S Kb
si můžete postavit sami podle návodu vM. T.
Nově se lodíel společenský fád v l!a~~ ze~i a z epllovacI usIll 111,0dých lidI. Pf1kJ
.\
podněcuJe vynalézavost
.. Přinášíme vám snlmek da..~ího typu hec likoptéry. Je to americký stroj "Sikorski H.19", má 12 míst a jeho předností je snadný přIstup ke všem drlležitým součástkám . Pllot a jeho pomocník mají ka. binu nad prostorem pro cestující.
Inženýři společnosti "General Electrie" v Schenectady sestrojili přístroj, který vysílá ultrasonické vlny z kře mičiteho krystalu, kterým prochází elektrický proud. Krystal je veliký jas ko ~oc.keyový puk, je umístěn v prů hledné schránce na vrchu přístroje, a . ponořen v 'OleJi, který isoluje vysoké nap€.tí v krystalu. Skleněná trubicp. nad krystalem obsahuje vodu, vmfci se účinkem u:trazvuku. PřístrOj slouií k zkoumání praktického !použití ult/ťJ# ... sonických vln.
.\ Na ,nádraží Fuston v Londýně zavedli nový zprlsob úschovy zavazadel. Cestujícímu je no 24 hodin svěřen klíček od skřínky, do nIž si 'zavazadlo sám ulOŽÍ. .. V Kanadě zkou~eojí odstraňovat sníh se silnic pomocI armádního vrhače plamen rl.
.'
P.ěí~~
II
soutěž'ím
"
• ,JAROSLAV IRUCKNel
První velkou .motoristiGkou soutěží v tomto roce u nds bude XII. zimnI soutěž motocyklová, poládaná AKRC. dne 5. února 1950. Tral měří 260 km, startuje se před budovou AKRCs v P-raze, jede se ples Mělník, Dubou, Jestřebí, Hradčány, Mimoň, Zákupy, Nový Bor, Ceskou Lipu, Kravaře, Úštěk, Litoměřice, Terezín, Lovosice, Radovesice, Budyni n. Ohří, Zlonici, Slaný zpět do Prahy. Zúčastní se fl naši jezdci a teamy všech kategorií. Neobyčejně stoupajícI obliba motorismu v nejširších kádrech pracujíCÍch a mezi mládeží zajisté pfi1áká na t,r al množství diváků, kteří budou moci zhlédnout obtížnost trat~ i Jlzdu našich závodníků, a konečně výkony čs. motocyklů. Soutěž bude projevem neustále rostoucí síly našeho národnIho a~tomobJlového a motocyklového průmyslu, ukázkou stoupa/íd vyspělosti československých dělníků a techniků. , Obraťme
se> k tomu, jaká pozorná a pečlivá préllCe se skrýv6
v plípravá<:h strojů k podohným soutěžím. Taková soutěž není výletem na motocylklu. Vždyť se u startu sejdou nejlepší a zkušení jezdci, kteří vši,dhni chtějí být u dle prvními. To je přece
zdravý smys: každého sportu. Da,lš~m přínosem podobných soutěží jsou zkušenosti II jednotliVými částmi a součástkami m0tocyklu, zkušen,05ti, jimiž se pak ř~dí výroba, _zlep.šuji<: jednotlivé detai jy, pokud se v závodě projeví potřeba zlep-šení. Navštívili jsme proto jeden z účastnících se teamů, národního podni1ku MOTOTECHNY, sestávajicí z jezd<:ů Kodady - Vorlíčka Rabocha , Team národního podniku MOTOTECHNA byl sestaven v minulém roce, k.PY byl nárooní podnik založen, jeho
•
Dvojité (reservnI) vedenI bowdenu k plednI brzdě na soutěžních strojích JAWA 250 teamu MOTOTECHNY.
•
Reservn' zapalovacl cfvka tJ kondensátorem na 80utěžnkh strojích JAWA 250.
Jezdci jsou již známí závodníci a .,ostřm~mí kozáci". A od nioh se dovíme, jak přLpravují své JAWY 250 ccm. J~jich stroje mají za sebou již 6 sou,těží a další závody, ale mal! vih1etl zcela nových motocyklů. Jsou to senové stróje s doplňky, jež dále uvedeme. Stroje především zajížděli do 2000 km, ryohlosti ne vyšší než 60 km/hod. A nyní o přípravě: Především je ,třeba př~koušet ntotor, ktert se rozebere do všech detailů před sezónou a po každé soutěži. Prohlédnou se všechny součástky a ty, které by jevily i nej)a-tmé vady, se vymění. To se týká zejména pístů, čepů, pístních kroužkd, ojničních ložisek, vyleštění kanálků, dekal'bonisa<:e spalovacího prostoru a t. d. Patk přiohází na ř,aodu spojlka, u níž se zpra'Vidla poslední loamel,a musí po k,aždé 60Illtěži vyměnit. dále je nutno zkontrolovat olejov-ou lázeň spojky. Velkou pozornost vy7,a,duje zapalování, zejména kontakty odtrnova,če je nu~o seřizovat i b60 hem soutěže v jednotlivýoh kontroláJCh. Dille-ž ité jrou zap,alavad svíčky. Jezdci teamu národního podniku MOTOTECHNY používají - jako již celá řélJda jinýoh čs. 'Závodníků - ZaJPdlova<:! .svíóky PAL tepe\. 240, t. zv. studené, 5 nimiž jeli j'iž 6 eoutělží. ' Sví'Člky am v jedné nevynechaly. Po motoru, spojce a -zapalovéÍlllí věnuj! jezdci J)
~ECHHIK 63
,.
•
r Zprávy o mladých údernících fi
Io.orbsuti ,*i~4f&G
"6".4
Ve dnech 22, až 29. ledna tohoto roku proběhne na našich závodech "Týden závodních skupin Ceskoslovenského svazu mládeže". Je nástupem dělnické mládeže do druhého roku pětiletky a přípravou na' 1. sjezd CSM. Ve všech závodech se mladí tento týden připravují, někde cjokonce povede mládež celý závod sama. Půjde o to, aby všichni mladí dělníci pochopili význam zvyšování výrobnosti práce, aby příklad těch, kteří si již vydobili titul úderníka práce, strhl k pracovnímu nadšení všechny mladé lidi na závodě.
na
Milan Novák z L:KD již údernicky pracuje. K rozhodnutí, stát se v práci úderníkem, přivedla ho kultura. Soudruh Novák je totiž čle ~em kulturního souboru Kovo, který svými uměleckými 'pořady propaguje právě údernické hnuti. A práce v tomto kO'lektiV1U přived la Milana Nováka do řad úderp.íků. Začal nad svou prací přemýšlet, kde by se dal zvýšit výkon. Když byly na závodě vyhlášeny úderni~ké směny, všechno si připravil a -už první týden plnil normu na 600%. Mi'lan Novák pracuje na horizontání vrtačce - a vyvrtáva'l právě soukolí. Na tuto práci byl dříve čas šest a půl hodiny. Tento čas snížil soudruh Novák nejprve o půl hodiny, ale to mu nestačilo. Viděl totiž, že dosud byl jeden otvor vrtán dvakrát. Jednoduchou úpravou nožů na horizontálce použH dvou nožů na jeden otvorpodaři'lo se mu srazit čas ještě o jednu a půl hodiny. Nebo zase viděl, že na spojovacích soukolích byla dříve nechávána velká tříska na výstružník tolerance 0,02, mm. Milan Novák to zkusil s úchylkou 0,05 mm a pak již jen egalisova'l, aby !Zahladil výstupky. Výsledek? Dosavadní čas, potřebný k celé úpravě, byl snížen z deseti minut na dvě. Jsou však ještě lidé, kteří se na každého, kdo pracují rychleji a lépe, dívají nevraživě', pro vyŠší pracovní výkoo mají jen úsměšky. Také Milan sklidil často za svou práci prQ c~lek posměch: "Hele, úderník •.. " říkali hlupáci ironicky. Záviděli, na víc se nezmohli. Jsou však takoví, kteří si z dobré
Názorr.J škola
rnodelářst'lJl
-
Vecl dovedou vzít příklad. Těch je stále víc. A tak Milan Novák našel už v prvních dnech následovníky ve čtyřech soudruzích, kteří snížili úkolové časy.
MÍ'lan by s,i přál, aby do konce druhého roku pětiletky již celý závod Sokolovo pracoval údernicky. Budeme mít potom víc výrobků, víc vyvezeme, a budeme se mít lépe. Chtěl by, aby technicí se ještě více zajíma'li o práci každého jednotlivce, vysvět'loovali a poradili. Tak, jak to dělají v SSSR, kde se dělnici učí od inženýrů a inženýři od dělníků.
~tavíme
model kluzáku
E R O
NeULS! tek Instrul,torú pro modelářské kroužky byl pObldkou konstr. V. Procházkovl I' ual sam br, žury. ktera právě vyšla v edici "Stavebni plánky časopisu Mladý Technik". NaSI ttonái'i kostru této brožury už znajl; vycházela ve zkrácené formě v MT na pokračovanl. V knižním vydání je "Názorná škola" rozšltena O mnoho cennych rad a zku~enostl. a je opravdu výtečnou pomŮCkou pro všechny. kteřl s modelátstvlDl začínajl. Plánek a podrobný návod s 6- obr. vede začátečnika od zatizeni dílny až k zalétávánl neobyčejně dů.kladně a nahradí dokonaJe rady blstruktora. Doporutujeme tuto brožuru zvlá;;ti! mOdelářSkým kroužk6m na školách, plonýrSk;vch oddllech a pcd. Cena brožury je Kčs 20.-, a objednat sl II můžete pcukázánim bianco složenky na účet 7520*8. ' Na zadnl stranu. v částl, označené "Složenka" napište "ERO". Administrace vám brožuru z~le b~z Jakékoliv .daIšl, Objednávky.
64 ~E&HIIK
\
LDROBNE ZPRÁVYJ Pětiposchoďový dům
za 25 dní. V měs Magnitogorsku na Urale byla zahájena stavba prvního bloku nového typu montovaných domů podle sovětských návrhů. Stavba, nebo lépe řečeno montáž nových domů o pěti poschodích trvá 25 až 30 dní. Domy jsou montovány z celých zdí, které jsou ' jedno poschodí vysoké a váží několik tun. Stěnami jsou dvě že1ezobetonové desky, vyplně né isolační vrstvou z pěnového skla. Rovněž podlahy a stropy tvoří obrovské železobetonové desky. Nová methoda byla vypracována skupinou inženýrů moskevské architektonické akademie, Vyvážíme lékařská zarnení. Jak oznamuje KOVO, a. s., zavádí největší izraelská nemocenská pojištovna čs. přístroje' na diatherrnii. Tento úspěch našeho vývozu léčebných zařízení je založen na jakosti našich přístrojů a' na . jejich ceně a je dalším důkazem úspěš né spolupráce dělníků našich továren s exportními odborníky. Také roentgenové přístrOje vyváží KOVO do celé 'řady cizích zemí, i do zemi, ležícich v tropickém podnebí, které vyžadují zvláštní úpravy přístrojů, aby odolaly odlišným klimatickým podmínkám. Je to t. zv. tropikolisace, která se provádí zejména u přístrojů, určených pro Dálný východ. Jiným vývozním výrobkem, žádaným v cizině, jsou speciální výsuvná křesla pro zubolékařské kliniky, která se dodávají do mnoha států. Rozmnožování roentgenovými paprsky. V cizině je nyní zkoušen nový zpusob rozmnožování tisků roentgenovými paprsky. Roentgenový obraz liter je promítán do stohu citlivých papírů, z nichž je pak chemickou cestou vyvolán. Tím má být umožněn tisk nejjednodušším zařízením, ovšem za cenu dražšího, protože speciálního papíru. Dětské knihy :r; hliníku. Maďarský znárodněný průmysl zaznamenává stále větší úspěchy. Je viděti z mnoha původních novinek, jaký je jeho vzestup. Jednou z novinek jsou také dětské knihy, zhotovené z hliníkú, které jsou prakticky neroztrhatelné a mnohem hygieničtější než papírové, protože neposkytují takové útočiště bakteriím jako papír. Soutěž na novou konstrukci m.a~é mecha.ná.oké pr
•
Mow' zkratka ,.P. O~.. '. Vyvážíme '--- fotografické V mládežnickém tisku se objevuje stále častěji nová zkratka F. o. Je to zkratka slov "Fučíkův odznak". Kdo byl Julius Fučík? Syn kováka z Ringhofferovky ZIvil se fysickou prací a při tom studoval vysokou školu. V roce 1927 se stal novinářem II usilovně hájil práva pracujících. Dvakrát navštívil SSSR a napsal krásnou knihu "V zemi" kde zitra již znamená včera". Za okupace hrdinně bojoval v podzemí protí nacistmn, až v roce 1942 byl zatčen a v npnu 1943 popraven. V pankrácké věznici mu hlídač tajně opatřil tužku a papír a Fučík psal 1 tam. Jeho poznámky byly z věznice propašovány a po válce vydány tiskem pod názvem "Reportáž psaná na oprátce". Je to nejkrásnější kníha, která kdy byla takto napsána II ukazuje hrdinství a charakterovo\l velikost autora .
0<
přístrOje
Kdyby v nedávných dobách kapitalistického hospodářstvf u n<Í3 začala nějaká vyrábět fotogr-afický aparát noyého typu, rozpoutala by ohňo .'roj 'reklamy. Na všech Tozích by visely plakáty s krásnými dívkami, držíóml aparát nešikovně v rukou, na zadních st{ánkách novin by 1JClplňovaly mIsto velké inser,áty, vychvalující výrobek ni do nebes. Kapitalista, aby Bi n':lplnil měšec, vnucoval bl" ,,lI<JIVin.ku" domácím spotfebi. telum, bez ohledu lUl to, odpovídá-li výrobek n
IfOUkromá firma
•
Každý člověk chce ve svém žívotě mnoho dosáhnout, chce být významným, váženým pracovníkem, který vykoná pro svou vlast mnoho takových činů, jež pomáhají národu 1 celé lidské společnosti v jejím boji za spravedlivý a šťastný ,ž ivot. Takovým člověkem se však nestaneš naráz. K tomu je zapotřebí pilné ft vytrvalé práce, nespokojenosti I tím, co až dosud-znáš; jak dosud pracuješ. Musíš se neustále vzdělávat. Kniha by měla být tvým průvodcem po celý život. Je člověku nej větším přítelem a rádcem. Vypráví ti o dávné historii, o slavných č inech hrdinných předků a hovoří o slavném boji a vítězství dělnické třídy, ukazuje ti rozdíl mezí životem včera a dnes, přesvědčivě mluví o budoucnosti, radí ti, jakým bys měl být, a varuje tě před chybami. Jen vezmi a čti . Láska ke vzdělání, ke knize" vychovala již mnoho vynikajících mužů. Krásným vzorem je naší mládeží president Klement Gottwald, který v době, když ještě truhlářský učed ník byl mučedník, toužil po vzdělánÍ. Po namáhavé práci sáhl po knize II četl, překonávaje svou únavu a ostatní překážky. ÚV CsM, aby všem mladým lidem pomohl a poradil, co číst a jak číst. rozhodl se na svém zasedání 1. a 2. října 1949 k vyhlášení Fučíkova odznaku, který je součástí výchovného a kulturního plánu CsM. Knihy, určené v podmínkách Fučíkova odznaku, jsou právě ty nejkrásnější ukázky, jak současné literatury, tak i naší hístorie, které tě upoutají a ze kterých si odneseš mnohé poučení do své denní práce. Jula Fučík, jehož jméno nese znak, kterým budeš za svou snahu vyznamenán, je ti také takovým vzorem, jak se vzdělávat. jak dosáhnout cíle, který sis před sebe postavil. Není věU{ cti nad čest nosit na svých prsou odznak I jeho jménem. •
od- I
Miniaturní fotografidký plříatroj, natEVant "Milk.rom
Negativní materiál. Stále stupňovaná jemnozrnnost negativniho materiálu umožnila zmenšení negativu u Mikromy až na 10X15, refop. 11,5X15 mm, Používá se totiž 16milimertového krinofilmu zvukového (s jednostrannou perforací) nebo oboustranně perforovaného. Malé kasety ho pojmou 90 cm, což je zásoba: na 50 snímků. Do kaset nabíjíme film v temně komoře a vložení do aparátu pak mů žeme provést již na denním světle. Obsluha Mikromy. Práci s Mikromou se naučí každé dítě. Stačí, na třech sektorech najíti správnou exposicí, clonu a vzdálenost předmětu. Vysunutim natahovací a spouštěcí páčky, natáhneme uzávěrku a připravíme si zároveň neexponované políčko filmu, takže se o přetáčení nemusíme starat. Vlastní exposici provedeme zpětným pohybem této jediné páčky. Počítadlo nám při tom ukazuje zásobu čerstvého filmu v aparátu. Po 50 snimcích je film spotřebován - vyjmeme jej i s kasetou a nahradíme čerstvým, aniž jsme nuceni jej pře tAčet zpět.
Vybaveni tohoto aparátu je, jak jsme již řekli, dokonalé, Objektiv Mirar Je dobrým, tříčočkovým anastigmatem o světelnosti 1 :3,5 a ohniskové vzdálenosti f 20 mm. Vysouváním objektivu v závitnici lze zaostřit od Y, mm do nekonečna, Speciální sektorová uzávěrka Mikromy je nastavitelná na 1/25, l ' 50, 1/100, 1/200 vteř . i na " čas" (B) . Vyvolání filmu. Naexponovaný film je třeba vyvolat v jemnozrnné vývoJce, aby byly výhody Mikromy plně využity. Tehdy dostaneme negativy tak dokonalé, že, je možno je zaostřovat na formát 13X 18 až i 18 X 24 cm, Při inversním zpracování filmu dostaneme malé dia positivy, které lze promítat v jakémkoliv projektoru. Speciální vývojnice ("tank") tyto procesy velmi usnadní. PoužiU Mlkromy. Vzhledem k malým rozměrům a velké zásobě snímků, je Mikroma zatím nejlepší cestovní komorou vubec. Rovněž pro jiné běžně druhy snímků je velmi vhodným aparátem, zvláště pro snímky gemeově, u kterých je třeba velké pohotovosti. Láce filmu a snadná obsluha z ní činí nejlepší aparát pro začátečníka, avšak její vybavení a pohotovost uspokojí i velmi náročného amatéra. Proto se Mikroma stane jistě brzy jedním z nejoblíbenějšich přístrOjŮ všec;h fotoamatéru. J, hl. +E. B.
=
~ECHKIK J5
/
Pro te~hnické kroužky ČSM
Morseův
f'S,""";
ZDENEK: SKODA J~ jo!llk.o UuJk ~ toOOill &i postarvllt P6
tovvmoi oou.benými koleáky a n~OIl:ilka pérovými loomttakJty. Plři p'r oh:ídce jsem %ji~, že jde pl1alVd~oOObné o 1I000část zá<;hran.n ého přís'broj e,
yY1SiIla.jlJCilho
6IUIto'lIlta!tiak:y
re.du
maček
SOS
... - - - ... , nElbo! kotva magnetu, za,pil!dJajícl do rooaJtky na. OOIJ,'beném kole, obsJtau"ává VIla&tně pdh<Jlll 7Jéliřízenl a vačka na druhém kmo'lllČ'i lpÍIIlá pérové ocO«JlbaOOty v rytmu maček.
DnN přinášíme technickým kroužkdm návod na .tavbu velaI uflt~ného cvičného ptlJJtroje. J. to pfijll!Wcl telegraJnI aporcit, · lehož snímek vid}te na litulnl .tránce tohoto čIsla MT. 8klvba plfatroje je pffJežitostI k výcviku technické dovednosti
kt.rá musí být jed1lOU z pfednostÍ ncll mladé generace bud~ 'Vatehl IOCtaJismu, a hotový plIstrof vám posloužl k cvičenI 'Y telegrafii. Součástky ke .tavM? V. výprodeji elektrického materid1u zbývá ještě dost různých clveček, reMtek a pod. Z nieh ustavil náš konstruktér Zd. Skoda telegraJní pfijlmačku. , Svdl pIOCOvnl poslllp popilJuje roklo:
Dlouho jsem Ai lámatl hIltaV!U, 00 li tían. Kdyby .e mi podařilo najLt zdroj dOfllbalteČD.ě pomailýdl impulsů, byl by to pekný nízkoolbráJtlJwvý mooonok, 11febas á eleklirioké hodiny. Alle nemohl Jsem přijít na. to., J'* zlslk&t berz kyva.d!1Ja pomailé přerušování proudu pro 1IIWI.gIIl4!rt. 11aIk .e u mne příEibrojek ~O'Va~ několik dni, IllŽ jedinou - .. hle, vddyf taKly je zá.1dtad pro pfesný psad Morseův přístroj. Blek.trOilIllalQlIlet s Ilrotwčkou, j~o délrek roV'Il& z výprodeje - prů&tředllllictvÍJIIl gumilQky, k'lerá opásává bubineJk a. htldel motOad k základně.
mm
Irl'.
~frlrr --+---r-
SrouIbelk, který II!I~í jalko čep, kolem něhOlŽ ký'vá páka • lldpmací ldoil!dIJrou, Mí na za.dlní s'bréllllě záktLadny dciák cívty s paPLroVl()U pá5ikoou, Tato cí'Vlka má čela vyrobena z 2 mm sill.né:ho pertil!liélllru nebo z plechu. Cela se naw,l é1mou na zd;řku. rozepřo'll se na WVétll08t 10 mm paipírovO'\l tJrupiďko.l zase z :epkí pásky - a SIIáJh:rHlIu 6e ;ma,tiďkoo Wilřky. PaIk: jsem celou hOltovou zálk.ladnJu přiJný1tovaJ: dUltými nýtJky (j.de to též šroubky) na dva ůhelníCky a jimi opět na podsta'VThOU de'S,tičlku . Tato des,tůčka je opilpájenlm kJrái!lkých kousků drátu. Příst.roj, zvláště je-li proveden z pentimaxu, vypadá velmi pě!k,ně a 5ik:voobně by se vyjímaJl ve štkOWnícth fysdacMn10h sbí
kácll. Uvedení do cIhodu je SIIJ'aodlné. NělkQlilk ploohýoh ba1eri1 !Opojí za seboo (Ik~a.d!ný pól IJJa záporný náS1ed!Uljící baterie) ba.k, aby 6,e mo't mele roóiff přiměřenQU ryohJlosotí. Do jeiho oovodu se zéIJřaJdí ji)ký11oo1írv vypi1Ilat. Na lI'Var1ky se připojí vedení od baterie a kliče. TaJké tuoo btaJteri4 je dobře slOiŽit z několi,ka plocllýdh baterií za. sebou, aiby se v}'lI'
O
66 ~EEH}{IK
y
Zlmnf
~
... podstarec
.\ •
-é
(20
~
·1
•
50
modell letadel
Na letišti v GoHwaldově - Otrokovidda bude uspořádána 12 února zfmni soutěf • putovni cenu. Soutěž je kolektivní a zvitězit může jen pětičlenné družstvo. Jde t. o prohloubeni přátelských vztahů mezi čl.. ny modelářských odborů. Soulěž!e 0I'ga.. nlsována 'PO vzoru bratrského Polska a prvni svého druhu v tSR. Organisace závodu je pečlivě připravena. Bude na pf. stále připraveno jedno mGtol'Ové letadlo JI; sledováni a určen! mista přistáni modelu. bude-li třeba i pro měření dosažených VÝšek. Bude tél zři!zena donášecí a sTiifed služba, takže o odstartované modely se úvodník nemusí starat. Pro zajímavost a informaci uvádime několik bodů proposle
$-
I.
soutěž
soutěže.
<:)
35
základna
"
•
~ f =:=:;=~=
• prerot.;.
. c;=r=:
cirka
10
r-'I
r-----l
modelů gottwaldovských ó6a1t,. níků BOU těže. Rozpětí 220 cm, délka 140
Jeden z
Cm. Koustr. O. H ..abálek.
O č a s tni c I
s o II těž e:
Soutěže se
směji zúčastnit pouze modelářské odbory, které jsou fádně organisovány v ARtS. Soutěží
se v kategorU k a t ego r i li! A. a v kategorU se spalovacími motorky kategorie C. Stavebnf podmínky modeJfIl Modely musí odpovídát stavebním podK a t ego r i e:
modelů větroňfl
8 -I
půdorys
@' ®~l~ ~. LLnU~
I
·1! r1
-
minkánľ ~
b}
oll
«>
'lákla
použijeme paipÍ'rovýoh barevných 1IeI'peIl_ tm, jako prodá_jí pél4>írníci o IDIilI8OpUIStě. Klíče jsem použil dřevěného z cvifuého bzučáku podle nárvodu v MT. Jakmile se ozve volání (řekněme deseti_ vteřinová řada teček), za<Jl'Ileme yY1pina.ě moto rku a č eká.me na zprávu. Na znamení o skončení Zlprávy opět motorek vv·p neme, pásku odtrhneme II čteme na.p6ané. DÚJkla-ďný pra.cO'V'nílk, který slÍ potrp! na d~,Lkové kOlIllU'l1i1kace, by si mohl stěržo'Vat" že při de:ším vedení je ' proud na svorkách přís·troje tak osLaben, že nestači dost sHmě přirtJi.s.knOUJt tuhu, aby psada. To je pMvda. ale tomu lze oopomoci. Stači jen dokoupiti: nělkteré dt!lirvé rel átJk:o , jimiž se dnes obchody jen hemží. P!YZor, ~ina.ci relá
pfsát «>
pod ky
přístroje
a dallM baterii. J&OU Zde pak
balterie tIři: j~ pro poihon llIiOIIloI'ku, spÍIba!llá vrPimačem, jednoa pro pah
cího wlzenf, spÍlIlanA k~ty. relátka, jedna. pobUže liliče, spojOVlalllA telegra.fním klíčem, jež po spojovacím Ted«11 (tince) napáj! magnet rel MItra. M~j1 touhou je vymyalet pro Mr ně jaký prajedlnod-udlý psaci dálnopis, k1erv by byl dlomácně V)'ll'Obite1I1lÝ, a,le doposoo moje snaha 7ltroskotárvá na nedokonalosti ruční práce prim:ilti'Vlllími nástroji. Musí,te se proto zélltfm - a myslím ještě na dlouhou dobu - SIJ)Okojlilt .s Morseovým přístrojem, oh.cete-I'l zprávy "černé na Mlém". OstaJtně na drehAch eI<mŽi Morse dodnes, tak J)'l'OC by nemohl .10uži~ T kJrouržcíoh nebo i ve sikupinách pro rychlé písemné spojeru z jedné místaoslt do .druhé. II
s 'outěže:
může přihlásit libovoint počet soutěžních družstev; člen závodního družstva může pfihlá-
_) Každý odbor
,-c/rka
B :Jít:
FAl.
Prováděni
moto r
0..c:L
-
sitl nejvýše 2 modely pro lednu kategorii; c) Jednotlivá soutěžní družstva budoa startovat podle vylosovaného pofadf. Kategorie Al vypouštěcl délka šňflrr 100 m, kategorie Cl doba chodu m0toru 30 vteřin, startuje se se země; f) sootěžnl starty budou 2 Hodnoceni výkonu: a) HodnoU se vždy len jeden nellepl( čas každého člena družstva, • b) absolutní vítěz soutěže bude dnllstvo, které sečtením pěH nejJep§ích líad svých člen6 dosáhne ne!l~fho vfsledku. Podle zatfm došlých předběžných zprn Je patrno, le se soutěže v Gottwaldovi ričastní modeláři z celé republiky. V. p. ~~
............ '"'......
...
Soutěž pokojových modelů letadel MEMORIAL IGORA MAŇKA
12. března 1950 Proposice a přihláiky si můžete vyžádat u SNA v Brati.~ Tě, Stúrova Hu. se koná v
Y
neděli
Bratislavě.
~ECHHIK 67
,
K. S'mandl
Co se zavery r
v
ob _IVKOOSlU?
pov(DAN(
I
ZD. SKODA
Lahvičky
pěk uzávěr z llsovaci hmo· ty. Tyto čepičky se ob'yčejně zahazují, ačkolIv pro své luxusnI prove-
s inkoustem mívají
ný šroubový
Je trochu podivné psát o ledu, když letošní zima je zatim tak skoupá. Ale předpokláde.ime, že .ještě mrazy přijdou a bude dost ledu, IIby ledaři ne~ museli letos odpočívat. _ Snad jste už vIděli takovou "sklizeň" ledu. Když se na stojatých či tekoucích vodách vytvoří dostatečně silná ledová vrstva, leda"i .ii rozřežou ručními či motorovými pilami na větší II pak na menši kusy Tyto kusy se dopravuji dl': ledáren. ~a led nějaké
Ledárny JSOU nízké, rozlehlé budovy a mají konstrukci :z nosné ko~try . Jejíž dutiny jsou vy>plně ny is.ola,č ním. materiállem. Rovněž střecha je pokryta isolační krytinou. Led &e 51kJ:ádá na sebe tak, aby mezi jedno~livými kusy bY'ly co ne jmenší mezery a co nejméně vzduchu . Oběh V7JdUcillU mezi u S!ldadnénými
tyčka ve vodě ne:zumrz].a. musí se z·avča-s vytáhnou>!, a p,roto je hrano.! up.f05třed ne-
průhledný. Úplně
průhledné
hr anol y se zi.sk.a ji mr azen im
vody desrti:l.ované. T ímto způsobem se vyrábí led n.a t. zv. zimních s tadionech. Tam Je .v betono'vém základlU u10iena síť trubek, jimiž p.r ochází ah1adicí tekutina nebo chladicí páry, které zmrazu:í vodu, Vlpouště nou na plochu sta-driClh zmrzne. Vzniknou "EsrJálm a" či "Fredra". Když · tak známé hre>noly o ptři suohý led taJe, nevzniká vobHlŽném rozměru 30X30XI00 da, nýbrž známý "kouř", ja-k centimetrů. Pokud jste je vi- &e mění tuhý kysli'čník UJhJiděli . V'ŠIimH jste si SIn ad. že či tý v pl Y'Il zase změna Srkuněkteré j60'\I celé neprůhled penství. jenže na rozd.íJ od né, některé j5>OU neprůhledné p'řírodního ledu změna &:kujen u'P'ros~řed a něMeré jsou penstvi pevnéiho na plyn;n,é). naopak průhledné. !,<'eprů Ní .odipa<řov i.ní sUrOhéiho ledu bled/lJOst V7!ni,ká tím, že v &e vyvíjí dvakrát větší chlad hranolu zmrznO'U v,z duchové než u ledu oby{:ejné'ho. bU/blinky, které obyčejná . Technika umělého chllélZeru vodJa obSahuje. MámJe-li zÍis- se v p~ledníoh letech velmi kat prů'h[.edmý led, musíme vyvinuLa a zimot~rné 6troje vzduch z vody vypudit. To nahradi·ly led v mnoha (lIbo&e dělá 1iaJk:, že voda ve formě rech. Tak na příklad v rpotr.ase mícihá ty>čkou. Aby však wn:tisrtví mají elek,tcr-kké 100IllÍČlky II ledrnice prřevahJu. Nedávno -však probě!hIJ.a , odborným tiskem zp.rá>va, která o7Jnáani1a p r a vou r evoluci v chladíc! tec hni c e. Vědcům se podlaiřiao 7Jj>l'dOOV M piŤÍirodní led pod velkým t1a/kern tak, že se jeho objem ZrnaIČlnězmentŠil. Vzni!k1·á hmota je velmi tvroá II obsaihuje velké zásolby chladna. Tww se, že tento lisovaný led TO!2IbaJje" prve při teplotě 90" CI
~ECHHIK
Tento oll ,eV z n.amená , že tabulky z lisova.něho ledu vydrží mnohokrát déle než ~ ed přírod,ní. V iS
deni si zaslouží lepšího osudu Jsou pěkné knoflíky k radiO"
z. nich totiž přístrojům .
Do Smm překližky vyvrtejte tři otvory o průměru S mm a kolem nich vyřízněte pilkou kolečka o prúměru větším, než je vnitřní otvor čepičky. Otvory zabrušte smirkovým papírem ~ špejli, tak, aby šla těsně
málo
roznl 'htw
nevýhodou, posky'lurje II lisovaného led'U daJ€!kosáJh.1é možutatečné množ,ství pttn,é vody, která by taiké noo·biSlahoVlélla ž'ádné šlkodlivé zál'Odlky; ty se tOltňž velmi n izkou t.epI1otou ""0 Iisovámí ;[,nJi,Čí. Na pohl ed vYip člJdaj í taJbut1ky lisovan{fu.> ;edu noTIIláJ]ně, jsou všaJ!c veLmi tětžké a uesmějí se brá t holou rukou. Ní prozkoumá,vám.: ]j5(Hané!ho ).edJu přišli yědci ještě na jednu možnost jeiho použití. !,<'!lIplruiQi jím oceloc.rou kOlUrli, k ,terá byla vyzkoušena na vyroký !iI·ak. Poté led zahřáJi a za malou chviai ikoul~ pras.k>la. Tnha'Vý ú č:neik: Lisovaného led,u je 'Prý zn<\.Čný a vyrovná se účinku dobré
uka=fp/~:celuloid~I .~
t:řaskavi..ny .
I
..
na ' hřídelku kondensáto.ru (.0 6 mm) a takto navlečené je na hřídeli skližte. Po zatvrdnutí klIhu zabrušte do čepičky i zvenčí, tak, aby knoflík "ne: házel" a zakližte. Jako čerVl/( slouží šroobek do dřeva, pro který před vrtejte dírku se zapuštěním pro hlavičku. Zk'oušel jsem to se soustruženým špalíkem, ale ten se mi vždy tahem červíku rozlomil. PřekllŽovaná výplň tuhle "neplechu" nedělá. Skala wdarmo si takhle můžete opa>třit spoustu knoflíků různých tvarů. Na překližku pak můžete snadno připev ňovat ukazatele, celuloidové stupnice a td., COž II bakelitem tak snadno dělat
lIejde.
•
Nové
způsoby
V předchozím , čísle Ai/adého technika jsme se "'v · "Zemědělské ' technJ~e" zabývaJi &:>vět· ským.i stroji na sázenI bramb;)r. Dnes přináší me na této slránce. určené především našim mladým zemědělcům, jednůk dokončení článku Jr; minulého čísla, jednak reportáž o pozoruhodných zemědělských strojích. Prv!lí článek se týká strojů sloufících ochraně rostlin před škůdci. V poslednI době používá zemědě/stvl
ochrany rosllin všeo~ecné nejJůznějších ochranných prostřed ků proti škodícím hmyzům, zvláště těm, které
se vyskytujI v. ma;sových množstvích. Také v lesnictvI I zahradniotvI je nutno činitl zavčCllS .~......,'~"-
'r@«G=Q~G~~
Jedním takovým novým přístrojem, použív
různá opatřenI, kterými
se
může výskyt škůd
Nejsou to však jen prostředky tekuté nebo práškovité, ale 1 plyny ců
omewvat a
ničit.
a koul, trysek. Mohutný ventilátor vytváří silný proud vzduchu, který rozprašuje mlhovinu a napomáhá účinné desinfekcI. S výhodou používá se tohoto zařízení ve velkých a rozlehlých sadech, parcích a pod. K jeho pohonu je zapotřebí poměrně dosti silný traktor, nejlépe pásového typu. Váha nádrže i stroje pro postřik činí několik set kg. Přístroj je uložen na podvozku se silnými pneumatikami, aby zbytečně nepoškozoval travnaté porosty v sadech nebo parcích. K obsluze zařízeni je zapotřebí dvou osob, včetně řídiče traktoru. K dosažen( značných tlaků ve všech rozprašovacich otvorech užívá ~~ vysokotlakých čerpadel, která jsou umístěna poblíž traktoru, protože jsou poháněna přímým náhon~m. Pro naše poměry zdá se výhodnější způsob prvý. . !tada státních strojních stanic u nás byla již vybavena podobným zařízením a s úspěchem zasáhla v některých krajích na Slovensku a jižní Moravě. Ing. Po říz. jemně
Sovětské
stroje . na sázení brambor
vzdáleností a výšek. Je přirozené, že se při tom využívá vzdušných proudů a směru větru, neboť to velmi usnadní práci obsluze stroje a dosáhne se vyšší účinnosti. Pro postřik ovocných stromů používá se v zahraničí zvlášt .... ních zařízení, kterými se rozprašují tekuté jedovaté přípravky, jež usmrcují různé škůdce. Pomoci zvláštní konstrukce vytváří se jemná mlhoVina, která proniká do poměrně značných vzdáleností od stroje a usazuje se na listoví a proniká dokonale na všechna mlsta, kde se hmyz udržuje a šíří. Zařízení je umístěno před traktorem; takže řid~č je snadno při práci ovládá, jak ukazuje druhý obrázek. Mohutná nádrž, obsahujíci desinfekční roztok, je spojena s vlastní rozprašov&ci soustavou, na jejímž obvodu se nachází poměrně velké množství
Sázecí stroj typu KS, znazorněný na obr. 1, pracuje se sázecím kotoučem. Na místo segmentů jsou však zde uspořádány komůrky, do kterých padají brambory, jak ukazuje obr. 2. Kromě toho má každá komůrka zvláštní lopatku (12l, ktert. pro každý brambor vykopne při chodu stroje malou jamku, do které padá brambor z příslušné ko· můrky. Tento stroj je složitější, má však tu výhodu, že sázi brambory v přesné vzdálenosti od sebe. Dodržení správné vz-dálenosti brázd a -{)rambor od sebe je důležité pro další strojní obdělávání pole a pro strojní sklizeň brambor. Stroje pro kultivování a sk1íz~ ni h,"mh"lr, popíšeme "''T. S. v dalších číslech.
~ECHHIK \t9
Dokončení
•
se str. 63.
částem IDOto<:yklU: telE!6kopické vidlici, rámu, řelézu, .brzdám, karburaci, pneumatikám a L ll. Na př. řetěz nesmí být na'Pnut. spíše musí být volnější a je nutno :ei v každé kontroie namáznout. Tabullk y se startovním číslem musí být dobře přichyceny. To vše má význam při klasifikaci do skončení soutěže při kondiční zkoušce, kdy ,jednotlivé vady na motocyklu zn;'lmenaií trest!té body a ztrátu vyhlídky na čestné umí&tění. Paik pfijde na řadu někol~k dalšíah úprav podle zikusen06tí ze ÁVodů . ÚčeleIL těchto úprav je zamezeni časových ztrát během závodu, kdy se jezdci nemohou zdriov·a t zdlouhavými opravami pn event. pádu a poškozeni jednotlivých části. Team národ~"ho pod~ Diku M~TOTFCHNY provedl na svých seriových J3wách 250 ccm tyto úpravy: . Dvojité zapalování DB přepinání - namontovaná zapalovad cf"ka s koodendtorem po levé straně pod sedlem. Dvojité , vedení bowdenu ke karburátoru s ručni páčkou na tidíJt;kách, jež lze vyménit během jízdy v nej'kratší dot)ě v případě poškozeni otočné rukojeti. . VY'halOrování per v teleskopech přední vidlice i v ocelovýah pouzdrech odpéroválllí zadního kola. Tím se prodlouží pera v te.leskopu o 70 mm a vzadu o 20 mm a jsou tvrdší. Bombi.čko. na huštění Pileumatik se zvláštními držáky, umístěná aa zadní vídlicí pod sedlem. Bombička má délku asi 300 mm. průměr asl 60 mm, váží 69 dkg a s ná'plní 94 dkg, je ~lněna kyselinou uhličitou, snese vnítřní tlak až 225 a,trn, ovšem plní se áa ni7Jší tlaik a ' náJplň vystačí na 7 nahuštění pneumatik. Po pravé straně mají stroje 2 osy: zvláštní na páku brzdy, druhou na stupačku. Když jezdec urazí stupačku při pádu, může nožni bl7.du dále používat, neboť její páka má osu kratší. - Pak je namontováno zvlá~tni ještě uchyceni výfuku, aby ie jezdec během závodu neztratili. Vyříznuté kryty kammátoru umožňují rychIej~í přistup k němu. Dvojité bowdenové vedení, rychle přehoditelné, na spoj,ku .. přední brzdu jsou příkladem odborných zkušeností zaměstnanru Dárodníha podniku MOTOTECHNY. Snížením hlavy vMce dosáJhli jezdci te1mu n. p. MOTOTECHNY KVýšeni výkonu motoru na 11 HP proti normálním 9 HP. Konečně je nwtno se zmínit o něk.oIb praktických doiplňcicb, jež jezdci majf.za sebou: je to isolaČDí páska, namon1ovaná na tidítkách, z niž si jezdec kdykoliv může utrhnouti potřebný kousek, ať k utěsněni karterových vík, cr dírky na klič spínací skřin. ky za,palování, aby do nich nevnikla roda. Dále gumové p_y
UmIstlrf bombičky IKI huštěni pneumatik. Náplň kyseliny uhličité vystačl na 7 huštěn;, Pod ni pfepínač reservnlho za. poJo"án. Povšimněte si dvojité osičky pro stupačku a pro .Dedál~ nožn1 brzdy.
70 ~B~HJlII
Reservnf
ručnl pdčka
na plyn pro pflpad po§kozenf rukojeti .
otočné
na utěsnění reflektoru proti vodě, 2 reservní duše, ra6ervní 0dtrhovat s kondensátorem, řetěz a nutné nářadí. • Z tě<;.hto poznat'ků je zřejmé, že ji!O pečlivá a svědomitá pří~ prava óává soutěžnímu závodníku plné spolehnuti na stroj, který pracuje při zv;ášť namáhavých p.o
UchycenI tlumiče výluku.
,.
, .
----y !"lIL
KAREL
•
NAVRATIL
V prvním čísle nového ročníku našeho týdeníku, jsme otiskU první z reportá~í o "mistrecb volantu a řidltek". Dnes přinášíme další článek o jednom z odvážných mužů, jejichž práce má velký význam pro rozvoj a technické zlepšování našeho automobilového průmyslu.
o \'
OY1CLAYV V á c I a v B u b e n í č e k, mezi přá,teJi zvaný Vašek Buben, je jednou z nejsvé· ráznějších postav n·ašeho motocyklového závodního dění vůbec, V posledních letech nechyběl na žádném závodě a vyhrával a
I '
dnes mi musíš něco povědět pro čtenáie Mladého technika, tak sPusť'" Za~ínám reportážní rozhovor a Vašek odpovídá: "Mám zato, že ti nemusím mnoho líčit, byl's u toho, když jsem začínal:'
soutěž na 1000 ki,omeu Cl
cl vašek ač jel na s:3bš:m stroji, mě udivoval svou bravurní Jízdou. Nemohlo to ani skončiti jinak než, - zlámanou klíční kos-tl. Mimochodem, ruku si později zlomil čtyřikrát. Ale vždy v následujícím závodě jel opět Ú&pěšně. Viděl jsem ho v závodě na ,,300 zatáček", kde startoval se zlomenO'U ru. kou, v sádře, a bil se jako lev.
K svým přečetným úspěchům počítá T prvé řadě skvělé vítězství Te "Grand Pnx Polski" v bratrském Polsku. kde zví·tě2il před skvělými jezdci Mieloohem a S. N()# vaokim na nej'novějšfch Nortonech, nei. lepším časem dne! V Maďarsku sta·rtovaJ dvakrát. Jednou byl druhý, po druhé třeti. I to jest pře. krásný úspěch, uvědomime-U si, že jebo 50Upeři jeli vesměs na nejnovějších zá,,<>
• jistotou porážel jillkoukoliv kOi!lJkurenci doma i T zahraničí. Začněme však od za,čátlku: "Václave,
Bubeníček se narodil r. 1912 v Klech u Mělnika, a má za sebou mládí, pro tehdejší "zlatou mládež" nestravitelné, mládi jako málokdo. Vyučil se u firmy Hlava a Kratochvíl, výroba a opravy pamích stwjů. Poté dělal topiče a strojvůdce na úzkokolejné dráze, později baqmístra při regulaci Labe. Ale "touha po benzinu" ho vedla na jinou cestu a tak nastoupil místo u firmy Spooný na Mělníce. Stále po' noukán fantomem benúnu odešel do Prahy, kde se stal pomocným dělníkem T qarážích Borovička. Dík své pracovitosti a píli. byl již za dva měsíce qarážmistrem a j>0té vedoucím těchto garáží'
Na motocyklU se naUČIl jezdit již ve 12 letech a jeho sen byl splněn, když startoval k svému· prvnímu :.:ávodu v roce 1933, Byla to "Zimní motocyklová soutěž" kterou dojel "na zlatou". Od této památné chvíle bylo s Vaškem zle. Bubeníček. tehdy ještě nezván "Bubnem" , zcela propadl démonu rychl06ti a pachu spá:eného ricinu. Jeden podnik za druhým a VáclaT stále přinášej nové a nové ceny za ví· tězstvL jak ze soutěží, tak i závodů. Prav· da, měl i četné neú&pěchy. ale žádná po. rážka nebo nedokončen! soutěže pro defekt stroje nemohly jei odraditi od dal_ ších iíz1, ' ze kterÝch se opět vracel s vavřiny.
Jednou jsme jeli vel,kou motocyklovou
Prozradim však, že jeho největší láekOll nejsou motocykly, jak by se mnohý d0.mníval, ale - maminka! Matka V. Bubeníčka nechybí nikdy na tom závodě, kde její "VenduLka" Sltartuje. Ač se klidně dívána kolem běsnící závod, kde
nějakém
znamená život nebo smrt pro závodnika každé přehlédnutí, každá tisícina Tteřiny, každý povolený šroubek. jisté &i v duchu šeptá nějakO'U modliJtbičku za svého Vendu. Byl jsem svědkem. když Václav musel ka'Pitulovati, před uměním a štěstím jiného jezdce. Nějaký škodolibec přišel k panl Bubemčkové a, aby začal rozhovol prohodil: "Tak Vašek byl dneska biH" Pohotova odpověď přišla okamžitě: "Což.pak mu,sí VáC'lav pořád vyhrávaot? Ať má radost také druhý. My ty poháry stejné nemáme už kam dávat!" Když Václav vyhrá: Velkou cenu Prahv, měli jste maminku Bubeníčkovou vidět! Zářila, pyšná na svého ,'vendulku'; vždyf nesla domů poháry hned dva! Pře l i matce Bubeníčko. vé, která nám pro československý motorismus odchovala tak vÝoorného závod· nik.a, ještě dlouhého zdraví , ,.V"Iškovi Bubnov·J'· mnoho a mnoho dalších úspě. chů, Vy, čtenáři M ' ~d"' h') technika, iisté ta·ké.
~Ecltltl1\ 11 •
•
"Není to nějaká válečná fesU" Po pečlivější úvaze dospěl k názoru, že následky takovéto válečné lsti by musily být pro, Ocelové město zhoubně ci. že při zdravém, logickém myšlení třeba něco takového předem zamítnout. Na druhé straně smrtelná zášť muže, jakým je pan Schultze, mohla by ho učinit schopným, toho, aby své vášni obětoval všechno. Ať je již tomu jakkoliv, bylo nutno, aby se měli na pozoru. Tajemství, které nyní Ocelové město zahalovalo, mohlo každým okamžikem, jak se domníval, zrodit nové nebezpečí. Dříve nemohl b~t klidný, dokud nezanítil nové svět lo v úplné temnotě, která se vznášela nad závodem Ocelového krále. Proto si umínil, že se vrátí do Ocelového města a neustoupí, dokud nerozřeší tuto hádanku. 26. pokračování. Doktor Sarrasin ho ovšem z toho zrazoval, upozorniv Toto průmyslové neštěstí se stalo neobyčejnou u~álosti jej, že se tím vrhá do otevřeného pekelného jícnu. Podle tím, že Ocelové město bylo neodvislou, úplně osamoce- dřívějších líčení Marcelových, nebyl pan Schultze mužem, nou osadou, v níž každépravoplatné a zákonité zakro- jenž by mlčky odstoupi'l s jeviště a pochoval se s'ám pod čení bylo nemožným. Podpis páně Schultzův byl ovšem troskami nadějí. Bylo správné, obávat se i poslední myšv Novém Yorku protestován a jeho věřitels mohli před lenky takové osoby, jako žraloka v hrozném zápasu se pokládat, že aktiva, representovaná továrnou, stačí ke smrtí ... krytí jejich požadavků. K jakému soudnímu dvoru měli "Jelikož sám se domnívám, milý doktore, že vše, co vy se však obrátit, aby vymohli zabavení majetku? Ocelové si myslíte, je možné, považuji za svou povinnost odebrat město tvořilo až dosud samostatné území, nepřijaté dose do Ocelového města. Zdá se mně, že přede mt)ou leH sud do Unie, kde bylo všechno odvislým toliko na panu bomba, jejíž doutnák musím odstranit. A chci vás dokonSchultzovi. Kdyby aspoň zanechal nějakého represen- ce poprosit za dovolení, abych mohl vzíti s sebou Oktáva." tanta, nějakou správní radu nebo nějakého zástupce. Zde "Oktáva!" zvolal doktor. však byl toliko on králem, vrchním soudcem, velícím ge"Ovšem. Stal se z něho nyní statný muž, -na něhož je nerálem, notářem, advokátem a obchodním soudem svého možno se spolehnout." města. Druhého dne vysadil vůz Marcela a Oktáva, když proV jeho osobě byl zosobněn ideál centralísace. Jakmile . jeli opuštěnými vesnicemi okolí, před zevnější branou ho tu nebylo, stáli ostatní před prázdnotou a celá obrov- OceJo~ho města. Oba byli hojn~ .o~atřeni zb~~ě~i a ská budova se zřítila jako zámek z karet. všemi potřebami; byli take odhodlam, ze se nevratl dnve, Za všech jiných poměrů mohli věřitelé utvořit syndikát, pokud toto podivuhodné tajemství nerozluští. mohli vstoupit na místo pana Schultze, vztáhnout ruku Kráčeli vedle sebe Pasovou ulicí, která obepínala opevna jeho aktiva, a zmocnit se správy závodu. Podle všeho nění a zde se Marcel přesvědčil, že všechny dílny nyní byli by se presvědčili, že celému stroji k dalšímu chodu stojí. Zdálo se, že toliko smrt se vznáší nad městem, jehož bylo by právě třeba jen . trochu peněz a regulující síly. vysoké komíny, jako kostry vypínaly se k obloze. Kroky Chyběl zákon, aby tato substituce mohla být provedeMarcela a jeho průvodce ztrácely se v hrozné prázdnotě. na. Nešťastní věřitelé viděli, že jejich požadavky mohou . Prázdnota a beznadějnost měly na ně tak neodolatelný být kryty, viděli však také, že je to neproveditelné. vliv, že Oktáv nemohl se přemoci a praviI: NezbÝ.valo jim tedy, než se sejít na schůzi, poradit se "Je to podivné, dosud však nikdy neslyšel jsem tak při o svých záležitostech a učinit kongresu udání se žádostí, šerné ticho jako zde; j~ to skutečně klid hřbitova:' aby se ujal jejich věcí, aby zabezpečil zájmy státních Okolo sedmé hodiny dostal se Marcel s Oktávem ke občanů a vyhlásil připojení Ocelového města k státům kraji náspového příkopu, naproti hlavnímu vchodu do Unie. Někteří členové kongresu byli osobně při této věci Ocelového města. Na cimbuří zdi nebylo vidět ani jediné zúčastněni. Bohužel, kongres však nyní nezasedal, i bylo živé bytosti a po strážích, ktéré jindy jako sochy stály možno očekávat dlouhý odklad, dříve než záležitost mu vedle sebe v určité vzdálenosti, nebylo ani nejmen~í stobude předložena. py. Avšak mezi ulicí a vytaženým mostem brány zel o.teV očekávání tohoto okamžiku vázla proto v Ocelovém vřený příkop, pět až deset metrů široký. Uplynul.a VIse městě každá činnost a pece vyhasínaly jedna po druhé. než hodina, než se jim podařilo přehodit smyčku pres kul Mezi obyvatelstvem, sestávajícím z deseti tisíci rodin, na druhé straně. Oktáv chopil se pak provazu a vylezl po odkázaných výživou na závod, nastalo přirozeně veliké něm až ke střeše brány. Marcel poslal nyní touž cestou zděšenÍ. Co si měli počít? Měli snad pokračovat v práci zbraně a náboje a následoval konečně sám. v naději na pozdější zaplacenI, k němuž mohlo dojít snad Nyní upevnil provaz na druhé straně. zdi, ~pu.stiIi vš~ po šestI měsících nebo snad vůbec nikdy? Nikdo nevěděl, chn y poUebné věci dolů a pak se svezlI samI az k zemi. co dělat. A jaké práce měly být prováděny? Pramen ob- Nyní nacházeli se na téže okružní cestě, po níž, jak ~ar vyklých rozkazů vyschl zároveň s ostatním. cel se upamatoval. kráčel po svém příchodu do Oceloveho Nejchytřejší a nejopatrnější dělníci, kteří z obavy horměsta. Všude panovala prázdnota a ticho. Obrovská spouších dnů něco si uspořili , odešli za jinou prací. Rozptýlili sta budov vypínala se černá a němá se svým tisícem se do všech končin a brzy jeden na východě, druhý na oken, jakoby chtěla říci vetřelcům: jihu, třetí na severu, našli novou dílnu, jinou kovadlinu, "Jen ku předu ... nyní jsou tajnosti naše otevřeny kažjiný krb. . . ' dému, kdo po nich touží." Ti, kteří však musili zůstat, stáli zde s vytřeštěným Marcel a Oktáv okamžik přemýšleli. zrakem a krvácejícím srdcem, vysazeni nejtrpči nouzi. "Uděláme nejlépe, když půjdeme k bráně O, kterou Prodávali své skromn é nemovitosti smečce drav ých dobře znám," pravU Marcel. ' . ptáků v lidské podobě. kt eř i pudem hnáni se sletují všuObrátili se k zápa.du a brzy stáli před velkolepym de, kde větří nějaké nešt ě s tí; během několika dnů vy- vchodem v jehož oblouku nacházela se písmena O. Obě čerpali posledni prostředky a stáli zde brzy bez úvěru křídla těŽkých , dubo vvch vrat. pokrytá silnými oc.el.ovýrr:i a beze mzdy, bez nadě j e a bez práce a viděli před sebou hřebíky, byla uzavřena. Marcel, zdvihnuv na uhcI dlazbudoucnost plnou starostí a bídy, temnou jako zima, která dičku, začal do nich mocně bušit. Toliko ozvěna byla mu měla v krátku začít. odpovědí. "Nuže, k dílu," naléhal Oktáv. Kapitola šestnáctá pojednává o dvou Francouzích Znova začaly namáhavé pokusy s há~ením p:ovazu přes vchod, až náhodou se něčeho pevne zachytlI. Koproti iednomu městu nečně podařilo se Marcelovi a Oktávovi přelézti zeď, Když se ve France-Villu rozšiřila zpráva o zmizení čímž dostali se do osy oddělení O. l Schl1 ' ? "n. , O. h"l() nrvním slovem Marcelovým: Pokračováni přišté.
72 ~ECHHII<
•
•
KŘÍDELNÍ y
ITOPTERY Touho létat se zrodila v člověku nepochybně při pozorování letu ptá: ků . Proto také první dětské krflčky na poli konstrukce létajíCÍch strojů sledovaly napodobení ptačího letu, Modely letadel udržující se ve vzduchu máváním křídel se nazývají cizím slovem "ornithoptery" (z řečtiny doslovný překlad "ptakokřídlí"). Ceský název ie "křídel' níky" Nepřesné prameny a báje začínají Doidalem pracně l.epíCÍm z vosku a ptačich brků křídla, pokračují Simonem Magusem, Archytasem Ta~entským, patrně prv. n:m modelářlOm (postavil dřevěnou létající holubici), a končí Regíomontanusem, no= rimberským hvězdářem. klerý prý zhotovil umělého celokovového orla. Ten or€, byl prý tak bezvadně pobtaven, že dokonce Jetěl naproti slavnostnímu průvodu kteréhosi středověkého CÍsaře, uctivě pozdravil zClll1láváním křídly a poslušně se vrátil ke své: mu pánu . Na jistou, opravdu historickou půdu, vstupujeme teprve se jmény vědců rúského národa, E. S, Fedorova (1891), p, Jarkovskiho a A. S. Pyšnova, zakladatelů dnešni pokrokové techniky sovětských modelářů . Z cizích je jmenoval! Australana Hargra' veho, "otce modelářů" A: Pěnanda. J. Degena, známého dr. A. Lippische. P. Schoen,= keye. D. J. Laidlawa . Dicksona - u nás pak konal podobné pokusy na sklonku ml= nulého slG :etí mechanik A. Kadeřábek s modelem na eletricky pohon, nazývaným "samolet český",
hy. Před válkou běžel v Praze t.ilmový týdeník, kde SIce byl pfedváděn model ornithóptery, poháněný motorkem na CO., nebylo jím však dosaženo nijak uspokojivých výkonů. HI.avní teah~c' kOll potíž u tohoto druhu působí překo= nání časového úseku, v kterém má kfí.dlo buď nepatrný nebo vůbec žádný vztlak, celý trup modelu se pr·opa.dává, alby se v ok amžiku nabíráni vzduchu křídl y si ; ně otřásl. Lehká konstJrukce bu10 námahu nevydrží, zesíJení znamená zyýšení váhy a 51llíiení výkonu. takž·e dosažené čaJsy se pohybují meZd 10-30 vt. Přífklad takoV'é konstruk(:e w ,díte u.a obr. č. I, kde
,
•
V mod~lá[s.tv. pa!bří k1řWeJ'Ilífky merLd "exoty" a účelem dneš.nÍlho óliÍlnJkJu je, pookytrumti vám přehled o tom, co bylo na to.mto poli leteckého pokusl!l.Íctví vykonáno. Modely ornJi!\JhOlpter SJi můžeme rozoděll~1 na tři sk'lllpi'ny. _ Do prvé sk upiny je mo'ŽlIlO zař arl:it VŠIt!' éhny kOI16trukce, u nichž
,.
se pohybuje celá nosná plocha nebo plochy jako ptačí k~ídilo. Bylo p0staveno hodl!lě modelů .IioIhoto druIhru., vět· š·i nou však neúspěšných, jléllkmile se chtělo dosáhnoutli většího rOlZljletí a vá-
VLADIMtR FLEISSIG
modeláře V. Jakovleva a Ceranovského, nazývanou "pticeljo\". Krásně je vi,dět nosnou ploohu, VYVOCLujícl stálý vz!:.ak, a táh;o vé převody k jednoduchém.u klikovému mechal!1iSlllJu uprostřed trupu. Konec tmpu je opabřen ~ málnimi kormidly. ROZlpétí je 70 cm. výkony, které jsou sovětskými rekordy. jsou 58 vteřin při s·ta.rtu z ruky a 28 V't. při s tartu se zemé. Také v záhlaví člán ku vidíte model o.rn.ithaudete mOCi postavit orIJJi'bhOlp'teTll české konstrukce. Má ro.zpětí tJélměř 1 m, délku 80 cm. s'Vazek se nalézá v trupu a přenos energie je proveden jedll10duchým klikovým převodem na přÍJdá trupu. Třetí sku,pi.n.ou jsou orIJJi1lhoptery, 'll nichž pohyblivé části Uídla j6l()lll umísvětsk€lho
těny
na.
př.
na pf/di trupu, téměř
na míffiě. kde normálIně se naJmá vrtule. Výsledky s témiJto typy j50lU jen nepatrné menší výkonů normáil.níoh modelů. Menši výko;n je zaviněn váhou 'pře vodů, nutných k dosažení· máva.'VéJho p0hybu. KHdla jsou rovněž kom.venční konsti-u.kce a je dobie umat je nad hoomi l1ranou trupu, al::y vÍlr vzduchu, poohá:zejicí od pohyblivých křidé'lek, nePUŠlill při l:iiš jejich IlO6IlOS!. Model této konstrukce je na. obrázku č. 3 je to model Dr A. Zippi's ohe, který dosáhl 11 milnu1 při pokusecih na R-obhenb.rugu. Poněva.dlž větš inou !>tartuje.me orni1lhoptery z ruky, neni ani zde pama.továno na podVOfL~ ačkoJ'Ív při do6ltateáné síll e svaZlku může om:thOlptera etartovat i ze země. Podvozku se užívá jen teihdy, jootliJže by pobyblivé čáSlbi mohly se poškoditi dotykem se zemí jako na oba'. č. 4. kde je vyobmzen model o.rni'bhOlptery, u nějž mávoa.jíci křidélka jsou upevněna za l106ll1ými plochami; důvodem zde byla &JJ.aha po odstranéní rušivého vířeni. Svazek je dě len na dvě čás'ti, jako u so'V&ts'ké omnije již kou.sek pev'Ilé nOSlllé plocihy. J.e to ... thoptery ČeTal!1ovSlkélho. koootrukce F. C. Carnma, velmi jednoduchá a celk m dosti mas.i'V'llí, ovšem z balsy. Výška. dQ6a.iená modely této skupíny, obyčejně nepřekročuje 3-10 m, většinou však let zaóná a kon{,:í ve výšce vypuštění. Dfluhou sk.upinu tvoří modely, které jsO'U stabillsovány stálým vzhlaJk:em pevné nosné plochy různýdl
tvarů a rozměrů, zaohován způsob ptačího
kde vŠlak je letu pohy'b U. vými částmi kříd:ld na kOlncíoh n06Ilé plo' chy. Na obr. č. 2 vidíte omi:bhopteru 60-
" ~EtHKIK
.
•
••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• ••
•
Výkonné helikoptery V. PLEIS81G XIV. Dn. V kapitole o jednoduchých modepěti rotoru. Dllku svazltu aBI 30 lJ1(lXllech v min. čJándch j/tme větAinou jen málně 40 t:Ir.. ;Jnok nám trčí ol ma.kety tvořili obrysy trupu, názorný přehled půlmetrový k()aÍn. Zvolili j8me .si hodnám . podávájí obrázky v kapitole o reakčním momentu, Me je i detailně popsána stavba těcht.o trupů. Na modelu F10 je již p.oužito trupu normál. ní stavby. Vyhnul ~em se vša.k umístěni poměrně těžkých trubek lim, že po stranách trupu byly upevněny nosníky pro gumový svazek. Zde na tom totiž nezáleželv. Jiné je však, chcemeli si postavit model a trubkou, zastavěnou v trupu. Je totli pak nutno uva.. . žovat o správném rozdělení plochy trupu, jak v rovině horizontální, tak 66. I vertikální. noty a nyni ,1 najdeme tvar trupu bud Snažíme se vždy, áby plooha pled podle velkého vzoru nebo vlGStní lanI za trubkou s rotorem v kvlmém prů tasie. mětu byla pfibližně lltejná. RovněJ Palwsy jsem zjistil, že na sWbmfll rvzdělení hmot budiJ takové, aby mohelikopterky pllrobí mňmo konstrukcl del byl vyvážen kolem stfedu trubrotorů, umístění os, klké plocha rvtoky (obr. 64). Pvkusy j.sem zjistil, že ru vůči trupu a tvaru trupu. Jako dOBti nevýhodná, se objevila rovnd horní hrana, která je sice konstrukč! ně nejjednoduší, ale ovlivňuje stabl· litu letu: značně brzdf model při stoupání. Děláme tudíž horní hranu trupu porod možno oblou nebo I ostrou. Trup děláme co nejmenší a, znovu opakuji, co nejlehčí. Máme=li trp.bku, nezkrucuje nám jej svazek, a muzeme použíti protv různých dimensí materiálu . Na mí.sta silnějI vyznocená 81Jo nějšich průlezů, ostatní jen z tak silných podélníkrl, aby je potah nedeo Obr. 64. lormoval.
fotografické samosDoulf v modelářství .Pti sáJvodedl IIIIOdeifl lemd&, pro lrter6 p«lp08ice ptedpieuji dobu diodu IIIIOWH.U _ 20 ",tetin, je tIřeba NtIo dobu ptesni .taoovtiIt. K 1Iomu účelu ~ ~ velmi dobře poouiít fotografiok.é ~ nám asi za 16--19 vteHm. ~. kiJJitpk~ př.l&lruip V"Lducbu do k.eIbImI.ce. Zamon~ vám.í a zapojení je ~ z obráriJru. N .. tebovad ruči&.a .. odjlilš{ovlaci p~ !ipO'IliŠ'tě se lidi na ~é straně ~
k.t«.
;~
,.,.-obr.
na stabilitu helikoptery působf mimo konstrukce rotorů umfstění os, také poloha rotvrů vůči trupu a tvaru tru. pu. Jako dosti nevýhodná se objevila rovná horní hrana, která je sice konstrukčně nejjednoduš~í, ale O'Vlivňuje stabilitu letu, respektive znocně brzdf model při stoupání. Děláme tudíž. hor. ní hranu trupu pokud možno oblou nebo i ostrou. Trup děláme co nejmenší a znovu opakuji, co nejJehčf. Máme.li trubku, nezkrucu/e nám jej sva. zek a můžeme p.ouž1t proto různých dimensi materiálu; Na místa silněji vyznačená, silnějších průřezů, ostatnl jen z tak silných podélníků, aby je potah nedeformoval (obr. 65). Budeme se nejdříve zabývat konstrukcí trupu pro souosé modely, nejčastější naše kon. strukce. Při nejobvyklejšich průměrech rotoru 5~70 cm (gumový pohon) volíme trup asi ták dlouhý jako je r.oz.
=. -l
'I
+Ff F+S Pf
I I
~
_.
'
•
~~
~ , .
. ~ .
Obr. 61.
Budeme se nejdříve :robývati kon' strukcí trupu pro souosé mode.ly, nejěa.stěji vlastní konstrukce. Pli nejvbvyklejších průměrech roto~u 5~70 cm (gumový pohon) volíme trup asi tak dlouhý, jako je rozpětí rvtoru. Délku svazku asi 30 maximálně 40 cm, jinak nám trčí z makety pů/metrt;Jvý komín. Zvolili jsme si hodnoty a ny' ní si najdeme tvar trupu bud to podle velkého vroru nebo vlastní fantaSIe. nekněme, že se nám líbí N . I. Kamavův "Verto/lot" v projektovaném trupovém provedení. Má pantonky. Uvážíme jejich velikost a zkusíme /Jo pro začátek radějí ;en s kolečky- Bu' de mít čtyfi. Načrtneme ,1 na krE!slJcf papír obrysy 'etadla. nakreslíme si čá ry největšího ~růřezu ' a roz-1ělíme s/ , trup přepážkami. V místě průchodu trubky mají být dvě přepážky u sebe ve vzdálenosti asi o 1 cm větší než průměr trubky, která bude silná 2,5 cm. Přemístíme poněkud přední kola vpfed, aby byla v uzlu přepážel{ a dokreslíme podélníky trupu 5. (Obr. 66 a 67.] Pokrailování.
.._.- ...........•.....•.....•..•.•••..................• Obr 65.
74 ~ECHHIK·
alby n
časně
samospoušf. Pá&G po určité době zá!klO'pku na V7rludhový otvor • ka.rbl.lJl'd>Ce motOlT'~u, tím se u~fV'ře n ,dO'tlŤebný k chodu motoortku, a 1'e!1 přesta ne p~frcovat. Běh spouště m\llsme lllIčilt zk\16mo, a tep.rve kdyi zjistíme, že uzapřÍ/táhne
vílrá př e5'll ě podl e stopek, pélČ íane /!oi s,prá'V'né mí&to noil6'taveI1Í ruOčlky. Diesel turbinové soustrojí. RraJllcou~kv kO!l5truMér F. Pe5CaIId pCJlll.iill kOllIloina.ce taJk: zv. Dieselova motoru s volnými písty a plynové tlJJI'bÍlll.y k d06,él!Žení pozoruhodné ÚČmrH)sti 41.15 %. To o-dpo-ví-dá Slpotlře bé po'llJhýc.h 153 g plyuovéllQ oleje na HP. Motor o 1330 HP s diďerendállními písty obstarával zároveň v'{\pla.chO'V'ámi vMcu a předlkomorumováatí 6IIIlěsi, což ummn i
•
RADIOAMATÉR GRAMOFONOVÉ Pi'tENOSKY
mfmají mechanický zéznam zvuku s desmění jej v elektrickou energii. 1. U krystalové přenosky vznikA chvěním jehly, pružně spojené s krystalem, napětí na krystalových polepech. Tato přenoska je levná, ale nemá dokonalou reprodukci. 2. Magnetická přenoska se skládá I permanentního magnetu, železné kotvičky s jehlou a civky, v níž se indukuje napětí změnou magnetického pole. 3. Dynamická přenoska je v podstatě shodná s dynamickým reproduktorem. V magnetickém poli se pohybuje civka, spojená s jehlou, čímž vzniká na cívce napětí, které nutno velmi zesilit. Tuto nevýhodu vyváží jakost reprodukce, která je u této přenosky ze všech popsaných nejlepš1.
ky •
KONKURENCE TELEFONŮ RADIOTELEFONY.
Pro veřejné účely začaly se v Anglii yÝrábět t. zv. "osobni" radiotelefony. Radiotelefon je vlastně malý vysila!: a přijimač, naIíiděný na určitou frekvenci, shodnou s frekvenci protistanice. Přijimač pracuje jako superhet 8 vysokofrekvenčním stupněm, směšovačem, třemi mf stupni a 1 nf zesilovačem. Jako detekce a omezovače poruch se po-
uživá germaniových diod. Při vysllání pracuji 4 elektronky. Použitá vlnová délka je 3 až 4 metry (75 až 100 Me/S). Tyto pfístroje nejsou o mnoho větší našich (některých) telefonů a váží podle provedení asi 3--4 kg i 8 bateriemi! Dosah přístrojů je za nejvýhodněj lich podmínek 10-15 km Radiotelefony budou mlt jistě velký význam pro policii a hasiče, telefonické spojeni I dálkových vlaků nebo tam, kde montáž pevných tele(onů neni vhodná.
PRAKTICKÝ STOJÁNEK NA VRTÁČKY AbyohCYlIl měli pořádek a ?řehled vrtAtpro naši ručnl neb e:ek1rickou vrtačku, pořídíme si ná6ledujic~ stojánek. Ke zhotoveni stojánku esi OIPatfime prkénka esilná 2 cm, rcrzměrů 40 X 200 mm, 80 X 200 mm, 120 X 22 mm, 160 X 200 mm a dvě na 1>0atrnpice 40 X 160 cm. Prvá čtyři prkénka navzájem apojlme hfeblky tak, že nám utvoří ja'ké.si schody. Aby H .tojánek ne-
ků
převracel, pliJpevníme po -stranách dalš1 dvě ?rkénka a tim zajif;tíme jeho stabilitu. Nyní vezmeme ručni vrtačku a od našeho nejmenšího vrtáčku až po nejsilnější nayrtáme dirky a zároveň u každé vyznači
me přif;iušnou sllu vrtá&u, jaký je v otvoru zastrčen. Tím jsme si zajistili patřičný přehled· II nem1l6íme na,příště dlouho hledat máček, který právě ~ehujeme.
Vražedná mlha BOHUMIL ~ENADÁL
POVtDKA
"Krásný den, kapitánel" prohodil druhý k svému veliteli na můstku před k:ormidlem. Sedovlasý ka;pHán se zahl&děl po oblO'le, zantěl v zamyšleni hlavou • praviJ: "Pohleďte na ty řídlké slohokupy na záJp.adě. Ať se utoplm jako krysa, ne,přijde-li mlha. Znám ty mráčky. Tady mezi Bomholmem a Rujanou přilllášejí skoro v:lidy m.hu, Nejdéle za hodlnu jl tady máme, jako že se jmenuji Art.amanov." Kapitán, se ještě Jedneu starostlivě rozhlédl po obzoru a odešel na dolní palubu. Druhý důstojník, ~terý právě vystřídal ka. pitiÍlna ve službě, ve!el ke kormidelníkovi. «oy překontwloV'll,1 kurs plavby. Pak vylel ven na veEtel6lký můestek a jal se pře cházeti před kormidelnou. Námořník u k()rmidla stál rozkročen -a UJpiral zr·a k na větrnO'\.! rMici lwmpoa6u, Velký pa'rniJk. "BOOrujsk" romMel IWOU ostrO'\.! pfid:i vlny Baltického moře a mífil Ir výdhodu. Z Jeho dvou mooných kominů se valila oblaka černého dýmu a loď le otřá.sa,la rytmickým chodem ItNjů. Třetí důstojník vystoupil na můstek. Opřel se o zábraJdli a zahleděl se dolů na palU/bu. Pak jeho zraJk li'J>OČi!llul na hladně, polmoval ji chvlJi a pravil: "Aljošo, podivej se, jak 8e Z moře koutil To bude mlha, jakou jsme uf dlooho neměli! KilIpitán měl pravdu, ,p fedvidal dobře 1 tfeti dŮSlojnik, Brzy začly IIe objevovaJtl první cáry ml'hy. Při1étly nesměle, ale brzy za nimi ná6Jedovaly ' daJs1 a da.lši. S nebes se snášela mlha, ro&tla a houstla. TřeU důstojník CH! objevil na okamž~k na můstku: "Učiň viechny ?f~ravy, mlha ještě zhoostne!" Druhý .důstojn~k pnstoupH k lodnímu telegrafu a daJ dolů do s1rojOV1llY inženýroV'i ZIlamení ke Z?Q·m alenl chodu strojů, Pa,k velel posl'llrlt hlídky na -příď, na boky a záď parnÍlku s přlka zem hlásĎ,,! lodě, 'POkud je spatři, na velitelský můstek. Siréna parníků se rozhuče1a a zatva.la do iedivé mlhY" kBŽ'dých dŮ6tojní·k
pět minut.
.
Druhý důstojníik přecházel 1>0 můstku a napína,l zrak do mlhy. Nad nim na kDm!ně bručela hromovým hlasem lodni sirén,,, • Jeji hluboký tÓil 6e rozléhal děsivě bítou mlhou. "Bobrujsk" klouzad neslyšně mlhou }ako 6trašideiná příšer,a. Mezi jednotlivými slgnAly pamlku zaslechl n.ajednou druhý dŮ6toj,nÍlk slabý zvuk Jiné sirény. Nějaký parni)t plul nedaleko v mlze. Siréna "Botru j6l1w" počaJ.a fvált v intervalech stále kratšlch. V dáli od,1>OvidaJa jiná érooa a jeH hlas byl stA-le 'Ňetelnější. "Pluje proti nám zpraval" o,zva.l ese námořní'k u kola. Druhý důstojnlk ~omam ještě chod strojů a h.leděl DilIpjatě do mlhy, husté ja,ko vata. Stěžl oohlédl na přlď, kde námořnik na hUdce mával rukama, aby se zahřál. Najednou siréna cizí lodli zabučela v tě6né I>lízkosti. Nad druhým důstojníkem zahučel'a parní píšťala "Bobruj6lku" v zoufalém varován!. Na pravém boku se zjevi,l v mlze tmavý obrys lodi, který se 6'I.l001 mlhou- mimo. Boky lodí nebyly od sebe vroáleny více než někol:bk desítek metru, Důstojník i námořník u kormidCa z~ rali vytřeštěně na velký parník, kterÝ bezstarostně projížděl v těsné blízkosti. "Hrom do nějl Měli jsme ale štěstíl Proč p:Juje ta!k bllzko? Ani neZiP'o'lflaJil stroje, p'luje mlhou jako l>:árzen!" "Je to asi nějaký hlolllPÝ náklaďák s rychlozbožím, Ty vždy jedou jako na závodech, Myslí, že se jim každý vyhne," DůstojníJk. přist~iJ k lodnímu te;egra-
fu a zazvonil do strojovny rozkaz: "Poloviční rychl06tí vpředl" Poloviční ryohlost u "Bohrujsku" byla Mi 11 uzlů, to jest &koro dvacet kilometrů v hodině. "Bobrujsk" byl moderní lodí Sovoo"gflotu, která pii plné rychlosti brázdila oceány 40 kilometry za hodinu, BYla 110 krásná loď, celá bí,l e natřená, 6 ně kol1ka palubami nad sebou a dvěma rudými kom;ny. Právě nyní se vracela z DánlIIka, Plavba u'PIynula bez jediné vzrušuJici příhody, Na pa}ubě v husté, neproniknutelné mlze, 7!křehll a pr06tydllí stáli mužové hlí,dky, marně naJpínajíce zraky do mradtů válejicí II~ mlhy, V,t om námořník ni!. přídi učinil divoké gesto, Obrátil se k yeJitelBkér..lu můstku a tval, co mu sily staffiy: "Před námi plachetní 1oďl" Bohužel, právě z,avyla siréna a pře.hlu lHa voláni přídnf hUdky. ,,Před námi plachetnicel" huláka[ plpvec Dll přídi.
Tu teprve druhý důstojník porozuměl. ,k lodnímu telegrafu a zazvonil sigdll: Stopl a hned nato: Stroje plnoo silou Y'UldI V tom již 7!MleCb.I .nahý hlas zvonu před pUdí. "Bobrujl!1k", rozjetý 11 uzly, nezastavil ~ed. Loď, tě0ké II obrovské těleso, měla malČnou sebrvačnost. Ačkoliv oba stroje praoovaly p.lnou parou vzad, ;parník přesto plul ještě kupředu, Důstojlllik na můstku hledě! napjatě do husté mlhy před sebou. H],aes zvonu se mýval v straiíné hllzk06ti. Poi vyvstal na .kráních druhého dů5tojnika , oái námoř nlka u kola byly vytř~těny do &kel kormidelny. Plavec na pUdi mával rukama elllérem k můstku, ya1al ze všech sil: "Plachet,n ice před přld:il" a Ulkazoval dIoh\ k Skočil
hladině moře. Před irlldi
.,BOOrujs.ku" 6e objevil . najednou stožár, bUžící se děsivou rychl06t1. Ozval se slabý náNlz, výkřiky z mlhy, praskot lámaných dřev, Ještě několik ojediIllělýoh zoufa:lVch ~eků a příšerné ticho obklopilo ])aImlk. Mužové hlídek se nakláněli přes palubu, hledali po hladině trosečníky, a:Ie marně. Moře 6e převaJovaJlo Ih06tejně v ledivýoh vlnách a narálŽelo na vycsoké boky parolodd, NikodJe Dll vlnách nebyla &06ka plachetuice, nikde k S\)a'tření ži'YÝ tvor. A přece zde ještě před chvílí byla loď, lilii rytbář&ká, alOebo looi:rod6ikál Lidé na ni se jistě tMili n.a návrat {lo domovského přístavu, na teplo átulné síně a na vyprávěn! s rodinou u p.láJpolajic1ho krou. Ani nejmenŠí ~ tragedie se neu~á,. sa.la na hladi!llě. Vedle ' důsoojnlka se objevil kapó.,tán Ar-toamanov. ,.proč, proboha, plujeme dozadu?" z&ptal se užasle, Druhý důstojn ik se vzpamatoval. přistouphl pomalu k lodnímu telegrafu a dal signá:! Inženýrovi: "Ol>a stroje polovl,ční rycb;ostl ku!př~u!" "Srazili jsme se právě s n~ámou plachebllí lodíl" pravd! bezbarvým hlasem. Kapitán mlčel. "NezachráJniJi ja.me nikoho," váhavě pravil důstojník. Vebtel lodi řekl pomalu: "Náš ,Bobrujsk' má dvacet tisíc tun, ta plachetnice měLa a~i sotva čtyřicet. Málokdy při srážce parníku s plachetní lodí se někdo zachrání," Pak se obrátil! k druhému důstojníkovi: "Nedělejte si, 6OIldruhu, výčitky! Není to vaše vina! Nezabil jste je vyl Nezabil je ,Bobrujsk'. Z~"; ' '1 je vf'ažedná mlhal"
~ECHHIK 75
."
vývoj názor6 na hmotu (Dokončení)
trony a na druhou (do níž se jich vejde Moderní elektrochemická a ratiiochejiž 8) zbývá 7 el e ktronů . mická studia nás v šak v edou k heorii, Situace tedy vypadá takto: (Obr. 3.) že a tom y n e j s o u n e děl i t el n é, Osamocený elektron lithia (t. zv. vaale že jsou složeny ještě z jednodlJšších součástí. Dnes soudíme, že povrch ato- ' lenční elektron) p řeskočí na atom fluoru a doplní tak jeho vnější slupku na na- . mu je obsazen záporn ě nabitými části cemi, t. zv. elektrony. Protože však hmosycenou a tím také stabilní. Lithiu zbyta je na venek elektricky neutrální, vy- de rovněž nasycená stabilní dvouelekplývá další nezbytný důsledek, že totronová slupka. Celý tento složitý protiž atomové jádro nese kladný náboj, ces se v chemii vyjadřuje tak, že lithium se sloučilo s fluorem na fluorid lithiný: jehož velikost je určena součtem nábojd všech elektronů v atomu. Tato theoLi + F = LiF. Všimněme si v šak ještě částic , které zbudou po přeskočení varie byla samozřejmě ověřena mnoha pokusy a prozatím plně' vyhovuJe. lenčního elektronu z lithia na fluor. Jádro lithia má náboj + 3, ale pouze Podívejme se nyní, j a k t e d y a t 0dva elektrony, čili zbývá náboj + 1. my v I a s t n ě vy pad a jí a jak tato U fluoru přebývá jeden elektron a výtheorie vysvětluje mocenství (valenci) Sledný náboj je - 1. Tyto elektricky prvků. Nejjednodušší atom má, jak by-
/'
ní d í
3. 1.
ing. S A LNE R
4>PE3EPIILIB . HBCl'PYMEIR
FRttovAcl NÁSTROJE ~CJ(O'"
kotoučový
$pe3& -
ník 2. yrnoBu $pe3& -
km~
,--B-....
I . $pe3& ClO
I ,'--', \
{ , • $l
_ _ _ _ 3yC5 _ _ --
nožon hla,"
, \ ~ .3 ' , """,---'' ,/ , '"",,---,,/'
"- ..epBa-maJI $pe:sa -
odva.lov8d
stružn.ík
®
10 již řečeno, vodík. J eho jádro nese náboj + 1, neboť kolem něho krouží pouze jediný elektron. (Obr. 1.) Jádro představuje tady jakési slunce, kolem něhož obíhá jedna pla neta elektron. Stejnou podobnost vidíme i u ostatních,. složi těj ~ích atomů, které se ovšem liší velikos tí "slunce" a po čtem "planet". Druhým nejlehčím prvkem je h eJium. To m á v jád ře náboj + 2 a tudíž v obvodové části atomu 2 elektr ony. A zde se dostáváme k velmi zaj ímavé skuteč nosti. Tyto dva elektrony "nasycují" vrstvu v ux:čité vzdálenosti od jádra, více se jich tam již nevejde. Proto u dalšího atomu - lithia, jsou uspořádány elektrony tak, že dva obíhají ve stejné vzdálenosti a třetí, poněkud na další "slupce". (Obr. 2.) Osamocený elektron na vnější slupce se nerad udržuje u svého atomu a při první příležitosti přeskočí na atom jiného prvku, který pro něj má ještě místo. Dejme tomu, že se atom lithia potká s atomem fluoru. Fluor má náboj jádra + 9, má tedy v první vrstvě dva elek... .,.. ... ... ......... "'~
stružnflt
i
'
atom lithia
strnt-
~
nabíté částice atomů se nazývají i o n t y. Protože ion lithia má opačný náboj nel ion fluoru, jsou k sobě přitahovány a tvoří "jednotnou" molekulu. Z reakce mezi Li a F je vidět, že lithium může předat pouze jediný elektron jinému prvku, stejně jako fluor m llže jen jeden elektron přijmout, aby jim zůstaly nasycené elektronové slupky. My říkáme, že oba prvky jsou jednomocné, či jednovazné, nebo-li jejich valence je · rovna jedné. Stejně vodík může předat jenom jeden elektron, protože jich více nemá, je tedy rovněž jednomocný. Naproti tamu, na př. kyslík, může může umístit ve své nynější Slupce ještě dva elektrony a je tedy dvojmocný, Tak ná mtato theorie vysvětluje, proč se může jeden atom kyslíku sloučit jen a nejvýše se dvěma 'atomy vodíku a nikdy ne jinak. Ke všem těmto problémům, obzvlMtě pak k valencím, se ještě vrátíme v ně které z příštích hlídek, nebo! jsou ddležitým základem pro pochopení ceW _ chemie. J. M. + E. B. ... ........
, ' 5.
6. $pe3a CI IIRB'l'OBWMJI 3yC5bHMII stružník s šl'01.lOOvými břity
s 7.
.... ........ "' ... ~~ .................... w . . . . . . . . ....
~HCKOBaS $pe3a TPěxcroPOBB&ll Irot<>učový stružnfk • bočnými bftty
opo$HJlbB_ Ctpe:sa -
• tv'iIroyf
stružnilt
8.
Jednokřídlý
$pe3a AJlB &ape3aB11J1 3yC5..an.a; tvarový stružDlík na <mJbe,<
Konec! ná kola
letoun
Co všechno bude létat jako upouta-
ný model, si jistě ' Jim Walker otec U-systému, nepredstavO'VaJ. Dn~ vám přinášíme náčrt extrémnihO' mood:elu A. Heis.lera, sestávající vlastně jen z jedné polO'viny křídla a trupu, který má rO'Vněž tvar nosného profilu. Motor je upevněn na ležato tak, že nijak neruší plynulý tvar křídla. Model prý létá velmi úspěšně a dosahuje značných rychlo<;ti. R-ízeni . se děje normálními lanky a výškovým kormidlem na části trupu - . , . _ křídl a _,--
76 ~ECH1(JK
"
,
•
RADIf\,(E51
Ruční obrábění
KOVŮ
vi
(Pdkračování.l
B. SVOBODA
Krátké díry vrtejte kratšími vrtáky, obyčejně starými, zlomenými, čímž šetříte nové, dlouhé vrtáky pro hlubší diry. Vrták s válcovou stopkou, t. j . • tou částí, kterou se vrták upíná a které se říká také násada, upínáme do sklíčidla tak, aby svou plochou dosedla až na dno vybrání ve sklíčidle. Kdyby nám vrták ne-
a
b
Obr.
dosedl, posouval by se vlive modporu vrtaného předmětu tak dlouho, až by si sám sedl na dno sklíčidla. Tím by se jednak poškodila plocha stopky vrtáku, jednak. i čelisti sklíčidla.
jsou nikdy přesné ani co se velikosti průměru týče, ani co do kulatosti. Nejsou-li tyto otvory určeny jen pro spojování, ať již pomocí nýtů nebo šroubů, nebo pro řezání závitů, je nutné opracovat tyto otvory načisto podle jejich úče lu. Tyto účely mohou být různé. Buď mohou sloužit pro vkládání jinÝc!': souč:\dek (kulii'~o-
c
49.
vých ložisek, pouzder a pod.) nebo mehou sloužit samy jako ložiska a konečně mohou sloužit jako vedení nějaké .jiné součásti, která se v nich bude pohybovat, nebo po kterých se bude pohy-
Obr. 50.
Vrtáky po použití u-lmvat součást, otvory kládejte vždy na své opatřená. Z toho vyplýmísto, nejlépe do dřevě- vá, že je nutné někpy né krabičky nebo si v otvor j.eště po vyvrtání kuse dřeva vyvrtejte upravit načisto. pro každý vrták díru, do K přesnějšímu oprakteré vI:táky uschováte. cování otvoru se použíNenechávejte je jen tak vá t. zv. pohozeny na pracovním výstružníků. stole. Tím se velmi rychle ničí a, snadno by Na obr. 49 je uvedeno se mohly přerazit těĚším několik druhů výstružpi·edmětem. Před ulože- níků. Normální výstružním vždy vrták očistěte ník na otvory v tenkém od třísek a mazacího o- materiálu (plechu} je leje kusem suchého had- označen a a jeho průřez . ru. Tím ' zvyšujete jeho je pěti úhelníkového tva, fivotnost. ru. Výstružnik pro hlu'Rekli jsme, že díry a boké otvory válcového otvory, kieré vrtáme, ne- tvaru je ozna~en b a je-
,
ho průřez je šestiúhelník se zvlášť J1Z upraveným ostřím. Těmito druhy výstružníků začisťujeme otvory pro točivá uložení jiných součástek, př'ípadně pro jejich vedení. Jiný tvar výstružníku je označen c a je to konusový neboli kuželový výstružník. Používá se ho k začisťování otvorů, do kterých bude vložena .součást kuželovitého tvaru, případně ve kterém' se tato součást bude otáčet. V případě vložení jsou to obyčejně takové součástky, které potře bujeme občas vyměnit a nahradit jinými. Jak se pracuje s k uže lov i tým v ýstr u žní k e m, vidíte na obr. 50, kde je vyznačen postup práce od vyvrtání otvoru až po konečný kuželovitý jeho tvar. Proto také kuželový výstružník (obr. 49c) sestává se sady výstružníků, z nichž prvý prúbuje, druhý hladí a třetí začisťuje na míru. Výstružník nám tedy opracovává plochu otvorll> Po vystružení je plocha a s ní současně i kulatost otvoru přesněj ší. Abychom této přes nostl dosáhli a současně -dodrželi žádaný průměr u těch otvorů, které nám slouží k jiným účelům, než je spojování nýty nebo řezání závitů, vrtá. me je vrtákem vždy o něco menším průměru, kde počítáme s dokonče ním načisto pomocí výstružníku. Silu přídav ného materiálu, jak nazýváme vrstvu materiálu, kterou ubere výstružník, řídíme podle nepřesnosti vrtání (viz tab. 1. v předešlé kapitole). Výstružníkem pak tuto vrstvu ubereme (obr. 51). l
I
-í ~
~
~
~~
J. I
r 1
I
I
r. ~ ~ ~ ~. "'o
Obr. SI,
• l'v.1.am model stabiiního para..l.l1l0 S ,,1' .... je a dětské kino Stella, hledám vodni turbinlvý jakéhokoliv obsahu , Miroslav Baďura, Vsetín, Hrbová 264 . • Za motorek Sachs nebo Cz obs. 56-100 ccm dám vzduchovcm-plstoli, menší chemickou dllničku a nové lyže 220 cm, Karel Jirák, Týnec n. Sáz. Č. 133. • Ctyři kolečka i s ložis,,"y pro elektrickou lokomotivu o vnitřním průměru 30 mm a MT Č. 1 4. III. roč. hledá Lumít· Dvořák, Davle 66 • Odlitky na mot. od 10-14 ccm nebo na 2 mot. 6 ccm hledá Pavel Skorec, Brno 2, Kovářská 8. • Hledám elektronku RV 2,4 P45, nabizlm plánek letadélka Mol Vlnový přepínač s 3 polohami a drátový reostat 15,,; Stanislav Snopek, Praha XIII, Bulharská 31. • Potřebuji hllnikový nástavec a špičku na el. motorek k "Sokolu", nabízím větroně "Kolja", rozpěti 910 mm, R. Bakule, Most, osobni nádražt 499 . • Potřebuji přeVOd Elektra & 2 kola s gum. obručemi 62 mm). D!'.m el. motorek na 5-16 V a topnou spIrálu do varlče, O. Kindl, Libčice II. Č. 74. • Ampérmetr, krystalová sluchátka a el. motorek vy_ měním za det. motorek S"per Atom neb podobný Váco Heřman, Praha XII, Anglická 388. • potřebUj;; AP7, AF(l, AK2, AB2, AU. Mám tyto elek. 2XUCH21, RENS 1214, FDD 20, VALVO 4654 a jiné - skr-ln'
<.er
de·tona.cm motorek. do 3 ccm, MiroSllav K{)nfanda. Brno XV Ten«"",. 6. • Slidovy nebo keramický kondonsálor 110 pF a I cívku P"lal>a Pa.Jafer č 6324 odla,ďo",aci hledá Jiří Chval1ko.vSiký, RožnO'V p. Radh, Masarykova léčebnn 694, • Hledám eleJv, Nad Ka jetánkou 1426. • Moly souslruh na dřevo a kovy, ho'bl(1OV'ačku a drážkovačku hledá Ladis!.av Drobek, Semhly 12. • Mám D()'Vé RV 24 P700, AF 1, .Imil ABLI, VCL 11. usměrňovače, ",točné Ioondensátory. Potřebuji 2X RV 12 P2000, repro 8 cm, Josef Vaola, Sucbdol n. Odrou 438. • K<>upím I. a II. roč. Mladého lecbnlka, Anlx>nin VaclI·la, Velké Opalorek na 120 V o síle '4 ks, Vlad P<>"nert, Praha 9. Na Klič<wě č . 5, blok 4 B. • Hledálll dfevěná kola prům. 42 mm a gumové ooru<:e prům. 62 mm na Mon<>p<>S>ta, Ladislav PAk()Q.dy, Mlékojedy 188 p . Nere·!<>V'Íce . • Přehazovačku na ko·lo, - vol,,,,,běh. benzinový moto-rek Alko 1'D-14 ceru hledá J. Vol:><>řil, Ml. Booleslav, Domov mládeže . • Drál na elekI:romagneticl<<>u cívku 0.4 mm má Jaroslav Běhůnek, Praktice 204, p. Uh Brod . • Kootru c... lovnfl>~ 1<0" s Hdltky má J. Horák, Praha 13, Tf ~,'n . --I
•
•
•
Dobrá prace kožařó a gumah\ IVyšu je životaí 6roveň' Kromě celokožené a pracovní obuvi ~ veškeré ostatní obu~ ve vuanýclll velných prodejnách f t stejné ceny.
JEZDĚTE NA KOLE BEZ ÚNAVY, RYCHLE, POHODLN~ A ZADARMO
NÁRODN
DOSUD
VYDALI
JSME
STAVEBNí -PLÁNY
E~,~.:.~.~~ ~E K
škola modelářstvf se 64 obrázky . Kčs 20.KOLlBRICI, vystřihovánky mo· delt. letadélek. . . Kčs 10.BOY, kluzák pro začátečnlky Kčs '.SlP, létajlcl kfldlo Kčs 3.MUSKA, mlnlaturnl pokojové letadélko . . • . . Kčs 3.MOL, výkonný pokojový mo· del . . . . . . . Kčs 10.PIKOLO, letadélko s gumovým pohonem pro začátečnfky
JISKRA, model vodnlho kluzlku (hYdrogllzer) • Kěs 10.ORLICE, model motorového člunu . • • • • • Kčs 10.ADMIRAL, model historické válečné lodi. . . . Kčs 50.KRYSTALKY, čtyfl pfljlmač. pro začátečnfky • • Kčs 10.JEDNOLAMPOVKY, tfl Jednoduchl: přljlmače • • ~čs 15.TULAK, přenosnA bateriová dvoulampbvka . • Kčs 15.POLAR, model závod nich moKčs 9.torových sanl . . • Kč. S.RACEK, model větroně pro po· ZETOR, model traktoru kročllé modeláře . Kčs 15.Kčs 15.DUPLEX, vftězný model samo· MONOPOST, mlnlaturnl závodkřfdla (větroň I motorové) ni autičko na ele.k trlcký poKčs 10.hon . Kčs 15.FAVORIT, závodnl model s po· PARNr STROJ pro pohon růz honem na gumu. • Kčs 15.nýCh modelů . . . Kčs 10.MŮRA, vltězný motorový mo· NANUK, dvousedadlový kajak del v mlstrovstvf CSR - 1949 pevné konstrukce . Kčs 15.Kčs
15.-
VRTULNrR Y, třl konstrul,ce pro začátečnlky > . Kčs 15.LOOPING, upoutaný bezmoto· rový model . . . . Kčs 10.SOKOL, elektrický upoutaný model . . . . . Kčs 12.RODEO. závodnl upoutaný mo· del . Kčs 15.U-MODEL, základnl pokyny k sestavení upoutaného mo· delu . . Kčs 20.ELEKTHA, model motorového člunu s el. motorem I{čs 15.CECIlIE, model plachetnlčky pro začátečníky . • Kčs '.-
I
OJ , J :1 , ,- '.,
TYTO
Tyto plány dostanete v každém knlhkupectvi nebo je mů žete objednati v naši admlnls. tracl pouhým vyplněnlm bian. co složenky s číslem 7520"8 a názvem .. Mladá fronta - Mla. dý technlk,... Na zadnl straně do části, označené složenka. na. I,i!:te, který z plánků sl přejete. Po obdrženi peněz vám adml. nistrace automaticky plánky zašle. J e š t ě dne s s I na. piš t e o náš obr ll. z k o v Ý cen I č e k, k t e r Ý Z dar m a 7. a s II á m e.
SMtiS RADIOAMATÉRSKÁ - nezbytná p.I'Q každého raI. dioa.matéra. ObsahuJe různé příchytky, spájed oékia, trubibky, nÝ'ty, plíša!:y, podložky, ki~· ky atd. Sáček 7la •.• Kós 10.-.
č.
SMnS ELEKTROMECHANICKÁ - heipo<stradate1n~ pro č. II. eleMroa.matéra. Obsahuje rÚ'ZlThé duté nýty, 00t~o
U P O Z O R N B NI:
NARODr-.1
PODNIK
prodejna radiotechnického a elektrotechnV . . .:J zbožl I-Ol
PRAHA II. Václavské nám. 25
- .--___ __________________________________________-J'L-__
~-------------------------
M I a d Ý I ech n i k. lýdenlk pro lechnlckou výchovu vydává Ceskoslovenskf ~vaz mládeže v Mladé frontf. S redakčnl!D kolektivem lldl red. Kamil Z'lUfalf. Za redakci odp~vída red. Dr Karel Bureš Redakce Praha ll. Stěpánská 61. telefon 275·34. Administrace: Praha II, PansU 8, telefon 241-41. Mladf technik vyChá7.f každý pátek Cena jednoho výtisku Kčs 5.-. předplatné na rok 250 Kčs, na pCI roku 125 Kčs. Očet poštovn! ·spořitelny 7520'S. Novinov6 sazba povoleni výměrem řed. pošt V Praze. č. 1 a·Ore·2372-0B. dohl. pošt. dfad Pra~a 022. Za puvodnoU a plávo článkil I obrázk6 ručl autor. Toto člslo vyllo 37. ledII« 1950.
Kdo by nechtěl být plavčíkem na plachetnici? Kdo by netoužil po plavve svě!fm větru, nadouvajfcim plachty, když vlpy s šuměnim ubíhají vzad? John Josh, kterého vidíte na nuich obrázcich, by nám o této ro- mantice mohl Hci více. Je plavčíkem na nákladni plachetnici v ústí Temže. Majitel lodi těžce bojuje o existenci v konkurenci velkých společnosti, vlastnícich moderní parnfky. Není proto divu, že John často nedostane mzdu a je rád, když mu majitel lodi dá najíst. PH tom pracuje velmi těžce. R-áno ještě za tmy prokřehlými prsty rozviji lana, zatím co mraziv~ mlha mu dotírá na kúži. Celý den zápoU s lanovim plachet, shora máčen de!těm, který v Anglii padá skoro každý den, a zdola vlnami, přelévajicimi se přes okraj úzké bárky. Casto je třeba plout i v noci a tu John má navíc za úkol pomáhat střežit bezpečnost plavby. , Hodně by se toho dalo napsat o těžké a nebezpečné Johnově práci. Je v ni romantika? Neni. S tou má společné jen plachty, vodu a vitr. K tomu, aby byla romantická, ji chybl - veliký cil. John tělce pracuje jen proto. aby senajedi. ,Neslouli lidatvu, ale jen jednomu majiteli lodi. A proto se nedivme, že John by svou práci rád vyměnil za jinou, pohoc!lMjti.. Tim vlak nechceme Hel, že romantika neexistuje. ~ntika je viUde tam, kde lidé pracuji k velikému clli, tam kde nepracuji pro jednotllveekapitalistu, ale pro kolektiv. Je 'to romantika budováni, romantika zápasu s pHrodou, romantika. která je stejná v hlubinném dole, při stavbě pře hrady anebo u soUstruhu. bě
<
1.
PJachetnlce
"Ardwma", na kte»
I
ré John .louži, ne-
7
nI ry<:hlá 104. Ale
I
pio dopravu nákladů, kleré nesp~. cha/i, Je ne/levně/-
ším dopravnim pro' 1Jtledkem. 200 lun. -
Unese ~2,
John
pátrá po bójích. 3. Chudý pitáoo a dole v
ob~d
ka-
p]avčí ka
kQjutě.
4. N očni fl/užba
-
vy'
Žťldufe velké náma. hy ,a óbezfetnostJ.
~
5. Skládání kOl
levnlho lana neni lehkou pracl.
I
•
OCcazová
J K·Yl lKÁ E Kft K
Dlouho po Voltovi nedovedli fyslcl vyrábět
elektrický pról\d jinak netli z ,alvačlánků , chemickou
nlckých
cestou. Faraday
sl vAak povAlml, že proUná-1I marnetlcké
silokřivky,
Tfmtét ptistrojem kat proud
něm
dynamem -
stejnosměrný,
ce vinutí po každé
vodič naptič
vzniká v
proud!
lze zls-
prohodíme-II kon-
půl otáčce.
Provádí se to
t. zv. lam~lovým komutátorem. Na~tí prou\
du zde pouze lepe jednlm
směrem .
Třebaže je komutátor velmi vtipné zaříze· ni, neosvědčil se. Jiskři a tím nedOVOluje výrobu vyUlch napětl. Proto se ujal proud stfldavý, který komutátoru nepotřebuje a proud se dekonce odeblrá be. krouiků, ze • Iatoru.
Tento proud je dost slabý a také má,vánf sem tam dá dost práce. Upravíme ho tedy do smyčky, kterou by Ilo mezi p6ly ma,netu otáčet. Aby se konce"otáčejlcf se smyč ky neub-oumy, opatffme je kroužky, po nichž brous! sběrné kartáčky.
proudu je vyUl, protlná-II silovice vodičů. Navine se tedy na" rotor závitů více. Jelikož se po každé půlotáčce směr proudu obracf, vzniká proud střidavý ~ napětím stoupajícim a kl6ajlcim kolem nuly ve tvaru sinusovky.
Obrátíme-ll princip a necháme vodičem protékat proud, vznlkaji kolem .něJio ma,nétlcké silokřivky. Navineme-II úvltů ně kolik a vložíme-II do nich železo, dostaneme ma,net umělý, elektroma,net, jehož .ilu lze řídit podle libosti.
I v dynamu můžeme elektromarnetem do", sáhnout daleko většího ma,netlckého syceni nelil u přirozeného magnetu, ělmi výkon stroje velmi vzroste. Ma,net lze napájet proudem, vyrobeným kotvou. Tomuto uspořádání se řlká Slemensúv dynamo-elektric ky princip.
Sttidavý proud budl střídavé ma,netlcké pole. Budi-II toto pole v Jiné cívce movu proud, můžeme jeho .,apětl tidlt bez o~č ných souč'stl pouze poměrem poětu úvttů obou. civek. Vice závitů - vyšil napětl, méně záyitů nlišt. Takový přístroj Sll Jmenuje
Umístíme-Ii do statoru cíVky třl misto jedné, vznikne alternátor, který dává proud třífázový. Jeho fáze jsou navzájem posunuty o 120' a dávají točivé marnetlcké pole. Takové alternátory živ! ..de žárovky. va riče, iehlll'ky i motory .
transformátor.
-' /
Napětl
křivky
