Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav Marketingu a obchodu
Rozhodování spotřebitele o pořízení vlastního bydlení z finančního hlediska Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
Ing. Ondřej Dufek, Dis.
Hana Rejchrtová Brno 2007
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 3. května 2007
…………………………………… Hana Rejchrtová
Úvodem této práce bych chtěla poděkovat všem, kteří mi při řešení bakalářské práce jakkoliv pomohli, zejména Ing. Ondřeji Dufkovi, Dis. za velice cenné rady a odborné vedení, které mi ochotně poskytoval v průběhu celého řešení práce.
Abstrakt Rejchrtová H., Rozhodování spotřebitele o pořízení vlastního bydlení z finančního hlediska. Bakalářská práce. Brno, 2007
Tématem bakalářské práce je rozhodování spotřebitele o pořízení vlastního bydlení z finančního hlediska. Průzkum probíhal formou elektronického dotazování prostřednictvím dotazníku. Byly vybrány nejčastěji využívané formy financování bydlení a to jak spořící tak úvěrové. Tato bakalářská práce je rozdělená na dvě části. První část se zabývá teorií, která popisuje formy financování a také je nastíněná problematika využití marketingového výzkumu v praxi. Druhá část práce je zaměřena na vlastní marketingový průzkum, ve kterém jsou vyhodnoceny odpovědi studentů.
Klíčová slova: marketingový výzkum, hypoteční úvěr, úvěr ze stavebního spoření.
Abstract Rejchrtová H., Consumer decision making about purchase own living from financial viewpoint. Baccalaureate thesis. Brno, 2007
The theme of Baccalaureate thesis is making decision of consumer about purchase own living from financial viewpoint. Research was made by electronical questioning through question-form. Then were choosen the most often used forms of housing financing as saving as credit. This Baccalaureate thesis is devided into two parts. First part deals with theory, which describes forms of financing and problems of marketing research are there outlined too. Second part focused on factual marketing research, there are evaluated snswers of students.
Key words: merketing research, mortgage loan, building loan
Obsah 1.
Úvod......................................................................................................................... 7
2.
Cíl práce................................................................................................................... 8
3.
Metodika .................................................................................................................. 9
4.
Analýza produktů určených k financování bydlení ............................................... 10 4.1.
Stavební spoření.............................................................................................. 10
4.1.1.
Účastník stavebního spoření ................................................................... 10
4.1.2.
Fáze stavebního spoření.......................................................................... 11
4.1.3.
Překlenovací úvěr ................................................................................... 13
4.1.4.
Cílová částka........................................................................................... 14
4.1.5.
Státní podpora ......................................................................................... 14
Hypoteční úvěr....................................................................................................... 15
5.
6.
5.1.1.
Úroková sazba......................................................................................... 16
5.1.2.
Pojištění k hypotečnímu úvěru ............................................................... 17
5.1.3.
Státní podpora hypotečního úvěru .......................................................... 17
Marketingový výzkum ........................................................................................... 19 6.1.
Proces marketingového výzkumu ................................................................... 20
6.2.
Techniky marketingového výzkumu .............................................................. 20
6.2.1.
Dotazování .............................................................................................. 20
6.2.2.
Pozorování .............................................................................................. 24
6.2.3.
Experiment.............................................................................................. 25
6.3. 7.
Metodika marketingového výzkumu .............................................................. 26
Vlastní marketingový průzkum ............................................................................. 28 7.1.
Samotné vyhodnocení průzkumu.................................................................... 29
7.2.
Shrnutí průzkumu ........................................................................................... 47
8.
Diskuse................................................................................................................... 49
9.
Závěr ...................................................................................................................... 51
10.
Literatura................................................................................................................ 53
11.
Přílohy.................................................................................................................... 55
6
1. Úvod Rok od roku se bydlení stává finančně náročnější, obzvláště pro mladé lidi, kteří se potýkají s problém, kdy nemají dostatek prostředků. Bydlení je jedna ze základních lidských potřeb, a proto si nikdo z nás bez něj nedokáže představit svůj život. V současné době již existuje mnoho institucí, které nabízejí služby určené k pořízení bydlení a to díky tomu, že širší veřejnost projevila zájem o tyto produkty. Před čtyřmi lety roku 2003 na českém trhu s nemovitostmi vzrostly ceny bytů až o dvacet procent z důvodu spekulací přilákat kapitál do České republiky, což mělo nastat po vstupu do Evropské unie. Vstup do EU překvapivě znamenal úplný opak, rychlý pokles cen některých nemovitostí a narůstající počet institucí poskytujících produkty určené k jejich pořízení. V dnešní době je na českém trhu šest stavebních spořitelen a osmnáct hypotečních bank, a tomu odpovídá také ohromující množství nabízených produktů. Přesto, že se hypoteční úvěry zdražují zájem o ně neopadá. Pořídit si vlastní byt, nebo rodinný dům je sen každého a zároveň další krůček do života k osamostatnění. V minulosti existoval systém přidělování bytů a čekací doby se pohybovaly často více jak pět let. V současnosti je pořízení bydlení otázkou vhodného výběru půjčky a rozvržení splátek. Výhodou je, že máme možnost širokého výběru a že si sami zvolíme jaký finanční produkt nám bude nejlépe vyhovovat. Na druhou stranu není jednoduché rozpoznat různé propagační kampaně nachystané na klienty např. v podobě skrytých vyšších úroků, pokud na to klient přistoupí. Mladí studující lidé si při studiu přivydělávají, ale v podstatě nemají žádné velké naspořené částky, aby si z nich mohli pořídit vlastní bydlení, ať už by to byl byt nebo rodinný dům. Některé finanční instituce sází na potenciál těchto klientů, neboť studentů, kteří mají zájem o pořízení bydlení přibývá. Nabídky jiných finančních institucí mají řadu jiných výhod a jsou orientovány na široké spektrum klientů. Navíc v dnešní době už není problém vzít si úvěr a hlavně je to výhodnější ve srovnání s nájmem, kde měsíčně pouze odevzdáváme nepřiměřeně vysokou částku, přičemž u úvěru víme, že platíme za svůj budoucí domov.
7
2. Cíl práce Cílem bakalářské práce na téma „Rozhodování spotřebitele o pořízení vlastního bydlení z finančního hlediska“ je provést průzkum pomocí otázek směrované k financování bydlení. Tento průzkum je zaměřený na studenty pátých ročníků Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a klade si za cíl zjistit jaký mají postoj k pořízení svého budoucího bydlení. Dále v této práci budou popsané produkty určené k financování bydlení. Budou popsány a rozebrány pouze ty nejčastěji používané, které lze rozdělit na spořící a úvěrové. Mezi spořící se řadí stavební spoření, za ty úvěrové se označují hypoteční úvěry a úvěr ze stavebního spoření. Dílčím cílem práce je zjistit jakým poměrem finančních prostředků budou studenti financovat své budoucí bydlení. Dalším cílem bude pomocí obecných pravidel marketingového výzkumu provést průzkum určený studentům, prostřednictvím dotazníku v elektronické podobě, jaký mají zájem, přehled a postoj k bydlení. Jestli již uvažují o pořízení bytu, nebo s tím nespěchají, jaké mají na něj požadavky a jestli se plánovaný byt případně rodinný dům liší od nynějšího bydlení a zároveň jakou mají představu o investované částce do nemovitosti. Následně budou odpovědi studentů zpracovány a vyhodnoceny ve vlastním marketingovém průzkumu.
8
3. Metodika Práce je rozdělena do dvou části. První část se věnovala stránce teoretické, v níž byly přiblíženy produkty určené k financování bydlení a problematika marketingového výzkumu pomocí dostupné literatury. Informace potřebné k vypracování této bakalářské práce byly nastudovány z odborných knih a také z konzultací s finančním poradcem. Dále z letáků zabývajících se touto problematikou z některých finančních institucí. Druhá část byla zaměřena na vlastní marketingový průzkum, který byl proveden pomocí hromadného zasláním dotazníku studentům pátých ročníků Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně prostřednictvím univerzitního informačního systému. Tento způsob patří mezi rozšířené typy dotazování. Při sběru informací byli využiti studenti pátých ročníků neboli druhého ročníku navazujícího magisterského studia Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. K elektronickému dotazování byl použitý dotazník vypracovaný pomocí skriptu html, který nabízí velké množství odpovědí. Dotazník obsahuje otázky jak uzavřené, tak i otevřené. Průzkum byl prováděn pomocí metodiky marketingového výzkumu. Dotazník obsahuje 20 otázek, přičemž od 16. jsou uvedené otázky osobního charakteru. Osloveni byli studenti z Provozně-ekonomické fakulty a Lesnické a Dřevařské fakulty. Celkem odpovědělo na dotazník 255 studentů, u kterých byl proveden průzkum. V každé otázce jsou jednotlivé odpovědi vyjádřeny v absolutní a relativní četnosti. Výsledky byly zaznamenány do tabulek a grafů se slovním zhodnocení. Jako první jsou vyhodnoceny všechny otázky zvlášť a potom následuje celkové shrnutí. K přehlednosti byly v této práci využity programy: Microsoft Word a Microsoft Excel. V diskusi jsou následně rozebrány odpovědi s doporučením finančním institucím.
9
4. Analýza produktů určených k financování bydlení
4.1. Stavební spoření
Stavební spoření se řídí zákonem č. 65/2004 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. Vzniklo za účelem podpory řešení bytové situace občanů. Je v současné
době
jedním
z nejvýhodnějších
a
nejspolehlivějších
způsobů,
jak si pomocí vlastních úspor, státní podpory a úvěru ze stavebního spoření zajistit finanční prostředky na pořízení nového nebo na rekonstrukci stávajícího bydlení a řadu dalších možností. (Zákon č.65/2004 Sb.) Jedná se o komplexní finanční produkt poskytovaný stavebními spořitelnami. V jeho rámci může klient spořit, může požádat o úvěr ze stavebního spoření nebo o překlenovací úvěr a může také využívat státem poskytované podpory stavebního spoření. 4.1.1. Účastník stavebního spoření Účastník je definován podle zákona č. 65/2004 Sb. Může to být fyzická nebo právnická osoba, avšak nárok na státní podporu má občan České republiky, občan Evropské unie, který má povolení k pobytu na území České republiky a rodné číslo přidělené příslušným orgánem České republiky a fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky a rodným číslem přiděleným příslušným orgánem České republiky. (Zákon č.65/2004 Sb.) Stavební spoření je účelové spoření, které je založeno na: přijímání vkladů do účastníků stavebního spoření, poskytování úvěru účastníkům stavebního spoření, poskytování státní podpory účastníkům stavebního spoření.
10
Stavební spoření funguje tak, že jako první, pokud má o něj spotřebitel zájem, uzavřeme smlouvu o stavebním spoření, která se sepisuje na určitou cílovou částku a obsahuje předem sjednané podmínky spoření. Následuje uhrazení poplatku za uzavření smlouvy. Účastník pak dále po určitou dobu spoří a po splnění předepsaných podmínek získává zpět zúročené úspory a nárok na poskytnutí účelového úvěru na bytové potřeby za předpokladu zajištění jeho návratnosti. (Kašparovská, 2003)
4.1.2. Fáze stavebního spoření Fáze spoření Tato fáze nastává v okamžiku uzavření smlouvy. Klient si v období spoření ukládá na svůj účet kdykoliv a jakoukoliv smluvenou částku a to buď pravidelně (např. měsíčně, půlročně, ročně apod.) nebo nepravidelně. Pokud klient nepožádá o úvěr a nechce přijít o státní podporu, musí vklady ve spořitelně nechat nejméně po dobu 6 let. Potom si klient může zvolit zda smlouvu vypovědět a uspořené peníze použít na jakýkoliv účel nebo pokračovat za stejných podmínek ve spoření až do doby dosažení cílové částky. V případě nesplnění minimální doby spoření je klient povinen vrátit státní podporu a zaplatit sankci ve výši 0,5 % z cílové částky. Jestliže, účastník při podepisování smlouvy ještě není rozhodnutý, zda bude spořit nebo i žádat o úvěr, některé spořitelny umožňují svým klientům požádat o změny i v průběhu spoření.
Fáze úvěru Úvěry ze stavebního spoření jsou poměrně snadno dostupně. Lze je poskytnout i v malých částkách a splatit kdykoliv před dobou splatnosti bez sankčních poplatků. Také za výhodu můžeme považovat, že úroky z úvěru ze stavebního spoření lze odečíst od daňového základu. Klientovi vzniká nárok na úvěr až po splnění všech vymezených podmínek: •
uplynulé minimální dvouleté období spoření,
•
naspořená částka včetně státní podpory 40-50 % sjednané cílové částky,
•
dosažení určité výše hodnotícího čísla (určuje „kvalitu klienta“).
11
Úvěr však může být použit pouze na řešení bytových potřeb a toto použití musí být řádně prokázáno. Úvěr ze stavebního spoření se dá použít např. na nákup pozemku, projektovou dokumentaci, úhradu jiných půjček a úvěrů na bytové účely, požární zabezpečení a bezpečnostní zajištění, modernizace a další. U osob samostatně výdělečně činných spořitelna požaduje daňové přiznání za poslední rok a výpis z účtu daňového poplatníka. Také se předkládají jiné doklady o příjmech i potvrzení o výši dosavadních úvěrů či půjček, leasingů žadatele, spoludlužníků i ručitelů, výživném, pojištění atd.
Stavební spořitelny nabízejí zpravidla dvě varianty: - standardní varianta - přibližná doba splácení úvěru je 11 let, měsíční umořovací splátka je 5 % z cílové částky a je určen pro zájemce o výstavbu a cíl bytové potřeby je jasně definován, - rychlá varianta - přibližná doba splácení úvěru je 7 let, měsíční umořovací splátka je 7 % z cílové částky a cílovou skupinou jsou zájemci o rychlou realizaci bytové potřeby.
Také úrokovou sazbu stanovuje zákon č. 65/2004 Sb. o stavebním spoření a říká, že „smlouva musí obsahovat úrokovou sazbu z vkladů a úrokovou sazbu z úvěru ze stavebního spoření. Rozdíl mezi úrokovou sazbou z vkladů a úrokovou sazbou z úvěru ze stavebního spoření může činit nejvýše tři procentní body.“ (Zákon č. 65/2004 Sb.) Pokud žadatel o úvěr nesplňuje některou z podmínek pro přidělení úvěru ze stavebního spoření, např. již zmíněné dvouleté období spoření, může požádat o překlenovací úvěr.
12
4.1.3. Překlenovací úvěr Překlenovací úvěr může být přidělen prakticky ihned po založení smlouvy a slouží k překlenutí doby od začátku spoření do přidělení klasického úvěru ze stavebního spoření. Na poskytnutí tohoto úvěru neexistuje žádný právní nárok a klient, pokud chce získat překlenovací úvěr musí splnit podmínky stanovené spořitelnou. Jsou to např.: -
klient musí vložit na účet stavebního spoření požadované procento cílové částky ( zpravidla nižší než u úvěru ze stavebního spoření),
-
klient musí prokázat dostatečné příjmy a obstarat požadované zajištění úvěru,
-
klient také musí prokázat skutečnost, že úvěr nebude využit k jiným účelům než k financování bytových potřeb.
Překlenovací úvěr klient dostane pouze na částku, která se rovná cílové částce (finanční cíl). Další změnou od úvěru ze stavebního spoření se úroky v čase nezmenšují, stejně jako se nesnižuje dlužná částka. Splácet začne klient až po přidělení úvěru ze stavebního spoření. Pak začne klient splácet jistinu a úroky se v čase budou snižovat. Oproti úvěrům ze stavebního spoření jsou překlenovací úvěry nákladnější.Klient v této fázi musí: a) vkládat smluvené částky na spořící účet až do získání požadovaného hodnotícího čísla, b) musí splácet úroky z celkového objemu překlenovacího úvěru.
Překlenovací úvěr může být čerpán zálohově, jednorázově i postupně jako je tomu u úvěru ze stavebního spoření a také může být použit pouze na řešení bytových potřeb účastníka spoření.
V příloze č. 3. je uvedená tabulka a graf, kde je znázorněný počet poskytnutých překlenovacích úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření. První suma úvěrů je ukázaná k 31.12.2000, další částky se uvádí vždy k 31.3. od roku 2001 do 2004. Počet
13
poskytnutých úvěrů ze stavebního spoření porostl v tomto období o pouhých 100 tis., naproti tomu počet poskytnutých překlenovacích úvěrům má nárůst o celých 350 tis.
4.1.4. Cílová částka Klient si ji volí již na začátku při uzavírání smlouvy a to individuálně v závislosti na svých finančních možnostech, plánech a potřebách. Cílová částka se skládá z vložených prostředků, úroků, přiznané státní podpory a úvěru, přičemž prostředky na účtu by tuto částku nesmí překročit. (Urbánková, 2002) Cílovou částku lze navýšit pokaždé, když to stavební spořitelna umožňuje, ale jsou s tím spojené podmínky, které si však spořitelny stanovují individuálně. Je možnost také cílovou částku snížit, ale některé spořitelny tuto službu mají za administrativní poplatek.
4.1.5. Státní podpora Na státní podporu ze stavebního spoření má nárok každá fyzická osoba, která splňuje všeobecné obchodní podmínky jako je např. být klientem po dobu nejméně 6 let a je připisována formou zálohy, což zajišťuje státu určitou pojistku pro případ, že klient nedodrží stanovené podmínky pro její získání. Státní podpora činí 15 % z ročně vložené částky, ale maximálně dosaženou částkou může být 3000 Kč za rok na všechny uzavřené smlouvy. Na podporu stavebního spoření spotřebuje stát ročně 14,78 miliard korun, což je 80 % prostředků podpory bytové politiky. (MMR, 2006)
Stavební spořitelny V České republice existuje 6 stavebních spořitelen. Jsou to banky (akciové společnosti), které provozují svou činnost na základě povolení v bankovní licenci. Seznam se stavebními spořitelnami je uveden v příloze č. 4.
14
5. Hypoteční úvěr Hypoteční úvěr je definován několika způsoby: „úvěr, který je poskytnut na investice do nemovitosti na území České republiky nebo na její výstavbu či pořízení a jehož splacení je zajištěno zástavním právem k této, i rozestavěné, nebo jiné nemovitosti na území České republiky.“ (Pavelka, 2003) Československá obchodní banka definuje hypoteční úvěr jako: „úvěr určený fyzickým osobám-podnikatelům a právnickým osobám na financování nemovitostí jejich nákup, výstavbu i opravy. Čerpat můžete v českých korunách. Čerpání probíhá na základě dokumentů (faktur, smluv). Hypoteční úvěr musí být vždy zajištěn nemovitostí.“ (ČSOB, 2007) Na internetové adrese: www.mesec.cz (2007) je hypoteční úvěr definován takto: „Hypoteční úvěr je dlouhodobý účelový úvěr zajištěný nemovitostí. Od 1.5.2004 je možné úvěr použít nejen na investice do nemovitostí.“
Z definic vyplývá, že lze hypoteční úvěr použít na:
výstavbu nemovitosti,
nákup existující nemovitosti,
rekonstrukci, opravu, modernizaci stávající nemovitosti, ale např. také získání majetkového podílu na nemovitosti (např. při dědickém řízení k vyplacení ostatních dědiců) nebo dokonce možnost,
přeúvěrování jiného úvěru, který splňuje podmínky definice úvěru hypotečního,
splacení
závazku,
který je zajištěn
zástavním
právem
k nemovitosti,
kdy v důsledku použití tohoto hypotečního úvěru zástavní právo zanikne.
Z hlediska výše hypotečního úvěru je rozhodující cena, za kterou lze nemovitost, kterou je zajišťována návratnost úvěru, v případě potřeby prodat. Je jasné, že banka neposkytne hypoteční úvěr ve výši, která by tuto cenu překračovala a to z toho důvodu, že se může stát případ, kdy je nutné nemovitost prodat a výnos z prodeje nepostačí na úhradu nesplaceného dluhu. Banka by skončila ve ztrátě.
15
V současné době už je možné si vzít hypoteční úvěr až na 40 let, ale to je zatím ojedinělé. Nejvíce lidé využívají hypoteční úvěry v průměru na 22 let. Každopádně věk klienta nesmí přesáhnout 70 let. S dobou splatností hypotečního úvěru také souvisí svým způsobem i tzv. dostupnost hypotečního úvěru. Platí pravidlo, že čím je doba splatnosti delší, tím jsou nižší splátky a tím pádem jsou lidé schopni utáhnout tyto splátky ze svého rodinného rozpočtu. Nesmíme ale zapomínat na to, že čím je delší doba splatnosti, tím více se zaplatí bance celkově na úrocích. Hypoteční úvěr je definován v zákoně o dluhopisech č. 190/2004 Sb.1 Jedná se o dlouhodobý účelový úvěr, lze jej využít k libovolnému účelu, ale musí být zajištěný nemovitosti.
Zvýhodněné nabídky se
pak
mohou
týkat
hypotečních
úvěrů
poskytovaných na konkrétní účel, na které nabízejí finanční instituce výhodnější úrokové sazby.
5.1.1. Úroková sazba Úroková sazba se sjednává mezi bankou a klientem před uzavřením obchodu. Sjednání sazby je ve většině případů individuální záležitostí, kdy banka nabídne určitou sazbu a klient buď přijme, nebo nepřijme. Nabídka úrokových sazeb závisí zejména na těchto faktorech: (Syrový, 2003)
Úroková sazba na trhu – úrokové sazby z hypotečních úvěru jsou ovlivňovány úrokovými sazbami dluhopisů, protože právě dluhopisy jsou zdrojem peněz pro banky.
„Kvalita“ klienta – neboli bonita klienta. Banka raději půjčí klientovi, který má veliké, stabilní a do budoucna „jisté“ příjmy. Nabídne mu nízké splátky a velikou hodnotu zástavy proti výši hypotečního úvěru. Klient, který má nízké nebo nestabilní příjmy, je pro banku rizikovější, proto mu nabídnou vyšší úrokovou sazbu.
1
Zákon o dluhopisech č. 190/2004 Sb. Zákon vstoupil v platnost dnem vstupu do Evropské unie.
16
Doba fixace – tento faktor si každá banka určuje sama. Banky v okamžiku, kdy mění úrokové sazby, dávají klientovi možnost část hypotečního úvěru splatit, a tím by pro ně obchod skončil. Proto se snaží klienty motivovat nižší úrokovou sazbou při delší době fixace nebo odradit vyšší sazbou při kratší době fixace.
Konkurenční prostředí hypotečních bank – konkurenční prostředí mezi bankami pomáhá stlačovat dolů úrokové sazby. (Syrový, 2003)
5.1.2. Pojištění k hypotečnímu úvěru Každý klient starší 18 let s trvalým pobytem na území České republiky má možnost si úvěr pojistit. Jsou poskytovány 3 varianty pojištění (ČSOB, 2007): 1. varianta – pojištění pro případ smrti a plné invalidity, 2. varianta – pojištění pro případ smrti, plné invalidity a pracovní neschopnosti, 3. varianta – pojištění pro případ smrti, plné invalidity, pracovní neschopnosti a ztráty zaměstnání.
Pojištění se sjednává při podpisu smlouvy, ale lze jej vyřídit i dodatečně. Může být poskytnuto maximálně do výše hypotečního úvěru. Platí se měsíčně a výše pojistné částky se může u finančních institucí lišit. Některé nabízejí postupně klesající pojistnou částku, někde bychom našli také možnost rovnoměrných splátek.
Cena pojištění Jak už bylo zmíněno na začátku, tak poplatek za pojištění se odvíjí z výše úvěrové splátky. 5.1.3. Státní podpora hypotečního úvěru Státní finanční podpora hypotečního úvěrování bytové výstavby je upravena nařízením vlády č. 244/1995 Sb. v platném znění.
17
Státní finanční podpora je poskytována pouze k hypotečním úvěrům, které byly prokazatelně použity na vznik nového bydlení. (např. výstavba rodinného domu nebo koupě nového bytu do 2 let po kolaudaci). Nárok na státní podporu mají občané České republiky s trvalým pobytem na území ČR. (Šimánková, 2004) Od 1.2.2005 je státní podpora nulová až do dnes.
Hypoteční banky Jsou to takové, které vydávají hypoteční zástavní listy a výnosy z nich používají k financování hypotečních úvěrů. V současné době jich je 18 na českém trhu. Seznam hypotečních bank je uvedený v příloze č. 5.
Dále je v příloze č. 6. znázorněná tabulka, kde je ukázaný celkový podíl na trhu hypotečních bank v České republice, za to v grafu je uvedený podíl na trhu pouze z prvního čtvrtletí letošního roku 2007. Z uvedeného grafu je zřejmé, že Česká spořitelna má největší podíl na českém trhu a jednu pětinu zaujímá místo na trhu Komerční banka.
18
6. Marketingový výzkum „Marketingový výzkum zahrnuje plánování, sběr a analýzu dat, která jsou relevantní pro marketingové
rozhodování
a
komunikaci
výsledků
této
analýzy
řídícím
pracovníkům.“ (McDaniel, C., Gates, R.: Marketing Research: The Impact of the Internet. South-Western, 2002, s.6). (Foret,Stávková, 2003)
Marketingový výzkum – systematická sbírka, analýza a interpretace informací relevantních pro marketingová rozhodnutí. (Hague, 2003)
Můžeme tedy říct, že prostřednictvím marketingového výzkumu získáváme informace potřebné pro základní oblasti marketingového řízení, pro přehled na trhu, také k identifikování problémů spojené s podnikáním atd. Základním nástrojem marketingového výzkumu je průzkum trhu, ale zahrnuje řadu dalších složek např.výzkum požadavků spotřebitelů, výzkum značky, porovnávání cen, konkurence atd. Mezi základní dělení marketingového výzkumu patří primární a sekundární marketingový výzkum. a) primární marketingový výzkum – provádí se pomocí pozorování, dotazování a experimentem. Je prováděn v terénu a snaží se pochytit informace od dostatečně velkého množství respondentů, což je úkolem kvantitativního výzkumu. Tenhle výzkum je časově i finančně náročnější než výzkum kvalitativní. Kvalitativní výzkum umožňuje poznat motivy chování lidí. Je na druhou stranu rychlejší a méně nákladný. Nevýhodou je malý počet oslovených respondentů, s čím souvisí i problém zobecnění. b) sekundární marketingový výzkum – jedná se o tzv. „zpracování u stolu“, zpracování již získaných dat. Výhodou je poměrně rychle získané velké množství informací, které se následně dají využít u primárního marketingového výzkumu. (Foret,Stávková, 2003)
19
6.1. Proces marketingového výzkumu Počátkem marketingového výzkume je definování cíle – čeho má práce dosáhnout. V případě, že cílový plán není dostatečně propracovaný, pak námaha vložená do projektu bude jen promrhanou energií. Následně se sestavuje plán, jak cíle dosáhnout a jak získat informace. Tím se zabývá model výzkumu a zahrnuje aspekty zabývající se kvantitativním výzkumem. Další fází je sběr dat. Tato fáze je viditelnou částí marketingového výzkumu, kdy dotazovatel pokládá otázky respondentům. Následují fáze analýza dat a podání zprávy. Existující různé typy a technologie sběru dat a nejzákladnější rozdělení je mezi již výše zmíněným sekundárním (od stolu) a primárním výzkumem (v terénu).
Fáze marketingového výzkumu (Hague, 2003): CÍLE → PLÁNOVÁNÍ → SBĚR DAT → ANALÝZA DAT → PODÁNÍ ZPRÁVY → MARKETINGOVÁ ROZHODNUTÍ
6.2. Techniky marketingového výzkumu
dotazování
pozorování
experiment
6.2.1. Dotazování Dotazování patří k nejrozšířenějším postupům marketingového výzkumu. Uskutečňuje se pomocí nástrojů (dotazníků, záznamových archů) a vhodně zvoleného kontaktu s nositelem informací – dotazovaným (respondentem). Tento kontakt může být přímý, bezprostřední, jako je tomu v případě písemného zodpovídání našich otázek. (Foret, Stávková, 2003)
20
Dotazování můžeme rozdělit do čtyř typů:
osobní,
písemné,
telefonické,
elektronické.
Osobní dotazování Osobní dotazování můžeme nazvat také osobní rozhovor nebo-li Interview. Je to nejtradičnějším typem dotazování. Osobní styk je založen na přímé komunikaci s respondentem (Face to Face). Dotazování se stává osobním vždy při osobním kontaktu a je jedno, zda dotazník vyplňuje tazatel nebo respondent. Výhodou tohoto typu je právě existence přímé zpětné vazby mezi tazatelem a respondentem. Ten může respondentovi upřesnit otázky a dle situace může měnit pořadí otázek. Další výhodou je jeho přizpůsobivost, při rozhovoru je možné navázat kontakt s dotazovaným, zmírnit jeho ostych, vysvětlit to, čemu nerozumí. Navíc má tento typ dotazování nejvyšší návratnost odpovědí. Mezi nevýhody můžeme zařadit náročnost jak časovou, tak i finanční. Ty jsou spojené především se systematickou prací při vyhledávání, školení a kontrole tazatelů. Také je tento typ dotazování závislý na ochotě nebo schopnosti respondentů spolupracovat. Tazatel nesporně respondenta ovlivňuje, ať si to uvědomuje nebo ne, v dobrém či špatném smyslu.
V konkrétní situaci je možné rozhovor provádět dvěma způsoby, a to jako:
standardizovaný rozhovor (strukturovaný), je předem připraven, je stanoveno, na co a jak se bude tazatel ptát, trvá se na dodržení pořadí otázek a zejména na dodržení stejné formulace otázek, včetně případných předepsaných variant odpovědí,
nestandardizovaný (nestrukturovaný, volný), nemá předem určeny závazné formulace a pořadí otázek. Je veden tak, aby se formou co nejvíce přiblížil volnému rozhovoru. (Foret,Stávková, 2003)
21
Písemné dotazování Písemné dotazování je zprostředkován pomocí dotazníků nebo ankety. Patří mezi rozšířené typy dotazování. Dotazník je zpravidla doručen respondentovi poštou a stejnou cestou od něj dostaneme odpovědi. Případně může být dotazník přiložen k nějakému výrobku nebo je předán v rámci nějaké události – konference, výstava. (Kozel, 2006) Výhodou písemného dotazování jsou jeho relativně nízké náklady v porovnání s jinými typy dotazování. Můžeme oslovit okruh respondentů na širokém území a respondent má časový prostor na rozmyšlení odpovědi, není relativně ovlivňován tazatelem. Mezi nevýhody hlavně řadíme nízkou návratnost. Za dobrou návratnost se považuje 30%. Na návratnost dotazníků mají vliv především průvodní dopis, dotazník, způsob výběru a typ motivace. Vzhledem k tomu, že nejsme v kontaktu s respondentem, je potřeba volit jednodušší otázky a stejně nemáme kontrolu, zda respondent porozuměl otázkám správně.
Dotazník Při tvorbě dotazníku je třeba dávat si pozor na jeho správné složení. Špatné sestavení dotazníku může zpochybnit získané informace a výsledky nemusí potom odpovídat potřebám a cílům výzkumu. (Foret, Stávková, 2003)
Dotazník je nejpoužívanějším nástrojem při sběru primárních údajů. Představuje formulář s otázkami, na něj respondenti odpovídají, případně obsahuje také varianty jejich odpovědí. Při tvorbě dotazníku je třeba dávat si pozor na jeho správné složení, vyzkoušet a zbavit ho chyb před vlastním použitím, tzv. pilotáží. Přesný název správné konstrukce otázek neexistuje. Konkrétní podoba otázky záleží na informacích, které nám mají poskytnout odpovědi na otázku. Významným měřítkem správné konstrukce otázek je proto informační hodnota otázky. Špatně formulovaná otázka je jedním z hlavních zdrojů nepřesných nebo jinak chybných odpovědí. Proto bychom měli znát některá pravidla, a to jsou např. (Kozel, 2006):
22
ptát se přímo,
ptát se jednoduše,
užívat známý slovník,
ptát se konkrétně,
užívat krátké otázky,
vyloučit zdvojené otázky,
vyloučit odhady, atd.
K tvorbě dotazníku existují dva hlavní přístupy: a) Sociologický přístup – za cíl má probrat co nejvíce oblastí a návazností. Jsou velmi rozsáhlé a nehospodárné. b) Ekonomický přístup – má jasnou formulaci a stručnou podobu. Takto vytvořený dotazník musí být srozumitelný a zároveň zachovávat základní pravidla slušnosti.
Co se týče délky dotazníku, tak není striktně určena. Závisí především na zkoumaném tématu a na použitém typu dotazování, místě a době dotazování atd. Pořadí otázek v dotazníku je úzce spojeno s jeho logickou strukturou. Důležité je, že se otázky uplatňují ve vzájemném kontextu. Každá otázka ovlivňuje nejen odpověď na sebe samu, ale i na otázky následující. Je ale žádoucí, aby otázka usnadnila lépe pochopit smysl následujících otázek, aby ulehčila vzpomínání.
Dále můžeme dotazník rozdělit ještě na:
Strukturovaný dotazník – má pevnou logickou strukturu, kterou musíme během rozhovoru dodržovat. Využívají se většinou otázky s uzavřeným počtem variant odpovědí. Výhodou je rychlost rozhovoru, jednoduché a lehce srovnatelné zaznamenání odpovědí.
Polostrukturovaný dotazník – využívá polozavřené nebo otevřené otázky. Můžeme tak zjistit více individuálních rozdílů.Respondent se volně vyjadřuje a používá vlastní slovník. Tím se zpracování odpovědí stává náročnější.
23
Telefonické dotazování Telefonické dotazování je velmi operativní technika. U telefonického rozhovoru je výhodou jeho rychlost a cena, respondent je skryt v jisté anonymitě a může poskytnout i upřímnější a otevřenější odpovědi. Na druhé straně je jasné, že vybavenost a dostupnost telefonem ještě zdaleka není stoprocentní a také telefonický rozhovor musí být nutně stručnější než osobní z očí do očí. (Foret, Stávková, 2003)
Elektrické dotazování Jedná se o dosud nejmladší způsob dotazování založený na využití internetu. Při elektronickém dotazování, tzv. CAWI (Computer Assisted Web Interviewing), zjišťujeme informace od respondentů prostřednictvím dotazníků v e-mailech nebo na webových stránkách. (Blažková, 2005) Jako výhody lze jmenovat např. minimální finanční a časová náročnost, zpracování odpovědí je jednodušší, protože všechna data jsou v elektronické podobě a tedy i odpovědi. Elektronické dotazování nepotřebuje tazatele. Lze jej vhodně doplnit grafickými pomůckami, které umožní respondentovi se lépe seznámit s dotazovanou problematikou. K nevýhodám patří doposud nízká vybavenost počítači a především internetem v našich domácnostech a důvěryhodnost odpovědí. Některé zákazníky může dotazník zaslaný na e-mail obtěžovat a směřovat ke spammingu. Kvůli zvyšování návratnosti vyplněných dotazníků bývá využíváno motivačních prostředků ve formě zařazení do slosování o ceny, případně získání slev atd. 6.2.2. Pozorování
Dalším způsobem, který se řadí mezi techniky marketingového výzkumu je pozorování. Na tento způsob jsou speciálně vyškolení pracovníci – pozorovatelé, kteří pouze registrují sledované reakce a způsoby chování. Definice pozorování: V daných podmínkách (P) provádí pozorovatel (A) systematická pozorování (B). (Hague, 2003)
24
Základem metody pozorování jsou nezávislí pozorovatelé, dále by měli být objektivní a vzájemně se neovlivňovat. Pozorování tedy probíhá bez aktivní účasti pozorovaného, pouze se eviduje jeho chování. Pak už můžeme metodu pozorování rozdělovat podle stupně standardizace: a) standardizované – jsou přesně definovány jevy, které má pozorovatel sledovat a také jsou dány kategorie, do kterých bude pozorované skutečnosti zařazovat. Navíc je stanoven způsob pozorování, záznamu i chování pozorovatele. b) nestandardizované – je určen pouze cíl pozorování. Jinak má pozorovatel volnost rozhodovat sám o jeho průběhu i jeho hlediscích. Nevýhodou je nemožnost porovnávat výsledky získané od různých pozorovatelů.
Dále lze uskutečňovat pozorování zjevně nebo skrytě. Skryté pozorování se používá tehdy, když by zjevná přítomnost pozorovatele narušovala průběh pozorované skutečnosti. A jako poslední rozdělení je zúčastněné a nezúčastněné pozorování. Co se týče zúčastněného pozorování, tak pozorovatel se stává sám součástí pozorovaného jevu, ale snaží se zatajit svoji úlohu pozorovatele. Volí se tehdy, je-li obzvláště nutné sledovat přirozený průběh chování nenarušený zásahem pozorovatele. 6.2.3. Experiment
Experimentální metody sledují vliv jednoho jevu (nezávisle proměnná) na druhý (závisle proměnná), a to v nově vytvořené situaci. Zachycuje reakci na novou situaci a hledá vysvětlení na tohoto chování. (Hague, 2003)
Rozeznáváme dvě formy experimentů: a) experiment, ve kterém se měří pouze působení nezávisle proměnné. Tato forma se měří ve dvou skupinách, experimentální a kontrolní, přičemž kontrolní skupina není vystavena nezávislé proměnné a experimentální skupina ano. b) experiment, ve kterém se měří před i po působení nezávisle proměnné. Může nastat situace, že rozdíl mezi měřeními kontrolní skupiny dosahuje nulových
25
hodnot. V tom případě můžeme usuzovat, že nenulový rozdíl mezi měřeními v experimentální skupině je způsoben výhradně vlivem pokusu, tj. nezávisle proměnné.
Výběr vhodné techniky šetření závisí zejména na povaze zjišťovaných informací a na jejich potřebném rozsahu, na charakteru respondentů, na časových a finančních možnostech. Každá z uvedených technik má své výhody a nevýhody, které je třeba předem pečlivě zvážit. V praktickém využití se jednotlivé techniky navzájem kombinují, obecně nelze o žádné říci, že je nejvhodnější.
6.3. Metodika marketingového výzkumu podle knihy: KOZEL,R a kolektiv: Moderní marketingový výzkum, 2006) a)Zahájení marketingového výzkumu - abychom předešli některým nedostatkům, musíme správně definovat problém, který představuje hlavní předpoklad úspěšnosti realizace výzkumu a získání relevantních výsledků. b) Určení problému - definování problému vysvětluje účel výzkumu a vymezuje jeho cíle. Při správném postupu bychom měli určit, v čem spočívá problém. Účel můžeme vyjádřit pomocí příležitostí, které na trhu doposud neexistovaly, nebo existují, ale my neznáme přesnější možnosti jejich využití. c) Definování cíle výzkumu - cíle výzkumu jsou dány účelem výzkumu a pomocí tzv. programových otázek by měly jasně definovat, co má být výzkumem zjištěno. Smyslem takové definice je především zefektivnit jednotlivé činnosti při řešení výzkumného problému. d) Plán marketingového výzkumu - v této fázi celý proces přechází z jedné etapy přípravné do druhé etapy realizační. V plánu určujeme v závislosti na výzkumném problému a cíli, které údaje budeme potřebovat zajistit pro úspěšné vyřešení případu. e) Sběr údajů - dostáváme se do fáze, kde dochází k vlastnímu sběru požadovaných údajů. Vzhledem k významu je důležité sběr údajů vhodně zorganizovat, abychom získali správné údaje.
26
f) Zpracování údajů - když shromáždíme požadovaný objem údajů, provedeme nejprve jejich kontrolu a úpravu, teprve potom se pustíme do vlastní analýzy a interpretace výsledků. Do zpracování dat vstupuje výpočetní technika, která nám výrazně zjednoduší a zpřesní další fáze výzkumného procesu. g) Analýza údajů - abychom se dostali ke kvalitním závěrům a využitelným doporučením pro další marketingová rozhodnutí, provádíme následně analýzu údajů. Zpravidla začínáme tím, že analyzujeme výsledky každé otázky. Teprve na základě těchto výsledků pokračujeme v hlubších analýzách. Hlavním důvodem analýz je zpravidla nalezení a definování těch segmentů respondentů, u jejichž odpovědí jsme zjistili závislosti, tzn. ve svých odpovědích se lišili od ostatních nebo od celku. h) Interpretace výsledků - interpretace údajů představuje převedení výsledků analýzy do závěrů a doporučení nejvhodnějšího řešení zkoumaného problému. V doporučení bychom měli využít co možná nejvíce dílčích zjištěných závěrů z analýz jednotlivých otázek. Také je důležité psát, co jsme zjistili a co navrhujeme, ne co jsme měli zjistit a jak jsem to zjišťovali.
27
7. Vlastní marketingový průzkum Vlastní průzkum byl realizovaný na studentech pátých ročníků prostřednictvím dotazníku, na který studenti měli přistup po zadání internetové adresy. Odkaz na tuto stránku jim byl rozeslaný na univerzitní e-maily. Celkem odpovědělo 255 studentů ze dvou fakult, a to z: Provozně ekonomické, Lesnické a Dřevařské fakulty.
V první fázi vlastního marketingového výzkumu byl vytvořen dotazník, který byl použitý jako nástroj ke sběru dat. Sestavení dotazníku bylo založeno na otázkách, které pomohly vysledovat cíl průzkumu. Zároveň bylo důležité se seznámit s problémem, kterému se práce věnuje. Úvodní otázky byly zvolené tak, aby u respondenta vzbudily zájem a neodradily ho od vyplňování. Úvodní otázky jsou jednoduché a nejsou náročné na přemýšlení. Uvádí se jako uzavřené otázky. Další otázky jsou již složitější, ale neměly by dělat problém. Každá otázka obsahuje několik možností, přičemž na konci každé otázky má respondent možnost se k otázce vyjádřit vlastními slovy. Na závěr dotazníku jsou otázky osobního charakteru, které by měly přiblížit a zařadit respondenta do určitých charakteristických skupin. Snahou bylo vypracovat dotazník co nejstručněji, aby respondenta délka neobtěžovala a nezabrala mu příliš mnoho času při vyplňování. Dále bylo důležité se vyvarovat toho, aby otázky nedělaly problém při jejich odpovídání. Dotazník je ve formě elektronického dotazníku a uvedený na internetové stránce.
28
7.1. Samotné vyhodnocení průzkumu Tabulka č.1: Kde dnes bydlíte? Absolutní četnost 129 12 40 60 14 255
U rodičů U příbuzných Ve vlastním domě/bytu V podnájmu Jinde Celkem
Relativní četnost 50,59% 4,71% 15,69% 23,53% 5,49% 100,00%
Zdroj: Vlastní průzkum
Graf č. 1: Kde dnes bydlíte?
Kde dnes bydlíte? 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% ičů U ro d
h uznýc ě/bytu U příb m dom í n t s Ve vla
nájmu V p od
Jinde
Zdroj: Vlastní průzkum
Z uvedeného grafu je zřejmé, že 50 % studentů z celkového počtu 255 oslovených studentů bydlí stále u rodičů. Druhá nejčastější odpověď (přes 23 %) je v podnájmu, kde je zahrnutá také vysokoškolská kolej. Podnájem řeší spíše studenti, kteří musejí dojíždět, ale zároveň nemají dostatek km, aby jim škola poskytovalo nárok na vysokoškolskou kolej. Dalším důvodem, proč studenti vyhledávají podnájem je finanční hledisko, neboť podnájem lze pořídit za stejnou cenu jako jeden pokoj na vysokoškolské koleji.
29
Tabulka č. 2: V jakém typu bytu/domu bydlíte? Absolutní četnost 0 1+1 0 1+kk 40 2+1 25 2+kk 43 3+1 3 3+kk 25 4+1 2 4+kk a více 97 Rodinný dům 20 Jiný 255 Celkem
Relativní četnost 0,00% 0,00% 15,69% 9,80% 16,86% 1,18% 9,80% 0,78% 38,04% 7,84% 100,00%
Zdroj: Vlastní průzkum
Graf č. 2: V jakém typu bytu/domu bydlíte? V jakém typu bytu/domu bydlíte? 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00%
ný Ji
dů nn ý
a
m
ví ce
1 4+
od i R
4+
kk
3+ kk
1 3+
2+ kk
1 2+
1+ kk
1+
1
0,00%
Zdroj: Vlastní průzkum
Na tuto otázku odpovědělo 38 % studentů, že bydlí v rodinném domě. Ve dvou pokojovém bytě jich je jedna čtvrtina a ve tří pokojovém a větším bytě je skoro 28 % studentů. Z uvedeného grafu je zřejmé, že žádný z oslovených studentů nebydlí v jednopokojovém bytě.
30
Tabulka č. 3: Kolik vás v bytě/domě bydlí? Absolutní četnost 18 Sám/sama 66 2 osoby 64 3 osoby 62 4osoby 45 5 osob a více 255 Celkem
Relativní četnost 7,06% 25,88% 25,10% 24,31% 17,65% 100,00%
Zdroj: Vlastní průzkum
Graf č. č.3: Kolik vás v bytě/domě bydlí? Kolik vás v bytě/domě bydlí? 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% Sám/sama
2 osoby
3 osoby
4osoby
5 osob a více
Zdroj: Vlastní průzkum
Na základě odpovědí studentů lze říci, že v domácnosti se dvěmi, třemi a čtyřmi osobami jsou ve stejné úrovni. Poměrně hodně studentů odpovědělo 5 a více osob, skoro 18 %, ale zajímavější je hodnota uvedená v kolonce sám/sama. Celých 7 % studentů je schopno na základě vlastních finančních prostředků financovat byt.
31
Tabulka č: 4. Uvažujete o koupi vlastního bydlení? Absolutní četnost 57 Ano, do 1 roku 55 Ano, do 2 let 78 Ano, ale za více než 2 roky 65 Neuvažuji 255 Celkem
Relativní četnost 22,35% 21,57% 30,59% 25,49% 100,00%
Zdroj: Vlastní průzkum
Graf č. 4: Uvažujete o koupi vlastního bydlení?
Uvažujete o koupi vlastního bydlení? 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% Ano, do 1 roku
Ano, do 2 let
Ano, ale za více než 2 roky
Neuvažuji
Zdroj: Vlastní průzkum
Na otázku, jestli uvažujete o koupi vlastního bydlení studenti odpovídali na čtyři možnosti. Necelých 31 % odpovědělo, že má zájem o koupi, ale až za více než dva roky. Velká část studentů 25 % odpovědělo, že vůbec neuvažují o pořízení vlastního bydlení a možnosti ano, uvažuji do 1 roku a 2 let se pohybují na stejné úrovni, okolo 22 %. Tato otázka následně rozdělila studenty na dvě části. První část se zabývá studenty, kteří projevili zájem o pořízení bydlení a v druhé části ti bez zájmu. Po této otázce byla druhá část studentů neuvažujících o pořízení bydlení navedena na 16. otázku, od které začínají osobní otázky.
32
Tabulka č. 5: Máte už informace o možnostech financování vlastního bydlení? Absolutní četnost Relativní četnost 133 70,00% Ano 57 30,00% Ne 190 100,00% Celkem Zdroj: Vlastní průzkum
Graf č. 5: Máte už informace o
možnostech financování vlastního bydlení?
Máte už informace o finančních možnostech financování vlastního bydlení? 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% Ano
Ne
Zdroj: Vlastní průzkum
Z uvedeného grafu vyplývá, že informace o finančních možnostech na pořízení vlastního bydlení převážná většina studentů již má. Ano odpovědělo 70 %, ostatní se ještě o tyto informace nezajímalo.
Tabulka č. 6: Kde jste informace získal/a? Absolutní četnost 94 Na internetu 108 Od známých 37 Z reklam v médiích 65 Z odborných časopisů 82 Ptal/a jsem se ve fin.instit. 48 Nabídli mi je ve fin.instit. 4 Jinde 438 Celkem Zdroj: Vlastní průzkum
33
Relativní četnost 21,46% 24,66% 8,45% 14,84% 18,72% 10,96% 0,91% 100,00%
Graf č. 6: Kde jste informace získal/a?
Kde jste informace získal/a?
de
i je Na
b íd
li m
m j se l/a P ta
J in
.i. . ve
ve se
ča ch rný bo Zo d
fi n
f i. .
.. . so
éd vm Zr ek lam
.
.
iíc h
ch mý zn á Od
Na
i nt
ern
e tu
30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00%
Zdroj: Vlastní průzkum
Touto otázkou se zabývali pouze studenti, kteří v předchozí otázce odpověděli, že mají již informace o možnostech financování na pořízení vlastního bydlení. Studenti zde mohli zvolit až tři možnosti. Z uvedeného grafu vyplývá, že nejvíce studentů informace ohledně financování získali od známých. Dále studenti uvedli možnost na internetu a ve finanční instituci, kde se sami byli zeptat. Kolem 15 % se informace o možnostech financování dozvěděli z odborných časopisů. 11 % studentů uvedlo, že jim sama finanční instituce nabídla své produkty. Jako poslední možnost z uvedených bylo “jinde“, kde studenti odkazovali na své rodiče a jejich zkušenosti, rady se svým finančním poradcem nebo dokonce 2 studenti uvedli, že sami pracují v oboru. Uvedené odpovědi v této otázce vedou k tomu, na co by se finanční instituce měly zaměřit ve své marketingové strategii. Jasně lze vidět z uvedeného grafu, že studenti neboli budoucí klienti dají na reference svých známých nebo vyhledávají informace převážně na internetu.
34
Tabulka č. 7: Kam se půjdete nejdříve informovat?
Do finanční instituce, kde mám vedený účet „své banky“ Do finanční instituce, o které jsem slyšel/a v médiích Do finanční instituce, kterou mám nejblíže Do finanční instituce, která. mi byla doporučena od známých Nevím, nepřemýšlel/a jsem o tom Jinde Celkem
Absolutní četnost
Relativní četnost
106
39,41%
26
9,67%
14 69
5,20% 25,65%
36 18 269
13,38% 6,69% 100,00%
Zdroj: Vlastní průzkum
Graf č. 7: Kam se půjdete nejdříve informovat? Kam se půjdete nejdříve informovat?
J i nd e
N ev í
m, ne
pře m
.. .
.. Do F I, k t. mi by l.
u má m ne j bl Do F I, k te ro
Do F I, o k te r é js ..
Do F I, k d e m ám . ..
íž e
50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%
Zdroj: Vlastní průzkum
K otázce: Kam se půjdete nejdříve informovat? se vyjadřovali pouze studenti, kteří v 5. otázce odpověděli, že nemají informace o finančních možnostech na pořízení vlastního bydlení a také zde volit až tři možnosti. U této otázky vyšly podobné výsledky jako v předcházející otázce. Necelých 40 % studentů uvedlo, že se půjdou informovat do finanční instituce, kde mají vedený účet a jedna čtvrtina navštíví instituci, kterou jim doporučili známí. 13 % studentů o tom ještě nepřemýšlelo a v možnosti “jinde“ psali pomoc od finančního poradce nebo by volili cestu přes internet.
35
Tabulka č. 8: Jak plánujete financovat pořízení vlastního bydlení? Poměr možností
Absolutní četnost
Relativní četnost
Vlastní prostředky : půjčka od rodiny : hypotéka : úvěr od stavební spořitelny 100 : 0: 0: 10 : 50 : 50 : 20 : 20 : 60 : 30 : 10 : 30 : 20 : 10 : 20 :
0: 0: 0 0 : 100 : 0 0 : 0 : 100 0 : 90 : 0 0 : 50 : 0 0 : 0 : 50 0 : 80 : 0 0 : 0 : 80 0 : 0 : 40 0 : 0 : 70 90 : 0 : 0 20 : 50 : 0 30 : 0 : 50 20 : 40 : 30 20 : 30 : 30 Celkem Zdroj: Vlastní průzkum
16 11 2 7 33 40 16 18 1 18 8 4 7 5 4 190
8,42% 5,79% 1,05% 3,68% 17,37% 21,05% 8,42% 9,47% 0,53% 9,47% 4,21% 2,11% 3,68% 2,63% 2,11% 100,00%
Graf č. 8: Jak plánujete financovat pořízení vlastního bydlení?
30
30 : 20 :
20 :
20 : 10 :
20 :
30 :
0:
40 :
50
0
0
50 :
30 :
20 :
0:
70
90 : 10 :
30 :
0: 60 :
0:
0:
0:
40
80
0 0: 20 :
0: 20 :
0:
80 :
50
0 50 :
0:
0:
50 :
0 50 :
0:
90 :
10 0
0: 10 :
0:
0:
0:
10 0: 0: 0:
10 0:
0:
0:
0
0
25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00%
30
Jak plánujete financovat pořízení vlastního bydlení?
Poměr možností z vlas tních pros tředků : půjčka od rodiny : hypotéka : úvěr od s tavební spořitelny
Zdroj: Vlastní průzkum
V této otázce jsou uvedené možnosti financování, které jsou následně dané do poměru v jakém odpovídali studenti. Přes 38 % studentů plánuje vložit 50 % z vlastních prostředků a 50 % pomocí úvěru z finanční instituce. Celkově z grafu vyplývá, že 42 % studentů chce financovat více než polovinu z kupní ceny nemovitosti pomocí úvěru od banky nebo stavební spořitelny. Pouze 8 % studentů by si chtěli
36
pořídit vlastní bydlení jenom z vlastních finančních prostředků a stoprocentní hypotéku zhruba 6 % studentů. Tabulka č. 9: Jak hodnotíte nabídky finančních institucí při výběru financování? Absolutní četnost Spíše Spíše Vyhovu-
Nevyho-
jící
vyhovující
Nevím
nevyhovující
Široká nabídka hypoték
70 36,84%
62 32,63%
39 20,53%
19 10,00%
19 10,00%
Splácení hypotéky až 40 let
62 32,63%
46 24,21%
33 17,37%
25 13,16%
24 12,63%
Pojištění u hypotečního úvěru proti rizikům
71 37,37%
45 23,68%
50 26,32%
14 7,37%
10 5,26%
Možnost předčasné splacení úvěru u hypotéky
74 38,95%
53 27,89%
39 20,53%
16 8,42%
8 4,21%
Prodloužená doba splatnosti úvěru ze stavebního spoření
59 31,05%
67 35,26%
43 22,63%
18 9,47%
4 2,11%
Úvěr ihned (i při nulovém naspoření
63 33,16%
56 29,47%
37 19,47%
20 10,53%
14 7,37%
Neomezená horní hranice úvěru ze stavebního spoření
43 22,63%
49 25,79%
61 32,11%
31 16,32%
6 3,16%
Zvýhodněná nabídka pro studenty
86 45,26%
26 13,68%
48 25,26%
10 5,26%
20 10,53%
Relativní četnost
vující
Zdroj: Vlastní průzkum
V 9. otázce bylo rozebíráno jak studenti hodnotí nabídky finančních institucí. Celkové hodnocení je průměrně na stejné úrovní, jedinou zvýhodněnou nabídku pro studenty hodnotili jako nejvíce vyhovující, dále širokou nabídku hypoték, pojištění u hypotečního úvěru proti rizikům a možnost předčasného splacení úvěru u hypoték také hodnotili kladně. Pouze u možnosti neomezená horní hranice úvěru ze stavebního spoření odpovídali studenti, že neví nebo se přiklánění spíše k vyhovující. Na prodlouženou dobu splatnosti úvěru ze stavebního spoření se dívali různě a je těžko říci, jestli jim tato nabídka vyhovuje nebo nijak neovlivňuje.
37
Tabulka č. 10: S kým plánujete financovat vlastní bydlení? Absolutní četnost Relativní četnost 32 16,84% Sám/sama 121 63,68% S přítelkyní/přítelem 31 16,32% S manželkou/manželem 5 2,63% S rodiči 1 0,53% S jiným 190 100,00% Celkem Zdroj: Vlastní průzkum
Graf č. 9: S kým plánujete financovat vlastní bydlení?
S kým plánujete financovat vlastní bydlení? 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% ma
em em že l í te l ř n p a / Sá m ní o u/ lk y k e l t í e ř an ž Sp Sm a m /s
Sr
od i
či
S ji
ným
Zdroj: Vlastní průzkum
V této otázce se studenti víceméně shodli na tom, s kým budou vlastní bydlení financovat. Dohromady 80% studentů bude financovat své budoucí bydlení s partnerem a necelých 17 % sám/sama. V kolonce „s jiným“ se projevil pouze jeden student, konkrétně to byla studentka a uvedla, že byt bude financovat rovným dílem s bratrem.
38
Tabulka č. 11: Kde plánujete bydlení? Absolutní četnost 21 V centru města 41 Na předměstí 85 Na okraji města 43 Na vesnici 190 Celkem
Relativní četnost 11,05% 21,58% 44,74% 22,63% 100,00%
Zdroj: Vlastní průzkum
Graf č. 10: Kde plánujete bydlení?
Kde plánujete bydlení? 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% V centru města
Na předměstí
Na okraji města
Na vesnici
Zdroj: Vlastní průzkum
Poměrně velké množství studentů volí možnost bydlení na okraji města, což určitě souvisí s 13. otázkou, kde je zjišťováno jaký typ bytu/domu plánují. Převážná většina studentů na 13. otázku odpovědělo, že chtějí rodinný dům. V dalších možnostech se studenti shodli na předměstí a vesnici, odpovědi se pohybují kolem 22 %. Pouhých 11 % se chtějí ustálit v centru města.
39
Tabulka č. 12: Uvažujete o bydlení? V novém bytě Ve starším bytě V nově postaveném rodinném domě Ve starším rodinném domě Jinde Celkem
Absolutní četnost 52 30 76 31 1 190
Relativní četnost 27,37% 15,79% 40,00% 16,32% 0,53% 100,00%
Zdroj: Vlastní průzkum
Graf č. 11: Uvažujete o bydlení?
Uvažujete o bydlení? 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% tě tě ě mě é m by starš ím by m dom d inném do é V n ov n Ve in rod m ro veném Ve starš í a t s o ěp V n ov
J in de
Zdroj: Vlastní průzkum
Kde studenti uvažuji o bydlení je jednoznačné na uvedeném grafu. Rovných 40 % si plánuje pořídit nově postavený rodinný dům. Jak je vidět, tak studenti upřednostňují raději novostavby před staršími stavbami, ať už je to byt nebo již postavený rodinný dům. Jeden student na tuto otázku reagoval, že si zrekonstruuje vlastní dům.
40
Tabulka č. 13: Jaký typ bytu/domu plánujete? Absolutní četnost 7 1+1 0 1+kk 9 2+1 19 2+kk 39 3+1 20 3+kk 30 4+1 2 4+kk a více 3 Mezonetový byt 1 Půdní byt 0 Dvou generační byt 60 Rodinný dům 190 Celkem
Relativní četnost 3,68% 0,00% 4,74% 10,00% 20,53% 10,53% 15,79% 1,05% 1,58% 0,53% 0,00% 31,58% 100,00%
Zdroj: Vlastní průzkum
Graf č. 12: Jaký typ bytu/domu plánujete? Jaký typ bytu/domu plánujete?
víc Me e zo ne tov ýb yt P ůd Dv ní ou by ge t ne rač ní by t Ro din ný dů m
4+ 1
4+ kk a
3+ kk
3+ 1
2+ kk
2+ 1
1+ kk
1+ 1
35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00%
Zdroj: Vlastní průzkum
V druhé otázce bylo zkoumáno v jakém typu bytu/domu studenti bydlí. V této otázce se autorka zajímala, jaký typ plánují.A zároveň, jestli se odpovědi budou lišit od druhé otázky nebo studenti budou vyhledávat stejné bydlení, ve kterém momentálně bydlí. Již z předešlých otázek bylo zřejmé, že tato situace nastane a studenti budou preferovat rodinný dům. 21 % studentů se přiklání k bytu 3+1 nebo k ještě většímu 4+1. O dvougenerační byt studenti nemají zájem a stejně je na tom půdní byt, pouze jeden student by si tento byt chtěl pořídit.
41
Tabulka č. 14: Kolik finančních prostředků máte v plánu investovat do pořízení bydlení? Absolutní četnost Relativní četnost 9 4,74% Do 250 tis.Kč 2 1,05% 250 – 500 tis.Kč 9 4,74% 500 – 750 tis.Kč 17 8,95% 750 – 1milKč 64 33,68% 1mil – 1,5milKč 36 18,95% 1,5mil – 2milKč 53 27,89% 2milKč a více 190 100,00% Celkem Zdroj: Vlastní průzkum
Graf č. 13: Kolik finančních prostředků máte v plánu investovat do pořízení bydlení?
Kolik finančních prostředků máte v plánu investovat do pořízení bydlení? 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% e č č č č č č i lK ví c il K i lK s .K s .K s .K i i i m t a t t m m 1 5 2 0 – 50 00 Kč 1, – 25 50 mil –7 –5 il – m il 7 2 Do 5 0 0 m , 1 1 25 50 Zdroj: Vlastní průzkum
Představu kolik finančních prostředků studenti investují do pořízení vlastního bydlení mají docela jasnou. 34 % je ochotno vložit do svého nového bydlení 1 mil. až 1,5 mil.Kč. Druhá nejčastěji volená možnost je 2 mil.Kč, což by odpovídalo spíše rodinnému domu, protože i na Brno je částka přes 2 mil.Kč poměrně vysoká. Dále studenti volili plánovanou investici od 1,5 mil. do 2 mil.Kč. Očekávání, že první dvě možnosti zůstanou prázdné se nenaplnilo, ale našli se studenti, jejichž představa o financování bydlení je do 500 000 Kč.
42
Tabulka č. 15: Jaké jsou rozhodující faktory při výběru financování pořízení vlastního bydlení? Absolutní Relativní četnost četnost 177 27,15% Úroková sazba 123 18,87% Max.doba splatnosti hypotéky 67 10,28% Dokazování příjmů u hypotečního úvěru 105 16,10% Rychlost vyřízení celého úvěru 156 23,93% Možnost mimořádných splátek 24 3,68% Jiné 100,00% Celkem 652 Zdroj: Vlastní průzkum
Graf č. 14: Jaké jsou rozhodující faktory při výběru financování pořízení vlastního bydlení? Jaké jsou rozhodující faktory při výběru financování pořízení vlastního bydlení? 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%
ru ě ru ek éky úvě zba o úv plát pot ční h lého á sa osti hy ch s e v e ý t c o n o í k d tn hyp zen Úro o řá sp la ůu vyří mim ba lost o st pří jm h n x.d o í c ž a n y o M R vá M azo Dok
Jiné
Zdroj: Vlastní průzkum
V otázce: „Jaké jsou rozhodující faktory při výběru financování pořízení vlastního bydlení.“ měli studenti na výběr tři z šesti nabízených možností, přičemž v poslední měli prostor k tomu, aby sami mohli vyjádřit jaké jsou pro ně rozhodující faktory. Z výše uvedeného grafu je patrné, že studenti nejvíce preferovali první a pátou možnost – úrokovou sazbu (27 %) a možnost mimořádných splátek (24 %). Mezi další dva rozhodující faktory volili maximální dobu splatnosti hypotéky a rychlost vyřízení celého úvěru. Předpoklad, že úrokovou sazbu budou volit všichni studenti, se nenaplnil, ale i tak to byla nejčastěji volená možnost. Studenti dále sami odpovídali: podmínky a schopnost splácet známému, možnost kombinace s jinými produkty.
43
Tabulka č. 16: Pohlaví Absolutní četnost 164 91 255
Žena Muž Celkem
Relativní četnost 64,31% 35,69% 100,00%
Zdroj: Vlastní průzkum
Graf č. 15: Pohlaví Pohlaví respondenta
36% Žena Muž 64%
Zdroj: Vlastní průzkum
Z uvedeného grafu vyplývá, že převážnou část tvořily ženy svými 64 %. Mužů odpovědělo pouhých 35 %. Jak je uvedené v dalším grafu nejvíce na dotazník odpovědělo studentů z provozně-ekonomické fakulty, kde studuje více žen. Tabulka č. 17: Jste student fakulty: Absolutní četnost 180 46 29 255
Provozně-ekonomická Lesnická Dřevařská Celkem
Relativní četnost 70,59% 18,04% 11,37% 100,00%
Zdroj: Vlastní průzkum
Graf č 16: Jste student fakulty: Jste student fakulty:
11% 18%
Provozně-ekonomická Lesnická Dřevařská 71%
Zdroj: Vlastní průzkum
Jak už bylo zmíněno v předchozí otázce, největší procento odpovídajících bylo z provozně-ekonomické fakulty, skoro 71 %, z lesnické fakulty to byli studenti s 18 % a s 11% dřevařská fakulta.
44
Tabulka č. 18: Z kterého kraje pocházíte? Absolutní četnost 0 Praha 4 Jihočeský 151 Jihomoravský 32 Olomoucký 26 Zlínský 14 Severomoravský 2 Středočeský 14 Pardubický 2 Královo-hradecký 0 Karlovarský 1 Liberecký 6 Ústecký 3 Plzeňský 255 Celkem
Relativní četnost 0,00% 1,57% 59,22% 12,55% 10,20% 5,49% 0,78% 5,49% 0,78% 0,00% 0,39% 2,35% 1,18% 100,00%
Zdroj: Vlastní průzkum
Graf č. 17: Z kterého kraje pocházíte? Z kterého kraje pocházíte?
Pr ah Ji a ho če jih om sk ý or av sk O ý lo m ou ck ý Se Z ve lín ro sk m or ý av St sk ře ý do če sk Pa ý Kr rd ál u ov bi ck oý hr ad e ck Ka ý rlo va rs k Li be ý re ck ý Ú st ec ký Pl ze ňs ký
70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%
Zdroj: Vlastní průzkum
Úplnou převahu mají studenti z Jihomoravského kraje, celých 60 % a to proto, že školu mají blízko a dobře dostupnou. Na druhém místě jsou studenti z Olomouckého kraje, skoro 13 %, a ze Zlínského kraje dojíždí 10 % studentů. Severomoravský s Pardubickým krajem jsou zastoupeny úplně ve stejném poměru. Na Moravě je Brno největší město nazývané také „studentské město“, proto studenty táhne do Brna jak výběr škol, tak i studentský život. Z Čech jsou zde také studenti, ale z hlavního města Prahy se nenašel nikdo (ze studentů, kteří odpovídali na dotazník).
45
Tabulka č. 19: Jaký je váš čistý měsíční příjem? Absolutní četnost 119 Do 5 000,69 5 000 – 10 000,24 10 000 – 15 000,43 15 000 a více 255 Celkem
Relativní četnost 46,67% 27,06% 9,41% 16,86% 100,00%
Zdroj: Vlastní průzkum
Graf č. 18: Jaký je váš čistý měsíční příjem? Jaký je váš čistý měsíční příjem?
16,86%
Do 5 000,-
9,41%
46,67%
5 000 – 10 000,10 000 – 15 000,15 000 a více
27,06%
Zdroj: Vlastní průzkum
V této otázce uvedlo skoro 50 % studentů, že má příjem do 5000 Kč. Na druhé straně příjmové skupiny je 17 % studentů s příjmy nad 15 000 Kč. 27 % studentů se pohybují s příjmem od 5 000 do 10 000 Kč a necelá jedna desetina mezi 10 000 Kč až 15 000 Kč.
46
7.2. Shrnutí průzkumu
Po přijetí všech vyplněných dotazníků byly postupně vyhodnoceny jednotlivé otázky. Z uvedených odpovědí vyplývá, že více než polovina studentů, kteří odpověděli na dotazník bydlí stále u rodičů, přibližně 24% z nich má svůj podnájem nebo jsou ubytováni na vysokoškolské koleji, ale to jen zřídka. Před dvěma lety školství zavedlo příspěvky na bydlení pro všechny studenty bez rozdílu ve vzdálenosti od místa bydliště k místu školy, což vedlo k situaci, že si studenti raději vyhledávají podnájem. Vysokoškolská kolej se tak cenově vyrovnala podnájmům v bytech a je výhodnější platit nájem za celý byt než za jeden pokoj. 16 % studentů uvedlo, že vlastní svůj byt nebo rodinný dům. Dále z průzkumu vyplynulo, že 38 % studentů nyní bydlí v rodinných domech, jejichž majiteli jsou rodiče a zároveň skoro stejný počet (31 %) má v plánu si také pořídit vlastní rodinný dům. Více než polovina studentů preferovala pořízení tří pokojového nebo většího bytu. Na otázku: „Uvažujete o koupi vlastního bydlení?“ studenti odpovídali poměrně stejně, a to: 38 % plánuje koupi již do jednoho roku, dalších 22 % do dvou let a kolem 30 % až za více jak dva roky. Celkem má zájem o pořízení vlastního bydlení tři čtvrtiny studentů, ostatní nemají v plánu kupovat vlastní bydlení. Z těch, co koupi plánují si již 70 % studentů informace o možnostech financování zjistilo a to hlavně od známých nebo z internetu. Zbylá část žádné informace nemá, ale shánět je půjdou jako první do „své banky“ a do finanční instituce, kterou jim poradili známí. V otázce, kde studenti sháněli informace ohledně financování bydlení z odpovědí studentů vyplynulo, že nejvíce studentů informace získali od známých nebo z internetu. Tyto odpovědi se shodovali s otázkou určenou pro studenty, kteří ještě nemají žádné informace o možnostech financování na pořízení bydlení. Také v této otázce studenti odpověděli, že se půjdou informovat za známými, do finanční instituce nebo z internetových stránek.
47
Při hodnocení nabídek finančních institucí studenti nejčastěji volili zvýhodněnou nabídku pro studenty, což odpovídá zvolenému vzorku respondentů. Nicméně zvýhodněná studentská nabídka je platná pro studenty, kteří budou řešit bydlení do jednoho ruku. Studenti dále preferovali nízkou úrokovou sazbu, která je ale nabízená ke krátkodobým fixacím (1 rok), přičemž tento typ fixace poskytuje klientům jen krátké období neměnnosti jejich sazby. S tím souvisí možnost mimořádných splátek, kterou studenti hodnotili kladně. Většina studentů plánuje bydlení financovat se svým partnerem nebo partnerkou, přičemž preferují rodinný dům na okraji města. V otázce, jestli studenti uvažují o bydlení, měli čtyři možnosti odpovědí, a to: v novém bytě, ve starším bytě, v nově postaveném rodinném domě nebo starším rodinném domě. Odpovědi studentů směřovali k novým stavbám, s kterými počítá přes 67 % studentů. Ke starším stavbám se přiklánělo kolem třech desetin studentů. Většina studentů očekává, že jejich investice do pořízení vlastního bydlení se bude pohybovat od 1 mil. do 1,5 mil.Kč. Přes 2 mil.Kč plánuje vložit do bydlení 22 % studentů. Z průzkumu vyplynulo, že 60 % studentů je z Jihomoravského kraje, což znamená, že mají jasnou představu o cenách nemovitostí v Brně. V Brně, ne přímo v centru, ale na předměstí, lze pořídit tří pokojový byt kolem 1,5 mil.Kč. Za 2 mil.Kč a více si už studenti mohou postavit svůj vysněný rodinný dům. V otázce, kolik mají studenti v plánu vložit do bydlení finančních prostředků, odpovědělo dokonce 9 % studentů z celkového počtu dotazovaných (255), že si chce pořídit bydlení pouze z vlastních prostředků. Za to 6 % studentů bude řešit financování pouze hypotečním úvěrem, což dopadne až na výjimky u všech. Zvláštním případem byli studenti, kteří uvedli, že očekávají od svých rodin až 90 % finanční podporu. Představa o tom, jak si pořídit bydlení z vlastních prostředků, je hezká, ale existují příklady, kdy se to nevyplácí. Hlavním důvodem jsou dražší spotřební úvěry než úvěry hypoteční. Jsou lidé, kteří si pořídí bydlení z vlastních prostředků a následně platí ze drahé spotřební úvěry, protože jim nezbylo na vybavení interiéru.
48
8. Diskuse Marketingový průzkum zabývající se rozhodováním spotřebitele při pořízení vlastního bydlení z finančního hlediska byl realizovaný na 255 studentech pátých ročníků Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity. Z průzkumu vyplynulo, že studenti při shánění informací o financování bydlení využili zkušeností svých známých a zároveň by se na ně obrátili při zjišťování nových informací. Ve dvou z uvedených otázek se tato možnost objevuje, kterou většina studentů volila. Bylo by zajímavé jak pro studenty, tak i pro finanční instituce se věnovat této skupině klientů. U institucí poskytujících produkty určené k pořízení bydlení by bylo výhodné se zaměřit na svou dobrou pověst, neboť noví klienti (studenti) dají na reference známých. Další doporučení pro finanční instituce je poskytovat lákavé, zajímavé a kvalitní informace uvedené na internetových stránkách. Většina studentů v otázkách odpověděla, že jednou z možností při hledání jakýchkoliv informací využívala internet. Takto se studenti dostanou k informacím jednodušeji a finanční instituce by získali nové klienty. V průzkumu bylo dále zjišťováno, kolik studentů má zájem o pořízení vlastního bydlení, u kterých následně probíhal průzkum. Zaměříme-li se na tu část, která zájem neprojevila a byla plynule v otázkách přesunuta až na identifikační otázky, zjistíme, že jich je celkem přes 25 %. Vzhledem k tomu, že se tato část studentů v průzkumu neobjevila, bylo by zajímavé pro finanční instituce provést další marketingový průzkum zaměřený na to, proč studenti nemají zájem o koupi vlastního bydlení. Dalším zajímavým zjištěním vyplývající z průzkumu je necelých 16 % studentů, kteří již mají své vlastní bydlení. Tuto informaci by finanční instituce měly využít a více se zaměřit na tento segment, protože je zřetelné, že v dnešní době čím dál více přibývá studentů, kteří se zajímají a pořizují si nové bydlení. Z nastudovaných zdrojů vychází, že pouze jedna finanční instituce se tomuto segmentu věnuje, a to Česká spořitelna. Tato instituce vytvořila produkt určený studentům, ve kterém se vyskytuje výhoda ve formě nižších úrokových saze.
49
Při vyhodnocení průzkumu bylo zjištěno, že menšina studentů má v plánu financovat pořízení bydlení pomocí úvěru. Tato volba je výhodná, pokud student má dostatek vlastních finančních prostředků, ale lze uvést několik případů, kdy je výhodnější upřednostnit financování pomocí úvěru. Informace, že studenti mají v plánu využít pouze menší nebo vůbec žádný úvěr by mohla být pro finanční instituce výzvou. Vytvořit takovou marketingovou propagaci na své produkty určené k financování bydlení, aby byly pro studenty tak lákavé, že si úvěr na bydlení budou chtít vyřídit a své vlastní finanční prostředky nebudou využívat.
50
9. Závěr Tato bakalářská práce se zabývala analýzou vybraných produktů určených k financování vlastního bydlení nabízených stavebními spořitelnami nebo hypotečními bankami. První část je věnována obecným podmínkám poskytnutí hypotečních úvěrů, překlenovacích úvěru a úvěrů od stavebních spořitelen. Dále jsou zde uvedeny teoretické základy marketingového výzkumu. Podle těchto obecných pravidel byl zpracován a vyhodnocen vlastní marketingový průzkum mezi studenty pátého ročníku Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Cílem práce bylo zjistit preference při financování vlastního bydlení pomocí vyhodnocení rozeslaných dotazníků u studentů pátých ročníku. Z průzkumu je patrné, že studenti mají určitou představu o tom, jak budou své bydlení financovat. Největší skupina, která představovala dohromady 38 % studentů, plánuje financovat pořízení vlastního bydlení ve stejném poměru z vlastních prostředků jako z využití úvěru od některé z finančních institucí. Studenty předpokládaná výše investice do pořízení bydlení je kolem 1,5 mil.Kč. Při dodržení podílu 50% z vlastních prostředků a 50% z úvěru zůstává otázkou jak chtějí studenti naspořit takové množství finančních prostředků, v tak krátkém časovém horizontu, když většina z nich má čistý měsíční příjem do 5 000 Kč. Klienti mají dnes možnost volit z velké nabídky finančních produktů na pořízení vlastního bydlení, které vždy mají své výhody i nevýhody. Proto je nutné zvažovat výhodnost nabízených podmínek v konkrétních situacích, aby daný produkt přesně odpovídal požadavkům klienta. Doporučuji informovat se nejen o výši úrokové sazby a období její fixace, ale i o délce splatnosti úvěru, možnosti mimořádných splátek, vyplácení státní finanční podpory nebo daňovém zvýhodnění.
51
Výsledky uvedené v této bakalářské práci jsou součásti výzkumného záměru, id. Kód VZ 6215648904 „Česká ekonomika v procesech integrace a globalizace a vývoj agrárního sektoru a sektoru služeb v nových podmínkách evropského integrovaného trhu“, tématický okruh 03 „Vývoj vztahu obchodní sféry v souvislosti se změnami životního stylu kupního chování obyvatelstva a změnami podnikového prostředí v procesech integrace a globalizace“ realizovaného za finanční podpory ze státních prostředků prostřednictvím MŠMT.
52
10. Literatura BLAŽKOVÁ, M.:Jak využít internet v marketingu. Praha: Grada Publishing.2005. BARDOVÁ, D. Jak správně na hypotéky. Consultinvest, 1997. 142 s. ISBN 80-9014865-4. CNB [on-line]. c2007 [cit 2007-03-12].Dostupné z WWW:
CSOB [on-line]. c2007 [cit 2007-03-25]. Dostupné z WWW: FÁZE STAVEBNÍHO SPOŘENÍ [on-line]. c2007 [cit 2007-03-29]. Dostupné z WWW: FORET, M., STÁVKOVÁ, J.: Marketingový výzkum. ČR – GRADA Publishing,a.s., 2003, 720 s. ISBN 80-247-0016-6. HAGUE, P.,: Průzkum trhu. Brno: Computer Press, a.s. 2003. 234 s. ISBN 80-7226917-8. HYPOTEČNÍ ÚVĚR [on-line]. c2007 [cit 2007-03-29]. Dostupné z WWW: KAŠPAROVSKÁ, V.: Banky a bankovní obchody. 1. vyd. Brno: Mendlova zemědělská a lesnická univerzita, 2003. 104 s. ISBN 80-7157-652-2. KOZEL, R. a kolektiv: Moderní marketingový výzkum. Praha, Grada Publishing, a.s., 2006. 280 str. ISBN 80-247-0966-X. MMR [on-line]. c2007 [cit 2007-03-12]. Dostupné z WWW: PAVELKA, F., OPLTOVÁ, R.: Jak správně na hypotéky, 2.vyd. Praha 2003, Nakladatelství Consultinvest, ISBN 80-901486-7-3. STÁVKOVÁ, J.: Marketingový výzkum. Brno: MZLU v Brně, 1998. 150 s. ISBN 807157-330-2. SYROVÝ, P.: Financování vlastního bydlení. 3.rozšíř.vyd. Praha 2003. ISBN 80-2470662-8. ŠIMÁNKOVÁ, J. Jak na úvěry. ASPI, 2004. 104 s. ISBN 80-7357-015-7.
53
URBÁNKOVÁ, L. Hypotéky a stavební spoření. Dashöfer Holding& Verlag Dashöfer, 2002. 24 s. ISBN 80-86229-57-2. Zákon č. 65/2004 Sb. o stavebním spoření a stání podpoře stavebního spoření. Zákon o dluhopisech č. 190/2004 Sb.
54
11. Přílohy Příloha č. 1: Dotazník Příloha č. 2: Příklady : hypoteční úvěr : ceny pojištění u hypotečního úvěru proti rizikům a podmínky pro poskytnutí tohoto pojištění Příloha č. 3: Překlenovací úvěry (tabulka, graf) Příloha č. 4: Seznam stavebních spořitelen v ČR Příloha č. 5: Seznam hypotečních bank v ČR Příloha č. 6.: Podíl na trhu hypotečních bank v ČR (tabulka, graf)
55
Příloha č.1: Dotazník 1) Kde dnes bydlíte? a) u rodičů b) u příbuzných c) ve vlastním domě d) v podnájmu (zahrnutá vysokoškolská kolej) e) jinde………………………………………………………………….. 2) V jakém typu bytu/domu bydlíte? a) 1+1 b) 1+kk c) 2+1 d) 2+kk e) 3+1 f) 3+kk g) 4+1 h) 4+kk a více i) rodinný dům j) jiný 3) Kolik vás v bytě/domě bydlí? a) sám/sama b) 2 osoby c) 3 osoby d) 4 osoby e) 5 osob a více 4) Uvažujete o koupi vlastního bydlení? a) ano, do 1 roku b) ano, do 2 let c) ano, ale až za více než 2 roky d) neuvažuji Pokud jste odpověděli D, prosím přejděte k otázce č. 16. 5) Máte už informace o finančních možnostech financování vlastního bydlení? !!! a) ano b) ne Pokud jste odpověděli B, prosím přejděte k otázce č 7. 6) Kde jste informace získal/a? (max. 3 možnosti) a) na internetu b) od známých c) z reklam v médiích d) z odborných časopisů e) ptal/a jsem se ve finanční instituci (banky, spořitelna,..) f) nabídli mi je ve finanční instituci g) jinde (kde?)…………………………………………………………….
56
7) Kam se půjdete nejdříve informovat? (max. 3 možnosti) a) do finanční instituce, kde mám vedený běžný účet (“své banky“) b) do finanční instituce, o které jsem slyšel/a v reklamě c) do finanční instituce, kterou mám nejblíže d) do finanční instituce, která mi byla doporučena známými e) nevím, nepřemýšlel/a jsem o tom f) jinde (kde?)……………………………………………………………. 8) Jak plánujete financovat pořízení vlastního bydlení? (V %) % 0 a) b) c) d) e)
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
Vlastní prostředky Půjčka od rodiny Hypotéka Úvěr od stavební spořitelny Jinak
9) Jak hodnotíte nabídky finančních institucí při výběru financování? (vyhovující, spíše vyhovující, nevím, spíše nevyhovující, nevyhovující) Vyhovující
a) b) c) d) e) f) g) h)
Spíše vyhovující
Nevím
Spíše nevyhovující
Široká nabídka hypoték Splácení hypoték až 30 let Pojištění u hypotečního úvěru proti rizikům Možnost předčasné splacení úvěru u hypoték Prodloužená doba splatnosti úvěru.ze st.spoření Lze získat úvěr ihned Neomezená horní hranice úvěru u stavebního spoření Zvýhodněná nabídka pro studenty
10) S kým plánujete financovat vlastního bydlení? a) sám/sama b) s přítelkyní/přítelem c) s manželkou/manželem d) s rodiči e) jinak (jak?)…………………………………………………………….
57
Nevyhovující
11) Kde plánujete bydlení? a) v centru města b) na předměstí c) na okraji města d) na vesnici 12) Uvažujete o bydlení? a) v novém bytě b) ve starším bytě e) v nově postaveném rodinném domě f) ve starším rodinném domě g) jinde………………………………………………………………… 13) Jaký typ bytu/domu plánujete? !!! a) 1+1 b) 1+kk c) 2+1 d) 2+kk e) 3+1 f) 3+kk g) 4+1 h) 4+kk a více i) mezonetový byt j) půdní byt k) dvou generační byt l) rodinný dům m) jiný 14) Kolik finančních prostředků máte v plánu investovat do pořízení bydlení? a) do 250 tis. Kč b) 250 – 500 tis. Kč c) 500 – 750 tis. Kč d) 750 – 1 mil. Kč e) 1 mil. – 1,5 mil. Kč f) 1,5 mil. – 2 mil. Kč g) 2 mil a více 15) Jaké jsou rozhodující faktory při výběru financování pořízení vlastního bydlení? ( max. 3 možnosti) a) úroková sazba b) maximální doba splatnosti hypotéky c) dokazování příjmů u hypotečního úvěru d) rychlost vyřízení celého úvěru e) možnost mimořádných splátek f) jiné………………………………………………………………………… Na závěr bych Vám chtěla položit několik osobních otázek, které mně pomohou při vyhodnocení tohoto dotazníku. 16) Pohlaví: a) muž b) žena
58
17) Jste student fakulty: a) provozně-ekonomické b) agronomické c) lesnické d) dřevařské 18) Z kterého kraje pocházíte? a) Praha b) Jihočeský c) Jihomoravský d) Olomoucký e) Zlínský f) Severomoravský g) Středočeský
h) Pardubický i) Královo-hradecký j) Karlovarský k) Liberecký l) Ústecký m)Plzeňský
1í) Jaký je Váš čistý měsíční příjem? a) do 5 000,b) 5 000 – 10 000,c) 10 000 – 15 000,d) 15 000 a více 20) V jakém jste ročníku? a) 1. ročník b) 2. ročník c) 3. ročník d) 4. ročník e) 5. ročník Děkuji za vyplnění!!
59
Příloha č. 2. Příklady a podmínky pro poskytnutí pojištění u hypotečního úvěru Příklad 1.: Hypoteční úvěr jeden milion Kč, úroková sazba 7,5 % ročně, údaje jsou v Kč. Tabulka č.1. Příklad na hypoteční úvěr. Doba splatnosti v letech
Měsíční splátka
Zaplacené úroky celkem
5
20 038
202 277
10
11870
424 421
15
9 270
668 622
20
8 056
933 424
25
7 390
1 216 974
30
6 992
1 522 632
Zdroj:[ Pavelka, 2003]
Z tabulky vyplývá, že při době splatnosti nad 20 let pokles výše splátek hypotečního úvěru se začíná zpomalovat, kdežto výše úroků celkově zaplacených za dobu splatnosti začíná intenzivně růst a překračovat násobně částku, která byla od banky vypůjčena. Ideální je zřejmě doba mezi 15 až 20 lety.
Příklad 2.
Tabulka č. 2.: Ceny pojištění. Muž ve věku 40 let, který uzavře Smlouvu o ČSOB Hypotečním úvěru s výší úvěru 1mil.Kč, splatností úvěru 25 let a úrokovou sazbou 4 %, zaplatí za jednotlivé varianty pojištění: Pojištění pro případ smrti nebo plné invalidity:
185,-
Pojištění pro případ smrti nebo plné invalidity a pracovní neschopnosti:
256,-
Pojištění pro případ smrti nebo plné invalidity, pracovní neschopnosti a ztráty zaměstnání:
386,-
zdroj:[ ČSOB, 2007]
60
Pro poskytnutí pojištění úvěru musí klient splnit určité podmínky. Podmínky pro 1.a 2. variantu pojištění: věk od 18 – 54 let trvalá adresa na území ČR za uplynulých 5 let nebyl pojištěný v pracovní neschopnosti nebo mu lékařem nebyla doporučena pracovní neschopnost delší než 3 týdny nepřetržitě pojištěný netrpěl nebo netrpí onemocněním srdce nebo oběhového systému, cukrovkou závislou na insulinu, chronickým onemocněním dýchacích cest, ledvin, břišních orgánů nebo závislostí na alkoholu či návykových látkách
Podmínky pro 3. variantu pojištění: pojištěný má hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou, nedal, ani mu nebyla dána výpověď z pracovního poměru, neuzavřel se zaměstnavatelem dohodu o ukončení pracovního poměru a není ve zkušební době ostatní podmínky jsou shodné s 1. a 2. variantou pojištění.(ČSOB, 2007)
61
Příloha č. 3.: Překlenovací úvěry Tabulka č 3. Poskytnuté překlenovací úvěry ze stavebního spoření v ČR. Počet a objem poskytnutých překlenovacích úvěrů ze stavebního spoření v ČR.
Počet poskytnutých překlenovacích úvěrů Počet poskytnutých úvěrů ze stav.spoř. Celkový počet poskytnutých úvěrů Objem poskytnutých.překlen. úvěrů v mld.Kč Objem poskytnutých úvěrů ze stav.spoř.v mld.Kč Celkový objem poskytnutých
K
K
K
K
K
31.12.2000
31.3.2001
31.3.2002
31.3.2003
31.3.2004
307 258
390 195
491 852
617 234
642 317
101 580
130 453
158 922
189 065
196 896
408 838
520 648
650 774
806 299
839 213
47,987
62,735
82,211
112,205
118,489
6,694
9,026
11,512
14,272
15,008
54,681
71,761
93,723
126,477
133,497
úvěrů v mld.Kč Zdroj: MMR, 2007
Graf č.1. Poskytnuté překlenovací úvěry a úvěry ze stavebního spoření Počet poskytnutých překlenovacích úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření 000 000 000 000 000 000 000 0
Počet poskytnutých překlenovacích úvěrů Počet poskytnutých úvěrů ze stav.spoř.
K
31 .1 2. 20 00 K 31 .3 .2 00 1 K 31 .3 .2 00 2 K 31 .3 .2 00 3 K 31 .3 .2 00 4
700 600 500 400 300 200 100
Zdroj: MMR, 2007
62
Příloha č. 4.: Seznam stavebních spořitelen v České republice:
Stavební spořitelna České spořitelny,
Raiffeisen stavení spořitelna,
Wüstenrot – stavební spořitelna,
Modrá pyramida stavební spořitelny,
HYPO stavební spořitelna,
Českomoravská stavební spořitelna.[CNB, 2007]
Příloha č. 5.: Seznam hypotečních bank v České rupublice:
Česká spořitelna, a.s.
Komerční banka, a.s.
Poštovní spořitelna, a.s.
Hypoteční banka, a.s.
Československá obchodní banka, a.s.
Živnostenská banka, a.s.
Raiffeisenbank, a.s.
GE Money Bank, a.s.
HVB Bank Czech Republic a.s.
Volksbank CZ a.s.
Citibank a.s.
BAWAG Bank CZ a.s.
eBanka, a.s.
ING Bank N.V.
Wüstenrot hypoteční banka a.s.
Český Triangl, a.s.
Oberbank AG pobočka Česká republika
Waldviertler Sparkasse von 1842 pobočka. [CNB, 2007]
63
Příloha č. 6.: Podíl na trhu hypotečních banka
Tabulka č. 20. Podíl na trhu hypotečních bank v ČR ČR KB ČS
1-4.Q 2003
1-4.Q 2004
1-4.Q 2005
1-4.Q 2006
1.Q 2007
25,9%
21,8%
22,6%
20,0%
19,5%
31,6%
36,3%
34,5%
35,4%
32,7%
HVB
4,3%
3,9%
2,4%
1,4%
1,3%
ČMHB
23,1%
17,1%
15,8%
15,4%
16,0%
ČSOB
0,0%
5,1%
7,1%
8,7%
9,2%
ŽIBA
2,3%
2,1%
4,0%
2,2%
1,3%
GE
7,7%
6,6%
5,8%
5,6%
6,1%
RFB
3,9%
3,6%
4,6%
8,2%
11,4%
Wüstenrot
1,1%
1,3%
1,2%
1,4%
1,1%
E-banka
0,0%
2,1%
1,9%
1,6%
1,4%
100,0%
100,0%
100,0%
100,0%
100,0%
Celkem Zdroj: MMR, 2007
Graf č.2. Podíl hypotečních bank na trhu v ČR Podíl hypotečních bank na trhu v ČR 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0%
Zdroj: MMR, 2007
64
RF W üs B te nr ot Eba nk a
E G
ŽI BA
B ČS O B
H ČM
HV B
ČS
KB
1.Q 2007
