu Pern‰tejna lze dokumentovat, jak dosud

zení na zpracování projektové dokumentace,

chybí dostateãnû úãinné, tedy systémové fie‰ení péãe

av‰ak pfiednost byla kupodivu dána stabilizaci zá-

o na‰e nejhodnotnûj‰í památky, neboÈ kvalita péãe je

padní fasády, jejíÏ stav v‰ak rozhodnû není nato-

stále nejvíce závislá na jedincích, a ne na v˘znamu a ak-

lik tristní a rizikov˘ jako u tûÏce po‰kozen˘ch

tuální potfiebû záchrany v˘jimeãn˘ch hodnot.

a komplikovan˘ch fasád hlavního nástupu do vnitfiního hradu. Pro neshody v pfiístupu se ani tato akce nerealizovala.


31

S odstupem ke konzervaci severního prûãelí hradu Pern tejn

Recommend Documents