P R Ò M Y S L O V É S T A V B Y A P O D L A H Y P F

6/2004

P R Ò MY S LOV É

STAV BY

A PODLAHY

PF

2005

SPOLEâNOSTI

A

SVAZY

CO

SVAZ V¯ROBCÒ CEMENTU âR K Cementárnû 1261, 153 00 Praha 5 tel.: 257 811 797, fax: 257 811 798 e-mail: [email protected] www.svcement.cz

PODPORUJÍCÍ

âASOPIS

NAJDETE V TOMTO âÍSLE

NOVÁ

DIMENZE V OBLASTI BETONOV¯CH PODLAH

/22

1 0 / R .E C O. C ,. S

28/ P

R

O

ROVÁDùNÍ PRÒMYSLOV¯CH BETONOV¯CH

PODLAH VâETNù POVRCHOV¯CH ÚPRAV

SVAZ V¯ROBCÒ BETONU âR Na Zámecké 9, 140 00 Praha 4 tel./fax: 261 215 769 e-mail: [email protected] www.svb.cz

32/ P

OÎADAVKY NA PODLAHY

PRO

ÎELEZOBETONOVÁ KAZETOVÁ STROPNÍ

/14

KONSTRUKCE

SDRUÎENÍ PRO SANACE BETONOV¯CH KONSTRUKCÍ Sirotkova 54a, 616 00 Brno tel.: 541 421 188, fax: 541 421 180 mobil: 602 737 657 e-mail: [email protected] www.sanace-ssbk.cz, www.ssbk.cz

âESKÁ BETONÁ¤SKÁ SPOLEâNOST âSSI Samcova 1, 110 00 Praha 1 tel.: 222 316 173 fax: 222 311 261 e-mail: [email protected] www.cbz.cz

S BEDNICÍMI VLOÎKAMI Z RECYKLOVANÉHO PLASTU P¤I P¤ESTAVBù ÎELEZOBETONOVÉ V ¯ROB N Í HALY

17/

BETONOVÉ PODLAHY

PRÒMYSLOVÉ

VNA-VOZÍKY

B E T O N T E C H N O LO G I E • KO N ST R U KC E • S A N AC E

C O N C R E T E T E C H N O LO GY • S T R U C T U R E S • R E H A B I L I TAT I O N

Roãník: ãtvrt˘ âíslo: 6/2004 (vy‰lo dne 17. 12. 2004) Vychází dvoumûsíãnû Vydává BETON TKS, s. r. o., pro: Svaz v˘robcÛ cementu âR Svaz v˘robcÛ betonu âR âeskou betonáfiskou spoleãnost âSSI SdruÏení pro sanace betonov˘ch konstrukcí

OBSAH ÚVODNÍK

Vydavatelství fiídí: Ing. Vlastimil ·rÛma, CSc. ·éfredaktorka: Ing. Jana Margoldová, CSc. Redaktorka: Petra Johová

/2

Zdenûk Gärtner

TÉMA I N F O R M Aâ N Í

PROCEDURA

EU

N OV ¯C H â L E N S K¯C H STÁT Ò P O

SANACE

A P OV I N N O ST I

1. 5. 2004 /3

Marie Báãová

P R Ò MY S LOV ¯C H P O D L A H

PROFILY ZAPA

Z K U · E N O ST I S P O LY U R E TA N OV ¯M P O J I V E M CPD U-200 P R O RYC H L E Z AT I Î I T E L N É O P R AV Y /43

Vítûzslav Vacek

B E TO N A . S .

/7

RECOC, S . R . O .

OBRAZOVÁ

/12

SOFTWARE M OÎ N O ST I

P¤ÍLOHA

/10

VùDA KONSTRUKCE

Î E L E ZO B E TO N OVÁ

/47

Jaroslav Navrátil

RECOC, S . R . O .

STAVEBNÍ

PROGRAMU NEXIS PRO ¤E·ENÍ

P ¤ E D PJ AT ¯C H P LO · N ¯C H KO N ST R U KC Í

A V¯ZKUM

V L Á K N O B E TO N –

P ¤ I B L I Î N Á M E TO DA I N V E R Z N Í

A N A L¯ Z Y

K A Z E TOVÁ ST R O P N Í

/50

LukበVráblík, Vladimír Kfiístek

KO N ST R U KC E S B E D N I C Í M I V LOÎ K A M I Z R E C Y K LOVA N É H O P L AST U P ¤ I P ¤ E STAV B ù

NORMY •

Î E L E ZO B E TO N OV É V ¯ R O B N Í H A LY

/14

Petr Hájek, Vratislav N˘vlt

MATERIÁLY

A TECHNOLOGIE

B E TO N OV É P R Ò MY S LOV É Jaroslav Vácha OCHRANA

PODLAHY

/17

B E TO N OV ¯C H P O D L A H

JAKOST CERTIFIKACE

/19

N OVÁ

D I M E N Z E V O B L AST I B E TO N OV ¯C H

IÁL Z AVÁ D ù N Í EN 19 92: SER1992 N E „ N AV R H OVÁ N Í B E TO N OV ¯C H KO N ST R U KC Í “ D O P R A X E – P O R U C H OV É O B L AST I

Alena Kohoutková, Jitka Va‰ková

/55

/22

Ivan Hála P R OVÁ D ù N Í

P R Ò MY S LOV ¯C H B E TO N OV ¯C H

P O D L A H V â E T N ù P OV R C H OV ¯C H Ú P R AV

PODLAHY PRO

VNA- V OZ Í KY /32

11. B E TO N Á ¤ S K É Vlastimil ·rÛma

ETON

B E TO N OV É

B E TO N U

/38

• TEC

/26

H NOLOG I E

T ¤ I N ÁC T É P O KY N Y

PREZENTACE

H O LC I M , A . S . B

Jan Mar‰ák, Zuzanna Hokkyová

AKTUALITY

S LOÎ E N Í A V ¯ R O B A P O H L E D OV É H O Pavel Rieger, Alain ·tûrba

FIREMNÍ

R E G I ST R Z N E â I ·ËOVÁ N Í S E B U D E

T ¯ K AT I V ¯ R O B C Ò C E M E N T U

/28

Jan Pfiibyl P OÎ A DAV KY N A Ale‰ Hu‰ek

EKOLOGIE I N T E G R OVA N ¯

PODLAH

V OZOV KY

2004 /60

2004

/62

K LU B OV É S E T K Á N Í â L E N Ò

SSBK / 6 2 /63

P R O AU TO RY

SEMINÁ¤E,

• KONSTR

/59

DNY

U KC E

KO N F E R E N C E A SYM P OZ I A

• SANAC

E

Grafick˘ návrh: DEGAS, grafick˘ ateliér, Hefimanova 25, 170 00 Praha 7 Ilustrace na této stranû a na zadní stranû obálky: Mgr. A. Marcel Turic Sazba: 3P, s. r. o., Staropramenná 21, 150 00 Praha 5 Tisk: Libertas, a. s., Drtinova 10, 150 00 Praha 5

•

P R Ò MY S LOV ¯C H STAV E B

Radomír ·otola

Redakãní rada: Doc. Ing. Vladimír Benko, PhD., Ludûk Bogdan, Doc. Ing. Jifií Dohnálek, CSc., Ing. Jan Gemrich, Doc. Ing. Petr Hájek, CSc. (pfiedseda), Doc. Ing. Leonard Hobst, CSc. (místopfiedseda), Ing. Jan Huteãka, Ing. Zdenûk Jefiábek, CSc., Ing. arch. Patrik Kotas, Ing. Jan Kupeãek, Ing. Petr Laube, Ing. Pavel Lebr, Ing. Milada Mazurová, Ing. Martin Moravãík, Ph.D., Ing. Hana Némethová, Ing. Milena Pafiíková, Petr ·koda, Ing. Ervin Severa, Ing. Vlastimil ·rÛma, CSc., Prof. Ing. RNDr. Petr ·tûpánek, CSc., Ing. Michal ·tevula, PhD, Ing. Vladimír Vesel˘, Prof. Ing. Jan L. Vítek

/64

6/2004

Adresa vydavatelství a redakce: Beton TKS, s. r. o. Samcova 1, 110 00 Praha 1 www.betontks.cz Vedení vydavatelství: tel.: 222 316 173, fax: 222 311 261 e-mail: [email protected] Redakce, objednávky pfiedplatného a inzerce: tel./fax: 224 812 906 e-mail: [email protected] [email protected] Roãní pfiedplatné: 540 Kã (+ po‰tovné a balné 6 x 30 = 180 Kã), cena bez DPH Vydávání povoleno Ministerstvem kultury âR pod ãíslem MK âR E 11157 ISSN 1213-3116 Podávání novinov˘ch zásilek povoleno âeskou po‰tou, s. p., OZ Stfiední âechy, Praha 1 ãj. 704/2000 ze dne 23. 11. 2000 Za pÛvodnost pfiíspûvkÛ odpovídají autofii. Foto na titulní stranû: Nová skladová hala spoleãnosti Mountfield. Foto Michal Linhart Beton TKS je pfiím˘m nástupcem ãasopisÛ Beton a zdivo a Sanace.

1

ÚVOD EDITORIAL

VÁÎENÍ

âTENÁ¤I,

dostalo se mi té cti, Ïe jako pfiedseda Svazu v˘robcÛ betonu âR mám pfiíleÏitost oslovit Vás v tomto ãísle ãasopisu Beton TKS. KdyÏ se na mû redakce obrátila s otázkou, zda bych nechtûl napsat úvodník do chystaného vydání, mûl jsem radost. Souãasnû jsem s pocitem odpovûdnosti zaãal pfiem˘‰let, o jaké my‰lenky se s Vámi chci podûlit. S potû‰ením bych se na tomto místû rozepsal o tom, jak je beton ekologick˘, trvanliv˘, vodotûsn˘, nehofilav˘, jaké má estetické pfiednosti, Ïe mÛÏe b˘t velmi tûÏk˘ nebo naopak plavat na vodû, mÛÏe b˘t samozhutniteln˘ a samonivelaãní, má vysokou pevnost v tlaku (jiÏ není problém vyrobit beton s pevností nad 100 MPa) a v kombinaci se Ïelezem má i vysokou pevnost v tahu, mÛÏe mít barvu, na jakou si vzpomenete, a tak bych mohl pokraãovat dále ve v˘ãtu pfiíkladÛ, jak˘ je beton úÏasn˘ stavební materiál. Domnívám se, Ïe vût‰ina ãtenáfiÛ to pravdûpodobnû ví a pokud se chtûjí dozvûdût dal‰í odborné informace, budou je spí‰e hledat uvnitfi ãasopisu v pfiíspûvcích kvalifikovan˘ch odborníkÛ, neÏ v úvodníku. Zde chci zmínit jiné vûci, které mi leÏí na srdci, a jsou moÏná neménû známé, ale otevfiená diskuse o nich zatím pfiíli‰ neprobíhá. PfiestoÏe (nebo moÏná právû proto) beton má v âeské republice velmi dlouhou tradici a je hojnû pouÏíván, má obecnû ‰patnou povûst. VÏdy mû velmi mrzí, kdyÏ se ve sdûlovacích prostfiedcích setkám se slovními spojeními jako „betonová monstra“, „betonová dÏungle“, „betonové králíkárny“, „betonová lobby“ atd. Mrzí mû, Ïe kdyÏ se fiekne betonová dálnice, vût‰ina motoristÛ si okamÏitû vzpomene na „drncavé a hluãné“ komunikace budované pfied dvaceti a více lety, které doposud nebyly vymûnûny, jako napfi. nûkteré ãásti dálnice D1 Praha-Brno, dálnice D2 Brno-Bfieclav ad. Jen mizivé procento vefiejnosti ví, Ïe ty svûtlé, hladké, tiché, rovné, zkrátka perfektní úseky dálnic a rychlostních komunikací bez vyjet˘ch kolejí, napfi. úsek dálnice D5 PlzeÀ–Rozvadov, rychlostní komunikace Velk˘ Újezd–Lipník nad Beãvou, obchvat Olomouce a Lipníku nad Beãvou a mnohé dal‰í, na kter˘ch se s uzavírkou z dÛvodu opravy v podstatû nesetkáte, jsou z betonu. Mrzí mû také, Ïe slovo „panel“ dnes zní pejorativnû, pfiestoÏe uÏívání plo‰né prefabrikace (jak nyní fiíkáme panelÛm, snad abychom se vyhnuli tomu slovu) je moderní stavební technologie, se kterou se setkáváme v‰ichni, aniÏ si to nûkdy vÛbec uvûdomujeme – bydlíme v panelov˘ch domech, ob˘váme rodinné domy se stropem z betonov˘ch prefabrikátÛ, Ïijeme bez nepfiíjemného hluku v tûsné blízkosti dálnic za betonovou protihlukovou stûnou nebo nav‰tûvujeme velká nákupní centra, jejichÏ vnûj‰í obvodov˘ plá‰È ãasto vyuÏívá dobr˘ch vlastností betonu vãetnû pohledov˘ch. Mrzí mû, Ïe pod pojmem „betonárna“ si skoro kaÏd˘ pfiedstaví ‰pinav˘ shluk rzi obklopen˘ blátem, kde se v oblacích prachu pohybují koufiící rachotiny pfieváÏející beton a chlapíci ve ‰pinav˘ch montérkách. Pfiitom 90 % dne‰ních betonáren je vybaveno vysoce úãinn˘mi prachov˘mi filtry, 80 % z nich má recyklaãní zafiízení umoÏÀující opûtovné vyuÏití betonu nezpracovaného na stavbû. V˘roba betonu se tak fiadí mezi bezodpadové v˘robní procesy. Málokdo také ví, Ïe v˘roba betonu se dnes neobejde bez ‰piãkové v˘poãetní techniky a práce na velínu betonárny se více podobá práci v kanceláfii neÏ práci ve ‰pinavém provozu. 2

B

ETON

• TEC

My‰lenky, o které se s Vámi dnes chci podûlit, v‰ak nejsou jen negativní. Je mnoho vûcí, které mi dûlají radost. Mám dobr˘ pocit z toho, Ïe v˘robci cementu, betonu, betonov˘ch v˘robkÛ, stavební firmy, firmy zab˘vající se sanací betonÛ a mnozí dal‰í se neustále snaÏí pfiispívat ke zv˘‰ení prestiÏe betonu. Dokladem toho je nejen existence tohoto ãasopisu a jeho zvy‰ující se kvalita, ale i ãinnost âBS, jednotliv˘ch odborn˘ch svazÛ a zejména vzrÛstající spolupráce v‰ech, ktefií s betonem pracují. Jako dobr˘ pfiíklad mÛÏe poslouÏit nedávná architektonická soutûÏ Betonov˘ dÛm pofiádaná âeskou komorou architektÛ, Svazem v˘robcÛ cementu âR a V˘zkumn˘m ústavem maltovin Praha. Akce byla provázena velk˘m zájmem architektÛ a projekty, které postoupily do finále soutûÏe, jsou velmi zajímavé a inspirující. Doporuãuji v‰em nav‰tívit jednu z v˘stav, na kter˘ch jsou v‰echny zúãastnûné projekty soutûÏe prezentovány. V˘stava je putovní, po Praze a Brnû ji mÛÏete shlédnout v Ústí nad Labem, Ostravû a Pardubicích. MoÏnosti betonu mÛÏeme obdivovat nejen v projektech na papífie. Vût‰í stavba se bez betonu neobejde. Jsou v‰ak stavby, které jsou jedineãné tím, Ïe naplno vyuÏívají specifick˘ch vlastností betonu a bez betonu by ani nemohly vzniknout. PfiíkladÛ je mnoho a jen namátkou uvádím: Tanãící dÛm v Praze, Mûstské divadlo v Brnû s nádhern˘m vyuÏitím pohledového betonu, nespoãet krásn˘ch mostÛ, v podstatû v‰echny tunely a mnoho dal‰ích staveb, které jste mimo jiné mohli vidût v pfiedcházejících ãíslech ãasopisu. Vûfiím, Ïe beton má pfied sebou velkou budoucnost. Je v‰ak nezbytnû nutné, abychom my v‰ichni, ktefií jsme pfiesvûdãeni o jeho kvalitách, spojili své síly a pfiesvûdãovali i ostatní o tom, Ïe beton je perspektivní materiál. Roky 2001 aÏ 2004 jsou obdobím, kdy se ekonomice âeské republiky dafií. âeské stavebnictví zaznamenává rÛst stavební v˘roby a pozitivní v˘voj se odráÏí i v dobr˘ch v˘sledcích na‰eho odvûtví. Ne vÏdy to v‰ak je pravidlem. Ti z Vás, ktefií sly‰eli presentaci pana I. Coxe „Concrete promotion: the UK case“ na konferenci ERMCO v Helsinkách v letû t.r., ví, Ïe ve Velké Británii nebyl nárÛst stavební v˘roby doprovázen nárÛstem spotfieby betonu. Angliãtí kolegové byli nuceni zakládat „betonová centra“ a vynakládat obrovské finanãní prostfiedky na znovuzískání ztracené prestiÏe betonu. V souãasné dobû rostoucí v˘roby betonu na ãeském trhu se nám podobné úvahy mohou zdát neopodstatnûné. Vidím v‰ak nûkolik faktorÛ, které mohou tuto situaci v budoucnu zmûnit. Patfií mezi nû pfiipravovaná zmûna DPH v oblasti bytové v˘stavby, pfiedpokládan˘ pokles zahraniãních investic a rostoucí konkurence mezi stavebními materiály. Poslednû jmenovan˘ faktor mÛÏeme sami ovlivnit. Hledejme spoleãnû cestu, jak a kde investovat do projektÛ prezentujících beton jako materiál nejen s bohatou minulostí, ale pfiedev‰ím jako materiál budoucnosti. VáÏení ãtenáfii drÏíte v rukou ãíslo v leto‰ním roce jiÏ poslední. VyuÏívám pfiíleÏitosti k vyslovení sv˘ch pfiání ke konci roku a pfiání do roku nového. Pfieji nám v‰em, aby se nám dafiilo pfiesvûdãovat investory, architekty, projektanty, stavební firmy, odbornou i laickou vefiejnost, Ïe beton je moderní materiál, kter˘ si zaslouÏí, aby se na souãasné konjunktufie stavebnictví podílel vût‰í mûrou. Pfieji v‰em ‰Èastné, klidné a veselé Vánoce a mnoho ‰tûstí, zdraví a betonu do nového roku i do let dal‰ích.

H NOLOG I E

Ing. Zdenûk Gärtner, pfiedseda Svazu v˘robcÛ betonu âR

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

6/2004

TÉMA TOPIC

PROCEDURA EU A POVINNOSTI NOV¯CH âLENSK¯CH STÁTÒ PO 1. 5. 2004 EU INFORMATION PROCEDURE AND RESPONSIBILITIES OF NEW MEMBER STATES AF TE R MAY 1, 2004

INFORMAâNÍ

MAR I E BÁâOVÁ S B L I Î OVÁ N Í P R ÁV N Í C H P ¤ E D P I S Ò E S A â R Od 1. kvûtna 2004, data na‰eho pfiistoupení k Evropské unii, platí v âeské republice v plném rozsahu právo Evropsk˘ch spoleãenství (ES). JiÏ pfied tímto datem âeská republika transponovala do svého právního fiádu smûrnice ES na základû asociaãní dohody, zakládající pfiidruÏení âeské republiky k Unii (pfiijaté v roce 1995), v zájmu dosaÏení plné sluãitelnosti právního systému âR s evropsk˘m právem. SbliÏování právních pfiedpisÛ Evropsk˘ch spoleãenství a právních pfiedpisÛ âeské republiky bylo jedním ze základních pfiedpokladÛ na‰eho ãlenství v Evropské unii. Cílem tohoto procesu bylo odstranûní právních a technick˘ch pfiekáÏek volného pohybu zboÏí, osob, sluÏeb a kapitálu mezi na‰ím trhem a jednotn˘m evropsk˘m trhem. Jednalo se o znaãn˘ poãet právních norem – k 1. lednu 2000 mûla Evropská unie celkem 1 508 platn˘ch smûrnic. Na rozdíl od dal‰ích právních aktÛ Evropského spoleãenství, jako jsou nafiízení nebo rozhodnutí, se smûrnice neaplikují pfiímo, pro ãlenské státy jsou závazné pouze co do v˘sledku. âlenské státy mají povinnost do urãité doby obsah smûrnice transponovat do svého národního právního fiádu. Transpoziãní opatfiení ãlenského státu musí mít vÏdy podobu obecnû závazného právního pfiedpisu. Smûrnice jsou pfiijímány a publikovány ve v‰ech národních jazycích ãlensk˘ch zemí Evropské unie, kaÏdá z tûchto verzí je stejnû autentická. Obsah transpoziãního opatfiení musí b˘t formulován pfiesnû a srozumitelnû. Právním pojmÛm pouÏit˘m ve smûrnicích je tfieba pfiisuzovat v˘znam, kter˘ mají v evropském komunitárním právu, a nikoliv v˘znam kter˘ mají ve vnitrostátním právu jednotliv˘ch zemí. Transpozice evropsk˘ch smûrnic do ãeského právního fiádu pfiiná‰í fiadu problémÛ, vyvolan˘ch odli‰n˘mi charakteristikami právního fiádu âR a práva Evropsk˘ch spoleãenství. Smûrnice jsou aplikovány na odli‰né právní systémy a praxi jednotliv˘ch ãlensk˘ch státÛ. Tomu odpovídá jejich velmi obecná terminologie a vymezení pojmÛ. Interpretace pojmÛ v koneãné instanci náleÏí Evropskému soudnímu dvoru. Do ãeského právního fiádu jsou tak pfiebírány systémy a prvky vycházející z odli‰n˘ch právních základÛ, pouÏívající terminologii, která neodpovídá ãesk˘m právním zvyklostem. To ztûÏuje pfiekládání a srozumitelnost textÛ pfiedpisÛ EU. Na druhé stranû v evropsk˘ch smûrnicích je vûnován znaãn˘ prostor definicím v˘klad pojmÛ; pouÏívání termínÛ je pro v‰echny smûrnice konsenzuální. V˘sledkem je, Ïe i zdánlivû banální drobná nepfiesnost v pfiekladech termínÛ a slovních spojení pouÏit˘ch ve smûrnicích mÛÏe mít za následek kolizi právních pfiedpisÛ evropsk˘ch a národních a mÛÏe pfiinést v˘znamné dÛsledky v praktickém Ïivotû. B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

TEC H N IC K Á HAR MON IZ AC E PoÏadavek harmonizace právních pfiedpisÛ se nevztahuje na komplexní právní systémy, ale zahrnuje pouze úpravu vybran˘ch oblastí. K nim patfií mj. zadávání vefiejn˘ch zakázek a technická harmonizace. Pod pojem technická harmonizace zahrnujeme procesy a postupy pfiispívající k odstranûní technick˘ch pfiekáÏek obchodu v oblasti volného pohybu v˘robkÛ mezi ãlensk˘mi státy Evropské unie a dále zabraÀující jejich pfiípadnému vzniku. Technická harmonizace tedy spoãívá ve sbliÏování relevantních normativních dokumentÛ, tj. právních pfiedpisÛ s technick˘m obsahem, technick˘ch norem a pfiípadnû dal‰ích normativních a informativních dokumentÛ. Zahrnuje také spoleãné postupy pro posuzování shody vlastností v˘robkÛ s poÏadavky uveden˘mi v pfiedpisech ES. Oblast technické harmonizace je upravena ãl. 75 Evropské dohody. Smûrnice jsou pfiijímány ve v‰ech národních jazycích ãlensk˘ch zemí EU (od 1. 5. 2004 tedy i v ãe‰tinû), kaÏdá z tûchto verzí je stejnû autentická. Obecná právní úprava technické harmonizace v Evropské unii v souãasné dobû spoãívá na dvou základních smûrnicích. První je Smûrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpeãnosti v˘robkÛ. Druh˘m základním pfiedpisem je Smûrnice Rady 98/34/ES ze dne 22. ãervna 1998 ve znûní smûrnice 98/48/ES ze dne 20. ãervence 1998, o postupu pfii poskytování informací v oblasti norem a technick˘ch pfiedpisÛ a pfiedpisÛ pro sluÏby informaãní spoleãnosti. Z této obecné úpravy technické harmonizace vypl˘vá základní poÏadavek, kter˘ stanoví, Ïe kaÏd˘ v˘robek uvádûn˘ na trh v nûkteré z ãlensk˘ch zemí Evropské unie musí b˘t bezpeãn˘. Jednotlivé sektorové smûrnice ES pak upravují – tj. regulují – zpÛsob uvádûní v˘robkÛ na trh v tûch sektorech, kde se jedná o oblasti zv˘‰eného zájmu o bezpeãnost v˘robkÛ (vefiejn˘ zájem, resp. oprávnûn˘ zájem). Tam, kde jsou pro vybrané druhy v˘robkÛ stanoveny technické poÏadavky, které musí b˘t splnûny pfii jejich uvádûní na trh, hovofiíme o regulované oblasti. V rámci Evropské unie je jednotnû upravena povinnost poskytování informací v oblasti technické normalizace a rovnûÏ informaãní povinnost pfii vydávání národních technick˘ch pfiedpisÛ, jejichÏ návrhy musí b˘t pfiedány Evropské komisi, která je zafiazuje do tzv. „informaãní procedury“. Ú P R AVA

TEC H N IC KÉ HAR MON IZ AC E V â ESKÉ M

P R ÁV U

V ãeském právním fiádu je základním obecn˘m právním pfiedpisem technické harmonizace zákon ã. 22/1997 Sb., o technick˘ch poÏadavcích na v˘robky a o zmûnû a doplnûní nûkter˘ch zákonÛ ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ. (Poznámka: Zákon ã. 22/1997 Sb., byl novelizován právními pfiedpisy ã. 71/2000 Sb., 102/2001 Sb., 205/2002 Sb., 226/2003 Sb., a 277/2003 Sb.)

• SANAC

E

6/2004

3

TÉMA TOPIC

Zákon upravuje tfii samostatné okruhy problémÛ: • ãeské technické normy • posuzování shody v˘robkÛ v regulované oblasti • informaãní povinnosti státu (orgánÛ státní správy a urãen˘ch institucí, napfi. âSNI) pfii vydávání technick˘ch pfiedpisÛ a technick˘ch norem. Provádûcími pfiedpisy k zákonu ã. 22/1997 Sb., jsou nafiízení vlády, která pfiejímají jednotlivé sektorové smûrnice ES pro vybrané skupiny v˘robkÛ (celkem 27 NV podle stavu ke 4. 8. 2004), fie‰í grafickou podobu ãeské a evropské znaãky shody (2 NV)

a upravují informaãní procedury v oblast technické harmonizace (2 NV). Stavebních v˘robkÛ se t˘kají dvû nafiízení vlády, ã. 163/2002 Sb. a 190/2002 Sb. Jiná nafiízení vlády se zab˘vají v˘robky zabudovávan˘mi do staveb (napfi. v˘tahy, tlaková zafiízení), nebo pfii v˘stavbû pouÏívan˘ch (stavební stroje). Z ÁVA Z N ¯ V ¯ K L A D S M ù R N I C E S Podle ãlánku 220 Smlouvy ES jedinou autoritou, která mÛÏe podat závazn˘ v˘klad smûrnice ãi jejího ustanovení, je Evropsk˘ soudní dvÛr (ESD). âiní tak zejména v rámci fiízení o pfiedbûÏné

Tab. 1 Srovnání ãásti tzv. revidovaného pfiekladu Smûrnice Rady 98/34/ES ze dne 22. ãervna 1998 ve znûní smûrnice 98/48/ES ze dne 20. ãervence 1998, o postupu pfii poskytování informací v oblasti norem a technick˘ch pfiedpisÛ a pfiedpisÛ pro sluÏby informaãní spoleãnosti, ãeská a slovenská verze s anglick˘m originálem Tab. 1 Revised translation of the Directive of the Council 98/34/ES as of June 22, 1998, as amended by Directive No 98/48/ES as of July 20, 1998, on the procedure of providing information about standards and technical regulations and regulations for services in the information society; comparison of the Czech and Slovak versions with the English original ãesky Pro úãely této smûrnice se rozumí … 11. „technick˘m pfiedpisem“ technické specifikace a jiné poÏadavky nebo pfiedpisy pro sluÏby vãetnû pfiíslu‰n˘ch správních pfiedpisÛ, jejichÏ dodrÏování je pfii uvedení na trh, pfii poskytování sluÏby, pfii usazování poskytovatele sluÏeb nebo pfii pouÏívání v ãlenském státû nebo na jeho vût‰í ãásti závazné de iure nebo de facto, jakoÏ i právní a správní pfiedpisy ãlensk˘ch státÛ zakazující v˘robu, dovoz, prodej nebo pouÏívání urãitého v˘robku nebo zakazující poskytování nebo vyuÏívání urãité sluÏby nebo usazování poskytovatele sluÏeb s v˘jimkou pfiedpisÛ stanoven˘ch v ãlánku 10. Technické pfiedpisy de facto zahrnují • právní nebo správní pfiedpisy ãlenského státu, které odkazují na technické specifikace nebo jiné poÏadavky nebo profesní pravidla nebo pravidla správné praxe, které samy obsahují odkaz na technické specifikace nebo na jiné poÏadavky nebo na pfiedpisy pro sluÏby, pfiiãemÏ soulad s nimi pfiedpokládá shodu s povinnostmi uloÏen˘mi uveden˘mi právními nebo správními pfiedpisy, dobrovolné dohody, v nichÏ je smluvní stranou orgán vefiejné moci a které ve vefiejném zájmu stanoví shodu s technick˘mi specifikacemi nebo s jin˘mi poÏadavky nebo s pfiedpisy pro sluÏby s v˘jimkou specifikací pro nabídková fiízení pfii zadávání vefiejn˘ch zakázek, • technické specifikace nebo jiné poÏadavky nebo pfiedpisy pro sluÏby, které souvisejí s daÀov˘mi nebo finanãními opatfieními ovlivÀujícími spotfiebu v˘robkÛ nebo sluÏeb tím, Ïe vyz˘vají ke shodû s tûmito technick˘mi specifikacemi nebo jin˘mi poÏadavky nebo pfiedpisy pro sluÏby; to v‰ak neplatí pro technické specifikace nebo jiné poÏadavky nebo pfiedpisy pro sluÏby, které se t˘kají národních systémÛ sociálního zabezpeãení.

4

B

slovensky Na úãely tejto smernice platia nasledujúce vyzenia pojmov: … 11. „technick˘ predpis“ sú technické ‰pecifikácie a ìal‰ie poÏiadavky alebo pravidlá o sluÏbách vrátane príslu‰n˘ch správnych opatrení, dodrÏiavanie ktor˘ch je v prípade predaja, poskytovania sluÏieb, zriadenia poskytovateºa alebo pouÏívania sluÏby v ãlenskom ‰táte alebo na väã‰ej ãasti jeho územia de facto alebo de jure povinné, ako aj zákony, predpisy alebo administratívne opatrenia, okrem t˘ch, ktoré sú uvedené v ãlánku 10, ktoré zakazujú v˘robu, dovoz, predaj alebo pouÏívanie v˘robku alebo zakazujúce poskytovanie alebo pouÏívanie sluÏby, alebo usadenie sa subjektu v ãlenskom ‰táte ako poskytovateºa sluÏby. Medzi de facto technické predpisy patria: • zákony, predpisy alebo administratívne opatrenia ãlenskému ‰tátu, ktoré sa vzÈahujú buì na technické ‰pecifikácie alebo iné poÏiadavky, alebo predpisy o sluÏbách, alebo na profesijné pravidlá alebo pravidlá správnej praxe, ktoré obratom odkazujú na technické ‰pecifikácie alebo iné poÏiadavky, alebo pravidlá o sluÏbách, a zosúladenie s nimi tvorí predpoklad súladu s povinnosÈami vypl˘vajúcimi z t˘chto zákonov, predpisov alebo správnych opatrení, • nezáväzné dohody, kde je jednou zo zmluvn˘ch strán verejn˘ orgán, a ktoré vo v‰eobecnom záujme zabezpeãujú súlad s technick˘mi ‰pecifikáciami a in˘mi poÏiadavkami alebo pravidlami o sluÏbách, s v˘nimkou ‰pecifikácií vzÈahujúcich sa na ponukové konania verejného obstarávania, • technické ‰pecifikácie alebo iné poÏiadavky a predpisy o sluÏbách, súvisiace s fi‰kálnymi alebo finanãn˘mi opatreniami, ktoré ovplyvÀujú spotrebu v˘robkov alebo sluÏieb podporovaním súladu s technick˘mi ‰pecifikáciami alebo in˘mi poÏiadavkami alebo predpismi o sluÏbách; nepatria sem technické ‰pecifikácie ani iné poÏiadavky alebo pravidlá o sluÏbách, ktoré súvisia s vnútro‰tátnymi systémami sociálneho zabezpeãenia.

ETON

• TEC

H NOLOG I E

anglicky For the purposes of this Directive, the following meanings shall apply: … 11. „technical regulation“, technical specifications and other requirements or rules on services, including the relevant administrative provisions, the observance of which is compulsory, de jure or de facto, in the case of marketing, provision of a service, establishment of a service operator or use in a Member State or a major part thereof, as well as laws, regulations or administrative provisions of Member States, except those provided for in Artikle 10, prohibiting the manufacture, importation, marketing or use of a product or prohibiting the provision or use of a service, or establishment as a service provider. De facto technical regulations include: • laws, regulations or administrative provisions of a Member State which refer either to technical specifications or to other requirements or to rules on services, or to professional codes or codes of practice which in turn refer to technical specifications or to other requirements or to rules on services, compliance with which confers a presumption of conformity with the obligations imposed by the aforementioned laws, regulations or administrative provisions, • voluntary agreements to which a public authority is a contracting party and which provide, in the general interest, for compliance with technical specifications or other requirements or rules on services, excluding public procurement tender specifications, • technical specifications or other requirements or rules on services which are linked to fiscal of financial measures affecting the consumption of products or services by encouraging compliance with such technical specifications or other requirements or rules on services; technical specifications or other requirements or rules on services linked to national social security systéms are not included.

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

6/2004

TÉMA TOPIC otázce podle ãlánku 234 Smlouvy ES, popfi. v fiízení o poru‰ení Smlouvy ES. Pfii v˘kladu smûrnic ES pouÏívá ESD metody jazykového, systematického, teleologického a historického v˘kladu. Obdobnû je ESD jedin˘m orgánem oprávnûn˘m posuzovat, zda transpoziãní opatfiení ãlenského státu správnû promítá obsah smûrnice. AÏ do data vstupu âeské republiky do EU neexistovala moÏnost závazného posouzení náleÏité transpozice a implementace smûrnic ES do právního fiádu âR. Jurisdikce ESD se net˘ká neãlensk˘ch, kandidátsk˘ch zemí. Tato situace se zmûnila 1. kvûtnem 2004. â E S K É P ¤ E K L A DY S M ù R N I C E S V procesu transpozice (dosaÏení v˘sledku, kter˘ smûrnice poÏaduje, v rovinû formálnû právní) a implementace evropsk˘ch smûrnic (rovna praktické aplikace smûrnice, tj. zaji‰tûní dodrÏování a vymahatelnosti práv a povinností zaloÏen˘ch právním pfiedpisem, jímÏ byla smûrnice transponována do národního právního fiádu) pofiizovala státní správa âR tzv. revidované pfieklady evropsk˘ch smûrnic. Tyto ãeské pfieklady byly revidovány v Koordinaãním a revizním centru pro pfieklady pfiedpisÛ ES; centrum je organizaãní souãástí odboru kompatibility s právem ES Úfiadu vlády âR. Pfieklady pfiedpisÛ s technick˘m obsahem byly expertnû projednány Centrem pro technické pfieklady pfii ministerstvu prÛmyslu a obchodu – ÚNMZ. Na internetov˘ch stránkách Úfiadu vlády se uvádí, Ïe v‰echny pfieklady jsou doãasné neúfiední revidované ãeské znûní pfiedpisÛ ES, urãené pro potfieby pfiípravy âR na vstup do EU. Toto znûní bude nahrazeno definitivním znûním po autentifikaci orgány EU. Pfieklady mají pouze informaãní úãel. Za autentickou verzi se povaÏují pouze pfiedpisy ES, uvefiejnûné v Úfiedním vûstníku EU. Srovnejme nyní ãást tzv. revidovaného pfiekladu Smûrnice Rady 98/34/ES ze dne 22. ãervna 1998 ve znûní smûrnice 98/48/ES ze dne 20. ãervence 1998, o postupu pfii poskytování informací v oblasti norem a technick˘ch pfiedpisÛ a pfiedpisÛ pro sluÏby informaãní spoleãnosti, a to ãeskou a slovenskou verzi s anglick˘m originálem (tab. 1). âlánek 1 smûrnice 98/34/ES ve znûní smûrnice 98/48/ES definuje pojmy pouÏité ve smûrnici; v odstavci 9 uvádí vysvûtlení pojmu „technick˘ pfiedpis“: I ãeská právnická terminologie rozli‰uje mezi „pfiedpisem“ obecnû a „právním pfiedpisem“; ne kaÏd˘ pfiedpis je právní pfiedpis, známe napfi. vnitfiní pfiedpisy organizace, statutární pfiedpisy. Pouze právní pfiedpisy jsou pramenem práva. Jak uvidíme dále, je meritum problému ukryto v obsahu definice pojmÛ technick˘ pfiedpis. (podle zákona ã. 22/1997 Sb., je technick˘m pfiedpisem pouze právní pfiedpis, tj. pfiedpis vydan˘ ve Sbírce zákonÛ) a v ustanovení, Ïe do informaãní procedury bude zafiazen pouze technick˘ dokument vydan˘ na základû zvlá‰tního právního pfiedpisu. Jak je zfiejmé z citace a porovnání pfiekladÛ, Smûrnice Rady 98/48/ES o postupu pfii poskytování informací v oblasti norem a technick˘ch pfiedpisÛ a pfiedpisÛ pro sluÏby informaãní spoleãnosti definuje technick˘ pfiedpis mnohem obsáhleji a ‰ífieji a zahrnuje pod tento pojem i dal‰í dokumenty, nejen právní pfiedpisy. Podobnû je tomu u definice technického pfiedpisu v terminologické technické normû âSN EN 45020 (01 0101) Normalizace a souvisící ãinnosti – V‰eobecn˘ slovník: Technick˘ pfiedpis je „pfiedpis, kter˘ obsahuje technické poÏadavky buì pfiímo, nebo formou odkazÛ na normu, technickou specifikaci nebo na pravidla pro praxi, pfiípadnû zaãlenûním obsahu tûchto dokumentÛ“. B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

I N F OR MAâ N Í

PROCEDURA

EVROPSKÉ

UNIE

Národní úroveÀ Zákon ã. 22/1997 Sb., ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ definuje v § 3 technick˘ pfiedpis a technick˘ dokument. Technick˘m pfiedpisem se pro úãely tohoto zákona rozumí první pfiedpis (tj. pfiedpis publikovan˘ ve Sbírce zákonÛ) obsahující technické poÏadavky na v˘robky, nebo pravidla pro sluÏby. Technick˘m dokumentem se rozumí dokument obsahující technické specifikace v˘robku, kter˘ není technick˘m pfiedpisem ani technickou normou, ale kter˘ by mohl vytvofiit technickou pfiekáÏku obchodu. Paragraf 7 zákona ã. 22/1997 Sb., obsahuje ustanovení t˘kající se informaãních povinností a ukládá ministerstvÛm a jin˘m ústfiedním správním úfiadÛm povinnost pfiedávat Úfiadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zku‰ebnictví (ÚNMZ) informace o návrzích technick˘ch pfiedpisÛ nebo jin˘ch technick˘ch dokumentÛ, jejich zmûnách nebo doplnûní, na které se vztahuje informaãní povinnosti vÛãi ãlensk˘m státÛm Evropské unie a orgánÛm Evropského spoleãenství, nebo informaãní povinnosti vypl˘vající z mezinárodních smluv. Informaãní povinnosti v oblasti ãesk˘ch technick˘ch norem zaji‰Èuje povûfiená právnická osoba, kterou je âesk˘ normalizaãní institut. ÚNMZ informuje o návrzích ãi zmûnách uveden˘ch dokumentÛ Komisi Evropského spoleãenství. Dokumenty mohou b˘t schváleny a vydány aÏ po uplynutí tzv. období pozastavení prací – standstill period. Období je zpravidla tfiímûsíãní a slouÏí k tomu, aby na návrh pfiíslu‰ného dokumentu mohla reagovat Komise nebo ãlenské státy sv˘mi pfiipomínkami. Podle § 7 odst. 1 zákona se informaãní povinnost t˘ká pouze takov˘ch technick˘ch dokumentÛ, které jsou vydávány na základû zvlá‰tního právního pfiedpisu. V podrobnostech pak fie‰í informaãní povinnosti v oblasti technick˘ch pfiedpisÛ, technick˘ch dokumentÛ a technick˘ch norem nafiízení vády ã. 339/2002 Sb., ve znûní NV 178/2004 Sb., o postupech pfii poskytování informací v oblasti technick˘ch pfiedpisÛ, technick˘ch dokumentÛ a technick˘ch norem. Evropská úroveÀ – Úfiední vûstník Evropské unie Komise Evropského spoleãenství publikuje oznámení o navrhovan˘ch národních technick˘ch pfiedpisech, které obdrÏela, v Úfiedním vûstníku Evropské unie. Od 1. kvûtna 2004 vychází Úfiední vûstník Evropské unie (ÚV EU) pûtkrát, resp. ‰estkrát t˘dnû, ve dvaceti jazycích (národní jazyky ãlensk˘ch státÛ EU), vãetnû ãe‰tiny. Úfiední vûstník EU má tfii ãásti, tzv. série: Série L – Legislation (Právní pfiedpisy); obsahuje v plném znûní pfiijaté evropské právní pfiedpisy: (I.) akty, jejichÏ zvefiejnûní je povinné – napfi. smûrnice a nafiízení Rady ES a Komise ES; (II.) akty, jejichÏ zvefiejnûní není povinné – napfi. rozhodnutí Rady, rozhodnutí Komise a dal‰í. Série C – Information and Notices (Informace a oznámení); obsahuje informace o pfiipravovan˘ch pfiedpisech, o fie‰ení sporÛ pfied Evropsk˘m soudním dvorem, pfiedbûÏná oznámení o spojení podnikÛ, sdûlení Komise, dal‰ích evropsk˘ch orgánÛ a institucí ad. Série S – Supplement to the Official Journal – Public procurement notices; pfiiná‰í informace o tendrech, smlouvách na vefiejné práce, obstarávání a sluÏby ze v‰ech ãlensk˘ch státÛ Unie. V ãásti C Úfiedního vûstníku EU je také zafiazována rubrika „Information procedure — Technical rules“. V ãeské verzi ÚV

• SANAC

E

6/2004

5

TÉMA TOPIC

je název rubriky pfiekládán jako „Informaãní procedura – technické pfiedpisy“, naproti tomu slovenská jazyková mutace obsahuje termín „Informaãn˘ postup – Technické pravidlá“. Jsou tu uvefiejÀovány – s odkazem na Smûrnici Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES o postupu pfii poskytování informací v oblasti norem a technick˘ch pfiedpisÛ a pravidel pro sluÏby informaãní spoleãnosti – tzv. „Oznámení o návrzích technick˘ch pfiedpisÛ, které obdrÏela Komise“ (ãeská mutace Úfiedního vûstníku, v anglické verzi „Notifications of draft national technical rules received by the Commission“, ve slovenské verzi „Oznámenia o navrhovan˘ch národn˘ch technick˘ch pravidlách, ktoré obdrÏala Komisia“). V této souvislosti nutno podotknout, Ïe v ãeské verzi právních dokumentÛ ES jsou ãasto pfiekládány anglické termíny „regulation“ i „rule“ jako „právní pfiedpis“, aãkoliv i ãe‰tina rozli‰uje mei pfiedpisem obecnû a právním pfiedpisem speciálnû, a termín „rule“ spí‰e odpovídá ãeskému v˘razu „pravidlo“. V anglick˘ch textech, napfi. v anglické verzi Úfiedního vûstníku EU, se setkáváme také se zamûÀováním termínÛ regulation a rule. K pfiekládání právních dokumentÛ ES uvádí Úfiad vlády âR, odbor kompatibility s právem ES, ve vydan˘ch Pokynech pro pfieklad právních pfiedpisÛ ES následující doporuãení: „Pfiekladatelé z angliãtiny by si mûli uvûdomit, Ïe anglick˘ právní systém i anglická terminologie v jin˘ch oblastech jsou ãasto odli‰né od kontinentální terminologie. Anglická terminologie má sklon k vût‰í nejednotnosti, neÏ jaká je bûÏná v jin˘ch jazycích a jaká je pfiípustná pro ãeské pfieklady; vyskytují se i v˘razy po odborné stránce nesprávné nebo zavádûjící. V tûchto pfiípadech je nezbytné pfiihlíÏet k francouzské, popfi. nûmecké verzi. “ V Úfiedním vûstníku EU, v rubrice vûnované informaãní procedufie najdeme vedle oznámení o návrzích zákonÛ, nafiízení a vyhlá‰ek (tj. právních pfiedpisÛ) jednotliv˘ch státÛ EU také oznámení o návrzích technick˘ch smluvních podmínek, nafiízení zemsk˘ch vlád, návrhy technick˘ch pokynÛ, technick˘ch pravidel ãi smûrnic. Tedy nejen návrhy obecnû závazn˘ch právních pfiedpisÛ jednotliv˘ch ãlensk˘ch státÛ Evropské unie, ale návrhy fiady dal‰ích dokumentÛ, které lze oznaãit za doporuãené a nezávazné, typu kontraktaãních pomÛcek, profesních pravidel nebo pravidel správné praxe. U kaÏdého dokumentu je uvedeno datum, urãující konec tfiímûsíãního období pozastavení prací (Standstill period). V rubrice Informaãní procedura je vÏdy publikován odkaz na rozsudek Evropského soudního dvora vydan˘ 30. dubna 1996 ve vûci „CIA Security“, v nûmÏ Soudní dvÛr rozhodl o závazné interpretaci ãlánkÛ 8 a 9 Smûrnice 98/34/ES o postupu pfii poskytování informací v oblasti norem a technick˘ch pfiedpisÛ a pfiedpisÛ pro sluÏby informaãní spoleãnosti tak, Ïe se na nû mohou (fyzické a právnické) osoby spoléhat pfied národními soudy, které se musí zdrÏet aplikace technického pfiedpisu/pravidla, kter˘ nebyl oznámen v souladu s touto smûrnicí. Z toho vypl˘vá, Ïe poru‰ení oznamovací povinnosti zpÛsobuje neplatnost dotyãn˘ch technick˘ch pfiedpisÛ/pravidel a tudíÏ i jejich nevynutitelnost ve vztahu k jednotliv˘m osobám. Na závûr rubriky o informaãní procedufie je pfiipojen soupis národních institucí, zodpovûdn˘ch za správu Smûrnice 98/34/ES. Za âeskou republiku vykonává funkci národní povûfiené instituce Úfiad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zku‰ebnictví. Podívejme se nyní na nûkterá publikovaná oznámení o ná6

B

ETON

• TEC

vrzích národních technick˘ch pfiedpisÛ/pravidel v Úfiedním vûstníku EU v mûsíci srpnu 2004 (tab. 2 uvedena na www. betontks.cz), (názvy dokumentÛ jsou uvedeny podle oficiální ãeské verze ÚV EU; v nûkter˘ch pfiípadech nejsou pfieklady zcela pfiesné). Vybrané pfiíklady zfietelnû dokumentují, Ïe státy Evropské unie a Komise ES chápou pojem technick˘ pfiedpis/pravidlo mnohem ‰ífieji, nikoliv pouze jako právní pfiedpis. V Úfiedním vûstníku EU z 28. 8. 2004 byl publikován pfiehled o poãtu návrhÛ technick˘ch pfiedpisÛ/pravidel oznámen˘ch v roce 2004 v rámci informaãní procedury. Tehdej‰ích 15 státÛ EU podalo celkem 486 oznámení návrhÛ technick˘ch pfiedpisÛ; nejvíce Francie (61), následované Nizozemím (53), dále Rakouskem (51) a Velkou Británií (49). Neménû návrhÛ podalo Lucembursko (5), Portugalsko (8) a Irsko (9). Nejvíce návrhÛ se t˘kalo potravin a zemûdûlsk˘ch produktÛ (108), dopravy (60), stavebnictví (59) a telekomunikací (52). Z ÁV ù R Co z uvedené anal˘zy vypl˘vá? Od 1. kvûtna 2004 jsou na území âeské republiky platné a obecnû závazné právní pfiedpisy Evropského spoleãenství a rovnûÏ rozsudky Evropského soudního dvora. Evropské právo má pfiednost pfied národním právem. Jakékoliv novû vydávané národní dokumenty technického obsahu, tj. technické pfiedpisy tak, jak je chápe a definuje evropské právo, podléhají evropské informaãní procedufie, jinak jsou neplatné a soudnû nevynutitelné. To se t˘ká napfi. technick˘ch pravidel v oblasti plynov˘ch rozvodÛ a zafiízení, vydávan˘ch spoleãnosti GAS ãi technick˘ch podmínek, smûrnic, základních pravidel a jin˘ch doporuãen˘ch technick˘ch standardÛ vydávan˘ch nevládními organizacemi ve v˘stavbû v âR. Je proto tfieba iniciovat zmûnu pfiíslu‰n˘ch ustanovení zákona ã. 22/1997 Sb., které nejsou v souladu s evropsk˘m právem, a nafiízení vlády ã. 178/2004 Sb., o postupech pfii poskytování informací v oblasti technick˘ch pfiedpisÛ, technick˘ch dokumentÛ a technick˘ch norem a dosáhnout toho, aby se právní úprava a praxe v âR shodovala s právem a praxí ostatních ãlensk˘ch státÛ Evropské unie. âeské vydání Úfiedního vûstníku EU je k dispozici (bezplatnû), poãínaje mûsícem záfií 2004, k prezenãnímu studiu ve studovnû Informaãního centra âKAIT v Praze, Sokolská 15. Pfiehled vybran˘ch dokumentÛ, publikovan˘ch v ÚV EU a t˘kajících se v˘stavby bude uvefiejÀován na internetové adrese Informaãního centra âKAIT www.ice-ckait.cz a v pfiíloze Z+I âKAIT Právní informace. Projekt zpfiístupnûní Úfiedního vûstníku Evropské unie stavební vefiejnosti je podporován Ministerstvem prÛmyslu a obchodu âR, odborem stavebnictví. Marie Báãová Informaãní centrum âKAIT Sokolská 15, 120 00 Praha 2 tel.: 227 090 211 e-mail: [email protected], www. ice-ckait.cz

Plné znûní ãlánku vãetnû tab. 2 uvádûjící nûkterá publikovaná oznámení o návrzích národních technick˘ch pfiedpisÛ v Úfiedním vûstníku EU je uvedeno na webov˘ch stránkách ãasopisu na adrese www.betontks.cz

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

6/2004

PROFILY PROFILES

ZAPA

BETON A. S.

Spoleãnost ZAPA beton na na‰em trhu pÛsobí od roku 1991 a za dobu své existence pro‰la dynamick˘m v˘vojem. Zaãínala v Praze a v prÛbûhu tfiinácti let se etablovala do v‰ech hlavních regionálních trhÛ âeské republiky. V roce 2001 spoleãnost roz‰ífiila své podnikatelské aktivity i na Slovensko. Po celou dobu své existence máme zájem poskytovat sluÏby na vysoké úrovni a z tohoto dÛvodu vkládáme nemalé investice do v˘zkumu i do obnovy strojního parku a technologick˘ch zafiízení. Vût‰ina stavebních firem nás zná ze vzájemné spolupráce. Nበkvalitní beton dodáváme na stavby rodinn˘ch domÛ, obchodních center, prÛmyslov˘ch objektÛ a zón, dálnic a tunelÛ. Nûkteré z realizovan˘ch staveb Vám pfiedstavujeme podrobnûji. DÁLNICE D1 Vy‰kov-Mofiice Úsek Vy‰kov-Mofiice je první realizovanou ãástí dálnice D1, která bude pokraãovat dal‰ími úseky pfies Kojetín, KromûfiíÏ, ¤íkovice, Pfierov aÏ k Lipníku, kde dojde k napojení na dal‰í budované úseky dálnice D47 Lipník nad Beãvou–Ostrava–Bohumín, ãímÏ bude dokonãena severojiÏní dopravní tepna pfies celou Moravu. Úsek Vy‰kov-Mofiice mûfií 18,2 km a zahrnuje v˘stavbu 21 mostních objektÛ, tfií mimoúrovÀov˘ch kfiíÏení a ‰esti protihlukov˘ch stûn. Stavba byla zahájena v prosinci 2001 a bude ukonãena v fiíjnu 2005 (obr. 1). O LY M P I A O L O M O U C Dne 25. 8. 2004 bylo v Olomouci otevfieno obchodní a spoleãenské centrum Olympia Vsisko (obr. 2). V komplexu se nachází velkoprodejna Hypernova a fiada dal‰ích obchodÛ, v provozu je restaurace a rychlé obãerstvení a v blízké budoucnosti se poãítá s otevfiením a provozem multikina. Na vybudování objektÛ se podílela fiada stavebních firem, zejména GEMO jako generální dodavatel, dále TECHFLOOR, HT FLOOR, InÏen˘rské stavby Brno a dal‰í subdodavatelé. Pro v‰echny z nich, dodávala betonové smûsi spoleãnost ZAPA beton, provozovna Holice. Na stavbu bylo dodáno bezmála 10 000 m3 betonov˘ch smûsí, od základov˘ch, konstrukãních aÏ po betonové smûsi pro prÛmyslové podlahy. T U N E LY K R A S Í K O V TraÈov˘ úsek Zábfieh-âeská Tfiebová prochází podhÛfiím Orlick˘ch hor. PÛvodní traÈ bylo nutné v mnoha pfiípadech vzhledem ke sklo-

Obr. 1 Stavba úseku dálnice D1 Vy‰kov-Mofiice Fig. 1 Construction of the motorway section D1 Vy‰kov-Mofiice

nov˘m a pfiedev‰ím smûrov˘m pomûrÛm opustit a vytvofiit zcela novou osu tratû. V˘sledkem je i v˘stavba tunelÛ Krasíkov (obr. 3). Tunel Krasíkov I je celkovou délkou 1 098,3 m nejdel‰ím dvoukolejn˘m Ïelezniãním tunelem v âeské republice. Hloubená ãást ãiní 68,3 m a raÏená 1 030 m. Maximální mocnost nadloÏí je 52 m. Tunel Krasíkov II má délku 140,65 m, z toho hloubená ãást ãiní 55,65 m a raÏená 85 m. Maximální mocnost nadloÏí je 18 m. Pfii raÏbû tunelÛ byla pouÏita Nová rakouská tunelovaní metoda (NRTM). Plocha v˘rubu se pohybuje od 108,8 do 137 m2. Primární ostûní je tvofieno stfiíkan˘m betonem o promûnné tlou‰Èce 150 aÏ 350 mm. Stfiíkání betonu bylo provádûno tzv. mokrou cestou mobilním stfiíkacím zafiízením. Stavba probûhla v období od záfií 2002 do ãervna 2004. O B C H O D N Í A S P O L E â E N S K É C E N T R U M I GY V létû roku 2003 byla zahájena v˘stavba spoleãenského centra IGY v âesk˘ch Budûjovicích (obr. 4) a slavnostní otevfiení probûhlo zaãátkem listopadu tohoto roku. Generálním dodavatelem stavby byla spoleãnost Strabag, a. s., a jeho subdodavatelem betonov˘ch smûsí na‰e spoleãnost ZAPA beton a. s. PÛvodní objekt v dezolátním stavu byl zcela pfiemûnûn a citlivû roz‰ífien o nové ãásti. Komplex je navrÏen jako osmipodlaÏní; obchody, restaurace, sluÏby a supermarket budou v pfiízemí a patfie. Dodávky betonu byly zahájeny v fiíjnu roku 2003 a nejprve byly realizovány z na‰í pÛvodní betonárny s v˘konem 20 m3/hod. V prvních t˘dnech realizace stavby jsme postavili novou betonárnu typu Stetter M2, která nám umoÏnila plynule a kvalitnû dodat na stavbu cca 17 000 m3 betonov˘ch smûsí. Zajímavostí jsou dodávky

Obr. 2 Obchodní a zábavní centrum Olympia v Olomouci Fig. 2 Commercial and Entertainment Centre Olympia in Olomouc

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

Obr. 3 Tunely Krasíkov Fig. 3 Tunnels in Krasíkov

E

6/2004

7

PROFILY PROFILES

Obr. 4 Stavba Obchodního a spoleãenského centra IGY v âesk˘ch Budûjovicích Fig. 4 Construction of the Commercial and Social Centre IGY in âeské Budûjovice

Obr. 5 BetonáÏ rodinn˘ch domÛ v Zahradním Mûstû v Brand˘se nad Labem Fig. 5 Concreting of private houses in Zahradní Mûsto in Brand˘s Upon the Elbe

„pohledov˘ch“ betonÛ, jejichÏ v˘roba je velmi citlivá na správnou volbu vstupních surovin a tvorbu receptury. Pro „pohledové“ stûny a sloupy bylo dodáno cca 3 500 m3 betonu B35 s drobn˘m kamenivem se zv˘‰en˘m podílem jemn˘ch ãástic a superplastifikaãní pfiísadou s urychlujícím úãinkem od firmy WOERMANN Bohemia. Nemalou souãást dodávek tvofiily i samozhutnitelné betony.

S B E T O N E M A Î N A F OT B A L – P R O J E K T „ S TA D I O N Y 2003“ Od roku 2003 se podílíme dodávkami betonu z na‰í betonárny Kladno – Energetika na naplÀování projektu s názvem „STADIONY 2003“. Jsou to stanovy a podmínky vydané âeskomoravsk˘m fotbalov˘ch svazem a organizací UEFA pro v‰echny fotbalové oddíly 1. a 2. fotbalové ligy. Projektu se úãastníme díky generálnímu dodavateli rekonstrukce druholigového stadionu SK Kladno – Stadion Franti‰ka Kloze, spoleãnosti EKOLS PRAHA, která je na‰ím odbûratelem betonov˘ch smûsí. Dodávky byly realizovány zejména pro rekonstrukci a v˘stavbu ‰aten, regeneraãních prostor a V.I.P. prostorÛ (obr. 6). Mimo betonÛ pevnostních tfiíd B5, B15 a B25 stojí za zmínku dodávky ãerstv˘ch zdících malt MC 2,5 s pouÏitím provzdu‰Àovacích a zpomalovacích pfiísad – v˘robce WOERMANN Bohemia. Zdící malty se na kladenské betonárnû vyrábí od roku 2001 a získaly si velkou oblibu u na‰ich zákazníkÛ.

BY T O V É D O MY „ Z A H R A D N Í M ù S T O “ V B R A N D¯ S E NAD LABEM V lednu leto‰ního roku jsme zahájili dodávky betonu pro jednu z nejvût‰ích souãasn˘ch staveb v Brand˘se nad Labem, díky které jsme mohli plnû vyuÏít kapacitu novû zrekonstruované technologie betonárny. Stavbu pod názvem „BD Zahradní Mûsto“ (v˘stavba 166 bytov˘ch jednotek) realizuje jako generální dodavatel spoleãnost Metrostav, a. s., divize 6. Na stavbû se podílíme dodávkou betonu o celkovém mnoÏství 7 000 m3 (obr. 5). Z celkového mnoÏství bylo dodáno cca 5 000 m3 betonu pevnostní tfiídy B20. Na stavbû byla vyuÏita ãerpadla pfieváÏnû s dosahem 38 m Putzmeister nebo Schwing na podvozcích Man a Mercedes. Z I M N Í S TA D I O N V L I B E R C I V záfií roku 2003 zahájila liberecká spoleãnost SYNER rekonstrukci a dostavbu mûstského stadionu – Svijanské arény leÏící na okraji Liberce. Mimo hlavní hokejové haly jsou zde budovány bowlingová a bobová dráha, tenisové kurty a prostory pro obãerstvení. ZAPA beton a. s. se stala pro spoleãnost SYNER a její subdodavatele témûfi v˘hradním dodavatelem betonu. Kapacitnû nároãné dodávky byly zvládnutelné i díky velkému vozovému parku, kter˘ má ZAPA k dispozici. Na stavbu bylo dodáno cca 14 000 m3 ãerstvého betonu, pfiiãemÏ byla na jednotlivé betonáÏe vyuÏívána i dvû ãerpala soubûÏnû, a to ve vût‰inû pfiípadÛ ãerpadlo o dosahu 42 m Schwing na podovozku Man a ãerpadla s dosahem 34 a 38 m Putzmeister a Schwing na podvozcích Mercedes a Tatra. Pro nároãnûj‰í betonáÏe byly vyuÏívány mixy o objemu 9 m3 znaãky Stetter na podvozku Scania. Nejvût‰í podíl dodaného betonu tvofiily betony pevnostní tfiídy B30 a B40 v konzistencích S2 a S3. Na stavbu byly dodány i lehãené – prostyren betony s objemovou hmotností 700 kg/m3, ukládané do vy‰‰ích pater pfies ãerpadlo. 8

B

ETON

• TEC

T O Y O T A P E U G E O T C I T R O E¨ N A U T O M O B I L E C Z E C H (TPCA) KOLÍN Slavnostní první v˘kop byl uskuteãnûn 10. dubna 2002 a jiÏ v pfií‰Obr. 6 BetonáÏ bûhem rekonstrukce Fotbalového stadionu Franti‰ka Klotze SK Kladno Fig. 6 Concreting during reconstruction of the Franti‰ek Klotz SK Kladno football stadium

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

6/2004

PROFILY PROFILES

Obr. 7 V˘stavba haly MI-KING v prÛmyslové zónû Kolín-·Èáralka Fig. 7 Construction of the MI-KING hall in the industrial zone Kolín·Èáralka Obr. 8 Autodomíchávaã Stetter na podvozku Scania Fig. 8 Agitating lorry Stetter on the Scania chassis

tím roce bude TPCA na celkové plo‰e 120 ha vyrábût. V prosinci roku 2002 byla zahájena v˘stavba továrních hal, bûhem roku 2004 má b˘t dokonãena stavba továrního komplexu. Spoleãnost ZAPA beton a. s. se na v˘stavbû TPCA zaãala podílet dodávkami betonu v roce 2003. Pro spoleãnost Metrostav, a. s., divize 6, firmu Limistav, s. r. o., a Techfloor, s. r. o., dodala na‰e kolínská betonárna zhruba 26 000 m3 transportbetonu. V kvûtnu leto‰ního roku byly zahájeny dodávky betonu pro v˘stavbu haly MI-KING na prÛmyslové zónû Kolín-·Èáralka, kde generálním dodavatelem je spoleãnost TAKENAKA EUROPE GMBH a má slouÏit jako subdodavatelsk˘ závod koncernu TPCA Kolín-Ovãáry (obr. 7). Velkou pozornost si zaslouÏí dodávky betonu tfiídy B30 V4 s devadesátidenním nárÛstem pevnosti pro betonáÏ siln˘ch betonov˘ch desek, u nichÏ byl kladen velk˘ dÛraz na zpomalen˘ nárÛst pevnosti kvÛli zabránûní vzniku trhlin. Z kapacitního hlediska bylo nejnároãnûj‰í období soubûÏn˘ch dodávek pro spoleãnost Metrostav a spoleãnost Techfloor – realizátora prÛmyslov˘ch podlah. V tom ãase byl reáln˘ v˘kon betonárny 80 m3/hod. a minimální denní odbûr 400 m3. Na trasu bylo v nûkter˘ch pfiípadech vypraveno aÏ patnáct autodomíchávaãÛ rÛzn˘ch objemÛ znaãek Stetter a Karrena na podvozcích Scania (obr. 8) a je‰tû autodomíchávaã o objemu 9 m3 znaãky Liebherr na podvozku Volvo. V takov˘ch pfiípadech bylo nutné ãerpat i tfiemi ãerpadly najednou.

lepé, gigantické stavby, ale rádi se podílíme i na stavbách men‰ího v˘znamu, ãi objemu. Rádi udûláme radost kvalitním betonem i soukromníkÛm nebo charitám, ãi nízkorozpoãtov˘m organizacím, které potfiebují vylep‰it své zázemí, pfiípadnû pomoci po Ïivelné pohromû. Za zmínku stojí patronát, kter˘ jsme si vzali nad matefiskou ‰kolkou ve ·tûchovicích, kde byly povodní zniãeny ve‰keré vnitfiní interiéry a technická zafiízení. ·kolce jsme vûnovali nemalou ãástku na nábytek a okolo areálu ‰kolky jsme nechali postavit plot, na jehoÏ základy byl dodán beton z betonárny Kaãerov (obr. 9). Díky zamûstnanecké sbírce jsme mohli do zahrady ‰kolky, která byla z velké ãásti povodní zniãena, nakoupit stromky a jinou zeleÀ. Po povodních jsme, v rámci rozhlasové soutûÏe, vypomohli star‰ím manÏelÛm z Liberecka dodávkou betonu pevnostní tfiídy B15 na zpevnûní základÛ jejich rodinného domu. Betony tfiídy B15 a B20 jsme v prÛbûhu dvou let dodávali i pro mládeÏnick˘ „bohemáck˘“ fotbal, pro charitativní spoleãnosti Nadûje a Domov svatého Karla Boromejského v Praze 6 a beton B20 V4 pro liberecké dûtské koupali‰tû. ZAPA beton a. s. www.zapa.cz

Obr. 10 Betonárna Holubice u Brna v noci Fig. 10 Concrete mixing plant in Holubice near by Brno, night operation

Z A PA B E T O N A N E K O M E R â N Í B E T O N Spoleãnost ZAPA beton a. s. není jen v˘robcem betonu pro velkoObr. 9 Nová podezdívka plotu matefiské ‰kolky ve ·tûchovicích Fig. 9 New fender wall of the fence of the nursery in ·tûchovice

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

6/2004

9

RECOC, S.

R. O.

fotografie: archiv spoleãnosti Recoc, s. r. o. Business Center, Katefiinská ul., Praha 2

Nová budova Interního oddûlení FN v Hradci Králové The new building of the Faculty Hospital in Hradec Králové

Pankrac House, Praha 4

KAC Metrostav, Thámova ul., Praha 8

Office Center, Balbínova ul., Praha 2 City Center, Petrské nám., Praha 1

Rozhledna s vysílaãem na Sokolím vrchu The look-out-tower with a transmitter on Sokolí hill

Budova SMP v Ostravû SMP building in Ostrava Nile House, River City, Praha 8

PROFILY PROFILES

RECOC, S.

R. O.

Statická kanceláfi RECOC, s. r. o., patfií jiÏ bezmála tfiináct let mezi v˘znamné statické kanceláfie v âeské republice. Nejvût‰í podíl ãinnosti je v oboru pozemních staveb, ménû pak inÏen˘rsk˘ch a mostních staveb. Nezanedbateln˘ je i v˘voj software, zamûfieného na v˘poãty MKP a kreslení betonáfisk˘ch v˘kresÛ v grafickém prostfiedí AutoCAD. V souãasné dobû kanceláfi disponuje devatenácti inÏen˘ry-statiky a konstruktéry ve dvou kanceláfiích, Praze a Ostravû, a tfiemi v˘vojáfii softwaru. Firma RECOC vznikla jiÏ v záfií 1989 v právní formû fyzická osoba. Pozdûji pfie‰la do konsorcia fyzick˘ch osob a 26. 02. 1992 byla zapsána do obchodního rejstfiíku v Praze jako RECOC, s. r. o. V roce 1999 získala certifikát ISO 9001. PfieváÏná ãást ãinnosti firmy je v oboru projektování pozemních staveb se zamûfiením na betonové konstrukce. V˘raznû men‰í podíl mají konstrukce ocelové, sklenûné a dfievûné. U betonov˘ch konstrukcí se jedná jak o monolitické, tak prefabrikované stavby, stavby z pfiedpjatého betonu nebo kombinované, pfiípadnû spfiaÏené. Dal‰í podstatnou sloÏkou jsou sanace a zesilování konstrukcí, napfi. CFK lamelami vãetnû jejich pfiedpínání. Z ocelov˘ch konstrukcí se jedná o men‰í díla se zamûfiením na spolupráci s architektem. Po celou dobu existence firmy byl hlavní dÛraz kladen na kvalitu projektové dokumentace a na progresivní a neobvyklá fie‰ení. Firma RECOC byla jedna z prvních, která pouÏila pfiedpínané konstrukce v pozemním stavitelství (stavba City Center Praha na Petrském námûstí), jedna z prvních zaãala pouÏívat CFK lamely pro sanace a zesilování betonov˘ch staveb (Reiffeisen Banka na Ohradû a betonov˘ strop z roku 1924 na Národní tfiídû v Praze) a ve spolupráci s v˘vojem SSÎ i jejich pfiedpínání (sanace tribunov˘ch nosníkÛ a pfiedpínan˘ch TT panelÛ). Zvlá‰tním pfiípadem byla i novostavba budovy âeského rozhlasu v Praze, jejíÏ studiová ãást je nesena ocelov˘mi pruÏinov˘mi loÏisky. Firma se podílela na projektové dokumentaci celé fiady staveb, které získaly rÛzná prestiÏní ocenûní, napfi. Stavbu roku, nebo na nûj byly nominovány (Reiffeisen Banka na Ohradû, Administrativní budo-

va v Thámovû ulici, Vinohrady Center na Vinohradech, rekonstrukce správní budovy SMP v Ostravû…) nebo na Mezinárodním veletrhu nemovitostí MIPIN v Cannes (Danube House v areálu River City v Praze 8). Podafiilo se i nûkolik zajímav˘ch prÛmyslov˘ch staveb (Trolejbusová vozovna Brno-Komín, sklad hotov˘ch v˘robkÛ KORADO âeská Tfiebová, logistické areály …). ¤ada projektÛ smûfiovala do zahraniãí (prÛmyslové objekty v Indii, Brasilii, továrna na CD u Mnichova, lanovka v Turecku, sklady v Moskvû…). Z mostního stavitelství lze zmínit napfi. most pfies rychlostní komunikaci Ostrava–Fr˘dek-Místek, silniãní tunel Kohoutova Brno, pfiedpjaté prvky VST, z oblasti telekomunikací fiadu vysílacích stoÏárÛ a rozhleden. Znaãná pozornost je vûnována rekonstrukcím historick˘ch budov (napfi. Hotel KriváÀ v Praze 2, Hotel Central v Praze 1 apod.). Vedle statické a projekãní ãinnosti je znaãná pozornost vûnována v˘voji software. Jako základ je pouÏito grafické prostfiedí AutoCAD, programy jsou koncipovány jako nadstavby nad tímto produktem. Cel˘ systém je zamûfien na komplexní fie‰ení projektu. Základem je prostorov˘ model monolitické, montované nebo smí‰ené konstrukce, ze které lze pfiímo generovat jak v˘kresy tvaru a skladby, tak fiezy nebo pohledy na dílãí konstrukce, které mohou slouÏit i jako podklad pro dal‰í vyztuÏování. Z tohoto základního modulu je moÏno generovat geometrii FEM modelu. Tento program pro anal˘zu konstrukcí metodou koneãn˘ch prvkÛ je vyvíjen v úzké souãinnosti s FEM Consulting Brno. Jádrem je stabilní a robustní solver, doplnûn˘ znaãn˘m teoretick˘m potenciálem pro fie‰ení statick˘ch a dynamick˘ch v˘poãtÛ, vãetnû interakcí s podloÏím a geometrick˘mi a fyzikálními nelinearitami. Jedná se o stejn˘ modul, kter˘ pouÏívají programy NEXIS, ESA nebo Dlubal Software, implantovan˘ do prostfiedí AutoCADu. To umoÏÀuje v˘raznû vy‰‰í produktivitu práce, vût‰í objemy zpracovávan˘ch dat a mocn˘ nástroj pro editace. Velká pozornost je vûnována „kreslícím“ modulÛm. Ty umoÏÀují „kreslit“ v˘kresy vázané nebo pfiedpínací v˘ztuÏe, svafiovan˘ch sítí, TrigonÛ, ale i prefabrikované armatury jako jsou prvky STABOX, Comax apod. Na tyto základní „kresliãky“ navazují programy na automatizované kreslení v˘ztuÏe cel˘ch subkonstrukcí, stûn, stropních desek, trámÛ atd. Pfiedností systému je jeho otevfienost. Jednotlivé programy jsou provázány, je moÏno mezi nimi pfiedávat data a informace, ale mÛÏe b˘t kaÏd˘ pouÏíván víceménû samostatnû, i kdyÏ to znaãnû sniÏuje úãinnost celého systému. Napfi. program pro kreslení pfiedpínací v˘ztuÏe mÛÏe nakreslit kabely a lana vãetnû jejich v˘kazÛ, ale umoÏÀuje i v˘poãet ztrát a export sil pfiímo do v˘poãtu. PfiestoÏe firma nefunguje jako „softwarehouse“, má dnes jiÏ pfies 200 instalací v âR a SR. Programy jsou jiÏ bûhem v˘voje a ladûní pouÏívány k práci na reáln˘ch zakázkách a tím dÛkladnû testovány. Opakující se nebo zásadní podnûty od uÏivatelÛ jsou do systému prÛbûÏnû doplÀovány. Ing. Miloslav Smutek RECOC, s. r. o. – statická kanceláfi Seydlerova 2146, 158 00 Praha 5 tel.: 251 624 661, fax: 251 624 609 e-mail: [email protected], www.recoc.cz

12

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

6/2004

zkušenost

kvalita Mott MacDonald Ltd. je jedna z největších světových multi-disciplinárních projektově inženýrských konzultačních společností

Mott MacDonald Praha, s.r.o. je česká pobočka mezinárodní společnosti Mott MacDonald Ltd. Naše organizace poskytuje služby v mnoha oblastech inženýrského poradenství a projektového managementu. Jedná se o poradenské služby, zpracování studií ekonomického hodnocení, zpracování a posuzování všech stupňů projektové dokumentace, řízení a supervize projektů. Tyto činnosti zajišťujeme v těchto oblastech: Silnice a dálnice Železnice Mosty a inženýrské konstrukce Tunely a podzemní stavby Vodní hospodářství Životní prostředí Geodetické práce Grafické aplikace Inženýring a konzultační činnost Firma Mott MacDonald Praha, spol. s r.o. pracuje v systému jakosti dle ČSN EN ISO 9001. Kontakt: Mott MacDonald Praha, spol. s r.o. Ing. Jiří Petrák Národní 15, 110 00 Praha 1 tel.: +420 221 412 800, fax: +420 221 412 810 GSM: +420 724 022 870 www.mottmac.cz, e-mail: [email protected]

STAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES

ÎELEZOBETONOVÁ

KAZETOVÁ STROPNÍ KONSTRUKCE S BEDNICÍMI VLOÎKAMI Z RECYKLOVANÉHO PLASTU P¤I P¤ ESTAVB ù ÎE LEZOB ETONOVÉ V ¯ROB N Í HALY RC WAFFLE SLAB WITH FILLERS FROM RECYCLED PLASTIC IN RECONSTRUCTION OF RC FACTORY HALL

P E T R H Á J E K , V R A T I S L A V N ¯ V LT MoÏnost vyuÏití skofiepinov˘ch vloÏek z recyklovaného smûsného plastu pro vylehãení Ïelezobetonové stropní deskové konstrukce jiÏ byla v ãasopise prezentována na pfiíkladu pouÏití skofiepinov˘ch vloÏek pro vylehãení prefa-monolitické stropní konstrukce typu filigran pfii v˘stavbû Senior Centra v Moravanech u Pardubic [1]. Dal‰ím pfiíkladem aplikace bednicích vloÏek z recyklovaného plastu, tentokrát pro obousmûrné Ïelezobetonové deskové stropy je pfiestavba dvoupodlaÏní Ïelezobetonové v˘robní haly. Technické, environmentální i ekonomické parametry uvedeného fie‰ení jsou dále diskutovány a zhodnoceny.

The possibility of the use of shell fillers from recycled non-sorted plastic for lightening of RC floor slabs has already been presented on the use of shell fillers for lightening of RC composite „filigran“ floor slabs in the construction of Senior-centre in Moravany (near by Pardubice) [1]. The next example of application of shell fillers from recycled plastic – this time in twoway RC waffle slab – is reconstruction of the two storey RC factory hall. Technical, environmental as well as economical parameters of this solution are further discussed and evaluated. Statické v˘hody vylehãení pln˘ch Ïelezobetonov˘ch desek kazetami jsou známé jiÏ od poãátkÛ pouÏívání Ïelezobetonu.

S kazetov˘m tvarem je spojena i zfiejmá úspora materiálu a s tím souvisejících dopravních nákladÛ. Vytvofiením kazetového tvaru desky pomocí bednicích vloÏek permanentnû zabudovan˘ch v konstrukci („ztracené“ bednûní) lze podstatn˘m zpÛsobem zjednodu‰it vlastní realizaci kazetové desky in situ. Na druhé stranû je obecnû deklarovanou nev˘hodou kazetov˘ch desek sloÏitost bednûní kazet a ãasto poÏadavek rovného podhledu vedoucí na realizaci podvû‰ené podhledové konstrukce. V pfiípadû rekonstrukce Ïelezobetonové v˘robní haly byl primární poÏadavek ponechat stávající Ïelezobetonovou konstrukci a na ní vytvofiit konstrukci novou vyhovující pro zmûnûné poÏadavky provozu. PouÏití vylehãujících v˘plní z recyklovaného plastu se ukázalo jako v˘hodné fie‰ení. KAZETOVÉ

V LO Î K Y

Z R E C Y K LO VA N É H O P L A S T U

Kazetové vloÏky jsou vyrobeny z odpadového smûsného plastu z tfiídûného komunálního odpadu. Jejich tvar byl navrÏen a experimentálnû ovûfien v rámci v˘zkumného projektu fie‰eného na Fakultû stavební âVUT v Praze v letech 1998 aÏ 2000 (obr. 1). Tvar a osová vzdálenost Ïe-

Obr. 1 Kazetové bednicí vloÏky z recyklovaného plastu Fig. 1 Waffle fillers from recycled plastics Obr. 2 Kazetové vloÏky na paletách pfiipravené k distribuci, na jedné paletû jsou vloÏky pro 11 m2 kazetového stropu Fig. 2 Waffle fillers prepared for distribution, one pallet contains fillers for 11 m2 of waffle floor slab

14

B

ETON

• TEC

Obr. 3 Experimentální ovûfiení kazetové desky 3,25 x 3,25 m ve zku‰ebních laboratofiích FSv âVUT v roce 2000 Fig. 3 Experimental verification of waffle slab in testing laboratories at Fac. of CE CTU in Prague (size of specimen 3,25 x 3,25 m, tested in the year 2000)

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

6/2004

STAVEBNÍ

Obr. 4 ¤ez skladbou stropní konstrukce pfii pfiestavbû v˘robní haly Fig. 4 Section through reconstructed floor structure of factory hall

Obr. 5 Skladba pole vloÏek pfied uloÏením v˘ztuÏe Fig. 5 Assemblance of plastic fillers

lezobetonov˘ch Ïeber byly navrÏeny tak, aby v˘sledná kazetová konstrukce splÀovala kritéria âSN ENV 1992-1-1 t˘kající se moÏnosti vy‰etfiovat kazetové desky jako desky plné s vyuÏitím v˘hod jednodu‰‰ího zpÛsobu vyztuÏování deskov˘ch konstrukcí oproti konstrukcím trámov˘m (moÏnost vyztuÏování pouze jedním prutem v kaÏdém Ïebru bez kategorické nutnosti konstrukãního vyztuÏování na smyk – pokud to není na základû statického posouzení nutné). Ve spodní ãásti Ïeber jsou distanãní Ïebírka pro zaji‰tûní krycí vrstvy betonu v tlou‰Èce minimálnû 20 mm. ·ikm˘ boãní tvar Ïebírek zaji‰Èuje minimální krytí v˘ztuÏe i pro profily vût‰í neÏ 20 mm. Na horních plochách kazet jsou diagonálnû orientované v˘stupky v˘‰ky 25 mm, urãené pro uloÏení v˘ztuÏné sítû horní desky. Zku‰ební v˘roba stropních vloÏek probûhla na jafie roku 1999 v podniku TRANSFORM, a. s., Láznû Bohdaneã. Tvarovky byly vyrobeny technologií odlévání

do ocelov˘ch forem. Experimentální v˘roba prokázala technologickou reálnost v˘roby navrÏeného tvaru bednicích vloÏek a provûfiila i vhodnost tvaru z hlediska skladovatelnosti a manipulovatelnosti, vãetnû paletizace na europaletách (obr. 2). V prÛbûhu let 1999 a 2000 byly v rámci experimentální ãásti v˘zkumu provedeny zatûÏovací zkou‰ky ãtyfi charakteristick˘ch v˘sekÛ kazetové desky rozmûrÛ 0,6 x 1,2 m a dvou kazetov˘ch desek rozmûrÛ 3,25 x 3,25 m (obr. 3). Experimentální ovûfiení prokázalo reálnost pouÏití kazetov˘ch vloÏek uvedeného tvaru pro vylehãení Ïelezobetonov˘ch stropních desek. Podrobnûj‰í informace o v˘sledcích v˘zkumu jsou publikovány v [2] a [3]. Jedinou omezující podmínkou limitující ‰ir‰í vyuÏití uvedeného typu vloÏek ve stavební praxi se ukázala nutnost ochrany spodní ãásti podhledu z recyklovaného plastu z dÛvodÛ zaji‰tûní poÏadované poÏární bezpeãnosti u vût‰iny provozÛ. Toto lze zajistit prostfiednictvím napfi. podhledové Ïelezobetonové desky zakotvené do Ïelezobetonového kazetového stropu nebo jin˘m typem protipoÏárního podhledu, vytváfiejícím zároveÀ rovn˘ podhled stropní konstrukce.

Obr. 6 Pohled na uloÏenou spodní v˘ztuÏ na distanãní Ïebírka v Ïebrech kazetov˘ch vloÏek Fig. 6 View of main reinforcement placed on distance ribs

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

KONSTRUKCE STRUCTURES

R EALIZ AC E

STROPNÍ KONSTRUKCE

P ¤ I P ¤ E S TAV B ù Î E L E Z O B E T O N O V É V ¯ R O B N Í H A LY

V rámci pfiestavby dvoupodlaÏní Ïelezobetonové v˘robní haly na skladové prostory byl poÏadavek zv˘‰it únosnost mezilehlé stropní konstrukce tak, aby nová konstrukce stropu umoÏÀovala provoz skladu s uÏitn˘m zatíÏením 5 kN/m2. Stávající monolitická Ïelezobetonová deska tlou‰Èky 120 mm nevyhovovala pro toto zatíÏení a zároveÀ obsahovala mnoÏství otvorÛ, které nebyly pro nov˘ provoz Ïádoucí. Vybourání nevyhovujícího Ïelezobetonového stropu bylo s ohledem na ãas, technologickou nároãnost a celkové náklady nev˘hodné a v podstatû by tato alternativa vedla k demolici celé stávající konstrukce. Jako vhodnûj‰í fie‰ení se jednoznaãnû ukázalo provedení nové samonosné konstrukce stropu dimenzované na poÏadované zatíÏení a pfieklenující otvory v pÛvodní konstrukci stropu. S ohledem na limitovanou únosnost

6/2004

Obr. 7 Deska po uloÏení ve‰keré v˘ztuÏe pfied betonáÏí Fig. 7 Floor slab prepared for placing of concrete

15

STAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES

Obr. 8 V˘kres skladby plastov˘ch tvarovek s oznaãením etap betonáÏe a smr‰Èovacích pruhÛ Fig. 8 Drawing of assemblance of plastic fillers with expansion strips

stávající Ïelezobetonové nosné konstrukce bylo hledáno fie‰ení umoÏÀující vylehãit stropní desku oproti plné Ïelezobetonové desce tak, aby nebylo nutné provádût dal‰í úpravy zaji‰Èující vy‰‰í únosnost základÛ a svisl˘ch nosn˘ch konstrukcí tvofien˘ch Ïelezobetonov˘mi sloupy. Pro vylehãení byly proto zvoleny skofiepinové kazetové vloÏky z recyklovaného plastu. Nová Ïelezobetonová kazetová deska byla realizována pfiímo na stávající stropní konstrukci. Plastové vloÏky byly uloÏeny na podlahu a pÛvodní Ïelezobetonová stropní konstrukce tak tvofií dostateãnou protipoÏární ochranu (obr. 4 a obr. 5). Pouze v pÛvodních otvorech byla doplnûna ochranná podhledová Ïelezobetonová deska tlou‰Èky 80 mm, vyztuÏená svafiovanou sítí KARI. Podhledová deska je kotvena k horní v˘ztuÏi nové desky (ocelové kotvy procházejí pfies plastové bednicí prvky). Nosná Ïelezobetonová kazetová deska tlou‰Èky 250 mm je vybetonována z betonu B30 a vyztuÏena ocelí 10 425, s krytím 20 mm. Hlavní nosná v˘ztuÏ kazetov˘ch desek je uloÏena do Ïeber plastov˘ch vloÏek na distanãní Ïebírka (obr. 6). Horní krycí deska je vyztuÏena pfieváÏnû svafiovan˘mi sítûmi uloÏen˘mi na distanãních v˘stupcích plastov˘ch vloÏek (obr. 7). Celková délka desky je 63 m bez dilataãní spáry. Pro omezení vlivu smr‰tûní 16

B

byla betonáÏ desky rozdûlena na tfii etapy s vloÏen˘mi smr‰Èovacími pruhy ‰ífiky 1 a 1,3 m betonovan˘mi s ãasov˘m odstupem (obr. 8). Plastové bednicí vloÏky byly na zakázku vyrobeny v TRANSFORM Láznû Bohdaneã v období fiíjen aÏ listopad 2003 v celkovém mnoÏství 650 m2 vloÏek. Realizace stropu probûhla v prosinci 2003 a lednu 2004 plynule bez technologick˘ch problémÛ. V Y H O D N O C E N Í A Z ÁV ù R Celková plo‰ná hmotnost realizované kazetové stropní konstrukce je v porovnání s plnou deskou v prÛmûru o 1,9 kN/m2 men‰í – sníÏení o cca 30 %. Spotfieba betonu je men‰í o 69 m3, tj. o 37 %. S tím souvisí i niωí dopravní a manipulaãní náklady. Men‰í plo‰ná hmotnost se podstatnû projevuje v niωím zatíÏení podporujících sloupÛ a základov˘ch patek. Celkové náklady na realizaci vlastní kazetové stropní desky byly pfiibliÏnû stejLiteratura: [1] Hájek P.: Prefa-monolitická stropní konstrukce s vloÏkami z recyklovaného plastu, Beton TKS 4/2002 [2] Hájek P. a kol.: Stropní konstrukce s vloÏkami z recyklovan˘ch materiálÛ, kniha 86 stran, âVUT, Praha 2000, ISBN 80-01-02274-9 [3] Hájek P., Wasserbauer R.: Sustainability through Optimised Structures Using Recycled Waste, sborník konference Sustainable Building 2002, Oslo 2002

ETON

• TEC

H NOLOG I E

né jako v pfiípadû alternativy plné Ïelezobetonové desky. Oproti niωím nákladÛm na beton a jeho dopravu bylo tfieba zapoãítat cenu vloÏek z recyklovaného plastu. Dal‰í úspory v‰ak souvisejí se skuteãností, Ïe nebylo nutné zvy‰ovat únosnost svisl˘ch nosn˘ch konstrukcí a základÛ. V neposlední fiadû je tfieba uváÏit i environmentální v˘hody dané • vyuÏitím recyklovaného materiálu z komunálních odpadÛ, • sníÏením spotfieby primárních surovin, • sníÏením zátûÏe Ïivotního prostfiedí omezením skládkování nebo termické likvidace plastového odpadu. Pro ilustraci: pfii realizaci uvedené stropní konstrukce bylo pouÏito takové mnoÏství plastového komunálního odpadu, které vyprodukuje za rok mûsto se sedmi tisíci obyvatel. Uvedené environmentální v˘hody nejsou dosud v praxi dostateãnû vnímány a ohodnoceny. Lze pfiedpokládat, Ïe v pfiípadû podpory environmentálnû ‰etrn˘ch fie‰ení, napfi. formou daÀového zv˘hodnûní nebo naopak zv˘‰ením danû za pouÏívání primárních nebo neobnoviteln˘ch surovin, budou alternativy fie‰ení vyuÏívající recyklované materiály v˘raznû cenovû v˘hodnûj‰í. Pfiesto se i za souãasn˘ch podmínek ukázalo pouÏití kazetov˘ch vloÏek z recyklovaného plastu v pfiípadû pfiestavby v˘robní haly jako v˘hodné z technického i ekonomického hlediska. Pfiíspûvek vznikl za podpory v˘zkumného projektu GAâR 103/02/1161 s vyuÏitím v˘sledkÛ projektu GAâR 103/98/0091. Návrh vloÏek: Doc. Ing. Petr Hájek, CSc., FSv âVUT v rámci projektu GAâR 103/98/0091 Statické fie‰ení stropní desky: Ing. Vratislav N˘vlt V˘roba vloÏek z recyklovaného plastu: TRANSFORM, a. s., Láznû Bohdaneã

• KONSTR

Doc. Ing. Petr Hájek, CSc. FSv âVUT v Praze Thákurova 7, 166 29 Praha 6 tel.: 224 354 459, fax: 233 339 987 e-mail: [email protected] Ing. Vratislav N˘vlt ml. PROKONSULT, s. r. o. ¤ehákova 1162, 549 41 âerven˘ Kostelec tel./fax: 491 462 248, 604 680 372 e-mail: [email protected]

U KC E

• SANAC

E

6/2004

MATERIÁLY A TECHNOLOGIE MATERIALS AND TECHNOLOGIES

BETONOVÉ

PRÒMYSLOVÉ PODLAHY INDUSTRIAL CONCRETE FLOORS

J A R O S L AV VÁC H A Souãasné prÛmyslové a logistické haly jsou vybaveny betonov˘mi podlahami, které mají splÀovat nároãné podmínky provozu. Musí vyhovovat poÏadavkÛm pro umístûní plovoucích v˘robních linek, odolávat extrémním hodnotám zatíÏení (napfi. lisovna), odolávat dynamick˘m úãinkÛm strojÛ a splÀovat podmínky rovinnatosti systémov˘ch skladov˘ch hal. The current industrial and logistic halls have concrete floors which are expected to meet demanding operating conditions. They should fulfil requirements for the placement of floating production lines, resist extreme loads (eg press shops), resist dynamic effects from machines, and comply with the conditions of planeness of system storage halls. P O D M Í N K Y N ÁV R H U ZatíÏení, definované v intenzitû kN/m2, není pro správn˘ návrh podlahy vypovídající. Pro správn˘ návrh podlahy je tfieba znát intenzitu charakteristického zatíÏení, tj. rozmûr a tíhu stroje, pyramidy palet, tíhu regálového pole, nebo vlastní frekvenci stroje a hmotnost kmitající ãásti. Pfii návrhu se vy‰etfiují pfiedev‰ím úãinky dlouhodob˘ch zatíÏení, krátkodobá zatíÏení, vyvolaná mechanizaãními prostfiedky, nejsou ve vût‰inû pfiípadÛ rozhodující. Nerovnost betonové prÛmyslové podlahy je zapfiíãinûna technologií pfii zhotovování, zatíÏením a podloÏím, na kterém je podlaha uloÏena. Velikosti pfiípustn˘ch deformací pfii v˘stavbû jsou uvádûny buì

v DIN 18202 pro rÛzné v˘‰ky zakládání, v DIN 15185 pro systémové zakládání a v TR No 34. Velikost nerovností urãuje také v˘robní, nebo skladovací technologie, pro kterou je podlaha urãena. Obvyklá deformace, vyjádfiená stoãením, se pohybuje v rozmezí 0,001 aÏ 0,0025. Deformaãní podmínka b˘vá nahrazena doporuãen˘m modulem odporu k = 0,003 N/mm3 pro lehk˘ provoz a k ≥ 0,007 N/mm3 pro tûÏk˘ provoz, nebo deformaãním modulem na druhé vûtvi zatûÏovací zkou‰ky deskou. Pro nosnou vrstvu to je E2def v intervalu 80 aÏ 180 MPa a pro podloÏí je interval E2def od 30 do 100 MPa pro n < 2,2. Uvedené hodnoty jsou doporuãené vlastnosti povrchového modelu, na jehoÏ deformaci se vÏdy podílí aktivní zóna podloÏí a v Ïádném pfiípadû se nelze spokojit s hodnotami namûfien˘mi na poslední vrstvû podloÏí. Pro pouÏívané prÛmûry kruhov˘ch desek,

Obr. 1 Podlaha nesená zeminovou deskou s vyztuÏením geosyntetikem Fig. 1 Floor carried by the earth slab reinforced by geosynthetics

je aktivní zóna 0,7 aÏ 1,2 m a v˘sledky zatûÏovací zkou‰ky vypovídají o kvalitû zhutnûní zkou‰ené vrstvy. Pfii nesplnûní doporuãen˘ch deformaãních podmínek, je nutné uskuteãnit sanaci podloÏí. M A T E R I Á LY Betonové podlahy jsou zhotovovány z betonÛ B20, B25 a B30. Pro návrh betonové smûsi se volí váha cementu do 350 kg/m3, konzistence betonové smûsi okolo 120 mm sednutí kuÏele a kamenivo má b˘t ve ãtyfiech frakcích. MnoÏství jednotliv˘ch frakcí je voleno tak, aby byly co nejvíce zmírnûny úãinky smr‰Èování. Betonová smûs je podle potfieby upravována plastifikárory a superplastfikátory. Pro vyztuÏení jsou pouÏívány • pruty a svafiované sítû • rozpt˘lená v˘ztuÏ • polypropylenová vlákna Pfii vyztuÏení (pro eliminaci vynucen˘ch pfietvofiení) prutovou v˘ztuÏí, se pouÏívá symetrické vyztuÏení. Horní v˘ztuÏ je volena z profilu 10 mm, v˘jimeãnû 8 mm (velmi hustû podpírána distanãníky), neboÈ pfii provádûní musí unést lokálnû, bez trval˘ch deformací, zatíÏení dvûma osobami a litinovou koncovkou ãerpadla betonu. Z dÛvodÛ uvedeného montáÏního zatíÏení, má mít i spodní vrstva v˘ztuObr. 2 Podlaha vyztuÏená sítûmi Fig. 2 Floor reinforced by meshes

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

6/2004

17

MATERIÁLY A TECHNOLOGIE MATERIALS AND TECHNOLOGIES

Obr. 3 Stropní konstrukce upravená jako podlaha Fig. 3 Ceiling structure arranged like a floor

Ïe husté podepfiení, zvlá‰tû je-li betonována na urovnanou zeminovou desku. Pfii vyztuÏování betonového prÛfiezu rozpt˘lenou v˘ztuÏí, je vyuÏíváno zv˘‰ené tahové a ohybové pevnosti betonu. V literatufie a normativních doporuãeních je uvedena celá fiada metod vy‰etfiování zv˘‰ené tahové pevnosti betonu. Která z metod je pouÏita, je na zpracovateli návrhu a podmínkách smluvních vztahÛ. Pfii pouÏití rozpt˘len˘ch kovov˘ch vláken se ohybová únosnost zv˘‰í, podle typu a gramáÏe v˘ztuÏe aÏ o 60 %, zatím co u nûkter˘ch polypropylenov˘ch vláken se únosnost mÛÏe nav˘‰it asi o 10 %. Zku‰enosti ukazují, Ïe polypropylenová vlákna sniÏují úãinky objemov˘ch zmûn betonu a zvy‰ují poÏární odolnost konstrukce.

umístûny 30 mm pod horním povrchem, kter˘ sledují, min. 1000 mm za vnûj‰í hranu ‰achty a pak volnû klesají ke spodnímu líci desky. V pfiípadû rohÛ ‰achet, které vyvolávají vrubová napûtí, je na spodní líc sítí umístûna diagonálnû v˘ztuÏ min. 3 R16. • Podlahové desky ve dvefiních (vratov˘ch) otvorech vÏdy konãí na vnûj‰ím líci haly. Samostatnû betonované prahy mají velmi krátkou Ïivotnost a jsou zdrojem poruch podlahy. • U v˘robních hal a skladÛ obvykle nejsou pouÏívány obvodové základové nosníky. • Radonová izolace, pfiípadnû hydroizolace je umisÈována pod zeminovou desku z dÛvodÛ svafiování a vlnûní izolací pfii betonáÏi podlahové desky. V pfiípadû, Ïe takové umístûní izolace není moÏné, jsou pod desku podlahy pouÏívány izolace z mûkãeného PVC. • Pracovní spáry jsou navrhovány po dohodû se zhotovitelem. B˘vají obvykle

kované v kombinaci s kovov˘mi hmoÏdinami. Vzdálenosti pracovních spar jsou urãovány z denního v˘konu, jejich vzdálenost je do 30 m. • ¤ezané dilataãní spáry jsou rovnomûrnû rozmisÈovány v jednotliv˘ch polích, omezen˘ch pracovními sparami. Tyto jsou profiezávány bûÏn˘mi mechanizaãními prostfiedky pod vodním v˘plachem. Jsou fiezány v dobû, kdy beton má pevnost vhodnou pro fiez – nedochází k vylupování kameniva. • Velmi vhodná je metoda Soff-cut, pfii které se pfiistupuje k fiezání bezprostfiednû po le‰tûní, nepouÏívá se v˘plach, fiezn˘ kotouã má opaãn˘ chod. • Vzdálenost dilataãních spar je kolem 6 m, pomûr stran nemá pfiestoupit 1 : 1,25. • Zvlá‰tní skupinou jsou podlahy bezesparé, které mají pracovní spáry opatfieny dilataãními pfiechody a dilataãní fiezané spáry jsou vynechány. Pracovní úseky jsou aÏ 50 m. U tûchto podlah jsou pfiipu‰tûny „divoké, nefiízené trhliny“, které pfiekonávají dopravní prostfiedky koly nápravy postupnû, coÏ je v˘hodnûj‰í pro urãité druhy provozu. • V oblasti nakládacích ramp, které b˘vá pfiiztuÏeno, vyluãujeme min. do vzdálenosti 6 m spáry kolmé na smûr pojezdu dopravních prostfiedkÛ. âasto tuto oblast pfiiztuÏujeme symetricky pfii obou povr‰ích. Dokonãení ãlánku na str. 21 Obr. 4 Podlaha upravená potûrem mokr˘ do mokrého Fig. 4 Floor modified by wet-to-wet screed

K O N S T R U K T I V N Í Z Á S A DY Má-li prÛmyslová podlaha slouÏit svému úãelu, je vhodné respektovat následující konstruktivní zásady. • Betonová deska podlahy je uloÏena pruÏnû na hutnûném podloÏí, mezi spodním lícem podlahy a základovou konstrukcí je min. 100mm pruÏná vloÏka zeminy, pfii men‰í mezefie je pouÏívána vloÏka ze styrenÛ a miralonÛ; nepouÏívá se podkladní beton. • ·achty, nakládací rampy apod. jsou obvykle navrÏeny tak, Ïe deska podlahy pfiechází pfies tyto konstrukce a je pfiiztuÏena. • PfiiztuÏení podlahov˘ch desek je navrhováno pomocí sítí 100/100/8, které jsou 18

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

6/2004

MATERIÁLY A TECHNOLOGIE MATERIALS AND TECHNOLOGIES

OCHRANA

BETONOV¯CH PODLAH PRÒMYSLOV¯CH STAVEB PROTECTION OF CONCRETE FLOORS OF INDUSTRIAL STRUCTURES

R A D O M Í R · OT O L A Pfiíspûvek seznamuje s typy, zpÛsoby, moÏnostmi a pfiíklady pouÏití syntetick˘ch pryskyfiic pro vylep‰ení vlastností betonov˘ch podlah prÛmyslov˘ch a obãansk˘ch staveb. This paper presents types, methods, options and examples of the application of synthetic resins for the improvement of properties of concrete floors in industrial structures and civic buildings. Betonové podlahy vût‰inou splÀují poÏadavky na nû kladené. Existuje v‰ak mnoho dal‰ích oblastí v prÛmyslov˘ch i v obãansk˘ch stavbách, kde jsou na podlahy kladeny dal‰í poÏadavky, které betonové povrchy bez náleÏité ochrany nesplní. P O Î A D AV K Y

NA POVRCH

PODLAHY

Kromû základního poÏadavku na dostateãnou únosnost podlahy nastupují dal‰í v˘znamné poÏadavky: • celistvost povrchu, beze spár a trhlin v povrchu • vysoká odolnost vÛãi otûru • houÏevnatost vÛãi nárazÛm • bezpra‰nost • nenasákavost pro tekutiny a oleje • snadná ãistitelnost a moÏnost dezinfekce povrchu • odolnost vÛãi ‰irokému spektru chemikálií • odolnost roztokÛm rozmrazovacích solí • definovaná vodivost povrchu • barevnost povrchu • barevné ãlenûní jednotliv˘ch ploch podle úãelu pouÏití • architektonická pfiijatelnost povrchu • protiskluznost a komfort pfii chÛzi BETONOVÉ

rÛznûj‰ích odvûtvích prÛmyslu i v obãanské v˘stavbû: • chemick˘ prÛmysl – vyuÏívá se vysoká odolnost pryskyfiic vÛãi nejrÛznûj‰ím chemikáliím, zvlá‰tû vÛãi kyselinám a celistvost podlahy beze spár • potravináfisk˘ prÛmysl – cenûna je zvlá‰tû snadná ãistitelnost a splnûní hygienick˘ch poÏadavkÛ na podlahy • elektrotechnick˘ prÛmysl – bezpra‰nost povrchu a pfiesnû definovaná vodivost povrchu pro tzv. „antistatické podlahy“ • automobilov˘ prÛmysl – montáÏní haly a lakovny • parkovací garáÏe – odolnost proti rozmrazovacím solím a olejÛm • skladovací a nákupní plochy

Obr. 1 PÛvodní podlaha v pekárnû Delta ve Strakonicích Fig. 1 The original floor in the bakery Delta in Strakonice

• izolaãní vrstvy pojíÏdûn˘ch zastfie‰ení, teras a balkonÛ • chodby, schodi‰tû, sociální spoleãenské prostory interiérÛ obãanské v˘stavby Obr. 2 Nová podlaha v pekárnû Delta ve Strakonicích (materiál MC Bauchemie, realizace Rebal, s. r. o., Praha) Fig. 2 The new floor in the bakery Delta in Strakonice (material from MC Bauchemie, realization Rebal, Praha)

PODLAHY CHRÁNùNÉ

SYNTETIC K¯M I PRYSKY¤ IC E M I

Ochrana betonov˘ch povrchÛ pro‰la v minulosti boufiliv˘m v˘vojem. Nejnovûj‰í generace syntetick˘ch pryskyfiic na podlahy sv˘mi vlastnostmi velmi snadno pokr˘vají nejrÛznûj‰í poÏadavky kladené na povrch podlah. Vlastnosti dvousloÏkov˘ch epoxidov˘ch, pfiíp. polyuretanov˘ch pryskyfiic se s úspûchem vyuÏívají na podlahy v nejB

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

6/2004

19

MATERIÁLY A TECHNOLOGIE MATERIALS AND TECHNOLOGIES ku. Podklad musí b˘t dostateãnû únosn˘ a rovn˘. Vlhkost podkladu nov˘ch betonÛ není nejdÛleÏitûj‰í omezení, dÛleÏitûj‰í je, aby v betonu probûhly dÛleÏité objemové zmûny (smr‰Èování betonu). Spojení podkladu s následn˘m souvrstvím a uzavfiení pórÛ v povrchu zajistí penetrace nízkoviskózní, bezrozpou‰tûdlovou epoxidovou pryskyfiicí. Následná uÏitná vrstva mÛÏe b˘t jen jednoduch˘ nátûr epoxidovou,nebo polyuretanovou pryskyfiicí, hladká stûrka, nebo souvrství vytvofiené v nûkolika pracovních krocích (stûrka, posyp kfiemenn˘mi písky, brou‰ení, odsátí povrchu, peãetûní, pfiíp. matování). Pro tzv. antistatické podlahy se pod uÏitnou vrstvu vkládá epoxidová vodivá vrstva se systémem mûdûn˘ch páskÛ zaji‰Èujících pfiipojení podlahy k vodivému propojení s uzemnûním. Pomûrnû pracné b˘vá provedení soklÛ, fabionÛ (napojení podlahy na zdi a sloupy), pfiiznan˘ch, nebo pfiekryt˘ch dilataãních spár a dal‰ích detailÛ.

a)

POUÎITÍ

OC H R AN N¯C H SYSTÉ M Ò

BETONOV¯CH PODLAH

b) Obr. 3 PÛvodní podlaha ve v˘robní hale spoleãnosti S.N.B.K. Brno; a), b) Fig. 3 The original floor in the production hall of the company S.N.B.K. Brno

ZÁKLADNÍ

20

smûsi rÛznobarevn˘ch pískÛ s rÛznû barevn˘m podkladem a zapeãení transparentní pryskyfiicí vytváfií velmi dekorativní povrchy imitující pfiírodní materiály. S C H E M AT I C K ¯

T YPY OC H R AN N¯C H

POSTUP

VRSTEV PODLAH

PROVÁDù N Í OC H R ANY P ODL AHY

Typ ochranného souvrství betonové podlahy se navrhne podle specifick˘ch poÏadavkÛ kladen˘ch na vlastnosti povrchu: • nátûr betonového povrchu epoxidovou pryskyfiicí v tlou‰Èce nûkolika desetin milimetru je nejjednodu‰‰í typ ochrany. Nátûr kopíruje povrch podkladu, ale brání pra‰nosti a nasákavosti povrchu, barevnost podlahy zlep‰í estetick˘ dojem, • stûrková podlaha z pryskyfiic tlou‰Èky 1 aÏ 2 mm vytvofií hladk˘, odoln˘ a barevn˘ povrch, lesklé povrchy lze matovat, nebo posypat chipsy, • epoxidová stûrka plnûná a zasypaná kfiemenn˘mi písky vytváfií rÛzné varianty povrchÛ s protiskluzn˘mi vlastnostmi,

V˘hodou ochrann˘ch systémÛ je, Ïe je moÏnost naná‰et je nejen na novû vybetonované povrchy, ale také na staré, opravované plochy napfi. pfii zmûnû technologií. Podkladem pod epoxidové ochranné systémy mÛÏou b˘t i jiné minerální materiály, jako napfi. anhydrity apod. Pro v˘slednou kvalitu ochrany povrchu má zásadní v˘znam pfiíprava podkladu. Nové povrchy postaãuje vût‰inou otryskat (obrokovat). Star‰í podklady je nutno dÛkladnû oãistit, odstranit nesoudrÏné ãásti povrchu a nerovnosti vyspravit, nejlépe stûrkou pfiipravenou z epoxidové pryskyfiice, kfiemenn˘ch pískÛ a tixotropního prá‰-

B

PRYSKY¤ IC E M I

ETON

• TEC

H NOLOG I E

Pro zdárn˘ v˘sledek ochrany povrchu je nutná dobrá spolupráce zadavatele (projektanta), provádûcí firmy a dodavatele návrhu technologie a materiálÛ (pryskyfiic). Nejen v˘bûr barevnosti a technick˘ch vlastností pouÏit˘ch pryskyfiic, ale také zpÛsob zpracování a zku‰enosti zpracovatele ovlivní koneãn˘ v˘sledek. Pfied zapoãetím nov˘ch typÛ souvrství je v˘hodné poloÏit zadavateli zku‰ební plochu a ovûfiit nejen ve‰keré technické parametry (mechanická, pfiíp. chemická odolnost, vodivost apod.), ale také estetick˘ dojem. Ten nab˘vá na v˘znamu nejen v obãanské v˘stavbû, ale také stále více pfiispívá k vytváfiení firemní image v prÛmyslov˘ch objektech. Ve spolupráci provádûcí firmy Rebal, s. r. o., a dodavatele pryskyfiic MC-Bauchemie, s. r. o., bylo vytvofieno nûkolik tisíc m2 podlah pro v˘znamné investory. Pro ·koda Auto Mladá Boleslav byla se zavedením v˘roby nového vozu Fabia opravena montáÏní hala. V souãasnosti probíhají opravy podlah montáÏní haly pro novou Octavii. Opravy podlah byly provedeny také v poboãném závodû Vrchlabí. V novû budované montáÏní hale pro v˘robu vozÛ Super v poboãném závodû Kvasiny byla provedena ochrana nové betonové podlahy. VÏdy se jedná o antistatické provedení barevné epoxidové stûrky zasypané smûsí barevn˘ch pískÛ, zapeãetûné transparentním

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

6/2004

MATERIÁLY A TECHNOLOGIE MATERIALS AND TECHNOLOGIES Obr. 4 Nová podlaha ve v˘robní hale spoleãnosti S.N.B.K. Brno (materiál MC Bauchemie, realizace Rebal, s. r. o., Praha) Fig. 4 The new floor in the production hall of the company S.N.B.K. Brno (material from MC Bauchemie, realization Rebal, Praha)

epoxidem. Povrch je z estetick˘ch dÛvodÛ je‰tû opatfien matovacím polyuretanov˘m lakem. Plochy jsou ve dvojím barevném provedení – tmavû ‰edé pro komunikace a svûtle ‰edé (s bíl˘m epoxidov˘m podkladem) pro ostatní plochy. V provozech ·koda Auto je z minulosti nûkolik typÛ epoxidov˘ch stûrek, ale Ïádná nesplÀuje technické a hlavnû estetické poÏadavky. Pro firmu Bosch v âesk˘ch Budûjovicích jsou postupnû vyspravovány podlahy v˘robních hal plastbetony (epoxidová pryskyfiice s kfiemenn˘m pískem) a opatfiovány litou probarvenou epoxidovou stûrkou. Firma na v˘robu kosmetick˘ch pfiípravkÛ Ryor vznesla poÏadavek na rozli‰ení jednotliv˘ch technologií a podlaÏí v˘robní haly neobvykl˘mi odstíny podlah. Na pfiání zadavatele namíchala MC-Bauchemie v Bottropu (SRN) epoxidové stûrky dle vzorníku RAL v odstínech lososová oranÏová, ‰afránová Ïlutá, Ïlutozelená a dopravní zelená. Velmi efektní podlahy pfiispívají k budování v˘razné image firmy v tvrdé konkurenci. V DELTA pekárnû ve Strakonicích byla provedena sanace stávající podlahy. Epoxidové stûrky byly poloÏeny zãásti na keramickou dlaÏbu, zãásti na ocelovou dlaÏbu Pokraãování ãlánku ze str. 18

POSOUZENÍ PODLAHOVÉ DESKY V˘poãet vnitfiních sil je moÏné uskuteãnit napfi. podle doporuãrní TR No. 34, které je odvozeno z práce Westergarda a mÛÏe Literatura: [1] Lohmeyer – Betonboden im Industriebau [2] Technical Report No.34 Concrete Society UK [3] DBV – Merkblatt – Stahlfaserbeton Oktober 2001 [4] ACI 360/R – 1992 [5] Realizaãní projekty fy STAVOCONSULT – Vácha

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

a zãásti na star˘, vyrovnan˘ betonov˘ podklad (obr. 1 a 2). V Hru‰ovanech u Brna ve v˘robní hale spoleãnosti S.N.B.K. Brno byla nesoudrÏná stávající betonová podlaha z ãásti vyjmuta (obr. 3). Podklad pro stûrky byl zãásti beton, zãásti keramická a zãásti litinová dlaÏba. Celá podlaha byla vyrovnána polymerbetonem, po vyrovnání byla aplikována finální stûrka (obr. 4). V atelieru zahraniãního architekta v Praze 5 byl naopak vznesen poÏadavek na zachování betonového vzhledu podlahy pfii splnûní poÏadavkÛ kladen˘ch na podlahu v interiéru (moÏnost mytí podlahy bûÏn˘mi prostfiedky). Betonov˘ povrch byl opatfien transparentní epoxidovou pryskyfiicí a matovacím polyuretanov˘m lakem. V poslední dobû pfiichází architekti ãasto

s poÏadavky na „jednoduché“ povrchy (bez dlaÏeb, omítek a obkladÛ), kde lze vyuÏít barevnost, nebo naopak transparentnost epoxidov˘ch a polyuretanov˘ch pryskyfiic v kombinaci s jejich v˘hodn˘mi technick˘mi vlastnostmi. Nûkolik pfiíkladÛ je jen malou ukázkou moÏností, které poskytuje ochrana betonov˘ch podlah syntetick˘mi pryskyfiicemi v prÛmyslov˘ch objektech i v obãansk˘ch stavbách. MÛÏe nastínit projektantÛm a uÏivatelÛm smûry, kudy se systémy pro ochranu betonov˘ch povrchÛ mohou ubírat.

b˘t pouÏito pro pfiípady s jednoduch˘m geotechnick˘m modelem. Tento musí b˘t vytvofien v souladu se skuteãn˘mi vlastnostmi podloÏí, definovan˘mi v geologickém posudku stavby. V bûÏn˘ch pfiípadech, kdy podloÏí je vrstevnaté, zvlá‰tû je-li upraveno a tvofií ho mnoÏství geotechnick˘ch oblastí, pouÏíváme programové systémy, napfi. NEXIS a ANSYS. Tyto programy umoÏÀují interakci desky s podloÏím, v modelu 2D a 3D. Vlastní posouzení prÛfiezu pfii pouÏití prutové v˘ztuÏe, nebo bez vyztuÏení, se uskuteãÀuje podle zásad doporuãení pro navrhování betonov˘ch konstrukcí. PrÛfiez, vyztuÏen˘ rozpt˘lenou v˘ztuÏí, je posuzuván podle doporuãení uveden˘ch napfi. v TR No. 34, nebo DBV Merkblatt [3]. Obecnû platí, Ïe kaÏdé doporuãení

(nûmecké, japonské, americké, anglické) má vlastní metodiku vytváfiení pracovních diagramÛ zku‰ebních trámeãkÛ s rozpt˘lenou v˘ztuÏí, takÏe dostáváme odli‰né pracovní diagramy a rozdílné mezní únosnosti prÛfiezu. Zhotovitel posouzení by proto mûl, podle uzavfien˘ch smluvních vztahÛ, pouÏít stejná doporuãení pro zatíÏení, pracovní diagramy a posouzení. V mnoha pfiípadech se tak nedûje a v nabídkov˘ch fiízeních se pak potkávají zcela odli‰né návrhy, které mnohdy nevystihují skuteãné podmínky pÛsobení.

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

Ing. Radomír ·otola MC-Bauchemie, s. r. o. Borská 40, 366 00 PlzeÀ tel.: 377 333 812, fax: 241 433 692 mob.: 602 207 013 e-mail: [email protected]

6/2004

Ing. Jaroslav Vácha Stavoconsult Brno Podlesí 35, 624 00 Brno tel.: 602 778 633 e-mail: [email protected]

21

MATERIÁLY A TECHNOLOGIE MATERIALS AND TECHNOLOGIES

NOVÁ

DIMENZE V OBLASTI BETONOV¯CH PODLAH NEW DIMENSION FOR CONCRETE FLOORS DESIGN IVAN HÁL A Pfiíspûvek popisuje moderní systém pro povrchov˘ design cementov˘ch podlah Pandomo, kter˘ poskytuje neomezenou pfiíleÏitost pro architektonické návrhy. The article describes a modern system for surface design Pandomo which provides every opportunity for architectural designs.

Obr. 2 Muzeum moderního umûní Fig. 2 Museum of modern art

Do nedávné doby byly cementové podlahy a jejich pouÏití spojovány, vzhledem k jejich uniformitû, pfieváÏnû s industriální oblastí (sklady, provozovny, v˘robní prostory). V ojedinûl˘ch pfiípadech byly pouÏívány u hlazen˘ch podlah probarvované vsypy s cílem zamûnit barvu cementu za jinou. Pokud byl poÏadavek barevn˘ch podlah, byly a jsou k tumuto úãelu doposud pouÏívány stûrky na bázi epoxidÛ, polyuretanÛ nebo metakrylátÛ. Takto provedené podlahy se vyznaãují vy‰‰í mechanickou a chemickou odolností na stranû jedné, na stranû druhé se nevyhneme pocitu „umûlosti“ povrchu. PouÏití cementov˘ch podlah jako finálních povrchÛ v oblasti komerãních prostor, kanceláfií, ordinací, restaurací, prodejen, ‰kol, hotelÛ nebo bytÛ bylo velkou v˘jimkou. Zmûnit tento trend se pokusila pfied dvanácti lety spoleãnost Ardex USA. Nabídla zákazníkÛm nov˘ typ cementov˘ch podlah pod názvem SDT Creativ Floor a pfied ‰esti lety bylo zahájeno jeho

pouÏívání v Evropû pod názvem Pandomo. ArchitektÛm a designérÛm se otevfiela nová oblast k vyuÏití kreativity a nápadÛ. V roce 1953 stála nûmecká firma Ardex se sídlem ve Wittenu u zrodu první nivelaãní hmoty na svûtû Ardit Z 8. V roce 1973 byla vyvinuta první nivelaãní hmota na bázi krystalick˘ch cementÛ. Nabízela se otázka, zda nivelaãní hmoty na bázi cementu budou stále pouÏívány „jen“ jako vyrovnání a podklad pod dlaÏbu, koberce, lino, parkety, nebo je moÏné je pouÏít jako finální vrstvy? Firma pokraãovala ve v˘voji stûrkou Ardurit K 15, která byla pfied tfiiceti lety pouÏívána jako finální povrch. Pofiád to byla jen ‰edá barva. Poté byla vyvinuta stûrka K1, základ celého systému Pandomo. Pandomo K1 je nivelaãní stûrka s krystalickou vazbou vody (Ardurapid efektem) a dispergovateln˘mi umûlopryskyfiiãn˘mi aditivy, zvy‰ujícími pruÏnost. Ve‰kerá zámûsová voda je vázána ve formû krystalÛ do krystalické mfiíÏky a pouÏita jako stavební materiál. To umoÏÀuje rychlé pokraãování následn˘ch prací. Pfii vysychání a zrání nedochází ke zmûnû objemu a tím ke vzniku smr‰Èovacích trhlin. Do objektu tím není zaná‰ena dodateãná vlhkost, a není zvy‰ována jeho vlhkost. Tím se stûrka odli‰uje od bûÏn˘ch cementov˘ch nivelaãních hmot. Po vytvrzení se hmota chová jako bûÏná cementová hmota (obr. 1). Název systému pochází z fieckého slova

Obr. 1 Stûrka Pandomo K1 Fig. 1 Trowel-on coating Pandomo K1

„pan“, tj. cel˘, úpln˘ a latinského „domus“, tj. dÛm, budova. B E Z E S PA R Á C E M E N T O VÁ L I TÁ – DESIGN BEZ HRANIC Tato moderní litá podlaha vyrobená na cementové bázi má charakter a vzhled kamenného povrchu beze spár. Probarvovatelná stálobarevná nivelaãní hmota nabízí ‰irokou kreativitu pfii aplikaci nejrÛznûj‰ích technik povrchov˘ch úprav. Hotová podlaha je stejnû zatíÏitelná jako vysoce odolné parkety. Pfii síle vrstvy 5 mm je schopna dlouhodobé zátûÏe, napfiíklad pojezdu koleãkov˘ch Ïidlí, a je vhodná i pro vytápûné podlahy (obr. 2). Fyziologicky nezávadn˘ materiál lze pouÏít nejen do obytn˘ch prostor, ale i do památkovû chránûn˘ch objektÛ (obr. 3).

PODLAHA

Obr. 3 Památkovû chránûná ‰kola Fig. 3 A listed school building

22

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

6/2004

MATERIÁLY A TECHNOLOGIE MATERIALS AND TECHNOLOGIES Trend souãasné architektury smûfiuje k velk˘m celkÛm s minimálním mnoÏstvím spár (obr. 4). Zásadnû tak mûní my‰lení architektÛ, projektantÛ, investorÛ, designerÛ a zákazníkÛ, neboÈ nemusí hledat a není svázán konkretními vzory a barvami dlaÏby, kobercÛ, lina, ale sám si uskuteãní svoji vlastní vizi a nápad. Pfiedstava a ztvárnûní zaãíná náãrtkem na v˘kresu a konãí finální prací realizaãní firmy. Mezi tûmito kroky není Ïádné omezení. Tím se kaÏdá podlaha stává unikátem nesoucím jedineãn˘ a neopakovateln˘ rukopis a tvÛrãí duch autora. Dekorativní bezesparé povrchy je moÏné aplikovat pfiedev‰ím tam, kde je tfieba celkov˘ vizuální dojem nekonvenãním zpÛsobem podtrhnout. Jde pfiedev‰ím o nejrÛznûj‰í butiky, showroomy, vstupní haly vefiejn˘ch institucí apod. Realizace ve Spojen˘ch státech, Francii, Nûmecku, Rakousku, Itálii, Anglii a âeské republice svûdãí o kvalitû systému vyhovujícímu moderním trendÛm architektury. Systém Pandomo byl ocenûn na odborném veletrhu v Hannoveru Domotex 2002 cenou nûmeck˘ch architektÛ „Inovativní produkt vysoké architektonické kvality v oblasti podlah" (obr. 5). Je pouÏíván renomovan˘mi svûtov˘mi architekty, napfi. Zahou Hadid nebo Rem Koolhaasem. Podlahy Pandomo je moÏno rozdûlit do dvou základních skupin. Kamenné podlahy – pfiebrou‰ením a uzavfiením povrchu speciálním olejem s obsahem voskÛ vznikne optick˘ dojem kamenné podlahy se sametovû matn˘m vzhledem odolné vrypÛm a s vodoodpudiv˘mi vlastnostmi (obr. 6). Podlahy Unikát umoÏÀují variace aplikaãních technik, a tím nabízejí moÏnosti od barevn˘ch struktur povrchÛ, pfies vãlenûní fotografií, firemních log (obr. 7), motivÛ, smûrov˘ch ukazatelÛ nebo nejrÛznûj‰í orientaãních popisÛ, tryskací techniku, variabilitu a barevnost pfiechodov˘ch spar vãetnû kombinace s jin˘mi materiály jako jsou parkety, pfiírodní kámen, nerez ocel nebo mozaika (obr. 8). Na bûÏném plotru je moÏné nechat vyfiíznout ze samolepicí folie logo ãi ornament. Folie se pfiilepí na ãist˘ a such˘ podklad a pro pfiebarvení se pouÏívají barevné aerosolové spreje v poÏadované barvû. Tryskáním lze vytvofiit na povrchu cementové nivelaãní hmoty plastick˘ dekor (obr. 9). Zde jsou pouÏívány speciB

ETON

• TEC

H NOLOG I E

ální plotrové folie odolné proti tryskání, které se stejnû jako v pfiedchozím pfiípadû pfiilepí na such˘ podklad. Povrch podlah Unikát je o‰etfien matn˘m nátûrem epoxidové pryskyfiice bez obsahu rozpou‰tûdla. RovnûÏ velké mnoÏství dekorativních technik otevírá nekoneãnou fiadu moÏností (obr. 10). Pfii tomto zpÛsobu mohou b˘t pouÏity v‰echny staré i moderní malífiské techniky, které známe doposud jen z úpravy povrchÛ stûn. Nyní je moÏné je pouÏít i na podlahy s moderními pracovními nástroji, speciálními váleãky a fixativem lze docílit fantastick˘ch aÏ fantaskních povrchÛ (obr. 11).

Obr. 4 Konferenãní místnost Fig. 4 A meeting room

V·E Z Aâ ÍNÁ OD P ODL AHY Podklady vhodné pro aplikaci jsou betonové potûry nebo anhydritové lité potûry. V pfiípadû cementov˘ch ‰lemÛ na povrchu je nutné provést pfiebrou‰ení nebo v pfiípadû vût‰ího zneãi‰tûní otryskání

Obr. 5 Cena architektÛ Domotex 2002 Fig. 5 Architectural Award Domotex 2002

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

6/2004

Obr. 6 Podlaha kanceláfie – Antracit Fig. 6 Office floor – Antracit

23

MATERIÁLY A TECHNOLOGIE MATERIALS AND TECHNOLOGIES

Obr. 7 Prodejna Fig. 7 A shop

Obr. 8 Shopping centrum Fig. 8 Shopping centrum

kuliãkami. Pevnost podkladu by mûla b˘t minimálnû 25 N/mm2 se zbytkovou vlhkostí do 2 %. Mûfiení vlhkosti lze provádût pouze pomocí karbidového pfiístroje na mûfiení vlhkosti – CM pfiístroje. Pro pfiípravu potûru je doporuãeno pouÏít krystalick˘ cement pro v˘robu rychlopotûrÛ Ardurapid 35. Potûry zhotovené z tohoto cementu splÀují po 24 hodinách, pfii libovoln˘ch tlou‰Èkách vrstev, poÏadovaná kriteria, vãetnû zbytkové vlhkosti. Pracovní spáry a trhliny v potûru je tfieba vyspravit pomocí zalévací pryskyfiice

Obr. 10 Recepce administrativního centra Fig. 10 Administrative centre reception

Obr. 9 PouÏití tryskací techniky Fig. 9 Usage of the nozzle technique

a ocelov˘ch trnÛ. Dilataãní spáry se pfiebírají do povrchu pomocí dekorativních li‰t a kombinací rÛzn˘ch prvkÛ. Volba velikosti dilataãních polí je pfiímo závislá na charakteru podkladu a je fie‰ena individuálnû. Napfi. u anhydritov˘ch podkladÛ je moÏné realizovat plochy aÏ 300 m2 bez dilataãních spar. V pfiípadnû povrchÛ o rozdílné savosti je tfieba jako penetraci aplikovat epoxidov˘ nátûr se zásypem kfiemiãitého písku o zrnitost i 0,5 mm. Jednotlivé vrstvy podlahy tvofiící systém, kter˘ se skládá z mezi sebou navzájem odzkou‰en˘ch, dlouhodobû spolupÛsobících a vzájemnû kombinovateln˘ch komponentÛ vyvinut˘ch pro tento systém, a mûl je mûl pokládat fiemeslník s praktick˘mi zku‰enostmi nejen s provádûním podlah obecnû ale i se zku‰enostmi s popisovan˘m systémem. Po dÛkladné diagnostice podkladu vãetnû mûfiení vlhkosti je nutno podklad pfiipravit. Pfiíprava podkladu b˘vá zpravidla v podmínkách na‰ich staveb nejnároãnûjObr. 11 Interiér restaurace Fig. 11 A restaurant interieor

24

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

6/2004

MATERIÁLY A TECHNOLOGIE MATERIALS AND TECHNOLOGIES

Obr. 12 Barvení zámûsové vody Fig. 12 Mix water colouring

‰í a nejdÛleÏitûj‰í. Závisí v‰ak na ní 90 % úspûchu celého díla. Velk˘m problémem b˘vá nedostateãná pevnost povrchÛ potûrÛ, trhliny a praskliny vzniklé z nejrÛznûj‰ích dÛvodÛ, které je nutno individuálnû posoudit a sanovat podklad do odpovídajícího stavu. Poté je moÏno rozlít nivelaãní stûrku Pandomo K1. Optimální teplota pro zpracování se pohybuje mezi 18 aÏ 20 °C pfii relativní vlhkosti vzduchu 65 %. Zámûsovou vodu nivelaãní stûrky K1 je moÏno probarvovat speciálními stálobarevn˘mi pigmenty odoln˘mi alkáliím, av‰ak pouze do urãitého objemu. Pfiedávkování pigmentem vede ke sníÏení pevnosti hmoty a mechanické odolnosti (obr. 12). Min. vrstva nivelaãní stûrky je 5 mm, maximálnû lze v jednom pracovním kroku nanést vrstvu aÏ 10 mm (obr. 13). Vystûrkovaná plocha musí pfied dal‰ím zpracováním schnout min. 12 hodin. Plochu podlahy je tfieba po dostateãném proschnutí brousit pomocí pfiístroje „Trio“ (Fa. Lägler), za postupného pouÏití pfiedem urãené velikost zrna brusného papíru. Po tfietím jemném pfiebrou‰ení je povrch kompaktní s uzavfien˘mi póry. Po posledním brou‰ení se povrch vyle‰tí bíl˘m padem, aby se odstranily nejjemnûj‰í prachové ãástice. Poté se pfii variantû kamenn˘ch podlah naná‰í dvû vrstvy speciálního oleje, kter˘ je rozle‰tûn pomocí le‰tiãky nebo parketové talífiové brusky s jemn˘m padem. Pfii variantû podlah Unikát je závûreãná úprava provádûna prostfiednictvím tfií nátûrÛ. Pfii zv˘‰eném poÏadavku protiskluznosti jsou do finální vrstvy pfiidávány speciální sklenûné perliãky. Pro bûÏnou údrÏbu a ãi‰tûní je pouÏíván B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

Obr. 14 Interiér sportovnû zabavního centra v SRN Fig. 14 Interieor of sport-entertainment centre in Germany

Obr. 13 Lití probarvené stûrky Fig. 13 Placing of coloured trowel-on coating

pfiípravek, kter˘ odpuzuje neãistoty a propÛjãuje o‰etfien˘m podlahám hedvábn˘ lesk, kter˘ lze le‰tûním v˘raznû zv˘‰it (obr. 14). Oficiální pfiedstavení podlah Pandomo v âeské republice probûhlo v dubnu 2004 v prostorách Hospodáfiské komory âR v Praze a na Fakultû stavební VUT v Brnû.

Podrobné údaje ve vztahu k mechanick˘m a chemick˘m odolnostem jsou obsaÏeny ve zku‰ebním protokolu. Dr. Ivan Hála ARDEX Baustoff, s. r. o. telefon: 541 249 922, fax: 541 213 962 e-mail: [email protected] www.ardex.cz, www.ardex-pandomo.cz

Tab. 1 Technická data podlah Pandomo Tab. 1 Technical characteristics Pandomo floors Nivelaãní hmota Pandomo K1 Zkou‰ka tlou‰Èka vrstvy [mm] pochÛznost (pfii 20°C)

Norma – –

pevnost v tlaku [MPa]

EN 196, ãást 1

pevnost v tahu za ohybu [MPa]

EN 196, ãást 1

zkou‰ka kuliãkou (Brinell) [MPa]

DIN 1168, ãást 2

vhodnost pro zatíÏení nábytkem s koleãky – vhodnost pro podlahové topení – Podlaha Pandomo „Kamenná podlaha“ (Pandomo K 1 + Pandomo SL) Zkou‰ka Norma pevnost povrchu [N/mm] dle EN 13892-6 otisk kuliãky [mm] EN 433 odolnost proti obrusu EN 660-2 úbytek hmoty [mg/100 otáãek] Fm úbytek objemu [mm3/100 otáãek] Fv úbytek tlou‰Èky vrstvy [mm/100 otáãek] DV poÏární odolnost DIN 4102-B1 Index ‰ífiení plamene ÖNORM B3806 protiskluzové vlastnosti DIN 51 131 koÏená podráÏka – pryÏová podráÏka –

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

6/2004

âas [dny] – – 1 7 28 1 7 28 1 7 28

Hodnota 5 aÏ10 po 3 hodinách ca. 13,0 ca. 20,0 ca. 30,0 ca. 3,0 ca. 5,0 ca. 8,5 ca. 45,0 ca. 65,0 ca. 80,0 ano ano

Hodnota 31,8 0,01 po 1 dni 17,7 10,1 0,00365 SplÀuje B1 (novû BFL) Q1 (novû S1) 0,5 (bezpeãná) 0,77 (velmi bezpeãná)

25

FIREMNÍ COMPANY

PREZENTACE PRESENTATION

Celosvûtová soutûÏ Holcim Awards s celkovou v˘‰í dotace 2 miliony USD ■ VYUÎIJTE ·ANCI A P¤IHLASTE PROJEKTY DO PRVNÍ CELOSVùTOVÉ SOUTùÎE O CENU SPOLEâNOSTI HOLCIM V UDRÎITELNÉ V¯STAVBù – HOLCIM AWARDS FOR SUSTAINABLE CONSTRUCTION Holcim vyhla‰uje celosvûtovou soutûÏ Holcim Awards for Sustainable Construction. Jejím cílem je podpofiit stavební projekty, které pfiekraãují tradiãní fie‰ení a splÀují pfiitom kritéria ekonomické efektivnosti, environmentální kvality a spoleãenské zodpovûdnosti. Pro realizaci této soutûÏe spoleãnost zaloÏila nadaci Holcim Foundation for Sustainable Construction (www.holcimawards.org). Holcim Awards for Sustainable Construction se skládá ze série regionálních a globálních cyklÛ soutûÏe. Ceny v obou cyklech soutûÏe budou pfiedstavovat celkovou hodnotu 2 miliony USD. Spu‰tûní soutûÏe v termínu od 1. listopadu 2004 probûhlo na v‰ech pûti kontinentech ve spolupráci s 46 dcefiin˘mi spoleãnostmi Holcim. Vítûzné projekty postoupí do celosvûtového finále v roce 2006. Porotu budou tvofiit mezinárodnû uznávaní renomovaní nezávislí experti z oblasti stavebnictví, architektury a rozvoje spoleãnosti. Cílem soutûÏe Holcim Awards for Sustainable Construction je podpofiit projekty, které splÀují kritéria trvale udrÏitelného rozvoje v tûchto oblastech: architektura, krajinotvorba, urbanistick˘ design, stavební a strojní inÏen˘rství a jiné pfiíbuzné obory. Projekty musí b˘t pfiedloÏeny ve formû architektonické studie. Studie musí demonstrovat udrÏitelnost v souladu s pûti základními kritérii: ■ Inovace ■ Etické standardy ■ Ekologick˘ pfiístup ■ Ekonomická efektivnost ■ Estetická hodnota âe‰tí úãastníci mají moÏnost zúãastnit se evropského kola soutûÏe. Návrhy mohou b˘t pfiedloÏeny jednotlivci nebo projektov˘mi t˘my v období od 1. listopadu 2004 do 31. bfiezna 2005 prostfiednictvím oficiální webové stránky Holcim Awards (www.holcimawards.org). Nezávislá porota vybere nejlep‰í fie‰ení, která budou ocenûna na slavnostním vyhlá‰ení Holcim Awards Ceremony ve ·v˘carsku na podzim v roce 2005. Vedení Nadace Holcim Foundation for Sustainable Construction

Celková hodnota cen v evropském kole je 220 000 USD: první cena 100 000 USD, druhá 50 000 USD, tfietí 25 000 USD a 6 ocenûní v hodnotû 45 000 USD. První tfii vítûzné projekty z kaÏdého kontinentu (celkem 15 projektÛ) postoupí do celosvûtové soutûÏe Holcim Awards. Tfii celkovû nejlep‰í projekty budou ocenûny celkovou ãástkou 900 000 USD: první cena 500 000 USD, druhá 250 000 USD, tfietí 150 000 USD. Ceny v celosvûtovém kole budou pfiedány na slavnostním vyhlá‰ení Holcim Awards Ceremony v Bangkoku v roce 2006. SoutûÏ Holcim Awards se koná ve spolupráci se Swiss Federal Institute of Technology (ETH), Zurich, ·v˘carsko, Massachusetts Institute of Technology (MIT) Boston, USA, Tongji University (TDX), ·anghaj, âína, University of Sao Paulo (USP), Brazílie a University of the Witwatersrand (Wits), Johannesburg, JAR. Tyto univerzity stanovují hodnotící kritéria a stojí v ãele nezávisl˘ch porot v pûti kontinentech svûta. HOLCIM FOUNDATION Holcim Foundation for Sustainable Construction (Nadace pro trvale udrÏitelnou v˘stavbu podporuje inovaãní pfiístup k trvale udrÏitelné v˘stavbû, zejména prostfiednictvím mezinárodních soutûÏí: www.holcimawards.org. ·piãková architektura a vy‰‰í kvalita Ïivota jsou integrální souãástí vize Holcim Foundation o trvale udrÏitelné v˘stavbû: www. holcim foundation.org. Holcim Foundation je podporována spoleãností Holcim, v˘znamn˘m svûtov˘m dodavatelem cementu, betonu, kameniva a stavebních sluÏeb: www.holcim.com. Dana Kapiãková, prodej/marketing, Holcim (âesko) a.s., Tovární ul. 296, 538 04 Prachovice, www.holcim.cz, [email protected] 26

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

6/2004

MATERIÁLY A TECHNOLOGIE MATERIALS AND TECHNOLOGIES

PROVÁDùNÍ

PRÒMYSLOV¯CH BETONOV¯CH PODLAH VâETNù POVRCHOV¯CH ÚPRAV CONSTRUCTION OF INDUSTRIAL CONCRETE FLOORS, INCLUDING SURFACE FINISHING J A N P ¤ I BY L Betonové podlahy v prÛmyslov˘ch a skladov˘ch objektech plní pfiedev‰ím funkci uÏitkovou, ale postupnû se stávají i dÛleÏit˘m architektonick˘m prvkem pfii realizaci obchodních, vefiejn˘ch a administrativních budov. Concrete floors in industrial and storage facilities have, for the most part, a utility function. Gradually, though, they are becoming an important architectural component in the constructions of commercial, public and administrative buildings. P O Î A D AV K Y N A P O D L A H U Betonové a Ïelezobetonové podlahy patfií mezi nejdÛleÏitûj‰í konstrukce prÛmyslov˘ch, obchodních a skladov˘ch objektÛ. Samozfiejmû, Ïe nemÛÏe dojít ke zfiícení konstrukce jako u sloupÛ a prÛvlakÛ, ale v pfiípadû zásadního po‰kození podlah jsou opravy sloÏité, omezují ãasto provoz v objektu a jejich provedení je znaãnû finanãnû nároãné. Zásadním poÏadavkem na prÛmyslovou podlahu je její odolnost proti mechanick˘m zatíÏením (skladovan˘ materiál, regálové zakladaãe, pojezd dopravních prostfiedkÛ), odolnost proti Obr. 1 Nová drátkobetonová podlaha v rekonstruované prÛmyslové hale Fig. 1 A new fiber-reinforced concrete floor in a reconstructed industrial hall

obrusu a vÛãi chemick˘m vlivÛm. Souãasnû jsou poÏadovan˘mi vlastnostmi i sníÏení pra‰nosti, omezení deformací a zabránûní vzniku trhlin. Kromû tûchto funkãních poÏadavkÛ na podlahy vystupují stále ãastûji do popfiedí i poÏadavky estetické. Betonové podlahy s vhodnou povrchovou úpravou nalezneme nejenom v prÛmyslov˘ch, skladov˘ch a obchodních objektech (obr. 1), ale i v budovách vefiejn˘ch a administrativních. VRSTVY BETONOV¯CH PODLAH Pfii realizaci prÛmyslov˘ch betonov˘ch podlah je nutno pamatovat na to, Ïe podlahové konstrukce se skládají ze tfií vrstev, podkladní, nosné a ná‰lapné. V‰em vrstvám je nutné vûnovat stejnou pozornost. Pfii ‰patnû provedeném podloÏí není prakticky moÏné realizovat desku s pfiedepsan˘mi statick˘mi poÏadavky, nekvalitnû provedená povrchová úprava sniÏuje kvalitativní nebo estetické vlastnosti podlahy. Podkladní vrstvy Podkladní vrstva je tvofiena zpravidla hutnûn˘m ‰tûrkopískov˘m podsypem, nebo podkladním betonem. Dvouvrstvou podlahu na podkladní betonovou desku je vhodné pouÏít pfii opravû stávajících podlah formou nadbetonávky. Pfii návrhu nové prÛmyslové podlahy doporuãuji zejména z ekonomick˘ch dÛvodÛ provedení jednovrstvé podlahy na hutnûn˘ podsyp. Míra zhutnûní podkladní vrstvy betono-

vé desky je charakterizována moduly pfietváfinosti zeminy Edef [MPa] urãen˘mi statickou zatûÏovací zkou‰kou. Tato zkou‰ka urãuje statickou únosnost stmelen˘ch a nestmelen˘ch zemin a kameniva v zemních tûlesech s pouÏitím zatûÏovací desky o prÛmûru 762 mm. Velikost zrna nesmí b˘t vût‰í neÏ 1/3 prÛmûru zatûÏovací desky. Pomûr modulÛ pfietvárnosti urãen˘ch z prvního a druhého zatûÏovacího cyklu musí vyhovût podmínce: Edef,2 < 2, 5 Edef,1

Limitní hodnota Edef,2 je okolo 40 MPa. Obecnû lze pro realizaci zatíÏen˘ch prÛmyslov˘ch podlah doporuãit zhutnûní podkladních vrstev na hodnotu vy‰‰í neÏ 60 MPa. Únosnost zeminy zji‰tûná statickou zatûÏovací zkou‰kou je ve v˘poãtech vyjádfiena modulem reakce k [N/mm2]. Hodnota modulu reakce musí b˘t vût‰í neÏ 0,03 N/mm2 a vypl˘vá ze vztahÛ: Edef,2
Edef,2
Edef,1
V praxi je ãasto mûfiení modulu pfietvárnosti provádûno dynamickou zatûÏovací zkou‰kou. V˘sledkem této zkou‰ky je Evd. Edef,2 = 2, 5 Evd − 20 V pfiípadû provedení tepelné izolace pod podlahovou deskou je nutno dodrÏet projektem navrÏen˘ typ tepelné izolace. Optimální je pouÏití extrudovaného polystyrenu, kter˘ nejlépe splÀuje podmínky kladené na podklad pod podlahou. Pro ménû zatíÏené podlahy je moÏné pouÏití polystyrenu EPS 150 a EPS 200. Nosná deska Tlou‰Èka nosné vrstvy se zpravidla pohybuje v rozmezí od 100 do 300 mm. Závisí na zpÛsobu a velikosti zatíÏení a na kvalitû podkladních vrstev. Nosné desky prÛmyslov˘ch podlah jsou

28

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

6/2004

MATERIÁLY A TECHNOLOGIE MATERIALS AND TECHNOLOGIES tvofieny betonem tfiídy minimálnû C 20/25 (B25), u podlah více zatíÏen˘ch lze pouÏít beton vy‰‰í tfiídy. Betonová smûs je vyrábûna z portlandského nebo struskoportlandského cementu. Kamenivo musí mít takovou kfiivku zrnitosti, aby nedo‰lo k jeho segregaci po vybetonování desky. Vodní souãinitel betonové smûsi nemá b˘t vût‰í neÏ 0,5 a pokles kuÏele dle Abramse by mûl dosahovat hodnot 50 aÏ 85 mm. Jako v˘ztuÏ lze pouÏít svafiované sítû nebo rozpt˘lenou v˘ztuÏ ve formû ocelov˘ch drátkÛ. Hlavní v˘hodou vyuÏití ocelov˘ch vláken je, Ïe beton má zlep‰ené vlastnosti v celém svém objemu, odpadá pracné vázání klasické armatury a pfii provádûní drátkobetonu není nutné kontrolovat uloÏení sítí tak, aby bylo dodrÏeno poÏadované krytí v˘ztuÏe. Ocelová rozpt˘lená v˘ztuÏ je pfiidávána do smûsi na stavbû nasypáním v odpovídajícím mnoÏství do autodomíchávaãÛ, nebo je dávkována pfiímo na betonárnû. Tím je zaji‰tûno dÛkladné rozmíchání drátkÛ ve smûsi jiÏ bûhem pfiejezdu na stavbu. Minimální dávkování ocelov˘ch vláken je 20 kg/m3 betonu. Horní hranice dávkování je omezena zpracovatelností betonové smûsi a ekonomick˘mi hledisky. BûÏnû nepfiesahuje mnoÏství ocelov˘ch vláken v betonové smûsi hranici 30 kg/m3. Návrh podlah s pouÏitím ocelov˘ch vláken do betonu vypracovávají zpravidla dodavatelé podlah ve spolupráci s v˘robci vláken. U LO Î E N Í B E T O N U Pfied zapoãetím betonáÏe jsou nutné nûkteré pfiípravné práce. Je nutné folií ochránit plochy nad podlahou pfied zneãi‰tûním a pfiedev‰ím místa styku podlahy se stávajícími konstrukcemi obloÏit pruÏnou hmotou o tlou‰Èce 5 mm. Tím dojde k pruÏnému oddûlení ostatních prvkÛ stavby od podlahové konstrukce. PoloÏení betonu v prÛmyslov˘ch halách nebo venkovních plochách lze provádût dvûma základními zpÛsoby. Metoda dlouh˘ch pasÛ spoãívá v rozdûlení objektu na pásy o ‰ífice odpovídající délce vibraãní li‰ty a plo‰e objektu. BetonáÏ se zpravidla provádí metodou vystfiídan˘ch pásÛ. Délka pásu je dána denním v˘konem zhotovitele a zpravidla nepfiesahuje 1000 m2 za prodlouÏenou pracovní smûnu. Je tfieba pamatovat nejen na betonáÏ desky, ale zejména na moÏnosti zpracování povrchové úpravy. BetonáÏ je provádûna do bednûní, jehoÏ hrana je pfied zahájením B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

betonáÏe vyrovnána do poÏadované nivelety. Klasické dfievûné bednûní je nahrazováno kovov˘m nebo plastov˘m. Speciální plastové profily, jejichÏ vyuÏití je stále ãastûj‰í, osazené do betonov˘ch kolaãkÛ splÀují nejen funkci bednûní a vodícího prvku pro vibraãní laÈ, ale souãasnû fungují jako dilataãní spáry (obr. 2). Modernûj‰í metodou je kontinuální betonáÏ. Provádí se bez pouÏití bednûní v celé plo‰e podlahy v jednom nepfietrÏitém pracovním cyklu. Srovnání betonu, hutnûní i aplikace vsypu je provádûna strojnû. Niveleta je zaji‰tûna laserem a denní v˘kon dosahuje aÏ 3 000 m2. Podmínkou kvalitního provedení betonové podlahy jsou nepfietrÏitû probíhající práce. Je nutné zajistit kontinuální dodávku betonové smûsi tak, aby nevznikaly pracovní spáry. Z tohoto dÛvodu je dÛleÏit˘ v˘bûr takového dodavatele betonové smûsi, kter˘ je schopen zajistit nejen odpovídající kvalitu betonu, ale i plynulou dodávku potfiebného mnoÏství. O·ET¤ENÍ PODLAH Betonová podlaha vyÏaduje stejnou péãi jako kaÏdá betonová konstrukce, jen musí b˘t provedena obzvlá‰È dÛkladnû s ohledem na malou tlou‰Èku desky. Hlavním poÏadavkem je zabránûní rychlému a nestejnomûrnému vysychání desky, jeÏ zpÛsobuje vznik smr‰Èovacích trhlin. Je tfieba zastínit podlahu pfied sluneãním záfiením, dle moÏností omezit úãinky vûtru a prÛvanu. Pro zabránûní vsakování vody do podloÏí se provádí betonáÏ na folii, odpafiování vody je omezeno alespoÀ poloÏením folie na pochozí podlahu. Lep‰í variantou je postfiik utûsÀujícím postfiikem. Tento postfiik lze aplikovat na mal˘ch plo-

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

chách nátûrem váleãkem, pro vût‰í plochy je vhodné zvolit postfiik. Musí b˘t dodrÏeno optimální dávkování 0,1 aÏ 0,15 l/m2, protoÏe pfii vût‰í vrstvû postfiiku mÛÏe dojít k jeho odlupování a tím k po‰kození povrchu podlahy. V pfiípadû, Ïe betonáÏ probíhá mimo oplá‰tûnou a zastfie‰enou halu, je tfieba chránit betonovou desku pfied úãinky de‰tû, snûhu a mrazu. Lze v‰ak doporuãit, aby betonáÏ venkovních ploch probíhala s ohledem na klimatické pomûry a uváÏit, zda pfiesné dodrÏení harmonogramu vyváÏí pfiípadné pracné a finanãnû nároãné provedení oprav. Vzhledem k tomu, Ïe prÛmyslová podlaha není zpravidla provedena aÏ v samém závûru realizace stavby, nelze zabránit provozu na podlaze souvisejícím s provádûním dal‰ích stavebních prací v objektu. Pocházet po podlaze je moÏné jiÏ druh˘ den. Probíhá v‰ak zrání betonu a po dobu minimálnû sedmi dnÛ je nutné maximálnû omezit provoz na podlaze. Je nutné pohybovat se na podlaze v ãisté obuvi, aby nebyl poru‰en ochrann˘ nátûr a zrání betonu postupovalo rovnomûrnû v celé plo‰e desky. Obzvlá‰È citlivou ãástí podlah jsou hrany profiezan˘ch spár. Pokud je nezbytné v hale skladovat dal‰í stavební materiál je vhodné natáhnout ochrannou folii v celé plo‰e objektu, aby pfii ãásteãném zakrytí nedocházelo k nerovnomûrnému zrání podlahové plochy.

6/2004

Obr. 2 Bednûní podlahové desky pfii betonáÏi metodou vystfiídan˘ch pásÛ Fig. 2 Formwork erection of the floor slab during concreting using the method of alternating strips

29

MATERIÁLY A TECHNOLOGIE MATERIALS AND TECHNOLOGIES

Obr. 3 Ruãní aplikace vsypu na tuhnoucí betonové podlaze Fig. 3 Manual application of the dry penetration surface on the hardening concrete floor

SPÁRY

V BETONOV¯CH

P ODL AHÁC H

NavrÏení spár v betonov˘ch podlahách je souãástí statického návrhu podlahy. Pfii jejich návrhu je tfieba zohlednit poÏadavky na zatíÏení, velikost a rozmûry ploch, zmûny prÛfiezu a pracovní postup betonáÏe. Spáry dûlíme na: • dilataãní • pracovní • smr‰Èovací Dilataãní spáry jsou umístûny v místech Obr. 4 Le‰tûní podlah dvoukotouãovou a krajovou le‰tiãkou Fig. 4 Finishing floors with a two-disk and edging floor grinder

30

B

objektov˘ch dilataãních spár. Jsou vedeny pfies celou tlou‰Èku desky, je pfieru‰ena ve‰kerá v˘ztuÏ a v celé tlou‰Èce je spára vyplnûna pruÏn˘m materiálem. Ideální je pouÏití speciálních dilataãních profilÛ, slouÏících zároveÀ jako ztracené bednûní. Pracovní spáry oddûlují místa, kde je pfieru‰ena betonáÏ. Pfii pouÏití plastov˘ch profilÛ se fie‰í stejnû jako spáry dilataãní. Pfii pouÏití jiného zpÛsobu bednûní lze spáru pfied dal‰í betonáÏí vyfie‰it napfi. vloÏením lepenky, nebo ãastûji prostou dobetonávkou a následn˘m profiíznutím. Smr‰Èovací spáry provádûné v podlahové desce zabraÀují vzniku smr‰Èovacích trhlin v dÛsledku hydrataãních procesÛ v betonové konstrukci. Nejãastûj‰ím zpÛsobem je jejich profiezání do 48 hodin od dokonãení podlahy. Trhliny vyvolané smr‰Èováním betonové podlahy se projevují v takto oslabeném prÛfiezu prasknutím kolmo dolÛ od provedeného fiezu. ¤ez má neãastûji ‰ífiku 4 mm a minimální

ETON

• TEC

H NOLOG I E

hloubku 30 mm. Maximální hloubka fiezu je do poloviny tlou‰Èky desky. Takto vytvofiené spáry se ãasto nevyplÀují a zaplní se pfii provozu v objektu. Pokud jsou vyplÀovány, stává se tak aÏ s v˘razn˘m ãasov˘m odstupem po dokonãení a dÛkladném vyzrání celé podlahy. Do spodní ãásti je vtlaãena vloÏka z pruÏného materiálu, horní vrstva je vyplnûna trvale pruÏn˘m tmelem. Rastr fiezání smr‰Èovacích spár se nejãastûji volí 6 x 6 m. Ideální je ãtvercov˘ tvar polí. Obdélník mÛÏe mít pomûr stran maximálnû v pomûru 2 : 1. Pfii návrhu fiezÛ smr‰Èovacích spár je nutné dodrÏet návaznost na dal‰í konstrukce stavby. ¤ezy by mûly b˘t vedeny v místû sloupÛ, zmûny prÛfiezu desky, nebo (nepfiíli‰ vhodné) zmûny podkladu pod podlahovou deskou. RovnûÏ musí b˘t fiezy provedeny kolem sloupÛ a dal‰ích konstrukcí zasahujících do podlahy. P O V R C H O V É Ú P R AV Y Ná‰lapné vrstvy prÛmyslov˘ch podlah lze rozdûlit na dva druhy. Vsypové povrchy podlah se aplikují po dokonãení betonáÏe do je‰tû ãerstvého betonu, stûrky rÛzn˘ch druhÛ se zpravidla realizují na jiÏ vyzrálou podlahu. Vsypy na prÛmyslov˘ch podlahách VyuÏití vsypu na povrchovou úpravu je nejãastûj‰ím zpÛsobem pro vytvofiení ná‰lapné vrstvy podlahy (obr. 3). Vsypové materiály jsou vyrobeny na základû cementového pojiva s rÛzn˘mi pfiídavn˘mi látkami. NejdÛleÏitûj‰í pro aplikaci na rÛznû zatíÏen˘ch podlahách je druh plniva ve vsypu. Základem je kfiemiãit˘ písek, pro více zatíÏené podlahy s pfiídavkem korundu, pro obzvlá‰È zatíÏené podlahy s pfiídavkem ãediãe. S posypem je moÏné zaãít po odpafiení povrchové vody a ãásteãném zatuhnutí betonové smûsi. Vodu z povrchu betonu lze odstranit i mechanicky staÏením latí. âas aplikace vsypu závisí na klimatick˘ch pomûrech a na druhu betonové smûsi. Nasátím vody z ãerstvého betonu vsyp zvlhne a ve chvíli rovnomûrného zvlhnutí lze zahájit le‰tûní podlahy. Doba od zhutnûní smûsi vibrátory je závislá zejména na teplotû a pfiípadném prÛvanu v objektu. Orientaãní doba pro zahájení le‰tûní je pût hodin. Pfii brzkém zahájení le‰tûní je poru‰en vyrovnan˘ povrch desky, pfii pozdním le‰tûní nedojde ke kvalitnímu propojení vsypu s nosnou

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

6/2004

MATERIÁLY A TECHNOLOGIE MATERIALS AND TECHNOLOGIES

Obr. 6 Aplikace epoxidové podlahy v prostorách zdravotnického zafiízení Fig. 6 Application of the epoxide floor inside a health centre Obr. 5 Povrchová úprava venkovního tenisového kurtu Fig. 5 Surface finishing of an outdoor tennis court

na cementovém pojivu, není nutno mít podlahu v klasické „betonové“ barvû. Lze pouÏít vsypy jin˘ch barev, napfiíklad ãervenou (obr. 5), zelenou nebo Ïlutou.

deskou a jeho aplikace nemá poÏadované vlastnosti. Pfii pocházení po tuhnoucí betonové desce by se mûly stopy ve chvíli zahájení aplikace vsypu zabofiit do hloubky 3 mm. Pfiesn˘ ãas zahájení le‰tící fáze mÛÏe stanovit pouze zku‰en˘ pracovník zab˘vající se le‰tûním podlahov˘ch ploch. Le‰tûní mal˘ch ploch je provádûno jednokotouãov˘mi hladiãkami, pro vût‰í je nezbytné pouÏití hladiãek pojízdn˘ch dvoukotouãov˘ch (obr. 4). Zvlá‰tní pozornost je nutné vûnovat úpravû povrchu u zdí a v rozích místností. Aãkoliv jsou podlahové vsypy zaloÏené

Syntetické podlahy Pro podlahy s vy‰‰ím mechanick˘m nebo chemick˘m zatíÏením, popfiípadû v prostorech s vy‰‰ími vizuálními poÏadavky jsou pouÏívány syntetické podlahy, které jsou zpravidla aplikovány na vyzrálé betony (obr. 6) a jejich pouÏití je mimofiádné v˘hodné pfii sanaci stávajících podlah. Podkladní beton musí mít dostateãnou pevnost v tlaku a vyãi‰tûn˘, odma‰tûn˘, pfiípadnû zdrsnûn˘ povrch. Syntetické podlahy lze v zásadû rozdûlit podle druhu pouÏitého pojiva. Nejãastûji pouÏívané jsou systémy na základû epoxidov˘ch pryskyfiic. V men‰í mífie jsou vyuÏívány podlahy na bázi akrylátov˘ch kopolymerÛ a polyuretanu. Plnivem jsou kfie-

Obr. 7 Epoxidová podlaha ve zdravotnickém zafiízení Fig. 7 Epoxide floor in a health centre

miãité písky v odpovídajícím granulometrickém sloÏení s moÏností dal‰ích pfiísad. Tyto podlahy mají lep‰í mechanickou a chemickou odolnost neÏ betonová deska a jejich zatíÏitelnost je rychlej‰í neÏ betonová deska. Vhodn˘ pomûr jednotliv˘ch sloÏek umoÏÀuje docílit samonivelaãní schopnosti smûsi, druhem pouÏitého plniva lze ovlivnit hrubost povrchu podlahy. Neopominutelnou v˘hodou syntetick˘ch podlah je moÏnost prakticky neomezeného barevného fie‰ení (obr. 7 a 8).

Ing. Jan Pfiibyl Vlastimil Zelen˘ – Start Horní Mûsto 13, 588 32 Brtnice tel./fax: 567 216 622, tel.: 777 743 404 e-mail: [email protected], www.zeleny.cz

Obr. 8 Epoxidová podlaha s rÛznobarevn˘mi kfiemiãit˘mi písky Fig. 8 Epoxide floor with multicoloured silicic sands

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

6/2004

31

MATERIÁLY A TECHNOLOGIE MATERIALS AND TECHNOLOGIES

NA PODLAHY PRO VNA-VOZÍKY DEMANDS ON FLOORS FOR VNA CARRIAGES

POÎADAVKY ALE· HU·EK

PoÏadavky na podlahy ve skladech s úzk˘mi uliãkami (VNA) a pfiípustné tolerance. Problémy a jejich dÛsledky ve spojení se skladováním a manipulací zboÏí na nekvalitních podlahách. This paper outlines demands on floors if storerooms with narrow passages (VNA) and the corresponding tolerances. Further, it is concerned with the problems related to storing and handling the goods on bad-quality floors and their consequences.

do velmi úzk˘ch uliãek nemÛÏe zcela vyuÏít svého v˘konu. âlánek objasÀuje dÛleÏitá témata související s: • problémy a jejich dÛsledky ve spojení se skladováním a manipulací zboÏí na nekvalitních podlahách, • poÏadavky na podlahy ve skladech s úzk˘mi uliãkami (VNA) a pfiípustné tolerance, • povrchové úpravy podlah, které zaruãují splnûní poÏadovan˘ch parametrÛ. PROâ

JE DÒLEÎITÉ MÍT VE

SKLADU S ÚZK¯MI ULIâKAMI KVALITN Í P ODL AH U

Kvalitní podlaha je nezbytn˘m pfiedpokladem jak pro bezpeãnou manipulaci, tak i pro plné vyuÏití v˘konnosti vozíkÛ pro velmi úzké uliãky (VNA Very narrow aisle – vozíky) (obr. 1). Náklady na skladování a manipulaci zboÏí mohou pfiedstavovat aÏ 75 % celkov˘ch nákladÛ. To znamená, Ïe pouÏitím VNA systémÛ pfii skladové manipulaci lze dosáhnout potenciálnû velk˘ch úspor nákladÛ. Vinou nedostateãné rovinnosti podlahy v‰ak vût‰ina vozíkÛ Obr. 1 Manipulaãní vozík ve velmi úzké uliãce Fig. 1 Handling carriage in VNA

Do systému halového skladu s úzk˘mi uliãkami patfií: • budova haly vãetnû podlah • vozíky • regálové systémy • systémy navádûní v uliãkách Se zvy‰ujícími se nároky na v˘konnost manipulace a se vzrÛstajícími v˘‰kami zdvihu rostou také nároky na prvky systému. Vozíky a regálové systémy obvykle splÀují tyto poÏadavky a specifikace, protoÏe jsou vyrábûny prÛmyslovû za optimálních podmínek. Betonová podlaha v‰ak vzniká na místû za mnohem obtíÏnûj‰ích podmínek. Návrh betonové smûsi, technologie jejího zpracování a ukládaní musí b˘t podfiízena pfiísn˘m poÏadavkÛm na rovinnost podlahy. Drobná nepravidelnost v podlaze mÛÏe zapfiíãinit naklonûní vozíku, coÏ v dÛsledku zpÛsobí vych˘lení horní ãásti vozíku z pfiesné pozice, a to jak v pfiíãném, tak podélném smûru (obr. 2).

Statick˘ náklon – míra naklonûní závisí na mífie nerovnosti podlahy a v˘‰ce zdvihu vozíku (aÏ 14 m). Dynamick˘ posun – míra dynamického posunu závisí na rychlosti vozíku, na tom, jak se nerovnost podlahy mûní mezi dráhou kol, na hmotnosti nákladu, v˘‰ce zdvihu a na konstrukci stoÏáru vozíku. Vozíky do úzk˘ch uliãek mají kolejnicové nebo indukãní navádûní. Tzn. Ïe vÏdy jezdí po stejné stopû. Proto lze mûfiení a úpravy povrchu podlahy omezit na jiÏ specifikované oblasti (coÏ redukuje náklady) a na poloÏení a koneãnou úpravy svrchní vrstvy. PfiestoÏe jsou vozíky pro úzké uliãky navádûny pomocí kolejnic nebo indukãnû pomocí kabelu v podlaze, je tfieba poãítat s urãit˘m pohybem do stran (pfiíãn˘ pohyb ± 25 mm). To je dÛvod, proã jsou uvádûné ‰ífiky pojezdové plochy uliãky o 50 mm ‰ir‰í, neÏ je ‰ífika kol. Pokud budou ve stejn˘ch uliãkách jezdit rÛzné typy vozíkÛ, je tfieba vzít tento fakt do úvahy. AÏ pfiíli‰ ãasto podlaha nevyhovuje pfiedepsan˘m poÏadavkÛm. Hlavním dÛvodem b˘vá nepochopení specifikace dodavatelem a také to, Ïe bûÏn˘ dodavatel ãasto postrádá zku‰enosti potfiebné k pokládce podlah s tak mal˘mi tolerancemi, jaké jsou pro tato fie‰ení vyÏadovány. Nûkteré spoleãnosti se jiÏ specializovaly na pokládku tûchto typÛ podlah a na úpravy a rekonstrukce stávajících nerovn˘ch podlah. N E KVALITN Í

PODLAHY ZVY·UJÍ

N Á K L A DY N A S K L A D O VÁ N Í A MAN I PU L AC I

Statick˘ náklon Dynamick˘ posuv Statick˘ náklon Dynamick˘ posuv

Naklonûní podlahy

32

B

ETON

• TEC

Naklonûní podlahy

H NOLOG I E

Náklady na manipulaci Náklady na manipulaci – tj. náklady na manipulovanou paletu nebo vychystanou poloÏku – znatelnû rostou, pokud má podlaha VNA skladu nerovnou podlahu. To znamená, Ïe specifikovanou maximální manipulaãní kapacitu vozíku nelze zcela vyuÏít, protoÏe je tfieba omezit rychlost. Tím klesá mnoÏství poloÏek manipuObr. 2 Statick˘ náklon a dynamick˘ posuv v podélném a pfiíãném smûru Fig. 2 Static inclination and dynamic shift in a longitudinal and transverse direction

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

6/2004

MATERIÁLY A TECHNOLOGIE MATERIALS AND TECHNOLOGIES lovan˘ch za hodinu. I v pfiípadech, kdy je prÛmûrn˘ tok materiálu mal˘, musí b˘t podlaha rovná. Zku‰enosti ukazují, Ïe se intenzita materiálového toku mÛÏe bûhem dne v˘raznû mûnit. V dÛsledku toho musí b˘t vozík v urãit˘ch ãasov˘ch intervalech velmi intenzívnû vyuÏíván. To znamená, Ïe je zde dobr˘ dÛvod poÏadovat vysok˘ v˘kon a úãinnost materiálové manipulace. Ostatní náklady Vozíky do úzk˘ch uliãek a fiada dal‰ích vozíkÛ urãená pro „halovou“ manipulaci je vybavena pomûrnû tvrd˘mi koly z polyuretanu, které zaji‰Èují optimální stabilitu. Dynamické síly, které vznikají pfii pfiejíÏdûní nerovností podlahy, nejsou absorbovány koly vozíku a pfiená‰ejí se na kostru vozíku a dal‰í komponenty. V úzk˘ch uliãkách lze jen velmi tûÏko pouÏít náhradní vozík, neboÈ vût‰ina vozíkÛ urãen˘ch pro úzké uliãky je speciálnû pfiizpÛsobena konkrétní aplikaci nebo rozmûrÛm nákladu. Proto je dÛleÏité dodrÏet specifikovanou rovnost podlahy, aby nedocházelo k po‰kození manipulaãních zafiízení. Pokud není podlaha dostateãnû rovná, jak poÏadují pfiíslu‰né specifikace, mohou vniknout následující náklady: • Instalace. Náklady na instalaci regálového systému a navádûcích kolejnic vzrostou, protoÏe jejich sestavení je komplikovanûj‰í. • Nízká spolehlivost polohovacího zafiízení. Spolehlivost zafiízení, které se orientuje podle soufiadnic bude nízká, zejména ve velk˘ch v˘‰kách zdvihu. • Po‰kození zboÏí. Pokud dojde k po‰kození zboÏí, je tfieba jej zlikvidovat, pfiebalit nebo pfieloÏit. ZboÏí se nemusí dostat k zákazníkovi podle dohody a ten mÛÏe pfií‰tû dát pfiednost jinému dodavateli. • Po‰kození regálového systému. Náklady na opravu a náklady spojené s prostoji bûhem opravy regálového systému. Je zde i zv˘‰ené nebezpeãí nehod. • Po‰kození vozíku. Náklady na opravu a náklady spojené s prostoji bûhem opravy zpÛsobují nárÛst dal‰ích nákladÛ. V dÛsledku neuskuteãnûní dodávky zákazníkÛm mohou tito dát v budoucnu pfiednost jinému dodavateli. • Po‰kození jin˘ch vnûj‰ích zafiízení.

Mohou vzniknout náklady vypl˘vající z po‰kození protipoÏárního systému nebo náklady v podobnû neÏádoucího opotfiebení kolejnicového navádûcího systému. • Zv˘‰ené náklady na údrÏbu manipulaãního zafiízení. Náklady na údrÏbu mohou vzrÛst vinou vy‰‰ího dynamického zatíÏení elektronick˘ch komponent, kol, podvozku, stoÏáru, kabiny a vidlic. MÛÏe tak klesnout koeficient vyuÏitelnosti vozíku (napfi. z 75 na 50 %). Z dlouhodobého hlediska pfiedstavuje tento faktor krat‰í Ïivotnost vozíku. • Nevyhovující pracovní prostfiedí. Vy‰‰í náklady na manipulaci mohou b˘t také dÛsledkem niωí produktivity obsluhy zpÛsobené nepfiíjemn˘m pÛsobením dynamick˘ch sil na vozík. • Niωí manipulaãní v˘kon. Zv˘‰ené náklady na manipulaci jsou dÛsledkem omezení rychlosti nebo nutností pouÏívat pfiíli‰ mnoho vozíkÛ. NOR MY

A DOPORUâENÍ PRO

PODLAHY VE SKLADECH S ÚZK¯MI ULIâKAMI

Existují rÛzné normy a doporuãení, t˘kající se podlah skladÛ s úzk˘mi uliãkami,

ETON

• TEC

H NOLOG I E

napfi. DIN 15 185, nejznámûj‰í a nejroz‰ífienûj‰í v Evropû, nebo TR 34 (Concrete Society’s Technical Report 34), coÏ jsou doporuãení pro podlahy (2. vydání – dodatek, 3. vydání – kap. 4). Rozhodli jsme se vycházet z DIN 15 185, doplÀku normy DIN 18 202 /05 86, která je standardem pro rozmûrové tolerance v konstrukcích budov. DIN 15 185 je norma, která kromû podlah úzk˘ch uliãek postihuje také instalaci regálového systému a ochranu osob pracujících v úzk˘ch uliãkách a • dokonale vyhovuje z hlediska bezpeã-

Tab. 1 Maximální povolen˘ v˘‰kov˘ rozdíl h mezi dráhou levého a dráhou pravého kola vozíku mûfien˘ pfies ‰ífiku uliãky Tab. 1 Maximum allowed difference in elevation h between the trail of the left wheel and that of the right wheel of the carriage measured across the aisle width Vzdálenost mezi koly vozíku S [m] Povolen˘ v˘‰kov˘ rozdíl h [mm] pfii v˘‰ce zdvihu ≤ 6 m Povolen˘ v˘‰kov˘ rozdíl h [mm] pfii v˘‰ce zdvihu > 6 m pro vozíky s obsluhou pracující ve v˘‰kách, indukãnû navádûné vozíky nebo vozíky vybavené polohovacím systémem

Obr. 4 Schéma a) tfií- b) ãtyfikolového vozíku Fig. 4 Diagram of a a)three-, b) fourwheel carriage B

Obr. 3 Mûfiení rovinnosti podlahy Fig. 3 Measurement of the floor planeness

• KONSTR

U KC E

1

1 aÏ 1,5

1,5 aÏ 2

2 aÏ 2,5

2

2,5

3

3,5

1,5

2

2,5

3

3-kolové vozíky

4-kolové vozíky

a)

b)

• SANAC

E

6/2004

33

MATERIÁLY A TECHNOLOGIE MATERIALS AND TECHNOLOGIES Mûfiená vzdálenost L [m] Maximální povolená prohlubeÀ/vrchol h ve stopû kol (Sp) [mm] Platí pro v‰echny typy VNA aplikací.

1

2

3

4

2

3

4

5

Tab. 2 Maximální povolená prohlubeÀ/vrchol ve stopû kol pro mûfiené vzdálenosti Tab. 2 Maximum allowed depression/peak in the trail of the wheels for the measured distances

nosti a efektivity materiálové manipulace, • kontrola tolerancí je podle ní snaz‰í neÏ v jin˘ch normách, • je normou akceptovanou ve vût‰inû evropsk˘ch zemí a stane se pravdûpodobnû základem budoucí spoleãné evropské normy, • splÀuje kategorii TR 34 „1“, ne v‰ak kategorii „superflat“ (superploché podlahy), • splÀuje poÏadavky pro bezpeãnou manipulaci, • splÀuje poÏadavky pro provoz VNA vozíkÛ na specifikovan˘ch úrovních v˘konu. ROVINNOST PODLAH Podlaha v regálov˘ch systémech s úzk˘mi uliãkami, kde jsou pouÏívány VNA vozíky

a v prostorách, kde vozíky pfiepravují náklad ve zdviÏené poloze, by mûla splÀovat poÏadavky na rovinnost (DIN 15 185). Specifikace pro rovnost podlahy ve VNA skladech jsou pfiísné a tolerance jsou velmi úzké. Z toho dÛvodu je tfieba, aby s tûmito poÏadavky byly seznámeny v‰echny zainteresované strany a dohodly se na tom, které poÏadavky musí b˘t splnûny, aby byla zaji‰tûna bezpeãná a efektivní materiálová manipulace. PoÏadavky musí b˘t jasnû specifikovány a mûly by b˘t pfiirozenou souãástí obchodního kontraktu. Rozmûry a tolerance napfiíã ‰ífikou uliãky Tabulka 1 uvádí v milimetrech maximální povolen˘ v˘‰kov˘ rozdíl h mezi dráhou levého a dráhou pravého kola mûfien˘ pfies ‰ífiku uliãky. Povolen˘ v˘‰kov˘ rozdíl h závisí na vzdálenosti mezi koly vozíku S, tj. vzdálenosti od stfiedu dráhy levého kola ke stfiedu dráhy pravého kola. Sp oznaãuje poãet stop vozíku (obr. 4). Rozmûry a tolerance po délce uliãky Tabulka 2 uvádí pfiíklady maximálních povolen˘ch tolerancí rovnosti, tj. maximální povolené prohlubnû ãi vrcholy ve stopû kol, po délce uliãky pro tfiíkolové vozíky.

Rovnací laÈ

Podlaha

Mûfien˘ rozsah Mûfien˘ rozsah

Mûfien˘ rozsah

Hrbolatost – „valchov˘“ efekt I kdyÏ podlaha splÀuje poÏadavky normy DIN 15 185, je tfieba je‰tû zkontrolovat rovnost na krátké vzdálenosti (100 mm), abychom se vyvarovali „valchového“ efektu, kter˘ by mohl zpÛsobovat nepfiíjemné vibrace vozíku. Rozdíly ve v˘‰ce nesmí b˘t mezi mûfien˘mi body po délce uliãky vût‰í neÏ 1 mm (obr. 6). Metody mûfiení rovinnosti podlahy Zda je podlaha dostateãnû rovná nelze urãit pouh˘m pohledem. V takovém pfiípadû jak˘koli dojem nebo hodnocení podlahy vychází z povrchové úpravy podlahy a celkového vzhledu. K získání podkladÛ pro rozhodování, zda je tfieba uãinit nûjaká opatfiení, je nutné rovnost podlahy peãlivû zmûfiit. Pro posouzení, zda podlaha úzké uliãky splÀuje stanovené poÏadavky na rovnost jsou sledovány: • v˘‰kové rozdíly nerovností povrchu (amplituda) • vzdálenost mezi nerovnostmi povrchu (délka „vlny“) Z ergonomického hlediska je pouÏití rovnací latû ke kontrole podlahy v celém VNA skladu velmi pracnou záleÏitostí. Metoda je nároãná na práci a vyÏaduje rozsáhlé následné anal˘zy získan˘ch údajÛ. Zku‰enosti ukazují, Ïe koneãn˘ v˘sledek není uspokojiv˘. Metoda s rovnací latí je pouze doplÀkem optické kontroly nebo je pouÏívána k mûfiení omezen˘ch prostor. Rozdíl ve v˘‰ce mezi rÛzn˘mi kontrolními body lze zjistit pomocí optického pfiístroje s PPM a mûfiící tyãe. Tato metoda je pomûrnû nákladná. Náklady závisejí na poãtu mûfien˘ch bodÛ. Vzdálenosti mezi body mohou b˘t v rozmezí 300 aÏ 3 000 mm. Pokud zvolíte velké vzdálenosti mezi body, je to na úkor spolehlivosti, neboÈ hrozí riziko nerovností mezi mûfien˘mi body a mÛÏe docházet ke komunikaãním potíÏím. Metoda je pouÏívána zejména ke kontrole svaÏitosti a je dobr˘m doplÀkem k optické kontrole. Mûfiení rovinnosti podlahy s pomocí DFP (Digital Floor Profiler) je zdaleka nejlep‰í metodou. Mûfiící nástroj a tiskárna pro DFP jsou umístûny na speciálnû zkonstruovaném vozíku pojíÏdûjícím uliãObr. 5 Schéma mûfiení rovinnatosti podlahy v podélném smûru u ãtyfikolového vozíku Fig. 5 Diagram of the measurement of the floor planeness

34

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

6/2004

MATERIÁLY A TECHNOLOGIE MATERIALS AND TECHNOLOGIES

Rovnací laÈ

Podlaha

Obr. 6 „Valchov˘“ efekt Fig. 6 "Wash board" effect

kou (obr. 7). Senzory uprostfied stop vozíku mûfií rozdíly ve v˘‰ce, a to jak v podélném tak i pfiíãném smûru. Metoda je velmi spolehlivá, neboÈ vzdálenosti mezi mûfiícími body jsou pouze 4 mm. Údaje je moÏno následnû analyzovat a vytisknout graf profilu podlahy mezi dráhami jednotliv˘ch kol (obr. 17). V grafu je snadno ãitelná poloha a velikost odchylek. Metoda je urãena zejména pro kontrolu novû pokládan˘ch podlah k získání kvalitních podkladÛ, na jejichÏ základû bude moÏné urãit, jaké prostfiedky zvolit pro finální úpravu podlahy. Nûkteré typy DFP dokáÏí mûfiit také koeficient tfiení podlahy. Nakonec je doporuãováno praktické vyzkou‰ení, tj. jízda s vozíkem po povrchu podlahy v místû, kde má b˘t v budoucnu úzká uliãka, která zahrne jízdu se spu‰tûn˘m nákladem, zdvih nákladu po krocích, sledování naklánûní vozíku a dynamického posuvu. V˘sledky sledování pohybÛ nákladu a stoÏáru ukáÏí, zda je podlaha vhodná pro provoz skladu s VNA vozíky v úzk˘ch uliãkách. BETONOVÉ PODLAHY Pro VNA sklady, kde je podlaha vystavena velkému zatíÏení zboÏím, regálov˘m systémem a vozíky, je jako vhodn˘ podlahov˘ materiál doporuãován beton. Podlaha VNA skladu sestává obvykle ze dvou vrstev (obr. 8): • Konstrukãní vrstva je vrstva dimenzovaná s ohledem na hmotnosti nákladÛ, regálového systému, vozíkÛ a s ohledem na pfiíslu‰n˘ stav podkladu. Pozornost je tfieba vûnovat místÛm rÛzného zatíÏení a zpÛsobÛm vyztuÏení betonu, pokud mají b˘t pouÏívány indukãnû navádûné vozíky (pomocí vodících drátÛ v podlaze). • Svrchní vrstva je vrstva, která je poloÏena na konstrukãní vrstvû tak, aby podlaha splÀovala poÏadavky na rovnost. • V˘ztuÏ – pokud je vozík indukãnû navádûn˘ (pomocí kabelu poloÏeného v podlaze), musí b˘t navádûcí kabel vzdálen B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

nejménû 50 mm od v˘ztuÏe leÏící pod ním (obr. 9). To platí v pfiípadû, Ïe tyãová v˘ztuÏ má prÛfiez men‰í neÏ 10 mm2. Vzdálenost od silnûj‰í v˘ztuÏe by mûla b˘t nejménû 100 mm. V aplikacích s indukãnû navádûn˘mi vozíky je doporuãováno pouÏít pro konstrukãní vrstvy podlah drátkobetonu s ocelov˘mi drátky. • Elektrické kabely, které protínají uliãku, by mûly b˘t umístûny v ocelové roufie, nejménû 100 mm pod navádûcím kabelem. Elektrické kabely, které vedou po délce uliãky, by mûly b˘t umístûny v ocelové roufie, nejménû 1000 mm od navádûcího kabelu v podlaze. Konstrukãní vrstva Betonová podlaha je pokládána v modulech o ‰ífikách 8 aÏ 10 m, které odpovídají dvûma modulÛm úzké uliãky (obr. 10). ·ífika je volena tak, aby podélné spoje podlahy vycházely vÏdy mezi dva regály. Aby podlaze bylo umoÏnûno roztaÏení od zahfiátí bûhem hydrataãního procesu a po té bylo zamezeno nekontrolovanému vzniku smr‰Èovacích trhlin, je dÛleÏité zajistit, správné navrÏení, uspofiádání a provedení dilataãních spojÛ. Spoje je vhodné umístit do míst se slab˘m provozem vozíkÛ. V podlaze musí b˘t dilataãní spoje (kontrakãní nebo expanzní), pokud pomûr mezi délkou a ‰ífikou pfiekroãí hodnotu 1 : 1,5. Pfii ‰ífice modulu 8 aÏ 10 m jsou po kaÏd˘ch 12 aÏ 15 m umísÈovány pfiíãné spoje. Pfiíãné spoje podlahy by mûly b˘t poloÏeny pod úhlem 15° k rovinû kolmé na smûr jízdy vozíkÛ tak, aby kola na jedné nápravû nepfiejíÏdûla spoj souãasnû. Tím je omezeno dynamické namáhání vozíku a sníÏeno riziko po‰kození okrajÛ podlahov˘ch spojÛ pfiejíÏdûním vozíkÛ. Konstrukãní vrstva b˘vá doplÀována svrchní vrstvou, kterou se vyhladí koneãn˘ povrch. Tak je snaz‰í dodrÏet poÏadavky na rovnost. V nûkter˘ch pfiípa-

Obr. 7 Mûfiení pomocí DFP (digital floor profiler) Fig. 7 Measurement with the DFP (digital floor profiler)

dech je moÏné nerovnosti povrchu odstranit brou‰ením (obr. 13). Metody povrchové úpravy Existuje fiada rÛzn˘ch metod vhodn˘ch pro povrchovou úpravu podlah a je obtíÏné dát jednoduchou odpovûì na otázku, která z nich je nejlep‰í. V kaÏdém pfiípadû by mûl b˘t splnûn poÏadavek, Ïe koeficient tfiení mezi povrchem podlahy a polyuretanov˘mi koly musí b˘t vût‰í neÏ 0,6, aby byly zaruãeny nezbytné podmínky pro dobré brÏdûní. Pokud je svrchní vrstva poloÏena mezi nízko-profilov˘mi kolejnicemi, hrozí nebezpeãí, Ïe vozík vykolejí (obr. 11). Kromû toho zatíÏení na vodících kolejnicích bude vy‰‰í a bude vût‰í opotfiebení vodících koleãek. Náklady na provoz regálového systému jsou tak vy‰‰í.

Svrchní vrstva

Svrchní vrstva

Konstrukce podlahy z betonu s v˘ztuÏí

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

Obr. 8 Konstrukce podlahy Fig. 8 Floor structure

6/2004

Konstrukce podlahy z drátkobetonu

35

MATERIÁLY A TECHNOLOGIE MATERIALS AND TECHNOLOGIES

12-15

Podélné spoje

Pfiíãné spoje 8-10 m 15 1. Podlaha 2. Epoxidová pryskyfiice 3. Gumová li‰ta 4. Kabel indukãního vedení 5. Ocelová v˘stuÏ

Obr. 9 Umístûní indukãního navádûní vozíkÛ ve vztahu k prutové v˘ztuÏi podlahy Fig. 9 Placing of the induction guidance of carriages in relation to the rod reinforcement of the floor

Také mÛÏe nastat problém pfii manipulaci s paletami v úrovni podlahy. Pokud je povrchová vrstva pfiíli‰ silná, není moÏné vidlice dostateãnû spustit, aby mohly zajet pod paletu, protoÏe dfiíve zavadí o navádûcí kolejnice (obr. 12). Maximální tlou‰È-

ka povrchové vrstvy závisí na typu manipulovan˘ch palet. Pro povrchové úpravy jsou neustále vyvíjeny nové metody a produkty. Vyjmenujeme zde jen ty nejbûÏnûj‰í. V této souvislosti pfiipomínáme a zdÛrazÀujeme v˘znam v˘bûru dodavatele, kter˘ má dostateãné zku‰enosti se zvolenou metodou. Epoxydové pryskyfiice je moÏné naná‰et ve velmi tenké vrstvû (min. 2 mm) a mají velmi dobrou pfiilnavost. Aby epoxid mohl dobfie pfiilnout, musí b˘t podlaha suchá. Epoxidová pryskyfiice je velmi hust˘ materiál, kter˘ není vhodn˘ na vyrovnávání podlahy zaãíná tuhnout jiÏ po 10 aÏ 15 minutách. Pokud je podkladová vrstva je‰tû porézní a vlhká, existuje velké riziko, Ïe epoxid praskne a uvolní se od ní. Podlahy s epoxidov˘m povrchem jsou náchylné ke vzniku statické elektfiiny, která je nepfiíjemná pro obsluhu vozíku a mÛÏe ovlivnit jeho elektroniku. Epoxyd je relativnû drah˘, je proto vhodn˘ pfieváÏnû pro drobné úpravy a tenké svrchní vrstvy, neboÈ je odoln˘ proti vût‰inû chemikálií. Smícháním epoxidu s cementem získáme levnûj‰í produkt s vlastnostmi srovnateln˘mi s ãistou epoxydovou pryskyfiicí. Tlou‰Èka epoxido-cementové vrstvy musí b˘t vût‰í neÏ 5 mm. Pokud má smûs dobfie pfiilnout, musí b˘t podkladová vrstva o‰etfiena základov˘m nátûrem. Opût je tûÏké splnit poÏadavky na rovnost, jelikoÏ smûs zaãíná tuhnout jiÏ po 15 aÏ 25 min. Cemento-epoxidová smûs je odolná proti vût‰inû chemikálií.

Obr. 10 Podélné a pfiíãné spoje podlahy Fig. 10 Longitudinal and transverse floor connections

Se svrchní vrstvou na bázi magnézia lze snadnûji splnit poÏadavky na rovnost, protoÏe materiál déle tuhne a povrch lze del‰í ãas zpracovávat. Povrchová úprava se provádí ve tfiech fázích bûhem ‰esti hodin po pokládce. Svrchní vrstva musí Obr. 11 MoÏná ztráta kontaktu vodícího koleãka a kolejnice Fig. 11 Possible loss of contact of the guiding wheel and the rail

?

Obr. 12 Problematická manipulace s paletami Fig. 12 Difficult handling with pallets

Svrchní vrstva

Obr. 13 Brou‰ení pásÛ pod koleãka vozíkÛ Fig. 13 Grinding of belts below carriage wheels

36

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

PodloÏky

Svrchní vrstva

• KONSTR

?

U KC E

• SANAC

E

6/2004

MATERIÁLY A TECHNOLOGIE MATERIALS AND TECHNOLOGIES Obr. 17 Záznam mûfiení rovinnosti podlahy pomocí DFP Fig. 17 The record of the floor level measurement by DFP

mít tlou‰Èku nejménû 25 mm. Aby byla zaji‰tûna poÏadovaná pfiilnavost, musí b˘t podkladová vrstva o‰etfiena základov˘m nátûrem. Podlahové povrchy na bázi magnézia se smr‰Èují mnohem ménû neÏ podlahy na bázi cementu. Nehodí se v‰ak tam, kde je podlaha obvykle vlhká. Brou‰ení Brou‰ení je moÏné omezit na dráhy kol vozíku. Pokud se v‰ak v uliãce uskuteãÀují i jiné aktivity, napfiíklad nízkoúrovÀové vychystávání nebo ji budou pouÏívat i nenavádûné vozíky, mûla by b˘t zbrou‰ena celá ‰ífika uliãky. Brusná hlavice je nastavována automaticky pomocí laserového paprsku. Brou‰ení je spolehlivá metoda a zaãíná b˘t pro dosaÏení poÏadované rovnosti podlah pouÏívána stále ãastûji. Pfied rozhodnutím o rozsahu brou‰ení je tfieba si uvûdomit existující nebezpeãí, Ïe se vozík pojíÏdûjící ve sníÏené úrovni zachytí za vodící koleãka (obr. 14) nebo ztratí kontakt s navádûcí kolejnicí, pokud se brou‰ení omezí pouze na dráhy kol vozíku nebo na povrch mezi navádûcími kolejnicemi. Pokud by byl po brou‰ení rozdíl ve v˘‰ce pfiíli‰ velk˘, bude nutné zbrousit podlahu i pod navádûcími kolejnicemi. Dilataãní spáry ve svrchní vrstvû Je dÛleÏité, aby dilataãní spáry byly konstruovány tak, aby byly minimalizovány dynamické síly. Dilataãní spáry ve svrchní vrstvû se obvykle nacházejí na stejném místû jako spoje v konstrukãní vrstvû. Nafiíznutím existující dilataãní spáry a vloÏením kónického plastového prouÏku lze ve svrchní vrstvû pfiipravit podmínky pro vznik rovné, kontrolované „trhliny“.

Plastov˘ prouÏek je tfieba umístit tak, aby jeho horní hrana byla cca 2 mm pod dokonãenou svrchní vrstvou (obr. 15). Je-li svrchní vrstva poloÏena bez urãen˘ch spojÛ, budou trhliny vznikat nahodile. DÛsledky pnutí a pohybÛ zpÛsoben˘ch zmûnami objemu vrstvy vyvolan˘mi zmûnami teploty mohou zpÛsobit místní oddûlení svrchní a konstrukãní vrstvy (obr. 16). Opakovan˘ pfiejezd vozíku pfies spáry pfiispívá ke vzniku dal‰ích trhlin a postupnému vytváfiení v˘molÛ. Mnoho skladÛ má dilataãní spáry po‰kozené. To vystavuje obsluhu, zboÏí a vozíky neÏádoucím vlivÛm. Po‰kození v okolí spár se provozem ve skladu zvût‰uje

Obr. 14 Zachycení navádûcím koleãkem Fig. 14 Catching by the guiding wheel

Obr. 15 Dilataãní spára ve svrchní vrstvû Fig. 15 Expansion joint in the upper layer 2 mm

a prohlubuje a tím zpûtnû vzrÛstají i neÏádoucí úãinky. Taková po‰kození je tfieba opravit vyfiíznutím a vyfrézováním ãásti podlahy okolo spáry a vyplnûním problematického místa pruÏnûj‰í smûsí. Opravy je moÏné omezit na oblasti okolo drah kol, nebo mohou pokr˘t celou ‰ífiku uliãky. Ale‰ Hu‰ek BT âeská republika, s. r. o. K Vypichu 1049, 252 19 Rudná tel.: 311 651 103, mob.: 728 360 370 e-mail: [email protected] www.bt-czech.com

Obr. 16 Svrchní vrstva bez dilataãní spáry Fig. 16 Upper layer without the expansion joint Îivelné trhliny

1 mm Svrchní vrstva

Svrchní vrstva

Zbrou‰ená dráha ?

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

6/2004

37

MATERIÁLY A TECHNOLOGIE MATERIALS AND TECHNOLOGIES

SLOÎENÍ

A V¯ROBA POHLEDOVÉHO BETONU COMPOSITION AND PRODUCTION OF VISUAL CONCRETE

PAV E L R I E G E R , A L A I N · T ù R B A Pfiíspûvek upozorÀuje na nûkteré podmínky úspû‰né realizace pohledového betonu. Zamûfiuje se hlavnû na technologii obyãejného i samozhutnitelného betonu a uvádí dal‰í pfiedpoklady úspû‰né realizace v pfiedcházejících i následujících etapách fie‰ení. Cílem pfiíspûvku je omezit poãet a rozsah nedorozumûní mezi úãastníky v˘stavby. This article highlights selected conditions of successful application of visual concrete. Most of all, it is focused on the technology of common, as well as self-compacting concrete, and names further requirements for successful application in both the preceding and following stages of its production. The article is aimed to reduce the number and scope of miscommunication among all the agents involved in construction. V˘robci transportbetonu se stále ãastûji setkávají s poÏadavkem odbûratelÛ na v˘robu „pohledového“ betonu, zpravidla v‰ak bez dal‰í podrobnûj‰í specifikace. Bez dal‰í konkretizace a hlavnû, bez uplatnûní poÏadavkÛ v celém fietûzci od projektanta aÏ do koneãné úpravy, mÛÏe dojít k nepfiíjemn˘m nedorozumûním a hlavnû pak, k ne zcela vyhovující realizaci. Uvedené platí i pro zúÏen˘ rámec následujícího pfiíspûvku. Pro zamûfiení autorÛ se pfiíspûvek zab˘vá hlavnû tzv. primární pohledovou úpravou, která je podle [1] charakterizovaná tím, Ïe povrch betonu je dán otiskem bednûní, resp. formy. V pfiíspûvku nebudou uvádûny sekundární technologie, které spoãívají v místním nebo plo‰ném opracování (zpravidla odstranûním povrchové maltové vrstviãky), ani terciární technologie za pouÏití impregnací, nátûrÛ nebo povlakÛ. Také nebudou popisovány povrchové úpravy potûrÛ. Pfiedev‰ím je dÛleÏité, aby nároky byly specifikovány jiÏ v projektu a to individuálnû, nejen odkazem na nedostateãnû specifikovan˘ obecn˘ pfiedpis (normu), kter˘ nemÛÏe dostateãnû pfiesnû vyjádfiit nároky projektanta (architekta). Tato specifikace je dÛleÏitá jak technicky, tak i eko38

B

nomicky. Pokud není nárokována barevnost (vãetnû bûlosti), nejsou sice vícenáklady na sloÏky betonu a na jeho zamíchání samy o sobû pfiíli‰ v˘razné (jsou zpravidla men‰í neÏ 100 Kã/m3). Vysoké nároky na hladkost a neporu‰enost ploch jsou v‰ak spojeny s dosti znaãn˘mi nároky na náklady spojené s úpravou a montáÏí bednûní, pfiípadnû i s jeho volbou. Pfii zanedbání tûchto souvislostí dochází k podcenûní rozpoãtov˘ch nákladÛ a tím ke snaze zhospodárnit realizaci na úkor kvality nebo pfienést ztráty na nûkterou ze spolupracujících organizací. MoÏn˘m dÛsledkem jsou pak spory vyznaãující se zdÛrazÀováním subjektivních názorÛ. K umoÏnûní objektivního hodnocení je proto nutná dostateãnû pfiesná specifikace. Vhodnou materiálovou souãástí této specifikace mohou pfiitom b˘t referenãní vzorky velikosti alespoÀ 0,25 m2, které dostateãnû charakterizují vedle nárokÛ na vlastní plochu i poÏadavky na jakost hran [1] a jakost plochy v kritick˘ch místech bednûní (styky desek, vyspravená místa). Jimi lze charakterizovat nejen jakost, ale i diferenciaci nárokÛ v závislosti na vzdálenosti obvyklého pozorovatele. Napfi. je tfieba vzít v úvahu, Ïe u vzdálen˘ch ploch nezáleÏí tolik na velikosti pórÛ, Ïe více závisí na stejnomûrnosti odstínu a na vylouãení vad, které jsou zpÛsobeny atmosférick˘mi vlivy pfii nevhodném prostorovém návrhu fasády nebo stékáním vody po kovové konstrukci v pfiípadû nevhodného zpÛsobu jejího uchycení. Podobnû je tfieba i diferencovat nároky na povrchové trhlinky, samozfiejmû s vûdomím, Ïe po zvlhãení a postupném vys˘chání je trhlinka znatelnûj‰í. Proto opût záleÏí i na plo‰ném ãlenûní. Ve vztahu ke smr‰Èování je tfieba vzít na vûdomí, Ïe smr‰tûní je u architektonického betonu vlivem vût‰ího podílu jemn˘ch ãástic vût‰í neÏ u obyãejného betonu, podle Marka [1] napfi. 0,6 aÏ 0,7 mm/m proti 0,3 aÏ 0,5 mm/m. Následující kapitoly pfiíspûvku si kladou za cíl popsat specifiãnosti v˘roby pohledového betonu jako procesu, kter˘ na úvodní ãást navazuje nároky na sloÏky a sloÏení betonu, na bednûní a v˘ztuÏ a v závûru na ukládku, zhutnûní a o‰etfiování betonu. ETON

• TEC

H NOLOG I E

S LO Î K Y B E T O N U PoÏadavek na pohledovost ovlivÀuje v˘bûr sloÏek nejen specifick˘mi nároky na barevnost sloÏek, ale i zv˘‰en˘mi nároky na jejich stejnomûrnost, tím zpravidla i na jejich ãistotu. Jakost povrchu mÛÏe váÏnû naru‰it i hmotnostnû zanedbateln˘ podíl nûkter˘ch látek. Proto je tfieba omezovat i nebezpeãí zneãi‰tûní sloÏek (i betonu) aÏ do stadia ukládky. Hlavnû jde o ãistotu dopravních prostfiedkÛ a v˘robního zafiízení, zvlá‰tû pak v pfiípadû jemnozrnn˘ch pohledov˘ch betonÛ vyrábûn˘ch na stejném zafiízení jako ostatní betony s hrub‰ími frakcemi. Cement a pfiímûsi V‰eobecnû – a zvlá‰tû pfii poÏadavku na barevnost – mají pfiednost cementy a pfiímûsi svûtl˘ch a tepl˘ch odstínÛ. Pokud nejde o speciální bílé cementy (viz dále), je v˘bûr velmi omezen. Existuje speciální svûtl˘ cement Lafarge OPTACOLOR, svûtlej‰í barvu mají nûkteré cementy obsahující jako hlavní nebo doplÀující (do 5 %) sloÏku vápenec a/nebo strusku. Podobn˘ vliv má pouÏití uveden˘ch materiálÛ ve funkci pfiímûsí. V Nûmecku je dále napfi. k dispozici cement CEM III/BT 42,5R „Terrament“, kter˘ pro obsah kalcinované bfiidlice má svûtl˘ rÛÏovû hnûd˘ odstín. Roz‰ifiující se uplatÀování pohledov˘ch betonÛ zpÛsobuje i roz‰ifiování nabídky bíl˘ch cementÛ. Od roku 2004 vyrábí napfi. firma Dyckerhoff bíl˘ cement v pûti druzích. Pro v˘robu monolitick˘ch i prefabrikovan˘ch prvkÛ je to napfi. Dyckerhoff Weiss-Face, pro betonáfiské zboÏí Dyckerhoff Weiss-Strong. K omezení dfiíve neÏádoucího dovozu byla v roce 1977 zahájena v˘roba bílého cementu v cementárnû RohoÏník (nyní Holcim). PouÏitelnost pfiímûsí závisí na jejich vlivu na barevnost (odstín) a hlavnû pak na spolehlivou stejnomûrnost (barevnosti, zrnitosti, vodonároãnosti). Pokud jde o nejroz‰ífienûj‰í pfiímûs, elektrárensk˘ popílek, záleÏí hlavnû na obsahu neshofielého uhlíku, mûfieného zpravidla ztrátou Ïíhání. Pro pohledov˘ beton je proto popílek, kter˘ vyhovuje pouze mezní hodnotû 5 % (EN 450) zpravidla nepouÏiteln˘. Jsou v‰ak k dispozici i popílky, u kter˘ch je prÛmûrná ztráta Ïíháním pod

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

6/2004

MATERIÁLY A TECHNOLOGIE MATERIALS AND TECHNOLOGIES 1,5 % a které zaji‰Èují potfiebnou stejnomûrnost tohoto ukazatele obsahu neshofielého uhlíku. Napfi. u popílku odebíraného akciovou spoleãností ZAPA beton z elektrárny Opatovice nevyboãily v létech 1998 aÏ 2004 pfii kontrolních zkou‰kách ztráty Ïíháním z oboru 0,5 aÏ 1,4 % (pfii prÛmûrné hodnotû 0,8 %). Pro zabezpeãení vyhovujících v˘sledkÛ platí pro popílek v‰eobecnû poÏadavek zpfiísnit nároky na jeho pÛvod: specifikovat nejen elektrárnu, ale i kotel, ze kterého je popílek odebírán. Pigmenty Pro probarvení je v souãasnosti k dispozici ‰iroká nabídka pigmentÛ. Pigment lze pouÏít i v pfiípadû nároku na svûtlej‰í odstín pohledového betonu. (Napfi. podle [1] lze pomocí TiO2 zv˘‰it bûlost aÏ o 10 %). Pfii volbû pigmentu je tfieba pfiihlédnout i k jeho schopnosti jakostní a snadné homogenizace. KdyÏ nelze prodluÏovat dobu míchání nebo zavádût doplÀkové homogenizaãní postupy, mÛÏe b˘t úãelné pouÏití tekut˘ch nebo ka‰ovit˘ch pigmentÛ. Pfiísady Pfii volbû pfiísad je tfieba vzít v úvahu i jejich moÏn˘ vliv na odstín betonu; napfi. nûkteré plastifikaãní a provzdu‰Àovací pfiísady mohou sníÏit bûlost [1]. Dal‰í vlivy pfiísad na pohledovost jsou pro jejich závislost na dávkování a na dal‰ích podmínkách uvedeny v následujících kapitolách. Drobné kamenivo Základním poÏadavkem je ãistota a tím i zpfiísnûné nároky na cizorodé látky. Ze v‰eobecného vy‰‰ího nároku na stejnomûrnost vypl˘vá v nûkter˘ch pfiípadech nutnost dvou frakcí drobného kameniva, pfiípadnû omezení Dmax drobného kameniva na hodnotu men‰í neÏ 4 mm. Hrubé kamenivo Vedle omezení Dmax (viz následující kapitola) jde opût o poÏadavek na ãistotu. S ohledem na potfiebnou stejnomûrnost obsahu úãinné vody mÛÏe b˘t v nûkter˘ch pfiípadech (v závislosti na zpÛsobech míchání a pfiepravy a v závislosti na pouÏit˘ch pfiísadách) úãelné uplatnit i nárok na sníÏenou nasákavost hrubého kameniva. S LO Î E N Í B E T O N U Pfii návrhu receptury je tfieba v prvé fiadû B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

respektovat poÏadavek na stejnomûrnost vlastností ãerstvého betonu, tedy na malou závislost jeho vlastností na vnûj‰ích podmínkách. DÛleÏitá je i malá závislost na promûnlivosti doby od zamíchání do ukládky a na teplotû prostfiedí. Pro závislost na vnûj‰ích podmínkách a na stejnomûrnosti sloÏek (nejenom z ekonomick˘ch dÛvodÛ) je nyní diskutována otázka, zdali pro zaji‰tûní pohledov˘ch vlastností je vÏdy nejlep‰ím fie‰ením pouÏití samozhutnitelného betonu. PfiestoÏe lze dokumentovat mnohé velmi úspû‰né realizace tohoto pohledového betonu, nelze podle aktuálního pfiíspûvku [2] pfiedem vylouãit i pouÏití betonÛ, které plnû nesplÀují v‰echny poÏadavky na samozhutniteln˘ beton. Z uvedeného dÛvodu a pro neúãelnost roz‰ifiovat pfiíspûvek o problematiku samozhutniteln˘ch betonÛ, jsou dále uvedeny poznámky platné i pro jiné pohledové betony. Pfii fie‰ení sloÏení betonu je tfieba respektovat vedle poÏadavkÛ na vlastnosti ztvrdlého betonu dále uvedené obecné poÏadavky na ãerstv˘ beton; vzhledem k nárokÛm na pohledovost je tfieba k následujícím obecn˘m poÏadavkÛm pfiistupovat dÛslednûji. • Pro dosaÏení poÏadované hutnosti povrchové vrstvy je tfieba dostateãn˘ pfiebytek pojivové ka‰e i dostateãn˘ pfiebytek maltové sloÏky. • Nesmí dojít k odluãování vody, pojivové ka‰e a malty (resp. hrubého kameniva). • K nepfiípustnému odluãování maltové sloÏky nesmí dojít ani vlivem ãlenitosti povrchové plochy, obecné nebo místní hustoty v˘ztuÏe nebo nedostateãné tlou‰Èky krycí vrstvy. • Konzistenci ãerstvého betonu je tfieba pfiizpÛsobit jak uvaÏovanému zpÛsobu zhutÀování, tak i nárokÛm na pfiípustnou velikost vzduchov˘ch pórÛ. Poznámka: První dva nároky jsou v zásadû protichÛdné, jejich spoleãné fie‰ení je proto v zásadû dáno kompromisem (optimalizací). Z v˘‰e uveden˘ch poÏadavkÛ vypl˘vají pro sloÏení betonu následující vodítka a smûrné parametry. Konzistence Zpravidla stupnû F4 (S4) a v˘‰e, zcela v˘jimeãnû alespoÀ F2. ProtoÏe stejnomûrnost zbarvení závisí i na konzistenci, vypl˘vá z poÏadavku na pohledovost i zv˘‰ená nároãnost na stejnomûrnost

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

konzistence v období ukládky. Tuto stejnomûrnost lze zv˘‰it buì dodateãn˘m dávkováním plastifikaãní pfiísady na staveni‰ti, nebo novûji i pouÏitím vy‰‰í dávky polykarboxyléterov˘ch pfiísad. S cílem vylouãit odluãování vody a omezit kolísání konzistence byly tyto pfiísady pouÏity [3] spolu se stabilizaãní pfiísadou na bázi metylcelulózy a byla takto udrÏena poÏadovaná konzistence i v dobû po ãtyfiech hodinách od zamíchání. Stejnomûrnost konzistence v dobû ukládky se zabezpeãuje i úpravou receptury (hlavnû dávek pfiísad) v závislosti na podmínkách ukládky a to alespoÀ úpravou základní receptury v létû a v zimû. Vodní souãinitel V pfiípadû nízk˘ch nárokÛ na pevnost a na odolnost proti vlivÛm prostfiedí je horní mez vodního souãinitele dána poÏadavkem zabránit nepfiípustnému odluãování vody. U betonÛ bez pfiímûsí se zpravidla uveden˘ poÏadavek plní omezením vodního souãinitele na hodnotu pod 0,55, vÏdy v‰ak pod 0,65 (v pfiípadû pouÏití cementÛ s vysokou vodonároãností, pfii pouÏití pfiísad, které buì zvy‰ují obsah vzduchov˘ch pórÛ v ãerstvém betonu nebo které mají stabilizaãní úãinek tím, Ïe omezují odluãování vody). Pfii pouÏití pfiímûsí ztrácí nebo sniÏuje vodní souãinitel svou vypovídací úãinnost. NepomÛÏe ani pouÏití normové koncepce k-hodnoty, která platí jen ve vztahu k pevnosti betonu. KdyÏ má pfiímûs pfiibliÏnû stejnou vodonároãnost jako cement (napfi. mûfieno pomûrem vody a pfiímûsi pfii normální hustotû dle âSN EN 196-3), lze v˘‰e uvedené smûrné mezní horní hodnoty (0,55, resp. 0,65) vyuÏít pro hodnocení pomûru hmotností voda / (cement + pfiímûs). Na rozdíl proti hodnocení pevnosti nebo odolnosti proti vlivÛm prostfiedí, kde se vodní souãinitel porovnává s pfiípustnou horní mezí, je tfieba v pfiípadû nároku na pohledovost pfiihlíÏet i k dolní mezi vodního souãinitele. V pfiípadû, Ïe je vyÏadována tekutost betonu, je u betonÛ bez pfiímûsi smûrnou dolní mezí hodnota vodního souãinitele 0,45. Pfii v˘jimeãn˘ch nárocích na pevnost nebo odolnost proti vlivÛm prostfiedí lze dosáhnout dobrou tekutost i pfii vodopojivovém souãiniteli kolem 0,32; podmínkou je v‰ak dostateãná dávka velmi úãinné vodoredukující pfiísady a nízká vodonároãnost cementu a pfiímûsi.

6/2004

39

MATERIÁLY A TECHNOLOGIE MATERIALS AND TECHNOLOGIES

Dmax [mm] 8 16 32

Obsah pevn˘ch zrn 0 aÏ 0,25 mm [kg/m3] 550 500 450

mírné a jakostní provzdu‰nûní úãelné. Jeden z moÏn˘ch pfiíkladÛ úãelnosti pouÏití: bednûní s nestejnou absorpcí vody [3]. Obsah pojiva Pojivo zahrnuje cement, pfiímûsi a nejjemnûj‰í zrna kameniva, tedy prakticky v‰echna mouãková pevná zrna prÛmûru 0 aÏ 0,125 mm. Pfii max. zrnu kameniva 16 mm se tento obsah ãasto blíÏí hodnotû 400 kg/m3, témûfi vÏdy je alespoÀ 340 kg/m3.

Tab. 1 Závislost obsahu pevn˘ch zrn (cement, pfiímûsi, kamenivo) na Dmax [4] Tab. 1 Content of strong particles (cement, admistures, aggregate) and Dmax relationship [4]

Dmax [mm] 4 8 11 16 22 32

Min. podíl zrn 0 aÏ 2 mm v kamenivu [%] 70 50 42 36 31 28

Max. smûrn˘ podíl zrn 0 aÏ 4 mm v kamenivu [%] 100 76 67 60 54 50

Velikost nejvût‰í frakce kameniva – Dmax Pfii uvedeném vy‰‰ím obsahu pojiva (a spolu s tím zpravidla pfii vy‰‰ích tfiídách betonu) je ekonomick˘ pfiínos velikosti nejvût‰í frakce kameniva (Dmax) pomûrnû mal˘ [4]. Proto je zpravidla úãelné omezit Dmax na 16 mm. Uvedené platí zvlá‰tû pfii ãlenitosti povrchové vrstvy, tenkostûnnosti, husté v˘ztuÏi a/nebo pfii malé tlou‰Èce krycí vrstvy; v tûchto pfiípadech mÛÏe b˘t Dmax omezeno i na 11 nebo 8 mm, v nûkter˘ch pfiípadech i bez pfiíli‰ v˘razného zv˘‰ení materiálov˘ch nákladÛ.

Tab. 2 Podíl drobn˘ch zrn v závislosti na Dmax Tab. 2 Proportion of fine particles and Dmax relationship

Plastifikaãní pfiísady Pfiínos superplastifikaãních pfiísad je v˘znamn˘ hlavnû pfii vysokém podílu písku (tedy i pfii malém Dmax) a pfii vy‰‰ích nárocích na vlastnosti ztvrdlého betonu. Podobnû je dána i úãelnost nejúãinnûj‰ích (polykarboxyléterov˘ch) pfiísad u samozhutniteln˘ch betonÛ. Mimofiádná úãinnost uveden˘ch pfiísad se pfii jejich vy‰‰ím dávkování projevuje hlavnû vysok˘m ztekucením pojivové ka‰e. Ve vztahu k pohledov˘m betonÛm je tato úãinnost nûkdy spojena s nebezpeãím rozmû‰ování. Proto se v nûkter˘ch pfiípadech uvedené pfiísady kombinují se stabilizaãními pfiísadami. Provzdu‰nûní Provzdu‰nûní pfiíznivû ovlivÀuje nejenom trvanlivost ztvrdlého betonu, ale i odolnost ãerstvého betonu proti rozmû‰ování. Pro velkou závislost poÏadovaného provzdu‰nûní na podmínkách v˘roby a pro jeho mírnû negativní vliv na tekutost ãerstvého betonu se provzdu‰nûní z dÛvodu samotné pohledovosti zpravidla nepouÏívá. Za urãit˘ch podmínek (t˘kajících se pfiísady, drobného kameniva, podmínek pfiepravy a ukládky a vlastností bednûní) mÛÏe v‰ak b˘t 40

B

Zrna 0 aÏ 0,25 mm Podle smûrnic citovan˘ch v [5] je doporuãen˘ obsah v‰ech pevn˘ch zrn 0 aÏ 0,25 mm dán tabulkou 1. (Interpolací je pro Dmax = 22 mm dosti vysoká hodnota 475 kg/m3.) Pro v˘‰e uvedenou pfiipomínku a citovan˘ pramen [4] je v‰ak pfii vy‰‰ím obsahu pojiva závislost na Dmax ménû v˘razná. Zrna 0,125 aÏ 0,25 mm Pfii návrhu receptury pohledového betonu je tfieba sledovat i podíl v‰ech pevn˘ch zrn velikosti 0,125 aÏ 0,25 mm. Tato frakce je v˘znamná tím, Ïe omezuje odluãování pojivové ka‰e a pfiíznivû ovlivÀuje zpracovatelnost; pfiitom, na rozdíl od jemnûj‰í frakce 0 aÏ 0,125 mm, ovlivÀuje frakce 0,125 aÏ 0,25 mm jen velmi málo vodonároãnost, zvlá‰tû pak pfii tekut˘ch konzistencích. Z tohoto dÛvodu vyhovují pro potfieby pohledového betonu (stejnû tak i ãerpatelného nebo vodotûsného betonu) písky obsahující kolem 12 % zrn 0,125 aÏ 0,25 mm. V pfiípadû ekonomické nedostupnosti uveden˘ch pískÛ je úãelné zváÏit dávkování korekãní sloÏky (kameniva nebo pfiímûsí) s vysok˘m obsahem uveden˘ch zrn 0,125 aÏ 0,25 mm. ETON

• TEC

H NOLOG I E

Podíl drobného kameniva Podíl drobného kameniva (0-4) je u pohledového betonu zpravidla vy‰‰í neÏ u bûÏn˘ch konstrukãních betonÛ. Urãit˘m vodítkem pro obsah drobn˘ch zrn mohou b˘t údaje v tabulce 2. Pfii vy‰‰ích vodních souãinitelích (blízk˘ch uvedené horní mezi) mÛÏe b˘t podíl drobného kameniva zv˘‰en. Uvedené platí hlavnû v pfiípadû pískÛ s mal˘m podílem zrn do 0,5 mm a v pfiípadû deficitnosti (resp. vysoké ceny) vhodného hrubého kameniva, viz [6]. Stfiední zrna Pfii tekut˘ch konzistencích pfiispívá podíl stfiedních zrn (napfi. frakce 4 aÏ 8 mm pfii Dmax alespoÀ 16 mm) ke stejnomûrnosti sloÏení betonu tím, Ïe brání oddûlování maltové sloÏky. Napfi. pfii Dmax = 22 mm je úãeln˘ podíl frakce 4-8 kolem 8 %. Bednûní, separace, v˘ztuÏ Dfiíve pouÏívaná dfievûná i jiná absorpãní bednûní usnadÀovala v˘robu pohledov˘ch betonÛ z tekut˘ch smûsích tím, Ïe pfiebyteãná voda se vsákla do bednûní a Ïe takto byly omezeny povrchové závady (nechtûn˘ vzhled mramoru nebo oblak, rozdíly v odstínu) vypl˘vající z odluãování vody z ãerstvého betonu ne zcela vhodného sloÏení. S v˘jimkou novodob˘ch speciálních sav˘ch bednûní se pro pfievaÏující provozní nev˘hody dfiívûj‰ích bednûní pouÏívá nyní témûfi v˘hradnû systémové neabsorpãní bednûní. Neabsorpãní jsou i tvarovaná kovová nebo plastová bednûní (zde i bûÏná bednûní) vãetnû na povrchu upevnûn˘ch polyuretanov˘ch nebo gumov˘ch matric s tvarovan˘m povrchem. Dále uvedené údaje se proto vztahují pouze na uvedená bednûní a na bednící desky opatfiené hutnou plastovou vrstvou, kterou je zlep‰ována jakost povrchu a usnadÀováno odbedÀování. K nim patfií i novû nabízené bednící desky, které umoÏÀují mechanizovanou v˘mûnu nalaminované polypropylenové povrchové vrstvy po jejím opotfiebení nebo po‰kození [7]. PfievaÏující závady pohledového povrchu jsou zpÛsobeny nedokonalostí vysprávky bednících desek, hlavnû v místech otvorÛ, které byly provedeny pfii pfiedchozí realizaci. Jakostní vysprávka navíc nepfiíznivû ovlivÀuje bednící ãinnost i svou pracností (vyspravená místa je tfieba nejen zbrousit, ale následnû i vyle‰tit tak, aby se dosáhlo stejné hladkosti jako u nepo‰kozeného bednûní. Z tûchto dÛ-

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

6/2004

MATERIÁLY A TECHNOLOGIE MATERIALS AND TECHNOLOGIES vodu se roz‰ifiuje pouÏívání tuh˘ch velkoformátov˘ch bednících ãlánkÛ: do jednoho celku jsou spojovány aÏ ãtyfii základní ãlánky bednûní rozmûrÛ 3,5 x 2,5 m a dosahuje se celkové plochy aÏ 35 m2. Pfii malém poãtu kotevních prvkÛ se pfiitom dosahuje potfiebné tuhosti i pfii zatíÏení mûrn˘m tlakem 100 kN/m2. Pfii této únosnosti, která smûrnû odpovídá hydrostatickému tlaku sloupce zhutÀovaného ãerstvého betonu v˘‰ky 4,2 m, je umoÏnûna pfii pomalej‰ím postupu ukládky betonáÏ po vrstvách v˘‰ky aÏ 5 m. V pfiípadû hladké povrchové plochy závisí stejnomûrnost odstínu pohledové plochy i na pouÏit˘ch separaãních prostfiedcích a na dodrÏení stejné technologie ãi‰tûní. O stejnomûrnosti pohledové plochy rozhodují i takové „maliãkosti“ jako zmûny vyvolané uloÏením desek na slunci a v pfiítomnosti prachu (obr. 1). K tomu pfiistupují dal‰í faktory t˘kající se pouÏitého betonu, zvlá‰tû pfiísad. Podrobnûj‰í informace o uveden˘ch vzájemn˘ch vlivech je uvedena v broÏufie vydané spoleãností Deutsche Bauchemie, e. V, viz. www.deutsche-bauchemie.de. Trvanlivost estetického vzhledu Trvanlivosti estetického vzhledu pfiispívá zpravidla matnost, resp. jemná drsnost ploch. Jedna z moÏn˘ch technologií (napfi. vedle pracnûj‰ího jemného vym˘vání) spoãívá v pouÏití bednûní opatfiené hutnou povrchovou úpravou obsahující korundová zrna [8]. Pfii návrhu tvarované plochy je tfieba Obr. 2 Speciální distanãní vloÏka navazující na kotvy bednûní [9] Fig. 2 Special filler connected to the formwork anchor [9]

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

vedle estetického zámûru pfiihlédnout i k následujícím poÏadavkÛm: ‰ífika a v˘‰ka v˘ãnûlkÛ musí umoÏnit pouÏití uvaÏovaného Dmax (napfi. 16 mm), k umoÏnûní bezproblémového doformování musí b˘t sklon alespoÀ 1 : 12, v pfiípadû vy‰‰ích v˘stupkÛ aÏ 1 : 6 (v˘jimka je moÏná jen u poddajn˘ch matric). Na jakost povrchové vrstvy mají vliv i v˘ztuÏ a kovové vloÏky. Díky nov˘m pfiedpisÛm navrhování, které pfiedepisují vût‰í tlou‰Èky krycí vrstvy, nepÛjde jiÏ pravdûpodobnû o závady zpÛsobené postupující korozí v˘ztuÏe. ZÛstává v‰ak nebezpeãí vzniku zahnûdl˘ch skvrn zpÛsoben˘ch zneãi‰tûním bednûní od rzi (sm˘vané de‰tûm nebo jinak z v˘ztuÏe i rádlovacích drátÛ), pfiípadnû i pronikáním kysliãníku Ïelezitého krycí vrstvou v prÛbûhu vys˘chání betonu. Na rozdíl od bûÏné praxe je u pohledového betonu tfieba vylou-

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

Obr. 1 Stejn˘ ãerstv˘ beton a jednotn˘ postup betonování, ale rozdílnost údrÏby a skladování bednících desek Fig. 1 The same fresh concrete and a uniform concreting procedure; but different maintenance and storage of formwork boards

ãit i nedostateãné krytí koncÛ v˘ztuÏe, tím spí‰e pak styk tûchto koncÛ s bednûním nebo formou. Je‰tû dÛleÏitûj‰í je vhodné distancování v˘ztuÏe s bodov˘m dotykem (u tvarované plochy v místû nejhlub‰ích prohlubní), samozfiejmû za pouÏití vloÏek pfiípustného barevného odstínu. Vhodné jsou i speciální distanãní vloÏky navazující na kotvy bednûní (obr. 2) [9]. V¯ROBA âERSTVÉHO BETONU Pro dÛsledky nestejnomûrnosti na jakost pohledov˘ch ploch je tfieba proti v˘robû bûÏného betonu zmen‰it odchylky para-

6/2004

41

MATERIÁLY A TECHNOLOGIE MATERIALS AND TECHNOLOGIES metrÛ konzistence (viz kapitola o sloÏení betonu) a zpfiesnit dávkování sloÏek, zvlá‰tû pak pfiísad. Uvedené se t˘ká tolerancí, téÏ v‰ak zámûrného pfiizpÛsobení dávek v závislosti na podmínkách v˘roby, zvlá‰tû teploty a dob pfiepravy. Vût‰ina souãasn˘ch betonáren je schopna v˘‰e uvedené poÏadavky splnit. Betonárny jsou vybaveny moderními míchacími centry s automatick˘m fiízením v˘roby. Tato technologie zaruãuje navaÏování vstupních sloÏek s vysokou pfiesností (odchylky od poÏadované receptury se pohybují v fiádu desetin % hm.) a jejich dokonalou homogenizaci. Dokonalost promíchání smûsi ovlivÀuje zejména konstrukce míchaãky, zpÛsob a pofiadí navaÏování sloÏek a doba míchání. Dobu míchání je nutné v nûkter˘ch pfiípadech prodlouÏit, napfi. pfii pouÏití zvlá‰tû jemnozrnn˘ch pfiímûsí (pigmentÛ), i za cenu sníÏení hodinového v˘konu betonárny. Automatick˘ fiídící systém umoÏÀuje zadání ãasov˘ch parametrÛ míchání k jednotliv˘m recepturám a jejich pfiesné dodrÏování u jednotliv˘ch dodávek v prÛbûhu v˘roby. V zájmu stejnomûrnosti v˘roby se nedoporuãuje pouÏívat pfii míchání recyklovanou vodu. Pfii v˘robû pohledového betonu je také dÛleÏité zabránit jeho zneãi‰Èování sloÏkami jiného vyrábûného betonu; uvedené platí zvlá‰tû v pfiípadû, kdyÏ musí b˘t pohledov˘ beton jemnozrnn˘. Na základû uvedeného poÏadavku napfi. vznikl nov˘ typ konusov˘ch míchaãek (Kniele), u kter˘ch dochází po kaÏdém zamíchání k rychlému a témûfi bezezbytkovému vyãi‰tûní míchaãky. Pokud není pouÏito pfiísad zabezpeãujících malou závislost konzistence na dobû od poslední regulace konzistence (od pfiidání poslední dávky pfiísady) pfiichází v úvahu i pfiizpÛsobení obsahu autodomíchávaãÛ objemÛm ukládaného betonu. Cílem je jak vylouãit nepfiízniv˘ dÛsledek pfiestávky mezi betonáÏemi na stejnomûrnost betonu, tak i alternativní ztráty vypl˘vající z vût‰ího mnoÏství vratného betonu. UKLÁDKA,

ZHUTNùNÍ,

v‰ak moÏná jen u tekutého (samozhutnitelného) betonu a pfii ãerpání betonu otvorem ve speciálním dílu bednûní. Pfii této realizaci téÏ nedojde k závadám vypl˘vajícím z deformace bednûní; pfii plnûní betonu shora dochází totiÏ nûkdy pfii betonáÏi ve vysok˘ch vrstvách vlivem rÛstu hydrostatického tlaku k takové deformaci, Ïe zvût‰en˘ objem se nestaãí vyplnit shora plnûn˘m a zhutÀovan˘m betonem a to s dÛsledky projevujícími se povrchov˘mi i jin˘mi závadami (trhlinami). Díky tomu, Ïe byly dodrÏovány pfiedpisy omezující v˘‰ku betonované vrstvy, nebyly tyto závady ãasté. Uvedené omezení v‰ak mûlo negativní provozní i jiné dÛsledky (zneãi‰Èování bednûní a v˘ztuÏe padajícím betonem s moÏn˘mi negativními dÛsledky na zhutÀování v dal‰ím prÛbûhu betonáÏe). Z uvedeného dÛvodu je tfieba se k v˘‰e uvedenému ideálu alespoÀ pfiiblíÏit. Jednou z moÏností je ãerpání betonu nástavcem buì pod úroveÀ hladiny zhutÀovaného betonu, nebo alespoÀ z malé v˘‰ky nad uvedenou hladinou (do cca 0,1 m). V pfiípadû samozhutnitelného betonu není tfieba tento postup kombinovat s jin˘mi opatfieními, v pfiípadû konzistence stupnû F6 je tfieba alespoÀ propichování. Pfii niωích stupních konzistence je tfieba vysokofrekvenãní vibrace, v pfiípadû pfiíloÏné vibrace s frekvencí alespoÀ 100 Hz (pfii ponorné vibraci je realizace vy‰‰í frekvence bezproblémová). PouÏití niωí frekvence je totiÏ spojeno s vy‰‰ími amplitudami neÏádoucími z hlediska nasávání vzduchu a tím i z hlediska koneãné jakosti povrchu. Jakostního témûfi bezpórovitého povrchu se obtíÏnû dosahuje hlavnû na plochách, které svírají s vodorovnou rovinou mal˘ kladn˘ úhel, smûrnû do 5°. V tûchto pfiípadech je pouÏití samozhutnitelného betonu témûfi nevyhnutelné. I v bûÏn˘ch pfiípadech, kdy se pohledov˘ beton dále povrchovû neupravuje (napfi. penetrací) vyÏaduje pohledov˘ beton proti obyãejnému zv˘‰enou pracnost a tím i náklady. VyÏaduje to zv˘‰ená peãlivost odbedÀovacích prací a zv˘‰ené nároky na o‰etfiování, samozfiejmû v závislosti na klimatick˘ch a jin˘ch podmínkách.

Literatura: [1] Marko L.: Architektonick˘ beton, Alfa Bratislava, 1989 [2] Lohaus L., Fischer K.: Voraussetzungen und Chancen für die Weiterentwicklung der Sichtbetonbauweise, beton 7/2004 [3] Konopka E.: Praktische Erfahrung mit selbstverdichtendem Beton in der Betonfertigteilindustrie, beton 6/2004 [4] âSN P 73 1309 PouÏití koncepce souboru betonÛ pfii fiízení v˘roby a kontrole shody betonu, 2002/09 [5] Kling B., Peck M.: Sichtbeton im Kontext der neuen Betonnormen. Beton 4/2003 [6] Weiße D., Holschemacher K.: Sandreiche Selbstverdichtende Betone, beton 3/2004 [7] Red. ãl. o nov˘ch v˘robcích: Schalplatte mit maschinell erneuerbarer Kunststoffschalhaut, beton 6/2004 [8] Red. ãl.: Schalhaut wurde mit Korund veredelt- Betonfläche weiter verbessert, beton 10/2002 [9] Budnik J., Starkmann U.: Betontechnologie und Ausführung beim Science-Center Wolfsburg, beton 9/03

ãení stavby, ale i trvanlivost tohoto vzhledu. Pfii jakostním fie‰ení mÛÏe povrch odolávat nepfiípustnému usazování neãistot, navíc je jakostní pohledov˘ beton schopen velmi dobfie odolávat i málo ‰etrn˘m zpÛsobÛm ãi‰tûní. Stále více zpráv o realizaci nov˘ch a zdokonalen˘ch technologií pfiitom svûdãí o tom, Ïe v pfiíspûvku uvedené poznámky, námûty a doporuãení zdaleka nevyãerpávají celou problematiku a v‰echny moÏnosti pohledového betonu. Jeho cílem bylo ukázat, Ïe v˘robní organizace jsou schopny v tomto oboru pfiispût k jakostní realizaci uveden˘ch i nov˘ch úkolÛ. K plnûní tûchto cílÛ je na spolupráci pfiipravena i vût‰ina v˘robcÛ transportbetonu. Ing. Pavel Rieger ZAPA beton, a. s. VídeÀská 495, 142 01 Praha 4 e-mail: [email protected] Ing. Alain ·tûrba L.C.M. Loudin a spol., v. o. s. Kfiivá 8, 130 00 Praha 3 e-mail: [email protected]

O·ET¤OVÁN Í

Dokonalé hutnosti a tím i témûfi bezpórovitého povrchu betonu se dosáhne hlavnû pfii plnûní bednûní (formy) zdola, nejlépe u dna, resp. nad povrchem dfiíve zabetonovaného celku. Tato realizace je 42

B

Z ÁV ù R ·ir‰í a jakostnûj‰í uplatÀování pohledového betonu mÛÏe v˘znamnû a hospodárnû pfiispût ke vzhledu na‰ich staveb. Nejde pfiitom pouze o vzhled v dobû dokonETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

6/2004

SANACE REHABILITATION

ZKU·ENOSTI CPD U-200

S P OLYU R ETANOV ¯M P OJ IVE M PRO RYCHLE ZATIÎITELNÉ OPRAVY PRÒMYSLOV¯CH PODLAH EXPE R I E NC E WITH P OLYU R ETHAN E FE RTI LIZE R C PD U-200 F OR QU IC KLY-LOADAB LE R ECONSTR UCTIONS OF INDUSTRIAL FLOORS

V Í T ù Z S L AV VAC E K Pfiíspûvek se zab˘vá typick˘mi poruchami vysoce zatíÏen˘ch prÛmyslov˘ch betonov˘ch podlah. Tyto defekty je tfieba z provozního hlediska ve velmi krátkém ãase opravit. Novou moÏností jak toho dosáhnout je pouÏití polyuretanového pojiva CPD U-200. Those paper discussed the typical local defects of industrial concrete floors suffer under very hard transport operation. This one is necessary to repair in very short time, from operation point of view. The new possibility how to do it, is using the new polyurethane binder agent CPD U-200. Hospodáfisk˘ rozvoj posledních let pfiinesl nárÛst objemu ãinností spojen˘ch s dopravou a manipulací se zboÏím a materiály. PrÛvodním jevem tohoto trendu se stal i neb˘val˘ rozvoj provádûní betonov˘ch prÛmyslov˘ch podlah. S jejich provozem je spojen i vznik fiady poruch a postupnû tak vyvstala i nutnost jejich oprav.

manévrovacích schopností mívají i vozíky pro vysok˘ zdvih jen tfiíkolové podvozky, coÏ znamená velké nároky na rovinnost podlahy pro zaji‰tûní jejich stability. V distribuãních skladech logistick˘ch provozÛ mezi regály jezdí malé, tûÏké a rychlé „vláãky“ bez kolejí. Toto pfiirovnání je jen mírnû nadsazené, neboÈ úãinky jejich kol na podlahu se blíÏí charakteru kolejové dopravy a podlaha tedy vytváfií cosi jako plo‰nou kolejnici. PrÛmyslová podlaha tak musí b˘t pro splnûní své funkce rovná, hladká, odolná i pevná a to po celé své plo‰e. Jakmile je provoz zahájen, zpravidla jeho intenzita z hlediska ãasu vzrÛstá a postupnû se stává vícesmûnn˘m aÏ nepfietrÏit˘m. âas na moÏnou údrÏbu nebo opravu podlahy je diktován reÏimem provozu a vût‰inou se postupnû zkracuje. CHARAKTERISTIKA

P R Ò MY S LOV É

PODLAHY

Podlahovou konstrukci zpravidla netvofií vertikálnû jen jedna homogenní vrstva, ale spí‰e souvrství, které na jednotliv˘ch úrovních mûní své vlastnosti od spolupÛ-

sobícího podzákladí aÏ po líc obrusné vrstvy. Toto uspofiádání odpovídá optimálním nákladÛm na pfienos úãinkÛ provozního zatíÏení do podloÏí, zmûnû tuhosti od zeminy po obrusn˘ líc. V horizontálním smûru jsou systémy betonov˘ch prÛmyslov˘ch podlah ãasto tzv. bezesparé. Ve skuteãnosti v‰ak zpravidla nûjaké spáry mají a pokud ne, mají po nûjakém ãase jistû trhliny, které jsou neregulovanou formou téhoÏ. ZpÛsob fie‰ení úpravy spár má zásadní v˘znam pro provozní kvalitu podlahy. Jejich tvar, poloha a zejména druh v˘plnû jsou velmi dÛleÏité. V˘plÀ spár obvykle zaji‰Èuje urãitou moÏnost dilatace jednotliv˘ch polí z dÛvodu napfi. úãinkÛ od zmûny teploty, ale musí také zajistit vzájemn˘ pfienos napûtí od provozního pohyblivého zatíÏení mezi nimi pfii pfiejezdu kola vozíku pfies spáru. K tomuto úãelu jsou vyvinuty speciální semirigidní materiály, napfi. CPD Joint-Flex. Podmínkou trvanlivosti a zaji‰tûní provozní zpÛsobilosti podlahy je také, jako u ostatních konstrukcí nebo zafiízení, jejich správná údrÏba, pfiípadnû vãasná oprava.

CHARAKTERISTIKY PROVOZU PrÛmyslová podlaha, zpravidla betonová, se stala základním a naprosto nezbytn˘m stavebním prvkem prÛmyslov˘ch logistick˘ch a skladovacích objektÛ. Její bezvadn˘ stav je základní podmínkou jejich provozu. PoÏadavky na podlahy kladené, jsou dány vlastnostmi pouÏívané dopravní a manipulaãní techniky. V pfieváÏné vût‰inû se jedná o nízko a vysokozdviÏné vozíky pro bfiemena od nûkolika set kilogramÛ do cca jedné tuny, pfiepravovaná na paletách. Skladování je z prostorov˘ch dÛvodÛ fie‰eno ve více úrovních a v˘jimkou není ani zdvih do deseti metrÛ. PouÏívané vozíky mají vût‰inou malá tvrdá koleãka, nûkdy spí‰e váleãky. Z dÛvodu lep‰ích Obr. 1 Betonová podlaha opravované v˘robní haly Fig. 1 Concrete floor of the production hall under reconstruction B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

6/2004

43

SANACE REHABILITATION a)

b)

Obr. 2 a) plo‰ná vyrovnávka podlahy skladu v tlou‰Èce 50 mm, provedení vodítek a zahájení pokládky, b) napojení dal‰ího zábûru k pfiedchozímu zhutnûnému a uhlazenému pásu Fig. 2 a) area levelling of the storeroom floor 50 mm in depth, application of guides and start of placing, b) connection of another part to the preceding, compacted and finished strip

TYPICKÉ PORUCHY PODLAH Statické, ale zejména dynamické úãinky provozu pÛsobí vydatnû na nejslab‰í místa prÛmyslov˘ch podlah. MÛÏeme je zjednodu‰enû rozãlenit do následujících skupin. Prvním problematick˘m místem je spára, zejména v pojíÏdûné oblasti. Pokud není správnû fie‰ena a vyplnûna, dochází zde ãasto k odlamování hran desek. V˘tluky v okolí spár jsou opakovan˘m typem po‰kození podlah. Dal‰ím typem poruchy je destrukce horní obrusné vrstvy po kolapsu podkladu napfi. v oblasti soustfiedûného vysokého dopravního zatíÏení, nebo pfiedchozí dela-

minace z dÛvodu technologické nekáznû ãi pfiíli‰ rozdílného chování obou navazujících vrstev. Objemové zmûny – smr‰tûní od vysychání ãasto vedou k nadzvednutí rohÛ jednotliv˘ch polí a jejich odlomení následn˘m pfiejezdem tûÏk˘ch vozíkÛ. Tak vznikají tvarovû typické ãtverce pootoãené na koso. V˘znamné trhliny se postupnû formují v oblasti styku podlahy s patkami halové konstrukce nebo zakladaãového systému od rohÛ stûn, osazen˘ch rámÛ apod. Také skoková zmûna tuhosti vede u hodnû zatíÏen˘ch podlah k podstatn˘m poruchám. Stává se tak napfi. u ocelov˘ch profilÛ tzv. kovan˘ch spár, hran nebo obrub. Navrhování takov˘ch prvkÛ a zejména jejich kotvení patfií k ãasto podcenûn˘m detailÛm jiÏ v projektové fázi. K iniciaci poruch podlahy mohou pfiispût i zbytky palet, obalÛ nebo vysypaného materiálu, které na ní leÏí a pfies nûÏ se pfiejíÏdí. Pomalu a postupnû vznikají poruchy rovinnosti spojené s vy‰‰ím obrusem opakovanû pojíÏdûné stopy, napfi. v uliãkách mezi regály, na jejich kfiiÏovatkách apod.

a)

44

Popsan˘m typÛm poruch je spoleãné to, Ïe se vlivem, zejména, dynamick˘ch úãinkÛ provozu snadno ‰ífií zpÛsobem oznaãovan˘m v terminologii dopravních staveb jako „stûhování v˘tlukÛ“. V zásadû jde o to, Ïe kolo vozíku pfii pfiejezdu prvotní nerovnosti nadskoãí a dopadne poblíÏ ve smûru pohybu. Postupnû dojde k dal‰ímu naru‰ení podlahy nedaleko pÛvodního a porucha se tak mÛÏe plo‰nû rychle rozrÛstat. Z pÛvodnû malého defektu se záhy mÛÏe stát provoznû nezvládnutelná pfiekáÏka. M O Î N É Z P Ò S O BY O P R AV Nejrychlej‰í a nejlevnûj‰í fie‰ení, které zpravidla umoÏní obnovit provizornû proObr. 3 a) lokální nerovnost „opravené“ podlahy ve skladu, spára pfied vozíkem, b) prohlubeÀ v pfiíãném smûru k uliãce mezi skladov˘mi regály Fig. 3 a) local unevenness in the “repaired“ storeroom floor, joint in front of the carriage, b) sinkage in the transverse direction to the passage between the storage racks

b)

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

6/2004

SANACE REHABILITATION

a)

b)

Obr. 4 a) vybrou‰en˘ obvod opravovaného místa na minimální tlou‰Èku vrstvy 3 mm, b) místo po nanesení penetrace Fig. 4 a) perimeter of a repaired spot ground to the minimal layer depth of 3 mm, b) the place after applying penetration

voz, je poloÏení ocelového plechu pfies po‰kozené místo. Je v‰ak dobré si uvûdomit jeho doãasnost, neboÈ právû rozdílná tuhost podlahy v místû pfiechodu ocelbeton mÛÏe b˘t pfiíãinou dal‰ích poruch, pfiedev‰ím na obvodu plechu. Také tuhost ocelové desky ve vztahu k její plo‰e je urãujícím faktorem pro zachování rovinnosti. Vût‰í plechy se ãasto po nûjaké dobû provozu zkroutí a destrukce pod nimi mÛÏe pokraãovat. Je nasnadû, Ïe pro zaji‰tûní trvanlivosti podlahy bude nezbytné v krátké dobû pfiistoupit k opravû. V tomto pfiípadû tedy typické reprofilaci materiálem podobn˘ch vlastností jako má podklad. Tak jak je bûÏné, je nejprve odstranûn po‰kozen˘ materiál, tvarovû upraveno místo opravy, vyãistûno a pak následuje reprofilace. Není doporuãeno dûlat opravy do vytracena, ale udrÏet minimální tlou‰Èku v nejtenãím místû a na obvodu v˘plnû. Materiálová volba je ovlivnûna mj. vlhkostí podkladu, mokr˘m provozem, nároky na bezpra‰nost, hluãnost apod., v neposlední fiadû v‰ak také ãasem na opravu a dobou nezbytnou pro dosaÏení plné zatíÏitelnosti opraveného místa. U nepfietrÏit˘ch provozÛ mÛÏe b˘t sama porucha podlahy pfiíãinou nucené provozní odstávky, ale vût‰inou je moÏné v provozním cyklu najít ménû exponované ãasové intervaly. V poslední dobû se typicky jedná napfi. o období mezi 22. hodinou veãerní a 5. hodinou ranní následujícího dne. Dosavadními technologiemi jsou B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

6/2004

45

SANACE REHABILITATION

b)

a) Obr. 5 a) pfiesypaná první vrstva vysprávky, b) vrchní vrstva pfiesypaná jemn˘m pískem Fig. 5 a) the first patching layer poured out, b) the top layer covered with fine sand

opravy v tak krátkém ãase velmi obtíÏné proveditelné a tak jsme pfiivítali moÏnost vyuÏití nového speciálního pojiva. M AT E R I Á L C P D U - 2 0 0 Kanadská spoleãnost CPD uvedla na konci loÀského roku na nበtrh nov˘ polyuretanov˘ materiál CPD U-200. Jedná se o dvousloÏkovou pryskyfiici urãenou k rychle zatiÏiteln˘m opravám prÛmyslov˘ch podlah. Pro hrub‰í vysprávky je pouÏíván materiál plnûn˘ such˘m kfiemit˘m pískem, u tenãích oprav je vrstva pryskyfiice pískem pfiesypávána. Tento postup je moÏné po zatuhnutí opakovat a opravu tak pfiípadnû vrstvit. Je osvûdãené nakonec opravené místo pryskyfiicí pfietfiít, pfiesypat jemn˘m pískem a po cca hodinû tuhnutí pfiebrousit.

Zpracovatelnost dvousloÏkového materiálu, míchaného objemovû v pomûru 1:1 je dle teploty asi 15 minut, hotová oprava je schopna po hodinû lehkého zatíÏení a zhruba po dvou jiÏ pojezdu vozíky. Materiál vydává pfii zpracování jen velmi slab˘ zápach a v Kanadû je schválen i pro pfiím˘ styk s potravinami. P ¤ Í K L A DY P O U Î I T Í Obrázky dokumentují typické moÏnosti uplatnûní popsaného systému oprav podlah. V prvém pfiípadû (obr. 2) jde o vyrovnávací vrstvu cca 50 mm tlustou v budoucích komunikaãních zónách mezi regály, pouÏitou pfii pfiestavbû star‰í haly na sklad. Dal‰ím pfiíkladem je oprava velké nerovnosti jiÏ dfiíve tzv. „opravené“ betonové podlahy ve skladu hypermarketu (obr. 3 aÏ 6). Z ÁV ù R Nová technologie oprav zatíÏen˘ch prÛmyslov˘ch podlah s vyuÏitím pojiva CPD U-200 se ve skladov˘ch objektech osvûdãila. Porucha byla, vãetnû demolice,

a)

46

úspû‰nû opravena pfies noc a na ranní smûnû byl zahájen v plné mífie provoz. Získali jsme tak v˘znamn˘ nástroj ke zdolání obtíÏného problému opravy ve velmi krátkém ãase a úãinnou moÏnost operativnû opravovat i malé prvotní defekty podlah tak, aby pfii provozu na nich nedocházelo ke zbyteãnému rozvoji dal‰ího po‰kození. Ing. Vítûzslav Vacek, CSc. Saman servis, spol. s r. o. Podûbradská 55, 190 00 Praha 9 tel.: 281 867 744, fax: 281 867 743 mob.: 602 214 510 e-mail: [email protected], www.saman.cz

Obr. 6 a) ruãní pfiebrou‰ení povrchu opravy, b) v˘sledn˘ stav po odstranûní pfiebyteãného písku, nerovnost pod latí do 1 mm. Fig. 6 a) manual regrinding of the repair surface, b) the final condition after removal of excessive sand, roughness below the lath not exceeding 1 mm

b)

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

6/2004

SOFTWARE SOFTWARE

MOÎNOSTI

PROGRAMU NEXIS PRO ¤E·ENÍ P¤EDPJAT¯CH PLO·N¯CH KONSTRUKCÍ E PW P R O G R A M C A PA B I L I T I E S F O R T H E A N A LY S I S O F PRESTRESSED SLABS J A R O S L AV N AV R ÁT I L

Jistou moÏnost provedení posouzení v‰ak program pfiesto nabízí.

Pfiíspûvek ukazuje moÏnosti, které program NEXIS sk˘tá pro statické fie‰ení pfiedpjat˘ch plo‰n˘ch konstrukcí kombinací modulÛ pro zadání a fie‰ení úãinkÛ pfiedpûtí a pro posouzení Ïelezobetonov˘ch plo‰n˘ch prvkÛ. The paper shows the capabilities of EPW program to provide the user with the structural solution of prestressed concrete slabs using the module for input and analysis of prestressing and the module for the design and checks of reinforced slab members. Program NEXIS je v souãasné dobû velmi obecn˘m nástrojem pro statickou anal˘zu pfiedpjat˘ch betonov˘ch konstrukcí umoÏÀující celou ‰kálu modelÛ od nosníku pfies rovinn˘ ãi prostorov˘ rám aÏ po obecnou 3D deskostûnovou konstrukci. Není tomu tak, ale v pfiípadû návazn˘ch modulÛ pro posouzení pfiedpjat˘ch betonov˘ch konstrukcí ve smyslu národních norem. Kromû modulu pro posouzení pfiedpjat˘ch betonov˘ch prutÛ podle normy pro mostní stavby âSN 73 6207 [1] není v souãasné dobû (podzim 2004) moÏné posouzení pfiedpjaté konstrukce podle Ïádného dal‰ího platného pfiedpisu, napfi. [2], [6]. V pfiípadû plo‰n˘ch konstrukcí (pfiedpjaté desky) se v‰ak speciálního nástroje ãi návodu na posouzení pfiedpjaté konstrukce ani nedoãkáme. Normy totiÏ ve formulaci podmínek bezpeãnosti pracují s integrálními veliãinami.

P R I N C I P M E T O DY ¤ E · E N Í Jednou z velmi v˘znamn˘ch moÏností návrhu pfiedpjaté konstrukce je návrh pfiedpûtí metodou vyrovnání zatíÏení [4]. Struãnû fieãeno pfiedpûtí je pouÏito k vyrovnání ohybov˘ch a smykov˘ch namáhání od stál˘ch zatíÏení, pfiípadnû od jisté ãásti stál˘ch zatíÏení. Pro pfienesení nevyrovnané ãásti mezního zatíÏení potom slouÏí nepfiedpjatá betonáfiská v˘ztuÏ, popfiípadû rezerva napûtí v pfiedpínací v˘ztuÏi. Zanedbáme-li rezervu napûtí v pfiedpínací v˘ztuÏi, je fie‰ení pfiedpjaté desky omezeno na návrh a posouzení nepfiedpjaté betonáfiské v˘ztuÏe. Ta musí pfienést vnitfiní síly od rozdílu vnûj‰ích zatíÏení a zatíÏení od pfiedpûtí. I v pfiípadû ãásteãnû pfiedpjatého betonu získáme fie‰ení blíÏící se k pfiesnému fie‰ení. Pro v˘poãet pak mÛÏeme pouÏít standardní moduly programu NEXIS pro dimenzování a posouzení Ïelezobetonov˘ch plo‰n˘ch konstrukcí, které poskytují velmi obecné fie‰ení [3]. OVù¤ENÍ

P¤ESNOSTI ¤E·ENÍ

Anal˘za v˘seku prostû uloÏené desky Za úãelem ovûfiení pfiesnosti nabízeného fie‰ení byl analyzován v˘sek prostû uloÏené desky vyztuÏené v jednom smûru (obr. 1). Tlou‰Èka desky byla zvolena 370 mm, materiál C30/37, rozpûtí desky 10 m. Deska byla zatíÏena vlastní tíhou, ostatním

stál˘m zatíÏením 5 kNm-2 a rovnomûrn˘m nahodil˘m zatíÏením 12 kNm–2. V první fázi v˘stavby [5] bylo pfiedpokládáno pouze zatíÏení vlastní tíhou a pfiedpûtím, ve druhé fázi v˘stavby pak ostatním stál˘m zatíÏením, pfiiãemÏ byla zároveÀ uvaÏována moÏnost okamÏitého pÛsobení nahodilého zatíÏení. Celková hodnota ohybového momentu uprostfied rozpûtí od vnûj‰ího zatíÏení tedy ãinila 332,75 kNm. Úãinky dotvarování a smr‰Èování betonu byly pro jednoduchost a bez újmy na obecnosti zanedbány. Pro statické fie‰ení byl pouÏit standardní MKP fie‰iã. V˘sek desky byl vyztuÏen ãtyfimi lany LSA 15,5 tvaru paraboly se vzepûtím 150 mm o poãáteãním napûtí 1440 MPa a pokluzu 1 mm. PrÛbûh ztrát pfiedpûtí byl uvaÏován podle obr. 2. Pfiedpokládejme dále, Ïe v˘sek desky bude vyztuÏen betonáfiskou nepfiedpjatou v˘ztuÏí o prÛmûru 10 mm. Abychom zabezpeãili (pro pozdûj‰í srovnání) stejné rameno vnitfiních sil jako u pfiedpjaté v˘ztuÏe, umístíme betonáfiskou v˘ztuÏ s krytím 30 mm. V˘poãtem v programu NEXIS zjistíme plochu betonáfiské v˘ztuÏe pfii spodním okraji nutnou pro zaji‰tûní poÏadované mezní únosnosti bez vyuÏití „zÛstatkové“ kapacity pfiedpínací v˘ztuÏe (obr. 3). Pokud pfiepoãteme tuto plochu na poãet profilÛ v˘ztuÏe S500 o prÛmûru 10 mm, získáme hodnotu 8,2 v˘ztuÏn˘ch vloÏek. Pokud jednoduch˘m zpÛsobem vypoãteme „zÛstatkovou“ kapacitu pfiedpínací v˘ztuÏe jako velikost síly, kterou pfiedpína-

Obr. 1 V˘sek desky vyztuÏené v jednom smûru Fig. 1 Segment of one-way slab Obr. 2 Krátkodobé ztráty pfiedpûtí Fig. 2 Short-term losses of prestressing

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

6/2004

47

SOFTWARE SOFTWARE Napûtí v kabelech uprostfied pole po krátkodob˘ch ztrátách [MPa] Celková prÛfiezová plocha kabelÛ [mm2] Mezní napûtí [MPa] Kapacita napûtí v pfiedpínací v˘ztuÏi [MPa] Kapacita síly v pfiedpínací v˘ztuÏi [kN] Kapacita napûtí betonáfiské v˘ztuÏe [MPa] Nutná plocha ekvivalentní kapacitû síly v pfiedpínací v˘ztuÏe [mm2] Nutn˘ poãet ∅ 10 S500 ekvivalentní kapacitû síly v pfiedpínací v˘ztuÏi

1405 566,28 1710 305 173 500 345,43 4,4

Tab. 1 ZÛstatková kapacita síly v pfiedpínací v˘ztuÏi Tab. 1 Vestigial capacity of prestressing reinforcement Obr. 3 Nutná plocha betonáfiské v˘ztuÏe vypoãtená bez vyuÏití zÛstatkové kapacity pfiedpínací v˘ztuÏe Fig. 3 Necessary reinforcement area calculated without vestigial capacity of prestressing reinforcement

(a) pfiedpínací v˘ztuÏ

(b) beton

Obr. 4 Pfietvofiení a napûtí na mezi únosnosti, prÛfiez bez betonáfiské v˘ztuÏe Fig. 4 Strains and stresses at ultimate limit state, cross-section without nonprestressed reinforcement

cí v˘ztuÏ mÛÏeme zatíÏit do vyãerpání její únosnosti, získáme hodnotu 173 kN, coÏ je ekvivalentní únosnosti 4,4 profilÛ ∅ 10 mm S500 (tab. 1). V˘sek desky jako prost˘ nosník Nosníkov˘ charakter fie‰eného v˘seku desky umoÏÀuje srovnání mezní únosnosti v˘seku s prutov˘m modelem, na kterém je moÏné analyzovat zpfiesnûn˘ Tab. 2 Pfievod materiálov˘ch charakteristik Tab. 2 Conversion of material characteristics B400 ~ C30/37 B400 => R200m R150m = 1,05 R200m fcm = R150m / κ fck = fcm – 1,645*s κ s

48

v˘poãet mezní únosnosti kritického prÛfiezu uprostfied pole. Proto byl v programu NEXIS vytvofien prutov˘ model naprosto stejné konstrukce. S ohledem na omezení modulu pro posouzení pfiedpjat˘ch betonov˘ch prutÛ pouze na normu pro mostní stavby âSN 73 6207 [1], byl proveden pfiepoãet materiálov˘ch charakteristik pouÏitého betonu na charakteristiky dle normy pro mostní stavby (tab. 2). Vzhledem ke zpÛsobu v˘poãtu mezního zatíÏení podle stupnû bezpeãnosti bylo tfieba pfiepoãítat rovnûÏ zatíÏení respektive vnitfiní síly pÛsobící na prÛfiez. Na tomto modelu byl proveden v˘poãet statick˘ch úãinkÛ a posouzení kritického prÛfiezu. Pokud byl ve v˘poãtu únosnosti uvaÏován prÛfiez bez betonáfiské v˘ztuÏe, pak prÛfiez nevyhovûl. Mezního stavu bylo dosaÏeno jiÏ pfii celkové hodnotû ohybového mo-

mentu uprostfied rozpûtí od vnûj‰ího zatíÏení 307,48 kNm (obr. 4). VyztuÏíme-li v˘sek desky postupnû dvûma aÏ ãtyfimi pruty betonáfiské v˘ztuÏe o prÛmûru 10 mm vÏdy tak, aby rameno vnitfiních sil bylo stejné jako u pfiedpjaté v˘ztuÏe, získáme moment na mezi únosnosti podle tab. 3. Z toho vypl˘vá, Ïe

Tab. 3 Moment únosnosti Tab. 3 Ultimate moment

[MPa] / [–] 40,00 42,00 36,52 30,76 1,15 3,50

Poãet profilÛ ∅10 mm 0 2 3 4 B

ETON

• TEC

Mu [kNm] 307,475 330,575 342,675 353,675

H NOLOG I E

• KONSTR

Literatura: [1] âSN 73 6207 Navrhování mostních konstrukcí z pfiedpjatého betonu, âNI, 1993 [2] âSN 73 1201 Navrhování betonov˘ch konstrukcí, Vydavatelství ÚNM Praha, 1987 [3] Hobst E.: Schubbemessung von Flächentragwerken nach SIA 162, Eurocode 2, ÖNORM B 4700 und E DIN 1045-1, In: „Beton- und Stahlbetonbau“ 95 (2000), Heft 6, s. 336–345 [4] Navrátil J.: Pfiedpjaté betonové konstrukce, 1. vydání, Vysoké uãení technické v Brnû, Fakulta stavební, 2004, 160 s., ISBN 80-214-2649-7 [5] NEXIS 32 Fáze v˘stavby, pfiedpínací kabely, TDA, Manuál systému programÛ pro projektování prutov˘ch a stûnodeskov˘ch konstrukcí, SCIA CZ, 2000, dostupné na www.scia.cz [6] prEN 1992-1 (final draft) Eurocode 2, Design of Concrete Structures – Part 1: General rules and rules for buildings, CEN, Brussels, 2003

U KC E

• SANAC

E

6/2004

SOFTWARE SOFTWARE

nutn˘ poãet pfiídavn˘ch v˘ztuÏn˘ch vloÏek je tfii kusy. UvaÏujeme-li tedy zÛstatkovou kapacitu síly v pfiedpínací v˘ztuÏi podle tab 1. pfiepoãtenou na 4,4 kusy v˘ztuÏné vloÏky o prÛmûru 10 mm, pak celkov˘ nutn˘ poãet vloÏek je 3 + 4,4 ≈ 8 vloÏek. Tato hodnota koresponduje s hodnotou 8,2 v˘ztuÏn˘ch vloÏek získanou v˘poãtem v programu NEXIS (obr. 3). Z ÁV ù R Ze srovnání obou fie‰ení mezní únosnosti v˘‰e uvedeného pfiíkladu pfiedpjaté

konstrukce vypl˘vá, Ïe vnitfiní síly na mezi únosnosti, respektive mnoÏství nepfiedpjaté betonáfiské v˘ztuÏe nutné k pfienesení poÏadovaného zatíÏení se vzájemnû prakticky neli‰í. Pfiitom metody pouÏité pro statickou anal˘zu i posouzení jsou naprosto odli‰né. Programov˘ systém NEXIS tedy poskytuje velmi rychlé, efektivní a dostateãnû pfiesné inÏen˘rské fie‰ení v‰ech typÛ pfiedpjat˘ch plo‰n˘ch konstrukcí z hlediska statické anal˘zy i posouzení.

Tato práce vznikla za podpory projektu MSM 261100007 a firmy SCIA CZ.

Doc. Ing. Jaroslav Navrátil, CSc. SCIA CZ, s. r. o. Slavíãkova 1a, 638 00 Brno e-mail [email protected] Ústav betonov˘ch a zdûn˘ch konstrukcí, VUT v Brnû Vevefií 95, 662 37 Brno tel.: 541 147 849, fax: 543 212 106 e-mail: [email protected]

KURZ V¯POâET

POÎÁRNÍ ODOLNOSTI KONSTRUKCÍ PODLE EVROPSK¯CH NOREM Fakulta stavební âeského vysokého uãení technického v Praze ve spolupráci s Generálním fieditelstvím Hasiãského záchranného sboru Ministerstva vnitra âR pofiádají pro statiky a poÏární specialisty kurz V˘poãet poÏární odolnosti konstrukcí podle evropsk˘ch norem, kter˘ se uskuteãní odpoledne ve ãtvrtek 17. února 2005 v budovû Fakulty stavební âVUT v Praze, Thákurova 7, Praha 6. Kurz je zamûfien na soubor poÏárních návrhov˘ch norem EN 199x-1-2: 2004, kter˘ byl v letech 1995 aÏ 2003 ° revidován a roce 2004 schválen jako evropské normy. Pfiíspûvky na koncepci v˘poãtÛ poÏární odolnosti, na modelování poÏáru, na roz‰ífiené vyuÏití v˘sledkÛ zkou‰ek a na poÏární návrh betonov˘ch, dfievûn˘ch, ocelov˘ch, ocelobetonov˘ch a hliníkov˘ch konstrukcí seznámí posluchaãe s principy návrhu, novinkami v textu norem oproti pfiedbûÏn˘m dokumentÛm a dosahovanou pfiesností v˘poãtÛ na experimentech v laboratofii na zkou‰ky velkého rozsahu. Kurz je zafiazen do systému celoÏivotního vzdûlávání âKAIT. Jeho absolvování je navrÏeno na ocenûní bodovou hodnotou 3. VloÏné ãiní 950,- Kã. Akce je pofiádána s podporou grantu fondu rozvoje pro vzdûlávání státní správy Ministerstva ‰kolství, mládeÏe a tûlov˘chovy ã. 62/2004. Úãastníci obdrÏí monografii „V˘poãet poÏárPohled na okenní otvory pfii plnû rozvinutém poÏáru

Sloup z vysokopevnostního betonu po poÏáru

Teplota, °C

100 % Teplota nechránûné konstrukce

80 %

Teplota chránûné konstrukce

Celkové vzplanutí Rozhofiívání

Plnû rozvinut˘ poÏár

Dohofiívání âas, min.

Tfii fáze rozvoje poÏáru: rozhofiívání, plnû rozvinut˘ a dohofiívání

ní odolnosti stavebních konstrukcí“, která obsahuje v˘klad problematiky doplnûn˘ ãíseln˘mi pfiíklady a tabulkami, a kompaktní disk s pfiedná‰kami a videofilmy z poÏární zkou‰ky na skuteãném objektu. URL: web.fsv.cvut.cz/pozarni.odolnost/. Vliv aktivních poÏárních opatfiení na prÛbûh teploty pfii poÏáru v kanceláfii, qf,k = 511 MJ/m2, 7 x 11 m s oknem 1,3 x 9 m, fie‰eno programem OZone V.2.2 Teplota plynu, °C

1,0 (bez aktivní poÏární ochrany)

1000 0,61

0,87 (napfi. jeden nezávisl˘ vodní zdroj)

800 0,61 x 0,87 (napfi. samoãinné vodní hasící zafiízení a jeden nezávisl˘ vodní zdroj)

600

0,61 x 0,87 x 0,87 (napfi. samoãinné vodní hasicí zafiízení, jeden nezávisl˘ vodní zdroja zafiízení dálkového pfienosu k poÏární jednotce)

400 200

0,61 x 0,73 x 0,7 0

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

0

20

6/2004

40

60

80

100

âas, min.

49

VùDA

A V¯ZKUM SCIENCE AND RESEARCH

VLÁKNOBETON –

P¤IBLIÎNÁ METODA INVERZNÍ

ANAL¯ZY FIBRE REINFORCED CONCRETE O F I N V E R S I O N A N A LY S I S LUKÁ· VRÁBLÍK, VLADIMÍR K¤ÍSTEK Je prezentována analytická metoda pro získání materiálov˘ch parametrÛ drátkobetonu zaloÏená na zjednodu‰eném pfiedpokladu rozloÏení normálov˘ch napûtí po prÛfiezu. V˘sledky jsou vyjádfieny v uzavfiené formû pomocí jednoduch˘ch vzorcÛ. Snahou je získat optimální sloÏení drátkobetonu a charakteristiky vláken pfii zachování ekonomick˘ch poÏadavkÛ. Zpracován je v˘poãetní program, kter˘ je volnû k dispozici. A simple analytical method intended as an effective design tool for identification of material parameters of fibre reinforced concrete is presented. The method is based on simplified distribution of normal stresses over the cross section depth and allows the determination of material parameters from simple calculations. The results are available in the form of analytical function or formulas, allowing easily varying individual input parameters to assess affects of input parameters and to perform parametric and optimising studies. The intention is to reach the optimal composition of fibre reinforced concrete (particulary the amount and characteristics of fibres). Betonové konstrukce s rozpt˘lenou v˘ztuÏí mohou mít dosti sloÏité konstrukãní uspofiádání (desky, typicky na deformovatelném podkladu, stûny a prostorové útva-

APPROXIMATE METHOD

ry sloÏené z nich). Pro jejich statickou anal˘zu je proto tfieba pouÏít pfiimûfiené v˘poãetní modely a postupy (vût‰inou zaloÏené na metodû koneãn˘ch prvkÛ). U vláknobetonov˘ch konstrukcí je obvykle v˘znamnûj‰í posouzení jejich celkového pÛsobení, v˘voj a redistribuce tuhostí (vãetnû relací s tuhostmi podloÏí), deformaãní kapacita, namáhání cel˘ch „prÛfiezÛ“ konstrukãních prvkÛ, neÏ situace v okolí lokalizované trhliny, která ve skuteãnosti obvykle vznikne jinde, neÏ udává v˘poãet. Souãasná úroveÀ programového vybavení umoÏÀuje získání v˘stiÏného popisu namáhání, pfietvofiení i prÛbûhu poru‰ování relativnû velmi sloÏit˘ch konstrukãních systémÛ betonov˘ch konstrukcí. Aby v‰ak tyto predikce odpovídaly skuteãnosti, vyÏadují v˘poãetní nástroje pouÏití reáln˘ch vztahÛ mezi pfietvofiením ε a napûtím σ. Tyto závislosti v‰ak v pfiípadû betonov˘ch prvkÛ nelze získat pfiímo zkou‰kou v axiálním uspofiádání. V pfiípadû vláknobetonu jednou z klasick˘ch zkou‰ek pro stanovení základních materiálov˘ch charakteristik betonu (poãínaje hodnotou poãáteãního modulu pruÏnosti aÏ po inverzní anal˘zu pro urãení celého pracovního diagramu materiálu) je zkou‰ka trámkÛ zatíÏen˘ch pfiíãn˘mi bfiemeny. Standardní uspofiádání této zkou‰ky je ukázáno na obr. 1a – prost˘ nosník je zatíÏen dvûma silami F ve tfietinách rozpûtí. Ohybové momenty (obr. 1b) mají ve stfiední tfietinû rozpûtí konstantní velikost, posouvající síly vznikají jen v krajních tfietinách. V˘sledkem takovéto zkou‰ky je v‰ak jen získání závislosti mezi prÛhybem z a pÛ-

sobící silou F(z) (obr. 2), nikoliv v‰ak konstitutivní vztahy materiálu typu pracovního diagramu, pouÏitelné pro v˘poãty skuteãn˘ch konstrukcí. Nosník se v prÛbûhu zkou‰ky postupnû deformuje. Nejprve je cel˘ v reÏimu, pro kter˘ lze pfiijmout lineární idealizaci. V dal‰ím prÛbûhu zkou‰ky je dosaÏeno stavu, kdy právû v celém rozsahu stfiední ãásti je tento reÏim zmûnûn, krajní ãásti ale zÛstávají v reÏimu lineární pruÏnosti (obr. 1b). Zmûna tohoto reÏimu ve stfiední tfietinû rozpûtí dovoluje pokraãovat v oh˘bání této ãásti, doprovázené v‰ak poklesem zatíÏení (obr. 2). Proto jsou krajní ãásti odlehãovány, a tudíÏ lze o nich pfiibliÏnû pfiedpokládat, Ïe i nadále zÛstávají v reÏimu lineární pruÏnosti. I N V E R Z N Í A N A L¯ Z A Jak bylo uvedeno v˘‰e, provedení spolehliv˘ch nelineárních v˘poãtÛ betonov˘ch konstrukcí pokroãil˘mi v˘poãetními nástroji musí b˘t zaloÏeno na reáln˘ch vztazích mezi pfietvofiením ε a napûtím σ, urãen˘ch ze záznamÛ zkou‰ek prvkÛ z betonu zam˘‰leného pro pouÏití v konstrukci. Tento proces se oznaãuje jako inverzní anal˘za. Dosud nebyl projektové praxi nabídnut ucelen˘ jednoduch˘ fungující nástroj, jehoÏ prostfiednictvím by s vyuÏitím sofistikovan˘ch v˘poãetních programÛ, vytvofieObr. 2 Typick˘ tvar závislosti mezi zatûÏovací silou a prÛhybem ze zatûÏovací zkou‰ky Fig. 2 Load – deflection diagram from a laboratory test (simplified)

F(z) [kN]

Obr. 1 Schéma zatûÏovací zkou‰ky v tahu za ohybu, a) uspofiádání bfiemen, b) prÛbûh ohybov˘ch momentÛ Fig. 1 The bending test set-up, a) arrangement of loads, b) bending moment diagram

-

z [mm]

50

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

6/2004

VùDA

n˘ch cílenû pro v˘poãty betonov˘ch prvkÛ a konstrukcí, byl uÏivatel schopen – po stránce metodologické i po stránce praktické proveditelnosti a zvládnutelnosti – schÛdn˘m zpÛsobem inverzní anal˘zy vláknobetonÛ s rÛzn˘m obsahem vláken pro potfieby praxe rutinnû provádût. To platí zejména pro vláknobetonové prvky s vy‰‰ím obsahem vláken, vykazující pfii deformaãním procesu v˘raznûj‰í zpevnûní. Vláknobetonové prvky a konstrukce, na rozdíl od klasick˘ch z vyztuÏeného betonu, mají homogennûj‰í strukturu i pÛsobení. Je pro nû akceptovateln˘ zjednodu‰ující pfiedpoklad „rozetfien˘ch charakteristik“ bez v˘raznûj‰ích singularit a koncentrace jednotliv˘ch druhÛ napûtí do jednotliv˘ch sloÏek konstrukce (tlak do betonu, tah do v˘razn˘ch prvkÛ ocelové v˘ztuÏe). Proto i pro v˘poãty vláknobetonov˘ch konstrukcí jsou „rozetfiené“ modely kontinua pfiijatelnûj‰í neÏ pro klasické Ïelezobetonové. Pfiijetí – zfiejmû zjednodu‰eného – postupu zaloÏeného na „rozetfieném“ modelu podporuje moÏnost získání v˘sledkÛ analytickou cestou, ãasto ve formû vzorcÛ, a dále i nutnost praktické zvládnutelnosti opakovan˘ch sérií v˘poãtÛ s variacemi parametrÛ pfii inverzní anal˘ze. Aplikaci pfiibliÏn˘ch pfiístupÛ zaloÏen˘ch na „rozetfien˘ch“ modelech do velké míry (pfii souãasné úrovni poznání a v˘poãetním úsilí pfiijateln˘m pro návrhovou praxi) opravÀuje, pfii krajním zjednodu‰ení zaloÏeném na pfiedpokladu zpÛsobu rozloÏení napûtí po v˘‰ce prÛfiezu podle obr. 4, nûkolik skuteãností, napfi.: • Aby model s diskrétními trhlinami byl pouÏiteln˘ pro odvozování vztahÛ mezi deformaãními a silov˘mi veliãinami, musel by v˘poãet zaloÏen˘ na tomto modelu poskytnout právû takov˘ tvar deformace, v˘voj a rozloÏení trhlin, jako mûl experimentální prvek. • Mûjme v jedné sadû nûkolik zku‰ebních trámkÛ; kaÏd˘ z nich se pfii zkou‰ce chová ponûkud jinak (trhliny rozdílné, rozdíln˘ zpÛsob deformace ve vy‰‰ích stádiích atd.). V˘poãet v‰ak je pro v‰echny zku‰ební trámky v této sadû pouze jeden. Je otázkou, kter˘ ze zku‰ebních trámkÛ bychom se snaÏili inverzní anal˘zou aproximovat. Vzhledem k tomu, Ïe poloha rozhodující trhliny je náhodná a tudíÏ v kaÏdém zku‰ebním trámku rozdílná, a téÏ vzhledem k tomu, Ïe deterministick˘ v˘poãet pro v‰echny trámky jedné sady je jedin˘, B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

AND

A V¯ZKUM RESEARCH

Moment M [kNm]

SCIENCE

k [m–1]

je pfiijatelné pfiedpokládat tuto trhlinu rozetfienu po délce stfiední ãásti trámku (v oblasti mezi zatûÏujícími silami, kde je ohybov˘ moment konstantní a kde nevzniká smykové namáhání). Deformace zku‰ebního trámku s trhlinami v této oblasti je potom modelována jeho kfiivostí. Tento postup, kromû vylouãení vlivu náhodnosti polohy trhliny, má oprávnûní i v tom, Ïe tato délka odpovídá obvykl˘m rozmûrÛm koneãn˘ch prvkÛ pfii v˘poãtech skuteãn˘ch konstrukcí (prÛmyslov˘ch podlah, deskostûnnov˘ch soustav apod.). Prvním úkolem inverzní anal˘zy je z experimentálnû zji‰tûné závislosti mezi prÛhybem a zatíÏením odvodit závislost mezi kfiivostí prÛhybové ãáry stfiední ãásti nosníku a zde pÛsobícím ohybov˘m momentem (pracovní diagram prÛfiezu). Experimentem na trámku namáhaném ohybem (obr. 1a) jsme zjistili závislost mezi prÛhybem z a pÛsobící silou F(z) (obr. 2). Aproximujeme-li pfietvofiení stfiední ãásti nosníku (poznamenané náhodnû lokalizovan˘mi trhlinami) narÛstající kfiivostí prÛhybové ãáry této ãásti k, potom prÛhyb stfiedu nosníku (uváÏíme-li i vliv smykov˘ch deformací na prÛhyby) je (podle [3]) pro obdélníkov˘ tvar prÛfiezu o ‰ífice b a v˘‰ce h dán vzorcem z=

5 2 F ( z )a 3 F ( z )a a k+ + 1, 44 , (1) 8 3EI Ebh

kde I je moment setrvaãnosti prÛfiezu trámku. Poãáteãní modul pruÏnosti E se zjistí z poãáteãní fáze ohybové zkou‰ky. Pro ãtvercov˘ prÛfiez o stranû s lze vztah dále zjednodu‰it z=

 5 2 F ( z )a  a2 a k+ 4 2 + 1, 44 .  2 (2) 8 Es  s 

Z této rovnice plyne vztah pro kfiivost prÛhybové ãáry stfiední ãásti nosníku

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

Obr. 3 Závislost mezi momentem a kfiivostí ohybové ãáry – pracovní diagram prÛfiezu Fig. 3 Diagram relating bending moment M to curvature k of the central part of the beam (simplified)

k=

 8  F ( z )a  a2 z− 4 2 + 1, 44  (3) 2 2  5a  Es  s 

vyjádfien˘ v závislosti na prÛhybu stfiedu rozpûtí nosníku z a na zatíÏení F(z). Pfiíslu‰n˘ ohybov˘ moment pÛsobící ve stfiední ãásti nosníku zfiejmû je M(z) = F(z) a .

(4)

Spojením vztahÛ (3) a (4) dostaneme hledan˘ pracovní diagram prÛfiezu, tj. vztah mezi kfiivostí prÛhybové ãáry k a odpovídajícím ohybov˘m momentem M. Pro záznam zkou‰ky uveden˘ na obr. 2 má pracovní diagram prÛfiezu tvar vykreslen˘ na obr. 3. Druh˘m úkolem inverzní anal˘zy je nalézt takov˘ pracovní diagram materiálu (vztah mezi pfietvofiením ε a napûtím σ), kter˘ by popisoval experimentálnû zji‰tûné namáhání prvku charakterizované pracovním diagramem prÛfiezu (obr. 3). Pro tuto inverzní anal˘zu lze pouÏít nûkolik pfiístupÛ (napfi. podle [3], [5] zaloÏen˘ch na vrstevnatém modelu). Jde o numerická fie‰ení, jejichÏ v˘sledkem jsou pouze soubory ãíseln˘ch hodnot (popfi. grafy), nikoliv v‰ak obecná analytická vyjádfiení ve formû funkcí popfi. vzorcÛ, do nichÏ by bylo moÏno dosadit pfiíslu‰né hodnoty a jejichÏ matematick˘m rozborem by bylo moÏno usuzovat na vlivy jednotliv˘ch parametrÛ, na jejich prÛbûhy a získat inÏen˘rsk˘ názor na obecné zákonitosti. Proto ve snaze o objasnûní tûchto faktorÛ a pro rychlé pouÏití ve zjednodu‰en˘ch v˘poãtech je dále uvedeno analytické fie‰ení vycházející z nejjednodu‰‰ího vyjádfiení vztahu mezi pfietvofiením ε a na-

6/2004

51

VùDA

A V¯ZKUM SCIENCE AND RESEARCH

(

D = 4 σf − σt

)

2

+8

σ f σ t kh εt

(10)

a jejíÏ kofieny x1 a x2 udává znám˘ vzorec x12 , =

coÏ je lineární nerovnice pro parametr ρ z intervalu < 0;1 >, tudíÏ staãí, pokud je nerovnost (18) splnûna pro krajní hodnoty intervalu. Pfii dosazení ρ = 0 dostáváme: 1 > 0, ãímÏ je nerovnost splnûna,

−B ± D , 2A

(11)

pfii dosazení ρ = 1 dostáváme:

kde

(5)

napûtí na tlaãeném okraji je

σc = σt x / ht ,

(6)

kde x je v˘‰ka tlaãené oblasti prÛfiezu (obr. 4). Ze souãtové podmínky rovnováhy sil v prÛfiezu plyne

σf = (σc x – σt ht) / 2 hf .

(7)

Po dosazení v˘razÛ (5) a (6) do rovnice (7) dostáváme

σt ( x2 k / εt – εt / k ) – – 2 σf ( h – x – εt / k ) = 0,

(8)

coÏ – po dal‰ích úpravách – je kvadratická rovnice pro parametr x: (σt k / εt ) x2 + 2 σf x + 2 σf εt / k – – σt εt / k – 2 σf h = 0 , (9) jejíÏ diskriminant má tvar 52

k>

B = 2 σf .

pûtím σ, kdy v ãásti taÏené oblasti prÛfiezu, kde je pfiekroãeno pfietvofiení εt , se pfiedpokládá konstantní rozloÏení napûtí σf (obr. 4). Hodnota σf na obrázku 4 oznaãuje velikost tahové pevnosti drátkobetonu po pfiekroãení mezní hodnoty tahového pfietvofiení εt. Dochází ke vzniku trhlin v krajních vláknech prÛfiezu, ve‰keré namáhání je pfiená‰eno rozpt˘lenou v˘ztuÏí v betonu. Velikost napûtí σf obecnû mÛÏe nab˘vat hodnot mezi 0 – prost˘ beton a σt – tahová pevnost betonu. Úkolem je analyticky odvodit pracovní diagram prÛfiezu, vztah pro závislost mezi momentem a kfiivostí ohybové ãáry; tj vyjádfiit ohybov˘ moment M jako funkci nezávisle promûnné kfiivosti k pfii dan˘ch rozmûrech prÛfiezu b, h a hodnotách napûtí σt a σf . V˘‰ka taÏené oblasti s lineárním rozloÏením napûtí (obr. 4) je ht = εt / k ,

εt k = crit , ãímÏ je nerovnost 2h 4 splnûna také (viz pozn. dále).

A = σt k / εt

Obr. 4 RozloÏení napûtí po prÛfiezu Fig. 4 Stress distribution over the beam cross-section

B

(12)

Aby kvadratická rovnice (9) mûla fie‰ení v oboru reáln˘ch ãísel, musí b˘t v˘raz (10) vût‰í nebo roven 0. Tato podmínka je splnûna pro jakoukoliv kombinaci vstupních parametrÛ. Jak bylo uvedeno v˘‰e, parametr x oznaãuje v˘‰ku tlaãené oblasti prÛfiezu, tudíÏ musí b˘t vût‰í nebo roven 0. V dal‰ím v˘poãtu proto dále uvaÏujeme pouze kofien rovnice stanoven˘ podle v˘razu x=

−B + D . 2A

Tak je dokázáno, Ïe vzdálenost x je vût‰í neÏ nula pro jakékoliv moÏné vstupní hodnoty. Ohybov˘ moment M pfiená‰en˘ prÛfiezem, kter˘ je obecnû popsán vztahem M = [σt (x3 / ht + ht 2) /3 + σf hf ( hf /2 + ht)] b , lze upravit na koneãn˘ tvar m=  1 ε 2  3 b ⋅  σ t t2 1 + q( k )  +   3 k   σ ρ ε + t  h − t q( k ) + 1  ⋅ k  k    ε ⋅  h − t q( k ) − 1  . k  

( )

(13)

(

Tento vztah, kter˘ udává v˘‰ku tlaãené zóny (obr. 4) lze upravit do koneãného tvaru x=

q( k )ε t , k

q( k ) = −σ f + (σ f − σ t )2 + 2 =

σ f σ t kh εt

σt

. (15)

Napûtí σf je dan˘m zlomkem napûtí σt – mÛÏeme tudíÏ zavést oznaãení

σf = ρ σt ,

(16)

kde parametr ρ mÛÏe nab˘vat hodnot z intervalu < 0 ; 1 >. Vztah (15) lze potom zjednodu‰it na q( k ) = − ρ + ( ρ − 1)2 +

2ρkh . εt

(17)

Podmínku (13), Ïe v˘raz pro v˘poãet hodnoty x je vût‰í neÏ nula, vyjadfiuje vztah 1+

ETON

2ρkh − 2ρ > 0 , εt • TEC

(

(14)

kde parametr q(k) jako funkce kfiivosti k je

H NOLOG I E

(18)

(19)

)

)

(20)

Tím jsme získali hledané analytické vyjádfiení pracovního diagramu prÛfiezu: velikost ohybového momentu pfiená‰eného prÛfiezem je vyjádfiena jako funkce okamÏité kfiivosti k a na kfiivosti nezávislého parametru ρ. Vstupní parametry b, h, σt, εt jsou pro konkrétní fie‰en˘ pfiípad zadány a jejich velikosti se tudíÏ pro ten kter˘ pfiípad nemûní. Je tfieba pfiipomenout, Ïe vztah (20) má smysl pouze v oblasti pro k > 2 εt/h, tj. pro hf > 0, kdy v taÏené oblasti vzniká oblast s konstantnû rozloÏen˘m napûtím σf. Hodnota 2 εt/h = kcrit je kfiivost, pfii jejímÏ pfiekroãení se prÛfiez pfiestává chovat lineárnû a nastává stav charakterizovan˘ rozdûlením napûtí v taÏené oblasti prÛfiezu podle obr. 4. Analytické vyjádfiení pracovního diagramu prÛfiezu rovnicí (20) umoÏÀuje nejen snadné vyãíslování, realizaci parametrick˘ch studií, ale vytváfií i pfiedstavu o povaze jevu, v˘voji pfietváfiení a únosnosti vláknobetonov˘ch prvkÛ a umoÏÀuje vytvofiení názoru na v˘znam a roli jednotliv˘ch

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

6/2004

VùDA SCIENCE

Charakteristicky prÛfiezu V˘‰ka h [m]

·ífika b [m]

Materiálové charakteristiky Mezní tlakové napûtí

[MPa]

Mezní tahové napûtí

[MPa]

Tahové napûtí po vzniku trhlin Mezní pfietvofiení tahové

[MPa] [%]

Velikost kritické kfiivosti k PrÛbûh napûtí po prÛfiezu

Mezní modul pruÏnosti E [MPa]

V¯POâET Parametry kvadratické rovnice

Diskriminant

¤e‰ení rovnice

Parametry h

Moment M Napûtí [kNm]

parametrÛ a na citlivost na jejich zmûny. Celá úloha – vyãíslení potfiebn˘ch parametrÛ a v˘poãet hodnot ohybového momentu podle vztahu (20) – je formou programu v prostfiedí Excel zájemcÛm volnû k dispozici na internetov˘ch stránkách Katedry betonov˘ch konstrukcí a mostÛ âVUT – http://beton.fsv.cvut.cz (obr. 5). Jako pfiíklad velmi snadného pouÏití vztahu (20) jsou na obr. 6 uvedeny v˘sledky parametrické studie pro zku‰ební trámek podle obr. 1 s parametry b = 0,2 m, h = 0,2 m, σt = 2,8 MPa, εt = 0,000 35, a to pro fiadu hodnot souãinitele ρ charakterizujícího úãinek vláken. Jsou znázornûny pracovní diagramy prÛfiezu pro rÛzné hodnoty parametru ρ, poãínaje ρ = 0. Potvrzuje se, Ïe velikost parametru ρ (tzn. mnoÏství a charakteristiky rozpt˘lené v˘ztuÏe) v˘znamnû ovlivÀuje tvar pracovního diagramu prÛfiezu. Jeho vhodnou volbou mÛÏeme dosáhnout optimálního chování vláknobetonu pfii zachování ekonomick˘ch poÏadavkÛ. Hodnota ρ mÛÏe teoreticky nab˘vat hodnot 0 (tzn. napûtí σf je nulové – odpovídající nevyztuÏenému betonu) aÏ 1 (napûtí σf je rovno napûtí σt, kdy rozpt˘lená v˘ztuÏ plnû pfiebírá tahové namáhání). Jak je patrné z obr. 6, okolo hodnoty

ρ = 0,5 zaãíná mít pracovní diagram fie‰eného trámku trvale rostoucí tendenci. PfiipomeÀme, co je cílem inverzní anal˘zy: identifikovat pracovní diagram materiálu pfiedpokládan˘ tvarem podle obr. 4, tj. nalézt hodnotu parametru ρ pro co nejv˘stiÏnûj‰í aproximaci chování prÛfiezu kon-

ETON

• TEC

H NOLOG I E

Obr. 6 Pracovní diagram prÛfiezu v závislosti na parametru ρ Fig. 6 Diagram relating bending moment M to curvature k for various values of parameter ρ

kfiivost k [m–1]

Obr. 7 Urãení parametru ρ na základû v˘sledku experimentu Fig. 7 Values specification of parameter ρ for the diagram from a laboratory test B

krétního fie‰eného trámku. Toho lze dosáhnout porovnáváním záznamu ze zkou‰ek a v˘sledkÛ v˘poãtu, coÏ je vzhledem k jeho analytickému vyjádfiení velmi snadné. Pfiístupy a kritéria pro posouzení v˘stiÏnosti aproximace mohou b˘t rÛzná: • porovnání pracovního diagramu prÛfiezu získaného experimentálnû (obr. 3) na základû vztahÛ (3) a (4) s vypoãten˘mi tvary podle rovnice (20) pro fiadu hodnot ρ; takto, postupn˘m pfiibliÏováním, lze zcela nenároãn˘m postupem najít takovou hodnotu ρ, pro kterou kfiivka získaná v˘poãtem se ve svém prÛbûhu nejvíce pfiimyká ke kfiivce odpovídající experimentu. Tento proces je demonstrován na obr. 7. Je zfiejmé, Ïe experimentální prÛbûh uspokojivû aproximuje kfiivka vypoãtená

Moment M [kNm]

Obr. 5 Úvodní stránka v˘poãtového programu Fig. 5 The initiative list of the evaluation program

[MPa]

A V¯ZKUM RESEARCH

Moment M [kNm]

Kfiivost k [m–1]

AND

• KONSTR

kfiivost k [m–1]

U KC E

• SANAC

E

6/2004

53

VùDA

A V¯ZKUM SCIENCE AND RESEARCH

pro ρ = 0,25, tzn. Ïe koneãn˘ hledan˘ v˘sledek je

σf = ρ σt = 0,25 . 2,8 = 0,7 [MPa] • tento postup lze samozfiejmû téÏ realizovat zcela exaktnû, ov‰em za cenu mnohem vût‰í pracnosti. V prÛbûhu rostoucí kfiivosti (na vodorovné ose v obr. 3 resp. 6) volíme koneãn˘ poãet hodnot k. Pfiesnost procesu je zfiejmû odvislá od poãtu tûchto bodÛ pracovního diagramu prÛfiezu, s jejichÏ pouÏitím v˘poãet provedeme. Pfii stanovení hodnoty parametru ρ pouÏijeme metodu nejmen‰ích ãtvercÛ; hledáme minimum funkce P( ρ ) =

∑ ( Mki − Mki ( ρ )) = min , (21) n

2

i =1

kde Mki je ohybov˘ moment pfiíslu‰n˘ ke kfiivosti ki stanoven˘ pfii zkou‰ce, Mki (ρ) ohybov˘ moment pfiíslu‰n˘ ke kfiivosti ki stanoven˘ v˘poãtem v závislosti na parametru ρ a n poãet srovnávacích bodÛ. Podmínkou pro stanovení minima funkce P(ρ) je nalezení hodnoty parametru ρ, pro kter˘ je splnûno: n

∂P( ρ ) = ∂ρ

(

)

∑ ∂ Mki − 2Mki Mki ( ρ ) + Mki2 ( ρ )

i =1

∂ρ

OD

= 0 , (22)

po úpravû 

∑ ( Mki ( ρ ) − Mki ) n

i =1

∂Mki ( ρ )   = 0 , (23) ∂ρ 

Literatura: [1] Krátk˘ J., SpÛra D., Vodiãka J.: Zkou‰ení základních pevností vláknobetonu, Sb. konf. Technologie, provádûní a kontrola betonov˘ch konstrukcí 2002, âBS, Praha 2002, str. 210–217 [2] Kohoutková A.: Statická anal˘za – poÏadavky, imperfekce, Sb. konf. Spoloãné európské normy pre navrhovanie nosn˘ch kon‰trukcií stavieb. Bratislava STU, Stavebná fakulta, 2002, str. 46–51 [3] Kfiístek V., Kohoutková A., Broukalová I.: Materiálov˘ model vláknobetonu – inverzní anal˘za, Sb. Fibre Concrete~High Performance Concrete, Sekurkon, záfií 2003 [4] âervenka V., Jendele L., âervenka J.: ATENA program documentation – revision 05/2000, âervenka Consulting, Praha 2000 [5] Petfiík V.: Materiálové modely a v˘poãtové anal˘zy vláknobetonov˘ch konstrukcí, doktorská disertaãní práce, âVUT Praha, 2004

NA·ICH SOUSEDÒ

–

Z ÁV ù R Byl odvozen analytick˘ pfiístup k inverzní anal˘ze – identifikaci materiálov˘ch parametrÛ vláknobetonu. Tento postup, zaloÏen˘ na zjednodu‰eném zpÛsobu rozloÏení normálov˘ch napûtí po v˘‰ce prÛfiezu vláknobetonového prvku podle obr. 4, najde uplatnûní zejména v moÏnosti funkãního vyjádfiení pracovního diagramu prÛfiezu, analytického sledování jeho prÛbûhu, extrémÛ a vlivÛ jednotliv˘ch vstupních parametrÛ. Postup je zvlá‰È vhodn˘ pro parametrické a optimalizaãní studie, kdy vhodnou skladbou vláknobetonu (zejména mnoÏství a charakteristik pouÏit˘ch vláken) mÛÏeme dosáhnout jeho optimálního pÛsobení pfii zachování ekonomick˘ch poÏadavkÛ. Uvedené v˘sledky byly získány v rámci fie‰ení grantového projektu ã. 103/03/0838 udûleného Grantovou agenturou âeské republiky.

Ing. LukበVráblík tel.: 274 770 428, e-mail: [email protected] Prof. Ing. Vladimír Kfiístek, DrSc. tel.: 224 353 875, e-mail: [email protected] oba: Stavební fakulta âVUT Katedra betonov˘ch konstrukcí a mostÛ Thákurova 7, 166 29 Praha 6 fax: 233 335 797

OBRÁZKY Z CEST

Obr. 3 Postupná pfiestavba star˘ch hambursk˘ch dokÛ na moderní rezideãní ãtvrÈ

Obr. 1 Nová márnice z neomítan˘ch vym˘van˘ch betonov˘ch tvárnic na hfibitÛvku v Ramsau am Dachstein Obr. 2 Bûhem kompletní pfiestavby celého bloku Bavaria Brewery ve ãtvrti St. Pauli, nedaleko pfiístavu v Hamburgu zÛstala stát pouze Astra Tower. I ta dostane po celkové rekonstrukci nov˘ architektonick˘ v˘raz

54

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

6/2004

NORMY • JAKOST • CERTIFIKACE STANDARDS • QUALITY • CERTIFICATION

ZAVÁDùNÍ EN 1992: „NAVRHOVÁNÍ BETONOV¯CH KONSTRUKCÍ“ DO PRAXE – PORUCHOVÉ OBLASTI I N T R O D U C T I O N O F E N 19 92-1-1 T O P R A C T I C E – DISTURBED REGIONS

IÁL SER1992 EN

ALE NA KOHOUTKOVÁ, J ITK A VA·KOVÁ Tento pfiíspûvek, kter˘ je pokraãováním ãástí uvefiejnûn˘ch v pfiedchozích ãíslech ãasopisu, je vûnován problematice navrhování ãástí konstrukcí s geometrickou nebo statickou nespojitostí. Following the introductory parts published in the previous numbers of the journal, this paper provides a brief overview of problems in design of regions with static or geometric discontinuities. V fiadû bûÏn˘ch pfiípadÛ postaãí pfii anal˘ze konstrukce globální v˘poãet, kdy je pro stanovení úãinkÛ zatíÏení konstrukce idealizována jako celek a na tyto úãinky jsou prÛfiezy konstrukce posouzeny. Pro urãité ãásti prvkÛ a konstrukcí je tfieba doplnit lokální v˘poãet. Je nezbytn˘ v‰ude tam, kde neplatí pfiedpoklad lineárního rozloÏení pomûrn˘ch pfietvofiení. Tyto ãásti konstrukcí a prvkÛ mÛÏeme souhrnnû nazvat poruchov˘mi oblastmi. Praktick˘ návrh poruchov˘ch oblastí jen na základû analogie s bûÏn˘mi pravidly b˘vá nejãastûj‰í pfiíãinou závad a poruch Ïelezobetonov˘ch konstrukcí. Patfií sem napfi. ãásti konstrukce: • v blízkosti podpor • v okolí soustfiedûn˘ch zatíÏení • ve stycích konstrukãních prvkÛ, napfi. v rámov˘ch styãnících • v kotevních oblastech pfiedpjat˘ch prvkÛ • pfii náhl˘ch zmûnách prÛfiezu • v blízkosti otvorÛ • ve zvlá‰tních pfiípadech. Pfii zobecnûní uveden˘ch úvah pro navrhování konstrukcí je tedy vhodné rozli‰ovat dva typy oblastí v konstrukcích. Konstrukce je rozdûlena na B – oblasti s bûÏn˘m chováním, ve kter˘ch se mÛÏe pfii dimenzování uÏít standardních postupÛ, a na oblasti – D (discontinuity – nespojitost), kde je poru‰en ustálen˘ tok prÛbûhu vnitfiních sil, tj. poruchové oblasti se statickou nebo geometrickou nespojitostí (obr. 1). V zásadû existuje nûkolik moÏností, jak B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

poruchové oblasti fie‰it: oblíbené jsou pfiibliÏné a empirické vzorce, moÏn˘ je rozklad sil, nejãastûj‰í a dobfie propracovaná je metoda pfiíhradové analogie. Nejpokroãilej‰ím nástrojem jsou programy pro nelineární v˘poãet betonov˘ch konstrukcí. M E T O D A P ¤ Í H R A D O V É A N A LO G I E Napûtí nebo vnitfiní síly v konstrukci mohou b˘t znázornûny ve formû trajektorií (obr. 2). Podobnû lze znázornit tok sil v konstrukci uÏitím mechanické analogie mezi proudûním kapalin a silov˘mi sloÏkami v konstrukci. Toky sil smûfiující od zatíÏeného okraje konstrukce k podpofie jsou úãinn˘m nástrojem pro porozumûní chování konstrukce. Pokud známe takové toky nebo trajektorie napûtí, mÛÏeme je kondenzovat a napfiímit ve formû tlaãen˘ch a taÏen˘ch prvkÛ pfiíhradového modelu (obr. 5 aÏ 10). ¤íká se jim modely strut-and-tie (modely sloÏené ze vzpûr a táhel), protoÏe pÛvodní soustavy mûly obvykle jen málo prvkÛ. Pfiíhradové modely nebo modely pfiíhradové analogie (jak jsou téÏ naz˘vány) byly úspû‰nû pouÏívány od konce devatenáctého století pro nosníky, pozdûji pro krátké konzoly a zvlá‰tní pfiípady vyztuÏen˘ch konstrukcí. Z historického pohledu pÛvodní pfiíhradov˘ model (MŒrsch, 1912) pro nosník

Obr. 1 Pfiíklad poruchov˘ch oblastí Fig. 1 Examples of disturbed regions

namáhan˘ smykem pfiedpokládal vytvofiení ‰ikm˘ch trhlin a skládal se z tlaãen˘ch ‰ikm˘ch vzpûr a taÏen˘ch prutÛ v˘ztuÏe. Stal se základem pro dal‰í modely, ãasto i dodnes pouÏívané. Pfiíhradové modely byly propagovány a zobecnûny pro praktické pouÏití v pracích J. Schlaicha. Podobn˘ pfiístup zaloÏen˘ na polích napûtí byl rozvíjen ve Skandinávii a ve ·v˘carsku (napfi. Muttoni, Thürlimann), kde byly na základû teorie plasticity uãinûny dal‰í pokusy o vysvûtlení skuteãné únosnosti betonov˘ch stûnov˘ch prvkÛ. Modelování Ïelezobetonov˘ch konstrukcí pomocí pfiíhradov˘ch analogií má ov‰em ‰ir‰í pouÏití neÏ jen v poruchov˘ch oblastech. Tradiãnû jsou tyto modely pouÏívány k v˘poãtu konstrukcí a rovinn˘ch prvkÛ zatíÏen˘ch ve vlastní rovinû – a zejména takov˘ch oblastí, u nichÏ neplatí jednoduché geometrické pfiedpoklady pro stanovení deformací. Samostatnou sféru pouÏití tvofií konstruování detailÛ.

Obr. 2 Trajektorie napûtí v nosníku zatíÏeném osamûl˘m bfiemenem Fig. 2 Stress trajectories in a beam loaded with a concentrated force

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

6/2004

55

NORMY •

JAKOST • CERTIFIKACE STANDARDS • QUALITY • CERTIFICATION

Obr. 3 Pfiíklady tvarÛ vzpûr a) prizmatická, b) lahvová, c) vûjífiová Fig. 3 Examples of struts a) prismatic, b) bottle-shaped, c) fanshaped

Obr. 4 Základní typy uzlÛ: a) tfii vzpûry, b) a c) kombinace vzpûr a táhel, d) tfii táhla Fig. 4 Basic types of nodes: a) CCC, b) CCT, c) CTT, d) TTT Obr. 5 Pfiíklady modelÛ pro rÛzné konstrukce a detaily Fig. 5 Examples of models for various structures and details

V oblasti v˘zkumu pomáhají pfii modelování chování konstrukcí, jejich detailÛ a nov˘ch materiálov˘ch vlastností pfii simulaci experimentÛ. P R I N C I PY M O D E LO VÁ N Í Pfiíhradové modely pro v˘poãet Ïelezobetonov˘ch konstrukcí jsou obvykle vytvofieny koncentrací trajektorií hlavních napûtí konstrukce do tlaãen˘ch a taÏen˘ch prutÛ, probíhajících podél stfiednic polí napûtí, která znázorÀují. Jako základ pro vytvofiení modelu mÛÏe slouÏit pruÏné fie‰ení oblasti analytick˘mi metodami nebo nejãastûji metodou koneãn˘ch prvkÛ. Pomocí izolinií nebo izoploch hlavních napûtí lze pak zkonstruovat soustavu náhradních prutÛ. Pfiíhradové modely je moÏno fie‰it snadno dostupn˘mi a hojnû roz‰ífien˘mi programov˘mi systémy pro prutové konstrukce. Li‰í se od pÛvodních modelÛ obecnûj‰ím pfiístupem a umoÏÀují s jist˘mi omezeními i v˘poãet deformací. Principy metody spoãívají v tom, Ïe pfiíhradov˘ model tvofií táhla (ties), vzpûry (struts) a uzly (nodes). Táhla jsou obvykle v˘slednice vrstvy prutÛ betonáfiské nebo pfiedpínací v˘ztuÏe, vzpûra reprezentuje v˘slednici pole tlakového napûtí. Pole mÛÏe mít tvar paralelní (napfi. tlaãen˘ pas 56

B

nebo sklonûné vzpûry ve stûnû) nebo vûjífiov˘, pfiíp. lahvov˘. Uzel je ohraniãen˘ objem betonu, kde se vzpûry buì protínají nebo jsou odklonûny táhly kotven˘mi v uzlech. Uzly jsou umístûny rovnûÏ v místech, kde je odklonûna nebo stykována v˘ztuÏ. Vzpûry, táhla i uzly musejí b˘t navrÏeny tak, aby napûtí od úãinkÛ návrhového zatíÏení nepfiekroãilo pfiíslu‰ná pevnostní kritéria a aby byly splnûny pfiíslu‰né konstrukãní poÏadavky. Ve‰keré síly v tûchto prutov˘ch prvcích musejí b˘t v rovnováze s vnûj‰ím zatíÏením a s reakcemi, jednotlivé prvky modelu mají b˘t orientovány podle napûtí stanoven˘ch pruÏn˘m fie‰ením. Model v‰ak mÛÏe b˘t upraven s ohledem na vznik trhlin v betonu a dosaÏení meze kluzu v oceli, poloha pfiedpokládan˘ch uzlÛ a táhel musí odpovídat uspofiádání v˘ztuÏe a zároveÀ musí b˘t model v souladu s pfiilehlou B – oblastí. Podle hodnot sil v tlaãen˘ch prvcích je posuzováno napûtí v betonu a ovûfiovány rozmûry prvku. Síly v taÏen˘ch prvcích urãují mnoÏství v˘ztuÏe vãetnû uváÏení smûru jejího vedení a tvaru v˘ztuÏn˘ch prutÛ a v odpovídajícím uzlu musí b˘t zaji‰tûno jejich správné zakotvení. Návrh je doplnûn poÏadavky na minimální ploETON

• TEC

H NOLOG I E

chy v˘ztuÏe pfiípadnû i s ohledem na vznik a ‰ífiku trhlin. Proces vytváfiení modelu se tedy skládá z pûti základních krokÛ. V prvním kroku jsou definovány hranice poruchové oblasti a urãeny hraniãní síly (mezní návrhové síly) – reakce a prÛfiezové síly od zatíÏení. V druhém kroku je sestaven pfiíhradov˘ model a vyfie‰eny síly v jednotliv˘ch prutech. Ve tfietím kroku je zvolena plocha betonáfiské nebo pfiedpínací v˘ztuÏe odpovídající poÏadované únosnosti táhla a je zaji‰tûno její fiádné zakotvení v uzlech. V dal‰ím kroku je stanovena velikost vzpûr a uzlÛ tak, aby jejich únosnost byla dostateãná k pfienesení sil v jednotliv˘ch prutech pfiíhradoviny. V pátém kroku je navrÏeno uspofiádaní v˘ztuÏe rozloÏené do nûkolika prutÛ v místû kaÏdého táhla tak, aby byla zaji‰tûna duktilita prvku. Bezpeãnost návrhu konstrukce tímto postupem je zaruãena dolní mezí únosnosti vypl˘vající z teorie plasticity. Naopak nebezpeãnost vzniká tím, Ïe metoda automaticky nesplÀuje podmínky kompatibility deformací a dostateãná duktilita konstrukce musí b˘t zaji‰tûna jin˘m zpÛsobem. Je jím napfi. pravidlo „pfiíli‰“ se neodchylovat od pruÏného chování konstrukce.

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

6/2004

NORMY • JAKOST • CERTIFIKACE STANDARDS • QUALITY • CERTIFICATION

Obr. 6 Jednoznaãnost modelu – v˘bûr vhodnûj‰í varianty Fig. 6 Uniqueness of a model – choice of alternatives

Základní pravidla pro tvorbu jednoduch˘ch modelÛ tedy jsou: • vycházet z lineárnû pruÏného stavu – modelové tlaãené pruty orientovat pokud moÏno ve smûru hlavních tlakov˘ch napûtí, • v˘ztuÏ umístit podle skuteãného zpÛsobu vyztuÏení – radûji pfiímé pruty, • úhly, které svírají tlaãené a taÏené pruty v jednom uzlu volit blízké 45°, • soustfiedûná zatíÏení jako jsou osamûlá bfiemena, podporové reakce a kotevní síly pÛsobící na okraji nebo v rohu konstrukce pokud moÏno rozloÏit na vût‰í plochu • radûji pfievzít a pfiizpÛsobit osvûdãen˘ model nové situaci neÏ experimentovat. Obr. 6 ukazuje dvû moÏnosti modelu téÏe oblasti, obû splÀují podmínky rovnováhy. Pro v˘bûr nejvhodnûj‰ího modelu z moÏn˘ch variant obvykle platí pravidlo, Ïe model s krat‰í délkou tahov˘ch prutÛ je úãinnûj‰í. U sloÏitûj‰ích konstrukcí je moÏno poãítat s tvorbou staticky neurãit˘ch modelÛ, kde se objevují otázky spojené s jejich optimalizací. Obr. 8 Stûnov˘ nosník, a) vhodn˘ model, b) nevhodn˘ model Fig. 8 Deep beam, a) correct model, b) incorrect model a)

B

ETON

ModelÛ pro konkrétní pfiípad mÛÏe b˘t celá fiada, ale jen nûkteré jsou vhodné. Podrobnûj‰í zhodnocení a pokyny je moÏno najít v [3]. Modely závisí na dal‰ích parametrech, napfi. na místû pÛsobení zatíÏení. Obr. 7 ukazuje zpfiesnûní jednoduchého modelu tak, aby podrobnûj‰í model dokázal popsat pfiíãné tahy ve vzpûrách. Na obrázcích Fc nebo C oznaãují síly v tlaãen˘ch prvcích neboli vzpûrách, Fs nebo T síly v taÏen˘ch prvcích neboli táhlech. Pfii volbû je tfieba zku‰eností a je doporuãováno uÏít radûji ovûfien˘ model z literatury a pfiíli‰ neexperimentovat, a tím se vyvarovat zásadních chyb. Pfii srovnání modelÛ na obr. 8 je moÏno oznaãit za nevhodn˘ model b), kter˘ neodpovídá pravidlu volit modely s co nekrat‰ími táhly. Vliv polohy zatíÏení na model, a tím i na vyztuÏení, ukazuje obr. 9 pro prvky zatíÏené soustfiedûn˘m zatíÏením v blízkosti podpory nebo nad ní, napfi. osamûlé bfiemeno umístûné v blízkosti rohu nosníku. Síly v táhlech T3 znázorÀují pfiíãné tahy se ‰tûpn˘m úãinkem na prvek. Platí obecnû: tam, kde jsou umístûna táhla v modelu, je tfieba navrhnout v˘ztuÏ podle pfiedepsan˘ch zásad. Ale i naopak: pfiedpokládáme-li pfiíãné tahy v konstrukci a víme, Ïe podle konstrukãních pokynÛ urãité uspofiádání v˘ztuÏe v konstrukci bude vyÏadováno, je tfieba umístit v uvaÏovaném místû modelu táhla. Obr.10 ukazuje úzkou souvislost pfiíhradov˘ch modelÛ s konstrukãními zásada-

Obr. 7 ZpfiesÀování modelu Fig. 7 Refinement of a model

mi pro vedení v˘ztuÏe. V pfiíkladu je znázornûna doporuãená velikost oblasti, v níÏ je rozmístûna v˘ztuÏ odpovídající poloze jediného vodorovného táhla Ft modelujícího pfiíãné tahy v konstrukci. P¤ÍHRADOVÉ

M O D E LY

V NORMOV¯CH P¤EDPISECH A DOPORUâENÍCH

Oblíbenost modelÛ dokumentuje fakt, Ïe vût‰ina norem a pfiedpisÛ se k tûmto modelÛm vyjadfiuje, napfi. bibliografie ACI obsahuje na tfii sta odkazÛ na toto téma. PfiedbûÏná evropská norma [2] pfiipou‰tûla, Ïe nûkteré prvky se smûjí idealizovat staticky urãit˘mi pfiíhradovinami vytvofien˘mi z pfiím˘ch tlaãen˘ch prutÛ (pfiená‰ejících tlakové síly v betonu) a z taÏen˘ch prutÛ (v˘ztuÏ). Pomûrnû velkou roli hrály konstrukãní poÏadavky (napfi. kotvení ve‰keré v˘ztuÏe), jejichÏ dodrÏováním mûl b˘t zaji‰tûn napfi. pfienos sil vyvolávajících soustfiedûné zatíÏení ve styãnících modelu. Pfii posouzení tlaãen˘ch prutÛ modelu byla porovnávána prÛmûrná hodnota napûtí betonu se sníÏenou (obvykle ‰edesátiprocentní) návrhovou pevností betoObr. 9 Modely pro vodorovné vyztuÏení u soustfiedûného zatíÏení nad podporou Fig. 9 Models for horizontal reinforcement for loads over support

b)

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

6/2004

57

NORMY •

JAKOST • CERTIFIKACE STANDARDS • QUALITY • CERTIFICATION

praktick˘ návrh [3] najdeme nejdfiíve zcela netradiãnû zpracovanou samostatnou kapitolu zab˘vající se definováním tvarÛ a únosností vzpûr, táhel a uzlÛ, které tvofií prvky pfiíhradov˘ch modelÛ a potom teprve vlastní postupy navrhování v mezních stavech. V bulletinu fib [4] jsou uvedeny propracované modely pro rÛzné poruchové oblasti vãetnû dÛsledkÛ ve vyztuÏení. Jsou zde zpracovány i ãíselné pfiíklady návrhu. Pfiíhradov˘ model pfiedstavuje také základ pro jednotnou koncepci v navrhování Ïelezobetonov˘ch konstrukcí. Nejen pro oblasti nespojitosti, ale i pro bûÏné oblasti konstrukce dobfie funguje pfiedstava pfiíhradového modelu. DÛleÏit˘m dÛsledkem je moÏnost v libovolném místû (napfi. v tlaãeném pásu nosníku) stanovit sílu od kombinace namáhání ohybem, smykem a normálovou silou a zároveÀ prÛfiez navrhnout i posoudit. Uzel se mÛÏe vloÏit v místû konstrukce, kde v˘ztuÏ mûní smûr nebo je stykována. Vysvûtlení a zavedení rozhodujících detailÛ, jako je uspofiádání sil v místû uzlÛ, pfiená‰ení sil tfiením ve spoji nebo styku nebo pfiená‰ení sil pfies trhlinu zároveÀ, ukazuje jejich vliv na únosnost prvkÛ modelu (je tedy pfiedpokládán i vznik trhlin). Konkrétní poÏadavky na tvary, pfiesahy a kotevní délky v˘ztuÏn˘ch prutÛ vypl˘vající z tohoto uspofiádání dávají úplnou a jasnou pfiedstavu o vlastnostech prvkÛ, a tím i o chování modelu. Jednotné pojetí pfiedstavuje nov˘ kvalitativní krok v pfiechodu od posuzování jednotliv˘ch prÛfiezÛ k posuzování celkového chování konstrukce. Pro navrhování poruchov˘ch oblastí je v koneãné verzi EN [1] pfiímo doporuãeno pouÏití analogick˘ch pfiíhradov˘ch modelÛ. Zásady metody jsou obecnû pojednány v kapitole o anal˘ze konstrukcí. V samostatném oddílu je zde poprvé vûnována pozornost návrhu vzpûr, táhel a uzlÛ, tj. ãástem modelÛ strut-and-tie.

Obr. 10 Rozmístûní v˘ztuÏe pro pfiíãn˘ tah Fig. 10 Corresponding reinforcement for splitting tension

nu v tlaku. Norma doporuãovala pfiihlédnout ke sníÏení pevnosti vlivem pfiíãn˘ch tahÛ, trhlin nebo smykov˘ch sil, ale blíÏe je neurãovala. Napûtí v taÏen˘ch prutech byla omezena návrhovou hodnotou meze kluzu v˘ztuÏe. Pfiíhradové modely byly doporuãeny pro fie‰ení krátk˘ch konzol, stûnov˘ch nosníkÛ, stûn a poruchov˘ch oblastí namáhan˘ch soustfiedûn˘mi bfiemeny, napfi. pro kotevní oblasti dodateãnû pfiedpjat˘ch prvkÛ. Sestaven˘ model byl pfiedveden pouze pro krátkou konzolu, u ostatních pfiípadÛ byla uvedena doporuãení pro konstrukãní uspofiádání v˘ztuÏe. Shrneme-li, informace v této normû byly struãné a velice obecné. Naopak v doporuãeních fib a v koneãné verzi normy EN je vûnován pfiíhradov˘m modelÛm velk˘ prostor. V pomÛcce pro Obr. 11 Posouzení uzlÛ: a) tlakov˘ uzel, b) uzel s táhlem ve dvou smûrech a vzpûrou Fig. 11 Dimensioning of models: a) compression node, b) compression node with reinforcement provided in two directions

a)

58

b)

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

Literatura: [1] pr EN 1992-1-1 Design of concrete structures – Part 1: General rules and rules for buildings, CEN, Final draft 12/2003 [2] âSN P ENV 1992-1-1 Navrhování betonov˘ch konstrukcí, âást 1.1, âNI, 1994 [3] Practical design of structural concrete, FIP (fib) Recommendations, 1999 [4] Structural Concrete, Volume 1, 2, 3, Basis of design, fib Bulletin 1, 2, 3, 1999

Vzpûry, táhla i uzly musejí b˘t navrÏeny tak, aby napûtí od úãinkÛ návrhového zatíÏení nepfiekroãilo pfiíslu‰ná pevnostní kritéria a aby byly splnûny pfiíslu‰né konstrukãní poÏadavky. Únosnost vzpûry je odvozována z hodnoty jednoosé pevnosti v tlaku fcd, která je poãítána plnou hodnotou v pfiípadû, kdy v pfiíãném smûru není napûtí nebo v pfiípadû dvojosé napjatosti, je-li pfiíãné napûtí tlakem. V pfiípadû víceosého tlaku je dovoleno hodnotu pevnosti zv˘‰it. Naopak hodnota návrhové pevnosti vzpûry je sniÏována, je-li v pfiíãném smûru tah a vznikají trhliny. Pfiesnûj‰í v˘poãty únosnosti vzpûr jsou uvedeny pro krátké konzoly a stûnové nosníky. Pro únosnost táhla platí obecnû pravidla o mnoÏství a uspofiádání tahové v˘ztuÏe. Explicitnû jsou uvedeny vztahy pro táhla umístûná v tlakov˘ch polích. Pro návrh a posouzení uzlÛ je uvedeno nûkolik pfiíkladÛ základních typÛ uspofiádání uzlÛ (tlakov˘, rÛzné kombinace táhel se vzpûrami). Musí b˘t splnûna rovnováha sil v uzlu a v˘ztuÏ táhel fiádnû v uzlu zakotvena. V uzlu je opût nutno prokázat, Ïe návrhová pevnost betonu v uzlu σRdmax nepfiestoupí stanovenou hodnotu, která je odvozena z hodnoty jednoosé pevnosti v tlaku fcd a její hodnota sníÏena nebo zv˘‰ena podle uspofiádání uzlu. Pravidla pro uzly je v tomto smyslu moÏno pouÏít pro libovolné místo v konstrukci, kde jsou pfiená‰eny velké koncentrované síly jako jsou reakce, osamûlá bfiemena, v kotevních oblastech pfiedpjat˘ch prvkÛ, ve stycích nebo místech, kde v˘ztuÏ mûní smûr, i kdyÏ k návrhu nebyla pouÏita metoda pfiíhradová analogie. V normû jsou dále uvedeny pfiíklady vhodn˘ch pfiíhradov˘ch modelÛ pro fie‰ení poruchov˘ch oblastí typu rámov˘ch rohÛ a krátk˘ch konzol.

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

6/2004

EKOLOGIE ECOLOGY

Z ÁV ù R Navrhování poruchov˘ch oblastí pomocí analogick˘ch pfiíhradov˘ch modelÛ má fiadu v˘hod vãetnû moÏnosti ovûfiování experimentÛ. Metoda v˘poãtu je jednoduchá, názorná, získání v˘sledkÛ není pracné a fie‰ení je snadno ovûfiitelné. Obecnû v‰ak platí, Ïe v netypick˘ch pfiípadech je nutno zvaÏovat, zda je zjednodu‰ení bezpeãné a ve sporném pfiípadû

radûji dát pfiednost nelineární metodû koneãn˘ch prvkÛ. Navrhování poruchov˘ch oblastí pomocí analogick˘ch pfiíhradov˘ch modelÛ je zcela v souladu se souãasn˘mi trendy navrhování podle evropsk˘ch norem.

Doc. Ing. Alena Kohoutková, CSc. tel.: 224 353 740 e-mail: [email protected] Ing. Jitka Va‰ková, CSc. tel.: 224 354 636 e-mail: [email protected] obû: Stavební fakulta âVUT Katedra betonov˘ch konstrukcí a mostÛ Thákurova 7, 166 29 Praha 6 fax: 233 335 797

Tento pfiíspûvek byl vypracován za podpory VZ MSM 210000001.

INTEGROVAN¯

REGISTR ZNEâI·ËOVÁNÍ SE BUDE T¯KAT I V¯ROBCÒ CEMENTU I N T E G R AT E D P O L LU T I O N R E G I ST E R W I L L A LS O A P P LY TO CEMENT PRODUCERS

JAN MAR·ÁK, ZUZ AN NA HOKKYOVÁ V roce 2003 vstoupil v platnost zákon ã. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování zneãi‰tûní a integrovaném registru zneãi‰Èování (zákon o integrované prevenci). Zákon má za cíl kromû implementace smûrnice Rady EU o integrované prevenci (96/61/EC) zfiídit integrovan˘ registr zneãi‰Èování Ïivotního prostfiedí (dále jen integrovan˘ registr zneãi‰Èování – IRZ). IRZ bude koncipován jako vefiejnû pfiístupn˘ informaãní systém vefiejné správy. Z technicko-organizaãního hlediska je IRZ pfiipravován jako souãást Jednotného informaãního systému o Ïivotním prostfiedí (JISÎP). Act No 76/2002 of the Coll. on Integrated Pollution Prevention and Reduction and the Integrated Pollution Register (act on integrated prevention) came into force in 2003. In addition to the implementation of the Directive of the Council of Europe on Integrated Prevention (96/61/EC), the Act is aimed to set up an integrated register of environmental pollution (hereafter referred to as the integrated pollution register – IPR). The IPR will be designed as a publicly accessible information system of public administration. Viewing technical and organizational aspects, the IPR is being composed as a component of the Unified Information System on the Environment. âeská republika musí zfiídit integrovan˘ registr zneãi‰Èování z nûkolika zásadních dÛvodÛ. V první fiadû stát potfiebuje releB

ETON

• TEC

H NOLOG I E

vantní a vûrohodná data o zneãi‰tûní Ïivotního prostfiedí. Je nezbytné zajistit, aby kaÏd˘ mûl pfiístup k dÛleÏit˘m informacím o zneãi‰Èování Ïivotního prostfiedí. âeská republika musí plnit povinnosti z oblasti ochrany Ïivotního prostfiedí i v souvislosti se sv˘m vstupem do Evropské unie. Data z integrovaného registru zneãi‰Èování budou slouÏit pro ohla‰ování do Evropského registru emisí zneãi‰Èujících látek (European Pollutant Emission Register – EPER). âeská republika bude podávat první ohlá‰ení v roce 2006 za rok 2004. Budování integrovaného registru zneãi‰Èování by mûlo pfiinést pozitivní efekty i pro sféru povinn˘ch osob. Jedná se zejména o hledání úspor ve v˘robách, pfiípadnû nahrazování nûkter˘ch látek ménû ‰kodliv˘mi, které nebudou v IRZ sledovány. Vzhledem k zavádûní úspornûj‰ích technologií mÛÏe dojít i ke zvy‰ování konkurenceschopnosti. V neposlední fiadû je, díky ustanovením zákona o integrované prevenci, moÏné dosáhnout sníÏení administrativní zátûÏe ohla‰ovatelÛ a zefektivnûní toku ohla‰ovan˘ch dat mezi ohla‰ovatelem a subjekty povûfien˘mi kontrolou ãi evidencí dat.

ãi‰Èování Ïivotního prostfiedí, uÏivatel registrované látky aj.), zfiizuje IRZ, vymezuje ohla‰ovací povinnosti a ukládá vést evidenci údajÛ nezbytn˘ch pro splnûní ohla‰ovací povinnosti. Zákon se zamûfiuje i na zpÛsob zvefiejÀování údajÛ z IRZ. I NTEG ROVAN¯

Pod pojmem integrovan˘ registr zneãi‰Èování Ïivotního prostfiedí se rozumí databáze údajÛ o vybran˘ch látkách, jejich pfienosech a emisích. IRZ pokr˘vá problematiku emisí ohla‰ovan˘ch látek do ovzdu‰í, vody, pÛdy a v pfienosech. K D E H L E D AT I N F O R M A C E Pro snadnou dostupnost informací o problematice IRZ byla vytvofiena internetová stránka www.irz.cz, kde moÏno najít podrobnûj‰í a aktuální údaje o registru, jako i odkazy na dal‰í zdroje informací. V rámci této stránky je zfiízena také sluÏba helpdesk IRZ, která zodpovídá na otázky odborné i ‰iroké vefiejnosti a mÛÏete ji kontaktovat na [email protected]. Plné znûní ãlánku je uvefiejnûno na webov˘ch stránkách na adrese www.betontks.cz

L E G I S L AT I V A K I R Z Integrovan˘ registr zneãi‰Èování zakládá zákon o integrované prevenci (Hlava III zákona). Legislativním aktem, kter˘ problematiku integrovaného registru zneãi‰Èování upravuje, je nafiízení vlády ã. 368/2003 Sb. o integrovaném registru zneãi‰Èování. Zákon o integrované prevenci definuje základní pojmy (integrovan˘ registr zne-

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

REGISTR

ZN Eâ I·ËOVÁN Í

6/2004

Ing. Jan Mar‰ák MÎP, Odb. PVÎP a IPPC Vr‰ovická 65, 100 10 Praha 10 e-mail: [email protected] Mgr. Zuzanna Hokkyová âEÚ, odd. IRZ/CO KodaÀská 10, 100 10 Praha 10 e-mail: [email protected]

59

AKTUALITY TOPICAL

SUBJECTS

11. BETONÁ¤SKÉ

DNY

NOVÉ TRADICE

Po deseti letech, po které byly ãeské Betonáfiské dny pofiádány v Pardubicích, rozhodla âeská betonáfiská spoleãnost âSSI (âBS) pro rok 2004 o jejich pfiesunu do nového místa konání. Tím se stal nedalek˘ Hradec Králové a jeho kongresové centrum Aldis. DÛvodem byl prost˘ fakt, Ïe se Betonáfiské dny poãtem úãastníkÛ, vystavovatelÛ a rozsahem programu postupnû vymkly stávajícím konferenãním i ubytovacím moÏnostem Pardubic. Snahou âBS bylo zároveÀ udrÏet situování Betonáfisk˘ch dnÛ v místû relativnû snadno dostupném z celé âR a vyhnout se pokud moÏno Praze nebo Brnu i proto, aby nebylo nutné z dÛvodu v˘raznû vy‰‰ích nákladÛ zvy‰ovat cenu vloÏného na konferenci.

Jmenování Ing. Alaina ·tûrby ãestn˘m ãlenem âBS

Cílevûdomá snaha o co nejplynulej‰í pfiechod z Pardubic do Hradce Králové pfiinesla pfiíjemné pfiekvapení. Poãet úãastníkÛ stoupl o rekordních 170 osob, vy‰‰í zájem byl i ze strany vystavovatelÛ. 11. Betonáfisk˘ch dnÛ 2004 se tak ve dnech 1. a 2. prosince zúãastnilo v Aldisu celkem uÏ 850 osob. O zvy‰ující se prestiÏi této v rámci ãeské-

60

B

2004:

ÚSPù·N¯ ZAâÁTEK

ho stavebního trhu v˘jimeãné události svûdãí jak poãet zá‰tit, které nad akcí pfievzali vysoké státní i regionální orgány, tak i poãet ãestn˘ch hostÛ a zahraniãních úãastníkÛ. Leto‰ním Betonáfisk˘m dnÛm udûlili zá‰titu Ing. Milan ·imonovsk˘, místopfiedseda vlády a ministr dopravy, Ing. Jifií Paroubek, ministr pro místní rozvoj, Ing. Milan Urban, ministr prÛmyslu a obchodu, Ing. Pavel Bradík, hejtman Královéhradeckého kraje, Ing. Otakar Diví‰ek, primátor mûsta Hradec Králové a Doc. Ing. Milan Veverka, CSc., prezident Svazu podnikatelÛ ve stavebnictví. Pozvání âBS pfiijalo 25 ãestn˘ch hostÛ, z toho 10 zahraniãních. Pfiítomni byli pfiedstavitelé ministerstev, krajské a mûstské správy, pfiedsedové odborn˘ch a profesních svazÛ, dûkani a prodûkani stavebních fakult a fieditelé nejvût‰ích stavebních a projektov˘ch firem. Pfiítomni byli také pfiedsedové Nizozemské a Irské betonáfiské spoleãnosti, pánové Dick Stoelhorst a Gabriel Corcoran. Bûhem slavnostního zahájení byli jiÏ podruhé vyhlá‰eni vítûzové SoutûÏe o vynikající diplomové práce v oboru betonu. Tentokrát se vítûzi stali Ing. Franti‰ek Neãekal (absolvent FAST VUT v Brnû) v kategorii Budovy za diplomovou práci Konstrukce zastfie‰ení zimního stadionu (v Chebu) a Ing. LukበVráblík (absolvent FSv âVUT v Praze) v kategorii InÏen˘rské

ETON

• TEC

H NOLOG I E

konstrukce za diplomovou práci Rekonstrukce mostu na silnici I/6 u Lokte nad Ohfií. Nov˘m ãestn˘m ãlenem âBS byl vyhlá‰en Ing. Alain ·tûrba za celoÏivotní pfiínos v oblasti v˘zkumu, prefabrikace a technologie betonu. Z úvodních projevÛ zaujalo pfiedev‰ím vystoupení dûkana fakulty stavební âVUT v Praze, Prof. Ing. ZdeÀka Bittnara, DrSc. V první ãásti projevu popsal stávající systém v˘uky studentÛ stavební fakulty a první zku‰enosti se zavedením bakaláfiského studia. Zmínil se pfiitom o alarmujícím poklesu zájmu kvalitních absolventÛ gymnázií o studium na technick˘ch univerzitách a o tom, Ïe tento trend kopíruje vût‰ina vyspûl˘ch evropsk˘ch zemí. Motivovat mladé lidi ke studiu relativnû obtíÏn˘ch stavebnû-technick˘ch oborÛ, které v souãasnosti navíc nemají patfiiãnou spoleãenskou prestiÏ, je komplexním problémem s nesnadn˘m a dlouhodob˘m fie‰ením. Druhá ãást vystoupení byla vûnována portfoliu aktuálních projektÛ spolupráce technick˘ch univerzit se stavební praxí a dal‰ími institucemi v oblasti aplikovaného v˘zkumu a technického rozvoje. Na vystoupení Prof. Bittnara v jiné rovinû navázala pfiedná‰ka jedné z prominentních osobností dne‰ního svûtového betonu, Dr. J.-F. Kleina ze ·v˘carska, pfiedsedy fib Komise 1 Konstrukce. Její

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

6/2004

AKTUALITY TOPICAL

název byl Postavení inÏen˘ra v podmínkách souãasného stavebního trhu. Dr. Klein na fiadû pfiíkladÛ z projektové a stavební praxe doloÏil stále nároãnûj‰í a v mnoha ohledech spoleãensky stále nevdûãnûj‰í úlohu konstrukãních inÏen˘rÛ v procesu investiãní v˘stavby a hospodáfiského rozvoje regionÛ i cel˘ch státÛ. V projevu, kter˘ byl s mimofiádn˘m ohlasem pronesen jiÏ na nûkolika svûtov˘ch fórech, apeluje na uhájení rovnoprávné, dÛstojné role inÏen˘rÛ ve vztazích s architekty, investory a úfiedníky správních orgánÛ. Na konkrétních ãíslech dokládá ‰kody na majetku i neblahé následky neakceptování v˘znamu inÏen˘ra v úsilí o rovnováhu pragmatick˘ch obchodních zájmÛ, byrokracie státní a regionální správy, pfiemr‰tûn˘ch ambicí vlivn˘ch jednotlivcÛ, churavûjícího technického ‰kolství a nutnosti rozumn˘m zpÛsobem peãovat o Ïivotní prostfiedí.

Odborn˘ program probíhal paralelnû jiÏ ve tfiech sálech. Kromû soubûÏn˘ch pfiedná‰ek v Sálech A a B byla premiérovû pfiipravena projekce odborn˘ch filmÛ o betonu ve tfietím sále. Pûtihodinov˘ „Festival betonáfisk˘ch filmÛ“ obsahoval 23 snímkÛ, z nichÏ vût‰ina byla ve stejném pofiadí uvedena dvakrát. Jeho úspûch byl neãekanû velk˘, v sále sedûlo bûÏnû 60 divákÛ. Kromû pfiedná‰ek probûhla tradiãní v˘stava posterÛ, jichÏ bylo tentokrát uÏ pfies dvacet. Po oba dny byl program pfiedná‰ek premiérovû pfiekládán z/do angliãtiny, coÏ mj. slibuje do budoucnosti rostoucí úãast zahraniãních úãastníkÛ. K obohacení programu 11. Betonáfisk˘ch dnÛ pfiispûla atraktivní v˘stava Beton v architektufie fotografky Veroniky ·andové. Na jejím uspofiádání se podílely vedle firmy HeidelbergCement i Svaz v˘robcÛ cementu âR a Svaz v˘robcÛ betonu âR. V‰ichni úãastníci tak mûli k dispozici jak v˘pravn˘ katalog v˘stavy dokládající vysokou estetickou úroveÀ ‰piãkov˘ch B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

evropsk˘ch realizací staveb z betonu architektÛ jako Zaha Hadid, Santiago Calatrava nebo Tadao Ando, tak i katalog z nedávno vyhodnocené (viz BETON TKS 2004-5) architektonicko-konstrukãní soutûÏe Betonov˘ dÛm. Prostorné, funkãní a dobfie osvûtlené foyery Kongresového centra Aldis poskytují nesrovnatelnû pfiíznivûj‰í podmínky v˘stavû Beton, neÏ tomu bylo v budovû pardubického Domu hudby. V˘stavy BETON 2004 se zúãastnilo 57 firem, pfiiãemÏ v˘raznû vzrostl poãet v˘stavních stánkÛ. I 11. Betonáfiské dny 2004 provázel doprovodn˘ spoleãensk˘ program, zejména dva spoleãenské veãery. První z nich, zahajovací recepce, probûhla ve v˘jimeãnû kultivovaném prostfiedí zrekonstruovaného V˘chodoãeského muzea, známe budovû architekta J. Kotûry na Eli‰ãinû nábfieÏí fieky Labe. Recepce se zúãastnilo 180 hostÛ, ktefií mûli moÏnost veãerní prohlídky muzejních expozic i vlastní budovy vãetnû podzemního lapidária a speciálnû zpfiístupnûné Ïelezobetonové kupole. Veãer zahájila pfiedná‰ka fieditele muzea PhDr. Z. Zahradníka o dobov˘ch souvislostech vybudování muzea a pfiehled mrakodrapÛ svûta v podání Prof. Jana L. Vítka, CSc., pfiedsedy âBS. Vynikající úroveÀ mûlo vystoupení swingov˘ch Blue Star, jejich hudba 30. a 40. let v˘bornû zapadla do celkového ladûní veãera. Hlavní spoleãensk˘ veãer se vzhledem k poãtu úãastníkÛ (pfies 600 osob!) stal zatûÏkávací zkou‰kou v‰ech organizátorÛ. Probûhl ve Velkém sále KC Aldis a jeho prÛbûh byl poprvé doplnûn o hudbu taneãní skupiny v jednom z prostorn˘ch pfiísálí a zároveÀ i o dvû programová pfiekvapení, která na hlavním pódiu pfiíjemnû zpestfiila prÛbûh veãera. âeská betonáfiská spoleãnost âSSI vûfií, Ïe pfiesun Betonáfisk˘ch dnÛ z Pardubic do Hradce Králové probûhl k vysoké spokojenosti v‰ech jeho tradiãních i nov˘ch úãastníkÛ. Pfies nûkteré dílãí tûÏkosti dané pfiedev‰ím enormním nárÛstem poãtu úãastníkÛ, celkov˘m rozsahem akce a nedostateãn˘mi zku‰enostmi s nov˘m prostfiedím se Aldis jako místo konání Betonáfisk˘ch dnÛ osvûdãil a sk˘tá svojí kapacitou perspektivu pro úspû‰né pokraãování tradice Betonáfisk˘ch dnÛ nejmé-

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

SUBJECTS

Zleva shora: Ing. V. Kocourek, námûstek ministra dopravy, Prof. Z. Bittnar, dûkan Fakulty stavební âVUT v Praze, Dr. M. W. Braestrup, Dr. J.-F. Klein

nû v nûkolika pfií‰tích letech. Pfií‰tí, jiÏ 12. Betonáfiské dny 2005 zaãnou v˘bor a sekretariát âBS ve spolupráci s âBS Servis, s. r. o., pfiipravovat tentokrát jiÏ od ledna, protoÏe rozsah, úroveÀ a prestiÏ tohoto festivalu ãeského betonu rychle rostou. Lze pfiedpokládat, Ïe roãník 2005 opût v‰estrannû pfiekoná roãník pfiedchozí. K úãasti na nûm vás jeho pofiadatel, âeská betonáfiská spoleãnost âSSI, zve jiÏ teì.

6/2004

Ing. Vlastimil ·rÛma, CSc.

61

AKTUALITY TOPICAL

SUBJECTS

BETONOVÉ

VOZOVKY

2004

7. fiíjna t.r. uspofiádal Svaz v˘robcÛ cementu âR spolu s a. s. Dálniãní stavby Praha a Skanska DS, a. s., na zámku ve Slavkovû u Brna 1. mezinárodní konferenci Betonové vozovky 2004. Hlavním cílem konference bylo seznámit nejen odbornou vefiejnost, ale i zástupce státní správy a místních samospráv s problematikou betonov˘ch vozovek a zejména prezentovat v˘hody tuh˘ch vozovek z technického i ekonomického hlediska. Program konference zahrnoval tématické okruhy • zahraniãní zku‰enosti s v˘stavbou betonov˘ch vozovek na silnicích, dálnicích a leti‰tích – pfiedná‰eli hosté z Rakouska, Nûmecka a ·v˘carska • ãeské zku‰enosti s betonov˘mi vozovkami a podkladními vrstvami • evropské pfiedpisy Souãástí programu konfe-

T¤INÁCTÉ

pfiipravila redakce

KLUBOVÉ SETKÁNÍ âLENÒ

V polovinû listopadu t.r. se uskuteãnilo jiÏ tfiinácté klubové setkání ãlenÛ SSBK. Místo setkání bylo tradiãní – De‰tné v Orlick˘ch horách. Latinské „nomen – omen“ (jméno – znamení) se letos plnû uplatnilo. De‰tné nás v pátek pfiivítalo de‰tûm, kter˘ s pfiestávkami, vyplnûn˘mi snûÏením, trval aÏ do dal‰ího dne. V rekreaãní chatû Domov bylo pfiíjemnû teplo. DruÏn˘ hovor postupnû se sjíÏdûjících ãlenÛ SSBK (pfiijelo jich 54) byl pfieru‰en odbornou pfiedná‰kou na téma „ Zku‰ební metody pfiedcházející sanacím“. Doc. Ing. L. Hobst, CSc., seznámil pfiítomné s moÏnostmi radiografick˘ch metod stanovení v˘ztuÏe v Ïelezobetonov˘ch konstrukcích. Na pfiíkladech dokladoval, Ïe ne v‰echny diagnostické firmy vyuÏívají pfii prÛzkumech nedestruktivní metody a hrub˘mi zásahy do konstrukce poru‰ují nûkdy estetiku nûkdy v‰ak i funkãnost konstrukcí. V pfiedná‰ce pokraãoval Doc. Ing. J. Dohnálek, CSc., kter˘ se zab˘val problematikou stanovení pevnosti betonu v konstrukcích. Svoji pfiedná‰ku doplÀoval o zajímavé pfiíklady z praxe. Závûr pfiedná‰kového bloku patfiil hostu klubového setkání. Ing. Jaroslav Mikula z TZÚS Praha seznámil posluchaãe s nov˘mi pfiístroji na nedestruktivní zkou‰ení Ïelezobetonov˘ch konstrukcí. V‰echny pfiítomné zaujal nov˘ magneticObr. 1 RoÏnûné sele, pfiipravené ke konzumaci

62

rence byla technická exkurze na stavbu 0133 dálnice D1 v úseku Vy‰kov-Mofiice, která zahrnovala prohlídku stavby a shlédnutí betonáÏe cementobetonového krytu vozovky. Konference, která probûhla pod zá‰titou ãestného pfiedsednictva sloÏeného ze zástupcÛ MD âR, MPO âR, ¤SD âR, SFDI, TSK hl. m. Prahy a krajsk˘ch úfiadÛ Stfiedoãeského a Olomouckého kraje, poskytla ‰iroké odborné vefiejnosti fiadu informací o nov˘ch trendech a aktuálních zku‰enostech pfii v˘stavbû betonov˘ch vozovek. Sborník pfiedná‰ek z konference je zájemcÛm k dispozici v redakci.

k˘ indikátor v˘ztuÏe PROCEQ 5, kter˘ opût posunul „laÈku“ technického pokroku v této oblasti o nûco kupfiedu. Nejen vûdou a nov˘mi poznatky jsou Ïivi ãlenové SSBK, a proto uvítali oznámení organizátorÛ, Ïe se podávají prvé porce roÏnûného selete (obr 1). OdborníkÛm na nedestruktivní zku‰ebnictví se podafiilo stanovit bezkontaktním teplomûrem firmy Raytek povrchovou teplotu peãeného selete na 138 °C. Pfiátelská atmosféra setkání byla podtrÏena milou náv‰tûvou – hejtmana Královohradeckého kraje Ing. Pavla Bradíka, kter˘ v pfiátelské diskuzi se ãleny sdruÏení vyjádfiil své názory na stavební aktivity v regionu. Sobotní dopoledne, které mûlo b˘t vûnováno v˘letu do okolí a digi-fotografické soutûÏi mnohé zaskoãilo. Na v˘let se vydali pouze jeho garanti – Doc. Hobst a Ing. Koch, ke kter˘m se pfiidal Ing. Mikula. Cíl v˘letu – hora s kostelem Sv. Matou‰e (obr. 2) podtrhla du‰iãkovou náladu tûchto dní. O nejlep‰í foto se zaslouÏil Ing. I. MacháÀ z firmy Sasta, s. r. o. (obr. 3). Pfii louãení se jiÏ ãlenové SSBK tû‰ili na pfií‰tí setkání – na sympoziu SSBK 2005 v Brnû a pak opût v De‰tném (snad bez de‰tû). Ing. Hana Neméthová

Obr. 2 Kostel sv. Matou‰e v podzimní mlze

B

ETON

• TEC

SSBK

H NOLOG I E

Obr. 3 Lesní potÛãek – vítûzn˘ snímek soutûÏe, autor Ing. I. MacháÀ

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

6/2004

AKTUALITY TOPICAL

VÁÎENÉ

SUBJECTS

AUTORKY A VÁÎENÍ AUTO¤I,

s koncem 4. roãníku ãasopisu BETON TKS Vám chci podûkovat za spolupráci. KaÏdé ãíslo vytváfií jiná skupina autorÛ, nûktefií do ãasopisu pfiispívají opakovanû a ãasto, nûktefií jen zfiídka. Dûkuji Vám v‰em za spolupráci, za ochotu, s níÏ jste poskytli v˘sledky své práce a své zku‰enosti ke zvefiejnûní pro ãtenáfie ãasopisu, a za trpûlivost a porozumûní, které jste bûhem pfiedtiskové pfiípravy Va‰eho textu a obrázkÛ projevovali k poÏadavkÛm redakce. Pfied dvûma roky jsme na tûchto stránkách otiskli pokyny pro autory, ktefií se chystají k publikovaní svého ãlánku v ãasopise poprvé. Text tohoto struãného souhrnu základních náleÏitostí, které by Va‰im ãlánkÛm nemûly chybût, je od té doby k dispozici ke staÏení ve formátu PDF na webov˘ch stránkách redakce na adrese www.betontks.cz. Za ty dva roky do‰lo k velkému roz‰ífiení digitalních fotoaparátÛ. Jejich pouÏívání pfiiná‰í uÏivatelÛm mnoho v˘hod. Má v‰ak svá úskalí, a to právû pfii pouÏití digitálních fotografií pro tisk. U klasické fotografie z kinofilmu máme moÏnost fotografii naskenovat opakovanû v rozli‰ení vhodném pro zam˘‰lené pouÏití (prezentace na webov˘ch stránkách, technická zpráva napsaná ve Wordu a ti‰tûná na kanceláfiské tiskárnû, tisk na ãtyfibarevn˘ch ofsetov˘ch strojích). V záloze zÛstává je‰tû negativ, se kter˘m dokáÏí udûlat v grafickém studiu témûfi kouzla. U digitálního fotoaparátu bychom v‰ak mûli jiÏ pfii pofiizování snímku vûdût, k jakému úãelu chceme fotografii pouÏít. Pokud ji zam˘‰líme postupnû pouÏít ke v‰em tfiem zmínûn˘m úãelÛm, ãi je‰tû dal-

‰ím, mûli bychom ji pofiídit a zejména v pamûti fotoaparátu uloÏit v kvalitû 300 dpi. Dovolím si to pfiiblíÏit na pfiíkladu urãitého fotoaparátu. Digitální fotoaparát redakce má v technickém popisu uvedeno, Ïe snímek mÛÏe obsahovat aÏ 5 milionÛ pixelÛ (bodÛ), coÏ je napfi. obrázek 2560 x 1920 pixelÛ. Pfii rozli‰ení v tiskové kvalitû, tj. 300 dpi (dot per inch/bodÛ na palec) ve vodorovném i svislém smûru, mohu tedy snímat a uloÏit obrázek (2560/300 x 2,54) x (1920/300 x 2,54) = 218 x 163 mm, zhruba formát A5, a soubor s uloÏen˘m snímkem ve formátu TIFF, GIF nebo JPG má pfiibliÏnû velikost 1 MB. Formát JPG pro uloÏení doporuãuje grafik pouÏívat pouze, pokud mÛÏeme ovlivnit kompresi, tzn. zcela ji potlaãit. Je moÏné, Ïe formát JPG je pfii ukládání automaticky kompresován (Pozor na nastavení i pfii ukládání skenovan˘ch obrázkÛ!), coÏ v‰ak jde na úkor kvality rozli‰ení, neboÈ komprese v rámci ukládání formátu je velmi úãinná, ale ve sníÏení kvality nevratná. (Nekompresovan˘ soubor JPG je témûfi identick˘ se souborem ve formátu TIFF.) Obãas, bohuÏel, dostaneme obrazové podklady vhodné pro webové stránky (soubory JPG velikosti desítek kB), které jsou pro tisk bûÏné velikosti obrázku nedostateãné. Také program MS Office PowerPoint je urãen k prezentaci jinou formou neÏ tiskem, a proto obrázky do nûj vloÏené mají automaticky sníÏeno rozli‰ení, aby velikost v˘sledného souboru nenarÛstala pfiíli‰ rychle. Pro zahájení pfiedtiskové pfiípravy Va‰eho ãlánku staãí zaslat do redakce e-mai-

lem spoleãnû s textem komprimované verze obrázkÛ. Pro zakonãení pfiípravy v‰ak potfiebujeme kvalitní obrázky, které je, zejména pfii jejich vût‰ím poãtu, vhodnûj‰í poslat po‰tou na CD. (V‰echny zaslané podklady autorÛm vracíme spolu s autorsk˘m v˘tiskem ãasopisu.) Pokud uvaÏujete o pofiízení kvalitní fotografie v tiskové kvalitû (300 dpi) na titulní stránku (formát A4, tj. 21 x 30 cm) je potfieba pracovat s fotoaparátem s dvojnásobnou kapacitou, tj. 10 megapixlu. âasto je tfieba vybírat z fotografie rÛzné v˘fiezy, potom je nutné vycházet ze snímku pofiízeného je‰tû kvalitnûj‰ím fotoaparátem. Soubory JPG (bez komprese) nebo TIF mívají bûÏnû desítky MB. Pokud digitální fotoaparát uveden˘ch parametrÛ nemÛÏete pouÏít, nezoufejte. Staãí kdyÏ nás upozorníte na zajímavou stavbu ãi detail a redakce na své náklady objedná pofiízení fotografie Vámi doporuãeného objektu/zábûru u profesionálního fotografa. V tab. 1 uvádíme pfiehled témat, které redakãní rada vybrala pro pfií‰tí roãník ãasopisu, spolu s termíny uzávûrek pro zaslání Va‰ich podkladÛ do redakce. Vûfiíme, Ïe mezi nimi najdete i ta „svá“. VyuÏijte moÏnosti ukázat sv˘m kolegÛm i ãtenáfiÛm z jin˘ch oblastí zajímavé betonové stavby, které postavila va‰e firma, ãi k jejichÏ realizaci jste pfiispûli návrhem konstrukce nebo technologie. Informujte ãtenáfie o nov˘ch v˘sledcích v˘zkumu a v˘voje v oblasti chování betonov˘ch konstrukcí a technologie materiálu. Tû‰ím se na spolupráci s Vámi nad stránkami dal‰ího roãníku ãasopisu BETON TKS. Jana Margoldová vedoucí redakce

TÉMATA âÍSEL 4. ROâNÍKU a) Fotografie uloÏená v 300 dpi b) Fotografie uloÏená v 150 dpi, pfii tisku v 300 dpi bude pÛvodní velikost neostrá c) Fotografie uloÏená v 75 dpi, pro tisk nepouÏitelná (velmi neostrá nebo pfiíli‰ malá) B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

âíslo

Hlavní téma

1/2005 2/2005 3/2005 4/2005 5/2005 6/2005 pfiíloha

Prefabrikace Povrchové úpravy a design Sanace a rekonstrukce Mosty Pozemní stavby Vozovky a leti‰tû Beton v architektufie

6/2004

Uzávûrka rukopisÛ 20. 12. 2004 15. 02. 2005 15. 04. 2005 15. 06. 2005 15. 08. 2005 15. 10. 2005

Vyjde únor 2005 duben 2005 ãerven 2005 srpen 2005 fiíjen 2005 prosinec 2005 2. ãtvrtletí 2005

63

AKTUALITY TOPICAL

SUBJECTS

SEMINÁ¤E,

KONFERENCE A SYMPOZIA

S E M I N Á ¤ V ¯ P O â ET P OÎ Á R N Í O D O L N O ST I KO N ST R U KC Í P O D L E E V R O P S K¯C H N O R E M Termín a místo konání: odpoledne 17. února 2005, Stavební fakulta âVUT Praha Kontakt: âVUT v Praze FSv, tel.: 224 354 773, fax: 233 337 466, www.fsv.cvut.cz/pozarni.odolnost/ více viz. str. 49 ãasopisu

U T I L I Z AT I O N O F H I G H ST R E N GT H / H I G H P E R F O R M A N C E CO N C R ET E 7. mezinárodní symposium Termín a místo konání: 20. aÏ 24. ãervna 2005, Washington, D.C., USA Kontakt: Mr. William R. Tolley, ACI International, P.O. Box 9094, Farmington Hills, MI 48333-9094, USA, fax: +1 248 848 3701, e-mail: [email protected], www.concrete.org

· KO L E N Í T K P STAV E B P OZ E M N Í C H KO M U N I K AC Í Termín a místo konání: 23. února 2005, Masarykova kolej, Praha Kontakt: Sekretariát âBS, Samcova 1, 110 00 Praha 1, tel.: 222 316 195, 222 316 173, fax: 222 311 261, e-mail: [email protected], www.cbz.cz

A E S E 20 0 5 – A DVA N C E S I N E X P E R I M E N TA L ST R U C T U R A L E N G I N E E R I N G 1. mezinárodní konference Termín a místo konání: 19. aÏ 21. ãervence 2005, Nagoya, Japonsko Kontakt: e-mail: [email protected], www.ncvb.or.jp/ncc_e dále viz BETON TKS 1/2004

T EC H N O LO G I E , P R OVÁ D ù N Í A KO N T R O L A B ETO N OV ¯C H KO N ST R U KC Í 4. konference Termín a místo konání: 6. a 7. dubna 2005, Masarykova kolej, Praha Kontakt: Sekretariát âBS, Samcova 1, 110 00 Praha 1, tel.: 222 316 195, 222 316 173, fax: 222 311 261, e-mail: [email protected], www.cbz.cz

G LO B A L CO N ST R U C T I O N : U LT I M AT E CO N C R ET E O P P O RT U N I T I E S 6. mezinárodní kongres Termín a místo konání: 5. aÏ 7. ãervence 2005, Dundee, Skotsko Kontakt: e-mail: [email protected], www.ctucongress.co.uk dále viz BETON TKS 3/2004

SEMINÁ¤E,

KON FE R E NC E A SYM P OZIA V

âR

S A N AC E H I STO R I C K¯C H B ETO N OV ¯C H KO N ST R U KC Í 15. mezinárodní sympozium Sanace 2005 • stavební prÛzkum, diagnostika, projektování • sanace a zesilování betonov˘ch konstrukcí, metody a technologické postupy • vady a poruchy betonov˘ch konstrukcí, kvalita a trvanlivost sanací • technologické a ekologické aspekty sanací betonov˘ch konstrukcí • progresivní sanaãní materiály Termín a místo konání: 12. a 13. kvûtna 2005, Brno, Rotunda A Kontakt: SSBK, Sirotkova 54a, 616 00 Brno, tel.: 541 421 188, fax: 541 421 180, e-mail: [email protected], www.sanace-ssbk.cz ZAHRANIâNÍ

KON FE R E NC E A SYM P OZIA

R O L E O F ST R U C T U R A L E N G I N E E R S TOWA R D S R E D U C T I O N O F P OV E RT Y IABSE konference Termín a místo konání: 19. aÏ 22. února 2005, New Delhi, Indie e-mail: [email protected], www.iabse.org dále viz BETON TKS 5/2003 K E E P CO N C R ET E AT T R AC T I V E fib symposium Termín a místo konání: 22. aÏ 25. kvûtna 2005, Budape‰È, Maìarsko Kontakt: e-mail: [email protected], www.eat.bme.hu/fibsymp2005 dále viz BETON TKS 6/2003 A N A LY T I C A L M O D E L S A N D N E W CO N C E P T S I N CO N C R ET E A N D M A SO N R Y ST R U C T U R E S 5. mezinárodní konference Termín a místo konání: 12. aÏ 14. ãervna 2005, Gliwice-Ustron, Polsko Kontakt: e-mail: [email protected], dále viz BETON TKS 5/004

64

B

ETON

• TEC

B E H AV I O U R O F DA M AG E D ST R U C T U R E S 4. mezinárodní konference Termín a místo konání: 14. aÏ 18. srpna 2005, Joao Pessoa, Brazílie Kontakt: damstruc2005, Escola de Engenharia, UFF, Rua Passo da Pátria, 156 Bloco D, Sala 360, Niterói – RJ – Brasil – CEP: 24210-240 e-mail: [email protected], www.civil.uff.br/damstruc CO N ST R U C T I O N M AT E R I A L S , CO N M AT ` 0 5 3. mezinárodní konference Termín a místo konání: 22. aÏ 24. srpna 2005, Vancouver, Kanada Kontakt: e-mail: [email protected], [email protected], www.civil.ubc/conmat05 dále viz BETON TKS 4/2004 ST R U C T U R E S A N D E X T R E M E E V E N T S IABSE symposium Termín a místo konání: 14. aÏ 16. záfií 2005, Lisabon, Portugalsko ST R U C T U R A L CO N C R ET E A N D T I M E fib symposium Termín a místo konání: 21. aÏ 23. záfií 2005, Buenos Aires, Argentina Kontakt: e-mail: [email protected], dále viz BETON TKS 4/2004 CO N C R ET E R E PA I R , R E H A B I L I TAT I O N A N D R ET R O F I T T I N G Mezinárodní konference Termín a místo konání: 21. aÏ 23. listopadu 2005 Kapské mûsto, Jihoafrická republika Kontakt: e-mail: [email protected], www.civil.uct.ac.za/iccrrr/ dále viz BETON TKS 3/2004

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

6/2004

AKCE ČBS V ROCE 2005

AKCE ČBS V ROCE 2005 23. února 2005 Školení TKP Staveb pozemních komunikací, Praha 6. a 7. dubna 2005 4. konference Technologie, provádění a kontrola betonových konstrukcí, Praha 27. až 30. dubna 2005 Odborný zájezd na Německé betonářské dny 2005, Düsseldorf Květen 2005 Seminář Zesilování betonových konstrukcí, Brno 4. až 10. července 2005 Odborná exkurze Skotsko + Kongres Global Construction v Dundee, UK 12. a 13. října 2005 3. konference Prefabrikace a betonové dílce, Pardubice Listopad 2005 Školení ČSN EN 1991-1-1 (EC2), Praha a Brno Česká betonářská společnost ČSSI a ČBS Servis, s. r. o. www.cbz.cz

30. listopadu a 1. prosince 2005 12. Betonářské dny + výstava BETON 2005, Hradec Králové

1. středoevropský betonářský kongres

jˆ‘—•„êl˜•’“ˆ„‘ j’‘Š•ˆ––ê’‘ j’‘†•ˆ—ˆêl‘ŠŒ‘ˆˆ•Œ‘Š

BETON VYZTUŽENÝ VLÁKNY V PRAXI

nyhê¢ªª¥

ŠTÝRSKÝ HRADEC, 8. A 9. ZÁŘÍ 2005

nyh

n•„±ê—‹ˆê†„“Œ—„ê’‰ê—‹ˆês„‘‡ê’‰êz—œ•Œ„Ꚍ—‹ê„…’˜—ꢤª±ªªªê Œ‘‹„…Œ—„‘—–±ê Œ–ê —‹ˆê –ˆ†’‘‡¾„•Šˆ–—ê †Œ—œê Œ‘ê h˜–—•Œ„ê „‘‡ê „ê ˜‘Œ¾ ™ˆ•–Œ—œê —’š‘ê ’‰ê ’‘Šê –—„‘‡Œ‘Šê Â£ê ˜‘Œ™ˆ•–Œ—Œˆ–±ê „…’˜—ê ¤ª±ªªªê TÉMATA KONGRESU –—˜‡ˆ‘—–íê{‹ˆê„‘‡„•Žê’‰ên•„êŒ–ê—‹ˆê†’†Žê—’š‘ê’‘ê—‹ˆê†„–—ˆê ‹Œ­êp‘ꢪªªê—‹ˆê’‡ê†Œ—œê†ˆ‘—•ˆêš„–ê“•’†„Œˆ‡ê„êš’•‡ê†˜—˜•„ê TÉMA 1: ‹ˆ•Œ—„Šˆê…œê|ulzjv­êp‘ꢪª£ên•„êš„–ê„—ê—‹ˆê‰’†˜–ꒉꄗ—ˆ‘¾ Vlastnosti vláken a vláknobetonu —Œ’‘ê„–êl˜•’“ˆØ–ê’‘œê†˜—˜•„ê†„“Œ—„­ m’’šŒ‘Šê —‹ˆê •ˆ†ˆ‘—ê •’˜‘‡ê ’‰ê l|ê ˆ‘„•Šˆˆ‘—±ê n•„ê ‘’šê ‰Œ‘‡–êTÉMA Œ—–ˆ‰ê Œ‘ê —‹ˆê 2: ™ˆ•œê ‹ˆ„•—ê ’‰ê —‹ˆê l˜•’“ˆ„‘ê |‘Œ’‘®ê „–ê —‹ˆê †ˆ‘—•ˆê ’‰ê ˆ†’‘’Œ†ê „†—Œ™Œ—œê „‘‡ê ˆ“’œˆ‘—ê Œ‘ê z—œ•Œ„±ê n•„ê Beton vyztužený syntetickými vlákny pro ‹„–ꄏš„œ–ê–ˆ•™ˆ‡ê„–ꄑꌐ“’•—„‘—꓏„†ˆê’‰êˆ‘†’˜‘—ˆ•êŒ‘ê—‹ˆê –’˜—‹¾ˆ„–—ˆ•‘ê“„•—ꒉꗋˆêl˜•’“ˆ„‘ê|‘Œ’‘ê„‘‡ê“„œˆ‡ê„‘ꄆ—Œ™ˆê ochranu proti požáru •’ˆêŒ‘ê—‹ˆê“•’†ˆ––ê’‰êl˜•’“ˆ„‘ꌑ—ˆŠ•„—Œ’‘­êm’•êz’˜—‹¾l„–—ˆ•‘ê l˜•’“ˆ±ên•„êŒ–ê„ꇌ•ˆ†—ê“’Œ‘—ꒉꆒ‘—„†—ꉒ•ê–†Œˆ‘†ˆ±êˆ‡˜†„—Œ’‘ê „‘‡ê—‹ˆêˆ†’‘’œ­ hjjvtwhu€punêwlyzvuz VĚDECKÝ VÝBOR h††’“„‘œŒ‘Šê “ˆ•–’‘–ê „•ˆê šˆ†’ˆ·ê h——•„†—Œ™ˆê “•’¾ Š•„ˆ–ê‹„™ˆê…ˆˆ‘ê’•Š„‘Œ–ˆ‡ê‰’•ê—‹ˆ­ Welzig • Bergmeister • Kollegger {‹ˆê~Œ‘ˆêy’˜—ˆ j’‘‘’Œ––ˆ˜•–ê ’‰ê ‰Œ‘ˆê šŒ‘ˆê „““•ˆ†Œ„—ˆê —‹ˆê “•’‡˜†—–ê ’‰ê —‹ˆê (Rakousko) / Radič • Biegovič • Pičulin ™Œ‘ˆœ„•‡–ꌑꗋˆê–’˜—‹ê’‰êz—œ•Œ„­ê{‹ˆê—„™ˆ•‘–ꄏ’‘Šê„‘œê’‰ê—‹ˆê (Chorvatsko) / Vítek • Jeřábek • Kohoutková ˆŒŠ‹—Ꚍ‘ˆê•’˜—ˆ–ê„•ˆêŒ‡ˆ„ê“„†ˆ–ê—’ê—„–—ˆê—‹ˆê’†„êšŒ‘ˆ–­ {‹ˆêsŒ“Œ„‘êo’•–ˆ–ê„—êwŒ…ˆ• (ČR) / Balázs • Bzetz • Kovácz (Maďarsko) ~‹’êš’˜‡ê‘’—ê‹„™ˆê‹ˆ„•‡ê’‰ê—‹ˆê‰„’˜–êš‹Œ—ˆê‹’•–ˆ–ê’‰ê —‹ˆêz“„‘Œ–‹êyŒ‡Œ‘Šêz†‹’’êŒ‘ê}Œˆ‘‘„·ê{‹ˆ–ˆê‹’•–ˆ–ꊕ’šê˜“ê„—ê ORGANIZAČNÍ VÝBOR wŒ…ˆ•ê„‘‡êˆ‘’œê—‹ˆŒ•êšˆ¾‡ˆ–ˆ•™ˆ‡ê•ˆ—Œ•ˆˆ‘—ê—‹ˆ•ˆ­êi’—‹ê—‹ˆê –—˜‡ê‰„•ê„‘‡ê—‹ˆêŒ“•ˆ––Œ™ˆê†„–—ˆê„•ˆêš’•—‹ê„Ꙍ–Œ—­

Hinkel • Kronfuss • Pauser (Rakousko) / Količ (Chorvatsko) / Šrůma (ČR) / Soós (Maďarsko)

m v | u k p u n ê t l t i l y z

{‹ˆê¡–—êjˆ‘—•„êl˜•’“ˆ„‘êj’‘Š•ˆ––ê’‘êj’‘†•ˆ—ˆêl‘ŠŒ‘ˆˆ•Œ‘Š

zjplu{pmpjêjvttp{{ll ê h˜–—•Œ„®ê ~lspn±ê~ˆ•‘ˆ• ê ê ilyntlpz{ly±êr’‘•„‡ ê ê rvsslnnly±êq’‹„‘‘ TÉMA 3: j•’„—Œ„®ê yhkp±êq˜•ˆ ê Rozvoj konstrukcí z drátkobetonu ê ê iqlnv}p±êk˜…•„™Ž„ ê ê wp|spu±êz•ˆ9Ž’ ê jˆ†‹êyˆ“˜…Œ†®ê }p{lr±êq„‘ TÉMA 4: ê ê ql
ilr±ê‡ˆ‘ˆŽ Navrhování progresivních konstrukcí ê ê rvov|{rv}h±êhˆ‘„ ê o˜‘Š„•œ®ê ihs
z±ênœH•Šœ ê ê iyl{±ênœ˜„ ê ê rv}
jz±êi>„

vynhuppunêjvttp{{ll

ANOTACE A PŘIHLÁŠKY ê

h˜–—•Œ„®ê opurls±ê~„—ˆ•

ê

j•’„—Œ„®ê rvsp±êk„™’•Œ‘

„Secretariat Fibre Reinforced Concrete ê ê ryvum|zz±êiˆ•‘‡ ê wh|zly±êtŒ†‹„ˆ inê Practice – Graz 2005“ ê jˆ†‹êyˆ“˜…Œ†®ê y!th±ê}„–—ŒŒ Österreichische Vereinigung ê o˜‘Š„•œ®ê zvz±ên5…’• für Beton- und Bautechnik {ljoupjhsêzljyl{hyph{ A-1040 Vienna, Karlsgasse 5, Austria [email protected] µmŒ…•ˆêyˆŒ‘‰’•†ˆ‡êj’‘†•ˆ—ˆêŒ‘êw•„†—Œ†ˆêÀên•„ê¢ªª¥´ www.concrete-austria.com –—ˆ••ˆŒ†‹Œ–†‹ˆê}ˆ•ˆŒ‘ŒŠ˜‘Šê‰Q•êiˆ—’‘¾ê˜‘‡êi„˜—ˆ†‹‘ŒŽ

h¾¡ª¤ªê}Œˆ‘‘„±êr„•–Š„––ˆê¥±êh˜–—•Œ„ {ˆ­êФ£ê¡ê¥ª¤ê¡¥ê©¥ m„›êФ£ê¡ê¥ª¤ê¡¥ê©¦ ’‰‰Œ†ˆÍ’™……­„— TERMÍN ZASLÁNÍ ANOTACÍ PŘEDNÁŠEK: DO 15.ššš­†’‘†•ˆ—ˆ¾„˜–—•Œ„­†’ LEDNA 2005

l‘Šˆên„––ˆ±êoŒ–—’•Œ†êjŒ—œêjˆ‘—ˆ•ên•„

¡z{êhuuv|ujltlu{êhukêjhssêmvyêwhwlyz Äl‘ŠŒ–‹ê™ˆ•–Œ’‘Å

nyhê¢ªª¥ zˆ“—ˆ…ˆ•ê¨À© tˆ––ˆ†ˆ‘—ˆ•ên•„ tˆ––ˆ“„—ê¡

S VA Z

V¯ROBCÒ CEMENTU

S VA Z

V ¯ROBC Ò B ETON U

âESKÁ

âR

âR

B ETONÁ¤SK Á SP OLEâ NOST

SDRUÎENÍ

âSSI

P R O S A N AC E B E T O N O V ¯ C H K O N S T R U K C Í