OPERA STATNIHO
✓ O
l
I,
DIVADLA V OSTRAVE, LAUREAT STATNI CENY
\K< T
(r\_
i, ~4-~ /
V ec yh^il/rvp
Loos Joriucek : V e r M a k io p u lo s . P ro g ia m vyd a lc Statni d iva d lo v O strave v re do kci prom . hist. Evy Sykoiove. G ra h cka u o rcva Bednsko U stch n lo v a , typog ra fic k a 5p o (u p ra ce R. M ikesko. VytisVIy M oravske uskorske zovody, n P . zavcd O stra va , prcv. 22, H c l!a ro v a 14. C e«a 2 — Kc 5
&
V e c M a k r o p u lo s Bylo to na Strbskem PI esi
ctu Saldovo Dite, kazdy
Z'<xr-
•
‘
.1 mi to chvalil - soucasne *
WF,--'.$ * -i* ■
■
:
4 r, -
.
M akro pu lo s. C h ytlo me
to. V ite , to hrozne, ono
c it o y e c lo v e k a , ktere
n ikd y nebude m it konce.
N estestf hole. N ic nechce,
L nic neceka , . .
vznika v udobi, kdy Janackuv tv u ra rozmach dosahuje sveho m axim alm ho rozpeti. — Zapism k zmizeleho, Taras Bulba, oba kvartety, sextet M ladi, Concertino, Rikadla, C apriccio, G lagolska mse, Sinfonietta a 5 oper: Vylety pana Broucka, Kata Kabanova, Liska Bystrouska, Vec M akropulos a Mrtvy dum — tvon zavratrre s to u p a jid krivku je h o umelecke potence, tem er absurdm a neuveritelnou tim , ze roste vlastne na sklanku skladatelova zivota (mezi 6 2 .-7 4 . rokem). Bezprostredne po ukoncem Lisky Bystrousky, aniz si doprava oddechu, hleda Janacek nove tem a pro operu. A nachazf. Svym bezpecnym instinktem sahne po Capkove utopicke kom edii Vec M akropulos, ktera ho zaujm e nejen svymi hodnotam i divadelnfmi, ale predevsfm svym myslenkovym jadrem . „Po Lisce Bystrousce nevedel jsem do ceho. Co osud da, Zivot, chci zivot. Bylo to na Strbskem plesu, ctu Saklovo D ite, kazdy mi to chvalil a soucasne M akropulos. Chytlo mne to. Vite, to hrozne, ono citove cloveka, ktere nikdy nebude m lt konce. Nestesti hole. N ic nechce, nic neceka. To jsem citil, to jsem chtel", Techto nekolik charakteristickych crt, s trh u jfd c h zkratkovitym, hutnym stylem, zcela presne vystihuje, co Janacka na C apko ve hre tak silne zaujalo a da lo im puls k vytvorenl filosoficky tak hluboce obsazneho hudebne dram atickeho d ila . C apek se pokousi ve svem utopickem pribehu d a t odpovecf na otazku dlouhovekosti a nesmrtelnosti. Krome tra g icke horkosti, uzkosti ze smrti a trpke uvahy na tim , zda je treba zivot prodluzovat ci ne, je v Capkove tra giko m e d ii jiste odlehceni, vyplyvajici z presvedcenf, ze stoji za to zft zivot takovy, jaky je a ze v nem nakonec nem dulezita jeho delka, a le je h o noplneni. A je h o odpovecf na filosoficky kladenou otazku je vlastne docela jasne form ulovana tim , ze stavi pred divaky 300 le t starou zenu, stale m ladou, ktera sice uchvacuje svou krasou - daleko vice
/
.■>
V
■f
7
.1
.a: ,
/
?/ (7 j
f
f
:
’
■I •3 •'
-
V
ft */»
v/
*
**
\ ■
t r
/.
«
/ X
*
f f
i; i?
*
€ *
/ i 4,
l
i ■
.
/
4 •« r -* r* i
\
*
*
(
t
v
X/ > •* <
'/hr-*
.
i 2*« » • .
i
,
vsak desi Ihostejnosti, chladem , otupelosti, ktera nakonec vyusfuje v opravdove zoufalstvi. Psychologicka kresba teto titu lm postavy jiz sama v sobe vyvraci ja koukoliv myslenku dlouhovekosti a nesmrtelnosti. Tragickou hrdinkou Capkovy hry je Elina M akropulos, dcera reckeho lekare, vynalezce elixiru — pro d lu zu jicih o zivot na 300 let. O tec je donucen vyzkouset napoj na sve dceri, ktera se tohoto veku skutecne doziva. Kdyz Ihuta trf set let se b lizi ke konci, vracf se na mista, kde u sveho byvaleho milence kdysi uschovala predpis na onen zazracny elixir. D onutila ji k tomu hruza ze smrti. Kdyz ale je prinucena vyzradit sve tajem stvi, najednou zjist’uje, ze stopa, kterou po sobe zanechal je ji zivot, je zoufale prazdna a ze je nesmyslne ji opakovat. Sama uz nechce dlouho hledany elixir, protoze zoufalstvi, se kterym je j hledala , je prekonano zoufalstvim z prazdneho zivota. Capkova hra nesporne obsahuje myslenkove ja d ro , jez muze i nasi spolecnosti polozit urcite otazky a mit odezvu v dnesnim hledisti, tak ja k o ji nachazeji myslenky film u nove reziserske vlny v soucasne kinem atografii, kde vedle motivu ..odcizeni cloveka v dnesni spolecnosti, pocitu prazdnoty zivota" (typickym predevsim pro zapadni civilizaci) je centralnim problemem otazka smyslu lidske existence ve vztahu k celemu svetu, zivotu. Pomineme d ila A ntonioniho, Felli'niho, Vardove a dalsich zabyvajicich se touto problem atikou a zastavime se u d ila svedskeho rezisera Im gm ara Bergmanna Lesni ja hody - jez tu to otazku prinaseji znovu, jenze propracovanu do daleko vetsi hloubky a na dren filosofickeho ja d ra . Proc se o tom zminujeme? Jednak ve snaze upozom it, ze toto tem a se stava a ktu a ln i prove v soucasne dobe a vzrusuje tem ef vsechna odvetvi urneni, ale predevsim, ze myslenkai a filosoficky postoj tvurce Lesnich ja h o d se urcitym zpusobem priblizuje casti myslenkoveho ja d ra Veci M akropulos a hluboce lidskym postojem tvurce k hrdinovi je velice blizky Janackovi. Bergmanna vzrusuje to, co jitr i na M akropulos Janacka. Hned v expozitfi film u (stejne ja k o v hudeb ni expozici M akropulos) se objevuje strach pred smrti, ktery se postupne presunuje ja k o po cit nespokojenosti
t/i
Vf Il^K ’ Co fe yam ? EMILIA: Nemd, nc-mi, nemd'se tak dlouho 2(tl V lT E K rP roa? EMILIA: Cfov£k to uesmese. Do sta, do sta tflccti let * to vydrll; ale pak ... pak to poznd . , . poznd, i t ... A pak v n£m utnrc du§e. , . ^ i VlTHK:Co poznd? V • EMILIA: Bole, na to nejsou slova. A pak u l £lov£k | ttem ule na nic \Cfit. Na nic. A z toho |e ta nuda. VIS, Bertlku, tv's povldal, ze zplvdmj jako by nine pfi tom zablo. Vkits, um£nl md smysl, pokud to elovt% neumi. Teprve Kdyl to until, kdyz to doko nale uml, vicft, ze je to ?bytc£n£. Je to $tejn£ mar* tie, Krlstinko, stejne marn£ jako chrdpat. Zptvaf je to same jako ndcef. Viecko je sfe}n£. V nl£ern nent zddny rozdll
. . . uboha 3 00 leta krasavice. Lide ji meli za zlodejku, lharku, necitelne zvire. Nadavali ji, skrtit ji chteli -
a
a jeji vina. Ze dlouho musila zit. Li tost jsem mel s m . .
s naplnem'm dlouhe ho zivota. A neni to jen smrt, ceho se desi hrdina onaho film u, je to bezcitne, ihostejne o ko li spolecnosfl, ktera ho obklopuje, je jiz chlad je horsi fyzicke smrti (stejne spolecnost kolem M a kro p u lo s-Jo n a ce k: uboha 300leta krasavice. Lide ji meli za zlodejku, IhaPku, necitelnd zvire.-N adavaii ji, skrtit ji Chteli — a je ji vina. 2e d louho musila zit. Litost jsem mel s n i"). Bergmann stejne ja ko Janacek nechava p ro jit sveho hrdinu nejkrutejsi depresi a hlubinam i — dava vsak kladne vychodisko. Se smrti snima masku hruzy a pritakava naplnenem u, cinorodemu zivotu. A nyni se vrafm e k Capkove lite ra rn i predloze. Janacek ji vcelku pine respektoval. Prijal beze zmeny vsechna tri dejstvi vsak tre ti akt dejove zhustil a skrtl Cakpovu dohru. Zde v zaveru se nejzavazneji projevuje Janackuv zakrok, jim z myslenku d ik j zvyraznujead ava proti dram atikovi zcela jednoznocnou, jasnou odpovecT. Lidske typy v opefe do hloubky psychologicky propracovava. Pomaha mu zde neobycejne vystizne je h o napevkovy princip. Vyjimecna schopnost nejen hudebni, ale i psychologicka napevkem vystihnout povahu urcite jevistni fig u ry a prom enlivosti napevku u rcit /c e la presne zmenu je jich psychologickeho stavu ukazuje, ja k Janacek dokonale ovladal hudebni charakterizaci a ja k hluboce pronikl prove studiem napevku do slozitosti lidskd duse. Janacek zde podrizuje zcela svuj hudebni vyraz myslence dila . Nenajdem e v teto opere fo rm alni experim enty poznamenane sam oucelnosti, nebo usilim o efekt. Tvurce zde dokonale ovlada hudebne dram atickou skladbu. Skvele pracuje s napevky jednotlivych fig u r a podrizuje celkovemu stylu a zameru. Psychologie je h o h u deb ni reci vylucuje jakoukoliv sam oucelnou krasu. Vse, co se objevi v partiture, je prosyceno vyznamem a podrizeno hluboke myslence dila.
OPERA STATNIHO DIVADLA V OSTRAVE, laureat statni ceny,
uvadi k 110. vyroci narozeni Leose Janacka
V e c M a k ro p u lo s D irig e n t: Zdenek Kosler, nositel vyzn. Za vynikajici praci Rezie: llja Hylas
Scena: Zbynek Kolar j. h. Kostymy: Bedriska Ustohalova Sborm istr: Karel Kupka
Emilia Marty .
.
A lbert G regor S olicitator Vitek Kristina, jeho dcera
. .
Jaroslav Prus . Janek, jeho syn Dr. Kolenaty .
.
Strojnik
.
Poklizecka H auk-Sendorf Komorna .
.
Jnspicient: Karel Raska
.
Agia Formankova Eva Gebauerova Jiri Zahradnicek O ld rich Lindauer Jitka Kovarikova Vera Novdkova Cenek M lcak Karel Kozusnik Karel Hanus Karel Prusa zaslouzily umelec Jiri Herold Radoslav Svozil Alena Havlicova Lubomir Prochazka Eva Teluskinova N apovida : Libuse Bilkovd M arie Pecinkova
Premiera 13. cervna 1964 v DZN.
I;
\A
i
Tomer TOO let se tdhne soudni proces mezi rodinou G regoru a rodem barona Josefa Ferdinanda Prusa o panstvi Loukov. Pred vice nez sto lety vladl tom uto majetku baron Prus. Zemrel bez potomku i bez zaveti, takze dedictvi se ujal jeho bratranec Emerich. Proti nemu vystoupili synovec Prusovy matky baron Szephazy a jakysi Ferdinand G regor oba s narokem na loukovske panstvi.
. it .
vn
G regor tvrdil, ze zesnuly Prus pred svedky slib il statek jemu — Emerich vsak dokazoval, ze baron Prus odkazal panstvi sice jin e osobe, nikoliv vsak G regorovi, nybrz jakem usi M achu G regorovi. O d tech dob se vlekl spor G regoru s Prusy. O b h a jo b u G rego ru prevzal kdysi advokat Kolenaty a po nem jeho potomci ji vedli az do te doby, kdy nynejsi dr. Kolenaty zastupuje A lberta G regora, vnuka Ferdinanda G regora. Jeho protivm'kem je Jaroslav Prus. V den, kdy ma byt spor rozhodnut pred nejvyssim soudem, je jiz tem er jasne, ze A lb e rt proces prohraje, nepodarili se mu o bjevit zavef Josefa Ferdinanda Prusa, znejici v jeho prospech.
■■
.*./
!
9
O b sa h o p e r y
'>
,#
trf f 7 f
I . d e j st v i
&
- 1
2 r* * - Hi. A
w
V kancelari dr. Kolenateho sedi zoufaly A lb e rt G regor a mysli na sebevrazdu. Zvrat do situace vnasi prichod slavne, podivuhodne krasne zpevacky Emilie Marty. Dovedela se z novinovych zprav o procesu a zada dr. Kolenateho, aby ji vylicil dalsi podrobnosti sporu. V hovoru s dr. Kolenatym prozrazuje prekvap u jic i znalosti o udalostech a lidech pred sto lety. Tvrdi, ze Ferdinand G regor, byl nemanzelskym synem Josefa Ferdinanda Prusa se zpevackou Ellian M ac Gregorovou, tudiz vylozi i omyl, vznikly patrne chybnym prepisem jm ena M ac G regor v M ach G regor. D ale u jis fu je pritom ne, ze zavef ve prospech Ferdi nanda G regora je ulozena v Prusove dome v zasuvce, oznacene letopoctem 1816. Pres pocatecni neduveru jd e dr. Kolenaty do Prusova domu a zavef skutecne nalezne. Jako odm enu zada M arty na G regorovi jakesi recke listiny, ktere byly v majetku je h o pradeda. Tyto listiny si vsak ponechal Prus a odm ita je vydat a soucasne nam ita, ze k definitivnim u vitezstvi A lberta jeste chybi doklad, ze synem Prusovym (oznacenym za dedice), byl skutecne Ferdinand G regor, Albertuv ded. M arty slibi, ze i tento doklad posle.
y• v
\
i *■
fa % ‘ 4 ’"Vfir. t' F**l
.-
f
—7
•._...
P
-
i'
7 "I
* [
-i
** - .
l
II.
1
d ej st vi
Predstaveni v opere skoncilo. Svetla zhasinaji. Uklizecka se strojnikem si vzrusene sdeluji sve dojmy z predstaveni. Zpev cizi zpevacky Emilie M arty je uchvatil stejne tak ja ko podlehla jejim u kouzlu divka Kristina (dcera solicitatora Vitka). Jeji podivne krase podleha i Kristinin mily, Janek. Jen zpevacka sama, unavena, bez zajmu sedi na opustenem jevisti. Prichazeji G re gor i Prus, aby se p a klonili je jim u umeni a je ji podm anive krase - objevi se zde i groteskni postava slabomyslneho hrabete Hauka, ktery ve zpevacce poznava svou nekdejsi milenku Eugenii Montez. - V rozhovoru s Jaroslavem Prusem prozradi Emilia dalsi podrobnosti o Josefu Prusovi a jeho zahadne milence Ellian. Zde poprve zazni jm eno Elina M akropulos. Prus totiz dokazuje, ze nikoliv G regor, ale jakysi M akropulos by jedine mohl byt dedicem. Emilia tedy slib i dalsi doklad^ ze G re gor a M akropulos jsou jedna a taz osoba. Kdyz vsak prosi Pruse, aby j i vydal obalku s reckymi listinam i, je znovu odm itnuta. O b ra ci se tedy na Prusova syna Janka, ktery propadl je jim u kouzlu, a zada je j, aby listiny otci ukradl. Prus vsak tento rozhovor vyslechne, a nabidne Em ilii listiny za noc lasky.
III.
d e j st v i
Prus vystfizlivel ze sveho okouzleni. Je otresen podivnym ch la dem sve krasne milenky. V zapeti se dovida o sebevrazde sveho syna, jiz neprim o zapricinil. Nyni jiz nasleduje jedna vzrusena scena za druhou. - Vstupuje Hauk, ktery zada Emilii, aby s nim uprchla, v zapeti pak dr. Kolenaty, Vitek, G regor, Kristina. Advokat prohlasuje doklad psany Emilii za padelek. Vsichni se pak vrhaji na je ji kuffik a o bjevuji listiny s podpisem ruznych jmen, vzdy tehoz rukopisu a in icia l E. M. M arty pak pod natlakem vyzrazuje sve tajem stvi — Je dcerou reckeho lekare M akropula, jenz vynalezl pro cisare Rudolfa II. elixir, prodluzujici zivot na 300 let, ktery byl donucen vyzkouset na sve vlastni dceri. Tak tedy Elina M akropulos prosla radou zivotu, a v dobe, kdyz Ihuta tr i set let se blizi ke konci, vraci se na mista, kde u sveho nekdejsiho m ilence Josefa Ferdinanda Pruse, uschovala predpis na onen zazracny elixir. D onutil ji k tomu strach ze smrti. Prinucena prozradit sve tajem stvi vsak najednou zjisf uje, ze stopa, kterou po sobe zanechal je ji zivot, je tak zoufale prazdna, ze je nesmyslne ji opakovat. Predpis na elixir jiz nechce, nabizi je j komukoJiv, nikdo vsak neprijim a. Kristina bere zazloutly pergamen, p a li je j.
Emilia: Ach, nema se tak dlouho zit! O , kdybyste vedeli, jak se vam lehko zije! V y jste tak blizko vseho! Pro vas ma vsecko smysl! Vsecko ma pro vas cenu. Pro tu pitomou nahodu, ze tak brzo zemrete! Verfte v lidstvo, velikost, lasku! V zdyt'vicnem uzetechtitlA le vemnese zivot zastavil, Jezisi Kriste! a nemuze *
V
dal. - Ta hrozna samota! - O m rzi byt dobry, omrzi byt spatny. Om rzi zeme, omrzi nebe. A pozna, ze v nem umrela duse . . . M o n o lo g Emilie M a rty z p o i|« d m h o d e jjtv i
VlTEK: Co Je vdm ? EMILIA: Ncm.cs, nemd, nem4 &* VlTEK: Prod? EMILIA: Clovik to nesncsc. D to vydrfl, ale p a k ... pak to p A pak v ndm um?e duSe. VlTEK: C o poznd? EMILIA: Bole, na to nejsou sl< nemiHc na nic vdfit. Na nic. V(S, Bcrttku. ty's povldal, i t pri tom zdbk). VldlS, um2n{ dlovdk neuml. Teprve kdy2 t nale untl, vldf, 2e je to zbytei nd, Kristinko, sfejnd mamd Ji to same1 jako mldet. VSecko j< i^dny rozdll. VlTEK : To nenf p rav d a! Kdy2 ' lid^ o ndco lepli a vdt§f. EMILIA: Lldd nejsou nikdy l nlkdy zmdnit. Nic, nic, nic sc stfflelo, kdyby bylo zemdtfes svdta dl co, nic se neddje. An tady, a jsem nesmfrnd dal ffi sta let — Ah boie, kdyby ichko iljel KOLENATY: P rod? EMILIA: V yjste fak blizko v§el smyslt P ro vds vjeckb n za tdeh p4r let toho anl dost bole, kdybych Jen Jednou je Hfupdcl, vy Jste fak ifastnlt
J a n a c e k na o s tra v s k e scene
JEJI PASTORKYNA. Prem iera: 1. XI. 1919 K ugler K., C H : Viscussi
D : Bastl E., R:
A. — 2. 6. IX. 1923 — D : Bastl E., R:
Kugler K., V : Kutzer V., C H : Fuchsova M. — 3. 6. IX. 1929 — D : Vogel J., R. Kugler K., V: Kristin V., C H : Machov S. - 4. 12. VI. 1934— D : Vogel J., R: Kugler K., V: Sladek J., C H : Gabzdyl E. — 5. 25. VI. 1943 -
D= Vogel J., R: W asserbauer M., V : Provaznik
J., C H : Gabzdyl E. - 6. 6. VI. 1948 -
D : Vogel J., R: Burja P.,
V : C alta A., C H : Gabzdyl E. - 7. 22. V. 1952 -
D : Kuchinka J.,
R. Burja P., V : C alta A. - 8. 15. VI. 1958 — D : Kuchinka J., R: Hylas I., V : Sladek J., C H : Gabzdyl E. VYLETY PANA BROUCKA. Prem iera: 28. VI. 1958 - D : G regor B., R: Hylas I., V : Sramek V., C H : Jastrembska J. KATA KABANOVA. Prem iera: 18. 1. 1924 - D : Bastl E., R: Kuhn J., V : Dusek J. V= Kristin V. V. Troster Fr. -
2. 13. XII. 1938 -
3. 19. XI. 1949 -
D : Vogel J., R: Kugler K„ D : Vasata R., R: Thein H.,
4. 14. X. 1953 — D : Vasata R., R. Thein H.,
V : Troster Fr. 5. 1. X. 1960 — D : G regor B., R: Hylas I., V= Troster PRlHODY LISKY BYSTROUSKY. Prem iera: 4. XI. 1936: -
D:
Vogel J., R: Konstantin K., V : Konstantin K. - 2. 21. XI. 1941 —
ROZSIRUJEME SLUZBY SPOTREBITELUM Nase DARKOVA SIISI v Porube na Leninave tri'de cislo 1016 uspokoji vase pozadavky pri zajisfovanl darku vasim nejblizsim . Poslouzime vam darkovou upravou potravinarskeho zbozi v ruznych cenach podle vaseho pram. Pro pracuji'cf zeny zajisfujem e donaskovou sluzbu mleka a peciva oz d o bytu. Donasku vam zajisti vedouci techto nasich prodejen : 547—11 Poruba, Gottwcfldova 818 503—11 Hulvaky, G ottw aldova 293 5 0 6 - 11 M ar. Hory, Premyslovcu 14 507— 11 M ar. Hory, D aliborava 32 512—11 Hulvaky, Matrosova 33 538—11 Poruba, N abrezi SPB 453 540—11 Poruba, Fucikova 554 543—11 Poruba, Lenin ova 684 545—11 Poruba, Leoinova 867 552— 11 Poruba,; III. obvod 5 5 3 - 11 Poruba, Nezvalovo nam., HI. obvt 526—11 K uniicky, Skrabalkova 24
D. Vogel J., R: Palous K., V : H radek J., C H : Gabzdyl E. 3. 2. X. 1953 -
D : Vasata R., R: Kaslrk V., V : Troster Fr., C H : Braun R.
VEC MAKROPULOS. Prem iera: 15. III. 1935 -
D : Vogel J..
R: Kugler K., V : Kristin V. Z MTRVEHO D O M U . Prem iera: 12. II. 1932 -
D : Vogel J., R:
V Y U Z iJ T E
n a s ic h s lu z e b
Na Vasi navstevu se tesi zamestnanci podniku
PRAMEN OSTRAVA 2
Kugler K., V : Kristin V. T 12 42037
OPERA STATNIHO
✓ O
l
I,
DIVADLA V OSTRAVE, LAUREAT STATNI CENY
\K< T
(r\_
i, ~4-~ /
V ec yh^il/rvp
Loos Joriucek : V e r M a k io p u lo s . P ro g ia m vyd a lc Statni d iva d lo v O strave v re do kci prom . hist. Evy Sykoiove. G ra h cka u o rcva Bednsko U stch n lo v a , typog ra fic k a 5p o (u p ra ce R. M ikesko. VytisVIy M oravske uskorske zovody, n P . zavcd O stra va , prcv. 22, H c l!a ro v a 14. C e«a 2 — Kc 5
