Rozhovor s paní Ivetou Bidařovou z bufetu

Rozhovor s paní Ivetou Bidařovou z bufetu   Kupodivu není v bufetu fronta, takže jdu paní bufetářku přepadnout s několika otázkami, než  se sem opět nažene skoro celá hladová škola x)    Jak dlouho už prodáváte studentům zdrávky svačiny ve škole?  Bude to už  devátý rok, co pracuji ve škole.    Dělala jste předtím i jinou práci nebo i teď máte nějaký „tajný“ pracovní plán navíc?  Mimo školní bufet trénuji krasobruslaře Českých Budějovic a Strakonic, takže před tím, než  jdu do bufetu, jsem od 5:30 na zimním stadionu, odpoledne a o víkendech to samé.    Není to nudné, jen tréninky a bufet pořád dokola? Navíc stíhat domácnost… Zbývá čas na  další zájmy?  To už vůbec ne, je pravda, že kolikrát toho je dost.    Věnovala jste se před trénováním samotnému krasobruslení i jako závodník na ledě?  Já jenom zájmově a skončila jsem v 15 letech, přestalo mě to bavit.    Váš starší syn Petr Bidař ale v rodinné tradici pokračuje, je také krasobruslař, že?  Ano, je reprezentant ve sportovních dvojicích, dříve jsem ho trénovala (společně s Tomášem  Vernerem), než odešli do Prahy, do vrcholového střediska.    A má za sebou už nějaké velké úspěchy?   7. místo na mistroství Evropy v loňském roce, 3x mistr republiky, 8. místo na mistroství světa  juniorů.    Máte ještě nějaké děti? Dceru Janču občas vidíme v bufetu, viďte?  Mladšímu synovi je 12 let a dcera mě zastupuje občas v bufetu, když jsem na tréninku nebo  někde s dětmi na závodech a soustředění.    Vraťme se k bufetu, chystají se další novinky? Poslední vymoženost‐ pikadory bude asi  těžké překonat x)  Žádné změny zatím nechystám, ale kdyby měl někdo nápad nebo přání ohledně prodávaného  zboží, tak ho uvítám☺ Ale hlavně se snažím udržet ceny a nerada bych zdražovala, všichni  víme, jaká je situace. Kvůli pikadorům možná musíte ve frontě stát trochu déle, ale snad to  tolik nevadí. (pozn.r. Je fajn mít teplé jídlo do žaludku)    Děkuji moc za odpovědi a přeju, ať vaši svěřenci na ledě mají jen samé skvělé úspěchy.          Mary     

1

2

Nazaret středisko diakonie a misie církve československé husitské v Borovanech    Všichni víme, že při příležitosti vánoční akademie v tělocvičně vystoupili handicapovaní ze  střediska Nazaret s písněmi a country tancem společně se zaměstnanci této „dílny života“.    Posláním a cílem tohoto malého diakonického zařízení je začlenit osoby s handicapem do  společenského života a zabránit jejich vyloučení ze společnosti,  společnou týmovou prací  rozvíjet talent každého klienta střediska, pořádat  setkávací akce a vytvářet  „společenství  dobré nálady“.    Na nazaretských stránkách najdete naprosto všechny informace o jejich činnosti, ze kterých  vybírám jen nepatrný souhrn, abychom věděli, o co vlastně jde.    Středisko má svou chráněnou dílnu se zaměřením na textil a keramiku, terapeutickou dílnu  a Denní centrum. Dílničky může navštívit každý v rámci různých kroužků řemesel a  dovedností, přednášek, koncertů a výstavek. Pro každého handicapovaného návštěvníka,  který má zájem, je vypracován plán osobního rozvoje. V týmu usilují o originální a kvalitní  výrobky, které si můžete prohlédnout a zakoupit například na portálu fler.cz. Je to jedna z  možností jak Nazaret podpořit!  Najdete tam spoustu krásných kalendářů, hrníčků, konviček,  keramických sošek, květináčů, šál, tkaných koberců, malovaných triček, krásných kabelek a   dalších věcí.   ...  Troška z mého názoru.    Párkrát jsem viděla různé práce z chráněných dílen, ale nějak zvlášť mě nikdy neoslovily, i  když to byly originální kousky a pro výrobce to je parádní šance, jak být užitečný a dělat něco,  co je baví. Ovšem při čtení webovek Nazaretu a prohlížení "dílna Nazaret" na Fleru jsem  nevěřila svým očím. Tolik naprosto geniálních kousků keramiky (trochu pomohlo  mému  nadšení i to, že na části jsou motivy koní a koček)! Pár látkových tašek, co bych neváhala  koupit, nacpat všemi svými nezbytnostmi a pořád nosit zavěšené přes rameno. Nakonec  jsem se rozhodla si nějaký ten hrníček s cválající kobylkou pořídit. Připadá mi to jako lepší  podpora těchto lidí, než házet drobné do kasiček na ulici, i když to také není od věci... Jelikož  sama prodávám různé dekorativní hloupůstky, tak vím, že rozhodně větší radost člověku  udělá to, když něco prodá nebo daruje a ten člověk, kterému se to dostane do rukou, to  využívá. Pokaždé, když se z koňského hrníčku napiju, bude mě třeba hřát pocit, že jsem tím  udělala radost sobě i výrobci a pomohla ač malinkatým dílem v podpoře tohoto centra. Když  každý takto pomůže, tak z toho přece vznikne jedna obrovská pomoc!;)  Mary

3

Milí čtenáři, v minulém čísle Podlavičníku řádil redakční šotek. Došlo k politováníhodnému nedopatření. Bystří čtenáři pochopili, že článek Markéty Jůzové o elektronické třídnici není celý. Druhou stránku textu s velmi vtipnou pointou šotek kamsi zašantročil. Redakce se tímto Markétě i čtenářům omlouvá, slibuje, že se to víckrát nestane (možná), a článek uvádíme ještě jednou v nezkrácené verzi. Prosím čtěte. Nebudete zklamáni!!!!

Zlepšení výuky a vyučování se zavedením elektronické třídnice. Extrémně zveličeno a nebráno vážné, jelikož tato novinka má jen samé výhody. Nelze ztratit. (jen vymazat)… Začátek hodiny: 8:00 Učitel přijde, sem tam se zpožděním 5-10 minut. To ještě akceptujeme, ale ne vždy, někdy si musíme učitele vyžádat ve sborovně, aby nám ty vědomosti šel vtloukat do hlavy přímo do třídy a neposílal nám je jen na mail. Většinou to tam totiž nepřijde, i když ta nadřazenější strana (učitel samozřejmě) tvrdí, že ano. Sedne si za stůl. 8:05 Zapne počítač. Čekáme, až se to tedy zapne. Všichni pořád ještě stojíme, protože učitel zaměstnaný počítačem a hledáním tlačítka Power zapomněl na své žáky. 8:06 „Sedněte si konečně už! Bože, ani tohle neumí bez mých rad..., “ učitel se s tímto brumláním pod vousy (né, že by ty vousy všichni měli, ale i tak si pod vousy brumlat dokážou) opět ponořuje do jedniček a nul. Nejhloupější informace, kterou víme, je ta, že celý virtuální svět je z těchto dvou čísel. Směšné. Hurá, počítač tedy běží. 8:07 Teď se přihlásit... "Nevíte náhodou moje heslo?" -Ano všichni žáci vědí všechna hesla všech učitelů. Od toho ta hesla přeci jsou, abychom se mohli i my přihlásit do toho skvěle přehledného programu a doplňovat si absenci. 8:11 Heslo je nakonec vyhrabáno z nějakého šuplíku ve vzdělaném mozku vyučujícího a zadáno do kolonky. V lepším případě se učitel i přihlásí, čas od času to prostě nejde a musí se pro pana Lonsmína. Pak to zázračně funguje, ale po odchodu p. L. stejně vyjde najevo, že to byla jen náhoda, že to začalo fungovat zrovna, když p. L. přišel. 8:12 (s přidáním položky p.L. je už 8:20) "Kdo chybí?" Něco říkáme, většinou nám učitel stejně špatně rozumí, protože kuňkáme a neumíme mluvit nahlas, vlastně vůbec neumíme mluvit, takže se dozvíme, že neuděláme maturitu, jestli to takhle s námi půjde dál. Anebo se to překlikne v pc, takže v závěru stejně chybí někdo jiný, a chybí i přesto, že sedí v první lavici naproti učiteli, jenže ten to neví, protože kouká do monitoru. 8:15 (s přidáním položky p.L. je už 8:23) učitel má zapsáno. Vypne počítač.Vytáhne notes se zkoušením. 4

8:17 Přijde opozdilec, co zaspal, nebo mu jel pozdě autobus, nebo byla zase havárka (i když na druhé straně města, ale byla, takže to byl důvod si ještě před školou zapálit,dobře, tedy vedle školy, protože porušování školního řadu je trestné a jeho nedodržování, i když jen v psané formě ,by mohlo být trestáno. Už párkrát mi ředitel chtěl dredy utrhnout, tak aby si nevzal tentokrát nůžky. ... 8:18 Verze číslo 1: Učitel se koukne na žáka, pak na počítač, znovu na žáka. "Kašlu na to. Jděte si sednout a příště včas!" Konec rozhovoru 8:19 Pokračování verze č. 1: Do vytáhnutí notesu na zkoušení. "Kolikátého je?" Ticho... Toto znamená, že bude zkoušený ten, co má v seznamu stejné číslo, jako je dnes v kalendáři. Proto tedy ticho. Učitel k našemu zděšení přesto někoho vybere, i když neví, kolikátého je. Jedině, že by zapnul počítač a podíval se...(verze číslo 3-škoda psaní, proto pokračujeme ve verzi číslo 1) 8:31 Konec zkoušení. "Co jsme brali minule?" Ticho. Šprti z první lavice ukážou poslední látku, co máme zapsanou v sešitě. (Ano, uhádli jste, sedím v první lavici) Píšeme něco do sešitu, co nám diktuje učitel ze svého sešitu. Ani jeden z nás tomu nerozumí. Ani učitel, ani žák. Ale děláme, že ano. 8:45 Konec. Za 10 minut opakování. _________________________ 8:18 Verze číslo 2: Učitel se koukne na žáka, pak na počítač, zapne počítač (jelikož je pilný), přihlásí se, zapíše pozdní příchod, vypne počítač. Konec akce (jelikož je učitel už po první ranní kyberrozcvičce, stihne tuto akci za 8 minut. Tím pádem je teoreticky 8:26) 8:27 a) Na zkoušení už není čas. b) Na psaní do sešitu už není čas. c) Kašleme na to, uděláme si třídnickou hodinu a povídáme si o tom ,co jsme dělali o víkendu nebo co budeme dělat o víkendu. Učitel i žák vždy volí možnost c), ale jelikož by mi pan ředitel ostříhal dredy, tak volíme možnost d) Učitel vyzkouší celou třídu, napíšeme si písemku, uděláme si poznámky z vyložené látky nejméně na čtyři strany sešitu A4, smažeme krásně tabuli, uklidíme třídu a vyvětráme po sobě, aby třída po nás nepřišla do pušince. Ano a celý tento článek je o mých vlasech. Kdo spočítá, kolik mám ve vlasech broučků, vyhrává čokoládovou berušku! Mary AZT 3 :P

5

Maturitní ples ZLY 4  

 

I když se tento rok na naší škole uskutečnilo více plesů (přesněji řečeno čtyři),  přinášíme vám reportáž alespoň z jednoho. A to z maturitního plesu třídy ZLY 4.  Maturitní ples, který se konal v pátek 13. ledna 2012, se nenesl v duchu katastrof, jak  by se dalo očekávat, ale v duchu Afriky. Hned na úvod mě pochopitelně zaujala výzdoba,  která byla moc povedená. V šatně maturantů panoval chaos a nervozita (prý po celý večer  ☺) a probíhala příprava na předtančení, které si africký lid připravil. Po předtančení  následovaly slavnostní nástup,velice promyšlené a vtipné maturitní video, tradiční šerpování,  sběr mincí a proslov. Za sebe musím říct, že mě opravdu mile překvapily šaty maturantek  (pánové prominou, ale kvádro a kravata je již okoukaná klasika).   Celým večerem provázel moderátor Roman Anděl a k tanci a poslechu hrál  orchestr  Variant. Kulturními vložkami se staly kapela UDUBUDU a fakýr. Kulturní vložkou se stal i pan  ředitel, který pod duchovním vedením fakýra přešel bos přes koberec ze střepů. Celý sál se  bavil, pod dobrým jídlem se prohýbaly stoly a pití teklo proudem. Maturanti byli doslova na  roztrhání.  Pomalu se blížila půlnoc a všichni očekávali půlnoční překvapení. Překvapení se neslo  stejně jako celý večer v rytmu africké hudby.  Úchvatného tance se zúčastnila i náčelnice  kmene Mgr. Jana Karešová, která vyskočila z papírové figuríny představující opičího krále.  Poté následovala diskotéka a ta se protáhla až do druhé hodiny ranní.   After párty, která se konala v pizzerii Romania, byla již jen třešničkou na dortu tohoto  povedeného maturitního plesu ☺ ! 

6

POSTŘEHY Z MATURITNÍCH PLESŮ o o o o o o o o o o o

slavnostní atmosféra, lehká nervozita hlavních aktérů  záplava krásných maturantek, přehlídka večerních rób  natěšení a hrdí rodiče, babičky, tetičky....  působivé nástupy s romantickou hudbou  opakující se moderátor Anděl (3x) a skupina Variant (2x)  bohatý program a v něm mnohá překvapení, např.  dražba obrazů vlastní výroby (výsledek‐ ožebračení pedagogického sboru)  vystoupení fakíra (ředitel šlape ve střepech ‐ bez zranění, má zřejmě hroší kůži)  taneční skupina Trnky, brnky (náročná, ovšem skvěle zvládnutá choreografie!)  duo Dudáček ‐ Pták (lvi salónů nechybějící na žádném plese)  skvělá organizace, tombola, zábava ‐ díky, čtvrťáci!!! 

 

7

Těsně před vánocemi jsem dostala lístky na muzikál Jesus Christus Superstar a byla jsem v  rozpacích. Muzikál a na takové téma? Přečetla jsem si, že tvůrcem je současný britský autor  Andrew Lloyd Webber, který je označovaný jako „král muzikálů“ a ten, na který půjdu, je  jeho nejslavnější. Vůbec jsem si nedovedla představit, jak takový muzikál může diváka  zaujmout. Nicméně mě lákalo herecké obsazení, předevšíml Václav Noid Bárta (Jidáš), Kamil  Střihavka (Ježíš) a Dasha (Marie). Nakonec jsem nastoupila do vlaku a ujížděla do Karlínského  divadla v Praze za kulturou.  Příběh vychází z Nového zákona a zpracovává posledních sedm dní života Ježíše Krista z  pohledu toho, kdo jej nakonec zradil – Jidáše. Už úvod muzikálu mě mile překvapil, začínal  totiž velice neobvykle  příchodem herců za doprovodu hudby a zpěvu na jeviště kolem  diváků. Měla jsem štěstí, zrovna kolem mě procházeli a viděla jsem je tak zblízka, že skoro  stačilo natáhnout ruku, abych se jich dotkla.  Domnívala jsem se, že hudba bude převážně chrámová a klidná. Ale jak jsem se spletla! Hned  po prvních tónech jsem zbystřila, protože hudba nebyla klidná, ani uspávající, ale rocková.  Bylo to jak v krásném snu, moderní rocková opera, která snad všechny diváky vtáhla do  svého děje, že čas strávený na tomto představení se zdál velice krátký.  Nejen muzika, ale předností tohoto představení byly i dobové kostýmy, kulisy. Stěžejními  momenty byly příjezd do Jeruzaléma, poslední večeře, Jidášova zrada, soud Piláta a nakonec  i bičování a následné ukřižování.   Celé představení mě tak uchvátilo, že bych se na něj klidně jela podívat znovu. Pokud budete  mít možnost tento muzikál zhlédnout, určitě neváhejte a jděte!!!  Vlčková AZT 3

8

Sherlock Holmes: Hra stínů Sherlock Holmes a hra stínů je pokračováním slavného filmu Sherlock Holmes, který  byl do kin uveden v roce 2009. Tento film je natočený na motivy románu Poslední případ,  který napsal sir Arthur Conan Doyl. V tomto filmu se slavný detektiv střetává s geniálním  profesorem Moriartim a snaží se zabránit Moriartiho plánu vyvolat světový konflikt. Postavu  Sherlocka Holmese ztvárnil Robert Downey Jr.,  Watsona ztvárnil Jude Law a profesora  Moriartiho si zahrál Mark Strong. Režie se ujal Guy Ritchie.     Děj se odehrává v Londýně na konci 19. století. Evropou otřáslo několik pumových  útoků a Sherlock Holmes se snaží dokázat, že za těmito útoky je profesor Moriarty. Mezitím  jeho přítel Watson si bude brát svou snoubenku a Holmes mu jde za svědka. Po Watsonově  svatbě Holmes dostává pozvání na návštěvu k profesoru Moriartimu. Holmes toto pozvání  přijímá a odjíždí do Londýna, kde se oficiálně setkává tváří v tvář s Moriartim.  Během jejich konverzace vyplyne, že Watson a jeho žena jsou ve smrtelném nebezpečí.  Holmes neváhá a nasedá do vlaku, který veze oba novomanžele na líbánky. Ve vlaku se  opravdu skupinka vojáků pokusí zabít Watsona, ale Holmes s Watsonovou pomocí zlikvidují  agresory, spolu s polovinou vlaku. Následně cestují do Paříže, aby našli cikánku a pomohli jí  najít jejího bratra, který zřejmě pracoval pro Moriartiho. Během  vyšetřování se rozplétá  Moriartiho plán, ze kterého vyplývá, že se Moriarty snaží rozpoutat světový konflikt, aby  mohl, zbohatnou. Celý příběh končí ve Švýcarsku na sjezdu diplomatů celé Evropy. Zde se  několik Moriartiho lidí snaží spáchat atentát na velvyslance a Holmes s Watsonem se jim  v tom snaží zabránit. Příběh končí pádem Moriartiho a Holmese do hlubin vodopádu.     Film je velmi dobře zpracován ve všech ohledech. Zápletka příběhu je propracovaná  do nejmenších detailů a v tom je, podle mého názoru, kouzlo celého filmu. Děj je protkán  akčními scénami a zážitek doplní velmi dobrá hudba.Kromě napětí zde jsou i zábavné prvky,  jako je komické vystupování Holmese a jeho „ suché anglické hlášky“. Sice tento film nebyl   kritickou příliš kladně přijat, ale mně osobně se líbil a vřele ho doporučuji všem. 

9

Protože se maturita blíží mílovými kroky, naše redakce pro vás připravila několik zaručeně osvědčených rad. Desatero úspěšného maturanta 1.  Učit se, učit se , učit se………  Nejméně populární, avšak zatím nejúčinnější rada. Pokud jste se touto zásadou dostatečně  neřídili, čtěte dále.             2.  Zdravit!  I když jste celé tři roky při setkání na chodbě nebo na ulici předstírali, že jste pedagoga nikdy  neviděli a neznáte ho (ačkoli se u vás ve třídě vyskytoval trapně často), nejpozději  3 měsíce  před maturitou vždy při setkání vypněte hruď, připažte ruce a hlasem jako zvon s pečlivou  artikulací pozdravte. Pozitivní výsledek není zaručen, ale naděje umírá poslední.          3.  Projevujte zájem o maturitní předmět!  Po vánočních prázdninách ve 4. ročníku předstírejte, že vám Ježíšek nadělil rozum a že               jste sice pozdě, ale přece pochopili, že předmět je báječný a pedagog je báječný……..      4.  Hluboký dekolt ne!!  Je zbytečný! Uvědomte si, že maturitní komisi tvoří stejně samé ženské, takže veškerá  námaha v tomto směru je zbytečná.      5.  Zvolte vhodné oblečení!  Večerní toaleta, ani slamák a šortky nejsou pro „den D“ nejvhodnější. Chcete‐li na maturitu  zapomenout, obujte si nové nevyšlápnuté lodičky. Zaručeně vám bude maturita fuk, budete  myslet jen na tlačící boty. Pozor, společenský pojem „malé černé“ neznamená, že šaty musí  být o 2 čísla menší. Výsledný efekt je pak podobný jako u malých lodiček.      6.  Pečujte o žaludky zkušební komise!  Jak známo, hladový kantor‐naštvaný kantor. Zmobilizujte babičky, maminky, sebe, pečte,  obkládejte chlebíčky….Kvadratické rovnice nebudete třeba umět, ale zkoušející možná  usoudí, že i přes neznalost násobilky se s takovou bábovkou v životě neztratíte, a slituje se.  Popřípadě slibte, že mu budete bábovky dodávat do konce jeho života, po měsíci se na to  koneckonců můžete vykašlat.            7.  Neomdlívejte, nepředstírejte nevolnost !!  Nepomáhá!  Totálně neúčinné! Uvědomte si, že polovina komise vyučuje první pomoc.  Odborně vás proberou a soucit nečekejte.  10

8.  Tvařte se sebevědomě za všech okolností!  I když vám „teče do bot“, tvařte se, že otázka je tak lehká, že vlastně nemá cenu odpovídat.  Zkoušejícího znejistíte a bude se ostýchat vás obtěžovat tak zbytečnými otázkami.       9.  Držte se otázky!  Rozhodně nefunguje taktika typu: „Mám mluvit o medvědovi, ale o něm mluvit nebudu, to je  pro mě moc lehké (i když o medvědovi nic nevíte), radši vám něco povím o kachně, to je těžší  a jednička mě bude víc těšit.“  Zkoušející vás sadisticky vrátí od kachny zpátky k medvědovi, ani snahu neocení.           10.   Za všech okolností zachovejte hrdost!  V případě neúspěchu „ nehysterčete“, nervěte si vlasy, oblečení, maturitní okruhy, státní  vlajku…..Zvedněte hlavu, zamáčkněte slzu a odejděte takzvaně středem. Koneckonců máte i  jiné možností. Třeba stát se popovou hvězdou!!!                  

Moudra neznámých   Za peníze si štěstí nekoupíš, ale je lepší brečet v limuzíně než v autobuse.    Nepříteli odpusť, ale nezapomeň jméno toho hajzla.    Pomoz někomu, když má problém…a on si vzpomene, až bude mít další.    Spousta lidí je naživu jen proto, že je nelegální je zabít.    Alkohol problémy neřeší, ale mlíko taky ne.    Nikdy neříkej, že něco nejde, vždycky se najde snaživý blbec, který to neví ,a udělá to.   

11

Několik perliček ze školních lavic ( našich!!!)  

Čj:  Dyk napsal báseň Milá sedmi trpaslíků  (loupežníků)   Sokrates měl za ženu megeru. (Xantipu)  Mácha chodil pořád pěšky, ňák se unavil a umřel radši před svatbou.    Fy:  Druhy vlnění máme……Třeba příčně pruhovaný.  Příklad kapalnění je, že se potí i okna.(Někdy i učitel!)    Ze:  Věčně zmrzlá vrstva půdy se nazývá spermafrost.  Vatikán má rozlohu 0 km2. (Skutečně malý stát)  Kanárské ostrovy jsou domovem pro papoušky.( A co Němci??)  Vítr vanoucí z hor do údolí nazýváme FENA !(A odkud fouká PES ??)  Vítr na březích jezer a moří se nazývá BRYNZA. (V druzích větrů máme jasno)  KLIMAKTERICKÉ podmínky pobaltských zemí jsou stejné. (Klimakterium jako  klimakterium !)  Bodamské jezero leží v Německu a Švýcarsku a Konstanz se v něm utopila. (Konstanz  neboli Kostnice‐město na břehu jezera)  Nomádi tzv. rytíři pouště jsou HMYZ!! ( Zkuste jim to říct do očí!)  Vysoké vlny vyvolané zemětřesením se nazývají  ŠOUNY!!!!     On:  Pro judaismus je typická pokrývka hlavy‐ jarmilka .(jarmulka)    La:   Co je opakem latinského chronicus?  Asi vleclus.    Jak přeložíte species urologicae? (urologický čaj)  No….urologická naděje?    Tumor malignus pankreatis je zhoubný nádor černého kašle! (Tak už i černý kašel….)    Děj:  Rolníci ve starém Egyptě, když neměli co dělat, šli a stavěli pyramidy.           

12

I oni byli děti

Mgr. Edita Klímová; Mgr. Iva Štixová; Mgr. Eva Pokorná; Mgr. Karel Štix; Mgr. Tomášová 13

Ze školních lavic II.! Tužky pořád existujou, papíry také a ve škole sedíme stále!:) Tak co víc si přát.Čím více začínám pátrat ,tím více nepřestávám žasnout ,kolik toho neobjevím.☺A co si pro nás připravili studenti tentokrát?Již máme další dva nové nalezence, proto prosíme: Ozývejte se dál.:-)

- Dominika Smržová ZDA 2B

14

- Klára Bartyzálová AZT3

15

- Dominika Chválová ZLY2

16

- Markéta Juzlová AZT3

17

- Michal Chrt ZLY2

18

Literární soutěž Češtináři zvolili pro letošní ročník téma „Příběh starého domu“. Učastníci  mohli volit mezi poezií a prózou, slohový útvar byl rovněž volný. Uzávěrka  proběhla 15. ledna a práci odevzdalo 7 „literátů“.  Kdo zvítězil? V naší literární příloze najdete tři vítězné práce. První místo  obsadila Veronika Bandíková LY3, druhé místo Tereza Horká AZT2, třetí místo  Barbora Gottsteinová AZT2.  Příjemné „počtení“ přeje redakce Podlavičníku. 

Příběh starého domu Zazvonil na starodávný zvon. Ozvalo se zavrzání a ze dveří vyšla mladá žena. "Dobrý den! Vy máte jistě zájem o koupi tohoto domu! Už jsem na vás čekala..." "Ano...," řekl úsečně vysoký muž. V černých vlasech měl již pár pramínků šedivých. Tvář měl drsnou a kamennou, stejně jako srdce. Jeho švábí oči netrpělivě probodávaly mladou ženu před ním. Zdržovala ho. Obírala ho o jeho čas. Čas jsou peníze. Moc peněz. Žena se na něj mile usmála a natáhla k němu ruku. Netušil, proč ho takto zdržuje zdvořilostmi. On tu byl kvůli obchodu. Koupit výhodně dům. Nic víc, nic míň. Prohlížel si ji. Jakoby schválně prodlužovala tuhle podivnou chvilku. Podal jí ruku a krátce stiskl. "Irma Černá. Těší mě!" obdařila ho ještě zářivějším úsměvem. Přimhouřil oči a prohlížel si ji. Byla větší, než se mu prve zdálo. Byla vysoká skoro jako on. Hlavně díky podpatkům. To ho trošku uklidnilo. Neměl rád lidi, kteří byli vyšší než on. Žena vypadala elegantně a měla něco, co muž u žen obvykle hledal. Ale její kouzlo na něj neplatilo. "Hanzalík. Mě také," zabručel. Poprvé se setkal s jejíma očima. V zátylku ho zamrazilo. Okamžitě si ho začal třít. "Přistupme k prohlídce. Pospíchám!" zvolil raději útok jako nejúčinnější obranu proti strachu, který v něm vyvolala. Jako by se díval do očí… Ne, on na takové věci nevěří. Ani si je nepřipouští. "Zajisté, ale občas je lepší nepospíchat...," zašeptala a dovedla ho ke dveřím starého domu. Byl na poklidném místě. Velký pozemek. Překvapivě nízká cena. Dvoupatrový, k tomu plně vybavený. Sice chtěl podle fotografií zmodernizovat, ale to byl detail. Stačí jen prodat starý nábytek, který je ve výborném stavu, a budou peníze na nový. Už měl vše propočítané. Z úvah ho probudilo zavrzání dveří. "Vítejte, pane Hanzalíku!" Do nosu ho udeřil pach zatuchliny. Znechuceně vešel do dlouhé chodby a rozhlédl se. Jako v nějakém muzeu. Zdi zdobily meče a dýky. Jistě se dají někde prodat. Nebo najít nějakého nadšeného sběratele... 19

"Líbí se vám chodba? Povšimněte si zvláště těch lamp. Byly zhotovené pro tento dům ještě dříve, než se začal stavět.Říká se jim ďáblovy... Váže se k nim velice zajímavá pověst. Chcete ji slyšet?" "Není nutné. Můžeme jít dál?" "Jak si přejete... Pozor na schod," s úsměvem ho varovala. Zavedla ho od obrovského obýváku. "Této místnosti dominuje krb. Jeho obložení vyřezávali několik let. Když si ho podrobně prohlídnete, zjistíte, že vypráví příběh dvou bratrů. Chcete ho slyšet?" "Nechci. Tohle jsou pravé kůže?" zajímal se raději o kožešiny, které sloužily místo koberců. "Zajisté. Tato zvířata zabili majitelé tohoto domu během desetiletí, co zde žili. Máte rád lov?" "Zbytečná ztráta času a peněz!" odmítavě vrtěl hlavou. "To zajisté," pokývala a pobaveně ho pozorovala. "Půjdeme dál!" Došli do společenské místnosti. Bylo zde mnoho nábytku a cit pro estetiku zřejmě jeho bývalý obyvatel neměl ani trošičku. Hanzalíkovu pozornost však upoutala rudá skvrna na bílém koberečku. "To jste tu skvrnu nemohli vyčistit?" "Nemohli. Váže se k ní zajímavá příhoda. Chcete ji slyšet? Měl byste ji slyšet...," její hlas se přehoupl do velmi pobaveného tónu. "Ne. Když slevíte, ten dům beru. Přece je jen starý... A určitě do něj vrazím i tak dost peněz!" rozhodl se to uspíšit. Věděl, že tenhle dům je výhra. K tomu měl z té ženy podivný pocit. I z tajemného domu, ale to si nepřipouštěl. On na takové věci nevěřil. Jediné ,na co věřil, jsou a vždy budou pouze peníze. "Tento dům je již dostatečně levný... Slevy kvůli tomu, že je údajně ďáblův, vám nestačily?" "Na takové pitomosti nevěřím. Ďábel neexistuje. Ani nic podobného! K tomu jsou to jistě slevy kvůli špatnému stavu... To znám!" zvýšil hlas. "Nevěříte na ďábla?" Nehty si pobaveně přejížděla po krvavě rudých rtech. Jeho hrubost a nezdvořilé chování ignorovala. "Samozřejmě, že ne!" "Proč ne? Bojíte se ho? Když nevěříte v něj…, tak ani nevěříte ve zlo?" "Kam tím míříte?" "Mám tím někam mířit?" "Nechte si ty otázky!" "Děláte chybu. Ať ďábel existuje, nebo ne… Zlo, které se mu připisuje, je stejně skutečné, jako jsem já a vy... Klidně by takové zlo, které číhá na svou hříšnou oběť, mohlo mít podobu mladé ženy, která stojí před vámi, právě teď a tady…" "Nesmysly! Ďábel ani takové zlo, o kterém mluvíte, není! Neexistuje! Měla byste jít na vyšetření!“ "Myslíte...? Dobrá. Když neexistuje, tak neexistuje. Když mám jít, tak půjdu. A prosím nekřičte, nepomůže vám to. Nikdo vás neuslyší..." "Kam odcházíte?! Hej! Nemůžete mě tu zamknout! Otevřete! Otevřete!!! POMOC!!!" Zazvonili jste na starodávný zvon. Ozvalo se zavrzání a ze dveří vystoupila přitažlivá mladá žena s uhrančivýma očima a s krvavě rudými rty. "Dobrý den! Konečně jste zde! Vy máte jistě zájem o koupi tohoto domu! Už jsem na vás tak dlouho čekala..." Veronika Bendíková, LY3

20

V Německu dne 24. listopadu 2011 Drahá Aneto, děkuji Ti za dopis, který jsi mi poslala. Hned, jak jsem si ho přečetla, rozhodla jsem se Ti napsat. Jsou to téměř dva týdny, co jsem odjela z Německa, a stýská se mi po Tobě čím dál tím víc.Počasí je tady krásné, ale jsme tu dlouho a nemáme co dělat. Ale přece je tu něco, co bych Ti chtěla sdělit. Jednoho dne jsme si s Petrem prohlíželi letáčky a dočetli jsme se o nedaleké vesnici Spiritov. V průvodci stálo, že se tam staly velmi zajímavé věci. A také tam prý straší!Víš, jaký je Petr.Hned, jak si to přečetl, bylo rozhodnuto. Pojedeme tam na výlet. Já jsem souhlasila, i když, jak sama dobře víš, paranormální jevy nesnáším. Domluvili jsme se na datu a jen nervózně vyčkávali onen den. Bylo to tady. Petr byl již od šesti hodin vzhůru, protože se nemohl dočkat. Já jsem ale jeho nadšení nesdílela. Vzali jsme si do batohů jídlo, pití, náhradní oblečení a vyrazili jsme. Cesta nebyla dlouhá, ale čím blíže jsme byli, tím naše napětí vzrůstalo. Dorazili jsme na místo a hádej, co jsme viděli. Pouze samé pole a lesy a uprostřed rozlehlého paloučku stál skoro rozpadlý dřevěný dům.Dovedeš si asi představit, jak mi bylo, když Petr řekl, že tam půjdeme.Přešli jsme pole a stáli ruku v ruce čelem k té strašidelné chatě.Zaklepali jsme, ale nikdo se neozýval. Proto jsme se rozhodli, že půjdeme dovnitř.Vše bylo tak smutné, zaprášené, polorozpadlé a vonělo to tam jako v tom starém kostele,kde jsme spolu minulé prázdniny byly. Jako myšky jsme procházeli domem a vtom Petr hlasitě zařval. Podívala jsem se, kam směřuje jeho pohled, a nevěřila jsem svým očím.Můj zrak byl zaměřen pouze na jedno, na starou ženu, která v náručí držela černé kotě. Můžu Ti s klidem napsat, že to byl můj nejhorší zážitek v životě. Z té ženy šel zvláštní chlad, takové smutno. Připadala mi velmi nevyrovnaná a neveselá. Povahu měla jistě velice negativní a nespolečenskou, což vyplývalo už z toho, že v celém domě seděla sama. Její vlasy byly jako zmačkaná sláma. Oči směřovaly směrem nahoru, jako kdyby se žena modlila. Byly v barvě modré skalice, ale přece tak smutné. Tvář měla do půlky zahalenou šálem a zbytek obličeje zašpiněný. Ač si nás zatím nevšimla, rozhodli jsme se ji oslovit. Petr sebral všechnu odvahu a řekl:“Paní, vy tady bydlíte? Ta kočka je vaše?“ Třásla jsem se jako list na stromě při bouři. Žena neodpovídala. Šli jsme k ní, zaklepali jí na rameno a stále nic. Petr sáhl na kočku, také se nehýbala. Petr ženu nevěřícně obcházel a vtom se začal hlasitě smát. Anet, až Ti prozradím, co to bylo za dámu, opravdu se zasměješ. Byla to vosková figurína, která sloužila jako atrakce stejným lidem, jako jsem já a Petr. Nemohli jsme se přestat smát a s klidem jsme odjeli domů. Doufám, že jsem Tě svým příběhem alespoň trochu pobavila. Příští týden se vrátím zpátky do České republiky, tak se sejdeme a povím Ti o všem, co jsem zde zažila. S pozdravem Bára Barbora Gottsteinová AZT2

21

Bezútěšnost domu

Tereza Horká AZT2

Stál tam, sám, v šeru, Sám s temným závojem z pavučin. Těžko věřit mlhám, věru, co sdílí omšelý čin. Byl to dům prorostlý spoustou vzpomínek, byl to dům posedlý spoustou povídek. Těžko věřit větrům, věru, co šeptají tu prastarou větu. Stromy si šustí příběh starý, co na koberci pravdy stál. Kdy začalo to?Když byl ještě mladý. „Jdi a miluj,“řekl jsi tehdy, „Já se vším budu se rvát, Ten jiný obklopí tě láskou, vším, co si budeš přát.“ Ale ona nechtěla, stála a prosila o to, ať nechodí dál…. Proto se tenhle příběh stal. Věděla dobře, že bude strádat. Věděla, sama nebude splín zvládat. Bez otočení šel. Rty se jí semkly v pevnou hráz, Vylily se přes ni potoky slz. On věda, půjde to snáz, opustil ji. V ní zůstal jen bezútěšný mráz. S myšlenkou v pustém domě bděla. Myslíc na něj, svůj stín zapálila. Udělala to hned, netrápíc se. On už se nevrátí….. Nikdy více. Stojím tu sama, v temnu, šeru, cítím tu chlad a stín v nedohlednu, pavučiny v rohu splývají se zdí, můj pohled k okenicím vzhlíží. Melancholie ovládá mou duši, vidím se tam, kde se všechno ruší. Stojím ve starém opuštěném domě, přítomnost strachu v podvědomí skromně. Chtěla bych utéct, jen není kam, musím vydržet, snad bude to klam. Nezbude ze mě nic, jen troska sama, Zůstanu zde jediná a sama!

22

 

První pololetí máme již úspěšně za sebou, a ač se to zdá nemožné, „ pouze“ 4 měsíce nám nás dělí od   toho božského klidu a krásného stavu  „ nicnedělání“ – prázdnin☺ Tak jako v prvním pololetí i nadále  nás čeká mnoho akcí ‐  maturity, Majáles apod..         Tento článek bych chtěla věnovat Majálesu na naší škole a změnám , které se ho pro tento rok  budou týkat. Jelikož se letos Králové nevytáhnou s videem, ale bude záležet pouze na tom, jak  dokážou „ovládnout  a zbláznit„ svoji školu , byli jsme nuceni zrušit školní kolo, čímž bohužel  byla  výrazně narušena tradice. Abychom se po téhle stránce polepšili, vrátili jsme se o pár let zpátky do  školní historie a do seznamu akcí, které byly tehdy pořádány.         Je tomu již několik let, kdy se mohly naše studentky utkat  v soutěži  Miss sestřička a byla vybrána  ta nejkrásnější a nejšikovnější, a proto když změny – tak změny, a když pro studenty – tak pro  studenty všech oborů!:‐)Proto bych vám ráda představila 14 statečných studentek, které se nebály a  svou aktivitou nás podpořily.:‐) Tak, která vyhraje kluci, hm? ;) S formou hlasování , výhrou,  disciplínami a s mnohým dalším vás seznámíme buďto školním rozhlasem, nebo prostřednictvím  studentské rady..☺       Táák a jdeme představovat:   

Bartyzalová Klára                                                       Jandová Anna    AZT 3                                                                               ZDA 3A    23

                          Bicanová Mirka                                                     Berková Simona    ZDA 1B                                                                    ZDA 1A                                          Frnochova Denisa                                                  Jakubcová Claudia    LAA2                                                                        ZDA 2A 

24

                            Marková Kristýna                                                   Jindra Martin    ZDA 3B                                                                      LY3                                      Barbora Kučerová                                                  Michaela Vítovcová    ZLY 1                                                                         ZDA 2B 

25

                            Vyhlidková Zdeňka                                                    Štěchová Gabriela    AZT 1                                                                         ZLY 2                                      Zouzal Ondřej                                                          Vladislav Bašta    MSR 3                                                                        MSR 1 

26

Projekt: Odborná školení a tvorba nového výukového materiálu pro obor vzdělání Asistent zubního technika Registrační číslo: CZ.1.07/1.3.06/03.0033 Termín realizace projektu: 1.3.2011 – 29.6.2012 Členům realizačního týmu Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické v Českých Budějovicích se podařilo získat podporu projektu v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, jehož cílem bylo vytvořit nové odborné materiály pro výuku v oboru vzdělání zubní technik a podporu dalšího vzdělávání odborných učitelů praktických předmětů výše jmenovaného oboru. Odborní učitelé absolvovali v rámci projektu šest odborných akreditovaných školení, jejichž náplní bylo seznámit se a prakticky si vyzkoušet nové pracovní postupy při zhotovování stomatologických náhrad, které si v současnosti pacienti žádají. Odborní učitelé tedy mohli konfrontovat své zkušenosti s odbornými školiteli a získat tak nové poznatky, dále uplatnitelné zejména v praktické výuce. Ze získaného foto a videomateriálu bude nyní realizační tým vytvářet nové výukové materiály využitelné nejen v budějovické zdravotnické škole, ale i v ostatních zdravotnických školách, jež vzdělávají žáky v oborech vzdělání asistent zubního technika a diplomovaný zubní technik. Vzniklý materiál bude obsahovat podrobný pracovní postup zhotovení konkrétních druhů stomatologických náhrad. Jedná se především o celokeramické náhrady, zhotovované presováním keramických ingotů, dále hybridní náhradu, jejíž snímatelná část bude zhotovena licím plastem, teleskopické korunky, u nichž bude frikce zajištěna dosedem kov-kov. Další výukový materiál seznámí žáky s vyhodnocením defektu, jehož odstranění bude řešeno snímatelnou skeletovou náhradou a pracovním postupem jejího zhotovení. Pátý výukový materiál provede žáky základy zhotovování fixních náhrad na implantáty počínaje zhotovením modelu až po opracování kovové konstrukce fixní náhrady. Poslední, šestý výukový materiál bude obsahovat pracovní postup zhotovování náhrady kombinované, fixní i snímatelné – bude se jednat o řešení defektu se zásuvným spojem označovaným MK1. Všechny výukové materiály budou prezentovány pouze v elektronické podobě, primárně určené pro použití v multimediálním prostředí vybaveném počítači, dataprojektory a interaktivními tabulemi. Pro lepší využití a správnou tvorbu dalších výukových materiálů se čtyři vybraní odborní učitelé zúčastnili v rámci projektu doplňkového školení pro efektivní využívání interaktivních tabulí a tvorbu výukových materiálů v programu SMART NOTEBOOK. Přáním realizátorů projektu je především zvýšení kvality výuky a motivace žáků tak, aby jim vzniklé materiály usnadnily praktickou i teoretickou výuku a pomohly jim v začátcích zhotovování stomatologických náhrad uvedených typů. 27

Více informací o realizaci celého projektu naleznete na www.szscb.wz.cz

Mgr. Opekarová a Bc. Sedláková na odborném školení Celokeramické náhrady 

Odborné učitelky Bc. Majerová a Bazalová na odborném školení Hybridní náhrady, se školitelem p.  Kořánkem a dokumentátorkou workshopu Mgr. Rybákovou.  

28

Redakční rada  Šéfredaktorka: Michaela Vítovcová    

 

ZDA2.B 

Zástupce šéfredaktorky: Dominika Chvalová  

ZLY2 

Grafika: Michal Chrt    

 

 

 

 

ZLY2 

  David Sova 

 

 

 

 

 

 

ZDA1.A 

Jakub Růžička   

 

 

 

 

 

ZDA1.A 

David Sabreff   

 

 

 

 

 

ZDA2.B 

Gabriela Štěchová 

 

 

 

 

 

ZLY2 

Lucie Proboštová 

 

 

 

 

 

ZLY2 

Staňková Petra   

 

 

 

 

 

ZLY3 

Martin Jindra   

 

 

 

 

 

ZLY3 

Vlasta Vlčková   

 

 

 

 

 

AZT3 

Markéta Jůzlová  

 

 

 

 

 

AZ3 

 

29