RUSKO VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ
Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_03 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger Datum : květen 2012 Určení : dějepis, žáci 8. ročníku
• Anotace : Materiál se zabývá problematikou vývoje v Rusku v období druhé poloviny 19. století z •
hlediska politického, společenského i hospodářského. Slouží k výuce na interaktivní tabuli. Materiál slouží k vysvětlení a pochopení všech změn, ke kterým došlo v Rusku v oblasti ekonomické i společenské. Důraz je kladen na to, aby žáci pochopili, jak krymská válka a zrušení nevolnictví ovlivnily vývoj v Rusku. Prezentace vhodná jako podpora přímé výuky. Slouží pro utřídění poznatků a pochopení vzájemných souvislostí jednotlivých jevů. Začíná opakováním znalostí o povstání děkabristů, o hospodářské situaci Ruska, o způsobu vlády, o příčinách zaostalosti státu atd. Může sloužit i pro opakování.
• Očekávaný výstup: •
Na základě vysvětlení problematiky žáci získají představu o tom, jak krymská válka vedla ke změnám v oblasti politické a společenské. Vytvoří si představu o postavení jednotlivých společenských vrstev v Rusku a o příčinách nespokojenosti s vládou cara. Žáci pracují i s učebnicí a se sešity.
• Hodnocení: Žáci pochopili hlavní problémy vývoje ruské společnosti ve vzájemných vztazích a upevnili své teoretické znalosti o Rusku ve 2. polovině 19. století.
KONTROLNÍ OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ • 1. Jaká byla situace v Rusku po napoleonských válkách? • 2. Jakým státem bylo Rusko z hlediska hospodářského? • 3. Proč došlo k povstání děkabristů a jak dopadlo? • 4. Snažilo se Rusko získat zámořské kolonie? • 5. Proč se Rusko zajímalo o Balkán? • 6. Jaký systém prosazovalo Rusko v obsazeném Polsku a k čemu to vedlo?
MOŽNÉ ODPOVĚDI 1. Rusko se stalo mocným státem, z hlediska územního největším evropským státem, hrálo rozhodující roli ve Svaté alianci. 2. Rusko bylo zaostalým státem s nevolnickým systémem, většina obyvatelstva pracovala v zemědělství. 3. Protože část důstojnictva chtěla změnit zaostalost Ruska, povstání bylo tvrdě potlačeno ( popravy, vyhnanství na Sibiř, … ) 4. Rusko nehledalo zámořské kolonie, chtělo ovládnout v Asii země, které s ním přímo sousedí.
5. Rusko chtělo ovládnout černomořské úžiny Bospor a Dardanely, aby získalo kvůli obchodu přístup z Černého moře do Středozemního. 6. Car Mikuláš I. chtěl prosadit absolutismus, což vedlo k povstání Poláků 1830, které ale bylo krutě potlačeno.
KRYMSKÁ VÁLKA • Rusko – turecká válka ve 20. letech 19. století skončila úspěchem Ruska, neboť podle mírové smlouvy mohly proplouvat černomořskými úžinami obchodní lodě všech států – Rusku se tak otevřela cesta do Středozemního moře. • Další rozpory v řešení otázky osmanské říše vedly v letech 1853 – 1856 ke krymské válce, která byla největším střetnutím evropských států od napoleonských válek.
• Rusko chtělo posílit své pozice a pod záminkou ochrany křesťanských národů na Balkáně vyvolalo válku s Tureckem. Vyhrávalo. To znepokojilo Velkou Británii a Francii, které nechtěly dovolit, aby se změnila rovnováha sil. Navíc si chtěly samy ještě víc koloniálně podmanit Turecko ( osmanskou říši ). • Hlavní boje proběhly na Krymu, kde se vylodila britská, francouzská a turecká vojska. Byl obležen a postupně dobyt Sevastopol, hlavní ruská černomořská základna. • Válka skončila porážkou Ruska.
ZRUŠENÍ NEVOLNICTVÍ • Už v době krymské války rolníci utíkali na jih. Chtěli bojovat v domnění, že si účastí ve válce dobudou svobodu. Šířila se nespokojenost s vládou, která vyvrcholila po prohrané válce. • Nový car Alexandr II. ( 1855 – 1881 ) byl přinucen k reformám. Nechtěl odstranit absolutismus, ale chtěl zabránit revoluci a selské válce. Prohlásil, že je lepší zrušit nevolnictví shora, než čekat na zrušení zdola. Na jaře 1861 nevolnictví zrušil.
• Zrušení nevolnictví uvolňovalo osobní svobodu rolníka. Rolníkům byly vymezeny pozemky, které mohly od statkářů vykoupit. V opačném případě museli statkářům odvádět peníze nebo u něj robotovat. Situace většiny rolníků se tak moc nezlepšila. • Byly provedeny některé reformy v soudnictví a ve vojsku podle západního vzoru. • Po nastoupení cara Alexandra III. ( 1881- 1894 ) se všechny reformy zastavily. • Znovu byl obnoven absolutismus ( samoděržaví ), cenzura, odpůrci režimu se ocitli ve vězení nebo ve vyhnanství.
HOSPODÁŘSKÁ SITUACE V RUSKU • V polovině 19. století zaostalý zemědělský stát, který průmyslová revoluce téměř neovlivnila. Teprve zrušení nevolnictví 1861 uvolnilo cestu kapitalismu. • Rusko mělo ohromné zdroje surovin, a proto do Ruska začal pronikat cizí kapitál – anglický, francouzský a německý. • Ke konci 19. století se Rusko rychle industrializovalo. V roce 1900 se stalo např. 4. největším producentem železa na světě, počet průmyslových dělníků dosáhl dvou milionů.
• Přesto pořád drtivá většina obyvatelstva pracovala v zemědělství, které trpělo nedostatkem strojů a patřilo k nejzaostalejším v Evropě. Existoval pořád občinový systém, který bránil kapitalizaci vesnice. • Hospodářský rozvoj komplikovala i slabě rozvinutá síť silnic a železnic. • Technicky a materiálně zaostalá byla i ruská armáda, tradiční opora cara a samoděržaví.
SPOLEČENSKÁ SITUACE V RUSKU • Neomezená vláda panovníka, podporovaná tisíci úředníky, kteří si zákony vykládali ke svému prospěchu. • Drtivá většina obyvatelstva byla negramotná, rolníci byli ovládáni šlechtickými statkáři. • Reformy v 60. letech povzbudily činnost revolucionářů. • Vynikla skupina NARODNIKŮ, vzdělaných lidí, kteří pracovali mezi rolníky a chtěli vyvolat revoluci, která by nastolila spravedlivý společenský řád založený na rolnické samosprávě. Revoluci se vyvolat nepodařilo.
• Zájmy rolníků se snažila hájit i skupina REVOLUČNÍCH DEMOKRATŮ. Patřili sem N. G. Černyševskij a také N. A. Dobroljubov. Ani jim se nepodařilo vyvolat rolnickou revoluci.
• Použitá literatura: • Čapek, V. a kol.: Světové dějiny II. Praha 1993. • Charvát, J. : Světové dějiny. Vydání 6. Praha 1976. • Citace a zdroje: http://.microsoft.com/cs-cz/
