Trenéři: pan Karásek, paní Miturová pan Charvát, pan Ručka, pan Olka pan Bonk, pan Částek Zmeškalová Sabina
Tým : Čubová Izabela, Goluchová Kristina, Gřundilová Bea, Hlisnikovská Nina, Chovancová Nela, Kovalová Terezie, Konvičná Kristýna, Kučerová Ivana, Kučná Lucie, Marková Klára, Ručková Nela, Řehová Simona, Volná Markéta, Vojkovská Kristýna, Zmeškalová Sabina
Něco o Basketbalu 21. listopadu se na naší základní škole odehrál zápas basketbalu dívek. Frýdek-Místek hrál proti SBŠ Ostrava. První zápas skončil 99:4. Druhý zápas vyhrály opět dívky z Frýdku-Místku 80:11. Gratulujeme k vítězství!
( zleva: p. Charvát, Kristýna Konvičná, Lucie Kučná, Ivana Kučerová, sabina Zmeškalová, Markéta Volná, p. Ručka, v popředí: Kristýna Vojkovská, Bea Gřundilová, Nina Hlisníkovská, Simona Řehová, Nela Ručková)
Fotbal Dne 19. listopadu se na naší škole odehrál fotbalový turnaj mezi šesti školami Frýdku-Místku a okolí. Mezi sebou hráli žáci 8. a 9. tříd. Naši školu reprezentovalo 9 hráčů, v bráně chytal Petr Macko. Jako třída jsme se tam byli podívat a samozřejmě povzbudit kluky z naší školy. Jako škola jsme se umístili na 5. místě. A na závěr jsme vyzpovídaly naše třídní fotbalisty z VIII. A, Davida Štrocha a Láďu Volného. -Jaký máte pocit z umístění? David- Velmi špatný, protože jsme byli pátí ze šesti. Láďa- Jsem spokojený .
-Jak jste se cítili mezi ostatními kluky?
David- Byli v pohodě, ale faulovali. Láďa- Pár jsem jich znal, takže pocit dobrý.
-Pomohlo vám, když přišly fandit holky ze třídy?
David- Určitě, moc. Láďa- Ne.
-A co říkáte na rozhodčí? Uznávali fauly?
David- Ne, neuznávali. Láďa- Jo, když se zadařilo …
napsaly Anetka a Hanka
„Hurá, jdu na výlet se svým páníčkem do parku! Možná, že se můj páníček moc neurazil, i když jsem mu rozkousal ty nové boty. Mňam, byla to pochoutka, ale proč mě páníček vede zrovna sem? Říká mi zůstaň, ale já mu na to nenaletím! Proč mě uvazuje? Asi si chce odskočit, i když ví, že bych mu nikdy neutekl (pokud by tu nebyly kočky). Nečekám tu nějak dlouho? Už mám docela hlad. Už tu čekám dva dny a nejhorší na tom je, že tu kolem nikdo není! Páníček mě opustil! Hele, tam jdou dva lidé, první za dva dny, musím na sebe upozornit a pak se jich zeptám, jestli neví, kde je můj páníček. Haf, haf, haf, aúú! Hurá, všimli si mě a teď jdou sem! Stojí u mě a dívají se na mě. Tak mě už odvažte, prosím, a nekoukejte furt na mě, dělejte něco! Něco vytahují z kapsy, pípá to. To bude asi nějaká hračka. Takové pípání jsem už slyšel u páníčka, ale nikdy jsem neviděl tu věc, co pípá.
Vypadá dost zvláštně a ozývají se z ní divné zvuky: Haló, ahoj Martine, jo, jsem ještě na procházce. Našli jsme tu nějakého psa, který je uvázaný na řetězu, čekáme tu u něj už dlouho a nikdo k němu nepřichází, můžeme si ho vzít domů? Ne? A proč? Přece ho tu chudáka nenecháme na pospas osudu! Je jistě hladový. No, já bych se o něj starala. Tak teda můžeme? Díky, ahoj. Tihle lidé vypadají docela přátelsky, a dokonce mě teď i odvazují! Konečně zase volný, ale kam teď půjdu? Ke svému starému páníčkovi se nechci vrátit, on by mě ještě seřezal a znovu přivázal ke stromu. Sám být také nemohu, protože nevím, kdo by mě krmil? Půjdu s těmito lidmi, ti se o mě určitě dobře postarají, cítím to v kostech.“ Cyril Novotný, 6. C
Naše třída 8. C před zrcadlem Řekla bych, že naše třída je jako jeden velký úl. Rojíme se, sdružujeme se a pořád držíme při sobě. Učitele to někdy pořádně zlobí, ale s tím se nedá nic dělat. Jsme zkrátka takoví, jací jsme. To znamená: upovídaní, nepořádní, protivní, a to už od první třídy. Už několik roků se po naší škole říká, že jsme nejhorší třída, jak v chování, tak v učení. Já s tím můžu jen souhlasit, ale Lidka ne. My osobně máme naši třídu rády takovou, jaká je, a určitě bychom ji neměnily. Jsme prostě originál, a to se cení. Nezajímají nás pravidla, zákazy ani všechny možné připomínky. Někteří učitelé jsou rádi, že naši třídu nemusí učit. Používáme jeden přístup k učitelům, a to IGNORACI. Někdy jsou z toho problémy. Pavla Bilavčíková a Ludmila Jiříková, 8. C
Hornická desítka Hornická desítka se konala dne 6. 10. 2010 u bývalého autobusového stanoviště v počtu 1433 startujících. V Běhu pro zdraví si trať na 1000 metrů vyzkoušelo rekordních 399 zájemců. V 15.15 se pak dal do pohybu dav 457 účastníků hlavního závodu na 10 kilometrů a Kondičního běhu na 3333 metrů. Celkem se tedy na start jednotlivých závodů postavilo 1433 závodníků! Soutěže zahájily závody mládeže, kde v jedenácti věkových kategoriích startovalo 577 účastníků od 1 roku do 17 let. Ani nevlídné počasí neodradilo stovky dětí od účasti na 24. ročníku Hornické desítky. A opět se sešlo nejen početné, ale i velice kvalitní množství běžců s celou řadou medailistů z mistrovství ČR. Závody startovala Jarmila Kratochvílová a před tombolou rozdávala podpisy. Ve svých kategoriích zvítězili : Michal Kvasňák /2000/ Dominik Janeček /1998/ Vladimír Šmiřák /1996/ Jakub Zemaník /1995/ Helena Benčová /1998/ Druhá místa vybojovali: Pavel Szymala /1995/ Petr Lukeš /dorost/ Kristýna Škanderová /1999/ Eva Pišteková /1998/. Na bronzový stupínek se postavili: Lukáš Holub /2001/ Miroslav Benčo /1996/ Martin Rodný /1995/ Eliška Kopcová /2001/ Karolína Hustá /1999/ Kateřina Krtková /1998/ Kateřina Frantová /1997/ Blanka Hünerová /1996/ Petra Čaganová /dorost/.
..:: Naše třída před zrcadlem? ::.. Naše třída jen mírně dodržuje školní řád. Někteří lidé se chovají opravdu nehorázně, jejich chování nelze zlepšit. Jinak je naše třída celkem fajn a někteří lidé se snaží, ale jen zřídka kdy. Co je pozitivní, že se naše třída zapojuje do různých soutěží. Ano, je to pravda. Když byl Den naruby, celá třída se zapojila a všichni chlapci i dívky se oblékli naruby. Někteří z naší třídy se přihlašují na různé soutěže a někdy jsou v nich i úspěšní. Nedávno jsme pro naši školu vyhráli spoustu peněz právě v soutěži Hornická desítka. Je nás 29 a asi oblíbená hodina nás všech je volná hodina, někdy i tělocvik a obědy, mňam! Jan Rabatin a Radek Korabečný, 8. C
♥Naše třída 8. C před zrcadlem Ještě minulý rok v bývalé matematické třídě jsme o tomto kolektivu měli zcela jiné mínění. Vztahy této třídy se nám zdály celé vzhůru nohama. Žáci byli drzí, umínění, namyšlení, často se pomlouvali. Prostě nebyli pravými kamarády. Tím však nemyslíme všechny. Na začátku osmé třídy nás přiřadili právě sem po tragické události, kdy se rozpadla naše úžasná matematická třída. My osobně jsme se po nástupu celkem dost zhoršili jak chováním, tak i prospěchem. Doufáme, že tuto třídu poznáme i z té lepší stránky. Každopádně zde není nouze o zábavu. My víme, že nejsme ti nejhodnější, ale pochopte, že pubertu si musíme užít ve všech směrech. Každopádně si z této třídy odneseme hodně zážitků i o něco méně vědomostí. S láskou : Machovská a Kovalová
Dne 12. 11. 2010 se na Základní škole nár. um. Petra Bezruče odehrál zápas ve florbale.
Jelikož přijelo málo družstev, soutěž nebyla dlouhá. Umístili jsme se na překrásném 3. místě, což je velký úspěch. Naše třída zápas bohužel neviděla, ale paní učitelka Hana Bekárková nás o všem informovala. Všichni jsme na naše florbalisty hrdí a doufáme, že příště se jim bude dařit ještě lépe. Snad se nám i příště poštěstí, že budeme moci našim společně fandit. Dagmar Hrušťáková, 6. C
Ahoj Ondro.
Ahoj Dane. Kdo ti navrhl, abys dělal ve škole Mikuláše?
Já osobně jsem chtěl poprvé být čert, ale vzhledem k tomu, že paní učitelka neměla žádného vysokého žáka na Mikuláše, tak vybrala mě, ale nejprve jsem měl problémy, nemohl jsem sehnat kostým. Udělala ti nabídka radost?
Mikuláše jsem dělat nechtěl, ale když nebyl žádný jiný, musel jsem to přijmout, bylo by trapné říct ne. Oděv a hůl sis dělal sám?
Ne, půjčil jsem si od známých, já vytvářel jen pokrývku hlavy. Co říkáš na naše nejmladší žáčky? Jaký byl tvůj první dojem?
Můj první dojem byl opravdu zajímavý, nevěděl jsem, co mám dělat a co říkat, pak už to bylo ale snadné, ovšem pár žáků na prvním stupni mě poznalo. Musel u těch starších zasahovat i čert?
Ano, musel. Paní učitelky vždy říkaly, kdo zlobí. Kam je pak čert odnesl?
Na dívčí záchod, protože oba čerti byly holky. Připravil sis pro děti určitě spoustu sladkostí, museli si je vysloužit písní nebo recitací básničky?
Všichni nám řekli básničky, ale ti zlobivci dostali sice taky sladkosti, ale museli zazpívat nebo recitovat sami. Ještěže jste obcházeli jen první stupeň, protože na tom druhém by měl čert určitě více práce, nemyslíš?
To určitě, ale děti na druhém stupni by to spíš brali jako velkou legraci, neberou to tak jako ty malé děti na prvním stupni. Budeš příští rok zase dělat Mikuláše nebo to necháš jiným?
To ještě bohužel nevím, ale možná, že ano.
Tak hodně zdaru. Děkuji za rozhovor. Díky. Není zač.
Šuba Duba Band Šuba Duba Band vystoupil pro žáky základních škol 7. 12. 2010 v kině Vlast. Tato skupina existuje už 15 let. Jde o početné seskupení s 20 členy. Vystoupilo 6 saxofonistů, 4 trumpetisti, 2 kytaristi, 1hráč na syntetizátor, pozounista a bubeník. Zahráli starší hity ve vlastní džezové úpravě. Hráli, tančili i zpívali. Jejich koncert se určitě povedl. Pokud vás tvorba této skupiny zajímá, odkazujeme na webové stránky, kde naleznete i hudební ukázky a videa. http://bandzone.cz/subaduba
O ruštině Jak jistě víte, ruština se u nás ve škole učí jako druhý cizí jazyk od 7. třídy. Jde o jazyk volitelný, žáci si tedy vyberou na konci 6. třídy z nabídky cizích jazyků. Současní žáci 9. C, kteří měli před lety možnost vybrat si výuku ruštiny, nebo němčiny, se učí druhý cizí jazyk již třetím rokem, požádali jsme je proto, aby nám sdělili své dojmy a názory tentokrát na ruštinu.
Ruština se mi líbí více než němčina a myslím, že je i lehčí. Navíc moji rodiče se rusky učili, takže mi mohou případně poradit. Tuto možnost bych u němčiny neměla. Ruština je češtině poměrně blízká, což její výuku ulehčuje. Tereza Tento jazyk se učíme již 3 roky, tudíž máme docela dobré základy. Začínali jsme pomalu a pozvolna azbukou, přidávali slovíčka, která jsou zapotřebí k běžnému životu. Lehce jsme navazovali na složitější témata, jako je např. časování sloves. Ve vyšších ročnících se naše slovní zásoba rozrůstala o mnoho nových slovíček. Gramatika také nezůstávala pozadu. Slovesa se už nečasovala podle dvou tříd, ale podle třech. Naučili jsme se také, kdy psát velká či malá písmena.
Ruština je lehká, pokud se žák učí od začátku školního roku, protože učivo na sebe navazuje. Zatím mám jedničky, a tak předpokládám, že mi tento jazyk jde, ale musím být připravena z hodiny na hodinu. Michaela Králíková Na začátku 8. třídy jsme opakovali azbuku, protože ji někteří zapomněli. Po pár týdnech opakování jsme se učili nová slovíčka různých tematických okruhů, např. škola, barvy, jídla, města… V tomto roce je ruština těžší. Probíráme přídavná jména, povolání, oblečení, státy a kontinenty. Ruský jazyk mi docela jde, protože se občas podívám do sešitu, nebo mi ve škole někdo poradí! Radka
Vánoční zpívání na schodech ZŠ nár. um. P. Bezruče Ve čtvrtek 9. 12. 2010 proběhl v rámci Předvánočního jarmarku také koncert na schodišti naší architektonicky jedinečné novorenesanční školy. Výborná akustika tohoto prostoru a nadcházející čas Vánoc přiměli Mgr. Elišku Wykovou, Mgr. Jiřího Karáska a školní sbor žáků 7. tříd ke zpěvu koled za doprovodu kytar, houslí, fléten i cimbálu. Zazněly méně známé vánoční písně. Sólového zpěvu se velmi dobře ujaly i žákyně 1. stupně základní školy. Celým prostorem se nesly tóny cimbálu, na který zahrála naše bývalá žákyně, Mgr. Gabriela Šimoňáková. Z pohledu posluchačů lze říci, že nám všichni účinkující zpestřili tento předvánoční čas, rozněžnili naše duše, přinesli mnoho hudebních zážitků. A že nás posluchačů nebylo málo! Celá akce se moc povedla, tímto všem účinkujícím děkujeme. Petra Javorková
Padá vločka, padá dolů, já sním o tom, že zdolám horu.
Stromeček svítí zářivě jako noc, pod ním stojí dárků moc.
Kapříka nám táta chytil, do vany ho zase vložil.
Cukroví maminka dopéká, vtom zvoneček zacinká. A já jsem štěstím bez sebe … Michaela Adamčíková, 6. C
Zima je krásné roční období, kterému říká každý jinak. Ledové, bílé, mrazivé nebo i pohádkové. Dle mého názoru mají všichni pravdu. V zimě jsou sice někteří morousové naštvaní, že jim je zima, je brzy tma nebo jim někdo vrhá sněhové koule do oken, ale lidé jako já si „bílé“ časy užívají. Nejen my, ale i ostatní živočichové vnímají ledové období různými způsoby. Ať to jsou ryby, savci, ptáci, plazi, popřípadě obojživelníci. Všichni si v zimě vyberou alespoň jednu chvíli, kdy si můžou konečně odpočinout. Nesmíme, ale zapomenout na některé aktivnější druhy, které se nezastaví, ani před mrazivou lavinou. Z tohoto pohledu to mají nejsmutnější ryby, neboť toto období se jim stane osudným, když přijdou lidé dychtící po nějaké chutné rybě, kterou si naplní bříška na Štědrý den. Zvířata sice Štědrý den neslaví, ale přesto je to podle mého názoru i pro ně den odpočinku a pokoje. Zvyk nosit zvířatům do krmelců seno a kaštany nebo do chlévů vydatnější večeře, se stále někde dodržuje. Nevím jak vy, ale já si zimní časy užívám. Daniel Mechl, 8. A
