Rozhodující kritéria volby výrobní struktury zemědělského podniku Diplomová práce

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav regionální a podnikové ekonomiky

Rozhodující kritéria volby výrobní struktury zemědělského podniku Diplomová práce

Vedoucí práce: prof. Ing. Věra Bečvářová, CSc.

Vypracoval: Bc. Radek Hoferek

Brno 2014

Zadání diplomové práce

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem práci „Rozhodující kritéria volby výrobní struktury zemědělského podniku“ vypracoval samostatně a veškeré pouţité prameny a informace uvádím v seznamu pouţité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom, ţe se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a ţe Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a uţití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, ţe před sepsáním licenční smlouvy o vyuţití díla jinou osobou (subjektem) si vyţádám písemné stanovisko univerzity, ţe předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to aţ do jejich skutečné výše.

V Brně dne 20. dubna 2014

…………………………………………………….. Bc. Radek Hoferek

Poděkování Děkuji prof. Ing. Věře Bečvářové, CSc. za odborné vedení diplomové práce, poskytnutí cenných rad a připomínek, které přispěly ke vzniku této diplomové práce. Zároveň tímto děkuji vedení zemědělského podniku Ostroţsko, a.s., zejména panu Ing. Vladimíru Zelenému za poskytnutí cenných informací a materiálů o analyzované společnosti, které přispěly ke vzniku této diplomové práce.

ABSTRAKT HOFEREK, R. Rozhodující kritéria volby výrobní struktury zemědělského podniku. Brno: Mendelova univerzita, 2014. Diplomová práce se věnuje produkčním a ekonomickým souvislostem a důsledkům změn podnikatelského prostředí zemědělských výrobců v České republice vyvolaných nejen vývojem agrobyznysu a současného globalizujícího se modelu zemědělství, ale i vstupem České republiky do Evropské unie a přijetím pravidel Společné zemědělské politiky. Charakterizuje vývoj prostředí i stav zemědělství v základních proporcích odvětví rostlinné i ţivočišné výroby. Identifikuje faktory rozhodující z hlediska konkurenceschopnosti podniku. Získané poznatky jsou v rámci vlastní práce ověřeny na konkrétním zemědělském podniku. Na základě vyhodnocení analýz výrobní struktury v produkčních i ekonomických souvislostech ukazuje, do jaké míry se změna modelu zemědělství promítala do výrobní struktury a jakým způsobem se projevuje ve fungování a hospodaření podniku. Klíčová slova: agrobyznys, komoditní vertikála, trh, Společná zemědělská politika

ABSTRACT HOFEREK, R. The Critical Criteria for Selection of Production Structure of an Agricultural Enterprise. Brno: Mendel University, 2014. The diploma thesis deals with production and economic relations and consequences of business environment modification of agriculture producers in the Czech Republic induced not only by agribusiness development and contemporary globalising agriculture model but also the Czech Republic entry into the European Union and accepting of the Common Agriculture Policy rules. It characterises a development of both environment and status of agriculture in a basic proportion of branches of plant and animal production. It indicates crucial factors from the point of view of enterprise competitiveness. The gained knowledge is verified on a specific agriculture enterprise within the thesis. On the basis of evaluation of a production structure analysis in both production and economic relations shows to which extent the modification of the agriculture model projected itself to the production structure and in which way it manifests itself in functioning and management of the enterprise. Key words: agribusiness, commodity vertical, market, Common Agricultural Policy

OBSAH 1 ÚVOD ............................................................................................................................ 8 2 CÍL A METODIKA PRÁCE ......................................................................................... 9 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED ............................................................................................. 11 3.1 Charakteristika současného modelu zemědělství ................................................. 11 3.1.1 Zemědělství v rámci současné etapy vývoje.................................................. 12 3.1.2 Projevy globalizace v rámci agrárního sektoru.............................................. 13 3.2 Společná zemědělská politika jako rámec podnikání ........................................... 14 3.2.1 Cíle a formy podpory zemědělství ................................................................. 14 3.2.2 Reformy společné zemědělské politiky ......................................................... 15 3.2.3 Aplikace nástrojů Společné zemědělské politiky do zemědělství ČR ........... 17 3.2.4 Koncepce SZP po roce 2014 .......................................................................... 19 3.3 Agrobyznys ........................................................................................................... 20 3.3.1 Vliv poptávky a nabídky na formování agrárního trhu.................................. 20 3.3.2 Typy agrárních trhů v současném zemědělství .............................................. 23 3.3.3 Charakteristika komoditního řetězce ............................................................. 24 3.3.4 Koordinace činností v rámci agrobyznysu ..................................................... 26 3.3.5 Rozhodující faktory vývoje agrobyznysu ...................................................... 27 4 PODMÍNKY ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBY V ČR......................................................... 28 4.1 Strategické cíle vývoje zemědělství ČR ............................................................... 29 4.2 Zemědělské území a jeho kategorizace ................................................................ 30 4.2.1 Zemědělské výrobní oblasti ........................................................................... 30 4.2.2 Znevýhodněné oblasti pro zemědělce (LFA) a zranitelné oblasti ................. 30 4.3 Zemědělský půdní fond ČR .................................................................................. 31 4.4 Změny ve struktuře zemědělské výroby v ČR ...................................................... 33 4.4.1 Rostlinná výroba ............................................................................................ 34 4.4.2 Ţivočišná výroba............................................................................................ 38 5 VLASTNÍ PRÁCE ...................................................................................................... 42 5.1 Charakteristika zkoumaného zemědělského podniku ........................................... 42 5.1.1 Dotace u zkoumaného zemědělského podniku .............................................. 44

5.1.2 Ostroţsko, a.s. a jeho zapojení v komoditní vertikále agrobyznysu .............. 46 5.3 Charakteristika a vývoj struktury rostlinné výroby .............................................. 48 5.3.1 Struktura pěstovaných plodin ........................................................................ 49 5.3.2 Vývoj ploch pěstovaných plodin ................................................................... 51 5.3.3 Vývoj výnosů polních plodin a srovnání zkoumaného podniku s průměrem v rámci ČR .............................................................................................................. 54 5.3.4 Náklady jako faktor utváření struktury výroby zemědělského podniku ........ 58 5.3.5 Vývoj cen rostlinných komodit produkovaných zkoumaným zemědělským podnikem a srovnání s průměrnými cenami v ČR .................................................. 62 5.4 Charakteristika a vývoj struktury ţivočišné výroby ............................................. 66 5.4.1 Prodej jatečných zvířat u zkoumaného zemědělského podniku .................... 67 5.4.2 Vývoj cen za jatečná zvířata u zkoumaného zemědělského podniku a srovnání s průměrnými cenami v rámci ČR ........................................................... 68 5.4 Ekonomické zhodnocení zkoumaného zemědělského podniku............................ 70 5.4.1 Struktura trţeb................................................................................................ 70 5.4.2 Vývoj počtu zaměstnanců, mezd a produktivity práce .................................. 71 5.4.3 Zhodnocení ekonomického vývoje vybranými ukazateli finanční analýzy... 73 6 ZÁVĚR ........................................................................................................................ 78 7 POUŢITÁ LITERATURA .......................................................................................... 82 8 SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ ......................................................................... 86 9 PŘÍLOHY .................................................................................................................... 88

1 ÚVOD Zemědělství v České republice od počátku devadesátých let minulého století prošlo řadou významných změn. Ty souvisely jak s celkovou strategií reforem hospodářské politiky státu, tak i s konkrétním řešením reforem jednotlivých odvětví. Formování odvětvové struktury národního hospodářství v rámci ekonomické reformy, významně determinované poţadavkem nastartování liberalizačních procesů a odstranění bariér obchodu, znamenalo řádové sníţení podpory zemědělství. Toto opatření spolu se zrušením záporné daně z obratu u potravin vedlo k omezování rozsahu zemědělské výroby, a to převáţně sniţováním intenzity vyuţití přírodních zdrojů. Dalším faktorem byly podstatné změny vnějšího okolí transformujícího se zemědělství České republiky, které se promítaly ve vývoji podmínek na evropském a světovém agrárním trhu. Narůstající problémy nadprodukce zemědělských a potravinářských komodit v Evropské unii a rozhodujících zámořských exportérů vedly v této etapě vývoje obecně k poklesu světových cen zemědělských komodit (Bečvářová, Vinohradský a Zdráhal, 2009). V roce 2004 vstoupila Česká republika a další země střední Evropy do Evropské unie, coţ v zemědělství znamenalo řešit jeho podporu i regulaci v rámci pravidel Společné zemědělské politiky Evropské unie. I její pravidla se však v kontextu změn prostředí celého agrárního sektoru a světového agrobyznysu měnila. Oproti původně silné centrální regulaci zemědělství se v současné etapě v rámci reforem Společné zemědělské politiky rozšiřuje moţnost členských zemí realizovat vlastní vizi rozvoje zemědělství a agrárního sektoru a hledat příleţitosti konkurenčních výhod zaloţených na jedinečných znalostech prostředí. Dnešní zemědělství jiţ nelze hodnotit jako uzavřený systém, především z pohledu změny v nárocích i postavení zemědělské výroby v rámci výroby potravin. Současné moderní zemědělství je typické řadou interakcí, jako je výzkum, podniky s odvětvím vstupů, zpracování, sluţeb, distribuce a obchodu. Současně roste i jeho závislost na celkové úrovni národní i světové ekonomiky. Změny globalizujícího se prostředí jsou pro agrární sektor velmi podstatné. Jak uvádí Bečvářová (2005) tyto zásadní změny dávají novou podobu agrárním trhům, dotýkají se všech subjektů zapojených do procesu výroby potravin a vyţadují i novou koncepci agrárních politik, která mění kritéria volby ekonomických nástrojů akceptujících nové podmínky vývoje. 8

2 CÍL A METODIKA PRÁCE Cílem diplomové práce je na základě charakteristiky změn podnikatelského prostředí zemědělských výrobců vyvolaných vývojem agrobyznysu specifikovat, které faktory jsou rozhodující z hlediska konkurenceschopnosti podniku obecně a do jaké míry je lze uplatnit v podmínkách společného trhu Evropské unie. Získané poznatky hodlá ověřit na konkrétním zemědělském podniku. V rámci řešení charakterizovat základní ekonomické souvislosti a důsledky procesů globalizace a jejich projevy ve vývoji koncepce evropského modelu zemědělství. Analyzovat základní faktory, které ovlivňují rozhodování o výrobní struktuře podniků v českém zemědělství před a po vstupu České republiky do Evropské unie. Pro naplnění uvedeného cíle byl zvolen metodický postup, který vedl k naplnění cíle této diplomové práce a jeho řešení je dekomponováno následovně: 1. V rámci literárního přehledu byl zpracován teoretický rámec dané problematiky, nejprve byl vymezen a charakterizován současný model zemědělství; v rámci charakteristiky je popsáno zemědělství na současné etapě vývoje a projevy globalizace v rámci agrárního sektoru. V další části je literární přehled věnován problematice Společné zemědělské politiky a jejího vývoje v reakci na změny prostředí, v závěru literárního přehledu je charakterizován vývoj agrobyznysu a jeho projevy ve vývoji poptávky a nabídky na agrárním trhu, formování agrárního trhu, je podána charakteristika komoditního řetězce, koordinace činností v rámci agrobyznysu a rozhodující faktory jeho dalšího vývoje. 2. Další část práce je věnována podmínkám zemědělské výroby v České republice, konkrétně se jedná charakteristiku současného zemědělství v České republice a strategické cíle dalšího vývoje. Současně je charakterizováno i zemědělské území a jeho kategorizace, vývoj zemědělského půdního fondu a změny ve struktuře zemědělské výroby v České republice v rámci rostlinné a ţivočišné výroby. 3. Vlastní práce je věnována ověření získaných obecnější poznatků na konkrétním zemědělském podniku; jednalo se jak o otázky strukturálního vývoje, tak o problematiku hospodářských a ekonomických výsledků a jejich zhodnocení.

9

Metodicky se jednalo o tyto kroky: -

obecná charakteristika podniku a projevy změn agrární politiky i podnikatelského prostředí v konkrétním podniku – hodnocena byla dotační politika a zapojení zkoumaného podniku v komoditní vertikále,

-

charakteristika a vývoj struktury rostlinné výroby; jsou zde zachyceny struktura a vývoj ploch pěstovaných plodin ve sledovaném podniku, dále je provedena analýza na základě srovnání průměrných výnosů, nákladů na produkci

a průměrných

cen zemědělských plodin v rámci

zkoumaného zemědělského podniku s průměrem České republiky v daném odvětví, -

charakteristika a vývoj struktury živočišné výroby, u které je sledován vývoj stavů jednotlivých kategorií zvířat, prodej vybraných kategorií zvířat a vývoj cen za jatečná zvířata v rámci zkoumaného zemědělského podniku a porovnání s průměrem za jatečná zvířata v České republice,

-

v závěru této části je provedeno ekonomické zhodnocení zkoumaného podniku; jsou zde charakterizovány vývoj a struktura trţeb, vývoj počtu zaměstnanců, úrovně mezd a produktivity práce; pro komplexnější vyhodnocení ekonomického vývoje zkoumaného zemědělského podniku je v závěru části vyuţito vybraných ukazatelů finanční analýzy.

4. Závěr práce je zaměřen na shrnutí získaných poznatků, které vyplývají z celkového řešení problematiky v rámci diplomové práce a z jejich ověření na konkrétním zemědělském podniku.

10

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Charakteristika současného modelu zemědělství Historicky byla úloha zemědělství spojena se zabezpečením produkce potravin, ale v současné době se pohled na zemědělství do určité míry mění. Jeho multifunkční pojetí zdůrazňuje i roli zemědělství v jeho mimoprodukčních funkcích. Zemědělství obecně je determinováno biologickým cyklem výroby, který je v přímém spojení s přírodou. Mimoprodukční přínosy zemědělství lze charakterizovat v takových souvislostech, jako jsou ekonomický a sociální rozvoj venkovských regionů, ochrana ţivotního prostředí, údrţba krajiny a zajišťovaní potravinové bezpečnosti, která je velmi podstatným argumentem pro podporu tohoto odvětví v rámci zemědělských politik v ekonomicky vyspělých zemích. V současném modelu zemědělství se mění i samotné produkční prostředí. Charakteristickým znakem je, ţe se ke spotřebiteli dostává pouze minimum nezpracovaných zemědělských produktů, protoţe převáţná většina jich prochází dalšími fázemi zpracování, skladování a distribuce, neţ je nabídnuta konečnému spotřebiteli, proto je v přímém kontaktu s prodejcem obchodník nikoliv výrobce. Zemědělství se stává součástí komplexu odvětví zabezpečující výrobu potravin a ten zahrnuje kromě výrobních fází i celou škálu dalších podniků zaměřených na zpracování, distribuci a realizaci zemědělských produktů. V současném zemědělství se profilují celé komoditní vertikály, ve kterých jsou zapojeny všechny fáze činností od předvýrobních fází, přes zemědělskou prvovýrobu aţ po konečné zpracování a distribuci hotových výrobků (Bečvářová, 2005). Mění se i principy a determinanty celého systému fungování agrárních trhů v rámci komoditních vertikál i produkčních sítí. Swinnen (2009) uvádí, ţe globalizace potravinových řetězců integrovala zákazníky, potravinářské podniky, zemědělce a vedla k restrukturalizaci systémů produkce, obchodu a marketingu napříč celým světem. Poptávka je determinující vztah v celé sekvenci agrárních trhů, které jsou typické pro danou vertikálu. Mění se vztah konkurence v podstatně širším regionálním i globálním kontextu a určuje v zásadě nový model produkčního zemědělství. Na tyto změny, vyvolané formováním agrobyznysu a spojené s tlakem na odstraňování bariér světového trhu, reagují agrární politiky všech států či nadnárodní uskupení (Bečvářová, Vinohradský a Zdráhal, 2009).

11

3.1.1 Zemědělství v rámci současné etapy vývoje Od vstupu 1. 4. 2004 České republiky (ČR) do Evropské unie (EU) je celkový rámec, úroveň podpory i regulační zásahy v agrárním sektoru podřízen pravidlům a limitům Společné zemědělské politiky Evropské unie (SZP). V současné době však musíme akceptovat poměrně rozsáhlé změny této nejstarší evropské politiky, která musela reagovat na měnící se vnitřní i vnější ekonomické prostředí. Kromě toho se čeští zemědělci před vstupem do EU vyrovnávali s jinými podmínkami, neţ jaké byly nastaveny pro evropské zemědělce. Ekonomické prostředí se výrazně měnilo a měnily se také nároky na směřování SZP. Původní koncepce, reagující na poţadavek pokrytí poptávky a obnovu potravinové bezpečnosti evropských zemích v poválečném období, motivovala akceleraci růstu výroby v rámci celého agrárního sektoru, a proto byla přijata strategie zaloţená na vysoké podpoře cen placených zemědělců. Podpora cen růst výroby nastartovala, ale současně vedla k odtrţení úrovně cen evropských zemědělských komodit od reálných cenových podmínek na světovém agrárním trhu. Na základě těchto skutečností byly zavedeny regulační zásahy do trhu, jako je například zavedení kvót (Bečvářová, 2008). Role a pozice současného zemědělství se mění i na základě vnímání jeho úlohy od původně ryze produkční orientace aţ po dnešní multifunkční pojetí při zdůrazňování rozhodující role v udrţitelném rozvoji společnosti (Bečvářová a Zdráhal, 2013). Na základě právě probíhající etapy vývoje současného modelu zemědělství se rámci trhů prosazují zájmy komoditních řetězců. Jedná se o poptávkově taţené modely agrárních trhů, kdy konečný spotřebitel má rozhodující vliv na vývoj celé komoditní vertikály. Bečvářová (2005) uvádí, ţe současné zemědělství se stává součástí komplexu odvětví zabezpečující výrobu potravin a ten kromě předvýrobních fází zahrnuje i celou škálu podniků zaměřených na zpracování, distribuci a realizaci produktů zemědělského původu. Formují se celé komoditní vertikály, ve kterých jsou zapojeny všechny fáze činností od předvýrobních fází, přes zemědělskou prvovýrobu aţ po konečné zpracování a distribuci finálních výrobků. Moir (2007) popisuje, ţe rychlý vývoj vertikálně koordinovaných komoditních řetězců velmi významně ovlivňuje chování všech subjektů, kteří jsou součástí komoditních vertikál. Na základě těchto procesů roste konkurence mezi jednotlivými výrobci a zvyšuje se vliv navazujících článků v celých potravinových řetězcích.

12

3.1.2 Projevy globalizace v rámci agrárního sektoru Jeníček (2002) uvádí, ţe globalizace je vyvolávána technologickými, společenskými a kulturními změnami, které značně zmenšily hospodářské vzdálenosti mezi zeměmi. Zlepšení dopravních a komunikačních technologií sníţilo náklady na přepravu zboţí, peněţních prostředků, osob a informací. Tradiční vládní politiky omezující přeshraniční transakce byly zmírněny nebo odstraněny. V důsledku toho dochází k růstu mezinárodního obchodu a přímých zahraničních investic. Globalizace mění vlastnosti světového hospodářství a ovlivňuje podstatu úspěšných hospodářských přístupů k rozvoji, coţ zvyšuje potřebu zajistit udrţitelnost hospodářského rozvoje. Bečvářová (2008) charakterizuje globalizaci jako proces, které je spojen s řadou kvalitativních změn ve společnosti, kdy velmi rychle narůstá vzájemná závislost jednotlivých subjektů vnitřních i mezinárodních vztahů překračující dimenze systémů a pravidel původně tvořených národními státy. Proces globalizace se dotýká nejen ekonomických, ale i politických, sociálních a kulturních změn ve společnosti. Změny, které jsou vyvolané procesem globalizace, se logicky projevují i v podmínkách vývoje současného zemědělství a celého agrárního sektoru. Překonávají dříve typickou relativní uzavřenost prvovýrobních odvětví. Dotýkají se celého segmentu ekonomiky spojeného s výrobou, zpracováním, distribucí a realizací zemědělských produktů a s nimi souvisejících sluţeb. Mění rozměr, pravidla i kritéria formování nabídky i poptávky na agrárních trzích, a to v celých komoditních vertikálách. V rámci

daných

podmínek

mohou

zasahovat

i

do

produkčních

i

mimoprodukčních vazeb zemědělství a komplikovat naplňování multifunkční role odvětví v rozvoji celých světových regionů. V těchto souvislostech se otevírají skutečnosti týkající se míry redistribuce důchodů ve prospěch zemědělství, ale i otázky týkající se účinnosti forem regulace a účelnosti ekonomické podpory rozvoje jednotlivých odvětví a růstu jejich konkurenceschopnosti. V současném modelu zemědělství narůstá úloha výrobní činnosti zemědělství pro naplnění jeho role v rozvoji venkova i celé společnosti. Úspěch či neúspěch řešení ve výrobní sféře se v současných podmínkách stále výrazněji odráţí ve všech dimenzích rozvoje regionů, a to nejen v evropských podmínkách. Koncepce evropského modelu multifunkčního zemědělství a její realizace v rámci společné zemědělské politiky Evropské unie co podstaty, rozsahu i výkonnosti rozdílných členských států je stále častěji konfrontována s novými výzvami vyvolanými akcelerací globalizačních procesů (Bečvářová, 2008). 13

3.2 Společná zemědělská politika jako rámec podnikání První zásahy státu do zemědělství evropských zemí jsou spojovány se zahájením exportní expanze zámořských států v 70. letech 19. století. V tomto období začal narůstat vlivem rozvoje lodní dopravy dovoz levného obilí z USA, Kanady a Austrálie. Na základě těchto skutečností docházelo k tomu, ţe ceny obilí v Evropě výrazně klesaly. Většina evropských zemí zareagovala na tuto situaci ochranou domácích zemědělců. V rámci ochrany domácího trhu se realizovala opatření zaměřená na znesnadnění importu levných zemědělských výrobků ze zámoří. Jedním ze základních opatření, které je dosud stále vyuţívané v rámci agrárních politik, bylo clo na dovoz zemědělských výrobků. Celní bariéry zavedla většina evropských zemí, kromě Velké Británie, Dánska a Nizozemska (Bečvářová, 2007). 3.2.1 Cíle a formy podpory zemědělství První významná podpora v evropském zemědělství přišla po druhé světové válce, protoţe v Evropě byl nedostatek potravin a mezinárodní obchod byl takřka znemoţněn. V této době měla agrární politika jasný a jediný cíl, a to zajistit soběstačnost ve výrobě potravin. S tím souviselo i zvýšení atraktivity zemědělství, proto další prioritou byla podpora příjmů zemědělců a nástrojem agrární politiky se stala přímá podpora cen, která zasahovala do fungování trhu. Současně byly poloţeny nepřímé podpory zemědělských důchodů prostřednictvím státních garancí a dotací při poskytování úvěrů do zemědělství a v mnoha evropských zemích byly přijaty komplexní zemědělské zákony. Společná zemědělská politika vstoupila v platnost roku 1958. Zemědělství se zařadilo do jednotného trhu a namohlo je zvýšení kvality spolupráce mezi členskými zeměmi. Společná zemědělská politika byla zahrnuta v římských smlouvách následovně: a) formulace cílů zemědělské politiky, a to: -

zvýšit produktivitu práce v zemědělství cestou technického rozvoje, zabezpečení regionálního rozvoje zemědělské výroby a optimální vyuţití výrobních faktorů, zvláště pracovní síly,

-

zajistit zemědělskému obyvatelstvu přiměřenou ţivotní úroveň, zvláště pak zvýšení individuálních příjmů osob, které pracují v zemědělství, 14

-

stabilizovat agrární trhy

-

zajistit odpovídající nabídku potravinářských surovin a potravin,

-

zajistit obyvatelstvu plně dostačující potřebu potravin za přiměřené ceny,

b) formulace principů společné organizace trhu: -

princip jednoty trhů,

-

princip vzájemné preference členských zemí,

-

princip finanční solidarity v rámci společné strukturální a sociální politiky,

c) stanovila postup, podle kterého měla být přijímána rozhodnutí a opatření společné zemědělské politiky. Musíme brát v úvahu, ţe tehdejší členské země uplatňovaly i svou vlastní individuální politiku, která byla zaloţena na podpoře trţních cen v kombinaci s ochranou trhu (Bečvářová, 2007). Společná zemědělská politika prošla mnoha změnami a rozšiřování Evropského společenství poznamenalo také vývoj SZP. 3.2.2 Reformy společné zemědělské politiky Původní strategie SZP byla zaměřena na výrazné zvýšení zemědělské produkce na bázi podpory cen a ochrany vnitřního trhu, kdy hlavním cílem bylo odstranění nedostatku potravin v poválečné Evropě, splnila svůj účel. Později bylo však nutné reagovat na změny podmínek, které souvisely se vznikající nadprodukcí při snaze o udrţení relativně vysokých cen placených zemědělcům, díky kterým se zvyšovala náročnost vyrovnání podmínek exportu při klesajících světových cenách. Docházelo ke zvyšování finanční náročnosti na danou politiku, proto bylo nezbytné provedení reforem Společné zemědělské politiky (Bečvářová, 2007). McSharryho reforma v roce 1992 V rámci zemědělské dohody jednání Uruguayského kola GATT Evropská unie souhlasila s redukcí cenové podpory, se sníţením celní ochrany a s určitou liberalizací obchodu. Klíčovým principem této metody byl přesun cenové podpory, především u plodin na orné půdě a u skotu, směrem k podpoře důchodů v rámci přímých plateb. Byly zavedeny intervenční ceny u hlavních komodit, u kterých došlo ke sníţení cenové hladiny. Ztráty příjmů zemědělců byly částečně zmírněny kompenzačními platbami.

15

Současně byla přijata doprovodná opatření. Jednalo se o agroenvironmentální opatření, zalesňování zemědělské půdy, podporu předčasného odchodu zemědělců do důchodu a podporu ekologického zemědělství, včetně jeho certifikace. Reforma v rámci Agendy 2000 Evropská unie pokračovala další dílčí reformou SZP v rámci Agendy 2000. Pro zemědělství byla tato reforma přijata jiţ v roce 1999. Agenda 2000 reagovala na tyto nové skutečnosti: -

blíţící se nové jednání WTO a s tím související neudrţitelnost stávající SZP,

-

rozšíření EU o nové členské země,

-

sníţení rozpočtové náročnosti SZP a sníţení napětí mezi členskými státy EU.

Reforma znamenala v zásadě prohloubení principů a dokončení změn zahájených předchozí McSharryho reformou. Byla přijata rozhodnutí, která ovlivnila zemědělství v členských zemích EU. V sektoru mléka bylo rozhodnuto, ţe se reforma uskuteční, ale vstoupí v platnost později. Existující systém mléčných kót měl být vyhodnocen a navrhnuta nová doporučení. U obilovin bylo rozhodnuto o dalším sníţení intervenční cen. Podpory u olejnin byly sníţeny na úroveň ostatních plodin na orné půdě. V rámci sektoru hovězího masa došlo ke sníţení intervenční ceny. V sektoru vína byl prodlouţen existující zákaz výsadby nových vinic. Byl zaveden nový prvek SZP tzv. národní obálky, které znamenají národní podporu určitých komodit do výše stanovených národních limitů. Přijat byl i princip dobrovolné modulace přímých podpor členskými státy, které spočívaly v přesunu části přímých plateb mezi opatření rozvoje venkova. Agenda 2000 reformovala zemědělskou politiku směrem ke sníţení trţních deformací jak v domácím, tak i v mezinárodním měřítku. Fischlerova reforma Důleţité změny v rámci SZP byly provedeny v roce 2002. Evropská unie vymezila pro své zemědělství mezi roky 2006 – 2012 rozpočet na úrovni roku 2006 prověšený o 1 % inflačního nárůstu. Dále bylo v tomto roce dosaţeno na summitu v Kodani dohody o podmínkách rozšíření EU o nové členské státy včetně ČR. Toto rozhodnutí ve vztahu k zemědělské politice znamenalo ve svém důsledku tlak sníţení agrárních výdajů, protoţe inflace v rámci EU převyšuje více neţ 1 %. 16

Evropská komise navrhla změnu charakteru přímých plateb a tím zmírnění základní výhrady obchodních partnerů WTO1 vůči EU. Mezi hlavní principy reformy se řadilo: -

oddělení přímých plateb od produkce, zemědělec dostával jednu podporu ve výši součtu přímých plateb,

-

plnění standardů ochrany ţivotního prostředí a bezpečnosti potravin,

-

sniţováním přímých plateb budou generovány zdroje pro posílení pozice venkova,

-

rozšíření programů venkovského rozvoje,

-

pěstování energetických plodin,

-

sníţení intervenční ceny u mléčných produktů,

-

zjednodušení administrace SZP.

Vývoj SZP od roku 2004 pokračoval realizací dalších dílčích opatření v oblasti organizace trhu, dlouhodobě směřující o omezení vlivu nástrojů, které jsou s tímto spojeny a zasahují do agrárního trhu. Zásadním rozhodnutím však byla změna principu podpory zemědělství na bázi přímých plateb, které jsou administrativně odděleny od produkce; na základě toho zemědělec dostává finanční podporu a můţe se sám rozhodnout, jaký typ produkce bude vyrábět (Bečvářová, 2007: 32-38). 3.2.3 Aplikace nástrojů Společné zemědělské politiky do zemědělství ČR Vstup České republiky v roce 2004 do Evropské unie a převzetí pravidel a nástrojů SZP byl v zemědělství spojován s velkým očekáváním zlepšení ekonomické situace v daném sektoru. Základní podmínky vycházely z přístupové smlouvy mezi ČR a EU podepsané v dubnu 2003 v Aténách. Týkaly se jak celkového systému regulace a produkčních limitů, tak i úrovně, nástrojů a pravidel kofinancování a distribuce dotací, včetně strukturálních podpor. Řada opatření byla zaváděna jiţ před vstupem ČR do EU, aby odpovídala podmínkám a pravidlům vyplývajících z přístupových smluv. Hlavním úkolem v oblasti zemědělství bylo posílení konkurenceschopnosti prvovýroby a zpracovatelských odvětví, dosaţení vysoké kvality zemědělských a potravinářských výrobků s vyšší přidanou hodnotou, dokončení restrukturalizace

1

Světová obchodní organizace (World Trade Organization). Vznikla v roce 1995 jako nástupce všeobecné dohody o clech a obchodu GATT.

17

zemědělských a zpracovatelských podniků, posílení pozice zemědělské výroby na trhu. Specifickým úkolem ČR byla jasná identifikace vlastní půdy a rozvoj trhu s pozemky. Opatření SZP EU v podmínkách České republiky Tržními opatřeními byly intervenční nákupy vybraných zemědělských výrobků a potravin včetně skladování, zpracování a prodeje intervenčně nakoupených komodit. Další trţní opatření byly produkční kvóty u vybraných komodit (mléko, cukr a bramborový škrob), agenda zahraničního obchodu a aplikace nástrojů podpory nabídky i spotřeby u vybraných komodit. Realizaci trţních v rámci SZP EU zajišťuje v ČR Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF). Přímé platby byly uplatňovány jako podpora subjektů prvovýroby na bázi přímé dotace v reţimu jednotné platby na plochu tzv. SAPS. Celková výše byla kalkulována pro deklarovanou zemědělskou plochu a minimální plocha, na kterou lze platbu získat, je pro ČR 1 ha zemědělské půdy. Operační program Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství umoţňoval naplňovat celkový rámec v souvislosti s vymezením cílů a kritérií pro zaměření projektových podpor v českém zemědělství v novém pojetí jeho úlohy i rozvoji venkova po vstupu do EU. Podrobně je specifikován v rámci základních priorit. -

Priorita I se týkala převáţně podpory modernizace technologií i staveb v agrárním sektoru.

-

Priorita II se nazývala Rozvoj venkova, rybářství a odborné vzdělávání.

-

Priorita III byla technická pomoc, která byla zaměřena na financování úkolů.

Horizontální plán rozvoje venkova byl obecně určen pro podpory zkvalitnění technologických postupů a naplňování zásad správné zemědělské praxe. Národní doplňkové platby (TOP-UP) dávají moţnost podpory rozvoje určitých segmentů, které nejsou dostatečně zajištěny prostřednictvím jednotné platby na plochu. Suma dorovnání finančních prostředků pro daný segment nesmí překročit povolenou mez. Státní pomoc – národní podpory po vstupu do EU jako další moţnost podpory odvětví v rámci pravidel limitů SZP. Přechod českého zemědělství na koncepci SZP znamenal z finančního hlediska posílení podpory agrárního sektoru (Bečvářová a Juřica, 2008). 18

3.2.4 Koncepce SZP po roce 2014 V rámci Společné zemědělské politiky EU lze očekávat významné změny v rámci její koncepce v období 2014 aţ 2020 z hlediska předpokladů růstu konkurenceschopnosti Evropy v globálním prostředí agrobyznysu. Konkurenceschopnost a její podpora, která v předcházejících reformách byla vnímána jako doplňující část nástrojů podporující vizi evropského modelu multifunkčního zemědělství, bude jednou z

klíčových priorit strategie rozvoje

zemědělství do roku 2020 a bude podmíněná: -

volbou ekonomických nástrojů umoţňující citlivější reakci na vývoj světového trhu,

-

implementaci nástrojů pro řízení rizik,

-

posílení postavení zemědělců v rámci potravinového řetězce,

-

výzkumem, inovacemi a předání know-how pro zlepšení poradenského systému.

V rámci financování dojde ke změnám v koncepci přímých plateb, kdy všechny členské státy budou nuceny přejít na jednu základní platbu na hektar při dodrţení pravidel cross compliance. Základní myšlenka podpory rozvoje venkova jako komplexu víceletých programů rozvoje spolufinancovaných členskými státy zůstává zachována. Při uplatnění tohoto systému lze očekávat další decentralizaci SZP z hlediska rozhodování členských zemí o směřování podpory v rámci vymezených limitů finančních prostředků ve společných a národních rozpočtech. Týká se to jak volby kritérií, tak i proporcí v rozdělení finančních prostředků do okruhů zahrnující nejenom zemědělskou výrobu, ale i řadu aktivit zlepšující kvalitu ţivota na venkově (Bečvářová, 2011a). Evropský model multifunkčního zemědělství v prostředí globálního agrobyznysu se stává mnohem více dynamický a otevřený otázkám globálního a regionálního charakteru, které se dotýkají samotné podstaty rozvoje tohoto odvětví. Taková situace vyţaduje změny v celkové strategii SZP EU. Měly by být pouţity takové nástroje, které by umoţnily provedení společných cílů EU, které jsou v současné době velmi rozdílné. (Bečvářová, 2011b). SZP po roce 2014 musí být politikou modernější tak, aby lépe reagovala na aktuální potřeby a výzvy, kterým čelí Evropa pod tlakem dynamiky globalizačních procesů světové ekonomiky (Bečvářová a Zdráhal, 2013). 19

3.3 Agrobyznys King, Boehlje, Cook a Sonka (2010) definují agrobyznys jako „integrovaný pohled na všechny činnosti, které se dotýkají systému výroby potravin, který sahá od výzkumu, dodávání vstupů, přes prvovýrobu a zpracování až po distribuci do (malo)obchodů a ke konečným spotřebitelům“. Z toho vyplývá, ţe agrobyznys se dotýká nejen výroby a zpracování potravin, ale i samotných procesů souvisejících s tím, jak instituce, organizace a trhy ovlivňují vertikální a horizontální koordinace v potravinovém systému. Bečvářová (2005) popisuje princip agrobyznysu jako vymezení a charakteristiku činností a vzájemných vazeb spojených se zemědělskou prvovýrobou nejen v rámci podniku, ale i vazeb s předcházejícími a navazujícími subjekty a činnostmi pro zpracování zemědělských komodit do finálních výrobků. Změny poptávky po potravinách, které jsou stále častěji ovlivňované obchodními podniky a změnami v přístupu vyuţívání omezených přírodních zdrojů, postavily před zemědělskou ekonomiku řadu nových problémů, proto je třeba poznání širších ekonomických souvislostí výroby potravin v nové globalizující ekonomice. 3.3.1 Vliv poptávky a nabídky na formování agrárního trhu Z výše uvedeného vyplývá, ţe zemědělství se stává součástí širšího segmentu ekonomiky, tedy agrobyznysu, který zahrnuje od výzkumu a vývoje, přes dodavatele vstupů, zemědělskou prvovýrobu, zpracování aţ po distribuci a finální realizaci zemědělských produktů. Trh potravin je ovlivňován rozhodujícími faktory a projevy specifik nabídky a poptávky v interakci s formováním cen na světových trzích (Bečvářová, Vinohradský a Zdráhal, 2009: 10-11). Poptávka je determinující vztah v celé sekvenci agrárních trhů, typickým pro danou vertikálu, současně však dochází k tomu, ţe se poptávka ne zcela synergicky přenáší z finálních fází aţ po trhy zemědělských komodit, do značné míry vymezuje cenu a ostatní kritéria konkurence subjektů i na straně nabídky na trzích v celém komoditním řetězci. Rovnováţný stav na trhu je tehdy, jestliţe se nabídka rovná poptávce. Cenu, za kterou se obchoduje v případě rovnováhy nabídky a poptávky, nazýváme rovnovážnou cenou. Tento stav rovnováhy je na trhu vzácný, protoţe na trhu dochází k neustálému střetávání nabídky a poptávky, protoţe představy prodávajícího a kupujícího o ceně se liší. Cena, která vzniká na trhu při aktuálním vztahu nabídky a poptávky, se nazývá tržní cena. 20

P S E P1 1

D Q

Q1 1 trhu Obr. č. 1: Utváření ceny na Zdroj: Macáková et al. (2007)

Předchozí graf ukazuje spojení nabídky (S) a poptávky (D). V průsečíku obou křivek je rovnováţný bod (E), který vyjadřuje rovnováhu na trhu. Bod (Q1) udává, jaké zboţí bude v dané situaci koupeno a zároveň prodáno. Za jakou cenu se bude obchodovat, zobrazuje bod (P1) a ten označuje i rovnováţnou cenu. Je to taková cena, za kterou jsou výrobci ochotni prodat právě tolik, kolik kupující chtějí koupit (Macáková et al., 2007). V rámci agrárního trhu dochází k řadě specifik. Poptávka po potravinách v daném období je závislá na cenách platných v tomto určitém období. Spotřebitel se řídí informací trhu v podobě konkrétní ceny dané komodity a zpravidla reaguje na ceny bezprostředně. Nabídka zemědělských výrobků je naopak v krátkém období zcela nepruţná. V průběhu několika let se často vyskytují cyklické změny cen. Tyto cykly vznikají právě jako důsledek časové mezery mezi rozhodnutím o změně produkce a obdobím, kdy výsledek tohoto rozhodnutí můţe být empiricky prokázán na trhu. Pesimistická a optimistická cenová očekávání a dobrovolné změny v produkci se projevují v cyklických změnách cen, které vypadají jako pavučina, která je znázorněna v nabídkové-poptávkovém grafu (Bečvářová, 2005). V analýze agrárního trhu se označuje pod pojmem „pavučinový teorém“. Nabídka a poptávka nereagují na změnu ceny okamţitě, protoţe spotřebitel potřebuje určitý čas, aby přizpůsobil objem svých nákupů změněným cenám. Výrobci jsou také schopni přizpůsobit svou nabídku aţ po určité době a mají také větší časové zpoţdění neţ zákazníci, protoţe změna výroby zabere delší časové období neţ reakce v peněţních výdajích (Macáková et al., 2007). 21

S P1 P3 P P2

Dʹ

P0

1 D Q0

Q2 Q Q3 Q1

Obr. č. 2: Pavučinový teorém Zdroj: Bečvářová (2005) Poptávková a nabídková funkce je u pavučinového teorému, který udává předchozí graf, definována odlišně od obvyklého pojetí. Poptávková křivka (D) představuje cenu, za kterou můţe být prodáno dané mnoţství produkce a nabídková funkce určuje vztahy mezi cenou v jednom časovém období a mnoţství produkce, která se bude vyrábět v následujícím období. Nabídková křivka (S) je znázorněna za předpokladu, ţe vzniká časové zpoţdění jednoho období v odezvě produkce na ceny. Tím se rozumí, ţe mezi rozhodnutím něco vyrábět a okamţikem umístění vyrobené produkce na trhu uplyne jedno období. Trh je v rovnováze při mnoţství nabízené a poptávané produkce na úrovni (QO) při ceně (P0) v daném období. Agregátní poptávka po dané komoditě se posunula směrem na horu a je znázorněna funkcí (D), protoţe zemědělská výroba je specifická tím, ţe potřebuje čas, aby byla schopna zareagovat na změny na trhu. Odpovídající mnoţství produkce, které by akceptovalo uvedený impuls, bude na trhu aţ v dalším časovém období. Cena se zvýší na úroveň (P1), kterou je spotřebitel za předpokladu růstu poptávky ochoten uhradit při nabídce (Q0). Cena a mnoţství periodicky oscilují, případně můţe vztah vést aţ k nové rovnováţné situaci, ta bude na stabilní úrovni, dokud se nevyskytnou nové trţní poruchy a nevyvolají nové oscilace (Bečvářová, 2005). Z uvedených charakteristik lze konstatovat, ţe trţní nerovnováha, která vede k systémové disproporci agrárního trhu, je pro dané odvětví typická.

22

3.3.2 Typy agrárních trhů v současném zemědělství Trh je místo, kde dochází k neustálému střetu nabídky a poptávky. Mankiw (1999) definuje trh „jako skupinu kupujících a prodávajících určitého zboží. Skupina kupujících udává poptávku po statku a skupina prodávajících udává nabídku daného statku“. Bečvářová (2001) uvádí, ţe „trh v rámci ekonomického pojetí je prostor, v jehož rámci síly nabídky a poptávky konvergují, aby stanovily jednotnou cenu“. Agrární trh v rámci širšího pojetí představuje směnu výrobků prostřednictvím koupě a prodeje, dopravu, skladování, standardizaci, financování a přebírání rizika a prodeje zemědělských a potravinářských výrobků a poskytování marketingových informací. V agrárním sektoru můţeme vymezit následující typy trhů: 1) Trh naturální – prodávající a kupující jsou tytéţ samé subjekty, neboli výrobce je zároveň i spotřebitelem. Spotřebitel

Výrobce Obr. č. 3: Schéma naturálního trhu Zdroj: Bečvářová (2001)

2) Trh surovino-potravinářský – prodávajícími subjekty jsou zemědělci, kteří prodávají suroviny zemědělského původu v různém stupni před zpracováním do potravinářských výrobků. Kupující jsou potravinářské subjekty, které dané suroviny zpracovávají do finálních potravinářských výrobků. Spotřebitel

Výrobce Trh Obr. č. 4: Schéma surovino-potravinářského trhu Zdroj: Bečvářová (2001)

3) Trh zemědělských výrobků – prodávajícími jsou výrobci zemědělských komodit a kupujícími jsou zpracovatelské podniky nebo nákupní organizace, případně zprostředkovatelé, kteří se následně stávají prodávajícími subjekty buď sobě navzájem, nebo vůči zpracovatelské organizaci. 23

Výrobce Trh

Trh

Zpracovatel

Nákupní organizace

Trh

Trh Zprostředkovatelé

Obr. č. 5: Schéma trhu zemědělských výrobků Zdroj: Bečvářová (2001) 4) Trh potravinářských výrobků – prodávajícími jsou potravinářské podniky a kupujícími jsou pro část potravinové produkce přímo koneční spotřebitelé, ale rozhodující část potravinové produkce se obchoduje prostřednictvím obchodních podniků, které se následně stávají prodávajícím vůči spotřebitelům (Bečvářová, 2001). Potravinářské podniky Velkoobchodní podniky

Spotřebitelé

Trh

Trh

Obchodní podniky

Trh

Obr. č. 6: Schéma trhu potravinářských výrobků Zdroj: Bečvářová (2001) Proces globalizace a integrace se stále více prosazuje i v agrárním sektoru, a to jak rozšiřováním relevantních trhů, tak i vlivem zapojení dalších odvětví a změnou vztahů na trzích v celých komoditních vertikálách (Bečvářová, 2005). 3.3.3 Charakteristika komoditního řetězce Komoditní řetězec neboli komoditní vertikála znamená charakteristiku činností vzájemných vztahů subjektů výrobních, zpracovatelských i odbytových činností trhů, které fungují v rámci procesů výroby a zpracováním suroviny zemědělského původu na produkt distribuovaný konečnému spotřebiteli (Bečvářová, 2005: 26). Tradiční model zemědělství je typický preferencemi nabídkové stránky trhů. Jedná se o tok produktu od výrobce po konečné zpracování. Rozhodující pozice v rámci řetězce je koncertována na zemědělskou prvovýrobu.

24

Vstupy

Zemědělské

1. fáze

2. fáze

Potrav.

produkty

zpracování

zpracování

zboží

Obr. č. 7: Nabídkově orientovaný komoditní řetězec Zdroj: Bečvářová (2005) Navazující články jsou chápany jako subjekty, které zpracovávají zemědělskou výrobu do finálních produktů. Rozhodujícím kritériem je vyrobit finální produkt. Komoditní řetězec na současném stupni ekonomického vývoje společnosti a rozloţení sil odpovídá spíše poptávkově orientovanému modelu. Jeho fungování je zachyceno v následujícím diagramu.

Vstupy

Zemědělské

1. fáze

2. fáze

Potrav.

produkty

zpracování

zpracování

zboží

Obr. č. 8: Poptávkově orientovaný komoditní řetězec Zdroj: Bečvářová (2005) Rozhodujícím kritériem determinujícím mnoţství a kvalitu zemědělských produktů je poptávka, která stále výrazněji působí na celý systém výroby, zpracování i distribuci zemědělských produktů. Není zpravidla odvozená od tradičního územního rozmístění zemědělské výroby, ale zvýrazňuje schopnost podniků reagovat na změny trţního prostředí a i při významné komoditní i územní diferenciaci. Klíčové postavení získávají konečné články řetězce, které prosazují své zájmy i v předvýrobních fázích a v odvětvích vstupů do systému výroby potravin. Na základě těchto skutečností dochází k oslabení pozice zemědělců z hlediska volby výrobní struktury. Konečné články řetězce v podstatě určují rozsah, rozmístění i způsob výroby zemědělské produkce jako suroviny pro další zpracování a prodej (Bečvářová, 2005). Je zřejmé, ţe celý komplex výroby potravin dostává zcela novou podobu, která se velmi výrazně liší od tradičního a dlouhodobě uznávaného modelu zemědělství.

25

3.3.4 Koordinace činností v rámci agrobyznysu Důvod pro koordinaci činností mezi firmami v rámci komoditního řetězce od předvýrobních přes celou řadu aktivit charakterizující jednotlivé navazující články komoditního řetězce aţ po dodání konečného výrobku spotřebiteli se stávají zdrojem konkurenční výhody všech firem zapojených v tomto řetězci. Rozsah kontroly integrátora od minimální po maximální lze charakterizovat těmito formami: a) Otevřený trh - výrobce se nezavazuje k prodeji výrobků před dokončením produkce, kupující se rozhoduje na základě aktuálních cen, kontrakty mezi kupujícím a prodávajícím jsou minimální. b) Výroba zajištěná kontrakty – výrobce se zavazuje k dodání určitého mnoţství zboţí konkrétnímu kupujícímu ještě před dokončením výroby v určitý čas v budoucnosti. Na základě rizika rozlišujeme: -

marketingový kontrakt, kdy odběratel a výrobce sjednají dodací podmínky, způsob ocenění a základní vlastnosti produktu. Odběratel obvykle zajistí trh pro realizaci produkce, v zásadě neovlivňuje rozhodování o výrobě,

-

produkční kontrakt, kdy odběratel se kromě zajištění odbytiště pro výrobky výrazně účastní v rozhodování výrobce a zachovává si vlastnictví klíčových výrobních vstupů.

c) Vertikální integrace – jedná se o nejvyšší stupeň kontroly, koordinace dvou nebo více následných výrobních fází, které se realizují prostřednictvím vlastnictví managementu. Hlavní přínosy jsou především sníţení transakčních nákladů, sníţení rizika, zvýšená schopnost inovovat a diferencovat, lepší získávání informací a zlepšení trţní pozice. Mezi rizika vertikální integrace lze zahrnout rozptýlení zdrojů, protoţe výkon řetězce závisí na kaţdém článku a také vysokou poptávku po kapitálu a řízení organizační struktury. V rámci fungování trhů můţe nastat situace, ţe některá z předešlých zmiňovaných specifik brzdí procesy uţší koordinace činností a podporuje vztahy mezi partnery, kteří jsou nuceni vzájemně kooperovat v rámci agrobyznysu na jednotlivých úrovních komoditních řetězců, zejména v navazujících fázích na zemědělskou výrobu (Bečvářová, 2005).

26

3.3.5 Rozhodující faktory vývoje agrobyznysu Rozvoj

agrobyzynysu

spojený

s formováním

nového

prostředí

celých

komoditních vertikál v rámci produkčního i distribučního systému na trzích potravin ovlivňuje poptávkovou stránku finálních trhů potravinové vertikály, ale i přímo zasahuje do podmínek a moţností zapojení domácích výrobců a zpracovatelů do rozhodujících nabídkových vertikál potravin (Foret et al., 2011). Vývoj světového potravinového hospodářství signalizuje výrazné změny, které se promítají ve všech článcích agrobyznysu od výzkumu a vývoje z hlediska očekávaných přínosů ve výrobě i zabezpečení vstupů do zemědělství přes vlastní zemědělskou výrobu, zpracování produktů aţ po distribuci a prodej potravin. Reagovat na tyto změny v zemědělství znamená přizpůsobit se novému prostředí, hledat propojení s těmito články komoditních a potravinářských vertikál a stále více koordinovat výrobní zaměření podniků s ohledem na moţnosti odbytu. V rámci těchto souvislostí můţeme identifikovat následující rozhodující faktory, které budou ovlivňovat další vývoj agrobyznysu. 1) Globalizace trhů - projevuje se liberalizací světového obchodu prostřednictvím sniţování tarifů i netarifních bariér, kterými se jednotlivé země snaţí chránit své domácí trhy a výrobce před světovou konkurencí. Liberalizace agrárních trhů naráţí na řadu problémů především proto, ţe zemědělské produkty a potraviny jsou povaţovány za strategickou součást potravinové a národní bezpečnosti jednotlivých zemí. 2) Rozvoj technologií – se v posledních letech dostává do jiné dimenze, neţ jak byl chápán v klasickém pojetí vlivu technické revoluce z počátků rozvoje moderního zemědělství. V současnosti se jedná zejména o pokrok v oblasti biotechnologií a komunikaci, který zásadním způsobem mění výrobu, zpracování, distribuci a spotřebu produktů zemědělského původu. 3) Angažovanost lidí – předpokládají se změny v demografické struktuře, příjmovém i sociálním postavení obyvatelstva a s tím související změny ţivotního stylu, které budou dále měnit charakter poptávky po potravinách a dalších produktech zemědělského původu. Poroste zájem spotřebitelů o způsob výroby nabízených produktů, ale i to, jaký komfort spojený se spotřebou těchto produktů je zaručován (Bečvářová, 2005: 56-58).

27

4 PODMÍNKY ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBY V ČR Zemědělství patří k citlivým oblastem kaţdé ekonomiky, a to platí i pro Českou republiku. Současné zemědělství ČR je ovlivněno celou řadou faktorů, které jsou přírodní, klimatické, ekonomické a politické. Po vstupu ČR do EU není úroveň a rozsah pouze regionální záleţitostí, ale přímo evropskou. Reforma SZP EU, která se týká i ČR svou roli sehrávají také „tlaky“ ze strany ostatních členů WTO, zejména při poskytování státních subvencí zemědělskému sektoru a při realizaci výrobních podpor. Nastává postupný útlum zemědělské výroby v EU, který se stává logickým vyústěním vytváření nadprodukce, dané skutečnosti mají bezprostřední dopad na české zemědělství. Současná úroveň českého zemědělství se vyznačuje nízkou intenzitou výroby, která je dána vstupními podmínkami EU, jako jsou produkční kóty a technické parametry. Výrobní kvóty, které platí pro ČR, jsou hluboko pod produkčními moţnostmi českého zemědělství. V České republice postupně dochází k poklesu zemědělské produkce. Ten je způsoben tím, ţe rovnováha na trhu zemědělských výrobků je v ČR zajišťována prostřednictvím rostoucích dovozů zemědělských komodit, převáţně z členských států EU. Resort zemědělství produkuje cca 3 % HDP2 a podílí se na schodku obchodní bilance celé ekonomiky jednou třetinou. Příčinou je nedostatečné vyuţití přírodních zdrojů, kterými ČR disponuje. Z hlediska struktury zemědělské výroby se zvyšuje podíl rostlinné produkce a mění se i její struktura, protoţe došlo k poklesu pěstování zejména brambor a cukrové řepy a došlo k nárůstu olejnin a obilovin. V ţivočišné výrobě poklesly stavy hospodářských zvířat zejména skotu a prasat. To se projevilo ve sníţené produkci masa a mléka. Odvětví ekologického zemědělství se řadí nad průměr EU, protoţe zaujímá cca 6 % zemědělského půdního fondu a zvyšuje se podíl výrobců biopotravin. Úroveň reálné mzdy v zemědělství se zvyšuje zhruba stejným tempem jako nárůst reálných mezd v celém národním hospodářství. Za negativní situaci v zemědělství lze povaţovat pokles hrubé zemědělské produkce, zejména v oblasti ţivočišné výroby. Naopak pozitivně lze hodnotit růst produktivity práce a sniţování záporného salda agrárního obchodu, které však i nadále zůstává vysoké (Fojtíková a Lebiedzik, 2008).

2

Hrubý domácí produkt

28

4.1 Strategické cíle vývoje zemědělství ČR Strategické cíle českého zemědělství se do značné míry odvozují od analýzy aktuálního stavu, očekávaného vývoje vnějších podmínek zemědělsko-potravinářského sektoru s přihlédnutím k deklarovaným cílům SZP EU po roce 2014. Hlavním strategickým cílem rozvoje českého zemědělství je podílet se na zajištění potravinové bezpečnosti na národní a evropské úrovni a přispět k energetické soběstačnosti ČR v rámci stanoveného energetického mixu, a to při zvýšení efektivnosti, konkurenceschopnosti a vztahů k uţívaným přírodním zdrojům a rozvoji venkova, včetně zvyšování jeho reakčního potenciálu. Uvedený hlavní strategický cíl předvídá stále významnější úlohu zemědělství v potravinářské i nepotravinářské oblasti, a to konkrétně při poskytování veřejného zboţí ve prospěch ţivotního prostředí a zajištění ţivota ve venkovských oblastech. Na národní úrovni reaguje strategický rámec na koncept evropského modelu zemědělství a na strategický cíl EU pro evropskou agrární produkci. Především je kladen důraz na prosazení se jednotného trhu EU, ale i v podmínkách světového trhu, a to především vyšší kvalitou produktů nebo výrobními postupy šetrnějšími k ţivotnímu prostředí. Hlavní strategický cíl je konkretizován v následujících strategických oblastech jejich realizace a odpovídající opatření v SZP. Dosaţení cílů je třeba naplňovat v následujících oblastech: -

zvýšení efektivnosti a konkurenceschopnosti zemědělských podniků,

-

rozvoj zemědělství při zlepšení jeho vztahů k přírodním zdrojům,

-

zajištění ekonomického rozvoje a ţivotaschopnosti zemědělských podniků,

-

vyuţití zemědělské produkce a dopadů jako obnovitelných zdrojů energie,

-

zlepšení vztahů zemědělství k venkovu,

-

sníţení dopadů rizikovosti podnikání v zemědělství,

-

rozvoj a vyuţití poznatků vědecko-technického vývoje ve prospěch reálné konkurenceschopnosti3.

Nejvíce ovlivňujícím faktorem rozvoje českého zemědělství bude nová koncepce SZP EU, která velmi významně ovlivní současné podnikatelské prostředí v zemědělství ČR. 3

MZe ČR 2012. Strategie pro růst českého zemědělství a potravinářství v rámci společné zemědělské politiky EU po roce 2013. 64 s.

29

4.2 Zemědělské území a jeho kategorizace V současné době dělíme zemědělské území v ČR do výrobních oblastí, kdy kromě celkových kritérií třídění do výrobních oblastí podle agroekologických a do určité míry i ekonomických podmínek, je pozornost věnována především oblastem se zhoršenými podmínkami pro provozování zemědělské výroby, mezi které patří znevýhodněné výrobní oblasti pro zemědělce (LFA) a zranitelné oblasti. 4.2.1 Zemědělské výrobní oblasti Jsou nejstarší kategorizací zemědělského území. Jiţ dlouhodobě slouţily a slouţí mj. i k statistickému hodnocení zemědělské výroby podle výrobního zaměření rostlinné produkce v rozdílných půdně-klimatických podmínkách. Na počátku šedesátých let minulého století byly zemědělské výrobní oblasti upřesněny pro jednotlivá katastrální území a byly zařazeny do jednotlivých typů a podtypů. Původně slouţily pro stanovení zemědělské daně a později tato klasifikace slouţila pro rajonizaci zemědělské výroby. Zemědělské výrobní oblasti jsou Českým úřadem zeměměřičským a katastrálním a Českým statistickým úřadem vyuţívány pro statistické hodnocení i v současnosti. Z hlediska agroekologických a ekonomických předpokladů území jsou vymezeny čtyři výrobní typy a jedenáct podtypů: -

výrobní oblast kukuřičná (označení K), typ kukuřično-řepařsko-obilnářský, která se člení na podtyp K1, K2 a K3,

-

výrobní oblast řepařská (označení Ř), typ řepařsko-obilnářský, která se člení na podtyp Ř1, Ř2 a Ř3,

-

výrobní oblast bramborářská (označení B), typ bramborářsko-obilnářský, která se člení na podtyp B1, B2 a B3,

-

výrobní oblast horská (označení H), typ pícninářský s rozhodujícím zaměřením na chov skotu, člení se na podtyp H1 a H24.

4.2.2 Znevýhodněné oblasti pro zemědělce (LFA) a zranitelné oblasti V rámci LFA oblastí existuje v rámci EU reţim podpory, který funguje jiţ od roku 1975. Představuje mechanismus napomáhající zachovat zemědělskou činnost a taktéţ i ráz krajiny v horských oblastech, ostatních znevýhodněných oblastech a oblastech se specifickým znevýhodněním.

4

MZe ČR 2012. Situační a výhledová zpráva půda 2012. 100 s. ISBN 879-80-7434-088-8.

30

Platby za přírodní znevýhodnění byly zahrnuty mezi opatření zaměřená na udrţitelné vyuţívání zemědělské půdy. Prostřednictvím stálého vyuţívání zemědělské půdy by se mělo přispívat k zachování venkova a k zachování a podpoře udrţitelných systémů hospodaření na zemědělské půdě. Podle evidence LPIS5 představovalo v roce 2011 podíl veškeré půdy zařazené do LFA k celkové výměře zemědělské půdy 50,3 % v ČR. Zranitelné oblasti jsou územně vymezeny katastrálním územím České republiky. V těchto oblastech se nachází 49 % z celkové výměry zemědělské půdy ČR. Ve zranitelných oblastech je omezeno mnoţství dusíku aplikovaného v organických, organo-minerálních a minerálních hnojivech, které nesmí překročit v průměru zemědělského podniku 170 kg.ha-1, při započtení půdy vhodné k aplikaci. Od roku 2014 musí skladovací kapacita pro statková hnojiva odpovídat jejich šestiměsíční produkci. Na zemědělských pozemcích, které jsou ohroţeny silnou půdní erozí, se nesmějí pěstovat širokořádkové plodiny, na půdách mírně erozně ohroţených mohou být pěstovány širokořádkové plodiny pouze s vyuţitím půdo-ochranných technologií6.

4.3 Zemědělský půdní fond ČR Celková výměra Zemědělského půdního fondu (ZPF) České republiky v roce 2012 činila 4 229 167 ha, coţ je 53,6 % celkové rozlohy ČR. Orná půda zaujímala 3 000 390 ha, chmelnice 10 454 ha, zahrady 163 152 ha, ovocné sady 46 390 ha, trvalé travní porosty (TTP) 989 293 ha. Úbytek zemědělské půdy od roku 2000 do roku 2012 činil 53 254 ha. V ČR v roce 2012 připadalo na jednoho obyvatele 0,39 ha zemědělské půdy. Procento zornění se v posledních destilátech sníţilo ze 71,9 % v roce 2002 na 70,9 % v roce 2012. Zemědělský půdní fond ČR se nachází v členitých půdně-klimatických podmínkách. Tyto přírodní podmínky jsou i v následné vazbě na extrémní jevy v krajině, kterými jsou povodně a dlouhodobé sucho. Průměrných a podprůměrných orných půd je cca 54 % a agrotechnicky zcela nevhodných půd je cca 6 %. V nadmořské výšce 500 m n. m. se nachází více neţ 20 % ZPF.

5

Veřejný registr půdy

6

MZe ČR 2012. Situační a výhledová zpráva půda 2012. 100 s. ISBN 879-80-7434-088-8.

31

Oblasti s vyšší nadmořskou výškou lze povaţovat za méně příznivé z hlediska provozování zemědělské činnosti, ale na základě relativně vysoké hustoty obyvatelstva ČR má zemědělská výroba tradici i v těchto oblastech a v omezeném rozsahu se provozuje aţ do nadmořské výšky 1 250 m n. m7. Vývoj zemědělské půdního fondu ČR udává následující graf. Vývoj ZPF ČR v ha v období 2000 - 2012 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000

1 000 000 0

Orná půda

Chmelnice

Vinice

Zahrady

Ovocné sady

TTP

Zemědělská půda celkem

Obr. č. 9: Vývoj zemědělského půdního fondu ČR v období 2000 - 2012 Zdroj: MZe ČR 2012 - SVZ půda Graf vývoje ZPF ČR charakterizuje, jak se měnil ZPF od roku 2000 do roku 2012. Největší změny sledujeme od roku 2000 do roku 2012, kdy ubylo orné půdy, a to o 95 544 ha. V těchto sledovaných letech ubylo chmelnic o 814 ha a ovocných sadů o 2 807 ha. Na druhou stranu byl zaznamenán nárůst vinic o 3 994 ha, zahrad o 2 824 ha a trvalých travních porostů o 39 094 ha. Trend vývoje zemědělské půdy má ve všech sledovaných letech klesající charakter. Z uvedených charakteristik je patrné, ţe dochází neustále ke sniţování ploch zemědělské půdy jako celku a nejvíce klesá podíl orné půdy. Výrazněji narůstá pouze podíl TTP, vlivem dotační podpory pro tento typ hospodaření. Do budoucna bude důleţitá ochrana zemědělského půdního fondu, protoţe půda je základním výrobním faktorem a bez přímé vazby na půdy zemědělská produkce není moţná.

7

MZe ČR 2012. Situační a výhledová zpráva půda 2012. 100 s. ISBN 879-80-7434-088-8.

32

4.4 Změny ve struktuře zemědělské výroby v ČR Prvním charakteristickým rysem a současně motivem změny v zemědělství České republiky po roce 1990 byl pokles spotřebitelské poptávky vyvolaný především zrušením spotřebitelských dotací u potravin. Daným opatřením by se měly vytvořit předpoklady pro fungování trţních vztahů v tomto odvětví. Na počátku devadesátých let se naopak minimalizovala moţnost vyuţití následné liberalizace cen v zemědělství. Při narůstající nerovnováze na agrárním trhu a současnému omezení rozpočtových transferů do zemědělství po roce 1991 došlo k uvolňování výrobních faktorů z odvětví. Velmi významnou změnou pro české zemědělství byl vstup ČR do EU. Od vstupu do EU dochází s plnou implementací Společné zemědělské politiky k dalšímu prohlubování strukturální nerovnováhy českého zemědělství. I přes příznivý ekonomický dopad, zajištěný zejména stále rostoucími podporami EU, se změny ve struktuře výroby nejevily jiţ tak pozitivně z hlediska pozice na rozšiřujícím se trhu, ani ve vztahu zemědělství k přírodním zdrojům (Bečvářová, Tamáš a Zdráhal, 2013). Vývoj českého zemědělství lze dokumentovat na základě následujícího grafu.

Obr. č. 10: Indexy zemědělské produkce na ha z.p. ve stálých cenách r.1989, 1980 =100 Zdroj: Svobodová, Bečvářová a Vinohradský (2011) U charakteristik můţeme vysledovat, ţe po roce 1989 došlo k poklesu intenzity zemědělské produkce v ČR. Vstupem ČR do EU taktéţ nedošlo ke zvýšení intenzity produkce, ale naopak se propadla intenzita zemědělské produkce, která se prohloubila především v ţivočišné výrobě; rostlinná výroba v poledních letech mírně stoupala. 33

4.4.1 Rostlinná výroba Vývoj v odvětví rostlinné výroby zaznamenal velkých změn, především ve struktuře pěstovaných plodin. Dochází k poklesu výměry ZPF.8 Za posledních dvacet let klesla plocha orné půdy o 200 tis. ha; v důsledku sníţení stupně zronění ZPF o 4 % došlo ke změnám v jejím vyuţití (Bečvářová, Tamáš a Zdráhal, 2013). V rámci rostlinné výroby ČR dochází k poklesu spotřeby průmyslových a statkových hnojiv. Struktura pěstovaných plodin je dána poţadavky a moţnostmi umístění zemědělských produktů na trhu. Rostlinná výroba má v rámci struktury České republiky převáţně velkovýrobní charakter (Šnobl, Pulkrábek et al., 2007: 56-59). Následující graf udává trend vývoje ploch nejvýznamnějších obilovin v ČR. Nejvíce pěstovanou obilovinou je pšenice, jejíţ plochy takřka ve všech sledovaných letech přesahovaly 800 tis. ha. Nejmenší plochy zaujímala v rámci ČR pšenice v roce 2003, protoţe v tomto roce došlo v důsledku nepříznivého počasí k vymrznutí ozimů. U druhé nejpěstovanější obiloviny, a to ječmene, dochází k poklesu pěstovaných ploch. Nejvíce narůstají plochy zrnové kukuřice, které narostly od roku 2001 do roku 2012 o 48 % díky příznivým cenám této komodity. Ţito a oves se pěstuje jiţ v malém měřítku oproti ostatním obilovinám, ale u ţita, které se hodí spíše do vyšších oblastí, můţeme pozorovat menší pokles. U ovsa, který je nepostradatelný ve výţivě koní, pozorujeme nepatrný nárůst ploch. Vývoj ploch v ha hlavních obilovin v ČR 1 000 000 900 000 800 000 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Pšenice

Ječmen

Žito

Oves

Kukuřice zrnová

Obr. č. 11: Vývoj ploch v ha hlavních obilovin v ČR v období 2001-2012 Zdroj: ČSÚ 8

Srovnání výše

34

Z uvedených skutečností je zřejmé, ţe plochy obilovin v rámci České republiky se příliš výrazně nemění a z agronomického hlediska se plochy některých druhů plodin (jako je pšenice ozimá) uţ nemají moţnost se příliš zvětšovat. Nejvíce narůstají pouze plochy zrnové kukuřice, ale ta je vhodná k pěstování pouze v určitých oblastech. Plochy nejvýznamnějších pěstovaných olejnin v ČR můţeme pozorovat v následujícím grafu. Vývoj ploch v ha hlavních olejnin v ČR 450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Řepka

Mák

Obr. č. 12: Vývoj ploch v ha hlavních olejnin v ČR v období 2001-2012 Zdroj: ČSÚ Z předchozího grafu vyplývá, ţe nejvíce rostou plochy ozimé řepky, která se stala druhou nejpěstovanější plodinou v ČR a v roce 2012 překročila hranici 400 tis. ha. Pěstuje se především vlivem velmi dobré rentability produkce; řepka se pohybuje na hranici agronomických limitů ČR. Nejvíce se pouţívá na výrobu biopaliv. Velmi významnou plodinou v rámci České republiky je také mák; jeho plochy v roce 2012 zaujímaly 18,4 tis. ha. Největších ploch dosahoval mák v ČR v letech 2005 aţ 2010 vlivem velmi vysokých výkupních cen, na základě kterých se odvíjí rozhodování zemědělců o zařazení této komodity do osevního postupu. Vývoj ploch hlavních pěstovaných okopanin v ČR, mezi které patří především cukrová řepa a brambory, udává následující graf. Plochy okopanin v ČR trvale klesají coţ má především negativní důsledky v rámci dodrţování správné agrotechniky, protoţe okopaniny mají pozitivní vliv na půdní strukturu a jsou zlepšující předplodinou.

35

Vývoj ploch v ha hlavních okopanin v ČR 90 000 80 000

70 000 60 000

50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Brambory

Cukrová řepa

Obr. č. 13: Vývoj ploch v ha hlavních okopanin v ČR v období 2001-2012 Zdroj: ČSÚ Plochy brambor v ČR trvale klesají a pěstují se pouze jiţ v malém měřítku, především vlivem levného dovozu brambor ze zahraničí. Plochy cukrové řepy klesaly nejvíce po vstupu ČR v roce 2004 do EU, protoţe v rámci EU jsou zavedeny kvóty na cukr a řada zemědělců dostává finanční kompenzaci, aby cukrovou řepu nepěstovala. Další graf udává vývoj ploch hlavních luskovin a pícnin na orné půdě v ČR. Vývoj ploch v ha hlavních luskovin a pícnin na orné půdě v ČR 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Kukuřice na siláž

Víceleté pícniny

Hrách setý

Obr. č. 14: Vývoj ploch v ha luskovin v ČR v období 2001-2012 Zdroj: ČSÚ

36

Plochy luskovin v ČR trvale klesají především vlivem nízkých výkupních cen; poklesem pěstovaných luskovin dochází ke sniţování ţivočišné výroby, protoţe luskoviny pěstované ČR primárně slouţí ke krmení hospodářských zvířat. Z agronomického hlediska má propad pěstování luskovin negativní dopad, protoţe luskoviny jsou velmi dobrou předplodinou. Víceleté pícniny, jakými je např. jetel a vojtěška, patří také mezi výborné předplodiny, ale podobně jako u luskovin dochází k jejich poklesu vlivem úbytku ţivočišné výroby. Kukuřice siláţní v posledních letech zaznamenala narůst, který je způsoben především vyuţitím siláţní kukuřice místo tradiční výroby objemných krmiv, která jsou nenahraditelná při výţivě přeţvýkavců pro energetické účely. Struktura jednotlivých kategorií pěstovaných plodin v rámci České republiky je zaznamenána v následujícím grafu. Nejvíce zaujímají obiloviny, protoţe se pěstují na cca 60 % orné půdy v ČR, ještě v roce 1991 zaujímaly 50 % ploch. Druhou nejvíce pěstovanou kategorii tvoří olejniny a hlavně řepka, jejíţ plochy se neustále zvyšují. Naopak mezi kategorie, které jsou na ústupu, zařadíme víceleté pícniny, které poklesly z cca 33 % v roce 1991 na 17 % v roce 2012, coţ bylo způsobeno ústupem ţivočišné výroby. Také ustupují okopaniny a luskoviny, které v roce 2012 zaujímaly pouze 0,8 % orné půdy ČR. Struktura osevních ploch v ČR v období 1989-2012

1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20%

Obiloviny

Luskoviny

Brambory

Cukrová řepa

Řepka

Pícniny na orné půdě

Obr. č. 15: Struktura osevních ploch v ČR v období 1989-2012 Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty

37

Rostlinná výroba je velmi významná především z pohledu zajištění potravinové soběstačnosti v základních komoditách a také v rámci multifunkčního pojetí zemědělství, protoţe zajištuje udrţování krajiny. Hlavním problémem rostlinné výroby v ČR je vysoký podíl obilovin a olejnin v osevních postupech; naopak se sniţují plochy zlepšujících předplodin, jakými jsou víceleté pícniny, okopaniny a luskoviny. 4.4.2 Živočišná výroba V rámci ţivočišné výroby dochází v České republice k jejímu poklesu. Ten byl „nastartován“ jiţ na počátku devadesátých let minulého století, který se nezastavil, ale naopak se prohloubil, zejména v předvstupním období do EU na přelomu tisíciletí. Rozměr ţivočišné výroby však dále klesá i po vstupu ČR do EU. Výrazně se zde promítá jak pokles stavů hospodářských zvířat, tak i extenzivní prvky v produkci a s nimi související zvýšení jednotkových nákladů. Především růst nákladové nekonkurenceschopnosti komplikuje postavení výrobců v rámci trhů příslušných komoditních vertikál (Bečvářová, Tamáš a Zdráhal, 2013). Přehled indexů vývoje stavů hlavních kategorií hospodářských zvířat, mezi které patří skot, prasata a drůbeţ a ovce, je zachycen v následujícím grafu. Indexy vývoje stavů hlavních kategorií hospodářských zvířat v ČR v období 1989-2013 1,20

1,00 0,80 0,60 0,40 0,20 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

0,00

Skot

Prasata

Ovce

Drůbež

Obr. č. 16: Indexy vývoje stavů hl. kat. hospodářských zvířat v ČR v období 1989-2013 Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty U kategorie skotu docházelo k největšímu poklesu do roku 2003, pak se trend po vstupu ČR do EU ustálil a pokles v následujících letech jiţ nebyl tak dramatický. 38

Pokles stavu skotu byl způsoben velmi nízkými výkupními cenami mléka, které byly pod hranicí výrobních nákladů, coţ se projevilo především ve sniţování stavů dojného skotu. V roce 2013 bylo chováno v ČR cca 1,35 mil. kusů skotu. V rámci ČR dochází i k poklesu stavu prasat. V roce 2013 se chovalo 1,59 mil. kusů prasat, coţ je velmi dramatický pokles, protoţe ještě v roce 2004 se chovalo v ČR 3,13 mil. kusů prasat. Pokles stavu prasat je způsoben ekonomickými problémy rentability produkce, která byla ovlivněna dovozem levného vepřového masa. U drůbeţe docházelo taktéţ k poklesu stavů, ale ne tak výrazně jako u předchozích dvou kategorií. V roce 2013 došlo k předešlému roku k mírnému nárůstu a počet drůbeţe v ČR se pohyboval cca 23,265 mil. kusů. Poslední sledovanou kategorií byly ovce, kde docházelo do roku 1998 k velmi dramatickému poklesu a český chov ovcí byl v hluboké krizi, především díky špatnému uplatnění těchto hospodářských zvířat na trhu. Od roku 1999 se pravidelně stavy ovcí zvyšovaly a nejvíce po vstupu ČR do EU, protoţe na základě dotační politiky byly zavedeny finanční podpory pro chov ovcí, coţ vedlo k navýšení stavů. V roce 2013 bylo v ČR cca 220 tis. kusů chovaných ovcí. Následující tabulka zobrazuje počty hospodářských zvířat v jednotlivých letech. Tab. č. 1: Stavy hospodářských zvířat za jednotlivé kategorie v ČR v období 1989-2013 Skot

Prasata

Ovce

Drůbež

1989 1991

3 480 582

4 685 333

399 023

32 479 404

3 359 976

4 569 304

429 706

33 278 468

1995 1998

2 029 827

3 866 568

165 345

26 688 376

1 700 789

4 012 943

93 557

29 035 455

1999 2000

1 657 337

4 000 720

86 047

30 222 187

1 573 530

3 687 967

84 108

30 784 432

2001 2002

1 582 027

3 593 717

90 241

32 043 425

1 520 136

3 440 925

96 286

29 946 846

2003 2004

1 473 828

3 362 801

103 129

26 873 408

1 428 329

3 126 539

115 852

25 493 559

2005 2006

1 397 308

2 876 834

140 197

25 372 333

1 373 645

2 840 375

148 412

25 736 003

2007 2008

1 391 393

2 830 415

168 910

24 592 085

1 401 607

2 432 984

183 618

27 316 866

2009 2010

1 363 213

1 971 417

183 084

26 490 848

1 349 286

1 909 232

196 913

24 838 435

2011 2012

1 343 686

1 749 092

209 052

21 250 147

1 353 685

1 578 827

221 014

20 691 308

2013

1 352 822

1 586 627

220 521

23 265 358

Zdroj: ČSÚ

39

Na základě poklesu ţivočišné výroby v ČR došlo ke sníţení produkce ţivočišných komodit. Vývoj produkce základních ţivočišných komodit jako jsou vejce, mléko a jatečná zvířata, můţeme pozorovat v následujícím grafu.

Indexy vývoje produkce hlavních živočišných komodit v ČR v období 1989-2012 1,20 1,00 0,80 0,60 0,40 0,20

1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

0,00

Jatečná zvířata

Mléko

Vejce

Obr. č. 17: Indexy vývoje produkce hl. živočišných komodit v ČR v období 1989-2012 Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty Propad produkce mléka v ČR byl nejvýraznější do roku 1997, protoţe na českém trhu byl přebytek nabídky nad poptávkou, coţ se projevilo na výkupních cenách, a proto řada zemědělských subjektů své chovy zrušila nebo omezila. Po vstupu do EU začaly platit v ČR mléčné kvóty, které patří mezi významná opatření Společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky a řídí se přímo pouţitelnými předpisy Evropského společenství, upravující systém zavedení a uplatňování dávky v odvětví mléka a mléčných výrobků v Evropské unii a národním předpisem9. U uvedených charakteristik můţeme usuzovat, ţe po vstupu ČR do EU se produkce mléka nemohla příliš zvětšovat. V rámci nízkých výkupních cen, které byly pod hranicí výrobních nákladů, došlo k mírnému poklesu produkce v roce 2010; v současné době jsou ceny za tuto komoditu pro zemědělce na přijatelné úrovni. V rámci komodity vajec došlo nejprve k poklesu produkce; pokles ovšem nebyl tak vysoký jako u ostatních ţivočišných komodit. V dalších letech pokles narůstal a v roce 1998 se dostal na velmi vysokou úroveň, zhruba takovou jako v roce 1989.

9

MZe ČR 2012. Situační a výhledová zpráva mléko 2012. 101 s.

40

Vývoj v dalších letech dále klesal, a to i po vstupu do Evropské unie. Mezi roky 2008 a 2009 můţeme sledovat mírný narůst, ale pak vývoj dále klesal a v posledním sledovaném roce se produkce dostala na nejniţší hranici v rámci sledovaných let. Úbytek stavů jatečných zvířat souvisí s celkovým poklesem produkce ţivočišné výroby. Pokles stavů jatečných zvířat začal jiţ na počátku devadesátých let minulého století a nezastavil se ani se vstupem ČR do EU; naopak se dále prohluboval. Přehled vývoje produkce vybraných ţivočišných komodit v jednotlivých letech je zachycen v následující tabulce. Tab. č. 2: Vývoj produkce vybraných živočišných komodit v ČR v období 1989-2012 Jatečná zvířata (v tis. t ţ.h.)

Mléko (v mil. lit.)

Vejce (v mil. kusů)

1989

1 487

4 892

3 643

1991

1 325

4 125

3 500

1993

1 297

3 350

3 100

1995

1 229

3 031

3 047

1996

1 209

3 039

2 948

1997

1 180

2 703

3 322

1998

1 157

2 716

3 615

1999

1 147

2 736

3 307

2000

1 084

2 708

3 064

2001

1 105

2 702

3 190

2002

1 104

2 728

2 931

2003

1 082

2 646

2 841

2004

1 042

2 602

2 653

2005

976

2 739

2 432

2006

929

2 694

2 476

2007

935

2 684

2 576

2008

944

2 728

2 647

2009

857

2 708

2 584

2010

788

2 612

2 125

2011

726

2 664

2 168

2012

710

2 741

2 001

Zdroj: ČSÚ Vytváření

předpokladů

k úspěchu

zemědělského

podniku

utvářeného

konkurenčním prostředím agrobyznusu ve sledovaném období ne vţdy pozitivní roli sehrála i konkrétně nastavená pravidla zemědělské politiky. Cíleně často docházelo k neefektivnímu vyuţití produkčního potenciálu rostlinné i ţivočišné výroby, coţ se stávalo motivem vyuţití dotací při omezování výroby nebo její extenzifikaci (Bečvářová, Tamáš a Zdráhal, 2013). Velmi důleţité je, aby byla nastavena správná pravidla zemědělské politiky, která zabezpečí správné fungování celého systému. 41

5 VLASTNÍ PRÁCE „Dnešní zemědělství je ve své výrobní funkci ovlivňováno okolním prostředím, jakož i celkovou úrovní ekonomiky. Mění se rozhodování o způsobu a struktuře zemědělské výroby, které se i přes svoji specifičnost nevyvíjí samostatně, ale prohlubuje se vzájemná závislost s rozvojem ostatních odvětví národního hospodářství“ (Bečvářová, 2005).

5.1 Charakteristika zkoumaného zemědělského podniku Zkoumaný zemědělský podnik Ostroţsko, a.s. sídlí v jihomoravské obci Ostroţská Lhota. Zemědělský podnik byl zaloţen v roce 1996 transformací z tehdejšího zemědělského druţstva. Hlavní činností podniku je zemědělská prvovýroba. Podnik provozuje rostlinnou a ţivočišnou výrobu a také se zabývá pěstováním ovoce a zeleniny. Největší část výrobní struktury zaujímá rostlinná výroba. Zkoumaný zemědělský podnik se zaměřuje primárně na výrobu obilovin; pěstuje převáţně pšenici. Mezi další pěstované plodiny patří okopaniny (cukrová řepa) a olejniny (především mák a hořčice). Ţivočišná výroba je primárně soustředěna na výkrm býků a turnusový výkrm selat. Vykrmená zvířata jsou posílána na jatka, ve kterých má zemědělský podnik kapitálovou účast. Ţivočišná výroba umoţňuje aplikaci vlastních statkových hnojiv, především k okopaninám. Nezbytnou součástí ţivočišné výroby je u zkoumaného zemědělského podniku pěstování víceletých pícnin. V podniku se pěstuje vojtěška; zkoumaný podnik obhospodařuje trvalé travní prosty, které jsou vyuţívány jako louky. Zemědělský podnik Ostroţsko, a.s. vyrábí vlastní krmiva, a to jak objemná, tak i krmné směsi, protoţe provozuje vlastní míchací linku na výrobu jaderných krmiv. Společnost také poskytuje svým zákazníkům mechanizační sluţby a posklizňové zpracování komodit. Zemědělský podnik hospodaří na katastrálním území tří obcí. Sídlo společnosti, posklizňové linky, skladovací prostory a dílny jsou na farmě v obci Ostroţská Lhota. Farma ve městě Uherský Ostroh zajišťuje především ţivočišnou výrobu a skladování rostlinných komodit. Objekty v areálu farmy v Ostroţské Nové Vsi jsou pronajímány různým podnikatelským subjektům.

42

Zemědělský podnik Ostroţsko, a.s. v roce 2013 obhospodařoval 2 632,4 ha zemědělské půdy, z toho 2 520,3 ha bylo orné půdy a zaměstnával v průměru 107 zaměstnanců10. Mezi doplňkové činnosti podniku patří pěstování zeleniny, chod sadů a pěstování révy vinné. Zkoumaný zemědělský podnik má kapitálovou účast ve dvou společnostech, a to ve společnosti Drumas s.r.o. Hluk a Dolňácku, a.s. Hluk, čímţ si podnik posiluje své postavení na trhu. Zemědělský podnik Ostroţsko, a.s. má celou řadu odběratelů ţivočišných, tak i rostlinných komodit a celou škálu dodavatelů vstupů do výroby. V následující tabulce jsou uvedeni nejvýznamnější dodavatelé zemědělského podniku Ostroţsko, a.s. Tab. č. 3: Hlavní dodavatelé a odběratelé podniku Ostrožsko, a.s. Hlavní dodavatelé

Hlavní odběratelé

YARA AGRI CZECH REPUBLIC, s.r.o.

DELTA mlýny, s.r.o. Kyjov

AGROKOP CZ, a.s.

Plzeňské pivovary

SOUFLET AGRO, a.s. Prostějov

Sladovna, s.r.o. Bruntál

Syngenta Czech, s.r.o. Praha

Moravskoslezské cukrovary Hrušovany

Oseva Bzenec, a.s.

KONKORDIA, s.r.o. Světlá nad Sázavou

Oseva Agro, s.r.o.

OSEVA Bzenec, a.s.

VAPAS, a.s. Hrušovany nad Jevišovkou

PODRAVKA-LAGRIS

FIDES AGRO spol. s.r.o. Šardice

DRUMAS, s.r.o. Hluk

Moreau Agri, s.r.o. Babice

RAPA, s.r.o. Bzenec

UNIMARCO, a.s. Zlín

PIKA, a.s.

Moravian-Klas, s.r.o. Bystřička

HAMÉ, s.r.o. Kunovice TEKOO, s.r.o. Uherský Brod

Zdroj: Výroční zpráva Ostrožsko, a.s., 2002-2012. Dobré vztahy mezi dodavateli a odběrateli jsou pro kaţdý podnik velmi důleţité, protoţe dlouhodobé dobré vztahy mezi obchodními partnery jsou základem kaţdého úspěšného podnikání a dlouhodobého uplatnění se na trhu.

10

Výroční zpráva Ostrožsko, a.s., 2002-2012.

43

5.1.1 Dotace u zkoumaného zemědělského podniku Struktura dotačních zdrojů se v České republice dělí dle finančních prostředků na dvě základní skupiny: dotace z Evropské unie (EU) a dotace z prostředků ČR, které jsou hrazeny ze státního rozpočtu. Evropské dotace společně s národními doplňkovými platbami administruje a vyplácí SZIF. Základní dotace v ČR: Přímé platby: zahrnují jednotnou platbu na plochu (SAPS), oddělenou platbu za cukr, rajčata a národní doplňkové platby (TOP-UP). Ţádosti o tyto dotace se podávají formou jednotné ţádosti. Program rozvoje venkova ČR na období 2007-2013: je evropským zdrojem finančních prostředků kofinancovaný částečně z prostředků ČR. Podpory mohou být buď investiční (osa I, III a IV) nebo plošné (osa II). Národní dotace: jsou dotace, které jsou hrazeny ze státního rozpočtu ČR. Jedná se o podpory různého charakteru a administruje je Ministerstvo zemědělství ČR. Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond: jeho hlavní činností je poskytování dotací úroků a garancí částí jejich jistin úvěrů na ekonomicky návratné podnikatelské záměry, a to v rámci programu Zemědělec a Půda. Zdrojem finančních prostředků je rozpočet ČR. S evropskými dotacemi jsou úzce svázány kontroly podmíněnosti (cross compliance). Celou strukturu doplňuje záloţka dobíhající a ukončené dotace11. V současném modelu zemědělství je nezbytné vyuţívání dotačních podpor, které slouţí k rozvoji podniku. Zemědělský podnik Ostroţsko, a.s. vyuţívá dotačních podpor, konkrétní typy podpor uvádí následující tabulka. Celková výše podpory u zkoumaného zemědělského podniku v roce 2012 činila 21 104 tis. Kč. Největší podpora je přímá platba na plochu, oddělená platba za cukr a integrovaná produkce ovoce, zeleniny a vinné révy. Výše podpor je na vysoké úrovni, protoţe podnik vyuţívá výhod z rozsahu. Podnik si díky těmto podporám výrazně vylepšuje hospodářský výsledek a postavení na trhu. V následující tabulce jsou rozděleny dotace do konkrétních dotačních nástrojů, které čerpal zemědělský podnik Ostroţsko, a.s. v roce 2012.

11

eAGRI. Resortní portál Ministerstva zemědělství [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupné z:

44

Tab. č. 4: Dotace u zemědělského podniku Ostrožsko, a.s. v roce 2012. Přijaté dotace u zemědělského podniku Ostrožsko, a.s. v roce 2011 Poskytovatel Výše dotace v Dotace Druh dotace dotace tis. Kč Úroky z úvěrů provozní PGRLF 429 Likvidace kadaverů provozní SZIF 8 Přímá platba na plochu (SAPS) provozní SZIF 13 995 Oddělená platba za cukr provozní SZIF 4 720 Integrovaná produkce ovoce, provozní SZIF 963 zeleniny a vinné révy Zemědělské pojištění provozní SZIF 816 Ošetřování trvalých travních provozní SZIF 181 porostů Genetický potenciál provozní SZIF 32 Celkem: 21 104 Zdroj: Ostrožsko, a.s. – interní materiály. V následujícím grafu je zachycen vývoj celkových přijatých dotací podnikem Ostroţsko, a.s. od roku 2003 – 2013. Dále je od roku 2008 v grafu uvedeno, kolik z celkové částky tvoří přímé platby na plochu „SAPS“. Dotace u zemědělského v tis. Kč u podniku Ostrožsko, a.s. v období 2003-2013 23 000 21 000 19 000 17 000 15 000 13 000 11 000 9 000 7 000 5 000 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Celková částka

SAPS

Obr. č. 18: Dotace u zemědělského podniku Ostrožsko, a.s. v období 2008-2012 Zdroj: Ostrožsko, a.s. – interní materiály. Celkové částka přijatých dotací ve zkoumaném zemědělském podniku narostla po vstupu do Evropské unie a neustále narůstala, aţ do roku 2011, kdy byl zaznamenán nepatrný pokles. V dalších sledovaných letech (2012 a 2013) byl opět vysledován nárůst přijatých finančních prostředků čerpaných z dotací.

45

Nárůst přijatých dotací mezi roky 2003 a 2011 byl 53 %. V rámci přímých plateb na plochu „SAPS“ docházelo ve sledovaných letech k nárůstu, coţ je pro zkoumaný zemědělský podnik pozitivní, protoţe dotace na plochu tvoří nejvyšší částku z celkových přijatých dotací. V roce 2013 tvořily přímé platby „SAPS“ cca 69 % celkových dotací podniku. 5.1.2 Ostrožsko, a.s. a jeho zapojení v komoditní vertikále agrobyznysu V současném modelu zemědělství se stále více uplatňuje vertikální integrace jako nástroj, kterým podniky tvoří komoditní vertikály a zlepšují své postavení na trhu. Klíčovým faktorem determinujících pouţití vertikální integrace je především sníţení nákladů výroby a eliminace problémů související s transakcemi, které jsou převáţně ovlivňovány ekonomickými důvody; je potřeba také specifických investic, frekvence dodávek komodit s krátkou nutriční dobou, náklady na specifické monitorování a měření výroby a konečného produktu, nejistota ohledně kvality výrobku a spolehlivost dodávek (Swinnen, 2007). Vertikála zkoumaného podniku začíná u dodavatelů vstupů do zemědělství (osiva, hnojiva, pesticidy, krmiva, pohodné hmoty aj.). Pro zajištění lepší finanční stability podniku získává podnik finanční prostředky z pronájmů budov. Podnik vykupuje komodity nejčastěji od menších pěstitelů nebo umoţňuje posklizňové zpracování rostlinných komodit, protoţe provozuje vlastní posklizňovou linku. Zapojení zkoumaného zemědělského podniku v komoditní vertikále pokračuje zemědělskou prvovýrobou, která se rozděluje na rostlinnou a ţivočišnou výrobu. Ţivočišná výroba se zaměřuje na výkrm býků a prasat. Spotřebovává vstupy plynoucí do ţivočišné výroby, a to jak nakupované, tak i vlastní krmiva, která produkuje rostlinná výroba. Jedná se jak o objemná krmiva, tak i (díky vlastní míchárně krmiv) krmné směsi. Částečně navrací vstupy ve formě organických hnojiv. Rostlinná výroba se dělí na pěstování polních plodin (pšenice ozimá, sladovnický ječmen, cukrová řepa, mák, hořčice, vojtěška a obhospodařování TTP) a speciální rostlinnou výrobu (zelenina, sady a vinice). Podnik vyrábí osiva, část pro vlastní potřebu a část je produkována na zakázku distributorů, kteří následně tato osiva distribuují do obchodní sítě. Vyprodukované zemědělské komodity jdou do obchodní sítě, konkrétně do vlastní prodejny. Jatka s majetkovou účastí podniku a nejvíce produktů převáţně rostlinné výroby se prodá prostřednictvím volného trhu. 46

Následující schéma vystihuje zapojení zkoumaného zemědělského podniku Ostroţsko, a.s. v komoditní vertikále. Vlastní provozovna

Volný trh

Jatka s kapitálovou účastí podniku

Obchodní síť

Obiloviny Okopaniny

Zelenina

Olejniny

Sady

Pícniny

Vinice

Výkrm býků

Výkrm prasat Produkce polních plodin

Produkce speciálních plodin

Výroba krmiv

Živočišná výroba

Pronájmy budov

Komodity a posklizňové zpracování

Rostlinná výroba

Zemědělský podnik Ostrožsko, a.s.

Dodavatelé vstupů do zemědělského podniku

Obr. č. 19. Komoditní vertikála zemědělského podniku Ostrožsko, a.s. Zdroj: Vlastní práce autora 47

Výroba osiv

5.3 Charakteristika a vývoj struktury rostlinné výroby Přírodní podmínky, ve kterých podnik provozuje svoji podnikatelskou činnost, jsou významným faktorem, který ovlivňuje provoz zemědělského podniku zejména z hlediska výsledků rostlinné výroby. Rozdílnost přírodních podmínek se v minulosti řadila mezi faktory rozhodujícím ovlivňující diferenciaci zemědělské výroby, ale v současné době díky ekonomickému vývoji se mění váha jednotlivých faktorů rozhodujících o ekonomické prosperitě podniku (Svobodová, Bečvářová a Vinohradský, 2011). Zkoumaný zemědělský podnik se nachází v kukuřičné výrobní oblasti, která se řadí mezi úrodné zemědělské oblasti. Zemědělské výrobní oblasti jsou nejstarší kategorizací zemědělského území. Na počátku minulého století slouţily oblasti pro statistické hodnocení zemědělské výroby podle výrobního zaměření rostlinné výroby v rozdílných půdně-klimatických podmínkách. Zemědělské výrobní oblasti vytváří třídící základnu katastrálních území pro účely zemědělské statistiky pro hodnocení podnikatelských subjektů a analýzy jejich produkčních a ekonomických výsledků12. Následující graf udává vývoj ploch zemědělské půdy u zemědělského podniku Ostroţsko, a.s., který je rozdělen na zemědělskou půdu, ornou půdu a půdu, která je v osobním vlastnictví podniku. Výměra zemědělské půdy v ha v období 2002-2013 u podniku Ostrožsko, a.s. 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Celková plocha půdy

Orná půda

Půda v osobním vlastnictví

Obr. č. 20: Výměra zemědělské půdy u podniku Ostrožsko, a.s. v období 2002 –2013 Zdroj: Ostrožsko, a.s. – interní materiály 12

MZe ČR 2012. Situační a výhledová zpráva půda 2012. 100 s. ISBN 879-80-7434-088-8.

48

Z uvedených charakteristik je zřejmé, ţe celková plocha zemědělské půdy zůstává v podniku přibliţně na stejné úrovni - okolo 2 670 ha. Kaţdoročně jsou zachyceny pouze malé změny v obhospodařované půdě. Orná půda taktéţ zůstává na přibliţně konstantní úrovni. Kaţdoročně dochází ke zvyšování půdy v osobním vlastnictví. Tímto podnik správně reaguje na změny podnikatelského prostředí po vstupu ČR do EU a zajišťuje si jistotu základního výrobního faktoru, kterým je půda. 5.3.1 Struktura pěstovaných plodin Struktura pěstovaných plodin u zemědělského podniku Ostroţsko, a.s. je zachycena v následujících třech grafech. V roce 2002 tvořily obiloviny 52 %, okopaniny 13 %, olejniny 13 %, pícniny 9 %, okopaniny 10 %, luskoviny 2 % a ostatní plodiny 8 % osevního postupu. Oproti tomu v roce 2007 došlo k nárůstu olejnin o 3 % a u obilovin o 8 % osevního postupu. V tomto roce nebyly pěstované luskoviny. V roce 2012 byly obiloviny zastoupeny v osevním postupu jiţ 68 %. Ke zvyšování ploch obilovin došlo z ekonomických důvodů, především vlivem cen pěstovaných komodit. Struktura pěstovaných plodin v % u podniku Ostrožsko, a.s. v roce 2002 Obiloviny 52% Ostatní pěstované plodiny 8% Kořeninové rostliny Zelenina 3% 3% Pícniny víceleté 9%

Olejniny 13%

Okopaniny 10%

Luskoviny 2%

Obr. č. 21: Struktura pěstovaných plodin v roce 2002 u podniku Ostrožsko, a.s. Zdroj: Ostrožsko, a.s. – interní materiály, vlastní výpočty

49

Struktura pěstovaných plodin v % u podniku Ostrožsko, a.s. v roce 2007 Obiloviny 60%

Zelenina 3%

Olejniny 16%

Pícniny víceleté 9%

Okopaniny 11%

Obr. č. 22: Struktura pěstovaných plodin v roce 2007 u podniku Ostrožsko, a.s. Zdroj: Ostrožsko, a.s. – interní materiály, vlastní výpočty Struktura pěstovaných plodin v % u podniku Ostrožsko, a.s. v roce 2012 Obiloviny 68%

Zelenina 2% Pícniny víceleté 10%

Okopaniny 10%

Olejniny 10%

Obr. č. 23: Struktura pěstovaných plodin v roce 2008 u podniku Ostrožsko, a.s. Zdroj: Ostrožsko, a.s. – interní materiály, vlastní výpočty Z uvedeného porovnání je patrné, ţe hlavními kritérium pro rozhodování o struktuře výroby jsou především ekonomické důvody, a proto se zkoumaný zemědělský podnik zaměřuje na pěstování obilovin, ale pro zachování příznivé půdní úrodnosti zachovává základní osevní postup, do kterého zařazuje okopaniny a víceleté pícniny, které jsou výbornými předplodinami pro jiţ zmiňované obiloviny.

50

5.3.2 Vývoj ploch pěstovaných plodin Zkoumaný zemědělský podnik se zaměřuje především na výrobu obilovin, z nichţ nejvíce pěstuje ozimou pšenici, ječmen jarní a kukuřici zrnovou i siláţní pro potřeby ţivočišné výroby. Dále pěstuje cukrovou řepu, mák, hořčici, zeleninu a víceleté pícniny, a to konkrétně vojtěšku a louky. Podnik mj. pěstuje také cibuli, zelí, okurky a červenou řepu. Vývoj ploch pěstovaných obilovin u zkoumaného zemědělského podniku můţeme pozorovat v následujícím grafu; konkrétně se jedná o pšenici ozimou, pšenici jarní, ječmen jarní a kukuřici.

Vývoj ploch obilovin v ha u podniku Ostrožsko, a.s. v období 2002-2013 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Pšenice ozimá

Kukuřice

Ječmen jarní

Pšenice jarní

Obr. č. 24: Vývoj ploch obilovin u podniku Ostrožsko, a.s. v období 2002 – 2013 Zdroj: Ostrožsko, a.s. – interní materiály Nejvíce pěstuje zkoumaný zemědělský podnik ozimou pšenici, která se pěstuje na více neţ 950 ha zemědělské půdy. Pokud dojde k vymrznutí ozimů, tak se na jaře seje pšenice jarní. K tomuto případu nejvíce došlo v letech 2003 a 2012. Graf dále zachycuje vývoj ploch jarního ječmene, který je určen na výrobu sladu. Ten se aţ na drobné výkyvy drţí na stabilní úrovni. Plochy kukuřice v jednotlivých letech narůstají. V následujícím grafu je zachycena kukuřice zrnová a siláţní dohromady. Plochy kukuřice narůstaly díky vyššímu pěstování kukuřice zrnové. Plochy obilovin u analyzovaného zemědělského podniku narůstají. Následující graf zachycuje vývoj ploch olejnin u zkoumaného zemědělského podniku, který pěstuje hořčici, mák a slunečnici; dříve podnik pěstoval i len olejný.

51

Vývoj ploch olejnin v ha u podniku Ostrožsko, a.s. v období 2002-2013 400 350 300 250 200 150

100 50 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Mák

Len olejný

Hořčice

Slunečnice

Obr. č. 25: Vývoj ploch olejnin u podniku Ostrožsko, a.s. v období 2002 – 2013 Zdroj: Ostrožsko, a.s. – interní materiály Zemědělský podnik Ostroţsko, a.s. pěstuje z olejnatých plodin mák a hořčici, jejíţ plochy se pozvolna navyšují. Plochy zasetého máku se v jednotlivých letech liší, protoţe záleţí na ceně této komodity a klimatickým podmínkám, protoţe v případě nepříznivých klimatických podmínek, jak tomu bylo v roce 2013, má mák velké problémy se vzcházením a z toho důvodu činila plocha máku v daném roce pouze 23 ha. Do roku 2007 pěstoval podnik len olejný a ve větší míře i slunečnici. Vývoj ploch luskovin je zachycen v následujícím grafu. Vývoj ploch luskovin v ha u podniku Ostrožsko, a.s. v období 2002-2013 120 100

80 60 40 20 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Hrách

Sója

Obr. č. 26: Vývoj ploch olejnin u podniku Ostrožsko, a.s. v období 2002 – 2013 Zdroj: Ostrožsko, a.s. – interní materiály 52

V posledních letech zkoumaný zemědělský podnik přestává pěstovat luskoviny, i kdyţ mají pozitivní vliv na půdní úrodnost, protoţe ceny na trhu s těmito komoditami jsou na nízké úrovni, především vlivem útlumu ţivočišné výroby v ČR. Pro zkoumaný podnik Ostroţsko, a.s. se tyto komodity stávají nerentabilními. Mezi další pěstované plodiny zkoumaného zemědělského podniku zařadíme cukrovou řepu, vojtěšku a zeleninu. Dříve podnik pěstoval i kmín kořenný, řepku ozimou, saflor a směsi obilovin, pícnin a olejnin. Vývoj ploch ostatních plodin v ha u podniku Ostrožsko, a.s. v období 2002-2013 600

500 400 300 200 100 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Vojtěška

Cukrová řepa

Zelenina

Ostatní pěstované plodiny

Kmín kořenný

TTP

Obr. č. 27: Vývoj ploch ostatních plodin u podniku Ostrožsko, a.s. v období 2002 –2013 Zdroj: Ostrožsko, a.s. – interní materiály Ostroţsko, a.s. se zaměřuje na pěstování okopanin, konkrétně na cukrovou řepu; vývoj ploch uvádí předchozí graf. Plochy cukrové řepy se v posledních letech příliš nemění, protoţe v EU platí kvóty na cukr díky, kterým je výroba cukru omezena. Plochy vojtěšky se převáţně nemění na základě potřeby ţivočišné výroby. V posledních letech se zkoumaný zemědělský podnik pěstuje i vojtěšku na semeno. Pěstování vojtěšky je pozitivní především z hlediska zvyšování půdní úrodnosti. Zkoumaný zemědělský podnik se zaměřuje i na speciální rostlinnou výrobu, a to na pěstování zeleniny. Pěstuje převáţně cibuli, zelí a okurky. Plochy zeleniny se pohybují v posledních letech okolo 60 ha. Rozšíření rostlinné výrobu o pěstování zeleniny je velmi prospěšné jak z agronomického, tak i z ekonomického hlediska, protoţe domácí zelenina je u spotřebitelů velmi oblíbená a ţádaná. Zemědělský podnik nedodává pouze svou zeleninu do obchodní sítě, ale značnou část prodá ve své provozovně v areálu farmy v Ostroţské Lhotě. 53

Z uvedených charakteristik můţeme konstatovat, ţe hlavní plodinou pěstovanou zemědělským podnikem Ostroţsko, a.s. je pšenice, kukuřice a ječmen jarní; z olejnin je mák a hořčice a v rámci okopanin se jedná o cukrovou řepu. Plochy pěstovaných luskovin jsou kvůli špatné rentabilitě produkce na ústupu. Pro zlepšení ekonomické situace a rozšíření sortimentu výroby podnik pěstuje zeleninu. Pro zajištění objemných krmiv podnik pěstuje pícniny, a to vojtěšku, kukuřici na siláţ a obhospodařuje TTP. 5.3.3 Vývoj výnosů polních plodin a srovnání zkoumaného podniku s průměrem v rámci ČR V následující analýze bude provedeno porovnání výnosů hlavních pěstovaných plodin zkoumaných zemědělských podnikem Ostroţsko, a.s. v jednotlivých letech a zároveň bude srovnán s průměrem ČR v rámci příslušné komodity. Vývoj průměrných výnosů pšenice ozimé a jarní v jednotlivých letech je znázorněn v následujícím grafu. Porovnání průměrných výnosů v t.ha-1 pšenice ozimé a jarní v ČR a u zemědělského podniku Ostrožsko, a.s. 8,00 7,00 6,00 5,00 4,00

3,00 2,00 1,00 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Pšenice ozimá, ČR

Pšenice ozimá, Ostrožsko, a.s.

Pšenice jarní, ČR

Pšenice jarní, Ostrožsko, a.s.

Obr. č. 28: Porovnání průměrných výnosů pšenice v ČR a u podniku Ostrožsko, a.s. Zdroj: ČSÚ, MZe ČR 2013 - SVZ obiloviny a Ostrožsko, a.s. – interní materiály Graf zachycuje vývoj výnosů v rámci komodity pšenice ČR a zemědělského podniku Ostroţsko, a.s. Průměrné výnosy pšenice ozimé jsou u zkoumaného podniku kromě dvou let vyšší, neţ jsou průměrné výnosy v ČR. Průměrný výnos přenice ozimé se v ČR za 10 let pohyboval cca kolem 5 t/ha. Zkoumaný zemědělský podnik hospodaří v příznivých podmínkách kukuřičné výrobní oblasti a hospodaří s vysokými vstupy do rostlinné výroby, coţ se pozitivně projevuje na výnosech, proto zkoumaný podnik dosahuje vyšších výnosů pšenice ozimé, neţ je český průměr. 54

V roce 2008 výnos dokonce překonal hranici 7 t/ha. V letech 2006 a 2012 dosáhl podnik podprůměrných výnosů, a to nejvíce v roce 2012, kdy byly výnosy pšenice ozimé 2,77 t/ha, protoţe v tomto roce došlo k velkému vymrznutí ozimů na celé jiţní Moravě. Podnik v tomto roce zachránil úrodu přesetím velké části ozimů pšenicí jarní, která se seje převáţně v případech vymrznutí ozimů nebo pokud se nestihne zaset na podzim. Výnosy této pšenice jsou zpravidla niţší, ale jak udává předchozí graf, v určitých letech byly výnosy vyrovnané, dokonce ve dvou letech i vyšší oproti ozimé pšenici. Vývoj výnosů dalších obilovin je zachycen následujícím grafu kde, je vývoj výnosů kukuřice zrnové a ječmene jarního.

Porovnání průměrných výnosů v t.ha-1 ječmene jarního a kukuřice na zrno v ČR a u zemědělského podniku Ostrožsko, a.s. 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Ječmen jarní, ČR

Ječmen jarní, Ostrožsko, a.s.

Kukuřice na zrno, ČR

Kukuřice na zrno, Ostrožsko, a.s.

Obr. č. 29: Porovnání průměrných výnosů ječmene a kukuřice v ČR a u Ostrožsko, a.s. Zdroj: ČSÚ, MZe ČR 2013 - SVZ obiloviny a Ostrožsko, a.s. – interní materiály Výnosy ječmene jarního se v jednotlivých letech liší, protoţe výnos ječmene nejvíce ovlivňuje mnoţství sráţek v dané oblasti. Obecně se zkoumanému podniku pěstování sladovnického ječmene daří a v nejlepších letech dosahoval výnosu aţ cca 6 t/ha. Tento stav můţeme pozorovat na roce 2013, ve kterém dosáhl výnos 5,5 t/ha. Výnos kukuřice zrnové je v průměru o něco vyšší, neţ je průměr v ČR, ale rozdíl není příliš markantní. Nejniţší výnos kukuřice byl 4,3 t/ha v roce 2006; byl nepříznivý i pro další obiloviny jako ječmen a pšenice. Rok 2013 nebyl, co se týče výnosů optimální, protoţe vlivem vysokých teplot v dané výrobní oblasti došlo k špatnému opylení klasů. Průměrný výnos olejnin je zobrazen v následujícím grafu, konkrétně se jedná o mák a hořčici. 55

Porovnání průměrných výnosů v t.ha-1 hořčice a máku v ČR a u zemědělského podniku Ostrožsko, a.s. 1,30 1,10 0,90 0,70

0,50 0,30 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Hořčice, ČR

Hořčice, Ostrožsko, a.s.

Mák, ČR

Mák, Ostrožsko, a.s.

Obr. č. 30: Porovnání průměrných výnosů máku a hořčice v ČR a v Ostrožsko, a.s. Zdroj: MZe ČR 2013 - SVZ olejniny a Ostrožsko, a.s. – interní materiály Mák je rajonizovaný spíše do vyšších oblastní s větším mnoţstvím sráţek, a proto dosahuje u zkoumaného podniku ve většině let niţších výnosu, ale i v méně příznivé oblasti pro pěstování máku, ve kterém podnik Ostroţsko, a.s. hospodaří, se v letech 2010 výnosy vyrovnaly a 2011, byly dokonce vyšší a přesáhl hranici 1 t/ha. Výnosy hořčice u zkoumaného podniku jsou ve srovnání s průměrem ČR převáţně vyšší a výnosy se pohybují kolem 1 t/ha. V roce 2010 hořčice nevzešla a byla zaorána. Vývoj ploch výnosů cukrové řepy je zachycen následujícím grafu. Porovnání průměrných výnosů v t.ha-1 cukrové řepy v ČR a u zemědělského podniku Ostrožsko, a.s. 70,00

65,00 60,00

55,00 50,00 45,00 40,00

Cukrová řepa, ČR

Cukrová řepa, Ostrožsko, a.s.

Obr. č. 31: Porovnání průměrných výnosů cukrové řepy v ČR a v Ostrožsko, a.s Zdroj: ČSÚ, MZe ČR 2013 - SVZ cukr - cuk. řepa a Ostrožsko, a.s. – interní materiály 56

Zkoumaný podnik hospodaří v podmínkách kukuřičné výrobní oblasti, která je méně příznivá pro pěstování cukrové řepy, ta je rajonizována do řepařské výrobní oblasti, ale i tak zkoumaný zemědělský podnik dosahuje velmi dobrých výnosů a v roce 2008 dosáhl nadprůměrného výnosu, a to 65 t/ha. V posledních dvou letech 2011 a 2012 byl výnos podprůměrný, protoţe v oblasti jiţní Moravy spadlo na konci vegetačního období cukrové řepy málo dešťových sráţek, coţ se projevilo na výnosech, ale v roce 2013 zemědělský podnik opět překonal průměr ČR a dosáhl výnosu 68,4 t/ha. Výnosy pícnin, které pěstuje zkoumaný zemědělský podnik, jsou zachyceny v následujícím grafu. Porovnání průměrných výnosů v t.ha-1 kukuřice silážní a vojtěšky v ČR a u zemědělského podniku Ostrožsko, a.s. 75,00 65,00 55,00 45,00 35,00 25,00 15,00 5,00

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Kukuřice na siláž, ČR

Kukuřice na siláž, Ostrožsko, a.s.

Vojtěška, ČR

Vojtěška, Ostrožsko, a.s.

Obr. č. 32: Porovnání průměrných výnosů kuk. sil. a vojtěšky v ČR a v Ostrožsko, a.s Zdroj: ČSÚ a Ostrožsko, a.s. – interní materiály Mezi pěstované pícniny podnikem Ostroţsko, a.s. patří kukuřičná na siláţ a vojtěška. Ve všech porovnávaných letech dosahoval zemědělský podnik Ostroţsko, a.s. vyšších výnosů pěstovaných pícnin, neţ dosahoval průměr ČR. Oblast, ve které zemědělský podnik produkuje svou činnost, ta je pro pěstovaní pícnin mimořádně příznivá, a proto se specializuje na výkrm býků. Pěstuje vojtěšku setou nejenom na výrobu sena a senáţe, ale i na semeno a tím se snaţí zlepšit své postavení na trhu a více diverzifikovat rostlinnou produkci. Z uvedených charakteristik vývoje výnosů hlavních polních plodin je zřejmé, ţe zkoumaný zemědělský podnik má ve většině případů vyšší výnosy neţ je průměr v ČR, protoţe jde správnou cestou intenzifikace zemědělské výroby.

57

5.3.4 Náklady jako faktor utváření struktury výroby zemědělského podniku Náklady v rostlinné výrobě jsou rozhodujícím kritériem o rentabilitě rostlinné produkce, protoţe zemědělec, je na rozdíl od ceny komodit, které určuje trh, můţe ovlivnit. V následující analýze budou srovnány náklady na hlavním polní plodiny, které pěstuje zkoumaný zemědělský podnik s průměrnými náklady na vybrané pěstované plodiny v kukuřičné (KVO) a řepařské výrobní oblasti. Velmi důleţitou součástí nákladů jsou náklady na hnojiva. To jsou látky, které po přidání do ţivného prostředí rostlin zlepšují jejich výţivu, coţ má za následek zvýšení výnosu a kvality produkce. Jsou buď přímým zdrojem ţivin, nebo nepřímo zlepšují výţivu rostlin. Dělí se na minerální a statková hnojiva. Statková hnojiva jsou většinou produkována přímo v podniku, patří sem např. chlévský hnůj, močůvka, kejda aj. Minerální hnojiva se vyrábějí v chemickém průmyslu, z části se na výrobě podílí i další úseky hospodářství, např. hutnictví. Dělí se na dusíkatá, fosforečná, draselná, vápenatá, jednosloţková a více sloţková (Šnobl, Pulkrábek et al., 2007). Následující graf uvádí spotřebu hnojiv v zemědělském podniku Ostroţsko, a.s. Hnojení fosforem a draslíkem v kg.ha-1čistých živin a plochy v ha hnojení chlévským hnojem a vápnění 70

500,0

60

400,0

50 40

300,0

30

200,0

20 100,0

10 0

0,0 2007

2008 P205

2009 K20

2010

2011

Chlévský hnůj

2012

2013 Ca (kaly)

Obr. č. 33: Vývoj spotřeby minerálních a organických hnojiv u podniku Ostrožsko, a.s. Zdroj: Ostrožsko, a.s. – interní materiály, vlastní výpočty Graf zachycuje vývoj spotřeby minerálních hnojiv v kg/ha; konkrétně se jedná o hnojení fosforem a draslíkem. Z uvedených údajů je patrné, ţe podnik se snaţí tyto prvky do půdy kaţdoročně dodávat; můţeme zde vypozorovat i mírně rostoucí trend. Aplikace těchto hnojiv je z dlouhodobého hlediska velmi pozitivní pro půdní úrodnost.

58

U chlévského hnoje a vápnění cukrovarnickými kaly je zachycena plocha v ha, na kterou byl chlévský hnůj a cukrovarnické kaly aplikovány, protoţe aplikace byla prováděna rozmetadly tuhých hnojiv a tudíţ nemůţe být uvedena úplně přesná dávka, ta se pohybuje kolem 40 t/ha u chlévského hnoje a 10 t/ha u cukrovarnických kalů. I kdyţ došlo k omezení ţivočišné výroby, i přesto si podnik zachoval dostatečné mnoţství dobytka a aplikace chlévského hnoje je stále na dostatečné úrovni pro pokrytí potřeby pro organické hnojení cukrové řepy. Cukrovarnické kaly slouţí k úpravě pH půdy a také dodávají do půdy mikroelementy, plocha jejich aplikace kaţdoročně narůstá. Vývoj nákladů na konkrétní pěstované plodiny je zachycen v následujících grafech. V následujícím grafu je zachycen vývoj průměrných nákladů zkoumaného zemědělského podniku a porovnání s průměrnými náklady v dané výrobní oblasti u pšenice ozimé a jarní. Porovnání průměrných nákladů v kč.t-1 pšenice janí a ozimé v KVO u zemědělského podniku Ostrožsko, a.s. 14 000 12 000 10 000

8 000 6 000 4 000 2 000 0 2008

2009

2010

2011

2012

2013

Pšenice ozimá, ČR

Pšenice ozimá, Ostrožsko, a.s.

Pšenice jarní, ČR

Pšenice jarní, Ostrožsko, a.s.

Obr. č. 34: Porovnání průměrných nákladů pšenice u podniku Ostrožsko, a.s. a v KVO Zdroj: ÚZEI a Ostrožsko, a.s. – interní materiály U pšenice ozimé se průměrné náklady podniku na 1 t zrna pohybují kolem 4 tis. Kč/t, coţ je těsně nad hranicí průměru KVO. Výjimkou byl rok 2012. Došlo k velkému nárůstu vlivem velmi nízké úrody. Náklady pšenice ozimé jsou u sledovaného podniku o něco vyšší, především z důvodů vyšší spotřeby minerálních hnojiv a pouţíváním klasické pěstební technologie s orbou, která je energeticky náročná. Dané operace jsou ekonomicky pro podnik náročnější, ale přispívají pozitivně na půdní úrodnost. Pšenice jarní je nákladově méně náročná, ale v některých letech náklady převyšovala i pšenici ozimou a ve dvou letech se pohybovala pod hranicí průměru KVO. 59

Porovnání nákladovosti dalších pěstovaných obilovin, které pěstuje zkoumaný zemědělský podnik a srovnání s průměrem v rámci dané výrobní zemědělské oblasti v podmínkách ČR, je zachycen v následujícím grafu. Konkrétně se jedná o sladovnický ječmen a kukuřici na zrno. Porovnání průměrných nákladů v kč.t-1 ječmen janího a kukuřice na zrno v KVO a u zemědělského podniku Ostrožsko, a.s. 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2008

2009

2010

2011

2012

2013

Ječmen jarní, ČR

Ječmen jarní, Ostrožsko, a.s.

Kukuřice na zrno, ČR

Kukuřice na zrno, Ostrožsko, a.s.

Obr. č. 35: Porovnání průměrných nákladů ječmene a kuk. u Ostrožsko, a.s. a v KVO Zdroj: ÚZEI a Ostrožsko, a.s. – interní materiály Náklady ječmene jarního u zemědělského podniku se v roce 2009 zvýšily a následně klesly pod hranici průměrných nákladů v České republice, nicméně v roce 2012 došlo k nárůstu vlivem velkého sucha k výraznému sníţení výnosů; náklady u zkoumaného zemědělského podniku jsou vyšší, neţ je průměr v dané výrobní oblasti. Náklady na kukuřici pěstovanou na zrno se u zkoumaného zemědělského podniku pohybují kolem hranice 4 tis. Kč/ a jsou vyšší, neţ je průměr dané výrobní oblasti, převáţně z důvodu pouţívání orby a dostatečného hnojení minerálními hnojivy; výnosy jsou díky vyšším nákladům větší. Nákladovost kukuřice zrnové je v časové řadě relativně vyrovnaná a zaznamenává pouze menší výkyvy v časovém vývoji dané komodity. Porovnání průměrných nákladů ostatních pěstovaných plodin ve zkoumaném zemědělském podniku Ostroţsko, a.s. a v rámci dané výrobní zemědělské oblasti zobrazuje následující graf. Konkrétně se jedná o sledování nákladů na pěstování cukrové řepy a máku.

60

Porovnání průměrných nákladů dalších plodin v kč.t-1 máku a cukrové řepy v KVO a u zemědělského podniku Ostrožsko, a.s 80 000

1 200 1 000

60 000

800

40 000

600 400

20 000

200

0

0 2008

2009

2010

2011

2012

2013

Mák, ČR

Mák , Ostrožsko, a.s.

Cukrová řepa, ČR

Cukrová řepa, Ostrožsko, a.s.

Obr. č. 36: Porovnání průměrných nákladů máku cuk. řepy u Ostrožsko, a.s. a v KVO Zdroj: ÚZEI a Ostrožsko, a.s. – interní materiály Náklady na pěstování cukrové řepy u zemědělského podniku Ostroţsko, a.s. se velmi přibliţují průměrným nákladům v kukuřičné výrobní oblasti. V letech 2008 byly náklady na 1 t niţší, neţ je průměr dané výrobní oblasti, oproti tomu náklady v roce 2012 byly vyšší, vlivem především zvýšených nákladů na chemickou ochranu dané plodiny, ale v roce 2013 klesly na velmi přínosnou mez, a to na 781 Kč/t, coţ mělo za následek, ţe cukrová řepa se stala, i vlivem příznivé ceny za tuto komoditu, v tomto roce jednou z nejrentabilnějších pěstovaných plodin. Náklady na pěstování máku v rámci sledovaného podniku jsou v prvních sledovaných letech vyšší, neţ je průměr vybrané výrobní oblasti, oproti tomu náklady v roce 2010 a 2011 se přibliţovaly průměru kukuřičné výrobní oblasti. Nejvyšší náklady na 1t máku byly v roce 2013. V tomto roce byl velký problém ve výrobní oblasti, ve které zkoumaný zemědělský podnik hospodaří, se vzcházením máku a převáţná část ploch máku musela být přeseta kukuřicí a mák se v rámci zkoumaného podniku pěstoval pouze na cca 23 ha. Porovnání nákladů v rámci zkoumaného zemědělského podniku a srovnání s průměrem v dané výrobní oblasti na pěstování pícnin, a to jak jednoletých, tak i víceletých, je zachyceno v následujícím grafu; konkrétně se jedná o náklady na vojtěšku a kukuřici siláţní. V rámci těchto pěstovaných pícnin dosahuje zkoumaný podnik výborných výsledků, co se týče výnosů, a proto je velmi přínosné, ţe se podnik zaměřuje na výkrm býků, kteří se převáţně krmí objemnými krmivy. 61

Porovnání průměrných nákladů v kč.t-1 kukuřice silážní a víceletých pícnin v KVO a u zemědělského podniku Ostrožsko, a.s 1 000 800 600 400 200 0 2008

2009

2010

2011

2012

2013

Kukuřice silážní, ČR

Kukuřice na siláž, Ostrožsko, a.s.

Víceleté pícniny, ČR

Vojtěška, Ostrožsko, a.s.

Obr. č. 37: Porovnání průměrných nákladů kuk. sil. a vojtěšky u Ostrožsko, a.s. a KVO Zdroj: ÚZEI a Ostrožsko, a.s. – interní materiály U vojtěšky jsou náklady vyšší, neţ je průměr dané výrobní oblasti, především z důvodů intenzifikace výroby a s vyššími náklady souvisí i následný výnos pícnin, který je vysoký oproti průměru ČR. Co se týče pěstování kukuřice na siláţ, tak téměř ve všech letech má zkoumaný zemědělské podnik niţší náklady, neţ je průměr kukuřičné výrobní oblasti a navíc zkoumaný podnik dosahuje velmi dobrých výnosů. Z uvedených charakteristik je zřejmé, ţe náklady jsou rozhodujícím faktorem pro volbu výrobní struktury zemědělského podniku, protoţe rozhodují o rentabilitě výroby. Zkoumaný zemědělský podnik dosahuje převáţně vyšších nákladů v přepočtu na ha, ale vyšším nákladům odpovídají (vlivem intenzifikace výroby) i vyšší výnosy a v porovnání na 1t výroby se náklady přibliţují průměru. 5.3.5 Vývoj cen rostlinných komodit produkovaných zkoumaným zemědělským podnikem a srovnání s průměrnými cenami v ČR Poptávkově řízený model zemědělství se v současné době projevuje rozšířením spektra uplatnění zemědělských produktů na trhu. V současné době a do budoucna je zemědělství stále nenahraditelným zdrojem produkce potravin, ale současně se zvyšuje poptávka a rozšiřují se moţnosti vyuţití zemědělských produktů pro nepotravinářské vyuţití: jako např. vyuţití řepky na výrobu pohonných hmot, kukuřice pro energetické zpracování, bramborový a pšeničný škrob na výrobu papíru a další (Bečvářová, 2005).

62

Následující graf udává vývoj průměrných cen zemědělských výrobců (CZV) v marketingových letech u pšenice v rámci zemědělského podniku Ostroţsko, a.s. a porovnání s průměrnými cenami v rámci ČR. Porovnání průměrných CZV v kč.t-1 pšenice v ČR a u zemědělského podniku Ostrožsko, a.s 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000

2 000 2008/2009 2009/2010 2010/2011 2011/2012 2012/2013 2013/2014 Pšenice potrav., ČR

Pšenice krmná, ČR

Pšenice ozimá, Ostrožsko, a.s.

Pšenice jarní, Ostrožsko, a.s.

Obr. č. 38: Porovnání průměrných CZV pšenice u podniku Ostrožsko, a.s. a ČR Zdroj: MZe ČR 2013- SVZ obiloviny a Ostrožsko, a.s. – interní materiály Pšenice je nejvíce pěstovaná plodina v České republice a její realizační ceny na trhu ovlivňují ekonomiku mnoha zemědělských subjektů. Z uvedených charakteristik vyplývá, ţe pšenice potravinářská dosahuje ve všech letech vyšších cen neţ pšenice krmná, protoţe jsou na ni kladeny vyšší kvalitativní nároky neţ na pšenici krmnou, coţ se projevuje i ve výsledné ceně. Obecně můţeme zaznamenat trend, ţe postupně v časové řadě dochází ke zvyšování cen pšenice. Ceny pšenice se odvíjejí v současné globalizované ekonomice především na základě vývoje cen na světových trzích. V rámci zkoumaného podniku Ostroţsko, a.s. bylo dosahováno ve většině sledovaných marketingových let (kromě marketingových let 2010/2011, 2012/2013 a 2013/2014) vyšší ceny za pšenici ozimou, neţ byla cena potravinářské pšenice na trhu. Cena pšenice jarní byla vyšší neţ ozimá, protoţe v těchto letech dosahovala lepší kvality, ale ve většině let je zkoumaný zemědělský podnik závislý na cenách pšenice ozimé, protoţe například v roce 2013 se pšenice jarní pěstovala pouze na 57 ha. Průměrné realizační ceny zkoumaného zemědělského podniku a průměrné ceny cukrové řepy v ČR v časovém vývoji jsou zachyceny v následujícím grafu.

63

Porovnání průměrných CZV v kč.t-1 cukrové řepy v ČR a u zemědělského podniku Ostrožsko, a.s 950 900 850 800 750 700 650 600 550 500 2008/2009 2009/2010 2010/2011 2011/2012 2012/2013 2013/2014 Cukrová řepa, ČR

Cukrová řepa, Ostrožsko, a.s.

Obr. č. 39: Porovnání průměrných CZV cukrové řepy u podniku Ostrožsko, a.s. a ČR Zdroj: MZe ČR 2013 - SVZ cukr – cukrová řepa a Ostrožsko, a.s. – interní materiály V kaţdém marketingovém roce jsou průměrné ceny cukrové řepy ČR vyšší neţ u podniku Ostroţsko, a.s., protoţe cukrovar platí navíc prémie za cukernatost, které nejsou v tomto grafu zahrnuty. Porovnání cen mezi průměrem ČR a zkoumaným zemědělským podnikem dalších pěstovaných obilovin jsou zachyceny v následujícím grafu, a to konkrétně u ječmene jarního a kukuřice zrnové. Porovnání průměrných CZV v kč.t-1 ječmene jarniho a kukuřice zrnové v ČR a u zemědělského podniku Ostrožsko, a.s 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 2008/2009 2009/2010 2010/2011 2011/2012 2012/2013 2013/2014 Ječmen slad., ČR

Ječmen jarní, Ostrožsko, a.s.

Kukuřice, ČR

Kukuřice na zrno, Ostrožsko, a.s.

Obr. č. 40: Porovnání průměrných CZV ječmene a kuk. u podniku Ostrožsko, a.s. a ČR Zdroj: MZe ČR 2013- SVZ obiloviny a Ostrožsko, a.s. – interní materiály 64

Ceny kukuřice byly v prvních dvou marketingových letech niţší, neţ byl průměr ČR, ale od marketingového roku 2010/2011 do roku 2012/2013 se ceny srovnaly. Ceny sladovnického ječmene byly v rámci zemědělského podniku a průměru ČR ve většině sledovaných marketingových let vyšší nebo přibliţně na stejné úrovni, pouze v roce 2010/2011 byl propad cen markantnější oproti průměru ČR. V marketingovém roce 2013/2014 byly realizační ceny vyšší u podniku, neţ byl průměr České republiky. Porovnání průměrných cen olejnin v rámci zkoumaného zemědělského podniku s průměrnými cenami v rámci daných komodit v ČR je zachycen v následujícím grafu.

Porovnání průměrných CZV v kč.t-1 hořčice a máku v ČR a u zemědělského podniku Ostrožsko, a.s 70 000 60 000

50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 2008/2009 2009/2010 2010/2011 2011/2012 2012/2013 2013/2014 Hořčice, ČR

Hořčice, Ostrožsko, a.s.

Mák, ČR

Mák , Ostrožsko, a.s.

Obr. č. 41: Porovnání průměrných CZV máku a hořčice u podniku Ostrožsko, a.s. a ČR Zdroj: MZe ČR 2013- SVZ olejniny a Ostrožsko, a.s. – interní materiály Průměrné jsou ceny máku u podniku Ostroţsko, a.s. převáţně vyšší neţ průměrné ceny v ČR, totéţ platí i u hořčice. V některých marketingových letech nejsou ceny v rámci zemědělského podniku zachyceny, protoţe pěstování těchto plodin přerušily nepříznivé vlivy počasí. Z uvedených charakteristik vývoje cen zemědělských výrobců je patrné, ţe ceny vlivem globalizovaného prostředí současného zemědělství konvergují přibliţně ke stejné úrovni. Ceny jsou dalším z faktorů, který má významný vliv na strukturu zemědělské výroby. Zemědělec nemůţe reagovat na cenu v krátkém období díky determinovanému biologickému cyklu výroby. Zemědělec je příjemcem ceny a má pouze malou moţnost cenu ovlivnit, protoţe produkuje homogenní produkt. Reagovat na ceny můţe zemědělec pouze v dlouhém časovém období.

65

5.4 Charakteristika a vývoj struktury živočišné výroby Ţivočišná výroba u zemědělského podniku Ostroţsko, a.s. je od roku 2013 zaměřena na výkrm býků masných plemen (převáţně Aberdeen angus) a turnusový výkrm prasat. V minulých letech se zkoumaný zemědělský podnik zaměřoval i na výrobu mléka, ale tuto činnost jiţ neprovozuje z důvodů špatných ekonomických výsledků výroby. Následující graf uvádí vývoj stavů hospodářských zvířat u zemědělského podniku Ostroţsko, a.s. Stavy prasat v jednotlivých letech kulminují, protoţe prasata jsou u zkoumaného zemědělského podniku vykrmována na základě ceny vepřového masa a ceny krmných směsí, které jsou hlavní nákladovou poloţkou výkrmu prasat. Počty dojnic, jalovic a telat se v jednotlivých letech výrazně neměnily, ale v roce 2013 došlo k prodeji stáda dojnic a zkoumaný zemědělský podnik se začal specializovat na výkrm býků. Stavy hospodářských zvířat u zemědělského podniku Ostrožsko, a.s. v období 2006-2012 1000 800 600

400 200 0 2006 Telata

2007 Jalovice

2008

2009

Jalovice vys. březí

2010 Býci

2011 Krávy

2012 Prasata

Obr. č. 42: Stavy hospodářských zvířat podniku Ostrožsko, a.s. v období 2006-2012 Zdroj: Ostrožsko, a.s. – interní materiály V roce 2011 a 2012 došlo k nárůstu býků na výkrm, protoţe podnik začal nakupovat z marginálních oblastí býky mastných plemen na výkrm. Do budoucna se počítá se stále větším nárůstem vykrmovaných býků. Následující graf zachycuje vývoj VDJ13 a VDJ/ha zemědělské půdy.

13

VDJ – velká dobytčí jednotka = 500 kg živé váhy hospodářského zvířete.

66

Vývoj VDJ a VDJ/ha zemědělské půdy u podniku Ostrožsko, a.s. v období 2006-2012 800,0

0,30

700,0

0,25

600,0 0,20

500,0 400,0

0,15

300,0

0,10

200,0 0,05

100,0 0,0

2006

2007

2008

2009

Celkem VDJ

2010

2011

2012

VDJ/ha zem. půdy

Obr. č. 43: Vývoj VDJ a VDJ/ha zemědělské půdy u Ostrožsko, a.s. v období 2006-2012 Zdroj: Ostrožsko, a.s. – interní materiály, vlastní výpočty V přepočtu zvířat na VDJ u zkoumaného zemědělského můţeme zaznamenat pouze malé výkyvy. Na druhé ose je zachycen vývoj VDJ na 1 ha zemědělské půdy, která je obhospodařována zemědělským podnikem Ostroţsko, a.s. Nedochází zde k téměř ţádným výkyvům, protoţe hodnoty v jednotlivých letech se pohybují 0,2 VDJ/ha zemědělské půdy. V roce 2012 došlo k mírnému nárůstu, a to 0,27 VDJ/ha, coţ je pozitivní, protoţe stavy hospodářských zvířat v ČR trvale klesají. V roce 2005 bylo průměrné zatíţení v České republice 0,37 VDJ/ha zemědělské půdy14. Z uvedené charakteristiky ţivočišné výroby je zřejmé, ţe zkoumaný zemědělský podnik se omezil kvůli dlouhodobě špatné ekonomické situaci ţivočišné výroby pouze na výkrm býků, ale i přesto si zachovává stále vysoký počet VDJ/ha zemědělské půdy, coţ pozitivně přispívá ke zlepšování půdní úrodnosti, protoţe ţivočišná výroba zajišťuje produkci organické hmoty, která je dodávána ve formě chlévského hnoje zpět do půdy a také dále umoţňuje pěstování víceletých pícnin, které mají velmi pozitivní vliv na půdní úrodnost. 5.4.1 Prodej jatečných zvířat u zkoumaného zemědělského podniku Zkoumaný zemědělský podnik Ostroţsko, a.s. se zaměřuje na výkrm býků a turnusový výkrm prasat.

14

ČERMÁK, P. Bilance živin v ekologicky hospodařícím podniku: metodická pomůcka. 1.vyd. Náměšť nad Oslavou: ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, 2007, 43 s. ISBN 978-80-903548-45.

67

V následujícím grafu jsou zachyceny prodané tuny ţivé hmotnosti jednotlivých kategorií zvířat v jednotlivých letech. Prodej jatečného skotu a prasat v tunách živ. hmot. u podniku Ostrožsko, a.s. 300 250 200 150 100 50 0 2008

2009

2010

Jatečná prasata

2011

2012

jatečný skot

Obr. č. 44: Prodej jatečného skotu a prasat u Ostrožsko, a.s. v období 2008-2012 Zdroj: Ostrožsko, a.s. – interní materiály Prodej prasat se v jednotlivých letech mění, protoţe o výkrmu prasat rozhoduje cena, která je ovlivněna cenami krmných směsí v daném roce. Nejvyšší počet prodaných tun prasat ţivé hmotnosti byl ve sledovaných letech v roce 2009. Jatečný skot se jiţ neměnil ve sledovaných letech v takové míře jako předešlá kategorie. Nejvyšší měrou se na prodaném skotu v tunách ţivé hmotnosti podíleli býci. Rozsah ţivočišné výroby se odvíjí od rentability produkce a cena je rozhodujícím kritériem při rozhodování výrobce o produkci. 5.4.2 Vývoj cen za jatečná zvířata u zkoumaného zemědělského podniku a srovnání s průměrnými cenami v rámci ČR Vývoj cen za jatečná prasata a skot v ţivé hmotnosti je sledován v rámci zkoumaného zemědělského podniku a srovnán s průměrnými cenami jatečných zvířat v ČR. Jatečná zvířata se prodávají na jatka, kde se provádí poráţka a jejich další zpracování. Poptávka po produktech zemědělské výroby je v zásadě determinována výší spotřeby a úspěšnosti v konkurenci na širším, minimálně evropském trhu (Bečvářová, Tamáš a Zdráhal, 2013). V následujícím grafu je zobrazeno srovnání CZV za jatečná prasata.

68

Porovnání průměrných cen za jatečná prasata v Kč/kg živé hmotnosti v ČR a u podniku Ostrožsko, a.s. 40 35 30 25 20 15 10 5 0 2006

2007

2008

2009

Jatečná prasata, ČR

2010

2011

2012

Jatečná prasata, Ostrožsko, a.s.

Obr. č. 45: Porovnání průměrných CZV jatečných prasat u Ostrožsko, a.s. a v ČR Zdroj: MZe ČR 2013- SVZ vepřové maso a Ostrožsko, a.s. – interní materiály CZV za jatečná prasata zkoumaného podniku konvergují s průměrnými cenami v rámci celé ČR. V jednotlivých letech jsou pouze malé rozdíly mezi podnikem a ČR. Následující graf udává srovnání CZV jatečného skotu v jednotlivých letech.

Porovnání průměrných cen za jatečný skot v Kč/kg živé hmotnosti v ČR a u podniku Ostrožsko, a.s. 70 60 50 40 30 20 2008

2009

2010

2011

2012

Býci, ČR

Jalovice, ČR

Krávy, ČR

Telata, ČR

Jatečný skot bez kat. telat, ČR

Jatečný skot, Ostrožsko, a.s.

Obr. č. 46: Porovnání průměrných CZV jatečného skotu u Ostrožsko, a.s. a v ČR Zdroj: MZe ČR 2013- SVZ skot – hovězí maso a Ostrožsko, a.s. – interní materiály Ceny jatečného skotu u zkoumaného podniku (taktéţ jako u předcházející kategorie) konvergují s průměrnými cenami za jatečný skot ČR bez kategorie telat. Z uvedené analýzy vyplývá, ţe zemědělci jsou příjemci ceny, se kterou je obchodováno na trhu a mají pouze minimální vliv na konečnou cenu svého produktu. 69

5.4 Ekonomické zhodnocení zkoumaného zemědělského podniku Zemědělství má svá výrobní specifika díky biologickému cyklu výroby a tato specifika se promítají i do ekonomiky a účetnictví. V rozvaze, která podává informace o struktuře majetku a zdrojích, jsou hlavními poloţkami stálých aktiv zemědělská půda, budovy, stavby, trvalé kultury (sady, vinice a chmelnice), stroje, inventář, nedokončené investice. Zvláštní poloţkou jsou zvířata. Hlavní poloţky oběţných aktiv jsou víceleté kultury, krmiva, steliva, hnojiva a jiná oběţná aktiva. Pasiva se neliší od průmyslových podniků. Hlavními výnosy jsou trţby za zemědělské výrobky (rostlinné a ţivočišné komodity) a hlavními náklady jsou osiva, hnojiva, krmiva, stroje, pohonné hmoty aj. Evidenci komplikuje časový posun nákladů i výnosů a obtíţné je i přiřazení společných nákladů na různou produkci (Synek, 2002). Výrobní struktura zkoumaného zemědělského podniku se zaměnila, proto se je velmi důleţité zabývat se otázkou, co to podniku v rámci jeho ekonomiky přineslo. 5.4.1 Struktura tržeb Struktura trţeb v zemědělském podniku Ostroţsko, a.s. je zachycena v následujícím grafu. Je odvozená především od výsledků rostlinné výroby v daném roce a ceně zemědělských komodit. Vývoj tržeb v tis. Kč v podniku Ostrožsko, a.s. rozložených na rostlinnou a živočišnou výrobu 160000 140000 120000 100000 80000

60000 40000 20000 0 2006

2007

2008 RV

2009 ŽV

2010

2011

2012

2013

Ostatní

Obr. č. 47: Vývoj tržeb u podniku Ostrožsko, a.s. v období 2006 – 2013 Zdroj: Ostrožsko, a.s. – interní materiály Nejvyšší podíl trţeb tvoří u všech sledovaných let rostlinná výroba. Druhou nejvyšší poloţkou tvoří ostatní trţby; největší podíl tvoří trţby za poskytované sluţby.

70

5.4.2 Vývoj počtu zaměstnanců, mezd a produktivity práce Následující graf udává údaje o počtu zaměstnanců a vývoj průměrné mzdy ve sledovaném podniku. Počet zaměstnanců a průměrná měsíční mzda v Kč u podniku Ostrožsko, a.s. 140

25 000

120

20 000

100 80

15 000

60

10 000

40 5 000

20 0

0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Celkem

Mzda

Obr. č. 48: Počet zaměstnanců a průměrná mzda u Ostrožsko, a.s. v období 2002–2013 Zdroj: Ostrožsko, a.s. – interní materiály, vlastní výpočty Celkový počet stálých zaměstnanců v jednotlivých letech se nějak významně nemění, vliv na celkový počet zaměstnanců má sezónnost výroby. Na krátkodobé sezónní práce si podnik najímá brigádníky, kteří nejsou v grafu uvedeni. V současné době podnik zaměstnává kolem 107 zaměstnanců. Nejvíce zaměstnanců pracuje na úseku rostlinné výroby a posklizňovém zpracování. Nejmenší počet zaměstnanců byl v podniku za sledované období v roce 2007, oproti tomu podnik zaměstnával nejvíce pracovníků v roce 2009. Průměrný počet pracovníků za sledované období 2002 - 2013 u sledovaného zemědělského podniku Ostroţsko, a.s. je cca 107. V podniku neustále narůstá průměrná měsíční mzda. Od roku 2002 do roku 2013 narostla o 38 % a v současné době dosahuje 22 777 Kč/měsíc. Průměrná mzda roste díky dobrému hospodaření podniku a zvyšování ţivotní úrovně společnosti. Produktivita práce byla u zkoumaného podniku počítána na základě dané metodiky: přidaná hodnota/počet pracovníků (Kislingerová a Hnilica, 2008). Vývoj produktivity práce u sledovaného zemědělského podniku je zachycen v následujícím grafu.

71

Produktivita práce v % u podniku Ostrožsko, a.s. 160,0 140,0 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 přidaná hodnota/počet pracovníků

Obr. č. 49: Produktivita práce u podniku Ostrožsko, a.s. v období 2002 – 2013 Zdroj: Ostrožsko, a.s. – interní materiály, vlastní výpočty V jednotlivých letech produktivita práce kolísá, závisí na vytvořené přidané hodnotě a počtu zaměstnanců v jednotlivých letech. Z prvního pohledu by se dalo konstatovat, ţe produktivita práce u zkoumaného podniku klesá, ale daný ukazatel závisí na počtu zaměstnanců. Jejich stav se v podniku příliš nemění, protoţe podnik drţí své zaměstnance a tím plní mimoprodukční funkci, a tou je zaměstnanost v regionu. Následující graf uvádí produktivitu práce v závislosti na výši trţeb v jednotlivých letech. Produktivita práce v závislosti na tržbách u podniku Ostrožsko, a.s. 180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0

160 140 120 100 80 60 40 20 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Tržby v tis. Kč celkem

Produktivita práce v %

Obr. č. 50: Produktivita práce v závislosti na tržbách u podniku Ostrožsko, a.s. Zdroj: Ostrožsko, a.s. – interní materiály, vlastní výpočty 72

V grafu nalezneme závislost mezi celkovými ročními trţbami a produktivitou práce. V letech, kdy podnik dosahoval vysokých trţeb, rostla produktivita práce. Naopak, kdyţ podnik měl v daném roce malé trţby, produktivita práce klesala. 5.4.3 Zhodnocení ekonomického vývoje vybranými ukazateli finanční analýzy Na základě pouţití vybraných ukazatelů finanční analýzy bude zhodnoceno hospodaření zkoumaného podniku v časové řadě. Vybranými ukazateli budou: vertikální analýza aktiv a pasiv, výpočet ukazatelů rentability a zadluţenosti. Vertikální analýza Daná metoda spočívá ve vyjádření jednotlivých poloţek účetních výkazů jako procentního podílu k jedné zvolené základně jako 100 % (Mrkvička a Kolář, 2006). V rámci zkoumaného zemědělského podniku Ostroţsko, a.s. bude provedena vertikální analýza aktiv a pasiv. Vertikální analýzu aktiv udává následující graf. Vertikální analýza celkových aktiv u zemědělského podniku Ostrožsko, a.s. 100% 80% 60%

40% 20% 0% 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Stálá aktiva

Oběžná aktiva

Ostatní aktiva

Obr. č. 51: Vertikální analýza celkových aktiv u podniku Ostrožsko, a.s. Zdroj: Ostrožsko, a.s. – interní materiály, vlastní výpočty Struktura sledovaných aktiv se u zkoumaného zemědělského podniku měnila pouze minimálně. Zemědělský podnik Ostroţsko, a.s. má ve všech sledovaných letech vysoký podíl stálých aktiv, a to cca kolem 60 %. Oběţná aktiva tvoří cca 40 %, coţ je pozitivní, protoţe zkoumaný podnik nevlastní na konci roku příliš velké mnoţství zásob a finálních výrobků v majetku podniku. Ostatní aktiva tvoří tak malé mnoţství majetku podniku, ţe je předchozí graf ani nemůţe zobrazit. Vertikální analýza pasiv je zachycena v následujícím grafu. 73

Vertikální analýza celkových pasiv u zemědělského podniku Ostrožsko, a.s. 100% 80% 60% 40% 20% 0% 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Vlastní kapitál

Cizí zdroje

Ostatní pasiva

Obr. č. 52: Vertikální analýza celkových pasiv u podniku Ostrožsko, a.s. Zdroj: Ostrožsko, a.s. – interní materiály, vlastní výpočty Vývoj vertikální analýzy pasiv byl ve sledovaných letech vyrovnaný a mezi jednotlivými roky byly pouze malé změny. Zkoumaný zemědělský podnik má velmi vysoký podíl vlastních zdrojů oproti cizím zdrojům, kterých má cca pouze 20 %, coţ svědčí o dobré finanční stabilitě zkoumaného zemědělského podniku. Ostatní pasiva jsou na tak malé úrovni, ţe je předchozí graf nezobrazuje. Ukazatele rentability Pod pojmem rentabilita se rozumí schopnost podniku vytvářet nové zdroje, respektive dosahovat zisku pomocí investovaného kapitálu. Investovaný kapitál v podniku se dělí podle svých zdrojů na vlastní a cizí. Pro výpočet ukazatelů rentability jsou tedy moţné dva přístupy. Z pohledů vlastníků podniku, se ziskem porovnáváme pouze vlastní kapitál a z hlediska managementu, se ziskem porovnáváme celý investovaný kapitál (Mrkvička a Kolář, 2006). V rámci zkoumaného zemědělského podniku budou sledovávány:

Výpočty ukazatelů rentability u zemědělského podniku Ostroţsko, a.s. jsou uvedeny v následující tabulce. 74

Tab. č. 5: Výpočty ukazatelů rentability u podniku Ostrožsko, a.s. v období 2002-2013 RENTABILITA 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 ROE

1%

2%

6%

3%

2%

3%

10% -10%

3%

5%

-8% 0,1%

ROA

1%

2%

7%

3%

1%

3%

10%

1%

4%

-6% 0,2%

-8%

Zdroj: Ostrožsko, a.s. – interní materiály, vlastní výpočty Pro názornost jsou zobrazeny vypočítané výsledky ukazatelů rentability v následujícím grafu. Ukazatele rentability u zemědělského podniku Ostrožsko, a.s. 15% 10% 5% 0% -5% -10% -15% ROE

ROA

Obr. č. 53: Ukazatele rentability u podniku Ostrožsko, a.s. Zdroj: Ostrožsko, a.s. – interní materiály, vlastní výpočty Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) a rentabilita aktiv (ROA) se u zkoumaného zemědělského podniku odvíjela od hospodářských výsledků, kterých podnik dosahoval v jednotlivých letech. Nejvyšší rentability podnik dosahoval v rámci sledovaného období po vstupu ČR do Evropské unie v roce 2004, 2008, 2010 a 2011. V roce 2008 dosáhl zkoumaný podnik hodnot ROE a ROA, které činily cca 10 %, protoţe podnik dosáhl mimořádně příznivého hospodářského výsledku. Naopak špatných hodnot ROE a ROA dosahoval zemědělský podnik v roce 2009 a 2012, protoţe tyto hodnoty byly nejvíce ovlivněny nepříznivým hospodářským výsledkem, který byl především ovlivněn špatnou úrodou. Z uvedených skutečností můţeme konstatovat, ţe změna výrobní struktury zkoumaného

zemědělského

podniku

pozitivně

v hospodářsky příznivých letech.

75

ovlivnila

ukazatele

rentability

Ukazatele zadluženosti Při analýze finanční struktury se pouţívají poměrové ukazatele odvozené z rozvahy a zobrazující vzájemné vztahy mezi poloţkami závazků a vlastního kapitálu. Tyto poměrové ukazatele se obecně nazývají ukazatele zadluţenosti (Mrkvička a Kolář, 2006). V rámci zkoumaného zemědělského podniku budou pouţity ukazatele celkové zadluženosti a koeficient samofinancování. Na základě této analýzy bude prozkoumána zadluţenost podniku v závislosti na změně výrobní struktury

Výpočty celkové zadluţenosti a koeficientu samofinancování u zemědělského podniku Ostroţsko, a.s. jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. č. 6: Výpočty ukazatelů zadluženosti u podniku Ostrožsko, a.s. v období 2002-2013 ZADLUŽENOST

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Celková zadluženost

19% 20% 21% 19% 18% 24% 22% 19% 17% 17% 19% 23%

Koef. samofinancování 80% 80% 78% 78% 80% 76% 74% 81% 83% 83% 81% 77%

Zdroj: Ostrožsko, a.s. – interní materiály, vlastní výpočty Pro názornost následující graf zobrazuje sledované ukazatele zadluţenosti.

Ukazatele zadluženosti u zemědělského podniku Ostrožsko, a.s. 30%

80% 70%

25%

60%

20%

50%

15%

40%

10%

30%

5%

20% 10%

0% 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Koeficient samofinancování

Celková zadluženost

Obr. č. 54: Ukazatele zadluženosti u podniku Ostrožsko, a.s. Zdroj: Ostrožsko, a.s. – interní materiály, vlastní výpočty 76

Zkoumaný zemědělský podnik nedosahoval v ţádném sledovaném roce vysoké zadluţenosti, protoţe zadluţenost se ani v jednom ze sledovaných let nepřesáhla 25 %. Zadluţenost se nezvyšovala ani v letech, kdy podnik dosahoval nepříznivých hospodářských výsledků a nízkých ukazatelů rentability, coţ signalizuje velmi dobrou finanční stabilitu zkoumaného podniku. Koeficient samofinancování se pohyboval ve sledovaných letech kolem 80 %. Vysoká míra samofinancování je z pohledu finančního řízení podniku velmi pozitivní, protoţe zkoumaný zemědělských podnik můţe v případě potřeby navýšit financování z cizích zdrojů. Změna výrobní struktury podniku se neprojevila ve sledovaných ukazatelích zadluţenosti. Z provedených finančních analýz u zkoumaného zemědělského podniku Ostroţsko, a.s. vyplývá, ţe změna výrobní struktury byla pozitivní z pohledu rentability, ale v hospodářsky nepříznivých letech dochází vlivem změny výrobní struktury k větším výkyvům hospodaření; oproti tomu zkoumaný podnik nedosahoval v hospodářsky nepříznivých letech vyšší míry zadluţenosti, coţ je z pohledu finanční stability zkoumaného podniku velmi pozitivní. Na základě těchto skutečností můţeme konstatovat, ţe změna výrobní struktury zkoumaného zemědělské podniku neměla ţádný negativní dopad na zadluţenost, která je na dobré úrovni a taktéţ se neprojevila ani ve struktuře aktiv a pasiv.

77

6 ZÁVĚR Současné zemědělství není jiţ uzavřený systém, který je pouze primárně zaměřen na produkci potravin, ale lze ho chápat jako otevřený celek, do kterého zasahují dodavatelé vstupů do odvětví, přes zemědělskou prvovýrobu, skladování, první a druhou fázi zpracování, dopravu do velkoobchodů nebo přímo ke konečnému spotřebiteli. Zemědělství v rámci svých aktivit plní i řadu mimoprodukčních funkcí, mezi které můţeme zařadit péči o krajinu a zaměstnanost ve venkovských regionech. V souvislosti se změnami podnikatelského prostředí, ve kterém se jiţ výrazně prosazují procesy globalizace, je i v odvětví zemědělství uplatňován poptávkový model, kdy rozhodující vliv na mnoţství a kvalitu zemědělských a potravinářských výrobků mají koneční spotřebitelé jako finální články řetězce agrobyznysu. Charakteristickým rysem poptávkového modelu zemědělství je právě tvorba celých komoditních řetězců, kdy dnes zpravidla finální články určují charakter celých komoditních vertikál. Vertikální integrace je v současné době nejpouţívanější nástroj koordinace činností v současném pojetí agrobyzysu, protoţe řada podniků si tvorbou komoditních vertikál pojišťuje zajištění kontraktu a upevňuje své postavení na trhu. Vývoj agrobyznysu se bude dál odvíjet od globalizace trhů, kde úspěch bude podmíněn angaţovaností kvalifikovaných lidí a pouţíváním nových technologií a inovací. Rámec podnikatelského prostředí zemědělských výrobců ČR se měnil jiţ od počátku devadesátých let. Nejprve vlivem liberalizace agrárního sektoru, kde došlo k velkému propadu poptávky a tím i k omezení moţnosti vyuţít liberalizaci ke zvýšení cen zemědělských komodit. Komplikovaný byl i celý proces vypořádání vlastnických vztahů a nároků na restituce. Další změny v zemědělství České republiky nastaly vlivem procesů globalizace na jedné straně a vstupem ČR do EU a přijetím pravidel Společné zemědělské politiky na straně druhé. Zásadní změny nastaly především ve struktuře zemědělské výroby České republiky. V rámci zemědělského půdního fondu ČR kaţdoročně dochází k úbytku zemědělské půdy, z toho nejvíce ubývá orné půdy. Úbytek zemědělské půdy od roku 2000 do roku 2012 činil 53 254 ha. Narůstají pouze výměry trvalých travních porostů vlivem dotačních titulů, které podporují tento typ extenzivního hospodaření. Od začátku devadesátých let dochází ke sníţení intenzifikace zemědělské výroby, a to jak rostlinné, tak i ţivočišné výroby

78

I kdyţ lze v intenzitě rostlinné výroby v posledních letech zaznamenat určité zvýšení, zatím se co do objemu produkce stále nevrátila na takovou úroveň, které jiţ v minulosti dosahovala. Do značné míry se změnila struktura pěstovaných plodin, dochází k nárůstu obilovin a ozimé řepky, oproti tomu klesá podíl okopanin, luskovin a víceletých pícnin. Omezenost osevního postupu pouze na trţní plodiny se můţe do budoucna projevit velmi negativně na půdní úrodnost, protoţe v osevním postupu budou chybět zlepšující předplodiny, mezi které patří luskoviny, víceleté pícniny a okopaniny. Z ekonomického pohledu je tento problém obtíţněji řešitelný, protoţe o určité komodity na trhu není zájem nebo jsou výkupní ceny na tak nízké úrovni, ţe se komodity ekonomicky nevyplatí. Rozsah i intenzita ţivočišné výroby trvale klesá. Vstup ČR do EU pokles intenzifikace ţivočišné výroby ještě prohloubil. Nejvýrazněji se projevuje v poklesu stavů prasat a skotu. Kromě drůbeţe nárůst počtu zvířat můţeme v ČR zaznamenat u kategorie ovcí, a to především po vstupu do EU, protoţe chov těchto hospodářských zvířat byl podpořen dotačními tituly. Pokles intenzity živočišné výroby se výrazně promítl i do struktury pěstovaných plodin rostlinné výroby, protože řada podniků, která zrušila živočišnou výrobu, přestala pěstovat plodiny na krmné účely, především se jedná o dobré a zlepšující předplodiny v rámci zařazení v osevním postupu. Řešením problému poklesu intenzifikace českého zemědělství by bylo nastavení takové politiky, která by podpořila živočišnou výrobu a navazující zpracovatelský průmysl, což by primárně prospělo ke zvýšení stavů hospodářských zvířat a sekundárně i rostlinné výrobě, protože by se začaly pěstovat ve větší míře plodiny určené ke krmným účelům, což by bylo přínosem ke stabilizaci a dlouhodobé udržitelnosti zemědělství v České republice. V rámci vlastní práce byl analyzovaný zemědělský podnik Ostroţsko, a.s. Výrobní struktura zkoumaného zemědělského podniku se změnila nejvýrazněji rovněţ po vstupu do Evropské unie, protoţe zkoumaný zemědělský podnik musel reagovat na změny podnikatelského prostředí a přizpůsobit se podmínkám společného evropského trhu. Zkoumaný podnik kaţdoročně nakupuje zemědělskou půdu, kterou má v nájmu. Tímto podnik správně reaguje, protoţe si pro další období zajišťuje základní výrobní faktor, kterým je půda. 79

Pro zlepšení postavení na trhu má zkoumaný zemědělský podnik kapitálovou účast ve dvou společnostech, a to konkrétně v podobně výrobně zaměřeném podniku a na jatkách. Podnik se, podobně jako jiţ v současné době řada podniků, zapojuje do komoditní vertikály a tím správně reaguje na změny podnikatelského prostředí a zlepšuje si tím své postavení na trhu. U zkoumaného podniku nedochází k poklesu zaměstnanců, coţ má pozitivní vliv na zaměstnanost v regionu. Kaţdoročně se v podniku zvyšuje průměrná mzda. S čímţ souvisí i ukazatel produktivity práce; ta se v jednotlivých letech u zkoumaného zemědělského podniku mění, protoţe je závislá na především na počtu zaměstnanců a zkoumaný podnik si drţí své zaměstnance, čímţ naplňuje jednu z mimoprodukčních funkcí zemědělství, kterou je zaměstnanost v regionu. Změna struktury se dotkla i rostlinné výroby, protoţe plochy obilovin v osevním postupu přesáhly 65 %, především kvůli ekonomickým důvodům a nahradily plodiny, které byly nerentabilní. I přes velký podíl obilovin v osevním postupu si zkoumaný zemědělský podnik zachovává základní osevní postup, protoţe pěstuje pícniny a okopaniny, které jsou hnojeny organickými hnojivy. Nejvýrazněji se změna struktury výroby promítla v živočišné výrobě. Zkoumaný zemědělský podnik zrušil výrobu mléka, především díky nízkým výkupním cenám mléka a dosahování dlouhodobě špatných ekonomických výsledků této výroby. Podnik se začal specializovat na výkrm býků a turnusový výkrm prasat, coţ je pozitivní, protoţe zkoumaný podnik nezrušil ţivočišnou výrobu, která má vliv na rostlinnou výrobu, především díky navracení organické hmoty do půdy a pěstování pícnin (hlavně jetelovin), které poutají vzdušný dusík a mají vliv na půdní úrodnost. Zkoumaný zemědělský podnik hospodaří s vysokými vstupy do výroby z důvodů intenzifikace zemědělské výroby. Náklady na pěstované plodiny byly u zkoumaného podniku zpravidla vyšší, neţ je průměr v dané výrobní oblasti, coţ bylo způsobeno především vyššími dávkám minerálních hnojiv a klasickým zpracováním půdy s orbou. Na základě zvoleného systému hospodaření zkoumaný zemědělský podnik dosahoval vyšších výnosů, neţ je průměr ČR. Ceny rostlinných i ţivočišných komodit u podniku Ostroţsko, a.s. v časové řadě ve většině případů konvergovaly s průměrem České republiky u daných komodit. Celkové ekonomické zhodnocení zkoumaného podniku ukázalo, že zkoumaný zemědělský podnik je ve velmi dobré a stabilní finanční situaci, protože i v méně hospodářsky příznivých letech v podniku nenarůstala zadluženost a neklesla míra 80

samofinancování. Změna výrobní struktury, ke které v podniku došlo, byla pozitivní, ale v nepříznivých letech z hlediska špatné úrody došlo vlivem užšího osevního postupu k vyšším ekonomickým ztrátám. V letech s příznivými podmínkami pro zemědělství dosahoval zkoumaný podnik velmi dobré rentability. Z uvedených charakteristik můţeme konstatovat, ţe zkoumaný zemědělský podnik správně reaguje na změny podnikatelského prostředí především zapojování v komoditní vertikále. Zkoumaný zemědělský podnik plní i jednu z často opomíjených mimoprodukčních funkcí zemědělství, a tou je zaměstnanost v regionu.

Hospodaří

správnou cestou v rámci systému intenzifikace zemědělské výroby, a díky udrţení ţivočišné výroby a dodrţování osevního postupu, který je na velmi dobré úrovni, přispívá k udrţitelnosti zemědělské výroby do budoucna.

81

7 POUŽITÁ LITERATURA BEČVÁŘOVÁ, V. a A. JUŘICA. Koncepce pilířů I a II SZP v dotační politice ČR. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008, 70 s. ISBN 97880-7375-252-1. BEČVÁŘOVÁ, V. a I. ZDRÁHAL. Zemědělská politika a obchod. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013, 126 s. ISBN 978-80-7375-761-8. BEČVÁŘOVÁ, V. Economic and regional consequences of direct payments under the current

CAP

philosophy.

Acta

Universitatis

Agriculturae

et Silviculturae Mendelianae Brunensis. b2011. sv. LIX, No. 4, č. 4, p. 19-26. ISSN 1211-8516. BEČVÁŘOVÁ, V. Podstata a ekonomické souvislosti formování agrobyznysu. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2005, 68 s. ISBN 80-715-7911-4. BEČVÁŘOVÁ, V. Růst konkurenceschopnosti jako jedna z hlavních priorit reformy SZP pro roce 2013. In Riziká a príležitosti agrosektora v podmienkach finančnej a hospodárskej krizi. 1 vyd. Nitra: SPU Nitra, a2011, s. 6-12. ISBN 978-80-552-0716-2. BEČVÁŘOVÁ, V. Koncepce a vývoj agrární politiky EU a USA. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2007, 94 s. ISBN 978-80-7375133-3. BEČVÁŘOVÁ, V. Vývoj českého zemědělství v evropském kontextu. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008, 62 s. ISBN 978-80-7375255-2. BEČVÁŘOVÁ, V. Zemědělská politika. 1.vyd.

Brno: Mendelova zemědělská a

lesnická univerzita v Brně 2001, 116 s. ISBN 80-715-7514-3. BEČVÁŘOVÁ, V., K. VINOHRADSKÝ a I. ZDRÁHAL. České zemědělství a vývoj cenového prostředí společného trhu EU. 1.vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009, 74 s. Folia Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis. ISBN 978-80-7375-345-0.

82

BEČVÁŘOVÁ, V., V. TAMÁŠ a I. ZDRÁHAL. Agrobyznys v rozvoji regionu. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013, 115 s. ISBN 978-80-7375-799-1. ČERMÁK, P. Bilance živin v ekologicky hospodařícím podniku: metodická pomůcka. 1.vyd. Náměšť nad Oslavou: ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, 2007, 43 s. ISBN 978-80-903548-4-5. FOJTÍKOVÁ, L., LEBIEDZIK, M. Společné politiky EU: historie a současnost se zaměřením na Českou republiku. 1.vyd.. C. H. Beck, 2008, xv, 179 s. ISBN 978-807179-939-9. FORET, M. (et al.). Změny v reakci zákazníků na vývoj podmínek agrobyznysu. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011, 72 s. ISBN 978-80-7375-578-2. JENÍČEK, V. Globalizace světového hospodářství. 1.vyd.. C. H. Beck, 2002, xii, 152 s. ISBN 80-717-9787-1. KING, P. K., BOEHIJE, M., COOK, M. L., SONKA, S.T. Agribusiness Economist and Management.

Oxford University Press on behalf of the Agricultural and Applied

Economics Association, 2010, 555-570 p. KISLINGEROVÁ, E. a J. HNILICA. Finanční analýza: krok za krokem. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008, 135 s. ISBN 978-80-7179-713-5. MACÁKOVÁ, L. (et al.). Mikroekonomie: základní kurs. 10. vyd. Slaný: Melandrium, 2007, 275 s. ISBN 978-80-86175-56-0. MANKIW, N. Zásady ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 1999, 763 s. ISBN 80-716-98911. MOIR, B. The changing pattern of agricultural markets. In Governance, coordination and distribution along commodity value chains: Rome, 4-5 April 2006. Rome: Trade and Market Division, Food and Agriculture Organization of the United Nations, 2007, 1-5 p. ISBN 92-510-5748-6. MRKVIČKA, J. a P. KOLÁŘ. Finanční analýza. 2. přeprac. vyd. Praha: ASPI, 2006, 228 s. ISBN 80-735-7219-2. MZe ČR 2012. Situační a výhledová zpráva mléko 2012. 101 s. 83

MZe ČR 2012. Situační a výhledová zpráva půda 2012. 100 s. ISBN 879-80-7434-0888. MZe ČR 2012. Strategie pro růst českého zemědělství a potravinářství v rámci společné zemědělské politiky EU po roce 2013. 64 s. MZe ČR 2013. Situační a výhledová zpráva cukr - cukrová řepa 2013. 36 s. ISBN 97880-7434-049-9. MZe ČR 2013. Situační a výhledová zpráva obiloviny 2013. 110 s. ISBN 978-80-7434134-2. MZe ČR 2013. Situační a výhledová zpráva olejniny 2013. 60 s. ISBN 978-80-7434137-3. MZe ČR 2013. Situační a výhledová zpráva skot - hovězí maso 2013. 52 s. ISBN 97880-7434-127-3. MZe ČR 2013. Situační a výhledová zpráva vepřové maso 2013. 84 s. ISBN 978-807434-113-7. Ostroţsko, a.s. Interní materiály podniku. [textové soubory]. Ostroţská Lhota: 2013. Ostroţsko, a.s. Výroční zprávy Ostrožsko, a.s. Ostroţská Lhota: 2002-2012. SVOBODOVÁ, E., V. BEČVÁŘOVÁ a K. VINOHRADSKÝ. Intenzivní a extenzivní využívání přírodních zdrojů zemědělství ČR. 1.vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011, 136 s. ISBN 978-80-7375-579-9. SWINNEN, J. F. Reforms, globalization, and endogenous agricultural structures. In Agricultural Economics. LICOS Centre for Institutions and Economic Performance & Department of Economics, University of Leuven, 2009, 719-732 p. ISSN: 1574-0862. SWINNEN, J. F. Global supply chains, standards and the poor. Cambridge, MA: CABI, 2007, xv, 322 p. ISBN 978-184-5931-858. SYNEK, M. Podniková ekonomika. 3. přeprac. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002, 479 s. ISBN 80-717-9736-7.

84

ŠNOBL, J. a J. PULKRÁBEK (et al.). Základy rostlinné produkce. 2. přeprac. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita, 2007, 172 s. ISBN 978-80-213-1340-8. ÚZEI. Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za roky 2008 – 2011.

Internetové zdroje: ČSÚ. Oficiální webové stránky českého statistického úřadu [online]. [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: eAGRI. Resortní portál Ministerstva zemědělství [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: ÚZEI. Oficiální webové stránky Ústavu zemědělské ekonomiky a informací [online]. [cit. 2014-01-13]. Dostupné z:

85

8 SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ Seznam tabulek Tab. č. 1: Stavy hospodářských zvířat za jednotlivé kategorie v ČR v období 1989-2013 Tab. č. 2: Vývoj produkce vybraných živočišných komodit v ČR v období 1989-2012 Tab. č. 3: Hlavní dodavatelé a odběratelé podniku Ostrožsko, a.s. Tab. č. 4: Dotace u zemědělského podniku Ostrožsko, a.s. v roce 2012 Tab. č. 5: Výpočty ukazatelů rentability u podniku Ostrožsko, a.s. v období 2002-2013 Tab. č. 6: Výpočty ukazatelů zadluženosti u podniku Ostrožsko, a.s. v období 2002-2013

Seznam obrázků Obr. č. 1: Utváření ceny na trhu Obr. č. 2: Pavučinový teorém Obr. č. 3: Schéma naturálního trhu Obr. č. 4: Schéma surovino-potravinářského trhu Obr. č. 5: Schéma trhu zemědělských výrobků Obr. č. 6: Schéma trhu potravinářských výrobků Obr. č. 7: Nabídkově orientovaný komoditní řetězec Obr. č. 8: Poptávkově orientovaný komoditní řetězec Obr. č. 9: Vývoj zemědělské půdního fondu ČR v období 2000 - 2012 Obr. č. 10: Indexy zemědělské produkce na ha z.p. ve stálých cenách r.1989, 1980 =100 Obr. č. 11: Vývoj ploch v ha hlavních obilovin v ČR v období 2001-2012 Obr. č. 12: Vývoj ploch v ha hlavních olejnin v ČR v období 2001-2012 Obr. č. 13: Vývoj ploch v ha hlavních okopanin v ČR v období 2001-2012 Obr. č. 14: Vývoj ploch v ha luskovin v ČR v období 2001-2012 Obr. č. 15: Struktura osevních ploch v ČR v období 1989-2012 Obr. č. 16: Indexy vývoje stavů hl. kat. hospodářských zvířat v ČR v období 1989-2013 Obr. č. 17: Indexy vývoje produkce hl. živočišných komodit v ČR v období 1989-2012 Obr. č. 18: Dotace u zemědělského podniku Ostrožsko, a.s. v období 2008-2012 Obr. č. 19: Komoditní vertikála zemědělského podniku Ostrožsko, a.s. Obr. č. 20: Výměra zemědělské půdy u podniku Ostrožsko, a.s. v období 2002 –2013 Obr. č. 21: Struktura pěstovaných plodin v roce 2002 u podniku Ostrožsko, a.s. Obr. č. 22: Struktura pěstovaných plodin v roce 2007 u podniku Ostrožsko, a.s. Obr. č. 23: Struktura pěstovaných plodin v roce 2008 u podniku Ostrožsko, a.s. 86

Obr. č. 24: Vývoj ploch obilovin u podniku Ostrožsko, a.s. v období 2002 – 2013 Obr. č. 25: Vývoj ploch olejnin u podniku Ostrožsko, a.s. v období 2002 – 2013 Obr. č. 26: Vývoj ploch olejnin u podniku Ostrožsko, a.s. v období 2002 – 2013 Obr. č. 27: Vývoj ploch ostatních plodin u podniku Ostrožsko, a.s. v období 2002 –2013 Obr. č. 28: Porovnání průměrných výnosů pšenice v ČR a u podniku Ostrožsko, a.s. Obr. č. 29: Porovnání průměrných výnosů ječmene a kukuřice v ČR a u Ostrožsko, a.s. Obr. č. 30: Porovnání průměrných výnosů máku a hořčice v ČR a v Ostrožsko, a.s. Obr. č. 31: Porovnání průměrných výnosů cukrové řepy v ČR a v Ostrožsko, a.s Obr. č. 32: Porovnání průměrných výnosů kuk. sil. a vojtěšky v ČR a v Ostrožsko, a.s Obr. č. 33: Vývoj spotřeby minerálních a organických hnojiv u podniku Ostrožsko, a.s. Obr. č. 34: Porovnání průměrných nákladů pšenice u podniku Ostrožsko, a.s. a v KVO Obr. č. 35: Porovnání průměrných nákladů ječmene a kuk. u Ostrožsko, a.s. a v KVO Obr. č. 36: Porovnání průměrných nákladů máku cuk. řepy u Ostrožsko, a.s. a v KVO Obr. č. 37: Porovnání průměrných nákladů kuk. sil. a vojtěšky u Ostrožsko, a.s. a KVO Obr. č. 38: Porovnání průměrných CZV pšenice u podniku Ostrožsko, a.s. a ČR Obr. č. 39: Porovnání průměrných CZV cukrové řepy u podniku Ostrožsko, a.s. a ČR Obr. č. 40: Porovnání průměrných CZV ječmene a kuk. u podniku Ostrožsko, a.s. a ČR Obr. č. 41: Porovnání průměrných CZV máku a hořčice u podniku Ostrožsko, a.s. a ČR Obr. č. 42: Stavy hospodářských zvířat podniku Ostrožsko, a.s. v období 2006-2012 Obr. č. 43: Vývoj VDJ a VDJ/ha zemědělské půdy u Ostrožsko, a.s. v období 2006-2012 Obr. č. 44: Prodej jatečného skotu a prasat u Ostrožsko, a.s. v období 2008-2012 Obr. č. 45: Porovnání průměrných CZV jatečných prasat u Ostrožsko, a.s. a v ČR Obr. č. 46: Porovnání průměrných CZV jatečného skotu u Ostrožsko, a.s. a v ČR Obr. č. 47: Vývoj tržeb u podniku Ostrožsko, a.s. v období 2006 – 2013 Obr. č. 48: Počet zaměstnanců a průměrná mzda u Ostrožsko, a.s. v období 2002–2013 Obr. č. 49: Produktivita práce u podniku Ostrožsko, a.s. v období 2002 – 2013 Obr. č. 50: Produktivita práce v závislosti na tržbách u podniku Ostrožsko, a.s. Obr. č. 51: Vertikální analýza celkových aktiv u podniku Ostrožsko, a.s. Obr. č. 52: Vertikální analýza celkových pasiv u podniku Ostrožsko, a.s. Obr. č. 53: Ukazatele rentability u podniku Ostrožsko, a.s. Obr. č. 54: Ukazatele zadluženosti u podniku Ostrožsko, a.s.

87

9 PŘÍLOHY Příloha č. 1: Výnos v t/ha vybraných polních plodin v ČR v období 2002-2013 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Pšenice ozimá

4,64

4,14

5,96

5,15

4,58

5,01

5,88

5,33

5,08

5,78

4,34

5,70

Pšenice jarní

3,27

3,69

4,35

3,70

3,36

2,91

3,84

3,41

3,51

4,41

4,09

4,19

Ječmen jarní

3,72

3,91

4,91

4,15

3,55

3,44

4,64

4,23

3,91

4,95

4,31

4,67

Kukuřice na zrno

8,73

5,58

6,13

7,17

6,75

6,80

7,54

8,45

6,71

8,79

7,78

6,72

Kukuřice na siláž 32,39 27,55 30,26 35,69 32,66 34,41 35,33 38,15 33,04 41,79 40,60 Hořčice

0,90

0,88

1,05

0,95

0,76

0,60

0,89

0,92

0,58

0,80

0,80

0,88

Mák

0,57

0,51

0,90

0,82

0,55

0,58

0,71

0,61

0,46

0,85

0,70

0,70

Cukrová řepa

49,45 45,20 50,34 53,31 51,48 53,25 57,26 57,91 54,36 66,84 63,26 67,16

Vojtěška

7,94

6,31

8,41

8,31

8,26

7,91

8,05

8,51

8,01

7,78

7,23

Zdroj: ČSÚ, MZe ČR 2013 - SVZ obiloviny, olejniny a cukr – cukrová řepa Příloha č. 2: Náklady vybraných polních plodin v ČR v období 2008-2012 Náklady Kč/ha

2008

2009

2010

2011

2012

Pšenice ozimá

20 264

20 638

19 017

22 860

25 415

Pšenice jarní

15 643

17 652

17 090

16 235

22 991

Ječmen jarní

17 375

19 153

16 966

19 843

20 959

Kukuřice zrnová

23 966

23 706

25 056

29 607

31 155

Kukuřice silážní

23 025

22 828

20 726

24 854

26 498

Víceleté pícniny

10 150

10 616

8 099

9 579

Mák

26 245

29 062

20 890

28 700

36 911

Cukrová řepa

51 049

48 815

43 457

50 478

61 463

2008

2009

2010

2011

2012

Pšenice ozimá

2 704

3 064

2 971

3 075

4 771

Pšenice jarní

2 868

4 224

3 590

3 516

4 020

Ječmen jarní

2 526

3 005

2 872

2 827

4 000

Kukuřice zrnová

2 201

2 421

2 658

2 541

2 720

Kukuřice silážní

697

628

678

636

723

Víceleté pícniny

305

291

323

340

35 457

35 567

29 548

34 708

24 111

885

833

774

767

877

Náklady v Kč/t

Mák Cukrová řepa

Zdroj: ÚZEI

88

Příloha č. 3: CZV v Kč/t vybraných polních plodin v ČR v marketingových letech

Pšenice potrav.

Pšenice krmná

Ječmen slad.

Kukuřice

7

8

9

10

11

12

1

2

3

4

5

6

2008/2009

5 832

4 409

3 932

3 829

3 549

3 284

2 928

2 987

3 063

3 025

3 010

3 073

2009/2010

3 093

2 821

2 693

2 698

2 612

2 663

2 661

2 733

2 756

2 741

2 731

2 810

2010/2011

2 916

3 426

4 218

4 510

4 558

4 649

4 816

5 280

5 610

5 629

5 687

5 634

2011/2012

5 348

4 808

4 551

4 527

4 426

4 155

4 057

4 171

4 339

4 529

4 788

5 005

2012/2013

5 161

5 371

5 645

5 769

5 831

5 932

6 033

6 116

6 117

6 019

5 972

5 847

2013/2014

5 656

4 424

4 216

2008/2009

5 163

3 705

3 336

3 198

2 901

2 713

2 651

2 666

2 769

2 740

2 749

2 781

2009/2010

2 784

2 457

2 408

2 400

2 407

2 419

2 509

2 596

2 592

2 603

2 570

2 653

2010/2011

2 699

3 143

3 399

3 436

3 580

3 702

3 882

4 647

4 782

4 839

4 843

4 893

2011/2012

4 654

4 031

3 895

3 907

3 854

3 797

3 814

4 011

4 106

4 294

4 415

4 566

2012/2013

4 642

4 854

4 983

5 169

5 247

5 335

5 576

5 714

5 695

5 672

5 505

5 306

2013/2014

4 815

4 241

4 022

2008/2009

6 165

5 904

5 582

5 256

5 200

4 975

4 651

4 734

4 443

4 106

3 864

3 535

2009/2010

3 595

3 652

3 364

3 383

3 514

3 336

3 343

3 280

3 409

3 198

3 250

3 081

2010/2011

3 072

3 055

3 388

3 652

4 017

4 147

4 241

4 518

4 652

4 710

5 063

4 916

2011/2012

4 874

4 814

4 939

5 054

5 010

5 056

5 045

5 149

5 105

5 189

5 148

5 207

2012/2013

5 175

4 940

5 071

5 180

5 251

5 305

5 546

5 635

5 732

5 770

5 756

5 985

2013/2014

6 029

5 348

5 321

2008/2009

5 121

4 829

4 745

3 157

2 631

2 626

2 597

2 718

2 754

2 886

2 924

3 048

2009/2010

3 168

3 257

2 813

2 524

2 409

2 502

2 629

2 855

2 899

2 900

3 010

3 091

2010/2011

3 128

3 043

3 568

4 046

4 013

4 205

4 498

4 801

5 116

4 988

5 046

5 280

2011/2012

5 241

5 219

4 857

4 010

3 718

3 712

3 834

3 934

4 128

4 240

4 588

4 688

2012/2013

4 767

4 843

5 176

5 474

5 505

5 438

5 567

5 648

5 606

5 564

5 373

5 331

2013/2014

5 210

5 160

4 797

2008/2009

27 177

18 539

18 364

20 153

17 443

17 006

18 611

17 292

22 010

10 539

10 518

13 201

10 411

11 745

15 059

10 421

8 769

11 992

12 513

11 267

8 979

11 054

8 309

6 885

7 371

9 460

11 411

10 645

12 898

14 918

14 657

14 318

14 150

14 857

14 892

15 637

14 745

16 155

16 507

16 711

15 426

16 700

19 395

2009/2010

Hořčice

2010/2011

8 206

2011/2012

8 863

2012/2013

14 683

14 112

16 424

14 562 16 37

47 134

40 024

38 720

38 301

29 929

23 706

20 005

17 967

17 630

19 599

2009/2010

22 719

22 776

20 927

21 048

22 510

21 623

20 043

19 251

19 281

17 957

18 406

17 436

2010/2011

16 131

16 950

29 508

43 280

41 368

37 093

35 221

33 641

31 278

29 100

26 840

23 578

2011/2012

23 366

25 545

28 089

29 671

23 490

21 862

21 465

20 752

20 153

20 690

23 878

27 657

2012/2013

28 656

32 000

43 263

46 400

47 982

47 616

46 427

50 320

51 850

52 300

51 800

48 750

2013/2014

45 000

2008/2009

803

802

817

773

2009/2010

759

757

755

726

2010/2011

673

692

721

713

2011/2012

719

871

837

759

731

2012/2013

830

844

806

779

699

2008/2009

Cukrová řepa

12 387

19 632

2013/2014

Mák

21 098

Zdroj: MZe ČR 2013 - SVZ obiloviny, olejniny a cukr – cukrová řepa

89

Příloha č. 4: Vývoj ZPF v ha v ČR v období 2000-2012 Orná půda Chmelnice Vinice Zahrady Ovocné sady

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

TTP

Zem. půda celkem

3 095 934

11 268

15 495

160 328

49 197

950 199

4 282 421

3 082 386

11 232

15 575

160 609

49 006

961 069

4 279 877

3 075 180

11 235

15 628

160 713

48 802

965 885

4 277 443

3 068 241

11 105

15 899

160 909

48 377

968 272

4 272 803

3 062 019

11 061

16 744

161 188

47 591

970 623

4 269 227

3 054 658

11 045

18 282

161 549

47 302

971 748

4 264 583

3 047 250

10 967

18 671

161 811

46 992

973 791

4 259 481

3 039 669

10 844

18 907

162 035

46 726

976 225

4 254 406

3 032 448

10 767

19 116

162 322

46 538

977 989

4 249 179

3 025 598

10 763

19 131

162 643

46 232

979 719

4 244 086

3 016 858

10 661

19 292

162 877

46 511

982 776

4 238 975

3 008 090

10 552

19 434

163 010

46 556

985 859

4 233 501

3 000 390

10 454

19 489

163 152

46 390

989 293

4 229 167

Zdroj: MZe ČR 2012 - SVZ půda Příloha č. 5: Vývoj osevních ploch v ha v ČR v období 1989-2012 Osevní plocha

Obiloviny

Luskoviny

Brambory

Cukrová řepa

Řepka

Pícniny na orné půdě

1989

3 278 264

1 669 850

58 904

115 446

127 124

102 376

1 079 407

1990

3 270 963

1 652 169

56 623

109 664

118 813

105 102

1 099 907

1991

3 251 936

1 620 585

70 946

113 857

118 988

127 771

1 065 259

1992

3 209 673

1 586 261

91 856

110 726

124 536

136 473

1 032 251

1993

3 179 277

1 606 911

94 155

104 931

107 243

167 423

961 859

1994

3 117 625

1 660 338

72 335

76 789

91 205

190 721

886 924

1995

3 104 249

1 581 341

60 671

78 045

93 654

252 285

872 494

1996

3 068 362

1 586 491

56 363

86 548

104 115

228 775

864 803

1997

3 049 005

1 696 325

51 636

72 839

94 498

229 767

785 872

1998

3 041 966

1 680 760

58 140

72 087

85 471

265 560

722 728

1999

3 040 918

1 586 592

46 766

71 505

59 078

350 353

740 434

2000

3 020 564

1 647 507

40 587

69 236

61 574

325 338

725 252

2001

2 963 117

1 626 785

38 435

54 296

77 849

344 117

672 552

2002

2 686 078

1 562 117

34 172

38 311

77 498

313 024

527 458

2003

2 571 122

1 452 349

31 364

35 984

77 326

250 959

513 059

2004

2 665 713

1 607 251

28 407

35 973

71 095

259 460

500 556

2005

2 657 881

1 593 487

39 260

36 072

65 570

267 160

491 881

2006

2 585 685

1 527 104

39 021

30 024

60 959

292 246

459 344

2007

2 587 184

1 561 191

30 668

31 912

54 272

337 570

428 598

2008

2 568 630

1 552 717

22 306

29 788

50 380

356 924

406 161

2009

2 545 371

1 528 020

29 003

28 734

52 465

354 826

396 713

2010

2 495 859

1 459 505

31 318

27 079

56 388

368 824

406 450

2011

2 488 141

1 468 129

22 316

26 450

58 328

373 386

423 050

2012

2 480 655

1 444 668

20 177

23 652

61 161

401 319

436 482

Zdroj: ČSÚ

90

Příloha č. 6: Výměra zem. půdy v ha u podniku Ostrožsko, a.s. v období 2002-2013 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Celkem

Orná půda

Vlastní půda

2689,9

2557,0

192,0

2710,7

2577,9

246,6

2746,7

2613,8

269,0

2754,9

2632,1

452,8

2737,0

2590,0

513,9

2680,9

2554,8

549,0

2666,4

2545,0

595,5

2685,4

2566,6

615,6

2679,2

2560,3

642,7

2658,2

2543,0

688,3

2640,0

2528,0

728,9

2632,4

2520,3

753,0

Zdroj: Ostrožsko, a.s. – interní materiály Příloha č. 7: Vývoj osevních ploch v ha u podniku Ostrožsko, a.s. v období 2002-2013 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

2012

2013

Obiloviny

1473 1172 1628 1391 1447 1570 1635 1921 1585 1818 1776,85 1838,02

Olejniny

377

542

269

338

403

419

392

89

364

236

263

140,59

Luskoviny

62

95

124

82

132

24

18

7

0

13

0

0

Okopaniny

276

239

298

502

266

293

256

194

249

331

261

262

Pícniny víceleté

244

261

236

327

246

242

215

218

208

235

255

297

Zelenina

77

63

56

105

92

68

89

70

98

57

67

67

Kořeninové rostliny

96

142

163

172

106

0

36

82

64

0

0

0

Ostatní pěstované plodiny

219

275

67

27

0

0

0

0

0

0

0

0

Celkem ha

2824 2789 2841 2944 2692 2616 2641 2581 2568 2690

2623

2605

Zdroj: Ostrožsko, a.s. – interní materiály Příloha č. 8: Výnosy polních plodin v t/ha u podniku Ostrožsko, a.s. 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Pšenice ozimá 6,11 4,02 5,4 7,31 Pšenice jarní 2,09 2,9 5,6 Ječmen jarní 5,2 3,13 3,2 5,7 Kukuřice na zrno 4,33 7,67 8,75 Kukuřice na siláž 67,31 42,58 61,92 Hrách 2,69 2,01 1,9 Sója Mák 0,42 0,45 0,46 Hořčice 0,75 0,63 0,91 Cukrová řepa 55,84 54,81 67,3 Kmín 0,69 0,79 1,14 Vojtěška 11 26,58 32,59

6,35

5,21

6,9

2,77

5,95

2,3

7,43

6,8

3,65

3,32

3,7

4,88

6,3

4,15

5,49

8,53

7,88

9,28

7,65

5,97

53,7

55,55 45,58 48,58 34,95

0,3 0,5

0,47

1,16

0,91 1,12

0,63

0,44

0,9

0,73

1,06

57,94 56,22 60,34 54,65 68,43 0,68

0,19

31,55 24,77

23,5

Zdroj: Ostrožsko, a.s. – interní materiály 91

20,05 22,16

Příloha č. 9: Realizační CZV v Kč/t u podniku Ostrožsko, a.s. v období 2008-2013 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Pšenice ozimá Pšenice jarní Ječmen jarní Kukuřice na zrno Hrách Sója Mák Hořčice Cukrová řepa Kmín

4736

2940

3842

4868

5 370

4 415

4070

3024

4552

4634

5623

5942

5284

3942

3602

4923

5234

5806

2903

2380

4288

4217

4983

3919

7242

3599 8000

65525

41739 30690 41228 51865

25760 24002 672

695

15000 18543 18797 655

738

646

888

28136 31678 35468

Zdroj: Ostrožsko, a.s. – interní materiály Příloha č. 10: Náklady polních plodin u podniku Ostrožsko, a.s. v období 2008-2013 Náklady polních plodin v Kč/t 2008

2009

2010

2011

2012

2013

Pšenice ozimá

3583

4137

4442

4189

12223

4683

Pšenice jarní

3760

6962

2286

2824

4978

7061

Ječmen jarní

4293

7143

4346

4758

7020

4652

Kukuřice na zrno

3466

3313

4497

3877

4534

4151

439

482

429

661

613

491

Kukuřice na siláž Hrách

15056 11711

Sója

41494

Mák

66266

Hořčice

19472 23878

Cukrová řepa Kmín

723

33216 850

34513 51478 73730 26028 41717 26187

784

892

969

781

712

907

672

20313 37473 141122

Vojtěška

462

496

487

2008

2009

2010

2011

Pšenice ozimá

26192 26270

23143

28904 33858

Pšenice jarní

21056 16013

16985

19203 18170

Ječmen jarní

Náklady polních plodin v Kč/t 2012

24470 26429

21208

29975 29133

Kukuřice na zrno 30328 28260

35436

35979 34685

Kukuřice na siláž 27183 25883

23831

30128 29780

15612

38655 32431

Hrách

28606

3513

Sója Mák

30482

Hořčice

17720 27698

Cukrová řepa

48658 49249

44076

Kmín

23157 25482

26813

Vojtěška

15057 15649

12063

23425 30453 53823 52956 16732 18185

Zdroj: Ostrožsko, a.s. – interní materiály

92

2013

Příloha č. 11: Stavy hos. zvířat v kusech u podniku Ostrožsko, a.s. v období 2006-2012 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Telata Jalovice Jalovice vysoko březí Býci Krávy Prasata

198

164

187

101

139

128

143

140

137

107

149

148

156

154

37

45

42

32

23

28

40

139

190

157

190

157

202

258

238

245

257

254

255

242

255

935

0

691

470

353

491

850

Zdroj: Ostrožsko, a.s. – interní materiály Příloha č. 12: Vertikální analýza aktiv a pasiv u podniku Ostrožsko, a.s. 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Celková aktiva Stálá aktiva Oběţná aktiva Ostatní aktiva Celková pasiva Vlastní kapitál Cizí zdroje Ostatní pasiva

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

60%

65%

61%

61%

60%

60%

59%

64%

62%

59%

63%

61%

40%

35%

39%

38%

39%

40%

41%

36%

37%

41%

37%

39%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

80%

80%

78%

78%

80%

76%

78%

81%

83%

83%

81%

77%

20%

20%

22%

22%

20%

24%

22%

19%

17%

17%

19%

23%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

Zdroj: Ostrožsko, a.s. – interní materiály

93