s nimi můžeme setkat. Člověk a příroda Fyzika Fyzikální veličiny a jejich měření : kde se Autor : Daniela Pražanová Období : září 2012 Ročník : 6

Autor : Daniela Pražanová Období : září 2012 Ročník : 6. Člověk a příroda – Fyzika –Fyzikální veličiny a jejich měření : kde se s nimi můžeme setkat. Škola : Základní škola Ovčárecká 374 280 02 Kolín

VY_32_INOVACE_F.6.A.01

4.

3.

2.

1.

Basketbal – Házená Kanoistika – Plavání –

VYBRANÉ DISCIPLÍNY

Od 27.července probíhaly 30.LETNÍ OLYMPIJSKÉ HRY.

My se zaměříme na některé disciplíny, které určitě znáte. Zkusíme si odpovídat na otázky – co u nich posuzujeme.

5. Veslování – 6. Skok do výšky, dálky – 7. Skok o tyči 8.Tenis – 9. Běh -sprint

cestujeme, zajímá nás určitě jak dlouho pojedeme, jak daleko pojedeme, kolik budou vážit zavazadla, jestli si budeme vařit sami, apod.

Basketbal - rychlost, síla, čas Házená - rychlost, síla, čas Kanoistika - síla, energie, čas, rychlost Plavání - síla, rychlost, hmotnost, čas

Pokud

Některé z nich poznáme v tomto roce podrobněji.

FYZIKÁLNÍ VELIČINY

a látky mají hodně vlastností. Fyzika je popisuje, ale taky zkoumá změny tvaru, příčiny těchto změn, zkoumá pohyb. Jak tyto skutečnosti zapsat co nejpřesněji a zároveň jednoznačně?

Tělesa

veličina

délka hmotnost objem čas teplota rychlost síla

jednotka

metr, kilometr kilogram, tuna litr, hektolitr hodina, minuta stupeň Celsiův kilometr za hodinu newton

Síla – F newton Hmotnost – m kilogram

Délka – d metr

Čas - t sekunda

Svou značku a základní jednotku. To jsou důležité charakteristiky každé veličiny. Projdeme si ty z nich, které jsme psali ke sportovním disciplínám.

Doplnili jste správně?

Objem -

má každá veličina? Teplota -

ZAJÍMAVOSTI NA ZÁVĚR SLON –dožívá se až 60 let a běží rychlostí 40km/h. PŠTROS- dožívá se až 20 let a běží rychlostí 60km/h. ŽIRAFA – má výšku asi 600cm a váží 750kg. TYGR –má délku 250cm, výšku 140 cm a váhu 260kg.

Co

Ø žáci pracují s jim blízkým tématem diskuze o charakteristikách sportu z hlediska fyziky (žáci si připraví odpovědi ve skupinách) Ø společné vyvozování závěrů Ø co bude ta fyzikální veličina – projdeme si společně vlastnosti veličiny Ø proč má hmotnost zrovna značku m? Ø motivace do dalších hodin fyziky

Anotace

Autor : Daniela Pražanová Období : listopad 2012 Ročník : 6. Člověk a příroda – Fyzika : Měření času – převody Škola : Základní škola Ovčárecká 374 280 02 Kolín


OLYMPIJSKÉ HRY -podívejme se na některé údaje související s časem

Je to asi nejčastěji zmiňovaná fyzikální veličina v běžném životě. Mám málo času, proto spěchám. Zlepšil si čas, aby splnil olympijský limit. ZNAČKA : t JEDNOTKY : sekunda, minuta, hodina, den

ČAS – DOBA POHYBU

q q q q q

ROK 1924 –rekord na 400m – 47,6 s. EMIL ZÁTOPEK : uběhl 25 000m za 1h 16min 36,4s. ROK 1980 – překonán čas 15min v běhu na 1 500m. ROK 1996 – sprint na 200m - 19,32s. SPRINTY NA 100M – od roku 1984 do roku 2008 : 9,99s, 9,92s, 9,96s, 9,84s, 9,87s, 9,85s a 9,69s.

q ROK 1912 – duel v řecko-římském zápase trval 11h 40min.

OLYMPIJSKÉ ÚDAJE SOUVISEJÍCÍ S ČASEM

Dokážete vysvětlit?

1den = 24 hodin 1min = 1/60 h 1s = 1/60min 1h = 1/24 dne

1hodina = 60 minut 1minuta = 60 sekund 1hodina = 3 600 sekund

VZTAHY MEZI JEDNOTKAMI

75 s 45 s 150 s

= = =

min min min

BUDOU POKAŽDÉ JINÉ VÝSLEDKY?

HODINY, MINUTY, SEKUNDY 75 min = h BUDU DĚLIT NEBO 45 min = h NÁSOBIT? 150 min = h 210 min = h

JDEME PŘEVÁDĚT

1min 15s = 1,25min 0,75min 2,5min

0,75h 2,5h 3,5h

1h 15min = 1,25h

Když převádíme z minut na hodiny, dělíme šedesáti.

Když převádíme z minut na hodiny, dělíme šedesáti.

VÝSLEDKY - KONTROLA

= = = = h min h

min min s s 2h 72min 1,8h

42min 192min 2160s 8280s

JAKOU POČETNÍ OPERACI JSME POUŽÍVALI?

7 200s = 4 320s = 6 480s =

0,7h 3,2h 0,6h 2,3h

DALŠÍ PŘEVODY

6s min min s s

1/10min = 3/5h = 7/6h = 5/6min = 1/60min =

(60:10=6)

(60:4=15)

1h 16min 36,4s = 1h 996,4s = 4596,4s ? 1h 15min 42,3s = s

15min

=

1/4h

OLYMPIJSKÉ PŘEVODY

- vnímání veličiny čas v běžném životě - jednotky a souvislosti mezi nimi - základní převody, zdůvodnění všech postupů - kontrola jednotlivých kroků postupů - žáci počítají samostatně, společná kontrola - dle situace můžeme přidat náročnější úlohy na převody

Anotace

Autor : Daniela Pražanová Období : prosinec 2011 Ročník : 6. Člověk a příroda – Fyzika – Látka a těleso : Částicové složení. Škola : Základní škola Ovčárecká 374 280 02 Kolín


H Cl, Na OH

Látka složená ze dvou a více různých atomů.

MOLEKULA

Částice látky složená ze dvou a více atomů, například ozon O3.

ATOM

Částice látky složená ze dvou částí – jádra a elektronového obalu, tří částic – protonů, neutronů a elektronů.

PŘIPOMENUTÍ NĚKTERÝCH POJMŮ

2. PROTONY NEJSOU OBSAŽENY : a – ve směsích b – ve sloučeninách c – v prvcích d – v elektronech

1. JÁDRO ATOMU OBSAHUJE: a – neutrony a ionty b – protony a neutrony c – protony a elektrony d – kationty

1

3.ELEKTRONY NEJSOU OBSAŽENY: a - v molekulách b – v atomech c – v aniontech d – v protonech 4. NEUTRONY : a – mají kladný náboj b – jsou v obalech c – stejná hmotnost s protony d – stejná hmotnost s elektrony

CO JE SPRÁVNĚ? PROČ?

a – více elektronů než protonů b – více neutronů než protonů c - více protonů než elektronů d - více elektronů než neutronů

6. KATIONTY OBSAHUJÍ :

5. SLOUČENINA NENÍ : a – H2O b – CO2 c – H Cl d – O2

2

8. ZÁPIS SO42- OZNAČUJE : a – kation b – anion c – prvek d - sloučeninu

a – kation vápníku b – anion vápníku c – vápník d – 2 atomy vápníku

7. ZÁPIS Ca 2+ OZNAČUJE :

CO JE SPRÁVNĚ?

KATION je kladná částice, proto má nedostatek protonů.

PROTONY A NEUTRONY jsou částice s opačným nábojem.

MOLEKULA je látka složená ze dvou atomů.

ATOM je záporná částice hmoty.

ATOM má 3 části : jádro, obal a neutrony.

NAJDI CHYBY A OPRAV TVRZENÍ!

ELEKTRONO VÝ OBAL

JÁDRO

ČÁSTI

REKAPITULACE

SHRNUTÍ

NEUTRONY

PROTONY

ELEKTRONY

ČÁSTICE

MOLEKULA

ATOM

- orientace v pojmech - souvislosti mezi částicí a částí - práce s textem, analýza - žáci pracují samostatně, kontrola společně - shrnutí : zopakovat značky částic - žáci si připravují další otázky

Anotace

Autor : Daniela Pražanová Období : únor 2012 Ročník : 6. Člověk a příroda – Fyzika – Měření hmotnosti tělesa : hmotnost. Škola : Základní škola Ovčárecká 374 280 02 Kolín


nákupy

zdraví sportovní odvětví : nosnost staveb : mosty, lávky, lanovky … výtahy příprava pokrmů : recepty ………………………. ……………………….

ü

ü ü ü ü ü ü ü

HMOTNOST – VÁHA ?

měď

železo

Co je těžší :kilogram zlata nebo kilogram peří?

zlato

1kg

1kg

1kg

Porovnejte obrázky. Zkuste vysvětlit!

voda

1kg

TROCHU JINÉ PŘÍKLADY …

Zjišťujeme ji vážením. Váha? značka : m jednotka : kg Další jednotky : miligram – mg, centigram – cg, gram – g, metrický cent – q, tuna – t, (dekagram – dag) Podívejme se na několik převodů : 7kg = g 0,5kg = g 750g = kg 5t = kg 4g = mg 200kg = q

Každé těleso má svou hmotnost.

HMOTNOST – FYZIKÁLNÍ VELIČINA

• 1kg = 1 000g • 1g = 1 000mg • 1t = 1 000kg • 1q = 100kg • 1g = 100cg • 1kg = 100dag Které převody potřebujeme v životě nejčastěji?

VZTAHY MEZI JEDNOTKAMI

Znáte jiné váhy?

V laboratořích –

V dopravě –

Při lékařské prohlídce -

V domácnosti máme často –

OSOBNÍ

KUCHYŇSKÉ

NÁKLADNÍ

ROVNORAMENNÉ

DRUHY VAH

NĚKTERÉ (PŘEKVAPIVÉ) HMOTNOSTI: -m(hlemýždě) = 0,01kg - m(morčete) = 1kg - m(slona) = 6 000kg - m(letadla) = 600 000kg - m(mouchy) = 0,000 2kg JAK VÁŽÍME? Porovnáváme hmotnost tělesa s tělesem známé hmotnosti – závažím. Znáte i váhy, kde nepoužíváme závaží?

ZAJÍMAVOSTI

-

žáci vyvozují z vlastních zkušeností seznámí se se značkou veličiny uvádějí různé typy převodů v životě : recepty, doprava,.. trénují základní převody z kg na g, z tuny na kg hledají společný znak všech vah motivace pro další výuku

Anotace

Autor : Daniela Pražanová Období : září 2012 Ročník : 6. Člověk a příroda – Fyzika – Síla a měření : síla. Škola : Základní škola Ovčárecká 374 280 02 Kolín


Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø

Vtom někdo zabouchal na dveře ! Běž otevřít, nemůžu najít klíče! Zatluč hřebíky pořádně, blíží se vichřice! Kup si lehčí žehličku! Při skládání plachty potřebuju pomoc, přijdeš? Okopej záhony! Na ručním strojku jsem měl maso umleté za chvilku.

Ø To je ale silák!

ZNÁŠ SÍLU?

S Í L A

q q q q

Musí se tělesa spolu dotýkat? Vzpomeň na magnety!

fyzikální veličina značka : F jednotka : newton – N popisuje vzájemné působení svou těles Vypiš si vzájemné působení těles z předchozí strany.

SÍLA ?

magnetické pole

magnet

POLE

DOTYK

Hledáme příklady ze života.

Přitahuje tělesa k jinému tělesu :

Rozdělí těleso na více částí :

Mění tvar tělesa :

Mění pohyb tělesa : Těleso se začne pohybovat, brzdí… Těleso se natáhne, smrští… Těleso se přepůlí, rozdrtí, stlačí.

Předveď pokusy na důkaz magnetického pole.

q ELEKTRICKÉ POLE - kolem tělesa s proudem.

Země.

q GRAVITAČNÍ POLE – kolem každého tělesa, např.

q MAGNETICKÉ POLE – kolem magnetu.

NENÍ POLE JAKO POLE …

Příklad Jaká síla působí na těleso o hmotnosti 45kg? m = 45kg F = 45kg * 10N/kg F = 450N

Když si položíme na ruku 100 gramové závaží, působí na něj síla 1N. F = m*g g = 9,81N/kg g = 10N/kg Zjisti název pro veličinu označenou g.

LZE SÍLU VYPOČÍTAT?

20kN

DOPIŠ POSTUPY ŘEŠENÍ!

Jakou silou působily na řepu osoby o hmotnosti 240kg?

2,4k N

500kg

Jakou hmotnost má těleso přitahované k Zemi silou 5kN?

Jak velká síla přitahuje k zemi 2tunové těleso?

Výpočet síly

-

-

východiskem je běžný život žáci hledají souvislosti mezi působením těles značka a jednotky síly pojem „pole“ výpočet síly : jak dosazovat, závěr – čím je větší hmotnost, tím … motivace pro další práci ve fyzice

Anotace

Autor : Daniela Pražanová Období : září 2011 Ročník : 7. Člověk a příroda – Fyzika – Pohyb : Druhy pohybu. Příklady. Škola : Základní škola Ovčárecká 374 280 02 Kolín

VY_32_INOVACE_F.7.B.06

NAJDEŠ DALŠÍ PŘÍKLAD ?

Rychlost se během časového úseku mění. Buď se zvyšuje – pohyb je zrychlený, nebo se snižuje – pohyb je zpomalený.

Rychlost se během časového úseku nemění. Cizím slovem se říká, že je konstantní. Kdy je tento pohyb výhodný? - Pásový dopravník - Pohyblivé schody

PŘÍKLADY : auto se rozjíždí – zrychlený auto brzdí - zpomalený

NEROVNOMĚRNÝ POHYB

ROVNOMĚRNÝ POHYB

POHYB A RYCHLOST

q Pás dopravující zboží ze skladu q Pojíždění letadla po ranveji q Atlet připravující se ke skoku do dálky q Rýsování kružnice q Vybarvování obrázku q Psaní SMS

Rovnoměrný pohyb

DO SEŠITU NAPIŠ SPRÁVNÉ ZAŘAZENÍ POHYBU

q Pohyb jezdících schodů q Osmiveslice-pohyb vesla q Jízda po rovném úseku dálnice q Stoupání do kopce q Jízda auta do kopce

Nerovnoměrný pohyb

POHYB ROVNOMĚRNÝ NEBO NEROVNOMĚRNÝ

OTÁČIVÝ PŘÍMOČARÝ

KŘIVOČARÝ

TRAJEKTORIE – tvar dráhy.

POHYB A TRAJEKTORIE

RYCHLOST značka : v jednotka : m/s

ČAS značka : t jednotka : s

s=v*t

DRÁHA (VZDÁLENOST) značka : s jednotka : m

SOUVISEJÍCÍ POJMY

450 km

41,75 km

8 hodin

4 hodiny

rychlosti 75 km za hodinu? q Jak se změní tato vzdálenost, když budeš půl hodiny obědvat v motorestu? q Jak dlouho pojedeš do místa vzdáleného 600 km? q Za jak dlouho ujedeš poloviční vzdálenost?

q Jakou vzdálenost ujedeš v autě za 6 hodin při průměrné

JAK ZJISTÍŠ ?

Ø Ø Ø Ø Ø

žáci pracují na základě vlastní zkušenosti argumentují mezi sebou při rozdělení pohybů hledají souvislosti, společné znaky počítají na základě úsudku, není třeba vzorec do sešitu si připraví další podobné příklady

Anotace

Autor : Daniela Pražanová Období : listopad 2011 Ročník : 7. Člověk a příroda – Fyzika – Síla : vlastnosti, účinky, znázornění, skládání sil. Ukázky situací. Škola : Základní škola Ovčárecká 374 280 02 Kolín


- základní jednotka : newton (N) - odvozené jednotky : k N = 1000N MN = 1 000 000N - převody : 300N = kN 0,52MN = 24kN = N 0,4 MN = 0,016kN = N 0,00016MN = - milinewton : m N = …………………………….

- odvozená fyzikální veličina

CO UŽ O SÍLE VÍME

kN N N

dokáže těleso deformovat zpomalit pohyb tělesa zrychlit těleso zastavit pohyb tělesa uvést těleso do pohybu změnit směr pohybu tělesa

U KAŽDÉHO ÚČINKU TĚ URČITĚ NAPADNE JEDEN SPORT, KTERÝ HO VYUŽÍVÁ.

ü ü ü ü ü ü

ÚČINKY SÍLY :

CO SÍLA UMÍ?

mají šipku a počáteční bod

Jsou to orientované úsečky. Každá síla má působiště a směr – orientaci. Působiště se většinou Značí O nebo P.

Sleduj obrázky! Jsou to přímky?

Znázornění síly

Čím se obě situace liší? Napadá vás konkrétní situace, kde jste se s tímto působením setkali? (nápověda –máte psy)

Bavíme se o silách, které mají společné působiště.

JEDNA SÍLA NEBO VÍCE?

Poznáváte nějaké situace? Přichází pojem skládání sil ? A výslednice?

Stejné působiště, ale něco je jinak.

A JEŠTĚ JINÉ SITUACE

Jaké závěry napíšeme? Najdeme výslednici vždy a stejným způsobem?

HLEDÁME VÝSLEDKY SKLÁDÁNÍ, POMOŽTE OBRÁZKY POPSAT!

ZKOUMÁME OBRÁZKY

Skládání různoběžných sil výslednici určíme jenom graficky jako úhlopříčku v rovnoběžníku sil.

Skládání rovnoběžných sil 1. Stejný směr – výslednice je součtem jednotlivých sil. 2. Opačný směr – výslednice je rozdílem jednotlivých sil. Směr výslednice je totožný s větší silou.

SHRNUTÍ

OBRÁZKY POMOHOU! Jaký úhel svírají 2 stejné síly, aby jejich výslednice byla menší než síla?

ZNÁŠ ODPOVĚĎ? - určitě

-

shrnutí již známých poznatků o síle propojení s běžným životem působí jedna síla nebo více – příklady ve sportu, životě skládání sil graficky žáci formulují závěry sami, hledají příklady využití v praxi

Anotace

Autor : Daniela Pražanová Období : říjen 2011 Ročník : 7. Člověk a příroda – Fyzika – Tlak : vznik, určení velikosti, na čem závisí? Škola : Základní škola Ovčárecká 374 280 02 Kolín


Otázky 1. Působí nějaká síla? Když ano, jakým směrem? 2. Je vždy stejně veliká? 3. Co ta síla způsobí? Zopakujte si účinky síly!

Brusle na ledě, připínáček, zatloukání hřebíku, šití jehlou, krájení chleba nebo uzeniny, vykrajování těsta, špunty kopaček, sněžnice, obracečka na palačinky, plácačka na mouchy ?

CO MAJÍ SPOLEČNÉHO?

TLAK Je fyzikální veličina. Značí se : p Základní jednotka : pascal (Pa) Odvozené jednotky : k Pa – 1 000Pa M Pa - 1 000 000Pa

Označuje se jako tlaková síla.

Síla působící kolmo na podložku vyvolává tlak.

A VZNIKÁ …TLAK

1Pa

2Pa

1m2

2N

4Pa

1m2

4N

Čím větší je síla, která působí na stejnou plochu, tím je tlak …………...

Bude se měnit tlak? Kdy bude největší ? Kdy bude nejmenší?

1m2

1N

Sleduj obrázky! stejná plocha – různá síla

NA ČEM TLAK ZÁVISÍ? 1

1N

STEJNÁ SÍLA PŮSOBÍ NA RŮZNOU PLOCHU.

0,1Pa

0,5Pa

0,25Pa

4m2

2m2

1N

Sleduj obrázky!

10m2

1N

NA ČEM TLAK ZÁVISÍ 2

p = F:S p = 800N : 0,04m2 p = 20 000Pa p = 20kPa

80000:4

Jakým tlakem působí člověk o hmotnosti 80kg na podlahu, když plocha jeho bot je 400cm2? m = 80kg F = 800N S = 400cm2 = 0, 04m2 jednotky!

Příklad

POČÍTÁME TLAK

m = 60kg F = 600N S = 3cm2 = 0,000 3m2 p = F:S p = 600N : 0,000 3m2 600 0000 : 3 p = 2 000 000Pa p = 2MPa

Má menší hmotnost, ale …………… Jakým tlakem působí dívka o hmotnosti 60kg, když plocha jejich podpatků jsou 3cm2?

DÍVKA NA PODPATCÍCH

50 000Pa

5 000 000Pa

3. TLAK, který vyvolá břemeno o hmotnosti 6t na plochu 1,5m2. Kdy bude tlak největší? PROČ? 40 000Pa

2. Tlak, který vyvolá síla 10N působící na plochu 2mm2.

1. TLAK, který vyvolá síla 2kN na plochu 4dm2.

POČÍTEJTE SAMI!

-

pracujeme aktivně s pojmem síla opakujeme účinky síly vyvozujeme závěry z reálných situací žáci se dopracují k výpočtu tlaku sami změna tlaku s plochou a silou :nácvik počítání nutnost převodů jednotek obsahu

Anotace

YêSRþHWGUiK\VRXYLVORVWLWDEXON\QRWHERRN

-XQH

9
9(/,ý,1<323,68-Ë&Ë32+<% '5È+$ '5È+$ VPHWU VPHWU

5<&+/267 YPV ý$6 WVHF

-HGXU\FKORVWtNPK.ROLNNP XMHGX]DKKKKK K

3202=7(85ý,7

þDVK

GUiKDNP $XWRU 'DQLHOD3UDåDQRYi 2EGREt ĜtMHQ 5RþQtN ýORYČNDSĜtURGD)\]LND3RK\EURYQRPČUQêSRK\EYêSRþHWGUiK\ U\FKORVWLDþDVX âNROD =iNODGQtãNROD2YþiUHFNi.ROtQ

NPNPNPNPNPNP

&RMVWH]MLVWLOL" =iYČU\

-$.-60('5È+832ýË7$/,"

$NROLNNLORPHWUĤXMHGHPHSĜLVWHMQpU\FKORVWL ]DPLQPLQPLQPLQPLQ" &RPXVtPHQHMSUYHXUþLW"

9\QiVRELOLMVPHU\FKORVWþDVHP 3URþ" ýtPGHOãtGREXMHGHPHWtPYČWãt Y]GiOHQRVWXMHGHPH

9\MiGĜtPHY]RUFHP"

V Y W

þDVK

3ěË./$' -DNRXY]GiOHQRVWXMHGHDXWRU\FKORVWtNPK]DK" Y NPK W K V Y W V NPK K V NP

GUiKD NP

=$-Ë0$9È'$7$ NPK PV NPK PV NPK PV

PV NPK

-DNWRYãHFKQR]DþDOR" KRGLQD VHNXQG NLORPHWU PHWUĤ

'$/âË27È=(ý.$ 'UiKXNPSRMHGHPHUĤ]QRXGREX1DþHP EXGH]iYLVHWGREDMt]G\"

=.867('23/1,77$%8/.8

þDVK

U\FKORVW NPK

-DNXUþtPHU\FKORVWNG\å]QiPH GUiKXDGREXSRK\EX"

GUiKD

U\FKORVW

þDV

YêSRþHWGUiK\VRXYLVORVWLWDEXON\QRWHERRN

-XQH

$QRWDFH

SUDFXMHPHVSRMP\GUiKDU\FKORVWþDVYUĤ]QêFK VRXYLVORVWHFK åiFLGRSOQtWDEXON\QD]iNODGČ~YDK\ SURSRMtPHVXþLYHPR~PČUQRVWL åiFLVORåtY]RUHFSURYêSRþHWGUiK\U\FKORVWL KOHGDMtY]WDKPH]LPVNPK

3ĜtORK\

5È0(ý(.1$â$%/21<GRF[

Autor : Daniela Pražanová Období : březen 2012 Ročník : 7. Člověk a příroda – Fyzika – Fyzikální veličiny : spojovačky. Škola : Základní škola Ovčárecká 374 280 02 Kolín


Používejte věci, které máte na lavici nebo v tašce ! Můžete předvést i pantonimu!

Ve skupinách (3-4členné) připravte demonstraci těchto pojmů : - rychlost - hmotnost - objem - čas - dráha - síla - tlak

PŘÍPRAVNÉ ÚLOHY

čas

síla

objem

dráha

Co patří k pojmům vlevo?

válec

v*t doba pohybu

Vyvolá tlak

litr

Co patří k sobě?

gravitace

ovál

Slunce

pohyb

atom

pascal

zrychlený

Vyvolán silou atmosféry

F/S

Spojujte pojmy patřící k sobě? Zvládnete rychleji než předchozí práci? elektron jádro tlak

Co patří k sobě?

gravitace

dráha

síla

Může vzniknout řetízek!

120m

v p*t

25N

2 500 m N

60km

v*t

60 000m

20kN

m*g

PŘICHÁZÍ SPOJOVAČKY S ČÍSLY!

1 600 000? 1,6t

16q 1,25h

4,5l 16 000dm3 16m3 4,5dm3 Přepište do sešitu už spojené řetězce!

35 000g 75g 0,000 55? 1 600kg

35kg 35t 55g 75 000mg

16 000 000?

75s 4 500s

35 000kg 0,055kg 0,075?

Čísla ještě jednou …

- odvozování fyzikálních vlastností a souvislostí - analýza a syntéza pojmů - propojení teorie s praxí - zapojení všech žáků : slabší třídy – skupinová práce - sebehodnocení : zvládám obě části, převážně praktické úlohy, spíše teoretickou část, problémy s počítáním příkladů - motivace jednotlivců ke zlepšení

Anotace

Autor : Daniela Pražanová Období : říjen 2011 Ročník : 8. Člověk a příroda – Fyzika – Práce a energie : Práce a výkon souvislosti a příklady. Škola : Základní škola Ovčárecká 374 280 02 Kolín


roste s velikostí působící síly a vzdáleností značí se : W jednotka : J (joule) základní vztah pro výpočet : W = F * s vztah můžeme použít pouze v případě, kdy síla má stejný směr s trajektorií q 1 J = 1 N* 1m, zkus tento zápis vysvětlit. q zopakuj si pojmy : trajektorie, skládání sil

q q q q q

q souvisí s pohybem tělesa, jeho přemisťováním

PRÁCE VE FYZIKÁLNÍM VÝZNAMU

-zvedání cihly

-vezení kočárku -stání auta na semaforu -jízda na kole -držení tašky -vlastní příklady

-nošení batohu

-stěhování skříně -zvedání činky -běhání -vrh koulí -přemýšlení -učení se -četba

MECHANICKÁ PRÁCE – zdůvodni! ANO/NE

q zatloukání hřebíku q žehlení q stěhování nábytku q q q q

q zvedání židle

KONÁM PRÁCI, KDYŽ SEDÍM, KONÁ PRÁCI LUSTR VISÍCÍ NA STROPU ? ODPOVĚĎ ZDŮVODNI.

KDY SE JEDNÁ O PRÁCI ( F) ? UVEĎ DALŠÍ PŘÍKLADY

Na čem závisí velikost vykonané práce?

1. Jakou práci koná síla o velikosti : 3 N, 0,1 N, 2,5N, 600N, 50N, když Působí po dráze 1m, 5m, 20m.

3. Když zvedneš činku o hmotnosti 8kg do výšky 140cm?

2. Jakou práci vykonáš, když zvedneš kufr o hmotnosti 18 kg do výšky 120 cm?

VÝPOČET PRÁCE

2. m = 18kg F = 180N W = 180N * 1,2m W = 216J

3. m = 8kg s = 140cm F = 80N s = 1,4m W = 80N * 1,4m W = 112J

1. Dosazuješ rovnou do vztahu W = F * s, pro sílu 3N : W = 3N * 1m W = 3N * 5m W = 3J W = 15J W = 3N * 20m OBDOBNĚ DOSADÍŠ PRO W = 60J DALŠÍ ÚDAJE.

ŘEŠENÍ ÚLOH

Pozor! Dosazujeme práci v joulech a čas v sekundách.

3. Práci 800 J za 5s. 4. Práci 60 MJ za 2 hod.

1. Urči výkon stroje, když vykoná práci 240 J za 4 s. 2. Práci 30 000 J za 3 min.

Odvozený :

Základní :

POUŽÍVANÉ VZORCE:

VÝPOČET VÝKONU

VZORCE P = W:t základní P =( F * s) : t odvozený 1. P = 240J : 4s 2. P = 30 000J : 180s 3. P = 800J : 5 s 4. P = 60 000 000J : 7 200s

ŘEŠENÍ

P = 60W P = 166,7W P = 160W P = 833,3W

-souvislost práce se silou -kdy se jedná o mechanickou práci -na čem závisí mechanická práce -příklady na výpočet -co rozumíme pod pojmem výkon -výpočet výkonu -vlastní příklady výpočtu práce a výkonu

Anotace

Autor : Daniela Pražanová Období : září 2012 Ročník : 8. Člověk a příroda – Fyzika – Fyzikální veličiny : 30.LOH a fyzikální veličiny. Škola : Základní škola Ovčárecká 374 280 02 Kolín


q q q q

propojení sportovních disciplín a fyzikálních poznatků zopakování značek a základních jednotek působení fyzikálních zákonitostí v jednotlivých sportech možnost zapojení každého žáka

30. LETNÍ OLYMPIJSKÉ HRY 27.červenec – 12.srpen q aktivní hledání jednotlivých fyzikálních veličin

SOUVISLOSTI VELIČIN A LIDSKÉ ČINNOSTI

délka, dráha, vzdálenost, výška

hmotnost objem síla : gravitační, tíhová, tlaková, vztlaková tlak : atmosférický, hydrostatický čas práce výkon energie :polohová, pohybová

1.

2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

KTERÉ VELIČINY BUDEME HLEDAT?

v v v v v v v v v v

BADMINTON BASKETBAL BOX CYKLISTIKA HÁZENÁ PLAVÁNÍ PLÁŽOVÝ VOLEJBAL STŘELBA TENIS VESLOVÁNÍ

KAŽDÝ SI VYLOSUJE 3 SPORTY

VYBRANÉ SPORTY LOH

BOX

CYKLISTIKA

BADMINTON

BASKETBAL

Zapisujeme veličiny, přemýšlíme. Opakují se u různých sportů? Hledáme nejčastější. Co nám v zapisování pomůže?

K JEDNOTLIVÝM SPORTŮM DOPLNÍME VELIČINY

PLAVÁNÍ

PLÁŽOVÝ VOLEJBAL

VESLOVÁNÍ

HÁZENÁ

STŘELBA

TENIS

délka

hmotnost objem síla tlak čas práce výkon energie

•

• • • • • • • • : : : : : : : :

: m V F, F g, G, F v z p t W P E, E p, E k

d, l, s

Značky veličin – známe je ?

Pomůže nám znalost značek jednotlivých veličin. Kolikrát se vyskytly? • délka: • hmotnost: • gravitační síla: • tlak: • práce: • výkon: • energie :

SHRNUJEME …

§ § § § §

souvisí s konkrétní situací setkáváme se s nimi běžně nejčastější je : k veličinám patří jednotka, známe ji vlastní poznámky žáků .

§ každá veličina má svou značku

ZÁVĚRY

Ø Ø Ø Ø Ø

jiný pohled na fyzikální veličiny možnost zapojení žáků necháme prostor pro samostatnou práci žáků – 10 minut žáci se učí zobecňovat při shrnutí hrajeme slovní fotbal : značka-veličina-jednotka

Anotace

Autor : Daniela Pražanová Období : květen 2012 Ročník : 8. Člověk a příroda – Fyzika – Fyzikální veličiny : Souvislosti mezi vlastnostmi a vzorci. Škola : Základní škola Ovčárecká 374 280 02 Kolín


NA ČEM ZÁVISÍ ? q tíha q síla q dráha – vzdálenost q hustota q rychlost q mechanická práce q výkon q odpor q kinetická energie q tlak

UVÁDĚJTE SITUACE ZE ŽIVOTA!

PŘIPOMENEME NĚKTERÉ VELIČINY

G F s ro v W P R Ek p

ZNAČKY

metr za sekundu watt

metr ohm kilogram na metr krychlový

newton

joule pascal

JEDNOTKY

SPOJOVAČKA

10.

9.

8.

7.

6.

5.

4.

3.

2.

1.

Tíha závisí přímo úměrně na hmotnosti. Dráha roste přímo úměrně s rychlostí a časem. Síla závisí přímo úměrně na hmotnosti. Hustota závisí přímo úměrně na hmotnosti a nepřímo úměrně na objemu. Rychlost je dráha ujetá za nějakou dobu. Práce vyjadřuje sílu působící po určité dráze. Výkon je množství práce vykonané za jednotku času. Elektrický odpor roste s napětím a klesá s proudem. Tlak roste se silou a klesá s plochou. Kinetická energie roste s hmotností a čtvercem rychlosti.

HLEDÁME „ZÁVISLOSTI“ FYZIKÁLNÍ

U:I

s:t

m*g

W:t

F*s

Zkuste ke vztahu najít příslušnou veličinu!

m:V

v*t

mv2:2

PŘIPOMÍNÁME MATEMATICKÉ VZTAHY

qP = F:S

qE k = mv2:2

qR = U:I

= mg qs = v t q ro = m:V qv = s:t qW = F s qP = W:t

qF

(G = mg)

KONTROLA

- pracujeme s fyzikálními pojmy - vedeme žáky k přesným formulacím - žáci vysvětlují veličiny na základě životních situací - aplikace pojmů : přímo úměrné – nepřímo úměrné v praxi - zopakování značek a jednotek – je nutné je znát? - sebehodnocení - skupinová práce na závěr : žáci tvoří podobné úlohy

Anotace

Autor : Daniela Pražanová Období : listopad 2011 Ročník : 8. Člověk a příroda – Fyzika – Teplo, změna skupenství : skupenské změny. Škola : Základní škola Ovčárecká 374 280 02 Kolín


-

krystalické nebo amorfní látky (příklady)

SKUPENSTVÍ JE STAV!

Zopakuj si : částice látek, stavba atomu.

q plynné q kapalné q plazma Čím se jednotlivá skupenství liší? Vzdáleností molekul od sebe a jejich silovým působením.

q pevné

SKUPENSTVÍ

Kapalina teplo přijme nebo odevzdá? …………….. Vysvětli!

KAPALINA

PEVNÁ LÁTKA

Voda je jediná látka, která existuje jako kapalina, plyn i pevná látka. Jak dojde ke změně z kapaliny na pevnou látku?

ZMĚNY SKUPENSTVÍ

Skupenské teplo tání – teplo, které pevná látka přijme (musíme ho dodat) k tomu, aby vznikla kapalná látka téže teploty. Lt Měrné skupenské teplo tání – kolik tepla přijme 1kg látky. lt

Tání – děj, kdy se pevná látka mění v kapalinu. Tuhnutí – děj, kdy se kapalná látka mění v pevnou látku.

NĚKTERÉ TEPLOTY TÁNÍ : Cukr– 146 Olovo – 327,3 Rtuť - -38,8 Wolfram– 3 380

TÁNÍ A TUHNUTÍ

PLYN

KAPALNĚNÍ

Na čem závisí rychlost vypařování? Kde se toho využívá? Kdy látka teplo přijme a kdy odevzdá?

VYPAŘOVÁNÍ

KAPALINA

ZKUSTE CHARAKTERIZOVAT DĚJE!

VYPAŘOVÁNÍ A KAPALNĚNÍ

teplotě kapaliny velikosti povrchu kapaliny složení kapaliny odvádění par

§ § § §

kapalnění - kondenzace

Opačný děj k vypařování-

Skupenské teplo vypařování – musíme dodat kapalině, aby se přeměnila na plyn. Když vidíš páru nad hrncem, proč se rychle rozplyne?

vypařování závisí na :

§

Vypařování a kapalnění ještě jednou…

pevná látka

sublimace

plyn

Pomůcka : prádlo na šňůře v mrazu, nanuk vyjmutý z mrazáku. Zkus popsat oba děje! desublimace

SUBLIMACE A DESUBLIMACE

voda

pára

Dopište k šipkám názvy jednotlivých změn. Znaménkem “+“ označte teplo dodané.

led

Změny v souvislostech

SKUPENSKÁ PŘEMĚNA – děj

Kam patří var?

Ke změně skupenství je třeba skupenské teplo, které dodáváme nebo odebíráme. DODÁVÁME TEPLO ODEBÍRÁME TEPLO tání tuhnutí vypařování kapalnění sublimace desublimace

SKUPENSTVÍ – stav

SHRNUTÍ

-

-

žáci pracují s pojmy stav a děj odvozují vlastnosti látek z částicového složení vycházejí ze situací z běžného života charakterizují jednotlivé skupenské změny, vysvětlují na příkladech ze života kladou si navzájem otázky k jednotlivým změnám vysvětlí var jako případ vypařování

Anotace

P\ãOHQNRYiPDSDSUiFHYVRXYLVORVWHFKXþLYHPUQRWHERRN

-XQH

9
0<â/(1.29È0$3$6Ë/$

6Ë/$

'DQLHOD3UDåDQRYi $XWRU ĜtMHQ 2EGREt 5RþQtN ýORYČNDSĜtURGD)\]LND3UiFHHQHUJLH6RXYLVORVWLVXþLYHP URþQtNX âNROD =iNODGQtãNROD2YþiUHFNi.ROtQ

0<â/(1.29È0$3$32+<%

1(:721

32+<%

=È+$'1È7$%8/.$ 2GNU\MSROtþNR]DSLãREMHNWDY\VYČWOL 6SUiYQiRGSRYČćERG

REVDK

$ýË6(/1e6289,6/267,

1 N1 - PJ T

P1 " 1" NNJ "

U\FKORVW NJ NJ 1 " N1

REMHP GUiKD SUiFH

J " 01 " "

=DVSUiYQ =DVSU =D =DVSUiYQpĜHãHQtRSČWERG VSUiYQpĜ VSUiYQ VSU iYQ HãH HãHQtRS QtRSČW QtRS RSČWER RSČW RS ČWER ČW ERG ER G +2'12& +2' +2'12&(1Ë 12&(1Ë 12& (1Ë

P\ãOHQNRYiPDSDSUiFHYVRXYLVORVWHFKXþLYHPUQRWHERRN

-XQH

$QRWDFH

P\ãOHQNRYpPDS\MDNRPRWLYDþQtSUYHN ]DSRMHQtLSURVODEãtåiN\ REMHYRYiQtVRXYLVORVWtPH]LSRMP\ Y\YR]RYiQt]iYČUĤ]WDEXON\SURYiGČMtåiFL WUpQRYiQtQHWUDGLþQtFKSĜHYRGĤ

3ĜtORK\

5È0(ý(.1$â$%/21<GRF[

Autor : Daniela Pražanová Období : duben 2012 Ročník : 8. Člověk a příroda – Fyzika – Zákony elektrického proudu v obvodech - Ohmův zákon : Vysvětlení, počítání ze vzorce. Škola : Základní škola Ovčárecká 374 280 02 Kolín


*

Zkuste jmenovat různé významy ! 1. odpor jako nechuť – odmítání 2. odpor materiálu – nepřijetí 3. odpor – překážka Ze které nádoby poteče voda rychleji?

U:I=R R – odpor jednotka – ohm Kdy má vodič odpor jednoho ohmu? napětí 1voltu.

Související pojmy: ü proud : I, ampéry ü napětí : U, volty

OHMŮV ZÁKON

*

Obvodem protéká proud 1amperu při

Poměr napětí a proudu je pro vodič stále stejný. Jak zapíšeme matematickým vztahem?

*

ZKUSME ODVODIT!

Proč to platí?

R

U

q Odpor roste s napětím q Odpor klesá s proudem q Napětí je přímo úměrné součinu proudu a odporu q Proud roste s napětím a klesá s odporem

I

*

Při napětí 20V procházel rezistorem proud 10mA. Urči odpor! U = 20V I = 10mA = 0,01A -------------------------R=U:I R = 20V : 0,01A R = 2 000 ohm POZOR NA JEDNOTKY. D DOSAZUJEME VŽDY ZÁKLADNÍ!

0,2miliohmu = 5 megaohmu =

*

3. Topná spirála byla připojena na napětí 220V. Její odpor byl 140ohmů. Jaký byl procházející proud?

2. Žárovka byla připojena k napětí 220V, procházel proud 220mA. Urči odpor vlákna žárovky.

1. Vyjádři v ohmech: 0,15 kiloohmu = 2,8 kiloohmu =

*

6. Co má větší odpor : měděný drát nebo tuha na rýsování? Zdůvodni!

5. Vodičem s odporem 25ohmů prochází proud 4A. Jaké je napětí na vodiči?

4. Žárovkou o odporu 120ohmů prochází proud 0,05A. Jaké bude napětí? Můžeme ho změřit voltmetrem s rozsahem 3V?

POZNÁMKY

*

1. 150, 2 800, 0,000 2, 5 000 000 2. R = 220 : 0, 220 R = 1 000ohmů 3. I = 220 : 140 I = 1,57A 4. U = 120 * 0,05 U = 6V 5. U = 25 * 4 U = 100V 6. TUHA

-

souvislosti mezi pojmy matematické operace při výpočtech zopakování převodů – základní jednotky žáci počítají sami, zapíší zadané hodnoty bodování postupu, zápisu, komentáře sebehodnocení

Anotace

Autor : Daniela Pražanová Období : září 2012 Ročník : 9. Člověk a příroda – Fyzika – Fyzikální veličiny : Fyzikální veličiny v životě. Škola : Základní škola Ovčárecká 374 280 02 Kolín


Každá veličina má svoji značku a jednotku. Cílem je, aby žáci chápali veličinu jako skutečnou situaci, se kterou se běžně v životě setkávají. Budou vyhledávat veličiny v příslovích. Ve většině z nich je vždy veličin několik. Nejdříve uvedeme přehled těch veličin, které jsme během uplynulých let ve fyzice poznali.

Popisují konkrétní vlastnost tělesa.

FYZIKÁLNÍ VELIČINY CHARAKTERISTIKA

q q q q q q q q

délka : d, l, s hmotnost: m objem :V hustota : ro čas :t teplota :t síla :F rychlost : v q q q q q q q q

dráha :s průměrná rychlost : v p tlak : p hydrostatický tlak : p h vztlaková síla: F v z napětí :U proud :I odpor :R

VELIČINY - 6. a 7.ročník

q q q q q q q

práce :W výkon : P polohová energie : E p pohybová energie : E k teplo :Q elementární náboj : e náboj :Q

KDE SE S JEDNOTLIVÝMI VELIČINAMI SETKÁVÁME?

V 9. ročníku pracujeme se všemi veličinami. V této práci si zopakujeme také základní jednotky jednotlivých veličin.

VELIČINY – 8. ročník

1. Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. 2. Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. 3. Dvakrát měř, jednou řež. 4. Snídej sám, večeři dej příteli. 5. Ohýbej stromek dokud je mladý. 6. Spěchej pomalu. 7. Dobrého nepálí.

JEDNOTLIVÁ PŘÍSLOVÍ VELIČINY

ü ü ü ü ü ü ü ü ü

práce energie čas rychlost dráha síla gravitační síla teplo tlak

o o o o o o o o

W t s m F J Pa N

K VELIČINÁM PŘIŘAĎ JEDNOTKU

NALEZLI JSTE TYTO VELIČINY ?

Ø Ø Ø Ø

připomenutí některých veličin zajímavějším způsobem propojení fyziky s běžným životem práce s textem – soustředění, představivost žáci si zapíší jednotlivé objevené veličiny, pak diskutují o řešení Ø přiřazení jednotek provádějí společně Ø žáci naleznou další přísloví s veličinami

Anotace

NĜtåRYNDI\]LNiOQtSRMP\QRWHERRN

-XQH

9
)<=,.È/1Ë$%(&('$ 2'89('(1é&+3Ë60(13,â7()<=,.È/1Ë 32-0<

( * + - . 0 1 3 5 $XWRU 'DQLHOD3UDåDQRYi 2EGREt GXEHQ 5RþQtN ýORYČNDSĜtURGD)\]LND)\]LNiOQtYHOLþLQ\.ĜtåRYNDVOHJHQGRX âNROD =iNODGQtãNROD2YþiUHFNi.ROtQ

3RGWUKQLI\]LNiOQtYHOLþLQ\

.ěËä29.$

&20È632/(ý1e+2" DWRPDPROHNXOD SURWRQDNDWLRQ HOHNWĜLQDDPDJQHWLVPXV

/(*(1'$ ýiVWLFHVORåHQi]DWRPĤ =iSRUQiþiVWLFHDWRPX 0ČĜtU\FKORVWYČWUX &tYNDMHSULPiUQtD =iSRUQiHOHNWURGD =iNODGHOHNWULFNpKRREYRGX ýiVWLFHOiWN\QHPROHNXOD 0ČĜtQDSČWt =DSRMHQtUH]LVWRUĤYHGOHVHEH

=GURMPDJQHWLFNpKRSROH .ODGQiHOHNWURGD 9ê]QDPQêVUEVNêI\]LN ýiVWLFHVQDGE\WNHPS =iSRUQiþiVWLFH $WRPDPROHNXODMVRX HMH $WRPREVDKXMH

=DSLãWHVLMHGQRWOLYiVORYD

NLORPHWUDNLORJUDP MiGURDREDO DNXPXOiWRUDEDWHULH

KOLQtNDYRGD ]ODWRDUWXĢ GLDPDQWDVĤO Y\SDĜRYiQtDWiQt VNORDSODVW

$=.ěËä29.< $QRWDFH

PROHNXOD HOHNWURQ DQHPRPHWU VHNXQGiUQt NDWRGD ]GURM DWRP YROWPHWU SDUDOHOQt PDJQHW DQRGD WHVOD NDWLRQ DQLRQ þiVWLFH HOHNWURQ þiVWLFH

SUiFHVSRMP\ ]RSDNRYiQtYODWQRVWtDFKDUDNWHULVWLNSRMPĤ KOHGiQtVRXYLVORVWtPH]LVNXSLQDPLSRMPĤ VKUQXWtDSURSRMHQtXþLYD]SĜHGFKR]tFKURþQtNĤ

3ĜtORK\

5È0(ý(.1$â$%/21<GRF[

GHYtWNDSH[HVRDWRP\]iĜHQtQRWHERRN

-XQH

9
3ěË35$91e27È=.< '23/ĕ7(9ċ7<7$.$%<%
$ 1

(OHNWURQ\YREDOXQHPDMt 9DOHQþQtYUVWYDMH 1XNOLGMHGUXKDWRPXVHVWHMQêP =iĜHQtNWHUpRSDOXMH 9RGtNMHSUYHNVQHMPHQãtP $XWRU 'DQLHOD3UDåDQRYi 2EGREt GXEHQ 5RþQtN ýORYČNDSĜtURGD)\]LND(QHUJLHDMHMtSĜHPČQ\SH[HVR âNROD =iNODGQtãNROD2YþiUHFNi.ROtQ

3(;(62

62

;(

3(

þiVWLFH PROHNXO\

HYREDOX

H

$

%RKU

QHMPHQãt MiGUR

REMHYLO HOHNWURQ\

NODGQê

QXNOLG

YDOHQþQt YUVWYD

REMHYLO QHXWURQ\

HOHNWURPDJ YOQČQt

LQIUDþHU ]iĜHQt

QHGČOLWHOQê PROHNXOD

&D

NYDQWXP

$YRJDGURYR þtVOR

SĜLWDKXMH NDWLRQW\

$QRWDFH

2'329Ë'(-

SUiFHVH]iNODGQtPLSRMP\ KOHGiQtVRXYLVORVWtDQDOê]DDV\QWp]D YROEDPRåQRVWtYtFHĜHãHQt" Ĝt]HQiGLVNXVH SĜLVKUQXWtXþLYDQHERSĜHGXþLYHPRUDGLRDNWLYLWČ

.DåGiVSUiYQiRGSRYČćERG ýiVWLFHMVRXYåG\HOHNWURQHXWUiOQt 3UYHNMHVORåHQ]DWRPĤMHGQRKRGUXKX .DWLRQMHSĜLWDKRYiQNDWRGRXSURWRåHMH NODGQi .DWRGDDDQRGDVHQDY]iMHPSĜLWDKXMt 0LNURYOQ\PDMtYOQ\RGpOFHRGPP GRFP 9LGtPHVYČWORRYOQRYêFKGpONiFK QPGRQP 1DQRPHWUMHWLVtFLQDPLOLPHWUX .DåGêSUYHNPiYDOHQþQtYUVWYX 1HMYČWãtSRþHWYUVWHYYREDOXMH 1HMYČWãtSRþHWHOHNWURQĤYREDOXMH 2]QDþþtVORRWi]NXSURWHEH 2]QDþ 2]Q DþþtV Dþ þtVOR þtVORRWi þtV ORRWi]NX ORRWi RWi]NX RWi]NX ]NXSURW ]NXSU SURWHEH SURW HEH HEH QiURþQČMãt =YOiGOLMVWHYãHFKQ\RWi]N\" =YOiGO =YO iGOLMVWH iGOLM iGO LMVWH LM VWHYã VWH YãHFK Yã HFKQ\ HFK Q\RWi Q\ RWi]N\ RWi ]N\"" ]N\

3ĜtORK\

5È0(ý(.1$â$%/21<GRF[

Autor Období Ročník Člověk Škola

: Daniela Pražanová : únor 2012 : 9. a příroda – Fyzika – Vesmír : Vznik, planety , zajímavosti. : Základní škola Ovčárecká 374 280 02 Kolín


0s

1/1 000 000 000 s

P+

n0

1 sekunda

protony, neutrony, elektrony, fotony

3 minuty

JAK TO BYLO?

Po stovkách milionů let gravitace vytvořila oblasti s vysokou hustotou – první galaxie.

Po 380 000 letech vznikají první atomy.

Po 17 minutách se teplota výrazně snížila, vznikla jádra atomů hélia. Přetrvává nadbytek volných protonů.

Po 3 minutách je vesmír 1 000 krát větší než dnešní Sluneční soustava.

Po VELKÉM TŘESKU došlo k prudkému rozpínání – z malého bodíku do velikosti basketbalového míče.

KOMENTÁŘ

HVĚZDY

Znáte nějakou kometu? – Zpívá o ní J.Nohavica.

Člověka zajímal vždy pohled na oblohu. Viděl také komety a meteory.

SLUNCE

MĚSÍC

CO ČLOVĚK VNÍMÁ …

S L U N C E stupně

15* 106

Obrovská energie Záření : UV,RTG, gamma, rádiové vlny, elektricky nabité částice

Malá až střední planeta (od 16. století) - otáčí se 1krát za 27dní

2 měsíce . Phobos, Deimos

- Mars : polární čepičky,

- Venuše : sopky, atmosféra má větší hustotu než Země

- Uran Neptun : mají namodralou barvu –CH4

- Saturn : menší, má prstence, největším měsícem – Titan

- Jupiter : největší planeta, mnoho měsíců

- podobné zemi

- Merkur : krátery – Smetana, Dvořák, …

PLYNNÉ PLANETY

KAMENNÉ PLANETY

PLANETY - PŘÍKLADY

4. Vynálezce kyvadlových hodin, zabýval se optikou a astronomií - ………………………

3. AU – má hodnotu ……………………….

………………….

2. Významný matematik, v jeho době nebyla známa hodnota astronomické jednotky, popsal pohyb planet –

………………….

1. Významný dánský astronom, pozoroval komety –

KVÍZKVÍZKVÍZKVÍZKVÍZKVÍZKVÍZK

………………………….

8. Jednotka, která se používá pro vzdálenost galaxií –

7. Oblast ve vesmíru, kde je ve středu „nacpaná hmota“ do bodu o neměřitelném rozsahu a nekonečné hustotě - …………………..

6. Vznikají při zániku hvězd - ……………………………

5. Prstence mají …………….planety.

ZÍKVZÍKVZÍKVZÍKVZÍKVZÍKVZÍKVZÍ

Christiaan Huygens

BÍLÝ A ČERNÝ TRPASLÍK

1,5.1011km

tTycho Brahe

Parsek - pc

Johannes Kepler

plynné

ČERNÁ DÍRA

-

seznámení se základními pojmy souvisejícími s vesmírem aplikace už známých poznatků odvozování vlastností planet práce s textem ověření vědomostí a poznatků kvízem motivace k přípravě projektu

Anotace

s nimi můžeme setkat. Člověk a příroda Fyzika Fyzikální veličiny a jejich měření : kde se Autor : Daniela Pražanová Období : září 2012 Ročník : 6

Recommend Documents