ROZDÍLY MEZI RODINAMI ČESKÉHO TEPLOKREVNÍKA KLADRUBSKÉHO A NETOLICKÉHO CHOVU. Differences between families of Czech warm-blooded horse of Kladruby ´s and Netolice´s breeding Konvalinková V. Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích, Zemedělská fakulta, Katedra speciální zootechniky, Studentská 13, 370 01 České Budějovice,
[email protected]
Abstrakt V České Republice má chov koní dlouhodobou tradici. Nejrozšířenějším plemenem je český teplokrevník. Základním pilířem chovu českého teplokrevníka i dnes zůstávají kmenové klisny z hřebčínských chovů. Hřebčíny byly vždy nositeli plemenářské práce v chovu koní a určovali směr dalšího vývoje. Současný trend dovozu koní zahraničních plemen a stále nižší erudovanost chovatelů opomíjí důležité vlastnosti, na které byli koně v České republice dlouhodobě šlechtěni. Cílem práce proto bylo vyhledat žijící kladrubské a netolické rodiny v současné populaci českého teplokrevníka a určit významné rozdíly mezi nimi. Klíčová slova: český teplokrevník, hřebčín Netolice, hřebčín Kladruby nad Labem, rodiny Abstract Horse-breeding in Czech Republic has century long tradition. The most expended breed of horse is Czech warm-blooded horse. A fundamental pillar of breeding of Czech warm-blooded horse is remaining stem mares from breeding of stud. The studs were always bearers of breeding work in breeding of horses and determined trend for future development. The current trend of importation of horses of foreign breeds and still inferior erudition of breeders ignore important attributes on that were horses in Czech Republic long-term breeding. The aim of the study was to find living Kladrubys´s and Netolices´s families in current population of Czech warm-blooded horse, and to define significant differences between them. Klíčová slova: Czech warmblood, Netolice stud, Kladruby nad Labem stud, families
Úvod a literární přehled Současný stav Počátky vedení plemenné knihy českého teplokrevníka se datují od 20. let minulého století. V letech 1956 a 1957 vyšla plemenná kniha koní (HONZÍK, SUCHÁNEK). Šlo o soupis kmenových klisen hřebčínů Kladruby n. Labem, Hostouň na Šumavě, Albertovec, Netolice, Pohořelice a dalších. V roce 1984 byl publikován seznam teplokrevných klisen zapsaných do Státní plemenné knihy. V roce 1991 přešla většina pravomocí ze státních podniků na chovatelské svazy. Za českého teplokrevníka odpovídá Svaz chovatelů českého teplokrevníka. (ADAMCOVÁ, 2011). Podle MACHKA je (2012) v současné době v ústřední evidenci registrováno 76 992 ks koní (k 31. 03. 2012). Vzhledem ke stále vzrůstající oblibě koní jako společníka pro volný čas se jejich stavy neustále zvyšují a tento trend se očekává i v letech následujících.
MACHEK (2010) dále dodává, že český teplokrevník představuje 28 % z celé populace koní chovaných v naší zemi. K roku 2010 bylo v plemenné knize českého teplokrevníka zapsáno 192 plemenných hřebců a 9901 klisen. HOŠÁK (2012) připomíná, že kvalitní klisny základního stáda matek českého teplokrevníka tvoří jednak původní matky českých chovatelů pocházející ze zemského chovu a také klisny z rodin bývalých státních hřebčínů. Postavit chov na prověřených rodinách je nezbytnou chovatelskou praxí, neboť rodiny jsou schopny přenosu genů. Jednou z tendencí, jež se začíná podle MILOTY (2000) projevovat ve stále větší míře, je nutný důraz na vlastní sportovní výkonnost a následně kontrola dědičnosti s genetickými aspekty rodokmenu. V posledních letech je věnována plná pozornost šlechtění na zvyšování výkonnostního potenciálu plemene se zvláštním přihlédnutím ke znakům, jako jsou jezditelnost, mechanika pohybu a skokové schopnosti. Prostředkem k tomu je podle DOČKALA (1990) hlavně využívání zahraničního genofondu a zvyšování selekčního tlaku. JISKROVÁ (2011 ) dodává, že řád plemenné knihy českého teplokrevníka umožňuje používat pro korekci vlastností a stupňování výkonnosti anglického plnokrevníka a poměrně široké spektrum plemen šlechtěných na sportovní výkonnost. KRATOCHVÍLE (2009) ve své vizi upozorňuje na skutečnost, že se v sektoru koní se nepříznivě projevuje nízká úroveň centrální koordinace jednotlivých odvětvových politik, kdy realizace dobrých záměrů jednotlivých resortů někdy vyvolávají v regionálních souvislostech protichůdné účinky Tuto skutečnost ve své práci potvrzuje i MISAŘ (2012), podle něhož je jedním z důsledku stále většího vlivu importovaných plemeníků rostoucí variabilita teplokrevného chovu u nás. Současným trendem podle MARŠÁLKA (2010) je chov zaměřený na využívání koní pro sportovní účely, především na výkonnost a charakter. Daleko menší pozornost je bohužel věnována vlastnostem ekonomicky významným, jako je zdraví, plodnost, charakter, krmitelnost, odolnost, mateřské vlastnosti, kvalita kopyt, které se promítají do využitelnosti koní jako užitkového zvířete. HOŠÁK (2008) ovšem k této skutečnosti dodává, že současní chovatelé se snaží vychovat sportovní koně pro svou potřebu již v první generaci, bez ohledu na jejich další využití v plemenitbě. Sportovní výsledky se objevují v důsledku využití výkonných plemeníků významných plemen, projevuje se vliv heteroze, správného odchovu a moderních trendů výživy, tréninku u špičkových jezdců a trenérů. Chovatelský přínos však lze hodnotit až v dalších generacích. Hřebčíny Každý živočišný druh a plemeno má podle MILOTY (2000) svoji bohatou historii, která je výslednicí chovatelského úsilí mnoha generací často bezejmenných chovatelů s předpokladem výborných přírodních podmínek politických, společenských, hospodářských, geografických a klimatických v určité časové etapě. Již BÍLEK v roce 1955 konstatoval, že úspěch plemenářské práce vždy závisí na podmínkách prostředí, v němž je jedinec odchován. Nejdokonaleji bývají podmínky chovu zajištěny v hřebčínech, kde je také možno použít všech metod plemenitby. Hřebčíny vždy produkovaly ty nejkvalitnější elitní koně, jimiž byl zušlechťován celý zemský chov. (LERCHE, 1959) V minulosti měl chov koní podle ZUDY (1969) významný úkol po stránce vojenské, a to v té tobě, kdy byl kůň jediným dopravním prostředkem. Proto stát rozhodoval o způsobu chovu pomocí vojenských hřebčínů, hřebčinců a státních hříbáren. Především hřebčíny se staly nositelem plemenářské práce v chovu koní a určovaly směr zemského chovu.
Hlavním úkolem chovu českého teplokrevníka podle DAVIDA (1951) byla produkce hřebců pro zemský chov a druhým úkolem produkce sportovních koní pro vývoz. HLAČÍK (1984) k této skutečnosti doplňuje, že hřebčínský chov umožňoval maximální prověření výkonnosti vlastních produktů, což představuje první předpoklad účinné reprodukce základního stáda a dobrou chovatelskou práci v chovu. Zjištěním vlastní výkonnosti se teprve uzavírá cyklus práce chovatele, která začala před několika lety sestavením připařovacího plánu. MISAŘ (2010) připomíná, že dynamiku šlechtění plemen omezil právě zánik státních hřebčínů, které disponovaly elitními konsolidovanými stády teplokrevníků a jejich plemenářskou dokumentací. Mimoto hřebčíny disponovaly zkušenostmi personálu a prověřenými podmínkami prostředí. Za těchto podmínek významně ovlivňovaly vývoj šlechtění koní v České Republice. Hřebčín Kladruby nad Labem Hřebčín Kladruby nad Labem byl založen roku již roku 1579. V roce 1918 převzal hřebčín československý stát s cílem produkovat plemenné hřebce pro zemský chov a držet stádo starokladrubských koní. (DUŠEK, 2007) ŠTENCL (1976) uvádí, že hřebčín Kladruby n. Labem sloužil pro účely víděňského dvora. Choval starokladrubského koně, clevelandské hnědáky určené pro účely kočárové a jezdecké. Ve stádě byli též koně jorkshirského původu a angličtí polokrevníci z Anglie. MVDr. Taufer získal pro hřebčín z rakouské podstaty klisničky a klisny anglické a orientální polokrevné i plnokrevné krve s kmenovými plemeníky. Tak mohla být v hřebčíně vytvořena dvě stáda, a to stádo hnědáků a stádo ryzáků. Chovatelský program hřebčína se vyvíjel v souladu s celkovým vývojem chovu koní v tehdejším Československu. (DAVID, 1987) Stádo hnědáků tvořily dcery dřívějších clevelandských a hannoverských plemeníků, dcery po hřebcích kmene Furioso a hnědí plemeníci kmene Przedswit s cílem chovat mohutného ušlechtilého teplokrevníka pro korekci teplokrevného chovu. Ryzé stádo bylo typově vyrovnanější a konsolidovanější, většina klisen byla v typu ušlechtilého anglického nebo arabského polokrevníka. Jeho základem byly klisny kmene Gidran a plemeník Przedswit – K (MISAŘ, 2010). V roce 1958 byl do polokrevného stáda zařazen hannoverský hřebec Alarm, který dosáhl velkých úspěchů, protože velmi dobře navázal na prochované klisny kladrubského polokrevného stáda. Jeho krev ovlivňovala prostřednictvím kladrubských produktů náš polokrevný i teplokrevný chov (ŠTENCL, 1976). Podle MISAŘE (2010) na růst poptávky po jezdeckých koních reagoval hřebčín importem zahraničních plemeníků. V posledním období zde působili jak tuzemští hřebci, tak hřebci hannoverského, trakénského i francouzského původu s cílem šlechtění na sportovní výkonnost na základě klisen domácího chovu. V období 1992 – 2002 byl ovšem počet koní postupně redukován, včetně klisen kmenového stáda, které měly být zachovány jako perspektivní genetický zdroj pro další šlechtění českého teplokrevníka. Hřebčín Netolice Hřebčín Netolice byl podle DUŠKA (2007) nejmladším z hřebčínů patřících Státnímu plemenářskému podniku. Základní stádo tvořily klisny východopruské, trakénské, vojenské a klisny neznámého původu. V roce 1961 byl do Netolic přesunut chov tradičního českého teplokrevníka z Hostouně na Šumavě. Po zrušení jezdeckých složek v armádě se část koní nakoupila v moravském zemském chovu (ADAMCOVÁ, 2011).
Náplní pro hřebčín byl chov mohutného výkonného koně v typu českého teplokrevníka a chladnokrevného koně (ZUDA, 1969). Přestavba z těžkého teplokrevného typu na koně mnohostranně užitkového započala podle DUŠKA (1992) v roce 1966 s příchodem hannoverského hřebce Doremit. Hannoverští plemeníci vnášeli do chovu požadovaný mechanický a skokový potenciál, trakénští hřebci temperament, souladnost a kmihuplnou mechaniku pohybu. Podle MISAŘE (2011) bylo netolické kmenové stádo vhodnou základnou pro šlechtění koní na sportovní výkonnost. V 90. letech bohužel došlo k privatizaci hřebčína, uplatnění restitučních nároků a postupnému rozprodání chovného materiálu do zemského chovu či do zahraničí. (DUŠEK, 2007). Metodika Podkladovým materiálem pro zpracování této práce byly údaje z Ústřední evidence koní České Republiky a Svazu chovatelů českého teplokrevníka doplněné o dochované plemenářské záznamy. Zpracování dat probíhalo v programu Excel 2010 a PED software 6.0.2. Ze získaných údajů bylo nutné: 1. 2. 3. 4.
Určit zakladatelku rodiny. Určit počet generací potomků. Určit počet žijících potomků. Vyřadit zaniklé a nevýznamné rodiny. - Zaniklé rodiny nemají žijící pokračovatelku rodiny. - Nevýznamné rodiny mají malý počet generací potomků (pouze 1-2 generace), malý počet žijících klisen (1-2 klisny) ve vztahu k velikosti rodiny. 5. Analyzovat rodokmen klisen z hlediska jeho původové skladby. 6. Zjistit počet plemenných hřebců narozených v dané rodině, počet klisen zařazených do akceleračního programu (do třídy elita) u dané rodiny. 7. Zjistit velikost rodiny – počet všech narozených potomků. 8. Zjistit podrobné bodové ohodnocení klisen při zařazení do plemenné knihy. 9. Zjistit sportovní výkonnost klisen a jejich potomstva. 10. Seřadit rodiny podle zadaných kritérií a vyhodnotit rozdíly mezi nimi. Do statistik byly zahrnuty údaje od 1173 potomků kladrubských a 1484 netolických rodin narozených v letech 1903-2008. V obou hřebčínech se narodilo 257 plemenných hřebců, 193 plemenných hřebců pocházejících z kladrubských rodin a 64 plemenných hřebců pocházejících z netolických rodin. Podrobně bylo ve zkoumaném souboru analyzováno 1257 klisen (640 Kladruby, 617 Netolice). Přímo v Kladrubech nad Labem se narodilo 320 klisen a v Netolicích 232 chovných klisen. Celkem 185 klisen z původních kladrubských a 241 klisen z netolických rodin je žijících a stále aktivně působí v chovu českého teplokrevníka. Do vzniklého statistického souboru byly zařazeny rodiny s minimálním počtem šesti generací potomků. Za zakladatelku rodiny byla považována ta klisna, která v Netolicích či Kladrubech založila vlastní rodinu, podle jména zakladatelky je odvozeno jméno rodiny. V Netolicích bylo vyhodnoceno 21 rodin a v Kladrubech 13 rodin. Rodiny Kladrubského chovu: 16 Toborzó, nar.1903, Piber 380 Furioso, nar.1924, zemský chov na Moravě 42 Horsfall, nar.1905, z plnokrevného chovu
41 Patron, nar.1905, Radovec 332 Alltag, hannoverská klisna 78 Furioso XI, nar.1906, Piber 8 Virtus-2, nar.1898, Radovec 7 Gidran XXXIII – 8, Radovec 2 Potto Marquis, nar.1913, klisna po clevelandském hřebci 2 Gidran XXXIV, nar.1915 345 Anfänger, nar.1925, hannoverská klisna 350 Flancur, nar.1927, hannoverská klisna 430 Gidran, nar.1930, zemský chov
Rodiny Netolického chovu : Agrafa, nar.1941, hannoverská klisna 27 Citoňka, nar.1950, Hostouň, po 38 Gejsír 29 Doba, nar.1944, východopruský kůň 42 Elantina, nar.1952, Hostouň, po 1118 Star of Hannover 48 Eluše, nar.1952, Hostouň, po 381 Remus 142 Evelin, nar.1952, Hostouň, po 388 Genilom 146 Farida, nar.1953, Hostouň, po 1118 Star of Hannover 143 Feláta, nar.1953, Hostouň Furka, zemský chov, po 2001 Furioso Baláš 39 Korčula, nar.1945, Hostouň, po 2050 Korsičan 3 Květa, nar.1940, Hostouň, po 313 Furioso V Č 3065 Lora, nar.1959, Statek Dubá, po 94 Turgor 22 Potto Marquis – Tarpa, Kladruby n.L. Remusa po 381 Remus, zemský chov 62 Shagyna po Shagya habrovanský, zemský chov Tona po 13 Furioso kroměřížský, zemský chov 243 Úvrať, nar.1968, zemský chov, po 2813 Furioso Šlajs 236 Vidona, 1939, východopruský kůň 46 Vineta, nar.1947, zemský chov, po 495 Turul 255 Vojslava, nar.1969, zemský chov, po 2824 Alarm – 9 156 Zadina, nar.1940, východopruský kůň
Výsledky a diskuze Ve statistické analýze byl vyhodnocen pětigenerační rodokmen klisen z hlediska zastoupení jednotlivých plemen v jejich původu od roku 1900 až do současnosti. Původ netolických rodin vzhledem k mladší historii chovu byl vyhodnocen až od roku 1940. Zastoupení jednotlivých plemen v rodinách ovlivnily časté změny chovného cíle. U netolických i kladrubských rodin v počáteční fázi převažoval v rodokmenech klisen anglický polokrevník, neboť chov koní spadal pod vojenskou správu a chovným cílem byl jezdecký kůň pro potřeby armády. U kladrubských rodin dle tabulky č. 1 v období třicátých let stoupl podíl hannoverského koně ( na 7,28 %), vliv oldenburského koně v rodokmenech klisen byl minimální (0,33%). Kladrubský teplokrevný chov byl z téměř 70% založen na bázi polokrevných kmenů (Przedswit, Furioso, Gidran), jejichž vliv přetrval až do 90. let minulého století. V období zmohutňování opět stoupl vliv hannoverského koně na 28,21% zejména díky působení hřebců Alarm a Diktant I – K). V posledních letech je kladen hlavní důraz na sportovní výkonnost, nejvyšší podíl v rodokmenech kladrubských klisen zaujímá
český teplokrevník (17,9%, min. 3,3 %, max. 53,3%), hannoverský kůň (16,53 %) a holštýnský kůň (15,31 %). Vývoj netolických rodin byl obdobný jako v Kladrubech, ovšem dle tabulky č. 2. zde byl vliv anglického polokrevníka v průměru o 30% nižší. Významněji se zde v počátcích chovu uplatnili hřebci oldenburského i českého původu (1662 Algid a 443 Gen) a později velmi významně vzrostl vliv hannoverského koně (v 80. letech až na 35 %), zejména díky hřebcům Alarm, Diktant, Doremit, Servátor a dalším. V posledních letech rovněž v populaci netolických klisen stoupá vliv holštýnského (19,12%) a hannoverského koně (16,96%). Český teplokrevník v rodinách vybraných klisen zaujímá 17,9% (min. 12,3 %, max.50 %). Tab. č.1: Zastoupení jednotlivých plemen v rodokmenech klisen - Kladruby nad Labem ročník 1900-1909 1910-1919 1920-1929 1930-1939 1940-1949 1950-1959 1960-1969 1970-1979 1980-1989 1990-1999 2000-2009
ČT (%) 0 0 1,2 2,16 3,45 4,72 5,58 7,45 11,39 16,97 17,9
A 1/1 (%) 47,43 32,2 29,55 6,89 5,02 1,9 3,65 10,9 11,91 19,32 15,07
A 1/2 (%) 16,65 50,87 41,95 60,51 57,98 75,96 53,32 46,74 39,38 19,86 11,88
Hann. (%) 0 0 5 7,28 3,18 1,91 28,21 20,28 21,91 19,15 16,53
Hol. (%) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4,49 15,31
Trak. (%) 0 0 0 0,33 0 0 0 4,23 5,6 6,29 3,58
FR. (%)
Old. (%) 0 0 0 0 0 0 1,57 2,32 4,55 5,2 6,9
0 0 0 0,66 0,51 0,59 0,76 0,1 0 0,3 1,86
Tab. č.2: Zastoupení jednotlivých plemen v rodokmenech klisen – hřebčín Netolice ročník 1940-1949 1950-1959 1960-1969 1970-1979 1980-1989 1990-1999 2000-2009
ČT A 1/1 A 1/2 Hann. Hol. Trak. FR. Old. (%) (%) (%) (%) (%) (%) (%) (%) 13,09 11,19 19,56 0 0 0,66 0 2,88 31,61 8,87 23,46 0,92 0 0,55 0,18 6,73 8,74 12,98 0 2,55 0 1,41 32,59 23,74 24 6,23 17,14 27,81 0,37 9,11 0 0,08 21,27 11,51 16,17 0 8,54 0,24 0 34,52 21,61 9,8 17,48 5,99 0,94 0,13 20,17 12,29 20,46 14,89 6,19 16,96 6,68 0,88 19,12 3,97
Přesto, že procentuální rozdíl mezi oběma hřebčíny z hlediska zastoupení jednotlivých plemen v rodokmenech klisen je minimální, rozbor rodokmenu z hlediska zastoupení jednotlivých linií je zcela odlišný. Zatímco v původech kladrubských rodin převažují klasické polokrevné linie Przedwit, Furioso, Gidran a linie Orange Peel, v původech netolických rodin převažuje linie trakénského hřebce Quoniam, dále pak linie Ladykiller (vlivem holštýnského hřebce Landruf) a linie Adeptus (vlivem hannoverského hřebce Almhirt a Alarm) . U 1161 klisen ze statistického souboru je uvedeno jejich zbarvení. V obou hřebčínech převažují hnědáci. V Kladrubech, díky rozdělení na hnědé a ryzé stádo dále převažují
z 41,13% ryzáci. V Netolicích představuje podíl ryzáků 28,17%. Bělouši v Netolicích zaujímají 7,65%, v Kladrubech pak 3,58%. Vraníci se v obou případech vyskytují průměrně z 3,60%. Plaváci a žluťáci se v chovu vyskytují vzácně, pouze z 0,34%. Klisny z obou hřebčínů přísluší k plemenné knize českého teplokrevníka a jsou její aktivní součástí. Bodové hodnocení je evidováno zatím pouze u 841 klisen s krajními hodnotami 4,9 až 8,7 bodu. Průměrné hodnocení kladrubských klisen je 7,41 bodu, netolické klisny jsou hodnoceny průměrně o 0,13 bodu níže než klisny z kladrubských rodin. Do hlavní plemenné knihy je zařazeno 74,82% kladrubských klisen a 63,32 klisen z netolických rodin. Nejlepší bodové ohodnocení je vykazováno u kladrubských rodin 430 Gidran 7,63 bodu a 345 Anfänger 7,61 bodu. Nejnižšího bodového ohodnocení dosahují klisny z netolické rodiny Furka 7,16 bodu (n = 33, min. 5,5, max. 8,1 bodu). Do akceleračního programu nebo do třídy elita je zařazen největší podíl klisen v netolické rodině Remusa (18,52%) a v kladrubské rodině 41 Patron (16,39 %). Z hodnocení otců podle bodového ohodnocení jejich dcer při zápisu do plemenné knihy vyplývá, že nejlepších výsledků dosáhly klisny po hřebci 856 Silvio II, a to průměrně 7,68 bodu (15 dcer, ročník 2003 – 2004), dále pak dcery po hřebci 411 Comero 7,59 bodu (9 dcer) a po Quoniam 7,53 bodu (23 dcer). Z dostupných statistických údajů byly dále vyhodnoceny exteriérové rozměry včetně indexu mohutnosti a kostnatosti. Netolické rodiny v minulosti patřily k nejmohutnějšímu typu českého teplokrevníka, což vyplývá i z hodnocení jednotlivých hipometrických indexů. K nejmohutnějším patří zejména rodiny klisen Zadina (průměrný index 120,92), Feláta a Evelin. Naopak nejmenší index mohutnosti a kostnatosti vykazují klisny z kladrubské rodiny Toborzó a Anfänger. Rozdíly mezi kladrubskými a netolickými rodinami byly zjištěny jako statisticky velmi významné (P < 0,001). Mezi rodinami z jednotlivých hřebčínů významné rozdíly prokázány nebyly. Index mohutnosti byl vyjádřen podle vzorce IM % = (OH/KVH) * 100. Podle BÍLKA (1957) je za nejvhodnější hodnota indexu mohutnosti pro jezdecký typ 113,5 a pro lymfatický typ koně 129,5. U obou hřebčínů je vykazován podobný trend, významný rozdíl z hlediska časového vývoje obou populací byl vykázán u klisen narozených v 60. - 70. letech minulého století, kdy klisny z netolických rodin výrazně převyšovaly klisny kladrubské. Index mohutnosti se za poslední období (1998 2008) pohybuje na úrovni hodnot 116,5 a statisticky významný rozdíl mezi oběma populacemi prokázán nebyl. Index kostnatosti je definován jako IK % = (obvod holeně/KVH) * 100. Při zhodnocení indexu podle jednotlivých ročníků je u obou populací patrní sestupná tendence, kterou lze vyjádřit podle regresní funkce y = -0,0043x + 13,148 a korelačního koeficientu r2 = 0,0628. Index kostanosti za poslední desetiletí vykazuje hodnotu 12,67, zatímco v letech 1950 – 1979 byla průměrná hodnota indexu kostnatosti 13,07. Maximální hodnoty 13,78 bylo dosaženo u kladrubských rodin v roce 1955 a u netolických rodin v roce 1963 (index 13,7). Minimální hodnota12,26 byla dosažena u kladrubských rodin v roce 1998 (v roce 1913 bylo dosaženo minima 11,88, za toto období byla hodnocena pouze jedna klisna a výsledek tudíž není vypovídající).
Z celkového souboru je vlastní sportovní výkonnost vykázána u 588 klisen. Nejvíce klisen působilo ve skokových soutěžích a v drezuře. V hřebčíně Netolice byly klisny připravovány i pro soutěže spřežení, celkem 20 klisen dosáhlo výkonnosti T. U rodin z obou hřebčínů převládá vlastní výkonnost na úrovni stupně ZL a L. Výkonnost potomstva je evidována u 723 klisen z celkového počtu klisen zařazených do statistického souboru. U klisen z obou hřebčínů převládají klisny s výkonností potomstva ve skokových a drezurních soutěžích. U netolických rodin opět převládají klisny s výkonností v soutěžích spřežení (9,11 %), zatímco u kladrubských rodin převládají klisny s výkonností potomstva ve všestrannosti (12,57 %). Tento rozdíl dokládá odlišnou stavbu rodokmenu klisen netolického a kladrubského chovu.
Nejvíce klisen je po hřebcích Landruf (19 klisen), Libero (14 klisen, z toho 7 klisen s výkonností T ve spřežení) a Quoniam IV (11 klisen, z toho 5 klisen s výkonností T ve spřežení). Tito hřebci působili v Netolicích v letech 1984 – 1997. Klisny s vlastní výkonností jsou naopak nejvíce zastoupeny v kladrubských rodinách: 332 Alltag ( 41 klisen tj. 39,42 % všech klisen), 16 Toborzó (36 klisen) a u netolické rodiny Farida (32 klisen) a to ve všech disciplínách. Nejlepších výsledků dosáhly tyto klisny: NET, Shagyna: 776 Dina po Dietward, nar. 1986, vl.: S:S, D:S, C:L KLA, 41 Patron: Waldfürst Wadima, nar. 1990, vl.: S:S, D:S, C:L KLA, 16 Toborzó: Przedswit XVI – 64 Porta, nar.1991, vl.: S:S,D:S,C:S NET, Agrafa: 16/728 Katy po 434 Veneur du Luc, nar. 1996, vl.: S:S, D:S, C:ZL KLA, 332 Alltag: 773/176 Korina po 454 Boruschkin, nar.1997, vl.: S:S, D:L, C:T Do výkonnosti potomstva je započítána i výkonnost hřebců a valachů z jednotlivých rodin. Klisny s výkonným potomstvem jsou nejvíce zastoupeny v rodinách 350 Flancur (38,78% klisen), 332 Alltag a 41 Patron. Ke klisnám s nejlepším potomstvem v jezdeckých soutěžích patří: NET, Lora: Č 419 Lucie po 926 Alarm- 32, nar. 1974, pot.: S:T, D:T, C:S KLA, 16 Toborzó: 75 Cent Cidra, nar.1979, pot.: S:ST, D:S, C:S NET, Shagyna: 454 Dux Nevada, nar.1985, pot.: S:ST, D:S, A:S KLA, 380 Furioso XI: 140 Przedswit XIII, nar.1985, pot.: S:S, D:T, C:S KLA, 332 Alltag: 784 Kornet 44 Kora, nar.1986, pot.: S:S, D:ST, C:T KLA, 78 Furioso XI: 180 Mykonos, nar.1987, pot.: S:T, D:T, C:T
Závěr a doporučení pro praxi Klisny z netolických i kladrubských rodin v minulosti podléhaly častým změnám chovného cíle, i když u kladrubského chovu je variabilita nižší než u netolického. V posledních letech směr šlechtění odpovídá modernímu typu sportovního koně. Rodiny kladrubského a netolického chovu jsou aktivní součástí populace českého a v posledních letech i slovenského teplokrevníka. K roku 2011 je 426 klisen stále žijících, z nichž 17,37 % splňuje podmínky akceleračního programu. Je třeba se zamyslet nad stále zvyšujícím se importem zahraničních koní na úkor kvality domácího chovu a ze stále kvantitativně rozšiřující se populace vybrat jádro kmenových klisen, které by byly základnou pro další šlechtění.
Literární přehled 1. ADAMCOVÁ, V. (2011): Významné rodiny klisen českého teplokrevníka netolického chovu, Diplomová práce, Zemědělská fakulta, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích, s. 67 2. BÍLEK, F. et al. (1955): Speciální zootechnika – Chov koní, SZN Praha, 820 s 3. DAVID, J. 1987. Hlavní plemeníci šlechtitelského chovu koní v Kladrubech n.L. v letech 1951-1985, SZN Praha, vydání první, 152 stran 4. DOČKAL, O. (1990): Současný stav a perspektivy chovu českého teplokrevníka a chladnokrevníka, Současný stav chovu koní v ČSFR, SPP Netolice, s.2. 5. DUŠEK, J., PELLAROVÁ, A. (1992): Chov koní v Československu, ZN Praha, s.176 6. DUŠEK, J. et. al. (2007): Chov koní, Praha, druhé vydání, 404 s.ISBN 80-209-0352-6 7. HLAČÍK, Z. (1994): Der zurzeitige Stand der enlischen Vollblutzucht im Hauptgestüt Napajedla, Sborník referátů z vědecké konference Za další rozvoj chovu koní, VŠZ v Brně, Úsek chovu koní, s.37. 8. HOŠÁK S. (2008): Hannoverská orientace, článek časopisu Jezdectví 3/2008, s.58, ISSN 1210-5406 9. HOŠÁK S. (2012): Úvaha nad připařovacími plány II – Klisna základ chovu, článek časopisu Jezdectví 4/2012, s.60, ISSN 1210-5406 10. JISKROVÁ, I. (2011): Český teplokrevník, nejpočetnější, ale málo vyrovnané plemeno, článek časopisu jezdectví 6/2011, s.73, , ISSN 1210-5406 11. KRATOCHVÍLE K., TOUŠEK D., DRAŽAN J. (2009): Strategická vize rozvoje chovu a užití koní v České republice do roku 2013, dokument ASCHK ČR, Available from : http://www.aschk.cz/strat.php 12. LERCHE F. (1959): Naše koně, SZN Praha, Vydání první, 313 s. 13. MACHEK J., GAUDNÍKOVÁ J. (2010): Situační a výhledová zpráva koně 2010, Obor živočišných komodit MZe, ISBN 80-7084-914-9, Available from: http://eagri.cz/public/web/file/100000/KONE_12_2010.pdf 14. MACHEK, J. (2012): Počty koní stále stoupají, článek časopisu jezdectví 4/2012, s.58, ISSN 1210-5406 15. MARŠÁLEK, M. (2010): Využití šlechtitelských opatření v chovu českého teplokrevníka, Sborník referátů ze semináře Aktuální problémy chovu a šlechtění koní v ČR, Mendlova univerzita v Brně, s.11-12, ISBN 978-80-7375-447-1 16. MISAŘ, D. (2010): Vývoj chovu koní v Čechách a na Slovensku, Praha, 296 s., ISBN 978-80-209-0383-9 17. MISAŘ, D. (2012): Furioso III MT a jeho perspektiva v teplokrevném chovu. Článek časopisu Koně 2/2012. s 8., ISSN 1213-2594 18. ŠTENCL, F. et al. (1976): Vývoj chovu koní u nás, II. Díl, Ústav veterinární osvěty, Pardubice, 201 s. 19. ZUDA, J. (1969): Chov koní, VŠZ Praha, 1.vydání, 1969, 236 s.
