Rumunsko
1. Význam služeb v národní ekonomice Rumunska Globalizace a integrace do EU, větší specializace v obchodě, delokalizace a příliv PZI – všechny tyto faktory vytváří v Rumunsku nové příležitosti pro podnikání ve službách a pro dovoz i vývoz služeb, a to zejména dopravních, konzultačních, projektantských, finančních atd. V poslední době lze v Rumunsku zaznamenat růstové tendence a zvyšující se podíl služeb na tvorbě HDP. Služby se v Rumunsku na celkovém růstu hospodářství, který byl 5,8 % za období leden až září 2007 podílely 3,4%, tj. 58,6% nárůstu HDP. Oblast stavebnictví se přitom vykazuje samostatně a na růstu hospodářství se podílela 2 %, což představuje 34,5% nárůstu HDP. V sektoru služeb bylo v roce 2005 (aktuálnější data nejsou bohužel k dispozici) zaměstnáno 39% pracujících a v sektoru stavebnictví 5,5 % pracujících, přičemž vzhledem k vývoji a dynamice v těchto sektorech (zvláště stavebnictví) se podíl pracujících nepochybně zvýšil. Mezi perspektivní obory služeb patří stavebnictví, některé podnikatelské služby, dopravní služby, telekomunikace a IT služby, energetika, finanční služby. V této souvislosti je třeba uvést, že obecná představa o dostatku levné kvalifikované pracovní síly v Rumunsku není úplně pravdivá. Mnoho Rumunů odešlo a odchází pracovat do jiných zemí v EU i mimo EU a Rumunsko se začíná potýkat s nedostatkem kvalifikované pracovní síly. Největší nedostatek lze zaznamenat v oblasti stavebnictví, které prožívá doslova boom a je nejrychleji rostoucím sektorem rumunské ekonomiky. Podnikatelské služby - zahrnují právní a učetní služby, poradenství, marketing, reklamu, public relations, recruitment, organizování veletrhů a konferencí, apod. Právní a učetní služby včetně daňového poradenství jsou v Rumunsku, s ohledem na často se měnící právní prostředí, velmi důležité. Z toho a z velikosti tohoto rozvíjejícího trhu lze dovozovat také jejich perspektivu. V Rumunsku se v této oblasti již etablovaly také některé české firmy. Poradenství, konzultační služby jsou vzhledem k stále sílícímu zájmu zahraničních firem o rumunský trh velmi vyhledávané a představují také velmi perspektivní odvětví. Jako všude na světě kraluje i v Rumunsku v této oblasti velká čtyřka1, nicméně stále zůstává dost prostoru i pro ostatní zájemce. Z konkrétních oblastí, kde jsou často tyto služby využívány, lze uvést např. energetiku (alternativní zdroje energie), privatizační projekty a akvizice, bankovní trh, čerpání strukturálních fondů, pojišťovnictví. Agentury práce – hospodářský růst (provázený stále větším zájmem zahraničních firem se v Rumunsku etablovat a zaměstnat místní pracovníky), společně s postupným úbytekem
1
PricewaterhouseCoopers, KPMG, Deloitte a Ernst & Young
1
populace a migrací za prací do ciziny, začíná přinášet nedostatek pracovní síly. Služby zprostředkovatelských agentur proto nabírají na významu. IT – kvůli ekonomické situaci v Rumunsku v 90. letech měl tento sektor pomalejší start než v jiných zemích střední a východní Evropy, v posledních letech však jako v jiných oblastech zaznamenal zásadní růst a posun. Nicméně prostředky investované do hardware stále převyšují investice do software a IT služeb. Navíc jsou to zatím velké projekty ve velkých rumunských společnostech, které táhnou oba segmenty vzhůru, v návaznosti na privatizační proces. Přesto se do budoucna předpokládá, že převáží software a IT služby, neboť jsou zde růstové faktory v podobě značné potřeby renovace a rozvoje IT systémů ve veřejných institucích. Velké privatizované společnosti stále potřebují restrukturovat své IT systémy. Dále pak dá předpokládat zvýšená poptávka po zabezpečení IT systémů – tedy tvorba a implementace bezpečnostních systémů. Specifickou oblastí v rámci IT, která je považována za budoucího tahouna IT sektoru, jsou tzv. ERP systémy (systémy pro řízení zdrojů společnosti). Rumunský trh je zatím nerozvinutý a licence pro tento software bývají poměrně nákladné. Přesto kvůli ekonomickému růstu země, růstu kupní síly, zvyšujícímu se vědomí potřeby kvalitně a efektivně řídit procesy ve firmě, vstupu země do EU a dalším faktorům se bude poptávka po tomto softwaru do budoucna zvyšovat. Maloobchod – motorem ekonomického růstu Rumunska je v prvé řadě domácí poptávka. Jak se postupně zvyšuje koupěschopnost obyvatel, utrácejí tito stále více za spotřební zboží. Tento trend v kombinaci se vstupem země do EU (tj. s odbouráním cel a poklesem nákladů uvnitř distribučního řetězce) a donedávna stabilní mírou inflace podněcuje stavby nových supermarketů a nákupních center po celé zemi. Na trhu se přitom rychle etablují mezinárodní řetězce jako Carrefour, Kaufland nebo Auchan. Finanční služby – sektor finančních služeb představuje další dynamicky se rozvíjející oblast, zvláště pak bankovnictví, pojišťovnictví, leasing a nově také trh s privátním penzijním pojištěním. Navzdory výraznému růstu v několika minulých letech mají bankovní služby stále silný růstový potenciál. Souvisí to s hospodářským růstem a zvyšující se poptávkou po těchto službách. Banky v honbě za zákazníkem masivně posilují sítě svých poboček a zavádějí nové technologie. Navíc centrální banka vydala v květnu 2007 méně přísná pravidla ohledně spotřebitelských úvěrů a hypoték, což vedlo komerční banky k tomu, aby jim centrální banka co nejrychleji schválila jejich vlastní pravidla. V důsledku to přineslo nárůst žádostí o půjčky a úvěry zejména v oblasti nemovitostí. Pojišťovnictví v roce 2007 podle odhadu poroste mezi meziročně o 30%. Největší podíl okolo 80% připadá na všeobecné pojištění, přičemž však největší růstovou dynamiku zaznamenává životní pojištění (nárůst o 60%) a pojištění úvěrů (nárůst o 133%). V roce 2006 zaznamenal leasing v Rumunsku nárůst 62%. V roce 2007 se očekává nárůst zhruba 32%. Až tři čtvrtiny přitom představuje leasing automobilů, 5% připadá na leasing v oblasti nemovitostí a zbývající pětina pak na leasing průmyslových zařízení apod.
2
Trh s penzijním pojištěním zaznamenává raketový růst, neboť v září 2007 vstoupila v platnost legislativa o povinném penzijním pojištění (tzv. II. pilíř). Společnosti na trhu využívají mediální kampaně kolem II. pilíře i v oblasti dobrovolného pojištění (tzv. III. pilíř). Cestovní ruch, ubytovací a stravovací služby - rok 2006 přinesl pro rumunsky turistický sektor mnoho nepříjemných událostí (ptačí chřipka, záplavy atd.) a v důsledku toho došlo k poklesu zájmu o Rumunsko - turistický průmysl generoval nejmenší podíl na HDP v celé EU. V roce 2007 se situace v tomto segmentu zlepšila a národní asociace cestovních kanceláří ANAT odhaduje růst sektoru o 10%. Současně Národní statistický úřad (INS) potvrzuje 27,3% narůst v počtu cizích turistů, kteří přicestovali do Rumunska v prvních 9 měsících tohoto roku. Cílovými destinacemi rekreační turistiky jsou pak hlavně pobřeží Černého moře a rumunské hory. Důležitou roli začíná hrát v souvislosti s rozvojem ekonomiky a zahraničními investicemi i obchodní turistika, jejíž meziroční růst odhaduje ANAT na 10%. S tím také souvisí potřeba ubytovacích kapacit pro krátkodobé pobyty, což se odráží v nárůstu počtu hotelů, ubytovací a stravovacích zařízení. Pro rok 2008 předpokládá ANAT stagnaci nebo jen mírný nárůst v počtu zahraničních turistů, nicméně i tak předpokládá, že tento sektor by měl za 10-12 let dosáhnout hodnoty kolem 12% HDP. Stavebnictví - produkce rumunského stavebnictví v r. 2006 meziročně vzrostla o 19,43%, což představovalo cca 10% nárůstu oproti předchozímu roku. V roce 2007 (leden až září) pak stavebnictví dosáhlo meziročního růstu dokonce kolem 34%. Hlavní příčinou tohoto vývoje jsou nepochybně velké investice v této oblasti, které podněcují stavební boom. Ten se ještě zvýšil po vstupu Rumunska do EU a tento trend bude zřejmě ještě pokračovat. Výrazně limitujícím faktorem se však stává nedostatek kvalifikované pracovní síly. Staví se a rekonstruuje v podstatě po celé zemi. Přitom podíl novostaveb na celkové produkci tvoří přibližně 29 %. Z toho přibližně pětinu představují residenční a čtvrtinu neresidenční budovy. Co se týče trendů, právě podíl residenčních staveb roste a to na úkor ostatních, např. infrastrukturních staveb. Nicméně na obnovu a rozvoj infrastruktury jsou vyčleněny značné prostředky ze strukturálních fondů EU, ale i z dalších zdrojů jako Světové banky, Banky pro obnovu a rozvoj. Např. do roku 2013 se počítá se stavbou 2100 km dálnic a silnic. Na trhu je již etablována celá řada zahraničních subjektů z oboru jako BECHTEL, STRABAG, BOUYGUES, HOLCIM, BRAMAC, WIENERBERGER, SWIETELSKY a celá řada dalších, takže konkurence je velmi silná a trh do značné míry zaplněn. Nicméně rumunské firmy zatím stále mají zájem o spolupráci s českými partnery, zejména pokud se jedná o formu subdodávky v rámci většího celku, respektive mají zájem na zakládání konsorcií s našimi firmami při tendrech. Doprava (údaje k 31.12.2005) prošla od devadesátých let fundamentálními změnami, které ovlivnily a změnily některé trendy. Byl to zejména útlum některých odvětví průmyslu napojených na železniční dopravu, nedostatečné investice do dopravní infrastruktury, nárůst počtu osobních vozidel, které vedly k značné redukci množství zboží přepravovaného po železnici, změně v mezinárodních dopravních tocích, k omezení v oblasti říční dopravy a k obrovskému nárůstu dopravy na silnicích.
3
Struktura a dynamika výkonu nákladní přepravy (t/km)
Druh dopravy celkem z toho: železniční doprava říční automobilová námořní potrubní
2005 t x km v %
2004/2005 dynamika (%)
100
124,2
16582
22
97,4
5147 51531 140 2211
7 68 0,2 3
120,0 138,4 34,0 116,5
2005 mil. t x km 75611 (60842 v roce 2004)
Silniční doprava – vévodí rumunské dopravě jak v množství přepraveného zboží celkem, tak v množství na kilometr. Rumunská síť silnic představuje 79900 km, z čehož tzv. národní cesty (včetně dálnic a evropských silnic) činí 16000 km. Silniční doprava zaznamenává v posledních letech dynamický nárůst a to nejen z důvodů uvedených výše, ale také kvůli dynamicky se rozvíjejícímu rumunskému trhu. Vstup Rumunska do EU tuto tendenci pouze zvýraznil. V této oblasti podnikají i české firmy, přičemž některé z nich se v Rumunsku již etablovaly. Železniční doprava – celková délka železniční sítě je 10948 km, z toho elektrifikovaných je 4000 km. I když železniční doprava zaznamenala v minulých letech kolísání a mírnou stagnaci, představuje společně se silniční dopravou páteř rumunské dopravy. V letech 200713 se počítá i s investicemi do této oblasti a rozvojem tohoto druhu dopravy, neboť železniční doprava je akcentována v celé EU (transevropské sítě a životní prostředí). Telekomunikace – v roce 2006 dosáhl rumunský telekomunikační trh hodnoty 3,312 mil. EUR a zaznamenal meziroční nárůst o téměř 20%. Rostl zejména trh mobilní telefonie (podíl 64%), internetu a datových služeb (10%) na úkor pevných linek (26%). V roce 2003 došlo k liberalizaci domácích i mezinárodních hovorů a první viditelné efekty se dostavily zhruba po dvou letech. I když si operátor Romtelecom stále zachovává dominanci na trhu, musí čelit pomalu rostoucímu počtu konkurenčních operátorů, kteří využívají kabelové televize, internetového volání a dalších technologií (RCS&RDS, UPC, Atlas Telecom, Radiocom). Mobilní operátoři jsou v Rumunsku čtyři: Orange, Vodafone, Zapp a Cosmote, přičemž ve všech je přítomen cizí kapitál. Velmi zajímavý segment telekomunikačního trhu z hlediska perspektiv představuje trh internetu a datových služeb, který vzrostl od roku 2004 o 70%. Na konci roku 2006 bylo v Rumunsku více než 1400 poskytovatelů internetu, což je 6x více než v roce 2003. Očekává se další výrazný růst v souvislosti se snižováním cen, zvyšováním počtu počítačů a počítačové gramotnosti mezi populací a rovněž s ohledem na nabídky operátorů kabelové televize a mobilních sítí. Ke konci roku 2006 byl sice počet připojení k internetu zhruba 3 miliony, což představuje opět šestinásobný nárůst od roku 2003, ale co se týče celkové penetrace, ta představuje zatím pouze 12%.
4
V této souvislosti je dále třeba uvést, že Rumunsko je v oblasti telekomunikaci (a rovněž IT – viz. výše) nejen perspektivním trhem, ale je také známo svými technickými universitami (Cluj, Jasy). Kvalita absolventů s dobrou znalostí cizích jazyků pak do země rovněž láká cizí investory, např. Nokii.
Energetika - státní energetický systém, který ještě v nedávné minulosti představoval státní podnik CONEL, byl reorganizován na čtyři - dosud státní společnosti: Termoelectrica, Hidroelectrica, Transgaz a Electrica. Kromě toho ještě existuje v oblasti atomové energie rovněž státní společnost - Nuclearelectrica. Privatizace dosud proběhla v části společnosti Electrica – čtyři z osmi regionálních poboček byly privatizovány (ENEL, ČEZ, E.ON). Další privatizace se zatím zastavila, neboť vláda má v plánu vytvoření státní energetické společnosti z podniků ve státních rukách. Zatím není zřejmé, které zbývající neprivatizované podniky se stanou její součástí. V oblasti jaderné energetiky se počítá s rozšířením stávající elektrárny Cerna Voda o další dva bloky do roku 2014-15. Zatím nepříliš rozvinutá je v Rumunsku oblast alternativních zdrojů energie. V energetickém sektoru je vzhledem k růstu hospodářství a zvyšující se poptávce po elektrické energii, ropě i plynu velký potenciál, což láká zahraniční investory. Ropný průmysl tvoří páteř rumunského hospodářství a hlavním hráčem na něm je společnost PETROM, kde nadpoloviční podíl zprivatizoval rakouský OMV za zhruba 150 mil. EUR. Společnost ovládá 40% trhu s pohonnými hmotami, denně zpracovává přes 220.000 barelů ropy (2x více než OMV), kapacita rafinerií je cca. 8 mil. tun/rok, má necelých 58.000 zaměstnanců, 145 aktivních skladovacích kapacit, tržby přes 2, mld. EUR v roce 2005 a pobočky v 6 dalších zemích. Druhým subjektem na rumunském trhu je ROMPETROL, který donedávna většinově patřil jednomu kontroverznímu rumunskému podnikateli (Dinu Patriciu), členovi vládní Národní liberální strany (PNL). Nicméně i tento podnik je dnes v rukou zahraničního investora a sice kazašské státní společnosti KazMunaiGaz. Dalšími společnostmi na trhu jsou MOL (koupil v roce síť čerpacích stanic Shell), LUKOIL, ARAL, AGIP a ESSO. Uhlí - v Rumunsku je několik jednotek, které používají technologie na bázi zpracování uhlí a o ty je mezi investory značný zájem, mj. se o ně zajímá i ČEZ. Tyto jednotky jsou již několik let v prioritách energetické koncepce vlády, ale zatím je zamýšlený proces jejich reorganizace a restrukturalizace stále posouván. Jedná se o Energetický komplex TURCENI (sestávající z elektrocentrály Turceni a dolů Jilt a Dragotseti a využití železniční dopravy při přepravě, Energetický komplex ROVINARI (z elektrocentrály Rovinari a dolů Rovinari) a komplexu CRAIOVA (elektrocentrála Craiova II a elektrocentrála Isalnita a Ruget-Secui). Podle oficiálních zdrojů jsou zásoby černého uhlí zhruba 721 mil. tun, hnědého uhlí 65 mil. tun a lignitu 3.400 mil. tun.
5
2. Postavení služeb v zahraničním obchodě Rumunska 2.1 Vývoj zahraničního obchodu se službami • • • •
v roce 2006 bylo exportovány služby v celkové hodnotě 7 005 mil. USD v roce 2006 byly importovány služby v celkové hodnotě 6 901 mil. USD na světovém exportu služeb se Rumunsko podílelo 0,25% na světovém importu služeb se Rumunsko podílelo 0,26%
Vývoj zahraničního obchodu se službami v Rumunsku v letech 2004-2007 znázorňuje graf č.1. Graf č.1 Vývoj zahraničního obchodu se službami Rumunska v letech 2004 - 2007 (v mil. EUR)
12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2004
2005 export
2006
2007 (1-9)
import
Po mírném přebytku v letech 2002 (saldo 5 mil EUR) a 2003 (saldo 26 mil EUR) došlo v letech 2004 a 2005 k značnému propadu (saldo - 213 mil EUR, respektive - 434 mil EUR). V roce 2006 znovu došlo k obratu (saldo 6 mil EUR) a letošním roce zatím zahraniční obchod se službami také vykazuje přebytek, a to 189 mil EUR.
2.2 Služby v celkovém zahraničním obchodě Rumunska Podíl služeb na celkovém exportu Rumunska byl v roce 2006 přibližně 17,6%. Podíl služeb na celkovém importu byl cca 12,8%. Obchod se zbožím vykázal v roce 2006 deficit ve výši 11 759 mil. EUR. Export zboží dosáhl hodnoty 25 850 mil. EUR a meziročně se zvýšil o 16%. Import zboží dosáhl částky 37 609 mil. EUR a oproti předchozímu roku se zvýšil o 25%. Obchod se službami zaznamenal v roce 2006 přebytek, a to ve výši 6 mil. EUR. Export služeb dosáhl hodnoty 5 513 mil. EUR, což znamená jeho zvýšení o 34%. Importovány byly služby v hodnotě 5 507 mil. EUR, což představuje 24% nárůst oproti předchozímu roku.
6
2.3 Odvětvová struktura zahraničního obchodu se službami Odvětvovou strukturu exportu a importu služeb v roce 2006 znázorňuje graf č.2. Graf č.2 Struktura zahraničního obchodu se službami v Rumunsku v roce 2006 (v mil. EUR) export
import
saldo
4000 3000 2000 1000 0 -1000
doprava
cestovní ruch
ostatní služby
Z grafu je zřejmé, že největší podíl na exportu služeb měly ostatní služby, jejichž export dosáhl hodnoty 2990 mil. EUR, což představuje cca 54,2 % podíl na celkovém exportu služeb. Podíl dopravy byl 27% a dosáhl hodnoty 1489 mil. EUR. Podíl cestovního ruchu byl cca 18,8% a dosáhl hodnoty 1034 mil. EUR. Situace v oblasti importu je velmi podobná. Největší podíl měly ostatní služby, a to cca 46,5% při celkové hodnotě 2 559 mil. EUR. Podíl cestovního ruchu byl 18,8% a dosáhl hodnoty 1035 mil. EUR. Služby v oblasti dopravy měly v roce 2006 na celkovém importu služeb podíl 34,7% při hodnotě 1913 mil. EUR. Rumunsko vykázalo v roce 2006 deficit obchodní bilance v oblasti dopravy, který koresponduje s prohlubujícím se deficitem zahraničního obchodu se zbožím. Mizivý deficit obchodní bilance zaznamenává i cestovní ruch. Naproti tomu přebytek vykazují ostatní služby. Pro srovnání je níže uveden graf odvětvové struktury obchodu se službami za prvních devět měsíců roku 2007. Graf č.3 Struktura zahraničního obchodu se službami v Rumunsku v roce 2007 (1-9) (v mil. EUR) export
import
saldo
4000 3000 2000 1000 0 -1000
doprava
cestovní ruch
ostatní služby
7
Z grafu lze vyčíst jisté posilování trendů ve všech třech oblastech, ale vzhledem k výkyvům mezi léty 2002-2006 nelze stoprocentně říci, zda a jak dlouho tyto trendy vydrží. Za prvních devět měsíců roku 2007 měly největší podíl na exportu služeb opět ostatní služby, jejichž export dosáhl hodnoty 3379 mil. EUR, což představuje cca 63,3 % podíl na celkovém exportu služeb. Podíl dopravy byl 24,5 % a dosáhl hodnoty 1308 mil. EUR. Podíl cestovního ruchu byl 12,1% a dosáhl hodnoty 647 mil. EUR. Co se týče importu služeb, měly největší podíl ostatní služby, a to cca 51,4 % při celkové hodnotě 2643 mil. EUR. Podíl cestovního ruchu byl 15,5 % a dosáhl hodnoty 799 mil. EUR. Služby v oblasti dopravy měly v roce 2006 na celkovém importu služeb podíl 33,1 % při hodnotě 1703 mil. EUR. Rumunsko vykázalo v roce 2006 deficit obchodní bilance v oblasti dopravy, který koresponduje s prohlubujícím se deficitem zahraničního obchodu se zbožím. Mizivý deficit obchodní bilance zaznamenává i cestovní ruch. Naproti tomu přebytek vykazují ostatní služby.
3. Vzájemná spolupráce s ČR v oblasti služeb 3.1 Vývoj vzájemné výměny služeb Vývoj vzájemné obchodní výměny v oblasti služeb v letech 2004-2006 znázorňuje graf č. 4. Graf č.4 Vývoj zahraničního obchodu se službami mezi ČR a Rumunskem v letech 2004-2006 (v mil. CZK)
2 000,0 1 500,0 1 000,0 500,0 0,0 2004
2005 export
import
2006 saldo
V posledních letech můžeme zaznamenat dynamický rozvoj česko – rumunské bilaterální spolupráce v oblasti služeb. Dle údajů ČNB, dosáhla celková výměna služeb v roce 2006 hodnoty 2 512,4 mil. CZK a oproti roku předchozímu se tak zvýšila o 42,3%. Export služeb z ČR do Rumunska dosáhl celkové hodnoty 1 770,7 mil. CZK a na celkovém obratu se podílel cca 70,5%. Importovány byly služby v hodnotě 741,7 mil. CZK, což je cca 30% celkové obchodní výměny.
8
3.2 Odvětvová struktura Odvětvovou strukturu exportu služeb ČR do Rumunska, v základním členění na služby cestovního ruchu, dopravu a ostatní služby, znázorňuje graf č. 5. Graf č.5 Vývoj struktury exportu služeb do Rumunska v letech 2004-2006 (v mil. CZK)
2006
2005
2004
0,0
100,0
200,0
300,0
doprava
400,0
500,0
cestovní ruch
600,0
700,0
800,0
900,0
1 000,0
ostatní služby
Z grafu je zřejmé, že v posledních letech dochází k nárůstu ve všech odvětvích služeb, přičemž rapidní rozvoj zaznamenala zejména oblast ostatních služeb. Co se týká odvětvové struktury, došlo k jejím výrazným změnám, od převahy sektoru cestovního ruchu v roce 2004 až po dominantní postavení oblasti služeb v roce 2006. Největší podíl na exportovaných službách měly tedy v roce 2006 ostatní služby, a to 51%, přičemž jednoznačně nejvýznamnější podíl měli obchodní operace se zbožím a ostatní služby související s obchodem a dále různé obchodní, odborné a technické služby. Podíl služeb cestovního ruchu byl 35% s převahou soukromých cest. Podíl dopravy na českém vývozu do Nizozemska byl cca 14%, s převahou silniční a železniční dopravy.
3.3 Perspektivy budoucí spolupráce Rumunsko je pro české exportéry služeb nepochybně perspektivním partnerem pro budoucí spolupráci. Česká republika je v Rumunsku vnímána pozitivně. Vzájemné vztahy nejsou zatíženy negativními momenty v minulosti, a to vytváří společně s potenciálem českých exportérů a možnostmi rumunské trhu optimální kombinaci. Čeští podnikatelé zde mají již řadu obchodních zkušeností i kontaktů z dřívějších let, znají místní podmínky a na tyto zkušenosti a vazby je možné navázat i v případě exportu služeb. Z důvodu rostoucích aktivit českých firem v této zemi lze očekávat zejména nárůst exportu ostatních služeb obchodní povahy a pojišťovacích a finančních služeb. Mezi perspektivní oblasti patří v souvislosti se stavebním boomem nejen v Bukurešti, ale po celé zemi stavebnictví, dále cestovní ruch, velkoobchod a podnikatelské služby, jako např. právní služby, obchod s nemovitostmi, poradenství v oblasti strukturálních fondů, služby v sektoru IT, dodávky softwaru, zpracování dat, nábor pracovních sil, účetnictví a audit.
9
