Pojďme si sami uvařit

obilné placky

ovesná kaše

Jemné ovesné vločky krátce povaříme v mléce, osladíme rozinkami či jiným kandovaným ovocem, marmeládou, medem, ovocnou šťávou (z kupovaných třeba dětskou výživou), přidáme oříšky, semínka, čerstvé či kompotované ovoce…

pohanková kaše

Pohankovou krupici přisypáváme za stálého míchání do vařícího mléka, krátce povaříme a osladíme přírodním cukrem. Na talíři přidáme kousek másla, posypeme skořicí a podáváme s kompotem. přírodní cukr (natural) – nerafinovaný cukr, obsahuje i melasu, která se rafinací odstraňuje, takže dodává tělu kromě kalorií i výživu pohanka – pro výživu nesmírně hodnotná plodina; k přednostem patří i to, že je odolná vůči škůdcům a nepotřebuje chemickou ochranu

jahelná kaše (prosná))

Spaříme jáhly, přidáme mléko, vaříme do měkka. Osladíme přírodním cukrem nebo medem. Na talíři přidáme kousek másla, posypeme skořicí a podáváme s kompotem. Výborná je s domácí ovocnou šťávou. jáhly – oloupané proso, což je zřejmě jedna z nejstarších plodin vůbec, oblíbená obilovina starých Slovanů

mammaliga ((Kaše rumunských pastevců))

Kukuřičnou krupici vaříme nejprve ve vodě (vaří se dost dlouho), teprve až je téměř měkká (cca 1/2 hodiny) přidáme mléko a dovaříme v mléce. Osladíme přírodním cukrem a podáváme polité smetanou (11–12%)

superkaše

Celozrnná instantní kaše obsahující směs žita, ovsa, pšenice, ječmene, kukuřice a jáhel, popř. instantní kaše špaldová (k dostání ve Zdravé výživě) špalda – prastarý druh pšenice s vysokým obsahem kvalitních bílkovin a s pozitivními účinky na imunitní systém (kaše, které si děti při chaloupeckých týdenních pobytech vaří k večeři) Co je biopotravina jako certifikát: potravina vypěstovaná bez pesticidů, umělých hnojiv, s ohledem na přírodu a na zvířata jako živé tvory. Biozemědělství si váží přírody jako rovnocenného a respektovaného partnera. K dostání jsou přímo od biozemědělce, v prodejnách Zdravé výživy nebo v koutcích zdravé výživy supermarketů.

česká značka

evropská značka

Děkujeme všem, kteří přispěli do naší malé „kuchařky“. Recepty a další informace, které se nám nevešly, najdete na www.chaloupky.cz

Zpravovala Iva Suchá a Eva Králíková, ilustrace Dagmar Suchá, foto archiv Chaloupky Vytištěno na recyklovaném papíru Vydáno za finanční podpory Nadačního fondu Albert v rámci prvního kola grantového programu Zdravá pětka

Proč Chaloupky a kuchařka aneb

tušení souvislostí Co má společného jídlo a životní prostředí? Ovlivňujeme svojí stravou svět okolo nás? Uvědomujeme si vlastní odpovědnost a vlastní možnosti? Co víme o původu a smyslu naší výživy? Naše malá kuchařka vám nabízí cestu k dávným postupům přípravy jídel, tak jak si je zkoušejí děti i dospělí ve středisku Chaloupky, kde se vydávají proti proudu času nahlédnout do moudrosti předků. Nahlédnout můžeme i do světa biopotravin, což můžeme chápat jednak jako obchodní značku a jednak jako filosofii – návrat k jednoduchosti, přírodním postupům, vaření bez polotovarů a éček, využívání místních zdrojů a původních odrůd. Jde vesměs o ochutnávky, takže zde nenajdete jako u ostatních receptů množství surovin.

Pojďte s námi tedy do světa biopotravin, místních produktů, jídla jednoduchého a ohleduplného.

Pojďme si sami uvařit

chaloupecká kuchařka ☺ chaloupecká kuchařka ☺ chaloupecká kuchařka ☺ chaloupecká kuchařka ☺

chlebánky


Tvaroh

Pučálka a jiné naklíčenosti

Hrách lehce ponoříme na talířku na několik dní do vody, alespoň jednou denně propláchneme. Za několik dní se objeví klíčky. A pak už jen zíráme, jak můžeme mít i uprostřed zimy místní čerstvou potravinu plnou vitamínů. Můžeme zobat jen tak, osolit a nebo osolit a opražit na másle. Stejně jako hrách můžeme naklíčit i jiná semena a semínka. (Z chaloupeckého programu Hvězda nad hypermarketem)

pražmo

Pšenici (nejlépe v biokvalitě) opražíme na oleji do křupava a osolíme. Pražmo bývalo obřadním pokrmem na pražnou neděli.

obilné placky

Na kamenném mlýnku na obilí (možno i na kafemlýnku) nahrubo nameleme pšenici, přidáme vodu na hustotu těsta jako na bramboráky, osolíme a klademe na rozpálený olej.

pšeničná kaše

Pomeleme pšenici, lehce opražíme na oleji a rozmícháme ve vodě na hustotu kaše. Krátce povaříme a lehce osolíme. Potom buď dosolíme (varianta naslano) anebo osladíme medem (varianta nasladko). (3 recepty z chaloupeckého programu Co nás hřeje, šatí a živí)

Chlebánky z kvasnic

Aby nám chlebánky rychle nakynuly, když se potřebujeme vejít do dopoledního programu, používáme kvasnice a přidáváme ocet: Smícháme ¼ kostky kvasnic, 250 g grahamové mouky, 1,5 lžičky soli, 2 lžičky kmínu, 1,5 dcl vlažné vody, 2 lžíce octa, vypracujeme těsto a necháme alespoň půl hodiny kynout.

Chlebánky z kvásku

Kvásek je to, co zbude po spotřebování těsta z minula. Kynutí trvá déle, ale je důkladnější. Vzniká přírodní kyselina mléčná, která vytváří původní chlebové aroma, je přirozeným konzervantem a posiluje naši střevní mikroflóru a imunitu. Kvásek schovaný z minulého pečení den předem vyndáme z ledničky, přidáme trochu grahamové mouky, zalijeme vodou na hustotu lívancového těsta a necháme v teple kynout. Potom řádně rozmícháme 1 hrnek mouky, 1 lžičku soli a 2 lžíce kvásku s vodou opět na hustotu lívancového těsta, pak teprve přidáme slunečnicová semínka, lžíci oleje a tolik mouky, až se těsto nelepí na vařečku a můžeme jej vzít do ruky a tvarovat. Hotové tvary dáme na vymaštěný plech, potřeme rozpuštěným máslem a ozdobíme semínky

(lněné, sezamové, konopné, dýňové, slunečnicové), mákem, ovesnými vločkami apod. Necháme ještě, třeba i do druhého dne, dokynout a pak pečeme. (2 recepty z chaloupeckého programu Upeč třeba chleba)

bylinkový sirup

Běžné bylinky (mladé listí jahodníku, ostružiníku, maliníku, jitrocele, kopřivy, kvetoucí nať třezalky, řebříčku…, doplníme nějakou voňavou bylinkou – mateřídouška, meduňka, máta…, popř. nějakou bylinkou pro barvu – sléz maurský, plody černého rybízu…) zalijeme převařenou vychládlou vodou tak aby byly bylinky těsně pod hladinou. Pro lepší vylouhování a částečně i sterilizaci můžeme zakapat citronem (1 citron na litr). Po 24 hodinách scedíme, zahřejeme a rozpustíme cukr – 3/4 kg na litr scezené šťávy. Pokud chceme uchovat přes zimu, ještě vysterilizujeme.

čerstvá bylinková šťáva

Aromatické bylinky (osvědčená kombinace meduňka plus máta) zalijeme ve džbánu pitnou vodou a přidáme kolečko citronu. Za několik hodin můžeme pít. Podáváme i s bylinkami a citronem – vypadá to hezky. (Z chaloupeckého programu Tajemství bylin)

plevelová limonáda aneb Osvěžující nápoj s bylinkami

Popenec a bršlice jsou častými návštěvníky našich zahrádek, tedy i té Chaloupecké, jak jsme se na Víkendu s bylinkami přesvědčili na vlastní oči. Místo, abychom se na ně mračili, že nám zaplevelují zahrádku, je můžeme využít k přípravě tohoto osvěžujícího a chutného nápoje: Asi 8 lístků popence břečťanolistého, svazek lístků bršlice kozí nohy (asi 10 mladších světle zelených lístků i se stonky) a asi 6 lístků máty opereme a naložíme do 1 litru jablečného džusu či moštu (pro aromatičtější chuť můžeme lístky nadrobno pokrájet), přidáme na kolečka nakrájený celý citrón a necháme nejméně 2, ale klidně i 6 hodin luhovat (macerovat). Poté scedíme, citrón i lístky pečlivě vymačkáme, podle chuti naředíme 1–2 litry vody a s radostí popíjíme. V horkých dnech můžeme přidat i kostku ledu. Bylinky nápoji dodaly nejen aromatickou chuť, ale i ve vodě rozpustné vitamíny a minerály. Tedy doslova „Na zdraví!“ (Květa Šimková, poradkyně zdravé výživy, lektorka chaloupeckých bylinkářských seminářů a táborů)

chaloupecký lahodný čaj

„rodinná směs“ – má blahodárný účinek na celý organismus Třezalka 2 díly, řebříček 2, heřmánek1, maliník1, lípa1, kopřiva ½, bříza1, meduňka1, měsíček ½, dobromysl 1, přeslička 1, ořechový list 1, bez černý 1, máta ½, jitrocel ½, mateřídouška ½, divizna ½, kontryhel ½, měsíček ½ (Božena Javůrková, legendární chaloupecká bylinkářka)

máslo

Do skleničky nalijeme šlehačku, dobře uzavřeme víčkem a třepeme. Po nějaké době se začne ve skleničce oddělovat pevnější, tučná část – máslo – od tekutiny – podmáslí. Tekutinu slijeme, pevnou část dáme do formičky a vychladíme.

tvaroh

Zkyslé mléko z farmy či mlékomatu (nepasterované) zahřejeme asi na 40 stupňů (je horké, ale udržíme v něm prst). Do cedníku dáme plátno a položíme jej na hrnec. Hmotu vylijeme na plátno a necháme chvíli překapávat. Pak spojíme opatrně rohy plátna, svážeme dohromady a zavěsíme na vařečku, kterou položíme přes hrnec. (Z chaloupeckého programu Zlaté rouno)

50 g sušených hub namočíme, trochu pomačkáme a propereme, uvaříme 400 g krup, středně velkou cibuli a 5 stroužků česneku nakrájíme nadrobno a orestujeme, přidáme uvařené kroupy a 2 špetky celého kmínu a opět orestujeme. Z hub slijeme vodu, přidáme do pánve a smažíme, dochutíme majoránkou, solí, pepřem a vše smícháme s uvařenými kroupami. Nakonec pečeme v předehřáté troubě na 180 stupňů ještě dalších 20 minut. (z vánočního programu Chaloupek, pracoviště Horní Krupá)

sýr typu Panír

Jednoduchý recept na přípravu domácího sýru. Zkuste si doma zahrát na sýraře. 1l mléka přivedeme k varu, rozpustíme ve 2 lžících vody 4 lžičky citronové šťávy a přidáme do mléka. Pořádně vmícháme. Jakmile se začne oddělovat bílý tvaroh od žluté syrovátky odstavíme, hrnec zakryjeme pokličkou a necháme 4 minuty odstát. Sražené mléko přecedíme přes plátno a plátno se sýrem umístíme na tři hodiny pod těžký předmět. Chceme-li sýr jemnější a nadýchanější, zatížíme ho pouze po dobu 20 minut. Po vylisování sýr vložíme zpět do syrovátky, kterou osolíme. Sýr v této slané syrovátce vydrží cca 7 dní. Do solného nálevu můžete přidat česnek nebo další koření. (Kozí farma Ekokoza, Lesní Jakubov u Kralic nad Oslavou)

bio vepřové Bio vepřové kostky na guláš (nebo podle chuti krkovice, plec, bok...) osolíme, provýpečky mícháme s kmínem. 2 větší cibule nahrubo nakrájíme, několik stroužků česneku nakrájíme na tenké plátky. Vše promícháme s masem a vložíme do sádlem vymazaného pekáčku. Lehce podlijeme vodou a vložíme do vyhřáté trouby – nejprve na 220 °C, po čtvrt hodině snížíme na 180–200 °C. Během pečení občas promícháme. Pečeme, dokud maso není krásně měkké. Pak odklopíme pokličku a chvilku dopečeme do zlatavé barvy. Podáváme s knedlíkem a zelím. (biofarma Sasov) A nezapomeňme hodně ovoce a zeleniny! Při respektu přirozeného řádu věcí – jahody v červnu, jablka v prosinci, papriky v létě, mrkev v zimě. Co znamená označení Vysočina-regionální produkt? Zaručuje místní původ, kvalitu a šetrnost k životnímu prostředí.

.

.

..........................................................

Děkujeme všem, kteří přispěli do naší malé „kuchařky“. Recepty a další informace, které se nám nevešly, najdete na internetových stránkách www.chaloupky.cz

Zpravovala Iva Suchá a Eva Králíková, ilustrace Dagmar Suchá, foto archiv Chaloupky

Vytištěno na recyklovaném papíru. Vydáno za finanční podpory Nadačního fondu Albert v rámci prvního kola grantového programu Zdravá pětka

panír

kuchyně na Vysočině aneb

místní a tradiční Dnešní doba je poněkud odtržená od tradic a původního smyslu věcí. Žijeme stále rychleji, nemáme čas se zastavit a vnímat co, proč a jak děláme. Potraviny už dávno nevnímáme jako dar, nevíme často ani odkud a jak pocházejí, nevnímáme širší souvislosti. Jaký je tedy vliv našeho rozhodování na přírodu, společnost, nás samé, na kvalitu našeho života? Jaký máme vliv na svět okolo sebe a jak zase ten ovlivňuje nás? Proč se na jednu stranu přejídáme na druhou stranu podléháme diktátu diet? Proč v jídle nevidíme skutečné hodnoty?

pojďme společně

• zastavit se a rozhlédnout • navázat na tradice našich předků a pochopit své kořeny • vnímat, odkud naše jídlo pochází, co mu předcházelo, co jím podporujeme


vánoční kuba

Bio vepřové výpečky


vánoční kuba

Typickou plodinou pro náš chudý kopcovitý kraj bývala řepa (tuřín či vodnice – dodnes k dostání na místních biojarmarcích), jáhly, ječmen (z něj hlavně kroupy), žito a oves (při nedostatku se z něj pekl i chléb) a luštěniny. S příchodem brambor byla řepa, tradiční obiloviny a částečně i luštěniny nahrazovány právě bramborami, které jsou už nyní vnímány jako tradiční vysočinský pokrm.

peciválky

šormajzl

Na sádle se škvarky (dobré i na oleji:-) orestujeme cibuli a smícháme s uvařenými fazolemi a kroupami.

KŘEHOTINY, KŘUPANCE

25 dkg hladké mouky, 2 žloutky, sůl, kousek másla, 3 lžíce vody se vypracuje v těsto a dá se do ledničky odpočinout přes noc. Ráno je rozválíme a vykrajujeme čtverce. Smažíme v rozpáleném tuku a ještě teplé silně cukrujeme.

Z 20g droždí, trošky mléka, trošky mouky a lžičky cukru zaděláme kvásek a tím ze 400 g hladké mouky, 100 g celozrnné mouky, 2 strouhaných vařených brambor, 1 vejce, 4 lžic oleje a špetky soli zaděláme tužší těsto, tvoříme bochánky a pečeme bez vymaštění na vysypaném plechu. Do zlatova upečené kynuté peciválky krátce spaříme v horkém mléce,omastíme a posypeme mákem s cukrem. (Ludmila Nováková, pamětnice staré chaloupecké kuchyně)

Bílou řepu (vodnici) nastrouháme, přidáme stejné množství mouky, osolíme, přidáme mléko a promícháme. Z nich se tvarují „pekáče“ – placky, které pečeme na holé plotně. Dříve se pekly i v chlebové peci. Omastí se a posypou makem nebo pracharandou. Zapíjejí se mlékem nebo kávou.

MADĚRA

Sušené „krouželky“ z řepy (vodnice) rozvaříme, přidáme mouku, pak z másla a mouky připravíme zásmažku a zavaříme ji do kaše. Tato kaše se jedla v zimě na večeři v chudých rodinách. Sušené ovoce (jablka, hrušky, švestky) vaříme v troše vody, umeleme na masovém strojku a přidáme čerstvá jablka, nakrájená na kousky. Zahustíme máslovou jíškou, přidáme nasekané ořechy a spařené hrozinky a dochutíme citronovou kůrou a skořicí. Podává se k vánočce nebo vdolkům. (sedm receptů podle Jana Kuči, Pracoviště tradiční lidové kultury, Muzeum Vysočiny Třebíč)

zasmažená polévka

Nastrouháme větší mrkev, půl petržele, čtvrt bulvy celeru. Pokud máme můžeme nastrouhat i kedlubnu, ředkev nebo přidat na kolečka nakrájený pórek. Do hrnce nalijeme 2 lžíce oleje, až je rozpálený vsypeme na něj zeleninu a chvíli mícháme, pak na vše nasypeme hrst mouky. Nemusí to být jen hladká pšeničná, můžeme použít pohankovou, špaldovou, amarantovou (i když není tradiční), kukuřičnou. Zalijeme vodou a vaříme. Vznikající polévku osolíme.Pokud se nám zdá řídká, můžeme do ní nasypat hrstku omyté pohanky nebo zavařit nočky či nudle. Rychlá zeleninová polévka, kterou jsem jako dítě neměla vůbec ráda. Teď patří v naší rodině k nejoblíbenějším. (Marie Rajnošková, Chaloupky, pobočka Krátká: zpracováno podle mojí maminky)

Do mísy nachystáme 300g polohrubé mouky. Jednu třetinu můžeme nahradit moukou celozrnnou. Mouku osolíme, můžeme přidat lžičku sádla. Dáme vařit vodu a asi 2dl vroucí vody k mouce nalijeme a přitom mícháme. Až se spojí, přendáme na pomoučený vál a zpracujeme ve vláčné měkké těsto. Pozor, může být velmi horké. Vyválíme dlouhého hada, nakrájíme na kousky velikosti vlašského ořechu. Každý kousek rozplácneme a zabalíme do něj švestku. Většinou jsou švestky do těsta zabaleny dřív, než nám začne vřít voda. Vaříme asi 5 minut, ale pro jistotu v každé várce jeden knedlík roztrhneme a přesvědčíme se, zda je hotov. Na talíři sypeme nejlépe mletým mákem, lze i tvarohem nebo perníkem. Osladíme a pokapeme rozpuštěným máslem nebo sádlem.

řepance (řepné pekáče)

Ve vodě se dá uvařit hrst kysaného zelí a kousky brambor, do níž se dá záklechtka – podmáslí nebo kyselé mléko se smíchá s několika lžicemi mouky, osolí a dobře rozmíchá. Vlije se do vařící polévky a odstaví se z plotny.

ocítek (ovocná omáčka)

kolóčke s kodlótkama

Bývalo to rychlé jídlo, které se chystalo, až se přišlo z pole. (Marie Rajnošková, Chaloupky, pracoviště Krátká; zpracováno podle mojí babičky, která na začátku 20. století sloužila ve Stupešicích ve mlýně)

KYSELKA, KESELKA

ŠKVARKOVÉ PLACKY

Slovo oběd, původně ob-jed, má původ ve významu jíst kolem stolu, kolem mísy? Předpona ob znamená okolo, kolem. Lidé sedávali nejprve kolem ohně, který dával teplo, pak kolem jídla, kde si stále byli všichni rovni, bylo to společenství, komunita (vzpoměňte na jednání u kulatého stolu, význam rituálu společného jídla).

kapouni (pečená řepa)

Bílou řepu (vodnici, tuřín) nastrouháme a uvaříme do měkka, do ní nakrájíme na kousky hrušky, zahustíme moukou (nejlépe žitnou), omastíme sádlem a na pekáči pečeme do hněda. Vodnici a tuřín lze zakoupit na vysočinských biojarmarcích či přímo na ekofarmách

Slané placičky, připravované se škvarky. Dříve na venkově se připravovaly velké placky, sloužily jako svačina při práci na poli. Připravíme kynuté těsto z 1 kg hladké mouky, kvásku (kostička droždí, teplé mléko, malá špetka cukru a trocha mouky na vykynutí). Osolíme, přidáme 1 vajíčko, ½ kg škvarků (raději celých neumletých) a teplé mléko. Těsto vypracujeme, necháme vykynout a potom připravujeme placičky, které klademe na vymaštěný plech, potřeme vodou a posypeme dle chuti mákem, kmínem, solí. Upečeme v troubě. (Iva Kopecká, Chaloupky, pracoviště Horní Krupá)

Jídelna na Chaloupkách Humrová pomazánka

chaloupecká hliněná pec kuskus s tofu a pórkem

Superjednoduché-superrychlé, výživné a výborné; plnohodnotný teplý oběd bez vaření: 400 g kuskusu, na kolečka nakrájený 1 středně velký pór a na kostičky nakrájené 1 tofu (pro změnu použijeme třeba s mořskou řasou), podle návodu na kuskusu zalejeme vařící vodou a necháme stát. kuskus – těstovina z tvrdé pšenice (semoliny), obsahuje zejména vitamíny skupiny B, nemusí se vařit-pouze se zalévá vařící vodou (dvě rychlovky oblíbené na výpravách, táborech a jiných akcích chaloupeckého oddílu Vydry)

sojové špízy

na 10 porcí: 1 kg sojových kostek namočíme na chvíli do směsi 100 g olivového oleje, 10 g bylinek (oregano a trochu máty), 30 g česneku, 35 g hořčice, 20 g soli, 20 g vegety, 50 g sojové omáčky, mezitím nakrájíme na kolečka 350 g cibule, na kostky 350 g papriky, 350 g lilku, 350 g cukety a vše napícháme střídavě na jehlu

Řekl ještě Bůh: Aj, dal jsem vám všelikou bylinu, vydávající símě, která jest na tváři vší Země, a všeliké stromoví, nesoucí símě. To bude vám za pokrm. A viděl Bůh, vše což učinil, že jest dobré. Kniha Genesis

Uvaříme 200 g celeru a 200g mrkve a rozmixujeme s 175 g másla, 10 g citronové šťávy a 500g měkkého tvarohu (dvě ukázky z chaloupeckého jídelníčku pro týdenní školní pobyty) Snížit spotřebu masa – to je oč tu běží! Jedno z pěti P programu Zdravá pětka: Zdravá strava znamená: každý den 5–6 porcí obilovin, 5 porcí ovoce a zeleniny, 2 porce mléčných výrobků, 1 porce masa nebo luštěnin Suroviny na naše recepty dostanete v prodejnách Zdravé výživy nebo v koutcích zdravé výživy supermarketů Děkujeme všem, kteří přispěli do naší malé „kuchařky“. Recepty a další informace, které se nám nevešly, najdete na internetových stránkách www.chaloupky.cz

Zpravovala Iva Suchá a Eva Králíková, ilustrace Dagmar Suchá, foto archiv Chaloupky

Vytištěno na recyklovaném papíru. Vydáno za finanční podpory Nadačního fondu Albert v rámci prvního kola grantového programu Zdravá pětka

alternativy aneb netradiční nebo vlastně tradiční? Nemusíme odmítat maso, ale pojďme nahlédnout i k vegetariánům: vegetariánská strava totiž není totéž co bezmasá strava a oproti častému názoru může být vegetariánský jídelníček ve srovnání s běžným stravováním velice bohatý.

Zkuste s námi nové anebo jen dávné a pouze zapomenuté) suroviny


Soucit se zvířaty je měřítkem kulturní úrovně národa. M. Gándhí


Je ekologicky a ekonomicky únosné, abychom v době, kdy většina našich spoluobčanů trpí hladem a podvýživou, zkrmovali 85% obilí hospodářským zvířatům, abychom si masným a mastným blahobytem zkracovali život? Boris Merhaut

Zapečená cuketa s pohankou

Jednu větší cuketa (pro 4 osoby) omyjeme, rozkrojíme podélně na 2 poloviny. Pokud jsou již vytvořená semínka, odstraníme je a zbytek dužniny vydlabeme lžící tak, aby za slupkou zbyla ještě dužnina asi 2 cm vysoká. Vydlabanou cuketu osolíme, okořeníme dle chuti třeba oregánem a odložíme k pozdějšímu naplnění. Dužninu, kterou jsme vydlabali, rozsekáme, osolíme, osmažíme na tuku a na pokrájené cibulce. Mezitím si krátce povaříme pohanku ve vodě. Pohanku promícháme s dužninou z cukety, okořeníme oregánem a směsí plníme vydlabané cukety. Do směsi můžeme přidat i vajíčko, ale není nutné. Zapékáme v troubě, ke konci pečení posypeme strouhaným sýrem. Vhodnou přílohou jsou vařené brambory nebo brambory pečené současně s cuketou na jednom pekáčku. (Iva Kopecká, Chaloupky, pracoviště Horní Krupá)

Cizrna na paprice

200 g cizrny namočíme na 12– –24 hodin, vodu slijeme (nebude pak nadýmat) a dáme do papiňáku. Zalijeme vodou tak, aby byla cizrna potopená asi 1 cm. Přidáme lžičku sušené saturejky, nesolíme a dáme vařit. Po natlakování ztlumíme plyn a po 35 minutách vypneme. Necháme ještě alespoň 5 minut dojít. Asi polovinu zrn dáme stranou, zbytek rozmixujeme spolu s vodou, ve které jsme vařili, na hladkou kaši. V hrnci zpěníme na oleji jemně nakrájenou 1 větší cibuli, přidáme sůl a sladkou mletou papriku. Papriku smažíme jen velmi krátce, aby nezhořkla. Zalijeme trochou vody (asi 1 dcl). Přidáme rozmixovanou cizrnu, doředíme kysanou smetanou na požadovanou hustotu a necháme chvilku povařit. Pokud chceme omáčku hladkou, rozmixujeme cibulku znovu ponorným mixérem. Přidáme cizrnu vcelku a na kolečka nakrájený pórek. Podáváme s brambory či chlebem. cizrna: pochází ze Středního východu, patří mezi nejkvalitnější luštěniny vůbec, méně nadýmá a má tolik bílkovin co libové maso (inspirováno Hankou Zemanovou a jejím Bioabecedářem)

červená řepa se sýrem Lučina

1,2–1,4 kg červené řepy, rajský protlak 300–400 g, 2 středně velké cibule, 2–3 stroužky česneku na jednu bulvu řepy (počítáno podle velikosti řepy), slunečnicový nebo olivový olej, sůl, bílý mletý pepř, tymián, provensálské koření, 4 kusy sýra Lučina (a 100 g) Řepu oloupeme, na hrubo nastrouháme. Cibuli nakrájíme hodně na drobno a zpěníme na oleji do růžova, přidáme řepu, trochu osolíme, opepříme, přidáme trochu provensálského koření a zvlášť ještě tymián a přibližně 10 minut vše promícháváme. Potom k nastrouhané řepě přidáme rajský protlak a prolisovaný česnek a vše dobře zamícháme a všechny ingredience společně prohřejeme, na závěr případně podle chuti dosolíme. Ve výsledku je chuť sladkokyselá, mírně slaná, ale zároveň kořeněná a s příchutí česneku, ale žádná chuť by neměla být dominantní. K jednotlivým porcím řepy přidáme na talíř vždy jednu „kostku“ sýru Lučina, který se konzumuje současně s řepou. Jde o vyzkoušenou kombinací, balkánský sýr nebo kysaná smetana se dají také použít jako příloha k řepě, ale celek pak vyzní chuťově jinak.

400g těstovin (vrtulky, spirálky, mušličky) uvaříme podle návodu, scedíme je, přemístíme do větší misky a necháme částečně vychladnout. Nastrouháme na ně na hrubo sýry (100 g nivy, 100 g eidamu) a 300 g uzeného tofu (sojový sýr/tvaroh) a případně nasypeme nakrájenou čerstvou nebo sušenou bazalku (cca 20 - 30 lístků podle velikosti. Přidáme 2 vejce, vše dobře promícháme a poté ochutnáme, podle chuti případně dosolíme. Do pekáčku nebo menšího hlubšího plechu vymazaného olejem klademe těstovinovou směs ve vrstvě vysoké cca 3 cm, dáme zapéct do růžova při teplotě cca 200 °C. Dalším doplňkům dle vlastní fantazie a chuti, momentálního obsahu ledničky a spíže se meze nekladou. (dva recepty od Líby Jozkové, ekologická poradna Rosa České Budějovice, dobré duše kuchyně některých chaloupeckých akcí)

jabkanec

variace na tradiční recept naší rodiny: Jablka, klidně i se slupkou, nakrájíme na plátky, podusíme na másle do měkka, můžeme přidat trochu tvarohu nebo jogurtu a osladit, zalijeme lívancovým těstem (mléko, nejlépe kozí, žloutek a sníh z bílku, mouka špaldová s přídavkem dalších, např. pohankové, amarantové, konopné, jáhlové či kukuřičné). Pečeme ve středně vyhřáté troubě. jáhly – oloupané proso, což je zřejmě nejstarší kulturní plodina, typická pro staré Slovany, levná a výživná špalda – prastarý druh pšenice s vysokým obsahem kvalitních bílkovin a s pozitivními účinky na imunitní systém pohanka – pro výživu nesmírně hodnotná plodina, k přednostem patří i její odolnost, takže při pěstování nevyžaduje chemii amarant – základní potravina Inků, kterou nazývali Dar bohů . Má mimořádný obsah řady cenných látek konopí – v dnešní době neprávem zatracovaná, dříve ceněná a hojně využívaná plodina, oblíbená byla např.kaše z konopných semínek zvaná semencová (Iva Suchá, Chaloupky)

červená čočka s rýží

Čočkový prejt s ovsem

Vyvážený luštěninovo – obilninový pokrm plný bílkovin využívající ovsa jako místního ekvivalentu rýže. 200 g čočky a 200 g ovsa přebereme a důkladně propláchneme a na 12 hodin namočíme do studené vody. Čočku a oves uvaříme odděleně do měkka. 1 velkou nakrájenou cibuli osmažíme na kvalitním oleji a vmícháme ji s prolisovaným česnekem, saturejkou, majoránkou, drceným kmínem a solí do směsi čočky a ovsa. Dobře promícháme. Pekáček vymastíme, naplníme připraveným prejtem a ve vyhřáté troubě zapečeme asi 25 minut při 180 °C. Můžeme podávat se salátem z kysaného zelí. (Eva Králíková, Chaloupky, pracoviště Brtnice)

TĚSTOVINY S UZENÝM TOFU

Nejíme masa víc než je zdrávo? A přitom pouhým snížením spotřeby masa můžeme velmi výrazně snížit svoji ekologickou stopu. Člověk není ze své přirozenosti – stavbou střev a chrupu – ani býložravec, ani masožravec. Je něco mezi a má možnost volby.

2 nakrájené cibule lehce osmahneme na oleji, přidáme 300g rýže natural, opět lehce osmahneme, zalijeme vodou, vaříme do poloměkka, přidáme 2 nadrobno nakrájené mrkve a 200 g červené čočky. Dovaříme do měkka, osolíme. Ke konci můžeme přidat na kostičky nakrájené ochucené tofu (nejlépe marinované-dostane se už hotové koupit). Můžeme dochutit solčankou nebo jiným oblíbeným kořením. červená čočka – luštěnina středního východu s jemnou chutí a krátkou dobou vaření i bez namáčení tofu – tradiční fermentovaný výrobek ze sóji, která byla již v dávné Číně nazývána Žlutým klenotem; na rozdíl od tzv. sojového masa, což je novodobý prefabrikát, tofu a tempeh jsou záležitosti starobylých a osvědčených receptur

Pojďme si sami uvařit

Recommend Documents