Rozšíření skládky S-OO3 Jihlava Henčov

Ing. Ladislav Vašíček, Mezi Mlaty 804/30, 697 01 Kyjov

Rozšíření skládky S-OO3 Jihlava Henčov OZNÁMENÍ ZÁMĚRU

Zpracováno dle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

Oznamovatel:

Služby města Jihlavy s.r.o., Havlíčkova 64, 586 01 Jihlava

OZNÁMENÍ ZÁMĚRU

STRANA 2 z 172


Seznam zpracovatelů oznámení

Oznámení zpracoval: Ing. Ladislav Vašíček držitel autorizace k posuzování vlivů na životní prostředí č. j. 48438/ENV/11 ze dne 29.6.2011

Mezi Mlaty 804/30, 697 01 Kyjov Tel./fax 518 614 343 mobil: 602 508 264 e-mail: [email protected] www.ekologievasicek.cz

Datum zpracování oznámení:

6.3.2014

Seznam osob, které se podílely na zpracování oznámení: Ing. Ladislav Vašíček voda, půda, příroda, geofaktory

držitel autorizace k posuzování vlivů na životní prostředí

RNDr. Pavel Křemeček ovzduší

zpracovatel vložené rozptylové studie

Ing. Kateřina Novotná, TESO Ostrava

autorizovaná osoba dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší

RNDr. Iva Janáčková hluk

zpracovatelka pro hodnocený záměr převzaté akustické studie a jejího doplňku

Dokument je zpracován textovým editorem Microsoft Word 2002, registrovaným u společnosti Microsoft.

STRANA 3 z 172


Obsah Titulní list Seznam zpracovatelů oznámení .................................................................................................... 3 Obsah ......................................................................................................................................... 4 Úvod .......................................................................................................................................... 5 ČÁST A (ÚDAJE O OZNAMOVATELI) ................................................................................................. 6

A.1. Obchodní firma ................................................................................................................... A.2. IČ ...................................................................................................................................... A.3. Sídlo .................................................................................................................................. A.4. Oprávněný zástupce oznamovatele ...................................................................................... A.5. Projektant ..........................................................................................................................

6 6 6 6 6

ČÁST B (ÚDAJE O ZÁMĚRU) ............................................................................................................. 7

B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE ............................................................................................................... 7 B.II. ÚDAJE O VSTUPECH .......................................................................................................... 17 B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH ........................................................................................................ 24 ČÁST C (ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ) ......................................... 34

C.I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ .... 34 C.II. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 35 ČÁST D (ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ) .................... 48

D.I. CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD JEJICH VELIKOSTI, SLOŽITOSTI A VÝZNAMNOSTI ............................................................................................ 48 D.II. ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI .......................................... 78 D.III. ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE ...............................................................................................................67 D.IV. OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ .........................................................................................................68 D.V. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIVŮ ..................................................................... 72 ČÁST E (POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU) ........................................................................... 74

E.I. POPIS VARIANT ŘEŠENÍ STAVBY ........................................................................................ 74 E.II. POROVNÁNÍ VARIANT ........................................................................................................ 74 ČÁST F (DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE) ......................................................................................................... 75

F.I. MAPOVÁ A JINÁ DOKUMENTACE ........................................................................................ 75 F.II. DALŠÍ PODSTATNÉ INFORMACE OZNAMOVATELE ............................................................... 75 ČÁST G (VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU) ........................... 76

G.I. INFORMACE O ÚČELU OZNÁMENÍ........................................................................................ 76 G.II. INFORMACE O PROVĚŘOVANÉM ZÁMĚRU ........................................................................... 76 G.III. INFORMACE O VLIVECH NAOKOLNÍ PROSTŘEDÍ ................................................................. 81 ČÁST H (PŘÍLOHY) ........................................................................................................................ 83

Přílohy: 1. Mapové, obrazové a grafické přílohy 2. Textové přílohy 3. Doklady

STRANA 4 z 172


Úvod Oznámení záměru (dále jen oznámení)

Rozšíření skládky S-OO3 Jihlava Henčov je vypracováno ve smyslu § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (dále i jen zákon o posuzování vlivů na životní prostředí nebo zákon), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 93/2004 Sb., zákonem č. 163/2006 Sb., zákonem č. 186/2006 Sb., zákonem č. 216/2007 Sb., zákonem č. 124/2008 Sb., zákonem č. 223/2009 Sb. a zákonem č. 436/2009 Sb., úplné znění zákona vyhlášeno zákonem č. 49/2010 Sb., v rozsahu stanoveném příl. č. 3 zákona a slouží jako základní podklad pro provedení zjišťovacího řízení dle ust. § 7 zákona. Dle ust. §4 odst. 1 písm. d) zákona jsou předmětem posuzování záměry uvedené v příloze č.1 k zákona kategorie I, které nedosahují příslušných limitních hodnot, jsou-li uvedeny (dále i jen „podlimitní záměry“) a příslušný úřad stanoví, že budou podléhat zjišťovacímu řízení; tyto záměry podléhají posuzování, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení. ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA HENČOV takovým záměrem je (naplňuje dikci stanovenou v příloze č. 1 zákona, kategorie I, v bodu 10.2 Zařízení k odstraňování ostatních odpadů s kapacitou nad 30 000 t/rok), ale jeho projekční kapacita odstraňovaných ostatních odpadů, která je 29 000 t/rok, jej řadí mezi „podlimitní záměry“. Dle ust. §22 písm. a) zákona zajišťuje posuzování záměrů uvedených v § 4 odst. 1 písm. d) orgán kraje, tj. Krajský úřad Kraje Vysočina, Žižkova 57, 587 33 Jihlava. Oznámení je v souladu s výše uvedeným zařazením zpracováno v rozsahu přílohy č. 3 k zákonu.

STRANA 5 z 172


ČÁST A

(ÚDAJE O OZNAMOVATELI) A.1. Obchodní firma SLUŽBY MĚSTA JIHLAVY s.r.o.

A.2. IČ 60727772

A.3. Sídlo Havlíčkova 218/64, 586 01 Jihlava 1

A.4. Oprávněný zástupce oznamovatele Ing. Jindřich Klega, jednatel Demlova 12, 586 01 Jihlava tel.: 567 553 212, e – mail : [email protected]

A.5. Projektant EkoINPROS, spol. s r. o. Svitavská 46, 614 00 Brno Zodpovědný projektant : Ing. Oskar Orság Telefon:

541 321 255

Fax:

549 247 570

e-mail :

[email protected]

STRANA 6 z 172


ČÁST B

(ÚDAJE O ZÁMĚRU) B.I.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE B.I.1. Název a zařazení záměru

Rozšíření skládky S-OO3 Jihlava Henčov (dále i jen rozšíření skládky nebo nová skládka). Zařazení dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb., zákona č. 163/2006 Sb. a zákona č. 216/2007 Sb., zákonem č. 124/2008 Sb., zákonem č. 223/2009 Sb. a zákonem č. 436/2009 Sb., úplné znění zákona vyhlášeno zákonem č. 49/2010 Sb., je následující: kategorie: bod: název: sloupec:

I 10.2 Zařízení k odstraňování ostatních odpadů s kapacitou nad 30 000 t/rok. A

Dle ust. §4 odst. 1 písm. d) zákona jsou předmětem posuzování záměry uvedené v příloze č.1 k zákona kategorie I, které nedosahují příslušných limitních hodnot, jsou-li uvedeny (dále i jen „podlimitní záměry“) a příslušný úřad stanoví, že budou podléhat zjišťovacímu řízení; tyto záměry podléhají posuzování, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení. ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA HENČOV takovým záměrem je (naplňuje dikci stanovenou v příloze č. 1 zákona, kategorie I, v bodu 10.2 Zařízení k odstraňování ostatních odpadů s kapacitou nad 30 000 t/rok), ale jeho projekční kapacita odstraňovaných ostatních odpadů 29 000 t/rok jej řadí mezi „podlimitní záměry“. Dle ust. §22 písm. a) zákona zajišťuje posuzování záměrů uvedených v § 4 odst. 1 písm. d) orgán kraje, tj. Krajský úřad Kraje Vysočina, Žižkova 57, 587 33 Jihlava.

B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru Kapacitní parametry hodnoceného záměru jsou v souladu s dokumentací pro územní řízení stanoveny následovně : 385.000,00 m3

celková kapacita skládky: roční maximální ukládaná kapacita odpadů:

29.000,00 t/rok 3

předpokládaná životnost skládky (při průměrném ročním uložení 26.000 m /rok):

18 let

Stavebně – technické parametry hodnoceného záměru jsou v souladu s dokumentací pro územní řízení stanoveny následovně : plocha zájmového území :

66.040,00 m2

celková plocha rozšíření skládky:

36.040,00 m2

plochy vodohospodářsky zabezpečené:

23.316,00 m2

plocha komunikací:

2.213,00 m2

plocha ozelenění:

8.876,00 m2

objem minerální těsnění:

11.658,00 m3

objem výkopů:

31.433,00 m3

objem násypů:

16.889,00 m3

STRANA 7 z 172


B.I.3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) Záměr je umístěn na severovýchodním okraji města Jihlavy, v katastrálním území místní části Henčov, do plochy severně od stávající provozované řízené skládky odpadů. Rozšíření skládky je navrženo v území, které na nejbližších okolních pozemcích již po desetiletí slouží k řízenému ukládání komunálních a jim podobných odpadů. Skládka je projektována jako nadúrovňová, s maximálním převýšením do 23,5 m (včetně rekultivační vrstvy) nad niveletu upraveného terénu dna skládky. Stavební pozemky situované vně stávajícího areálu skládky mají převážně charakter intenzivně obhospodařované orné půdy, případně jsou zčásti nevyužívanými trvalými travními porosty. Stavební pozemky uvnitř areálu jsou pozemky nezemědělskými, charakteru ostatních ploch. Uvnitř areálové části stavebních ploch, v ploše za objektem garáží a skladu, je převážně srážkovými vodami plněná vodní plocha, vzniklá v terénní depresi po odtěžení zemin pro realizaci geologické bariéry= minerálního těsnění v minulosti realizovaných předchozích etap skládky. Plocha pro výstavbu je ve východní a jihovýchodní části rovinná, až na zavodněnou depresi po těžbě minerálního těsnění; v západní a severozápadní části je plocha pro stavbu mírně svažitá, s jižní a jihovýchodní expozicí. Nadmořská výška dotčeného území je v rozmezí od 538,0 do 545,0 m n.m. Nejbližším sídelním celkem je místní část města Jihlavy Henčov (ve vzdálenosti asi 500m západně od ploch k rozšíření skládky), se samostatným katastrálním územím a část obce Velký Beranov - osada Nové Domky (ve vzdálenosti asi 750 m jižně od ploch k rozšíření skládky). kraj:

Vysočina

obec:

Jihlava

katastrální území:

Henčov (č. k.ú. : 648680)

Poloha záměru je zřejmá z následujícího obrázku (podrobněji viz příloha č. 1.1.). Obr.1 : Umístění záměru (1:25 000)

๏

๏ umístění posuzovaného záměru STRANA 8 z 172


B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Záměr ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA HENČOV má charakter novostavby vzhledem ke skutečnosti, že je lokalizován zejména na pozemky situované vně stávajícího areálu Řízené skládky odpadů S-OO3 Jihlava Henčov a není s ní přímo konstrukčně propojen. Zároveň však lze konstatovat, že vzhledem k bezprostřednímu sousedství stávajícího a v rámci rozšíření nově navrženého tělesa skládky, vzhledem k projektovanému objektovému a budoucímu skutečnému předpokládanému propojení skládkových těles, které podstatně navýší skládkových kapacit areálu, lze záměr pojmout i jako změnu stávajícího záměru. Z hlediska účelu bude záměr ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA HENČOV plnit funkci zařízení k odstraňování odpadů způsobem, který je v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů (dále i jen zákon o odpadech), přílohou č. 4 Způsoby odstraňování odpadů zařazen pod kód D1: Ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu (např. skládkováním apod.). V souladu s platnými Územním plánem statutárního města Jihlavy (schválen usnesením Zastupitelstva města Jihlavy č. 176/01-MZ ze dne 5.6.2001) a Souborem změn č. 4 ÚP města Jihlavy jako požadavek č. 22 (schválen usnesením Zastupitelstva města Jihlavy č. 104/07-MZ ze dne 10.4.2007), je záměr situován ve funkčně jednoznačně definovaném území, určeném jako rozvojová plocha pro technickou vybavenost (označení OT) – rozšíření skládky komunálního odpadu. Navržené funkční využití území je podmíněno zpracováním dokumentace posouzení vlivu na životní prostředí. Omezující podmínky, formulované na základ ě projednání Souboru změn č. 4 ÚP města Jihlavy, jsou pro : – dominantní činnosti = objekty musí architektonickým členěním stavebních forem a zejména celkovým objemem zástavby respektovat m ěřítko a kontext okolí. Areál musí být doplněn izolační obvodovou zelení o výměře min. 10%plochy – přijatelné činnosti = parkování pro potřebu zóny, drobná výroby, sklady, vedlejší výrobní a servisní činnost spojená s technickou vybaveností – nepřípustné činnosti = bydlení (kromě služebních a pohotovostních bytů), zdravotnictví a sociální služby, školství. Z hlediska možnosti kumulace negativních vlivů stávajících a připravovaných záměrů, zejména pak po dobu výstavby, bude oznamovaný záměr emisemi hluku, emisemi znečišťujících látek do ovzduší ze stavebních činností a dopravní zátěží, kumulativně spolupůsobit s doprovodnou emisní zátěží z provozu stávajících zařízení areálu skládky, tj. provozované skládky S-OO3, kompostárny, překladiště odpadů a kogenerační spalovací jednotky. Po výstavbě nové skládky, kdy bude ukončeno ukládání odpadů do uzavřených etap tělesa stávající skládky a bude provedena jejich následná rekultivace a odplynění, přibude k výše uvedenému kumulativnímu emisnímu spolupůsobení sice malá, nicméně evidovatelná emisní zátěž z rekultivovaných etap tělesa staré skládky (skládkový plyn, výluhové vody, odpad z údržby). Jiné kumulativní účinky záměru s dalšími připravovanými, případně již realizovanými a provozovanými záměry nejsou očekávány. Záměr využívá stávající objekty areálu skládky jako jsou : provozní budova, garáž a sklad, silniční můstková váha, očistný rošt, příjezdová a provozní komunikace, odstavné a zpevněné plochy, venkovní osvětlení, odvodnění srážkových vod areálu, kanalizace a jímka splaškových vod, vedení NN, překládací rampa s přístřeškem, vodovodní přípojka, monitorovací vrty podzemních vod, strojní a technické vybavení areálu. Všechna výše uvedené stávající i nově připravované zařízení ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA HENČOV jsou a nadále budou společně obsluhována účelovou příjezdní komunikací, přičemž zůstane přibližně konstantní i intenzita obslužné nákladní a osobní automobilové dopravy. Potenciálně kumulativními vlivy provozu celého areálu již nyní jsou a nadále budou případně negativně dotčeny zejména rodinné domky, které se nacházejí v trase účelové příjezdní komunikace k areálu. Z tohoto důvodu byly, po dohodě s orgánem ochrany veřejného zdraví (KHS Kraje Vysočina), k vyhodnocení těchto potenciálních kumulativních vlivů použity podklady pořízené v rámci předchozích etap rozšíření stávající skládky (Zdravotní ústav Jihlava : Hluková studie Řízená skládka TKO Jihlava, č. z. 2008/0057/HB-HP; RNDr. Janáčková : Řízená skládky S-OO3 Jihlava Henčov – rozšíření, akustická studie, 01/2009; RNDr. Janáčková : Řízená skládky S-OO3 Jihlava - Henčov – rozšíření, dodatek k akustické studii č. 03-09 z ledna 2009, leden 2010) a bylo provedeno vyhodnocení realizace opatření doporučených těmito studiemi k eliminaci akustické zátěže z dopravy realizované v rámci provozu všech zařízení v areálu skládky. Dosavadní využití provozované Řízené skládky odpadů S-OO3 Jihlava Henčov bylo schváleno v rámci kolaudačních řízení (1. etapa - č.j. MSÚ-2162/98/02 ze dne 7.61.2000, 2. etapa sekce - č.j. C/00/003524 ze dne 14.3.2001, pole 3, 4 – č.j. SÚ/03/4366 ze dne 11.9.2003, pole 5, 6 – č.j. SÚ/5108/2007-5 ze dne 12.12.2007 a pole 6, 7 – č.j. MMJ/SÚ/2975/2010-4 ze dne 13.8.2010) a povoleno integrovaným povolením KÚ kraje Vysočina č.j. KUJI 7400/03 OŽP/Kle-IP ze dne 3.2.2004 a jeho následnými 8 změnami.

STRANA 9 z 172


Součástí záměru je komunikační a síťové napojení nové skládky, terénní a sadové úpravy. Podmiňující investicí záměru je přeložení podzemního kabelu VN, který vede od kogenerační stanice skládkového plynu směrem na obec Henčov, kde je připojen k energetické síti. Trasa přeložky se nachází uvnitř plánovaného rozšíření, mimo areál bude zachována původní trasa.

B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant Oznamovatel záměru Služby města Jihlavy s.r.o. (dále i jen SMJ) jsou společností založenou a vlastněnou Statutárním městem Jihlava za účelem poskytování veřejně prospěšných služeb pro obyvatele i podnikatelské subjekty města. Jednou z těchto služeb je nakládání s komunálními odpady a tříděnými (separovanými) odpady produkovanými na území města. Separace odpadů, která probíhá prostřednictvím sběrných dvorů a separačních kontejnerů na jednotlivé využitelné druhy odpadů (sklo, papír, plasty, biologicky rozložitelné odpady), rozmístěných po městě, umožňuje podstatně snížit z celkové produkce odpadů podíl využitelných odpadů. I přes důraz na recyklaci odpadů, zavádění maloodpadových technologií a v důsledku trvale zvyšující se objem separací získaných využitelných druhů odpadů, vzniká ve městě Jihlavě nadále významný podíl odpadů, pro který zatím není dostupný jiný ekonomicky přijatelný způsob likvidace a pro něž je i nadále třeba zajistit bezpečné, životnímu prostředí neškodící uložení. Jedná se zejména o nevyužitelných podílů komunálních odpadů z produkce domácností a jiných subjektů působících ve městě, které je třeba uložit na zabezpečeném zařízení = skládce. Z celospolečenského hlediska je tak dosavadní způsob ukládání odpadů do skládek nezbytností a je tudíž pro něj třeba vytvořit potřebné technické podmínky. Za tímto účelem Služby města Jihlavy s.r.o. dlouhodobě provozují v Jihlavě Henčově regionální zařízení k odstraňování odpadů - skládku skupiny S-OO (podskupiny S-OO3) = Řízenou skládku odpadů S-OO3 Jihlava Henčov. Kapacita tohoto zařízení, které je v provozu již od roku 1998, se i přes několikeré rozšíření postupně zaplňuje a je reálný předpoklad, že ve výhledu cca 2 – 3 let bude zaplněno všech 8 dosavadních etap skládky. Z tohoto důvodu je třeba v dostatečném časovém předstihu zabezpečit novou, kapacitně postačující a technicky zabezpečenou skládkovou plochu. Obchodní strategii záměru oznamovatel opírá o znalosti a zkušenosti v oblasti poskytování služeb v nakládání s komunálními odpady pro občany a firmy ve městě Jihlavě a okolí. Oznamovatel do svého rozhodnutí kalkuluje i případná rizika vyplývající z požadavků proměňující se environmentální legislativy a měnících se environmentálních strategií státu v oblasti nakládání s odpady, včetně finančních nástrojů motivujících původce odpadů ve smyslu minimalizace vzniku odpadů a materiálového a energetického využití. Ekonomické hledisko v rozhodování oznamovatel opírá o vlastní ekonomickou rozvahu hodnoceného záměru, o vlastnictví areálu, stavebních objektů, technologických zařízení a většiny pozemků v ploše nové skládky jeho zřizovatelem - Statutárním městem Jihlava. Předkládaný záměr není v rozporu s cíly Plánu odpadového hospodářství (POH) České republiky a POH Kraje Vysočina (závazná část schválena vyhláškou Kraje Vysočina 1/2004). Podstatou obou těchto norem je zvýšení podílu recyklace - využívání odpadů za současného omezení podílu nevyužitelného odpadu odstraňovaného řízeným ukládáním na zabezpe čené skládce. Oznamovatel zám ěrem naplňuje cíl POH kraje číslo 3.1.8.II (sanace starých zátěží) a není v rozporu nestrategickými cíly POH kraje – např. cílem číslo 3.1.2.IV (zvýšit materiálové využívání komunálních odpadů), cílem číslo 3.1.2.V (snížit hmotnostní podíl BRKO uložených na skládkách) a cílem č. 3.1.7.I (omezovat odstraňování odpadů skládkováním). Provoz zařízení, vzhledem k integraci kompostárny, přímo naplňuje cíl číslo 3.1.7.III (snížit skládkování kompostovatelných a spalitelných odpad ů). Přehled zvažovaných variant Při hodnocení variantního umístění záměru ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA HENČOV lze v souladu s § 7 odst. 5 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP, pro navrhovaný záměr zvažovat následující varianty řešení : A. Navržená varianta záměru – aktivní varianta B. Jiná územní varianta - lokalizace záměru do jiného území C. Nulová varianta – bez realizace navrženého záměru D. Jiné využití území

STRANA 10 z 172


Varianta A – aktivní varianta Realizace záměru ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA HENČOV v navržené lokalizaci a objektové skladbě Umístěním záměru v návaznosti na provozované zařízení oznamovatele = Řízenou skládku odpadů S-OO3 Jihlava Henčov a to zčásti na pozemky uvnitř a zčásti na pozemky vně tohoto zařízení oznamovatel prodlužuje dosavadní režim provozu areálu této skládky jako regionálního zařízení s náplní regionálního centra služeb v komunálním odpadovém hospodářství. Rozšířením skládky a pokračováním v jejím dalším provozu oznamovatel naplňuje jeden ze závazných ukazatelů POH kraje, který již výstavba multifunkčních zařízení v nakládání odpad. Tuto roli již zařízení nyní naplňuje (multifunkčnost areálu je mimo ukládání odpadů dána i provozem kompostárny a překladiště odpadů). Vybraná lokalizace zařízení umožňuje integrovat výhody jeho částečného situování v areálu a jeho bezprostředním okolí. Mezi tyto výhody patří absence kontaktu s chráněnými prvky přírody a sídly, dopravní dostupnost, vhodné svozové vzdáleností od sídel a vhodné komunikační napojení. Významně pozitivní a provozně a investičně výhodné je i společné využití stávajících stavebních objektů a inženýrských sítí areálu. Důležitou je i lokalizace, která je v souladu se schváleným územním plánem města Jihlavy. V podstatě jediným významnějším negativním dopadem záměru je nutnost záboru zemědělského půdního fondu. Obecně platná možná rizika této varianty představuje pokračování ukládání odpadů do životního prostředí s možnými riziky (kontaminace podzemních vod a geologických struktur, zahoření, emise pachových látek a skleníkových plynů ..) a bez jejich možného energetického a materiálového využití. Oznamovatel je v rámci této alternativy nadále vázán povinností uzavření, rekultivace a následné péče doposud provozované skládky. Popis této aktivní varianty je uveden v příslušných kapitolách části B; vliv aktivní varianty je popsán v části D. Oznámení. REFERENČNÍ VARIANTY Varianta B – jiná územní varianta - lokalizace záměru do jiného území Jiná územní varianta = lokalizace záměru do jiné vhodné lokality v regionu Vhodná územní varianta pro umístění skládky musí naplňovat geotechnické a lokalizační podmínky dané legislativou (vyhl. č. 294/2005 Sb.) a technickými normami (ČSN řady 83 80). Geotechnické podmínky jsou dány požadavky na inženýrskogeologické, hydrogeologické, geomechanické a hydrologické charakteristiky území. Lokalizační podmínky jsou dány souladem umístění zařízení s platným územním plánem a absencí vylučujících kritérií pro umístění jako jsou např. umístění v pásmech ochrany vodních zdrojů, chráněných území, záplavových území, ochranných pásmech atd. Z investičního a provozního hlediska je podstatná i dostupnost dopravní infrastruktury a inženýrských sítí a lokalizace ve vztahu ke svozové oblasti. Takto vylučujícími kritérii determinovanou stavbu zcela nového zařízení však mohou doprovázet i některé z předností výstavby na „zelené louce“ (např. lepší geotechnické a lokalizační podmínky území, možnost optimalizace stavebního, technologického a dopravního řešení apod.). Potenciálně však s sebou nese i rizika sociální – např. odpor veřejnosti z důvodu možného kontaktu či konfliktní blízkosti záměru s obydleným územím, neakceptování místní samosprávou a občany apod.. Z investičního a provozně ekonomického hlediska nově lokalizovanou skládku jednoznačně znevýhodňují vysoké pořizovací náklady na podmiňující stavební objekty, dopravní a inženýrské sítě atd., které se následně promítnou do cen služeb, provozních nákladů a obchodních možností takto budovaného zařízení (včetně ceny služeb a schopností plnit zákonné povinnosti poplatkové a povinnosti tvorby finanční rezervy). Obecně platná možná rizika varianty ukládání odpadů na skládku (kontaminace podzemních vod a geologických struktur, zahoření, emise pachových látek a skleníkových plynů...), bez možného energetického a materiálového využití odpadů, pak přetrvávají i u této varianty. Pro oznamovatele je i v rámci této varianty platná povinnost uzavření stávající provozované skládky ve stanoveném termínu, její rekultivace a následná péče o takto uzavřenou skládku. Jinou, lokalizačně vhodnou alternativu umístění skládky oznamovatel v zájmovém území nenalezl. Varianta C – nulová varianta (bez činnosti, tj. bez realizace navrženého záměru) Nulová varianta = ukončení ukládání odpadů v zařízení Tato varianty je z pohledu dopadů do životního prostředí v dotčeném území nejvýhodnější. Oznamovatel je v intencích této alternativy vázán zákonnou povinností danou legislativou a integrovaným povolením zařízení, tj. rekultivace a následné péče doposud provozované Řízené skládky odpadů S-OO3 Jihlava Henčov. V případě realizace této varianty budou vlivy z ukládání odpadů na složky životního prostředí utlumovány. Dojde k postupnému snižování produkce skládkového plynu, bezprostředně bude snížena produkce průsakových vod, budou zahlazeny následky z ukládání odpadů a těleso skládky bude začleněno do okolní krajiny. STRANA 11 z 172


Pozemky uvnitř areálu skládky i mimo něj budou využívány dosavadním způsobem. Důsledkem realizace této varianty je změna zavedeného a osvědčeného systému nakládání s komunálními odpady ve prospěch jiného řešení – to je jejich ukládání na jinou řízenou skládku, případně jejich materiálové využití nebo energetické využití spalováním ve spalovně. Materiálové využití je ekologicky nejvýhodnějším řešením, nicméně v podmínkách České republiky doposud neexistují fungující tržní nástroje, případně regulační nástroje státu, které by podpořily tento způsob nakládání s komunálními odpady. Podobně neexistují vhodné podmínky pro energetické využití komunálních odpadů (mimo jiné není k dispozici a ani se v dohledné době se k výstavbě nepřipravuje spalovna odpadů). Materiálové nebo energetické využití odpadů je i ekologicky výhodnější (menší zátěž území, využití materiálového či energetického potenciálu odpadů, řízení produkce emisí včetně emisí skleníkových plynů …). Ukládání na jinou skládku je z hlediska možných vlivů na životní prostředí variantou srovnatelnou s navrženou aktivní variantou stavby. Obě výše uvedené alternativy B i C, nejsou z pohledu oznamovatele za dané situace reálné a to zejména z důvodu trvalé potřeby alespoň část nevyužitelné frakce odpadů odstranit ukládáním na skládku (veškeré podíly odpadů nelze materiálově využít či předat na spalovnu). Ve svém důsledku by přijetí těchto variant oznamovatele přinutilo uvolnit trh ve prospěch konkurenčních zařízení a tím zřejmě definitivě ukončit činnosti v této oblasti se všemi důsledky z toho plynoucími, tj. včetně ohrožení provozu souvisejících zařízení v areálu skládky a jejího dalšího plánovaného rozvoje. Varianta D – jiné využití území V případě, že nebude ve vybrané lokalitě záměr realizován, tzn. bude realizována jiná územní nebo nulová varianta, zůstává otevřená možnost dalšího využití pozemků v prostoru areálu skládky a pozemků za jeho hranicí. Toto jiné využití musí být v souladu s regulativy navrhovaného funkčního využití území jako území technické vybavenosti a s akceptací omezujících podmínek tohoto funkčního využití, které jsou dány platným územním plánem města. Po takovém zařízení není v současné době v regionu poptávka. Vyhodnocení sledovaných variant Hodnocením jednotlivých výše uvedených variant, pozitivních a negativních environmentálních a provozních aspektů jejich lokalizace, s přihlédnutím na jiné alternativy využitelných technologií nakládání s odpady dané schváleným POH kraje (materiálové či energetické využití), byla jako jediná vhodná, územně a technologicky akceptovatelná alternativa odstraňování odpadů ve spádovém regionu vybrána v dokumentaci uvedená aktivní varianta – t.j. ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA HENČOV, daná navrženým projekčním řešením = výstavbou nového tělesa skládky na pozemcích zčásti uvnitř a zčásti vně stávajícího areálu a v návaznosti na těleso provozované Řízené skládky odpadů S-OO3 Jihlava Henčov. Tato územní varianta je v dokumentaci v dalších kapitolách detailně rozpracována. V rámci vybrané lokalizace záměru byl řešen zejména vliv provozu zařízení na sídla a objekty určené k trvalému či dočasnému pobytu lidí, vliv realizace a provozu na obyvatelstvo a na využití území, vliv na ovzduší, vliv na povrchové a podzemní vody, na biotopy a na živočišné a rostlinné druhy v nejbližším okolí. Z pohledu projekčně navrženého technického řešení bylo hodnoceno konstrukční, stavebně technické, provozně organizační a kapacitní řešení zařízení a jednotlivých stavebních objektů, skladovací a manipulační zázemí, dopravní obslužnost, napojenost sítí a další podrobnosti spojené s koncepcí řešení.

B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru Technické řešení záměru ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA HENČOV předpokládá realizaci zařízení k odstraňování odpadů ukládáním v úrovni nebo pod úroveň terénu = skládky skupiny S-OO, podskupiny SOO3. Toto zařízení, obdobně jako stávající provozovaná skládka, je koncipována jako technické zařízení určené k odstraňování odpadů kategorie O, jejichž vodný výluh připravený postupem dle ČSN EN 124574(838005) nesmí překročit v žádném z ukazatelů nejvýše přípustné hodnoty uvedené v příloze č. 2 vyhl. č. 294/2005 Sb. pro výluhovou třídu IIa., s výjimkou stabilizovaného bioodpadu (výstup ze zařízení pro biologické zpracování bioodpadů 3. skupiny podle příl. č. 6 k vyhl. č. 341/2008 Sb.), u kterého se ukazatel DOC nezjišťuje a včetně odpadů s podstatným obsahem organických biologicky rozložitelných látek a odpadů, které nelze hodnotit na základě vodného výluhu, jejichž podíl v komunálním odpadu musí být v souladu s POH kraje Vysočina a ČR postupně omezován a dále u odpadů z azbestu za podmínek uvedených v §§ 3 a 7 vyhl.

STRANA 12 z 172


Ve skládce bude možno zřídil sektor S-OO1 k oddělenému ukládání odpadů srovnatelných svým složením a vlastnostmi. Tento sektor zabezpečí oddělené ukládání těchto odpadů uvnitř skládky a zabrání kontaktu, případně smíchání odpadů uložených v jiných sektorech skládky po celou dobu uložení. Sektor S-OO1 bude určen pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad s nízkým obsahem organických biologicky rozložitelných látek, stanoveným v bodě 6 písm. c) přílohy č. 4 vyhl. č. 294/2005 Sb. a odpadů kategorie nebezpečný (odpadů z obsahem azbestu), za podmínek §§ 3 a 7 vyhl. č. 294/2005 Sb. V tělese skládky bude dále vytvořen sektor k ukládání odpadů na bázi sádry a odpadů, které z důvodu vzájemné neslučitelnosti (příl. č. 3 bod 2. vyhl. č. 294/2005 Sb.) nelze ukládat do jednoho sektoru a které jsou dle příl. č. 3 vyhl. č. 294/2005 Sb. definovány jako 2.1 Odpady upravené – stabilizované organickými pojivy a odpady s vysokým obsahem síry (např. energosádrovec) a 2.2 Odpady se zvýšeným obsahem kovů (např. anorganické odpady s obsahem kovů ze zpracování kovů, povrchové úpravy kovů, z hydrometalurgie neželezných kovů). Konkrétní technické a technologické řešení je navrženo dle nejlepších dostupných technik reprezentovaných řadou ČSN 83 80 a ČSN 46057035 a je v souladu s legislativou na úseku ochrany složek životního prostředí a ochrany zdraví obyvatelstva. Zásady urbanistického, architektonického a výtvarného řešení Skládka je technickým zařízením realizovaným ve volné krajině, s významnými dopady na krajinný ráz. Z tohoto pohledu je vhodně lokalizována neboť je umístěna mimo rekreační a turistické trasy, mimo dopravní koridory a významné pohledové expozice. Také umístění tělesa skládky v přirozené terénní depresi umožňuje zmírnit pohledový dopad z této činnosti na okolní krajinu. Významným je z tohoto pohledu i finální tvar tělesa skládky, daný výškou koruny nepřevyšující okolní terén, což je významné z pohledu izolace od možného vizuálního a akustického kontaktu s místní části Henčov. Rozdělení stavby do stavebních objektů Rozdělení záměru do stavebních objektů je dle dokumentace pro územní řízení (EkoINPROS, s.r.o. Brno, 01/2014), následující : Předpokládané členění stavby na stavební objekty 001

Provozní komunikace

002

Odvodnění podloží

003

Těleso skládky

004

Hlavní sběrač

005

Sběrná jímka

006

Výtlak infiltrovaných vod

007

Oplocení

008

Záchytný příkop

009

Zpětný výtlak

010

Rozvody NN

011

KTÚ

012

Odplynění skládky

013

Postupná rekultivace

Konkrétní řešení jednotlivých stavebních objektů 001 Provozní komunikace Objekt řeší prodloužení stávající vnitroareálové provozní komunikace, na kterou směrově i výškově navazuje. Provozní komunikace je určena k obsluze skládkového tělesa a revizi vodohospodářských zařízení a technického vybavení areálu. Je navržena jako zpevněná, s ABS krytem v úsecích pravidelné dopravní obslužnosti, v úsecích pouze občasného dopravního využití a kontrolní činnosti s krytem štěrkovým. Provozní komunikace je napojena na veřejnou komunikační síť účelovou komunikací vybudovanou v rámci předchozích etap výstavby.

STRANA 13 z 172


Komunikace je navržena s ohledem na předpokládanou četnost dopravní obsluhy, která činí cca 30 vozidel/den na základě typového podkladu MD ČR TP 170 Navrhování vozovek pozemních komunikací pro typ D1-N-1-V-PIII. Provozní komunikace je navržena jako obojsměrná jednopruhová, šířky jízdního pruhu 4,0 m a je doplněna obojstrannou, nezpevněnou krajnicí. Míjení a předjíždění vozidel je v jednopruhovém úseku je vyloučeno a je řešeno předností vozidel opouštějících skládku. K míjení dochází na ploše koruny skládky a v dvojpruhovém úseku v areálu. Komunikace bude pojížděna rychlostí max. 20 km/hod. 002 Odvodnění podloží Objekt je navržen na základě výsledků podrobného hydrogeologického a inženýrskogeologického průzkumu, který v prostoru vrtu JH5 , JH1 a kopané sondy KS4 zastihl hladinu podzemních vod v úrovni - 0,4 m pod terénem. Aby byla dodržena podmínka ČSN 838032, čl. 6.5, je skládkové těleso v této oblasti navrženo v násypu. Vzhledem k lokalizaci skládky, část jejíhož podloží a okolí je tvořeno zemědělsky využívanou ornou půda, nelze vyloučit existenci drenážních výustí nebo vývěrů mělce zasáklé povrchové vody. K podchycení těchto vod je navržen drenážní systémem umístěný pod izolačními vrstvami skládkového tělesa, který případné podzemní vývěru podchytí a převede do stávajícího odvodňovacího systému v areálu skládky a jeho prostřednictvím do vodoteče pod skládkou. Trubní drény budou realizovány z flexi potrubí PVC. V případě, že nebudou v místě výstavby uvedené jevy zaznamenány, nebude objekt realizován. 003 Těleso skládky Tento objekt zahrnuje provedení veškerých zemních prací = úpravu dna i svahů skládkového tělesa do projektovaných profilů a jejich vyspádování a vysvahování, včetně hutnění. Součástí objektu je i provedení veškerých izolačních vrstev, tj. minerálního těsnění dle ČSN 838030 čl. 7.2.1 a ČSN 838032 a umělé membrány z fólie PeHD tl. min. 1,5 mm, spojované svařováním s kontrolním kanálkem a kryté ochrannou geotextílií gramáže 800 g/m 2. Stupeň zhutnění, který zabezpečí předepsaný koeficient propustnosti, bude v průběhu výstavby kontrolován dodavatel hutnícím pokusem. Izolační fólie je mimo geotextílie 800 g/m 2 proti poškození dále chráněna plošným štěrkovým drénem zrnitosti 16 ÷ 32 mm a tl. 30 cm (kačírek s kulatým zrnem s kf= max 1 x 10-4 m/s, s obsahem jemnozrnných částí max. do 3% objemového množství, nebo jiných materiálů v souladu s ČSN 838033 čl. 8.2.2.), který je doplněn drenážním systémem. V místech hlavních sběračů je štěrková vrstva v pruhu šířky 2 m provedena v mocnosti 50 cm. Toto řešení napomáhá rychlejšímu odvedení průsakových vod. Kvalita a těsnost izolační fólie bude ověřena kontrolní metodou (např. SENZOR). Skládkové těleso bude již v rámci výstavby rozděleno na jednotlivá skládková pole, která budou schopna samostatného provozu. Jednotlivá pole budou od sebe oddělena mezihrázkou a budou samostatně odvodněna (z důvodů etapovité výstavby a možnosti členění srážkových a průsakových infiltrovaných vod). 004 Hlavní sběrač Objekt hlavního sběrače samostatné odvodnění jednotlivých skládkových polí sběrnými drény (uloženy nad izolačními vrstvami v celoplošném dnovém štěrkovém drénu – viz 003). Tyto drény jsou zaústěny do hlavního svodu. Svod je zaústěn do sběrné jímky průsakových vod. Odtud jsou průsakové vody přečerpávány zpět na povrch skládky nebo odváženy na externí ČOV k likvidaci. Zdvojením svodu a propojením sběračů je možné navrhnout členění vod ze zaskládkovaných a prázdných sekcí. Čisté vody jsou při této variantě převáděny do stávajícího systému odvedení dešťových vod, popř. k neškodnému vsaku uvnitř zájmového území. S ohledem na předpokládanou etapovitou výstavbu však bude časová prodleva mezi dokončením pole a jeho užíváním minimální, proto možnost členění vod je nutno zvážit před zahájením realizační projektové přípravy dané sekce dle délky zmíněné časové prodlevy. Provedení trubní části je z PeHD dimenzí dle hydrologického výpočtu. Ve skládce je potrubí perforováno, mimo skládku je plné. 005 Sběrná jímka Sběrná jímka je navržena jako bezodtoková, akumulační nádrž užitného objemu 600 m3, do níž jsou svodným potrubím PEHD, PN10 svedeny průsakové vody. Objem jímky je navržen dle hydrologického výpočtu v závislosti na velikosti izolované plochy, intenzitě a četnosti srážkových úhrnů. Nádrž bude zemní, otevřená, se sklonem svahů 1:2. Izolace dna a svahů bude provedena z fólie PEHD 1,5 mm s geotextílií 300 g/m2 a kryta prefabrikáty PLVG. Nádrž bude bez zastropení, s jednoduchým obvodovým ocelovým zábradlím výšky 1,2 m. Jímka bude osazena čerpadlem zpětného výtlaku do rozvodu na zahradní hydranty (alternativně kulový ventil), prostřednictvím kterých je prováděn zpětný rozliv. Tímto způsobem je obsah sběrné jímky částečně likvidován a současné jsou podpořeny fermentační procesy. Přebytek průsakových vod je likvidován přečerpáním pomocí dalšího čerpadla do stávajícího systému akumulace průsakových vod – (přepouštěcí šachta z pole č. 8) nebo odvozem přebytku na externí ČOV.

STRANA 14 z 172


006 Výtlak infiltrovaných vod Tento objekt řeší propojení nově budované sběrné jímky se stávajícím systémem vodního hospodářství a propojuje sběrnou jímku SJ2 se stávající AJ1 prostřednictvím přepouštěcí šachty osmého pole. Propojení bude realizováno plnostěnným potrubím PeHD dimenzovaným na základě hydrologického výpočtu, veškeré spoje a prostupy přes stávající šachtu a její těsnící systém jsou provedeny jako vodotěsné. 007 Oplocení Typové ocelové oplocení výšky 4 m na ocelových sloupcích umístěné po hranicích zájmových parcel a bránící přístupu cizích osob a neevidovanému ukládání odpadu. Oplocení bude doplněno zábranami proti zamezení úletu lehkých částic z aktivní plochy skládky. Oplocení bude provedeno z pozinkovaného kovu potaženého folií PVC. Pletivo bude výšky 4000 mm s velikostí oka 45 x45 mm průměru 2,7 mm vč. plastu. Plotové sloupky budou výšky 4750/60 mm, vzpěry 4750/48 mm. Sloupky budou osazeny v betonových patkách z betonu C8/10. 008 Záchytný příkop Záchytný příkop bude otevřená zemní rýha, která bude v kombinaci se zemními obvodovými hrázkami odvádět srážkové vody mimo prostor skládkového tělesa. Navržen je dle intenzity dešťů a velikosti povodí. Zpevnění příkopu bude v závislosti na navrženém podélném profilu. Příkop je navržen trojúhelníkového ve zpevněné části lichoběžníkového tvaru hloubky cca 40÷100 cm, v úsecích s podélným spádem vyšším než 3% je zpevněn příkopovými tvarovkami. Příkop bude zaústěn do terénu nebo do stávajícího systému odvedení povrchových vod areálu. 009 Zpětný výtlak Ke zpětnému výtlaku na hydranty bude využíváno osazené ponorné čerpadlo s ručním i automatickým ovládáním, s akustickou i světelnou signalizací naplnění jímky. Výtlak čerpadla bude hadicí a rychlospojkou napojen na PEHD 75, PN10. Za stěnou nádrže bude přechod na výtlačné potrubí infiltrovaných vod z PEHD 110 mm, PN10. Potrubí bude vedeno po obvodě úložiště a budou na něm osazeny hydranty. Odbočky na hydranty budou z PE ∅ 50 mm. Hydranty ∅ 50 mm (s vývodem na hadici dl. cca 50 m) budou umístěny v rozšířené krajnici komunikace v ochranné skruži. 010 Rozvody NN Zajištění napájení čerpadel ve sběrné jímce a rozvedení NN po obvodu úložiště řeší objekt napojením na stávající rozvod elektrické energie pomocí venkovních zásuvkových rozvaděčů umístěných na sloupech nově navrženého osvětlení skládky. To je realizováno stožárovými výbojkovými svítidly rozmístěnými po obvodu úložiště. Plánováno je rozmístění 6 ks výbojkových svítidel a 6 ks zásuvkových skříní. Osvětlovací body budou tvořit výbojková svítidla á 250 W na stožáru s výložníkem. Celková výška svítidla bude 10-10,5 m. Napájení veřejného osvětlení bude provedeno dvěma samostatnými kabely vyvedenými ze stávajícího rozvaděče. V tomto rozvaděči bude umístěno ovládání pro samostatné zapnutí/vypnuti osvětlení. Osvětlení bude řízeno v automatickém režimu soumrakovým spínačem s „noční přestávkou“ nebo ručně na jednotlivých stožárech. 011 KTÚ Objekt řeší ozelenění k začlenění skládky do okolní krajiny. Ozelenění tvoří vegetační porosty stromového a keřového patra a luční porost (bude plnit estetickou, ale i ochrannou a hygienickou funkci). Podklad kořenového profilu pro osázení je navržen z vrstev biologicky oživitelné zeminy mocnosti 20 cm. Zeminy pro osázení budou využity z provedené skrývky v ploše výstavby. Sadovnické práce budou započaty odplevelením a vyčistěním zájmových ploch od plevelných a stavebních zbytků prokypřením a pohnojením vícesložkovým hnojivem (velikost dávky bude odpovídat půdnímu rozboru; orientačně je počítáno s plným hnojivem NPK granulovaným, v dávce 500 g/m 2). Pás (skupiny) stromů a keřů bude vysázen na vzniklém vzdušném svahu oddělovací hráze mezi úložištěm a stávajícím lesním porostem popř. zemědělsky využívanými plochami. Porost je tvořen stromy a keři nenáročnými, rychle rostoucími, dosahujícími konečné výšky 3÷7 (12) m čímž vytváří optickou barieru skládky. Skupinová výsadba keřů í stromů bude mulčována borkou z důvodu zamezení prorůstání plevele a pro zadržování vláhy. Výsadba dřevin bude doplněna lučním porostem. Sortiment vhodných dřevin [výrobní typ horský 500 - 800 m n.m., výškový stupeň bukový/ jedlobukový/ bukosmrkový] : Picea omorica (smrk omorica), Quercus petraea (dub zimní), Pinus sylvestris (borovice lesní), Pinus nigra (borovice černá), Larix decidua (modřin evropský), Abies alba Mill. (jedle bělokorá), Betula verrucosa (bříza bělokorá), Euonymus auropaeus (brslen evropský), Swida sanguinea (svída krvavá), Corylus avellana (líska obecná), Crataegus monogyna (hloh jednosemenný), Prunus spinosa (trnka), Rosa canina (růže šípková).

STRANA 15 z 172


012 Odplynění skládky Vzhledem k postupnému omezování biologicky rozložitelného podílu odpadů bude odplyňovací systém skládky průběžně budován na základě výsledků plynometrického průzkumu po etážích výšky cca 3÷5 m, v závislosti na intenzitě vývinu skládkového plynu. Na místech určených výsledky monitoringu skládkových plynů (tj. v místech maximálního výskytu skládkového plynu a tím maximálního odplyňovacího efektu) budou realizovány vrtané pilotní vertikální plynové studny (zhruba po zaskládkování 5 m vrstvy odpadů, počet bude navržen v závislosti na vyhodnocení tvorby plynu). Dále budou studny budovány metodou postupného pažení s tím, že horní část pažnice bude vždy uzavřena a osazena samostatným biofiltrem, který se bude posouvat spolu s prodlužováním odběrové studny po jednotlivých etážích. Nebo hlavicí umožňující propojení aktivní části studny se svodným systémem skládkového plynu, který je zaústěn do kogenerační jednotky. To závisí na množství a složení skládkového plynu a ekonomické přijatelnosti řešení. Vlastní vystrojení vrtů bude PEHD potrubím ø110x6,3 mm. Potrubí je v celé části, která má funkci jímání bioplynu, perforované (s výjimkou napojovacích přírubových částí). Perforace je volena tak, aby se potrubí „neucpalo“ štěrkovým obsypem a aby byla zachována potřebná pevnost potrubí (na „zářezový“ systém). Další navyšování vrtaných studní pak bude pokračovat metodou pažení pomocí přírubového spoje až do konečné výšky (rekultivační). Po nastavení potrubí bude pažnice vždy povytažena a překryta specielním košem ve tvaru ocelového válce, s perforovaným dnem tvořícím spolu s vnitřní náplní mobilní biofiltr. Vnitřní náplň filtru tvoří směs koksu a dřevní štěpky v poměru 1:3. Takto vytvořený biofiltr bude odbourávat zápachové složky plynu a volně rozptylovat metan. Alternativně lze osadit hlavici s připojením na svodné potrubí. V zakončení potrubí v rekultivační vrstvách bude vrchní část potrubí neperforovaná a to v délce cca 2 metry. V neperforované vrchní nadzemní části je umístěn boční odvod plynu s možností napojení na svod, na kterém je namontován vzorkovací ventil. Vrchní konec potrubí je v tomto případě plynotěsně uzavřen. 013 Postupná rekultivace Objekt je realizován v souběhu s provozem skládky, v dílčích etapách dle stupně zaplnění skládkového prostoru. Jeho předmětem je zřízení vyrovnávacích, drenážních, těsnících a kultivačních vrstev ve smyslu ČSN 838035, s cílem zamezit přístupu srážkových vod na plochy, které již dosáhly projektovaného stavu a tím zmenšit objem průsakových vod ze skládkového tělesa a dosažení územního kontaktu s okolím skládky. Technická rekultivace Provádí se dle ČSN 838030, ČSN 838032, ČSN 838035. Povrch odpadů bude urovnán do projektovaného sklonu (průměr sklonu 1 : 2,25). Vyspádovaný povrch odpadů bude překryt vyrovnávací vrstvou z jemnozrnné frakce zrnitosti 8÷16 mm (lze použít např. výkopovou zeminu nebo i vhodné druhy přijímaných odpadů, které splňují kritéria přijetí na skládku kategorie S-OO3). Vhodné jsou např. slévárenské písky, hlušina, apod. Mocnost této vrstvy je navržena 20 cm. Na takto upravenou pláň je rozprostřen svrchní izolační plášť tvořený fólií PEHD tl. 1 mm oboustranně strukturovanou. Izolační folie je chráněna proti mechanickému poškození geotextílií Geofiltex 400 g/m2. Následuje drenážní vrstva z materiálu s k f menším nebo rovno 1x10-5m/s mocnosti min 30 cm (ČSN 838035 čl. 8.4). Zde je vhodné využít písčitých až písčitokamenitých materiálů, popř. i odpadů ve smyslu §11 odst. 16 vyhl. č. 294/2005 Sb. Vlastní rekultivační vrstvy jsou navrženy z vrstev podorničních mocnosti 50 cm a svrchní biologicky oživitelné vrstvy mocnosti 30 cm provedené ze skrývky. Tato svrchní vrstva je podkladem pro ozelenění skládky navržené v rámci biologické rekultivace. Celková mocnost vrstev nad izolační fólií činí 100 cm. Biologická rekultivace V rámci objektu bude provedeno ozelenění ploch připravených v rámci rekultivace technické. Po provedené rekultivaci nebudou ozeleněné plochy navráceny ani zemědělské ani lesnické výrobě. Biologický kryt je tvořen travním porostem zřízeným parkovým výsevem s doplněním skupinové výsadby křovin. Biologická rekultivace vychází z charakteru místních klimatických a mikroklimatických poměrů a místní situace. Agrochemický rozbor navážené krycí vrstvy zeminy bude podkladem pro určení potřeby hnojení a veškerých agrotechnických zásahů. Na začátku ozelenění je nutné provést důkladné odplevelení. Úspěch rekultivace je do značné míry ovlivněn výběrem dřevin. Jako výhodné se osvědčilo použití tzv. „pionýrských dřevin“, které jsou odolné, rychle rostou, vytváří příznivý humus a obohacují půdu dusíkem. Tyto dřeviny jsou kombinovány s dřevinami cílovými a budou doplněny náletem z blízkého okolí. Sortiment dřevin bude v maximální míře tvořen našimi domácími dřevinami, aby v krajině porosty rekultivací nepůsobily cize a které se při podobných rekultivačních prací u nás osvědčily : Euonymus auropaeus (brslen evropský), Swida sanguinea (svída krvavá), Corylus avellana (líska obecná), Crataegus monogyna (hloh jednosemenný), Prunus spinosa (trnka), Rosa canina (růže šípková). Osázení bude podsypáno „borkou“.

STRANA 16 z 172


Obr.2 : Situace ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA HENČOV (bez měřítka)

Základní údaje o provozu, výrobním programu a technologii Popis provozu Režim chodu skládky bude probíhat v již ověřeném systému technologických postupů : Doprava, příjem, evidence a kontrola odpadů - doprava odpadů do zařízen, zvážení na váze s obchodní certifikací s propojením na PC, vizuální kontrola odpadů, kontrola dokumentace odpadů, evidence přijatých odpadů, vystavení dokladů o příjmu odpadu. Ukládání a hutnění odpadů v tělese skládky - přeprava odpadu do prostoru provozovaného skládkového pole, určení místa – sektoru pro složení odpadu, vrstvení odpadu do předepsaného profilu, hutnění a překrývání technologickým materiálem na zajištění skládky a odplyňující biooxidační vrstvou, v případě mimořádných stavů - zjištění nebezpečných odpadů - vyzvednutí z tělesa skládky a jejich shromažďování.

STRANA 17 z 172


Nakládání s průsakovými vodami - zachycování průsakových vod odvodňovacím systémem skládky a jejich akumulace ve sběrné jímce průsakových vod, čerpání a zpětný rozliv systémem zpětného výtlaku na těleso skládky, v případě přebytků odvoz na městskou ČOV; prostřednictvím výtlaku infiltrovaných vod napojení na stávající systém nakládání s průsakovými vodami současně provozované skládky. Nakládání se srážkovými vodami a převedení povrchových vod - provozování příkopového a potrubního odvodňovacího systému k zachycování a odvádění nekontaminovaných srážkových vod z nezaskládkovaných izolovaných ploch úložiště a otevřeného zpevněného příkopu a potrubního systému odvádění srážkových vod z vyšších ploch povodí společně zaústěného do vodoteče v území pod skládkou. Nakládání se skládkovým plynem - provoz stávajícího a v průběhu skládkování průběžně budovaného odplyňovacího systému postupně pažených a navyšovaných vertikálních odběrových studní osazených buď samostatným posuvným biofiltrem, případně s propojením na odplyňovací potrubní systém ukončený na kogenerační spalovací jednotce (neprovozuje ji oznamovatel). Monitoring - sledování parametrů indikujících pro životní prostředí nezávadný provoz skládky zahrnující např. sledování jakosti a množství průsakových vod, jakosti podzemních a povrchových vod, množství a složení skládkového plynu, zaměření tělesa skládky a dalších parametrů provozu. Očista vozidel - očista vozidel na oklepové ploše před provozní budovou. Rekultivace - postupná úprava tělesa skládky v průběhu ukládání odpadů a po dosažení konečné výšky a tvaru části tělesa skládky postupná realizace finální rekultivace zahrnující vytvoření těsnící, ochranné a biologické vrstvy. Stavební objekty provozované skládky Oznamované zařízení ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA HENČOV bude pro provoz využívat stavebních objektů provozované Řízené skládky odpadů S-OO3 Jihlava Henčov. Jedná se o objekty, které byly realizovány v rámci výstavby tohoto zařízení v minulosti ve skladbě : příjezdová a provozní komunikace, silniční můstková váha, oklepový rošt, provozní budova, garáž kompaktoru se skladem, kompostárna, odstavné a zpevněné plochy a boxy pro uložení, venkovní osvětlení, kanalizace a jímka splaškových vod, vedení NN, překládací rampa s přístřeškem, vodovodní přípojka, kogenerační spalovací jednotka (neprovozuje oznamovatel), překladiště skleněných odpadů a pneumatik, monitorovací hydrovrty a strojové vybavení areálu. Monitorovací systém skládky Předmětem monitoringu je sledování kvality : zemin, podzemních a povrchových vod v okolí skládky, množství a kvality průsakových vod, kvality a intenzity vývinu skládkového plynu, monitoring funkce koksokompostového filtru (pouze v případě jeho provozu v předchozím sledovaném období) , monitoring produkce TZL a další monitoring. Mechanizační a strojní zajištění provozu skládky Doprava odpadů do zařízení bude prováděna dopravní technikou původců (dopravců). K manipulaci s odpady na skládce a v kompostárně jsou v zařízení k dispozici mechanizmy : kompaktor KTO 300, rotační třídič PEZZOLATO l 3000 M, drtič odpadů PEZZOLATO S 10 000 G, překopávač kompostu WILLINALD TBU 3P, kolový manipulátor MANITOU MTL 524, kolový traktor LANDINY 145/HT. Sociální aspekty provozu V areálu skládky je pro provoz jednotlivých zařízení (skládky, kompostárna, překladiště) v jedné denní směně zaměstnáno 6 zaměstnanců. Pracovní doba zařízení skládky je výhradně ve všední dny a mimo státní svátky v měsících dubnu – říjnu od 6:00 do 18:00 hodin a v měsících listopadu – březnu od 6:00 do 15:30 hodin. V tuto dobu bude probíhat doprava odpadů do zařízení a manipulace s ním na tělese skládky. Provoz v noční době (22:00 do 6:00 hodin) je vyloučen.

B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Předpokládaný termín zahájení výstavby:

04/2018

Předpokládaný termín dokončení výstavby:

09/2018

Předpokládaný termín uvedení do provozu:

10/2018

STRANA 18 z 172


B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Kraj:

Vysočina

Krajský úřad Kraje Vysočina Žižkova 57, 587 33 Jihlava

Město:

Jihlava

Magistrát města Jihlavy Masarykovo náměstí 1, 586 28 Jihlava

Správní obvod obce s rozšířenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem :

Magistrát města Jihlavy Masarykovo náměstí 1, 586 28 Jihlava

Zařazení dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb., zákona č. 163/2006 Sb. a zákona č. 216/2007 Sb., zákonem č. 124/2008 Sb., zákonem č. 223/2009 Sb. a zákonem č. 436/2009 Sb., úplné znění zákona vyhlášeno zákonem č. 49/2010 Sb., je následující: Oznamovaný záměr ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA HENČOV je řazen do kategorie I, bod 10.2 Zařízení k odstraňování ostatních odpadů s kapacitou nad 30 000 t/rok, sloupec A. Dle ust. §4 odst. 1 písm. d) zákona jsou předmětem posuzování i ty záměry, uvedené v příloze č.1 k zákona kategorie I, které nedosahují příslušných limitních hodnot (dále i jen „podlimitní záměry“) a příslušný úřad stanoví, že budou podléhat zjišťovacímu řízení; tyto záměry pak podléhají posuzování, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení. ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA HENČOV je takovým „podlimitním záměrem“, protože jeho projekční kapacita odstraňovaných ostatních odpadů 29 000 t/rok jej mezi takové záměry řadí. Dle ust. §22 písm. a) zákona zajišťuje posuzování záměrů uvedených v § 4 odst. 1 písm. d) orgán kraje, tj. Krajský úřad Kraje Vysočina, Žižkova 57, 587 33 Jihlava.

B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí Posuzování záměru zajišťuje příslušný orgán, kterým je Krajský úřad Kraje Vysočina, odbor životního prostředí, Žižkova 57, 587 33 Jihlava. Tento úřad bude v samostatných řízeních vedených v rámci řízení o umístění stavby rozhodovat o odnětí zemědělských pozemků ze ZPF a bude vydávat souhlas k umístění vyjmenovaného stacionárního zdroje znečišťování. Další rozhodnutí ve věci dotčených složek životního prostředí, tj. integrované povolení dle zákona č. 76/2002 Sb., zákona o integrované prevenci, bude vydávat jako příslušný správní úřad taktéž Krajský úřad Kraje Vysočina, Žižkova 57, 587 33 Jihlava. Navazující správní řízení ve věcech umístění, povolení a trvalého užívání staveb budou následně vydávat věcně a místně příslušný stavební úřad, případně speciální stavební úřad (vodoprávní úřad) Magistrátu města Jihlavy, Masarykovo náměstí 97/1, 586 28 Jihlava 1 a jeho odbory : životního prostředí (souhlas dle § 17 a stavební povolení dle § 15 zákona č. 254/2001 Sb. vodního zákona, souhlas k územně plánovací dokumentaci a stavbám do 50 m od lesa dle § 48 zák. č. 289/1995 Sb., lesního zákona) a stavební úřad (územní rozhodnutí dle § 92, stavební povolení pro ostatní objekty dle § 115 zák. č. 183/2006 Sb. stavebního zákona).

B.II.

ÚDAJE O VSTUPECH (například zábor půdy, odběr a spotřeba vody, surovinové a energetické zdroje)

B.II.1. Půda Předmětem zájmu je širší zájmové území o celkové výměře dotčených pozemků 66. 040 m2. Trvalý zábor ZPF pro realizaci záměru ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA HENČOV je předpokládán v celkové výměře 19 779 m2, z toho je 18 665 m2 orné půdy a 1 114 m2 trvalých travních porostů. Dočasný zábor ZPF není uvažován.

STRANA 19 z 172


Areál záměru je situován na následujících pozemcích v k. ú. Henčov (číslo k.ú. 648 680) : 283/5, 283/6, 283/7, 283/8, 284/1, 284/2, 284/3, 284/4, 284/6, 284/7, 285/2, 285/3, 285/5, 285/6, 285/11, 285/26, 285/35, 285/50, 285/51, 285/52, 285/53, 285/54, 285/55, 285/56, 285/57, 285/66, 285/67. Záměrem dotčené pozemky jsou převážně součástí zemědělského půdního fondu, případně jsou ostatními plochami. Žádná z dotčených parcel není součástí pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL). Vlastník stavbou dotčených pozemků jsou : Ø Statutární město Jihlava, Masarykovo náměstí 97/1, 586 01 Jihlava, Ø Česká republika, Státní pozemkový úřad, Husinecká 2024//11a, 130 00 Praha 3 – Žižkov Ø JUDr. Petr Nevrkla, Jihlava, Sládkova 4553/22, 586 01 Jihlava. Dotčené pozemky hlavního staveniště jsou uvedeny v následující tabulce. Tab.1 : Dotčené pozemky Druh pozemku

Způsob ochrany

Výměra pozemku celkem (m2)

BPEJ

Vlastník

283/5

TTP

Zemědělský půdní fond

519

72914

ČR, Státní pozemkový úřad

283/6

TTP


63

72914

Statutární město Jihlava

283/7

TTP


339

72914


283/8

TTP


10

72914


284/1

TTP


638

72914


284/2

Ostatní plocha

Skládka

393

-


284/3

Ostatní plocha

Skládka

1 844

-


284/4

Ostatní plocha

Skládka

942

-


284/6

TTP


97

72914


284/7

TTP


40

72914


285/2

Ostatní plocha

Skládka

2 600

-


285/3

Ostatní plocha

Skládka

774

-


285/5

Ostatní plocha

Skládka

23 887

-


285/6

Ostatní plocha

Skládka

28 478

-


285/11

Ostatní plocha

Skládka

143

-


285/26

Orná


4 343

72914


285/35

Orná


128

72914


285/50

Orná


2 049

72914


285/51

Orná


886

72914


285/52

Orná


710

72914

JUDr. Petr Nevrkla, Jihlava

285/53

Orná


2 320

72914


285/54

Orná


866

72914


285/55

Orná


3 192

72914


285/56

Orná


1 155

72914


285/57

Orná


788

72914


285/66

Orná


1 343

72914


285/67

Orná


885

72914


287/2

Ostatní plocha

Skládka

3 913

-


287/3

Ostatní plocha

Skládka

2 570

-


287/17

Ostatní plocha

Skládka

1 664

-


292

Ostatní plocha

Skládka

20 810

-


Parcelní číslo dle KN

STRANA 20 z 172


Obr.3 : Pozemky dotčené výstavbou – katastrální snímek v ortofotomapě (bez měřítka)

Ochranná pásma Na širší řešené území, vymezené stavbou dotčenými pozemky, zasahují tato ochranná pásma technické infrastruktury : - plynovod VTL 150 - ochranné pásmo bude respektováno - místní sdělovací kabel - ochranné pásmo bude respektováno - podzemní kabel VN (kabel, který se nachází uvnitř plánovaného rozšíření a vede od kogenerační stanice skládkového plynu směrem na obec Henčov, kde je připojen k energetické síti, bude jako podmiňující investice přeložen. Mimo areál bude zachována původní trasa). Soupis vybraných zákonných limitů dotčených inženýrských sítí : ochranné a bezpečnostní pásmo VTL a STL plynovodu (zák. č. 458/2000 Sb.) ochranné pásmo VN kabelového vedení 22 kV (zák. č. 458/2000 Sb.) ochranné pásmo podzemního telekomunikačního vedení (zák. č. 127/2005 Sb.) Ochranná pásma inženýrských sítí: VTL plynovod Podzemní vedení VN Vedení telefonu

4,0 m 1,0 m 1,0 m

Skládka se nachází v ochranném pásmu lesa. Severně od skládky je situováno PHO 2. vnější vodního zdroje Rytířsko. Skládka je dále v kontaktu s ochranným pásmem letiště Jihlava.

STRANA 21 z 172


B.II.2. Voda (například zdroj vody, spotřeba) Pitná voda Zdrojem pitné vody pro hygienické a sociální zabezpečení je stávající samostatná přípojka na veřejný vodovod Henčov – Nové Domky, ústící v provozní budově. Potřebu pitné vody pro provoz lze orientačně stanovit dle směrnice MLVH č. 9/1973 a vyhl. MZe č.428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích následovně : n = 6 zaměstnanců

q = 120 l/zam.den, Qp = 6 x 120 l/zam.den = 720 l/den

maximální denní potřeba :

Qm = Qp x kd = 720 .1,5 = 1020 l/den = 42,5 l/hod

maximální hodinová potřeba :

Qh = Qm x kh = 42,5 .1,8 = 76,5 l/hod = 0,021 l/s

roční potřeba :

Qr = 181 m3/rok.

Požární voda Požární voda není zabezpečena z vodovodní přípojky. V případě zahoření bude řešeno čerpáním vody z povrchové akumulace (vodní plocha v depresi po těžbě) nebo z akumulačních jímek průsakových vod. Technologická voda Technologická voda pro potřeby provozu není uvažována. Skládkové těleso bude v rámci technického zabezpečení (zamezení prašnosti, podpora rozkladných procesů) skrápěno prostřednictvím zpětného výtlaku výtlaku infiltrovaných vod recirkulací průsakových vod akumulovaných ve sběrné jímce průsakových vod. Potřeba technologické vody ve fázi výstavby může být vyžadována pro činnosti výroby betonové směsi a ošetřování betonu ve fázi tuhnutí a tvrdnutí. Převážná část potřebného objemu betonové směsi bude na staveniště dopravována v automobilových domíchávačích z místa jejich výroby do prostoru staveniště. Přímá potřeba provozní vody při výstavbě může být pokryta rozvodem pitné vody ze stávajícího zdroje vodovodu. Po uvedení do provozu nebude mít záměr nároky na potřebu technologické vody.

B.II.3. Surovinové a energetické zdroje Elektrická energie Areál je elektrickou energií zásobován z distribuční sítě přes trafostanici a rozvaděč u vjezdu do areálu. Na něj jsou napojeny jednotlivé provozní rozvody sloužící k osvětlení, provoz spotřebičů, čerpání vod a pro provoz technologie. Potřeba energií je dána instalovaným a potřebným elektrickým příkonem v úrovni součtu příkonů zařízení. Tento požadovaný příkon bude, v důsledku nově instalovaných spotřebičů (6 ks výbojkových svítidel, 6ks zásuvkových skříní) navýšen na 23 kW. V souvislosti s realizací rozšíření skládky není zvýšení instalovaného příkonu elektrické soustavy požadováno. Pohonné hmoty Spotřeba pohonných hmot – motorové nafty – pro provoz kompaktoru a další techniky v souvislosti s provozem skládky, je v úrovni do 30 – 33 tun/rok. Roční spotřeba motorového oleje je na úrovni cca 350 l a benzínu na úrovni cca 150 l. Nafta je do zařízení dovážena autocisternou, v garáži je uskladněna pouze provozní zásoba ropných látek - nafty v objemech odpovídajících čl. V. bod 205. ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny. Provozovny a sklady. Ostatní ropné produkty jsou dováženy a uskladňovány v kanystrech. Propan Je použit pro vytápění provozní budovy. Je uskladněn v oploceném prostoru, v nadzemním zásobníku o obsahu 4 850 l, který je instalovaném na betonových patkách. Dovoz propanu je zabezpečen distributorem. Roční spotřeba je na úrovni 1,3 – 1,5 tuny. Záměr nemá nároky na zvýšení spotřeby. Vstupní suroviny Stavební materiály Surovinami potřebnými k realizaci stavby ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA HENČOV jsou stavební materiály, stavební prvky a stavební konstrukce a instalační materiály. Rozsah a sortiment použitých stavebních materiálů vychází z projekčního zadání.

STRANA 22 z 172


Jedná se o následující stavební materiály, stavební prvky a konstrukce a instala ční materiály : ú Násypový materiál v objemu 16 889 m 3 – bude použit materiál získaný terénními úpravami dna skládkového tělesa a výkopovými pracemi při výstavbě skládky a jednotlivých objektů (sběrná jímka, odvodnění podloží, záchytný příkop atd.). Tento materiál může být dle závěrů hydrogeologického průzkumu použit pro vylepšení požadované mocnosti přirození geologické bariéry dle ČSN 838030, čl. 7.2.1. (propustnost hutněných podložních zemin v řádu x.10-10 až x.10-9 m.s-1) v celém požadovaném objemu (11 658 m3). ú Kamenivo - štěrkodrť, drcené kamenivo, štěrky, štěrkopísky, písky pro konstrukce vozovek a zpevněných ploch, pro podsypy, pro zřízení plošné drenážní vrstvy apod. Dodavatelem materiálu budou stavební organizace, zdrojem bude ložisková těžba. U vybraných konstrukcí je částečně možná náhrada stavebním recyklátem. Dodavatelem materiálu bude realizující stavební organizace. ú Obalované kamenivo, asfaltobeton – zdrojem bude obalovna dodavatelské stavební firmy. ú Betony pro základové konstrukce a vodorovné konstrukce – zdrojem bude betonárna realizující stavební organizace. ú Betonové, železobetonové a ocelové prvky – panely, příkopové tvarovky, desky, potrubní a šachtové prvky a poklopy, armaturní železo, stavební dřevo – zabezpečí realizující stavební organizace nákupem. ú Plastové výrobky (izolační PEHD fólie a potrubí), stavební textilie (ochranné geotextilie), použité pneumatiky (kostra štěrkového drénu) – zabezpečí realizující stavební organizace nákupem a oznamovatel z vlastních zdrojů (použité pneumatiky). ú Armaturní prvky – hydranty, ventily, šoupata – zabezpečí realizující stavební organizace nákupem. ú Oplocení – ocelové poplastované pletivo a sloupky – zabezpečí realizující stavební organizace nákupem. ú Elektroinstalace a elektrovýrobky (kabelové rozvody, stožáry osvětlení) – zabezpečí realizující stavební organizace nákupem. Pro provoz skládky budou následně použity tyto stavební materiály, konstrukční prvky a instalace : ú Konstrukční materiály plynových studní a odplynění – ocelové pažnice, štěrk, perforované PEHD potrubí, plastová víka, příruby, kulové kohouty, posuvné biofiltry – zabezpečí realizující stavební organizace nákupem. ú Konstrukční materiály odplynění – plnostěnné PEHD potrubí a armaturní vybavení k napojení na odplyňovací studny – zabezpečí realizující stavební organizace nákupem. Materiál na rekultivaci tělesa skládky Násypový materiál rekultivační vrstvy k postupné rekultivaci skládky bude získán ze skrývek ornice při výstavbě skládky, případně ze zemin přijímaných do zařízení skládky k odstranění. Pro závěrečnou rekultivaci bude zemina získaná z tohoto zdroje postupně deponována na volných plochách areálu. Pro rekultivaci lze dále využít vlastní zdroje = kompost z kompostárna v areálu skládky. Biologické materiály pro rekultivaci Sazenice dřevin pro ozelenění a travní směs pro osev rekultivované skládky. Dodavatelem bude biologickou část rekultivace realizující specializované zahradnická firma. Odpady přijímané v zařízení Z povahy záměru vyplývá, že hlavní podíl do zařízení vstupujících surovin budou v případě skládky S-OO3 tvořit odpady kategorie O, jejichž vodný výluh připravený postupem dle ČSN EN 12457-4(838005) nesmí překročit v žádném z ukazatelů nejvýše přípustné hodnoty uvedené v příloze č. 2 vyhl. č. 294/2005 Sb. pro výluhovou třídu IIa., s výjimkou stabilizovaného bioodpadu (seznam těchto odpadů je uveden v příloze). Tyto odpady budou do zařízení dopravovat firmy zabývající se sběrem odpadů, jejich původci či dopravci. Zdrojem vstupních surovin budou : – Města a obce regionu (zejména město Jihlava, jeho místní části a okolní obce) – Podnikatelské subjekty regionu – Občané, drobné živnosti, služby, úřady a další instituce v regionu. Předpokládané průměrné roční množství odpadů přijímaných do zařízení (na skládku S-OO3) bude ve výhledu životnosti skládky asi 22.000 m3/rok, což představuje při průměrné měrné hmotnosti do 1,2 t/m3 odpadu ročně 26.000 t. Denně bude tedy do zařízení v průměru přijato asi 105 t odpadu. Materiály pro běžnou údržbu a provoz budou v běžném množství bez významných přepravních či jiných nároků. Potřeba strategických zdrojů přírodních surovin není uvažována. Množství obratu zboží v areálu je zohledněno v rámci odhadu dopravních nároků. STRANA 23 z 172


B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Doprava v období provozu areálu Skládka se nachází v centru svozové oblasti, kterou je město Jihlava a jeho nejbližší okolí. Situování skládky je dopravně velmi výhodné - naprostá většina svozových míst je ve vzdálenosti do 10 km. Dopravní infrastruktura je, až na problematický úsek okrajem osady Nové Domky, pro provoz hodnoceného záměru vyhovující. Pro dovoz odpadů do zařízení skládky je využívána státní silnice II. třídy č. 602 Brno - Jihlava. V následující tabulce uvádíme průměrnou dopravní zátěž spojenou s provozem všech zařízení areálu skládky, tj. dopravu odpadů do zařízení a obslužnou dopravu (odvoz průsakových vod, odpadů apod.). Tab.2 : Intenzita dopravy do areálu Řízené skládky odpadů S-OO3 Jihlava Henčov

Počet vozidel/den

Provozované zařízení

Počet jízd (tam a zpět)/rok

Nákladní

Osobní

Skládka S-OO3

65

8

16 380

2 016

Překladiště

2

1

504

252

Kompostárna

3

3

756

756

70

12

17 640

3 024

Celkem

Nákladní

Osobní

K zařízení je příjezd po účelové, obousměrné, dvoukruhové, zpevněné komunikaci s asfaltobetonovým povrchem. Dopravně problematickou částí je úsek od napojení této komunikace na státní silnici II. třídy č. 602 Brno – Jihlava ⇒ okrajem zastavěného území osady Nové Domky v délce asi 170 m. V tomto úseku, zejména pak v části kdy vede po hrázi rybníčka, je komunikace nepřehledná, šířkově a směrově nevhodná a je z ní obtížný nájezd na hlavní komunikaci. Stávající a nově v rámci záměru budované komunikace v areálu skládky, které budou pro provoz rozšíření skládky používány, jsou dvoupruhové, asfaltobetonové, případně zpevněné štěrkovým krytem. Po skládkovém tělese se budou svozová vozidla pohybovat po vymezených dopravních pruzích udržovaných v rámci zabezpečení provozu v souladu s provozním řádem rychlostí do 20 km/hod. K dopravě odpadů producentů do zařízení jsou použity těžké nákladní automobily, ale i osobní automobily. Po realizaci záměru ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA HENČOV bude do tohoto zařízení skládky zajíždět přibližně stejný počet automobilů jako doposud (viz tab.3). Dle posledního měření intenzity dopravy v dotčeném území, provedeného v roce 2010, kdy došlo oproti předchozímu měření z roku 2005 ke snížení intenzity dopravy v tomto úseku, představuje tedy očekávaná doprava nákladními automobily do areálu skládky S-OO3, z celkové dopravní zátěže nákladní dopravy na silnici II. třídy č. 602 ve sčítacím místě 6-0050, již asi 10% a u osobních automobilů je to pak 0,3%. Tab.3 : Intenzita dopravy na státní silnici II. třídy č. 602 (ŘSD/2005 a 2010) INTENZITA DOPRAVY Rok 2005 (měření) 2010 (měření)

číslo silnice sčítací úsek

T

O

M

S

602 6-0050

1 898

7 928

71

9 897

1 325

8 132

52

9 509

začátek úseku

konec úseku

zaús. 353 od Žďáru nad Sázavou

Jihlava - z.z. = x s MK ulicí Okružní

kde T – nákladní automobily, O – osobní automobily, M – motorky a S – doprava celkem

Výstavba záměru ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA HENČOV nezmění dopravní situaci na dotčených státních silnicích a účelových komunikacích. V areálu, dále i pro záměr využité části skládky, jsou odstavné plochy a oklepová plocha pro provádění očisty nákladních automobilů. V rámci výstavby navržená síť vnitroareálových komunikací a zpevněných ploch umožní komplexní dopravní obslužnost. Nově navržené komunikace jsou řešeny v parametrech vyhovujících pro budoucí provozu.

STRANA 24 z 172


Doprava v období výstavby Intenzivnější doprava spojená s výstavbou skládky se bude odehrávat po výše uvedené účelové komunikaci v trase státní silnici II. třídy č. 602 Jihlava – Velký Beranov ⇒ okrajem zastavěného území osady Nové Domky ⇒ areál skládky. Tato doprava bude časově omezená, protože podstatná část potřebných stavebních materiálů (násypový materiál a minerální těsnění) jsou k dispozici v místě výstavby. Nejintenzivnější doprava bude v průběhu výstavby plošného štěrkového drénu. Vzhledem k rozložení výstavby do jednotlivých etap bude doprava na stavbu probíhat po dobu výstavby jednotlivých samostatných etap, tj. max. 3 – 4 měsíce. Tab.4 : Kvantifikace vněareálové dopravy při výstavbě (bez ohledu na etapovitost výstavby)

Doprava těžkými nákladními automobily (TNA) Činnost

Přesun (t)

Zatížení

15.000

17 t/TNA

Doprava stavebních materiálů

Počet směn Počet TNA celk. TNA/směna 60

882

14,7

TNA/hod 1,7

Obr.4 : Příjezdní komunikace na skládku

Infrastruktura sítí Elektrická energie je zajištěna NN přípojkou z areálového transformátoru do rozvaděče v provozní budově. Slouží k osvětlení, provozu spotřebičů, čerpání vod a pro provoz technologie. Potřeba energií je ze stávající sítě plně zabezpečena. ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA HENČOV vyžaduje přeložení podzemního kabelu VN, který vede od kogenerační stanice skládkového plynu směrem na obec Henčov, kde je připojen k energetické síti a položení nových rozvodů k zásobení 6 ks výbojkových svítidel a 6 ks zásuvkových skříní. Pitná voda pro hygienické a sociální zabezpečení je zabezpečena z veřejného vodovodu na nějž je areál napojen samostatnou vodovodní přípojkou ústící v provozní budově. Kanalizace splaškových vod - odkanalizování splaškových vod je do akumulační jímky s vývozem na ČOV. Kanalizace průsakových vod zajišťuje odvod a akumulaci průsakových vod z doposud provozovaných etap skládky do systému jímek průsakových vod z něhož jsou přečerpávány ke zpětnému rozstřiku na těleso skládky a v případě přebytku odčerpávány a odváženy na městskou ČOV. STRANA 25 z 172


Odvodnění povrchových vod je řešeno systémem otevřených příkopů a zatrubněných úseků k převedení povrchových vod z vyšších částí povodí nad skládkou a k ochraně tělesa skládky před vniknutím povrchových vod do skládky. Odvodnění povrchových vod je pod areálem vyústěno do bezejmenné vodoteče.

B.III.

ÚDAJE O VÝSTUPECH (například množství a druh emisí do ovzduší, množství odpadních vod a jejich znečištění, kategorizace a množství odpadů, rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií)

B.III.1. Ovzduší Období přípravy a výstavby Plošné zdroje znečišťování ovzduší V etapě výstavby bude docházet k emisím prašných částic zejména po dobu provádění terénních prací. Doba zvýšených emisí bude časově omezená, emitované množství bude značně proměnné a bude závislé na aktuálních povětrnostních podmínkách. Charakterem se bude jednat o plošný zdroj sekundární prašnosti na ploše odpovídající výměře staveniště (důsledek pojezdu nákladních automobilů v prostoru staveniště, provoz stavebních mechanizmů a vznos lehkých frakcí materiálů z povrchu staveniště a stavebních hmot). Projevy zvýšené prašnosti jsou běžným doprovodným jevem každé stavební činnosti. Tato prašnost je přechodně působící, nepravidelná, krátkodobá a z hlediska imisních koncentrací relativně nahodilá. Vzhledem k umístění staveniště (vzdáleno od nejbližší obytné zástavby cca 500 m) nebude plošné znečišťování ovzduší v území po dobu výstavby představovat negativně vnímanou zátěž. Negativní vlivy tohoto projevu lze eliminovat organizací práce, očistou vozidel vyjíždějících ze staveniště a kropením kritických míst. Dalším plošným zdroje emisí v prostoru staveniště bude provoz motorů stavebních strojů a nákladních vozidel. Liniové zdroje znečišťování ovzduší Liniový zdroj znečišťování ovzduší bude představovat nákladní automobilová doprava spojená s realizací stavby, v souladu s předpokládanou intenzitou dle bodu B.II.4., bez ohledu na očekávanou etapovitost výstavby po trase státní silnici II. třídy č. 602 Jihlava – Velký Beranov ⇒ okrajem zastavěného území osady Nové Domky ⇒ areál skládky. Na základě těchto údajů lze rámcově kvantifikovat očekávané emise z této dopravy. Tab.5 : Předpokládané emise škodlivin1) (při uvažované intenzitě dopravy) při výstavbě

Druh vozidel Nákladní automobily Stavební stroje Celkem 1)

CO (kg) 52,5 102,0 154,5

NO2 (kg) 264,7 538,0 802,7

PM10 (kg) 6,5 11,9 18,4

CXHY (kg) 17,5 28,5 46,0

Benzén (kg) 0,25 0,35 0,60

Výpočet byl proveden s použitím programu MEFA 06 spol. ATEM a VŠCHT Praha

Období provozu Emise z tělesa skládky Kvantifikace emisní zátěže očekávané v rámci provozu záměru ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA HENČOV byla pro potřebu tohoto oznámení a následných etap povolovacích řízení provedena formou odborného posudku, který je přílohou oznámení (2.1.). Naše legislativa nestanovuje emisní faktory pro skládky komunálního a nebezpečného odpadu. K výpočtu produkce emisí bylo proto použito emisních faktorů US EPA - dokument AP-42 (Fifth Edition, Volume I, Chapter 2: Solid Waste Disposal) uvádějící koncentrace sloučenin, které obsahuje skládkový plyn a které byly stanoveny na základě měření na skládkách komunálního odpadu po celém území USA (tyto prameny kvantifikují základní složky skládkového plynu následovně: CH4 50 – 70 %, CO2 27 – 47 % a N2 do 5 %, ostatní plynné složky ve zlomcích %). Produkce skládkového plynu u skládek komunálního odpadu se podle jejich složení a technických parametrů pohybuje v rozmezí od 100 – 250 m3 skládkového plynu na 1 t uloženého odpadu. Z výše uvedeného lze odvodit celkovou očekávanou průměrnou produkci skládkového plynu v úrovni asi 178 mil. m3 (58 mil. m3 za dobu životnosti 17 let), což představuje celkovou průměrnou produkci znečišťujících látek za dobu životnost této etapy skládky v úrovni, kterou uvádí následující tabulka.

STRANA 26 z 172


Tab.6 : Rámcově očekávané emise z tělesa skládky po celou dobu její životnosti

Emitovaná látka CH4

Průměrný podíl ve skládkovém plynu (%) 55

Měrná hmotnost (kg/m3)* 0,7168

Emise celkem (tis. t) 22,86

CO2 N2

40

1,9768

45,86

5

1,2267

3,55

* Pozn.: hmotnost normálního krychlového metru plynu (suchý, O °C, 101,32 kPa)

K volné ventilaci skládkového plynu do ovzduší, v hodnotách uvedených v tabulce výše, nebude v průběhu skládkování docházet z důvodu odplynění skládky. Z hlediska vlivu na obyvatelstvo jsou důležité ostatní látky, které mohou být příčinou zápachu (CH4, CO2 a N2 jsou bez zápachu). Očekávaná produkce pachových látek po dobu provozu skládky byla stanovena pomocí programu Landfill Gas Emission Model (LandGEM verze 3021). Vzhledem k vysokému počtu sloučenin byly vybrány látky, u nichž je nejvyšší poměr koncentrace ve skládkovém plynu k čichovému prahu člověka. Tab.7 : Emise z tělesa skládky za dobu její působnosti Průměrná emise (2015 -2155) (t/rok) 0,2055

Celková emise (2015 - 2155) (t) 28,9779

Sirovodík (H2S) Vinylchlorid (C2H3Cl/H2C=CHCl)

0,0643

9,0663

0,0239

3,3715

Methylmerkaptan (CH3SH)

0,0063

0,8888

Emitovaná znečišťující látka Oxid uhelnatý (CO)

Tab.8 : Emise z tělesa skládky za dobu jejího aktivního provozu Průměrná emise (2015 -2032) (t/rok) 0,4988

Celková emise (2015 - 2032) (t) 8,4796

Sirovodík (H2S) Vinylchlorid (C2H3Cl/H2C=CHCl)

0,1561

2,6530

0,0580

0,9866


0,0153

0,2601

Emitovaná znečišťující látka Oxid uhelnatý (CO)

Obr.5 : Předpokládaný vývoj emisí z provozu skládky v letech 2015 - 2155

STRANA 27 z 172


Liniové zdroje znečišťování z dopravy Orientační maximální celkové roční množství emisí z provozu liniových zdrojů znečišťování v průběhu provozu – tj. nákladní a osobní automobilové dopravy po trase státní silnici II. třídy č. 602 Brno – Jihlava ⇒ okrajem zastavěného území osady Nové Domky ⇒ areál skládky a pojezd po areálu, uvádí následující tabulka. Tab.9 : Roční emise z provozu liniových zdrojů při provozu skládky 1)

Znečišťující látky Nákladní automobily (65 průjezdů denně) a osobní automobily (8 průjezdů denně) po dobu 252 dnů

CO (kg) NOX (kg) PM10 (kg) 777,2

2.576,3

185,4

CXHY (kg)

Benzén (kg)

498,7

5,40

Plošné zdroje znečišťování z manipulace na skládce Plošným zdrojem znečišťování z manipulace na skládce v rámci jejího provozu je pojezd hutnícího mechanizmu – kompaktoru – po tělese skládky. Tab.10 : Roční emise z pojezdu kompaktoru při hutnění odpadů na skládce 1)

Znečišťující látky Kompaktor (denně v provozu 7 hodiny) 1)

CO (kg)

NOX (kg)

PM10 (kg)

491,8

2.650,7

58,9

CXHY (kg) Benzén (kg) 138,0

1,8

Výpočet byl proveden s použitím programu MEFA 06 spol. ATEM a VŠCHT Praha

Zařazení zdrojů znečišťování ovzduší Technologie skládkování je vyjmenovaným zdrojem znečišťování ovzduší dle zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, uvedeným v příloze č. 2. pod následujícím kódem: 2.2.

Skládky, které přijímají více než 10 t odpadu denně nebo mají celkovou kapacitu vetší než 25 000 t

B.III.2. Odpadní vody (například přehled zdrojů odpadních vod, množství odpadních vod a místo vypouštění, vypouštěné znečištění, čistící zařízení a jejich účinnost)

Přehled zdrojů odpadních vod V rámci provozu zařízení skládky jsou a i nadále v přibližně stejném objemu budou produkovány odpadní vody komunální ze sociálních a hygienických zařízení a technologické odpadní vody z procesu skládkování (infiltrované průsakové vody). Množství produkovaných odpadních vod a místo jejich vypouštění Odpadní vody splaškové Roční produkce splaškových vod je rovna očekávanému odběru pitné vody, to je asi 181 m3. Kvalitu těchto vod před vyčištěním lze uvést jako standardní v koncentračních hodnotách : CHSK do 400 mg/l, BSK 5 do 200 mg/l, Ncelk. do 70 mg/l, Pcelk. do 15 mg/l, pH od 6,5 do 8,5. Tyto vody jsou odčerpávány a převáženy k vyčištění na městskou čistírnu odpadních vod Jihlava. Průsakové odpadní vody Srážková voda infiltruje přes uložené odpady k izolovaném dnu tělesa skládky. Při tom dochází k její kontaminaci = obohacování rozpustnými složkami. Ukládaný odpad, v důsledku mechanických účinků hutnění kompaktorem a na základě biologických procesů probíhajících v tělese skládky, produkuje odpadní průsakové vody. Jejich odvod je v rámci ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA HENČOV řešen odvodňovacím systémem skládky, akumulací ve sběrné jímce průsakových vod, čerpáním a zpětným rozlivem systémem zpětného výtlaku na těleso skládky. V případě přebytků jsou odváženy na městskou ČOV. Prostřednictvím výtlaku infiltrovaných vod je odvodňovací systém napojen na stávající systém nakládání s průsakovými vodami provozovaných etap skládky. K akumulaci tak bude využito stávající odvodnění průsakových vod předchozích etap provozu skládky, tj. akumulační jímky SJ1, SJ3 a následné akumulace v systému 3 rybníčků.

STRANA 28 z 172


Výpočet objemu sběrné jímky k akumulaci průsakových vod Kapacitní charakteristiky odvodňovacího systému jsou dány rozsahem izolovaných a odvodněných ploch skládkového tělesa v maximálním rozsahu daném celkovou izolovanou plochou 23 100 m 2. Pro výpočet akumulačního objemu sběrné jímky průsakových vod je okamžité maximální množství srážkových vod dáno výpočtem : Q = SP x i x Φ, kde : SP je plocha povodí (ha) i je intenzita 15 min. deště periodicity p = 0,01 (l/s) Φ je odtokový součinitel dle ČSN 76 6721 pak :

Q = 2,31 x 350 x 0,9 = 727,65 l/s.

Potřebným akumulačním objemem sběrné jímky průsakových vod, vycházejícím z vodní bilance v lokalitě (srážky – výpar – odtok) a z objemu návrhové srážky, je projekčně definována kapacita jímky průsakových vod na úrovni … 600 m3. Srážkové odpadní vody Při návrhové srážce 270 l/s, intenzita 15 min. deště periodicity p = 0,01, a ploše povodí 46 600 m2 a odtokovém součiniteli 0,15, zabezpečuje odvodňovací systém záchytných příkopů odvod 0,189 m 3/s srážkových vod. Jejich kvalita bude kolísavá a nepřesáhne koncentrační limity mírně kontaminované srážkové vody na úrovni : CHSK do 40mg/l, BSK5 do 20mg/l, Ncelk. 3,5mg/l, Pcelk. 0,75mg/l. Dešťové vody budou navrženým systémem odvodnění vypouštěny do bezejmenného toku pod skládkou. Obecné povinnosti Provozovatel zařízení je povinen v rámci jeho provozu činit opatření, aby zabránil vniknutí odpadních vod a závadných látek, s nimiž je v zařízení nakládáno, do povrchových nebo podzemních vod a učinit další potřebná technická či organizační opatření ve smyslu vodního zákona (např. havarijní opatření).

B.III.3. Odpady V jednotlivých etapách přípravy, výstavby, provozu a ukončení činnosti hodnoceného záměru budou vznikat charakteristické odpady, které lze zjednodušeně rozdělit do následujících skupin : – odpady vznikající v rámci stavebních prací – odpady, které vznikají periodicky provozem a údržbou – odpady případně vzniklé po ukončení provozu. Odpady vznikající při výstavbě Tab.11 : Odhad produkce odpadů očekávaných v rámci fáze výstavby

Katal. číslo odpadu

Název druhu odpadů – zkráceně

Předpokládaný způsob nakládání (odstranění - využití)

08 01 12*

Jiné odp. barvy a laky neuv. pod 080111

Odstranění, spalovna

08 04 09*

Odp. lepidla, těsnící mat. obs. neb.látky

Odstranění, spalovna

15 01 01

Papírové a lepenkové obaly

Materiálové (energetické) využití

15 01 02

Plastové obaly


15 01 03

Dřevěné obaly


15 01 04

Kovové obaly

Materiálové využití

15 01 06

Směsné obaly

Energetické využití

15 02 02*

Absorpční činidla, filtrační materiály

17 01 01

Beton

17 01 07

Směsi nebo odd. frakce betonu, cihel …

17 02 01

Dřevo


17 02 03

Plasty


17 03 02

Asfaltové směsi neuved. pod č. 170301

Odstranění, skládka

17 04 05

Železo a ocel


Odstranění, spalovna Materiálové (energetické) využití Odstranění, skládka

STRANA 29 z 172




Předpokládaný způsob nakládání (odstranění - využití)

17 04 11

Kabely neuvedené po 170410


17 05 04

Zemina a kamení neuvedené po 170503


17 05 06

Vytěžená hlušina neuvedená pod 170505


17 06 04

Izolační materiály neuv. pod 170601…


20 03 01

Směsný komunální odpad


Pozn.: * označení odpadu kategorie nebezpečný, případně O/N

Odpovědnost za nakládání s odpady vznikajícími stavební činností, bude upřesněna v příslušné smlouvě, uzavřené mezi investorem a stavebním dodavatelem. Nakládání s odpady zabezpečí stavební dodavatel podle zásad : - odstraňování (využití) stavebních odpadů bude zajištěno prostřednictvím oprávněných osob - odpady vznikající při výstavbě budou shromažďovány ve sběrných nádobách a kontejnerech a po naplnění odváženy k využití, k recyklaci či k odstranění - nebezpečné odpady jsou roztříděny dle jednotlivých druhů a kategorií, shromažďovány odděleně ve speciálních uzavřených nepropustných nádobách určených k tomuto účelu a zabezpečeny tak, aby nemohlo dojít k neoprávněné manipulaci nebo k úniku škodlivin z uložených odpadů - sběrné nádoby jsou označeny v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a prováděcí vyhláškou (nádoby s nebezpečnými odpady opatřeny identifikačními listy nebezpečných odpadů, symboly nebezpečnosti a osobou zodpovědnou za nakládání s těmito nebezpečnými odpady).

Odpady vznikající v provozu V rámci provozu skládky budou vznikat odpady související s procesem ukládání odpadů do tělesa skládky a odpady představující vlastní produkci provozovatele (seznam je v souladu s integrovaným povolením). Tab.12 : Odhad produkce odpadů očekávaných v rámci fáze provozu zařízení



Předpokládaný způsob nakládání

13 02 08*

Jiné motorové, převodové a mazací oleje

Materiálové/energetické využití

13 01 11*

Syntetické hydraulické oleje


15 01 01

Papírové a lepenkové obaly


15 01 02

Plastové obaly


15 01 07

Skleněné obaly


15 01 10*

Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek

Odstranění - spalovna

15 02 02*

Absorpční činidla, filtrační materiály


16 01 07*

Olejové filtry


16 06 01*

Olověné akumulátory

19 07 03

Průsaková voda ze skládek neuvedená pod číslem 19 07 02

20 01 13*

Rozpouštědla

20 01 14*

Kyseliny

Materiálové využití, odstranění

20 01 15*

Zásady

Materiálové využití, odstranění

20 01 17*

Fotochemikálie

20 01 19*

Pesticidy

20 01 21*

Zářivka a jiný odpad obsahující rtuť


20 01 23*

Vyřazená zařízení obsahující chlorochluorouhlovodíky


20 01 26*

Olej a tuk neuvedený pod číslem 20 01 25

Materiálové využití Recirkulace, likvidace na ČOV Materiálové využití

Materiálové využití Odstranění - spalovna


STRANA 30 z 172




Předpokládaný způsob nakládání

20 01 29*

Detergenty obsahující nebezpečné látky


20 01 31*

Nepoužitelná cytostatika


20 01 32*

Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem 20 01 31

20 01 33*

Baterie a akumulátory, zařazené pod čísly 16 06 01, 16 06 12 nebo číslem 16 06 03 a netříděné baterie a akumulátory obsahující tyto baterie


20 01 35*

Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky neuv. pod čísly 200121 a 200123


20 01 37*

Dřevo obsahující nebezpečné látky


20 01 99

Další frakce jinak blíže neurčené


20 02 01

Biologicky rozložitelný odpad

20 03 01

Směsný komunální odpad

20 03 04

Kal ze septiků a žump

Materiálové využití Odstranění - skládka Odstranění - ČOV

Pozn.: * označení odpadu kategorie nebezpečný, případně O/N

Významnou část z výše uvedených odpad ů reprezentuje odpady, které budou shromažďovány v rámci mimořádných stavů při vyzvednutí zjištěných nebezpe čných odpadů z odpadů ukládaných na skládce. Nakládání s odpady v rámci periodické produkce bude zabezpečeno podle zásad : Veškeré produkované odpady jsou tříděny v místě vzniku, odděleně shromažďovány v určených objektech a do určených shromažďovacích prostředků. Kapalné odpady kategorie nebezpe čný jsou navíc shromažďovány do shromažďovacích prostředků havarijně zabezpečených. Odpady k recyklaci (kovy, plasty, papír, oleje, akumulátory) jsou předávány k recyklaci, ostatní odpady jsou p ředávány k odstranění či jinému využití. Odstranění (využití) odpadů zabezpečeno prostřednictvím oprávněných osob (§§ 4 a 12 zák. č. 185/2001 Sb.). Fáze uzavření realizovaného záměru V rámci ukončení stavby budou produkovány zejména odpady související s demolicí stavebních objektů v areálu (např. katal. číslo odpadu 17 01 01, 17 01 02, 17 01 03, 17 01 06*, 17 01 07, 17 02 01, 17 02 02, 17 04 05, 17 04 11) a likvidací strojů, zařízení a technologie provozu (např. katalogové číslo odpadu 16 01 03, 16 01 04*, 16 01 17, 16 01 21*). Snížení podílu odpadů ukládaných na skládce Technologické a kapacitní řešení záměru vychází z plánu rozvoje oznamovatele, je v souladu s rezortní legislativou (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění novel a prováděcích vyhlášek) a Plánem odpadového hospodářství Kraje Vysočina. Oznamovatel předpokládá, že v důsledku uplatňování těchto norem bude postupně docházet ke snižování podílu materiálově a energeticky využitelných odpadů z komunálních odpadů a bude se v komunálních odpadech snižovat i podíl biologicky rozložitelných odpadů.

B.III.4. Ostatní Hluk Hluk při výstavbě V období výstavby lze očekávat dočasné zvýšení hlukových hladin z důvodu provozu stavební dopravy a stavebních mechanismů. Emitované hladiny hluku nejsou blíže specifikovány, nepřekročí však hygienické limity stanovené pro hladiny hluku v období výstavby. Na stavbě bude použita běžná stavební technika, včetně velkých stavebních strojů (dozery, rypadla a bagry) a další těžké stavební techniky (nakladače, domíchávače betonu, finišer, kompresor atp.). Pro nakládání budou použity kolové nakladače, přesun skryté a odtěžené zeminy a doprava stavebních prvků, hmot a surovin bude zabezpečena těžkými nákladními automobily (TNA). Skládání materiálu a montáže konstrukcí budou prováděny pomocí autojeřábů. S postupem stavebních prací se bude měnit nasazení strojů a tím i emitovaná hlučnost.

STRANA 31 z 172


Předpokládaná vnitroareálová dopravní zátěž během výstavby: počet vozidel nákladních ….. průměrně 2, maximálně 5 počet těžké techniky pro zemní práce …… maximálně 3 (dozer, nakladač, bagr). Tab. 13 : Hladiny hluku předpokládaných zdrojů při výstavbě Zdroj hluku Nákladní automobil

Hladina hluku LA (dB)* 80

Kolový kloubový nakladač

90

Autojeřáb

100

Mobilní kompresorová stanice

100

Finišer

105

*Hladiny hluku jsou uvažovány ve vzdálenosti 1 m od obrysu zdroje.

Hluk z provozu zařízení Stávající provoz skládky a areálu vyvolává hlukovou zátěž z dopravy nákladních a osobních automobilů, provozu kompaktoru, kompostovací technologie, kogenerační jednotky a další techniky. Tyto zdroje hluku budou v rámci provozu ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA HENČOV i nadále synergicky působit. Překračování hygienických limitů hluku v důsledku provozu skládky (dopravy) v obci Nové Domky, bylo řešeno již v předchozích etapách provozu skládky. Za tímto účelem byly vypracovány akustické studie (Zdravotní ústav Jihlava : Hluková studie Řízená skládka TKO Jihlava, č. z. 2008/0057/HB-HP; RNDr. Janáčková : Řízená skládky S-OO3 Jihlava Henčov – rozšíření, akustická studie, 01/2009; RNDr. Janáčková : Řízená skládky S-OO3 Jihlava - Henčov – rozšíření, dodatek k akustické studii č. 03-09 z ledna 2009, leden 2010) a na jejich základě byla provedena doporučené eliminační stavebně - technická a konstrukční opatření. Po dohodě s orgánem ochrany veřejného zdraví (KHS Kraje Vysočina), byly k vyhodnocení potenciálních kumulativních vlivů z realizace záměru ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA HENČOV použity tyto výše uvedené podklady, pořízené v rámci oznámení EIA v předchozí etapě rozšíření stávající skládky a bylo zároveň provedeno vyhodnocení realizace opatření doporučených touto studií k eliminaci akustické zátěže z dopravy realizované v rámci provozu všech zařízení v areálu skládky. Vzhledem k nové lokalizaci aktivního tělesa skládky v rámci jejího rozšíření do prostoru za objekty garáží a skladu a provozní budovy, dojde k přesunu zdroje hluku z provozu skládky (nákladní doprava, kompaktor). Vzhledem ke skutečnosti, že záměr nevyvolává žádnou významnou změnu dopravní situace, technologie provozu, v instalaci nových zdrojů hluku v areálu apod., nedojde v důsledku realizace hodnoceného záměru k zásadní změně stávající akustické situace v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb v dotčeném území. Hluk z obslužné dopravy „Hluková studie Řízené skládky TKO Jihlava“, č. z. 2008/0057/HB-HP, vypracovaná Zdravotním ústavem Jihlava, odd. Havlíčkův Brod při předchozím rozšíření skládky v r. 2009, stanovila předpoklad překročení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb, jako důsledku dopravního provozu skládky, v některých nemovitostech v obci Nové Domky, poblíž účelové komunikace na skládku. Následně byla pro potřeby stavebního řízení vypracována další akustická studie (RNDr. Janáčková : Řízená skládky S-OO3 Jihlava Henčov – rozšíření, akustická studie, 01/2009), která již přesně specifikovala obytné budovy, u kterých v důsledku dopravy na skládku dochází k překračování akustických limitů v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb. Tato studie zároveň doporučila konkrétní opatření k nápravě tohoto stavu a k ochraně pozemku p.č. st. 192 u RD č.p. 119 a chráněného venkovního prostoru stavby RD č.p. 137, kterými bylo : ð podél severní hranice pozemků p.č. 899/1 a 899/2 realizovat protihlukovou clonu stanovených parametrů ð v rodinném domě č.p. 95 provést výměnu okna obytné místnosti na severovýchodní fasádě za okno s deklarovanou neprůzvučností Rw ≥ 27 dB. Pro odmítnutí návrhu realizace protihlukové clony podél severní hranice pozemků p.č. 899/1 a 899/2 ze strany jejich majitelů, tak bylo v r. 2009 provedeno pouze opatření výměny okna obytné místnosti v RD č.p. 95. K řešení akustické situace k ochraně pozemku p.č. st. 192 u RD č.p. 119 a chráněného venkovního prostoru stavby RD č.p. 137 jiným alternativním způsobem, než navrhovanou výstavbou protihlukové clonu byla zpracován dodatek akustické studie (RNDr. Janáčková : Řízená skládky S-OO3 Jihlava - Henčov – rozšíření, dodatek k akustické studii č. 03-09 z ledna 2009, leden 2010).

STRANA 32 z 172


V závěrech dodatku akustické studie je konstatováno, že byl proveden zpřesňující výpočet akustického tlaku v chráněném venkovním prostoru stavby RD č.p. 137 a zhodnocení zvukové izolace stávajících obvodových konstrukcí a výplní otvorů, před kterými lze očekávat limitní hodnoty hluku z účelové dopravy spojené s provozem na skládku. Z výpočtu vyplývá, že obvodové konstrukce a výplně otvorů (střešní okna) v místnostech ve 2. NP naplňují parametry stanovené na zvukovou izolaci dle ČSN 730532, tzn. garantují dodržení limitních hodnot hluku. Pouze okno z ložnice, v boční JV fasádě ve 2. NP, dle závěru dodatku akustické studie nenaplňovalo parametry stanovené na zvukovou izolaci dle ČSN 730532 (deklarovaná neprůzvučnost Rw = 23 dB). RD č.p. 119 se předpokládá řešení akustické ochrany v rámci rekonstrukce (na severovýchodní a severozápadní fasádě nejsou obytné místnosti a bude zde realizována nová přístavba). Na závěry dodatku akustické studie oznamovatel reagovat a to tak, že na jeho náklad byla u RD č.p. 137 provedena výměna okna z ložnice, v boční JV fasádě ve 2. NP, přičemž bylo instalováno plastové okno s neprůzvučností Rw = 37 dB. Dodržení hygienického limitu chráněného vnitřního prostoru staveb v místnosti ložnice ve 2. NP tohoto RD a tím potvrzení účinnosti provedené výměny okna, bylo dokladováno kontrolním měřením Zdravotního ústavu Ostrava, odboru hygienických laboratoři Jihlava ze dne 28.7.2010. Akustická studie, dodatek akustické studie a kontrolní měření jsou přílohu oznámení č. 2.3., 2.4. a 2.5. Bodové zdroje hluku V rámci zpracovávání zakázky Hlukové studie Řízené skládky TKO Jihlava, č. z. 2008/0057/HB-HP, při předchozím rozšíření skládky v r. 2009, provedl Zdravotní ústav Jihlava měření zdrojů hluku v areálu skládky a definoval bodové zdroje hluku. K zajištění hutnění skládky je používán KOMPAKTOR KTO 300. Tab.14 : Hladiny akustického tlaku naměřené ve vzdálenosti 10m od zdroje KOMPAKTOR KTO 300

Soubor

LAeq,T

SEL

MaxP

MaxL

MinL

L1.0

L5.0

L50.0

L90.0

L99.0

0001.S3A

75.0

94.8

89.9

78.0

63.5

76.8

76.0

75.2

71.8

64.0

Dalším bodovým zdrojem hluku v areálu je kolový manipulátor Manitou – MANISCOPIC MT 1240 L Turbo, který shrnuje a překládá odpady na skládce a na překladišti. Tab.15 : Hladiny akustického tlaku naměřené ve vzdálenosti 5m od zdroje Manitou – MANISCOPIC MT 1240 L Turbo

Soubor

LAeq,T

SEL

MaxP

MaxL

MinL

L1.0

L5.0

L50.0

L90.0

L99.0

0002.S3A

77.6

92.8

96.3

83.2

66.6

82

80.6

77.2

72

66.6

Mezi další využívané strojní mechanizmy na skládce patří traktor LAUDINI - LAND POWER 145. Tab.16 : Hladina akustického tlaku naměřená ve vzdálenosti 5m od traktoru LAUDINI - LAND POWER 145

Soubor

LAeq,T

SEL

MaxP

MaxL

MinL

L1.0

L5.0

L50.0

L90.0

L99.0

0003.S3A

85.2

100.1

101.4

86

84.2

85.8

85.6

85

84.6

83.6

Posledním bodovým zdrojem hluku je prosívací síto PEZZOLATO 3000, které má vlastní spalovací motor Tab.17 : Výsledky měření hladin akustického tlaku ve vzdálenosti 5m od síta PEZZOLATO 3000

Soubor

LAeq,T

SEL

MaxP

MaxL

MinL

L1.0

L5.0

L50.0

L90.0

L99.0

0004.S3A

75.2

90.1

100.2

79.4

73.8

78.2

76.4

75

74.2

73.8

Vibrace a záření Technologie provozované v zařízení nejsou významným zdrojem vibrací. Nebezpečí škodlivých vibrací, s dopady na konstrukci staveb, nepředstavuje ani provoz nákladní dopravy na komunikacích. V areálu nebudou instalována zařízení, která by byla pro obyvatelstvo a obsluhu zdrojem škodlivého neionizujícího záření. Elektromagnetické záření indukované elektromotory nebude v hodnotách ohrožujících zdraví.

Emise zápachu Součástí emitovaného znečištění do ovzduší z hodnoceného zařízení budou pachové látky, které jsou produktem mikrobiologického rozkladu organické hmoty a které budou v daném případě reprezentovány zejména podílem emisí H2S, CO, vinylchloridu, methylmerkaptanu. Dalšími páchnoucími látkami mohou být NH3, organické kyseliny (nižší nasycené karbonové kyseliny např. kyselina máselná, kyselina octová) aminy, alkoholy, estery atp.

STRANA 33 z 172


Toto emisní očekávání je detailně rozebráno v oznámení ve vložené rozptylové studii a k oznámení přiloženém odborném posudku – viz bod B.III.1. Emise pachových látek budou minimalizovány konstrukčním řešením a provozem skládky (hutnění, překrývání odpadů biologicky aktivními a technologickými materiály, odplynění plynovými studnami osazenými v provozu či po uzavření biofiltry nebo se spalováním skládkového plynu). Tato opatření zabezpečí, že emise pachových látek ze zařízení skládky budou omezeny tak, aby jejich vnímání v hranici areálu bylo v běžném provozu na úrovni čichového prahu.

B.III.5. Rizika vzniku havárií Navržený záměr nenese zásadní riziko vyplývající z používání látek či technologií. Environmentální rizika havárií a nestandardních stavů v zařízení lze rozdělit v rámci etapy výstavby a provozu následovně : Požár zařízení Exploze zařízení Vodohospodářská havárie Únik znečišťujících látek Požár zařízení Požár skládky ohrožuje personál (popálení, udušení a intoxikace). Původ požáru může být buď nahodilý = samovolný (blesk, iniciace slunečním zářením přes odpady ze skla, přimíšení horkých odpadů, vznícení od techniky, zacházení s otevřeným ohněm) nebo úmyslným založením (vniknutím do areálu, na dálku např. pyrotechnikou apod.). Metoda hašení spočívá v předhašení vodou a následně v překryvu zeminou a zakompaktování požářiště kompaktorem. Méně vhodné hašení je na nedohutněné aerované přesypové hraně, kde může dojít ve střídavě aerobních podmínkách k zahřátí odpadu po aktivaci methylotrofních baktérií a při opětném vniknutí vzduchu, při nárůstu barometrického tlaku, se horký materiál samovolně vznítí. V případně nedostatečného hutnění mohou v odpadu prohořívat vertikální kanály, které jsou dlouhodobě doutnajícími ložisky a obtížně se hasí. Z tohoto důvodu je třeba skládku provozovat tak, aby přesypové hrany nevznikaly. V případě zahoření skládky mohou, dle složení odpadů v místě zahoření, do ovzduší mimo běžné produkty spalování (CO2, CO, SO2, NOX, TZL, organické látky) unikat i stopová množství toxických látek (např. polychlorované dibenzodioxiny a dibenzofurany, polycyklické aromatické uhlovodíky, polychlorované bifenyly apod.). Nebezpečí zahoření skládky je sice vzhledem k technologickému procesu ukládání odpadů minimální, nicméně může vzniknout i jiným způsobem (úmyslné založení). V případě zahoření je třeba, aby byly zasahující jednotky o možnosti výskytu toxických plynů uvědoměny a aby používaly předepsané ochranné prostředky (dýchací přístroje a ochranné kombinézy). Exploze zařízení Riziko exploze zařízení může vyvolat únik a akumulace methanu (zejména v případě akumulace v objektech a inženýrských sítích). Tímto nebezpečím mohou být ohroženy zejména objekty zakládané na skládkách či v jejich blízkosti (až do vzdálenosti stovek metrů) i přes to, že tyto skládky jsou již desetiletí uzavřeny. Skládkový plyn může také v podloží skládky migrovat např. inženýrskými přípojkami, trubními a kabelovými kanály, ale i zavezenými terénními depresemi a vodotečemi či podobnými anomáliemi. Směs bioplyn (methan i sirovodík) – vzduch (nebo kyslík) tvoří třaskavou směs (methan od 6% obj. ve směsi se vzduchem). Možnost vzniku exploze je reálná v případě vysoké koncentrace kyslíku v bioplynu (nad 3,5 % obj.). Běžná koncentrace kyslíku v bioplynu se pohybuje do 1%. Exploze třaskavé směsi, která může ohrozit zdraví, život a hmotný majetek obyvatelstva, nepředstavuje pro životní prostředí zásadní rizika. V důsledku vzniklé vzdušné rázové vlny lze, podle přetlaku v čele rázové vlny, odhadnout případné účinky spojené s explozí. Destrukcí doprovázenou zahořením - oxidací uniklého bioplynu - dochází k neřízenému intenzivnímu vývinu zplodin hoření (CO2, saze při nedokonalém hoření, síra či SO2). Zplodiny, které sice mohou lokálně vyvolat imisní situaci, nepředstavují závažné riziko pro životní prostředí. Přímým účinkem exploze bioplynu v zařízení může být vývin přetlaku spalin. V důsledku Vodohospodářská havárie Vodohospodářskou havárií lze označit každou situaci, kdy dochází k mimořádnému zhoršení či ohrožení jakosti povrchových či podzemních vod, zejména pak zvlášť nebezpečnými látkami a ropnými látkami. V daném případě se nakládá v zařízení s oběma kategoriemi těchto závadných látek. Vodohospodářská havárie ve svých důsledcích může způsobit kontaminaci složek životního prostředí (podzemních a povrchových vod, půdy a geologických struktur). Samostatným případem je kontaminace prostředí v případě hasebních zásahů při požáru. Dle povahy uniklých závadných látek a míst jejich úniku mohou mít jednotlivé havarijní situace následující dopady na složky životního prostředí. STRANA 34 z 172


Únik v prostoru úložiště - úniku v prostoru izolovaného úložiště nepředstavuje riziko kontaminace podzemních vod a geologických struktur. Postupné uvolňování kontaminace může ohrozit jakost průsakových vod a proto je třeba kontaminovaný prostor sanovat a kontaminovaný odpad odstranit ve vhodném zařízení. V případě poškození dnové izolace mohou průsakové vody infiltrovat perforací do podloží skládky a následně i do podzemních vod. V tomto případě je kontaminace zjištěna monitorovacím hydrogeologickým systémem skládky. Únik mimo prostor úložiště. Mimo prostor tělesa skládky, zejména pokud se nejedná o únik zvlášť nebezpečných a nebezpečných závadných látek, nejsou s tímto únikem spojena mimořádná rizika pro povrchové a podzemní vody a vodní zdroje. I v tomto případě je kontaminace zjištěna monitorovacím hydrogeologickým systémem skládky. Vzhledem k morfologii terénu a hydrogeologickým charakteristikám území pak bude kontaminace odtékat povrchově, případně po málo propustných vrstvách v podloží a bude oddrénována linií bezejmenné vodoteče v údolních partiích povodí, které tyto vrstvy nařezává. Vodní zdroj Rytířsko je pak budován mimo dotčené hydrogeologické struktury, mimo směr proudění podzemních vod a nachází se tak mimo hypotetický dosah vlivů skládky. Situacím havarijního úniku je třeba předcházet a z tohoto důvodu veškeré projekční, realizační a provozní činnosti směřovat k ochraně podzemních a povrchových vod. V případě jakýchkoliv úniků mimo prostor úložiště je třeba bezpodmínečně provést havarijní zásah za účasti složek integrovaného záchranného systému! Objekty nakládání se závadnými látkami musí svojí funkcí, kapacitou a provedením odpovídat podmínkám vodohospodářské legislativy a požadavkům vodoprávních orgán ů (podmínky zabezpe čení zásobení vodou a odkanalizování zařízení, kapacity a těsnosti akumulací a manipulačních ploch apod.). Další opatření musí být zahrnuta do havarijního plánu schváleného před zahájením provozu vodoprávním ú řadem. Únik znečišťujících látek do ovzduší Jako havárii lze vnímat nenadálý nebo neočekávaný stav, při němž bezprostředně a výrazně vzrostou emise znečišťujících látek a zdroj nelze zpravidla regulovat ani zastavit běžnými technickými postupy. Tento stav, v situaci připravovaného záměru, představuje pouze výše uvedený stav v požáru zařízení. Běžný provoz nemůže vznik tohoto rizikového stavu vyvolat. Škodlivost složek skládkového plynu je z hlediska rizik pro životní prostředí daná tím, že se z velké části jedná o skleníkové plyny. V tomto kontextu je třeba také vnímat případné havarijní stavy. V běžném provozu je totiž únik skládkových plynů běžným doprovodným jevem chodu skládky a není jej možno vnímat jako havarijní stav. Tento únik bude minimalizován pravidelným překryvem ukládaných odpadů biologicky aktivními a technologickými materiály na zabezpečení skládky. Jiným typem havarijního úniku může být únik znečišťujících látek případně obtěžujících pachů v případě nedodržení provozního řádu skládky, technologických postupů ukládání, nekázně obsluhy a podobně. Minimalizovat riziko havárie znamená zejména věnovat maximální pozornost provozovaným technologiím, dodržovat technologickou kázeň, organizovat a řídit práci obsluhy, trvale dozorovat provozuschopnost zařízení a organizovat činnosti ve vztahu k aktuálním atmosférickým podmínkám. Případné porušení provozně technologických zásad bude kvalifikováno jako porušení pracovní kázně s dopady do pracovně – právních vztahů.

STRANA 35 z 172


ČÁST C

(ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ) C.I.

VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ Zájmové území pro záměr výstavby ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA HENČOV se nachází na severovýchodním okraji města Jihlavy, v katastrálním území místní části Henčov, na pozemcích severně od stávající provozované řízené skládky odpadů. Hranice záměrem dotčených pozemků je vymezena na severu oplocením areálu skládky u vjezdu do zařízení a hranicí lesního porostu a tělesem současně provozovaných etap skládky na jihu. Západní hranice zasahuje hluboko vně stávající oplocený areál do honu zemědělských pozemků. Východní hranicí jsou vnitroareálové plochy za objektem garáží, skladu a provozní budovy. Plocha pro výstavbu je ve východní a jihovýchodní části rovinná, až na zavodněnou depresi po těžbě minerálního těsnění; v západní a severozápadní části je plocha pro stavbu mírně svažitá, s jižní a jihovýchodní expozicí. Nadmořská výška dotčeného území je v rozmezí od 538,0 do 545,0 m n.m. Mezi skládkou a nejbližší obcí (Henčov) je terénní předěl (svah). Nejbližším sídelním celkem je místní část města Jihlavy - Henčov (ve vzdálenosti asi 500 m západně od ploch k rozšíření skládky), se samostatným katastrálním územím a část obce Velký Beranov - osada Nové Domky (ve vzdálenosti asi 750 m jižně od ploch k rozšíření skládky). Širší okolí areálu a jeho poloha na území obce jsou patrné z následujícího obrázku. Obr.5 : Zájmové území záměru (1:25 000)

Širší okolí záměru Území města Jihlavy nenáleží (dle sdělení č. 1 MŽP ČR, věstník částka 4, 02/2012) mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Plochou záměru neprotéká trvalý ani občasný povrchový tok. Na východní části se v terénní depresi vzniklé těžbou materiálu pro realizaci minerálního těsnění předchozích etap skládky nachází otevřená vodní plocha srážkového původu, která bude před výstavbou odčerpána a prostřednictvím povrchového odvodnění vypuštěna do vodoteče pod areálem skládky. V ploše skládky se nenachází mokřad ani prameniště. STRANA 36 z 172


Území oznamovaného záměru se nachází mimo ochranná pásma zdrojů pitné vody a mimo chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nenachází se ani v zátopovém území. Dotčené území se nenachází v území se zvláštním režimem ochrany přírody a krajiny. V území nejsou vymezeny žádné prvky ochrany přírody a krajiny, což znamená: – záměr nezasahuje na plochy prvků územního systému ekologické stability, a to ani na lokální, ani na regionální úrovni; – posuzovaný záměr nezasahuje do žádného významného krajinného prvku; – v zájmovém území se nenachází žádné zvláště chráněné území a není jeho součástí; dotčené území neleží v národním parku nebo chráněné krajinné oblasti, v dotčeném území nejsou vyhlášeny žádné národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo přírodní památky; – dotčené území není součástí soustavy Natura 2000; – dotčené území není součástí přírodního parku. Na dotčené území se nevztahuje zvláštní režim památkové ochrany. V dotčeném území nebyly zjištěny extrémní poměry, které by mohly mít vliv na proveditelnost navrhovaného záměru. V území nebyla prokázána přítomnost staré ekologické zátěže.

C.II.

STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.II.1. Obyvatelstvo a veřejné zdraví Dotčené území se nachází za hranicí současného zastavěného území města Jihlavy (a hodnocenému záměru nejbližší místní částí Henčov) a obce Velký Beranov (a hodnocenému záměru bližší místní částí obce Nové Domky). Platný územní plán zájmové území závazně vymezuje jako rozvojovou plochu pro technickou vybavenost – rozšíření skládky komunálního odpadu, s funkčním typem OT. Pro tyto plochy jsou v omezujících podmínkách stanoveny pro toto funkční využití stanovené dominantní, přijatelné a nepřípustné činnosti. Z tohoto pohledu je využití ploch pro zřízení skládky komunálních odpadů požadovanou dominantní činností. Nejbližšími objekty vyžadujícími hygienickou ochranu jsou rodinné domky nejbližších sídel (obce Henčov a osady Nové Domky) ve vzdálenosti asi 500 m. V obci Henčov, která je místní částí Jihlavy, žije v současnosti okolo 150 obyvatel. V osadě Nové Domky, která je součástí Velkého Beranova (cca 1 250 obyvatel) žije odhadem do 200 obyvatel (není k dispozici přesný údaj). Realizací záměru nevzniknou nová pracovních místa.

II.2. Ovzduší a klima Kvalita ovzduší Území města Jihlavy patří mezi oblasti s relativně dobrou kvalitou ovzduší. Imisní pozadí lze takto definovat na základě dlouhodobých sledování prováděných na nejbližší reprezentativní monitorovací stanici kvality ovzduší, kterou je stanice ČHMÚ JJIHA č.1477 Jihlava (automatizovaný měřící program IRABS) - pozaďová měřící stanice s reprezentativností pro oblastní měřítko - městské nebo venkov (4-50 km), vzdálenost cca 4 km Tab.18 : Imisní pozadí v území v letech 2008-2012

Imisní pozadí (µg/m3)

Znečišťující látka v ovzduší 2008

2009

CO – roční průměr 344,1 318,8 CO – max.denní osmihod. průměr 1306,2 1011,3

Imisní limit (µg/m3)/maximální počet překročení

2010

2011

2012

341,4 1008,3

351,4 1006,8

374,0 1186,9

-10 000/0

STRANA 37 z 172


Imisní pozadí (µg/m3)

Znečišťující látka v ovzduší 2008 SO2 – roční průměr SO2 – max. hodinové SO2 – max. 24 hodinové PM10 – roční průměr PM10 – max. 24 hodin PM2,5 – roční průměr NO2 – roční průměr NO2 – max. hodinové Benzen – roční průměr Olovo – roční průměr

2009

3,2 3,9 30,6 32,8 22,5 21,6 21,5 24,3 60,9 105,3 16,9 18,2 15,6 19,7 73,8 -1,1 -0,0077 0,0058

Imisní limit (µg/m3)/maximální počet překročení

2010

2011

2012

5,1 36,0 19,1 24,4 87,9 18,5 16,2 85,7 -0,0098

3,3 42,3 20,9 22,2 83,9 17,9 15,9 78,8 0,5 0,0063

2,6 48,5 24,4 19,9 104,4 15,8 15,2 93,0 0,8 0,0046

-350/24 125/3 40/0 50/překročení 35 x 25/0 40/0 200/18 5/0 0,5/0

Klimatické faktory Zájmové území se z klimatického hlediska nachází v oblasti mírně teplé a vlhké, okrsku MT3, s následující charakterizovaném : MT3 - krátkým, mírným až mírně chladným, suchým až mírně suchým létem, normálním až dlouhým přechodným obdobím s mírným jarem a mírným podzimem a normálně dlouhou, mírnou až mírně chladnou a suchou až mírně suchou zimou, s normálním až krátkým trváním sněhové pokrývky. Tab.19 : Další klimatické údaje území Průměrná roční teplota

6°C až 7°C

Průměrná teplota v lednu

-3° až -4°C

Průměrná teplota v červenci

16°až 17°C

Průměrné roční srážky Počet letních dnů

635 mm 20 – 30 za rok

Počet mrazových dnů

130 – 160 za rok

Počet dnů s teplotou vyšší než 10°C

120 – 140 za rok

Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet mrazových dnů

60 – 100 dnů za rok 100 – 110 za rok

Počet ledových dnů

40 – 50 za rok

Úhrn srážek ve vegetačním období

350 – 450 mm

Úhrn srážek v zimním období

250 – 300 mm

C.II.3. Hluk a další fyzikální a biologické charakteristiky Dominantními zdroji hluku v zájmovém území (areál skládky a okolí) je výhradně provoz skládky a dalších zařízení k nakládání s odpady v areálu (kompostárna, překladiště, kogenerační jednotka a další). S provozem areálu je dále spojena obslužná nákladní a osobní automobilová doprava, jejíž účinky, synergicky spolupůsobící s dopravou na státní silnici II. třídy č. 602, dopadají zejména na zástavbu rodinných domků v obci Nové Domky. Akustická situaci dopravním provozem skládky dotčených RD č. 95, 119 a 137 byla v rámci předchozích etap výstavby skládky modelována akustickými studiemi (Zdravotní ústav Jihlava, odd. Havlíčkův Brod : Hluková studie Řízené skládky TKO Jihlava, č. z. 2008/0057/HB-HP; RNDr. Janáčková : Řízená skládka S-OO3 Jihlava Henčov – rozšíření, akustická studie, 01/2009; RNDr. Janáčková : Řízená skládky S-OO3 Jihlava - Henčov – rozšíření, dodatek k akustické studii č. 03-09 z ledna 2009, leden 2010), jejichž výsledkem byla protihluková opatření k eliminaci nadlimitní akustické zátěže z dopravy na skládku. Veškerá studiemi doporučená opatření byla uskutečněna a jejich účinnost byla i následně ověřena měřením akreditovanou laboratoří (Kontrolní měření Zdravotního ústavu Ostrava, odboru hygienických laboratoři Jihlava ze dne 28.7.2010). Na základě výše uvedeného lze stávající akustickou situaci v území, v souvislosti s provozem oznamovaného záměru, označit za stabilizovanou. Blíže k tématu viz bod B.III.4. STRANA 38 z 172


C.II.4. Voda Povrchové vody Širší území leží na evropském rozvodí. Severní část náleží hydrograficky do hlavního povodí řeky Vltavy, jižní do hlavního povodí řeky Moravy. Hranice rozvodí prochází přibližně v linii východ-západ mezi Pávovem a Lesnovem na západním okraji řešeného území – na východě mezi Herolticemi a Henčovem. Řešené území je součástí velkého hydrologického celku povodí řeky Moravy, hydrologického povodí řeky Jihlava (číslo hydrologického pořadí 4-16-01-049 s plochou povodí 22,8 km2), dílčího povodí Henčovského potoka (je v km 133,3 levobřežním přítokem řeky Jihlava) a je odvodňováno jeho bezejmenným levobřežním přítokem. Část srážkových vod, která dopadá na těleso stávající skládky, je akumulována jako průsaková voda a je buď recyklována na těleso skládky nebo vyčištěna na městské ČOV Jihlava. Základní hydrologické údaje toku Jihlava, v profilu Jihlava - Dvorce, říční kilometr 155,8, jsou dle ČHMÚ následující : číslo hydrologického pořadí 4–16–01–027, plocha povodí 307,69 km 2, průměrný roční průtok 1,98m3. Tab.20 : N-leté průtoky QN (10/1999) v m3.s-1

QN m3.s-1

1 16

5 30

10 37

50 54

100 62

Obr.6 : Hydrologická mapa území

Podzemní vody Hydrogeologický (HG) rajon území je 655 Krystalinikum v povodí Jihlavy. V zájmovém území lze vymezit svrchní zvodeň pod vrstvou nadložních jílů, vázanou především na kvarterní pokryv (v hloubkách 1,3 – 2,5m) a spodní zvodeň vázanou na propustné tektonické zóny v hlubších částech krystalinika (v hloubkách 4,7 – 6,6m). Hladina podzemní vody je převážně volná a sleduje konformně terén. V průzkumných vrtech byla hladina podzemní vody zastižena v hloubkách 1,3 – 6,6 m pod terénem a ustálila se v rozmezí 1,3 - 2,5 m.

STRANA 39 z 172


Hydrogeologický průzkum dotčené lokality pak prokázal složitost poměrů v území. Hladina podzemních vod zjištěná v území realizací inženýrskogeologických a hydrogeologických vrtů byla zjištěna jako značně proměnlivá. V jihozápadní části nebyla průzkumnými pracemi do hloubek 3 – 4 m zastižena, na východním okraji - v místě uměle navýšeného terénu - byla zjištěna v hloubce 6,8m (v neupravené části zde je předpokládán její výskyt v hloubce menší než 2 m, sezónněji i mělčí (1 – 1,5 m). V severovýchodní polovině staveniště lze očekávat hladinu podzemních vod rozkolísanou, běžně i méně než 1m pod úrovní terénu. Směr proudění podzemní vody v prostoru staveniště je od západu k východu, ve východní části potom k jihovýchodu a v prostoru areálu se směr proudění dále stáčí jiho – jihozápadním směrem. Součinitel infiltrace půd v řešeném území byl odzkoušen na propustnoměru a byl zjištěn v hodnotách 0,76 – 6,4.10-9 m/s, tj. 2 vzorky vyhověly a 2 vzorky nevyhověly požadavku aby kf ≤ 1.10-9 m/s. Zátopová území Záměr je lokalizován mimo zátopová území pro Q 100 okolních toků. Vodní zdroje a jejich ochranná pásma Severně od lokality záměru, za místní komunikací Velký Beranov – Henčov, leží ochranná pásma zdroje pitné vody určená pro skupinový vodovod, kterým je prameniště Rytířsko se čtyřmi vrty o celkové vydatnosti 10 l/s. Zařízení leží mimo území těchto ochranných pásem. Obr.7 : Hranice POH Rytířsko

C.II.5. Půda a horninové prostředí Geologické poměry Základ geologické stavby území tvoří moldanubické prekambrické pararuly (minerálního složení biotit, sillimanit biotit, cordierit, muskovit, granát). Tyto staré horniny, z velké části překryté mladšími sedimenty zejména sprašovými hlínami, v menší míře pak i pliocénními písky a štěrky a různozrnnými nezpevněnými kvartérními svahovými a naplavenými sedimenty. Překryvy svahových a naplavených sedimentů se v menší míře uplatňují i v jižní části území (při bázích svahů a v terénních depresích).

STRANA 40 z 172


Obr.8 : Geologická mapa území

Geologické poměry plochy staveniště tvoří : – skalní podloží z navětralých biotitických pararuly třídy R5, – eluvium je tvořeno hlínami písčitými (F3 MS), pískem hlinitým (S4 SM) až jílovitým (S5 SC) případně jílem písčitým (F4 CS). Písčitá frakce je středně až hrubě zrnitá, jemnozrnná frakce vykazuje tuhou až pevnou konzistenci, nízkou až střední plasticitu. Eluvium je ulehlé, vlhké. Povrch eluviálního horizontu se nachází v hloubce 0,7 m až do 6,5 m, – deluvium je tvořeno zeminami charakteru hlíny (F5 ML), hlíny písčité (F3 MS) a jílopísčitého (F4 CS). Konzistence jemnozrnné složky je pevná, plasticita střední. Deluviální horizont se rozprostírá v hloubkovém intervalu 0,3 m až 2,0 m, – na povrchu vertikální sled zemin ukončuje humózní horizont charakteru hlín (F5 ML) až hlín písčitých (F3 MS) tuhé až měkké konzistence; ve východní části je v nadloží horizont náplavů tvořený hlínou písčitou (F3 MS) a slídnatým jílem (F6 Cl) s měkkou konzistencí a střední plasticitou s povrchem v hloubce 4,3 m a nad těmito náplavy se až k terénu nacházejí navážky do hloubky cca 2 m tvořené hlínou písčitou (F3 MS) či pískem hlinitým (S4 MM). Půda Stručná charakteristika hlavních půdních představitelů Při vzniku a vývoji půdního pokryvu zájmové oblasti měly zejména dominantní vliv klimatické, geologické a geomorfologické poměry. Na základě orientačního pedologického průzkumu a po konfrontaci s písemnými a kartografickými materiály Komplexního průzkumu zemědělských půd a Bonitace zemědělského půdního fondu dotčené oblasti lze konstatovat, že širší území je tvořeno kambizeměmi (mezabazickými), pseudoglejemi /modálními či dystrickými), případně luvizemněmi (modálnimi).

STRANA 41 z 172


Kambizen - vyskytuje se nejčastěji v mírně teplé, mírně vlhké oblasti, v pahorkatinách a vrchovinách, zhruba do nadmořské výšky 750-800 m, s průměrnou roční teplotou 6-9oC a s průměrným úhrnem srážek 500-800 mm. Na bazických p ůdotvorných substrátech se kambizem ě vyskytují i ve vyšších, chladnějších a vlhčích polohách. Původním společenstvem jsou listnaté a smíšené lesy (s převahou dubu, buku a jedle). Vznikly na velmi rozdílných horninách, převážně nekarbonátových. Nejčastěji jsou to zvětraliny pevných silikátových hornin. Půdotvorné substráty jsou zpravidla skeletnaté. Značně rozdílnou minerální bohatostí substrátu je podmíněn stupeň nasycenosti půd, a tím i jejich odolnost vůči okyselení a podzolizaci. V chladnějších polohách vrchovin s vyššími srážkami se zvyšuje obsah humusu a hloubka prohumóznění. Humus je však kyselejší. V sušších a teplejších polohách pahorkatin je akumulace humusu slabší v d ůsledku vyšší biologické činnosti a výraznější mineralizace humusu. Pseudoglej - vzniká pseudoglejovým půdotvorným procesem, pro který je charakteristické časté střídání silného provlhčení a vysychání v horní části půdy vlivem zasakující srážkové vody, která se zadržuje na níže ležící nepropustné vrstvě nebo horizontu. Nepropustná vrstva vznikla dvojím způsobem. Buď jako následek procesu illimerizace, při které se částice jílu, vyplavené ze svrchních vrstev p ůdy, akumulují níže a vytváří vrstvu těžce propustnou pro vodu (luvizemní pseudogleje). Nebo vznikla geologickými pochody, při kterých byl na jílovitý sediment uložen zrnitostně lehčí materiál, např. sprašová hlína. Pseudogleje na dvoučlenných matečných horninách jsou častější (primární pseudogleje). Luvizem - vyskytují se zejména v nížinných a pahorkatinných oblastech. Vytvo řily se hlavně na sprašových materiálech ( spraš, sprašová hlína, jemné naváté písky) ale v podnebí poněkud humidnějším než u hnědozemí. Původním společenstvem byl listnatý les (tvořený hlavně dubem, bukem, habrem, lípou). Bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) a jejich zařazení do a tříd ochrany zemědělské půdy (ZP) Na základě metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1. 10. 1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona ČNR č. 334/1992 Sb., ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb., jsou půdní představitelé zájmové lokality vyskytující se v ploše záměru zařazeni do III. třídy ochrany zemědělské půdy. Tab.21 : Zařazení BPEJ do tříd ochrany Druh pozemku

Výměra pozemku (m2)

BPEJ

283/5

TTP

519

72914

283/6

TTP

63

72914

283/7

TTP

339

72914

283/8

TTP

10

72914

284/1

TTP

638

72914

284/6

TTP

97

72914

284/7

TTP

40

72914

285/26

Orná

4 343

72914

285/35

Orná

128

72914

285/50

Orná

2 049

72914

285/51

Orná

886

72914

285/52

Orná

710

72914

285/53

Orná

2 320

72914

285/54

Orná

866

72914

285/55

Orná

3 192

72914

285/56

Orná

1 155

72914

285/57

Orná

788

72914

285/66

Orná

1 343

72914

285/67

Orná

885

72914

Parcelní číslo dle KN

Třída ochrany

III.

STRANA 42 z 172


Charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek První číslo v kódu BPEJ charakterizuje klimatický region 7 - region mírně teplý, vlhký, se sumou teplot (nad + 10° C) 2200 - 2400, průměrnou roční teplotou 6 – 7 °C, průměrným ročním úhrnem atmosférických srážek 650 - 750 mm, pravděpodobností suchých vegetačních období v rozmezí 5 - 15 a vláhovou jistotou 10; Další dvojčíslí kódu BPEJ charakterizuje hlavní půdní jednotku (HPJ). Účelové seskupení půdních forem, příbuzných ekonomickými vlastnostmi, které jsou charakterizovány genetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, sklonitostí, hloubkou půdního profilu a skeletovitostí; 29 – hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy převážně na rulách, žulách a svorech a na výlevných kyselých horninách; středně těžké až lehčí, mírně štěrkovité, většinou s dobrými vláhovými poměry; Na čtvrtém místě kódu BPEJ je kombinace sklonitosti a expozice 1 - svažitost: 3 - 7o, mírný svah, expozice všesměrná; Na pátém místě kódu BPEJ je uveden kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy 4 - skeletovitost: střední, půda: hluboká až středně hluboká. Třídy ochrany zemědělské půdy Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využít event. pro výstavbu. Záměr nezasahuje na plochy určené k plnění funkcí lesa. Geomorfologické pom ěry, charakter terénu Dle geomorfologického členění České republiky (Demek, 1984) náleží území morfologickým jednotkám: provincie Česká Vysočina soustava Česko - moravská podsoustava Českomoravská vrchovina celek Hornosázavská pahorkatina podcelek Jihlavsko – sázavská brázda okrsek Beranovský práh. Lokalita zájmového území leží východně od obce Henčov, na svazích pod lesním komplexem Špitálský les, jehož jižní hranice je rozvodím řek Moravy a Vltavy. Profil terénu v území byl v minulosti pozměněn – pozemky uvnitř oploceného areálu byly předmětem plošných zemních úprav za účelem vyrovnání terénu do roviny a také těžby zemin, čímž vznikla zavodněná terénní deprese. Pozemky mimo areál jsou mírně svažité s jižní až jihovýchodní expozicí. Nadmořská výška dotčeného území je v rozmezí od 538,0 do 545,0 m n.m. Nerostné suroviny a přírodní zdroje Záměr ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA HENČOV a celého areálu skládky odpadů se nachází mimo vyhlášená chráněná ložisková území (CHLÚ) a dobývací prostory (DP). V dotčeném území se nenacházejí žádné další zdroje nerostných surovin; nejbližším takovým ložiskem je ložisko štěrkopísků Velký Beranov – Rytířsko. Nepředpokládá se výskyt geologických nebo paleontologických památek. Stabilita území, seismicita Na zájmovém území a v jeho širším okolí nejsou Geofondem ČR registrovány sesuvné jevy nebo svahové pohyby, území není poddolováno. Negativní vlivy na složky životního prostředí jsou spojeny s původním využitím území pro ukládání komunálních odpadů. Skládkování odpadů, které probíhalo bez vytvoření dostatečných konstrukčních izolačních bariér v podloží, bylo již v 90.tých létech minulého století ukončeno výstavbou nových, technicky zabezpečených sekcí, které jsou doposud provozovány. Případný negativní vliv spojený s ukládání odpadů v území je pravidelně sledován monitorovacím systémem HG vrtů. Podle autoru Oznámení dostupných výsledků tohoto monitoringu nebylo doposud potvrzeno významnější negativní ovlivnění životního prostředí (podzemních vod) provozem skládky [ve vzorcích podzemních vod byly sice v minulosti indikovány některá překročeny limitní hodnoty B (Cd) a C (NH 4+, případně i barya a dusitanů) dle již neplatné Přílohy č. 2 zpravodaje MŽP č. 8/1996; současný stav je však již u jednotlivých ukazatelů podlimitní, až na NH4+ (což zpracovatel Hg průzkumu přičítá hnojení na okolních zemědělských pozemcích). Řízená skládka odpadů S-OO3 Jihlava je vedena v evidenci SEKM z důvodu založení původní skládky (r. 1980 – 1988) bez spodního těsnění na volné půdě. STRANA 43 z 172


C.II.6. Fauna a flóra, ekosystémy, krajinný ráz Biogeografické za řazení Dle Biogeografického členění České republiky (Martin Culek a kol. Enigma, Praha 1994) se širší území nachází v bioregionu 1.50 Velkomeziříčském. Bioregion leží na severozápadě jižní Moravy a zabírá moravskou stranu Českomoravské vrchoviny. Je tvořen pahorkatinou na zdviženém zarovnaném povrchu na rulách a syenitech. Převažuje ochuzená hercynská biota 4 bukového stupně, s přechody do stupně 5. jedlobukového. Potenciální vegetace bioregionu náleží bikovým bučinám na členitějším reliéfu jsou i květnaté bučiny. Území přináleží k mezofytiku převážně na fytogeografickém okresu 67. Českomoravská vrchovina a údolím Jihlavy sem zasahuje fytogeografický okres 68. Moravské podhůří. Mimo řešené území do bioregionu z jihozápadu zasahuje fytogeografický okres 91. Žďárské vrchy, který již náleží k oreofytiku. Jednotky rekonstruované přirozené vegetace popisují území s dominantním zastoupením květnatých bučin Eu-Fagion a bikových bučin - Luzulo-Fagion. V údolí Jihlavy pak luhy a olšiny - Alno-Padion a na údolních svazích s jižní expozicí acidofilní doubravy - Quercion robori-petraea. Přirozenou náhradní vegetaci reprezentují na mezofilních stanovištích ovsíkové louky, na vlhkých místech louky podsvazů Calthenion a Filipendulenion a svazu Caricion fuscae a Caricion rostratae. Kolem rybníků se vyskytuje vegetace svazu Magnocaricion elatae. Flóra je velmi chudá, s mezními prvky méně náročných (panonských) termofitů, alpidských mezofytů a zčásti subatlantsky laděných mezofitů. Je tvořena takřka výhradně zástupci hercynské květeny. Ekosystémy Ekosystém je funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předávání informací, a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase. V naší přírodě se nacházejí dva typy ekosystému : a) přirozený – přirozený přírodní ekosystém s minimálními nebo žádnými zásahy člověka, druhově bohaté území s nižší produkcí, jsou schopné autoregulace a vývoje, při částečném porušení mají možnost obnovy. b) umělý – dnes převažující typ ekosystému, vznikl zásahem člověka, lze mezi ně zařadit pole, louky, zahrady, parky, lesy, rybníky, přehrady, akvária. Druhově méně početné, proto nestabilní, snadno narušitelné, nejsou schopny autoregulace.

Záměr ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA HENČOV je navržen zčásti uvnitř a zčásti vně areálu provozované Řízené skládky odpadů S-OO3 Jihlava Henčov. Areál je umístěn v pozemkové trati zemědělských pozemků a v blízkosti letiště Jihlava. Z důvodů antropogenních zásahů v krajině (zemědělská velkovýroba, skládkování odpadů) došlo v prostoru lokalizace záměru k narušení ekologické stability území a k destrukci přírodních ekosystémů a vytvoření ekosystémů umělých. Výskyt projevů života (primární sukcese) jsou omezeny pouze v místech, která nejsou použita k ukládání odpadu. Tento stav bude přetrvávat po celou dobu ukládání odpadů. Stabilita takto narušených ekosystémů je nulová. V zájmové ploše se nenachází žádné významné p řírodní ekosystémy vyžadující ochranu. Fauna a flóra Záměr ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA HENČOV je navržen na pozemcích, které jsou buď intenzivně zemědělsky obdělávanou ornou půdou nebo jsou v rámci rozsáhlých zemních prací s absolutní destrukcí původních stanovišť v území uměle vytvořenými ekosystémy (plochy uvnitř areálu na nichž proběhly rozsáhlé zemní práce a podúrovňová zeminy. Z těchto důvodů nebylo pro potřeby zjištění přítomnosti rostlinných a živočišných druhů v nejbližším okolí areálu ani přistoupeno k realizaci přírodovědný průzkum. Dle informací Magistrátu Města Jihlavy, OŽP, není v území registrován výskyt některého ze zvláště chráněných druhů rostlin nebo živočichů (podle zákona 114/1992 Sb.) a ani takový výskyt nelze s ohledem na charakter a využití území předpokládat. Z těchto informací dále vyplývá, že v nejbližším okolí jsou lokalizovány památné stromy, zvláště chráněné druhy živočichů a jejich biotopy, kterými jsou : – lokalita č. 1 - Dub letní u Henčova - památný strom, v ortu není vyznačeno jeho ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru 10 násobku průměru kmene stromu – v daném případě 16 m – lokalita č. 2 - Kázek – izolovaná, vyvýšená lokalita na skalním podkladu v polích porostlá převážně břízami, výrazná dominanta z hlediska krajinného rázu – lokalita č. 3 Rybníček u vjezdu na letiště Henčov - významný biotop obojživelníků (čolek obecný, skokan krátkonohý aj.) – lokalita č. 4 Rybníčky U Švábky JV od Heroltic ve Špitálském lese - významný biotop obojživelníků (čolek velký, čolek obecný, čolek horský, skokan krátkonohý aj.) – lokalita č. 5 Nádrž v Henčově – biotop obojživelníků (čolek obecný aj.)

STRANA 44 z 172


Obr.9 : Výskyt památných stromů, zvláště chráněných druhů živočichů a jejich biotopů v území

Obr.10 : Památný strom – dub letní u Henčova

Z obecného pohledu lze v širším okolí areálu skládky předpokládat výskyt druhů běžných pro daný typ prostředí - běžní zástupci hmyzu, hmyzožravci a drobní hlodavci (myšice, hraboš), běžní zástupci ptactva. Ze živočichů se v širším území, t.j. v okolních lesích, na loukách a polích, běžně vyskytují některé druhy ptáků káně lesní, poštolka obecná, sova pálená, hrdlička divoká, kukačka, žluna zelená, strakapúd prostřední, žluva hajní, vrána obecná šedá, straka, sýkory koňadra a modřinka, kos, drozd zpěvný, skřivan polní, špaček, stehlík, pěnkava obecná, strnad obecný a vrabec polní. Ze savců ježek evropský, krtek evropský, hraboš polní, zajíc evropský, srnec hajní. Výstavbou nebudou dotčena stanoviště a omezena reprodukce. V území není registrován výskyt žádného zvláště chráněného druhu rostlin nebo živočichů (podle zákona 114/1992 Sb.), ani takový výskyt nelze s ohledem na charakter území předpokládat. Územní systém ekologické stability, územní ochrana přírody Ekologická stabilita je schopnost ekosystému vyrovnávat změny způsobené vnějšími činiteli a zachovávat své přirozené funkce. Územní systém ekologické stability (ÚSES) je chápán jako vzájemně propojená soustava přírodně blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Je tvořen biocentry a biokoridory a interakčními prvky. Stávající prvky ÚSES tvoří síť vybraných částí kostry ekologické stability a navržený ÚSES je prostorové doplnění kostry ekologické stability, tak aby byl ÚSES schopen plnit svoje předpokládané funkce.

Kostru ekologické stability (KES) tvoří v území společenstva ekologicky nejstabilnější a je tvořena především velkými bloky lesa a mimo les krajinnou zelení soustředěnou do luk, remízků a břehových porostů podél vodních toků (místy nekvalitními či chybějícími), které však mají vysokou ekologickou a estetickou hodnotu.

STRANA 45 z 172


Tyto plochy lze na řešeném území označit jako ekologicky stabilní s nutností pouhého doplnění (dosázení) krajinné zeleně. Nadregionální význam v KES mají nadregionální biokoridory (NRBK) K 181 a K 124, které prochází v okolí areálu skládky. Osa NRBK K 124 je vedena obloukem přes zalesněnou severní část širšího území, osa NRBK K 181 zasahuje v území do údolí Henčovského potoka. Do těchto os jsou v dotčeném území vložena různá regionální biocentra (RBC) - RBC 700 Za dvorem, RBC 706 Hůlová a RBC 1982 Špitálský les. Do navzájem spojených ochranných zón obou NRBK spadá téměř celé širší dotčené území. Osová část NRBK K 124 prochází lesním celkem v severní části území a přechází na k. ú. Rytířsko, kde je do její trasy vloženo lokální biocentrum (LBC) 4 V Beranovském lese. Osová část NRBK K 181 zasahuje do území úseky téměř v přímé návaznosti na osovou část NRBK K 124. Součástí NRBK K 181 je vložené LBC 3 V Širokých loukách a v lesním celku severozápadně až západně od Nových Domků jsou jeho součástí dvě vložená lokální biocentra – LBC 2 U Nových Domků a LBC 1 Nad Hůlovou. Do osové části NRBK K 181 je dále vloženo také RBC 700 Za dvorem. V zájmové ploše se nenachází prvky ÚSES (jsou p řítomny v širším dotčeném území). Významné krajinné prvky (VKP) Významný krajinný prvek - je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. (§ 3, odst. 1, písm. b zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. v platném znění, dále jen zákon). VKP jsou vymezeny ve dvou rovinách. VKP ze zákona se prohlašují veškeré lesy, rašeliništ ě, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Registrovaným VKP se může stát jiná část krajiny, zejména mokřad, stepní trávník, remíz, mez, trvalá travní plocha, nalezišt ě nerostů a zkamenělin, umělý i přirozený skalní útvar, výchoz či odkryv nebo i cenná plocha porostů v sídelním útvaru, kterou může být i historická zahrada nebo park (historické zahrady a parky mohou být zároveň nemovitou památkou podle zákona o státní památkové pé či č. 20/1987 Sb. v platném znění. VKP ze zákona, které jsou chráněny před poškozováním a ničením, jsou především lesy a vodní toky. V nejbližším území se nenachází žádný registrovaný VKP. Jižně a severně od areálu skládky se nachází VKP ze zákona – lesní porosty v k.ú. Henčov (z celkové výměry katastru 505,6179 ha tvoří lesní porosty 223,4657 ha, což je 44,20% celkové výměry katastru) a pod areálem skládky je jím i bezejmenný tok (levobřežní přítok Henčovského potoka) s rybníčky. V zájmové ploše výstavby zařízení se nenachází registrované VKP ani VKP ze zákona. Zvláště chráněná území (ZCHÚ) a p řírodní parky (PP) Území výstavby se nenachází na zvláště chráněném území ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. To znamená, že neleží na území národního parku, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky ani přechodně chráněné plochy. Území vyhlášených přírodních parků, jimiž se rozumí dle § 12, odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, území s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, které není zvláště jinak chráněno dle citovaného zákona, se v řešeném území ani jeho širším okolí nevyskytují. Lokality výstavby zařízení skládky se nenachází v ZCHÚ a PP, ani v jejich blízkosti. Evropský významné lokality (EVL) a ptačí oblasti (PO) Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umož ňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožňuje tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které požívání smluvní ochranu nebo jsou chrán ěna jako zvlášť chráněná území (§3 písm. p zák. č. 114/1992, o ochraně přírody a krajiny, ve znění novel). V zájmovém území není žádná z evropsky významných lokalit (EVL) soustavy NATURA 2000 vyhlášených k ochraně ptáků (tzv. ptačí oblast) či k ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (evropsky významná lokalita). Nejbližší EVL je lokalita Vysoký kámen (jeden z mála rozsáhlejších relativně zachovalých komplexů květnatých bučin a suťových lesů na Českomoravské vrchovině, území se značným potenciálem pro spontánní obnovu přírodě blízkého listnatého lesa), která je ve vzdálenosti cca 10km od zájmového území. Na území záměru nezasahuje žádná ptačí oblast, které jsou součástí soustavy Natura 2000. V zájmovém území záměru není vymezena žádná evropsky významná lokalita. STRANA 46 z 172


Krajina Okolní území má ráz intenzivně využívané zemědělské krajiny s vysokým procentem zornění, s významným podílem produkčních trvalých travních porostů, většinou soustředěných do vlhkých až podmáčených údolních poloh a do příkřejších svahů. Výrazněji podmáčené lokality jsou obvykle ponechány ladem a vyvíjí se na nich spontánně mokřadní bylinná společenstva a porosty dřevin, často ve vzájemné kombinaci. V několika místech jsou údolní partie využity pro drobné vodní nádrže. Zemědělsky obhospodařované, převážně scelené pozemky, jsou navzájem odděleny liniemi silnic, cest a v části území i zbytků dochovaných mezí a kamenic, doprovázených či porostlých různorodou bylinnou i dřevinnou vegetací, z větší části vzniklou spontánní sukcesí, v některých případech (zejména kolem silnic) i s významným podílem vysázených dřevin. Součástí této zemědělské krajiny jsou i vlastní sídla, buď tvořící v zemědělské krajině úplné enklávy nebo obklopené zemědělskou krajinou ze tří stran. Lesy jsou v území soustředěny výhradně do jeho odlehlejších partií, a to jednak do lesních celků v relativně ploché severní části území, jednak do svahů údolí Jihlavy a bočních údolí v jižní a západní části území. Přirozené vodní nádrže nejsou v území zastoupeny, umělé vodní nádrže jsou reprezentovány drobnými rybníčky zejména v zastavěných územích a jejich okolí. Krajina je významně ovlivněna intenzivní zemědělskou výrobou a provozem skládky odpadů. Lesy Mimo plošně rozsáhlejší lesní porosty jižně a severně od areálu skládky se v bezprostředním kontaktu s hranicí záměru nachází lesní porost na pozemcích podél účelové cesty ve směru na letiště Jihlava. Jedná se o drobné lesní parcely různých vlastníků (fyzické osoby a stát) a celkové výměře cca 1,2 ha. Z porostové struktury se jedná o smíšený les s převahou břízy bělokoré (stáří 30 – 40 let) a výsadbou smrku ztepilého (různověkého stáří 0 – 10 let). Dále byly zjištěny i nálety jiných druhů dřevin jako jsou olše lepkavá, jasan ztepilý a topol osika. V podrostu jsou dále křoviny : ostružiník malinový, hloh obecný, svída krvavá a vrba bílá. Obr.11 : Lokalizace stavby nové skládky na podkladu ortofotomapy zájmového území

Plocha rozšíření skládky

STRANA 47 z 172


C.II.7. Ostatní charakteristiky zájmového území Hmotný majetek a kulturní památky Historické jádro města Jihlavy je významným souborem nemovitých kulturních památek a architektury. Zvláštní ochraně podléhá urbanistická struktura bývalého horního města. Městská památková rezervace (MPR) Jihlava byla vyhlášena výnosem Ministerstva kultury ČSR č.j. 7292/82-II/2, dne 29.03.1982 a je registrována ve státním seznamu nemovitých kulturních památek pod r.č.4877. Uvedeným výnosem MK ČSR byla stanovena hranice městské památkové rezervace, která svou rozlohou cca 40 ha a počtem památek patří k nejrozsáhlejším urbanistickým souborům v České republice. V současné době MPR zahrnuje 212 památkově chráněných objektů, z toho 70 vybraných nemovitých kulturních památek a 142 nemovitých kulturních památek. V celém souboru se nachází řada objektů památkového zájmu. Současně je MPR přirozeným centrem širšího regionu s řadou kulturních a společenských aktivit. MPR v Jihlavě tvoří historické jádro města se zástavbou na původních gotických parcelách. Celé historické město je obemknuto hradebním okruhem s dosud již jedinou dochovanou branou (Matky Boží). Rozkládá se na náhorní plošině a svazích údolí řeky Jihlavy, říčky Jihlávky a Koželužského potoka. Pod úrovní terénu jsou rozsáhlé systémy podzemních prostor – chodeb a 1 až 3 podlažních sklepů, které často zabíhají až pod veřejná prostranství. Celý systém MPR je doplněn ochranným pásmem vyhlášeným dne 28.03.1985 Okresním národním výborem Jihlava pod č.j. 41/85. V místní části Jihlavy Henčov, která je vzdálena od skládky asi 500 m, žije v současnosti okolo 150 obyvatel. Z hlediska ekonomických vazeb má obec pevnou vazbu na statutární město Jihlavu, do kterého dojíždí většina ekonomicky aktivního obyvatelstva za prací, případně do škol a za službami. V osadě Nové Domky, která je součástí Velkého Beranova (cca 1 250 obyvatel), žije odhadem do 200 obyvatel (není k dispozici přesný údaj). Realizací záměru nevzniknou nová pracovních místa. V obci Henčov i v osadě Nové Domky se nenachází žádné nemovité kulturní památky zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek ani památkově chráněná území, ve smyslu zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové péči v platném znění. Na území obou těchto sídel se nenacházejí žádné chráněné archeologické památky ani evidovaná archeologická naleziště, či jiná území archeologického zájmu. Území staveniště lze zařadit mezi území archeologického zájmu. Přímo v řešeném prostoru nejsou archeologické nálezy registrovány. Územně plánovací dokumentace Navržený areál je v souladu s Územním plánem statutárního města Jihlavy, který byl schválen Zastupitelstvem města Jihlavy dne 5. června 2001 pod číslem usn. 176/01-MZ a je průběžně aktualizován. Navrhovaná rozvojová plocha pro technickou vybavenost – rozšíření skládky komunálního odpadu (označení OT) byla do územního plánu doplněna v rámci souboru změn územního plánu č. 4, jako požadavek č. 22 a byla schválena zastupitelstvem města dne 10.4.2007 usn. 104/07-MZ. Plocha je zařazena do veřejně prospěšných staveb. Popis regulativu navrhovaného funkčního využití území : Technická vybavenost (změna ÚP č. 4.22)

OT

Omezující podmínky formulované na základě projednání Souboru změn č. 4 ÚP města Jihlavy Navržené funkční využití je podmíněno zpracováním dokumentace posouzení vlivu na životní prostředí. A. Dominantní činnost : Obslužná – zařízení technické obsluhy území (areály technické vybavenosti) převážně nadmístního významu. Objekty musí architektonickým členěním stavebních forem a zejména celkovým objemem zástavby respektovat měřítko a kontext okolí. Areál musí být doplněn izolační obvodovou zelení o výměře min. 10% plochy. B. Přijatelné činnosti : Parkování pro potřeby zóny, drobná výroby, sklady, vedlejší výrobní činnost spojená s technickou vybaveností. C. Nepřípustné činnosti Bydlení (kromě služebních a pohotovostních bytů), zdravotnictví a sociální služby, školství.

STRANA 48 z 172


Obr.12 : Situace záměru na podkladu Územního plánu města Jihlavy

Lokalita záměru

Zařazení záměru dle souboru změn územního plánu č. 4 (výtah z územního plánu) Lokalita 4.22 Stávající funkční zařazení:

SZOPL (smíšená krajinná ochranná zóna se zemědělskou a lesní produkcí, stabilizovaná přírodní složka)

Navržené funkční zařazení:

OT (technická vybavenost) - rozšíření skládky KO

Omezující limity využití území:

0

Obsluha technickou infrastrukturou: Zásobování pitnou vodou ÚPmJ beze změn. Odkanalizování a čištění odpadních vod ÚPmJ beze změn. Zásobování elektrickou energií ÚPmJ beze změn. Zásobování zemním plynem ÚPmJ beze změn. Dopravní napojení: Ze stávající vnitroareálové komunikace Podmínky navrženého využití území: Navržené funkční využití je podmíněno zpracováním dokumentace posouzení vlivu na životní prostředí. Plochy jsou zařazeny do veřejně prospěšných staveb.

STRANA 49 z 172


ČÁST D

(ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ) D.I.

CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD JEJICH VELIKOSTI, SLOŽITOSTI A VÝZNAMNOSTI D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví Realizace oznamované aktivity v území, tj. ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA HENČOV, bude přinášet trvalé působení některých negativních aspektů záměru s potenciálním vlivem na složky životního prostředí, zdraví obyvatelstva, kvalitu a využití území. Převážně pozitivní budou naopak sociální a ekonomické aspekty záměru. Záměr rozšíření skládky představuje prolongaci jejího dalšího provozuje a vzhledem k lokalizaci a vzdálenosti k obytné zástavbě bude možným zdrojem těchto negativních vlivů a rizik : - imisní zátěže z produkce znečišťujících látek - hlukové zátěže - rizikem kontaminace podzemních vod - zdravotními riziky pro obyvatelstvo - dopravními riziky - ochuzením ekosystémů. Vliv imisní situace Imisní zátěž znečišťujících látek Provozem zařízení ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA HENČOV budou z jednotlivých technologií a procesů do ovzduší emitovány následující znečišťující látky, které budou vyvolávat v území imisní zátěž (z nichž některé jsou skleníkovými plyny) : methan (CH4), sirovodík (H2S), oxid dusičitý (NO2), oxid siřičitý (SO2), oxid uhelnatý (CO), oxid uhličitý (CO2), amoniak (NH3), tuhé znečišťující látky (TZL) s podílem prachových částic PM10, organické látky ze spalování ropných paliv a skládkového plynu – uhlovodíky (CXHY), benzen (C6H6) a další plyny jako jsou methylmerkaptan (CH 3SH) a vinylchlorid (C2H3Cl/H2C=CHCl). Kvantifikaci a vyhodnocení možných negativních vlivů emisí znečišťujících látek na obyvatelstvo a ovzduší definují odborný posudek, které je přílohou tohoto oznámení a v textu oznámení vložená rozptylová studie. Z výsledků těchto podkladových materiálů vyplývá, že u emitovaných znečišťujících látek nebudou díky rozptylu do ovzduší ani za nejnepříznivějších stavů dosaženy imisní limity platné pro ochranu zdraví obyvatelstva a ochranu ekosystémů. Možné potenciální riziko představují emise CH4, zejména v případě nezjištěných úniků a havárie explozí a H2S v případě převládající acinogeneze či v případě ukládání odpadů s vysokým podílem síranů. Neúmyslná či záměrná iniciace a vznícení nebezpečné třaskavé směsi je doprovázeno zahořením intenzivním plamenem s dosahem v okruhu několika metrů, vysokou teplotou a vývinem vysokého tlaku plynů hoření, který hrozí destrukcí objektů a rozmetání i poměrně masivních části konstrukcí do okolí. Tab.22 : Čichové prahy a nalézané koncentrace ve skládkovém plynu znečišťujících látek (Straka.F.: Bioplyn, Říčany 2003 a International Safety and Health Information Cenntre, US EPA). Znečišťující látka NO2 CO NH3 Methyl merkaptan Ethyl Merkaptan Dimethyt Sulfid Vinylchlorid

Čichový práh člověka -3

6,16 mg.m 29,0 mg.m-3 0,13 μg.m-3 2,5 μg.m-3 100 μg.m-3 2,8 mg.m-3

Nalézané koncentrace ve skládkovém plynu 163,5mg.m-3 0–30,0mg.m-3 0–20,0mg.m-3 1,6–4,0mg.m-3 0–26,0mg.m-3

STRANA 50 z 172


Identifikace nebezpečnosti imisí znečišťujících látek Obtěžování zápachem

Přítomnost pachových látek v ovzduší obvykle nemusí představovat zdravotní riziko nebo způsobovat přímé účinky na zdraví populace. Těmito látkami je nutné se zabývat zejména pro obecně narůstající počet stížností kvůli obtěžování, tj. zhoršování pohody dotčené populace. Fyziologické základy Většina pachových vjemů je vyvolána působením komplexních směsí pachových látek. V lidském mozku je syntetizován pachový vjem a emocionální odezva na něj. Vnímání pachu a s ním spojené emoce jsou úzce spjaty s životními zkušenostmi jednotlivého individua, kulturním prostředím a zvyklostmi lidské skupiny. Aspekty vnímání zápachu Intenzita vjemu závisí na logaritmu koncentrace pachové látky. Při malých koncentracích je čichový orgán velmi citlivý, u vysokých koncentrací dochází k saturaci. Každé individuum má svou prahovou koncentraci ovlivněnou momentální kondicí, emocionálním stavem atd. Odezva čichového orgánu na pach je téměř okamžitá, maximální excitace je dosažena při krátké expozici. S rostoucím časem expozice odezva slábne – dochází k adaptaci. Zápach způsobuje především obtěžování, až ve vážnějších případech se mohou objevit přímé zdravotní problémy jako je nausea, bolesti hlavy nebo dýchací potíže a pocity nepohody. Delší expozice pachovým látkám může vyvolat pocity stísněnosti, podrážděnost, nechutenství a nespavost. Míra negativního působení pachu na konkrétní individua závisí na četnosti výskytu zápachu, délce jeho trvání a na tom, zda je pach vnímán jako příjemný nebo nepříjemný. Oxid uhelnatý – CO (CAS 630-08-0) Zdravotní projevy, které vyvolává expozice oxidu uhelnatého, vyplývají z jeho zvýšené afinity k hemoglobinu a tvorbě karboxyhemoglobinu (COHb). Při vyšších koncentracích CO ve volném ovzduší je možno očekávat vyšší výskyt akutních záchvatů ischemické choroby srdeční. Kromě toho vyvolává poruchy neurologické, má prokázaný perinatální efekt. Rizikovou skupinu populace tvoří osoby s chronickým kardiovaskulárním onemocněním, chronickými respiračními chorobami, těhotné ženy a osoby trpící anémií. Enormní citlivost byla prokázána u plodu. Účinky zvýšených koncentrací karboxyhemoglobinu v krvi jsou uvedeny v následující tabulce. Tab.23 : Zdravotní následky koncentrací karboxyhemoglobinu Koncentrace (v %)

Zdravotní následky

2,3 – 4,3 2,9 – 4,5 5,0 – 7,6 5,0 – 10 10 20 30 40 – 50 60 – 70 80

rychlejší nástup vyčerpání při tělesné zátěži u mladých zdravých mužů časnější nástup anginosních bolestí při tělesné zátěži u pacientů s anginou pectoris snížená vigilita u zdravých dobrovolníků poruchy vidění, schopnosti učení, poruchy senzomotoriky komplexně rozšíření kožních cév, pocit napětí na čele bolesti ve spáncích, poruchy dýchaní bolesti hlavy, snadná unavitelnost, poruchy úsudku, závratě, poruchy vidění bolest hlavy, kolaps, mdloby bezvědomí, intermitentní křeče, poruchy dýchání rychlá smrt

Chloreten (vinylchlorid), C2H3Cl , CAS No : 75-01-4

Jedná se o bezbarvý plyn málo rozpustný ve vodě. Je používán primárně v chemickém průmyslu především jako monomer k výrobě PVC. Zdá se, že za aerobních podmínek je rezistentní vůči biodegradaci. Nekumuluje se v organismech. V půdě je velmi mobilní a může proniknout do podzemních vod, kde se může rozložit na oxid uhličitý a chlorid nebo perzistovat beze změny měsíce až roky. Čichový práh ve vodě byl zjištěn až při koncentraci 3,4 mg/l.

Po požití nebo vdechnutí je rychle vstřebán, nejvyšší koncentrace metabolitů byly nalezeny v játrech, ledvinách a slezině. O vstřebávání vinylchloridu kůží jsou protichůdné údaje - dle WHO je zanedbatelné, dle US EPA je kůží absorbován dobře a pravděpodobně může i touto cestou působit jako karcinogen. V organismu je metabolizován na vysoce reaktivní a mutagenní metabolity, které jsou po konjugaci s glutathionem nebo cysteinem vylučovány ledvinami. Při vyšších dávkách po saturaci tohoto mechanismu je podstatná část vinylchloridu beze změny vyloučena plícemi vydechovaným vzduchem. Za hlavní cestu expozice vinylchloridu je obecně považována inhalace z ovzduší s odhadem 2-10 µg denně. Významným příspěvkem však může být i kontaminovaná pitná voda. Vinylchlorid je genotoxický karcinogen. Jeho metabolity působí přímou interakcí s DNA. Exponovaní pracovníci vykazují zvýšenou frekvenci chromosomálních aberací periferních lymfocytů. Některé studie naznačují i možné nepříznivé účinky na reprodukci. Velký počet epidemiologických studií prokázal kauzální vztah mezi profesionální inhalační expozicí vinylchloridu a zvýšeným výskytem jinak vzácných angiosarkomů jater. Několik studií prokázalo i zvýšenou incidenci dalších nádorů, konkrétně hepatocelulárních karcinomů, nádorů mozku a malignit lymfatického a hematopoetického sytému. US EPA v databázi IRIS též označuje tuto látku za známý lidský karcinogen a řadí ji do skupiny A. STRANA 51 z 172


Sirovodík –sulfan - H2S , CAS No: 7783-06-4

Sirovodík je bezbarvý páchnoucí jedovatý plyn těžší než vzduch. Zapálen se vzduchem explosivně hoří za vzniku oxidu siřičitého a vody. Sirovodík je nebezpečný tím, že se při inhalaci velmi rychle vstřebává a působí prakticky okamžitě. Podobně jako kyanovodík blokuje utilizaci kyslíku. Akutní toxické účinky sirovodíku probíhají na úrovni iritace sliznice dýchacího systému a očí, centrálního i periferního nervového systému, přes paralýzu dýchacích center s následkem zástavy dýchání a smrti udušením. Akutní účinky sirovodíku jsou pozorovatelné již při nízkých koncentracích, kdy se nejedná o účinky toxické, ale kdy je zaznamenán typický zápach „zkažených vajec“, který může být příčinou bolesti hlavy a nevolnosti. Akutní toxické účinky nastupují při koncentrací nad 70 mg/m3, která je spojována s iritací oční spojivky a postižením plic. Se zvyšující se koncentrací se toxický účinek stupňuje. Koncentrace v rozsahu 450-750mg/m3 mohou způsobit edém plic s rizikem následné smrti a koncentrace nad 750mg/m3 pak vedou k silnému dráždění CNS s následkem zrychleného dýchaní vlivem nedostatečného okysličení žilní krve s rizikem zástavy dýchání. Masivní expozice (1400-2800mg/m3) vyvolává okamžitý srdeční kolaps, zástavu dýchání s následnou smrtí. Koncentrace pohybující se v rozmezí 210-350mg/m3 způsobují paralýzu čichového nervu, nemůže být exponovaný člověk varován na přítomnost vyšší koncentrace H2S svým typickým zápachem, což zvyšuje nebezpečnost tohoto plynu. Informace o chronických účincích nízkých koncentrací na člověka jsou nedostatečné a lze jim přičíst keratitidy - dráždění dýchacího systému, pálení nosní sliznice, krku či dušnost. Při chronické expozici pod 30 mg/m3 popsány neurologické symptomy včetně změny chování a zhoršení paměti. Světová zdravotnická organizace doporučuje (WHO Air Guidelines 2000) hodnotu 24h koncentrace sirovodíku rovnou 0,15 mg/m3 jako bezpečnou úroveň expozice. Pro hodnocení pachové zátěže WHO Air Guidelines 2000 udává detekční práh v rozmezí 0,2-2,0 µg/m3, práh rozpoznání 0,6-6,0 µg/m3. Hodnocení čichovému prahu ve vnějším otevřeném prostředí není jednoznačné, není k dispozici dostatek informací, nicméně WHO Air Guidelines 2000 udává, že průměrná 30-ti minutová koncentrace H2S rovna 7,0 µg/m3 je dostatečnou ochranou proti obtěžování zápachem

Methylmerkaptan, CH4S

Celkové i místní dráždivé účinky metylmerkaptanu jsou podobné účinkům sulfanu, avšak slabší. Při smrtelné akutní inhalační otravě, která byla methylmerkaptanu připsána, byla zjištěna i methemoglobinémie a hemolytická anémie. Vzhledem k nepříjemnému zápachu, je nepříjemně cítit již při koncentraci 1,1 mg/m3 a jeho zápach je silnější a odpornější než zápach sulfanu, se práce v koncentraci větší než 0,5 ppm nepovažuje za přípustnou.

Hodnocení expozice imisemi znečišťujících látek Výpočet krátkodobých i průměrných ročních koncentrací znečišťujících látek a doby překročení zvolených hraničních koncentrací byl proveden podle metodiky „SYMOS 97“, která byla vydána MŽP ČR v r.1998. Výpočet byl proveden programem SYMOS´97v2003, verze 5.1.4.2 firmy IDEA-ENVI s.r.o. Základní charakteristika ventilačních poměrů hodnocené lokality vycházela ze stabilitní větrné růžice. Pro výpočet imisní charakteristiky bylo zvoleno 889 referenčních bodů v pravidelné síti 3300 x 2500m s krokem 100 m. Z toho 5 vybraných referenčních bodů (číslo 1 - 5) bylo umístěno na významných místech - na fasádách nejbližších obydlených objektů (rodinné domy), na sportovišti v obci Helenín a na přilehlém letišti. Referenční body byly umístěny do výšky 1,5 m (dýchací zóna člověka). Síť referenčních bodů je volena tak, aby pokrývala oblast nejvyššího předpokládaného ovlivnění imisní situace v posuzované lokalitě. Výškopis terénu dotčené lokality byl stanoven z digitálního výškopisu České republiky. Tab.24 : Umístění vybraných referenčních bodů (souřadný systém JTSK)

Ref. bod č.

Umístění (č.p.)

X (m)

Y (m)

Z (m)

Výška nad terénem (m)

-665406

-1128498

549,8

1,5

1

Rodinný dům Henčov 70

2

Rodinný dům Nové Domky 377

-665002

-1129307

539,9

1,5

3

Rodinný dům Velký Beranov 340

-663710

-1129579

537,6

1,5

4

Hřiště v obci Helenín

-665932

-1129297

502,8

1,5

5

Letiště Aeroklubu Jihlava

-665504

-1127625

556,4

1,5

Hodnocena byla stávající situace daná současnou imisní zátěží. Vzhledem k charakteru výše popsaného zdroje a ve vztahu k platné legislativě, byl výpočet proveden pro z tělesa skládky emitované znečišťující látky : CO, H2S, methylmerkaptan a vinylchlorid. Závěr Na základě vypočtených koncentrací znečisťujících látek se v závěru rozptylové studie konstatuje, že z hlediska dodržování imisních limitů pro ochranu zdraví nedojde vlivem provozu nového zdroje ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA HENČOV k překročení imisních limitů znečisťujících látek. Imise pachových látek nebudou zásadním způsobem obtěžovat obyvatele okolních obcí. Vliv záměru na imisní situaci se může projevit především v samotném areálu zařízení a v jeho nejbližším okolí. STRANA 52 z 172


Také důsledným dodržováním technologických postupů, které jsou popsány v provozním řádu skládky, lze zamezit ve velké míře emisím škodlivých látek. Příspěvek k imisnímu zatížení z nového zdroje znečišťování ovzduší není na takové úrovni, aby mohlo vlivem tohoto zdroje dojít k zásadnímu ovlivnění imisní zátěže v lokalitě a aby provozem nového zdroje bylo ohroženo dodržování platných imisních limitů pro hodnocené škodliviny. Vliv hlukové zátěže Hygienické limity Hygienické limity hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru jsou stanoveny §11 nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Tab.25 : Hygienické limity v chráněném venkovním prostoru a v chráněném venkovním prostoru staveb

Den (06.00 – 22.00)

Noc (22.00-06.00)

LAeq,16h (dB)

LAeq,8h (dB)

Hluk z dopravy na hlavní komunikaci II. třídy č. 602

60

50

Hluk z dopravy na ostatních pozemních komunikacích

55

45

LAeq,8h (dB)

LAeq,1h (dB)

Hluk z dopravy na účelových a vnitroareálových komunikacích

50

40

Hluk ze stacionárních zdrojů

50

40

Poznámka: Použití korekcí a stanovení nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny hluku je v kompetenci místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví

Akustická situace, v území v důsledku provozu hodnoceného záměru ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA HENČOV, nebyla po dohodě s KHS Kraje Vysočina v rámci tohoto oznámení posuzována aktuálně zpracovávanou hlukovou studií. Pro potřeby oznámení byly, se souhlasem tohoto orgánu, použity v předchozích etapách výstavby skládky zpracovávané akustické studie, jejich dodatky a akustická měření. Na základě závěrů těchto akustických studií a jejich dodatků, po realizaci těmito studiemi navržených konkrétních eliminačních stavebně – technických opatření a následně ověřených měřeními akreditovaných laboratoří lze konstatovat, že : - k ochraně RD č. 95 byla provedena výměna okna na severovýchodní fasádě za okno požadované neprůzvučnosti RW ≥ 27 dB (bylo osazeno plastové okno z profilu Rehau Briliant Design zasklené izolačním dvojsklem s nerezovým rámečkem fy VIKKO s.r.o. o RW ≥ 37 dB) - u RD č. 137 obvodové konstrukce a výplně otvorů (střešní okna) v místnostech ve 2. NP naplňují parametry stanovené na zvukovou izolaci dle ČSN 730532, tzn. garantují dodržení limitních hodnot hluku, tj. střešní okno kyvné VELUX z pokoje na SV stranu naplňuje požadované RW ≥ 27 dB (skutečnost RW ≥ 32 dB), střešní okno kyvné VELUX z kuchyně na SV stranu naplňuje požadované RW ≥ 27 dB (skutečnost RW ≥ 29 dB) a plastové okno v ložnici na JV boční fasády z profilu Rehau Briliant Design zasklené izolačním dvojsklem s nerezovým rámečkem fy VIKKO s.r.o. o stranu naplňuje požadované RW ≥ 25 dB (skutečnost RW ≥ 37 dB). - u RD č.p. 119 je řešení akustické situace součástí probíhající rekonstrukce v rámci níž nejsou na severovýchodní a severozápadní fasádě situovány obytné místnosti a je zde realizována nová přístavba. Uvedená problematika je podrobně rozebrána v kapitole B.III.4. Závěr Vlivy provozu ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA na akustickou situaci v území zůstane oproti stávajícímu stavu v podstatě nezměněn. S ohledem na jistou míru nejistot z možné změněné stávající akustické situaci v území, oproti předchozí etapě v rámci které byly pořizovány podklady akustických studií a měření, doporučujeme ověřit v rámci provozu hodnoceného záměru ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA aktuální akustickou situaci akustických měřením realizovaným akreditovanou laboratoří v určených dotčených chráněných venkovních prostorech staveb, případně i v chráněných vnitřních prostorech staveb.

STRANA 53 z 172


D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima Rozptylová studie Vzhledem k charakteru výše popsaného zdroje a ve vztahu k platné legislativě o imisních limitech (v místě záměru jsou platné imisní limity pro ochranu zdraví lidí), byl výpočet proveden pro emitované znečišťující látky CO, H2S, methylmerkaptan a vinylchlorid. Hodnocený záměr je umístěn v katastrálním území Henčov. Nejbližším sídelním celkem je místní část města Jihlavy - Henčov (ve vzdálenosti asi 500 m západně od areálu skládky) a část obce Velký Beranov - osada Nové Domky (ve vzdálenosti asi 750 m jižně od areálu skládky). K dopravnímu napojení bude využita současná infrastruktura. Celková plocha nově rozšiřované skládky je 3,6 ha, celkový maximální roční objem ukládaného odpadu bude činit 27 911 m3 (29 000 t). Celková kapacita projektované skládky činí 385 000 m3 (490 875 t). Emisní charakteristika tohoto zdroje je popsána výše v oznámení. Předpokládá se, že maximální emise bude skládka produkovat v roce 2033 a to v následující výši – viz tabulka. Tab.26 : Maximální produkce emisí (rok 2033)

Skládka Jihlava - Henčov, celková kapacita 490 875 t (29 000 t/rok) Emitovaná látka

Maximální emise (rok 2033) (t/rok)

Oxid uhelnatý (CO)

0,957

Sirovodík (H2S)

0,299

Vinylchlorid (C2H3Cl/H2C=CHCl)

0,111


0,029

Obr.13 : Předpokládaný vývoj emisí z provozu skládky v letech 2015-2155

Právě maximální emise v roce 2033 jsou použity jako vstupní hodnoty v rozptylové studii. Výpočet byl proveden pro látky CO, H 2S, methylmerkaptan a vinylchlorid. Plocha rozšiřované skládky je modelována jako plošný zdroj emisí. Umístění skládky – souřadnice S-JTSK: -664709, -1128416. Nadmořská výška zdroje – koruny skládky v roce 2033 (podle digitálního výškopisu): 562 m n.m. Stávající skládka je vybavena také kogenerační jednotkou a kompostárnou. Vzhledem k tomu, že se nejedná o nové zdroje znečišťování, tato rozptylová studie se nezabývá jejich posuzováním. Stejně tak není posuzována doprava odpadů na skládku a provoz a chod mechanismů sloužících k hutnění odpadu (např. kompaktor a buldozer). I v tomto případě se nejedná o nové zdroje znečišťování. Intenzita dopravy a provoz mechanismů na skládce zůstanou tedy v podstatě nezměněny. V současné době jsou platné imisní limity a meze tolerance stanovené přílohou č.1 zákona č.201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Posuzovaný záměr se nachází v lokalitě, kde jsou platné imisní limity na ochranu zdraví lidí. V následujících tabulkách jsou uvedeny imisní limity znečišťujících látek, které jsou předmětem výpočtu rozptylové studie. STRANA 54 z 172


Tab.27 : Imisní limity sledovaných látek – ochrana zdraví lidí

Znečisťující látka CO

Doba průměrování

Hodnota imisního limitu (µg/m3)

Maximální počet překročení

Maximální denní osmihod.průměr

10 000

--

Pro ostatní posuzované látky nemá současné legislativa platný imisní limit. Jelikož lze však sulfan (H 2S) a methylmerkaptan považovat za pachové látky, je možné provést srovnání s čichovým prahem člověka, aby případně nedošlo k obtěžování obyvatelstva zápachem. Podle odborné literatury* je čichový práh H2S 0,00041 ppm, tj. cca 0,57 µg/m3, resp. čichový práh methylmerkaptanu je 0,00007 ppm, tj. cca 0,13 µg/m3. *Measurement of Odor Threshold by Triangle Odor Bag Method, Yoshio Nagata (Japan Environmental Sanitation Center), http://www.env.go.jp/en/air/odor/measure/02_3_2.pdf

Vinylchlorid je pro člověka prokazatelně karcinogenní látka. V tomto případě pro orientaci v imisní situaci porovnáváme vypočtené příspěvky imisních koncentrací s referenčními koncentracemi vydanými SZÚ podle § 27, odst. 6 b, zákona č. 201/2012 o ochraně ovzduší. Zdrojem informací pro SZÚ v této problematice je WHO (Air quality guidelines for Europe second edition 2000). Pro vinylchlorid platí KR-6 (referenční koncentrace pro karcinogenní látky, odpovídající úrovni rizika 1 x 10-6) stanovená na úrovni 1 μg/m3 ve venkovním ovzduší pro interval rok. Výpočet krátkodobých i průměrných ročních koncentrací znečišťujících látek byl proveden podle metodiky „SYMOS 97“, která byla vydána MŽP ČR v r.1998. K výpočtu byl využit program SYMOS´97v2003 verze 5.1.4.2 firmy IDEA-ENVI s.r.o. Tato metodika je založena na předpokladu Gaussovského profilu koncentrací na průřezu kouřové vlečky. Umožňuje počítat krátkodobé i roční průměrné koncentrace znečišťujících látek v síti referenčních bodů. Metodika zahrnuje korekce na vertikální členitost terénu, počítá se stáčením a zvyšováním rychlosti větru s výškou a při výpočtu průměrných koncentrací a doby překročení hraničních koncentrací bere v úvahu rozložení četností směru a rychlosti větru. Výpočty se provádějí pro 5 tříd stability atmosféry (tj. 5 tříd schopnosti atmosféry rozptylovat příměsi) a 3 třídy rychlosti větru. Z dat ČHMÚ Praha byla převzata podrobná větrná růžice pro posuzovanou lokalitu. Tab.28 : Celková větrná růžice - průměrné dlouhodobé četnosti směru větru v % (Jihlava-Henčov) celková růžice m/s

N

NE

E

SE

S

SW

W

NW

CALM

1,7

4,59

3,22

2,52

5,64

5,17

4,38

4,96

5,85

7,02

43,35

5

4,78

1,74

2,72

8,67

6,04

5,45

8,14

8,94

0

46,48

11

0,64

0,04

0,76

1,67

0,79

1,18

2,9

2,19

0

10,17

součet

10,01

5,00

6,00

15,98

12,00

11,01

16,00

16,98

7,02

100,00

STABILITNÍ RŮŽICE

RYCHLOSTNÍ RŮŽICE

0.00

0.00

315.00

270.00

15

45.00

10

5

90.00

0

225.00

315.00

135.00

270.00

15

součet

45.00

10

5

90.00

0

225.00

135.00

180.00 180.00

Stabilitní růžice Rychlostní růžice I. třída stability - velmi stabilní IV. třída stability - normální

II. třída stability - stabilní V. třída stability - konvektivní

III. třída stability - izotermní 1.7 m/s

5 m/s

11 m/s

Obr.14 : Grafické znázornění větrné růžice STRANA 55 z 172


Z hodnot větrné růžice vyplývají následující skutečnosti: Ø nejčastěji se vyskytující proudění větrů má západní a severozápadní směr – dohromady 33 % roku, tj. 120 dnů ročně a jihovýchodní směr – 16 % roku, tj. 58 dnů Ø rychlosti proudění větrů se nejčastěji pohybují v rozmezí rychlostí 2,6 m/s až 7,5 m/s (46% roku), bezvětří se vyskytuje v 7 % roku, což představuje cca 26 dnů bezvětří ročně Ø nejčastěji se vyskytující stabilitní vrstvou atmosféry je IV.třída stability (normální) s četností 39%, tj. přibližně 142 dnů v roce (dobré podmínky pro rozptyl, bez tvorby inverzních stavů) Ø z hlediska rozptylu škodlivin je nejméně příznivá I.třída stability (superstabilní) charakterizovaná častou tvorbou inverzních stavů, ta se v posuzované oblasti vyskytuje průměrně 23 dní v roce. Pro výpočet imisní charakteristiky bylo zvoleno 889 referenčních bodů v pravidelné síti 3300 x 2500m s krokem 100 m. Obr.15 : Síť referenčních bodů (1:25 000)

Z toho 5 vybraných referenčních bodů (číslo 1 - 5) bylo umístěno na významných místech - na fasádách nejbližších obydlených objektů (rodinné domy), na sportovišti v obci Helenín a na přilehlém letišti. Referenční body byly umístěny do výšky 1,5 m (dýchací zóna člověka). Síť referenčních bodů je volena tak, aby pokrývala oblast nejvyššího předpokládaného ovlivnění imisní situace v posuzované lokalitě. Výškopis terénu dotčené lokality byl stanoven z digitálního výškopisu České republiky. Tab.29 : Umístění vybraných referenčních bodů (souřadný systém JTSK)

Ref. bod č. 1 2 3 4 5

Umístění (č.p.) Rodinný dům Henčov 70 Rodinný dům Nové Domky 377 Rodinný dům Velký Beranov 340 Hřiště v obci Helenín Letiště Aeroklubu Jihlava

X (m) -665406 -665002 -663710 -665932 -665504

Y (m) -1128498 -1129307 -1129579 -1129297 -1127625

Z (m) 549,8 539,9 537,6 502,8 556,4

Výška nad terénem (m) 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5

STRANA 56 z 172


Obr.16 : Vybrané referenční body v zájmovém území (1:25 000)

V níže uvedené tabulce je provedeno srovnání maximálních vypočtených hodnot imisních příspěvků v posuzované lokalitě s platnými imisními limity pro ochranu zdraví lidí (CO), s čichovým prahem člověka (sirovodík a methylmerkaptan) a s referenční koncentrací SZÚ (vinylchlorid). Tab.30 : Maximální vypočtené hodnoty imisních příspěvků a jejich srovnání s imisními limity (μg/m3)

Látka CO H2S Vinylchlorid

Methylmerkaptan

Doba průměrování

Vypočtená hodnota

Imisní limit Čichový práh Referenční koncentrace

Maximální denní osmihod. průměr

3,04

10 000

Průměrná roční koncentrace

0,088

Maximální hodinová koncentrace

1,44


0,032

1


0,53

--


0,008


0,139

0,57

0,13

STRANA 57 z 172


V následujících tabulkách jsou prezentovány vypočtené hodnoty imisních příspěvků ve vybraných referenčních bodech: Tab.31 : Vypočtené hodnoty imisních příspěvků v referenčních bodech - průměrné roční koncentrace

Číslo ref.

Průměrné roční koncentrace (μg/m3)

bodu H2S

Vinylchlorid

Methylmerkaptan

1

0,011

0,0041

0,0011

2

0,007

0,0028

0,0007

3

0,005

0,0019

0,0005

4

0,002

0,0006

0,0002

5

0,008

0,0031

0,0008

Tab.32 : Vypočtené hodnoty imisních příspěvků v referenčních bodech v μg/m3

Maximální hodinové koncentrace


Maximální denní osmihodinový průměr


H2S

Vinylchlorid

CO

Methylmerkaptan

1

0,872

0,322

1,72

0,084

2

0,555

0,205

1,20

0,054

3

0,380

0,141

0,74

0,037

4

0,137

0,051

0,39

0,013

5

0,662

0,245

1,13

0,064

Číslo ref. bodu

Z hodnot vypočtených koncentrací imisního příspěvku posuzovaného zdroje jsou také sestrojeny izolinie příspěvku koncentrací výše uvedených znečisťujících látek. Izolinie jsou zakresleny do map předmětné lokality v měřítku 1:25 000 a jsou prezentovány níže. Imisní příspěvek nového zdroje je dále hodnocen se započtením imisního pozadí. Imisní pozadí CO bylo převzato z nejbližší reprezentativní monitorovací stanice kvality ovzduší: Ø stanice ČHMÚ JJIHA č.1477 Jihlava (automatizovaný měřící program IRABS) - pozaďová měřící stanice s reprezentativností pro oblastní měřítko – městské nebo venkov (4-50 km), vzdálenost cca 4 km Tab.33 : Imisní pozadí v letech 2008-2012

2008

Imisní pozadí (µg/m3) 2009 2010 2011

2012

344,1

318,8

341,4

351,4

374,0

--

CO – max.denní osmihod. průměr 1306,2 1011,3

1008,3

1006,8

1186,9

10 000

Znečišťující látka v ovzduší CO – roční průměr

Imisní limit (µg/m3)

Údaje o imisním pozadí ostatních posuzovaných látek pro absenci jejich měření nejsou k dispozici. Imisní pozadí není stanoveno dle pětiletých průměrů zveřejněných ČHMÚ na webovém portálu www.chmi.cz v sekci OZKO, poněvadž data posuzovaných látek zde nejsou uvedena. Na základě výše uvedených údajů lze konstatovat, že naměřené imisní koncentrace CO v posledních pěti letech splňují požadovaný imisní limit. Provozem posuzovaného zdroje se zvýší imisní koncentrace sledovaných látek. Ovšem v žádném případě nijak dramaticky (viz údaje příspěvků koncentrací ve výše uvedených tabulkách). Rozptylová studie sledovala imisní situaci v blízkém okolí, především na fasádách nejbližších obydlených objektů, na hřišti v přilehlé obci Helenín a na letišti Aeroklubu Jihlava (viz „Vybrané referenční body“).

STRANA 58 z 172


Obr.17 : Příspěvek k maximálnímu dennímu osmihodinovému průměru - CO (μg/m3)

Obr.18 : Příspěvek k průměrné roční koncentraci - H2S (μg/m3)

STRANA 59 z 172


Obr.19 : Příspěvek k maximální hodinové koncentraci - H2S (μg/m3)

Obr.20 : Příspěvek k průměrné roční koncentraci - methylmerkaptan (μg/m3)

STRANA 60 z 172


Obr.21 : Příspěvek k maximální hodinové koncentraci - methylmerkaptan (μg/m3)

Obr.22 : Příspěvek k průměrné roční koncentraci - vinylchlorid (μg/m3)

STRANA 61 z 172


Obr.23 : Příspěvek k maximální hodinové koncentraci - vinylchlorid (μg/m3)

Dále je třeba zdůraznit, že v rozptylové studii je modelována nejméně příznivá situace, která podle emisního modelu nastane v roce 2033. Navíc model je založen na předpokladu, že veškerý skládkový plyn bude unikat ovzduší. Ve skutečnosti bude úložiště vybaveno odplyňovacím systémem, kterým bude skládkový plyn jímán a odváděn k energetickému využití na stávající kogenerační jednotce. Imise CO Nejvyšší příspěvek maximálního denního osmihodinového průměru CO byl vypočten ve výši 3,04 μg/m3, u vybraných referenčních bodů je maximum vypočteno v bodě č. 1 – 1,72 μg/m3, což jsou skutečně velmi nízké hodnoty vůči imisnímu limitu 10 000 μg/m3 i pokud vezmeme současně v úvahu imisní pozadí kolem 370 µg/m3. Imisní limit nebude překročen. Imise H2S Čichový práh sirovodíku je dle výše uvedené odborné literatury 0,57 µg/m3. Nejvyšší vypočtené příspěvky ke koncentraci H2S dosahují hodnot 1,44 µg/m3 v rámci maximálních hodinových koncentrací a 0,088 µg/m 3 pro průměrné roční koncentrace. Tyto koncentrace byly vypočteny v bezprostřední blízkosti a východně od skládky. Za těchto podmínek lze konstatovat, že v místě skládky a nejbližším okolí může být sirovodík občas krátkodobě cítit. Kvality ovzduší v okolní zástavbě se tato situace téměř nedotkne. U nejbližších trvale obydlených objektů byla vypočtena nejvyšší maximální hodinová koncentrace v referenčním bodě č.1 a č. 5 0,872 a 0,662 µg/m3. To jsou hodnoty nepatrně překračující čichový práh člověka. Výpočtem bylo dále zjištěno, že k překročení uvedené koncentrace čichového prahu člověka v bodě č.1 dojde pouze 7x během roku. I vypočtené příspěvky k průměrné roční koncentraci dokazují, že tato popisovaná situace určitě nebude dlouhodobá (maximum průměrných ročních koncentrací sirovodíku je 0,088 µg/m3). Jde navíc o hodnoty maximální, krátkodobé, založené na předpokládaném maximálním toku emisí v roce 2033. Je třeba ještě jednou připomenout, že byla modelována situace, při které se předpokládá únik veškerého skládkového plynu do ovzduší. Ve skutečnosti bude úložiště vybaveno odplyňovacím systémem, kterým bude skládkový plyn jímán a odváděn k energetickému využití na stávající kogenerační jednotce. Na druhou stranu je třeba také zmínit fakt, že tzv. špičkové imise pachových látek mohou být dle úpravy metodiky SYMOS pro pachové látky z roku 2003 proti vypočteným hodinovým i několikanásobné. Takže vnímání pachu může být častější. Sirovodík nemá naší současnou platnou legislativou stanoven imisní limit.

STRANA 62 z 172


Imise methylmerkaptanu Čichový práh metylmerkaptanu je dle výše uvedeného 0,13 µg/m3. Nejvyšší vypočtený příspěvek k maximální hodinové koncentraci dosahuje hodnoty 0,139 µg/m 3, v rámci příspěvku k průměrné roční koncentraci 0,008 µg/m3. Tyto koncentrace byly vypočteny opět jen v bezprostřední blízkosti skládky. V rámci nejbližší obytné zástavby (vybrané referenčních body) jsou příspěvky ještě mnohem nižší. Lze tedy konstatovat, že vypočtené imisní koncentrace methylmerkaptanu jsou nižší než čichový práh člověka stanovený pro tuto látku. Metylmerkaptan nebude svým zápachem obtěžovat okolí. Pro látku methylmerkaptan není naší legislativou stanoven imisní limit. Imise vinylchloridu Pro vinylchlorid naše legislativa také nemá stanoven imisní limit. Proto provádíme srovnání vypočtených koncentrací s výše uváděnou referenční koncentrací SZÚ, která pro roční interval dosahuje hodnoty 1 µg/m3. Nejvyšší příspěvek k průměrné roční koncentraci vinylchloridu v celé oblasti byl vypočten 0,032 µg/m3, u vybraných referenčních bodů jsou tyto koncentrace ještě o jeden řád nižší. Z toho plyne, že jde jen o velmi nízké hodnoty ve srovnání s referenční koncentrací SZÚ stanovenou pro tuto látku. Závěr Rozptylovou studií byla modelována nejméně příznivá emisní situace, která v rámci provozu a životnosti rozšíření skládky může nastat - tj. maximální produkce emisí, která má dle emisního modelu nastat v roce 2033. Ve výpočtu byl uvažován únik veškerého skládkového plynu do ovzduší. Ve skutečnosti bude odčerpáván a energeticky využíván na kogenerační jednotce. Je třeba vzít na zřetel, že tzv. špičkové imise pachových látek mohou být dle úpravy metodiky SYMOS pro pachové látky z roku 2003 proti vypočteným hodinovým i několikanásobné, takže vnímání pachu může být častější. Jelikož však dochází i k vzájemnému ovlivňování jednotlivých pachových látek, nelze výslednou pachovou zátěž exaktně stanovit. Emise zápachu z posuzované technologie je nutno omezovat dodržováním technologické kázně a trvale bránit volné ventilaci skládkových plynů provozními opatřeními ve smyslu odsouhlasených provozních řádů skládky (minimalizace aktivní plochy, dostatečné hutnění a překrývání svahů a pracovní koruny „inertem“ a aktivní plochy biologicky aktivním materiálem, zabezpečení provozu technologie odplynění = jímání a využití nebo zneškodňování). Na základě vypočtených koncentrací znečisťujících látek lze konstatovat, že z hlediska dodržování imisních limitů pro ochranu zdraví lidí, nedojde vlivem provozu nového zdroje k překročení imisních limitů znečisťujících látek. Imise pachových látek nebudou zásadním způsobem obtěžovat obyvatele okolních obcí. Vliv záměru na imisní situaci se může projevit především v samotném areálu zařízení a v jeho nejbližším okolí. Také důsledným dodržováním technologických postupů, které jsou popsány v provozním řádu skládky, lze zamezit ve velké míře emisím škodlivých látek.

D.I.3. Vlivy na povrchovou a podzemní vodu Potenciální možnost ovlivnění podzemních a povrchových vod v území je spojena s původním využitím území pro ukládání komunálních odpadů (bez vytvoření dostatečných konstrukčních izolačních bariér v podloží), které probíhalo v území již od roku od r. 1980. Etapy realizované koncem 90. tých let minulého století a v roce 2009 již nemohou mít negativní vliv na podzemní a povrchové vody, protože jsou vybaveny technickými prvky zabezpečujícími těsnost skládkového tělesa a neškodné nakládání s průsakovými vodami. Vlivy na povrchové vody Vliv na charakter odvodnění, změny hydrologických charakteristik a jakost povrchových vod Výstavbou a provozem záměru ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA HENČOV budou dotčeny povrchové vody v území. Územím výstavby sice neprotéká žádný vodní tok, ani se zde nenachází žádná přirozená akumulace povrchových vod, je zde však lokalizována bezodtoká vodní plocha v terénní depresi vzniklé po těžbě zemin v předchozích etapách provozu skládky, s akumulací převážně srážkových vod, případně i vod odvodněných z půdního profilu okolních pozemků. Tato umělá nádrž bude při výstavbě odčerpána a v rámci terénních úprav dna budoucí skládky zasypána zeminou. Změnu hydrologických charakteristik území a charakteru odvodnění v ploše zástavby pak představuje odvedení povrchových vod přitékajících z okolních pozemků obvodovým odvodněním tělesa skládky s napojením na stávající odvodňovací systémem srážkových provozované skládky. Ukládání odpadů v tělese skládky s dnovou izolací pozmění jakost a odtokové charakteristiky povrchových vod z plochy tělesa skládky. STRANA 63 z 172


Srážkové vody nebudou z tělesa skládky odtékat, ale budou do něj kompletně infiltrovat a budou průchodem vrstvou odpadů měnit svoji jakost. Jako odpadní = průsakové vody budou odvodňovacím systémem skládky akumulovány ve sběrné jímce a budou likvidovány částečně recirkulací na těleso skládky a částečně odvozem na městskou ČOV. V průměrném klimatickém roce bude objem srážkových vod dopadajících na celé izolované těleso skládky (2,31 ha) asi 1 500 m3. Další produkce průsakových vod jde na vrub do skládky ukládaných zbytkových, z komunálních odpadů nevytříděných biologicky rozložitelných odpadů, podléhajících biologickému rozkladu a uvolňování fyziologické vody z pletiv. Projekčně je předpokládána průměrná roční produkce průsakových vod na úrovni cca 4 116 m3. Splaškové vody o celkové roční produkci na úrovni cca 181 m3 budou odváděny do jímky splaškových vod a následně odváženy na městskou ČOV. Provoz představuje riziko pro kvalitu povrchových vod pouze v případě mimořádných stavů jako je vniknutí povrchových vod z obvodového odvodňovacího systému do tělesa skládky nebo porušení dnové odvodňovacího systému průsakových vod apod. Průsakové vody jsou charakterizovány jako odpadní vody, mohou však být díky svých jakostním charakteristikám vodám závadné. V souvislosti s realizací záměru není v areálu předpokládán nárůst nakládání s nebezpečnými látkami ve smyslu přílohy č. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. Riziko úniku závadných látek z dopravních prostředků a mechanizmů v areálu zůstává oproti stávajícímu stavu v rámci realizace a provozu záměru beze změn. Vlivy na podzemní vody Změny hydrogeologických charakteristik, vliv na kvalitu podzemní vody Provoz záměru ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA HENČOV je potenciálně rizikový pro jakost podzemních vod v území. V rámci přípravy stavby tak byl pro doplnění poznání inženýrskogeologických a hydrogeologických poměrů lokality proveden družstvem GEOMIN Jihlava inženýrskogeologický a hydrogeologický průzkum, který je uveden v příloze oznámení č. 2.2. V rámci tohoto průzkumu byly v prostoru plánovaného rozšíření skládky vyhloubeny 2 inženýrskogeologické vrty (S-1 a S-2) a na okraji plánovaného rozšíření skládky 2 jádrové hydrogeologické vrty JH-5 a JH-6. Závěry tohoto průzkumu byly projektantem stavby implementovány do dokumentace pro územní řízení. V oblasti ochrany podzemních vod se jedná zejména o následující požadavky a přijatá projekční opatření : – z hydrogeologického hlediska není splněna podmínka min. 1 m základové spáry nad volnou hladinou podzemní vody – nutno vodu oddrénovat nebo terén patřičně navýšit. Stanovisko projektanta : Podmínka dle ČSN 838032 čl. 6.5 je dodržena návrhem základové spáry v severní části plánovaného rozšíření min. 1 m nad stávajícím terénem. Zde byla podzemní voda zastižena v úrovních pod terénem u vrtu JH5 - 0,6 m a u vrtu JH1 - 0,4 m (obdobně i u archivní kopané sondy KS-4). U ostatních průzkumných děl byla hladina podzemní vody zastižena v hloubkách vyšších než 2 m pod terénem (S-1 - 3,2 m, JH6 - 6,8 m) nebo nezastižena (S-2, archivní kopaná sondy KS-5). Řešení : základová spára je proto navržena pod úrovní stávajícího terénu pouze v západní části zájmového území, kde hladina podzemní vody nebyla průzkumnými prácemi zastižena (S-2) nebo byla zastižena až v hloubce -3,2 m pod terénem (S-1). V severní části, kde byly prokázána mělce uložená hladina podzemní vody je skládkové těleso navrženo v náspu. – propustnost hutněných zemin je řádově x.10-10 až x.10-9 m/s. Řešení : k realizaci geologické bariéry - těsnění dna lze použít zeminy odtěžené v rámci skrývkových prací v prostoru tělesa budoucí skládky. Vzhledem k nálevovými zkouškami a na propustoměru zjištěných součinitelů filtrace (0,51– 1,1.10-8– 0, 76 – 6,4 . 10-9 m/s) lze důvodně předpokládat dosažení požadovaných parametr ů geologické bariéry dle ČSN 83 8030 na úrovni k ≤ 3.10-9 m/s. – míra zhutnění a propustnosti zemin bude při realizaci ověřena odběrem a zkouškami kontrolních vzorků. Stanovisko projektanta : Provedený průzkum ověřil propustnost podložních zemin v řádu x.10-10 až x.10-9 m/s, což vyhovuje pro zeminy vhodné pro použití na vylepšení přirozené geologické bariéry dle ČSN 838030 č. 7.2.1.

STRANA 64 z 172


Řešení : Vhodnost zemin bude ověřena před zahájením zemních prací hutnícím pokusem, na základě kterého bude stanoven nutný počet pojezdů hutnícího mechanizmu k zajištění zadaného stupně zhutnění, který zajistí požadovanou propustnost. Hutnící pokus i práce na vrstvě minerálního těsnění musí probíhat za přítomnosti geotechnického dozoru, který rovněž provede kontrolní zkoušky propustnosti zemin na odebraných vzorcích. Výsledky těchto zkoušek se předkládají ke kolaudaci stavby. – monitoring podzemních vod je navržen z vrtů JH-5 a JH-4 v rozsahu a četnosti jako dosud. V případě požadavku na monitoring podzemních vod ze všech monitorovacích objektů, doporučuji u vrtů JH-1 (bude-li zachován) a JH-3 sledovat pouze ony dlouhodobě překračované parametry vrtů JH-2 a JH-4. Řešení : monitoring podzemních vod bude v případě souhlasu orgánů státní správy aktualizován v rámci následujících povolovacích etap v rozsahu dle doporučení závěrů inženýrskogeologického a hydrogeologického pr ůzkumu. Případný negativní vliv z ukládání odpadů je a i nadále bude pravidelně sledován monitorovacím systémem hydrogeologických vrtů. Výsledky tohoto monitoringu nebylo doposud potvrzeno případné negativní ovlivnění životního prostředí (podzemních vod) provozem skládky a to i přes to, že v zájmovém území je svrchní zvodeň vázána na mělký kvarterní pokryv, který sleduje komformě terén a je k zastižení v hloubkách od 1,3m pod svrchními izolačními vrstvami jílů. V případě jakýchkoliv úniků odpadních vod či závadných látek v prostoru hodnoceného záměru bude kontaminace odtékat povrchově, případně po nepropustných vrstvách podloží a bude oddrénována linií bezejmenné vodoteče v údolních partiích povodí, které tato vodoteč nařezává. Propustné tektonické zóny v hlubších částech krystalinika, které jsou vodárensky využívanou HG strukturou pro severně položené prameniště Rytířsko, jsou dostatečně chráněny ochrannými pásmy tohoto zdroje. S realizací a provozem záměru nebudou spojeny přímé vlivy na podzemní vody v důsledku jejich jímání nebo vypouštění odpadních nebo srážkových vod do podzemí. Vlivy na vodní zdroje Záměr je lokalizován mimo ochranná pásma nebo dosah vodních zdrojů určených pro veřejné zásobování pitnou vodou. Zdroje podzemních vod tak nebudou výstavbou ani provozem záměru dotčeny. Propustné tektonické zóny v hlubších částech krystalinika, které jsou vodárensky využívanou hydrogeologickou strukturou pro severně položené prameniště Rytířsko, jsou dostatečně chráněny ochrannými pásmy tohoto zdroje. Směr proudění podzemní vody z prostoru budoucí skládky je navíc mimo prameniště Rytířsko, tj. ve směru od západu k východu, ve východní části k jihovýchodu směrem k vrtu JH-6 a v prostoru areálu skládky (zhruba na úrovni kompostovací plochy) potom jiho - jihozápadním směrem. Závěr Skládka realizovaná a provozovaná v souladu s požadavky legislativy, ČSN řady 83 80, závěrů realizovaného inženýrskogeologického a hydrogeologického průzkumu a odsouhlaseného projekčního řešení nepředstavuje přímé ohrožení kvality podzemních a povrchových vod a vodních zdrojů.

D.I.4. Vlivy na půdu Obecně jsou vlivy na půdu dány záborem plochy půd zařazené do zemědělského půdního fondu (ZPF), záborem pozemků určeným k plnění funkcí lesa nebo ovlivněním jejich kvality. Výstavba záměru bude realizována na pozemcích zařazených do III. třídy ochrany půdy. Zábor půdy tak je třeba hodnotit jako negativní důsledek výstavby. Vzhledem k vyčlenění dotčené plochy v rámci územního plánu města k situování zástavby tj. jako : navrhované rozvojové plochy pro technickou vybavenost – rozšíření skládky komunálního odpadu s funkčním označením OT a jejímu zařazení do veřejně prospěšných staveb, lze takový důsledek považovat za akceptovatelný. Trvalé odnětí zemědělské půdy ze ZPF je uvažováno v rozsahu 19 779 m2, z toho je 18 665 m2 orné půdy a 1 114 m2 trvalých travních porostů. Dočasný zábor ZPF není uvažován. Skrývka ornice a podorničí v objemu kubatur výkopových prací, tj. 31 433 m3, bude zcela využita v prostoru staveniště pro úpravu kóty dna skládky, ke zřízení geologické bariéry, pro zásypy depresí vzniklých po těžbě zemin v předchozích etapách výstavby skládky a pro rekultivaci uzavřených částí skládky. STRANA 65 z 172


Záměr nevyžaduje zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL). Záměr bude realizován v prostoru, který je územním plánem předurčen k zastavění. Odnětí zemědělské půdy ze ZPF proto není hodnoceno jako limitní faktor a za podmínek využití sejmutých vrstev jej lze akceptovat. Z hlediska znečištění půd se při dodržení standardních stavebních postupů při výstavbě a provozu skládky, záměr nepředpokládá negativní vlivy. Vlivy na znečištění půdy v zájmovém území záměru lze hodnotit jako minimální.

D.I.5. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje Vlivy na horninové prostředí a morfologické charakteristiky Horninové prostředí nebude v rámci realizace oznamovaného záměru dotčeno. Dnová izolace tělesa nové skládky vylučuje možnost úniků výluhů = průsakových vod z odpadů. S výstavbou nové skládky nebudou spojeny významné vlivy na skladbu horninového prostředí, vrstevní sled nebo jejich charakter. Výstavba ani provoz nepoškodí geologické a paleontologické památky a naleziště. Během provozu stavby může dojít k úniku nebezpečných látek (pohonné hmoty, oleje) například v důsledku dopravní nehody nebo technické závady, jde však o riziko obecně spojené se jakoukoliv automobilovou dopravou a mechanizovanou manipulací. V případě úniku závadných látek mimo zpevněné a izolované plochy hrozí riziko kontaminace přípovrchových vrstev zemin a hornin v místě úniku. Nezjištěný nebo zanedbaný únik však není předpokládán, mimořádné stavy lze spolehlivě řešit sanačním zásahem. Morfologie terénu se realizací a provozem nové skládky značně pozmění. Stavba předpokládá relativně rozsáhlé terénní úpravy a relativně velký objem výkopových prací. Morfologie území bude návozem odpadů do skládky postupně nově formována. V závěrečné fázi existence skládky, tj. v období její rekultivace, bude v zájmové ploše vytvořen nový, umělý antropogenní útvar nadúrovňové, pravidelně profilované deponie. Vlivy na nerostné zdroje Záměr není ve střetu se zájmy ložiskové ochrany. Realizace záměru nevyžaduje těžbu nerostných surovin ve významném rozsahu. Zdroje nerostných surovin nebudou v důsledku přípravy nebo provozu záměru dotčeny. Vlivy na jiné přírodní zdroje Přírodní zdroje nebudou výstavbou ani provozem záměru narušeny či znehodnoceny. Poškození či ztrátu geologických či paleontologických památek nelze předpokládat. Záměr nebude mít přímý vliv na horninové prostředí, nerostné a jiné přírodní zdroje.

D.I.6. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Těleso budoucí skládky je situováno zčásti do oploceného prostoru areálu stávající řízené skládky odpadů a zčásti na zemědělské pozemky vně tohoto areálu. Jedná s o plochy v nichž v minulosti již došlo k narušení ekologické stability území, k destrukci přírodních ekosystémů intenzivně zemědělsky obdělávanou ornou půdou nebo jsou v rámci rozsáhlých zemních prací a u nichž došlo k vytvoření k ekosystémů umělých. Stabilita takto narušených ekosystémů je nulová. V těchto plochách se nevyskytují chráněné či ohrožení živočišné či rostlinné druhy, případně zde nemají trvalá stanoviště. Jediným oživením území je sukcesní vývoj, ruderalizace a výskyt agresivních plevelů a invazivních druhů rostlin. Z výše uvedených důvodů není třeba v souvislosti s výstavbou skládky na ochranu živočišných a rostlinných druhů přijímat speciální opatření k ochraně jednotlivých druhů či jejich společenstev ve smyslu záchrany populací či transferů. Zprostředkovaně se vliv záměru na rostlinstvo bude projevovat prostřednictvím depozic amoniaku transformovaného v atmosféře a půdě. Vyšší obsah přijatelného dusíku v půdě se může negativně projevit na rostlinných společenstvech. Většina cévnatých rostlin (v našich podmínkách je to až 70% původních rostlinných druhů) vyžaduje půdy z malým obsahem dusíku. Vyšší depozice dusíku způsobují sukcesní pohyb ve prospěch ruderalizovaných bylinných společenstev. Vliv skládkového plynu. Methan, jako dominantní složka skládkového plynu, nemá přímé negativní účinky na vegetaci. V koncentraci do 5 % obj. růst rostlin ovlivňuje pozitivně a až koncentrace nad 45 % obj. se jeví jako škodlivá. Simultánně se totiž projevuje vliv bakterií oxidace methanu, které produkují oxid uhličitý a ten je viníkem škod způsobených na rostlinstvu skládkovým plynem. Většina rostlin vyžaduje v půdním vzduchu obsah kyslíku alespoň 5 - 10 % obj., některé vyžadují až 12 - 14 % obj. Podstatnější vliv oxidu uhličitého, který se projevuje fytotoxicky, představuje koncentrace na úrovni 5 % obj. Na terénech překryvu skládek, kde je poškození rostlin zcela markantní, lze nalézt v půdních plynech koncentrace oxidu uhličitého 20 - 25 % obj. Poškození se projevuje chlorózou, ztrátou listí a usycháním větví. V kombinaci s vlivem přebytku oxidu uhličitého se může podílet i nedostatek vláhy, nadměrná salinita a deficit živin. Typickým pro vliv skládkového plynu je trpasliči vzrůst, povrchově rostoucí kořeny a někdy až totální odumření rostlin. STRANA 66 z 172


Vzhledem k prováděné a projektované aplikaci aktivních odplyňovacích opatření (hutnění, převrstvování biologicky aktivními technologickými materiály a případně i instalace biofiltrů a následného zapouzdření a odplynění) je vliv skládkového plynu minimalizován. Dosavadní provoz zařízení se neprojevuje negativním vlivem na okolní vegetaci. Rekultivace prostoru skládkového tělesa přinese vytvoření umělého ekosystémem se společenstvem organizmů charakteru antropocenózy s možností dalšího sukcesního vývoje. Realizací rekultivačních prací a postupným sukcesím vývojem dotčeného území vzroste i stabilita ekosystémů. Hodnocený záměr není v územní kolizi se stávajícími či plánovanými prvky územního systému ekologické stability a jinými krajinnými prvky. Produkovaná emisní zátěž je očekávána v takových koncentracích a emisních tocích, že v rámci přenosu atmosférou nedojde k výraznému nárůstu imisní zátěže a ovlivnění či ohrožení kontaktních prvků ÚSES. Záměr nekoliduje s významnými krajinnými prvky, jejichž ochrana je obecně stanovena zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Není rovněž dotčen žádný registrovaný významný krajinný prvek. Záměr se nenachází v žádném zvláště chráněném území, ani nemá vliv na žádnou evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast (Natura 2000). Vlivy na EVL a PO byly vyloučeny stanoviskem KÚ Kraje Vysočina (Doklad 3.2.). Záměr neznamená ohrožení reprezentativních či unikátních populací zvláště chráněných nebo regionálně významných druhů rostlin a živočichů.

D.I.7. Vlivy na krajinu Krajinný ráz dotčeného území je typický kopcovitým reliéfem s rozsáhlými plošinami, s pestrou mozaikou střídání krajinných prvků, porostů a kultur, doplněnou vodními toky a rybníky. Přítomnost antropogenních prvků a jejichž negativní vliv je zejména omezen na větší sídla (města) a stavby ve volné krajině (doprava, sítě, ukládání odpadů). V souvislostí s realizací rozšíření skládky bude Krajinný ráz území nově přeformován. Ukládáním odpadu bude v území postupně vytvořena nadúrovňová deponie nepravidelného půdorysového tvaru, jejíž nejvyšší kóta bude přibližně v úrovni terénního hřbetu oddělujícího areál skládky od obce Henčov. V závěrečné fázi provozu skládky, tj. v období její rekultivace, bude finálními terénními úpravami zahrnujícími realizaci předepsaných izolačních, odplyňovacích a krycích vrstev těleso skládky profilovámo do konečného tvaru. Provedením jeho biologické rekultivace a ozeleněním souvisejícího okolního prostoru dojde k podstatnému zahlazení následků činností a zlepší se i krajinně - estetické parametry dotčeného území. Areál skládky neleží na turistické trase či v lokalitě určené k rekreaci a není ani pohledově významně exponovaný. Kompenzace a eliminace negativních vlivů výstavby a provozu skládky na estetiku a vzhled území je možná až ve fázi rekultivace. Mezi opatření, která mohou ovlivnit vzhled areálu a jeho začlenění do území, je dodržení úrovně kóty koruny a tvaru skládkového tělesa a postupné provádění rekultivace včetně vegetačních úprav bezprostředně po uzavření jednotlivých skládkových polí. Z hlediska pohledových expozic je areál skládky v krajině poměrně vhodně začleněn zejména proto, že je umístěn mimo dopravní či turistické trasy v nichž se uplatňují místní pohledové expozice. Dopad realizace záměru na krajinu tak lze označit jako sice lokálně významný, nikoliv však zásadně ovlivňující krajinný ráz. Vzhledem k již existujícím předchozím etapám skládky tak nedojde k zásadní a významné změně krajinného struktury či jiné krajinné charakteristiky. Obr.24 : Axonometrie výsledného tvaru skládky po provedené rekultivaci

Obvodová navážecí komunikace

STRANA 67 z 172


D.I.8. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky Realizace oznamovaného záměru, tj. ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA HENČOV je pokračováním obecně již akceptovaného, stávajícího využití území, které až na dopravní kolizi v části osady Nové Domky podstatnou měrou nenarušuje život okolních sídel, neomezuje jejich další rozvoj a nepředstavuje podstatné zatížení životního prostředí dané lokality, zejména ve vztahu k obyvatelstvu a obytnému prostředí. Realizovaný způsob řízeného, technicky zabezpečeného nakládání s komunálními odpady jejich ukládáním pod nebo na úroveň terénu umožňuje uchování provozem skládky nezasažených přírodních složek území v dosavadní kvalitě. Tento systém nakládání s odpady také garantuje, že po ukončení skládkové činnosti bude celý prostor zabezpečen a území rekultivovováno a revitalizováno, takže nebude pro využití území a životního prostředí dané lokality zátěží. Záměr ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA HENČOV je situován do lokality, která je ve změně č. 4 územního plánu města Jihlavy označena jako lokalita 4.22 – OT – rozšíření skládky komunálního odpadu a tato změna je zároveň zahrnuta do seznamu veřejně prospěšných staveb. Pravidla pro uspořádání území (funkční, objemová, plošná apod.) se mimo jiné řídí platnými předpisy na úseku zacházení s odpady a provozním řádem skládky. Areál skládky je od nejbližší souvislé obytné zástavby dostatečně vzdálen, aby bylo možno konstatovat, že jeho provozem nedojde k přímému ani zprostředkovanému ovlivnění hmotného majetku občanů. Negativní vlivy akustické zátěže vlivem dopravy na skládku na rodinné domky v obci Nové Domky byly v předchozí etapě rozšíření skládky již odstraněny. Objekty zapsané do seznamu státních nemovitých kulturních památek ochrany se v lokalitě nenacházejí. V areálu skládky nejsou známy žádné archeologické nálezy a z tohoto důvodu se jejich nálezy v průběhu výstavby nepředpokládají. V případě zastižení těchto nálezů v je třeba zajistit záchranným archeologickým průzkumem. Negativní vliv stavby na místní kulturní hodnoty a tradice nehmotné povahy nelze v souvislosti s posuzovaným záměrem očekávat.

D.I.9. Sociální a ekonomické vlivy Narušení faktorů pohody Vzhledem k situování skládky zcela mimo kontakt s okolními sídly a pouhé prolongace jejího provozu, bez nárůstu intenzity a frekvence negativních vlivů, nelze v rámci běžného provozu očekávat, že dojde v důsledku této činnosti k iniciaci narušení faktoru pohody obyvatelstva. Intenzita a charakter negativního vlivu na pohodu obyvatelstva, zejména v důsledku dopravy na skládku, s použitím příjezdné účelové komunikace osadou Nové Domky, budou přetrvávat. Tato doprava představuje i relativně významný podíl na celkové dopravní zátěži (silnice II. třídy č. 602). Přestože doprava na skládku není zatím příčinou významných dopravních komplikací a stížností občanů, je třeba se jí trvale zabývat, protože může další provoz zařízení negativně ovlivnit. U neurotických a psychicky labilních osob může psychickou pohodu negativně ovlivnit i pouhé očekávání prolongace stávající imisní situace, případně i hypoteticky úroveň jiného typu nebezpečí (např. havárie). To může evokovat určité negativní psychosociální reakce, které jsou zp ůsobeny mimo jiné i obavami, že i nevýznamné a z pohledu zdravotních rizik nepodstatné ovlivnění kvality životního prostředí zhorší jejich životní podmínky. Tyto mechanizmy v lidech vyvolávají a umocňují frustrace spojené se subjektivním prožíváním nepříznivých životních, případně sociálních podmínek. Negativní ovlivnění pohody se může promítat i do psychicky podmíněných drobných zdravotních obtíží a jejich přetrvávání. Citlivé vnímání záměru a případné doprovodné drobné zdravotní obtíže mohou být iniciovány nedostatkem komunikace, nerespektováním připomínek a excesy v rámci výstavby a dalšího provozu. Z tohoto důvodu je třeba v průběhu přípravy záměru a jeho provozu negativní vnímání eliminovat otevřeností a komunikací . Projevy nespokojenosti občanů může způsobit i opakované porušování pravidel silničního provozu dopravní technikou a znečišťování komunikací a jejich okolí z důvodu nedostatečné očisty při odjezdu ze skládky či úlety lehkých frakcí odpadů z dopravní techniky nebo vznosem z tělesa skládky. Z tohoto důvodu je třeba v případě stížností občanů respektovat oprávněné připomínek a činit účinná opatření k nápravě. Opakované porušení technologické a provozní kázně ze strany zaměstnanců je třeba řešit na úrovni pracovně – právních vztahů. Další potenciální rizika pro obyvatelstvo představuje možnost vzniku dopravních nehod na příjezdní komunikaci k areálu.

STRANA 68 z 172


Sociální a ekonomické důsledky Prodloužení životnosti skládky bude mít pro město Jihlava a tím zprostředkovně i jeho místní část Henčov pozitivní ekonomické a sociální důsledky díky situování zařízení v k.ú. Henčov. Provoz skládky je, vzhledem k zákonným poplatkových povinnostem, zdrojem příjmů města. Tento pozitivní aspekt záměr postrádá z pohledu obce Velký Beranov, přestože se dotýká bezprostředně osady Nové Domky. Protože provozovaná etapa skládky je již řadu let v relativně bezproblémovém provozu, nelze očekávat v souvislosti s pokračováním provozu negativní sociologické aspekty v oblastech vědomí, chování a způsob života občanů obce. Podobně nelze očekávat zásadní sociální postoje jako jsou např. příliv nebo odliv obyvatelstva, sociálně patologické jevy, migrace nepřizpůsobivých skupin obyvatelstva apod. Charakter činnosti, s výjimkou některých odborných profesí (provoz systému odplynění, údržba a bezpečnost zařízení), neklade nároky na speciální kvalifikaci pracovníků. Potřeba nových pracovníků není požadována. Pozitivní ekonomické důsledky realizace záměru na obyvatelstvo představuje zajištění zdrojů příjmů pro obyvatelstvo, vytváření podmínek pro zlepšení hospodaření provozovatele, v podílu kooperujících firem na výstavbě, v růstu ekonomického rozvoje a úrovni služeb v regionu.

D.I.10. Jiné ekologické vlivy Nejsou očekávány žádné další významné vlivy, výše nepopsané.

D.II.

ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI Hodnocený záměr ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA HENČOV lze, vzhledem k navrženém konstrukčnímu, stavebně – technickému a technologickému řešení charakterizovat jako standardní zařízení s definovaným, očekávatelným významným potenciálem vlivů na jednotlivé složky životního prostředí. K oznámení přiložené studie (odborný posudek, akustické studie) a v textu vložené odborné pasáže (rozptylová studie) potvrzují, že hranice možného negativního ovlivnění složek životního prostředí a obyvatelstva je při navrženém technickém řešení a akceptaci veškerých omezujících podmínek až na vliv dopravy do zařízení na akustickou situaci v osadě Nové Domky, vymezena pouze vlastním areálem zařízení a jeho nejbližším okolím. Rozsah negativních vlivů je vymezen rozsahem stavby, navazující automobilovou dopravou a ovlivněním jednotlivých složek životního prostředí. Mezi nejvýznamnější vlivy lze řadit tyto charakteristiky: → ovlivnění kvality ovzduší (emise z ukládání odpadů, spalování skládkového plynu, doprava), → vlivy na hlukovou situaci (areálové zdroje, doprava), → produkce odpadních vod (průsakové vody), → vlivy na půdu (zábor ZPF), → vlivy na krajinný ráz území. Ve všech uvedených charakteristikách jsou důsledky realizace záměru hodnoceny jako lokálně významné, ale akceptovatelné za podmínky realizace eliminačních a kompenzačních opatření. V ostatních složkách a charakteristikách životního prostředí jsou vlivy hodnoceny jako nízké či velmi nízké, případně objektivně neprokazatelné. Vlivy přesahující platné limitní či hraniční hodnoty nejsou u posuzovaného záměru očekávány.

D.III.

ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE Nepříznivé vlivy na jednotlivé složky, faktory životního prostředí i sociální sféru záměru ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA HENČOV v rozsahu přesahujícím státní hranice jsou vyloučeny. STRANA 69 z 172


D.IV.

OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ Environmentální rizika při možných haváriích a nestandardních stavech Environmentální rizika případných havárií a nestandardních stavů záměru ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA HENČOV lze rozdělit následovně : Požár zařízení Exploze zařízení Vodohospodářská havárie Únik znečišťujících látek do ovzduší. Požár zařízení Nebezpečí samovolného zahoření skládky je v daném případě vzhledem k technologii ukládání odpadů minimální. Opatření Projektování, realizace a provoz skládky, včetně zařízení jímání, odvodu a zneškodňování skládkového plynu je třeba provádět v souladu s legislativou a technickými normami. K uvedení zařízení do provozu je třeba souhlasu příslušných orgánů na úseku požární ochrany. V rámci zprovoznění musí pak investor splnit veškeré podmínky požární bezpečnosti stavby a protipožárního zabezpečení provozu. Protipožární zabezpečení bude řešit požární dokumentace (požární zpráva, aktualizované požární poplachové směrnice a havarijní plán) a nácvik činností zaměstnanců v případu požáru. Exploze zařízení Riziko exploze zařízení je třeba v zařízení skládky akceptovat vzhledem k síťovým a potrubním vedením, která byla a jsou v rámci předchozích etap a nově připravovaného rozšíření skládky realizována Opatření Podobně jako v předcházející pasáži - požár zařízení - musí být projekce, realizace a provoz zařízení v souladu s legislativou a technickými normami. Zařízení k energetickému využití skládkového plynu spalováním musí být pod stálou kontrolou řídícího systému. Objekty s možným výskytem skládkového plynu musí být pod pravidelnou kontrolou a vstup do nich povolen pouze za dodržení bezpečnostních opatření v souladu s požadavky provozního řádu skládky. Vodohospodářská havárie Havarijní riziko pro zařízení skládky představuje produkce průsakových vod, které ač jsou vodami odpadními, mohou být závadné vodám a dále relativně složitější hydrogeologické a hydrologické podmínky lokality. Opatření Projektování, realizace a provoz skládky, tj. zejména izolační systém, drenážní systém odvádění průsakových vod, jejich akumulace a další nakládání s nimi musí být prováděny v souladu s vodohospodářskou legislativou a technickými normami. Objekty nakládání se závadnými látkami musí svojí funkcí, kapacitou a provedením odpovídat podmínkám této legislativy a požadavkům vodoprávních orgánů (nakládání s odpadními vodami, kapacity a těsnosti akumulací a manipulačních ploch apod.). Pro případ vodohospodářské havárie musí být v zařízení zabezpečena havarijní připravenost. Konkrétní vodohospodářská havarijní opatření musí být zahrnuta do aktualizovaného havarijního plánu schváleného před zahájením provozu vodoprávním úřadem. V případě havarijních úniků je třeba bezpodmínečně provést havarijní zásah za účasti složek integrovaného záchranného systému! Únik znečišťujících látek do ovzduší Riziko havárie tohoto typu je spojeno jak s výše uvedenými riziky požáru a detonace, tak s běžným provozem a to zejména v případech, kdy jsou přehlíženy provozní zásady a technologická kázeň, jejichž důsledkem jsou zvýšené emisní úniky.

STRANA 70 z 172


Opatření Minimalizovat emise znečišťujících látek ze skládky znamená trvale omezovat jejich produkci, realizovat projektovaná technologická aktivní a pasivní odplyňovací opatření, vyloučit volnou ventilaci skládkových plynů, minimalizovat aktivní skládkovou plochu, hutnit a překrývat ukládané odpady materiálem pro technické zabezpečení skládky včetně biologicky aktivních materiálů, zabezpečit provoz technologie odplynění (jímání) a využití nebo zneškodňování.

D.IV.1. Prevence, vyloučení, snížení popřípadě kompenzace nepříznivých vlivů Vzhledem k závěrům oznámení uvedeným výše, jsou opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů oznamovaného záměru pro etapu přípravy, realizace a provozu hodnoceného záměru, v rozsahu zabezpečujícím minimalizaci případných negativních vlivů zařízení na složky životního prostředí, zdraví a zdravé životní podmínky obyvatelstva, rozpracována následovně : Opatření obecné povahy při přípravě a povolování – –

–

Přípravu a realizaci stavby provádět v souladu s projektovou dokumentací pro územní řízení a podmínkami vyjádření a závazných stanovisek orgánů státní správy a samosprávy. V rámci povolovacího procesu při umísťování stavby požádat o udělení souhlasů : k odnětí zemědělských pozemků ze ZPF, k umístění vyjmenovaného stacionárního zdroje znečišťování, k územně plánovací dokumentaci a stavbám do 50 m od lesa. V rámci povolovacího procesu stavby požádat o udělení integrovaného povolení pro změnu zařízení provozované skládky S-OO3 a v rámci něj o dílčí povolením dle platné legislativy (souhlas dle §17 zák. č. 254/2001, povolení dle §11 zákona č. 201/2012 Sb., povolení dle § 14 a 16 zák. č. 185/2001 Sb.).

Opatření obecné povahy při výstavbě Prevence nebo vyloučení nepříznivých vlivů vyplývá zejména z dodržování platných zákonů, norem, předpisů a povolovacích rozhodnutí. Nad tento rámec jsou doporučena následující opatření při výstavbě, v rámci nichž bude věnována zvýšená pozornost : − omezování emise tuhých látek a sekundární prašnosti, − stavu stavebních strojů a uložení stavebních materiálů s ohledem na prevenci případných úniků s možností ohrožení kvality vod, − dodržování opatření pro prevenci úkapů nebo úniků ropných látek nebo jiných provozních kapalin, − účinnému zabezpečení stání techniky pro případ úniku závadných látek. Opatření k minimalizaci emisí znečišťujících látek do ovzduší v rámci realizace a provozu Technická opatření – Skládku realizovat v projektovaném stavebně - technickém řešení a objektové skladbě zabezpečující nakládání s produkovaným skládkovým plynem v souladu s řadou ČSN 838034 Skládkování odpadů – Odplynění skládek. – V závislosti na výsledcích průzkumu produkce skládkového plynu realizovat v průběhu provozu a v etapě uzavření a rekultivace skládky vertikální plynové studny; na základě posouzení produkce skládkového plynu zabezpečit jeho zneškodnění (na biofiltru) nebo energetické využití (kogenerační jednotka). – Bezodkladně odstraňovat nebezpečné stavy a poruchy vzniklé v provozu zařízení k omezování emisí a zařízení k využití skládkových plynů. Organizační opatření – Minimalizovat emise znečišťujících látek vrstvením odpadu do předepsané sektoru a profilu, hutněním a překryvem odpadů technologickými materiály a biologicky aktivními materiály na zajištění skládky (zemina, kompost apod.), využitím průsakových vod k omezení prášení z tělesa skládky a k podpoře produkce skládkových plynů. – Hutněním odpadů zabezpečit minimální měrnou hmotnost odpadu 1,0 t.m-3, těleso skládky profilovat v projektovaném tvaru, vzdušné svahy tělesa skládky dohutňovat a před rekultivací finálně převrstvovat konstrukčně vhodnými technologickými materiály. – Průběžnou rekultivaci skládky provádět po jednotlivých ukončených a uzavřených etapách. – Pravidelně sledovat účinnost instalovaných zařízení k omezování emisí. STRANA 71 z 172


– – – – – –

Zdroje znečišťování ovzduší provozovat v souladu s legislativou na úseku ochrany ovzduší, rezortními normami a provozními předpisy jednotlivých zařízení. V souladu s požadavky legislativy a integrovaným povolením zařízení provádět předepsaný monitoring produkce skládkového plynu. U jednotlivých stacionárních i mobilních spalovacích zařízení vyloučit chod naprázdno a vyloučit neproduktivní přejezdy strojů po areálu, provádět pravidelné měření emisí motorů a seřizování. Zabezpečovat pravidelný sběr lehkých frakcí odpadů v okolí tělesa skládky i širším území. Při manipulaci s odpady používat vhodné prostředky, zabránit sekundární prašnosti. Provádět očistu vozidel před opuštěním prostoru skládky, v případě potřeby provádět očistu a kropení příjezdní komunikace a zpevněných ploch v areálu.

Opatření k ochraně vod v rámci realizace a provozu Technická opatření – Realizovat projektované stavebně - technické řešení objektů nakládání s průsakovými vodami ze skládky v konstrukčním a technologickém provedením zaručujícím jejich požadovanou kapacitu a funkčnost a v objektové skladbě zabezpečující ochranu podzemních a povrchových vod; nakládání s průsakovými vodami realizovat v souladu s platnou legislativou a ČSN (838030, 83 8032 a 83 8033). – Zabezpečit oddělené nakládání s čistými srážkovými vodami spadlými na nezaskládkovanou plochu skládky, srážkovými vodami a s průsakovými vodami z tělesa skládky. Průsakové vody zneškodňovat na vhodné externí ČOV. Organizační opatření – V rámci provozu zamezit vniknutí závadných látek do povrchových a podzemních vod, půdy a dešťové kanalizace a vyloučit jejich smísení se srážkovými, průsakovými a splaškovými odpadními vodami. – Zabezpečovat trvalou funkčnost systému odkanalizování průsakových a srážkových vod. – Zabezpečovat trvalou funkčnost rozšířeného monitorovacího systému a provádět předepsané analýzy podzemních vod v monitorovacím systému a produkovaných průsakových vod. – Aktualizovat plán opatření pro případ havárie (havarijní plán), vést evidenci o realizovaných opatřeních a archivovat je po dobu 5 let. – V režimu stanoveném legislativou kontrolovat sklady, zkoušet těsnost potrubí, nádrží a dopravních prostředků na závadné látky a vést o tom předepsanou evidenci. – Vést záznamy o typu zvlášť nebezpečných látek a obsahu jejich účinných složek ve vztahu k vodám a na požádání tyto informace poskytnout vodoprávním úřadům a Hasičskému záchrannému sboru. – Po zaplnění tělesa skládky provést nepropustné uzavření tělesa skládky a následně provést povrchovou technickou rekultivaci. Opatření k ochraně půd a horninového prostředí v rámci realizace a provozu Technická opatření – V maximální míře jako stavební materiály použít vhodné vrstvy zemin odtěžených v rámci terénních úprav v ploše staveniště. Organizační opatření – Vhodnost zemin ze skrývek ke zřízení geologické bariéry ověřit před zahájením zemních prací hutnícím pokusem. Hutnící pokus a práce na vrstvě minerálního těsnění provádět za přítomnosti geotechnického dozoru, který provede kontrolní zkoušky propustnosti zemin na odebraných vzorcích. – Zeminy odtěžené v rámci terénních úprav v ploše staveniště nebo přivezené do zařízení a určené k rekultivaci skládky uložit na deponii a zabezpečit proti zcizení, znehodnocení a zaplevelení. – Stavební práce organizovat tak, aby byla vyloučena kontaminace horninového prostředí únikem závadných látek z dopravních a stavebních strojů či nepovoleným nakládáním se závadnými látkami. – V případě použití cizích materiálů k vytváření povrchové rekultivační vrstvy postupovat v souladu s vyhl. č. 294/2005 Sb. Opatření k ochraně zvlášť chráněných živočichů a rostlin –

Opatření nejsou uplatňována. STRANA 72 z 172


Opatření k nakládání s odpady Technická opatření – Realizovat skládku ve stavebně - technickém řešení a objektové skladbě dle ČSN 838030 Skládkování odpadů – Základní podmínky pro navrhování a výstavbu skládek, ČSN 838032 Skládkování odpadů – Těsnění skládek a zabezpečující optimální nakládání s odebíranými a ukládanými odpady, v souladu s řadou ČSN 8380 Skládkování odpadů a legislativou. – Pro výstavbu zpevněných ploch, vozovek a pro podsypy využít podle možností stavebního recyklátu jako náhrady za kamenivo, štěrky a štěrkopísky. – Skládkování odpadu provádět tak, aby byla zajištěna stabilita skládkového tělesa a s ním spojených konstrukcí a bylo zabráněno sesuvům. Organizační opatření – Při výstavbě a provozu skládky zabezpečit přednostní materiálové a energetické využití produkovaných odpadů, odstranění nevyužitelných odpadů provádět pouze prostřednictvím osoby, která je prokazatelně držitelem příslušného oprávnění k činnosti a podnikající v oboru odpadového hospodářství. – V provozu skládky uplatňovat řízené ukládání, vrstvení, hutnění a překrývání odpadů technologickým materiálem na zajištění skládky a biologicky aktivními materiály. – Vytvářet podmínky pro aplikaci systému nakládání s odpady dle schváleného krajského POH a povolení příslušných orgánů státní správy a dle potřeb je modifikovat. – Předcházet vzniku, ředění nebo míšení odpadů, odpady zajišťovat před znehodnocením, zcizením a únikem. – Dodržovat postupy pro přejímku odpadů dané vyhl. č. 383/2001 Sb. a 294/2005 Sb., při přejímce po původci či dopravci požadovat základní popis odpadu, ověřovat jeho platnost a vlastnosti odpadů jím prezentovaných a do zařízení přijímaných odpadů. – Zařízení provozovat v souladu se souhlasem příslušného orgánu odpadového hospodářství, uděleným v rámci integrovaného povolení, v souladu se schváleným provozním řádem zařízení; vést provozní evidenci a provozní deník zařízen a provádět archivaci záznamů, orgánům státní správy předávat pravidelná zákonná hlášení. Opatření z hlediska nakládání s chemickými látkami a chemickými směsmi Technická opatření –

Nejsou v souvislosti s výstavbou předepsána.

Organizační opatření –

S nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi nakládat v souladu s bezpečnostními listy.

Hygienická opatření Technická opatření – Na základě výsledků autorizovaných měření hluku po uvedení stavby do provozu v případě potřeby a po dohodě s vlastníky nemovitostí provést výměnu oken dotčených rodinných domků v osadě Nové Domky tak, aby byly splněny hygienické limity v chráněném vnitřním prostoru staveb. Organizační opatření – Po uvedení stavby do provozu provést kontrolní měření hluku v denní době v chráněných venkovních prostorech a chráněné venkovní prostorech staveb. – Opatřeními v rozsahu stanoveném zák. č. 258/2000 Sb. a prováděcími předpisy zajišťovat aby hluk související s provozem zařízení nepřekračoval hygienické limity pro chráněné venkovní prostory a chráněné venkovní prostory staveb a aby bylo zabráněno nadlimitnímu působení hluku a přenosu vibrací na osoby. Protinákazová opatření Organizační opatření – K omezení možnosti vzniku nákaz dle potřeby provádět ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci.

STRANA 73 z 172


Protihavarijní opatření Technická opatření – Možnost vzniku havarijního nebezpečí explozí popř. zahořením minimalizovat konstrukcí skládky, technickým řešením rekultivace, plynotěsným zapouzdřením a odplyněním, která musí odpovídat příslušným požárně bezpečnostním předpisům. – Místa možného hromadění skládkového plynu označit příslušnými značkami a symboly nebezpečí. Organizační opatření – Pravidelně monitorovat a vyhodnocovat dostupnými metodami výskyt skládkového plynu v areálu skládky (analýzy skládkového plynu, analýzy výskytu plynů ve stavebních objektech, terénní průzkum). – Zpracovat havarijní a provozní předpisy zařízení a evidenci zvlášť nebezpečných látek. Provádět požadovaný systém kontrol včetně potřebného vedení záznamů. – V rámci povolení a uvedení stavby do provozu splnit veškeré podmínky požární bezpečnosti stavby a protipožárního zabezpečení jejího provozu. Protipožární zabezpečení závodu řešit požární dokumentací (požární zpráva, aktualizované požární poplachové směrnice a havarijní plán) a nácvikem činností zaměstnanců pro případ vzniku požáru. – Režim provozu dopravních prostředků po areálu omezit dopravním značením s vyznačením nejvyšší povolené rychlosti. – Posádky svozových vozidel poučit o postupu v případě úniku odpadu. Toto riziko lze minimalizovat pravidelnými důkladnými prohlídkami technického stavu vozidel. Ostatní opatření – –

V případě výskytu archeologických nálezů zabezpečit záchranný archeologický průzkum. Pravidelně proškolovat zaměstnance, včetně praktického nácviku řešení situací, z problematiky bezpečnosti práce, požární ochrany, ochrany složek životního prostředí a havarijního zabezpečení.

D.V.

CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIVŮ Použité metody prognózování a výchozí podklady p ři hodnocení vlivů Základními podklady použitými při zpracování oznámení, byly údaje poskytnuté zpracovatelem dokumentace ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA HENČOV (EkoINPROS, spol. s r.o. Brno/01/2014) k územnímu řízení. Informace o navržených a používaných technologiích ukládání, využití a shromažďování odpadů byly čerpány z údajů oznamovatele. Informace o technologiích v oboru byly čerpány z odborné literatury (BIOPLYN, Straka a kol./2003), z odborných textů, z konzultací vedených s experty a s pracovníky orgánů státní správy a oznamovatelem záměru. Informace o očekávaných emisích znečišťujících látek, hluku, o předpokládaném vlivu stavby na zdraví obyvatelstva a o podmínkách založení skládky a možnosti případného ovlivnění podzemních vod byly získány z odborných studií, které byly pro tento účel aktuálně pořízeny či již byly dříve, v rámci předchozích etap povolování skládky vypracovány. Emitované znečištění bylo kvantifikováno tam, kde je to v rámci přípravy a provedeného odborného odhadu možné (emise z tělesa skládky). Obecné údaje o stavu životního prostředí, geofaktorech životního prostředí a významných krajinných prvcích byly čerpány z internetových stránek státního a krajského informačního sytému (CENIA, Krajský úřad kraje Vysočina), z odborné literatury a publikací, z archivních materiálů oznamovatele a dalších dostupných podkladů (Územní plán statutárního města Jihlava a jeho změna č. 4, územní plán obce Velký Beranov). Dalším podkladem byl inženýrskogeologický a hydrogeologický průzkum k rozšíření skládky s vyhodnocením vrtných a laboratorních prací (GEOMIN družstvo, Jihlava, září 2013). Z podkladů rozhodnutí a správních aktů orgánů státní správy bylo k dispozici Integrované povolení Řízené skládky odpadů S-OO Jihlava Henčov (KÚ Kraje Vysočina/2004) a jeho změny. Použity byly dále oficiální údaje na úseku ochrany životního prostředí působících orgánů a odborných organizací řízených MŽP (ČHMÚ, AOPK ČR, GEOFOND atd.). Detailní průzkum areálu a jeho blízkého i širšího okolí byl prováděn v rámci několika návštěv zpracovatele v zařízení.

STRANA 74 z 172


Neurčitostí v rámci zpracování oznámení je nemožnost predikce dalšího vývoje legislativy na úseku odpadového hospodářství, postupu při uplatňování požadavků na separaci komunálních odpadů u původců, neznalosti v budoucích obchodních vztazích a v podmínkách hodnoceného oboru, v podmínkách financování a realizaci záměru a další podobné detailnější informace. Metody, které byly na základě shromážděných vstupních podkladů použity při zpracování oznámení, lze charakterizovat jako standardní hodnotící metody. K posouzení obecně známých dopadů záměru byly použity metody a způsoby hodnocení, kterými jsou například metody expertního odhadu, analogie, verbální popis atp. Tyto metody odpovídají charakteru záměru, zájmovému území a stupni znalostí technického řešení hodnocené stavby. Pro vyhodnocení možných dopadů záměru na životní prostředí a zdraví obyvatelstva byly jako podklad oznámení zpracovány expertní studie, případně do textu oznámení vložené odborné pasáže, používající speciální metody nebo ve specializovaných oblastech vyžadujících posouzení či výklad autorizovaných či odborně vzdělaných specialistů. V daném případě se jednalo o specialisty v oblasti zpracování odborných posudků emisí znečišťujících látek a jejich rozptylu v ovzduší. Zjištěné informace podávají, podle názoru zpracovatele, dostatečně vyčerpávající obraz o záměru a jeho skutečných i případných možných negativních vlivech na obyvatelstvo a složky životního prostředí v dotčeném území. Nedostatky ve znalostech a neurčitosti, které se vyskytly při specifikaci vlivů V průběhu zpracování oznámení se nevyskytly takové nedostatky ve znalostech nebo neurčitosti, které by znemožňovaly jednoznačnou specifikaci možných vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví a formulaci v ní provedených závěrů. Dostupné informace jsou pro účely posouzení vlivů na životní prostředí dostatečné. Charakter záměru nedává předpoklady vzniku významných negativních vlivů na životní prostředí nebo veřejné zdraví. Území, ve kterém se záměr nachází, není mimořádně citlivé na antropogenní zásahy. Z těchto důvodů je v závěrech hodnocení možných vlivů na životní prostředí dostatečný prostor pro absorbování případných neurčitostí. Absence některých konkrétnějších údajů je v této fázi přípravy stavby běžným jevem. Nedostatky ve znalostech a neurčitosti, které by mohly zásadně ovlivnit závěry hodnocení, však při zpracování oznámení nebyly identifikovány.

STRANA 75 z 172


ČÁST E

(POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU) E.I.

POPIS VARIANT ŘEŠENÍ STAVBY Záměr je řešen invariantně, tzn. že umístění, technické a technologické řešení záměru je navrženo v jedné variantě dané situováním navrženého ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA HENČOV. Nad rámec povinností stanovených zákonem, s uplatněním § 6 odst. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP, byly při hodnocení umístění záměru ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA HENČOV pro tento navrhovaný záměr studovány i další alternativní varianty řešení, které jsou podrobně rozebrány v kapitole B.I.5. Přehled zvažovaných variant : A. Navržená varianta záměru – aktivní varianta B. Jiná územní varianta - lokalizace záměru do jiného území C. Nulová varianta – bez realizace navrženého záměru D. Jiné využití území.

E.II.

POROVNÁNÍ VARIANT Hodnocením jednotlivých variant, pozitivních a negativních environmentálních a provozních aspektů jejich lokalizace, s přihlédnutím na jiné alternativy využitelných technologií nakládání s odpady dané schváleným POH kraje (materiálové či energetické využití), byla jako jediná vhodná, územně a technologicky akceptovatelná alternativa odstraňování odpadů pro spádový region města Jihlavy a okolí vybrána v dokumentaci uvedená aktivní varianta – t.j. ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA HENČOV, daná navrženým projekčním řešením, tj. výstavbou nového tělesa skládky na pozemcích zčásti uvnitř a zčásti vně stávajícího areálu a v návaznosti na těleso provozované Řízené skládky odpadů S-OO3 Jihlava Henčov. Tato územní varianta je podrobně rozpracována v jednotlivých kapitolách tohoto oznámení. V rámci vybrané lokalizace záměru byl řešen zejména vliv provozu zařízení na sídla a objekty určené k trvalému či dočasnému pobytu lidí, vliv realizace a provozu na obyvatelstvo a na využití území, vliv na ovzduší, vliv na povrchové a podzemní vody, vliv na biotopy a na živočišné a rostlinné druhy v nejbližším okolí. Z pohledu projekčně navrženého technického řešení bylo hodnoceno konstrukční, stavebně technické, provozně organizační a kapacitní řešení zařízení a jednotlivých stavebních objektů, skladovací a manipulační zázemí, dopravní obslužnost, napojenost sítí a další podrobnosti spojené s koncepcí řešení. Na základě údajů uváděných v předchozích kapitolách oznámení lze prověřovaný záměr ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA HENČOV v navržené aktivní variantě pro dané území označit za únosný a přijatelný. Celková ekologická zátěž území nepřekročí vlivem tohoto záměru únosnou mez. Využití území nevyvolává žádné střety zájmů z hlediska územního plánování, protože je záměr v souladu s platným Územním plánem statutárního města Jihlavy. Souhrnně lze záměr hodnotit jako akceptovatelný. Míru ovlivnění okolního prostředí lze v případě působnosti některých impaktů hodnotit jako lokálně významnou, avšak řešitelnou na únosnou míru systémem realizací eliminačních a kompenzačních opatření. Převážná většina identifikovaných impaktů záměru bude na životní prostředí působit pouze malou až velmi malou intenzitou, bez zásadních a významných negativních dopadů. Variantu realizace prověřovaného záměru lze z hlediska možných vlivů na životní prostředí považovat za přijatelný způsob využití území.

STRANA 76 z 172


ČÁST F

(DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE) F.I.

MAPOVÁ A JINÁ DOKUMENTACE Tématické mapové, obrazové a grafické přílohy jsou součástí příloh tohoto oznámení. Situační řešení záměru je dokladováno v přílohové části tohoto oznámení.

F.II.

DALŠÍ PODSTATNÉ INFORMACE OZNAMOVATELE Nejsou uváděny.

STRANA 77 z 172


ČÁST G

(VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU) Shrnutí netechnického charakteru obsahuje ve stručné a srozumitelné formě údaje o záměru a dále závěry jednotlivých dílčích okruhů hodnocení možných vlivů záměru na životní prostředí. Zájemcům o podrobnější údaje proto doporučujeme prostudování příslušných kapitol oznámení.

G.I.

INFORMACE O ÚČELU OZNÁMENÍ Toto oznámení je vypracováno ve smyslu § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (dále i jen zákon o posuzování vlivů na životní prostředí nebo zákon), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 93/2004 Sb., zákonem č. 163/2006 Sb., zákonem č. 186/2006 Sb., zákonem č. 216/2007 Sb., zákonem č. 124/2008 Sb., zákonem č. 223/2009 Sb. a zákonem č. 436/2009 Sb., úplné znění zákona vyhlášeno zákonem č. 49/2010 Sb., v rozsahu stanoveném příl. č. 3 zákona a slouží jako základní podklad pro provedení zjišťovacího řízení dle ust. § 7 zákona. Účelem tohoto oznámení je poskytnout základní informace o charakteru záměru, o stavu dotčeného území a o předpokládaných vlivech na okolní prostředí pro potřeby zjišťovacího řízení dle § 7 zákona. Své písemné vyjádření k oznámení může zaslat každý na adresu příslušného krajského úřadu do 20 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení. Souhrnné vypořádání všech písemných připomínek bude součástí písemného závěru ze zjišťovacího řízení, který vydá příslušný úřad.

G.II.

INFORMACE O PROVĚŘOVANÉM ZÁMĚRU Záměrem prověřovaným ve zjišťovacím řízení je : ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA HENČOV. Zařazení dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb., zákona č. 163/2006 Sb. a zákona č. 216/2007 Sb., zákonem č. 124/2008 Sb., zákonem č. 223/2009 Sb. a zákonem č. 436/2009 Sb., úplné znění zákona vyhlášeno zákonem č. 49/2010 Sb., je následující: kategorie: bod: název: sloupec:

I 10.2 Zařízení k odstraňování ostatních odpadů s kapacitou nad 30 000 t/rok. A

Dle ust. §4 odst. 1 písm. d) zákona jsou předmětem posuzování záměry uvedené v příloze č.1 k zákona kategorie I, které nedosahují příslušných limitních hodnot, jsou-li uvedeny (dále i jen „podlimitní záměry“) a příslušný úřad stanoví, že budou podléhat zjišťovacímu řízení; tyto záměry podléhají posuzování, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení. ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA HENČOV takovým záměrem je (naplňuje dikci stanovenou v příloze č. 1 zákona, kategorie I, v bodu 10.2 Zařízení k odstraňování ostatních odpadů s kapacitou nad 30 000 t/rok), ale jeho projekční kapacita odstraňovaných ostatních odpadů 29 000 t/rok jej řadí mezi „podlimitní záměry“. Dle ust. §22 písm. a) zákona zajišťuje posuzování záměrů uvedených v § 4 odst. 1 písm. d) orgán kraje, tj. Krajský úřad Kraje Vysočina, Žižkova 57, 587 33 Jihlava.

STRANA 78 z 172


V souladu se zařazením záměru dle zákona č. 100/2001 Sb. je pro účely zjišťovacího řízení záměr charakterizován následujícími údaji: 385.000,00 m3

celková kapacita skládky: roční maximální ukládaná kapacita odpadů:

29.000,00 t/rok 3

předpokládaná životnost skládky (při průměrném ročním uložení 26.000 m /rok):

18 let

Stavebně – technické parametry hodnoceného záměru jsou stanoveny následovně : plocha zájmového území :

66.040,00 m2

celková plocha rozšíření skládky:

36.040,00 m2

plochy vodohospodářsky zabezpečené:

23.316,00 m2

plocha komunikací:

2.213,00 m2

plocha ozelenění:

8.876,00 m2

objem minerální těsnění:

11.658,00 m3

objem výkopů:

31.433,00 m3

objem násypů:

16.889,00 m3

Záměr je umístěn na severovýchodním okraji města Jihlavy, v katastrálním území místní části Henčov, do plochy severně od stávající provozované řízení skládky odpadů. Rozšíření skládky je navrženo v území, které na nejbližších okolních pozemcích již po desetiletí slouží k řízenému ukládání komunálních a jim podobných odpadů. Nejbližším sídelním celkem je místní část města Jihlavy - Henčov (ve vzdálenosti asi 500 m západně od ploch k rozšíření skládky), se samostatným katastrálním územím a část obce Velký Beranov - osada Nové Domky (ve vzdálenosti asi 750m jižně od ploch k rozšíření skládky). kraj:

Vysočina

obec:

Jihlava

katastrální území:

Henčov (č. k.ú. : 648680)

Poloha záměru je zřejmá z následujícího obrázku (podrobněji viz příloha č. 1.1.). Obr.25 : Umístění záměru

๏

STRANA 79 z 172


Oznamovatel záměru SLUŽBY MĚSTA JIHLAVY s.r.o. připravuje v areálu Řízené skládky odpadů S-OO3 Jihlava Henčov a na pozemcích v jeho bezprostředním okolí realizaci nového skládkového tělesa pod názvem ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA HENČOV. Tato výstavba představuje realizaci souboru stavebních objektů určených pro ukládání odpadů na skládce, pro nakládání se srážkovými vodami a průsakovými vodami ze skládky, pro odplyněním tělesa skládky a jeho následnou rekultivaci po ukončení provozu. Pro tyto účely bude, v návaznosti na těleso stávající skládky, vybudováno nové úložiště odpadů, které bude technicky zabezpečeno tak, aby nemohlo kontaminovat složky životního prostředí. Pro tento účel bude upraveno dno úložiště, které bude opatřeno minerální a fóliovou izolací, drenážním systémem k odvedení a akumulací průsakových vod z tělesa skládky. Bude provedeno obvodové odvodnění, komunikace a další potřebné objekty skládky. Po ukončení skládkování bude těleso skládky nepropustně uzavřeno. Vyvíjející se skládkový plyn bude dle potřeb v průběhu provozu, případně až ve fázi rekultivace jímán plynovými studnami, odváděn plynovým potrubím a zneškodňován na biofiltrech nebo energeticky využit na kogenerační jednotce. Důvodem přípravy hodnoceného záměru je postupující naplněnost stávající provozované skládky. Z tohoto důvodu je třeba v potřebném předstihu vytvořit dostatečnou kapacitu pro ukládání komunálních a dalších odpadů v regionu. Předpokládané členění stavby na stavební objekty 001

Provozní komunikace

002

Odvodnění podloží

003

Těleso skládky

004

Hlavní sběrač

005

Sběrná jímka

006

Výtlak infiltrovaných vod

007

Oplocení

008

Záchytný příkop

009

Zpětný výtlak

010

Rozvody NN

011

KTÚ

012

Odplynění skládky

013

Postupná rekultivace

Zásady technického řešení 001 Provozní komunikace Prodloužení stávající vnitroareálové provozní komunikace napojené na veřejnou komunikační síť účelovou komunikací vybudovanou v rámci předchozích etap výstavby. Provozní komunikace je určena k obsluze skládkového tělesa je navržena jako zpevněná, s ABS krytem v úsecích pravidelné dopravní obslužnosti a v úsecích pouze občasného dopravního využití s krytem štěrkovým. 002 Odvodnění podloží Objekt je navržen na základě výsledků podrobného hydrogeologického a inženýrskogeologického průzkumu a slouží k odvodnění podloží a případně podchycení drenážních výustí nebo vývěrů mělce zasáklé povrchové vody a jejího převedení do stávajícího odvodňovacího systému v areálu skládky a jeho prostřednictvím do vodoteče pod skládkou. 003 Těleso skládky Tento objekt zahrnuje provedení veškerých zemních prací = úpravu dna i svahů skládkového tělesa do projektovaných profilů a jejich vyspádování a vysvahování, včetně hutnění. Součástí objektu je i provedení veškerých izolačních vrstev, tj. minerálního těsnění a umělé membrány z fólie PeHD tl. min. 1,5 mm, spojované svařováním s kontrolním kanálkem a kryté ochrannou geotextílií. Součástí objektu je plošný štěrkový drén, který je doplněn drenážním systémem, k rychlejšímu odvedení průsakových vod. Kvalita a těsnost izolační fólie bude ověřena kontrolní metodou. Skládkové těleso bude rozděleno na jednotlivá skládková pole, která budou schopna samostatného provozu a budou od sebe oddělena mezihrázkou. STRANA 80 z 172


004 Hlavní sběrač Objekt hlavního sběrače řeší samostatné odvodnění jednotlivých skládkových polí sběrnými drény, které jsou zaústěny do hlavního svodu. Svod je pak vyústěn do sběrné jímky průsakových vod, odkud jsou průsakové vody přečerpávány zpět na povrch skládky nebo odváženy na externí ČOV k likvidaci. 005 Sběrná jímka Sběrná jímka je bezodtoková, akumulační nádrž užitného objemu 600 m3 do níž jsou svedeny průsakové vody a jejíž objem je navržen dle hydrologického výpočtu. Nádrž bude zemní, otevřená, s izolací dna a svahů fólií a kryta prefabrikáty, s jednoduchým obvodovým zábradlím. Jímka bude osazena čerpadlem zpětného výtlaku do rozvodu, prostřednictvím kterého bude prováděn zpětný rozliv. Přebytek průsakových vod bude likvidován přečerpáním do stávajícího systému akumulace průsakových vod nebo odvozem na ČOV. 006 Výtlak infiltrovaných vod Objekt řeší propojení nově budované sběrné jímky se stávajícím systémem vodního hospodářství. Propojení bude realizováno plnostěnným potrubím dimenzovaným na základě hydrologického výpočtu. 007 Oplocení Typové ocelové oplocení výšky 4 m na ocelových sloupcích, umístěné po hranicích zájmových parcel. Oplocení bude doplněno zábranami proti zamezení úletu lehkých částic z aktivní plochy skládky. Oplocení bude provedeno z pozinkovaného kovu potaženého folií. Sloupky budou osazeny v betonových patkách. 008 Záchytný příkop Záchytný příkop bude otevřená zemní rýha, která bude v kombinaci se zemními obvodovými hrázkami odvádět srážkové vody mimo prostor skládkového tělesa. Příkop je navržen trojúhelníkového a zčásti lichoběžníkového tvaru hloubky cca 40÷100 cm, zpevněn příkopovými tvarovkami. Příkop bude zaústěn do terénu nebo do stávajícího systému odvedení povrchových vod areálu. 009 Zpětný výtlak Ke zpětnému výtlaku na hydranty bude využíváno osazené ponorné čerpadlo s ručním i automatickým ovládáním s akustickou i světelnou signalizací naplnění jímky. 010 Rozvody NN Slouží k zajištění elektrického napájení čerpadel ve sběrné jímce a k rozvedení NN po obvodu úložiště napojením na stávající rozvod elektrické energie pomocí zásuvkových rozvaděčů na sloupech nově navrženého osvětlení skládky - stožárová výbojková svítidla rozmístěná po obvodu úložiště. Plánováno je rozmístění 6 ks výbojkových svítidel a 6 ks zásuvkových skříní. Osvětlení bude řízeno v automatickém režimu soumrakovým spínačem s noční přestávkou nebo ručně na jednotlivých stožárech. 011 KTÚ Objekt řeší ozelenění k začlenění skládky do okolní krajiny. Ozelenění tvoří vegetační porosty stromového a keřového patra a luční porost. Podklad kořenového profilu pro osázení je navržen z vrstev biologicky oživitelné zeminy mocnosti 20 cm. 012 Odplynění skládky Průběžně budovaný odplyňovací systém skládky na základě výsledků plynometrického průzkumu po etážích výšky cca 3÷5 m, v závislosti na intenzitě vývinu skládkového plynu. Systém zahrnuje vrtané pilotní vertikální plynové studny (zhruba po zaskládkování 5 m vrstvy odpadů). Dále budou studny budovány metodou postupného pažení s tím, že horní část pažnice bude vždy uzavřena a osazena samostatným biofiltrem, který se bude posouvat spolu s prodlužováním odběrové studny po jednotlivých etážích nebo hlavicí umožňující propojení aktivní části studny se svodným systémem skládkového plynu, který je zaústěn do kogenerační jednotky. To závisí na množství a složení skládkového plynu a ekonomické přijatelnosti řešení. 013 Postupná rekultivace Objekt realizován v souběhu s provozem skládky, v dílčích etapách dle stupně zaplnění skládkového prostoru. Jeho předmětem je zřízení vyrovnávacích, drenážních, těsnících a rekultivačních vrstev s cílem zamezit přístupu srážkových vod na plochy, které již dosáhly projektovaného stavu a tím zmenšit objem průsakových vod ze skládkového tělesa a dosažení územního kontaktu s okolím skládky. Technická rekultivace bude zahrnovat urovnání odpadů do projektovaného sklonu, jejich překrytí vyrovnávací vrstvou z jemnozrnné frakce, rozprostření svrchního izolačního pláště z fólie PEHD tl. 1 mm chráněné geotextílií, položení drenážní vrstvy mocnosti min. 30 cm a následně rekultivační vrstvy z podorničních 50 cm a ornice 30 cm. Následuje biologická rekultivace parkovým výsevem travního osiva a skupinovou výsadbou dřevin domácího původu.

STRANA 81 z 172


Obr.26 : Situace stavby a jejího okolí (podrobněji viz příloha č. 1.3.).

Základní údaje o provozu Režim chodu skládky bude probíhat v již ověřeném systému technologických postupů : Doprava, příjem, evidence a kontrola odpadů - doprava odpadů do zařízen, zvážení na váze, vizuální kontrola odpadů, kontrola dokumentace odpadů, evidence přijatých odpadů, vystavení dokladů o příjmu odpadu. Ukládání a hutnění odpadů v tělese skládky - přeprava odpadu do prostoru provozovaného skládkového pole, určení místa a sektoru pro složení odpadu, vrstvení odpadu do předepsaného profilu, hutnění a překrývání technologickým materiálem na zajištění skládky a odplyňující biooxidační vrstvou. Nakládání s průsakovými vodami - zachycování průsakových vod odvodňovacím systémem skládky a jejich akumulace ve sběrné jímce průsakových vod, čerpání a zpětný rozliv na těleso skládky, v případě přebytků odvoz na městskou ČOV nebo napojení na stávající systém nakládání s průsakovými vodami skládky. Nakládání se srážkovými vodami a převedení povrchových vod - provozování odvodňovacího systému k zachycování a odvádění nekontaminovaných srážkových vod z nezaskládkovaných izolovaných ploch úložiště a systému odvádění srážkových vod z vyšších ploch povodí do vodoteče pod skládkou. Nakládání se skládkovým plynem - provoz v průběhu skládkování průběžně budovaného odplyňovacího systému postupně pažených a navyšovaných vertikálních odběrových studní osazených buď samostatným posuvným biofiltrem, případně s propojením na odplyňovací potrubní systém ukončený na kogenerační spalovací jednotce. Monitoring - sledování parametrů indikujících pro životní prostředí nezávadný provoz skládky zahrnující např. sledování jakosti a množství průsakových vod, jakosti podzemních a povrchových vod, množství a složení skládkového plynu, zaměření tělesa skládky a dalších parametrů provozu. Očista vozidel - očista vozidel na oklepové ploše před provozní budovou. Rekultivace - postupná úprava tělesa skládky v průběhu ukládání odpadů a po dosažení konečné výšky a tvaru části tělesa skládky postupná realizace finální rekultivace zahrnující vytvoření těsnící, ochranné a biologické vrstvy.

STRANA 82 z 172


G.III.

INFORMACE O VLIVECH NA OKOLNÍ PROSTŘEDÍ V oznámení je hodnocen charakter a rozsah vlivů spojený s realizací a provozem záměru ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA HENČOV na obyvatelstvo a veřejné zdraví, na ovzduší, na povrchové a podzemní vody, na půdu a geologické podmínky, na rostlinná a živočišná společenstva, na krajinný ráz, na hlukovou a dopravní situaci, na kulturní a historické památky. Analýza možných vlivů vychází ze stávající situace těchto složek a faktorů přírodního a sociálního prostředí, jejichž stručný popis je uveden v části C tohoto oznámení. Z analýzy předpokládaných vlivů stavby vyplývá, že navýšení stávající zátěže dílčích složek lze hodnotit jako lokálně významné, po realizaci eliminačních a kompenzačních opatření jako akceptovatelné. Za těchto podmínek budou výstupy do životního prostředí (hluk, ovzduší, odpadní vody, odpady apod.) celkově málo významné a nepovedou ke podstatnému nárůstu znečišťování nebo poškozování životního prostředí. Realizací a provozem záměru nedojde k významným trvalým negativním vlivům na obyvatelstvo. Také vlivy na veřejné zdraví, spojené s výstavbou a provozem záměru, lze za předpokladu respektování doporučených eliminačních a kompenzačních opatření hodnotit jako lokálně významné, ale akceptovatelné. Nejvýznamnějším aspektem záměru jsou emise a doprava, jejichž působení samostatně sice nevyvolá přeslimitní stavy (znečištění ovzduší, hluk), avšak ve spojení s ostatními zdroji v území (zejména silniční automobilová doprava) může vyvolat zátěž na úrovni hygienických limitů v zájmovém území záměru. Otázka protihlukové ochrany je v posuzovaném případě významná a je nutno jí věnovat potřebnou pozornost. Analýza dosud provedených opatření vyplývající z posouzení vlivů na hlukovou situaci zájmovém území je uvedena v příslušné části oznámení. Z provedeného rozboru však vyplývá celkově akceptovatelné ovlivnění obyvatel z hlediska potenciálních zdravotních vlivů nebo rizik. Vlivy na kvalitu ovzduší a na imisní situaci lze při bezhavarijním provozu považovat za akceptovatelné. Provoz areálu nebude příčinou překračování imisních limitů v okolí stavby. ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA HENČOV nebudou přímo dotčeny povrchové vody, ale budou částečně pozměněny hydrologické charakteristiky území. Záměr nevyžaduje odběr povrchových vod ani vypouštění odpadních vod do toků. Realizací záměru dojde k navýšení produkce průsakových = odpadních vod z areálu, které budou zneškodňovány recirkulací nebo vývozem na městskou ČOV. Významné ovlivnění hydrologických nebo kvalitativních charakteristik povrchových nebo podzemních vod není očekáváno. Vliv na podzemní a povrchovou vodu v posuzované oblasti a širším okolí lze souhrnně, za bezhavarijní stavu, hodnotit jako nevýznamný. V důsledku terénních prací bude výstavbou záměru narušen horninové prostředí a geologické a morfologické podmínky území. Záměrem nebudou dotčena ložiska nerostných surovin. Zábor půdy zařazené do III. třídy ochrany lze hodnotit jako negativní důsledek výstavby. Vzhledem k vyčlenění dotčené plochy do lokality, která je ve změně č. 4 Územního plánu statutárního města Jihlavy označena jako lokalita 4.22 – OT – rozšíření skládky komunálního odpadu, přičemž je tato změna zároveň zahrnuta do seznamu veřejně prospěšných staveb, lze takový důsledek považovat za akceptovatelný. Záměr nevyžaduje zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL). Vlivy na znečištění půdy v zájmovém území záměru lze hodnotit jako nepodstatné. Záměr bude realizován v ekologicky nestabilním prostředí zemědělské půdy a areálu skládky, které jsou dlouhodobě zatížena antropogenními zásahy. Vlivy na flóru a faunu lze hodnotit jako prakticky zanedbatelné bez významných negativních dopadů. Na ploše záměru není očekáván žádný vliv na chráněné druhy rostlin. Realizace záměru nepovede ke změně biotických charakteristik lokality. Realizací záměru nedojde k prostorovému ani funkčnímu ovlivnění územního systému ekologické stability. Záměr nekoliduje s významnými krajinnými prvky.

STRANA 83 z 172


Záměr nekoliduje s žádnými zvláště chráněnými územími, evropsky významnými lokalitami nebo ptačími oblastmi (Natura 2000). Realizací záměru dojde k rozšíření urbanizovaných ploch ve volné krajině. Dopad z realizace záměru na krajinu tak lze označit jako lokálně významný, ale akceptovatelný. V prostoru záměru se nenachází žádné architektonické a historické památky, které by mohly být záměrem negativně ovlivněny. Ve všech sledovaných oblastech (obyvatelstvo, ovzduší, hluk, povrchová a podzemní voda, půda, fauna, flóra, ekosystémy, krajina případně jiné) jsou po provedení požadovaných eliminačních a kompenzačních opatřeních potenciální vlivy záměru výstavby a provozu ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA HENČOV hodnoceny jako podlimitní, přijatelně nízké a akceptovatelné. Záměr proto nepředstavuje zdroj významného negativního ovlivnění okolního území.

Souhrnné hodnocení Na základě údajů uváděných v předchozích kapitolách oznámení lze prověřovaný záměr označit pro dané území za únosný a přijatelný. Celková ekologická zátěž území nepřekročí vlivem záměru únosnou mez. Využití území nevyvolává žádné střety zájmů z hlediska územního plánování, protože záměr je v souladu s platným Územním plánem statutárního města Jihlavy. Souhrnně lze záměr hodnotit jako akceptovatelný. Míru ovlivnění okolního prostředí lze hodnotit jako lokálně významnou, většinou však bez zásadních a významných negativních dopadů. Variantu realizace prověřovaného záměru lze z hlediska možných vlivů na životní prostředí považovat za přijatelný způsob využití území. Na základě informací a závěrů provedených v předcházejících pasážích oznámení, při akceptování všech podmiňujících, kompenzačních a eliminačních opatření, zpracovatel oznámení záměru hodnocení vlivu stavby ROZŠÍŘENÍ SKLÁDKY S-OO3 JIHLAVA HENČOV hodnocený záměr doporučuje k realizaci. Z hlediska možného ovlivnění životního prostředí představuje situování, stavebně – technické řešení a technologie provozu záměru akceptovatelnou alternativu využití lokality. V porovnání s dosavadním využitím území pro ukládání odpadů a ve vztahu k ovlivnění složek životního prostředí lze konstatovat, že převládá pozitivní hodnocení vybraného řešení. Záměr představuje společensky potřebné a obecně akceptovatelné využití území.

STRANA 84 z 172


ČÁST H

(PŘÍLOHY) Přílohy jsou zařazeny za hlavním textem tohoto oznámení. Seznam příloh: 1. Mapové, obrazové a grafické přílohy 1.1. Situace území 1.2. Vybraná výkresová dokumentace stavby 1.3. Situace záboru parcel 2. Textové přílohy 2.1. Odborný posudek 2.2. Inženýrskogeologický a hydrogeologický průzkum (výtah) 2.3. Akustická studie 2.4. Dodatek akustické studie 2.5. Kontrolní měření hluku 2.6. Souhlas KHS 3. Doklady 3.1. Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace 3.2. Stanovisko orgánu ochrany přírody podle §45i zákona č. 114/1992 Sb.

KONEC HLAVNÍHO TEXTU OZNÁMENÍ Datum zpracování oznámení, podpis zpracovatele oznámení a seznam osob, které se podílely na zpracování oznámení se nachází v jeho úvodní části.

STRANA 85 z 172


Situace území STRANA 86 z 172


STRANA 87 z 172


STRANA 88 z 172


STRANA 89 z 172


STRANA 90 z 172


STRANA 91 z 172


STRANA 92 z 172


STRANA 93 z 172


STRANA 94 z 172


STRANA 95 z 172


STRANA 96 z 172


STRANA 97 z 172


STRANA 98 z 172


STRANA 99 z 172


STRANA 100 z 172


STRANA 101 z 172


STRANA 102 z 172


STRANA 103 z 172


STRANA 104 z 172


STRANA 105 z 172


STRANA 106 z 172


STRANA 107 z 172


STRANA 108 z 172


STRANA 109 z 172


STRANA 110 z 172


STRANA 111 z 172


STRANA 112 z 172


STRANA 113 z 172


STRANA 114 z 172


STRANA 115 z 172


STRANA 116 z 172


STRANA 117 z 172


STRANA 118 z 172


STRANA 119 z 172


STRANA 120 z 172


STRANA 121 z 172


STRANA 122 z 172


STRANA 123 z 172


STRANA 124 z 172


STRANA 125 z 172


STRANA 126 z 172


STRANA 127 z 172


STRANA 128 z 172


STRANA 129 z 172


STRANA 130 z 172


STRANA 131 z 172


STRANA 132 z 172


STRANA 133 z 172


STRANA 134 z 172


STRANA 135 z 172


STRANA 136 z 172


STRANA 137 z 172


STRANA 138 z 172


STRANA 139 z 172


STRANA 140 z 172


STRANA 141 z 172


STRANA 142 z 172


STRANA 143 z 172


STRANA 144 z 172


STRANA 145 z 172


STRANA 146 z 172


STRANA 147 z 172


STRANA 148 z 172


STRANA 149 z 172


STRANA 150 z 172


STRANA 151 z 172


STRANA 152 z 172


STRANA 153 z 172


STRANA 154 z 172


STRANA 155 z 172


STRANA 156 z 172


STRANA 157 z 172


STRANA 158 z 172


STRANA 159 z 172


STRANA 160 z 172


STRANA 161 z 172


STRANA 162 z 172


STRANA 163 z 172


STRANA 164 z 172


STRANA 165 z 172


STRANA 166 z 172


STRANA 167 z 172


STRANA 168 z 172


STRANA 169 z 172


STRANA 170 z 172


STRANA 171 z 172


STRANA 172 z 172

Rozšíření skládky S-OO3 Jihlava Henčov

Recommend Documents