SLUŽBY PŘÍRODY
2
&
3
Ú VOD Hlavní hybnou silou současné společnosti je zvyšující se sociální a ekonomický prospěch lidstva. To jde ruku v ruce se zvýšenou produkcí a konzumem, což přispívá k degradaci ekosystémů, které nás obklopují. Můžeme říci, že zatímco prosperita lidstva roste – přírody ubývá. Záleží opravdu na tom, zda zanikne nějaký neznámý druh motýla? Nebo je možno ztratit ještě něco víc? Narůstají vědecké důkazy o tom, že spolu s těmito motýly, mouchami a květinami může zmizet ještě něco víc. Degradované ekosystémy ztrácí svou schopnost poskytovat služby lidem, jako např. čistit znečištěnou vodu, opylovat hospodářské rostliny, snižovat dopady přírodních katastrof nebo tlumit účinky klimatické změny. Evropská unie si tuto hrozbu uvědomuje a snaží se s poklesem přírodní rozmanitosti a ekosystémových funkcí aktivně bojovat. Zřejmě nejdůležitějším krokem v tomto směru je zřízení evropské soustavy Natura 2000. V současnosti tuto soustavu tvoří lokality ve všech 27 členských státech – dohromady tvoří plochu větší než dvojnásobek Německa. Jak EU nedávno zdůraznila 1, ochrana a řízení této ekologické sítě může významným způsobem přispět k omezení úpadku přírodní rozmanitosti a životadárných ekosystémových funkcí, které příroda poskytuje.
CO J E NAT U R A 2 0 0 0 ? V této brožuře bychom rádi zdůraznili vztah mezi ochranou a managementem lokalit Natura 2000 a údržbou jejich ekosystémových služeb. Publikace se snaží odpovědět zvláště na následující otázky: » » » »
Jaká je vazba mezi ochranou zvířat a rostlin a zájmy člověka? Jak EU přispívá k zachování přírody a ekosystémových služeb? Jakým způsobem udržíme v chodu ekosystémové funkce prostřednictvím aktivního managementu? Jaké dobré příklady existují na úrovni EU?
Natura 2000 je významným milníkem v politice životního prostředí Evropské unie. Jejím cílem je “přispět k zajištění biologické rozmanitosti prostřednictvím ochrany přírodních stanovišť a volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin na evropském území členských států ...” (čl. 2.1 směrnice o biotopech EU). Natura 2000 je evropskou ekologickou sítí chráněných území, vymezených členskými státy EU na základě právně závazné legislativy: směrnice o stanovištích a ptácích. Tato soustava je tvořena dvěma typy oblastí: evropsky významné lokality vymezené směrnicí o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a ptačí oblastí, vymezené směrnicí o ochraně volně žijících ptáků. Členské státy jsou zodpovědné za přijetí všech nutných opatření k zachování a ochraně těchto lokalit.
4
&
5
CO JSOU TO EKOSYST É MOV É SLUŽBY? Prospěch člověka je mnoha různými cestami odvozen od ekosystémových služeb přírody. Jídlo, které jíme, čistá voda, kterou pijeme, palivo, vlákniny, jsou přímými “dary” přírody. Lidé však také využívají “přírodní služby”, které jsou výsledkem komplexních procesů a interakcí, jako např. tvorba půdy, dekompozice odpadů, ochrana před katastrofami jako jsou záplavy a vichřice, příp. zachování stabilního klimatu na Zemi. Ekosystémové služby jsou tyto dary a pomoc přírody, které lidstvo využívá pro sebe. Například přírodní, zdravý říční ekosystém je dobrým domovem pro zvířata a rostlinné druhy v něm žijící. Může však také čistit odpadní vody do něho vypouštěné. Oproti tomu znečištěná řeka je méně schopna poskytovat nám kvalitní ryby, vodu a nabízet schopnost čištění odpadních vod. Ekosystémové služby je možno defi novat různými způsoby. United Nations Millennium Ecosystem Assessment 2 klasifi kuje ekosystémové služby následujícím způsobem: EKOSYSTÉMOVÉ
POPIS
PŘÍKLADY
SLUŽBY
PODPŮRNÉ SLUŽBY
ZÁSOBOVACÍ
služby, které jsou nutné
tvorba půdy, fotosyntéza, primární produk-
pro vytvoření všech dalších
ce, koloběh živin a koloběh vody
REGULAČNÍ
V této kapitole se podíváme na jednotlivé příklady, jak může přispívat dobrý management lokalit Natura 2000 k poskytování ekosystémových služeb.
ekosystémových služeb produkty získané z ekosys-
potraviny, vlákna, palivo, genetické zdroje,
témů
biochemické látky, přírodní medicína, léky, ozdobné předměty a pitná voda
SLUŽBY
přínosy získané z regulace
řízení jakosti vzduchu, řízení klimatu,
ekosystémových procesů
regulace vody, regulace eroze, čištění vody, regulace nemocí, regulace škůdců, opylová-
SLUŽBY
ní, regulace přírodních nebezpečí
KULTURNÍ
nehmotné přínosy, které
duchovní obohacení, kognitivní rozvoj,
člověk získává z ekosystémů
reflexe, rekreace a estetické zkušenosti
SLUŽBY Tabulka: www.ecosystemservices.org.uk
PŘ Í K L A DY
Uvedeme zde pět příkladů z různých částí Evropy. Každý obsahuje krátkou informaci o pozadí projektu a popis hlavních ekosystémových služeb. Z důvodu jednoduchosti vyzdvihneme pouze jednu ekosystémovou službu, je však důležité mít na paměti, že přírodní ekosystémy poskytují širokou škálu různých služeb. Horský les může být zdrojem dřeva, lesních plodů, bylin pro tradiční medicínu, ale může také být oblíbenou destinací pro turisty. Kromě těchto přímých produktů a služeb může les poskytovat i řadu nepřímých funkcí. Může chránit město v údolí proti lavinám a lijákům, čistit vzduch a vodu pro místní obyvatelstvo a v globálním kontextu přispívat k omezení klimatických změn. Proto, abychom si vytvořili komplexnější obraz o funkcích určité lokality, je u každého příkladu přiložen i seznam přídavných služeb. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»
PŘÍKLAD 1
V Ý R O B A P O T R AV I N
VÝCHODISKA Region Yorkshire Dales v severní Anglii je znám svou krajinou a má dlouhou tradici pastevectví. Velký počet kopečků a svahů a nízká jakost půdy činí tuto oblast zvláště vhodnou pro pastvu dobytka. Existence charakteristické flóry a fauny zcela závisí na systémech živočišné výroby, např. pastevectví. Zvířata jsou zde potřeba k tomu, aby udržela pastviny bez stromů a keřů. Z hlediska ochrany jsou nejvhodnější formou pro chov místní plemena, poněvadž jsou adaptována na drsné povětrnostní podmínky a mohou být chována téměř po celý rok venku. Za posledních 40 roků došlo ke změnám v tradičním chovu dobytka a k zintenzivnění chovu ovcí. Změny v zemědělském systému spolu se zvýšením stavu hospodářských zvířat s sebou přinesly zhoršení přírodních hodnot lokality. Projekt podporovaný EU započal v roce 2002. Jeho prvotním cílem bylo zachování místní flóry a fauny. Toho bylo dosaženo opětným zavedením pastevectví ve formě tradičních plemen. Poskytnutím grantů sedlákům byla zajištěna původní stáda dobytka a nezbytná infrastruktura. Patnáct zemědělských podniků tak přešlo na vhodnější smíšené pastevecké systémy. Projekt napomohl k obnovení a zachování více než 1800 ha ve dvou lokalitách Natura 2000. Kontinuální monitoring rostlin a živočichů ukázal, že projekt napomohl k přežití řadě vzácných druhů.
DALŠÍ PŘÍNOSY A EKOSYSTÉMOVÉ SLUŽBY » Čistá voda a půda Na pastvinách nejsou používána hnojiva, podzemní voda, povrchové vody a půda nejsou znečištěny, pícniny pro zvířata a hovězí maso neobsahují rezidua hnojiv a pesticidů » Sociálně-ekonomické přínosy Byla vytvořena nová vyšší jakost místního produktu a trhu, farmáři získávají prémii za svůj produkt na trhu – obživa pro venkovské komunity » Genetické zdroje Chov tradičních plemen dobytka - je zachována genetická variabilita (je možno ji využít později v chovu).
6
1
V Ý R O B A
P O T R AV I N
HLAVNÍ EKOSYSTÉMOVÉ PŘÍNOSY: VÝROBA POTRAVIN
Kromě samotné přírody mají z tohoto projektu prospěch i lidé a to prostřednictvím konzumace vysoce jakostního hovězího masa, vyrobeného v této lokalitě. Ačkoli management dobytka neprobíhá zcela podle standardů ekologického zemědělství, aspoň na pozemcích Natura 2000 nejsou používány žádné pesticidy a žádná hnojiva, což představuje hlavní část pastvin. Původní dobytek je lépe adaptován na drsné podnebí. Tráví většinu času pastvou na (nehnojených) pozemcích a méně pak v kravíně. Na základě předběžných indikátorů je patrné, že hovězí maso produkované tímto způsobem je zdravější a chutnější než klasické. Před nedávnem byla zahájena studie Meat Quality Research (výzkum jakosti masa), která porovná jakost hovězího masa, vyráběného v klasických podmínkách a na chráněných územích, a to např. zjišťováním obsahu nenasycené mastné kyseliny a vitamínu E v mase. Studie bude též porovnávat jakost a zdravotní stránku masa u různých plemen.
&
7
PŘÍKLAD 2.
O C H R A N A P Ř E D Z Á P L AVA M I
VÝCHODISKA Yzerbroeken je název pro přírodní nivu řeky Yzer, nacházející se v západní části Belgie, blízko francouzských hranic. Oblast patří do chráněné oblasti Natura 2000, podle směrnice EU pro ptáky, a je též chráněna podle Ramsarské úmluvy kvůli své unikátní a bohaté ptačí fauně.3 Jedná se o velkou oblast (asi 3-4000 ha), která není důležitá pouze kvůli svému ptactvu, ale také díky svému speciálnímu umístění – po desetiletí sloužila jako důležitá protizáplavová oblast.
8
2
O C H R A N A
P Ř E D
Z Á P L A VA M I
Yzerbroeken se nachází ve vnitrozemí asi 25 km od pobřeží. Země mezi Yzerbroeken a mořem má charakteristický rovinatý reliéf. Při záplavách pojme řeka Yzer v krátké době velké množství vody, které nedokáže převést dosti rychle do moře. Voda tak zůstává v říční nivě. Vypouštění vody v ústí řeky může probíhat pouze při odlivu, takže během přílivu musí „řeka čekat“. To zapříčiňuje vysokou hladinu vody ve vnitrozemí, kde tak dochází k záplavám. K tomuto jevu docházelo na tomto místě po staletí a tím se vytvořil speciální druh travního porostu a mokřadu se specifickou faunou. Během posledních několika desetiletí došlo ke změně zemědělského využívání údolní nivy. Došlo k posuvu směrem k intenzivnějšímu zemědělskému využívání. Byly postaveny hráze, které chrání území před záplavami a oblast byla odvodněna. Došlo k poklesu hladiny vody – a to vše mělo velmi negativní dopad na přírodu, zvláště pak na život ptáků. Také intenzivnější využívání půdy v této oblasti zvětšilo riziko záplav ve vesnicích podél řeky Yzery, a to i tam, kde v minulosti k žádným záplavám nedocházelo.
DALŠÍ PŘÍNOSY A EKOSYSTÉMOVÉ SLUŽBY
HLAVNÍ EKOSYSTÉMOVÝ PŘÍNOS: OCHRANA PROTI ZÁPLAVÁM
» Rekreace Obnovené údolní nivy » nádherná, obnovená přírodní krajina » příležitosti k rekreaci pro místní lidi a turisty » Sladká voda Přírodní říční ekosystém » dočištění odpadních vod – zajištění pitné vody (na pití, koupání atd.) » Adaptace na klimatickou změnu Klimatická změna » stoupání hladiny moře, extrémnější výkyvy v počasí » více záplav » zvýšená potřeba záplavových oblastí do budoucna
Pro zastavení těchto neudržitelných zemědělských postupů a obnovení původní bohaté biodiverzity byl navržen v roce 1990 plán obnovy přírody v celém údolí. Místní zemědělské organizace se těmto revitalizačním snahám nejprve bránily, avšak po dvou katastrofálních záplavách v roce 1993 a 2005 bylo dosaženo dohody mezi všemi stranami – Yzerbroeken musí být obhospodařován jako přírodní chráněné území a protizáplavová oblast. Nelze zde již stavět další hráze a zemědělské postupy budou adaptovány na záplavy. Místní lidé si uvědomili, že přírodně orientovaný management půdy prospívá nejen přírodě, nýbrž poskytuje i jinou velmi důležitou ekosystémovou službu: ochranu proti záplavám.
&
9
PŘÍKLAD 3.
REKREACE
VÝCHODISKA Jezero Fure je se svými 940 hektary plochy největším jezerem v Dánsku. Na počátku 20. století bývala tato vodní plocha jednou z nejcennějších lokalit pro ptáky a ryby, ale také vyhledávaným místem pro rekreaci obyvatel blízké Kodaně. Oblast je rovněž navržena do soustavy Natura 2000. Naneštěstí nekontrolované zatížení vody odpady z blízkého vysoce urbanizovaného okolí narušilo přirozené cykly a způsobilo zhroucení ekosystémových funkcí jezera. Vysoká úroveň živin měla za následek masivní nárůst fytoplanktonu (sinice) a rozšíření plevelných druhů ryb. Zmizela také podvodní vegetace, pro kterou bylo toto jezero kdysi známo. V letech 2002 – 2007 zde probíhal ochranářský projekt s cílem obnovit přirozené ekologické procesy – navrátit původní vegetaci a stabilizovat rybí populaci. Přísun nadbytečných živin byl postupně omezen a zároveň bylo dosaženo lepšího prokysličení celého jezera. Lepší ekologické podmínky měly za následek viditelně čistší vodu s méně sinicemi a plevelnými rybami. Původní flóra a fauna se zde postupně obnovuje. Průhlednost vody dosud není optimální a počet sinic zůstává stále nad požadovanou úrovní, ale situace se v tomto ohledu zlepšuje. Očekává se, že potrvá řadu roků, než bude možno vidět všechny výsledky. Projekt bude probíhat až do roku 2012.
DALŠÍ PŘÍNOSY A EKOSYSTÉMOVÉ SLUŽBY » Regulace živin Obnovené ekosystémové funkce » dekompozice přírodního a antropogenního odpadu (mrtvé biomasy) » živiny (fosfor, dusík) jsou recyklovány a navraceny do jezerního ekosystému » Výroba potravin Lepší jakost vody » cennější druhy ryb » ryby na jídlo » Věda a vzdělávání Obnovení ekosystémových funkcí, druhů a lokality jako celku » limnologická stanice „Limnology Scientific Station“ je místem pro vzdělávání a vědu » Sociální přínos Čistší voda – návrat cennějších druhů ryb » rozvoj rybářských spolků a komunit
10
3
REKREACE HLAVNÍ EKOSYSTÉMOVÝ PŘÍNOS: REKREACE
Zlepšené environmentální podmínky, jako je průsvitnější voda a méně fytoplanktonu (sinic) jsou přínosem pro lidi, kteří přichází k jezeru za účelem rekreace, rybaření, plavání, plachtění a dalšími aktivitami.4 Z celkového zlepšení ekologických podmínek profitují i místní podnikatelé orientování na turistický ruch (např. pronajímatelé lodí). EU tak podporou tohoto projektu v oblasti Natury 2000 mimo jiné zvýšila možnosti rekreace.
&
11
PŘÍKLAD 4.
PYL A MED
POZADÍ Jen málo lidí si dovede představit úspěšnou kombinaci výroby medu, ekonomičnost podniku a ochranu přírody na jednom místě. Polský příklad však ukazuje, že spolupráce mezi lokálními včelaři a environmentalisty je možná a může být přínosná pro obě strany. V jihozápadní části Polska, v městě Przemków, začalo několik osvícených včelařů spolupracovat se dvěma nevládními organizacemi5 a správou místního přírodního parku. Výroba medu nebyla v té době ekonomicky životaschopná. Primárním cílem této iniciativy tedy bylo zabezpečit práci pro včelaře. Vytvoření trhu s novými medovými produkty se jevilo všem zúčastněným jako dobrá příležitost.
12
4
PYL A MED
Včelaři byli aktivně zapojováni do údržby charakteristických struktur v regionu Natura 2000 “Przemkowské vřesoviště“. Vřesoviště jsou vzácnými a ohroženými ekosystémy, které jsou chráněny podle směrnice EU o biotopech. Jejich největším ohrožením je zarůstání dřevinou vegetací. Včelaři pomáhají udržet vřesoviště volná tím, že odstraňují stromy a keře, čímž přispívají k zachování přírody evropského významu. Med vyráběný v této oblasti má certifi kaci Evropské unie a je označen jako regionální produkt. Pro splnění standardů regionálního produktu je třeba dodržet určitá jakostní kritéria, např. množství vřesového pylu v medu musí být větší než 50 procent. Jelikož je med vyráběn v chráněné oblasti, což je zárukou jeho vyšší jakosti, mohou za něj místní včelaři požadovat i vyšší cenu. Tento způsob ochrany přírodního parku pomohl najít výrobcům mezeru na trhu a stal se též nástrojem propagace regionální značky.
DALŠÍ EKOSYSTÉMOVÉ SLUŽBY A PŘÍNOSY
HLAVNÍ EKOSYSTÉMOVÁ SLUŽBA: OPYLENÍ
» Výroba potravin zdravý, vysoce jakostní lokální produkt – biomed a další pylové produkty » Přírodní léky biochemické látky obsažené v medu » Sociální přínosy vytvoření regionálního produktu » příjem » zachování specializovaných sociálních struktur: včelařské svazy a místní venkovské komunity » Kulturní přínosy Festival „Wine&Honey“ organizovaný jednou ročně » zachování místních tradic a kulturního dědictví
Management vřesovišť není důležitý jen z hlediska ochrany přírody, ale také z pohledu včelařů. Otevřená květinová pole jsou nezbytná pro produkci včelího medu. Bez vhodného managementu by došlo k zarůstání vřesovišť lesem a včelaři by ztratili práci. Uchováváním oblastí Natura 2000 včelaři chrání základ své existence. Eko-med je Evropskou unií označen jako regionální produkt a pomáhá tak včelařům zajistit vyšší příjem.
&
13
PŘÍKLAD 5.
ZMÍRNĚNÍ DOPADŮ ZMĚNY KLIMATU
POZADÍ, VÝCHOZÍ STAV Mokřady jsou charakteristickým prvkem lotyšské krajiny (pokrývají 10 % území státu). V Lotyšsku je šest velkých oblastí s mokřady. Jedním z nich je Lubana, což je území větší než 40 000 ha. Více než 10 % tohoto komplexu je tvořeno různými močály, bažinami a slatinami. V dřívějších dobách byla tato oblast částečně používána k zemědělskému hospodaření. Vysychání rašelinových močálů a pastvin v důsledku odvodnění vedlo k degradaci lokality a zaplevelení. To přispělo k významnému zhoršení stavu přírody a také k emisím CO2 a CH4 v důsledku dekompozice uhlíku. Močály a jedinečné mokřadní ekosystémy jsou charakteristické pro severní Evropu, Velkou Británii, Irsko a také severní Polsko a Německo. V těchto mokřadech se materiál mrtvých rostlin nemůže zcela rozložit kvůli kyselým a anaerobním podmínkám. Částečně rozložený materiál rostlin se stává rašelinou, která dává obecný název těmto lokalitám: “rašeliniště”. 6 Močály jsou obývány vysoce specializovanou faunou a flórou, kterou je často možné najít pouze tady a nikde jinde. Některé z nejzajímavějších druhů jsou: vážky, motýli a masožravé rostliny. Kvůli své vysoké přírodní hodnotě jsou močály chráněny směrnicí EU o biotopech. Existuje však ještě jedna speciální charakteristika rašelinišť, která je činí zajímavými pro současnou společnost. Vědci dokázali, že řádně chráněná rašeliniště jsou jedním z nejdůležitějších lapačů uhlíku (angl. sinks) na Zemi.7 Velká Británie má asi 15 % celosvětových rašelinišť – v nichž je uložen ekvivalent více než 20 roků průmyslových emisí oxidu uhličitého Velké Británie. Zatímco nenarušená rašeliniště odebírají a skladují uhlík, poškozená rašeliniště emitují skleníkové plyny do atmosféry. Když rašeliniště vyschnou, nebo když jsou přeměněna na jiné využití (např. zemědělství), rychle začnou uvolňovat uložený uhlík ve formě skleníkových plynů a tím přispívají ke globálnímu oteplování. Ochrana močálů je prioritou nejen proto, že tyto mají speciální přírodní hodnotu. Jejich udržování v dobrém ekologickém stavu také pomáhá stabilizovat klima. 8
14
5
Z M Í R N Ě N Í D O PA D Ů Z M Ě N Y
K L I M AT U
HLAVNÍ EKOSYSTÉMOVÁ SLUŽBA: REGULACE KLIMATU
DALŠÍ EKOSYSTÉMOVÉ SLUŽBY A PŘÍNOSY » Čištění vody » Poškozené, vysušené rašeliniště » uložený uhlík je uvolněn do vody ve formě rozpuštěného organického uhlíku (angl. Dissolved Organic Carbon - DOS) » tmavé zbarvení, znečištěné vodní zdroje; Zdravé rašeliniště » ukládá uhlík a fi ltruje vodu » voda vytékající z močálu je čistá » Estetické a kulturní služby » Zajímavé močály, slatiny (“domov duchů”), zvláštní bytosti (např. masožravé rostliny, chytající mouchy)» atraktivní pro návštěvníky, školní děti » Potraviny, byliny » Místní obyvatelstvo využívá tuto oblast ke sběru bobulí, divokých plodů a bylin.
Rašeliniště Lubana je úložištěm velkého množství uhlíku. Pokud dojde k vysušení močálů, jejich poškození nebo odvodnění, dojde k emisi uhlíku do atmosféry a to přispívá ke globálnímu oteplování. V roce 2003 místní úřady spojily síly k obnově přírodního vodního režimu a k uvedení močálů do příznivých podmínek. Byly uzavřeny příkopy, byly postaveny hráze a vodní brány, aby se omezil odtok vody z téměř 10 000 hektarů. Tyto řídicí činnosti přispějí k ochraně a obnovení rašelinišť, aby si tato udržela a zachovala množství uhlíku a tedy působila proti globálnímu oteplování.
&
15
16
&
17
Příklady – kontakty & internetové stránky
Příklad 1. Výroba potravin » Paul Evans (Nature England),
[email protected], www.limestone-country.org.uk Příklad 2. Ochrana proti záplavám » Floris Verhaeghe (Ministerie van de Vlaamse Gemeenschap), fl
[email protected], www.framebpm.net, www.natuurpunt.be/download/activecontents/ac882paper.pdf Příklad 3. Rekreace » Peer Skaarup
[email protected], www.furesoeprojekt.dk Příklad 4. Opylení » Andrzej Ruszlewicz (Fundacja Zielona Akcja),
[email protected], www.eko.org.pl/kropla/23/miod.html Příklad 5. Zmírnění dopadů změny klimatu » Dace Arina (Project Manager),
[email protected]; Ugis Bergmanis,
[email protected], www.madona.lv/lubans/l_zinojumi_a.html
Internetová stránka Nature & Biodiversity Evropské Komise » http://ec.europa.eu/environment/nature/index_en.htm National Natura 2000 information » http://www.natura.org/national_links.html Dobré postupy při řízení lokalit Natura 2000 » http://ec.europa.eu/environment/nature/natura2000/management/gp/index.html
Další zdroje
Internetová stránka Ekologického institutu Veronica » www. veronica.cz Internetová stránka Centra pro otázky životního prostředí KU » http://cozp.cuni.cz/COZP-220.html „Time is life” CD ROM prepared by CEEWEB, 2006 Value of biodiversity - hodnota biodiverzity: Zdokumentované příklady v EU, kde ztráta biodiverzity způsobila ztrátu ekosystémových služeb. Závěrečná zpráva pro Evropskou komisi. Kettunen, M. & ten Brink, P., Institute for European Environmental Policy (IEEP), 2006, Brussels, Belgium. 131 pp.
1
Communication from the Commission – Halting the loss of biodiversity by 2010 — and beyond – Sustaining ecosystem services for human well-being, [COM/2006/0216 final]
2
Poznámky
3
Ecosystems and human well-being – current state and trends – findings of the Condition and Trends Working Group / edited by Rashid
SLUŽBY PŘ Í RODY
Hassan, Robert Scholes, Neville Ash., 2005 Millennium Ecosystem Assessment
Jak přispívá Natura 2000 k zajištění ekosystémových služeb pro potřebu člověka
Convention on Wetlands of International Importance especially as Waterfowl Habitat, United Nations Educational, Scientific and Cultural
» Tato publikace byla zpracována sítí CEEweb for Biodiversity. Sepsali Urszula Biereznoj a Sarolta Tripolszky
Organization (UNESCO)
» CEEweb for Biodiversity je mezinárodní sítí nevládních organizací ve střední a východní Evropě. Posláním této sítě je zachování biodi-
4
Studies have found that water quality for recreational purposes is valued at $10 and $80 per year (Adamowicz, 1991), US.
5
Przemkowski Landscape Park, Fundacja Zielona Akcja (Foundation Green Action), Fundacja Partnerstwo dla Srodowiska (Partnership
PODĚKOVÁNÍ
verzity prostřednictvím podpory trvale udržitelného rozvoje.
Foundation for Environment)
Rády bychom vyjádřily poděkování a pochvalu těm, kteří poskytli konkrétní příklady pro tuto publikaci.
6
Wikipedia, EUNIS habitat classification
ODPOVĚDNÝ EDITOR: Klára Hajdu, CEEweb for Biodiversity, 2007
7
Estimate of the amount of carbon stored globally in peat lands range from 120-400 Gt (Franzén 1994; Franzén et al. 1996; Ajtay
Adresa: Kuruclesi út 11/a | 1021 Budapest » Tel: +36 1 398 0135 » Fax: +36 1 398 0136
8
et al.1979; Sjörs 1980, 1982; Adams et al. 1990).
E-mail:
[email protected] » Website: www.ceeweb.org
Intergovernmental Panel on Climate Change Fourth Assessment Report, 2007.
Přeložil: Miloš Bělěhrad » Redakční úprava: Mojmír Vlašín
Photo credits: Front cover photo – Lyndon Bartsch; Page 3 upper left – Rurik Tullio; page 17 bottom middle – Marcos Santos. All other photos are from www.sxc.hu.
CEEweb for Biodiversity děkuje za fi nanční podporu ze strany Evropské komise DG Environment při přípravě této publikace. Dárce neodpovídá za vyjádřená stanoviska a využití poskytnutých informací.
SLUŽBY
PŘÍRODY
