Rumunské služby za švédské daně Miroslav Kalousek ztrácí humor. Nejprve ve sněmovní debatě přistoupil bez varování k řečnickému pultíku a prohlásil, že jeden z pravděpodobně největších gaunerů posledních dvaceti let byl Stanislav Gross. Kdyby si Kalousek natáhl punčochu přes hlavu a pozeptal se nepoznán na největšího gaunera kohokoliv na ulici, dozví se jiné jméno. Vtip chybí i další hlášce českého ministra financí, že neumí švédské služby za rumunské daně. Zatím nabízel opak.
Je trapné, když ministr financí ČR si musí pomáhat srovnáním s Rumunskem, které má nejnižší výběr daní v EU, aby obhájil svoji neschopnost sestavit státní rozpočet v situaci, kdy i po všech rekordních schodcích, které v posledních letech spáchal, stále ještě máme sedmý nejnižší veřejný dluh v EU. Ještě trapnější je obhajovat srovnáním s Rumunskem zvyšování DPH. Stačí se podívat do čerstvého vydání Taxation trends in EU a vidíme, že roku 2010 v Česku tvořily nepřímé daně 34,0 procenta příjmů, zatímco v Rumunsku to bylo 45,2 % (a v Bulharsku ještě víc). Ale podívejme se i na to obdivované Švédsko. Ano, to mělo roku 2010 podíl nepřímých daní o tři procentní body vyšší než ČR. To bylo před dvěma lety. Pak jsme v ČR prudce zvýšili sazby DPH a spotřebních daní – a snížili jejich výnos. Meziroční srovnání celostátního inkasa DPH k 30. 9. 2012 Celkem r. 2010
Celkem r. 2011
Celkem r. 2012
Rozpočet sk. k schválený 30.9.
% Rozpočet sk. k plnění schválený 30.9.
% Rozpočet sk. k plnění schválený 30.9.
270,80
197,66 73,0
279,50
201,00 71,9
308,70
Meziroční přírůstek skutečnost % 2011/2010 2012/2011 plnění
199,40 64,6
3,3
-1,6
Zdroj: MF ČR Při obírání lidí o peníze je opravdu dobré vědět kde, koho, jak a jak moc. Služba jako řemen Zdanění práce (hlavně pojistné) máme nejvyšší v Evropě, ale valorizace důchodů byla zrušena a zdravotní pojišťovny se chystají zkrachovat. Penze živnostníků byly nedopatřením zrušeny (až spustí druhý pilíř, prakticky přestanou platit do průběžného systému). Starý systém plateb sociálních dávek byl zrušen, protože před dvaceti lety nevzešel z výběrového řízení, jak správně upozornil ministr Jaromír Drábek. Proto se zavedl za miliardu bez veřejného řízení nový systém, který nefunguje, a používá se místo něj ten starý. Důchodcům se nenápadně strhne důchod na S-kartu a ušetří se na těch, kdo si to neumí nebo nemůžou z bankomatu vybrat – buď proto, že se tam nedobelhají, nebo proto, že z nich někdo zapomněl vytlouct i PIN, když jim vyrval kartu ze zchromlých z prstů, nebo proto, že nefunkční systém nic nikam neposlal. To jsou rumunské služby za švédské daně. Nebo služba jako řemen – spráská vás jako psa. Je kde brát Kalousek marno obrací oči v sloup, že není kde brát. V Evropě nic nenaznačuje, že by daně z příjmů 1/5
www.rodon.cz
(daně přímé) směřovaly tak jako u nás ke zrušení. Průměrná sazba z nejvyšších příjmů fyzických osob má v eurozóně stoupající tendenci, za tři roky vzrostla o tři procentní body na 43 procent. Asi se neporadili v Česku. Dokonce i průměr EU-27 zdaňuje nejvyšší osobní příjmy sazbou 38 procent. Nedokážu spočíst, kde by tento průměr byl, kdyby jej nesrážela česká rovná sazba pro ty ještě rovnější ve výši 15 procent. Z té je do Švédska opravdu daleko. Co získal český občan proti Švédům navíc, že takhle přikrmuje pracháče? Další věcí je, že ty daně nedokážeme vybrat. Bojovat o jeden procentní bod sazby jako kdyby šlo o život a kašlat na všechno ostatní, to je prostě směšné. Nejhorší však je, že nedokážeme využít ani darů, které dostáváme od evropských daňových poplatníků v podobě strukturálních fondů. Na koho se tady budeme vymlouvat? Z motoru brzda Evropské fondy, které měly poskytnout příležitost pro zrychlené dohánění vyspělejších zemí Evropské unie, se staly v rukou Nečase a Kalouska nebezpečnou brzdou. Šílené předražené zbytečnosti, které prostavěla nejrůznější bratrstva, možná nebudou Bruselem proplaceny, a tak spotřebují české zdroje, které mohly jít na užitečné investice. Jaký se skutečný stav čerpání?
Měsíční monitorující zprávy o čerpání strukturálních fondů, které jsou zpracovávány Národním orgánem pro koordinaci na Ministerstvu pro místní rozvoj nabízejí čísla, která si zaslouží výklad, aby mohla být správně čtena. Nejprve se však sluší připomenout, že smyslem evropských dotací je realizace strategických cílů, proto i struktura, která to dává dohromady, nese název Národní strategický referenční rámec. Základem byl Národní rozvojový plán, jeho cíle a prioritní osy. Shrnuje jej ďábelsky komplikované schéma na straně 136 vládního návrhu ( http://www.strukturalni-fondy.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=45fc8d6d-7007-4bc9-8f17-d172d12e 2fa0). Na první pohled je vidět, že tento plán byl poznamenán jistým akademismem, daným obavou právě ze slova „plán“. Pozdější vlády jej proto zjednodušily do přehledného „urvi, co se dá“. Celková alokace evropských fondů pro ČR v plánovacím období 2007 až 2012 má hodnotu 26,69 miliard eur, což je v přepočtu aktuálním kurzem 778,3 miliard Kč. Když to premiér Jiří Paroubek roku 2006 vyjednal, byla to nejvyšší alokace na obyvatele v EU. 2/5
www.rodon.cz
Evropské fondy a jejich řízení v mld. EUR: Ministerstvo dopravy (OP D) - 21,8 Ministerstvo ŽP (OP ŽP) - 18,4 Regionální rady ROP (7x) - 17,8 MŠMT (OP VaVpI, OP VK) - 14,3 MPO (OP PI) - 11,7 MMR (IOP, OP TP) - 6,8 Praha (OP PK, OP PA) - 1,3 Pak jsou ještě fondy přeshraniční a nadnárodní (ale ty neřídíme). Kudy tečou peníze (naše) A teď, co s tím. Sledujme procesy, které provázejí čerpání, aby bylo jasné, co se právě děje. Napřed se zveřejní cíle a programy („operační programy“), peníze a harmonogramy. Z měšců peněz se pak odsypává v krocích, kterým se říká „výzva“. Řídící orgán operačního programu (ŘO OP) vydá výzvu k předkládání várky projektů (téma, termín, objem, limit individuální dotace). Uchazeči podají žádosti s projekty. Kdybychom posuzovali úspěšnost čerpání evropských fondů jen podle této fáze, je přeplněno. K uspokojení všech podaných žádostí bychom potřebovali 1 315,6 miliardy korun, tedy skoro 1,6 násobek vyčleněné částky. To je alespoň informace, kterou jsme našli v zářijové Měsíční monitorovací zprávě, která vychází vždy 23. den následujícího měsíce (http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/d4d084ae-cde6-466a-8ec1-c907ab9c5cb3/Mesicni-monitoro vaci-zprava) Pak se to však trochu naředí. ŘO OP vyhodnotí předložené projekty a vybere a schválí ty projekty, které podpoří. Uchazeči, kteří byli vybráni, prožívají první radostnou událost – podepíšou smlouvu s ŘO OP, která otevírá cestu k dotacím. Prostředky pokryté smlouvou o poskytnutí dotace představují 617,9 miliardy korun (zdá se, že uspěje každý druhá žádost) a vyčerpáno je 79,4 celkové národní alokace. Radost drobně kalí jen fakt, že nejde o peníze, ale o vyhlídku peněz. Realizace smluvního projektu totiž probíhá většinou za své. Teoreticky lze dostat peníze i předem,ale standard představuje placení až po dokončení, po dohodnuté etapě nebo úplně na konci. Když k tomu konci dospějeme, peníze se začnou konkretizovat. Realizátoři smluvních projektů zpracují žádost o proplacení vydaných nákladů a předloží ji ŘO OP. Ten provede kontrolu transparentnosti dokladů, případně i audit efektivnosti, hospodárnosti a účelnosti nákladů, a pokud je všechno v pořádku, žádost o platbu schválí. 3/5
www.rodon.cz
Všechny schválené žádosti pak ŘO OP zařadí do své souhrnné žádosti platebnímu a certifikačnímu orgánu (PCO), Národnímu fondu Ministerstva financí, který provede úhradu. Prostředky z Národního fondu MF proplacené příjemcům už činí 369,4 miliard korun, to je skoro polovinu celkové alokace (47,5 %). Jenže ani to nejsou evropské peníze. Národní fond refunduje náklady řídícího orgánu OP ze svého „zdrojového účtu“ (doplňovaného ze státního rozpočtu). Maličko a uzříte mne… Další zvýšení šance na získání evropských peněz nastává, když platební a certifikační orgán na ministerstvu financí certifikuje správnost nároků na čerpání z evropských fondů a předloží své certifikace Evropské komisi. Pokud certifikaci uzná, Evropská komise proplatí certifikované výdaje do českého státního rozpočtu. Certifikovány už jsou výdaje za 162,4 miliardy korun. Zdálo by se, že aspoň toto už můžeme považovat (jak to činí měsíční monitorovací zpráva MMR) za „vyčerpané“ prostředky. Bohužel nemůžeme. Ukázalo, se, že české certifikace automaticky razítkovaly všechno, co přišlo na stůl řídících orgánů. EK se brání vyplácet peníze evropských daňových poplatníků tam, kde veřejné zakázky byly cinknuté, ceny nadsazené, náklady vymyšlené, projekty nesmyslné a zbytečné. Napravit to mají „korekce“, snížení úhrady. V operačních programech doprava a životní prostředí bude krácena úhrada českému státnímu rozpočtu o 12,5 miliardy korun. Zpočátku to vypadalo na dvojnásobek, ale po prvních dvou operačních programech přijdou na řadu další. Riziko je obrovské. Vydali jsme 370 miliard korun ze státního rozpočtu na projekty, které jsou stále častěji Evropskou komisí zpochybňovány a nemusí být uhrazeny. EK dokonce může požadovat vrácení peněz, které už vyplatila. … a zase mne neuzříte Kolik jsme skutečně získali z Bruselu za certifikace proplaceno, se přitom z běžných vládních zdrojů zjistit nedá.V měsíčních výkazech o pokladním plnění státního rozpočtu jsou míchány transfery z evropských fondů a Národního fondu do jednoho údaje. Veronika Ondráčková, ředitelka odboru Národní fond na Ministerstvu financí ČR, nabídla na konci srpna v rozhovoru pro Radiožurnálu následující odhad: „Celkově předpoklad do konce roku je, že bychom mohli získat dvě a půl až tři miliardy eur, což znamená těch 64 až 77 miliard korun. A opravdu je ještě předčasné říkat tu částku nějak přesně, protože ty výdaje nabíhají, stále jsou propláceny příjemcům ze státního rozpočtu. Zatím se jedná pořád ještě o odhad, ale je to vlastně částka, řekněme, minimální.“ Ve státním rozpočtu je zakomponováno očekávání, že dostaneme 100 miliard korun. Další riziko: I kdyby se nemusely peníze vracet, dosavadní čerpání je katastrofálně nízké. Dosud bylo certifikováno jen 20,9 procenta z celkové alokace na léta 2007 až 2012, tedy na období, které za pár týdnů končí. Avšak jak informuje zářijová měsíční monitorovací zpráva, do konce roku 2012 musí výše certifikovaných výdajů, resp. žádostí o platbu zaslaných EK dosahovat přibližně 31 % celkové alokace na programové období 2007–2013. Tedy za pár týdnů o polovinu víc. V opačném případě o desetinu alokace přijdeme. Desetina je asi 77 miliard. K tomu připočtěme peníze, které 4/5
www.rodon.cz
budeme vracet. Jen chyby ve vedení evropských programů tak zdvojnásobí plánovaný schodek státního rozpočtu na rok 2012. To by se mělo také uvážit, až se začne státní rozpočet na rok 2013 předělávat a bude se přemýšlet, na co všechno není. Na řadě je však i oblíbená úvaha, kdo za to může. Zdroj: vasevec.cz Autor: Zbyněk Fiala
5/5
www.rodon.cz
