KČS S. - náčiní zhotovené podle M T

R O C M K III.

CiSLO

21

Z)ddis(f tUoi/eU zajistí

KČS S . -

náčiní zhotovené podle M T

A V ě tro ň s ipomoanym m otarJíem z k o u š e jí v A m e rice . M o to re k dostává le to u n do vzduchu m ísto o b v y k lé h o ta jn éh o lana. ▼ „O ča ro v a n ý ře tě z" n ese p o što v n í schránku. Tuto zajím avost, je jíž v tip sp o čív á v dobrém s v a ře n í č lá n k ů řetězu, s i v y m y s lil je d e n občan v a m erickém m ěstě F itch bu rg u. P roiktícký v ý ­ znam tato h říč k a nemá.

A U m ělé hm oty p ro n ik a jí do n o v ý c h a n o v ý ch ü iiv c 'fi! w 'i- 'j'n . iVií.š .síiíJHoít u k a z u je hri::^;^ z um čló

h m til\. KU rc ■zvuko\yr,n \ h"
4

7 k iil im vnskt' Iiik tiiiU )t i\k y „ V \ K u jln í- ^ v\š/;i ;i u /ui'-'i/J.ofn r i/ 'js f« ; jm vn tj /.iianicho h r d i n v '•'x řl-^ k c <)h-i,ci K d s i v c/in ^U:\hC- h ,k .,m jt i\', se /učijs/jii/f) M u - 111/ IZ ď l rrla ilv th d C h ťk u .Síro/ W

>

.

«- ^

t

T

&T

'I__ I ____

h ri/ v / lW

s crjc 7‘ r a i ■ .T.

, -or s=

, 4 ï'o/i/«.' ''-i p rn k ťč tč /i,. ,/ia s íí i íi , K/ťrfi prJs/‘J nn t:h v -Xmcrn c, /'• »Ju/o (h í> \kíi, / r o z t o k car= '„ , n = l i ' l r ( i ! '•lo’-idu ;i carbon=rIi= oxydu.

m u d clíiřu . L >ndýnč p řc d v n ll 11 •' C l u -r'lii'ri svo; j Ir a k ř i.i lohom otn u p ři p l i \ " ' w A 'i/iti AIütA'/ ví.//' k ro m ě n i ’ v cí/ié \ v l^ .i'ir i-l. n ip t iiu iíi n i/n 'i’. p o k ro k \ i ',h :\h ě modelů. ^

TECHNIKA SLOUŽÍ RYBÁŘŮM Tak jako dobrý rolník dbá o svou pů­ du, zbavuje ji plevele a všeho, co by škodilo mladému osení, tak dobrý liospodář-rybář chovatel, dbá o čistotu vod­ ních loků, které jsou svěřeny jeho péči. Hlavně vody pstruhového a lipaního pás­ ma jsou o h ro ž e n y přítomností dravců — škůdců malých násad pstruhů a lipaBŮ, které jsou do těchto vod vypouště­ ny. Dříve v y lov ov a li rybáři sítěmi potoky a bystřiny, kam hodlali nasaditi malé rybky, ale dost škůdců zůstalo v těchto tocích, kteří se ukryli do děr a pod k o­ řeny porostů na březích vod. .Malý plů­ dek a násady by ly pak vítanou potravou těchto dravců, ž nichž největší nepřítel ušlechtilých ryb je mník (Lota vulgaris), tloušf (Sgualius cephalus), okoun říční (Perca fluviatilis) a řada dalších. Často, byla kladena otázka, jak dokonale zba­ vit v od v osazené ušlechtilvmi rybami všech škůdců, kteří pronikají za pstru­ hem a Upanem až do nejvyšších partií vodních toků. V posledních létech dostal se rybářům chovatelům do ruky vydatný pom ocník v b oji proti škůdcům. Je to stroj, který pom ocí elektrického proudu om račuje na čas ryby ve vodě, takže bezvládně vyplou vají na hladinu, jsou ce přímo přita­ h ovány z hlubin a děr. Stroj sestává z malého benzinového motorku, kter-^ si­ lou 2— 3 HP pohání dynamo vyrábějící od 200 až do 400 Voltů a 3— 5 Amp. Stroj je lehký a pojízdný, přiveze se ku břehu toku a jsou z něho v y v ed en y dva silně isolované kabelv v délce 100— 150 metrů. Na konci záporného kabelu je připevně­

na měděná deska velikosti i X l m a vlo­ žena do středu proudu co nejdále proti vodě. Konec kabelu s kladným póiem je připevněn na tyči, která končí malou destičkou volně pohyblivou. Pak je uve­ den stroj v Chod a výlov počíná. Rybáři sestupuji v gum ových botách do potoků

K o b r á r k t lm : N ah oře; A g re g á to i j « top ra v en k« b ře h u a z a p o je n y k a b e ly . Jakmiile s e do-tkne k o v o v á d e s k a v a d y , n a stá v á v ý b o j k te r ý o m r a č u je ry b y a p ř it a h u je je k h la d in ě U p r o s t ř e d : D esk a s e z á p o r ­ ný m p ó le m je v lo ž e n a d o s t ř e d u to k u . D o le : O m rá ­ č e n é ry b y js o u v y lo v e n y p b d b ě r á k e m . T ak js o u vyt ov ov á n y tů n ě a ú k r y tv d r a v c ů k t e ř í š k o d í n á s a d ě u š le c h t ilý c h ry b .

neb bystřin, jeden drží tyč s destičkou a druhý podběrák. Tam, kde se destička na tyči dotkne hladiny, která je stále napá­ jena záporným pólem z desky potopené ve vodě, nastane výboj, který do okru­ hu asi 4 X 4 metry a do hloubky 1.50 m om račuje veškeré ryby jakékoliv veli­ kosti. Je zajímavé, že ryby jsou zrovna přitahovány k ploténce a bleskurychle vyrazí z úkrytů pod kořeny a připlují na povrch. Tam leží asi půl minuty zcela ochrnuty a po této době se opět vzpama­ továvají a zcela neporušeny odplouvají. V této době pom ocník rybáře, který jde vedle něho s podběrákem, ryby vyloví, škůdce odloží do připravených nádob neb košů a přiměřené ušlechtilé ryby vrátí ihned zpět do vody. Je přirozené, že je-li v yloven velký přerostlý pstruh, je odstraněn a nevrací se zpět do vody, poněvadž tento je právě takovým škůd­ cem svého plemene, jako ' každý jiný dravec. Tímto způsobem je vyloven a každá ménší voda, zjištěn stav Tišlechtiíých ryb, způsobem, který je rybám naprosto ne­ škodný. Jelikož tento způsob je velmi účinný a byl by strašnou zbraní lidem, kteří by se chtěli pouze obohacovat ry­ bím masem, je lov přípustný pouze těm, kteří získají povoleni k lovu elektrickým proudem. Jsou to rybářské sväzy a hospo­ dářské celky. Tak technika pomáhá dob­ rým hospodářům zušlechtit vodní toky, aby jejich výn os byl c o nejvyšší a vody připravené, řádně osazené pro ty, kteH jako dobři sportovci chtějí užít chvilku volna v přírodě, po řádně vykonané po­ vinnosti. Text a loto S. Stoch!

403 .....

Výkonné helikoptéry v.

Ç i^ / n u

v r ^ /n ^

FLEI SSI G V. díl.

Nemusí to b ý t stejn ě v elk é jó to r y , jimiž by bylo možno yytú v n a t točivoú síla.yMohou být rüznßhö BTŮrfiěru, üle tak umístěné, aby v fsled n ici byl rov‘ ,n ý let: Tak" na příklad je možno upevs nit korní nebo dolní lopatky tak, že proud vzduchu jimi nassávaný zůslá’ vá čistým, t. /. nevznikají zde viry a menší aerodynamická účinnost vzhle^ dem k ploše lopatek, jako ie tomu u dvou stejných, nad sebou umístěných

ftTlTnitÄ T 0

kladkou jedním směrem. Předpokládá' me ovšem , že rotor je upevněn bez možnosti nejm enšiho výkyvu , což by však bylo kritické pro stabilitu letu. T echnicky lze tedy převod provést buď pom ocí kladek lobr. 28, 29), nebo pom ocí třecích kotoučků a gum ové trubičky (obr. 30, 31). Tř e c í k o l e č k a U modelů vrtulníků, poháněných bud: výbušným nebo elektrickým mo’

Obr. 28

rotorů. Tohoto řešení bylo použito na pí. u m otorového modelu Leonarda Muellera. (Obr. 25, 26) Tím jsou zhruba vyčerpán y mož= nosti odstraněni reakčního momentu pom ocí protiběžných rotorů a p t is s t u p u í e m e k m o d e l ů m j e d n 0‘ Totorovým. Způsob, jehož se užívá n ejčastěji u skutečných letadel, je vyrovn ávací vrtulka no zádi trupu. U modelů poháníme vrtulku silnější niti (n ejlé‘

Obr. 32

torkern, je možno použit koplckvch ozubených koleček , kterým i přenáší^ me asi 10% c elk o v é síly vyrovnávací vrtulce (Obr. 32) . vyrovnávací

Obr. 2«

pe režnou) převodem mezi trubkou obsahující gum ový svazek, a kladkou, na niž je upevněna vyrovnávací vrtuh ka. (Obr. 27.) Zde se točí trubka l s

404

D R O B N É

vrtulky

U gum ových modelů děláme vrtul’ ky z papíru, nebo bambusových ště^ pin. které pak polepím e Vrtulkv Wěs láme větší než jaké mají skutečná /e» tadla, a model zalétáváme tak, že mě= níme stoupáni vrtulky dokud se mo' del nevznáší rovné. Převodní kladky polepujem e uvnitř skelným papírem, aby převodní nit nec ' klouzala. V yrovnávací vrtulku upevňujem e bud na kladku samotnou, nebo na její druhou stranu.

Další úspěchy motoro* irých člunů Vltavan. Sokol Vyšehrad, oddíl 2YK, pořádal ve dnech ' 3. a 4. září h vou plavbu m otoro­ vých člunů do Prahy k závodům o primá­ torský štít. Závodu se zúčastnilo 17 m otorových člunů s m oto­ ry od 1.5 HP do 50 HP. V této velké sou­ těží zvítězil amatérsky postavený Vltavan-Pioneer, jménem Tuleň, který měl motor o 2 HP, Člun byl stavěn podle plá­ nů, které vyšly v Mladém techniku. V plavbě zdatnosti m otorových člunů, kterou pořádal taktéž Sokol Vyšehrad, oddíl CYK, dne 10. září 1949, a která spo­ čívala ve velmi obtížné noční plavbě k cíli 10 km vzdálenému a návratu zpět do Prahy, uplatnily se zase pozoruhod­ ným způsobem Vltávani. Ze startujících 18 m otorových člunů dojely všechny tři Vltavani bez trestných bodů a v katego­ rii lodí s motory pod 5 HP měl VltavanPíoneer jménem Kormoran nejlepší čas. Zajímáte-li se o stavbu laciného moto­ rového člunu, který si může každý, po-někud šikovný amatér postavili sám, na­ pište redakcí M. T. o plány. N eposílejte peníze složenkou, tím byste si vyřízení zdrželi, autor plánu vám zašle plánek do-bírkou. V SSSR se suší obilí elektřinou. Podl© zpráv sovětského tisku z No^osiibirska, používá se v Masljanínském okrsku k sušení obilí elektřiny. Zcela elektrifiko­ vány jsou sušírny obilí v kolchozech„K om bajn", „V ěrn yj put" a „Barrikady". Elektrický proud dodává nedávno zbu­ dovaná mezikolchozní Pavinská elektráT= na. Používání ele^ktrické energie při mlá= cení a sušeni obilí umožnilo uvolněni mnoha pracovních sil pro jiné práce. Zemědělské traktory ve stavebnictví. Z Go'ttw aldova vyšel návrh na využiti zeměděl­ ských traktoTŮ ve sta= vebnictví v době, kdynejso'U zapojeny do polních prací. Návrh byl rám cově projedt= nán s ministrem zem ědělství a dnes již traktory státních strojních stanic přivá-, žeji na staveniště ve vlečných vozech potřebný materiál. Poznalo se, že lze v y ­ užít i jiných strojů, které nejsou po celý rok v provozu. Tak cukrovar půjčuje transportéry, které jsou vydatnými po« m ocníky při přemisťování písku a hlíny. SSSR staví v íce automobilů. Letos v y ­ robí SSSR o 35 procent více automobilů než loni. Značné se též zvyšuje výroba m otorových jeřábů, vyklápěcích auto­ mobilů, autobusů, trolejbusů, ambulanci a jiných speciálních vozidel. Závody ZIS v M oskvě vyrobí o 21 procent více vozů a automobilka v Gorkém dodá dvakrát vioe osobních vozů než loni. — (jo) Ohřívání betonu za mrazu. Soudí. F. Smíšek, dílovedoucí závodu BN=451 v Brně, zavedl při betonování za mrazu do vo'dni nádrže u m íchačky horkou páru. Následkem toho bylo možno betonovat směsí 15 stupňů C. Vybetonované kon= strukce by ly přikryty papírem a pískem.. Jejich kvalita byla prvotřídní, ačkoliv mrazy dosahovaly minus 12 stupňů C.

Z P R Á V Y

J

422 svazáckych socia­ listických smltiv v CKD v e V ysočanech. CSM v e vysočanské KoiLbence dosatouje sv ou prací slkutečně radostnýclh výsledků a stává se taík příkla­ dem všem závodům, bde to sivaizáikům „neijde". Důkazem totio j e 422 svaizáků, kteří podepsali se svým závodem eocialistické sm louvy. Jsou to většiiiou soïloiuivy kolektivů, a podle jed­ né z nidh se siouidruizi v e v ýrobě malýoh strojů zaivázali, že plám na leden a lintiT příštíiho rdkm spliní ještě letos. Jenom 80 téchito sm luv ušetří závodiu jeden a půl miliorau Kčs. Pozoruhodný je také výsledek náiboiru n ov ý ch členů, kdy bylo získáno 500 n ový ch členů CSM. Konec atom ového strašáku. 26. září to­ ho roku vydaia soivétsfká tisková kancelář TASS proihvášení, že SSSR zná tajemství atom ové zbraně již od r. 1947. T oto pro­ hlášení má v e světé dvě od ezv y: v tá­ bore míru je chápáno jako veliké posí­ lení sť. míiru, v táboře podinècovatelû no­ vé války bylo přijato s poipladhem. Tá­ bor války se cítí oslaben a ve své zbabéloisti si uvědom uje, že zdaleka nemá prevaihu nad táborem míru. Někteří věd­ ci raa západě prohlašovali, že Sovětské­ mu svazu bude trvat 15 i v íce let, než objeví tajemství atom ové energie. Uká­ zalo se však, že buržoasní věda je právě tak zaostalá jiafco její kapitelistiótí chlebodárci. Každýťa dnem se ukazuje pře­ vaha sil miiru — v čele se Sovětským svazem a lidovým i demoikiraciemi, sil, které buduijí šťastný zítřek lidsitva. M ilion členů CSM — milion mladých bu do­ vatelů socialismu, je heslo, které v ytyčil ústřední v ýb or Ceskosloveinského svazu mládeže na svém za'— —-------------sedání 1. a 2. říj­ na 1949. V y zv a l v še­ chny poctivé mladé lidi ke vstupu a ra­ dostné práci v CSM, aby tak do prvního sjezdu Svazu mládeže v květniu 1950 stá­ la v řadáclh našeho hnutí milioinová armádia mladých nádíšených buidovatelů socia ­ lismu. V dopise, kterým se ústřední v ý ­ bor obrací ke všem pracovníkům CSM, jsou ahrnuity výslediky zasedáni; 1. P o ­ sí l i t p r á c i C S M na v e s n i c i — získat desetitisíce mladých zemědělců, umožnit jim poiznání všedh tedhmických vyiroožeností, zbavujících praioujíci lid vesnické dřiny, seznámiit je s plámováním zemědělské v ýrob y a činnosti jednotných zem ědělských družstev. 2. R o zvíjet s o c i a l ijstické s o u t ě ž e n í — rozšířit účasit miladýdh úderníků v sou­ těži. Věnovat všechny sily splnění pěti­ letého plánu, který přiblíží naši zem k so­ cialismu. 3. Z l e p š i í p r á c i C S M n a š k o l á c h v š e c h s t u p ň ů tak, aby se organisace Svazu stally roizhodtiým uakutečňovatelem lid ově domofcratické školy, aby vedly mládež k novém u p o­ měru ke škole a práoi. 4. B u d o v a t p i o n ý r s k é o d d í l y , v nichž se má do jara sdružit 100.000 českosloveinskýoh pionýrů, 5. Z v ý š i t v p r e d s j e z d o vém o bd obí ú r o v e ň T ý c h o v n é a v z d ě l á v a c í p r á c e — v ych ov at generaci vyspělých, dharalkiterové p e v ­ ných a socialismíu odidaných Udí.

HARMONIE. největší čs. rozhlasový přijím ač Náš národní podnik Tesla dal do prodeje několik n ových druhů rozhla­ sových přístrojů. N ejvětší a nejlépe vybavená je Harmonie, přístroj, který splní i velm i náročné požadaviky. Již jm éno je velmi symbolické, protože Harmonie 'skutečně sp oju je vkusný tvar, vysoký výk on a dokonalou re­ produkci v harmonický celek. Harmonie je 4-(-2elektro>nkový superhet, což znamená, že má 4 elek­ tronky přijímací, 1 usměrňovači a 1 m agické oko, které d ovolu je snadné a přesné vyiladění i vzdálených v y ­ sílaček. Dřevěná, leštěná skříň je ozdobou každého býtu. Elektra, n. p., prodejna I-Ol v Praze II, Václavské n. 25, nám Harmonii ochotně zapůjčila k prohléd. nutí a popisu. Po otevření skříňky b y ­ li jsm e příjem ně překvapeni úpravností, účelným rozložením součástí a čistým provedením chassis. Přístroj má vln ové rozahy 16,5— 51,5 m, 187 až 587 m a 720— 1950 m. Je tedy jiiž v rozsahu středních vln počítáno a novým i čs. vlnami poid 200 m, které jsme obdrželi na kodaňské konferenci a na nichž některé naše stanice bu­ dou jjž příštím- rokem vysílait. Jednoduchým přepínačem dá se pří­ stroj přepojit — podle elektrovodné sítě — na 110, 125, 150, 220 nebo 240.V, při čemž tepelná pojistka chrá­ ní přijímač před poškozením při ne­ správném zapojení. Krátké vlny mají rozprostřená pás­ ma, což dovolu je nejen snadné v yla­ dění krátkovlnných vysilačů, ale á opětné jejich naladění na stejném místě. Reprodukce je velmi příjemjná, plná a bohatá na basy. Posluchač si však může levým knoflíkem lib ov ol­ ně voliti její zabarvení na vyšší, příz­ nivé pro přednes řeči fzprávy, čino­ hry). Tímtéž knoflíkem se také řídí t. zv. selektiivnost, schopnost odladění nežádoucí vysilačkY- Př'’ -' --n pás­ mu je přednes dokonalý, ale selektivnost menši. To se nám hodj pro sil­ nou nebo mísitni stanici. Naproti to­ mu slabší stanice, které trpí poru­ chami (praskáním), místního původu, poslouchám e raidějS s úzkým pásmem,

což poruchy značné zeslabí — ovšem působí též na reprodukci zvuku, kte­ rá se tím stane poměkud hlu'bsi. S Harmonií při troše famtaaie zaži­ jem e úplná dobrodružství, s jakýmá se možná nesetkal ani mnohý cesto­ vatel. V ečer po práci, v klddu dom o­ va sedíte pohodlně v křesle a jen otá­ číte knoflíkem . . . Tu slyšíte muezzina, jak arabsky chválí Alaha s nastávajicřm večerem. Krátké vlny dokáži ten zázrak, že přímo před sebou vidí­ te štíhlou věž minaretu. Monotonni, zvláštní zpěv s doprovodem prámitivního hudebního nástroje přdibližuje kouzlo Orientu. Jen maličko p o to e te knoflíkem a ozve se posupný chechtot To je znač­ ka australské stanice, zpěv 'lodivného ptáka kukaburry. Skfero vedtle na nás dýše tajemná džungle. A ve chvíli jsme zase „u nás". V eliké zámořské letadlo volá ruzyňské letiště a žádá o udání kursu. V mnoha světových řečech ve­ dou tak" radiové vlny letadla bezpeč­ ně k přistání. A dále se procházíme prostorem bez hranic a času. Hlasa. telka etaniice Monte Carlo vybaví v nás představu azurově modrého mo­ ře a neblaze proslulých hazardních h e re n . .. Poté jsme opět přítomni u proslulého kremelského orloje. Nakonec se vrátíme domů. Možná, že se právě vysílá veselý kabaret, nebo nějaký pěkný koncert. Anii se nenadějem e — a je půlnoc. Vypíná­ me přijímač, který nám připravil tak pěkný v e č e r . . . Harmonie jie nyni němá, a přece mluví: o vkusu a zdat­ nosti našich techniků, o pilných ru­ kou našich dělníků v Tesle. Harmonie je skuitečně representačním dílem na­ šeho národního průmyslu. Uspokojí i velmi náročné posluchače a připraví nám mnoho radostných chvil.

405

Sovâ$ kûp fo u d o t> a le /á d la K aždoročně Je sv ětov ou leteckou události gísIč jedna velký letecký letecký den, pořádaný na letišti T u šin o u M oskvy vždy v polovin ě července. Na něm před vá d ějí sovětští d ěl­ níci, konstruktéři a v ěd ci v ý sled k y své p ráce a vojen ští i sportovn í letci u d iv u jí sv ý m i pok rok y v leteckém um ění na všech druzích letadel. R ok od roku m oh ou statisíce diváků s generalissim em Stalinem , který ja k o v elk ý m ilovn ík letců a letadel nevynechá ani jed en letecký den, sledovat úžasné pokroky sovětského letectví, n eb ot v idí, ja k každý rok létají předváděná letadla rych leji, v ýše a dále, než k d y k oli předtím . Na leteckém dnu v ro ce 1946 b y la p o prvé veřejn osti p řed­ vedena d v ě nová prou dová letadla — stíhačky A. S. Ja k ov ­ leva a d v o jice M ikoja n — Q u rjev ič. O všem to , že byla prvá prou dová letadla tep rve na leteckém dnu v roce 1946, nesm í vést k m yšlen ce, že se prou d ov é letectví zrodilo v e SSSR te­ prve snad p o válce. N ikoli, m yšlenka poh onu letadel pom ocí reakce rych le u n ik a jících ply n ů Je v R usku tak stará ja k o sam o letectví.

Již v roce 1856 v yp racova l ruský v yn álezce Sokovnin p ro­ je k t řiditelného balonu, p ři jeh ož poh onu použil vlastně prou­ d ov ý m otor. Sokovn in chtěl totiž vypou štět stlačený vzduch z v elk é nádrže a reakcí tohoto u nik ajícíh o vzduchu pohánět svou vzducholoď . N edokonalá technika té d ob y a nezájem car­ ských úřadů m u však znem ožnily proveden í projektu. Ostat­ n ě »takový druh prou dovéh o m otoru je příliš slabý, než aby stačil k pohonu vzducholodí. R uský u čen ec N. I. K iba lčič, odsouzený ja k o národovolec (člen revolu čn í socialistické strany) k sm rti p ro účast na aten­ tátu na cara A lexa n d ra II., v yp racova l v kasem atech p etropavlovské pevnosti velnu p od robn ý p rojek t m eziplanetární rakety, který v m noha m yšlenkách předbíhal svou dobu. K i­ balčič dok on čil svůj p rojek t sice již v roce 1881, ale carské p olicejn í úřady jeh o práci přísně u tajovaly ja k o státu nebez­ pečnou. T eprve p o Ř íjn ov é revolu ci b y ly tyto listiny vyzved­ nuty z p olicejn ích archivů, ab y u d ivily svět genialitou to­ hoto nebohého vědce. N ejobsažn ější a n ejv ěd ečtější práci v oboru rak etových m o­ torů p ro m eziplanetární dopravu své d ob y i p ro m n oh o dal­ ších let v yk on al ruský badatel K onstantin Ekiuardovič C iolk ovskij. P o m n oh a létech neúnavné práce vyd a l v roce 1903 pod robn ý p rojek t „V ýzk u m vesm írn ých prostor raketovým i přístroji“ . V e „v zd u šn é lod i“ tvaru střely m ěli b ý t v za h rocené přídi neseni lidé a potřebn é v ědeck é přístroje. N ejvětší část trupu pak zaujím aly v elk é nádrže na tekutý kyslík a vodík , je jich ž spalováním v n ěkolik a tryskách ch těl C io l-

J. Prvá sovětská proudová stíhačka — Jakovlevův Jak=15, — 2. D voum otorový stroj Mikojana a G urjeviče — 3. Expe= timentálni rychlostní letadlo S. A. Lavcíkina. — 4. Lavočkinova proudová stíhačka se Sipovfm i křídly. — 5. Jakovlevův Jak‘ 17. 6. Raketová stíhačka Jah-21 může startovat tém ěř kolm o vzhůru.

406

M f ítH H lK

kovskij svou raketu pohánět. C iolk ovsk íj se však nezabýval jen tech nickým i podrobn ostm i rakety, n ýb rž d o detailu p ro­ m yslel všechn y okolnosti, které nastanou v m eziplanetárním prostoru, n avrhl přístroj p r o v ý c v ik cestovatelů, přetlak ové oděvy, stupňovité rakety, k osm ické um ělé „ostrovy “ ja k o m ezistanice při d á lk ov ý ch letech atd. C iolkovsk íj svou prací otevřel cestu m noha zahraničním badatelům , kteří p o dlou ­ há léta čerpali z jeh o díla. T o je tedy h istorie p rojek tů rak etov ých letadel z d ob y c a rism u, kdy vyn álezci n ikým , a tím m éně státem, n ep od p oporováni, b y li odkázáni většinou na své vlastní prostředky a nakonec znechuceni, opou štěli své m yšlenky n ebo um írali v bídě a zapom enutí. Z cela jin ak se je v í sm ysl i způsob v ěd eck é p ráce v e SSSR. Vědcům , kteří ch tějí sloužit lidu, jsou k disposici ty n e jlepši vědeck é p om ů ck y a je jic h p od p ora je tém ěř n eom e­ zená. Z a takových podm ín ek se ovšem nelze d iv it úžasném u vzrůstu sovětské leteck é techniky. " Sovětští konstruktéři se zabývají otázkou proudovéh o p o ­ honu letadel již dlouhá léta. T h eoretick y se opírají o aero­ dynam ické p ráce S. A . Caplygina, žáka velk éh o aerodyna­ m ika N. / . Ž ák ovsk éh o. Caplygin, který se zabýval všem i obory aerodynam iky, v yk on al nejzávažnější práci právě v o b o ­ ru velk ých rychlostí k olem 800 km /h a výše. Na jeh o p o ­ znatcích a th eoriích m oh ou tedy současní technici tvořit sku­ tečná letadla, která opravdu takových rychlostí dosahují.^ Z m odern ích sovětských tech niků se zabývají proudovým i a raketovým i m otory p ředevším inženýři A n drej K ostik ov, Dužkin a C elom ej. K ostik ov je p ů vodcem raketových m o ­ torů, zkoušených p řed válkou, a také tvů rcem slavných „K a tuší“ . Inženýr D užkin sestavil v letech 1941/42 rak etový m o­ tor, p ro k terý b y lo současně stavěno letadlo pod le návrhů V. F. B olch ovitin ova. K apitán letec G. J. B ach čivandži zalétával v roce 1943 toto letadlo ja k o p r v ý sovětský pilot, který létal s trysk ovým strojem . V oboru prou d ov ý ch letadel, to je takových , která jsou poháněna tu rbin ovou jed n otkou , j e jed n ím z průkopn íků aka­ dem ik B. N. Ju rjev . T en to učenec, proslu lý především svým i pracem i o helikoptérách, n avrhl v roce 1936 supersonické le ­ tadlo, form ovan é ja k o sam okřídlo bez trupu a ocasních ploch. D va proudové motoz’y b y ly uložen y v k řídle a p ilot ležel m ezi nimi v m alé kabince. Je zajím avé, že jed en z prototypů N ěm ce Lippische z roku 1944 se d o detailu sh odu je s ná­ vrhem J u rjev ový m z roku 1936. A si v době, k dy k on alo p rv é lety raketové letadlo B olch ovitinovo, d ok on čov al slavný konstruktér A . S. Ja k ovlev svou prvou prou dovou stíhačku Jak-15. A b y byla co n ejd řív e h o­ tova, rozhodl se použít co n ejv íce p rvk ů ze svých dosavad­ ních stíhaček s p ístovým i m otory. A tak přepra coval kon ­ strukci své stíhačky Jaic-9 a posadil ji pod trup prooiidový m otor M -004 s axiáln ím kom presorem . P odvozek zůstal p ři­ tom i nadále kla sický s ostru h ovým k olečkem na zádi, což je při takové úpravě m otoru jistě n eobvyklé. Zadní část tru ­ pu je asi n ějak chráněna před h orkým i v ý fu k ov ý m i plyny, takže se „o fu k o v á n i“ n ep rojev u je škodlivě. Letka Jaků-15 byla hotova již k on cem v álk y a pod le některých sovětských zpráv b y lo n ěk olik strojů pokusně nasazeno v b o ji o Berlín. Jak-15 je zatím n ejm en ším a n ej obratnějším proudovým le­ tadlem na světě. Jéh o rychlost je asi 850— 900 km /h. E xistence prou d ov ý ch letadel b y la v e SSSR dlouho u držo­ vána v tajnosti. Na zm íněném leteckém dnu v roce 1946 m ěly být však n ejvysp ělejší kon stru kce předvedeny. A o d té d ob y n echybějí na žádné přehlídce, a ť již na 1. květen n ebo v T u šinu. T ehdy v ro ce 1946 šlo předváděn i prou dových letadel pěkně postupně, ab y si d iv á ci zv yk li na takové úžasné rych ­ losti. N ejprve se o b je v ila stíhačka L a-2, která byla p oh á­ něna jed n a k sv ý m norm álním d v ojh vězd icov ý m m otorem AS-82, jed n a k p om ocn ým rak etov ým m otorem v zádi trupu. Za h rom ovéh o bu rácení se za n í přehnala druhá stíhačkaLa-9 se dvěm a rak etovým i m otory, zavěšeným i tentokrát pod křidly. A p ojed n ou ostrý svist — n ízko nad hlavam i diváků, sotvaže ji m oh li sledovat, m ihla se stíhačka Jak-15, sledo­ vaná svým vlastním hukotem . A ještě větší b y l ú d iv všech přihlížejících, když m ohli spatřit p rvé d vou m otorové prou ­ dové letadlo, o kterém hlas v m egafon ech oznám il, že to je nejnovějši stíhačka M ik oja n a a G u rkoviče. Ano, tito d v a v y n ik a jící konstruktéři dok on čili n edlouho p řeitim stíhačku M ig-9 , p ro kterou použili podob n é k on cepce jako Jakovlev. I M ig -9 m á oba m otory M -003 uloženy v ed le seb^' pod trupem . Společn ý k ru h ový lapač vzduch u je na prir’ i. spodní část trupu, který se nad ústím m otorů zužuje, je provedena ja k o k ý l v od n ích letadel, aby m ěly v ý fu k o v é plyny co m ožno vokiou cestu. Kolem lapače vzduchu se ježí tři hlavně kanónů, z n ich ž horní m á p rý ráži 53 m m , což je zatím u stíhaček rekord. M ig-9 je přirozeně o n ěco větší a těžší než Jak-15 a m á již trík olov ý podvozek. Jeh o výkony jsou praivděportobně stejné. To bylo v roce 1946. O rok p ozd ěji b y la sice předvedena

Stejná p rou dová letadla, ale Jaků-15 byla již pěk n 4 hro­ m ádka, která se pochlubila skupinovým i lety a jeden z M igů -9 ukázal již dokonalou vysokou akrobacii, prvně na světě proveden ou p rou dovým strojem . T o by l nejen důkaz toho, ja k roste produk ce p rou dových letadel, ale i toho, jak se stala oblíben ým i m ezi letci a jak se s nim i dobře seznámili. L éto 1948 přin eslo m n oh o novinek. V M oskvě viděU diváci „světovou prem iéru “ skupinové akrobacie proudových leta­ del. P ět Jaků-15 ukázalo pravé zázraky v ovládání strojů a v dokonalosti souhry. A pak přišla přehlídka rychlosti. K on ­ struktér A . S, Jakovlev se m ohl pochlubit stíhačkou Jak-17, bachratým dolnoplošníkein s velkým kruhovým Japačem vzduchu na přídi a m otorem zcela u krytým v trupu. Raketová stíhačka Jak-21 se šípovým i k říd ly i ocasním i plocham i u ká­ zala d iv y stoupavosti a rychlosti. A n i znám ý tvů rce stíhaček S. A . L avočkin nezůstal p o ­ zadu v e v ý v o ji a tak přelétly nad Tušinem n ěkolikrát hned dva jeh o typy. D aleko před svým vlastním hukotem se při­ řítilo experim entální rychlostní letadlo se zahrocenou přídí, lapači vzduchu na b ocích trupu a se šípovým , tém ěř troj­ ú heln íkovým křídelm . A hned za ní stejn ě rychlá stíhačka, tentokrát s lapačem vzduchu na přídi a obdélníkovým i šípo­ v ým i křídly. O bě L av očk in ov y konstrukce m ají společný, znak — šípové výškovk y, posazené na vrcholu sm ěrovky. Je to dosud nikde nepoužitá úprava a podle výkon ů letadel lze soudit, že úspěšná. TJspěchy, kterým i se sovětské letectví m ůže každoročně chlubit, jsou ovšem výsledkem soustavné a neúnavné práce všech složek. Z á roveň se zdokonalováním draků letadel po­ kraču je i rozvoj p rou dových m otorů. N ejstarší m otory M-003 a _M -004 s axiáln ím i kom presory m a jí nyní soupeře v no­ v ý ch siln ějších strojích s kom presory radiálnimL A jsou již v e stavbě m otory s dosud nikde nedosaženým i výkon y. Tak C elom ejů v m otor se třináctistupňovým axiáln ím kom preso­ rem a dodatečným spalováním v trysce bude dosahovat až 3600 k g statického tahu, to je asi 13.300 koňských sil při rychlosti 1000 km/h. Letos nebyl sice v Tušinu ukázán žádný n ový prototyp proudovéh o letadla, ale Jaky-15 a M igy-15 létaly již ve vel­ kých form acích a předváděly obdivu h odné ukázky vysoké skupinové akrobacie. Jeden Jak-15 a jeden M ig-9 dokonce p rovedly všechn y obraty, které zná dnešní letecká akrobacie. T aké L av očk in ov y stíhačky, z nichž byl před rokem uveden je n jed en stroj, prolétly rychlostí kolem 1000 km /h již v ně­ k olika skupinách p o třech. Z atím js o u tedy v eřejn osti znám y jen stíhací letadla s prou ­ d ovým i m otory. Jistě však pracu jí sovětští konstruktéři i na dopravních letadlech s takovým pohonem , aby dali nové a dok on alejší stroje n ejen obraně vlasti, ale i m írovém u bu­ dován í a r o z v o ji lidstva. Nk.

NÁZORNÁ ŠKOLA MODELÁŘSTVÍ

Stavíme model k luzák u ERO •MosIMeli instraktoň pra i»o 4 e l»s l« knuiky kyl prtWlMU ». Pradiizknri * lupsáni kraiury. Ww4 p t in i tiU m » edm plénky eosoiiisi Mtadý letím i»". Naši čte ní« lH»Mn fcroiary y i a a ji: vräiizeta m UkriteBt tonut * MT m #«krac«rini. V n M m ' ic ..Náisniá iHola" nniiřena e amrin cemyd! rad a Utwenwii a je arratůu irttečaaii ponňckeu pra viecMy, leten t wnteimnnrim z a ^ i S . Nánek a ptHlnrtiný Di*o4 s *4 «*r. *e«e TažitecmlM M záfaaú M n v oi k la iitív á ri iwaftyíejiit «ftklaAi« a n a b r ^ «otmiate rady jnstrukte«. Datwracnjcnw tiite ferwNini x»1éítí m m W Ä s k y m lw «^ kůoi na ikelích, pioafnkfdi <mWH«cIi a pwl. Cena kreiiiiT j* M « « a flk|e«i»t si ji mMete poukázinini Uanca na « e t 7 S y t . Ma n * i i stranu. » ťásíi oznaíené „Složenter n a p ^ „ERO . M nnnhtracě « i n broí«ni la « * feei iakékíM» «aKh »fcjeiniifky.

*

^

1K K

407

T e n to m a lý z á v o d n í v ů z v z b u d il již m n o h o o b d iv u na z á v o d n íc h d r a h ách v E v ro p ě s v o u d o k o n a lo u sta b ili to u a

o v la d a te ln o s tí.

venský Autoklub Brno uspořádal v neděli 25. září 1949 autom obilový tychlostní závod „O velkou cenu Č esk osloven ska ", navazující na slavnou tradici před válečného M asarykova okruhu. Tohoto mezinárodního rychlostního závodu se letos zúčastnilo 22 jezdců, z toho 16 cizinců na různých strojích. Traf závodu měří 356 km, t. /. 20 kol po 17.8 km. V e třídě závodních vozů startovaly d vě kategorie: v o z y s kom= presorem do 1500 ccm a bez kom presorů do 4500 ocm obsahu válců. O průběhu a výsledcích závodu jste si jistě přečetli zprávy z denního tisku. S jednotlivým i značkami závodních vozů vás seznámíme postupně v každém čísle M ladého technika. A začínáme se závodním vozem

P o s le d n ě

S im c e -G o r d in i

na

z á v o d n ík

v zá vod ě „ O cen u

zn á m ý

z v ítě z il č e s k o s lo ­

Zdeněk

Treybal

B rn a"

k a teg o­

v

rii s p o r t o v n íc h v o z ů . J e h o v ů z v š a k m u sil b ý t jin a k k a r o so v á n , a b y o d ­ p o v íd a l

p r o p o s ic ím ,

d v o u s e d a d lo v ý ,

to

k o la

n ík y , r e fle k to r y atd.

je s t

ja k o

o p a tře n a blat­ P řin á ším e

vý­

k re s z á v o d n íh o m o n o p o s tu , k te r ý je l

S fíIC A -G O R D IN I

n 1:25

JU -U

500

nO ů m m

V e lk o u c e n u Č e s k o s lo v e n s k a v k a te­ g o r ii d o 1500 c c m o b s a h u v á lců . Vůz

je

v y k o n s tr u o v á n

z

n orm ál­

n íh o č t y ř v á lc o v é h o m o to ru „ S im c a " , o b s a h u 1100 c cm , s v rc h n ím i v e n tily o v ý k o n u 32 HP.

U p ra v e n

z á v o d n í­

k e m A m é d é e G ord in im b y l je h o

vý­

k o n v y s tu p ň o v á n na 60 HP při 6000 o b r á tk á c h za m inutu. S p r in c

tím to

vozem

Bira

ve

z v ítě z il

V e lk é

S to ck h o lm u . T e c h n ic k á da ta v o z u : m , r o z v o r 2205

’^ E C H H I K

m ěsta

d é lk a

rozch od

3101 p ře d ­

n ích k o l 1220 m m , r o z c h o d

za d n ích

kol

r y c h lo s t

1129

mm.

185 k m /h o d .

408

mm,

sia m sk ý

cen ě

M a x im á ln í

J a k si v y r o b í m e a

o s v ě d č e né SLÁVA

levné

TŘPYTKY STOCHL

M nohý z rybarů. kteří chytaji na um ělé nástrahy — třpytky — dostal se do situaci, kd y veškerá jeh o vnadidla, která za drahé peníze nakoupil v závodech s rybářským i potřebami, selhala. V ýrob ci rybářských potřeb chrlí na trh stále nová a nová vnadidla, různých fantastických tvarů, která nebyla odborníky dostatečné prakticky vyzkoušena. V e velk ých sériích prodávají se třpytky již osvěd čené, ale ty mají opět tu vadu, že každý rybář je má v e s v é krabici a na ně, jako na osvěd čen é, chytá. Není proto v elk é naděje k úlovku tam, k d e jsou ryb y chytány stále stejným i nástrahami. Uvědomíme-ld si chytrost vodních dravců v rozpoznávám šalebných ná­ strah, není p ro nás hádankou, proč ryby neberou í na vodách, kde přesně víme, že se tam zdržvije mnoho dravců a jsou chytání na přírbzená přírodní vnadidla. Proto, chcem e-li míti větší úspěch při svých lovech na třpytfcu, musíme si svá ■vnadila vyrobit sami, nehledě k tomu,

ZÁVĚSNÝ HÁČEK SmČHO

Že každé utržení třpytky nás nebude tolik bolet, poinévadž náklady na zhoto­ vení vlastníťh třpytek jsou nepatrné. Potom budeme také chodit na lov s vět­ ší chutí, poněvadž naše vnadidla budoy zcela jiného druhu, pro dravce nezvyklá, a bude záležet jen na naší obratnosti a schopnosti rozpoiznat, jaké vnadidlo se pro tu kterou vodu hodí. Jakého materiálu pro výrobu použi­ jem e? Budou to odpadky různých plechů, které jistě snadno seženeme; plech y mosazné, niklované, pakfonové, hlinřkové, — krátce, zpracujem e ja k ý­ koliv odipadek. V ýh odné je, máte-U možnost dát si mosazný plech na jedné straně poMiklovat s leskem, jiný kousek pomiklovait matně, postříbřit a ještě ji­

POHLED

POHLED ZE STRANŸ

kyvadlo ZÁVĚSNÝ 'háček Q^KROUŽEK JROJHÁČEK

ným způsobem změnit tak, aby třpytky, které si z těchto pled iů vytvořím e, by ly na jedné straně lesklé, na druhé m a i nebo na vnitřní straně stříbřité a na vnějšku lesklé. V ytvořím e si několik dru­ hů vnadidel, ale v mnoha různých prove­ deních, v různosti barvy kovů, velikosti, některá v e ta i lesklá pro matné a zaikalené v ody, jiná matná s temnými, ne­ nápadnými barvami, pro v od y jasné a čiré. ,K v-ýrobě budeme tedy potřebovat kousky plechů, slabši, ohebný drát, trojh áčkové udice, a potřeby k odstřižení plechu, navŤfávání děr, kleště k ohýbání drátů, kus olova, na němž budeme v y ­ klepávat různé vyduté tvary třpytek a malé kladívko s půlkulatou úderovou plochou, kterým budeme plech v y k le­ pávat. N ejprve si určíme velikost a druh třpytky, kterou si zhotovíme. Bude to třpytka, kterou jsme nazvali srdíčko a kte­ rá je velmi působivá. N ejprve si vystříhá­ me ze všech druhů barevných plechů tvary srdíčka. Piliííkem obroušim e oistré plo­ chy, které zůstaly při střiháni, provrtá­ me otvory ku provlečení drátu, začheme na kusu olova vyklepávat ták, že kula-

sikvrnikamd neb rfeným i proužíky, pHpom inajicím i třebas šupinky. Buďte při prováděni odvážní, poněvadž ta nejpře­ vratnější a nejneobvyiklejší vnadidla mají často v e vodě úspěch. Vypoulklé části třpytky provléknem e drátkem, podložíme korálkem a podle připojených nákresů vybavím e trojháčkem a zahne­ me. Korálky mohou být také různé, ba­ revné, podlouhlé či kulaté. Prozradím vám, že jsem lovil na velikém rybníce u C. Budějovic. Vláčel jsem z lodi přes hodinu — bez úspěchu. V rybniků byla světle zelená voda, připomínající jarní sněhovou vodu. Vyzkoušel jsem vše­ chna vnadidla, která jsem měl u sebe, ale opět bez úspěchu. Pak náhodou jsem zavěsil na udici fantastickou třpytku, kterou jsem si udělal sám: zcela ne­ obvyk lou kombinaci hliníku s červenou barvou. A jako zázrakem hned při prvém hodu jsem pocítil skok ryby a za chvil­ ku jsem přivedl k hladině pěknou štiku. Pak jsem chytal dále s velikým úspě­ chem štiky a hlavně okouny, kteří v h ej­ nu vyjížděli za třpylkou na hladinu. Při jednom nepodařeném hodu jsem třpytkou zachytil za rákosí u dna a třpyfcku při vyprošfování utrhl. Marně jsem hledal podobné vnadidlo v Budě-

ZAVeSNť OČKO <£^ORALHY

SVÁZÁNO

TROJHACEU

VIRIDLO

jov icích a chtěl-li jsem pak v přjštic'i dnech se zdarem chytat, musil jsem si podobnou třpytku zhotovit v mechanic­ ké dílně.

ZÁVÉSNf HÁČEK

TRojHÁčar

To jen tak pro zajímavost, jak veli­ kou roli hrají barvy třpytek V různých vodách a za různého osvětlení. V ytvořte si proto několik druhů třpytek, které jsme vám vykreslili a použijte u nith různé barevné kombinace. Věřte, že váš příští lo v bude vás v íce těšit již z toho důvodu, že vaše Vnadidla se osv ěd čí a podle zkušenosti, které získá­ te, si můžete určovait tvary vnadidel sami a zároveň zkoušet různé, neob­ vyk lé formy, které jste jedině svou v y ­ nalézavosti přivedli na svět.

tou plochou kladívka tlučeme na plech, který se pod ranami pronáší, tvoří prohloubeniny a tak dostává oblou formu, kterou určujeme právě údery na různá místa plechu. Při troše opatrnosti a poj zornosti dosáhiie zanedlouho velké zručnosti ve yytepávání různých tvarů. Některou ze třpytek můžeme nechat právě s důlky po tepání, jinou hladce vykroužíme. Nezapomeňte, že nálady dravých ryb jsou nevyzpytatelné, a že právě- třpytka s drsným povrchem p o tepání bude pro mnohou rybu .dráždivější než y tová. .ě' vyrobená třpytka hladká. Každou třpytku dělejte jinou, vym ýšlejte různé mož­ nosti -— i pom oci ‘různých laků. Máte-li tfpytku z plechů matných, třeba hlinik-ových, «pestřete j i ,. uvnitř čérvehýmd

409

Jistě, mnohý z £tenářů si vSlmnul neb« již tři naších předních národních podniků: CKD, četl, že CSD.-zařadily na trati Praha—ProtiGottwaldových závodů a Tatry. První váš v&i nový typ motorového vozu řady M-262. dojein, až vstoupíte do vozu, bude, že jste Málokterý z vás však ví, že vloni tomu by­ jistě vstoupili omylem do druhé třídy. T a . lo 20 let od doby, kdy se u nás na trati kovým pohodlím je tento. vůz vybaven, objevil t; zv. kolejový autobus, poháněný přes to, že má sloužiti jako dopravní pro,.středek na vedlejších tratích. Motorový vůz aatomobilovým motorem, ; první, to pokus o motorisováni dráhového provozu. Vzestup M-2S2 má, jak jjž bylo řéčéno, dieselelekmotorové dopravy byl potom tak ohromný, trlcký pohon^ O tomto způsobu pohonu byla že v některých zemích, na oř. v Americe, jíž zmínka v 5. čísle MT, Pro úplnost si parní osobní dopravu skoro vytlačil a úplná stručně zopakujeme Jeho funkci. Motorový likvidace parních lokomotiv je tam pouze vůz M-262 niá dva podvozky. Jeden t. zv. otázkou času. u nás byl rozvoj moterlsace nosný a druhý hnací. V prvním podvozku drah přerušen válkou. Minulý měsíc opustil je umístěn Dieslův motor, *■. zv. motor vrata továren první motorový vůz dieselprvotní (11 ), který pohání generátor (13) na elektrického typu, vyrobený po válce , kte­ stejnosměrný proud. Tímto proudem napá­ rý jest zároveň prvním z veliké série vozů jíme elekromotory, t. zv. motory druhotné připravovaných v 5LP. Pomocí těchto mo(15), které jsou ■umístěny v podvozku hna­ toraku a plné řady jiných typů chceme cím a přes ozubený převod pohánějí hnací spolu s elektrisací hlavních trátí dohnat kola. Tímto zdánlivě komplikovaným způsov 5LP to, V čem jsme se během války za P*"®. využijeme výkon dleslu. Jehož ostatními státy opozdili. otecky nejsou potom závislé na rychlosti voO výhodách motorisované a elektrlsoVané zídla a. dají se nastavit! tak, aby pracoval dopravy proti dopravě parní si povíme v ně­ co nejhospodárněji s minimální spotřebou kterém z příštích čísel. Dnes vás seznámí­ pahva, t. j. asi 185 g na 1 koně za 1 hod. me podrobně s naším novým motorovým vo­ A^utomobilový motor spotřebuje na př. asi zem typu M-262. Jest tó společný výrobek 300 g benzinu na 1 koně za 1 hodinu. Při-

LEGEN D A K

VÝKR£SU:

1. Dvojkolí. 2. Nápravová ložiska. 3. Trojúhelníková páka pro vedeni ložiska. 4. Horní páka p ro v eden í lo' získá. 5. Rám podvozku. 6. Šroubová pružina p ro o d ­ pérováni náprav.

7. Š rou bová pružina p ro o d ­ p érov án í skříně. 8. H lavni p říčn ý nosník s k ř ín ě .. 9. S p o d n í. rám skříně. 10. Nárazník. 11. D ieslův m otor. 12. S p o jo v a cí hřídel m ezi dieslem a‘ gfenerátorem.

počteme-ll k tomu ještě značně vyšší cenu . H lavní generátor. benzinu proti ceně nafty, uvědomíme si te­ . P řístrojov á skříň. prve ohromnou úsporu dleselelektrického T rakčn í m otory. pohonu. Kromě toho se diesel ještě maxi­ P astorek trakčn ího m o­ málně šetři, neboť se do něj nepřenášejí toru. žádné nárazy při řazení rychlostí, jako je O zubené k olo d v ojk olí. tomu u mechanických pohonů. Sedačka řidiče. Dieslův motor (11) o výkonu 450 HP, je to Stůl řidiče. dosud největši výkon u nás pro motorový P řístroje. vůz použitý v Jednom strojí. Je umístěn R u k ojeti p ro řízení. s hlavním generátorem (13) v rámu přední­ K ry t ctiesiu. ho podvozku. Diesel Je vodou chlazený N aftov é nádrže. _ 12válec s válci uspořádanými ve dvou řa­ K u lo v ý k lou b p ro z a p oje­ dách do tvaru V. Celkový obsah válců je ní v ý fu k o v é h o hrnce. K ry t výfuku . V ý lu k o v ý hrn ec. • V nější větrací kanál. V stupní otv or větracího kanálu. Vnitřní větrací kanál. V ětrací otvory . K ard an ov ý hřídel. K a rd a n ov ý kloub Chladič. V entilátory chladiče. K ard an ov ý hřídel. V olnoběžka. D ynam om otor. O zuben ý převod . K om presor brzdy. A ku m u lá torová baterie. Strop vozu. P oličk a na zavazadla. Sedadlo p ro cestu jící. Stolek.. K lika p ro spouštění okna. P řed n í strana. Z a dn í strana.

Stanoviště řidiče

410 ®^£CHHIK

„ V e všech oborech našeho národního h ospodářští musii plán, a to n ejen kvantitativně, nýbrž také kvalHalivně. Bi vyráběl více, lép e a levn ěji n ež jak se vyrábělo ïa kapitc doprava dopravovala rychleji a spolehlivěji než dxrprava si _ publiky, Klementa Gottwalda z jeh o referátu na IX. sjezd že si tato slova náš pracující lid vzal skutečně k srdci. P Sich národních podniků — CKD, Gottwaldových závodů a m otoroyý vlak M— 262, k terý v této době již síouží 'ce reporátži podrobně popisujem e. ,

jako elektromotor a pohání kompresor. šeným proudem, dávají větší moment. V ka­ Okruh chladicí vody dleslu, jdoucí près chla­ bině řidiče jest rovněž registrační rychlodiče (33), možno v zimě přepnoutl a teplou mer, který automaticky zaznamenává rvch« yodou vytápět vnitřek vozu. lost a každé brzděni a ukazuje počet uieStanoviště řidiče je na obou koncích vozu. tych km. Na stropě jsou připevněny naf­ Bfzení vozu se provádí dvěma pákami (21 ), tové nadrze (23) o celkovém obsahu 600 1, kterými otáčíme t. zv. kontroléry, t. j. válce který vydrží asi na 500 km Jízdy. Kryt dless vodivými měděnými plochami, které při ^ (22) je dvojí z požárních důvodů. Vvřuk najížděni na doteky spojuji příslušné okru­ dieslu (26) Je vyveden nad střechou vozu. hy a tak nastaví vždy určitý jízdní stupefi Provedeni podvozků Je poněkud odlišné než s příslušným výkonem. Jedna páka slouží u obvyklych železničních vozů. Ložiska (2) pro nastavení jízdy vpřed nebo vzad a má nejsou vedena v kluznlcích. nýbrž pákami mezipolohu pro startování dieslu. Druhou (3, 4) a odpérovaní je provedeno šroubový­ pákou nastavujeme stupňovitě otáčky dieslu mi zpruzinami (6). Vozová skříň je celokoa tím jeho výkon. Správný chod strojů kon­ voya, vnitřek vyložen překližkami. Proti troluje řidič přístroji, umístěnými na palub­ podvozku je odpérována pomocí 4 šikmých ní desce (19), t. J. wattmetrem, ampérmetpružin, kterými je zároveň vedena. Vnitřek lem , otáčkoměrem dieslu a- ukazovacím tep­ vozové skříně je rozdělen v několik částí. loměrem chladicí vody. Tlak vzduchu v brz­ Kromě dvojího s t anoviště řidiče, je zde dových nádržích a brzdovém potrubí uka­ zavažadlový oddíl, odděleni pro kuřáky a zuje dvojitý manometr. Poruchy na dieslu nekuřáky. Rozváděči deska se stykači a re­ se signalisuji žárovkami, před uvedením vo­ látky je umístěna ve skříni (14) vedlé zu do Chodu musí řidič zachovati tento po­ zavazadlového oddílu. Sedadla jsoii čalou­ stup: Nejprve zkontroluje stav nafty a pak něna, trubkové konstrukce. Pod stropem otevře její přívod. Rovněž se přesvědčí, JSOU větrací otvory, do kterých se přivádí má-li chladicí systém dostatek vody. Nemá-li vzduch kanály umístěnými na siřeše vozu tlakový vzduch, spustí si kompresor, který (27J. Vzduchový kanál je podél rozdělen na je ppháněn již dříve uvedeným dýnamomodve casti a má vždy na jednom konci vozii torem, napájeným z baterie. Když tlak do­ Otvor (28), takže vždy v obou směrech jízdý stoupí zádaňé hodnoty, kompresor se auto­ tía^ný^* kanál jako ssací a druhý Jako maticky vypne. Nyní přeloží řidič směrovou páku do polohy D (diesel) a stiskne tlačítko otvory v podlaze vozu uihožňují ' s nápisem „start“ . Hlavní generátor (13) pra­ snadný přístup ke všem strojům umístěným cuje n y n í jako startér napájený z baterie pod vozem. , . , a roztočí diesel. Má-li nyní diesel správný tlak oleje a vody, t. zhasne-lí mu kon­ : Až jednou pojedete tímto motoráliem, po­ trolní zarovka, pak přeloží směrovou páku znáte jeho akceleraci, rychlost a pohodlnou do polohy ,yvpřed« a jízdní pákou zařadi jízdu bez sazí a zâpaçhu, pak si uvědomíte první stupeň a vůz se rozjíždí. Postupné pak rozdíl mezi parním a ■motorovým pohonem. požadovaného výkonu a rychlosti řadí Dnes .můžeme říci, že parní lokomotivy hé- * se další stupně 2, 3, 4, 5 a 6. Směrová a jízdvyhovují přisiiému měřítku energetické tech* í ní páka jsou navzájem blokovány, takže říniky, nebof patří mezi stroje pracující s neldič nemuze při jízdě zařadíti opačný směr. horší účinností (průměrně 4—«%). Tuto sku­ i zvlášť rychlý rozjezd nebo uvědomilo si Již mnoho států, které tečnost velká tažná síla, stiskne řidič před zařaze­ jsou v motorisaci a elektrisaci drah daleké ním prvního stupně tlačítko s nápisem „zvět^ před námi. Naší povinností nyní je v 5LP šení tažné síly«. Tím krátkodobě přibudí dohnat v rekonstrukci a modernisaei dopra­ hlavni- generator a motory, napájené zvět­ vy td, co bylo dříve lehkomyslně zanedbáno.

odáístvi musíme plnit a splnit p ětiletý h ospodáiský (valitativně. Běží o to, aby náš znárodněný ptům ysl bélo 2c kapitalismu. Běží o to, aby naše znárodněná jež doprava soukromá." To jsou slova presidenta re= I m IX, sjezdu KSC. A dnes již jsm e sv ěd k y toho, :né_ k_ srdci. Právě tak konstruktéři a dělníci tří na= 'ch závodů a Tatry, V ýsledkem jejich práce je n o v ý již aJouží-cestující veřejnosti, a k terý vám v naší

52 1. Kromě hlavního generátoru pohání die­ sel ještě přes kardanový hřídel (31) venti­ látory chladiče (34), přes další další kardan (35) a volnoběžku (36) t. zv. dynamomotor (37) s kompresorem (39). Tento dynamomotor byl prvně použit u to­ hoto typu a má tuto funkci; Při normální jízdě je poháněn dieslem přes volnoběžku (36) a pracuje jako dynamo, které nabijí akumulátory (40) a slouží pro osvětlení vozu. Na dlouhých spádech, kdy obyčejně řidiči vypmaji diesel, ale zato častěji používají brzd, a tedy tím i brzdového vzduchu, pře­ pne se toto dynamo na baterii a pak pracuje,

První k o le jo v ý autobus ČSD

Promluviv toto poslední slovo, Marcel, ačkoliv se do­ mníval, že je uvězněn, mimovolně sáh l'n a kliků dveří. Dveře k jého nej většímu podivení se otevřely a Marcel sešel dolů do sadu. „A h ," pravil, „jsem véznéií v ústředním sadu, ni­ koliv ve svém pokojíku. Tp už něco znaméná."' Sotva se M arčel octl venku, ’ zpozoroval, že nemůže učinit ani dva kroky bez dozoru obou mužů, kteří úplně vyhovovali svým historickým jměnůni Arminius a Sigimer.

i 7. pokračováni.

" „Chtél jste vniknout do mého tajemství," pravil pan Schultze, „nyní je tedy znáte!" . , . Teď však vám nezbývá n ic jiného než zemřít." M arcel neodpověděl. ,,Jste příliš.inteligentní," pokračoval pan Schultze, ,,než abyste se mohl domnívat , že bych vás mohl nyní, když znáte mé nejbližší úmysly, nechat na živu. Byla by to neodpustitelná lehkomyslnost, bylo by to nelogické. V eli­ kost mého účelu zakazuje mi poškodit jeho dosažení ohle­ dem na poměrné nepatrný život jednotlivého člověka — .ano; člověka jako jste vy, jehož dobré organísace mozku si jinak velice vážím. Lituji opravdu, že slabý pocit sebe­ lásky unesl mne trochu daleko a nyní mne nutí učinit v'ás neškodným ." Marcel se podíval na pana Schultze. Seznal z jeho hla­ su, že umíněnost tohoto tvrdohlavce nelze zlomit, a že je ztracen. Proto se ani nenamáhal, aby odporoval. ,,Tedy zemru; jakým způsobem?" tázal se. „Nestarejte se o takové podrobnosti," pravil zcela klid­ ně pan Schultze. „Zemřete, ale smrtelných muk budete ušetřen. Jednoho dne ráno se již neprobudíte. Toť vše!" Na pokyn krále O celového města, byl Marcel odveden « dopraven do svého pokoje, před jehož dv«řmi se oba obři postavili na stráž. Když byl zase o samotě, myslil, chvěje se úzkostí a vzte­ kem, na doktora, jeh o rodinu a své krajany, vůbec na všechny, jež miloval. „Smrt, která mne očekává, je mi lhostejnou," pravil si. „Jak mám však odstraniti nebezpečí, které jim hrozí?"

Kat)itola devátá popisuje útěk. Postavení M arcelovo bylo skutečně velice těžké. Co mohl činit ten, jehož hodiny života byly sečteny a jenž se zapadajícím sluncem viděl blížit se svou poslední noc? Nespal ani okam žik'— ne tak ze strachu, že se již ne­ probudí, jak mu řekl pan Schultze — ale jelikož jeho m yšlenky nemohly se odloučit od France-Ville, jemuž hro7ila děsná katastrofa. „C o mám dělat?" ťázal se sám sebe stokrát za n o c /' Z ni­ čit ono dělo? Vvhodit do povětří věž, která je nese? Jak bych to mohl dokázat? Prchnout! . .. Prchnout, když můj pokoj je hlídán těmito dvěma obry? A kdyby se mi poda­ řilo dostat se z O celového města před hrozným 13. zářím; jak mám odstranit hrozící neštěstí? . . . Budiž! Nemohu-li naše milé město obhájit , mohu aspoň zachránit jeho ob y­ vatele. dostanu-li se k nim včas s voláním: „Prchnéte!" Pak vzaly myšlenky M arcelovy jiný směr. „Bídácký Schultze!" myslil si. „Připustíme-ii, že pře­ hnal ničivou m oc své střely a že nemůže celé město zasypat neuhasitelným ohněm, tož přece nelze pociiybovat, že jen jediná rána obťátí velkou jeho část v popel. Jestli­ že jen jeho dělo se hned při první ráně neroztrhne!. . . To se však nestane, neboť je zhotoveno z kovu, jehož odpor proti roztržení je takřka nekonečný. Marcel, když zase nastal den, nezavřel oka. Opustil te­ dy své lůžko. ,,Tedy až příští noci," pravil, ,,katan mne chce ušetřit smrtelných muk, a proto čeká až mne přemůže spánek. Co potom? Jaký způsob smrti mne čeká? Jeanne, má oraha Jeanne. Jen kvůli tobě musím uprchnout . . . A ta­ ké prchnu."

Již dříve se často ptal sám sebe, jaká je vlastně služba těchto dvou obrů v šedé uniformě s býčím krkem a herkulovskými svaly. Nyní to věděl. Byli tělesnou stráží pana Schúltzeho a vykonavateli jeho rozsudků. Oba obři ho měli stále na očích, spali u dveří jeho po­ koje, a šlí mu v patách, když sešel dolů do parku. Jinak b yli iiěmí jako ryby. Marcél pokusil se sice několikrát zapříst s nimi rozhovor, ale nedostal jiné odpovědi než výhružný pohled. I nabízený džbán piva, o němž mohl smělé předpokládat, že bude působit neodolatelné, zůstal bez účinku. Po patnáctihodinovém pozorováni poznal M arcél jen jedinou náruživost svých strážců, a to dým­ ku, z které stále kouřili, když jej krok za krqkem sle­ dovali. M ohl snad Marcel využít této jejich slabosti? Cas ubíhal. Co měl však podniknout? Při sebemenším pokusu o útěk by jej stihly kulky jejich pistolí. Marcel, jako dobrý absolvent Ústřední školy, vyložil si svůj úkol přesně matematicky. Uvážíme-li, že jeden muž je hlídán dvěma, zcela bez­ ohlednými chlapy, kteří vynikají nad něho tělesnou sí­ lou a kromě toho jsou po zuby ozbrojeni, může se jednat především o to, jak ujít pozorností těchto očí Argusových. Je-li toho dosaženo, třeba prchnout z opevněného místa, jehož vch ody jsou střeženy co nejpřísnéji . . . Druhého dne, když Marcel se procházel po parku, mim ovolně si všiml zvláštního keře, který se zelenal na jednom záhonu. Byla to smutná, vysoká rostlina se stří­ davými a našpičatélými listy a fialovými květy na zdřevnatělém stonku. Marcel, jenž se zabývál botanikou jen tak mimochodem, domníval se v ní poznat rulík zlomocný, jedno z nejpriidších narkotik. Stále se potloukaje po parku, dostal se k malému jezeru, z něhož voda odtékala vodopádem otrocky napodobeným podle vodopádu v Boulogneském lesíku v Paříži. „Kam však odtéká voda z to­ ho vodopádu?" tázal se sám sebe Marcel. V odopád vytékal především do koryta malé říčky, která po četných záhybech mizela na hranici parku. Tam tedy musel být odtok; podle vši pravděpodob­ nosti řeka odtékala podzémním průplavem, jenž za O ce­ lovým městem svlažoval okolí, M arcel měl tušení, že zde třeba hledati bránu k útěku. „C ož je-li průplav uzavřen železnou mříží?" namítl mu hlas opatrnosti. „K do Tievsadí, nevyhraje! Pilníky nebyly vynalezeny, aby jimi b yly pilovány korkové zátky, a nejlepších pil­ níků je zde hojnost!" odpověděl ironický hlas v jeho nitru, hlas, jenž plodí rychlá rozhodnutí. Za dvě minuty byl Marcelův plán hotov. Vrátil se jako by náhodou k onomu keři a utrhl s něho dva nebo tři listy tak, že jeho strážcové museli si toho povšimnouti. Nato odebral se do svého pokojíka, usušil na ohni listy, rozemnul je rukama a přimísil do svého tabáku. Marcel ke svému vlastnímu udivení probudil se vždy ráno také po šest následujících dnů. Což snad pan Schul­ tze, jejž nyní již nevídal a jejž pří svých procházkách nikdy nepotkal, upustil od svého úmyslu? Ne, zajisté ne, jako se nezřekl svého úmyslu zničit město doktora Sarrasina. M arcel použil tedy dosud mu darovaného života a kaž­ dodenně opakoval svůj kousek. Rozumí se, že ho ani zdaleka nenapadlo, aby sám kouřil rulík; proto rozdělil tabák na dva balíky, z nichž jeden určil k své denní PQtřebě, druhý pak k svému každodennímu kousku. Jed­ nalo se především o to, aby' vzbudil pozornost Arminia a Sigimera. J P o / c r a č o v á n i ,;) H š íě

v žádné dílně tech^ raíckého kroužku CSM se neobejdem e bez p o . řádného pracovního, stolu. Dílenský stůl,' který , dnes popisuje­ me, je velmi ]ednodu-s ohé konsitruikce. K ho staVbě je třeba ná-“ sledujícího materiiálu: hranolek 5,5 m, síly 80X40 mm, dále někťM Iřk prken — raejlép® 5/4" (nehoblované), ne­ bo hoblované 30 mm, v celk ové délce 16 mt a šíři 150 mm, jedno prkno 1 m dlouhé .120X12 mm, kus pře­ kližky 3— 4 mm silné rozm. 500X500 mm a jedno kovov é držadlo k zásuvce. Také ei oipatříme ně­ kolik velk ých hřebíků a šroubů do dřeva. N ejprve zhotovím e postranice stolu z hra­ nolku, z něhož uřízne, me 4 kusy 770X80X40 mm. Na vyznaičenýdh. místech provedem e zá­ řezy íčepy',, do n ich i jsou vloženy příčk'?; 560X80X40 mm. Přič« ky zakližime a pevné přitáhneme šrouby.; Takto zhotovené po< stranice spojím e příč­ ným prknem, v němž jie otvor pro zásuvku, a spodním prknem, které nám zároveň tvoří zarážku. Potom přibijem e prkna na trnož stolu. Desku sto­ lu sesadíme ze čtyř prken 1500X150X30 mm, která přiišroubu-* jem e zvláště pevněv aby až připevníme na stůl svěrák a začneme na něm pracovat, s© nám stůl nerozviklal. V zadní části pracov­ ní plochy stolu pří-* pevníme ještě opěrné prkno, aby nám nářa­ dí nepadalo za stůl. Zásuvku atolu zhoitovime zcela jednodu-« chým způsobem: před­ ní a zadní část je a prkna — síla. 30 mm — postranice z 12 mM prkna, dno zásuvky je překližkové, rozíméru 500X500 mm, síla 3— 4' mm. Vedení zásuvky; zhotovím e z několika latěk, které připevní­ me na spodní část desky stolu. Zásuvku ještě apatříme kovov ý m drža­ dlem a po připadá zámkem.

Dodatek k článku o elektrickém zapalovači Jeiten olenař nás upozorňuje, že ï článku o eleWniokém lapatoviači byl v y •e<*án návod « p o u iW . Protože by se někteří čtenáři motili dontnivm , že se fltó piíiip»lo¥al u ři zapnutém proudu, prosíme ty , kteří si po^dobný la pa lo va č cm eji postavit, o ifbánf tě c M o ipoikynů: Pripailuje se při zapalovači ottpoijením sutě. Tlačíitiko nesmí být kovové a oibyčejné ivoinkové, n ý »r ž celé i»»kei»tové, Onnensovaiié nejméně na 220 V. Slouží jxiuze k H ie n i doby nažhaveni topíte «IM Tily. Po vyžhavení se lapalovaič otdpojí oid sítě a pak je mošno teprve p řiM * « » » » . OoporuEujeme proto provést šňůru jen krátkou, aby přip alující byl

vviíímoui « lásmky. kovový stojánek nwaiií.

teleso je v jeho vyvrtiu upevneno asUesloveiu lepenkou, klera fsiolehilive isoluje. Je s tliie máte čáhoilou transiorntátorek na 24 V (dimensovany n ejm éní na 100 W , a v žédiném případě autolra n storm á tor), můžete žJiavít nižším na­ pětím , a pak je možno připalovat při zapnutém proudu. Spiráliku bude nutn* 7načně zk rÁ tit, použít tenčího odporového drátku, aby nedošlo k poškozeni Ira nslorm á lo ru přetížením . í e j* při použiti la pa lo va če mrtno dbát alespoň stejné opatrnosti jako při použiti elekt. vařiče s otevřenou plotýnkou, je snad každému jasno, neiMtf se vlastně jedná jen o vařič v malém. S*

N AUKAO

MATERIÁLU

a jiné technické hmoty B. S V O B O D A (Dokončení.)

, Z prášků těchto hmot se vyrábějí desky a tyče. Dá se zpracovat velmi dobře li­ sováním a stříkáním do forem. Do rukou je j dostaneme již zpracovaný na určitý předinět, zhotovený buď u ve­ deným lisováním, nebo stříkáním. Dobře se takový předmět opracovává pilníkem, hůře se dá obrábět strojně, nebof je velmi křehký. Z bakelitu se vyrábějí nejrůznější předměty v různých barvách, které pro naše účely použijem e již v daných for­ mách, které bude nutno jedině přizpůso­ bit našeihu účelu. M imo tyto umělé hmoty se setkáme ještě někdy také s tak zvanými vrstev­ natými umělými hmotami, které vznikají slisováním papíru a tkanin, nasycených pryskyTÍcemi fenolovým i, kresotovým i nebo karbamidovými. Prodávají se buď jak o tyče, trubky nebo desky o rozmě­ rech až 1100 X2200 mm a tloušťky od 0,2— 100 mm u tvrdého papíru a o síle 0,2— 300 mm u tvrdých tkanin. Tyto hmo­ ty se dají jednak dobře opracovat a vel­ mi snadno slepovali se dřevem, kovem a asbestovou lepenkou.

Tvrdé kovy a tvrdé aslomeráty T ěch to slitin se užívá p ro v ý rob u ře­ zacích a ob rá b ěcích nástrojů. VjTáběJí se bu ď sléváním n eb o spékáním . V p o ­ slední d ob ě b y ly však zpracován y v ý ­ k on n ější látk y p r o řezné n ástroje než js o u tvrdé k ovy. T y to látky n ejsou ín i k ov y ani slitiny, n ýbrž aglom eráty k ar­ bidu w olfrá m u , m olibdén u , vadla a ti­ tanu a p om ocn éh o sp ojov a cíh o kovu b u ď karbidů, niklu n eb o kobaltu. V y ­ rábí se z jem n é m ou čky těch to prvků a sp ojov a cích kovů , která se p ři lisová­ n í zahřívá na v ysok ou teplotu. V y so­ k ým tlakem a teplotou se m ou čka spe­ če. T v rd ost těch to aglom erátů je v e li­ ká, asi 9,5 pod le M oh sovy stupnice. J e ­ jic h opracová n í se prová d í p om ocí brus­ n ých kotoučů. V dnešni obráb ěcí tech ­ n ice by ch om si n edovedli představit ná­ stroje bez pou žití tv rd ý ch kovů.

formuje v různé destičky, tyče a trubky, které se pak tvrdí v roztoku formaldehydu. Tento proces trvá jeden den a nékdý až liěikolik měsíců. Galalit se opracovává obráběnírň stejné jako dřevo nebo k ovy. V naší praxi se s ním setkáme pouze při zhotovování některých držadel. Ještě je nutné podotknout, že se dá vehni snadno leštit do vysokého lesku. Deriváty (odvozeniny) celulosy Deriváty celulosy se dělají z od voze­ nin buničiny bavlněných či dřevěných odpadků. Jednou z nejznám ějšich o d v o ­ zenin je celuloid.

C e l u l o i d vzniká z nitrocelulosy a kafru, které jsou sloučeny v poměru asi 100:35 dílů. Celuloid se dostane do na­ šich rukou v e formě tyčí, trubek i desek. T yto se vyrábějí v různých silách a bar­ vách. Velm i užívaný v naší praxi bude celuloid čirý, průhledný, a to na různé V ý rob a tv rd ých k ov ů je schem aticky průhl ’ ' kryty. Kromě snadného opra­ znázorněna na obr. 1. cováni še dá dobře form ovat a lisovat. V naší praxi se můžeme setkat mimo Ohřátý v teplé v od ě je dobře tvárný. k o v y a dřevo ještě s jinými technický­ Dalšími deriváty, které se v naší praxi mi hmotami, které bude nutno zpracovat. zřídka kdy objeví, jsou t t o l i t F, který Budou to látky sloužící většinou jako ná. se dělá z nitrocelulosy a sodý, a c e t y l hražka za drahý k o v kterou snížíme své c e 1 u 1 o s a, která se prodává jako c e 1výrobn í náklady nebo jindy nám budou 1 i t (používá se ho k výrobě rychlosloužit jako isolační látka a v jmém pří­ schnoucích laků, nehořlavých filmů a padě se k ní uchýlím e kvůli jejímu lep­ jak o isolace drátů). Velm i podobný celušímu vzhledu. A bychom věděli s čím pra­ loidu a současně jeho náhražkou je c e 11 o n. N eobsahuje však kafr. Ji­ cujeme, t j., abychom znali původ hmoty, nak je stejně tvárný jako celuloid a dá řekneme si několik slov o téchto hmo­ se stejně zpracovávat. tách v hrubém ryse — informativně. Galalit je umělá rohovina a vyrábí se z mléčoéh o kaseinu. Táto hmota se při výrobě

414

Bakelit jsou fen olové a kresolové umělé prysky­ řice a "říká se jim také f e n o p l a s t y .

M ezi tyto látky patří fíbr, pertinax, novotext, trolitax, durcoton, presszell a jiaě, hojně užívané jak ve strojnické, tak i elektrotechnické praxí. V poslední době se v mnoha případech používá zvláště um ělých tvrdých tkanin k v ýro­ bě i různých strojních součástí, jako na př. ozubených kol, kde dokonce v některých případech se i lépe osvědčují pro svůj tichý chod. O všem nesnáší tak v y s o k é namáhání jako kovy. Guma se vyrábí z kaučuku hnětením, přiméšovánim různých látek a vulkanisováním (asi 150“ C). Guma snáší teplotu do 60® C a počíná měknouti při 100® C. V y š­ ší teplotou se ruší její tuhý stav a při 250* C taje. Guma se snadno porušuje působením oleje, benzinu, benzolu, petro­ leje, terpentinu, etheru a alkoholu. Pev­ nost gumy je až 300 kg/cm^. Snáší pro­ dloužení až 1000% podle jakostí. Guma se vyrábí v různých tvarových formách a užívá se ji pro nejrozmanitéjší účely. V naší praxi se s ní setkáme hlavně v oboru létajících m odelů jako pohonnou jednotkou. Závěrem ještě nutno podotknouti, že našim pojednáním nejsou vyčerpány všechny hmoty, které se v technické praxi vyskytují. Probrali jsme jen ty, které se nám při naši praxi vyskytnou a hmoty nejzákladnější. Pro ty čtenáře, kte« ří b y se chtěli šíře zabývat studiem hmot, doporučuji různé technické spisy, na př. od B. D obrovolného, technologie materiá* lu a jiné, kterých je poměrně dostatek k výběru v našich knihkupectvích. Nebo, chcete=li měsíc počkat, vyjde v knižnici MT pěkná knížka — technologie mate* riálu pro mladé techniky. Přesto však pro všeobecn ou inform aci toto pojednání po­ stačí a dá tém, kteří si je pozorněji pře­ četli, základní znalosti v tomto úseku technické praxe.

m

M i /k s r o

>xozná, že se n ěk do z čten ářů dal svést obrázkem h lav iček m aňáskových loutek v záhlaví článku o kašírován i v 18. čísle M T a pustí se do m od elován í celéh o sou boru. T ak ov í ovšem bu dou p otřeb ovat dů stojn ý stánek a tep rve pak s přísluš­ n ým i dekoracem i v y tv o ř í pěk n é m aňáskové divadlo. A ja k á kouzla se d a jí s ta k o­ v ým i m aňásky v y tv ořit , o tom se přesvědčíte sam i. T ak ov é m aňáskové divadélk o dovede způsobit velk ou radost a ť již m ladším sourozencům , n ebo dětem v e škole, dětským i jeslem i p očín aje. P roto, ch la pci a děvčata z našich skupin Č eskosloven ­ ského svazu m ládeže, což k dybyste d o v án oc takové divadlo zrobili a darovali je m ístní škole n ebo m ateřské šk o lce ? B y l b y to o d vás pěkn ý čin, nehledě k tom u, že byste školu oboh atili o jed en z v elm i d ob rý ch v ý ch ov n ý ch prostředků. K onstrukce, tak ja k je v yrýsová n a na plánku, byla pořizov án a p r o tJstředni d om ov m ládeže hl. rji. Prahy. J e posta­ ven a tak, aby ji b y lo m ožno použiti v e větší m ístnosti sam ostatné, d o rohu, s vlastním pozadím n ebo s pou žitím stě­

ny ja k o pozadí. V y h oví i p ro m alý byt, n eb oť postav íte-li Ji pou ze ve velikosti od v rch n í hrany až k čerch ovan é čáře, m ů že se postavit na stůl. Je skládací, tak aby zabrala c o n ejm en ší p rostor a n ezvětšovala beztak již velk ou m a čk a -

n ici nábytku, haram pádí a živého in­ ventáře bytu. K ostra je proveden a z latí 5 X 2 cm ; m ůže však být i z latí jin éh o rozm ěru, ja k é právě se vám podaří sehnat. Tu­ to kostru m ůžete p ob ít lepenkou, p ře­ kližkou, m asonitem n ebo hobrou. Jak vidíte, v m ateriálu není v ýb ěr n ijak zv lášť om ezený, takže, kdo m á zájem , na nedostatek m ateriálu neztroskotá. L atě je radno sčepovat, ja k je v idět v rozích perspektivního pohledu, aby celek by l hodně pevný a vyd ržel ne­ v líd n é dom ácí zacházení. V yztužování ú hlopříčn ě — zavětrování — m ůže od ­ padnout, protože tuhost kostry znam e­ nitě posílí pob ití výplněm i. Jevištní prů zor je dim ensován tak, aby posta­ čil p ro jed n u osobu, h ra jící oběm a ru­ kama. H rací prk énk o je v e výši 175 cm , takže osoba prům ěrné v ýše je plně skryta, vyšší si výšku h racíh o prkénka pon ěku d zvětší, aby jí při hře nevyku-i k ov a la šošolka skalpu. V ýška jevištn í­ h o průzoru je upravena p ro stojící oso­ bu proto, že n ejlép e se h raje v e stoje. V sed ě je nutno v íce zvracet hlavw vzad, čím ž se dosáhne je n toho, že h ra .jícího brzy bolí v týlu a zdvižené pa­ že, nehledě k tom u, že lou tky nejsou tak živé, ja k o když m á lirající úplnou v oln ost poh ybu; to je dosažitelné je d í-ně vstoje. K zm enšeni ú navy slouží také k orýtk o pod hracím prkénkem . Jednak se o ně opírá h ra jící lokty, takže po celou hru nem usí držet ruce vzhůru vlastní silou a lou tk y se n epotápějí n eb o n elétají tak, ab y b y lo v idět h olý loket, jednak slouží k zachycení r e k v isit, které b y m oh ly jin ak spadnout d o obecenstva. D ále se na ně zevnitř od ­ k lá dají loutky, které zrovna nehrají, 0 v n ější stěnu se m ůže op řít knížka s textem a jed n a k jsou v něm um ístě­ n y žárovky, které osvětlu jí hrající lout­ k y zdola. T oto m n oh oú čelov é. korýtko je u pevněno d o konstrukce pouze čtyř­ m i kolíčky, které lze vyjm out. K orýtk o pak nem ůže překážet dokonalém u slo­ žení divadélka na plocho. K bodu „k n ížka s tex tem “ : N edoporu ču je se hrát z knížky. Jednak při hře není m ož­ n o stále h ledět do textu a pak se m ů­ že stát, že h ra jící ztratí řádku, zakok tává se a to m noho ruší. Za druhé při správné m aňáskové hře — ja k o při každé lou tk ové — je třeba dávat lout­ kám gesta, přim ěřená recitovaném u textu. T o vyžaduje, aby pozornost herce byla soustředěna nahoru, na maňasy. Ostatně hra, osvěžovaná nějakým i těm i im provisacem i a extem pore je živější než čtená — a jistě sami jste již přišli na to, že lidé jin a k čtou než m luví, 1 když dovedou velm i dobře plynule číst. T edy; hrát v stoje a zpaměti. - O světlení scény je posíleno n ěkolika žárovkam i, upevněným i na rovněž o d ním acím prkénku nad jevištn ím průzo­ rem zevnitř. T oto prkénko se připevní dvěm a obrtlíky na konstrukci. Jeviště lze zastírat oponou, ačk oliv u m aňáskového divadla opona nutná není. P ůsobí totiž v elm i pěkně, když m aňasi při otevřené scéně se chopí d e­ k orací a rekvisit a zahájí docela bez ostychu před diváky stěhování. K do si však chce pořídit rozhrnov-ací oponu, m ůže ji provést podle nákresu. Tato rozhrn ovací opona m á také tu výh odu , že jí lze jeviště podle potřeby zúžit — na př. pro sólové výstupy Kašpárka. P ro nástupy loutek (vynořování zdola) však úplně postačí patnácticentim etro­ vé v y krytí po stranách (portál). K prosceniu jsou upevněny dvě b o č nice, n ejlépe pianovým i závěsy. Posta­ čí však docela dob ře i oby čejn é panty.

415

ï y t o b očn ice v y k rý v a jí prostor p ro h er
416

různé dekorace v případě, že se nehra­ je prostě p řed stěnou místnosti. Postup stavby: Latě si pod lé plánku rozrněřte, nařežte, složte přibližn ě na zem i na sebe a teď teprve ve sp ojích nařízněte do polov in y pilkou a polovin u dlátkem odsekněte. Jinak b y se m oh lo stát, že byste odsekli u dvou sp ojov a ­ ných latí d řevo na jed n é straně, a to b y b y lo neštěstí. T eprve, když vám ce ­ lá ^kostra bezvadně „h ra je “ na sucho, začněte s klížením . Z aklížené sp oje zatěžte závažím i n ebo hrn ci s v od ou a n echte přes n oc zatvrdnout. H obru, m a sonit, překližku p řib ijte m alým i h řebíč­ k y s ploch ou hlavou, lepenku raději přikližte. Z ase zatíženou. V ý pln ě na ok ra jích zařízněte načisto teprve p o přibití n ebo klíženi, začistěte rašplí a skelným papírem . Pak p řiv rtejte závě­ sy (panty) a hotové divadélko n ala k u j­ te. T eď m áte dost času na v ý rob u truh­ líku, h orn íh o osvětlovacíh o prkénka a zavětrovacích latí. Z vláště truhlík si

nechte až na .tuto dobu, protože čert to­ m u věř, trošku vám u jede ruka a h o­ tov ý truhlík by se vám nemusel v ejít d o vyn ech an éh o otvoru. P roto truhlík d ělejte až podle toho, ja k vám opravdu v y jd e m ísto v prosceniu. K ováníčko p ro sp ojen í latí s paravanem si ohnete a v yvrtáte snadno sami dom a ve svě­ ráku z plech u n ebo páskového železa. S osvětlovací elektrikou nedělejte příliš velk á kouzla, ja k o je stm ívací reostat, různé barevné žárovky a p o­ d ob n ě — to nechte marionetářůrn, kte­ rým náram ně záleží na tom , aby lout­ k y ch od ily ja k o živé, je n prom luvit. K ou zlo m aňasů je v prim itivnosti — groteskně přehnané ry sy tváří, prostý ruk áv m ísto k roje, jídeln í vidlička m ís­ to m eče, přehnané gesto rukou a hla­ vičk y. P roto také žádná b a re v n á 's v ě ť q, žádné stm ívání, žádné realistické d e­ korace. Jen náznaky, zato ale výrazné. P roto postačí úplně n ěkolik m léčn ých »•krovek a průběžn ý vypín ač v e šňůře.

Ruční o b rábění

KOVŮ (Pokračování.) B. S V O B O D A Dalším opracováním kovů je sekání. Používá se ho všude tem> kde je třeba oddělili silnější vrstvu, kde .je třeba vytvoritj nějaký otvor nesouměrný a kde pro tuto práci nelze použiti/ pilky, nebo který'.nelze vysoustružít strojně F>ro odsekávání různých částí předmětu se Ipoiižívá sekáčů. Sekáčem oddalujeme od předmětu vrstvu m ateriálu, o určité síle. Abychom dosáhli správného opraco­ vání, je třeba dodržeti přesné polohy se­ káče při odsekávání. Na obj. 15 je v y ­ značena tato poloha a jsou označeny jed ­ notlivé úhly, které svírají sekáč s rovi­ nou opracovávaného předmětu. Kdyby se tyto úhly změnily, nastalo by buď zase­ kávání se sekáče do materiálu, nebo opačně vycházeni sekáče, ze, svého zábě­ r u — čili z materiálu. Současně musíme dbáti na to," aby šekáč byl {xoněkud od. chýlen ze své dráhy záběru, jak-.ukazuje obi:, 16. Při sekáni jest bezpodmínečně mítl ochranné brýle proti zranění očí úlom-.

Obr. 15

M echanism us opon y je z nákresu ja s­ ný. A b y však spolehlivě fu ngoval, je třeba, « b y opona nebyla udělána z tuhé tkaňihy, která by se nechtěla ochotně řasit. Kla^díčky vezm em e z dřevěn é stavebnice nebo je dám e vysouStružit

kem materiálu, a pracuje-li několik lidi v^ jedné místnosti, pak ještě chránit ostat­ ní pracovníky , proti možnému zranění

Obr. 17

Obr. 16 ochrannou stěnou z plechu nebo jem né­ ho drátěného pletiva, obr. 17. V žádném případě,nepracujte bez brýli, neboť seká­ ni je nejvíce nebezpečné na úraz ze všech ostatních druhů opracování vůbec. K úderům na sekáč, kterými vyvozuje­ me tlak potřebný k opracování předmětu sekáním, používáme kladiva asi 500 gr. těžkého. Menším (lehčím) kladivem ne­ dosáhneme potřebného tlaku a těžším kla. divém zpravidla zajíždíme do materiálu proti naši vůli a tím vzniká nerovná plo­ cha seku, která je nežádoucí. Na přesekávání plechu nebo plochého materiálu používáme širokého sékáče. Pří vysekáváni otvorů v předmětu používá­ me í. zv. tupého sekáče lviz obr. 18) kde tvar předmětu nejdříve předvrtáme vrtá­ kem o něco většího průměru než je šířka sekáče. Vzdálenosti otvorů jsou asi 'A

— drážku p ro šňůru raději hlubší, aby provázek n evyskakoval — a hned za kladičkam i navrtám e skobičky na je d ntom konci s očkem , na druhém se zá­ vitem . Zadrží kroužky, na nichž je za­ věšena opona, aby nelezly do zářezu v kladce a nezadrhávaly hladký chod opony K once tahacích provázků, jim iž oponu otvírám e a zavírám e, opatřím e těžkým i kroužky na klíče! N apínají provázek, aby n evyskakoval z kladky rezapletal do opon y a ostat­ ních krámů za proscenieni. D ekorace: N em aluite a nevystříhujte se s podrobnostm i. T y stejně na dálku zaniknou. Postačí zavěsit na horní lať kousek tm avé látky, n ebo když už, ně­ jak é prosté pozadí, nam alované na le­ pence. S tojk y v popředí — psí bouda, n ějak ý dom eček n ebo strom — z tuhé­ ho papíru a připích nou t připínáčkem k prosceniu n ebo na hrací prkénko. Z ato p ou žívejte h ojn ě rekvisit — a zase ne lou tkových, zm enšených, ale v n or­ m ální velikostí: norm álních hrnečků, n orm áln ích vařeček a jin éh o nářadí z dom ácnosti. M alé děti si v nich už svou legraci a svou lyriku najdou Při hře: Zhasněte a nechte svítit jen osvětlení divadélka. D iváci ať se dívají z větší dálky — n ejm én ě 3 m. H rajte v e stoje, zpam ěti a kde pam ěť vynechá, honem n ěco vymy-slete. Budě to možná

průměru vrtáku. Teprve po předyrtáni odsekáme sekáčem zbylý materiál mezi jednotlivým i otvory, čímž dostaneme v ý ­ sek. Abychom dosáhli přesné a stejnomp“T)é vydálennsti or>/orů pro předvrtáni výseku, je dobře půužíti t. zv. dvojitého dulčiku, který je vyznačen na obr. 19, Pokračování.

vtipn ější než celý psaný t e x t A p ocvi­ číte si aspoň duchapřítom nost. A pou ží­ v e jte divadélka tehdy, když chcete n ěco dětem důkladně vštípit. Zapam atují si to lépe, než kdyby slyšely stovky napo­ m enutí, která jd ou jed ním uchem tam a druh,ým ven. P rotože tady pracuje najednou zrak, sluch a fan ta sie — M noho zdaru!

417

( H ö la D - . PRECISNÍ M I N I A T U R N Í PftEVODÏ V eškeré zde uveden é p řevod y m a jí přesná kuželová ozubená k olečk a a běží tém ěř bezhlučné. Pouzdra pře­ v od ů lze pom ěrn ě v elm i leh ce otevřití, takže lze ko­ lečka v vim ou tl a použiti i k jin ý m účelům . ¥ P ř e v o d 1 : 1. Všechny osy běží stejnou rych ­ losti. D élka osy průběž­ né 62 m m , délka osy k ol­ m é 34 mm , jSt os 6 mm. ■ K čs 32.20 U P ř e v o d ú h l o v ý 1: 1 — 90®, délka os 30 mm, J0r os 6 m m (osy běží v protism ěru). K čs 37.— M P ř e v o d s m ěnitelným úhlem od 45» d o 180». A b y p řevod b y l vždy uzavřen i p ři zm ěně úhlu, jest část krytu nahraze­ na lám acim plíškem , k te­ rý lze podle potřeby p řizpůsobiti. Celý převod je uložen na ku ličkových ložiskách, délk a os 85 m m . Jd' os 6 mm. K čs 62.20 S p o j o v a c í l o ž i s k o k u veden ým p ře­ vodům . D élka osy 40 mm , JSr ložiska 15 m m K čs 5.70 S p o j o v a c í e l a s t i c k á o s a , opatřená na obou k on cích sp ojkou 4c uvedeným p ře­ vodům , délka osy 100 m m ...............................K čs 6.— C e n 1 U číslo 9 právě vyšel, zasíláme za Kčs 10.— (ve známkách předem 7asl anvoh'»

iNarodní podnik, prodejna radiotechnického a e l ektrotechnického zboži 1—01

P R A H A I I , V á c l a v s k é n á m . 25 /

©OOOOOOOOOOOOOOOO0OOOOOOOOOOOOOOOOO0OOOOOO'0OOOOOOOOOOOOOOO0OOO0OOOOOOOOGOQOOOOOOOO

UodUne- si v této ru b rice otisk u jem e čtenářům z d a r m a je n taková oznám ení, která: ' 1. se tý k a jí tech n ick ý ch p otřeb a tech nick é literatu ry (tedy n e; „P otřeb u ji I. ročn ík časopisu „Filatelista“ ); 2. nenabízejí n ebo n eh led ají předm ěty větší h odnoty než je : den tisíc K čs; S. pok u d n ěco n abízejí a n ežáda jí vým ěnu za n ěco jin éh o, b u i dou uvádět požadovanou cenu, ne vyšší, než stan oví NÛC; 4. v y ja d řu jí skutečnou potřebu. M alý soustruh na d řevo n ebo k o v (m ůže b ý t i šlapací) p o ­ třeb u je redak ce M ladého technika k v yb a v en i vlastní dílny. iSlektrnnhu R V 2 P 880 p otřeb u je nutně Jiří H ájek, P o lk o v ic e 52, pp. K ojetín . C ívk ov ou soupravu na krátké, střední a dlouhé v ln y a svítilnu P h ilips m á R. Svoboda, M ost, Ju go­ slávská 1606. Radiosluchátka m á a vym ěn í za ráfk ovou brzdu ïia k o lo Iv o Serba, V elká n. Vel. D ynam o 6 - 12 V - 100 500 W hledá T y lich Stanislav, L ipn ík n. B ečvou 500. D vě telefon n í sluchátka i s m ikrofony,y^dea_B,áfJle.tgc.kých _s|uj^ á t e k _ a je d e n -k x Ř u tm ik c o la a J jiíia V Látal, Šum perk, l 3 iaická 54. Zá -’ om á čí telefon n abízí transform átor na 3-5-8 220— 250 V, 50 m telefonn í šňůry a stolní lam pičku 220/6 V Jindřich K viz, C erčany 31. D vě elektron ky R V 12 P 2000, selenový člán ek 250 V/10 m A a výstupní trafo p ro R V 12 P 2000 koupí, příp. vym ěn í za výstupní tra fo p ro všechny běžné druh y elektron ek W nek ZlDyhněv, O rlová 2, čp. 650, Ťě|írisko. D vě k ru h ové eb on itové desky, prům ěr 30 cm. sila 2,5 m m , 2 m m osazného drátu 0 4 m m , 8 cm m osazné tru b­ ky,, vnitř. 4,5— 6 rnm, a d v ě v elk é cukrovarn ické zkum av­ ky potřebu i e .Tosef Cáp, C ernošin u Stříbra 178. N ovou zesi^ lo v a cí lam pu EL 11 m á á vyrnění za EBF 11 n ebo EF 11 Ing. K arel A šm era, P říb o r-K lo k o co v . M orava. E lektron ky V C L 11, V Y 2, TC 03/§ Philips, A L 4 p o jed n é a dvě R V 12 P 2000, ja k ož i schem a elektron ek V C L 11 a V Y 2 hledá A. M arti­ nec, A da m ov u Brna. M otorek U ran nebo Super A tom koupí A . Juppa, Praha II, Štěpánská 61. D vě elektronky R V 2, P800

a výstupní trafo na dvoulam povku T u lák má a vym ění za detonačni m otorek 2 ccm n ebo větší Jiří Suta, Blansko, Škol­ ní ul. T ři letecké m ik rofon y na k rk a odlitky benzinového m otork u Hora 51 m á B. H avlíček, C vikov, P alackého 142. E lektronky R V -2, 4 P 700, R L 2, 4 P3 potřebu je B. Čerm ák,. Starý K olín 22. G um ové obru če na m odel závodního autíčka cca 8 cm 4 kusy kou pí Jiří P oskočil, Praha X I, P řem y slóv -' ská 30. Z áklady radiotech n iky od Ing. N ěm ce vym ěním za' Prak tickou školu radiotech n iky Ing. Pacáka n ebo za otočný kondensátor 500 tm se vzdu ch ovým dielektrikem , V ladim ír Sik, Uherský Brod, Stolařská 1202. M agnetický reproduktor S k ovov ý m krytom vym ěním za elektrom otorček 28/P4 alebo předám za 200 K čs; V. M ackovič, Topolčany. Elektronky 2 X R V 2, 4 P 700 n ebo R V 2 P 800 p ro Tuláka potřebuie M. L ipovský, B rn o-T á b or 42 d. E elektronky DF 22, D L 21 a R L 2, 4 P 2 kúpím alebo vym ěním za A H 1, A C 2 a A F 7; M iloš D roppa, L iptovsk ý H rádok, H viezdoslavova 234. Elektrogram ofon v dobrém stavu m á Eduard Zdražil, Strážnice 489. E lektrom otorek 8 V k pohonu dětských hraček řná O ldřich K lofáč, Strážnice, N ová ul. 607. V ý pom ocn ý m otorek na k olo p otřeb u je J. Sebesta, V ilim ov 185 u Kadaně. Letecký S ervom otor m á Jan Bouzek, Stráž nad Nežárkou. M otorek A tom za 600 koru n prodá Jiří Hnik, Üpice, Jiráskova 880. E lektrickou lokom otivu M ärcklin/464, rozch od 1 6nim, v y m ě ; ním za rozch od 32 mm , J. Trnka, Turnov, Stalinova 440. Různé chem ikálie m á J. K ubát, Ostrava I, Nádražní 9. Hledá literaturu o v-hemii n ebo chem ické časopisy. Super A tom i s v >-'ií prodá B, P rajzler, Praha X , 1. pluku 18, Bateriovou jednolam povk u p ro střední vln y na sluchátka s elektronkou RE 074 (4,5 V žhavení, anoda 24— 25 V) v e skřínce '-Ž cm prodá za 450 K čs J. ' Filip, P ísk ov ě. 13j p. Troubelice, okres Šternberk. E lektronky V G 3116, H 407, Telefunken A L 4 m á a p otřeb u je 2 X R V 2,4 P 700 n ebo R V 2 P 800 Vilém H olý, Tucho.myšl 155, Üsti n. L. U závěrku Com pur I. bez optiky anebo jinou , JSí 34 m m , p otřeb u je M. Kazda, Usti n. L. 61. E lektronky REN 914, E 441, REN 704 d potřebuje nutně ’'"'e n s k ý A., :Brno, V áclavsk á 13. M otorek ke kolu ’’ ’ e dá D užík Břetislav, Jan ovice 154 u Frýdku. El. gram om otorek synchr. v ym ěn ím za el. rríotor Ví— % HP. 220 V, A. Jung, L ib erec 12, Letná 120

M l a d ý t e c h n t k , S trn á ctid e n tlí oro t e c h n ic k o u v ý c h o v u v y d á v á C e s k o s l o v e n s k í sv a z m lá d e ž e v M la d é red K am il Z o u fa lý R e d a k c e - P ra h a n Š tě p á n s k á 61 t e le f o n 275-34 i ä m t n i s t r a c e : P räha II P a n sk á 8 t e le f o n 241-41 M la d v t e c h n ik v y c h á z í ^ • tře d u . C ena ie d n o h o v ý tis k u K £s 5 o ř e d o la t n é n a ro k K Ss 1 2 0 na nů! rok u K čs 60 O ře - M s to V n í ^ s p p n t e ln v Wai^reai fed o o š t . t P r a z e . č. t. a -G r e - 2372 -OB. d>ohl. o o š t . í ř a d P ra h a 022. Z a p ů v o d n o s t a p r á v o č lá n k u a o b r á z k u r u c í a u t o r . T o t o c i s l o v y s io i».

) j

V lev o ;

O bvodní

hydrotechnik

podává zprávu výpravčím u správy zavim ovacího systém u o chodu vlažování.

Uprostřed:

Přivádění

v od y

do

řilavního kanálu z reservoiru čer­ pací stanice.

Vpravo

dole:

Čerpání v od y ze

zavlažovacíiho kanáJu na zavlažo­ van é pozem ky.

V lev o

dole:

rozprašovačů.

Věda i p ra x e zem ědělskéh o h ospodařen i již dávn o zjistily, že povodn ěm i rozbahněná půda v p o říčí řek a zejm én a půda rašelinpvitá představu je b o ­ hatstvím látek, d ů ležitých p ro v ý živ u a růst plodin, v ý jim e čn ě cen n ou ze­ mědělskou půdu. Pro účinné v yu žiti této pů d y je n ezbytn ě nutné podn ikn ou t m elioračn i opatření, které v y tv o ř í v od ovzd u šn é podm ín ky, nutné k n orm áln ím u rozv oji zem ědělských kultur. Na podn ět v ů d ce u k ra jin sk ý ch bolšev ik ů N ikity K ru ščeva b y ly v r. 1947 započaty m eliora čn i a za vod ň ova cí p ráce v p ov od í řek y Irpenu . Je to k ra j, rozprostírající se v jih o v ý c h o d n í části K ijev sk é oblasti. Na pozem cích m ělo být v ytvořen o zelinářské a m léčn é zásobiště h lavního m ěsta U k rajin y — Kijeva. Jak postu pu jí p ráce na u sku tečněn i toh oto velk éh o plánu? V p ov od í řeky Irpenu a Jejích p řítok ů zřizu je se síť v ysu šova cích a za vla ­ žovačích kanálů. Na celé ploše vysušeně p ů d y zavádí se zavlažován í osevu pom oci zvláštn ích v od n ích rozprašovačů . J ed en á ct od čerp á va cích stan ic za­ bezpečuje v době za vla žován í d od á vk u 4.5 m ilion u k u b ick ých m etrů vody. Tlakem d op lň ov acíh o zařizení na hladinu podzem n ích v o d za bezpeču je se nezbytně potřebná vlh k ost pů d y a zároveň se zlep šu jí pod m ín k y větrán i v rašeiinovité půdě, což n apom áh á procesu rozložen í orga n ick ých látek, n u t­ ných pro výživu plodin. Celý vysu šova ci a za vod ň ova ci systém Je sp ojen s řekou Irpen a Jejím i přítoky, na nich ž se p r o v á d ě jí regu lačn í p ráce (proh lu b ová n i a rozšiřován í vodniho koryta, částečn é n árovn án i vod n íh o toku a pod.). A by byla získána dostatečná zásoba v o d y k zavlažován i půdy, p rojek tu je se na horn ím toku řek y Irpenu stavba tři n ov ý ch a obn ov en i pěti stá v a ­ jících v od n ích n ádrží s p otřeb n ou dod á vk ou kolem 33 m ilion ů kub. m etrů. _V projektu se p ředvídá výstav ba 14 h ydroelek tráren o síle 500 kilow atů, zřízených u v od n ích n ád rží a zdým adel. Irpenský v ysu šova ci a za vla žov ači systém um ožní získání v elk ý ch p loch úrodné p ořičn í pů dy a v y tv o ří p od m ín k y p ro větší a stálejší úrodu. Na našich obrázcích u k azu jem e část zařízeni irpen skéh o v ysu šova číh o a laviažovariho systém u na úseku v p oříčí D oln íh o Irpenu v D im crskrm ok re-c K ijevské oblasti.

Instalace

vodních

Znáte naše AUTOM OBILY

7

T A T R A 87 je n e jry ch le jší a n ejsiln ější česk osloven sk ý v ů z p rou d n icc^vého tvaru karoserie, který získal uznání vysp ělosti n aše­ ho prům yslu v celém světě. J eh o tvar a kon stru kce jsou příkladem při řešení a e ro d y ­ n am ick éh o vozu. Te chnická

data;

M otor — osm iv álcový , obsah válců — 3,96 litrů, v ýk on — 75 HP, spotřeba p a liva — 12,5 1/100 km, n ejv ětší dosažitelná rych lost — 160 km /hod., délka X šířka X výška — 4,74 X 1,67 X 1,50 m, vlastní váha vozu — 1370 kg.