5HD342 Rusko-německé vztahy ve 20. století

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

5HD342 Rusko-německé vztahy ve 20. století

Název projektu: Inovace studijního programu Ekonomie a hospodářská správa s akcentem na

internacionalizaci výuky, individuální práci se studenty a praxi; CZ.2.17/3.1.00/33332

Vztahy mezi nacistickým Německem a SSSR období míru

rapallská éra • 1922-1933/36 • hospodářská a vojenská spolupráce • oběma stranám pomohlo normalizovat vztah se západními mocnostmi

Hitler - „Mein Kampf“ „V ruském bolševismu musíme spatřovat provedený pokus židovstva o uchopení světové nadvlády ve dvacátém století.“

Stalin neučil žádný pokus zabránit převzetí moci Hitlerem • nutně zainteresován na hospodářské výměně • zachování německé hospodářské a politické stability • obával se komunistického Německa • Hitler proti Versailleské smlouvě = Západu • zbrojení, o něž Hitler usiloval, mohlo mít za následek větší význam vojska • naděje na válečný střet v rámci buržoazního světa • viděl hlavní nebezpečí v německo-francouzském sbližování

Stalin • „Jsme daleko od toho být nadšeni fašistickým režimem v Německu.“ • „Každý sovětský traktor je cennější, než deset zahraničních komunistů.“

pokračování rapallského partnerství • sovětská zahraniční politika se neřídí ideologií • Hitler upevňuje svou vládu a nechává prostor ministerstvu zahraničí • 1933: úvěrová smlouva a ratifikace prodloužení berlínské smlouvy

Konstantin svobodný pán von Neurath • (1873-1956) • ministr zahraničních věcí (1932-1938) • říšský protektor v Protektorátu Čechy a Morava (1939-1943) • SSObergruppenführer

společné rysy a inspirace • kontrola tisku a propagandy, soudnictví podřízeno státním zájmům • tajná policie • koncentrační tábory • jediná politická strana • ideologická opozice bezohledně vyhlazována • čistky, procesy

tvůrci sovětské diplomacie • Stalin – formován pojetím ruské státnosti (odtud zaujetí Ivanem Hrozným a Petrem Velikým) a leninsko-bolševickou tradicí konspirace a železné disciplíny; workholik; držel vládu i stranický sekretariát ve stálé pohotovosti, • Litvinov - vězněn, žil v západní Evropě, oženil se s Angličankou, sovětským zástupcem ve Velké Britanii, od 1926 fakticky řídí zahraniční politiku SSSR. 19301939 byl komisařem (ministrem) zahraničních věcí a pokoušel se o zlepšení vztahů se Západem.

Vjačeslav Michailovič Molotov • (vl. jm. Skrjabin) • (1890-1986) • 1926–57 člen politbyra; • jeden z nejbližších Stalinových spolupracovníků; • 1930–41 předseda vlády • 1939-49, 1953-56 ministr zahraničí

zahraniční politika stalinismu x hitlerismus shody: • • • •

nárok na světovládu imperialistické snahy militarizace společenského života naděje na válku (ve variantě stalinismu naděje na rozvinutí revoluce v případě nové války) • nedůvěra vůči pacifismu • •

• • •

rozdíly: pro fungování stalinismu hrála zahraniční politika jen podřízenou roli hitlerismus vyhlašoval otevřeně svou snahu o světovládu vybrané germánské rasy + hlavním viníkem druhé světové války SSSR nezbavil silné závislosti na cizích ekonomikách, technice ap. sovětský ustavičný strach z imperialismu - reálného opodstatnění teprve v roce 1936, kdy Hitler obsadil Porýní a Japonsko vpadlo do Číny Počínaje rokem 1937 se těžiště sovětského průmyslu rychle přesouvalo do sféry vojenství – stav, jenž zůstal hlavním rysem režimu až do jeho zhroucení v závěru 80. let.

• 1934 polsko-německý pakt o neútočení + SSSR vstup do Společnosti národů • velvyslanec Friedrich Werner hrabě von der Schulenburg • 1935 diplomatické styky SSSR-USA • + německo-sovětská hospodářská dohoda • 1936 jasný protisovětský kurz německé vlády

Alfred Rosenberg • • • •

(1893-1946) ideolog NSDAP „Mýtus 20. století“ říšským ministrem pro okupovaná východní území

Hjalmar Schacht • 1877-1970 • 1923–30, 1933–39 prezident Říšské banky • 1934-37 říšský ministr hospodářství • 1944/45 v koncentračním táboře. • Norimberským vojenským tribunálem osvobozen.

Vztahy mezi nacistickým Německem a SSSR v letech 1938-1939

1938 • Heydrich : „Vůdcovou vůlí je osvobodit Rusko od komunistického režimu. O válce proti sovětskému Rusku je rozhodnuto.“ • němečtí odborníci v této době tvrdili, že SSSR nebude ještě dlouhou dobu schopen vést útočnou válku s šancí na úspěch • Ernst baron von Weizsäcker: „Rusko je nezajímavé jako přítel i jako nepřítel.“

pokles vzájemného obchodu • SSSR: snížení importního podílu a objemu vývozu surovin • pouze nezbytně nutný dovoz (USA) • Německo: firem již nemělo zájem o sovětské zakázky kvůli přetíženosti svých kapacit.

Joachim von Ribbentrop • něm. politik, * 30. 4. 1893 Wesel, † 16. 10. 1946 Norimberk (popraven); člen NSDAP; před 1933 Hitlerův poradce pro zahr. politiku; • 1936 velvyslanec v Londýně, • 1938–45 min. zahr.;

Vjačeslav Michailovič Molotov • • • •

(vl. jm. Skrjabin) 1890-1986 1926–57 člen politbyra jeden z nejbližších Stalinových spolupracovníků • 1930–41 předs. Rady lid. komisařů (předs. vlády); • 1939-49, 1953–56 lid. komisař zahr. věcí (min. zahr. věcí)

německo-sovětský pakt o neútočení • „Molotov-Ribbentrop pakt“ • smlouva mezi Německem a SSSR (23. 8. 1939 • schválila něm. politiku vůči Československu a v tajném dodatkovém protokolu vymezovala vzájemné sféry vlivu v Polsku a v Pobaltí; • vytvořila podmínky pro Hitlerovu okupaci Polska, a tím i k rozpoutání 2. sv. války.

Stalin + Hitler • • • • • • • • •

velikášství pohrdání lidmi krutost pokrytectví nedůvěra nekompetence dogmatické myšlení namlouvali si, že jsou významnými vojevůdci nebyli v žádném případě obyčejným produktem systémů a pasivními dětmi své doby • dosáhli absolutní moci, ale Hitlerova omezená vlivem starých německých elit v hospodářství, státní správě země, vojenství, diplomacii, kultuře atd.

1939-1945

německo-sovětský pakt o neútočení • „Molotov-Ribbentrop pakt“ • smlouva mezi Německem a SSSR (23. 8. 1939 • schválila něm. politiku vůči Československu a v tajném dodatkovém protokolu vymezovala vzájemné sféry vlivu v Polsku a v Pobaltí; • vytvořila podmínky pro Hitlerovu okupaci Polska, a tím i k rozpoutání 2. sv. války.

Joachim von Ribbentrop • něm. politik, * 30. 4. 1893 Wesel, † 16. 10. 1946 Norimberk (popraven); člen NSDAP; před 1933 Hitlerův poradce pro zahr. politiku; • 1936 velvyslanec v Londýně, • 1938–45 min. zahr.;

Vjačeslav Michailovič Molotov • • • •

(vl. jm. Skrjabin) (1890-1986) 1926–57 člen politbyra; jeden z nejbližších Stalinových spolupracovníků; • 1930–41 předs. Rady lid. komisařů (předs. vlády); • 1939 až 46 lid. komisař zahr. věcí, 1946–49 a 1953–56 min. zahr. věcí; • 1962 ztráta všech funkcí a členství ve straně

čtvrté dělení Polska • teroristické tažení proti polské elitě • Katyń • 5. března 1940 • 1990 Moskva přiznala • 2000 otevřen rozsáhlý památník a hřbitov

Ribbentrop v Moskvě • 27. září 1939 • obchodní dohody • Stalin navrhl začlenit Litvu do sovětské sféry výměnou za rozsáhlou oblast v centrálním Polsku • smlouva o hranicích a přátelství

únor 1940 • německo-sovětská obchodní smlouva • sovětské dodávky: obrok a luštěniny, ropa, bavlna, fosfáty, chromová ruda, železná ruda, šrot a surové železo, platina, manganová ruda, kovy, dříví

zimní válka 1939-1940 • Finska x SSSR • Německo začlenilo Finsko v tajném protokolu z 23. 8. do sovětské sféry vlivu • Společnost národů vyloučila SSSR ze svých řad • Moskevským mírem obětovalo Finsko území, kde žilo 400 000 obyvatel

1940 • v červnu Sověti okupovali pobaltské republiky a rumunské provincie Besarábii a Severní Bukovinu • zemřelo v rámci represálií v letech 19401941, 1944-1952 na 175 000 Estonců, 170 000 Lotyšů a 175 000 Litevců. • v červenci 1940 přikázal Hitler připravit útok na SSSR.

„trojstranný pakt“ (pakt tří) • 27. 9. 1940 podepsán v Berlíně mezi Německem, Itálií a Japonskem • měl zahnat Američany zpátky do izolace • Ribbentrop jednal o přistoupení SSSR s perspektivou expanze do Střední Asie – v listopadu Molotov do Berlína

1939-1941 • Stalin zabezpečil dočasnou bezpečnost pro SSSR • během 22 měsíční trvání smlouvy však Stalin vyšel vstříc Hitlerovi až příliš • SSSR zaujal blahosklonnou neutralitu, ve skutečnosti podporoval agresi třetí říše. • Hitler nemusel vést válku na dvou frontách • zánik nezávislého Polska, tvořícího nárazníkové pásmo mezi Německem a SSSR, vytvořil společnou hranici, jež umožňovala překvapivý německý útok • SSSR dodával Německu strategické suroviny (ropu, barevné kovy a potraviny • v červnu 1941 již představovalo Německo několikanásobně silnějšího protivníka než v srpnu 1939.

Plán Barbarossa • generál Erich Marcks • generál Friedrich Paulus • kontrašpionáž, odposlouchávání rozhlasu a letecký průzkum pracovaly při průzkumu SSSR velmi špatně

Vítězství ve Velké vlastenecké válce a sovětsko-německé vztahy po 1945

Velká vlastenecká válka • dobyvačná, vyhlazovací, rasová válka • domněnku, že SSSR plánoval útok na Německo, nelze opřít o žádný seriózní dokument • (k propagaci útoku na SSSR coby preventivní akce: Paul Carell = SSObersturmbannführer Paul Karl Schmidt, Joachim Hoffmann, Viktor Suvorov = sovětský agent Vladimír Rezun)

• • • • •

převaha v živé síle „Stalinova“ vrstva velitelů tvrdý trestní řád bojovnost vojáků = kult oběti „období vitality“ = „spontánní destalinizace“ • rozsáhlá kolaborace, kapitulantství, zrada • komsomolská hrdinka Zoja Kosmoděmjanskaja • Saša Matrosov - vojín • Arkadij Gajdar - novelu Timur a jeho parta

• změna velitelské struktury • Stalinovy chyby • Stalin nechal velitelům volnou ruku- Žukov • strašlivé ztráty Rudé armády • okupováno k listopadu 1941 – 40 % obyvatel celé země, těžilo se 63 % kamenného uhlí, vyrábělo se 68 % surového železa, 58 % oceli, sklízelo 38 % obilí

sovětská ekonomika • evakuace do východních oblastí 1523 průmyslových podniků + 10 milionů lidí, specialistů a členů jejich rodin • ženy se staly hlavní silou zemědělství • největší krizi ekonomika zažila v listopadu a prosinci 194 • USA a Británie dodaly Sovětům 12 % letadel, 10 % tanků, 2 % děl ad. • sovětský příkazní systém řízení se v kombinaci s mimoekonomickým přinucením a ideologickým „vlasteneckým apelem“ plně osvědčil • od června 1941 do konce roku 1945 se v SSSR vyrobilo 88 000 tanků, v Německu od roku 1939 do kapitulace jen 23 500.

• pracovní armáda - přes 1 milion branců • zmobilizována nová velká armáda vězňů GULAGU – 15 % veškeré munice, velkou část uniforem a potravin • půl milionů vězňů propuštěno a do armády • po 1943 nárůst počtu vězňů - podezřelé z kolaborace s okupanty nebo z pomoci vzbouřencům bojujícím proti sovětskému režimu. • Čečenci, Ingušové, Kalmykové, krymští Tataři a další obviněny z kolaborace s Němci a vysídleny na Sibiř či do Střední Asie • 1941-1948 bylo tímto způsobem přemístěno celkem asi 3,5 milionů obyvatel Sovětského svazu.

• okupace - 55-65 milionů sov. občanů, z nich asi 20 milionů nasazeno na otrocké práce v okupovaných územích a další asi 3 miliony odvezeny na nucené práce do Říše • sovětští vojáci padali do zajetí v počtech daleko převyšujících ukazatele spojeneckých armád • 5,7 milionu sovětských válečných zajatců (nebo 6,3 milionu a z toho 4 miliony zemřelo)

bolševismus označen za „úhlavního nepřítele nacionálněsocialistického německého národa“ Židé - nepřátelská skupina Himmler – plán velkých statků pro SS x Darré pokládal malorolníky za základní stavební kámen německé budoucnosti

zločiny wehrmachtu

masakr v obci Babij Jar u Kyjeva, 29. a 30. září 1941 padlo za oběť více než 30 000 Židů

Reichenau

základní momenty neúspěchu „plánu Barbarossa“ • obrovská rozloha země • podcenění sovětského lidského i materiálního potenciálu • pomoc Spojenců • neduhy totalitního německého zřízení • „generála Zima“ • zločinná okupační politika • Hitlerovy strategické omyly • Německo na 3 frontách, SSSR pouze na jedné

teheránská konference • první setkání tzv. Velké trojky (F. D. Roosevelt, W. Churchill, J. V. Stalin) • 28. 11.–1. 12. 1943. • Stalin odmítl Churchillův návrh, aby Spojenci rozšířili své působení v oblasti Středomoří a vytvářeli na Německo tlak hrozbou vylodění na západě i na Balkáně • za hlavní úkol sil USA a Vel. Brit. bylo stanoveno vylodění v severní Francii na jaře 1944. • Stalin dále trval na tom, že si SSSR po skončení války podrží vých. část Polska, kompenzací Polsku měla být část něm. říše. • SSSR se dále zavázal vstoupit po porážce Německa do války s Japonskem, podpořit Rooseveltův projekt vytvoření mezinárodní organizace pověřené zajišťováním světového míru

Jaltská (Krymská) konference • setkání spojeneckých vůdců Churchilla, Roosevelta a Stalina • 4.–11. 2. 1945 • strategické plány konečné fáze 2. sv. války • návrhy na okupaci Německa (zřízení čtyř okupačních zón – americké, britské, francouzské a sovětské; potrestání válečných zločinců atd.). • naplánována OSN • Stalin se zavázal vstoupit po kapitulaci Německa do války proti Japonsku, za což mu byly slíbeny Kurilské ostrovy a okupační zóna v Koreji.

Největší pozemní, letecká a námořní válka v dějinách si vyžádala také nejvíce obětí, podle odhadů kolem 55 miliónů mrtvých, 35 miliónů raněných, 3 miliónů pohřešovaných. Německo ztratilo po druhé světové válce území na východ od Odry a Nisy (část Braniborska, Pomořansko, Slezsko, Východní Prusko), kde se vyrábělo 25% objemu potravin a velká část tolik potřebného uhlí. byla zničena jedna čtvrtina bytového fondu z roku 1939. Kromě toho shořely dvě třetiny všech knihovních a archivních fondů. Průmyslová výroby poklesla na 15% předválečné produkce.

postupimská konference • schůzka H. S. Trumana (USA), W. Churchilla/C. Attleeho (V. Británie) a J. V. Stalina (SSSR) • 17. 7.–2. 8. 1945 na zámku Cecilienhof • úmluva o poválečném osudu Německa (Francie se připojila 7. 8. 1945) • zničení militarismu a nacismu, odzbrojení, demilitarizace, zákaz všech nacist. organizací, anulování nacist. zákonodárství, odsouzení všech válečných zločinců, vytvoření základů dem. Německa. • rozdělení Německa do okupačních zón • Spojenecká kontrolní rada v Berlíně • rozbití prům. kartelů, decentralizace hosp. a zákaz válečné výroby • hosp. a administrativní jednota Německa měla být znovu obnovena • dohoda o odsunu Němců z Polska, Československa a Maďarska, který měl být proveden spořádaně a lidsky.

Sovětská vojenská správa (SVAG, něm. SMAD) 1946 se v sovětské zóně spojila KPD a SPD a vznikla Jednotná socialistická strana Německa (Sozialistische Einheitspartei Deutschlands, SED).

Molotov

1945-1953

postupimská konference • schůzka H. S. Trumana (USA), W. Churchilla/C. Attleeho (V. Británie) a J. V. Stalina (SSSR) • 17. 7.–2. 8. 1945 na zámku Cecilienhof • úmluva o poválečném osudu Německa (Francie se připojila 7. 8. 1945) • zničení militarismu a nacismu, odzbrojení, demilitarizace, zákaz všech nacist. organizací, anulování nacist. zákonodárství, odsouzení všech válečných zločinců, vytvoření základů dem. Německa. • rozdělení Německa do okupačních zón • Spojenecká kontrolní rada v Berlíně • rozbití prům. kartelů, decentralizace hosp. a zákaz válečné výroby • hosp. a administrativní jednota Německa měla být znovu obnovena • dohoda o odsunu Němců z Polska, Československa a Maďarska, který měl být proveden spořádaně a lidsky.

Sovětská vojenská správa • pro správu své zóny • vojensko-politický orgán • hlavním náčelníkem a současně vrchním velitelem skupiny sovětských okupačních vojsk = maršál Žukov • zaměstnával na 32 000 lidí • okupační armáda - 700 000 lidí • V Moskvě nebyl vytvořen zvláštní orgán pro řízení okupační správy.

východní zóna • denacifikace • pozemková reforma • 1946 spojila KPD a SPD = Jednotná socialistická strana Německa (Sozialistische Einheitspartei Deutschlands, SED) • zánik Pruska

reparace • peněžní • naturálie = demontáže zařízení, zabrání zahraničních aktiv, využívání stávající produkce, zahraniční majetek, patenty, tovární značky, názvy firem, 40 000 specialistů • demontáže - k 1936 zasáhly 55 % objemu průmyslové výroby (v západních zónách 8 %) – do 1947 • 1947 šla 1/4 a 1949 1/5 veškeré výroby zóny jako reparace do SSSR (do 1954)

George Catlett Marshall 1947–49 ministr zahraničí (státní tajemník), Marshallův plán pro obnovu Evropy s pomocí USA. Tato pomoc napříště příznivě ovlivnila hosp. spolupráci v Evropě. Pro nemoc rezignoval. Za korejské války se zasloužil o nerozšíření konfliktu do dalších částí Asie. Spolu s A. Schweitzerem Nobelova cena míru 1953.

Marshallův plán 1947-1952: 23 miliard dolarů. Pomoc byla realizována dary (zemědělské a potravinové přebytky, suroviny), dodávkami průmyslového zboží a přímými finančními půjčkami. Téměř polovinu pomoci obdržely Velká Británie a Francie, dále se programu účastnily Itálie, SRN, Benelux, Řecko, Rakousko, Dánsko, Irsko, Švédsko, Švýcarsko, Norsko, Island, Turecko, Portugalsko a Španělsko.

první berlínská krize

Generál Lucius D. Clay (1897-1978), vojenský guvernér amer. zóny

• násilná přeměna východní zóny v sovětský satelit s komunistickým zřízením • postupná transformace západních zón v parlamentní republiku. • 1948 k hospodářskému spojení západních zón • Stalinovou reakcí bylo 24. 6. 1948 uzavření všech železničních i silničních cest v Berlíně do západních sektorů, o několik dní později i vodních cest. • západní Berlín odříznut mj. od dodávek elektrického proudu, dovozu potravin ad. ze sovětské zóny • Stalin se pokusil vyhladověním obyvatel západních berlínských sektorů a nátlakem na západní mocnosti zabránit vytvoření protisovětsky orientovaného západoněmeckého státu. • Spojenci - vojenský letecký most

7. 10. 1949 vznikla NDR • prezidentem předseda SED Wilhelm Pieck (1876-1960) • generálním tajemníkem SED Walter Ulbricht (1893-1973) • budování socialismu • 1950 do RVHP • 1953 Ulbricht x Berija, Malenkov • 1955 do Varšavské smlouvy

Konrad Adenauer • 1876 -1967 • 1917–33 primátor Kolína n. Rýnem • 1944 krátkodobě vězněn • 1949 předs. CDU v brit. okupační zóně, předs. celé CDU. • 1949-63 spolkovým kancléřem, 1951–55 současně min. zahr

Nikita Sergejevič Chruščov 1894-1971 1953-64 první tajemník ÚV 1954–64 politický vůdce SSSR 1958–64 zároveň předseda vlády

povstání dělníků v celé NDR • • • • • •

zvýšení norem obtíže se zásobováním stupňující se teror 17. června 1953 i politická hesla SED nezvládlo a nechalo vzpouru potlačit sovětskými vojsky

SRN • 1955 členem NATO • 8.-14. září 1955 navštívil Adenauer Moskvu = navázání diplomatických vztahů a navrácení dosud zadržovaných 10 000 válečných zajatců • 1956 všeobecná branná povinnost (bundeswehr)

Hallsteinova doktrína • vládní prohlášení • 23. září 1955 • SRN nebude vzhledem ke svému demokraticky legitimovanému nároku na zastupování všeho německého národa navazovat nebo udržovat diplomatické styky s žádným státem, který udržuje nebo naváže diplomatické styky s NDR. • SSSR jako jedna ze čtyř mocností tvoří výjimku

druhá berlínská krize • 1958 • Chruščov ultimativně požadoval odchod všech vojsk a vytvoření demilitarizovaného „svobodného města Západní Berlín“. = západní mocnosti, NATO a SRN jeho požadavky odmítly a trvaly na dodržení mezinárodních dohod. Nakonec se během diplomatických jednání podařilo přimět SSSR ustoupit.

NDR, SRN a SSSR

stavba berlínské zdi 13. srpna 1961 • narůstající počet uprchlíků z NDR • 1949-1961 uprchlo na Západ 2,68 milionu lidí • do roku 1977 dohromady 2,86 milionu lidí • pokus o vybudování spravedlivého řádu se v NDR nezdařil

NDR po SSSR nejsilnější komunistickou průmyslovou mocností

• Ulbricht - pokus uvolnit hospodářský systém - pochopil význam vědeckotechnické revoluce = automatizace a modernizace, maximum investic bylo soustředěno do chemického a strojírenského průmyslu, elektrotechniky • 1965 obchodní smlouvu se SSSR = snižovala sovětské dodávky a zvyšovala východoněmecký vývoz do SSSR = smrtelná rána ambiciózní východoněmecké reformě.

NDR - SSSR • „Náš vliv neměl obdoby. Bez naší ropy, plynu, kovů a bavlny by NDR nemohla existovat ani rok... Zvláštní kapitolou byli poradci KGB. Bylo jich více než dost. Nebyli jen v Berlíně, ale v každém okresu, aby dozírali na své (východoněmecké) kolegy. Pod pevnou kontrolou byla armáda NDR, počínaje ministrem obrany a konče veliteli divizí – všude seděli naši poradci... Oficiálně měli být jen konzultováni... ale fakticky se očekávalo, že rady našich emisarů budou splněny (jako příkazy)!“ (sov. velvyslanec Abrasimov)

Willy Brandt • něm. politik (SPD) • 1913-1992 • 1933–45 novinář v Norsku a Švéd. • primátor Záp. Berlína • 1966 min. zahr. a vicekancléř • 1969-1974 spolkový kancléř

východní politika (Ostpolitik) • uvolňování a normalizaci vztahů mezi SRN a státy tehdejší Varšavské smlouvy • vrchol za sociálně liberální koalice za spolkového kancléře Brandta • uzavření tzv. východních smluv • moskevská smlouva (12. 8. 1970), zříkající se násilí mezi SRN a SSSR, uznáno za nedotknutelné poválečné uspořádání Evr. včetně hranic mezi SRN a NDR a též hranice Odra–Nisa jako hranice NDR s Polskem

Erich Honecker • 1912-1994 • vybudoval mládežnickou organizaci FDJ (194655 předseda) • od 1958 člen politbyra a tajemníkem pro bezpečnost • 1971 prvním tajemníkem ÚV SED

zadlužení NDR na Západě • přísně tajné tajemství - i před Sověty • 1982 přes 30 miliard valutových marek • Honecker odmítl uvažovat o mimořádných opatřeních • Bonn - velkorysá finanční podpora x vykupování politických vězňů bývalé NDR vedlo k dramatickému zvýšení jejich počtu

Michail Sergejevič Gorbačov sov. politik, * 2. 3. 1931; od 1978 tajemník ÚV KSSS, 1985–91 gen. tajemník, 1988–90 předs. prezidia Nejvyš. sovětu, 1990 až 91 prezident SSSR; 1990 Nob. cena míru.

propad ekonomiky SSSR • • • • • • •

• • •

1988-1991 nastal pokles výroby o 25 % Tiskly se peníze. Náklady na obranu nebyly omezeny. Ve státním rozpočtu se naopak negativně projevily důsledky boje proti alkoholismu propadem příjmů. růst deficitu státního rozpočtu: 1988 činil již plných 90,1 miliard, což činilo asi 10 % HDP SSSR. finanční krizi prohlubovaly i populistické kroky reformistů zánik systému výkupu a distribuce v důsledku nacionalismu a regionalismu pozdě a navíc ve velice nevhodné době přistoupila ústřední vláda k reformě cen reforma posílila hlavně odstředivé tendence a přispěla k ekonomickému rozkladu. „Gorbačov nikdy nepochopil, že není možné začít s volným trhem, pokud jste napřed nezprivatizovali veškerý majetek. Podstatou komunismu je ale likvidace soukromého vlastnictví.“

George Pratt Shultz • * 1920 • prof. ekonomie Chicago • ministr práce, financí • 1982-89 ministr zahraničí

George Herbert Walker Bush • * 1924 • za 2. sv. války pilot, • 1970–72 velvyslanec USA u OSN, • 1975–76 ředitel CIA, • 1981–89 viceprezident, • 1989–93 prezident

• •

• • • • • • • • •

německá otázka rychlý průběh rozkladu komunistického bloku Gorbačov soustředil jen na vnitřní problémy a získání podpory na Západě 1989 činil dluh NDR 49 miliard marek. Bylo nutné dávat 62 % exportních příjmů na placení úroků západoněmecký kancléř H. Kohl (*1930) Bush = sjednocené Německo musí být plnohodnotným členem NATO z 9. na 10. listopadu 1989 prolomena berlínská zeď v prosinci 1989 se na Maltě sešli Gorbačov a Bush Bonn poskytl v rámci oboustranných sovětsko-německých ujednání hmatatelnou pomoc mechanismus 2+4 = vzbudit u Sovětů, Francouzů a Britů dojem, že jsou „ve hře“. 12. 9. 1990 smlouva o státní suverenitě sjednoceného Německa 3. 10. 1990 bylo oficiálně vyhlášeno sjednocení Německa.