Rozpočet v letech

O B C E

T I S Á

2 2 . R O ČNÍK  •   1 . ČÍ S L O   •   1 7 . 2 . 2 0 1 6   •  Z D ARMA

POvídání o jiném chlebu

Skaláček má narozeniny

4

Lesní zvěř a Fly to Mars

6

Máme žáky šikovné

7

12

Děti ze zastávek Poslední školní den v roce 2015 byl okořeněn vyhlášením výtvarné soutěže dětí od  třetí třídy. Děti měly nakreslit, jak by si představovaly školní a  obecní hřiště, které by sloužilo větším dětem. Žáci se úkolu zhostili s  nadšením a  ztvárnili své představy, které se většinou pojily s využitím hřiště pro sporty, jako jsou inline brusle, skaty nebo třeba rampy na BMX kola nebo dráhy pro freestylové koloběžky. Na  druhém stupni ZŠ zvítězil Petr Kostacký (8. ročník),

SLOVO STAROSTY Vážení spoluobčané, vstupujeme do  nového roku 2016. Na  jiném místě Zpravodaje Vás seznamuji s  hospodářským výsledkem obce za  uplynulý rok. Předpokládám, že Vás zajímá také porovnání s  minulými roky, a  tak Vám zde předkládám, jak obec nakládala s  rozpočtem v  letech 2010–2015 (Rozpočet je vždy schvalován jako vyrovnaný: příjmy = výdaje). Minulý rok byl významný tím, že poprvé příjmy naší obce překročily 20 miliónů korun. Nebylo to jenom vlivem proplacených dotací, ale i příznivým vývojem daňových příjmů, takže rok skončil s přebytkem, který jsme již nestihli profinancovat. Využijeme jej však v tomto roce a věřím, že to v obci bude vidět.

na 1. stupni Sváťa Sochor (5. ročník). Ceny získali všichni, kteří obsadili 1.–3. místo na obou stupních školy. Věřím, že dílka budou inspirací ve snaze dětem jejich sen splnit. Poputují místnímu zastupitelstvu a  dost možná, že poslouží jako inspirace a pomohou k dosažení společného cíle. Všem zúčastněným děkujeme za  snahu. Je vidět, že děti si jsou vědomy toho, jak je důležité sportovat a aktivně trávit volný čas pohybem.

Takhle si hřiště představuje Sváťa Sochor Dík patří i  těm, kdo zajistili ceny pro vítěze, tedy spolku Kultura Tisá a Swis Ústí nad Labem. G. Mühlfeitová

Rozpočet v letech 2010–2015 Rok

Schválený rozpočet

Skutečné příjmy

Skutečné výdaje

Stav na účtu k 31.12.

2010

13 491 000

14 948 939

13 063 375

7 378 990

2011

11 046 400

17 508 657

19 823 565

4 512 100

2012

12 658 400

15 409 153

16 809 755

4 145 805

2013

12 932 456

15 846 734

15 390 150

4 157 556

2014

14 330 400

18 591 666

17 230 654

4 505 248

2015

19 458 559

23 173 342

20 935 832

5 473 339

Minulý rok byl velmi náročný, nejen realizací finančně vysoce dotovaných akcí, z nichž nejvýznamnější je fasáda úřadu. Vyrovnali jsme se také s novelou zákona, která ukládá obcím třídění i  kovového a  biologického odpadu. Zkušenosti z minulého roku promítneme v  tomto roce a  navýšíme počet kontejnerů, zejména na  plasty a  papír. Náklady pokryjeme z  rozpočtu, aniž bychom obča-

nům navyšovali náklady na život v naší obci. V  souvislosti s  poskytovanou kvalitou života v  Tisé jsme byli již několikrát vyzváni, abychom následovali příklad jiných obcí a zvýšili jsme koeficient daně z nemovitostí. K tomuto kroku ale nehodláme přistoupit. Jsem přesvědčen, že obec má svým občanům život v  ní usnadňovat, nikoliv komplikovat, nebo Pokračování na str. 2 dokonce zdražovat!

SLOVO STAROSTY Dokončení ze str. 1

V  letošním roce nás čeká také jedna důležitá událost. Podle Stavebního zákona musíme po  4 letech v  zastupitelstvu projednat „Zprávu pořizovatele o  uplatňování územního plánu v  uplynulém období“ a  pokyny pro změnu územního plánu, které z této zprávy patrně vyplynou. Přijďte na zasedání zastupitelstva a sledujte zápisy, zúčastňujte se prosím veřejných projednání a uplatňujte tak své ústavní právo: „Územní

Hodnoty z rozpočtů obce Tisá 2010–2015 25 000 000

 Schválený rozpočet  Skutečné příjmy  Skutečné výdaje  Zůstatek na účtech

20 000 000 15 000 000 10 000 000 5 000 000 0

2010

2011

2012

samosprávné celky jsou územními společenstvími občanů, která mají právo na samosprávu“.

Zeptali jsme se zastupitelů Měla by obec Tisá lépe využít prostor „školního“ hřiště za kulturním domem vedle stanice horské služby? Pokud ano, tak jak? Jan Povejšil: Na školním hřišti je zcela určitě co vylepšovat. Zásadní problém vidím hlavně v atletickém oválu, který je v podstatě nefunkční. Atletický ovál je zaplevelený a antuka po dešti rozbahněná. Cca před 3 lety jsme na  atletický ovál pozvali odbornou firmu Dokom Final Děčín, která má velké zkušenosti s výstavbou cest, dětských hřišť, aby nám poradili, jestli se dá antuka zachránit (zrenovovat). Sdělili nám, že s  antukou v  tomto stavu se v  podstatě nedá dělat nic. Doporučili nám dvě varianty: a) ovál vyasfaltovat, b) položit umělý trávník. Nechali jsme zpracovat cenovou nabídku na variantu a) cena byla kolem 300 000,-Kč. Následně jsme cenovou nabídku předložili do  SV a  FVpři přípravě rozpočtu, ale neprošlo to. Druhou věcí je vylepšení doskočiště a okolí hřiště (osazení laviček, okrasných keřů atd. S vyasfaltovaným hřištěm, bych nic nedělal, slouží svému účelu hlavně v letních měsících, kdy je hojně využíváno na  nohejbal, fotbálek, florbal, kolečkové brusle, tenis, což je dle mého názoru dostačující. Jiří Jandásek: Využití hřiště hledáme tak, aby sloužilo přednostně dětem. Již před dvěma lety jsme nechali zpracovat návrh na  pokrytí oválu asfaltem pro in-line bruslení menších dětí. Zareagovaly ale i děti. Na jejich podnět reagoval Spolek pro Tisou a společně s obcí připravil projekt „Ze zastávek na hřiště“. Žádost o jeho podporu byla zaslána na  MMR. Současně bude ještě zaslána žádost na ústecký kraj o podporu změny povrchu oválu v  rámci dotačního programu Podpora obnovy venkova. Jiří Turek: Otázkou využití školního hřiště jsme se v minulých letech již několikrát zabývali v rámci diskusí na OÚ a také s ředitelem Základní školy. Při přípravě Rozvojového programu obce Tisá byl projekt opravy hřiště zařazen do  zásobníku projektů. Osobně se domnívám, že projevený názor občanů v  roce 2014 je pro nás jasným signálem, že chtějí „školní“ hřiště využívat. V současné době to jeho špatný tech-

nický stav neumožňuje. Situace se sportovišti a  místy pro volnočasovou aktivitu není v  obci moc dobrá. Přesto, že máme téměř tisíc obyvatel, není zde jediné nekomerční volně přístupné sportovní hřiště (nezahrnuji fotbalové TJ Spartak Tisá, beach volejbalové Spolek amatérských sportů), což je veliká škoda. Z  tohoto důvodu bych velmi rád podpořil všechny aktivity, které povedou k vybudování nového multifunkčního hřiště. Velmi si proto vážím uspořádané akce na konci roku 2015 v naší základní škole, kdy žáci měli kresbou vyjádřit představy o  jeho využití (návrh druhů sportovišť). Některé obrázky byly velice hezké a  děti se ve  svých názorech velmi shodovaly. Z  tohoto důvodu byl připraven malý projekt na výstavbu skate hřiště. V  tomto roce bychom podle mě měli navázat a  připravit projekt na  celé hřiště, ve  kterém budou zohledněny názory dětí (in line dráha, hřiště na  volejbal a  nohejbal, mini kopanou, florbal atd.). Věřím, že záměr postupné revitalizace hřiště podpoří i další zastupitelé. Je určitě lepší pohled na mladé lidi na sportovištích než na autobusové zastávce. Tomáš Kratochvíl: Projekt revitalizace tohoto prostoru je součástí rozvojového programu obce. Tato lokalita má ideální umístění ve středu obce, mimo hlavní komunikaci, v  dosahu Tiských stěn. Do  přípravy projektu se zapojily děti z místní školy, které formou výtvarné soutěže popsaly své představy ideálního hřiště pro volnočasové hřiště. Vítězné návrhy byly předány zastupitelům. Děti si zde přejí vybudovat skatepark, svah nad hřištěm využít pro lezení menších dětí, ovál pro bruslení na kolečkových bruslích. Nabízí se i využití stávajícího hřiště a okolní travnaté plochy. Hřiště může sloužit nejen dětem z Tisé, ale též turistům a rekreantům. Jako zastupitel budu tento projekt podporovat. Projekt by měl být za finanční spoluúčasti obce financován z vhodných dotačních titulů, které jsou na podporu aktivit mládeže vypisovány.

2 ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 22. ročník, 1. číslo, 2016

2013

2014

2015

Děkuji Vám a přeji příjemné prožití zbytku zimy a jarního probouzení.  Jiří Jandásek

Hospodaření obce v roce 2015 Obec v roce 2015 hospodařila s přebytkovým rozpočtem. Příjmy obce proti rozpočtu byly navýšeny o  3,715 mil. Kč vlivem daňových příjmů, příjmů z  vlastní činnosti i navýšením kapitálových příjmů. To umožnilo navýšit výdajovou část rozpočtu o 1 477 tis. Kč a realizovat akce, které do rozpočtu zahrnuty původně nebyly, zejména místní komunikace – část komunikace „okružní“ a chodníky u č.p. 408 a zateplení štítů č.p. 406.

Rok 2015

Schválený Skutečnost 2015 rozpočet 2015 (po konsolidaci)

Příjmy

19 458 559

23 173 342

Výdaje

19 458 559

20 935 831

0

2 237 511

Přebytek příjmů

Zůstatek na  účtu ke  konci roku zůstal nad hodnotou schváleného rozpočtového výhledu. Rok 2015

Rozpočtový výhled 2015

Skutečnost k 31. 12. 2015

Zůstatek z min. období

4 855 tis. Kč

5 473 339,-Kč

Rozpočet roku 2016 byl schválen usnesením ZO č. 99/2015 ze dne 14. 12. 2015 jako vyrovnaný, s  plánovanými příjmy ve výši 16 965 500,- Kč (oproti roku 2015 je nižší o dotaci na zateplení OÚ). Fotovoltaické elektrárny Celkový zisk a úspora z výroby el. energie za rok 2015 činily 387 990,96 Kč, což je lepší výsledek než v  roce 2014 (341 423,70  Kč). Vyrobilo se více kWh, protože více svítilo slunce. Splátky úvěru činí ročně 300 tis. Kč, splátky úroků a poplatky dalších 42 tis. Kč. Zisk a úspora z FVE tedy v roce 2015 pokryly náklady na splácení úvěru. starosta

Výročí – gratulace k narozeninám

VĚDĚLI JSTE, ŽE…

Začátkem února oslavila naše maminka, babička a teta, paní Marta Kuchaříková, krásné kulaté výročí.

podle obecně závazné vyhlášky č.  1/2004 o  pravidlech stanovených pro volný pohyb psů na  veřejných prostranstvích jsou v Tisé držitelé psů, nebo další osoby, kterým je pes svěřen, povinny vést psa na  veřejném prostranství na  vodítku s  výjimkou následujících lokalit: Tisá: 3193/1, 3214 – lokalita za  č.p. 46, 840/1 – lokalita pod č.p. 415 obecní dům, 952/1 – lokalita vedle č.p.104, 3306/1 – lokalita pod č.p. 148 obecní dům, 3308/1 – lokalita pod č.p. 148 obecní dům, 3232/3 – lokalita u Cihlářského rybníku, 3384/1 – lokalita u Cihlářského rybníku, 770/1 – lokalita pod restaurací U  Dědka, 3332/1 – lokalita u  č.p.  279 p.  Mikovec, 452 – lokalita u  lyžařského vleku, 3095/2 – lokalita pod č.p. 144, k.ú. Ostrov: 1067/1 – lokalita nad rybníkem Ministerstva vnitra, 1097/2 – lokalita nad rybníkem Ministerstva vnitra, 1159 – lokalita naproti campu Pod Císařem, k.ú. Tisá – Rájec: 2009 – lokalita u Rájeckého rybníka, 2190 – lokalita u  zadní cesty při sjezdu k rybníku?

Chtěli bychom jí touto cestou ještě jednou poděkovat za vše, co pro nás stále dělá. Popřát jí do dalších let hodně zdraví, spokojenosti a životního elánu. Za všechnu lásku a pochopení děkují: dcery Marta a Irena s rodinami, vnoučata a pravnoučata a ostatní příbuzní

KALENDÁŘ AKCÍ ÚNOR–DUBEN 2016 Měsíc (den)

akce

pořadatel

místo

únor (12. 2.)

Zábava Skaláček

Skaláček

sál

březen (18. 3.)

Hasičská zábava

Hasiči

sál

březen

Divadlo Skaláček

Skaláček

sál

duben (30. 4.)

Pálení čarodějnic

Hasiči

za fotbalovým hřištěm

P Ř I Š L O P O Š T O U

PŘÍPRAVA VÍTÁNÍ OBČÁNKŮ VKSM oznamuje, že na  duben 2016 připravuje vítání občánků. Vyzýváme rodiče našich malých spoluobčánků (s trvalým pobytem v Tisé), aby do konce měsíce března 2016 vyplnili na  Obecním úřadě v  Tisé jednoduchý tiskopis. Těmto rodičům bude následně zaslána pozvánka, kde bude uveden konkrétní termín konání slavnostní akce.

PŘIPOMENUTÍ NAHLAŠOVÁNÍ JUBILEÍ Zákon o evidenci obyvatel komplikuje obci možnost poblahopřát svým občanům k životnímu jubileu. Můžeme tak učinit pouze u těch občanů, kteří nám sami o  svém významném výročí dají vědět. Na  úřadu je k  tomu potřeba vyplnit jednoduchý tiskopis. Budeme velmi rádi, pokud se o Vašem životním jubileu dozvíme a  oslavíme je společně. ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 22. ročník, 1. číslo, 2016

3

O jiném chlebu aneb čarodějnictví v praxi Když jdete na  návštěvu pekárny, čekáte, že vám otevře pekař v bílé zástěře a po vzoru „pana otce“ z filmu Na samotě u lesa otřepe z  čepice mrak mouky. David Španbauer, který otevřel dveře v  pohodlném domácím oblečení, mě ujistil, že jsem si zaprvé pomýlil pekaře s mlynářem a zadruhé že se v pekárně uklízí tak často, že není možné na žádný oblak mouky natrefit. A těch rozdílů oproti zažitým představám o  pekaři bylo mnohem více. Marně jsem například v pekárně hledal nějaký hnětací přístroj. Nikde není, protože kazí těsto kovovou příchutí. Na  peci jsem našel jediný „budík“, který ukazoval teplotu, vše ostatní je ovládané lidskou silou a myšlenkou. V peci se topí samozřejmě dřevem, protože teplo z dřeva je pro chléb nejpřirozenější. A protože ještě nenadešla hodina pečení, naskytla se chvilka pro menší rozhovor. David se nejprve nedůvěřivě díval na diktafon, jako by se bál, že ho technologie bude chytat za  slovo, ale pak se s  nebývalou vášní rozhovořil nejen o chlebu a pečení, ale také o tom, co takové pekařině předchází. Co Tě to vlastně napadlo, že budeš péct chleba? Byly to vlastně dva důvody. Mám kamaráda, který je pekařem z průmyslových pekáren a svého času, když mi říkal, že jestli zdraží nafta, tak nebudou mít co dát do  chleba. Dneska se do  chlebů přidávají různá barviva, zkypřovadla, emulgátory, škroby a další věci, i chemické látky, které způsobují, že ten chleba vypadá tak, jak vypadá. Tak jsem si řekl, že takhle bych to asi nechtěl. Jsem bývalý chemik potravinář a většinu potravinářských výrob jsem si „osahal“ v mém minulém podnikání. Když jsem viděl, co všechno jsme potravinářům dodávali, nedělalo mi to úplně dobře. Dnes je obecná situace, že v  supermarketech platíme za chemii, kterou výrobce do jídla přidává, a ne za zdravou potravinu. Druhá věc je, že jsem se jako sběratel vína toulal po Francii a při takové výpravě za vínem jsem přišel do malinké pekárny v Dolní Provence, kde jsem viděl, jak to ti lidé dělají. Viděl jsem, že se tomu věnují úplně jinak. Viděl jsem tam tenhle způsob dělání chleba jen v  neckách bez jakékoliv jiné energie. U nás to bude vypadat jako čarodějnictví, ale ten chleba je opravdu jiný, když se podaří sehnat dobrou mouku. O mouce v Čechách zas někdy jindy, je to samostatná kapitola a  dlužno se zčásti zastat českých pekařů, že mají upéci chleba z toho, čemu se dnes u nás říká mouka. Všechno tedy zaděláváš ručně? Všechno dělám ručně. Jde v  Tvém případě o  koníček, nebo o podnikání? Rozhodně podnikání. Byl by to dost drahý koníček. Myslím si, že přibývá lidí, kteří chtějí vědět, co jedí. Ve velkých pekárnách to lidem

U pece je příjemné teplo i dlouho po pečení

Foto: autor

neumí říci a personál to vlastně ani neví. Nejsem posedlý „éčkař“, ale bylo by dobře, kdyby lidé u nás chtěli a vyžadovali složení toho, co nabízejí ti, kdo prodávají nebo vyrábí potraviny. Pracuješ sám? Zatím sám. Plánuju, že do  toho zatáhnu také dceru. Co čeká člověka, který si chce v  České republice otevřít pekárnu? Málokterý pekař si postavil pekárnu, ale když člověk staví rodinný dům, tak pekárna je vlastně dům jako každý jiný. Jen se musí „vycpat“ hygienickými, stavebními a  jinými normami, které jsou stanoveny pro potravinářský provoz. Pak člověka čekají všechny následné kontroly jako je hygiena nebo zemědělská inspekce. Na  výrobu musí být schváleny čistící programy, deratizační plány a tak dále. Já jsem na to byl zvyklý z mého předchozího podnikání, takže už jsem dopředu věděl, o jaký fascikl dokumentů jde. Těsto tedy zaděláváš v  neckách, ale celý ten proces splňuje veškeré hygienické normy? Musí. Na  to je specializovaná firma, která předepíše zvláštní přípravek, kterým se vytřou necky kvůli desinfekci. Dalším přípravkem se vytře pec a jiným zase podlaha. Hygiena určuje počet umyvadel, která musí být nainstalována pro určitý počet pracovníků. Já mám v pekárně tři. Podle mě je to trochu přehnané, ale je to tím, že se úředník snaží aplikovat jeden předpis na všechno a všechny (neb nemá na vybranou) a nesmí použít rozum. To se u nás trestá velmi přísně, téměř jako kacířství za časů Inkvizice. V  té pekárně ve  Franci bylo jedno malé umyvadélko. Pekárna byla stejně velká jako ta moje, ale bylo v  ní dvakrát tolik místa.

Když jsem Francouzům volal zpět, jaké mám potíže, tak mi nevěřili, protože byli přesvědčení, že Francie je Mekkou administrativy. Je složité nakupovat základní suroviny na chleba? Jezdíš do supermarketu? Ze začátku, když jsem si pekl chleba jen tak doma, abych si vyzkoušel, jak která mouka chodí, tak jsem hned nekupoval 50  kilo mouky, protože to bych asi splakal nad výdělkem. Kupoval jsem kilovky a  zjišťoval jsem, jestli mouka chodí dobře v  kvasu. Pak jsem zjišťoval, co se z  takové mouky dá upéct. Proto je třeba ta moje produkce zatím nevyrovnaná, protože jednou peču z jedné mouky a podruhé z jiné a  výsledek je naprosto odlišný. Teď jsem na poslední pečení změnil mouku a chleba byl najednou o sto procent lepší. Mám určitou představu, jak by to pečivo mělo vypadat, a do té představy se potřebuji vejít. Na to je nutné u nás najít dobrou mouku a to je problém. V současnosti mám mouku, se kterou jsem spokojený, ale stále hledám tu, která bude vyhovovat ve všech ohledech. Předpokládám, že ten proces hledání je poměrně složitý? Když jsem se pekaře v Pyrenejích ptal, kde bere mouku, vzal mě ven, ukázal před sebe a  vyjmenoval sedláky, kteří v  místě pěstují obilí. Hned také řekl, že se tam půjdeme podívat. Každý ten sedlák měl svůj malý dřevěný mlýn, který by naše hygiena rozhodně neschválila, i  když měl všechno od  čističky až po  síta. Ta mouka voněla stejně intensivně jako čerstvě mleté kafe. Z  toho se potom peče úplně jinak. U  nás už zůstaly jen průmyslové mlýny, které melou mouku na  tuny za  hodinu, pak jí stabilizují, nene-

4 ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 22. ročník, 1. číslo, 2016

chají ji vyzrát a vyvádí s ní psí kusy, aby byla ihned k použití. Myslím si, že podobně je to ve všech oborech a lidé to podvědomě cítí. Takže je to problém najít tu pravou mouku? Problém to je, ale objevuji menší mlýny, které, i když melou tu produkci, tak se mouce úplně jinak věnují, snaží si hlídat i  kvalitu obilí, které vykupují, a to je správná cesta. Zmínil ses, že jsi chemik potravinář. Musel jsi toho hodně nastudovat o tom vlastním procesu pečení chleba? Ony o  tom vlastně nejsou žádné knihy. Tedy, nějaké pekařské knížky existují, ale já se u  nás nemám koho zeptat, protože neznám nikoho v  České republice, kdo peče tímhle způsobem. Kdo má stejnou přípravu od kvasu až po proces pečení! U nás je tenhle způsob brán jako strašně pracný. Už v  počátku si všichni koupí hnětač, aby se nemuseli dřít, a  elektrickou nebo plynovou pec, aby mohli regulovat teplotu podle potřeby. Když se člověk pere se čtyřiceti kily těsta zadělávaného v  neckách, roztápí pec dřevem a reguluje si všechno takzvaně „na  ruku“, tak se to nechá. Moc se nezastavím. Pec na dřevo peče úplně jinak než elektrická nebo plynová. Povíš mi tedy něco o peci? Tyhle pece dělá v  Pyrenejích malá rodinná firma. Dělají jich dvanáct do  roka, a  když jsem se tam přišel zeptat, jestli by mi tu pec udělali, tak řekli: „Jasně, jak chceš velkou?“ Tak jsem jim řekl, že chci tu, co má kolega, kde jsem se učil péct. To odkývali a  odpověděli mi, abych se za  osm měsíců přišel zeptat. Tak jsem se za  osm měsíců zeptal, oni řekli, že si mě napsali a že chtějí poslat peníze. Když pec vyrobili, bylo potřeba si pro ni do  těch Pyrenejí také dojet. Oni jsou dva, táta a  syn, takže vůbec nehrozí, že by ji zákazníkovi dovezli. Nehledě na to, že poté, co se podívali na Google, kam by ta pec měla vlastně dojet, řekli, že sem určitě nepojedou. Jeli jsme tam tedy multivanem a  bylo to docela dobrodružné, ale vyplatilo se. Ta pec je skvělá, nemá se tam co rozbít. Dlouho drží teplo, bezvadně se udržuje. Její vymoženosti si teprve začínám uvědomovat. V  současnosti pečeš dva druhy pečiva. Budeš rozšiřovat sortiment, nebo zůstaneš u chleba a ciabatt? Já zůstanu u  chleba a  uvidím, kam se vrtne dcera, která má zálusk na  francouzské koláče. Chtěl bych dělat tři druhy chleba, aby si každý mohl vybrat. První by byl klasický pšenično-žitný chléb, který se dá normálně koupit. Potom by to byl čistý stoprocentní žitný, který se dělá strašně špatně, protože žito vůbec nekvasí a je s tím hodně práce. Ten chléb se dává do  forem, které mi v  současnosti vyrábějí na  Slovensku, protože u  nás se nedělají. Ty chleby jsem udělal cvičně doma a  rodina teď už nechce jíst nic jiného. Dále bych chtěl péct

lehký chleba francouzského nebo italského typu, který je dobrý třeba k posezení nebo když si chce člověk dát něco lehčího. Plánuju, že chleba se bude prodávat na  váhu, protože chápu, že každý člověk si nemůže koupit bochník. Když někdo řekne, že chce půlku, tak dostane půlku. My nejsme zvyklí kupovat chleba na váhu, ale všude v Evropě se dobrý chleba váží. Jedinou výjimkou ve Francii je bageta, na kterou je státní norma a  pevná cena. Taková bageta musí mít určitou gramáž a je na ní určena maximální cena, aby se každý Francouz najedl. To jsem dlouho nevěděl a překvapilo mě to. Kolik toho najednou napečeš? Pečeš podle objednávek, nebo čekáš, co si kdo koupí? Pekárnu jsme zkolaudovali 4.  prosince (2015, pozn. aut.), takže stále jedeme v  jakémsi testovacím provozu. Když začnu péct v pět odpoledne, tak v šest ráno by se na mě mělo usmát nějakých 200 bochníků. Jak takové pečení vlastně probíhá? Dneska pekař knoflíkem naváží suroviny, které byly dodány v jednom pytli, a nasype. Druhým knoflíkem přidá vodu, spustí hnětač, nacpe do toho droždí a za hodinu peče. Já musím nejdřív udělat kvas. To zabere tak 36  hodin. Pak se s  tím poperu v  neckách a  udělám těsto. To trvá přibližně hodinu, hodinu a půl na jednu šarži. Na kynutí těsta je potřeba v průměru pět hodin, ale může se stát, že se ten proces prodlouží až na hodin osm. Pak se hodinu peče, takže dohromady se dá počítat se sedmi hodinami na jednu várku. Samozřejmě se to dělá tak, že se jedna várka zadělá a  zatímco kyne, zadělá se další. Pak jdou do  pece s  hodinovým odstupem. Topíš dřevem. Je jedno, jakým dřevem topíš? Není. Já jsem původně říkal, že u nás jsou březové lesy a je to naprostá pohoda. Na to mi pekaři odvětili, abych do  pece březové dřevo vůbec nedával. Březové dřevo chleba očadí. To dřevo strašně kouří a  má hodně popela. Zkusil jsem to tedy s dubem. Na to mi řekli, že potom bude chleba hořký. Dá se topit bukem, akátem, borovicí. Smrk je neutrální dřevo, ale pokud chce mít pekař dobrý chleba, musí topit bukem, akátem, borovicí. Ta borovice mě docela překvapuje. Mě taky. Ta se dává až nakonec. Do pece se přidá pár polen a pryskyřice dodá chlebu vůni. Borovice zatím moc nemám, ale zkusím se zlepšit. Jak často pečeš? Je potřeba dopředu objednávat, nebo stačí zazvonit a dostaneme chleba? Jsou dva různé způsoby distribuce chleba. Jedním způsobem je prodej ze dvora, který probíhá v  současné době. V  budoucnu se snad ustálí spotřeba a  budu vědět, že si třeba 20–30 lidí pro chleba přijde, tak to tu bude vždycky k dispozici. Zbytek bych chtěl prodávat například na  farmářských trzích.

Pro sousedy a  provoz v  naší ulici by určitě nebylo únosné, aby si 200 zákazníků přijelo pro chleba autem. Rád bych pekl dvakrát týdně, kvas mě nenechá udělat z  pekárny velkovýrobnu, a  tak to ani nebylo zamýšleno. Kvalita by se také držela špatně, když se dělá hlavně hodně, hodně, hodně…to opravdu ne. Zatím se peče v pondělí a v pátek, ale bude se to celé odvíjet od  konání farmářských trhů. Určitě bych chtěl dát vědět přesná data dopředu třeba na webovkách. Máš webové stránky? Na stránkách se pracuje. Já na to nejsem úplně šikovný, takže stránky bude dělat externí firma. Na  stránkách bude určitě kalendář a umožní také objednávku chleba po internetu. Já Ti děkuji za  rozhovor. Chtěl bys ještě něco dodat, vzkázat? Chtěl bych hlavně poděkovat řemeslníkům z  Tisé a  okolí, kteří se podíleli na  výstavbě pekárny. Jmenovitě to jsou: Boruta a  Spol., Martin Jelínek, Petr a Jindřich Štěrbovi, Aleš Kostelecký, Petr Hempel, Radim Hýbner a  syn, Tomáš Mikovec, Roman Löffelmann, Ivan Horčík a  spol., Jakub Žoha a  Ladislav Bílek. Leckdy pracovali jen za  symbolickou odměnu, aby v  Tisé takové zařízení bylo.  Petr Bureš

SDH Tisá pořádá letní tábor

Inspirovat se můžete fotografiemi z loňského tábora, který se vydařil.

ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 22. ročník, 1. číslo, 2016

5

Zprávy ze sjezdovky Začátkem roku jsme se konečně zaradovali, protože nám začal padat tolik očekávaný sníh. Od neděle 17. 1. 2016 jsme až do neděle 24. 1. 2016 uvedli do plného provozu obecní vlek. Sjezdovka byla vzorně upravená rolbou a  o  víkendech jsme lyžovali celý den. V  pracovních dnech je vlek spuštěn každý den vždy od 17:00 do 20:00 hodin na večerní lyžování. Díky zarputilosti našeho předsedy Milana se v  sobotu 23. 1. podařil uspořádat karneval v  maskách. Podle našeho názoru malá, ale hezká akce (viz. foto)!

Sjezdovka je připravena i na noční lyžování

Karneval v maskách se vydařil Zájem o  lyžování veliký, také ze strany dětského domova a základní školy. Pokud by se podařilo udržet sjezdovku pod sněhem, mohla zde škola uskutečnit plánovaný sportovní den a  na  konci prvního pololetí školního roku také lyžařský kurz. O  pořádání kurzů zde projevila zájem také škola z  Libouchce a  DDM Ústí nad Labem. Rozběhnutý projekt umělého zasněžování, tedy jistota sněhu, školám umožní plánovat pořádání lyžařských kurzů a nabízí se také možnost obnovení lyžařského oddílu Tisá. Uměle vyrobený sníh má, na  rozdíl od  přírodního sněhu,

tu výhodu, že přetrvá bez větší újmy krátkodobé oblevy. Pokud půjde vše podle plánu, budeme mít do konce roku veškerá vyjádření včetně stavebního povolení, a pak už zbývá jen čekat na vhodný dotační titul. S  trochou optimismu se můžeme těšit na  slavnostní otevření v  zimě 2018. Držte nám palce! Samozřejmě jako každý jiný projekt nemá výstavba zasněžování v  obci 100% podporu. Ne každý považuje za nutné něco takového budovat, ale přijďte se podívat a  možná vás přátelská a pohodová atmosféra, která zde panuje, přesvědčí. Pavel Aksamit

Skaláček má letos narozeniny Jak jsme podle zdejších zápisů v  kronikách zjistili, je našemu společenství divadelníků Skaláček letos už 70 let! Podle některých pramenů jsme patrně nejstarší amatérský divadelní spolek, který v této republice funguje nepřetržitě tak dlouho. My jsme dokonce starší, než Cimrmani. Těm bude letos „teprve“ 50 let. Ale je pravda, že na rozdíl od nás, oni hrají do  dnešního dne téměř stále ve  stejné sestavě. To v  našich řadách se za  dobu existence přeci jen vystřídalo mnoho lidí různého věku i  profesí. Pokusíme se vyhledat a  sehnat žijící a  na  podzim bychom rádi všechny pozvali na  slavnostní večer, kdy chceme uspořádat velký koncert. O  tom budete vy, naši diváci, samozřejmě včas informováni. Do té doby jsme se rozhodli nenápadně Vás „bombardovat“ různými kulturními akcemi, které snad udělají radost nejen našim příznivcům, ale i  těm, kteří třeba tak často za námi do divadla nechodí. První vlaštovkou bylo lednové vystoupení pánů Šípa a  Náhlovského, které

pořádala kulturní komise s naší drobnou pomocí. Následuje únorový Divadelní maškarní bál, květnové představení souboru divadla U  Hasičů „Když kočky nejsou doma“ a  dále máme přislíbeno na podzim představení divadla Aqualung „Pytlákova schovanka“. Rádi bychom také během roku reprízovali všechna činoherní představení, která jsme od roku 2012 odehráli. Samozřejmě nebudou chybět ani loutková představení pro nejmenší. Mimo jiné také chceme nastudovat další komedii – tentokrát by to měl být takový menší muzikál. Kdy bude premiéra, ještě není jasné. Během druhého pololetí by taktéž měla v  budově kulturního domu probíhat výstava zobrazující vývoj Skaláčku v průběhu uplynulých sedmdesáti let. Tak, teď jsem na  vás vychrlila veškeré naše plány. Není to úplně málo, tak nám držte palce, ať to zvládneme s grácií. Přeji Vám všem ještě jednou vše nejlepší do tohoto roku a nám přeji, abyste

6 ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 22. ročník, 1. číslo, 2016

nám byli v  roce našich narozenin nakloněni minimálně stejně tak, jako dříve. Jaroslava Leufenová

Lesní zvěř a Fly to Mars 4. března v Tisé Při vyslovení názvu kapely Lesní zvěř se vkrádají myšlenky na  trampskou kapelu hrající na potlaších své „stánky“. Z  toho Vás vyléčí Lesní zvěř zazněním prvních tónů. Ponoříte se totiž do velmi osobitého propojení akustického drum‘n‘bass s jazzem. Hledat pro Lesní zvěř škatulku je stejně těžké, jako hledat podobnou kapelu v ČR. Muzikanti čerpají z  indie scény všech stylů electro, jazz, drum‘n‘bass, hip-hop i  psychedelie. Energická hudba, kde zpěv, hlukové plochy, smyčky živých nástrojů, trubka a bicí vystupují vůči klávesám jako rovnocenní partneři – slova nebo melodie mají stejnou váhu jako hudební plochy. Lesní zvěř je hudební skupina, jejíž základ tvoří trio Jiří Hradil (klavír, hammond a synth), Miloš Rejsek (vokály, melodika, brumle, delay a modulace) a Martin Čech (bicí, tabla, perkuse). Toto trio volně doplňují trumpetisté Marek Steyer a Tomáš Pavla. Na  prvním albu Lesní zvěř se prolínají dvě polohy kapely, a to jsou písničky versus instrumentálky. Písničky, které ve větší míře zde prezentují komornější podobu kapely, vystavěné písničky, malé hudební příběhy. Druhou tváří alba jsou instrumentální obrazy napojené na  horňácké kořeny díky hostující Horňácké muzice Petra Mičky. Movable Feasts je název druhého alba kapely Lesní zvěř. Nujazzové seskupení pod dohledem producenta Dušana Neuwertha natočilo soustředěnou a  energickou desku. Album vznikalo tři roky a název vysvětluje Miloš Rejsek:„Pro mě je ta deska intimní, texty, i tím jak vznikala, každý z nás ji prožíval po svém a pro sebe, v  různých setkáních, průnicích, spolu, sami, s Dušanem, doma, ve studiu, na koncertech. Proto i  ten název. Movable Feasts jsou pohyblivé svátky. Nehrajeme mnoho, je to pro nás svátek.“ Lesní zvěř se po celou dobu svého fungování orientuje především na  živé hraní, odehrála nespočet koncertů po  celé České republice, na  Slovensku a  v  Německu, ale i  v  Mexiku, ať

O Svatém Matouši, vlaštovka nás opouští

už šlo o festivaly, nebo vystoupení s dalšími formacemi. Vedle koncertů v klubech se odehrály i zvláštní vystoupení spojené s multimédii a filmem. Projekci bude možné zhlédnout i na koncertě 4. března v Tisé. Fly to Mars je indie-elektro hudební skupina tvořící elektronicky tepající celek podporovaný kytarami, postavený na  kostře melodických písní. Mottem jejich hudby je„represívní romantika industrializované provincie“. Frontman kapely Lucie Podrápská: „V  našich písních zpíváme o  městě Ústí nad Labem, vytěžených dolech severních Čech, konzumu, zotročení dobou, nedělních depkách, hvězdách, vesmíru, válce, lásce a  stísněných pocitech odrážejících zrychlený svět, ve  kterém se ohlíží zpět jen romantici, ale nikdo se nedívá do budoucna.“ Fly to Mars„odstartovali“ v únoru 2005. Zatím natočili dvě EP, první Electronic Suicide (2006) a  druhé Industry (2008). V  roce 2010 vydali píseň Desert Alley u  americké společnosti Quickstar Productions. Koncert Lesní zvěře a  Fly to Mars pořádáme v  Kulturním domě v  Tisé v  pátek 4.  března, začátek koncertu je krátce po  osmé, vstupné 130 Kč. Děti do  15 let v  doprovodu rodičů mají jako vždy vstup zdarma. Spolek Kultura Tisá. Text Vašek Fuchs Zdroj Indies Scope, web Fly to Mars

Vlaštovce Vlastě zazvonil budík. Vypnula ho a  vztekle s  ním hodila o  zem. Pak vylezla z  postele a  koukla se na  kalendář. „Dvacátého prvního září! Dneska je Matouše.“ Vylétla z  hnízda s  píšťalkou v  zobáku. Posadila se na  drát a  zapískala. Rázem byly všechny vlaštovky vzhůru a slétaly se na drát. „Rozcvičkaaa !!!“ zvolala vlaštovka Vlasta. Vlasta předcvičovala cviky na rozhýbání křídel. Pak přišel čas si dojít na záchod, pořádně se najíst atd. Vlasta pak udělala docházku. Na poslední chvíli vlaštovka Vendelína upozornila:„Chybí nám strejda Matouš !!!“ Vlasta na to řekla:„To je právě dobře! Rychle pryč, než se vzbudí a začne do nás hustit, jak to bylo za  jeho mladých let, když se letělo do  teplých krajin a jaké byly teplé kraje za starých časů a jak je to dnes jiné a bla bla bla. Tak ať nás nedožene! Letíme!!!!“ A letěly. Přes hory a doly, pole a louky, řeky a rybníky a přes moře. Když se v dálce začala rýsovat Afrika, hejno se začalo radovat a vesele hvízdat. Po přistání je čekalo veliké překvapení. Strýček Matouš na ně čekal u přistávací plochy. „Strejdo Matouši?! Jak ses sem dosta ??“ divila se Vlasta. „Letěl jsem s hejnem, co letělo o hodinu dřív, abych vás nemusel dohánět. Afrika je ale tolik jiná než kdysi…“ Vlasta předstírala, že omdlela. „Příště letíme ve tři ráno!!!“ prohlásila. M. Miltnerová (5. třída)

SDH Tisá

Oznamuje, že od ledna probíhají schůzky mladých hasičů, kroužek je každé úterý a čtvrtek od 17 hod. na klubovně SDH. Zveme všechny šikovné děti z  MŠ až po žáky 4 tříd. Kluky i holky, kteří mají chuť přijít mezi nás.

TĚŠÍME SE NA VÁS ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 22. ročník, 1. číslo, 2016

7

Jak přežít v mrazu a vichřici

Brzo ráno jsme na hřebeni – F. Chlumský a V. Slouka Letošní zima ukázala zase jednou nečekaně své drápky v  podobě silných mrazů a větru. Možná si řeknete, to se mě netýká, ale tak tomu není. Můžete zamřít podchlazením nejen ve  Vysokých Tatrách, ale také v  Krkonoších nebo na  běžecké trase na  Sněžník, Ostrov, Rájec. Zabloudíte v  mlze nebo vás zastihne tma. Také vymknutí kotníku nebo náhlá nevolnost je nebezpečná. Mobil sice snížil značně riziko, ale nemusíte mít signál. K smrti podchlazením stále často dochází. Ve Vysokých Tatrách a světových velehorách jsem se vícekrát s  tímto nebezpečím setkal, ale znal jsem postup, jak se zachovat. Jako cvičitel a později instruktor horolezectví jsem mimo jiné přednášel téma Nebezpečí hor. Tomu však předcházely osobní zkušenosti, které jsou nenahraditelné. Expedice Jo Jo V  roce 1967 se skupina horolezců ze Spartaku Ústí a  Lokomotivy Ústí dohodla, že uskuteční zimní prvovýstup na  nejvyšší horu Julských Alp Triglav. Na výstup 1250 m vysokou severní stěnou jsme se důkladně připravili. Jednak zimními výstupy na Bořeň, ale také technickým vybavením. Výstup severním Čopovým pilířem je nejvyšší klasifikace VI. V  letních podmínkách ho vylezl Mirek Rada a  František Chlumský. Věděli, kudy vede výstup, a prý tam je hodně skob na  zajištění. Po  skobách nebylo památky, stěna byla plná čerstvého sněhu. Rozdělili jsme se do dvou trojic. V dalších dnech (13.– 15. 3.) jsme po dvojicích dosáhli střídavými výstupy a  sestupy s  fixováním stěny, nýty a lany (expedičním stylem) výšky cca 350 m. Pro náhlý zvrat počasí, sněžení a nebezpečí laviny jsme byli nuceni ustoupit a  slanit. Slanění bylo velmi riskantní a provázelo ho husté sněžení vlhkého sněhu. Vyčerpáni jsme všichni dorazili do nedaleké chaty, kde nás již čekali naši dva kamarádi ze zabezpečovací skupiny. Od  nich jsme se dozvěděli, že krátce po  našem odchodu se pod severní stěnou objevila skupina slovinských horolezců, která se chystala na výstup. Jejich obava, že by jim Češi mohli vyfouknout první zimní výstup Triglavu, byla velkou motivací.

Ale ani oni neuspěli a  sestoupili. Po  dvou dnech odpočinku a sušení oblečení jsme se rozhodli vystoupit na Triglav lehčí cestou. Přes sedlo Luknja jsme dosáhli hřebenem skalní výšvih pod hlavním vrcholem Triglavu. Náhle se začalo kazit počasí, zvedl se ledový vítr. Za daných podmínek nebyla šance dosáhnout vrcholu. Začali jsme cepíny vykopávat ve  sněhové závěji záhrab, ve kterém jsme přečkali noc. O  spaní nemohla být řeč, vichřice celou noc hučela, až kolem osmé hodiny ranní se trochu uklidnila. Ležel jsem u vchodu a držel celou noc igelitovou plachtu, aby nám do našeho doupěte nefoukalo. Důležité také bylo, že Mirek Rada, když jsme několik hodin pracovali na záhrabu, vařil čaj, kterého jsme vypili litry.

8 ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 22. ročník, 1. číslo, 2016

Český zimní prvovýstup na  Triglav se nakonec zdařil. Když jsme sestupovali, došli jsme na  chatu Planicu na  Kredarici, kde byla stanice meteorologů. Divili se, odkud jdeme, nechtěli věřit, že z  vrcholu. V  noci prý vichřice dosahovala rychlosti orkánu 180–200 km. Za hodinu v alpských zemích zahynulo asi 40 horolezců. Jak jsem se dočetl, slovinským horolezcům se nakonec po  letech výstup Čopovým pilířem podařil. Expedičním stylem jej vylezli za  22 dní a  z  vrcholu je omrzlé musela zachraňovat helikoptéra. Rodinné stříbro ale zůstalo doma. Expedice Pamír 1976 Cílem byl výstup severní stěnou Pik Lenina 7134  m. Po  aklimatizaci jsme vystoupili do  II.   ýškového tábora. Tam jsme postavili své stany. Člen mé skupiny JUDr. Olda Hein si postavil iglú. V noci foukal vítr a byla nám zima. Olda vylezl ráno svěží a pochvaloval si, jak mu bylo teplo. Ve výšce 7020 m zasypala lavina prašanu naše dva stany, a  také nám bylo teplo. V  base campu horolezcům promítali film o výstupu šesti sovětských reprezentantek, které dosáhly vrcholu. Překvapila je ale vichřice, zoufale se pokusily postavit stan, ale vichřice jej roztrhala. Vysílačkou hlásily svou beznadějnou situaci, loučily se s příbuznými a přáteli, po 20 minutách bylo ve vysílačce slyšet už jen vichřici. Při situaci, kterou jsem líčil v úvodu, stačí udělat si záhrab v  závěji ve  sněhu. Teplota sněhu není více než nula stupňů, ale nezmrznete. Předpokladem je mít větrovku a být teple oblečen. Karel Plechač

Geo-trilogie o Tisé Rozvoj obce byl představen geografům Masarykovy univerzity v Brně Vážení čtenáři, těší mě, že mohu do  Zpravodaje obce Tisá přispět dalším článkem o rozvoji obce, který je dlouholetým předmětem mého studia a osobního zájmu. Přibližně od roku 2005 se věnuji geografickému studiu obce Tisá, jejímu potenciálu pro rozvoj, významu pozitivních i  negativních faktorů pro plánování budoucího směřování obce. První souhrnná závěrečná práce byla obhájena v roce 2008 (bakalářská), na níž navazovala v roce 2010 práce diplomová. Obě byly vypracovány pochopitelně ve spolupráci s vedením obce a po obhajobě poskytnuty k dalšímu využití. V  souvislosti s  přípravou Rozvojového programu obce v minulých letech a započetím dalšího studia jsem se rozhodla pokračovat prostřednictvím rigorózní práce. Letem světem o rigorózní práci Rigorózní práce s  názvem Vitalita venkovského sídla – rozvojové šance, problémy, řešení vznikla pod vedením Doc.  RNDr.  Milana Jeřábka, Ph.D.  (Geogra-

fický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno), stejně jako obě předcházející práce. Velkým přínosem bylo schválení Rozvojového programu vytvořeného společností SPF Group, s.r.o., jejíž postupy a dílčí výsledky jsem mohla srovnat se svými předcházejícími výstupy a  umožnily mi tak vytvořit delší časové řady pro sledování vývoje. Ocenila jsem možnost zapojit se do  procesu vzniku programu, ať už jako poskytovatel vstupních dat, nebo jako veřejnost při šetření a diskuzích. Tímto tedy ještě jednou děkuji jak vedení obce, tak společnosti SPF Group za  poskytnuté informace a možnost zapojení se do dění. Cíle, postupy, výsledky Hlavním cílem rigorózní práce bylo analyzovat rozvojový potenciál obce, resp.

Syntéza rozvojových vizí obce Tisá významná pozitivní specifika obce, lokálně vnímaná negativa a v souladu se základním profilem obce stanovit vhodnou rozvojovou vizi. Pokračování na str. 10

5 neformálních otázek pro docenta Jeřábka, geografa z Masarykovy univerzity

Doc. RNDr. Milan Jeřábek, Ph.D.; Geografický ústav PřF MUNI v Brně Problematiku rozvoje obce Tisá sledoval jako vedoucí všech výše zmíněných prací Doc.  RNDr.  Milan Jeřábek, Ph.D., geograf věnující se nepřetržitě vývoji pohraničí, obyvatelstvu, sídlům a  přeshraniční spolupráci. Doc. Jeřábek působil dlouhodobě na  Univerzitě J. E. Purkyně v  Ústí nad Labem, v poslední době však „přestoupil“ na Masarykovu univerzitu do Brna. 1. Jak dobře znáte Tisou a  které místo máte nejraději? Nevím, zda dobře, ale jezdím, resp. jezdil jsem tam opravdu rád! Vždyť které stotisícové město, navíc v  krajině silně poznamenané těžbou a  průmyslem, má

do  20 minut takový přírodní skvost? Přitom se tam dá vypravit v  jakémkoliv ročním období, a  tak mé návštěvy byly jak pěší, tak na  běžkách, na  kole jsem se tam bohužel nevypravil… Nejoblíbenější místo asi neurčím, k srdci mi přirostly jak samotné skály, koupával jsem se v  rybníku směrem k vojenskému prostoru, rád jsem se na běžkách vydal přes Ostrov směr Sněžník atd. 2. Co je podle Vás největší výhodou obce? Pominu-li to přírodní bohatství, je to bezesporu již zmíněná poloha a dobrá dostupnost. Kladně vnímám i  – oproti např. Petrovicím – absenci stánkového prodeje a v zásadě zachování charakteru horského sídla. Neprošlo totiž překotným rozvojem v minulosti, vč. nedávné, byť určitě tlaky na  intenzivnější využití území nastaly. Zdejší potenciál považuji opravdu za  značný a  záleží především na  samosprávě obce, pro kterou trajektorii se rozhodne. Věřím, že nový koncepční dokument, ale i aktivity mé doktorandky, dávají vývoji potřebné mantinely. 3. Existuje nějaká skutečně velká a reálná překážka v rozvoji obce? Zčásti se odpověď objevuje již v předchozím vyjádření. Přiznám se, jiná bariéra či omezení mi není známa. Zároveň bych ovšem, jako snad náročný návštěvník se zkušenostmi ze zahraničí, se přimlouval pro zatraktivnění prožitků z Tisé, a to rozšířením nabídky zejména pro tzv. mokrou variantu návštěvy.

Mám na mysli kvalitní fungování informačního centra, které by sloužilo návštěvníkům dychtivým po poznatcích z přírody, historie i současnosti výjimečné lokality, tak jak ji Eva uchopila ve svých pracích. V úvahu přichází i realizace volnočasového, sportovně kulturního centra, samozřejmě v  podobě odpovídající zdejšímu duchu a  prostředí, někdy označované jako prvky měkkého turismu. Možná by se uplatnil i tzv. singltrek, známý např. z Jizerských hor. 4. Dokážete odhadnout, jak bude Tisá vypadat za 5–10 let? Přál bych si, aby vše pozitivní zůstalo a navíc se realizovaly záměry ke  zviditelnění Tisé, z nichž některé podněty jsem naznačil výše. Vedle zájmu turistů lze očekávat pokračování zájmu o  trvalé bydlení, přičemž soužití starousedlíků s  „náplavou“ – jak víme – nebývá bezproblémové. Přimlouval bych se i  za, s  omluvou za  profesionální deformaci, o  silnější akcent k  přeshraniční spolupráci, a  to na  všech úrovních. Vždyť se pohybujeme v  území s  přinejmenším tradičním prolínáním českého a  německého prvku. Dnes již v nových (středo)evropských podmínkách, věřím, bez historických reminiscencí. Totéž ovšem musíme „vyžadovat“ z  druhé strany, protože jen rovnocenné postavení zaručí (umožní) odpovídající sousedské vztahy.

ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 22. ročník, 1. číslo, 2016

9

Dokončení ze str. 9

Práce vznikala postupně z  výsledků vlastní bakalářské a  diplomové práce, z  Rozvojového programu obce Tisá a z vlastního srovnání vývoje obce sledovaného na leteckých snímcích od roku 1953. Díky dlouholetému sledování problematiky bylo možné srovnat výsledky dotazníkového šetření (roky 2008 a  2014), vznik a  realizaci dílčích opatření na  úrovni vedení obce, či sledovat změny ve  vývoji krajiny a  krajinného rázu, obyvatelstva, či služeb. Výsledkem práce je syntetický návrh, který v  sobě kombinuje jak základní poznatky o  obci, tak především její specifická pozitiva (zejména přírodní podmínky, geografická poloha, lokální sounáležitost), ale i  negativa lokálně vnímaná obyvateli (např. nedostatečná kvalita a spektrum služeb, názorové nesoulady mezi místními skupinami, bezpečnost dopravního provozu apod.), stejně jako rozvojovou vizi Jedinečná Tisá, pocházející z  Rozvojového programu obce. Všechny tyto faktory jsou

sledovány v  souladu s  udržitelným rozvojem (ekonomické potřeby, sociální potřeby, environmentální kapacita) a  výsledkem je tak vize (obr. 1), která předurčuje Tisou jako vitální, životaschopnou a konkurenceschopnou obec, jejíž dominantní funkcí je bydlení a turismus, ale díky svým specifikům umožňuje i  lokálně či mikroregionálně podnikat a těžit ze svých podmínek (např. alternativní formy cestovního ruchu, lokální produkty, systémová marketingová propagace, apod.). Z brněnské diskuze o Tisé Docentům z  brněnského Geografického ústavu byla představena obec Tisá z pohledu dlouhodobého průzkumu, jehož části na sebe volně navazují. V představované práci se protíná výzkum a  problematika venkova, pohraničí a regionálního rozvoje obecně. Odborná komise velice ocenila specifika obce, její snahu vytrvale a dlouhodobě pečovat o  rozvoj a  stabilitu jak přírodního, tak kulturně-sociálního prostředí. Dovolím si tlumočit jejich přání pro obec: vytrvat ve svých

aktivitách a neustále postupovat kupředu, byť po  malých krůčcích a  vážit si toho, v  jakých podmínkách se může obec rozvíjet. Poděkování Závěrem bych ráda poděkovala za  spolupráci při tvorbě všech závěrečných prací níže uvedené skupině lidí a institucí, protože bez jejich průběžné a  na  sebe navazující činnosti by práce nevznikly. Velký dík patří: doc.  Milanu Jeřábkovi, odbornému vedoucímu všech uvedených prací, Ing.  Jiřímu Jandáskovi, současnému starostovi obce Tisá, Mgr.  Martině Šimáňové, předcházející starostce obce Tisá, Mgr.  Josefu Miškovskému, Ph.D., zástupci SPF Group, s.r.o. – zpracovateli Rozvojového programu obce Tisá, a Ing. Monice Raušerové, vedoucí oddělení informačních služeb a  správy registrů na  Krajské správě Českého statistického úřadu v Ústí nad Labem. RNDr. Eva Berrová, Doc. RNDr. Milan Jeřábek, Ph.D. [email protected]

Střípky z tiské kroniky Když nám dnes několikrát denně nad hlavami hučí motory proudových letadel, málokdo zvedne hlavu, aby se podíval na  celkem všední záležitost. Ještě tak nás zaujme zvuk rotorů helikoptéry, kdy se v duchu ptáme, co že se to opět ve skalách stalo. V poslední době hučí nízko nad námi oktoptéry či jiné drony vypadající jako hračky. V minulosti tomu však bývalo jinak. Opomíjím dobu válečnou, kdy zvuk letadel byl spíše zlověstný a  přinášel nebezpečí a zkázu. V předválečné době byl však zvuk letadla signálem pro všechny, aby se podívali na  tento zázrak techniky. Lidé vybíhali z  domů, někteří mávali, pokřikovali a  kluci se hnali směrem, kudy letadlo letělo. Tehdejší stroje nelétaly příliš vysoko. Obzvláště pro oblast Tisou či Petrovice byl letecký provoz velmi zřetelný, neboť zde přelétávaly stroje Československých aerolinií nebo letadla Lufthansy na  své cestě mezi Prahou a  Berlínem. Přelet hor nebyl pro tehdejší stroje nijak jednoduchý. Nad Krušnými horami se vytvářely turbulence a vzdušné proudy, jež tehdejší stroje někdy jen stěží překonávaly. V roce 1927 měl jednomotorový stroj německé letecké společnosti Lufthansa Fokker F VII s poznávacím znamením D 1416 velké potíže již někde před Ústím. Silné klesající vzdušné proudy a  severovýchodní vítr nutily letce k  neustálým změnám kurzu. Nad Velkým Chvojnem byl letoun již tak nízko, že klesl pod sto metrů nad zemí, piloti neměli možnost stroj s osmi cestujícími a třemi členy posádky natolik zvednout, aby přeletěl hřeben hor před nimi. Hledali proto zou-

fale nějakou možnost nouzového přistání. Okolí však bylo pro takové počínání velmi nepříznivé. Obyvatelé Horního Libouchce s  napětím sledovali boj pilotů cestovního letadla s  nepříznivým povětřím. Letadlo opakovaně ve smyčkách kroužilo nad údolím, přičemž motor hučel a vyl v nejvyšších otáčkách. Nakonec piloti objevili na konci údolí vyhovující rozsáhlé oraniště. Tam nasměrovali svůj stroj a celkem bez větších problémů přistáli. Je nutno poznamenat, že i tehdejší letiště byla travnatá a na rozdíl od dnešního leteckého provozu letadla nepotřebovala takové rozsáhlé přistávací plochy. Takže přistávání na  takovém podkladu nebylo pro tehdejší piloty nějakou zvláštností a velmi dobře si s tím poradili. Fokker III bez poruchy přistál a  všichni cestující po  přistavěném železném žebříčku vystoupili. To bylo pozdvižení ve vsi. Napřed se hnali kluci, po nich dívky, nakonec i dospělí z celého Horního Libouchce / Oberwaldu/. Nastalo prohlížení a  obdivování stroje, neboť do  té doby málokdo měl možnost vidět letadlo zblízka, natož takový velký cestovní stroj. Dostavil se i  starosta obce, řídící učitel i  obchodníci, kteří narychlo zavřeli své krámky. Zvědavců bylo vskutku hodně, však to také byla nevšední událost. Po  určité době se objevil i  fotograf, aby zachytil na  dost povedeném snímku stroj i  lidičky kolem. Dostavili se zástupci letecké společnosti Lufthansa, aby zorganizovali další postup. Všech osm cestujících poté odjelo vlakem z  nádraží Tisá-Libouchec do  Děčína a pak dále do Berlína. Posádka několik dní

10 ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 22. ročník, 1. číslo, 2016

vyčkávala, až se počasí umoudří, hlavně až se podstatně zlepší proudění vzduchu nad horami. Potom nahodili motor, otočili letadlo proti větru a bez potíží odstartovali. Nabrali výšku a za chvíli již letadlo zmizelo za Nakléřovským průsmykem. Toto se událo v  době, kdy letadla už byla do  značné míry součástí dopravního systému. Ale před první světovou válkou byla opravdovou senzací. A  taková podívaná se naskytla obyvatelům Petrovic, Tisé i  Rájce v  roce 1913. Na  rozlehlých lukách nad Petrovicemi si zřídil Dán Niels Jensen polní letiště pro své letadlo. V  dnech 25. a 26. srpna tam předváděl četným divákům své letecké umění. Tehdy jenom start, několik zatáček a opětné přistání vzbuzovaly údiv a nadšení. Pilot samozřejmě vybíral určité vstupné jako na  každou jinou atrakci. Však diváků bylo dost. Přicházeli i obyvatelé blízkých vesnic ze sousedního Saska. Stroj byl pravděpodobně jednomotorový letoun značky Nieport, ale jisté to rozhodně není. Byly to vlastně první začátky letectví, které byly přijímány spíše jako cirkusová atrakce, než vážně myšlené odvětví dopravy. Vše změnila až první světová válka, kdy letadla se stále zlepšenými technickými parametry se stala obávaným bojovým strojem. Taková příhoda, jaká je popsána v první části článku, přiměla konstruktéry letadel vylepšovat své stroje, zvýšit jejich výkon. Vznikl tak legendární celokovový, třímotorový Junkers Ju 52 „Teta JU“ z roku 1932, nebo též třímotorový Fokker FVIIb 3m. Gerhard Tschunko

Semafor Je podtitul již třetí dětské konference, kterou pořádá naše škola ve  spolupráci s  obecním úřadem v  květnu letošního roku. Projekt je finančně podpořen MŠMT. Tématem je bezpečnost v dopravě a záležitosti, které se dopravy týkají. Stejně tak jako v minulých dvou letech se u  nás v Tisé sejdou odborníci, kteří mají co do činění s tímto tématem. Předají své zkušenosti a  vědomosti dětem tak, aby získaly základní vědomosti, návyky a  cítily se bezpečně při pohybu na  pozemních komunikacích, ať jako chodci nebo cyklisté. Zveme ke  spolupráci a účasti děti ze sousedních škol a škol z Ústí nad Labem i všechny dospěláky, které toto téma zajímá, chtěli by se něco dozvědět, ověřit si své vědomosti nebo by nám chtěli pomoci se zajištěním akce. Již na podzim jsme v naší škole začali plnit Minimální preventivní program, který se prolíná celým rokem a projekt Semafor je jeho vyvrcholením. Připomněli jsme dětem nutnost vybavit své oblečení reflexními prvky.

Děti dostaly od obce reflexní pásky. V lednu jsme se zajímali o to, jak děti reflexní prvky používají. Ve spolupráci s panem školníkem jsme nafotili školáky před školou tak, jak ráno za mlhy a tmy přišli. Výsledek děti viděly v prezentaci. Ukázalo se, že výbava leckoho ještě není v  souladu s  platnou legislativou. Učitelé s  dětmi situaci rozebrali a  vysvětlili jim význam tohoto opatření. A co Vy, rodiče, jak jdete dětem příkladem s reflexními prvky na  vašem oblečení a  výbavě? Rozhlédněte se cestou do  práce nebo večer za  šera, jak jste vidět vy nebo vaši blízcí. Tady by řidiči mohli vyprávět! Vždyť nám jde přece všem o jedno a tím je bezpečnost nás a našich dětí. Na každý měsíc je připravena další oblast pro vzdělávání v tomto tématu. Věříme, že projekt Semafor přispěje k  větší informovanosti zúčastněných a  posílí zodpovědnost všech za  svou bezpečnost na pozemních komunikacích. Ing. Štěpánka Janstová, metodik prevence

PODPORA ZAČÍNAJÍCÍCH PODNIKATELŮ V ÚSTECKÉM KRAJI PRO ROK 2016 POZVÁNKA

Odbor strategie, přípravy a realizace projektů, oddělení podpory průmyslu a podnikání si Vás dovoluje pozvat na

2. seminář pro žadatele o dotaci z dotačního programu „Podpora začínajících podnikatelů v Ústeckém kraji pro rok 2016“. Obsahem semináře bude seznámení s věcnou a finanční stránkou dotačního programu a zodpovězení Vašich konkrétních dotazů. Termín konání: 17. 2. 2016, od 15:00 do 16:00 h Místo konání: Krajský úřad Ústeckého kraje, budova A, Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem, 1. patro, sál č. 208 (prezence účastníků probíhá ve vstupní hale) NA SEMINÁŘ NENÍ NUTNÁ REGISTRACE! Těšíme se na Vaši účast Kontaktní osoba: Mgr. Martina Želinová Langweilová Odbor strategie, přípravy a realizace projektů samostatný referent

Nový rok 2016 v MŠ Tisé Než jsme se nadáli, máme tu konec ledna. Vánoce za  námi a  jaro v  nedohlednu. První dny v novém roce v MŠ jsou plné rozhovorů a  povídání o  tom, co děti dostaly pod stromeček od  Ježíška a  předhánějí se, kdo toho dostal nejvíce. Proto si mohly děti přinést hračku do školky a  pochlubit se kamarádům. Největší radost nám ale udělala paní zima. Konečně, i  když na malou chvíli, přijela i sněhová královna a přivezla nám bílou peřinu. Vytáhli jsme boby, ježdíky a hurá na kopec. A kdo nejezdil, válel sudy, dělal andělíčky, nebo jen tak řádil ve  sněhu. Také jsme navštívili divadelní představení v Ústí nad Labem, které bylo určeno pro předškolní děti. Myslím, že se představení „Ať žijí duchové“ moc líbilo, neboť jsme společně s herci zpívali písničky, které známe z filmu. K zimě neodmyslitelně patří sněhulák, proto ve  spolupráci s  rodiči jsme dětem připravili „Sněhulákový den v MŠ“. Dětem to v maskách, které si doma s  rodiči vytvořily, moc slušelo. Tancovalo se, soutěžilo a o smích nebyla nouze. Děti si navzájem pomáhaly a povzbuzovaly se. Za své výkony a masky byly odměněny medailí a sladkostí. Dopoledne nám velice rychle uteklo. Ale školka není jen o  hraní, předškolákům se blíží důležitý den v jejich životě, a to je zápis do  1.  třídy ZŠ. Proto se učíme, opakujeme vše, co se nám bude hodit a co musíme umět do  školy. A  aby to své učení brali předškoláci vážně, byli si výuku vyzkoušet u svých kamarádů prvňáčků v 1. třídě. Paní učitelka je zapojila do hodiny a mohli si vyzkoušet čtení písmen formou hry a práci na interaktivní tabuli. Jsme na konci ledna a nevím, co bych ještě dodala. Snad jen to, že se těšíme na další dobrou spolupráci s rodiči. Věříme, že děti jsou v naší školce spokojené a budeme se společně snažit o další hezké chvíle. Šárka Taslarová, uč. MŠ

Krajský úřad Ústeckého kraje Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem Tel.: +420 475 657 676 e-mail: [email protected] www.kr-ustecky.cz

MŮJ FACEBOOKOVÝ PROFIL Je nejoblíbenější blok projektu „Bezpečně v  internetovém prostředí“, který ve 4. a 5. třídě realizovala naše paní učitelka M. Nežádalová. Žáci se zamýšleli nad výhodami a nevýhodami sociální sítě, založili so fiktivní facebookový profil v prostředí školní třídy. Diskutovali o  zveřejňování osobních údajů, psali si vhodné a nevhodné vzkazy. Blok končil ukázkou toho, kolik „přátel“ si přečte zveřejněnou zprávu a jaké následky

může mít psaní bez rozmyslu. Aktivita se dětem moc líbila a určitě žákům otevřela oči. I. B. ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 22. ročník, 1. číslo, 2016 11

Máme žáky šikovné Podzim byl na naší škole nejen ve znamení cestování po  Evropě (viz předešlé články o  jazykových pobytech žáků v  Německu a  Skotsku), ale také ve  zdokonalování cizích jazyků s  využitím moderních počítačových metod výuky a  do  třetice také ve  znamení obnovy školní žákovské dílny. To vše bylo umožněno díky projektu „Máme žáky šikovné a  jazyků znalé“, který byl plně dotovaný z Operačního programu „Vzdělávání pro konkurenceschopnost“ ministerstva školství. Škola využila získané finanční prostředky na  pořízení nového vybavení školní dílny, která vznikla v  opravených prostorách přístavby obecního úřadu. Zakoupili jsme pracovní stoly, velké množství ručního a elektrického nářadí, ochranné pomůcky a samozřejmě materiál pro první výrobky. Obnovení výuky ve školní dílně už nestálo nic v cestě. Nejlepším výsledkem projektu je pro nás veliký zájem žáků, kterému se výuka v dílně od  začátku těší. Chlapci i  děvčata se pustili s chutí do práce. Někomu to šlo dobře, někdo trochu zápasil s nářadím, ale všichni pracovali s úžasnou chutí a nadšením. Prvním výrobkem byl dřevěný vláček skládající se z několika částí. Všechny vlaky předáme do  mateřské školy. Určitě se budou malým dětem líbit. V současnosti se připravuje například výroba značek k výuce dopravní výchovy. Povinným výstupem projektu je sada 18 pracovních portfolií, ve  kterých museli žáci písemně a  fotograficky zdokumento-

Foto: Marcela Nežádalová vat jednotlivé kroky výroby vláčků. Jsou to velmi zajímavé materiály a  rád dodám, že nás pečlivost a  šikovnost žáků v  dobrém smyslu překvapily. Součástí projektu bylo i  odborné proškolení paní učitelky, která se výuce dílen věnuje. Závěrem chci poděkovat všem, kteří škole pomohli při zařizování školní dílny a  nastartování výuky. Současným a budoucím žákům pak popřeji mnoho pěkných výrobků. Mgr. Václav Zibner ředitel školy

Školní plesání Opět jsme se sešli s  rodiči žáků, přáteli, bývalými žáky, známými atd. abychom představili ty, kteří naši školu v červnu opustí a přesunou se o třídu výš – na střední školy. Vycházející žáci se představili jako kovbojové, kteří se ničeho nebojí. Šerif a Mársí je pěkně ošerpovali, rady do života a podrobné hodnocení jejich chování a  dovedností jako obvykle nechybělo. Pár slziček se na  tvářích jako obvykle objevilo. Jako

Foto: Iveta Burianová obvykle se děkovalo, obdarovávalo a vesele tančilo. A  jako obvykle se plesání většině návštěvníků líbilo. I. B.

Děkuji všem obchodním partnerům i soukromým osobám za spolupráci na přípravě plesu školy konaného dne 22. 1. 2016. Mgr. Václav Zibner, ředitel školy

Vydává obec Tisá • sídlo: Tisá 205, 403 36 Tisá • IČ: 00267082. Vychází jedenkrát za dva měsíce • Uzávěrka dalšího čísla je 5. 4. 2016 • Nevyžádané příspěvky se nevracejí Náklad tohoto vydání je 500 ks • Pro občany obce výtisk zdarma • Redakce: [email protected] Tisk: Jiří Bartoš – SLON, spol. s r.o., www.tiskslon.cz Tento zpravodaj je zaregistrován na Ministerstvu kultury v Praze – evidenční číslo: MK ČR E 10434

BLENDED LEARNING Základní škola realizovala od října do prosince minulého roku projekt „Máme žáky šikovné a jazyků znalé“, který byl plně dotovaný z  Operačního programu „Vzdělávání pro konkurenceschopnost“ ministerstva školství. Zajímavostí projektu bylo finanční podpoření dvou odlišných vyučovacích předmětů – výuky cizích jazyků a  pracovních činností ve školních dílnách. Právě cizím jazykům byla věnována část nazvaná „BLENDED LEARNING.“ Co to vlastně je? Blended Learning, neboli b-learning, je označení pro lekce cizího jazyka, kde se kombinuje standardní výuka s  učitelem před tabulí s  výukou pomocí moderních počítačových technologií. V praxi žáci pracovali na počítačích s předem vypracovanými výukovými materiály, které pro ně podle individuálního rozřazovacího testu připravila ve  spolupráci s  ministerstvem školství společnost ONLINE jazyky. Projektu se zúčastnili žáci 6. ročníku, kteří se touto metodou zdokonalili v němčině, a také žáci 9. ročníku, kteří si procvičili angličtinu. Pozadu ale nezůstaly ani paní učitelky, které se do projektu rovněž aktivně zapojily a získaly nové zkušenosti. Vtipně řešené počítačové stránky podpořily zájem žáků o výuku jazyků. Výhodou bylo přehledné řazení lekcí, audiovizuální podpora a okamžitá sebereflexe na vyhodnocený test. Přínosem tohoto projektu byla snadná dostupnost a  další využití k prohloubení a opakování znalostí s cizím jazykem. Celý projekt byl ukončen výstupním testem, po  jehož složení je zřetelně, názorně a srozumitelně vidět, jak a v čem se jednotliví studenti zlepšili a  na  čem je případně potřeba zapracovat. Žáky práce touto formou bavila a  domníváme se, že splnila svůj účel – vyučovat zábavnou a přístupnou formou, která je blízká generaci dnešních dětí školou povinných. Žáci si mohli vyzkoušet bezplatně styl výuky, který je běžný na většině středních škol a zakusili tak moderní přístup k soudobému vzdělávání. Počínali si jako ostřílení „odborníci“, protože výuka cizích jazyků se na naší škole odehrává v podobném duchu. Mgr. Veronika Husáková Gabriela Műhlfeitová

Projekt byl podpořen Ústeckou komunitní nadací z výnosu nadačního investičního fondu a z prostedků společnsti Air Products spol. s.r.o.